Provozní řád zdrojů znečišťování ovzduší

Valašskokloboucké služby s.r.o.

Provozní řád zdrojů znečišťování ovzduší AREÁL SKLÁDKY ODPADŮ S–OO3 SMOLINA

Provozovatel zařízení: Valašskokloboucké služby s.r.o. Brumovská 522, 766 01 Valašské Klobouky IČ : 26233771 Provozní řád zpracoval: CZECH PRO s.r.o. Březová 219, 760 01 Zlín Datum zpracování provozního řádu: 10/2006 Datum poslední aktualizace provozního řádu: 10/2015

Tento provozní řád byl vypracován v souladu s platnou legislativou, a to se zákonem č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší a jeho prováděcími předpisy, zejména s vyhláškou MŽP č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, a v souladu s platným integrovaným povolením.

Provozní řád zdrojů znečišťování ovzduší - Areál Skládky odpadů S-OO3 Smolina

OBSAH PROVOZNÍHO ŘÁDU A. IDENTIFIKACE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ, PROVOZOVNY A PROVOZOVATELE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ4 A.1. Identifikační údaje provozovny a provozovatele ........................................................................................ 4 A.1.1 A.1.2

A.2. A.2.1 A.2.2

Provozovatel zdrojů................................................................................................................................................. 4 Údaje o provozovně ................................................................................................................................................ 4

Zdroje znečišťování ovzduší v provozovně ............................................................................................... 4 Skládka odpadu ...................................................................................................................................................... 4 Zařízení k úpravě biologicky rozložitelných odpadů (BRO) .................................................................................... 5

B. PODROBNÝ POPIS STACIONÁRNÍHO ZDROJE A TECHNOLOGIÍ KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A JEJICH FUNKCE . 6 B.1. Popis zdrojů znečišťování ovzduší ............................................................................................................ 6 B.1.1 B.1.2

Skládka odpadu ...................................................................................................................................................... 6 Zařízení k úpravě biologicky rozložitelných odpadů (BRO) .................................................................................... 7

B.2 Popis technologií ke snižování emisí do ovzduší ...................................................................................... 7 C. ÚDAJ O FUNKCI SPALOVACÍHO STACIONÁRNÍHO ZDROJE.............................................................................. 8 D. VSTUPY DO TECHNOLOGIE .................................................................................................................................. 8 D.1. Skládka odpadu ......................................................................................................................................... 8 D.2. Zařízení k úpravě BRO .............................................................................................................................. 8 E. POPIS TECHNOLOGICKÝCH OPERACÍ PROVÁDĚNÝCH VE ZDROJÍCH ........................................................... 9 E.1. Skládka odpadu ......................................................................................................................................... 9 E.2. Zařízení pro úpravu BRO........................................................................................................................... 9 F. VÝSTUPY Z TECHNOLOGIE ................................................................................................................................. 10 F.1. Skládka odpadu ....................................................................................................................................... 10 F.1.1 F.1.2 F.1.3

F.2. F.2.1

Skládkový plyn........................................................................................................................................................... 10 Pachové látky ............................................................................................................................................................ 11 Tuhé znečišťující látky ............................................................................................................................................... 11

Zařízení k úpravě BRO ............................................................................................................................ 11 Pachové látky ............................................................................................................................................................ 11

G. POPIS ZAŘÍZENÍ PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ EMISÍ A POPIS MĚŘÍCÍHO MÍSTA.......................................... 12 H. POPIS MĚŘÍCÍHO MÍSTA PRO JEDNORÁZOVÉ MĚŘENÍ .................................................................................. 12 H.1. Skládka odpadu ....................................................................................................................................... 12 H.2. Zařízení k úpravě BRO ............................................................................................................................ 12 I. ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY, U KTERÝCH MŮŽE V PŘÍPADĚ HAVÁRIE NEBO PORUCHY DOJÍT K VYŠŠÍM EMISÍM NEŽ PŘI OBVYKLÉM PROVOZU ............................................................................................................................... 12 J. UVÁDĚNÍ STACIONÁRNÍHO ZDROJE DO PROVOZU A JEHO ODSTAVOVÁNÍ ................................................. 13 K. AKTUÁLNÍ SPOJENÍ NA ORGÁN OCHRANY OVZDUŠÍ, ZPŮSOB PODÁVÁNÍ HLÁŠENÍ O HAVÁRII NEBO PORUŠE, ODPOVĚDNÉ OSOBY, ZPŮSOB PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ ................................................................... 13 K.1. Aktuální spojení na orgány ochrany ovzduší a další důležité kontakty ................................................... 13 K.2. Způsob podávání hlášení o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší a veřejnosti ....................... 13 K.2.1 K.2.2 K.2.3

Havárie na zdroji znečišťování ovzduší................................................................................................................. 13 Technická závada na zdroji................................................................................................................................... 14 Informování veřejnosti ........................................................................................................................................... 14

K.3. Odpovědné osoby a způsob interního předávání informací o poruchách a haváriích............................. 14 L. ZPŮSOB PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍM A PORUCHÁM............................................................................................ 15 L.1. Skládka odpadu ....................................................................................................................................... 15 L.2. Zařízení k úpravě BRO ............................................................................................................................ 15

2


M. ZPŮSOB ZAJIŠTĚNÍ SPOLEHLIVOSTI A ŘÁDNÉ FUNKCE KONTINUÁLNÍHO MĚŘÍCÍHO SYSTÉMU PŘI PORUŠE NEBO ÚDRŽBĚ SYSTÉMU ........................................................................................................................ 16 N. VYMEZENÍ DOBY UVÁDĚNÍ SPALOVACÍCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ DO PROVOZU A JEJICH ODSTAVOVÁNÍ........................................................................................................................................................... 16 O. TERMÍNY KONTROL, REVIZÍ A ÚDRŽBY TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ SLOUŽÍCÍCH KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ. ZPŮSOB PROŠKOLENÍ OBSLUH A ODPOVĚDNÝCH OSOB ...................................................................... 16 P. DEFINICE PORUCH A HAVÁRIÍ S DOPADEM NA OVZDUŠÍ A JEJICH ODSTRAŇOVÁNÍ ................................. 16 P.1. Skládka odpadů ....................................................................................................................................... 16 P.1.1 P.1.2

P.2. P.2.1 P.2.2

Požár ..................................................................................................................................................................... 16 Zápach obtěžující okolí ......................................................................................................................................... 17

Zařízení k úpravě BRO ............................................................................................................................ 17 Požár ..................................................................................................................................................................... 17 Zápach obtěžující okolí ......................................................................................................................................... 17

Q. ZPŮSOB A ČETNOST SEŘIZOVÁNÍ SPALOVACÍCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ ............................................ 18 R. VÝJIMEČNÉ SITUACE - ODŮVODNĚNÍ NEPLNĚNÍ STANOVENÝCH EMISNÍCH LIMITŮ PŘI PORUCHÁCH A HAVÁRIÍCH ................................................................................................................................................................. 18 S. TECHNICKÁ A PROVOZNÍ OPATŘENÍ K OMEZENÍ EMISÍ PACHOVÝCH LÁTEK.............................................. 18 S.1 Skládka .................................................................................................................................................... 18 S.2 Zařízení k úpravě BRO ............................................................................................................................ 19 T. ZPŮSOB VEDENÍ A KONTROLY ÚDAJŮ .............................................................................................................. 19 T.1. Provozní evidence ................................................................................................................................... 19 T.2. Souhrnná provozní evidence ................................................................................................................... 20 U. PODPIS PROVOZOVATELE (STATUTÁRNÍHO ZÁSTUPCE) .............................................................................. 20 V. SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................................................... 20

Přílohy: Příloha č. 1

Výpis z obchodního rejstříku provozovatele zdrojů

Příloha č. 2

Umístění zařízení – situace širších vztahů

Příloha č. 3

Situační výkres skládkového areálu

Příloha č. 4

Náležitosti provozní evidence stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

Příloha č. 5

Náležitosti souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

Příloha č. 6

Podpisový list - pracovníci seznámeni s provozním řádem

3


A. IDENTIFIKACE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ, PROVOZOVNY A PROVOZOVATELE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ A.1.

Identifikační údaje provozovny a provozovatele

A.1.1 Provozovatel zdrojů Název: Sídlo: IČ: DIČ:

Valašskokloboucké služby s.r.o. Brumovská 522, 766 01 Valašské Klobouky 26233771 CZ26233771

Statutární zástupce: Roman Petrůj, jednatel společnosti tel.: 577 320 379, 777 565 192, [email protected] A.1.2 Údaje o provozovně Název zařízení:

Areál Skládky odpadů S-OO3 Smolina

Vedoucí skládky: Zástupce vedoucího skládky: Skládka odpadů tel.: Umístění provozovny: Kraj: Okres: Obec: Katastrální území: Parcelní čísla:

A.2. A.2.1

Josef Sáblík Aleš Žídek, Pavel Šerý 577 320 684, 777 565 194

Zlínský Zlín Valašské Klobouky, místní části Mirošov a Smolina Mirošov u Valašských Klobouk (k.ú. č. 77630) Smolina (k.ú. č. 75110) k.ú. Mirošov u Valašských Klobouk – 498/2, st. 98 k.ú. Smolina – 253/4, 253/6

Zdroje znečišťování ovzduší v provozovně Skládka odpadu

Pořadové číslo zdroje: Zařazení zdroje:

101 skládka odpadu – 1. fáze (skládkování) vyjmenovaný stacionární zdroj podle přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., kód 2.2 - Skládky, které přijímají více než 10 tun odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 tun skládkování odpadů na zabezpečené skládce odpadů skupiny S-OO 1994 400 000 m3

Druh zdroje: Uvedení do provozu: Celková kapacita: z toho: projektovaná kapacita rekultivované a aktivní části skládky (sekce A až J): 242 540 m3 odpadů projektovaná kapacita zatím nevyužívané plochy skládky (sekce K až P): 169 590 m3 odpadů

4


A.2.2

Zařízení k úpravě biologicky rozložitelných odpadů (BRO)

Druh zdroje:

102 kompostárna vyjmenovaný stacionární zdroj podle přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., kód 2.3 – Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o projektované kapacitě rovné nebo větší než 10 tun na jednu zakládku nebo větší než 150 tun zpracovaného odpadu ročně kompostování bioodpadů

Uvedení do provozu:

zatím nebylo uvedeno do provozu

Kapacita:

max. 900 tun/rok max. denní kapacita kompostování je 50 tun max. množství zakládky je 50 t

Pořadové číslo zdroje: Zařazení zdroje:

5


B. PODROBNÝ POPIS STACIONÁRNÍHO ZDROJE A TECHNOLOGIÍ KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A JEJICH FUNKCE B.1. B.1.1

Popis zdrojů znečišťování ovzduší Skládka odpadu

Skládka slouží k ukládání odpadů svážených zejména ze svozové oblasti Valašskokloboucka. Dle přílohy č. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, je zařazena pod kód D1 – ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (skládkování). Svým určením a technickým zabezpečením je skládka zařazena do podskupiny SOO3 (Skládky určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v § 7 Vyhl.). Dno tělesa skládky je těsněno kombinovaným těsnícím systémem, průsakové vody jsou odváděny do bezodtoké jímky průsakových vod. V areálu probíhá pravidelný monitoring (podzemní, povrchové a průsakové vody, skládkový plyn, zaplněnost a stabilita skládky, vliv provozu zařízení na faunu a flóru). Odpady se na skládku ukládají řízeným způsobem dle provozního řádu skládky. Příjem odpadu je přes váhu se záznamem hmotnosti a druhu odpadu, ukládané odpady jsou rozhrnovány a hutněny kompaktorem. Jednotlivé vrstvy uloženého odpadu jsou prokládány materiálem nebo odpady vhodnými k technickému zabezpečení skládky (TZS). Na skládce byly budovány postupně navyšované odplyňovací studny, které jsou napojeny na spodní svodné potrubí a dále na hlavní sběrač skládkového plynu, který je situován na jižním okraji skládky. Dosavadní provoz řízené skládky prokázal dva základní problémy tohoto původního návrhu, a to: - spodní vedení svodného potrubí zůstává zavodněné, a tudíž se za běžného provozu skládky stává nefunkčním, - systém postupně budovaných plynových studní a jejich povytahování za provozu skládky vede k problematickým těžko zhutnitelným polohám odpadů kolem objektů plynových studní a velmi často dochází při provozu skládky k přerušení vystrojení těchto studní a tím k jejich neprůchodnosti. Proto byla v roce 2009 projektantem navržena změna v budování odplyňovacího systému, a to vybudování odplyňovacích závrtů do skládky až ve fázi její rekultivace (na částech plochy při postupné rekultivaci, kde studny nebyly v průběhu provozu již vybudovány). Plynové studny a závrty budou při rekultivaci připojeny při horním povrchu skládkového tělesa potrubím na budoucí koncové zařízení. Systém odplynění skládky se bude skládat z: - funkčních plynových studní, které byly vybudovány v rámci provozu skládky (ukládání odpadů), - plynových závrtů – vystrojených plynových studní, které budou budované v rámci realizace rekultivace skládky nebo její části, a to jako vrtané do konečné figury skládky; vrtání plynových studní nesmí být prováděno v místech uložení odpadů s obsahem azbestu (samostatné sektory skládky), - sběrných plynových drénů – které doplňují vertikální sběrný systém, - svodného potrubí bioplynu – které bude odvádět zachycený plyn ke koncovému zařízení, - koncového zařízení na zneškodnění skládkového plynu – jedná se o biofiltry, osazené v rámci rekultivace sekcí C a D. Možné emise ze skládky do ovzduší: - skládkový plyn, pachové látky, - tuhé znečišťující látky.

6


B.1.2

Zařízení k úpravě biologicky rozložitelných odpadů (BRO)

Zařízení k úpravě biologicky rozložitelných odpadů je dle přílohy č. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, zařazeno pod kód R3 – získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla, včetně kompostování a dalších biologických procesů. Zařízení je umístěno v areálu skládky a slouží ke zpracování biologicky rozložitelných odpadů technologií úpravy v uzavřených plastových vacích s provzdušňováním. Hotový produkt bude využíván především pro sadové úpravy ve městě, případně pro technické zabezpečení skládky. Při úpravě bioodpadů v plastových vacích se odpady před naplněním vaku vzájemně promíchají v předem určených poměrech a pomocí plnícího zařízení uloží do vaku. Obsah vaku je v průběhu kompostování provzdušňován pod tlakem. Možné emise ze zařízení k úpravě BRO do ovzduší: - pachové látky.

B.2

Popis technologií ke snižování emisí do ovzduší

Emise znečišťujících látek do ovzduší jsou omezovány správným technologickým postupem skládkování a kompostování, a dodržováním schválených provozních řádů těchto zařízení. Do zařízení jsou přijímány pouze odpady povolené příslušným provozním řádem zařízení, nejsou přijímány odpady nevhodné pro technologii, které by například způsobily nadměrný zápach. Snižování emisí do ovzduší u skládky: - pravidelný překryv uložených odpadů materiálem TZS (technické zabezpečení skládky), - pravidelné hutnění odpadů kompaktorem, - zkrápění ukládaných odpadů průsakovou vodou, - postupná rekultivace skládky včetně odplynění, - úklid úletů ze skládky a udržování pořádku v areálu. Snižování emisí do ovzduší u zařízení pro úpravu BRO: - v průběhu kompostovacího procesu nedochází k úniku emisí, protože bioodpad je po celou dobu v uzavřeném vaku, k emisím pachových látek může dojít při naskladňování vstupní suroviny a při vyskladnění hotového kompostu z vaku, pokud nebyl proces ještě zcela ukončen nebo byl špatně proveden, proto je nutné dodržet kompostovací proces v celé jeho délce včetně předepsaného provzdušňování, - v prostoru zařízení nesmí docházet k hromadění vstupních surovin, doba od příjmu suroviny po naskladnění je minimalizována, maximální doba skladování suroviny je přizpůsobena charakteru odpadů, jejich vlastnostem (zejm. vlhkost), povětrnostním podmínkám (zejm. teplota, vzdušná vlhkost a srážky) a ročnímu období. - o délce doby skladování surovin je vedena průběžná provozní evidence. - do vaku nesmí být uloženy odpady, které nejsou povoleny přijímat do zařízení a nejsou uvedeny ve schváleném provozním řádu zařízení, - musí být prováděna důsledná a pravidelná očista areálu - zajištěno provádění čištění areálových komunikací a veškerých manipulačních ploch, tj. periodické čistění areálu v závislosti na počasí (teplo, sucho, větrno), a to minimálně 1 x za měsíc v období jaro - podzim. - v případě potřeby je možné použít protizápašný biotechnologický prostředek, který je aktuálně dostupný na trhu. Zpevněné plochy v areálu, na kterých není uložen odpad, jsou udržovány tak, aby nedocházelo ke vzniku prašnosti. V případě potřeby jsou zkrápěny užitkovou vodou. Úlety lehkých frakcí odpadu jsou pravidelně sbírány. 7


C. ÚDAJ O FUNKCI SPALOVACÍHO STACIONÁRNÍHO ZDROJE V areálu se nenachází stacionární spalovací zdroj.

D. VSTUPY DO TECHNOLOGIE D.1.

Skládka odpadu

Řízená skládka odpadů slouží k odstraňování odpadů skládkováním. Skládka S-OO3 – skládka určená pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek a odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu. Na skládku nesmí být ukládány odpady na bázi sádry, stabilizované odpady, odpady s vysokým obsahem síry a odpady se zvýšeným obsahem kovů. Sektor skládky S-3 – sektor skládky určený pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek. Sektor skládky je určen především pro ukládání odpadů na bázi sádry, stabilizovaných odpadů a odpadů s vysokým obsahem síry. Do sektoru nesmí být ukládány odpady s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek. Sektor skládky S-4 – sektor skládky určený pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek a odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu. Sektor skládky je určen především pro ukládání odpadů z azbestu za podmínek stanovených v §7 Vyhlášky č. 294/2005 Sb. Do sektoru nesmí být ukládány odpady na bázi sádry, stabilizované odpady, odpady s vysokým obsahem síry a odpady se zvýšeným obsahem kovů. Seznam odpadů povolených ukládat na skládku je součástí schváleného Provozního řádu skládky dle zákona o odpadech.

D.2.

Zařízení k úpravě BRO

Zařízení slouží k úpravě biodegradabilních odpadů na kompost. Do zařízení je možné přijímat následující druhy odpadů a surovin: - čerstvě posečená i přeschlá tráva, - seno, sláma, - výhrabky bez inertních příměsí, - nepoživatelné a nahnilé ovoce a zelenina, - listí, - dřevní odpad (ořezy pouze vhodné ke štěpkování nebo již nadrcené), - piliny, hobliny, - zbytky po vyplení záhonů, - odpady z květinových záhonů, - tříděné odpady ze hřbitova, - bioodpad z domácností (zbytky zeleniny, ovoce, potravin, kávové sedliny, čaje, vaječné skořápky, papírové utěrky, piliny, hobliny, popel ze dřeva, peří). Do zařízení nebudou přijímány materiály živočišného původu včetně gastroodpadů. Seznam odpadů povolených ukládat na skládku je součástí schváleného Provozního řádu zařízení dle zákona o odpadech.

8


E. POPIS TECHNOLOGICKÝCH OPERACÍ PROVÁDĚNÝCH VE ZDROJÍCH E.1.

Skládka odpadu

Odpad je na skládku navážen po asfaltové areálové komunikaci, která vede po jižním okraji skládky. V místě vjezdu do skládky je z komunikace vytvořen nájezd po panelech. Plocha skládky je rozdělena na jednotlivé sekce pro ukládání odpadů. Denní dávky se ukládají na jedno místo a půdorysný tvar plochy odpadu se upravuje do čtverce. Úprava naváženého odpadu je prováděna rozhrnováním a hutněním kompaktorem v postupových vrstvách skládky. Zhutněním odpadu se zvyšuje nejen kapacita skládky, ale je pozitivně ovlivňován metanogenní proces. Mocnost zhutněné postupové vrstvy je 2 m s překrytím inertním materiálem v tl. cca 10 cm. Krycí vrstva udržuje překrývané postupové vrstvy v hygienicky a esteticky nezávadném stavu a je zárukou ochrany okolního prostředí. Provozovatel je povinen tuto její funkci průběžně a v plném rozsahu zajišťovat. Celková tloušťka denní vrstvy je postupně dosažena po vrstvách hutněných na výšku cca 0,5 m. Jako krycí materiál TZS je používán především odpad zemního charakteru - výkopová zemina přiměřené zrnitosti a propustnosti, odpad ze stavební činnosti apod. V případě, že v navážených odpadech jsou nalezeny nebezpečné odpady, u nichž není možno zjistit původce (autobaterie, elektronický šrot, zbytky barev v obalech ap.), jsou tyto odpady odvezeny do sběrného dvora ve městě. Následně jsou NO předávány k odstranění oprávněným osobám. Odpady obsahující azbest se ukládají pouze do samostatného sektoru skládky. Tyto odpady musí být co nejdříve po uložení a před jejich zhutněním překryty vhodným materiálem nebo odpady k TZS a dle potřeby zkrápěny. Odpady z azbestu, jejichž vlákna nejsou vázána pojivem, musí být na skládku dodány v utěsněném obalu.

E.2.

Zařízení pro úpravu BRO

Jedná se o technologii kompostování bioodpadů aerobním způsobem v uzavřených plastových vacích. Mikroorganismy přeměňují vstupní materiál na humus a jeho složky. Dodržením správné technologie se vyvine dostatečné teplo ke zničení semen plevelů, patogenních bakterií a zredukuje obsah vody a objem vstupního materiálu cca o 25% objemu hmoty. Odpady se vzájemně promíchají v předem určených poměrech, k míchání vstupních surovin se použije běžný nakladač, a pomocí plnícího zařízení uloží do vaku. Zároveň se při postupném plnění odvíjí perforovaná hadice zhruba středem zpracovávané hmoty. Tato hadice slouží k přístupu vzduchu do směsi, a lze regulováním výkonu ventilátoru ovlivňovat teplotu a tím i celý proces úpravy BRO uvnitř vaku. Plnění lze kdykoliv přerušit při nedostatku vstupního odpadu a znovu spustit. Vak je umístěn na mobilním podvozku. Při návozu stroje na pracovní místo se stroj zabrzdí ruční brzdou podvozku, odpojí od tažné jednotky, ustaví se opěrným kolem v přední části a opěrným válcem v zadní části a je možno zahájit pracovní proces. Plastový vak se nasune na plnicí buben a připevní pomocí gumových lan na oka úchytu vaku. Do středové páteře se vloží vzduchovací hadice. Pracovní proces probíhá postupným plněním plastových vaků pomocí třístupňové hydraulické pístnice. Doporučuje se postupně naplnit celý objem plnicího bubnu a poté vtlačit jeho obsah do plastového vaku připevněného na konci plnicího bubnu. Ze středové páteře tak současně s odpadem dochází k zasouvání vzduchovací hadice do nitra vaku. Opakováním tohoto kroku lze docílit naplnění požadované délky vaku. V případě potřeby je možné vzduchovací hadici prodlužovat pomocí rychlospojek. Po dosažení naplnění požadované délky plastového vaku je tento uzavřen a konec hadice připojen na vzduchovací zařízení (ventilátor).

9


Do vaků je ukládána tráva, dřevěné štěpky a drůbeží hnůj v poměru 6 : 2 : 2. Tráva je do vaků ukládána bez úpravy, tak jak je svezena a dřevěné štěpky jsou na skládku dovezeny v kontejnerech. Tyto zabrání slehnutí trávy a umožní lepší proudění vzduchu v zařízení. Jako zdroj dusíku se dá použít drůbeží hnůj. Tento je velmi vhodný k nastartování celého procesu. Pří dalších zakládkách se používá k tomuto účelu již hotový produkt zhruba v objemu 20% z celkového množství. Tento umožňuje zároveň lepší proudění vzduchu při nedostatku dřevěných štěpek či slámy. Míchání probíhá běžným nakladačem. Vlhkost výstupního produktu v % by se měla pohybovat od zjištěné hodnoty spalitelných látek do jejího dvojnásobku, avšak v intervalu 40 - 65%. Hodnota pH je v intervalu 6,0 - 8,5. Maximální obsah nerozložitelných příměsí je 2%. Regulace procesu kompostování se provádí výše zmíněnými regulačními ventily. Celý proces zpracování BRO v plastovém vaku trvá cca 2 měsíce. Po uplynutí této doby je produkt připraven pro další využití.

F. VÝSTUPY Z TECHNOLOGIE F.1.

Skládka odpadu

F.1.1

Skládkový plyn

Vlastnosti a složení skládkového plynu jsou závislé na charakteru ukládaného odpadu, stupni jeho hutnění a stupni rozkladu biodegradabilní hmoty. V říjnu roku 2014 bylo na skládce Smolina měřením zjištěno následující složení skládkového plynu: Plynové studny: Vzorky plynu odebrané na plynových studnách skládky obsahovaly nízké množství metanu. Výjimku tvořila studna S-5, kde bylo naměřeno 24,9% obj. Průměrná hodnota byla 6,2% obj. Obsah oxidu uhličitého byl rovněž nízký. Maximální hodnota byla naměřena opět ve studni S–5 15,8% obj. Průměrná hodnota byla 3,4% obj. Vysoký byl podíl kyslíku, kterým byly studny zaplněny. Průměrná hodnota kyslíku byla 18,3% obj. Koncentrace CO a H2S byly ve všech studnách nulové. Zárazné sondy: V rámci stejného měření bylo v říjnu roku 2014 realizováno 10 zárazných sond do hloubky 0,6 m pod povrch skládky. Koncentrace metanu byly velmi rozdílné v různých částech měřeného území skládky. Hodnoty se pohybovaly od 0% obj. v sondě Z-2 po maximální hodnotu 18,2% obj. naměřenou v sondě Z-8. Průměrná hodnota CH4 pak byla 4,1% obj. Přítomnost oxidu uhličitého byla v zárazných sondách v koncentracích od 0% obj. (Z-7) do 17,2% obj. (Z-8). Průměrná hodnota CO2 pak byla 2,3% obj. Průměrná koncentrace kyslíku byla 19,9% obj. Koncentrace CO a H2S byly nulové. Úniky skládkového plynu do ovzduší jsou z nezrekultivovaných ploch skládky omezovány překrýváním uložených odpadů odpady a materiálem vhodným k technickému zabezpečení skládky a důsledným hutněním uložených odpadů. Je dodržován technologický postup skládkování uvedený v provozním řádu skládky a v zařízení nedochází k haváriím. Současný odplyňovací systém (postupně navyšované plynové studny se spodním odvodem skládkového plynu) nejsou plně funkční a není provozně možné tuto funkčnost zajistit. Proto byl navržen nový způsob odplynění, a to budování odplynění postupně vždy s rekultivovanou částí skládky. Systém bude pracovat pasivním způsobem bez čerpání plynu s odvodem plynu k biofiltrům. Sestava biofiltrů, které budou osazeny v rámci rekultivace sekcí C a D byla nadimenzována na základě prognózy produkce skládkového plynu v čase. V případě nefunkčnosti průběžně budovaných jímacích studní skládkového plynu, budou tyto

10


nahrazeny odplyňovacími závrty do tělesa skládky. Vertikální prvky odplyňovacího systému jsou doplňovány prvky horizontálními, tj. sběrnými a svodnými drény.

F.1.2

Pachové látky

Pach je organoleptická vlastnost ovzduší vnímaná prostřednictvím čichového orgánu. Majoritní složky skládkového plynu CH4, CO2 a N2 jsou bez zápachu. Příčinnou zápachu ze skládky mohou být další složky skládkového plynu, jako je sulfan H2S, vinylchlorid, metylmerkaptan. V období, kdy bylo legislativně stanoveno měření emisí pachových látek na skládkách odpadu, byly na skládce Smolina tyto emise změřeny v červenci 2009. Koncentrace pachových látek byla naměřena 114 OUE/m3. Další měření emisí pachových látek již není platnou legislativou stanoveno. Omezování vzniku a úniku emisí pachových látek ze skládky je stejné jako pro skládkový plyn (skládkový plyn obsahuje pachové látky). Uložené odpady jsou překrývány odpady a materiály vhodnými k technickému zabezpečení skládky (TZS), důsledně hutněny, zkrápěny průsakovou vodou. Je dodržován postup skládkování uvedený v provozním řádu skládky podle zákona č. 185/2001 Sb.

F.1.3

Tuhé znečišťující látky

Tuhé znečišťující látky (TZL) – prach a úlety lehkých frakcí odpadu ze skládky – mohou být emitovány do ovzduší především za silného větru. Plocha skládky, kde v dané době neprobíhá ukládání odpadu, musí být proti úletům a prašnosti zabezpečena překryvem. Tato krycí vrstva zabezpečuje ochranu okolí skládky nejen proti nadměrnému prášení a úletům lehkých frakcí odpadů, ale také proti šíření zápachu, přemnožení hlodavců, a snižuje možnost vznícení a požáru skládky. Prašnost je navíc omezována zvlhčováním aktivních částí tělesa skládky recirkulovanou průsakovou vodou. Při manipulaci s odpady, které vykazují vyšší prašnost, např. popel, prach, saze, je třeba v co nejvyšší možné míře bránit vniku prašnosti – odpady zkrápět a co nejdříve překrýt. V případě dodávek odpadů, u kterých je riziko vzniku prašnosti, je v průběhu vykládky a zpracování do vyrovnávací vrstvy použita průsaková voda. Prašnost je také omezována pravidelnou očistou komunikací v areálu skládky. Odpad obsahující azbest je ukládán do samostatného sektoru skládky, který je k tomuto účelu určen. Tyto odpady musí být po uložení a před jejich zhutněním ihned překryty vhodným inertním materiálem, a pokud nejsou zabalené, musí být před zakrytím také zkrápěny. Podmínky ukládání odpadů z azbestu uvádí schválený provozní řád skládky podle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech.

F.2. F.2.1

Zařízení k úpravě BRO Pachové látky

Hlavní plynnou emisí z provozu kompostáren je oxid uhličitý CO2, to platí v případě otevřených kompostáren, kde proces biodegradace odpadu probíhá na nezakryté ploše. Tento plyn je navíc bez zápachu. Vzhledem k tomu, že kompostování zde probíhá v uzavřených vacích, tento druh emise nevzniká vůbec. Při otevření vaku a vyskladnění obsahu, může do ovzduší uniknout směs znečišťujících látek: amoniak (NH3), metan (CH4) – bez zápachu, oxid uhelnatý (CO) – bez zápachu, oxidy dusíku (N2O, NOx) – bez zápachu, a sulfan (H2S). Emise těchto látek jsou závislé na stavu zrání kompostu a na jeho aeraci v průběhu procesu. U zralého kompostu by tyto emise měly být téměř nulové. Únik těchto emisí nastane pouze v případě, kdy proces kompostování nebyl ještě zcela ukončen a kompost nebyl na výstupu dostatečně vyzrálý. 11


Omezování vzniku a úniku emisí pachových látek z kompostárny je dosahováno dodržováním kompostovacího procesu, především udržováním správné teploty a vlhkosti kompostovaného materiálu a správným přísunem kyslíku do kompostovaných odpadů.

G. POPIS ZAŘÍZENÍ PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ EMISÍ A POPIS MĚŘÍCÍHO MÍSTA V zařízení neprobíhá, a ani není povinnost provádět, kontinuální měření.

H. POPIS MĚŘÍCÍHO MÍSTA PRO JEDNORÁZOVÉ MĚŘENÍ H.1.

Skládka odpadu

U skládky odpadů je měřeno složení skládkového plynu, a to 1 x ročně v rámci monitorovacího systému skládky. Teplota okolí musí být v době měření vyšší než 5°C, vhodné je provádět měření v jarním a podzimním období. Výsledky měření jsou hodnoceny v závěrečné zprávě. Měření je prováděno v plynových studnách a pomocí zárazných sond. Sledované veličiny jsou: CH4, CO2, O2, a N2 (v % objemových), H2S (ppm), teplota a atmosférický tlak.

H.2.


Zařízení nepodléhá měření emisí.

I. ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY, U KTERÝCH MŮŽE V PŘÍPADĚ HAVÁRIE NEBO PORUCHY DOJÍT K VYŠŠÍM EMISÍM NEŽ PŘI OBVYKLÉM PROVOZU Vliv na zvýšení škodlivých emisí do ovzduší může mít požár skládky. Požární nebezpečí vyplývá především z množství uložených hořlavých látek ve skládce, které mohou v případě vzniku požáru zvýšit jeho intenzitu. V zaplněné skládce také probíhají procesy vývinu skládkového plynu, který je hořlavý a výbušný. Skládky odpadů jsou zařazovány do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím (Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně v platném znění). Emise z požárů mají závažný dopad na životní prostředí, v místě požáru vznikají toxické zplodiny a do ovzduší se uvolňuje velké množství pevných částic. Tyto částice mimo jiné tvoří saze, dehet a nedokonale spálené materiály. K zapálení skládky může dojít samovznícením, uložením doutnajícího odpadu (popel), při neopatrném kouření nebo při jiné manipulaci s otevřeným ohněm, při poruše strojního zařízení mající za následek zvýšení teploty, jiném nedodržení požárně bezpečnostních předpisů nebo provozního řádu.

12


J. UVÁDĚNÍ STACIONÁRNÍHO ZDROJE DO PROVOZU A JEHO ODSTAVOVÁNÍ Skládka odpadů je provozována celoročně, u zařízení takového typu nelze mluvit o jeho odstavování. Aktivní část skládky, která není zrekultivována a na které ani není aktuálně ukládán odpad, musí být překryta vrstvou materiálu k technickému zabezpečení skládky – uložené odpady nesmí zůstat odkryty po delší dobu. Biodegradabilní procesy na kompostárně probíhají obvykle v rozmezí měsíců duben až říjen běžného roku podle klimatických podmínek. Zimní období však nelze považovat za odstávku v zařízení. V tomto období mohou v zařízení zůstat odpady ve vaku, u kterých nebyl ještě zcela ukončen kompostovací proces, uskladněný hotový kompost, nebo již nový vstupní materiál do dalších zakládek (např. listí, větve, zemina atd.).

K. AKTUÁLNÍ SPOJENÍ NA ORGÁN OCHRANY OVZDUŠÍ, ZPŮSOB PODÁVÁNÍ HLÁŠENÍ O HAVÁRII NEBO PORUŠE, ODPOVĚDNÉ OSOBY, ZPŮSOB PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ K.1.

Aktuální spojení na orgány ochrany ovzduší a další důležité kontakty

Orgány ochrany ovzduší: Brno - tel.: 545 545 130 havarijní linka: 731 405 100 (služba s denním provozem) Zlín - tel.: 577 690 462 Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a integrovaná prevence: tel. 577 043 391 zemědělství, tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín ovzduší: tel. 577 043 388 Městský úřad Valašské Klobouky, odbor životního prostředí OŽP: tel.: 577 311 100 Masarykovo nám. 189, 766 17 Valašské Klobouky ústředna: tel.: 577 311 111

ČIŽP, Oblastní inspektorát Brno, Lieberzeitova 14, 614 00 Brno pobočka Zlín, třída T. Bati 3792, 760 01 Zlín

Další důležitá telefonní spojení: Hasiči Požární stanice Valašské Klobouky Policie ČR Obvodní oddělení Policie ČR Valašské Klobouky Záchranná služba Záchranná služba Valašské Klobouky

K.2. K.2.1

150 950 671 111 158 974 666 778 155 577 012 724

Způsob podávání hlášení o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší a veřejnosti Havárie na zdroji znečišťování ovzduší

Jakoukoliv havárii je obsluha zařízení povinna ohlásit vedoucímu provozu nebo jeho zástupci, který dále informuje jednatele společnosti. Každý z přítomných je povinen činit taková opatření, aby nedošlo k ohrožení životů lidí, zabránilo se, příp. v maximální možné míře omezilo, znečištění životního prostředí.

13


Zástupce provozovatele ohlásí nejpozději do 24 hodin havárii na zdroji emisí příslušnému orgánům ochrany ovzduší: 1) ČIŽP, oblastní inspektorát Brno, oddělení ochrany ovzduší, 2) Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství. Hlášení provozovatele o havárii musí obsahovat: - název zařízení a určení místa a času vzniku havárie a předpokládanou dobu trvání havárie (pokud je známo), - druh emisí znečišťujících látek a jejich pravděpodobné množství, - opatření přijatá z hlediska ochrany ovzduší (údaje o tom, zda havárie byla řešena vlastními silami, povoláním složky integrovaného záchranného systému, zda byl zdroj odstaven z provozu atd.) Dále provozovatel poskytuje krajskému úřadu a ČIŽP na vyžádání údaje, které souvisejí se vznikem, průběhem, zmáháním a důsledky havárie. O vzniku, průběhu a likvidaci havárie bude proveden zápis v provozním deníku zařízení. K.2.2

Technická závada na zdroji

Provozovatel je povinen bezodkladně omezit provoz nebo odstavit stacionární zdroj v případě jeho odchylky od normálního provozu v důsledku technické závady, při které nemohou být dodrženy podmínky provozu a kterou není možno odstranit do 24 hodin od jejího vzniku. Povinnost odstavení neplatí pro stacionární zdroj, jehož odstavení by vedlo k vyšší úrovni znečištění, než kterou by způsobil jeho další provoz. Provozovatel je povinen informovat krajský úřad a ČIŽP o této technické závadě nejpozději do 48 hodin od jejího vzniku. O vzniku, průběhu a odstranění technické závady bude proveden zápis v provozním deníku zařízení. K.2.3

Informování veřejnosti

Veřejnost bude v případě potřeby informována prostřednictvím místního rozhlasu v nejbližších obci – Valašské Klobouky – Smolina. V případě dočasného uzavření silnice nad skládkou bude veřejnost informována prostřednictvím rozhlasu a informačními cedulemi v místě uzavírek.

K.3.

Odpovědné osoby a způsob interního předávání informací o poruchách a haváriích

Odpovědnou osobou za provoz areálu je: Roman Petrůj, jednatel společnosti tel.: 577 320 379, 777 565 192 e-mail: [email protected] Pracovníci areálu uvědomí o poruše v zařízení odpovědnou osobu, pokud nejsou schopni záležitost vyřešit vlastními silami. V případě havárie uvědomí odpovědnou osobu vždy.

14


L. ZPŮSOB PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍM A PORUCHÁM L.1.

Skládka odpadu

Vliv na zvýšení škodlivých emisí do ovzduší může mít především požár skládky. Je proto nutné dodržovat tato protipožární opatření: - Dodržovat zákaz manipulace s otevřeným ohněm v areálu skládky. - Na skládku nesmí být uložen žhavý popel a odpady s vysokou teplotou. Provádět důslednou kontrolu naváženého odpadu. - Do areálu není povolen přístup nepovolaným osobám. - Překrývat odpad dostatečným množstvím materiálu k technickému zabezpečení skládky. - Každou závadu na strojním zařízení ihned hlásit vedoucímu skládky nebo jeho zástupci, zajistit co nejdříve opravu. - Dodržovat zákaz pálení odpadů na skládce. - Pravidelně zvlhčovat těleso skládky recirkulací průsakových vod a odpad řádně hutnit. - Tankování PHM do mechanizačních prostředků je přípustné pouze při vypnutém motoru tohoto prostředku. - Dodržovat zásady uvedené v provozním řádu skládky. Bezpečnostní opatření související se skládkovým plynem: Je bez výjimek zakázáno: - kouřit a manipulovat s otevřeným ohněm ve všech technologických prostorách i na tělese skládky, - vstupovat bez zajištění do uzavřených nebo polouzavřených prostorů (jímky, kanály, plynové studny), - manipulovat s technologickým zařízením odplynění jinak než povoluje provozní předpis. Vrtání plynových studní nesmí být prováděno v místech uložení odpadů s obsahem azbestu, aby nedošlo k uvolnění azbestových vláken do ovzduší.

L.2.


Přímo v souvislosti s provozem zařízení k úpravě BRO se nepředpokládá vznik žádné závažné havárie. Opatření k omezení negativních vlivů zařízení mohou být následující: - Je nutné dodržovat schválený provozní řád zařízení. - Provádět pečlivě pravidelné prohlídky zařízení a okamžité odstraňování zjištěných závad. - Zamezit vstupu nepovolaných osob do zařízení.

15


M. ZPŮSOB ZAJIŠTĚNÍ SPOLEHLIVOSTI A ŘÁDNÉ FUNKCE KONTINUÁLNÍHO MĚŘÍCÍHO SYSTÉMU PŘI PORUŠE NEBO ÚDRŽBĚ SYSTÉMU V areálu není instalován kontinuální měřící systém.

N. VYMEZENÍ DOBY UVÁDĚNÍ SPALOVACÍCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ DO PROVOZU A JEJICH ODSTAVOVÁNÍ V areálu se nenachází spalovací zdroj.

O. TERMÍNY KONTROL, REVIZÍ A ÚDRŽBY TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ SLOUŽÍCÍCH KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ. ZPŮSOB PROŠKOLENÍ OBSLUH A ODPOVĚDNÝCH OSOB Zařízení musí být udržováno v provozuschopném stavu, mechanizmy a stroje v zařízení musí být používány v souladu s návodem k použití jednotlivých zařízení. Údržbu i případné opravy zajišťuje provozovatel zařízení buď vlastními silami, nebo subdodavatelsky. Celý areál je pravidelně kontrolován v pracovní dny pracovníky skládky a namátkově odpovědnou osobou provozovatele. Osoba zodpovědná za provoz kontroluje, mimo jiné, dodržování ustanovení tohoto provozního řádu, bezpečnostních předpisů, předpisů o ochraně zdraví při práci, požárních předpisů a předpisů o ochraně životního prostředí, a dále namátkově řádný technický stav všech provozních zařízení. Pracovníci, kteří zajišťují běžný provoz areálu, jsou před výkonem profese seznámeni s provozními řády zařízení, a také neprodleně vždy po jejich aktualizaci. Dále musí být důkladně obeznámeni s bezpečnostními předpisy a požadavky pro provoz strojů a technologických zařízení. Při práci jsou povinni používat veškeré předepsané ochranné pomůcky a prostředky.

P. DEFINICE PORUCH A HAVÁRIÍ S DOPADEM NA OVZDUŠÍ A JEJICH ODSTRAŇOVÁNÍ P.1. P.1.1

Skládka odpadů Požár

Havárií zdroje se rozumí nenadálý nebo neočekávaný stav, při němž bezprostředně a výrazně vzrostou emise znečišťujících látek a zdroj nelze zpravidla regulovat ani zastavit běžnými technickými postupy.

16


Takovou havárií s dopadem na ovzduší může být v zařízení požár. V případě vzniku požáru je třeba postupovat následujícím způsobem: - K likvidaci zárodku požáru použít přenosné hasicí přístroje, které jsou umístěny v kompaktoru a v areálu skládky. - Použít inertní materiál k překrytí ohniska požáru. - Při posouzení situace jako nezvládnutelné výše uvedenými prostředky, okamžitě volat hasičský záchranný sbor. - Odjet s mechanizmy pracujícími na skládce do bezpečné vzdálenosti, pokud to situace umožňuje. - Pro likvidaci požáru na tělese dosud nerekultivované skládky lze použít průsakovou vodu. V souvislosti s tvorbou bioplynu ve skládkovém tělese se uvažuje s těmito případy havárie potrubí: a) Únik plynu bez následného hoření. Prostor se označí výstražnými prostředky, které se umístí mimo ohrožený prostor. Další činnost zajišťuje pohotovostní četa složená z personálu skládky, analyzátorem skládkového plynu lokalizuje místo a rozsah úniku. Případné opravy na plynovodu musí provést odborná firma. b) Únik plynu s následným hořením. Lokalizace a označení stejným způsobem jako u předchozího případu. Pohotovostní četa zasáhne dle místních protipožárních předpisů. V případě rozšíření požáru se přivolají nejbližší hasičské sbory. c) Únik plynu s výbuchem, likvidace stejným způsobem jako u předchozího případu.

P.1.2

Zápach obtěžující okolí

Emise pachových látek jsou u skládky snižovány pravidelným překryvem a hutněním uložených odpadů. Na skládku nesmí být ukládány vysoce zápašné odpady, např. živočišné odpady a odpady z kuchyní a stravoven. V případě výskytu nadměrného zápachu ze skládky se identifikuje místo, které je původcem zápachu, a toto místo se ihned překryje vrstvou inertního materiálu.

P.2. P.2.1

Zařízení k úpravě BRO Požár

Vznik požáru je v případě zpracovávání bioodpadů již z jejich povahy a vlastností tohoto materiálu málo pravděpodobný. Jako prevence je prováděno měření teploty v uvnitř vaku v průběhu procesu biodegradace, dále je v zařízení zakázáno manipulovat s otevřeným ohněm, spalovat větve apod. V případě vzniku požáru ihned hasit všemi dostupnými prostředky. V případě nezvládnutelnosti situace vlastními silami ihned přivolat hasiče.

P.2.2

Zápach obtěžující okolí

Při kompostování bioodpadů ve vacích nedochází k produkci emisí do ovzduší v průběhu procesu. K úniku zápašných emisí může dojít při vyskladnění kompostu, u kterého nedošlo k řádnému ukončení kompostovacího procesu. Zápašnými emisemi se vyznačují komposty s nedostatečnou výměnou plynů, komposty s nízkou pórovitostí a převlhčené komposty, a to v důsledku vytváření anaerobních podmínek. Takové podmínky mohou vzniknout nekázní při kompostování. Tento stav je provozovatel povinen okamžitě řešit. S kompostem, který způsobil zápach a není již vhodný k dalšímu kompostování, je třeba nakládat podle zákona o odpadech a předat jej k odstranění na skládku, kde bude okamžitě překryt

17


vrstvou inertního materiálu. Vak vyčistit a při další nové zakládce důsledně dodržovat zásady správné kompostářské praxe dle schváleného Provozního řádu zařízení podle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech.

Q. ZPŮSOB A ČETNOST SEŘIZOVÁNÍ SPALOVACÍCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ V areálu se nenachází žádný stacionární spalovací zdroj.

R. VÝJIMEČNÉ SITUACE - ODŮVODNĚNÍ NEPLNĚNÍ STANOVENÝCH EMISNÍCH LIMITŮ PŘI PORUCHÁCH A HAVÁRIÍCH Pro uvedená zařízení (skládka odpadů, zařízení k úpravě BRO) nejsou v současné době z hlediska ochrany ovzduší legislativně stanoveny žádné emisní limity. V případě požáru uniká do ovzduší řada zplodin a je třeba požár co nejdříve zlikvidovat.

S. TECHNICKÁ A PROVOZNÍ OPATŘENÍ K OMEZENÍ EMISÍ PACHOVÝCH LÁTEK S.1

Skládka

Majoritní složky skládkového plynu CH4, CO2 a N2 jsou bez zápachu. Příčinnou zápachu ze skládky mohou být další složky skládkového plynu, jako je sulfan H2S, vinylchlorid, metylmerkaptan. Na omezení vzniku a úniku emisí pachových látek ze skládky má největší vliv: 1. Překrývání a hutnění uloženého odpadu. 2. Minimální otevřená plocha skládky. 3. Postupná rekultivace skládky včetně odplynění. 4. Ukládání pouze povolených druhů odpadů. Pro ukládání odpadů je využívána co nejmenší plocha složiště na tělese skládky. Kromě aktivní plochy musí být zbylá část skládkového nezrekultivovaného tělesa včetně hran překryta vrstvou odpadů nebo materiálů k TZS. Tato vrstva udržuje překrývané postupové vrstvy v hygienicky a esteticky přijatelném stavu a omezuje vznik emisí pachových látek. Na skládku nejsou přijímány odpady živočišného původu, odpady z kuchyní a stravoven, ani jiné vysoce zápašné odpady. Při příjmu odpadu na skládku je odpad vizuálně kontrolován. Pokud by odpad neodpovídal druhům odpadů povoleným ukládat na skládce nebo vzniklo jakékoliv jiné podezření, že odpad neodpovídá průvodní dokumentaci, obsluha skládky takovýto odpad nepřijme. Provozovatel skládky zajišťuje následnou péči o uzavřenou část skládky podle Provozního řádu skládky – třetí fáze provozu. Tyto činnosti jsou zajišťovány z vlastních prostředků a prostředků finanční rezervy, kterou provozovatel tvoří v průběhu skládkování.

18


S.2


Při kompostování bioodpadů ve vacích nedochází k produkci emisí do ovzduší v průběhu procesu. K úniku zápašných emisí může dojít při naskladňování vstupní suroviny a při vyskladnění kompostu, u kterého nedošlo k řádnému ukončení kompostovacího procesu. Zápašnými emisemi se vyznačují komposty s nedostatečnou výměnou plynů, komposty s nízkou pórovitostí a převlhčené komposty, a to v důsledku vytváření anaerobních podmínek. Takové podmínky mohou vzniknout nekázní při kompostování. Míchání vstupních složek probíhá nakladačem a poměr závisí na odhadu a disciplíně pracovníka. Proudění vzduchu je ve vaku zajištěné ventilátorem opatřeným spínacími hodinami a probíhá v režimu: 1 - 10 den 1 hodina provoz, 30 minut vypnuto 11 - 21 den 1 hodina provoz, 1 hodina vypnuto 22 - 36 den 4 hodiny provoz denně 37 den ventilátor odstaven z provozu Vlhkost výstupního produktu v % by se měla pohybovat od zjištěné hodnoty spalitelných látek do jejího dvojnásobku, avšak v intervalu 40 - 65%. Hodnota pH je v intervalu 6,0 - 8,5. Maximální obsah nerozložitelných příměsí je 2%. Regulace procesu kompostování se provádí regulačními ventily. Celý proces zpracování BRO v plastovém vaku trvá cca 2 měsíce. Po uplynutí této doby je produkt připraven pro další využití. Pokud výstupní kompost produkuje zápach a není již vhodný k dalšímu kompostování, je s ním třeba nakládat podle zákona o odpadech, tj. předat jej k odstranění na skládku, kde bude okamžitě překryt vrstvou inertního materiálu. Vak vyčistit a při další nové zakládce důsledně dodržovat zásady správného postupu kompostování dle schváleného Provozního řádu zařízení podle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech.

T. ZPŮSOB VEDENÍ A KONTROLY ÚDAJŮ T.1.

Provozní evidence

Provozovatel vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší je povinen vést průběžnou provozní evidenci o stálých a proměnných údajích o stacionárním zdroji znečišťování ovzduší popisujících tento zdroj a jeho provoz a o údajích o vstupech a výstupech z tohoto zdroje. Provozní evidenci je provozovatel povinen uchovávat po dobu alespoň 3 let v místě provozu stacionárního zdroje tak, aby byla k dispozici pro kontrolu. V provozní evidenci se zaznamenávají údaje dle Přílohy č. 10 k Vyhlášce č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých ustanovení zákona o ochraně ovzduší: - Identifikace provozovatele a provozovny, - údaje o stacionárním zdroji, - údaje o palivech, surovinách a odpadech, - údaje o technologiích ke snižování emisí, - údaje o komínech a výduších, - údaje o emisích. Jednotlivé údaje provozní evidence lze vést i samostatně v rámci provozní dokumentace, např. v provozním deníku. Za součást evidence jsou považovány protokoly z jednorázových měření emisí a jejich vyhodnocení (zpráva z monitoringu skládkového plynu). Podrobný seznam údajů tvořících provozní evidenci je uveden v příloze č. 4 tohoto provozního řádu.

19


T.2.

Souhrnná provozní evidence

Provozovatel vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší je povinen z údajů provozní evidence zpracovat souhrnnou provozní evidenci provozovaného stacionárního zdroje za kalendářní rok a ohlašovat údaje souhrnné provozní evidence státní správě prostřednictvím integrovaného systému ohlašovacích povinností způsobem dle platné legislativy. Souhrnná provozní evidence se neohlašuje za mobilní zdroj. Náležitosti souhrnné provozní evidence jsou uvedeny v příloze č. 11 k Vyhlášce č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých ustanovení zákona o ochraně ovzduší - Příloha č. 5 tohoto provozního řádu.

U. PODPIS PROVOZOVATELE (STATUTÁRNÍHO ZÁSTUPCE) Podpis provozovatele (statutárního zástupce): Ve Valašských Kloboukách, říjen 2015

...................................................... Roman Petrůj, jednatel společnosti

V. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1

Výpis z obchodního rejstříku provozovatele zdrojů

Příloha č. 2

Umístění zařízení – situace širších vztahů

Příloha č. 3

Situační výkres skládkového areálu

Příloha č. 4

Náležitosti provozní evidence stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

Příloha č. 5

Náležitosti souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

Příloha č. 6

Podpisový list – pracovníci seznámení s provozním řádem.

20

Tento výpis z veřejných rejstříků elektronicky podepsal "ČR - Krajský soud v Brně [IČ 00215724]" dne 19.1.2016 v 23:01:05. EPVid:LsznR2DhqXnD+H0gh9Tskw

Výpis z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně oddíl C, vložka 38610

Datum zápisu: Spisová značka: Obchodní firma: Sídlo: Identifikační číslo: Právní forma: Předmět podnikání:

18. prosince 2000 C 38610 vedená u Krajského soudu v Brně Vala skokloboucké služby s.r.o. Brumovská 522, 766 01 Vala ské Klobouky 262 33 771 Společnost s ručením omezeným provádění staveb, jejich změn a odstraňování výkon zeměměřičských činností obráběčství zámečnictví, nástrojářství montáž, opravy, revize a zkou ky elektrických zařízení provozování pohřební služby Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největ í povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největ í povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvý e 9 osob včetně řidiče výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona hostinská činnost prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin

Statutární orgán: jednatel:

Způsob jednání: Dozorčí rada: člen dozorčí rady:

ROŮAů PETR J, dat. nar. 11. června 1975 Sbořisko 414, 766 01 Vala ské Klobouky Den vzniku funkce: 20. listopadu 2006 Společnost zastupuje jednatel samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že k předepsané nebo předti těné obchodní firmě společnosti připojí jednatel sv j vlastnoruční podpis.

EŮIL Z BEK, dat. nar. 29. července 1950 Kramoli ova 129, 766 01 Vala ské Klobouky Den vzniku funkce: 18. prosince 2000

člen dozorčí rady:

JUDr. PETR HRADIL, dat. nar. 2. června 1981 Cyrilometodějská 887, 766 01 Vala ské Klobouky Den vzniku funkce: 7. března 2007 předseda dozorčí rady:

Ing. AůTOůÍů UCHŮA, dat. nar. 23. března 1954 Koželužská 226, 766 01 Vala ské Klobouky Den vzniku funkce: 22. září 2015 Den vzniku členství: 25. ledna 2010 člen dozorčí rady:

Údaje platné ke dni: 19. ledna 2016 05:31

1/2

oddíl C, vložka 38610

Ing. VÁCLAV UCHŮA, dat. nar. 30. září 1962 Luční 914, 766 01 Vala ské Klobouky Den vzniku funkce: 31. října 2011 člen dozorčí rady:

KAREL JAůÁČ, dat. nar. 11. ledna 1960 Jamy 960, 766 01 Vala ské Klobouky Den vzniku členství: 29. června 2015

Společníci: Společník: Podíl:

Základní kapitál: Ostatní skutečnosti:

Ůěsto Vala ské Klobouky, IČ: 002 84 611 Vala ské Klobouky, Ůasarykovo nám. 189, PSČ 76617 Vklad: 100 000,- Kč Splaceno: 100% Obchodní podíl: 100 % Druh podílu: základní Kmenový list: nevydává se 100 000,- Kč Počet člen statutárního orgánu: 1 Počet člen dozorčí rady: 5 Obchodní korporace se podřídila zákonu jako celku postupem podle § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech.

Údaje platné ke dni: 19. ledna 2016 05:31

2/2

E-J,

SEKCE C-D, REKULTIVOVANÁ ČÁST SKLÁDKY


Příloha č. 6 Podpisový list – pracovníci seznámeni s provozním řádem Jméno pracovníka

Datum

Podpis

Provozní řád zdrojů znečišťování ovzduší

Recommend Documents