Prosperující olejniny 2009

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE A AG AS GR S RIIC CU ULLTTU UR RA A– –S SC CIIE EN NTTIIA A– –PPR RO OS SPPE ER RIITTA

Prosperující olejniny 2009 SBORNÍK KONFERENCE S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ 10.12.2009 ČZU v Praze 11.12.2009 Větrný Jeníkov

Česká zemědělská univerzita v Praze Zemědělská společnost při ČZU v Praze – pobočka FYTO a katedra rostlinné výroby

AGRICULTURA – SCIENTIA – PROSPERITAS

Prosperující olejniny 2009 SBORNÍK REFERÁTŮ z konference katedry rostlinné výroby ČZU v Praze

Praha, 10.12.2009 Větrný Jeníkov, 11.12.2009

za finanční podpory společností: AGRA GROUP, AGRADA, AGROFERT, AGROFINAL, AGROPROTEC, AGROVITA, AMAGRO, ARYSTA AGRO, BAYER CropScience, BIOPREPARÁTY, BOR, ČESKÝ MÁK, DOW AgroSciences, DUPONT, FARMET, FINSTAR, CHEMAP AGRO, CHEMTURA, LIMAGRAIN Central Europe Cereals, LIMAGRAIN ČR, MONSANTO, OLEOBRAS, PIONEER, SAATBAU LINZ, SELGEN, SOUFFLET AGRO, SUMI AGRO, SYNGENTA, TIMAC AGRO CZECH, TRISOL, VP AGRO.

Sborník vznikl za podpory

MSM 6046070901 – Setrvalé zemědělství, kvalita zemědělské produkce, krajinné a přírodní zdroje. NAZV QH 81147 – Střet plodin v globální soutěži a řešení rizik pro ozimou řepku. NAZV QH 81271 – Optimalizace výživy a hnojení slunečnice za účelem zvýšení výnosů a kvality produkce. CIGA (3106) – Farmaceuticky využitelné alkaloidy v máku (Papaver sp.) a jejich produkce. FRVŠ (1606) – Vliv způsobu pěstování na produkci hlavních alkaloidů u Papaver somniferum L. a Papaver bracteatum Lindl.

Lektoři: Prof. Ing. Vladimír Švachula, DrSc.; Ing. Milan Vach, CSc., Ing. David Bečka, Ph.D.

© ČZU v Praze. Katedra rostlinné výroby Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů 165 21 Praha 6 - Suchdol tel. 22438 2535, fax: 22438 2535 [email protected] Skupina olejnin na FAPPZ ČZU: http://www.af.czu.cz/svri/

Zemědělská společnost při ČZU v Praze – pobočka FYTO Doc. Ing. Ivana Capouchová, CSc.

ISBN 978-80-213-2012-3

OBSAH Prosperující olejniny.................................................................................................. 1 Jan VAŠÁK, David BEČKA, Pavel CIHLÁŘ, Vlastimil MIKŠÍK

Výsledky měření traktorového motoru na řepkový olej a motorovou naftu............. 7 František BAUER

Přehled výskytu škodlivých organismů olejnin v roce 2009 .................................. 11 Petr KROUTIL

Význam jarních olejnatých rostlin, produktivita, energetický potenciál, předplodinová hodnota ............................................. 14 Łukasz KIJEWSKI

Směry rostlinné výroby a hledání optimálních technologií v Polsku ..................... 20 Marcin KOZAK, Krzysztof JANKOWSKI, Jan ROZBICKI, Magdalena SERAFIN-ANDRZEJEWSKA, Władysław MALARZ

Výsledky zkoušení odrůd řepky ozimé – poloprovozní pokusy 2008/09............... 22 David BEČKA, Jan VAŠÁK, Jiří ŠIMKA

Výsledky zkoušení odrůd řepky ozimé – maloparcelkové pokusy v Červeném Újezdě 2008/09......................................................................... 32 David BEČKA, Jan VAŠÁK, Pavel CIHLÁŘ, Vlastimil MIKŠÍK

Podzimní aplikace regulátoru růstu a hnojení N u řepky ozimé ............................. 45 Jiří ŠIMKA, David BEČKA, Jan VAŠÁK

Výsledky monitoringu náletu krytonosců na Opavsku ........................................... 49 Jiří HAVEL

Možnosti zlepšení ochrany řepky ozimé proti hlízence obecné (Sclerotinia sclerotiorum)............................................................................. 53 David BEČKA, Evženie PROKINOVÁ, Jan VAŠÁK

Listová aplikace bóru k ozimé řepce: současný problém?! .................................... 59 Wolfgang RÖHL; Norbert MAKOWSKI

Kvalita řepky v roce 2009 ....................................................................................... 63 Helena ZUKALOVÁ, David BEČKA, Jan VAŠÁK

Vybrané způsoby kontroly kvality řepky v průběhu jejího skladování .................. 67 Josef PECEN, Petra ZABLOUDILOVÁ, Grzegorz SZWED

Klasický a molekulární pohled na vliv sulfonylmočovin na půdní mikroorganismy ............................................................................. 72 Lubomír RŮŽEK, Michaela RŮŽKOVÁ, Jana ŽABOVÁ, Michaela URBANOVÁ, Petr BALDRIAN, David BEČKA

Odrůdy máku ze Společného katalogu EU – výnosy a spektrum alkaloidů ........... 74 Radomil VLK, Zdeněk KOSEK, Petr ŠIMEK

Vliv předseťové aplikace hnojiv na výnos semen máku v roce 2009..................... 79 Pavel CIHLÁŘ, Jan VAŠÁK, Vlastimil MIKŠÍK, Martin HÁJEK

Vliv vybraných přípravků a jejich kombinací na výnos máku (Papaver somniferum L.) .............................................................................. 82 Perla KUCHTOVÁ, Jan KAZDA, Pavel CIHLÁŘ, Eva PLACHKÁ, Miroslava HÁJKOVÁ, Jiří HAVEL, Petr DVOŘÁK, Eliška ŠUPOVÁ

Vliv herbicidu CallistoTM 100 SC na vývoj a výnos máku setého (Papaver somniferum L.) .............................................................................. 88 Marek WÓJTOWICZ, Andrzej WÓJTOWICZ, Franciszek WIELEBSKI

Působení tank-mix aplikace herbicidů a listového hnojiva v máku setém ............. 91 Michal VONDRA, Rostislav RICHTER, Vladimír SMUTNÝ

Podstata možnosti setí máku setého na podzim ...................................................... 95 Jiří PETR, Hana HONSOVÁ

Biologické a morfologické vlastnosti jarního máku odrůdy Major ........................ 98 Petr PŠENIČKA, Pavel CIHLÁŘ, Václav HOSNEDL, Jan VAŠÁK, Jana DOLEŽALOVÁ

Slunečnice – druhá nejvýznamnější olejnina v ČR............................................... 104 Helena ZUKALOVÁ, Petr ŠKARPA, Eva KUNZOVÁ

Nové perspektivy pěstování a využití hořčice bílé (Sinapis alba L.) ................... 108 Magdalena SERAFIN-ANDRZEJEWSKA, Monika KOŁODZIEJCZYK, Aneta BZOWY-WÓJTOWICZ, Marcin KOZAK

Polyversum - biologický fungicid na ochranu rostlin ........................................... 110 Jitka PROCHÁZKOVÁ – RULFOVÁ

Greemax - nedílná součást systému pěstování máku a ozimé řepky .................... 113 Zdeněk KOŠŤÁL

Používání Lignohumátu v olejninách.................................................................... 117 Zdeněk ZEDNÍK

Nové perspektivy šlechtění řepky ozimé firmy Syngenta..................................... 121 Dagmar ČEJKOVÁ, Ivan VAREČKA

Kompletní servis - od dodání osiva po výkup komodity ..................................... 123 Jiří ŠILHA

Rozbor registračních výsledků odrůd řepky ozimé Goya a Da Vinci................... 125 Libor KOZLOVSKÝ

Nový výzkum potvrdil velmi dobrý růst kořenů u polotrpasličích hybridů řepky ozimé ....................................................... 127 Přemysl STUDNIČNÝ

Hybridy nové generace se v praxi opět osvědčily................................................. 128 Pavel STÁREK

O velkých odrůdách a hybridní budoucnosti......................................................... 130 Robert LENÁRT

Inovace a stabilita výnosů hybridních řepek = DEKALB 2010 ........................... 132 Ondřej ČERNÝ

Den Preolu č.1 ve výsledcích ................................................................................ 134 Radek KOŠÁL

ES ALEGRIA a ES ALIENOR - dvě nové odrůdy řepky od Agrofinalu............. 139 Milan SPURNÝ

Successor 600 – nový selektivní herbicid do řepky s novou účinnou látkou ....... 141 Lukáš SVOBODA

Podzimní aplikace dusíku v řepce – přednosti a rizika ......................................... 143 Jaroslav MRÁZ

Ekonomické řešení škůdců v porostech ozimé řepky na jaře ............................... 145 Radek BUBENÍK, Zdeněk PEZA

Řešení proti všem škůdcům řepky se stimulátorem růstu ..................................... 149 Vladimír ČECH

Stimulace růstu řepky přípravky HERGIT® a REXAN® .................................... 151 Jan ŠAMALÍK

Spolehlivá a ekonomická ochrana proti hlízence fungicidem Alert ..................... 153 Bohumil ŠTĚRBA

Zvyšování produktivity pěstování řepky s použitím multifunkční pomocné látky Agrovital..................................... 155 Lukáš SVOBODA

Šlechtění máku a nově registrovaná odrůda „Orfeus“ .......................................... 158 Viktor VRBOVSKÝ, Janka MAJDANOVÁ

Vliv aplikací auxinových stimulátorů a zinku na pěstování máku setého ............ 162 Jiří PETRÁSEK

Výsledky pokusů slunečnice v roce 2009 ............................................................. 165 Jiří ŠILHA

Úspěšné hybridy slunečnice od společnosti Agrofinal ......................................... 167 Milan SPURNÝ

Herbicid Galera aplikovaný ve lnu olejném a kmínu kořenném........................... 170 Antonín VACULÍK

Reklamy............................................................................................................ od 176

JMENNÝ REJSTŘÍK AUTORŮ Pozn.: Tučně označené strany = hlavní autor B

Kozlovský Libor.................... 125

Baldrian Petr .......................... 72 Bauer František ....................... 7

Kroutil Petr............................ 11

([email protected]) ([email protected])

([email protected])

Kuchtová Perla ...................... 82

Bečka David ..................... 1, 22, 32, 45, 53, 63, 72

Kunzová Eva ........................ 104

([email protected])

([email protected])

Bubeník Radek .................... 145 ([email protected])

Bzowy-Wójtowicz Aneta ........ 108

C-Č Cihlář Pavel .......1, 32, 79, 82, 98 ([email protected])

Čejková Dagmar .................. 121 Čech Vladimír ...................... 149 Černý Ondřej....................... 132

D

L-M Lenárt Robert ...................... 130 Majdanová Janka .................. 158 ([email protected])

P

Šupová Eliška........ .................82

Pecen Josef ........................... 67

([email protected])

Peza Zdeněk......................... 145 ([email protected])

Plachká Eva............................82 Procházková-Rulfová Jitka .... 110 Prokinová Evženie...................53

([email protected])

([email protected])

Honsová Hana........................ 95

Pšenička Petr......................... 98 ([email protected])

Hosnedl Václav....................... 98

Kazda Jan .............................. 82 Kijewski Lukasz ..................... 14 Kolodziejczyk Monika ............ 108 Kosek Zdeněk......................... 74 ([email protected])

Košál Radek ........................ 134 ([email protected])

Košťál Zdeněk ..................... 113 ([email protected])

Kozak Marcin.................. 20, 108 ([email protected])

U-V Urbanová Michaela..................72 Vaculík Antonín....................170 ([email protected])

Varečka Ivan. .......................121 Vašák Jan....................1, 22, 32, 45, 53, 63, 79, 98 ([email protected])

Vlk Radomil ........................... 74 ([email protected])

Vondra Michal........................ 91 ([email protected])

Vrbovský Viktor ...................158 ([email protected])

R Richter Rostislav .....................91

K

([email protected])

([email protected])

Petrásek Jiří.. ...................... 162

Jankowski Krzysztof ................ 20

([email protected])

Mráz Jaroslav ...................... 143

([email protected])

([email protected])

([email protected])

Šilha Jiří........ ............. 123, 165

Škarpa Petr... .......................104 Štěrba Bohumil ....................153

Petr Jiří.. ............................... 95

([email protected])

Szwed Grzegorz ......................67 Šamalík Jan .........................151

([email protected])

([email protected])

Hájková Miroslava .................. 82 Havel Jiří..........................49, 82

Svoboda Lukáš ........... 141, 155

Šimek Petr..............................74 Šimka Jiří........ ................ 22, 45

Dvořák Petr............................ 82

([email protected])

([email protected])

Makowski Norbert ...................59 Malarz Wladyslaw ...................20 Mikšík Vlastimil ............. 1, 32, 79

([email protected])

Hájek Martin .......................... 79

([email protected])

Stárek Pavel ........................128 Studničný Přemysl................127

([email protected])

Doležalová Jana ..................... 98

H-J

Smutný Vladimír.. ...................91 Spurný Milan.. ............ 139, 167

([email protected])

Rozbicki Jan ...........................20 Röhl Wolfgang....................... 59 ([email protected])

Růžek Lubomír ...................... 72 ([email protected])

Růžková Michaela ...................72 ([email protected])

S-Š Serafin-Andrz. Magdalena........... 20, 108

W Wielebski Franciszek ...............88 Wójtowicz Marek.................... 88 ([email protected])

Wójtowicz Andrzej ..................88

Z-Ž Zabloudilová Petra ..................67 Zedník Zdeněk .....................117 ([email protected])

Zukalová Helena ............63, 104 ([email protected])

Žabová Jana ...........................72

PROSPERUJÍCÍ OLEJNINY Prosperous Oil Crops

Jan VAŠÁK, David BEČKA, Pavel CIHLÁŘ, Vlastimil MIKŠÍK Česká zemědělská univerzita v Praze Summary: Crop production including oil crops will develop by extensive and intensive way and it is a suitable area for capital investment. The main influence on development has population growth and level of living growth, i.e. in the third world. Euroamerican area looses dynamics of development. Development trend of the CR and the EU will be in the sector of special crops and oil crops at the expense of cereals. Market with agrarian production will stay regulated and endowed. Decreasement of agrarian production prices except short term influence of speculation, including dollar instability, is primarily caused by yields growth – intensification. This decreasement is only temporary, as possibilities of intensification wear out. Key words: crop production, prosperous oil crops, oils, intensity, prices, production Souhrn: Rostlinná výroba včetně olejnin se bude rozvíjet extenzivní i intenzivní cestou a je vhodnou oblastí pro kapitálové investice. Hlavní vliv na rozvoj mají přírůstek obyvatelstva a růst životní úrovně, především ve třetím světě. Euroamerická oblast ztrácí dynamiku rozvoje. Trend rozvoje ČR i EU bude v sektoru speciálních plodin a olejnin na úkor obilovin. Trh s agrární produkcí zůstane nadále regulovaný a dotovaný. Pokles cen agrární produkce mimo krátkodobý vliv spekulací, včetně nestability dolaru je primárně způsoben růstem výnosů – intenzifikací. Tento pokles je pouze dočasný, jak se vyčerpávají možnosti intenzifikace. Klíčová slova: rostlinná výroba, prosperující olejniny, oleje, intenzita, ceny, produkce

Úvod Prognózy jsou přesné jen v té části, kde popisují minulost. Neumí pracovat s nepředvídaným. I tzv. globální oteplování spojované s vlivem člověka (?) může být jen periodickým cyklem měnící se klimatické soustavy. Další neznámou skupinou jsou objevy, které zásadně mění zemědělství. Třeba středověký příchod brambor zavedený do výroby teprve koncem XVIII. století. Stejně tak jetel a vojtěška. Zakrátko přišla člověkem vyšlechtěná – fakticky umělá – cukrovka. V XIX. století na Ukrajině – v SR od počátku XX. století, v ČR na konci, následovala slunečnice. Podobně, jen o něco dříve nastoupila kukuřice. Řepkový boom nastal nejdříve v Kanadě po roce 1961, ve střední a západní Evropě od poloviny sedmdesátých let. Byl sice spojen se šlechtěním, ale prostor mu daly socioekonomické vlivy nových trendů ekonomiky. To se plně projevilo po roce 1989 v mimořádném rozvoji olejnin – ozimé řepky, máku, hořčice, zčásti i slunečnice v ČR a o něco méně i v SR. Jiné velké objevy – hnojiva, pesticidy, spalovací motory, mechanizace, transportní prostředky atd. velmi zvýšily produktivitu lidské práce. Vznikl trh se zcela novými produkty a hlavně trh, kde bylo možno usměrňovat výrobu do vhodných až nejvhodnějších podmínek. To vedlo k ohromujícímu rozmachu urbanizace, rozvoji průmyslu a služeb, zbytnění terciální sféry. V této situaci ztratily svoji pozici cukrovka, brambory, len, zčásti také jeteloviny a louky. Růst zemědělské výroby předstihl populační přírůstek. Změnila se politická a ekonomická mapa světa. Rozpad koloniální říše, prohra evropského socialismu, na druhé straně ohromující tempo rozvoje lidové Číny, zčásti i jižní Ameriky a naopak současný krizový propad euroamerické bělošské civilizace. Chronický konflikt s muslimským, ale i jiným světem. Současně snaha po udržení životní úrovně, aby nedošlo k novým revolucím. Už neválčíme ve znamení kříže, ale vyvá-

Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

žím to, čemu říkáme demokracie, případně ekologie, ochrana lidských práv, aniž bychom ctili jiné kultury, víry, cíle, touhy. To vše za situace, kdy podstatná část Euroameriky je bez surovinových a energetických zdrojů na jejichž až mrhavé spotřebě je bytostně závislá. Také za situace, kdy bohatnoucí třetí svět velice rychle zvyšuje svoji potravinovou spotřebu a hlásí se o podíl na řízení světa. Jsou i další vlivy, jako změna stravovacích zvyklostí – v současnosti levné drůbeží maso a bílé pečivo. Jde i o rozmach sektoru biopotravin, sítě rychlých občerstvení, vegetariánství, těstovinový a nudlový styl konzumu atd. Podstatně větší vliv než dříve má zdravotní hledisko konzumu, reklama, dochucování a stále komplikovanější přepracování potravinových surovin s dodáním mnoha aditiv. Rok 2007 byl prvý, kdy po růstu cen energií a kovů došlo na agrární, většinou rostlinné suroviny, aby od druhé poloviny roku 2008 se vrátily nízké ceny před rokem 2007. Přitom v žádném případě nebyla v EU, ani v USA či v celém světě v roce 2005, 2006 i 2007 neúroda, či následně v roce 2008 a 2009 nadúroda. Také často uváděný důvod – energetické využití obilovin či olejnin – je v důsledku globálně jen stále okrajového využití obilí a olejnin pro tyto účely – zástupný a účelový. Zřejmě pravým důvodem jsou hospodářské změny u tzv. třetího světa i u Euroameriky. Růst ekonomik Číny, Vietnamu, zčásti Indie, petrodolary v řadě rozvojových zemí, celkový vzestup jižní Ameriky a její částečná socializace změnily dřívější vývozce agroprodukce z bídy, na dovozce a významné konzumenty. Naopak zadluženost „bělošských“ zemí, s malými zdroji surovin, ale s gigantickou spotřebou a hedonismem, vyvolala od roku 2008 globální – Číny i jiných zemí se to týká jen okrajově - ekonomickou krizi. V „našem US/EU“ světě se střetla reálná a virtuální ekonomika prostřednictvím finančních trhů, které ovládají

-1-

daleko nepřehlednější skupiny, než bylo dříve u státního vlastnictví a dozoru. Podle vývoje za posledních asi 20 let vycházíme z těchto údajů: • populace světa roste tempem cca 1,15% ročně = čistý přírůstek činí asi 75 milionů lidí za rok (v roce 2011 nás bude 7 miliard, 6 miliard bylo dosaženo v r. 1999, v roce 1950 měl svět 2,5 miliard obyvatel) • kalorická spotřeba roste asi o 1,6% ročně, neboť rozvoj agrární produkce předstihuje populační přírůstek • produkce obilovin se každoročně zvyšuje o průměrných asi 1,5%

• • •

produkce tuků a olejů se zvyšuje o cca 5,3% ročně, z toho živočišné tuky o 1,4%, rostlinné oleje ovšem o rekordní 6,4% (tab. 1) spotřeba i produkce masa roste meziročním tempem kolem 1,2% a jen mírně předstihuje populační přírůstek. světový agrární trh v dolarovém vyjádření sice roste asi o 11% ročně, ale proti směně zboží v jiných komoditních skupinách, kde to činí kolem 20%, značně zaostává. To signalizuje jak propad hodnoty dolaru, tak i soustavu ochranářských opatření u zemědělských komodit.

Stav a prognóza výroby olejnin Je zřejmé, že kalorický nárůst spotřeby potravin se jen málo opírá o živočišnou produkcí, která fakticky stagnuje. V Evropě dokonce klesá, v posledních dvou letech velmi rychle. Tahounem produkce jsou obiloviny – z nich stále více kukuřice a rýže, zatímco méně produktivní pšenice začíná stagnovat a kopíruje jen populační přírůstek. Ze všech potravinových skupin ale

nejvíce roste výroba tuků a olejů. Jejich produkce z živočišných zdrojů – máslo, sádlo a slanina, lůj, rybí oleje - ale jen velmi málo předstihuje populační přírůstek. Celý úspěch této komoditní skupiny je opřen o rostlinné tuky. Ty plynule rostou tempem 6,4% ročně (tab. 1).

Tab. 1 Rozvoj produkce tuků a olejů ve světě. Dle OilWorld. Období 1994/5 2004/5 2008/9* 2009/10*

Ukazatel Tuky a oleje celkem z toho živočišné a rybí rostlinné Tuky a oleje celkem z toho živočišné a rybí rostlinné Tuky a oleje celkem z toho živočišné a rybí rostlinné Tuky a oleje celkem z toho živočišné a rybí rostlinné

Produkce (mil. tun ročně) 93,5 20,4 73,1 139,0 23,5 115,5 162,5 24,4 138,1 168,5 24,7 143,8

% (% k roku 94/5) 100,0 (100) 21,8 (100) 78,2 (100) 100,0 (148,7) 16,9 (115,2) 83,1 (158,0) 100,0 (173,8) 15,0 (119,6) 85,0 (188,9) 100,0 (180,2) 14,7 (121,1) 84,3 (196,7)

* předběžně

Tab. 2 Podíl v % z celosvětové produkce rostlinných tuků a olejů v období 1994/5 a 2009/10. Upraveno z Oil World. Rostlinný olej/ období Rostlinné tuky a oleje celkem sójový palmový řepkový slunečnicový podzemnicový bavlníkový kokosový olivový palmojádrový kukuřičný

1994/5 100% (73,1 mil. tun) 27,1% 20,6% 14,5% 11,5% 6,0% 5,2% 4,8% 2,7% 2,6% 2,5%

2009/10* 100% (143,8 mil. tun) 26,2% 32,8% 15,2% 8,3% 3,0% 3,3% 2,3% 2,1% 3,8% 1,7%

* předběžně

-2-


Z předpokládané světové produkce rostlinných tuků a olejů pro rok 2009/10 ve výši 143,8 mil. tun představují plných 107 mil. tun (74,4%) oleje z palmy olejné, sóji a řepky včetně jí příbuzných druhů. V roce 1994/5 z produkce 73,1 mil. tun rostlinných olejů zaujímaly tyto tři hlavní olejniny světa jen 45,5 mil. tun (62,2%). Hlavní rostlinné tuky se rozvíjí velmi nerovnoměrně (tab.2). Zcela jednoznačně na světě vítězí plantáže tropické palmy olejné (tab. 3). S nimi je spojený nejen palmový olej, jehož produkce se za posledních 15 let

zvýšila o 213% (sójového o 90%, řepkového o 106%) ale i vedlejší produkt: z pecek vyráběný palmojádrový tuk. Ten byl před 15 lety devátý nejvýznamnější, nyní je na pátém pořadí významu z rostlinných zdrojů tuků. Z hlediska procentického podílu stagnuje, až se mírně snižuje, význam tukové produkce sóji. Ještě více klesá podíl olivového oleje. Naopak mírně roste význam řepkového oleje. Výrazně ztrácí podíl slunečnice na výrobě rostlinných olejů. Ještě více se propadají oleje z kukuřice, bavlníku, palmy kokosové a především podzemnice olejné.

Tab. 3 Vývoj hektarových výnosů a tržeb u řepky, sóji a palmy olejné. Upraveno z OilWorld a USDA. Plodina a produkt Řepka EU – semeno Sója USA semeno Palma olejná Indonesie* olej

Výnosy (t/ha) u hlavního pěstitele světa 1993/4-97/8 2008/9

Tržby za produkci (Kč/ha) 1)

Změna za 15 let

1994/5

2008/9

kg/ha (%)

Kč/ha (%)

2,82

3,04

22168

20671

+220 (8%)

-1497 (-7%)

2,58

2,67

17405

21149

+90 (4%)

+3744 (+22%)

3,91

4,24

69235**

48076

+330 (9%)

-21159 (31%)

Poznámky: * Jde o součet palmového a palmojádrového oleje v poměru cca 90:10. Jejich cena je přibližně shodná a tak dále dosazujeme cenu palmového oleje. ** Cena palmového oleje (srpen 2009 činí 637 USD/t) byla od roku 1993/4 rekordní vyjímaje rok 2007/8 (1058 USD/t) a obvykle činí 400 USD/t. 1) Počítáno s kurzem k 24.7.1995 ve výši 27,2 Kč/USD a k 24.7.2009 v hodnotě 17,8 Kč/USD. K srpnu 1995 se také tehdejším kurzem oceňují za průměr roku (říjen – září 1994/5) dle údajů USDA: u řepky cif Hamburk, sóji cif Rotterdam, palmového oleje fob přístavy Malajsie. Tyto lokality a formy nákladu se zachovávají i v roce 2009 s tím, že jde o minimální poptávkové ceny na srpen 2009 dle údajů OilWorld.

Tab. 4 Ceny řepkového, sójového a palmového oleje v USD/t a v % Olej/období řepkový, Holand. fob ex mill sójový, fob Gulf palmový, fob Malajsie

srpen 2009 855 (100%) 734 (86%) 635 (74%)

X-VI 2008/9 870 (100%) 755 (87%) 617 (71%)

X-IX 2007/8 1411 (100%) 1225 (87%) 1058 (75%)

Tab. 5 Kurz US dolaru k české koruně k 1.8.*, srpnová farmářská cena řepkového semene a jeho hektarový výnos. Rok 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995

Kurz USD/CZK

Farmářská cena řepky (Kč/t) v srpnu 7170** 9442 7307 6737 5333 6524 6936 5799 6679 6098 5303 6953 6415 5866 5447

ČR 3,202) 2,94 3,06 3,01 2,88 3,60 1,55 2,27 2,84 2,61 2,67 2,57 2,47 2,30 2,62

Výnos řepky (t/ha) SR 2,373) 2,62 2,09 2,12 2,21 2,87 1,01 2,08 2,28 1,46 2,09 1,87 2,28 1,91 2,20

EU1) 3,244) 3,054) 2,80 2,98 3,22 3,41 2,69 2,83 2,97 2,98 3,22 3,11 3,17 2,81 2,735)

18,1 15,4 20,5 22,3 24,6 26,3 28,9 31,1 38,8 38,2 34,4 30,9 34,4 26,4 25,9 Poznámky: * Údaje České nár. banky k 1.8., případně k nejbližšímu pracovnímu dnu. ** Údaj za červenec 2009 (dále lze prognózovat pokles). 1) Údaj za EU jako celek, bez ohledu na počet členů v daném roce. 2) Odhad ČSÚ k 15.9.2009 3)Odhad polnohospodárské

komory SR. 4)Odhad OilWorld z 18.9.2009. 5) Dle FAO


-3-

Z hlediska cen si olejniny udržují stabilitu, která pouze v roce 2007/8 byla narušena gigantickým navýšením veškerých cen komoditního trhu světa, včetně řepky (ČR, tab. 4 a 5). Po této turbulenci bezprostředně následovala globální světová krize s mimořádným pádem kursu hlavní měny světa – US dolaru (tab. 5). Ze změti těchto údajů vyplývá, že není souvislost mezi výnosy řepky v EU, ČR, SR a cenou. Kurz dolaru ale vykazuje nádhernou marxistickou sinusoidu vázanou na cyklické ekonomické krize z nadvýroby. Respektive vazba je. Ale jak vidíme podle mimořádně neúrodného roku 2003 a jeho opačného extrému 2004, tato vazba činí 500 – 1000 Kč/t, cca 7 – 12%. To je také částka, kolik asi stojí doprava tuny produktu ze zámoří. Řepka je totiž velmi snadno nahraditelná dovozy olejů z Indonesie, Malajsie, USA, Brasilie, Argentiny ap., kde tuků trvale přebývá. Proto také její cena kopíruje cenu těchto daleko významnějších olejnin. Je sice pravda, že se v EU mimořádně rozšířilo uplatnění řepky na produkci bionafty, ale

současně platí, že tento fakt neměl na ceny žádný pozitivní dopad a perspektivně se naopak stává hrozbou pro evropskou řepku. Ta může být, a zřejmě i po roce 2020 bude, vytlačována z pozice hlavní olejniny EU dovozy z jiných zemí, konkrétně palmovým olejem, sójovými boby, šroty a oleji. Současně se riziko pro dovozy z třetích zemí zvýší o země exSSSR. Oteplování, šlechtění, výrazné zlepšení mechanizace a pěstitelské technologie umožnilo produkovat řepku i v této dosud nevyužité gigantické oblasti. Například jen Ukrajina má k dispozici 32 mil. ha orné půdy a EU27 jen cca. 100 mil. ha při poměru obyvatelstva EU/UA asi 500 ku 46 milionů. Výměra řepky (ale i sóje) zde velmi výrazně roste (tab. 6). Je velmi pravděpodobné, že území exSSSR bude kolem roku 2015 vyrábět 6-8 mil. tun řepkového semene (v současnosti jen v Rusku a na Ukrajině to činí asi 3,6 mil.t, celkem exSSSR cca 4,5 mil.t) a stane se po EU27 (cca 18-19 mil.t), ČLR (cca 12 mil.t) a Kanadě (10-12 mil. t – hlavní světový exportér řepky) čtvrtým největším producentem, který předstihne dalšího řepkového giganta Indii (cca 6 mil.t ročně).

Tab. 6 Rozvoj produkce řepky na Ukrajině a v Ruské federaci. Země a ukazatel Ukrajina Ruská federace Celkem

Výměra (tis.ha) 1999 223 174 397

Produkce (tis.tun) 2008 1550 655 2205

1999 148 135 283

2008 2870 750 3620

Tab. 7 Využití řepkového oleje v EU27 pro výrobu bionafty či pro obdobné účely v mil. tun. Podle OilWorld. Ukazatel/Rok* Spotřeba oleje celkem z toho pro bionaftu pro potravinářství % využití pro bionaftu

2003/4 4,40 1,78 2,62 40,5

2004/5 5,38 2,71 2,67 50,4

2005/6 6,65 4,03 2,62 60,6

2006/7 7,24 4,61 2,63 63,7

2007/8 7,83 4,88 2,95 62,3

2008/9 8,48 5,28 3,20 62,3

* období říjen až září. V roce 2008/9 předpoklad.

Ve vztahu k bionaftě v EU vycházíme z následujících

•

faktů: • • • • • • • • • • •

-4-

Roční spotřeba EU27 je 28 mil. tun tuků, z toho řepkového cca 8,5 mil.tun Domácí produkce je 20 mil. tun tuků (řepkového 7 mil. tun + dovozy semen a olejů) Dovoz 8 mil. tun tuků, z toho 5 mil. tun palmového Jeho dovoz roste o 5-7% ročně Jeho cena (srpen 2009) je proti řepkovému o 26% nižší (tab. 4) Řepkový olej v EU slouží stále více pro výrobu bionafty (tab. 7) Průmysl i výrobci bionafty se orientují na zisk Záměna palmového za řepkový tuk je v potravinářství výhodná, technologicky snadná Čím více se spálí řepky, tím roste dovoz levné palmy Palma vyrobí z 1 ha 3,5-4x více tuku než řepka (tab. 3) Její produkce roste v posledních patnácti letech o 14% ročně

•

Spotřeba tuků lidstvem roste o 5,3% ročně. Hranice spotřeby je kolem 50 kg/osobu a rok (rámcově spotřeba EU, USA), když současná průměrná spotřeba na obyvatele světa činí asi 24,6 kg za rok Při tomto tempu přírůstku po roce 2020 dojde k zanikání řepky, kterou nahradí palmový olej a olej jako vedlejší produkt z hlavní bílkovinodárné plodiny světa, to je ze sóji.

Tento výhled může modifikovat mnoho vlivů, včetně zavedení tvrdých ochranářských opatření, jak je známe z cukru či rýže. Je to ale stále méně pravděpodobné ve vazbě na fakt ztráty ekonomicko politického vlivu, tak jak naše euroamerická civilizace ztrácí vládu nad světem. Řepka má ale řadu dietetických předností díky své podobnosti na olivový olej. Přitom se dá ještě šlechtitelsky z hlediska potravinářského zlepšit a tento trend má již své výsledky v odrůdách s vysokým obsahem kyseliny olejové a linolové. Pokud se ještě zvýší výnosy nad 4 t/ha semen, jak již dnes dosahují některé podniky v SR, mnoho pak v ČR a prakticky celé Německo, má řepka nadále šanci. Bez vysokých výnosů, diagnostice a zpřesnění potřeby vstupů, tím snížení nákladů, dalšího zlepšení kvality, to ale nepůjde. Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

krát dražší než pšenice, je jeho cena od roku 1960 proti pšenici dost stabilně 13x vyšší (tab. 8).

Růst výnosů se ale v ceně neodráží pozitivně a paradoxně vede k poklesu významu zemědělství ve společnosti, ve stálém růstu produktivity práce a tím propadu schopnosti zaměstnávat obyvatelstvo, zásadně ovlivňovat venkov. Například mák na rozdíl od pšenice výnosy za posledních nejméně 100 let nezvýšil – spíše snížil, ale zásadně zjednodušil a zlevnil pěstitelský systém. Výnosy pšenice ale narostly zhruba třikrát. Výsledkem je to, že když před válkou byl mák asi 3,5

V tab. 9 uvádíme pohled na perspektivu produkce našich hlavních olejnin. Považujeme je v této etapě agrárního trhu světa i EU za mimořádně vhodné pro české zemědělství s oslabenou živočišnou výrobou. Má ovšem přednosti ve velkovýměrové produkci vhodné pro speciální plodiny, které vyžadují vyšší úroveň agronomických znalostí.

Tab.8. Vývoj hektarových výnosů, farmářských cen máku a pšenice1) v letech 1937 – 2008 a jejich vzájemný poměr v České republice. Dle ČSÚ a Strnadové (2008) Rok a ukazatel Výnos máku (t/ha) Výnos pšenice (t/ha) Index Cena máku (Kč/q) Cena pšenice (Kč/q) Index

1937 1,01 2,04 2,0 605 162 3,7

1947 0,36 1,34 3,7 1760 600 2,9

1960 0,77 2,86 3,7 1800 131 13,7

1970 0,71 3,00 4,2 2213 168 13,2

1980 0,53 4,42 8,3 2146 162 13,2

1990 1,13 5,64 5,0 2543 201 12,7

2000 0,46 4,21 9,2 3815 348 11,2

2008 0,71 5,77 8,1 6703 511 13,1

1) Jde o pšenici celkem (ozimá + jarní), cenově nerozlišenou (do r.1990), později jako potravinářská.

Tab. 9 Možnosti olejnin pro české a slovenské zemědělství. Plodina

Uplatnění a odbyt

Potřeba smlouvy*

Rizika velkých změn ceny

Řepka ozimá

široké, bezproblémový

není

nejsou

Řepka jarní

zúžené (ptačí zoby)

je, jinak bude cena nízká jako u ozimé

nejsou

Slunečnice


není

nejsou

nezbytná, zvláště pro roky 2010 a 11

mimořádné

je výhodou

velké

Hořčice bílá a sareptská Mák potravinářský

široké (osivo meziplodin potravina) široké: export a potravinářství

Mák alkaloidní

úzké (morfinka v SR či Maďarsku)

nezbytná

nejsou

Len olejný

dobré: pekárenství, ekooleje

není nezbytná, je ale výhodou

nejsou

Sója luštinatá


není

nejsou

Tykev olejná

zúžené (pochutina)

nezbytná

nejsou

Světlice barvířská

zúžené (ptačí zoby, ekooleje)

je, lze ale i postupný prodej (Zverimex)

nejsou

Pupalka dvouletá

úzké (spec. oleje)

nezbytná

velké

Ostropestřec mariánský

úzké (léčivka, spec. oleje)

nezbytná

velké

Poznámka nutné výnosy nad 3 t/ha a zpřesnit potřebu vstupů o 1/3 nižší výnosy než u ozimu nutné výnosy nad 2,5 t/ha a zpřesnit potřebu vstupů velmi snadno ji lze intenzifikovat výkyvy úrod, nutné speciální znalosti vysokomorfinové odrůdy, jen pro úrodné, teplé, suché oblasti na chudé půdy suchých nížin nutné výnosy nad 2 t/ha, jen pro vhodné oblasti, výkyvy úrod jen pro specializované podniky jen pro vhodné oblasti výkyvy úrod, nutné speciální znalosti, jen pro vhodné oblasti výkyvy úrod, nutné speciální znalosti, jen pro vhodné oblasti

*přijatelná smlouva alespoň na polovinu produkce za pětiletou průměrnou cenu je vždy výhodou


-5-

Závěr Zemědělství světa i Evropy se bude dále rozvíjet, více ale v tzv. rozvojovém světě. Poroste hlavně rostlinná produkce, z ní především výroba kukuřice, rýže a nejvíce olejnin: palmy olejné a sóji, dočasně i řepky. Lze očekávat další vstupy velkého kapitálu do zemědělské výroby, vytváření uceleného řetězce: produkce surovin – zpracování – prodej.

Dále se bude rozšiřovat energetický sektor, hlavně na bázi odpadů. Rozšiřovat se bude hlavně v EU produkce speciálních plodin, včetně olejnin, na úkor produkce obilovin. To platí hlavně pro olejniny v ČR. Pokles cen agrární produkce je dočasný. Trh s agrárními produkty zůstane nadále regulovaný.

Kontaktní adresa Prof. Ing. Jan Vašák, CSc., Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6-Suchdol, tel. 22438 2534, e-mail: [email protected]

-6-


VÝSLEDKY MĚŘENÍ TRAKTOROVÉHO MOTORU NA ŘEPKOVÝ OLEJ A MOTOROVOU NAFTU Results of Measurement of Tractor Rapeseed Oil and Diesel Motor

František BAUER

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Summary: The results show, that with use of rapeseed oil or mixture fuel in modern Diesel motors there are changes in performance parameters of motor due to lower heating power of the rapeseed oil. The results from other workplaces abroad point out to problematic of carbone formation in combustion space, possible dilution of motor oil, corrosion in high pressure components of fuel system etc. In tractor, which burns refined rapeseed oil, the long-term tests in agricultural practice focused on this problematic have not been performed. The measurements did not prove explicitly a negative influence of excessive carbonization in the combustion space. In future it would be suitable to focus on this problematic. Key words: tractor motor, performance, rapeseed oil, motor diesel Souhrn: Z výsledků vyplývá, že při použití řepkového oleje nebo směsného paliva v moderních vznětových motorech dochází ke změnám výkonových parametrů motoru z důvodu nižší výhřevnosti řepkového oleje. Výsledky měření s ostatních pracovišť v zahraničí poukazují na problematiku tvorby karbonu ve spalovacím prostoru, možném ředění motorového oleje, korozi u vysokotlakých prvků palivové soustavy atd. U traktoru spalujícího čistý řepkový olej dlouhodobé zkoušky v zemědělském provozu zaměřené na tuto problematiku zatím neproběhly. Provedená měření jednoznačně neprokázala negativní vliv nadměrné karbonizace ve spalovacím prostoru. Do budoucna by bylo vhodné se na uvedenou problematiku zaměřit. Klíčová slova: motor, výkon, rostlinný olej, vznětový olej

Úvod U vznětových motorů se v souvislosti s biopalivy nejvíce diskutuje o problematice používání rostlinných olejů. Spálením jedné tuny motorové nafty se vyprodukuje až 2,8 t CO2, který patří do skupiny tzv. skleníkových plynů. Při spalování řepkového oleje platí vyrovnaná bilance CO2 , při které se do ovzduší uvolní jen takové množství CO2, které rostliny fotosyntézou během růstu opět přijmou. Energetická bilance řepkového oleje od prvovýroby až ke konečnému produktu je velmi příznivá: energetický vstup včetně agrotechnických operací a výroby oleje činí 17,6 GJ/ha, zatímco výstup 46,6 GJ/ha což je 2,65 násobný zisk energie z jednoho hektaru. Vezmeme-li však do bilance energetický obsah vedlejších produktů (např. slámy, šrotu, glycerinu, apod.), pak podle údajů výzkumníků francouzského ústavu Sofiproteol stoupne energetický zisk až 6 krát z 1 hektaru. Zkoušky provozu vznětového motoru na rostlinný olej jsou prováděny na sériově vyráběných motorech nebo na motorech s upravenou palivovou soustavou. Při úpravě palivové soustavy se používá jedno nebo dvou-palivový systém. U dvou-palivového systému je motor provozován na motorovou naftu při nízké teplotě a na konci doby provozu. Jakmile teplota chladící kapaliny dosáhne provozní teploty, přepne se provoz na řepkový olej. U jedno-palivového systému je motor provozován za všech provozních situací na řepkový olej. Přitom je možné motor i nadále provozovat na motorovou naftu. Pro zjištění vlivu spalování rostlinného oleje na ukazatele práce motoru, bylo na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně realizováno porovnávací měření (viz. obr.1) vybraných výkonových parametrů při provozu motoru na motorovou naftu a rostlinný olej. Cílem bylo získat jmenovitou otáčkovou charakteristiku motoru při provozu na motorovou naftu a řepkový olej. Dále byl proveden chemický Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

rozbor paliv v akreditované laboratoři, na které byl motor provozován. Ke zkouškám byl přistaven traktor Case IH 135 MXU. Traktor byl vyroben v roce 2004 a před provedením zkoušek byl v provozu 708 mth.

Obr.1 Měření výkonu motoru traktoru Case IH 135 MXU přes vývodový hřídel [1]

Motor byl vybaven dvou-palivovým systémem, jehož schéma je na obr.2. Úprava motoru zahrnovala pouze nízkotlakou část palivové soustavy. Při provozu na motorovou naftu se palivo dopravuje přes podávací čerpadlo a palivové čističe do třícestného elektromagneticky ovládaného ventilu a odtud dále do vysokotlakého čerpadla. Palivo z přepadu se vrací přes další třícestný elektromagneticky ovládaný ventil do okruhu s motorovou naftou. Tímto řešením se zabraňuje smíchávání paliv, které by se negativně projevilo u nízkotlaké soustavy pro motorovou naftu a také zhoršenou startovatelností za nižších teplot. Jakmile teplota řepkového oleje dosáhne hodnoty 60 0C, může dojit k přepnutí palivové soustavy na provoz s řepkovým -7-

olejem. Přepínání mezi oběma palivy provádí řidič přes elektronický panel umístěný v kabině vedle palubní desky viz obr.3. Přestavení třícestných ventilů provede řídící jednotka teprve tehdy, až teplota řepkového oleje dosáhne uvedené teploty. Řepkový olej je ohříván od chladící kapaliny motoru pomocí výměníku. K ohřevu se používá ještě topné těleso, které se zapíná po nastar-

tování traktoru. Na konci provozu je nutné přepnout palivovou soustavu, aby v palivovém potrubí zůstala motorová nafta a traktor bylo možné snadněji nastartovat. Přestavbou palivové soustavy nebyla provedena změna cyklové dávky paliva a zůstala nastavena výrobcem spalovacího motoru.

Obr.2 Úprava palivové soustavy na provoz se dvěma palivy podle firmy Gruber Landtechnik provedená u měřeného traktoru Case IH 135 MXU

Palivová nádrž pro motorovou naftu

Podávací čerpadlo Čističe paliva

Palivová nádrž pro řepkový olej

Podávací čerpadlo Výměník tepla

Hrubý čistič paliva řepkového oleje

Třícestný ventil

Jemný čistič paliva řepkového oleje Třícestný ventil

Vstřikovací čerp.

Obr.3 Ovládací a informační panel použitý u dvoupalivového systému traktoru Case IH 135 MXU

Měření jmenovité otáčkové charakteristiky motoru proběhlo ve dnech 26.2 – 1.3 2006. Zkoušky byly realizovány v laboratořích ústavu techniky a automobilové dopravy na MZLU v Brně. Měření základních parametrů motoru je prováděno přes vývodový hřídel dle metodiky OECD (obr.1). Při všech zkouškách jsou dodržovány všeobecné požadavky dané normou ČSN ISO 789-1. Měření točivého momentu motoru bylo provedeno vířivým dynamometrem VD 500 připojenému k zadnímu vývodovému hřídeli traktoru přes kloubový hřídel. Všechna měření probíhala při plné dodávce paliva. Regulaci dynamometru a snímání naměřených údajů zajišťuje řídící počítač vozidlové zkušebny a server dat. Otáčky dynamometru jsou měřeny pulzním snímačem LUN 1326.02-8, který je součástí dynamometru. Signál ze snímače je po úpravě tvarovacím obvodem přiveden do měřícího počítače zkušebny.

Spotřeba paliva byla měřena objemově pomocí průtokoměru Flowtronic 206 zapojeného do palivové -8-


kde: Mt – točivý moment při ustáleném režimu [Nm] n – otáčky vývodového hřídele [min-1]

soustavy motoru. Pro zajištění objektivity měření spotřeby, je prováděno chlazení paliva v nízkotlakém okruhu palivové soustavy jednotkou s výměníkem tepla Flowtronic Flowjet-Ventil 4705. Z elektronické vyhodnocovací jednotky průtokoměru jsou údaje o spotřebě paliva ukládány do paměti měřícího počítače zkušebny. Při zkouškách je průběžně měřena teplota paliva pro přepočet na spotřebu v hmotnostních jednotkách. Na obr.4 je uvedena závislost měrné hmotnosti zkoušených paliv na jejich teplotě.

Hodinová hmotnostní spotřeba M ph = Vph ⋅ ρ [kg.h-1] Vph – průměrná hodinová spotřeba objemová

kde: [l.h-1]

ρ - měrná hmotnost paliva odpovídající jeho teplotě [kg.l-1].

Obr.4 Závislost měrné hmotnosti na teplotě u použitých paliv

Měrná spotřeba paliva

M ph

mp =

940

Pe

Měrná hmotnost

3

[kg.m ]

920

⋅ 10 3 [g.kW-1.h-1]

Převýšení točivého momentu

900 880

ΔM =

860

kde: [Nm]

840 820 800 0

10

20

30

40

50

60

70

80

[Nm].

M max − M j Mj

⋅ 100 [%]

Mmax – maximální točivý moment motoru Mj – točivý moment při jmenovitých otáčkách

o

Teplota paliva t [ C] Řepkový olej

Motorová nafta

Z digitální sběrnice traktoru CAN-Bus byly současně odečítány otáčky motoru, teplota paliva a ostatních provozních náplní, zatížení motoru atd. Dále byly měřeny barometrický tlak a relativní vlhkost vzduchu v prostoru zkušebny. Měřené hodnoty byly zaznamenávány s frekvencí 18 Hz a ukládány do paměti počítače. Z naměřených hodnot byly vypočítány: Výkon motoru na vývodovém hřídeli

Pe =

Mt ⋅ π ⋅ n [W] 30

Pokles otáček od jmenovitých po otáčky při maximálním točivém momentu se udává v procentech a stanoví se pomocí vztahu:

Δn =

n j − n M max nj

⋅ 100 [%]

kde: nj – jmenovité otáčky motoru [min-1] nMmax – otáčky motoru při maximálním točivém momentu [min-1]. Hodnoty vypočtené pomocí uvedených vztahů se vynáší do grafů charakteristik v závislosti na otáčkách.

Výsledky měření Tab.1 Chemická analýza paliv Analytický ukazatel Spalné teplo Výhřevnost Uhlík Vodík Dusík Kyslík Kinematická vizkozita při 20 0C Dynamická vizkozita při 40 0C Hustota při 20 0C

Značka Qs Qi C H N O2 ν ν ρ

Průběh základních parametrů měřeného motoru je patrný z otáčkové charakteristiky uvedené na obr. 5. Uvedená charakteristika pro obě použitá paliva byla naměřena bez navýšení výkonu. Z charakteristiky je zřejmý rozdíl ve výkonu, točivém momentu a spotřebě


Jednotka [MJ.kg-1] [MJ.kg-1] [% hmot.] [% hmot.] [% hmot.] [% hmot.] [mm2.s-1] [mm2.s-1] [kg.m3]

Motorová nafta 45,75 ± 0,01 43,00 ± 0,01 86,2 ± 0,5 12,6 ± 0,2 1,1 ± 0,1 < 0,02 4,1 3,1 831,4 ± 0,1

Řepkový olej 39,55 ± 0,01 36,91 ± 0,01 77,6 ± 0,2 12,1 ± 0,5 0,8 ± 0,1 9,5 ± 0,8 77,7 41,2 914,8 ± 0,1

při provozu na naftu a řepkový olej, v celé oblasti provozních otáček motoru. Maximální naměřený výkon motoru při provozu na motorovou naftu byl 96,69 kW při otáčkách 1933 min1 . Maximální výkon motoru při provozu na řepkový olej byl 83,72 kW při otáčkách 1888 min-1. Při provozu na motorovou naftu byl naměřen výkon o 12,97 kW (o -9-

Při provozu na řepkový olej byl naměřen maximální točivý moment 487,20 N.m při otáčkách 1442 min-1. Velikost převýšení točivého momentu dosáhla 45,4 % při poklesu otáček 34,34 %. Hodinová spotřeba paliva se během měření pohybovala od 20 kg.h-1 až do 35,5 kg.h-1 při teplotě řepkového oleje 64 ÷ 72 oC. Vybrané výsledky měření jsou uvedeny na obr.6.

13,4 %) vyšší. Mezi průběhy výkonů motoru při provozu na motorovou naftu a řepkový olej se v oblasti mezi jmenovitými otáčkami a otáčkami při max. točivém momentu pohyboval rozdíl ve výkonu od 10 do 12,5 kW. Maximální točivý moment 565,64 N.m byl naměřen při provozu na motorovou naftu při otáčkách 1418 min-1. Velikost převýšení točivého momentu dosáhla 47,5 % při poklesu otáček 35,25 %. Hodinová spotřeba paliva se během měření pohybovala od 14,71 kg.h-1 až do 31,06 kg.h-1 při teplotě motorové nafty 32 ÷ 52 oC.

100

600

90

565

80

530

70

495

60

460

50

425

40

390

30

355

20

320

500

10

285

400

T o č i v ý m o m e n t M t [N . m ]

V ý k o n m o to r u P e [k W ]

Obr.5 Jmenovitá otáčková charakteristika motoru traktoru Case Ih 135 MXU naměřená přes PTO, bez navýšení výkonu motoru [1]

Vzorky paliv byly předány k chemickému rozboru do akreditované laboratoře strojírenského zkušebního ústavu v Brně. Výsledky rozboru jsou uvedeny v tab.1. Z rozboru vyplývá, že řepkový olej má o cca 10 % nižší obsah uhlíku. Jelikož jsou uhlík a vodík nositeli energie v palivu, musí se nižší obsah uhlíku projevit na výkonových parametrech spalovacího motoru při zachování stejné cyklové dávky. Z rozboru je také zřejmá vysoká viskozita řepkového oleje, která snižuje čerpatelnost a filtrovatelnost. Z toho důvodů musí být v soustavě výměník pro její ohřev. Pokud by byl námi zkoušený řepkový olej esterifikován, přiblížila by se jeho vizkozita k hodnotám motorové nafty.

0 250 1100 1200 1300 1400 1500 1600 1700 1800 1900 2000 2100 2200 2300 2400

Obr.6 Srovnání vybraných parametrů motoru při provozu na motorovou naftu a řepkový olej, bez navýšení výkonu motoru. [1] 600

300 200 100

Točivý moment (řepkový olej, bez navýšení)

650

40

600

35

550

30

500

25

450

20

400

15

350

10

300

5

0

[k g . h - 1 ]

Točivý moment (motorová nafta, bez navýšení)

M ě r n á s p o tř e b a m

p

Výkon motoru (řepkový olej, bez navýšení)

H o d i n o v á s p o tř e b a M

Výkon motoru (motorová nafta, bez navýšení)

pe

[g . k W - 1 . h - 1 ]

Otáčky motoru n [min-1]

250 0 1100 1200 1300 1400 1500 1600 1700 1800 1900 2000 2100 2200 2300 2400 Otáčky motoru n [min-1] Měrná spotřeba (řepkový olej, bez navýšení)

Měrná spotřeba (motorová nafta, bez navýšení)

Hodinová spotřeba (řepkový olej, bez navýšení)

Hodinová spotřeba (motorová nafta, bez navýšení)

Max. výkon [kW]

Max. točivý moment [N.m]

Nejmenší měrná spotřeba [g/kW.h]

Motorová nafta

96,69

565,64

314,06

Řepkový olej

83,72

487,2

395,29

Z výsledků vyplývá, že při použití řepkového oleje nebo směsného paliva v moderních vznětových motorech dochází ke změnám výkonových parametrů motoru z důvodu nižší výhřevnosti řepkového oleje. Výsledky měření s ostatních pracovišť v zahraničí poukazují na problematiku tvorby karbonu ve spalovacím prostoru, možném ředění motorového oleje, korozi u vysokotlakých prvků palivové soustavy atd. U traktoru spalujícího čistý řepkový olej dlouhodobé zkoušky v zemědělském provozu zaměřené na tuto problematiku zatím neproběhly. Provedená měření jednoznačně neprokázala negativní vliv nadměrné karbonizace ve spalovacím prostoru. Do budoucna by bylo vhodné se na uvedenou problematiku zaměřit.

Použitá literatura Bauer, F., Sedlák. P., Šmerda. T. . VÝSLEDKY MĚŘENÍ TRAKTORU CASE IH 135 MXU na řepkový olej. Zpráva z měření, MZLU Brno 2006.

Kontaktní adresa Prof. Ing. František Bauer, CSc., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav techniky a automobilové dopravy

- 10 -


PŘEHLED VÝSKYTU ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ OLEJNIN V ROCE 2009 The overview of the occurrence of oilseed crops harmful organisms in 2009

Petr KROUTIL

Státní rostlinolékařská správa Summary: Information about initial, medium and strong occurrences of harmful organisms in the Czech Republic were obtained in the st st process of routine monitoring carried out by inspectors of the State Phytosanitary Administration in the period from 1 January to 1 November 2009. There was not detected any calamitous occurrence of monitored harmful organisms in 2009. During the oilseed crops growing period were notably observed large-scale occurrences of blackleg, white mold, Alternaria blight, powdery mildew, downy mildew, gray mold, poppy blight, poppy leaf spot, pollen beetle, stem-mining weevils, cabbage seedpod weevil, Brassica pod midge, larvae of poppy weevil, larvae of capsule weevil and common vole on winter rapeseed fields. Especially weeds of family Brassicaceae, scentless false mayweed, disc mayweed, dead-nettles, bedstraws, veronicas, violas, pigweeds, red poppy, stitchwort and also volunteer cereals were observed. Key words: oilseed crops, winter rapeseed, white mustard, poppy, sunflower, harmful organisms, diseases, pests, weeds Souhrn: Uvedené informace o prvních, středních a silných výskytech škodlivých organismů na území ČR byly získány při rutinním monitoringu prováděném inspektory Státní rostlinolékařské správy (SRS) v období 1.1. – 1.11.2009. Z hlediska zdravotního stavu nedošlo v roce 2009 ke kalamitnímu výskytu žádného ze sledovaných škodlivých organismů. Ve větším měřítku byly pozorovány především výskyty fómové hniloby brukvovitých, bílé hniloby řepky a slunečnice, alternariové skvrnitosti brukvovitých, padlí brukvovitých, plísně brukvovitých, šedé plísňovitosti brukvovitých, plísně máku, helmintosporiové nekrózy máku, blýskáčka řepkového, stonkových krytonosců škodících na řepce, krytonosce šešulového, bejlomorky kapustové, larev krytonosce kořenového, larev krytonosce makovicového a hraboše polního v řepce. Z plevelů byly sledovány zejména brukvovité a heřmánkovité plevele, hluchavky, svízele, rozrazily, violky, merlíky, vlčí mák, ptačinec žabinec a v nově založených porostech řepky ozimé také obilní výdrol. Klíčová slova: olejniny, řepka ozimá, hořčice bílá, mák, slunečnice, škodlivé organismy, choroby, škůdci, plevele

Úvod Uvedené informace o prvních, středních a silných výskytech škodlivých organismů na území ČR byly získány při rutinním monitoringu prováděném inspektory Státní rostlinolékařské správy (SRS) v období 1.1. – 1.11.2009. Slabé výskyty nejsou v tomto příspěvku zmiňovány. Podle informací získaných inspektory SRS jsou za určitá období zpracovávány Zprávy o výskytu škodlivých organismů a poruch, které lze nalézt na webové adrese www.srs.cz

v odkazu Škodlivé organismy > Monitoring škodlivých organismů a poruch na území ČR > Aktuální informace o výskytu ŠO a poruch. Za každý kalendářní rok je dále zpracováván souhrnný Přehled výskytu sledovaných škodlivých organismů a poruch na území ČR, který je zveřejňován na téže webové adrese v odkazu Škodlivé organismy > Monitoring škodlivých organismů a poruch na území ČR > Souhrnný přehled o výskytu ŠO a poruch.

Zjištěné údaje Řepka ozimá

Z nejobvyklejších chorob řepky byly v roce 2009 zaznamenány převážně střední, příp. až silné výskyty fómové hniloby brukvovitých (Leptosphaeria maculans), bílé hniloby řepky (Sclerotinia sclerotiorum) a alternariové skvrnitosti brukvovitých (Alternaria spp.) v mnoha okresech ČR. Z dalších houbových chorob řepky byly zjištěny četné střední až silné výskyty padlí brukvovitých (Erysiphe cruciferarum) a plísně brukvovitých (Peronospora parasitica). Lokálně střední až silné výskyty byly pozorovány u šedé plísňovitosti brukvovitých (Botryotinia fuckeliana) v okresech Bruntál, Frýdek-Místek (Sviadnov, Lučina), Jeseník (Javorník, Česká Ves, Skorošice), Jihlava, Louny, Opava a u verticiliového vadnutí řepky (Verticillium dahliae var. longisporum) v okresech Břeclav (Litenčice), Opava. Zaznamenán byl dále i střední výskyt světlé listové skvrnitosti řepky (Pyrenopeziza brassicae) v okrese Ústí nad Orlicí (Žampach). V okrese Opava (Pusté Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

Jakartice) byl v porostu řepky ozimé laboratorně potvrzen výskyt viru západní žloutenky řepy (Beet western yellow virus - BWYV). V nově založených porostech řepky ozimé byly v průběhu září zjištěny první výskyty fómové hniloby brukvovitých v okresech Hodonín (Svatobořice), Kladno, Litoměřice (Chotěšov), Znojmo (Blížkovice) a plísně brukvovitých v okrese Břeclav (Olbramovice); silný výskyt plísně byl pozorován v okrese Karlovy Vary (Útvina). V průběhu října byly zaznamenány lokálně střední výskyty fómové hniloby brukvovitých v okresech Nový Jičín a Vsetín (Zubří, Lešná, Kelč). Ze škůdců řepky byly na jaře nejčastěji zjišťovány střední až silné výskyty blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus), stonkových krytonosců - krytonosce řepkového (Ceutorhynchus napi) a krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus), krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus), bejlomorky kapustové (Dasineura brassicae), hraboše polního (Microtus arvalis). Tito škůdci byli - 11 -

zaznamenáváni v mnoha okresech po celé republice. V menší míře byly pozorovány i výskyty dalších škůdců. Jednalo se o výskyty kolonií mšice zelné (Brevicoryne brassicae) v okresech Kladno a Pardubice (Lhota pod Přeloučí), silný výskyt hálek s larvami krytonosce zelného (Ceutorhynchus pleurostigma) na lehčích nakypřených půdách v okrese Kladno a střední výskyt larev květilky zelné (Delia radicum) na kořenech řepky v okrese Klatovy (Hradešice, na okrajích pozemků). V nově založených porostech řepky ozimé byly sledovány, většinou v průběhu září až října, střední až silné výskyty mšice zelné v mnoha okresech ČR, lokálně střední až silné výskyty dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala) v okresech Břeclav (Velké Němčice, Lanžhot, Moravský Žižkov), Hodonín (Skalka), Kolín, Písek (Kovářov, Staré Kestřany, Selibov), lokálně střední až silné výskyty housenek zápředníčka polního (Plutella xylostella) v okresech Jičín (Miletín, Radimsko, Slatinsko), Kladno (jižní část okresu), Mladá Boleslav (Němčice), Olomouc (Bohuňovice), Pardubice (Přelouč), Rychnov nad Kněžnou (Svídnice), až lokálně silné výskyty housenek třetí generace běláska zelného (Pieris brassicae) v okresech Havlíčkův Brod (Přibyslav, na výdrolu), Hradec Králové (Skochovice), Kutná Hora (Bratčice u Potěh, na výdrolu), Olomouc (Bohuňovice) a lokálně střední až silné výskyty hraboše polního v okresech Opava (Kobeřice), Prostějov, Přerov, Rychnov nad Kněžnou, Svitavy (Janov, Benátky), Tachov (Borsko – Kšice, Černošín - Olbramov). Lokálně střední až silné poškození rostlin řepky žírem plžů (Gastropoda) bylo zaznamenáno v okresech České Budějovice (Borovany, Jílovice, Lipnice, Kojákovice, Trhové Sviny), Klatovy (Horažďovice), Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou, Tábor (Zálší). Dále byly zjištěny první výskyty dřepčíků (Phyllotreta spp.) v okrese Žďár nad Sázavou (Žďár nad Sázavou), střední výskyty housenic pilatky řepkové (Athalia rosae) v okresech České Budějovice (Čejkovice), Znojmo, zvýšené výskyty molicovitých (Aleyrodidae) v okrese Jičín (Jičín, Kostelec, Kovač), ohniskové výskyty vrtalky zelné (Phytomyza rufipes) v okrese Klatovy (Týnec u Hliněného Újezda, Mlázovy) a lokálně střední výskyty vrtalek Scaptomyza flaveola v okrese Znojmo. Pozorováno bylo také lokální poškození porostů housenkami osenice (Agrotis sp.) v okrese Břeclav (Velké Němčice) a žír housenek můry zelné (Mamestra brassicae) v okrese Jihlava (Velký Beranov). Z hlediska zaplevelení porostů řepky ozimé byly zaznamenány lokálně střední až silné výskyty penízku rolního (Thlaspi arvense), kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris), violky rolní (Viola arvense), úhorníku mnohodílného (Descurainia sophia), rozrazilů (Veronica spp.), ptačince žabince (Stellaria media), heřmánkovitých plevelů (Matricaria spp.), heřmánkovce nevonného (Tripleurosper-

- 12 -

mum inodorum), hluchavek (Lamium spp.), vlčího máku (Papaver rhoeas), kakostu (Geranium sp.), kakostu dlanitosečného (Geranium dissectum), pumpavy (Erodium sp.), vikví (Vicia spp.), svízele přítuly (Galium aparine) a chundelky metlice (Apera spica-venti). V nově založených porostech řepky ozimé bylo v některých, převážně moravských, okresech sledováno lokálně silné zaplevelení merlíky (Chenopodium spp.), obilním výdrolem, ptačincem žabincem, hluchavkami, heřmánkovitými pleveli a brukvovitými pleveli (Brassicaceae – včetně kvetoucí hořčice rolní Sinapis arvensis). Hořčice bílá

Z chorob byl u hořčice pozorován pouze střední výskyt bílé hniloby hořčice (Sclerotinia sclerotiorum) v okrese Žďár nad Sázavou (Rodkov). Lokálně střední až silný výskyt blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus) byl zaznamenán v okresech Blansko, Kladno, Pardubice, Přerov, Svitavy, Ústí nad Orlicí. Silný plošný výskyt dřepčíků (Phyllotreta spp.) na listech byl zjištěn v okrese Uherské Hradiště (Zlechov). Lokálně silné zaplevelení zejména rdesny (Polygonum spp.), merlíky (Chenopodium spp.) a hluchavkami (Lamium spp.) bylo zaznamenáno v okrese Kladno. Mák

V polehlých porostech máku byl zjištěn silný výskyt bakteriální listové skvrnitosti máku (Xanthomonas papavericola) v okrese Svitavy (Svitavsko, Litomyšlsko, okolí Dolního Újezda). Z houbových chorob máku byly v mnoha okresech zjišťovány zejména lokálně střední až silné výskyty plísně máku (Peronospora arborescens) a helmintosporiové nekrózy máku (Pleospora papaveracea). Na tobolkách byly také sledovány lokálně střední výskyty šedé plísňovitosti máku (Botryotinia fuckeliana) v okrese Žďár nad Sázavou. Ze škůdců máku byly zaznamenány převážně lokálně střední až silné výskyty larev krytonosce kořenového (Stenocarus ruficornis) v okresech Břeclav (Hustopeče), Jihlava, Třebíč (Hostákov), Znojmo (východní část okresu), Žďár nad Sázavou (Dolní Libochová) a larev krytonosce makovicového (Neoglycianus macula-alba) v okresech Břeclav (Hustopeče, Boleradice), Kroměříž (Šelešovice, Jarohněvice), Olomouc (Bystročice), Prostějov, Přerov, Třebíč (Hostákov). Dále byl zjištěn silný výskyt svilušky chmelové (Tetranychus urticae) na listech a makovicích v okrese Přerov (Měrovice nad Hanou), lokálně střední výskyt mšice makové (Aphis fabae) v okrese Náchod (Jasenná) a střední výskyt larev bejlomorky makové (Dasineura papaveris) v makovicích v okrese Kroměříž (Šelešovice, Jaro-


hněvice). V okrese Přerov bylo pozorováno poškození makovic plošticemi (Heteroptera). Z hlediska zaplevelení porostů máku byly v některých okresech zjištěny lokálně střední až silné výskyty pohanky svlačcovité (Fagopyrum convolvulus), merlíků (Chenopodium spp.), laskavců (Amaranthus spp.), pýru plazivého (Elytrigia repens), rdesen (Polygonum spp.), pcháče rolního (Cirsium arvense), máku vlčího (Papaver rhoeas), penízku rolního (Thlaspi arvense), kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris), violek (Viola spp.), svízelů (Galium spp.) a hluchavek (Lamium spp.). Slunečnice

rotiorum). Střední až silné výskyty této choroby byly pozorovány v okresech Brno-venkov (Podolí), Louny, Pardubice (Spytovice). Dále byl zaznamenán lokálně střední výskyt šedé plísňovitosti slunečnice (Botryotinia fuckeliana) v okrese Louny (Dobroměřice). Ze škůdců byl zjištěn silný výskyt kolonií mšice slívové (Brachycaudus helichrysi) v okrese Vyškov (Radslavice, Kozlany) a její ohniskově střední výskyt na úborech v okrese Uherské Hradiště (Buchlovice). K poškození mladých rostlin třásněnkami (Thysanoptera) došlo v okresech Brno-venkov, Břeclav a Hodonín. Lokálně střední výskyt klopušek (Miridae) byl sledován v okrese Vyškov (Radslavice).

V porostech slunečnice se ve větší míře vyskytovala bílá hniloba slunečnice (Sclerotinia scle-

Závěr Z hlediska zdravotního stavu nedošlo v roce 2009 ke kalamitnímu výskytu žádného ze sledovaných škodlivých organismů. Ve větším měřítku byly pozorovány především výskyty fómové hniloby brukvovitých, bílé hniloby řepky a slunečnice, alternariové skvrnitosti brukvovitých, padlí brukvovitých, plísně brukvovitých, šedé plísňovitosti brukvovitých, plísně máku, helmintosporiové nekrózy máku, blýskáčka řepkového, stonkových krytonosců škodících na řepce, krytonosce šešulového, bejlomorky kapustové, larev krytonosce kořenového, larev krytonosce makovicového a hraboše polního v řepce. Z plevelů byly sledovány

zejména brukvovité a heřmánkovité plevele, hluchavky, svízele, rozrazily, violky, merlíky, vlčí mák, ptačinec žabinec a v nově založených porostech řepky ozimé také obilní výdrol. Intenzita výskytu škodlivých organismů je závislá nejen na průběhu počasí v daném vegetačním období, zpracování půdy, výběru odrůdy a lokality, ale pochopitelně i na prováděné ochraně rostlin. Seznam registrovaných přípravků a evidovaných prostředků na ochranu rostlin lze nalézt na webové adrese www.srs.cz v odkazu Registr přípravků na ochranu rostlin.

Kontaktní adresa Ing. Petr Kroutil, Ph.D., Státní rostlinolékařská správa, Ztracená 1099/10, 161 00 Praha 6-Ruzyně, tel.: 235 010 350, e-mail: [email protected]


- 13 -

VÝZNAM JARNÍCH OLEJNATÝCH ROSTLIN, PRODUKTIVITA, ENERGETICKÝ POTENCIÁL, PŘEDPLODINOVÁ HODNOTA The significance of spring oilseed crops productivity, energetic potential, forecrop value

Łukasz KIJEWSKI

Warminsko-mazurská universita v Olsztynie Summary: The study presents the results of research performed at the Departament of Agrotechnology and Crop Management of the University of Warmia and Mazury in Olsztyn in 1997-2009 on yielding, energetic potential and the forecrop value of spring oilseed crops from the Brassicaceae family: spring rape, white mustard, Indian mustard, crambe and spring false flax). Under Polish agroecological conditions, among spring oilseed crops of the Brassicaceae, it is white mustard that yields best (about 2.0 t of seeds out of 1 ha). With its yielding potential it exceeds false flax and spring rape by 19-30%, and crambe and Indian mustard by 79-88%. The biggest volume of energy accumulated from 1 hectare can be obtained from biomass (seeds and straw) of spring rape and white mustard (101-114 GJ, therein energy necessary to product biofuel: about 20-25 GJ). The energetic value of the seed and straw from false flax, Indian mustard and crambe yield amounts to about 55-71% of the energetic value obtained from the yield of spring rape biomass. It results from considering all elements of the energy balance of spring oilseed crops that high values of the energy efficiency coefficient, comparable to winter rape, can be achieved by growing spring rape, white mustard and false flax for energetic purposes. Cruciferous plants carry considerable amounts of macroelements (113-235 kg NPK ha-1) and microelements (0,7-1,4 kg CuZnMn ha-1) into soil, in form of postharvest residues. Winter wheat grown after oil spring cruciferous plants collected for their seeds yields higher than after grains (e.g. oat). Sowing winter wheat after Indian mustard and spring rape will cause significant increase (by 9-11%) in crops, comparing to wheat grown after grains. Key words: spring rape, white mustard, Indian mustard, crambe, false flax, seed yield, oil yield, protein yield, energetic efficiency of production Souhrn: Výsledky výzkumu na Katedře agrotechnologie a řízení rostlinné výroby Warminsko-mazurské university v Olsztynie v období 1997-2009 se týkají výnosů, energetického potenciálu a předplodinové hodnoty jarních olejnatých rostlin z čeledi brukvovitých Brassicaceae (řepka jarní, hořčice bílá, hořčice sareptská, katrán habešský a lnička jarní). Výzkum dokazuje, že v polských agroekologických podmínkách nejspolehlivější olejninou z čeledi brukvovitých Brassicaceae co se týče výnosů je hořčice bílá (cca 2,0 t semen z 1 ha). Její výnosový potenciál je o 19-30% vyšší než u lničky jarní a o 79-88% vyšší než v případě katránu habešského a hořčice sareptské. Největší objem kumulované energie z 1 hektaru je možné dosáhnout z celkové biomasy (semena a sláma) řepky jarní a hořčice bílé (101-114 GJ, v užitkové energii na výrobu biopaliv cca 20-25 GJ). Energetická hodnota celkového výnosu semen a slámy lničky jarní, hořčice sareptské a katránu habešského činí cca 55-71% energetické hodnoty biomasy řepky jarní. Po analýze všech složek energetické bilance pěstování jarních olejnin se ukázalo, že vysoké hodnoty součinitele energetické efektivnosti, srovnatelné s řepkou ozimou, je možné dosáhnout pěstováním pro energetické účely řepky jarní, hořčice bílé a lničky jarní. Posklizňové zbytky brukvovitých rostlin obohacují půdu značným množstvím makroprvků (113-235 kg NPK ha-1) a mikroprvků (0,7-1,4 kg CuZnMn ha-1). Pšenice ozimá pěstovaná na zrno po jarních brukvovitých olejninách dosahuje větších výnosů než pěstovaná po obilninách (např. oves). Výsevy ozimé pšenice po hořčici sareptské jako předplodině a jarní řepce mohou mít za následek významný růst, až 9-11% výnosu ve srovnání s pšenicí pěstovanou jako následná plodina po obilninách. Klíčová slova: jarní řepka, hořčice bílá, hořčice sareptská, katrán (Crambe abyssinica), lnička jarní, výnos semen,obsah hrubého tuku, výnos bílkovin, energetická efektivita výroby

Úvod Mezi hlavní olejnaté rostliny na polském trhu patří bezpochyby řepka ozimá. Možnost zvětšení podílu řepky ozimé ve státní struktuře plodin je omezená kvalitou půdy a klimatickými podmínkami (hlavně teplotní podmínky v období zimního odpočinku) a nepříznivou agrární strukturou. Stále větší poptávka na rostlinné tuky potravinářského, oleochemického a

petrochemického průmyslu, vynucuje hledání alternativních rostlin, které mohou uspokojit zvětšující se poptávku po semenech olejnatých rostlin. V polských agroekologických podmínkách největší význam mají olejnaté rostliny z čeledi Brassicaceae, tj. řepka olejka jarní, hořčice bílá, hořčice sareptská, lnička jarní a katrán habešský (Dembiński a kol., 1962).

Produktivita jarních olejnatých rostlin Ve světové produkci semen řepky dominuje jarní forma. Řepka ozimá se pěstuje hlavně v Evropě. Na evropské pevnině je jarní forma výhradně alternativní ve vztahu k ozimé v případě, kdy letní a podzimní podmínky znemožní setbu řepky ozimé v agrotechnicky optimálním termínu, nebo kdy je nutné na jaře doplnit výsev částečně zničený vymrznutím. Obě formy řepky se příliš morfologicky neliší (pouze jednotlivé orgány řepky jarní jsou o něco choulostivější než u řepky ozimé). Složení mastných kyselin semen řepky ozimé a jarní a jejich fyzické a chemické vlastnosti jsou si podobné. Konsumpční, palivová a technická - 14 -

hodnota oleje řepky jarní je rovněž srovnatelná s formou ozimou a obsah fytinu a glukosinolátů v semeni ze správně vedeného porostu řepky jarní může být lepší než v případě řepky ozimé (Budzyński a Ojczyk, 1996). Semena hořčice bílé a sareptské, kromě poměrně vysokého obsahu tuku (25-27 % - hořčice bílá, 34 % - hořčice sareptská) obsahují rovněž značné (27-35 % hořčice bílá, 28 % - hořčice sareptská) množství bílkovin o vhodném složení aminokyselin (vhodnějším než složení bílkovin řepky a sóji). Bohužel ve struktuře mastných kyselin dominuje kyselina eruková (asi 40 Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

semena a odtučněný prášek (hořčičný prášek) se používá hlavně k výrobě hořčice a jako koření v masném průmyslu (Sawicka a Kotiuk, 2007).

%), v důsledku čehož je vyloučená z trhu jedlých olejů. Na druhé straně, faktorem, který omezuje využití bílkovin, jako krmiva jsou glukosinoláty – látky s obsahem síry, charakteristické pro čeleď Brassicaceae. Celá

Tabulka 1. Srovnání složení hlavních mastných kyselin v různých druzích oleje (Niewiadomski, 1984, Krzymański, 2009). Olej Řepkový olej (tradiční typ) Řepkový olej (typ „00”) Řepkový olej (vícenenasycený typ) Hořčice bílá (hořčičný, tradiční typ) Hořčice bílá (hořčičný, bezerukový typ) Hořčice sareptská (hořčičný) Katrán Lnička

Obsah mastných kyselin (%) Palmitová

Stearová

Olejová

4,5

1,3

14

12,2

9

7

52

5,0

1,3

62,7

20

10

1,2

<1

5

1,5

78

7

7

1,4

<1

2,7

1

26

10,8

9,2

10,6

39,7

3,3

2,1

65

13

13

2,5

1

4 2,2 5,3

1,5 0,5 2

15,5 16,5 18,7

20 9,3 17

13 5,2 36,1

9 2,7 17,6

37 62,5 2,5

Semena katránu obsahují až 36 % tuku. Olejnatost semen bez vnější vrstvy semene dosahuje až 50 %. Semena katránu (krambe habešská) obsahují olej s nejvyšším obsahem kyseliny erukové (více než 60 %). Hlavními přednostmi vysokoerukového oleje z katránu jsou jeho mazací schopnosti, vysoká teplota vzplanutí, dobrá oxidační trvanlivost, jednoduchá biodegradace. Současně se kyselina eruková používá hlavně v pracích a čisticích prostředcích a ve výrobě polymerických přísad. Nemodifikovaný olej z katránu je lehce biodegradatelný a je alternativou pro minerální olej. Pokrutiny získávané jako vedlejší produkt po odtučnění semen obsahují 49-55 % bílkovin o velmi dobrém složení co se týče aminokyselin. Využití je omezené poměrně velkým obsahem (asi 60 μmol/g) glukosinolátů (Kulig, 1997). Lnička setá jarní patří k nejstarším druhům olejnin pěstovaných v Polsku. Ještě v XIX. století patřila k významným zdrojům jedlého oleje. Semena lničky obsahují v průměru 40 % tuku, cca 90 % patří ke kyselinám skupiny EFA, z toho jsou v průměru 35 % mononenasycené mastné kyseliny (MUFA) a cca 55 % polynenasycené mastné kyseliny (PUFA). Olej z lničky obsahuje hodně tokoferolů. Současně se lničkový olej používá hlavně v kosmetickém průmyslu k výrobě barev, fermeže, tělových krémů, kosmetických koupelových přípravků (pěny, mýdla), mycích a čisticích prostředků. Pokrutiny a šrot obsahují až 35 % proteinu, ale pro nepříjemnou, ostrou chuť a mýdlovou vůni je


Linolová Linolenová Eikosenová

Eruková

jejich využití ve výrobě krmiva značně omezené (Muśnicki, 2007). Jednoleté jarní olejnaté rostliny se vyznačují menším výnosem a větší variabilitou výnosů v jednotlivých letech ve srovnání s řepkou ozimou. V polských agroekologických podmínkách nejvyšších výnosů dosahuje hořčice bílá. Její výnosový potenciál je vyšší než u jarní formy řepky. Průměrné výnosy (1997-2009) semen řepky bílé získané v podmínkách severovýchodu Polska dosahovaly cca 2 t.ha-1. Zbývající druhy olejnatých rostlin dosáhly úrovně 84 % (lnička setá jarní), 77 % (řepka jarní), 56 % (katrán habešský) a 53 % (hořčice sareptská) výnosu semen hořčice bílé (obr. 1). V našich výzkumech jsme největší produktivitu tuků z jednotky plochy zjistili v případě lničky jarní a řepky jarní a to 696-663 kg.ha-1. Výnos oleje dosažený z 1 hektaru u zbývajících druhů dosahoval od 73 % (hořčice bílá) do 41-44 % (katrán habešský, hořčice sareptská) výnosu tuku lničky a jarní řepky (obr. č. 2). Největší biologický výnos bílkovin u jarních olejnin byl dosažen v případě hořčice bílé 591 kg ha-1. Objem výnosu bílkovin v případě lničky byl o cca 26 % nižší než v případě hořčice bílé. Nejnižší výnos bílkovin (228-185 kg.ha-1) jsme zjistili u porostů hořčice sareptské a katránu habešského (obr. č. 3).

- 15 -

Obr. 1. Výnosy semen jarních olejnatých rostlin (Szczebiot a Ojczyk 2002, Jankowski a Budzyński, 2003, nepublikované výzkumy 2006-2009). 2,50

2,00 1,99

1,50

1,67

1,00

1,52

0,50

‐

1,11

1,06

hořčice bílá

lnička jarní

řepka jarní

katrán habešský

hořčice sareptská

Obr. 2. Výnos tuku jarních olejnin (kg.ha-1) (Jankowski a Budzyński 2003, vlastní výzkum dosud nepublikovaný 2006-2009). 800 700 600 500

696 663

400

510

300

308

200

288

100 ‐

lnička jarní

řepka jarní

hořčice bílá

katrán habešský hořčice sareptská

Obr. 3. Výnos bílkovin jarních olejnin (kg.ha-1) (Jankowski a Budzyński, 2003, vlastní výzkum 2006-2009). 700 600 500 400

591 439

300

364

200

228

100 ‐

hořčice bílá

- 16 -

185

lnička jarní

řepka jarní


katrán habešský


Energetická efektivita pěstování jarních olejnin Z výzkumu, který byl realizován Katedrou agrotechnologie a řízení rostlinné výroby vyplývá, že nejnáročnější plodinou z hlediska energetické náročnosti co se týče olejnin je pěstování řepky jarní. Vynaložení kumulované energie na pěstování 1 ha řepky dosahovalo cca 15,4 GJ. Převyšuje značně (o 12-25 %) hodnoty kumulované energie vynaložené na pěstování hořčice, lničky jarní a katránu habešského (obr. č. 4). Největší výnos kumulované energie (101-114 GJ.ha-1) byl dosažen z biomasy (semena a sláma) řepky jarní a hořčice bílé. Hodnota energie obsažená ve výnosu biomasy zbývajících olejnatých rostlin dosahovala 68-71 % (lnička jarní, hořčice sareptská) a 55 %

(katrán habešský) energetické hodnoty výnosu jarní řepky a hořčice bílé (obr. č. 5). Ukazatel energetické efektivity v poměru pouze k výnosu semen dosáhl nejefektivnější hodnoty u hořčice bílé (3,9). Druhou skupinu tvoří lnička jarní (3,5) a řepka jarní (3,1) a třetí – s menší energetickou efektivitou – hořčice sareptská a katrán habešský (2,1-1,7). Po zohlednění možnosti energetického využití slámy olejnin podstatně roste faktor energetické účinnosti (7,46,4 hořčice bílá, řepka, lnička; 5,1-5,8 katrán habešský, hořčice sareptská), a diversifikace jeho hodnoty mezi jednotlivými druhy se podstatně zmenšuje (obr. č. 6).

Obr. 4. Vynaložená kumulovaná energie na pěstování 1 ha olejnatých rostlin (Jankowski a Budzyński, 2003). 18 16 14 12 15,4 10 13,7

13,4

12,4

12,3

hořčice bílá


lnička jarní

katrán habešský

8 6 4 2 0 řepka jarní

Obr. 5. Energetická hodnota výnosu jarních olejnin (Jankowski a Budzyński, 2003). 120

sláma sucha masa beztłuszczowa tuk

100 80

65,7

47,2 38,6

60

49,4 40

23,6

34,1

40,8 23,4 16,2

20 24,7

19,5

19,4

hořčice bílá

lnička jarní

9,2


katrán habešský

0 řepka jarní

12,3

12,4

Obr. 6. Ukazatele energetické efektivnosti pěstování jarních olejnin (Jankowski a Budzyński, 2003).


- 17 -

8 semena

7

7,4

semena + sláma

6,6

6,9

6

5,8 5 4

5,1 4,0

3,9

3,5

3 2

2,1

1,7

1 0 řepka jarní

hořčice bílá


lnička jarní

katrán habešský

Hodnocení využití jednoletých olejnin jako předplodin ních hub, bakterií, vírů, hmyzu a rostlin (Majchrzak a kol., 2004).

Jarní formy olejnatých rostlin, patří k nejlepším obilným předplodinám, hlavně ozimé pšenice. Jejich výhodou je to, že mají schopnost podobně jako brukvovité rostliny vytvářet v biochemickém procesu fotosyntézy biologicky aktivní látky – glukosinoláty. Spolu s hydrolytickým enzymem (mirozináza) fungují jako dvousložkový obranný systém proti škůdcům a patogenům. Mohou rovněž vyvolávat allelopatické reakce v rostlinném společenství (Krzymański, 1995). Význam glukosinolátů systému rostlina-půdní organizmy může být různý, zvláště když půda obsahuje části rostlin, které jsou největší nosiče GSL (sláma a části rostlin neobsahující tuky). Po zapravení semletých pokrutin do půdy jako atraktanta pro užitečné druhy hmyzu, je zřejmý výsledek omezení zaplevelenosti v porostech pěstovaných rostlin. Produkty hydrolýzy glukosinolátů působí toxicky na řadu plísní a patogen-

Atraktivnost olejnin pro obilniny spočívá rovněž v tom, že se rychle rozkládají rostlinné zbytky po sklizni. Poměr C:N umožňuje rychlý rozpad organické hmoty pomocí půdních mikroorganizmů. Dynamika tohoto procesu eliminuje inhibiční vliv produktů rozkladu na vzcházení a počáteční vývoj rostlin, který je evidentní i v případě pěstování obilnin po vojtěšce (Rimovsky, Nowak, 1995). Posklizňové zbytky jarních olejnin nejen obohacují půdu humusem, ale jsou cennou zásobou makro a mikroprvků (tabulka č. 2). Příznivý vliv posklizňových zbytků jarních olejnin se může vyčíslit na cca 0,250,70 t.ha-1 zrna pšenice – pokud na tolik stoupne výnos ozimé pšenice pěstované po olejninách (tabulka č. 2).

Tabulka 2. Hmotnost makro a mikroprvků v posklizňových zbytcích a výnosy pšenice ozimé pěstované po olejninách jako předplodině (Szczebiot i Ojczyk 2002, dosud nepublikované výsledky 2006-2009). Ukazatel -1

Hmotnost posklizňových zbytků (t.ha ) Hmotnost makroprvků (kg.ha-1), v tom: N P K Hmotnost mikroprvků (kg.ha-1), v tom: Cu Mn Zn Výnos rostliny pěstované po předplodině – pšenice ozimá (t.ha-1)

- 18 -

Kontrolní vzorek (oves) 4,12 169,0 36,7 23,9 108,4 0,941 0,126 0,354 0,461 6,17

Předplodina Hořčice saŘepka jarní reptská 5,47 2,55 234,7 113,3 53,6 30,6 47,6 15,6 133,5 67,1 1,370 0,683 0,183 0,137 0,377 0,232 0,810 0,314 6,87

6,75

Hořčice bílá 2,75 125,4 34,9 12,9 77,6 0,779 0,135 0,341 0,303 6,42


Závěr Tento článek je věnován srovnání efektivnosti (měření výnosu semen), energetického potenciálu (obsahem hrubého tuku a energetické hodnoty oleje, slámy, odtučněných zbytků semen) a předplodinové hodnoty (hnojení) jarních olejnin. V polských agroekologických podmínkách nejlepších výnosů ze všech olejnatých rostlin, které patří do čeledi brukvovitých, dosahuje hořčice bílá (asi 2,0 t semen z 1 ha). Její výnosový potenciál je o 19-30 % větší než u lničky jarní a řepky jarní a o 7988 % větší než u katránu habešského a hořčice sareptské. Největších výnosů kumulované energie z jednoho hektaru je možné dosáhnout z biomasy (semena a sláma) řepky jarní a hořčice bílé (101-114 GJ, z toho je užitečné energie pro výrobu energetických surovin cca 20-25 GJ). Energetická hodnota výnosu semen a slámy lničky jarní, hořčice sareptské a

katránu habešského dosahuje zhruba 55-71% energetické hodnoty biomasy řepky jarní. Po zohlednění všech prvků energetických parametrů pěstování jarních olejnatých rostlin je závěr takový, že vysoké hodnoty součinitele energetické efektivnosti, srovnatelné s řepkou ozimou, je možné dosáhnout pěstováním řepky jarní, hořčice bílé a lničky jarní jako energetických surovin. Brukvovité rostliny zanechávají v posklizňových zbytcích značné množství makroprvků (113-235 kg NPK.ha-1) a mikroprvků (0,7-1,4 kg CuZnMn.ha-1). Pšenice ozimá pěstovaná po olejnatých jarních brukvovitých rostlinách pěstovaných na semeno, dosahuje výnosy vyšší než pěstovaná po obilninách (např. oves). Setí pšenice ozimé po hořčici sareptské a řepce jarní může mít za následek podstatné zvýšení výnosu dosahující až 9-11 %, ve srovnání s pšenicí, která je pěstovaná po obilninách.

Použitá literatura Budzyński W., Ojczyk T. 1996. Rzepak produkcja surowca olejarskiego. ART Olsztyn Dembiński F., Horodyski A., Jaruszewska H. 1962. Porównanie 17 gatunków jarych roślin oleistych. Pam. Puł., 8: 3-78 Jankowski K., Budzyński W. 2003. Energy potential oilseed crops. Elec. J. Polish Agric. Univ., Agronomy, 6 (2) [www.ejapu.media.pl]. Krzymański J. 1995. Biosynteza i fizjologiczne funkcje glukozynolanów w roślinie. Rośliny Oleiste - Oilseed Crops, XVI, 1: 113-126. Kulig B. 1997 Wpływ ilości wysiewu oraz nawożenia azotem na plonowanie katranu abisyńskiego. Rośliny Oleiste - Oilseed Crops, XVIII, 2: 235-242. Majchrzak B., Ciska E., Waleryś Z. 2004. Glukozynolany ekstrahowane z nasion jarych roślin krzyżowych i ich wpływ na wzrost grzybów patogenicznych. Progress in Plant Protection/ Postępy w Ochronie Roślin 44 (2): 933-936. Muśnicki Cz, Toboła P, Muśnicka B 1997. Produkcyjność alternatywnych roślin oleistych w warunkach Wielkopolski oraz zmienność ich plonowania. Rośliny Oleiste - Oilseed Crops, XVIII, 2: 269-277. Muśnicki Cz. 2007. Lepszy rydz niż nic.Nasz rzepak 1(13) 24-25. Niewiadomski H. 1984. Surowce tłuszczowe. WNT, Warszawa. Rimovsky J., Nowak W., 1995 Resztki pożniwne roślin uprawnych i ich wpływ na bilans masy organicznej w glebie. Acta Acad. Agricult. Techn. Olst., 44, 163-170. Sawicka B., Kotiuk E. 2007 Gorczyce jako rośliny wielofunkcyjne Acta Scientiarium Polonorum, Agricultura 6(2) 2007, 17-27. Toboła P, Muśnicki Cz. 1999. Zmienność plonowania jarych roślin oleistych z rodziny krzyżowych. Rośliny Oleiste - Oilseed Crops, XX, 1: 93-100.

Kontaktní adresa mgr inż. Łukasz Kijewski, Uniwersytet Warmińsko-Mazurski w Olsztynie, Katedra Agrotechnologii i Zarządzania Produkcją Roślinną, ul. Oczapowskiego 8/104, 10-728 Olsztyn, tel.(089) 523 34 29 Autor obdržel stipendium spolufinancované Evropskou unií v rámci Evropského sociálního fondu


- 19 -

SMĚRY ROSTLINNÉ VÝROBY A HLEDÁNÍ OPTIMÁLNÍCH TECHNOLOGIÍ V POLSKU Trends of Crop Production and Searching for Optimal Technologies in Poland

Marcin KOZAK1, Krzysztof JANKOWSKI2, Jan ROZBICKI3, Magdalena SERAFIN-ANDRZEJEWSKA1, Władysław MALARZ1 1Uniwersytet Przyrodniczy we Wrocławiu; 2Uniwersytet Warmińsko-Mazurski w Olsztynie; 3Szkoła Główna Gospodarstwa Wiejskiego Úvod Od 1. května 2004 je Polsko členem Evropské Unie. Mezi 27 zeměmi zaujímá 7. místo, pokud jde o celkový počet obyvatel, první místo v počtu obyvatel pracujících v zemědělství a na druhém místě (po Rumunsku) v počtu zemědělských podniků. Plocha Polska - 312,7 tis. km2 (9. místo v Evropě a 68. ve Světě). Počet obyvatel je 38,1 mil. (8 místo v Evropě a 32. ve Světě). Polsko je velmi rozmanité. Lesy zaujímají více než 30 % plochy státu. Více než 75 % území leží ve výšce do 200 m nad mořem, a jen méně než 3 % nad 500 m (Dmochowska, 2008). Výměra zemědělské půdy je 16,2 mil. ha (51,7 % Polska). V jednotlivých zemědělských podnicích je 14,4 mil. ha. Průměrná velikost podniku je 7,8 ha zemědělské půdy. Více než polovina farem produkuje výhradně nebo převážně pro vlastní spotřebu, díky tomu se snižují výdaje na nákup potravin a rodinný rozpočet. Tradiční hospodaření je založeno na nízké spotřebě minerálních hnojiv, chemických pesticidů a průmyslových krmiv při výkrmu hospodářských zvířat, zejména skotu. Zemědělství zaměstnává 30 % obyvatel (Jabłońska-Urbaniak, 2009). • • • •

Hlavními plodinami v Polsku jsou: Obilniny, brambory, cukrová řepa, řepka olejka.

• • •

Významná je produkce: Zeleniny (cibule, zelí, květák), chmele, lnu.

Plodiny s vyššími nároky na půdní a klimatické podmínky jsou soustředěny v jiho-východní a západní části země a v regionu Żuławy a Warmia. Převažuje intenzivní pěstování obilovin, především pšenice, cukrové řepy a řepky olejné. Od integrace s EU je zvyšující se zájem o nákup zemědělské půdy, což má za následek zvýšení cen. Zintenzivnění tržních transakcí se zemědělskými pozemky na trhu se vyznačuje značnými regionálními rozdíly, podmíněnými především nabídkami různých agrárních struktur, ekonomickou silou farem a různou motivací ke koupi pozemků. Nejmenší obrat je uveden v jižních a centrálních oblastech, kde je struktura polského hospodářství nejvíce roztříštěna, dominuje zde převod pozemků na děti. Nejvyšší ceny půdy jsou v příměstských oblastech v důsledku dyna- 20 -

mického rozvoje nákupních center, což je nejméně užitečné pro zemědělství a naznačuje to, že poptávka ne vždy souvisí se zemědělskou výrobou. Spotřeba obilovin. Domácí poptávka po obilovinách se pohybuje v rozmezí 26 až 28 milionů tun (Dmochowska, 2008). Mezi hlavní faktory způsobující změny v úrovni domácí spotřeby obilovin v různých letech jsou výkyvy hospodářského cyklu populace prasat a rostoucí produkce drůbeže. Spotřeba obilovin, která byla donedávna stabilní je v mírně klesající tendenci. Dominantní postavení ve struktuře domácí spotřeby má pastva. Průměrná přidělená spotřeba krmiv je 16-18 milionů tun obilovin, včetně 10,5-11,1 milionu tun pro prasata a 3,0-3,5 milionu tun pro drůbež. V posledních letech je patrný klesající trend ve spotřebě pšenice a ječmene jako krmiva pro zvířata ve prospěch kukuřice a tritikale. Do roku 2013 se bude poptávka po krmivech zvyšovat tempem posledních let, pak se začne snižovat. Certifikované osivo. V roce 2008 byl rostoucí zájem zemědělců o nákupu certifikovaného osiva. V době sklizně v roce 2008, zemědělci koupili více než 139 tisíc tun certifikovaných osiv všech plodin. Bohužel je snížený zájem o nákup sadbových brambor. V roce 2008 zemědělci koupili asi 58 tisíc tun sadbových brambor. Národní registr odrůd zemědělských rostlin zahrnuje 1227 odrůd, z nichž domácí odrůdy jsou zastoupeny z více než 50 %. Minerální hnojení. V Polsku bylo v roce 2008 použito na 1 ha zemědělské půdy 132,6 kg NPK z toho dusíkatých hnojiv - 70,7 kg, draslíku - 33,3 kg, a fosforu - 28,6 kg. Poměr N: P: K hnojiv je následující 1,0:0,4:0,5. Spotřeba vápna na 1 ha zemědělské půdy je 38,5 kg. I přes zvýšení spotřeby vápenatých hnojiv je stále považována za nízkou, což negativně ovlivňuje půdní strukturu, a způsobuje tedy snížení výnosů. Zemědělství v Polsku se vyznačuje velkou rozdrobeností, menší produktivitou a rozhodně nižší spotřebou průmyslových výrobních prostředků ve srovnání se západoevropským zemědělstvím (Jabłońska-Urbaniak, 2009). •

Systémy zemědělství Konvenční zemědělství. Konvenční zemědělci realizující maximalizaci zisku pomocí velké spotřeby průmyslových výrobních prostředků. Konvenční zemědělství dnes má klesající význam.


•

Rychlý růst cen průmyslových prostředků zemědělské výroby ve srovnání s cenami výkupu zemědělských výrobků přispěl ke snížení výnosů hospodářství. Integrované zemědělství. Integrované zemědělství má největší rozvojové šance v Polsku. V západní Evropě je tento systém usměrněn na značné omezení spotřeby průmyslových výrobních prostředků při nepatrném poklesu produktivity. V Polsku je však tento systém usměrněn na získání velké efektivity výrobních prostředků, používaných v

přiměřeném množství - na technologii racionálního využívání výrobních prostředků. Integrovaný systém řízení výroby (IP) je produkce pomocí udržitelných zdrojů a biotechnologického pokroku v pěstování, ochraně rostlin a hnojení, se zvláštním důrazem na ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Integrovaná produkce plodin pro získání nejvyšší biologické hodnoty a nutriční kvality je bezpečná pro lidské zdraví.

Program Ministerstva zemědělství a rozvoj venkova SW - Know Good Food v provozu od 1. května 2004. Hlavním cílem programu je podporovat kvalitu potravin, certifikované osvědčení. Program má pomáhat spotřebitelům v kvalifikovaném výběru potravinářských výrobků a zvýšení důvěry ve výrobky s vysokou stabilní kvalitou a podporovat zdravý životní styl. Program podporuje výrobu dobrých výrobků a snaží se přesvědčit producenty, že se vyplatí investovat do kvality. Program je součástí politiky EU zaměřené na zlepšení kvality různých potravin v oblasti společného trhu. Produkty se známkou PDZ jsou zárukou nejvyšší kvality a důvěryhodnosti. Výrobky v rámci programu Dobré Jídlo: 1. maso a masné výrobky 2. vejce a vaječné výrobky 3. mléko a mléčné výrobky 4. ovoce, zelenina, houby a jejich produkty 5. obiloviny a jejich produkty, včetně chleba 6. ryby, mořské plody a produkty 7. nápoje alkoholické 8. minerální vody 9. med 10. pečivo a koláče 11. byliny a koření 12. tuky 13. produkty založené na výše uvedených komoditách Polsko se od roku 2004 podílí na evropském systému ochrany značení zemědělských produktů a potravin. Tento systém (tzv. - Politika kvality) je prováděn zvýrazněním značky na podporu vysocekvalitních zemědělsko-potravinářských výrobků z určitých regionů nebo na podporu charakteristického tradičního způsobu výroby (Jabłońska-Urbaniak, 2009).

•

•

•

•

Ochrana označení původu - jméno přímo nebo nepřímo odkazuje na region, nebo ve výjimečných případech zemi, kde se produkt vyrábí. Celý technologický proces probíhá v oblasti, která je uvedena v názvu výrobku. Vlastnosti a kvalita výrobků jsou jednoznačně spojené se zeměpisnou oblastí, ve které je vyroben. Ochrana zeměpisným označením – kvalita výrobku může být dána zeměpisnou oblastí (např. klima, vegetace, terén), místní know-how výrobců, nebo lidským faktorem. Výrobek musí mít dobré jméno, specifické vlastnosti kvality, které vyplývají nebo se dají přičíst jeho zeměpisnému původu. Zaručená tradiční specialita - výrobek může být registrován jako zaručená tradiční specialita, pokud je jeho jméno samo o sobě zvláštní nebo má zemědělský produkt nebo potravina zvláštní povahu. Samotný produkt je unikátní, pokud má vlastnost nebo soubor vlastností, které jej odlišují od jiných produktů ve stejné kategorii, tzn. je specifický použitím tradičních surovin, tradičním složením, nebo tradiční výrobní metodou. Ekologické zemědělství. Ekologické zemědělství se rozvíjí. Stoupá počet hospodářství, vyrábějících "zdravou výživu". V současné době je registrováno 11887 hospodářství, vyrábějících na ploše 286 000 ha potravinářské výrobky ekologickou metodou. V Polsku bylo v roce 1989 registrováno Sdružení výrobců potravin ekologickými metodami EKOLAND, které je členem Mezinárodní federace ekologického zemědělství. Faktorem, omezujícím spotřebu potravin vyrobených ekologickými metodami, jsou vyšší ceny (o 10 - 30 %). Toto je v polských podmínkách zvláště důležité, neboť zde náklady na potraviny překračují 50 % příjmů rodin.

Použitá literatura Dmochowska H. 2008. Rocznik statystyczny rolnictwa i obszarów wiejskich 2008. GUS, Warszawa, ss.483 Jabłońska-Urbaniak T. 2009. Rolnictwo i gospodarka żywnościowa w Polsce. Ministerstwo Ronictwa i Rozwoju Wsi, Warszawa, ss. 80.

Kontaktní adresa dr hab. Marcin Kozak prof. nadzw. Katedra Szczegółowej Uprawy Roślin, Uniwersytet Przyrodniczy we Wrocławiu, Pl. Grunwaldzki 24a, 50-363 Wrocław, [email protected]


- 21 -

VÝSLEDKY ZKOUŠENÍ ODRŮD ŘEPKY OZIMÉ – POLOPROVOZNÍ POKUSY 2008/09 Results of winter rapeseed cultivars testing – semi-practice experiments in 2008/09

David BEČKA, Jan VAŠÁK, Jiří ŠIMKA Česká zemědělská univerzita v Praze

Summary: Under semi-practice conditions at the eight enterprises we monitored in 2008/09 growth and yield parameters in 25 winter rapeseed cultivars in Standard and Diagnostic variant. In Standard variant we obtained the highest yield in lines Chagall (5.11 t/ha, 109 %) and Labrador (5.10 t/ha, 108 %), then followed the best hybrid PR45D03 (5.09 t/ha, 108 %). In Diagnostic variant the best line was also Chagall (5.19 t/ha, 110 %), followed by hybrids ES Neptune (5.10 t/ha, 108 %) and PR45D03 (5.05 t/ha, 107 %). Average yield of hybrids and lines was nearly the same in both variants. The best novelties concerning yield were: Chagall, ES Neptune and Goya. The highest oil content was measured in NK Passion (48.5 % in dry matter), followed by Adriana (48.3 %), Cadeli (47.7 %) and Asgard (47.1 %). Between Standard and Diagnostic variant the differences were of minimum in monitored parameters. Key words: winter rapeseed, diagnostic, cultivars, hybrid, line, yield, oil content Souhrn: V poloprovozních podmínkách na osmi podnicích jsme v roce 2008/09 sledovali růstové a výnosové ukazatele u 25 odrůd řepky ozimé na Standardní a Diagnostické variantě. Na Standardu byl dosažen nejvyšší výnos u linií Chagall (5,11 t/ha, 109 %) a Labrador (5,10 t/ha, 108 %), pak následoval nejlepší hybrid PR45D03 (5,09 t/ha, 108 %). U Diagnostiky zvítězil také Chagall (5,19 t/ha, 110 %), následovaný hybridy ES Neptune (5,10 t/ha, 108 %) a PR45D03 (5,05 t/ha, 107 %). Průměrný výnos hybridů a linií byl na obou variantách téměř totožný. Z novinek výnosově velmi dobře vyšly: Chagall, ES Neptune a Goya. Nejvyšší olejnatost jsme naměřili u NK Passion (48,5 % v sušině), následují Adriana (48,3 %), Cadeli (47,7 %) a Asgard (47,1 %). Mezi Standardní a Diagnostickou variantou byly ve sledovaných ukazatelích rozdíly minimální. Klíčová slova: řepka ozimá, diagnostika, odrůdy, hybrid, linie, výnos, olejnatost

Úvod Ve vegetačním roce 2008/09 jsme již druhým rokem pokračovali v řešení pětiletého grantu NAZV QH 81147. V rámci tohoto projektu se snažíme optimalizovat pěstitelskou technologii řepky ozimé především cestou účelného vynakládání vstupů. Řepka ozimá je plodina s vysokými náklady (18 tis. až 25 tis. Kč i více), a i přes relativně menší kolísání cen než je třeba u obilnin, nemusí být vždy ziskovou plodinou. Naším cílem je snížit a zracionalizovat jednotlivé vstupy do porostů. K tomu využíváme půdní rozbory před setím a listové analýzy v jarním období pro optimalizaci výživného stavu. Celkově větší důraz směřujeme na regulaci růstu a vývoje řepky

v podzimním období (viz. článek v tomto sborníku Šimka – Bečka – Vašák: Podzimní regulace růstu a hnojení N u řepky ozimé). Průběh podzimního počasí v posledních letech bývá velmi nejistý (sucho 2008 a 2009, deštivo 2007). Porosty jsou často nevyrovnaně vzešlé, mezerovité a je potřeba se rozhodnout o jejich podpoře před nástupem zimy. Více se zaměřujeme na zefektivnění chemických zásahů především důslednější diagnostikou a prognózou výskytu škodlivých organismů (entomologická smýkadla, kultivace korunních plátků na agarové půdě apod.). To vše sledujeme jak v maloparcelkových, tak poloprovozních podmínkách.

Materiál a metody Pokusy jsme v roce 2008/09 založili na osmi poloprovozech: čtyři teplejší lokality – Hrotovice (o. Třebíč), Humburky (o. Hradec Králové), Chrášťany (o. Rakovník), Rostěnice (o. Vyškov) a čtyři chladnější lokality – Kelč (o. Vsetín), Nové Město na Moravě (o. Žďár nad Sázavou), Petrovice (o. Benešov), Vstiš (o. Plzeň - jih). Vybrané odrůdy řepky ozimé pěstujeme na dvou variantách (Diagnostika a Standard). Podrobnější metodika pokusů je uvedena v příloze č. 1. V pokusech jsme měli zaseto 8 kontrol (Californium, Exagone, Jesper, Labrador, Ontario, Rohan, NK Speed a Vectra), které byly vysety na obou pěstitelských variantách (Diagnostika i Standard). Dalších 17 odrůd (Adriana, Asgard, ES Bourbon, Cadeli, - 22 -

Exocet, Finesse, SW Gospel, Goya, Hornet, Chagall, Ladoga, ES Neptune, NK Octans, NK Passion, NK Petrol, PR45D03 a Sitro) bylo vyseto dle možností podniku pouze na variantě Standard (Petrovice) nebo na obou variantách (zbylé lokality). V rámci podchycení variability pozemků jsme v pokusech zaseli dvakrát odrůdu Ontario (jednou v bloku kontrol a jednou v bloku ostatních odrůd). Pro zajištění co největší vypovídající schopnosti pokusů jsme lokality u kterých se Ontario 1 a Ontario 2 lišilo ve výnosu o více jak 15 % vyloučili z výnosových výsledků. K signalizaci náletu škůdců a k prognóze výskytu houbových chorob jsme na okraj pozemku na podzim vyseli jarní řepku (odrůdu Canyon).


Výsledky a diskuse počasí. Řepka začala kvést v důsledku teplého a suchého jara asi o týden dříve. Sucho trvalo v některých oblastech až do poloviny května, kdy suché počasí vystřídaly vydatné deště a s tím někde spojené lokální záplavy. Napadení stonků houbovými chorobami bylo v důsledku sucha nižší. Výskyt jarních škůdců jsme hodnotili jako střední až nižší (blýskáček). Sklízet se proti očekávání (teplé a suché jaro) začalo asi o 5-10 dnů později než je běžné.

Vzcházení pokusů bylo v důsledku suchého podzimu na některých lokalitách velmi problematické. Bez větších problémů vzešla řepka v Hrotovicích, Chrášťanech, Novém Městě na Moravě a ve Vstiši. Problematičtější bylo vzcházení v Humburkách a Petrovicích. Velmi špatné porosty jsme na podzim viděli v Rostěnicích (mnoho slámy na povrchu) a Kelči. Jarní řepka, pravděpodobně z důvodu menšího semínka a výsevu na souvrati, byla zpravidla v době podzimní inventarizace z odrůd nejhorší (především Hrotovice, Kelč a Vstiš). Poškození porostů po aplikaci Clomazone bylo minimální (pouze Petrovice). Výskyt slimáčků byl minimální, ale naopak jsme pozorovali rostoucí poškození od housenic pilatky řepkové.

Při jarním hodnocení výživného stavu porostu metodou listových analýz na odrůdě Californium (tab. 1), je patrný na řadě lokalit velmi hluboký až hluboký nedostatek dusíku. Je to způsobeno suchým počasím a nemožností dusíku dostat se ke kořenům rostlin. Výsledky také ukazují na narůstající problém s draslíkem, který se na řadě míst stává deficitním prvkem. Podle očekávání byl také zjištěn nedostatek bóru, zvláště na lokalitách s vyšším obsahem vápníku. Obsah síry jsme stanovili pouze na problémové lokalitě Petrovice. A jak výsledky ukazují je v Petrovicích nutné začít řešit hnojení sírou. Nedostatky síry jsou zde již patrné i na porostech – světlý květ, nižší a neduživé rostliny, méně šešulí, pokles výnosů. Na podkladě výsledků listových analýz v podnicích aplikovali doporučené listové hnojivo.

Pro řepku optimální podzimní počasí trvalo až do Vánoc, kdy teprve začalo více mrznout a nasněžilo. Řepka šla do zimy ve velmi dobrém stavu. Nevyrovnané porosty se do zimy mimořádně vylepšily. Mrazy, které mnohdy klesaly až k -15oC, řepce pod slabou vrstvou sněhu neuškodily. Při jarní inventarizaci porostů byla v Hrotovicích a Kelči jarní řepka vytažená a zimu nepřežila. Na ostatních místech bylo patrné větší poškození listů u jarní řepky, ale rostliny zimu přežily. Jaro se otevřelo v prvé dekádě března a bylo velmi krátké. Během několika dnů zima přešla do letního

Tab. 1: Výsledky listových analýz u odrůdy Californium na pokusných poloprovozních lokalitách, 2008/09. Lokalita (termín odběru) Hrotovice (16.4.2009) Humburky (7.5.2009) Chrášťany (1.4.2009) Kelč (17.4.2009) Nové Město na Moravě (16.4.2009) Petrovice (15.4.2009) Rostěnice (17.4.2009) Vstiš (16.4.2009)

P

N

K

Prvky Ca

Mg

B

MD

VHD

OD

MD

SD

MN

Hořčík 140 (5 l/ha)

ON

VHD

OD

MD

SD

ON

Campofort Plus (10 l/ha)

OD

MD

SD

MN

MD

SD

Campofort Special B (10 l/ha)

OD

SD

SD

OD

OD

SN

Campofort Garant K (10 l/ha)

MN

VHD

ON

MD

MD

MN

Campofort Garant Ca (7 l/ha) + Hořčík 140 (3 l/ha)

MD

HD

MN

OD

SD

VHD

OD

VHD

OD

MN

OD

SD


OD

VHD

ON

OD

MD

SD


S

HD

Doporučené hnojivo


hodnocení: VHD-velmi hluboký deficit, HD-hluboký deficit, SD-střední deficit, MD-mírný deficit, OD-optimum deficitní, MN-mírný nadbytek, ON-optimum nadbytkové, SN-střední nadbytek

V důsledku sucha byly porosty o 20-40 cm nižší než v roce 2007/08. Přesto se opět potvrdily již několik let známé výsledky o bujnějším růstu některých hybridů. V našich pokusech k nejvyšším odrůdám patřily hybridy: Exagone (157 cm), Exocet (153 cm), Hornet (152 cm) a Finesse (151 cm). Nejvyšší linií se stal na devátém místě Chagall (143 cm). Tabulku č. 2 uzavírají naopak nejnižší materiály: Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

Asgard (132 cm), Californium (130 cm) a jen o 2 cm nižší polotrpaslík PR45D03 (128 cm). V letošním roce nebyl tak patrný nižší vzrůst u polotrpaslíků. Tradiční odrůdy se o několik desítek cm snížily, ale polotrpaslíci dorostly do běžné výšky. Nižší a zdravé porosty až na několik málo výjimek nepolehly a dobře se sklízely. Mezi Standardní a Diagnostickou variantou byl minimální výškový rozdíl. - 23 -

Jako nový ukazatel, který by mohl sloužit k odhadnutí výnosu měříme výšku plodného patra, tedy výšku od nejspodnější po nejvyšší šešuli (tab. 3). Výsledky však zatím nenaznačují vzájemnou korelaci mezi výškou plodného patra a výnosem semen, spíše naopak (r = -0,07). Nejvyšší plodné patro jsme naměřili u Finesse (51 cm, ve výnosu 20. místo), Hornetu (48 cm, ve výnosu 11. místo) a ES

Neptune (47 cm, ve výnosu velmi dobré 3. místo). Naopak nejnižší patro měly: Labrador (39 cm, ve výnosu 7. místo), Adriana (38 cm, ve výnosu 13. místo) a ES Bourbon (38 cm, ve výnosu 17. místo). Výška plodného patra byla u obou variant téměř totožná (1 cm ve prospěch Diagnostiky).

Tab. 2: Výška rostlin (cm) na Standardní a Diagnostické variantě, 25 odrůd řepky ozimé, průměr všech poloprovozních lokalit 2008/09. Odrůda

S tandard

Diag nos tika

P růměr

P ořadí

Exagone

157

157

157

1

Exocet

153

153

153

2

Hornet

151

152

152

3

Finesse

150

152

151

4

NK Octans

148

149

148

5

NK Petrol

147

145

146

6

NK Speed

140

147

143

7

Vectra

142

145

143

8

Chagall

142

144

143

9

Sitro

141

143

142

10

ES Neptune

142

141

142

11

Ladoga

140

139

139

12

Goya

138

140

139

13

Adriana

137

140

139

14

Jesper

137

138

138

15

Cadeli

136

139

137

16

SW Gospel

134

138

136

17

Rohan

132

138

135

18

Labrador

135

135

135

19

ES Bourbon

135

134

134

20

NK Passion

135

132

133

21 22

Ontario 1

131

136

133

Ontario 2

132

134

133

23

Asgard

133

130

132

24

Californium

128

132

130

25

PR45D03

127

130

128

26

průměr

139

141

140

V tabulkách 4 (Standard) a 5 (Diagnostika) jsou uvedeny výnosy všech sledovaných odrůd na lokalitách kde mezi Ontariem 1 a Ontariem 2 nebyla zjištěna větší odchylka ve výnosu než 15 %. Na Standardu (průměr ze čtyř lokalit) byl dosažen nejvyšší výnos u linií: Chagall (5,11 t/ha, 109 %) a Labrador (5,10 t/ha, 108 %). Teprve třetí v pořadí se umístil nejlepší hybrid PR45D03 (5,09 t/ha, 108 %). Naopak letošní průběh vegetace příliš nepřál velmi rozšířeným a jinak plastickým odrůdám Jesper a Californium. U Diagnostiky (průměr z pěti lokalit)

- 24 -

zvítězil opět Chagall (5,19 t/ha, 110 %), následovaný hybridy ES Neptune (5,10 t/ha, 108 %) a PR45D03 (5,05 t/ha, 107 %). Průměrný výnos hybridů (celkem 12 hybridů) a linií (celkem 13 linií) byl na obou variantách téměř totožný: Diagnostika (hybridy – 99,8 %, linie 100 %), Standard (hybridy – 100,4 %, linie 100 %). V minulém roce 2007/08 byl na Standardu u hybridů dosažen o 6 % vyšší výnos než u linií, to odpovídalo víceletým průměrům (např. rok 2004/05 - 7 %, 2005/06 – 5 % a 2006/07 – 6 %).


Tab. 3: Výška plodného patra (cm) na Standardní a Diagnostické variantě, 25 odrůd řepky ozimé, průměr všech poloprovozních lokalit 2008/09. Odrůda

S tandard

Diag nos tika

P růměr

P ořadí

Finesse

49

52

51

1

Hornet

49

47

48

2

ES Neptune

47

46

47

3

Sitro

45

47

46

4

Vectra

43

49

46

5

Exagone

44

48

46

6

Exocet

43

47

45

7

PR45D03

43

46

45

8

NK Octans

44

45

44

9

Jesper

42

46

44

10

NK Petrol

42

44

43

11

SW Gospel

42

44

43

12

NK Speed

43

42

42

13

Cadeli

41

44

42

14

Goya

41

42

42

15

Chagall

41

42

41

16

Rohan

41

42

41

17

Ontario 2

39

42

41

18

NK Passion

41

39

40

19

Ladoga

40

40

40

20

Asgard

40

39

40

21

Ontario 1

39

39

39

22

Californium

40

39

39

23

Labrador

37

41

39

24

Adriana

38

39

38

25

ES Bourbon

38

39

38

26

průměr

42

43

43

Tab. 4: Výnos semen (t/ha) a pořadí na Standardní variantě, 25 odrůd řepky ozimé, 2008/09. Hrotovice

Humburky

Chrášťany

Vstiš

průměr

%

pořadí

Chagall

5,33

4,56

5,16

5,40

Labrador

5,02

5,40

4,44

5,53

PR45DO3

5,55

4,56

5,04

5,23

Goya

5,29

4,01

4,98

5,73

Cadeli

5,16

4,01

5,39

5,23

Rohan

5,3

4,09

4,88

5,28

Asgard

5,38

4,01

5,29

4,86

ES Neptune

5,41

4,15

4,97

4,98

NK Speed

5,22

4,47

4,71

4,86

Ontario 1

5,35

3,97

4,20

5,73

Exagone

4,41

3,99

5,48

5,23

Adriana

5,32

4,15

4,50

5,08

Finesse

5,06

4,53

4,85

4,54

Sitro

4,86

3,86

4,95

5,08

ES Bourbon

5,22

3,63

4,66

5,23

Hornet

5,23

4,07

4,44

4,98

Ontario 2

4,88

3,56

4,85

5,23

Ladoga

4,65

4,02

4,29

5,40

Exocet

5,14

3,55

5,04

4,54

NK Passion

4,89

3,55

4,90

4,92

Vectra

5,18

3,99

4,76

4,25

NK Petrol

5,46

3,82

4,29

4,54

SW Gospel

4,85

4,05

4,61

4,32

NK Octans

5,47

3,54

4,12

4,54

Californium

4,27

3,94

3,63

4,73

Jesper

4,59

3,73

3,92

4,21

5,11 5,10 5,09 5,00 4,95 4,89 4,89 4,88 4,81 4,81 4,78 4,76 4,74 4,69 4,69 4,68 4,63 4,59 4,57 4,57 4,55 4,53 4,46 4,42 4,14 4,11

109 108 108 106 105 104 104 104 102 102 101 101 101 100 99 99 98 97 97 97 97 96 95 94 88 87

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

5,10

4,05

4,71

4,99

4,71

100

Odrůda

průměr

Pozn. V tabulce jsou uvedeny pouze lokality kde nebyla odchylka mezi Ontariem 1 a Ontariem 2 ve výnosu větší než 15 %. Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

- 25 -

Tab. 5: Výnos semen (t/ha) a pořadí na Diagnostické variantě, 25 odrůd řepky ozimé, 2008/09. Hrotovice

Chrášťany

Kelč

Nové Město

Vstiš

průměr

%

pořadí

Chagall

5,34

4,80

4,65

4,65

6,50

ES Neptune

4,17

5,07

4,65

4,96

6,67

PR45D03

5,27

4,53

4,06

4,79

6,58

Ladoga

3,5

5,39

4,73

4,84

6,50

Sitro

5,21

4,74

4,07

4,95

5,57

Rohan

3,71

5,51

4,36

4,82

6,08

Ontario 1

4,53

4,81

3,66

4,69

6,76

Cadeli

4,28

5,52

4,35

4,78

5,40

Goya

4,27

4,80

4,44

4,64

6,08

Hornet

3,97

5,77

4,07

4,79

5,40

Ontario 2

4,7

4,14

3,95

4,93

6,25

Exocet

3,72

5,12

4,48

5,04

5,57

Adriana

4,05

4,84

3,72

5,13

5,73

Labrador

4,59

4,90

3,85

4,63

5,40

Vectra

3,99

5,15

4,23

4,65

5,23

Californium

4,74

4,24

4,19

4,82

5,23

ES Bourbon

3,74

5,23

4,33

4,33

5,57

Asgard

3,86

5,41

3,66

4,48

5,65

Exagone

4,21

5,30

4,07

4,40

4,89

SW Gospel

4,66

5,16

3,84

4,43

4,73

NK Speed

3,4

4,80

4,50

4,83

5,08

NK Petrol

3,79

5,75

4,22

4,67

4,05

NK Passion

2,79

4,95

4,07

4,59

6,08

Finesse

3,95

4,62

4,13

4,53

5,23

NK Octans

3,56

5,21

3,95

4,77

4,22

Jesper

4,18

4,31

3,52

4,59

4,73

5,19 5,10 5,05 4,99 4,91 4,90 4,89 4,87 4,85 4,80 4,79 4,79 4,69 4,67 4,65 4,64 4,64 4,61 4,58 4,56 4,52 4,50 4,50 4,49 4,34 4,27

110 108 107 106 104 104 104 103 103 102 102 101 99 99 99 98 98 98 97 97 96 95 95 95 92 90

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

průměr

4,16

5,00

4,14

4,72

5,58

4,72

100

Odrůda

Pozn. V tabulce jsou uvedeny pouze lokality kde nebyla odchylka mezi Ontariem 1 a Ontariem 2 ve výnosu větší než 15 %.

Graf 1: Průměrný výnos semen (t/ha) za Standardní (4 lokality) a Diagnostický (5 lokalit) pěstitelský systém u vybraných odrůd, 2008/09. 5,4 5,2 5

výnos (t/ha)

4,8 4,6 4,4 4,2

C h PR ag a 4 ES 5D ll N O3 ep tu ne G oy C a ad e R li oh La a br n O ado nt ar r io La 1 do ga Si t ro H or n As et ga Ad rd r O ian nt a ar io Ex 2 oc E e ES xag t o Bo ne N urb K on Sp ee Ve d c F tra N i ne K s P se SW ass i G on os N K pe C Pe l al ifo t ro N rni l K u O m ct an Je s sp er

4

Pozn. U Standardu průměr z lokalit (Hrotovice, Humburky, Chrášťany a Vstiš), u Diagnostiky průměr z lokalit (Hrotovice, Chrášťany, Kelč, Nové Město na Moravě a Vstiš).

- 26 -


Z novinek výnosově velmi dobře vyšly: Chagall, ES Neptune a Goya.

Průměrné výnosy odrůd za Standardní a Diagnostický systém uvádí graf č. 1. Z prvních deseti míst patří šest z nich liniím (Chagall, Goya, Cadeli, Labrador, Ontario a Ladoga) a čtyři hybridům (PR45D03, ES Neptune, Rohan a Sitro). Absolutně nejvýnosnější odrůdou se stala liniová novinka Chagall (5,16 t/ha), pak následují hybridy PR45D03 (5,07 t/ha) a ES Neptune (5,00 t/ha). Mezi nejlepší a nejhorší odrůdou je poměrně velký rozdíl, který činí 0,96 t/ha. Linie Ladoga, Ontario a hybridy PR45D03, Rohan potvrdily svoji vysokou výnosovou schopnost již v roce 2007/08.

Pokud porovnáme průměrné výnosy ze všech lokalit u osmi kontrolních odrůd na Standardu a Diagnostice (graf 2), vychází o 0,06 t/ha (tj. o 1,2 %) lépe Diagnostika. Tento rozdíl je však malý ve srovnání s rokem 2007/08 (+ 4 % ve prospěch Diagnostiky). Odrůdy Rohan, NK Speed, Labrador a Exagone dosáhly vyššího výnosu na Standardu a naopak odrůdy Ontario, Vectra, Californium a Jesper na Diagnostice.

Graf 2: Porovnání výnosu semen (t/ha) u kontrolních osmi odrůd na dvou pěstitelských variantách (Standard a Diagnostika), průměry za všech osm lokalit 2008/09.

5 4,9

Standard

4,8

Diagnostika

4,7

výnos (t/ha)

4,6 4,5 4,4 4,3 4,2 4,1

V tabulce 6 je hodnocena olejnatost sledovaných odrůd, kterou lze v roce 2008/09 považovat celkově za vyšší. Z výsledků je zřejmé, že přední místa obsazují stále častěji nově povolené odrůdy. Šlechtitelé věnují dosažení vyšší olejnatosti u řepky v současnosti mimořádnou pozor-


pr ům ěr

r Je sp e

on e Ex ag

ra C al ifo rn iu m

Ve ct

La br ad or

Sp ee d N K

O nt ar io

R oh an

4

nost. Nejvyšší olejnatost jsme naměřili u NK Passion (48,5 % v sušině), následují Adriana (48,3 %), Cadeli (47,7 %) a Asgard (47,1 %). Mezi oběma variantami byl dosažen minimální rozdíl v obsahu oleje.

- 27 -

Tab. 6: Olejnatost semen (% v sušině) na Standardní a Diagnostické variantě, 25 odrůd řepky ozimé, poloprovozní lokality 2008/09.

Odrůda

Diag nos tika

P růměr

P ořadí

48,3

48,6

48,5

1

Adriana

47,8

48,7

48,3

2

Cadeli

47,5

47,8

47,7

3

Asgard

46,7

47,5

47,1

4

Ladoga

46,8

47,3

47,0

5

PR45D03

46,7

46,6

46,7

6

Chagall

46,7

46,5

46,6

7

SW Gospel

46,5

46,7

46,6

8

Goya

46,3

46,9

46,6

9

Exocet

46,4

46,6

46,5

10 11

NK Passion

S tandard

Rohan

46,2

46,9

46,5

Exagone

46,4

46,3

46,4

12

Finesse

46,3

46,4

46,3

13

Sitro

45,8

46,7

46,3

14

Hornet

45,8

46,6

46,2

15

Ontario 2

45,9

46,1

46,0

16

NK Speed

45,8

46,2

46,0

17

NK Octans

45,8

46,1

45,9

18

NK Petrol

45,8

45,7

45,7

19

ES Bourbon

45,6

45,6

45,6

20 21

Ontario 1

45,1

46,0

45,6

Vectra

45,2

45,8

45,5

22

ES Neptune

45,3

45,7

45,5

23

Californium

45,6

45,0

45,3

24

Jesper

45,3

45,2

45,2

25

Labrador

44,6

45,0

44,8

26

průměr

46,2

46,5

46,3

Pozn. U Standardu průměr z šesti lokalit (Hrotovice, Humburky, Chrášťany, Kelč, Rostěnice a Vstiš), u Diagnostiky průměr ze sedmi lokalit (Hrotovice, Humburky, Chrášťany, Kelč, Nové Město na Moravě, Petrovice a Vstiš).

Závěr Vegetační rok 2008/09 patřil k velmi dobrým řepkovým rokům – nižší a nepolehlé porosty, málo chorob, vysoký výnos (druhý nejvyšší v historii ČR) a vyšší olejnatost. V našich poloprovozních pokusech jsem získali v tomto roce následující výsledky: • Z listových analýz na jaře vychází, že je potřeba se u řepky více věnovat hnojení draslíkem, bórem a na některých lokalitách i sírou. • K nejvyšším odrůdám patřily již tradičně hybridy: Exagone (157 cm), Exocet (153 cm), Hornet (152 cm) a Finesse (151 cm). Nejvyšší linií byl na devátém místě Chagall (143 cm). • Nejvyšší plodné patro jsme naměřili u Finesse (51 cm), Hornetu (48 cm) a ES Neptune (47 cm). Nebyla však zjištěna závislost mezi výškou plodného patra a výnosem semen.

- 28 -

•

• • •

Na Standardu byl dosažen nejvyšší výnos u linií Chagall (5,11 t/ha, 109 %) a Labrador (5,10 t/ha, 108 %), pak následoval nejlepší hybrid PR45D03 (5,09 t/ha, 108 %). U Diagnostiky zvítězil Chagall (5,19 t/ha, 110 %) následovaný hybridy ES Neptune (5,10 t/ha, 108 %) a PR45D03 (5,05 t/ha, 107 %). Průměrný výnos hybridů a linií byl na obou variantách téměř totožný: Diagnostika (hybridy – 99,8 %, linie 100 %), Standard (hybridy – 100,4 %, linie 100 %). Z novinek výnosově velmi dobře vyšly: Chagall, ES Neptune a Goya. Nejvyšší olejnatost jsme naměřili u NK Passion (48,5 % v sušině), následují odrůdy Adriana (48,3 %), Cadeli (47,7 %) a Asgard (47,1 %). Mezi Standardní a Diagnostickou variantou byly ve sledovaných ukazatelích minimální rozdíly.


Kontaktní adresa Ing. David Bečka, Ph.D., Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6-Suchdol, tel. 22438 2531, e-mail: [email protected]

Řešeno za finanční podpory grantu NAZV QH 81147 „Střet plodin v globální soutěži a řešení rizik pro ozimou řepku“ a za přispění společností orientovaných na pesticidy a osiva.

Příloha 1: Metodika pro Standardní a Diagnostický pěstitelský systém ozimé řepky na rok 2008/09. Číslo operace a Den operace D varianta Den D= úklid pole

1S 1D 2S 2D

Moření osiva proti dřepčíkům, krytonosci zelnému, černi a fómě přípravky Cruiser OSR, Chinook 200FS, Elado FS 480, Vitavax.

D (+ 1)

Podmítka „za kosou“ zajistí vzejití výdrolu a plevelů. Hloubka do 10 cm, 75% zbytků slámy překrýt zeminou.

D + 7-14 „klasická orba” nebo „čerstvá orba”

4D

D + 7-14

4S

D setí

5D

D setí

5S 6D

Den D= den setí

7D

D = den setí

7S 8D 8S 9D 9S 10 D

Úklid slámy. Sláma škodí klíčení řepky a množí patogeny.

Před setím

3S 3D

6S

Popis operace

Střední orba s urovnáním oranice. Setí za 2-3 týdny. Hloubka 18-22 cm, hřebenitost max. 1,2 nebo tam kde se neorá, provést minimalizaci (tu nejlépe těsně před setím za 2-3 týdny po prvé podmítce). Nejlépe udělat čerstvou orbu a po ní zasít do 24 hod. Odběr půdy (jeden směsný vzorek z 5-ti míst pole) do hloubky 30 cm, asi 1 litr půdy na rozbory P, K, Mg, Ca, pH. Hnojit dle rozborů nebo paušálně rozmetat na povrch oranice 200 kg amofosu či 200 kg síranu amonného/ha. Opakované urovnání a utužení oranice až do stavu max. 4 hrud nad 4 cm velikosti na 1 m2. Opakované urovnání a utužení oranice až do stavu max. 4 hrud nad 4 cm velikosti na 1 m2. Zapravit Command + Devrinol kompaktorem, kombinátorem či 2x pojezdem bran na cca 5 cm hloubku do 2 hodin po aplikaci. Výsev v agrotechnické lhůtě v srpnu 50 semen/m2, řádky do 25 cm, hloubka 1-2 cm.

Na okraj pole, kde budou navazovat pokusy, vyset jarní řepku (50 – 70 semen na m2) v šíři 6-12 m a délce min. 200 m. Ihned při setí pokusu (nakonec). Preemergentní herbicidy Brasan 540EC (2-2,5 l/ha), Teridox 500 EC (1,5-2 D+1–3 l/ha) + Command 36 CS (0,15-0,25 l/ha) či Butisan 400 SC (1,5 l) + Command (u But. Star D+136 CS (0,15-0,25 l/ha) nebo Butisan Star (2 l/ha preem. či hned po plném vzeji3 i D+7-10) tí). Ochrana proti slimáčkům zvláště na minimalizacích a těžkých půdách. Pro D + 5 – 20 signalizaci vytvořit úkryty (spec. fólie, desky, pytle). Při výskytu ihned aplikovat např. Vanish Slug Pellets (zpravidla 5 kg/ha). D + 14 – 28

Postřik výdrolu obilí nejlépe ve 2. listu graminicidem (je-li nutno).

D + 20 a dále

Ochrana proti hrabošům, zvláště v nížinách a na minimalizacích. Zbudovat posedy pro káňata. Aplikovat např. návnadu Stutox na ohniska či celoplošně (5 – 10 kg/ha) (je-li nutno).

1. konec září - zač. Stanovení počtu rostlin, celkový stav porostu. Rozhodnutí o příp. druhé návštěva října aplikaci herbicidu (Galera či Lontrel) a postřiku regulátory růstu (azoly). z ČZU Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

- 29 -

11 D

D + 20 – 30 (tank mix)

Regulátor růstu: CCC (2 l) + Horizon 250EW (0,5 l/ha) či Caramba, Ornament, Orius, Capitan, Alto Combi, Lynx, Lyric v 300 l/ha vody. Přidat smáčedlo. Upřesní se po návštěvě ČZU či rozhodne agronom. Podzimní aplikace listových hnojiv, např. 10 l/ha Campofort Retafos.

10 S 12 D

září až polovina října

Ochrana proti pilatce, hlavně v nížinách při výskytu 1 housenice/m2. Často jen postřik ohnisek např. Decis Mega (0,1-0,15 l/ha). Totéž u osenice (je-li nutno).

13D 11 S

Den D = bílé kořínky (předjaří) Den D = bílé kořínky (předjaří) D + 7 – 14

2. návštěva konec března z ČZU

12 S 14 D

D + 14 – 21

Jarní inventarizace Regenerační 1. dávka N 70 kg N/ha (+ síra) od cca 20. února do počátku března (nebude-li předpověď mrazů pod –12°C) v DASA či LAS a pod. Regenerační 1. dávka N. Po objevení bílých kořínků dát 70 kg N/ha v LAV, LAD, Hydrosulfan, DASA, LAS. - kontrola přezimování - prognóza výskytu škůdců a chorob dle jarní řepky - kontrola zaplevelení Rozhodnutí o příp. opravné aplikaci herbicidu a způsobu ochrany proti jarním škůdcům. Opravný postřik herbicidy (je-li nutný): na heřmánkovce Lontrel 300 (0,35 l/ha), na svízel + heřmánkovce Galera (0,4 l/ha)

20 D

Odběry rostlin dle AGRA Střelské Hoštice na obsah N, P, K, Mg, S, B + rozbory půdy na Nmin. Termín 10-14 dnů po 1. dávce N. Výsledky využít u diagnostiky na 2. (produkční) dávku N (viz 16 D) a na dohnojení Mg, S kapalnými hnojivy, doplnění mikroelementů, na posílení rostlin fyziologicky aktivními látkami a na uplatnění listových hnojiv s obsahem B, S, K, P a Mg. U diagnostiky 2. (produkční) dávka N. Dávky N (Mg, S) dle rozborů rostlin (15 D) kapalnými hnojivy (MgN sol, Fertigreen aj.). Sólo aplikace listových hnojiv s insekticidem. Aplikace insekticidu dle výskytu na jarní řepce, strategie: - slabý výskyt a předpoklad chladů = dát pyretroid a Nurelle až později - silný výskyt a předpoklad oteplení = dát Nurelle Produkční 2. dávka N. Při plné obnově zeleně v růžici 60 kg N/ha v DAM či v SAN + 0,6 l/ha Nurelle D na stonkové krytonosce + Atonik Pro (0,2 l/ha) či Campofort Fortestim beta. Zkrácení stonku proti poléhání, výživa, ochrana proti blýskáčku. Nejčastěji ve výšce stonku 40 cm Caramba (1 l/ha) či Horizon 250 EW (0,75 l/ha) (ne s kapalnými hnojivy typu DAM, SAN), často v kombinaci s insekticidy na blýskáčka (Decis Mega - 0,1 l/ha, Fury 10 EC - 0,075 l/ha, Karate Zeon - 0,1 l/ha, Talstar 10 EC - 0,1 l/ha, Vaztak 10 EC - 0,1 l/ha aj.) a listovou výživou: Campofort Special B (10 l/ha), Borosan, Hycol B aj. U diagnostiky 3. (kvalitativní) dávka N. - nasazení větví - redukce generativních orgánů - odběr korunních plátků na kultivaci - stanovení výskytu šešulových škůdců Odběry a kultivace (ČZU ve spolupráci s podniky) plátků korunních u jarní řepky na prognózu výskytu chorob.

21 D

Zjištění výskytu bejlomorky entomologickým smýkadlem (podnik + ČZU či sólo podnik).

15 D

10 – 14 dnů po 1. dávce N

16 D

D + 21 – 35

13 S (17 D)

D + 21 – 35

14 S 18 D

D + 30 – 45 (zelené poupě)

19 D

D + 40-60

3. konec dubna návštěva poč. května z ČZU

- 30 -


22 D

D + 40-60

23 D 15 S 24 D 16 S 25 D 17 S 26 D

D + 60-70

Postřik Talstar (Nurelle) ve žlutém poupěti, pokud je významný výskyt bejlomorky (lze TM s Amistarem, pokud je předpoklad výskytu chorob) + Sunagreen (0,5 l/ha). Postřik na počátku kvetení – fungicidy (pokud se dříve nedal Amistar).

Den D = plný květ

Ochrana proti šešulovým škůdcům: Decis Mega 0,15 l/ha + 300 l/ha vody či Karate Zeon (0,1 l/ha).

D+1

Doopylování: asi 2 včelstva na 1 ha.

D + 10 – 20 (D – Postřik mšic pokud je silný nálet. Postřik nejčastěji před květem a v květu 5 – 10) Pirimorem 50 WG (0,3 kg/ha).

18 S

D + 35 – 45

19 S

D + 38 – 50

27 D

D + 38 – 50

4. návštěva zač. července z ČZU

20 S 28 D 21 S 29 D 22 S 30 D

Při polehnutí či při riziku pukání šešulí zvláště při nedobré účinnosti insekticidů na šešulové škůdce, aplikace „lepidla“ Spodnam DC (1,25 l/ha + 300 – 400 l/ha vody) či Agrovital, Elastiq asi 3 – 4 týdny před sklizní. Účinek i na černě a padlí. U stojících či skloněných porostů bez plevelů a bez silného výskytu šešulových škůdců regulace zrání. Při defektech (zmlazení, plevele) Basta 15, 2-2,5 l/ha + 300-400 l/ha vody, 2-3 týdny před sklizní. Lze i spolu se Spodnamem (pak 0,5 l/ha Spodnamu + 2 l/ha Basta) či Agrovitalem nebo Elastiqem. Místo Basty lze použít levnější glyfosáty. U diagnostiky vždy lepidlo + glyphosat. - hodnocení výskytu chorob - hodnocení polehnutí

Den D = sklizeň (55-70 dnů po plném květu)

Přímá sklizeň kombajny s řepkovými úpravami (prodloužený vál, aktivní dělič). Vhodné současně drtit slámu.

D + 1 – 30

Samostatné drcení slámy. Při hlubším zapodmítání než 5 cm je riziko dlouhodobého výskytu řepky jako zaplevelující plodiny po dobu 4 – 6 let v následných plodinách.

D

Odvoz semene.

Poznámky: Kde je nebo (či) vyberte dle své úvahy, doporučujeme orientaci na novinky. tučně - jsou označeny odchylky u Diagnostiky oproti Standardu šedým pozadím - jsou označeny termíny návštěv z ČZU

Výběr přípravků si agronom upraví dle svého mínění (cena, účinnost). U Diagnostiky u neherbicidních postřiků vždy přidat supersmáčedlo (Silwet či Break Thru) nebo Greemax. Dávku vody pak snížit z 300-400 l/ha na cca 150 l/ha. Návštěvy podniků z ČZU Praha Termín

Účel - počet rostlin, celkový stav porostu konec září – zač. - kontrola zaplevelení října - počet rostlin - kontrola přezimování konec března - prognóza výskytu škůdců a chorob dle jarní řepky - kontrola zaplevelení - nasazení větví konec dubna – zač. - redukce generativních orgánů - odběr korunních plátků na kultivaci května - stanovení výskytu šešulových škůdců - hodnocení výskytu chorob zač. července - hodnocení polehnutí


Rozhodnutí - o druhé aplikaci herbicidu (Galera či Lontrel) - o postřiku regulátory růstu (azoly) - o způsobu ochrany proti jarním škůdcům - o příp. opravné aplikaci herbicidu - o způsobu ochrany proti šešulovým škůdcům a chorobám - o regulaci dozrávání a lepení

- 31 -

VÝSLEDKY ZKOUŠENÍ ODRŮD ŘEPKY OZIMÉ – MALOPARCELKOVÉ POKUSY V ČERVENÉM ÚJEZDĚ 2008/09 Results of Winter Rapeseed Cultivars Testing – Small Plot Trials in Červený Újezd 2008/09

David BEČKA, Jan VAŠÁK, Pavel CIHLÁŘ, Vlastimil MIKŠÍK Česká zemědělská univerzita v Praze

Summary: In 2008/09 we established small-plot trials at the research station in Červený Újezd with 39 cultivars of winter rapeseed (20 hybrids and 19 lines), which we growed in variant Diagnostic. Out of these 8 control cultivars were sown also in variant Standard. The highest yields in our experiment were obtained in the following cultivars: hybrids NK Petrol (6.10 t/ha), NK Octans (6,03 t/ha) and PR44W22 (5,84 t/ha). Among the most yielding lines belong the fourth Ontario (5,84 t/ha), the fifth NK Morse (5,81 t/ha) and the sixth Ladoga (5,80 t/ha). Average of hybrids (5.55 t/ha) exceeded in yield average of lines (5,41 t/ha) only by 3 %. Very good health state had cultivars Adriana and Cadeli. Higher oil content was measured in lines: DK Cabernet, Adriana and Cadeli. Diagnostic variant has better results in stem diseases infestation (by 32 %), in yield (by 12 %) and in TSW (by 6 %). On the contrary this variant is worse in the height of stand (by 2 %), in the height of fertile level (by 4 %) and in oil content (by 2 rel. %) Key words: winter rapeseed, diagnostic, line, hybrid, yield, fungal diseases, oil content, TSW Souhrn: V roce 2008/09 jsme na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě založili maloparcelkové pokusy s 39 odrůdami řepky ozimé (20 hybridů a 19 linií), které jsme pěstovali na variantě Diagnostické. Z nich jsme 8 kontrolních odrůd vyseli také na variantě Standard. K nejvýnosnějším odrůdám v pokusech patřily: hybridy NK Petrol (6,10 t/ha), NK Octans (6,03 t/ha) a PR44W22 (5,84 t/ha). Mezi nejvýnosnější linie lze zařadit: v pořadí čtvrté Ontario (5,84 t/ha), v pořadí páté NK Morse (5,81 t/ha) a v pořadí šestou Ladogu (5,80 t/ha). Průměr hybridů (5,55 t/ha) převýšil výnosově průměr linií (5,41 t/ha) jen o 3 %. Velmi dobrý zdravotní stav měly odrůdy Adriana a Cadeli. Vyšší olejnatost jsme naměřili u linií: DK Cabernet, Adriana a Cadeli. Diagnostická varianta vychází lépe v napadení stonkovými chorobami (o 32 %), ve výnosu (o 12 %) a v HTS (o 6 %). Naopak horší je ve výšce porostu (o 2 %), výšce plodného patra (o 4 %) a olejnatosti (o 2 rel. %) Klíčová slova: řepka ozimá, diagnostika, linie, hybrid, výnos, houbové choroby, olejnatost, HTS

Úvod Řepkový rok 2008/09 můžeme hodnotit jako velmi úspěšný. Řepka se zasela na druhé nejvyšší výměře 355 tis. hektarů (nejvíce v roce 2007/08 - 357 tis. ha). A i přes suché jarní období jsme dosáhli druhého nejvyššího výnosu v historii – 3,20 t/ha (nejvíce v roce 2004 - 3,60 t/ha).

gall. Z hybridů svoji výkonnost potvrdilo již druhým rokem Sitro a z novinek Artoga a Andrick (ZEHNÁLEK, 2009). Na výsledky ÚKZÚZ je potřeba se dívat jako na maloparcelkové pokusy, kde se odrůdy chovají odlišně než v provozních podmínkách. Zpravidla jsou více potlačeny nízké odrůdy, které doplácí na „vzrůstnějšího souseda“. Také není ani technicky možné, přizpůsobit agrotechniku konkrétní odrůdě, především ve vazbě na její habitus, zdravotní stav a ranost. Pro konečné rozhodnutí při výběru odrůd je vedle výsledků z maloparcelkových pokusů potřeba vycházet i z výsledků v poloprovozních (viz. článek Bečka a kol.: Výsledky zkoušení odrůd řepky ozimé - poloprovozní pokusy 2008/09) a provozních podmínkách.

V tab. 1 jsou uvedeny nejvýnosnější odrůdy řepky ozimé v pokusech ÚKZÚZ pro Seznam doporučených odrůd (SDO). V minulých letech si svoje přední pozice uhájily „stálice“ mezi odrůdami. Z linií to byly především: Californium a Labrador z hybridů pak Vectra, Executive a Baldur (ZEHNÁLEK, 2005, 2006, 2007, 2008). S příchodem stále novějších a výkonnějších materiálů je vidět, že přední místa v roce 2009 patřila především jim. Z novinek u linií zazářily: NK Diamond, Da Vinci a již zavedenější NK Morse a Cha-

Tabulka 1: Pořadí nejvýnosnějších odrůd řepky ozimé, pokusy pro SDO 2005 až 2009, ÚKZÚZ. pořadí

2005

2006

2007

2008

2009

2005

2006

2007

2008

2009

1

Californium (110 %)

Caracas (111 %)

Labrador (106 %)

Ladoga (114 %)

Executive (110 %)

Executive (108 %)

Hornet (113 %)

Sitro (124 %)

Sitro (112 %)

2

Caracas (109 %)

Labrador (108 %)

Winner (104 %)

NK Fair (107 %)

Baldur (108 %)

Baldur (107 %)

Exagone (111 %)

Rohan (120 %)

Artoga (112 %)

3

Labrador (107 %)

Californium (107 %)

Manitoba (104 %)

Mirage (106 %)

NK Morse (106 %) NK Diamond (105 %) Chagall (104 %)

Vectra (108 %)

Vectra (106 %)

Merano (110 %)

NK Petrol (117 %)

4

Manitoba a Liprima (105 %)

Liprima (105 %)

Californium (104 %)

NK Passion (106 %)

Da Vinci (104 %)

NK Spirit (107 %)

Artus (105 %)

Vectra (108 %)

NK Speed (116 %)

Andrick (112 %) DK Exquisite a Rohan (111 %)

prům. liniových odr.= 100 %

4,80 t/ha

5,57 t/ha

4,79 t/ha

4,57 t/ha

5,03 t/ha

Liniové odrůdy

Hybridní odrůdy

Pozn. Vztaženo k průměrnému výnosu liniových odrůd v daném roce (100 %).

- 32 -


Materiál a metody Přesné maloparcelkové polní pokusy jsme v roce 2008/09 již tradičně založili na Výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze na lokalitě Červený Újezd. Stanice se nachází na rozhraní okresů Kladno a Praha-západ, cca 25 km od Prahy. Zeměpisné údaje: 50°04’ zeměpisné šířky a 14°10’ zeměpisné délky, nadmořská výška 398 m n. m.. Převažujícím půdním substrátem je hnědozem, půda má střední až vysokou sorpční kapacitu, sorpční komplex je plně nasycen. Půdní reakce je neutrální, obsah humusu střední. Obsah P a K je střední až dobrý. Pokusné stanoviště spadá do oblasti mírně teplé, průměrná roční teplota vzduchu je 6,9oC, průměrný roční úhrn srážek je 549 mm. Délka vegetačního období činí 150-160 dní. Do maloparcelkových pokusů jsme zaseli celkem 39 odrůd (8 kontrol a 31 odrůd na zkoušení) pěstovaných na variantě Diagnostické (tab. 2). U této varianty se snažíme na základě diagnostických metod zefektivnit a zlevnit pěstitelskou technologii pro řepku ozimou. Hnojení přizpůsobujeme výsledkům půdních a listových analýz. Snažíme se pomocí jarní řepky vysévané na podzim lépe signalizovat nálety škůdců a předpovídat výskyty houbových chorob. Tyto nové možnosti pro řepku řešíme v rámci pětiletého grantu NAZV QH 81147 MZe ČR, s počátkem řešení od roku

2008. Pro srovnání máme vyseto 8 kontrolních odrůd také na variantě Standardní, která je shodná s agrotechnikou řepky ozimé běžnou na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě. Pokusy byly založeny v pěti opakováních pro každou odrůdu s velikostí jedné parcely 15 m2, ke sklizni pak 11,875 m2. V sortimentu 8 kontrolních odrůd jsme vyseli 4 hybridy (Exagone, Rohan, NK Speed a Vectra) a 4 linie (Californium, Jesper, Labrador a Ontario 1). Z dalších zkoušených odrůd jsme měli vyseto celkem 16 hybridů (ES Alpha, Baldur, ES Betty, Excalibur, Exocet, Finesse, Hornet, Hybrigold, ES Mecure, NK Oktans, NK Petrol, PR44W22, ES Saphir, Sitro a dva polotrpasličí hybridy PR45D05 a DK-Secure) a 15 linií (Adriana, Asgard, Baros, Benefit, DK-Cabernet, Cabriolet, Cadeli, Catalina, Chagall, Ladoga, Liprima, NK Morse, NK Passion, Ontario 2 a Petra). Odrůda Ontario byla vyseta v pokusech jak v bloku s kontrolami (Ontario 1) tak v bloku dalších zkoušených odrůd (Ontario 2). Cílem této duplikace výsevu bylo zjistit variabilitu pozemku. Během vegetace jsme sledovali tyto ukazatele: přezimování, výšku rostlin, výšku plodného patra, polehnutí, choroby stonku, výnos a kvalitu semen (olejnatost, HTS).

Výsledky a diskuse Školní zemědělský podnik Lány sklidil předplodinu jarní ječmen dne 5.8.2008. Měli jsme dostatek času pro pohnojení slámy 150 kg síranu amonného na hektar a provedení podmítky. Velká část obilního výdrolu vzešla a tak jsme ho mohli za 11 dnů následnou orbou zlikvidovat. Již několik let se nám velmi osvědčila námi doporučovaná čerstvá orba, v našem případě provedená 1,5 dne před setím. Před výsevem jsme aplikovali P, K a Mg hnojiva dle výživného stavu půdy (odběr 19.8.2008) (tab. 5). Hnojili jsme celkem 140 kg/ha Amofosu, 300 kg/ha Draselné soli (50 % K) a 200 kg/ha Kieseritu. Řepku jsme vyseli v optimálním agrotechnickém termínu (26.8.2008). Po výsevu nastalo velmi suché počasí (1. dekáda IX. – 5,6 mm, 2. dekáda IX. – 5,6 mm, 3. dekáda IX. – 8,1 mm, 1. dekáda X. – 3,4 mm a 2. dekáda X. – 9,6 mm). Celkově byl měsíc září se srážkovým úhrnem 19,3 mm oproti normálu 42 mm klasifikován jako srážkově podnormální a teplotně normální (tab. 3). Pršet začalo až ve třetí dekádě října. I přes toto suché počasí trvající více jak 1,5 měsíce řepka vzešla bez větších problémů. Díky suchému počasí mimořádně narostly kořeny (o 6,9 cm delší) a byl příznivý poměr mezi kořeny a nadzemní biomasou (o 13 %) (tab. 4). „Řepková“ zima nastala až během Vánoc, kdy začalo více mrznout a také lehce nasněžilo. I minimální sněhová pokrývka (3,5 cm) uchránila rostliny


řepky ozimé (i jarní) před mrazy které klesly až na 13,3oC (10.1.2009). Zima trvala s přestávkami do začátku března. První (1a) dávku jsme aplikovali již 10. března. Jarní období bylo krátké, a jak již známe z minulých let, zima vstoupila přímo do léta. Od konce března až do začátku května nastalo ve vegetaci řepky již druhé tentokrát jarní sucho (3. dekáda III. – 7,7 mm, 1. dekáda IV. – 0 mm, 2. dekáda IV. – 16,6 mm, 3. dekáda IV. – 5,4 mm a 1. dekáda V. – 3,8 mm). Nejsušší byl měsíc duben, kdy napršelo 25 mm oproti normálu 41 mm. Duben je klasifikován jako srážkově normální až podnormální a teplotně mimořádně nadnormální (tab. 3). Zlom nastal v polovině května příchodem vydatných dešťů a měsíc květen byl se srážkovým úhrnem 95,7 mm oproti normálu 54 mm charakterizován jako srážkově nadnormální a teplotně normální. Dne 17.4. jsme odebrali rostliny a na základě provedených listových analýz (tab. 6) aplikovali dne 30.4. Campofort Garant K + Hořčík 140. Suché počasí v dubnu a v 1. polovině května neumožnilo takový rozvoj houbových chorob (především hlízenky) jako tomu bylo v roce předešlém 2008. Škůdců bylo na jaře celkově méně. Sklízet jsme začali 27.7.2009, tedy o něco později (cca o 4 dny) než je pro tuto oblast typické.

- 33 -

Tabulka 2: Přehled agrotechnických zásahů na Diagnostické a Standardní variantě v roce 2008/09, Č. Újezd.

Datum

Diagnostická varianta Podzim

Standardní varianta

sklizeň předplodiny (jarní ječmen) – sláma rozptýle- sklizeň předplodiny (jarní ječmen) – sláma na a zmulčována rozptýlena a zmulčována aplikace N na slámu (150 kg síranu amonné13.8.2008 aplikace N na slámu (150 kg síranu amonného/ha) ho/ha) 13.8.2008 podmítka na hloubku 5 cm podmítka na hloubku 5 cm 24.8.2008 seťová „ čerstvá“ orba (22 cm) seťová „ čerstvá“ orba (22 cm) 25.8.2008 předseťová příprava půdy kombinátorem předseťová příprava půdy kombinátorem hnojení P, K, Mg dle půdního rozboru (Amofos, Draselná sůl, Kieserit) 26.8.2008 nebylo výsev bezezbytkovým secím strojem, mořené osivo, výsev bezezbytkovým secím strojem, mořené hloubka 1,5-2 cm, šířka řádků 12,5 cm, výsevek 50 osivo, hloubka 1,5-2 cm, šířka řádků 12,5 cm, 26.8.2008 klíčivých semen na 1m2 výsevek 50 klíčivých semen na 1m2 26.8.2008 po zasetí válení (cambridge) po zasetí válení (cambridge) 27.8.2008 herbicid Butisan Star (2,5 l/ha) herbicid Butisan Star (2,5 l/ha) 5.10.2008 graminicid Targa Super (1 l/ha) graminicid Targa Super (1 l/ha) regulátor + listové hnojivo Caramba (1,25 l/ha) + Campofort Retafos (10 l/ha) 5.10.2008 nebylo dle potřeby aplikace rodenticidu Stutox do od září do prosince dle potřeby aplikace rodenticidu Stutox do děr děr 5.8.2008

Jaro 10.3.2009 25.3.2009 6.4.2009 7.4.2009 7.4.2009 15.4.2009 16.4.2009 20.4.2009 24.4.2009 30.4.2009 7.7.2009 27.7.2009

1a. dávka dusíku (60 kgN/ha) v LAS 1b. dávka dusíku (60 kgN/ha) v LAV 2. dávka dusíku (70 kgN/ha) v LAV stimulátor + listové hnojivo Atonik Pro (0,2 l/ha) + Campofort Fortestim (7 l/ha) insekticid Nurelle D (0,6 l/ha) regulátor + stimulátor Caramba (1 l/ha) + Sunagreen (0,5 l/ha) insekticid Karate Zeon (0,1 l/ha) 3. dávka dusíku (30 kgN/ha) v LAV insekticid Karate Zeon (0,1 l/ha) fungicid + listové hnojivo (dle rozborů ARR) + smáčedlo Amistar (1 l/ha) + Campofort Garant K (10 l/ha) + Hořčík 140 (2 l/ha) + Agrovital (0,07 %) desikace + lepení Roundup Klasik (4 l/ha) + Agrovital (0,7 l/ha) sklizeň (maloparcelkový kombajn Wintersteiger)

1a. dávka dusíku (40 kgN/ha) v LAV 1b. dávka dusíku (35 kgN/ha) v LAV 2. dávka dusíku (50 kgN/ha) v LAV stimulátor Atonik Pro (0,2 l/ha) insekticid Nurelle D (0,6 l/ha) nebylo insekticid Karate Zeon (0,1 l/ha) 3. dávka dusíku (30 kgN/ha) v LAV insekticid Karate Zeon (0,1 l/ha) nebylo desikace + lepení Roundup Klasik (4 l/ha) + Agrovital (0,7 l/ha) sklizeň (maloparcelkový kombajn Wintersteiger)

Tabulka 3: Průběh počasí na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě ve vegetačním roce 2008/09. VIII 08

IX 08

X 08

XI 08

XII 08

I 09

II 09

III 09

IV 09

V 09

VI 09

VII 09

VIII 09

Teplota*

18,09

12,74

8,76

3,99

0,64

-4,16

-0,85

3,82

12,17

13,79

15,12

18,80

19,29

Srážky**

67,7

19,3

41,4

22,7

31,9

15,8

29,2

41,3

25,0

95,7

64,1

81,8

49,2

4

5

2

4

5

7

9

9

2

4

9

3

5

3

0

2

1

1

0

1

3

1

3

2

2

0

3

0

1

0

1

0

0

0

1

3***

1

3

1

Teplota*

17,4

13,1

7,7

2,5

-0,9

-2,1

-1,0

3,0

7,4

12,6

15,6

16,6

17,4

Srážky**

69

42

35

29

26

22

22

26

41

54

63

64

69

Měsíc

Měsíc celkem

Počet dešt. dnů 1-5 mm Počet dešt. dnů 5-10 mm Počet dešt. dnů < 10 mm

Normál 0

* C,** mm, *** 22.4.2009 kroupy

- 34 -


Tabulka 4: Hodnocení podzimního růstu a vývoje (průměr let 2002-2007 a rok 2008), Výzk. stanice Č. Újezd.

Roky hodnocení

% podíl kořenů na sušině biomasy

Obsah sušiny (%) v kořenech

v listech

Suma sušiny kořenů a nadzemní biomasy (g/1 rostl.)

Délka kořenů v cm

šestiletý průměr (2002-2007)

17,1

19,3

14,4

2,8

13,2

18.11.2008

30,1

21,4

13,3

5,3

20,1

rozdíl

-13,0

-2,1

+1,1

-2,5

-6,9

pozn. termíny hodnocení 19.11.2002, 10.11.2003, 22.11.2004, 15.11.2005, 2.11.2006 a 15.11.2007

Tabulka 5: Hodnocení výživného stavu pozemku (Mehlich III.), odběr 19.8.2008. Kriterium

Hodnota

Obsah

_________________________________________________________________________________________ pH 6,4 slabě kyselá potřeba vápnění 0,25 t CaO / ha (cca 0,5 t vápence či dolomitu) _________________________________________________________________________________________ P 98 dobrý hnojit dávkou rovnající se exportu plodinou _________________________________________________________________________________________ K 230 vyhovující / dobrý hnojit dávkou rovnající se exportu plodinou zvýšenou o 20% _________________________________________________________________________________________ Mg 133 vyhovující hnojit dávkou rovnající se exportu plodinou zvýšenou o 35% _________________________________________________________________________________________ Ca 2479 dobrý / vyhovující hnojit dávkou rovnající se exportu plodinou zvýšenou o 20% _________________________________________________________________________________________ K/Mg 1,7

Tabulka 6: Hodnocení výživného stavu porostu (ARR) během jarní vegetace, odběr 17.4.2009, odrůda Californium.

Přezimování (%), výška rostlin (cm), výška plodného patra (cm), polehnutí (stupnice 1-9) V době největších mrazů (v polovině ledna) však byla alespoň minimální sněhová pokrývka (3,5 cm) a řepka bez problému přezimovala. Mezi vysetými odrůdami nebyly patrné žádné odlišnosti. Bez větších problémů přezimovala i jarní řepka, u které však omrzlo nejvíce listů. V grafech 1 a 2 jsou uvedeny průměrné výšky rostlin (v cm) a výšky plodného patra (v cm) naměřené Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

7. 7. 2009. Porosty byly oproti předchozímu, vlhčímu roku 2007/08 asi o 38 cm nižší. Například nejvyšší Exocet v roce 2007/08 měřil 208 cm a v roce 2008/09 jen 157 cm. K nejvyšším odrůdám již tradičně patřily hybridy: Exocet (157 cm), ES Mecure (156 cm), Exagone (155 cm), ES Betty (155 cm), Baldur (152 cm) a Hornet (152 cm). K nejvyšším liniím lze zařadit na devátém místě Adrianu (150 cm) a na dvanáctém Chagall (146 cm). Naopak konec grafu uzavírají tradičně polotrpasličí hybridní odrůdy: PR45D05 (113 cm) a DK-Secure (118 cm). Průměrná výška všech odrůd,

- 35 -

kromě polotrpaslíků, je 142 cm. Polotrpaslíci měří v průměru 116 cm, tedy o 26 cm méně (v roce 2007/08 to bylo o 28 cm méně). Dalším hodnoceným ukazatelem byla výška plodného patra, neboli výška patra šešulí (graf 2). Nejvyšší plodné patro jsme zjistili u odrůd: ES Mecure (64 cm), Sitro (64 cm), Finesse (61cm), Baldur (60 cm) a ES Alpha (58 cm). V porovnání s loňským rokem 2007/08 své přední místo obhájil pouze hybrid Finesse. Z linií měla nejvyšší patro šešulí osmá Catalina. Zatím se nám nedaří najít souvislost mezi výškou plodného patra a výnosem semen. Při statistickém zhodnocení vychází korelační koeficient mezi výškou plodného patra a výnosem relativně slabý r = 0,27 (2007/08), resp. r = 0,17 (2008/09). Vzhledem k celkově nižším porostům jsme nepozorovali zásadní rozdíly v poléhání. V době hodnocení byla většina odrůd mírně přilehlá – stupeň 8. Pouze u odrůd (Baros, Excalibur, Hornet a ES Alpha) jsme bonitovali stupněm 7 (stupnice 1 – nejhorší a 9 – nejlepší). Houbové choroby na stonku (%) Výskyt houbových chorob byl v roce 2008/09 podstatně menší než v roce 2007/08 (viz. článek Bečka - Prokinová - Vašák: Možnosti zlepšení ochrany řepky ozimé proti hlízence obecné (Sclerotinia sclerotiorum)). Hlízenka se na Diagnostické variantě vyskytovala po aplikaci Amistaru velmi málo. V grafu 3 je uvedeno celkové procento napadených rostlin (hlízenka tvoří asi 25 % a ostatní choroby asi 75 % napadení). K náchylnějším odrůdám na hlízenku lze zařadit: Hornet, Vectra, Californium, NK Speed, Ladoga a Hybrigold. Naopak u řady odrůd jsme hlízenku vůbec nenašli: Adriana, Asgard, Baldur, DK-Cabernet, Cadeli, Catalina, Finesse, Chagall, Jesper, Liprima, ES Mecure, NK Morse, Ontario, NK Octans, NK Passion, Rohan a ES Saphir. Jiná situace byla na Standardní variantě bez aplikace fungicidu. Výskyt hlízenky tam byl až 8krát vyšší. K nejvíce napadeným odrůdám pařily: Exagone, Labrador a Vectra. Naopak zdravější byly: Jesper, Californium a Ontario. Pokud zhodnotíme celkové napadení stonkovými chorobami, nejlépe vycházejí: Adriana a Cadeli. Naopak nejvíce napadených stonků jsme napočítali u DK-Secure, Excalibur a PR44W22. Výnos semen (t/ha) V grafu 4 je porovnán výnos semen sledovaných odrůd. Oproti předchozím rokům, překonal v roce 2008/09 průměr hybridů (5,55 t/ha) průměr linií (5,41 t/ha) jen o 3 %. V maloparcelkových pokusech je přitom běžný rozdíl více jak 10-15 %. Je to pravděpodobně způsobeno odděleným výsevem hybridů a linií na naší pokusné stanici. Tím je omezen negativní dopad zpravidla bujných hybridů na méně vzrůstné linie. Dalším vysvětlením je nástup stále výkonnějších linií.

- 36 -

Nejvýnosnější odrůdou se stal hybrid NK Petrol s výnosem 6,10 t/ha. Následují hybridy NK Octans (6,03 t/ha) a PR44W22 (5,84 t/ha). Mezi liniemi zvítězily: v pořadí čtvrté Ontario 2 (5,84 t/ha), v pořadí páté NK Morse (5,81 t/ha) a v pořadí šestá Ladoga (5,80 t/ha). Olejnatost (% v sušině semen) Olejnatost jako nejvýznamnější ukazatel kvality se pravděpodobně bude v dohledné době podílet na stanovení konečné ceny řepky. Proto se na tento ukazatel také více zaměřují šlechtitelé, o čemž svědčí i povolování nových odrůd s vysokým obsahem oleje popř. s lepší kvalitou oleje. Rok 2006/07 se vyznačoval mimořádně nízkou olejnatostí (v našich pokusech průměrně 40,5 %), rok 2007/08 dopadl podstatně lépe (v našich pokusech průměrně 43,3 %). Rok 2008/09 lze zařadit spíše k ročníkům s vyšším obsahem oleje (v našich pokusech průměrně 45,3 %). Nejolejnatější odrůdou se stala linie DK Cabernet (48,2 %), následují další linie Adriana (47,6 %), Cadeli (47,5 %), NK Passion (47,2 %), Ladoga (46,9%) a Baros (46,9 %) (graf 5). Rozpětí v olejnatosti u odrůd se pohybuje od 42,6 % do 48,2 %. Rozdíl tedy představuje téměř 5,6 %. Hmotnost tisíce semen (HTS, g) Odrůdové rozdíly u hmotnosti tisíce semen uvádí graf 6. Nejvyšší HTS byla naměřena u linií: Catalina (6,362 g), Cadeli (6,047 g), Chagall (6,005 g) a Adriana (5,999). Oproti roku 2007/08 (4,116 g) byla v roce 2008/09 (5,285 g) celkově vyšší HTS sklizených semen. Odrůdy Catalina a Adriana již druhým rokem patří k odrůdám s nejvyšší HTS. Mezi odrůdou s nejvyšší a nejnižší HTS je poměrně velký rozdíl, který představuje 2 g. Porovnání Diagnostické a Standardní varianty Z dvouletých průměrů je patrné, že v některých ukazatelích jako je, výška rostlin, plodné patro a olejnatost bylo dosaženo lepší úrovně na variantě Standardní (tab. 7 a graf 7). V roce 2007/08 bujný růst řepek na Diagnostice nezastavila ani aplikace Caramby, naopak v roce 2008/09 se již retardační účinek Caramby dostavil. Výška plodného patra v žádném roce nevyšla ve prospěch Diagnostiky. Zřejmě se jedná o ukazatel sice snadno zjistitelný, ale ve vztahu k výnosu asi nepoužitelný. Diagnostická varianta jasně vítězí ve zdravotním stavu, méně již ve výnosu semen a HTS. Aplikace fungicidů snížila (o 32 %) napadení stonků houbovými chorobami před sklizní. Ve výnosu semen lépe vychází o 0,57 t/ha (tj. o 12 %) varianta Diagnostická. Tento nárůst výnosů je patrný v obou sledovaných letech (2007/08 - o 0,76 t/ha, 2008/09 – o 0,38 t/ha). U obsahu oleje vychází o 2 rel. % lépe Standardní varianta a u HTS naopak o 6 % lépe Diagnostika. Vyšší dávky dusíku, podle ZUKALOVÉ a kol. (2005) snižují olejnatost řepky.


E ES xoc M et ec Ex ure ag o ES ne Be tt Ba y ld u H r or n Fi et ne ss e Ve ct Ad ra N rian K O a c ES t an Sa s ph ir C ha ga ll Si H yb tro rig o N K ld Pe Ex tro ca l lib Li ur pr PR im 44 a W La 22 br ad o C r ad e La li do g O nt a ar io 2 Pe tra C Bar al ifo os rn iu m R oh ES an A N l ph K a S D K- pe Ca ed be r O ne t nt ar C io 1 ab rio le As t ga N K rd M or s Be e ne fi C at t al in J a N esp K Pa er s D sio Kn Se cu PR re 45 D 05

výška (cm)

Graf 1: Výška rostlin (cm) u 39 odrůd řepky ozimé, Diagnostická varianta, Červený Újezd 2008/09.

160

150

140

130

120

110

100


- 37 -

M ec ur e Si t Fi ro ne ss e Ba ld ES ur Al ph R a oh an Ve c C tra at al in a Ex o ES c e S t N aph K O ir ct a Ex ns ag o Ex ne ca li D K- bur Se cu ES re B H ett yb y rig ol Be d n O efit nt ar io Li 2 pr im a H or N ne t K Pe tro La l d PR oga 45 D 05 D B K- ar Ca os be r La net br ad N or K Sp ee d C ad el i P PR etr 44 a W 2 Je 2 sp e O nt r ar io 1 A N dria K Pa na ss io C n ha N gal K l M or s C ab e r C al iole ifo t rn iu m As ga rd

ES

plodné patro (cm)

Graf 2: Výška plodného patra (cm) u 39 odrůd řepky ozimé, Diagnostická varianta, Červený Újezd 2008/09.

70

65

60

55

50

45

40

35

- 38 Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

KSe c Ex ure ca PR libu r 4 C 4W al 2 ifo 2 rn iu m Ve ct r H a or ne ES t B PR et 45 t y D 05 Je s pe N K r Sp ee d D As Kga Ca rd be r C n et ab rio le La t do ga Pe tra Si t O nt ro ar io 1 Ba ro s Ba ld u Fi r ne H sse yb rig La old br ad o R r oh a Be n ne fi C at t a N lina K N Mo K r Pa se ss ES ion Al N ph K O a ct N ans K Pe Ex trol ag on e C ha ga Li ll pr i O ma nt ar io 2 Ex ES oc M et e ES cur Sa e ph Ad ir ria na C ad el i

D

choroby stonku (%)

Graf 3: Napadení stonků houbovými chorobami před sklizní (%) u 39 odrůd řepky ozimé, Diagnostická varianta, Červený Újezd 2008/09.

8

7

6

5

4

3

2

1

0


- 39 -

- 40 K

N

K

Pe tro l O ct PR an 44 s W 2 O nt 2 ar i o N K 2 M or se La do ga ES Sitr Sa o p Ex hir ca li O bur nt a N rio K 1 Sp ee ES d Al ph C at a al in ES a B ES e tt D Me y Kcu Ca r be e rn e C ab t rio le Ad t ria na C ha ga ll Ve ct r H a or ne R t o C al ha ifo n N rniu K Pa m ss io n Ex oc e Ba t ro As s ga Fi rd ne s La se br ad o Ba r ld Ex ur ag on e C a PR de 45 li D D K- 05 Se c H ure yb rig ol Be d ne Li fit pr im Je a sp er Pe tra

N

výnos (t/ha)

Graf 4: Výnos semen (t/ha) u 39 odrůd řepky ozimé, Diagnostická varianta, Červený Újezd 2008/09.

6,3

6,1

5,9

5,7

5,5

5,3

5,1

4,9

4,7

4,5


KCa b

er ne Ad t ria na N Cad K Pa eli ss io La n do ga Ba PR ro 44 s W N K 22 M or s As e ga PR rd 45 D 05 Pe Ex tra ca lib u C at r al in a Ba ld u C ab r rio le t C ha ga ll Fi n D ess Ke Se cu re Si tro R oh an H or O net nt ar io Be 2 n N K efit O ct a Ex ns ag on e Ex oc Li et p ES rim a Sa p hi N r K Pe tro ES l B O ett y nt a ES rio M 1 e N cur K Sp e e ES ed Al H pha yb C rig al ifo old rn iu m Ve ct r Je a sp La e r br ad or

D

olejnatost (%)

Graf 5: Olejnatost semen (% v sušině) u 39 odrůd řepky ozimé, Diagnostická varianta, Červený Újezd 2008/09.

49

48

47

46

45

44

43

42


- 41 -

at al in a C ad el i C ha ga A ll N dria K Pa na ss H ion yb rig ol d Ba r o C ab s rio le t Ve ct Li ra pr N ima K M or s La e do Ex ga ca li O bur nt a C al rio ifo 2 rn i O um nt a ES rio M 1 ec La ure br ad or Pe PR tr 44 a W ES 22 Al ph N K a Sp PR eed 45 D 05 Je sp Fi er ne ss e Be ne fi H t or ES ne Sa t ph i Ba r ld N u K O r ct an s D Si KCa tro be rn e R t oh a ES n Be t As t y D ga Kr Se d cu re N K Pe t Ex rol ag on e Ex oc et

C

HTS (g)

Graf 6: Hmotnost tisíce semen (g) u 39 odrůd řepky ozimé, Diagnostická varianta, Červený Újezd 2008/09.

6,5

6

5,5

5

4,5

4

- 42 Sborník z konference „Prosperující olejniny“, 10.-11.12. 2009

Tabulka 7: Porovnání Diagnostické a Standardní varianty, dvouletý průměr 2007/08 a 2008/09. rok

2007/08 2008/09 průměr

varianta

výška (cm)

Diag. Stan. Diag. Stan. Diag. Stan.

189 184 139 148 164 166

polehnutí plodné choroby (stupnice patro (cm) stonku (%) 1-9) 99 105 50 51 75 78

44 51 3 18 24 35

výnos (t/ha)

olej (%)

HTS (g)

5,05 4,29 5,41 5,03 5,23 4,66

43,3 44,1 43,9 44,9 43,6 44,5

3,959 3,813 5,188 4,795 4,573 4,304

7,1 7,0 8,0 7,8 7,6 7,4

Graf 7: Porovnání výnosových ukazatelů, výnosu, zdravotního stavu a kvality u dvou pěstitelských variant (Diagnostika a Standard), Červený Újezd 2007/08 a 2008/09.

%

Standard

Diagnostika

120

110

100

90

80

70

60

výška

plodné patro

choroby stonku

polehnutí

výnos

olej

HTS

pozn. Standard = 100 % (výška rostlin – 148 cm; výška plodného patra – 51 cm; choroby stonku 18 %; polehnutí – 7,8; výnos semen – 5,03 t/ha; olejnatost – 44,9 %; HTS – 4,795 g).

V roce 2007/08 – průměr z 20-ti kontrolních odrůd, v roce 2008/09 – průměr z 8mi kontrolních odrůd.


- 43 -

Závěr ¾ Vegetační rok 2008/09 lze v Červeném Újezdě z pohledu řepky hodnotit takto: suchý podzim - dlouhé kořeny, rychlý start na jaře, suché jaro – méně chorob a nízké porosty, vysoké výnosy semen a vyšší olejnatost.

-

Cadeli (linie, odolnost k chorobám, vysoká olejnatost a HTS)

-

Catalina (linie, vysoká HTS)

-

Chagall (linie, odolnost k chorobám, vysoký výnos, vysoká HTS)

-

Ladoga (linie, vysoký výnos a olejnatost)

¾ K nejvýnosnějším odrůdám v pokusech patřily: hybridy NK Petrol (6,10 t/ha), NK Octans (6,03 t/ha) a PR44W22 (5,84 t/ha). Mezi nejlepší linie lze zařadit: v pořadí čtvrté Ontario (5,84 t/ha), v pořadí páté NK Morse (5,81 t/ha) a v pořadí šestou Ladogu (5,80 t/ha). Průměr hybridů (5,55 t/ha) převýšil průměr linií (5,41 t/ha) jen o 3 %.

-

NK Morse (linie, vysoký výnos)

-

NK Octans a NK Petrol (hybrid, vysoký výnos, ale vyšší)

-

NK Pasion (linie, vysoká olejnatost a HTS)

¾ Z maloparcelkového pokusu vyšly jako nadějné tyto odrůdy:

-

PR44W22 (hybrid, vysoký výnos)

-

Adriana (linie, odolnost k chorobám, vysoký výnos, olejnatost a HTS, ale příliš vysoká)

-

DK Cabernet (linie, vysoká olejnatost)

¾ Diagnostická varianta vychází lépe v napadení stonkovými chorobami (o 32 %), ve výnosu (o 12 %) a v HTS (o 6 %). Naopak horší je ve výšce porostu (o 2 %), výšce plodného patra (o 4 %) a olejnatosti (o 2 rel. %)

Použitá literatura ZEHNÁLEK, P. (2005) Výnosové výsledky vybraných registrovaných odrůd řepky olejky v pokusech ÚKZÚZ pro seznam doporučených odrůd v ročníku 2004/05. (69-74) – In: Sborník referátů z 22. vyhodnocovacího semináře. Hluk, 23.-24.11.2005, SPZO, Praha, 385s. ZEHNÁLEK, P. (2006) Pokusy ÚKZÚZ pro seznam doporučených odrůd řepky olejky. Výnosové výsledky zkoušení vybraných registrovaných odrůd v ročníku 2005/06. (78-83) – In: Sborník referátů z 23. vyhodnocovacího semináře. Hluk, 22.-23.11.2006, SPZO, Praha, 345s. ZEHNÁLEK, P. (2007) Seznam doporučených odrůd řepky olejky – ÚKZÚZ. Výnosové výsledky zkoušení vybraných registrovaných odrůd v ročníku 2006/2007. (72-77) – In: Sborník referátů z 24. vyhodnocovacího semináře. Hluk, 21.-22.11.2007, SPZO, Praha, 414s. ZEHNÁLEK, P. (2008) Seznam doporučených odrůd řepky olejky – ÚKZÚZ. Vybrané registrované odrůdy - výnosové výsledky ročníku 2007/2008. (44-49) – In: Sborník referátů z 25. vyhodnocovacího semináře. Hluk, 20.-21.11.2008, SPZO, Praha, 370s. ZEHNÁLEK, P. (2009) Řepka olejka – pokusy pro seznam doporučených odrůd – ÚKZÚZ, výnosové výsledky ročníku 2008/09. (52-58) – In: Sborník referátů z 26. vyhodnocovacího semináře. Hluk, 19.20.11.2009, SPZO, Praha, 464s. ZUKALOVÁ, H. – BEČKA, D. – VAŠÁK, J. (2005) Kvalita olejnin při intenzivní produkci (69-73) – In. Sborník Agricultura-Scientia-Prosperitas, Řepka, mák, slunečnice a hořčice, 22.2.-23.2.2005, ČZU Praha, 191s.

Kontaktní adresa Ing. David Bečka, Ph.D., Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6-Suchdol, tel. 22438 2531, e-mail: [email protected]

Řešeno za finanční podpory grantu NAZV QH 81147 „Střet plodin v globální soutěži a řešení rizik pro ozimou řepku“ a za přispění společností orientovaných na pesticidy a osiva.

- 44 -


PODZIMNÍ APLIKACE REGULÁTORU RŮSTU A HNOJENÍ N U ŘEPKY OZIMÉ Autumnal Application of Growth Regulators and N Fertilization in Winter Rapeseed

Jiří ŠIMKA, David BEČKA, Jan VAŠÁK Česká zemědělská univerzita v Praze

Summary: At the research station of Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources in Červený Újezd we monitored influence of the autumnal application of growth regulator Toprex (0,3 l/ha) and nitrogen fertilizer LAV (45 kg/ha) on growth and development of winter rapeseed, line cultivar Californium, with different density. The longest root (21,1 cm) was found in sowing rate density of 50 seeds 2 2 per m in variant regulator + nitrogen, the widest cervix 8,2 mm was found in sowing rate density of 12,5 seeds per m in variant regula2 tor, the highest number of leaves (11,9 pcs) was found in sowing rate density of 12,5 seeds per m in variant nitrogen, the highest dry 2 matter weight of above-ground biomass (96,8 g) in sowing rate density of 12,5 seeds per m in variant regulator and the highest dry 2 matter weight of roots (24,3 g) in sowing rate density of 12,5 seeds per m in variant nitrogen. Key words: oil rapeseed, growth regulator, N fertilizer, root´s length, diameter of root cervix, biomass, density Souhrn: Na Výzkumné stanici Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Červeném Újezdě byl sledován vliv podzimní aplikace růstového regulátoru Toprex (0,3 l/ha) a dusíkatého hnojiva LAV (45 kg/ha) na růst a vývoj řepky ozimé liniové odrůdy 2 Californium při různé hustotě. Nejdelší kořen 21,1 cm byl u hustoty výsevku 50 semen na m u varianty (regulátor + dusík), nejširší 2 2 krček 8,2 mm byl u hustoty výsevku 12,5 semen na m u varianty (regulátor), nejvíce listů 11,9 ks u hustoty výsevku 12,5 semen na m 2 u varianty (dusík), největší hmotnost sušiny nadzemní biomasy 96,8 g u hustoty výsevku 12,5 semen na m u varianty (regulátor) a 2 největší hmotnost sušiny kořenů 24,3 g u hustoty výsevku 12,5 semen na m u varianty (dusík). Klíčová slova: řepka olejná, růstový regulátor, N hnojivo, délka kořene, průměr kořenového krčku, biomasa, hustota

Úvod Jedním ze základních pěstitelských opatření řepky ozimé se pro většinu pěstitelů stal zásah růstovými regulátory azolových typů, což jsou látky, které žádoucím způsobem ovlivňují fyziologické procesy v metabolismu rostlin a pozitivně tak působí na výnos či kvalitu řepky (Vašák a kol., 1997). Podzimní a jarní aplikace růstových regulátorů se stala běžnou součástí

pěstitelských technologií u řepky ozimé. Podstatou podzimní aplikace regulátorů růstu je připravit porost na dobré přezimování (přisedlá listová růžice, redukce vody v rostlinách), vytvořit dobré předpoklady pro výnos (posílit kořenový systém a vytvořit více úžlabních pupenů větví) a u azolů omezit napadení houbovými chorobami (Bečka, Vašák, 2003).

Materiál a metody Tabulka 1: Přehled podzimních agrotechnických zásahů u regulace a hnojení N v Červeném Újezdě. Datum 7. 8. 2009 12. 8. 2009 12. 8. 2009 21. 8. 2009 23. 8. 2009 23. 8. 2009 23. 8. 2009 24. 8. 2009 2. 10. 2009 2. 10. 2009 3. 10. 2009

Agrotechnický zásah sklizeň předplodiny (pšenice ozimá odrůdy Ludvig), sláma rozdrcena a zmulčována aplikace N na slámu 150 kg SA/ha podmítka (do 15 cm) seťová orba (20 – 22 cm) předseťová příprava půdy – kombinátorem výsev (12,5; 25; 50; 100; 150 semen na m2) uválení rýhovanými válci (cambridge) aplikace preemergentních herbicidů Brasan 540 EC (1,2 l/ha) + Successor 600 (1,5 l/ha) hnojení N 45 kg/ha v LAV aplikace regulátoru růstu Toprex (0,3 l/ha) aplikace insekticidu Nurelle D (0,6 l/ha)

Přesné maloparcelní polní pokusy byly založeny na podzim letošního roku 2009 na Výzkumné stanici


FAPPZ v Červeném Újezdě. Stanice se nachází na rozhraní okresů Kladno a Praha-západ, cca 25 km od Prahy. Zeměpisné údaje jsou: 50o04´ zeměpisné šířky a 14o10´ zeměpisné délky, nadmořská výška 398 m n. m.. Převažujícím půdním substrátem je hnědozem, půda má střední až vysokou sorpční kapacitu, sorpční komplex je plně nasycen. Půdní reakce je neutrální, obsah humusu střední. Obsah P a K je střední až dobrý. Pokusné stanoviště spadá do oblasti mírně teplé, průměrná roční teplota vzduchu je 6,9oC, průměrný roční úhrn srážek je 549 mm. Délka vegetačního období činí 150-160 dní. Pro rok 2009 jsou založeny maloparcelní pokusy řepky ozimé na liniové odrůdě Californium. Velikost jedné parcelky činí 15 m2, ke sklizni pak 11,875 m2. V pokusech se zabýváme zpřesněním regulace růstu řepky ozimé na podzim s uplatněním: přihnojení N (forma ledková), regulací růstu (přípravek Toprex s morforegulačním a fungicidním účinkem) nebo jejich kombinacemi. Přehledy jednotlivých agrotechnických opatření jsou uvedeny v tabulce 1. Pokus je realizován v 5-ti různých výsevcích (12,5; 25; 50; 100 a 150 semen na m2) ve 4 opakováních a vždy každý typ: 1) kontrola - nehnojená + bez regulátoru, 2) ošetřen dáv- 45 -

kou regulátoru, c) hnojen N, d) ošetřen dávkou regulátoru + hnojen N, (celkem 80 parcelek). Diagnostika porostu na podzim byla zaměřena hlavně na kořenový systém řepky (průměr kořenového krčku, délka kořene), dále pak na počtu listů, délce listů, hmotnosti nadzemní biomasy a kořenů. Měření bylo provedeno ve 2 termínech (první - den před aplikací regulátoru růstu a hnojení N, druhý - 38 dní po aplikaci regulátoru růstu a hnojení N). V prvním termínu (1. 10. 2009) byla odběrová plocha 0,25 m2. Z jedné hustoty výsevku se odebíralo 6 odběrů (celkem 30 odběrů). Ve druhém termínu (10. 11. 2009) se odebíralo ze všech výsevků a variant ve 4 opakováních (celkem 80 odběrů po 10 rostlinách

z varianty). V tomto termínu se navíc zjišťovala hmotnost sušiny nadzemní biomasy a kořenů. Cílem tohoto pokusu je snaha zefektivnit a zpřesnit podzimní regulaci porostu a hnojení N řepky ozimé při různých hustotách výsevků. V posledních letech je v praxi problém nevyrovnaných a řídkých porostů řepky, ať už z nadměrného sucha (2008, 2009) či vlhka (2007) v podzimním období. Pokusy jsme vyseli při různých hustotách, abychom byli schopni zemědělcům doporučit jak ošetřit odlišně vzešlé porosty řepek.

Výsledky a diskuse Řepku jsme vyseli v optimálním agrotechnickém termínu 23. 8. 2009. Měsíc září byl mírně teplý a úhrn srážek činil pouze 20 mm. I za těchto nepříznivých podmínek se podařilo zvládnout technologii založení porostu řepky na výbornou, a proto je nutné doporučit za těchto nepříznivých podmínek seťovou orbu a předseťovou přípravu půdy těsně před výsevem řepky. Dnes je ve Výzkumné stanici v Červeném Újezdě krásně zapojený porost a je jedním z nejvydařenějších v okolí. Rostliny jsme odebrali ve 2. termínech: (1. října 2009 a 10. listopadu 2009). V prvním termínu lze naměřené výsledky porovnávat na základě jednotlivých hustot výsevků. V tomto termínu nebylo jiného rozdílu v technologii pěstování řepky na jednotlivých parcelkách. Jak je vidět v tabulce 2: čím více stoupá výsevek, tím více klesá hodnota sledovaného znaku (délka kořene, průměr kořenového krčku, počet listů a délka listů). Ve druhém termínu se jednotlivé hustoty dále rozdělily do 4 variant po 4 opakováních. První varianta (kontrola) byla nehnojena N a nebylo zde použito ani regulace porostu. Druhá varianta (regulátor) byla nehnojena N a bylo provedeno ošetření porostu regulátorem růstu Toprex v dávce 0,3 l/ha. Třetí varianta (dusík) byla hnojena 45 kg N/ha v ledkové formě (LAV) bez aplikace regulátoru a čtvrtá varianta (regulátor + dusík) byla hnojena 45 kg N/ha v ledkové formě (LAV) a bylo provedeno ošetření porostu regulátorem růstu Toprex v dávce 0,3 l/ha. Aplikace LAV a regulátoru byla provedena 2. 10. 2009.

Aplikace růstového regulátoru Toprex a dusíkatého hnojiva LAV v podzimním období ovlivňuje růst, vývoj a habitus rostlin (viz. tabulka 2) ve všech hodnocených hustotách výsevku. Podstatou pro lepší přezimování řepky je posílení kořenového systému (délka kořene, průměr kořenového krčku), k čemuž došlo u naprosté většiny hustot výsevků oproti kontrole (Graf 1, 2). K největšímu prodloužení kořene oproti kontrole došlo u výsevku 150 semen/m2 u varianty (regulátor + dusík) o 2,4 cm (tj. o 15,3 %). Průměr kořenového krčku oproti kontrole se nejvíce zvětšil u výsevku 50 semen/m2 u varianty (regulátor + dusík) o 0,62 mm (tj. o 9,5 %). Další faktory pro lepší přezimování je zvýšení počtu listů a zkrácení délky listů. K navýšení počtu listů oproti kontrole došlo u všech variant, nejvíce opět u výsevku 50 semen/m2 u varianty (regulátor + dusík) průměrně o 2,4 listu (tj. o 29,2 %). Délka listů se výrazně nelišila od kontrolní varianty. U nadzemní biomasy došlo k viditelné změně habitu rostlin. Potvrdilo se tvrzení Bečky a Vašáka (2003), že se hmotnost po aplikaci regulátorů nesnížila, ale naopak zvýšila. V našich výsledcích se ve 4 hustotách výsevků hmotnost sušiny nadzemní biomasy zvýšila a to nejen u aplikace regulátoru růstu, ale u všech variant oproti kontrole. K nejvyššímu nárůstu došlo u hustoty výsevku 50 semen/m2 u varianty (dusík) o 19,8 g (tj. o 33,9 %). U hmotnosti sušiny kořenů došlo taktéž k nárůstu oproti kontrole u většiny variant. Nejvíce u hustoty výsevku 12,5 semen/m2 u varianty (dusík) o 5,2 g (tj. o 38 %).

Graf 1: Délka kořenů u jednotlivých hustot výsevků a jednotlivých variant (10. 11. 2009).

D élka ko řene ( cm)

22 21 20

Kontrola

19

Regulátor

18

Dusík

17

Regulátor + dusík

16 15 12,5

25

50

100

150

2

Výse vek (p očet s em en /m )

- 46 -


Graf 2: Průměr kořenového krčku u jednotlivých hustot a jednotlivých variant (10. 11. 2009).

Průměr kořeno vého krčku (mm)

10 9 8

Kontrola

7

Regulátor

6

Dusík

5 4

Regulátor + dusík

3 2 12,5

25

50

100

150

2

Výs evek (počet sem e n/m )

Závěr a doporučení Z dosažených výsledků přesných maloparcelních pokusů ve Výzkumné stanici v Červeném Újezdě doporučujeme pro praxi u řídkých porostů řepky (na našich pokusech 12,5 a 25 semen/m2) aplikaci buď samotného regulátoru růstu nebo kombinaci regulátoru růstu s hnojení N. U hustějších porostů řepky (na našich pokusech 100 a 150 semen/m2) doporučujeme aplikaci regulátoru růstu v kombinaci s hnojením N. Podzimní aplikace regulátoru růstu a dusíku působí velmi příznivě na růst a vývoj řepky. Po aplikaci jak regulátoru růstu Toprex tak dusíkatého hnojiva LAV se posiluje hlavně kořenový systém řepky (délka kořene, průměr kořenového krčku). Dále se zvyšuje celkový počet listů, hmotnost sušiny nadzemní biomasy a kořenů. U délky listů se naopak naměřené hodnoty variant od kontroly prokazatelně neliší. Je nutno dodat, že dosavadní jednoleté pokusy nejsou ještě dotaženy do výnosu a budou v dalších letech pokračovat. Naměřené hodnoty budeme co nejvíce zpřesňovat a samozřejmě dále publikovat.

Použitá literatura Vašák, J. a kol. (1997) Systém výroby řepky – česká a slovenská pěstitelská technologie ozimé řepky pro roky 1997 – 1999. SPZO. Praha. 166s. Bečka, D.; Vašák, J. (2003) Nové poznatky k aplikaci růstových regulátorů u řepky ozimé. Řepka, mák, hořčice – sborník referátů z katedry rostlinné výroby ČZU v Praze. ČZU Praha – katedra rostlinné výroby AF. ISBN 80-213-1007-3.

Kontaktní adresa Ing. Jiří Šimka, Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol, tel. 224 382 672, e-mail: [email protected]


- 47 -

Tabulka 2: Hodnoty jednotlivých výnosotvorných ukazatelů řepky ozimé před a po aplikaci regulátoru a N hnojiva v Červeném Újezdě. Výsevek (počet semen/m2)

Termín odběru 1. 10. 2009

12,5

10. 11. 2009 1. 10. 2009

25

10. 11. 2009 1. 10. 2009

50

10. 11. 2009 1. 10. 2009

100

10. 11. 2009 1. 10. 2009

150

10. 11. 2009

Varianta kontrola kontrola regulátor dusík regulátor + dusík kontrola kontrola regulátor dusík regulátor + dusík kontrola kontrola regulátor dusík regulátor + dusík kontrola kontrola regulátor dusík regulátor + dusík kontrola kontrola regulátor dusík regulátor + dusík

Délka kořene (cm)

Průměr kořenového krčku (mm)

Počet listů (ks)

12,8 18,2 19,1 18,3 18,2 12,6 17,3 19,0 19,5 21,1 11,7 17,6 17,2 17,4 18,3 12,0 16,5 16,4 16,9 18,0 10,8 15,8 16,3 16,6 18,2

3,3 7,9 8,2 7,0 8,1 3,5 8,0 8,0 7,1 8,1 3,4 6,5 6,3 6,8 7,2 3,0 5,2 5,4 5,8 5,3 2,6 4,7 5,2 4,7 5,0

5,7 10,9 11,3 11,9 11,9 5,9 9,9 9,8 10,3 10,0 5,7 8,3 8,4 9,4 10,7 5,0 6,9 7,6 8,2 7,2 4,6 6,6 7,1 7,1 6,4

Délka listů (cm) 15,0 22,6 23,2 24,0 21,5 17,7 24,2 24,1 23,1 23,5 16,2 25,0 24,9 25,7 25,7 15,7 22,0 25,7 24,5 23,4 13,7 22,5 25,6 22,0 22,0

Nadzemní biomasa** hmotnost sušiny (g) 45,9* 79,4 96,8 95,8 91,5 101,5* 84,9 72,8 82,2 78,3 104,1* 58,8 60,4 78,8 67,9 160,8* 36,4 47,2 52,2 43,0 198,0* 28,7 36,6 31,6 28,8

% suš. 13,4 13,4 13,4 13,6 13,6 13,0 13,4 13,2 12,8 12,4 13,5 13,4 12,7 13,1 13,2 12,9 12,6 12,5 13,0 13,5

Kořeny** hmotnost sušiny (g) 2,3* 13,8 13,8 19,0 14,1 6,4* 16,2 11,3 13,0 12,0 6,6* 9,6 9,8 14,6 12,1 10,5* 6,4 7,8 8,1 7,9 14,3* 7,2 7,5 7,0 6,5

% suš. 22,2 19,5 24,3 21,1 22,9 18,3 20,5 19,2 19,6 20,8 23,5 21,3 20,5 20,5 17,9 21,1 22,7 23,8 22,8 19,9

* u termínu 1.10.2009 byla vážena hmotnost nadzemní biomasy a kořenů v čerstvém stavu, údaje v g na 0,25 m2 ** u termínu 10.11.2009 jsou údaje uvedeny v g sušiny/10 průměrných rostlin

- 48 -


Prosperující olejniny 2009

Recommend Documents