prosinec 2012 č. 1 ESCAPE CONSULT, spol. s r.o., ,

ESCNEWSLETTER prosinec 2012

č. 1

ESCAPE CONSULT, spol. s r.o., www.escapeconsult.cz , +420 543 423 131, [email protected] Vážení obchodní přátelé, Přinášíme vám 1. vydání našeho odborného občasníku, ve kterém vám chceme nabízet naše stanoviska a komentáře k aktuálnímu dění v oblasti daní, ekonomiky, práva a účetnictví. Blíží se konec roku 2012 a jeho závěr nám vláda okořenila snahou o opětovné prosazení tzv. úsporného daňového balíčku. S ohledem na jeho poměrně zásadní vliv na daňové zatížení, zabýváme se dopady jeho pravděpodobného přijetí na straně 2. Dalším velkým tématem příštího roku, který nemůžeme ponechat bez povšimnutí je 2. pilíř důchodového systému. Stručný popis toho, co nám přináší, si přečtěte na straně 2. Z odborných témat se dále věnujeme změnám v zákoně o účetnictví, vyjasňujeme problematiku zveřejňování účetních závěrek a v daňových otázkách se vracíme k rozsáhlé problematice přenesení daňové povinnosti dle zákona

o dani z přidané hodnoty. Přinášíme rovněž shrnutí změn v obchodním zákoníku v novele pro rok 2012. Jak jste možná již zaznamenali, senát minulý týden zamítl vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů (sněmovní tisk 801 – již zmiňovaný daňový balíček). V případě přehlasování senátu poslaneckou sněmovnou bude záležet na postoji prezidenta republiky, zda tento zákon bude účinný od 1. 1. 2013, nebo nám začne příští rok dle již schválené platné legislativy. A to je nejistota, která jistě netěší nikoho z nás.

Ing. Michal Šesták

Komora daňových poradců Veškeré informace a stanoviska obsažená v tomto newsletteru jsou zpracovávána s náležitou odbornou péčí a jsme vedeni snahou zajistit maximální informovanost našich klientů v oblasti daňové legislativy.

autor Ing. Michal Šesták

Daňoví poradci poskytují svým klientům právní pomoc a finančně ekonomické rady ve věcech daní, odvodů, poplatků a jiných podobných plateb, jakož i ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí. Komora daňových poradců schválila svůj etický kodex, ke kterému se naše společnost přihlásila. Více informací naleznete na www.kdpcr.cz

Společnost ESCAPE CONSULT, spol. s r.o. je zapsána v seznamu Komory daňových poradců a vykonává daňové poradenství v souladu se zákonem č. 532/1992 Sb. prostřednictvím daňových poradců Ing. Michala Šestáka, č. 04670 a Ing. Michala Markvarta, č. 04650 Daňové poradenství je upraveno výše uvedeným zákonem, který upravuje postavení a činnost daňových poradců.

V tomto čísle najdete Komora daňových poradců

1

Vládní daňový balíček

2

2. pilíř důchod. reformy – důchod. spoření

2

Změny v zákoně o účetnictví

3

Zveřejňování účetních závěrek

4

Přenesená daňová povinnost

5

Změny v obchodním zákoníku 2012

7

ESCAPE TEAM

8

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2013 přeje ESCAPE CONSULT

2

Vládní daňový balíček Co přináší daňový balíček přijatý Poslaneckou sněmovnou?

autor Ing. Michal Markvart

Dne 7. 11. 2012 byl v Poslanecké sněmovně přijat návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, tzv. „daňový, resp. konsolidační balíček“. Pro balíček hlasovalo 101 poslanců, proti 93. Aktuální znění balíčku přináší mimo jiné tyto změny: • zvýšení snížené sazby DPH ze 14 na 15 % a základní sazby z 20 na 21 % (pro období 2013 až 2015), • vysoce vydělávajícím zaměstnancům a OSVČ se zavede přirážka daně ve výši 7 % na část jejich příjmů, které převýší 4násobek průměrné měsíční mzdy (přibližně 100.000 Kč, pro období 2013 až 2015), • zrušení stropů u zdravotního pojistného (2013 až 2015), • OSVČ s paušálem ztratí nárok na slevu na dítě a vyživovanou manželku/manžela. U činností spadajících do paušálů 40 % (např. advokáti, lékaři, daňový poradci, notáři), resp. 30 % (pronájmy), bude nárok na paušál jen do hrubého příjmu dva miliony korun (od r. 2013 bez časového omezení), • pracujícím důchodcům se zruší základní sleva na dani ve výši 24 840 Kč (2013 až 2015), • zvýšení srážkové daně vůči daňovým rájům z 15 na 35 % (od r. 2013 bez časového omezení), • zrušení zelené nafty (od r. 2014 bez časového omezení),

• zvýšení daně z převodu nemovitostí ze 3% na 4% z daňového základu. Stávající stav legislativního procesu je takový, že Senát, dle očekávání, návrh zákona vetoval. Na další schůzi Poslanecké sněmovny ve čtvrtek 13. 12. 2012 se poslanci pokusí přehlasovat senátní veto a návrh zákona zamíří k podpisu prezidentovi republiky. Prezident má 15 dnů na vyjádření, tedy do 26. 12. 2012. Pokud by prezident návrh zákona vetoval, musela by být do konce roku svolána další mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, která by prezidentské veto přehlasovala. Tato schůze by se netýkala pouze daňového balíčku, ale i návrhu zákona o státním rozpočtu, který je na tento balíček navázán. K dnešnímu dni tedy stále není jisté, zda všechna uvedená opatření skutečně vstoupí v platnost k 1. 1. 2013, i přesto že vládní koalice proto zřejmě udělá maximum. Kritická je situace zejména u DPH, pokud totiž tento zákon nevstoupí v platnost, bude od ledna 2013 účinná jednotná sazba DPH 17,5, která je obsažena v platném znění zákona o DPH. Podnikatelé a výrobci software jsou tedy stále v nejistotě, jaká sazba DPH bude platná od 1. 1. 2013. K daňovému balíčku se tedy podrobněji vrátíme v příštím vydání našeho zpravodaje, kde okomentujeme konkrétní změny příslušných předpisů.

2. pilíř důchodové reformy – důchodové spoření autor Ing. Michal Šesták

S účinností od 1.1.2013 vstupuje v platnost několik zákonů, kterými se zavádí důchodové spoření jako tzv. druhý pilíř důchodového zabezpečení. Jedná se o Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém zabezpečení, Zákon č. 428/2011 Sb., o změnách zákonů v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření (prováděcí předpis) a Zákon o pojistném na důchodové spoření. Zároveň s těmito zákony vstupuje v účinnost i Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, které nahrazuje stávající penzijní připojištění a zavádí tzv. třetí pilíř důchodového zabezpečení. Základní charakteristika zaváděné důchodové reformy: I. pilíř = státní důchod (povinný průběžně financovaný) II. pilíř = důchodové spoření (nepovinný vstup, zhodnocování vlastních úspor) III. pilíř = doplňkové penzijní spoření (dnešní „penzijní připojištění“; plně dobrovolné, zhodnocování vlastních úspor) Princip druhého pilíře spočívá v tom, že účastník důchodového spoření platí o 3 % vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění nižší povinné pojistné a tato jsou přesměrována na jeho účet u zvolené penzijní společnosti (po dosažení důchodového věku je z těchto prostředků vyplácen důchod z důchodového spoření). Podmínkou je ovšem povinnost hradit další 2 % vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění “ze svého“. Do druhého pilíře lze vstoupit nejpozději do konce kalendářního roku, kdy účastník dosáhne 35 let věku. Osoby starší 35 let mají čas na rozhodnutí pouze 6 měsíců od účinnosti

ESCNEWSLETTER | prosinec 2012 | č. 1

zákona (do 30.6.2013). Toto rozhodnutí je nevratné a účast ve druhém pilíři zaniká pouze smrtí účastníka nebo odchodem do starobního důchodu. Pro vstup do druhého pilíře je tedy nutné uzavřít smlouvu se zvolenou penzijní společností. Tato společnost provede registraci smlouvy u Centrálního registru smluv (spravován Specializovaným finančním úřadem, postupem dle správního řádu). Zaměstnanec navíc musí nahlásit tuto skutečnost plátci daně (zaměstnavateli). Pojistné je hrazeno následujícím způsobem: • Zaměstnanci: prostřednictvím zaměstnavatele správci daně. • OSVČ: samostatně správci daně. • Osoby dobrovolně účastné: samostatně ČSSZ. Převod výnosů od správce daně penzijní společnosti je nevratný. Chybně vyměřená a poukázaná částka penzijní společnosti tedy nelze vrátit, vzniklý přeplatek se umořuje sníženými úhradami v budoucnu.

3

Procesně se vztah mezi plátcem pojistného a správcem daně řídí daňovým řádem. Zaměstnavatel bude finančnímu úřadu podávat měsíční hlášení (následné hlášení) výhradně elektronicky a to za jednotlivé poplatníky a za plátce celkem. Lhůta pro podání se řídí také daňovým řádem (do 20. dne následujícího měsíce). K placení se není nutné samostatně registrovat, registraci provede správce daně automaticky, na základě prvého hlášení, a zaregistruje plátce jako plátce pojistného na důchodové spoření. Po skončení roku podá zaměstnavatel elektronicky roční vyúčtování opět v členění dle jednotlivých poplatníků a za plátce celkem, a to v termínu dle daňového řádu, což je do 3 měsíců po skončení roku. S ohledem na vztah k daňovému řádu je třeba si uvědomit i možné související sankce vyplývající z porušení povinností, např. penále 20 % při doměření zálohy z moci úřední. S nově zaváděnými předpisy souvisí i některé daňové změny: • Osvobození dávek z II. pilíře (§4 odst. 1 písm. h). • Osvobození příspěvků zaměstnavatele do III. pilíře. • Úprava odečitatelných položek (§ 15).

Závěrem snad něco k vypláceným dávkám z takto nově nastaveného systému: • I. pilíř »» státní důchod (i předčasný s trvalým krácením) • II. pilíř »» doživotní starobní důchod (nedědí se) »» doživotní starobní důchod se sjednaným pozůstalostním důchodem na 3 roky (nedědí se) »» starobní důchod na 20 let (je předmětem dědického řízení, pokud je dědic účasten II. pilíře je mu částka převedena do něj, pokud není, obdrží peněžní prostředky) »» sirotčí důchod na 5 let • III. pilíř (pro transformované smlouvy) »» starobní penze na určenou dobu »» invalidní penze na určenou dobu »» jednorázové vyrovnání »» odbytné »» úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi »» úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu »» předdůchody

Změny v zákoně o účetnictví Opravy chyb minulých období.

autor Ing. Kamila Procházková

Koncem roku 2011 zveřejnilo Ministerstvo financí změnu Českých účetních standardů č. 002, č.003, č.018 a č.019 pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů novelou této vyhlášky. Podstatná a velice pozitivní je změna §15a vyhlášky, kdy ministerstvo konečně vyhovělo tlaku odborné veřejnosti. Jedná se především o změnu účtování oprav minulých let. V rozvaze přibyla nová položka „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let“, která obsahuje: • Rozdíly ze změn účetních metod • Část odložené daně při prvním účtování o odložené dani, která se vztahuje k předchozímu účetnímu období • Opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o významných nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích Pokud účetní jednotka použije položku A.IV.3., musí ji popsat v příloze k účetní závěrce. Dosud bylo opravování chyb minulých let značně nedořešené. V zásadě šlo použít dvě metody, z nichž každá měla své nedostatky. První variantou bylo zaúčtování do mimořádných nákladů nebo výnosů. Při použití této metody však dochází ke zkreslení hospodářského výsledku za běžné účetní období. Druhou variantou je zaúčtování na účty vlastního kapitálu, konkrétně na zisk nebo ztrátu minulých let. Tuto variantu prosazovala i Národní účetní rada. Použití


této metody vyžadovalo její popis v Příloze účetní závěrky, protože součet hospodářského výsledku se zůstatkem na účtu zisku (ztráty) minulých let minulého období neodpovídal zůstatku zisku (ztráty) minulých let aktuálního účetního období. Nová metoda tyto nedostatky odstraní. Pokud tedy účetní jednotka zjistí chybu nebo nezaúčtování významného účetního případu do nákladů nebo minulých účetních období a účetní závěrka je již schválená, nelze již opravu provézt v daném roce. Musí tedy opravu zaúčtovat v aktuálním účetním období. Pro tento případ se použije účet účtové skupiny 42 Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření. Prakticky lze použít kterýkoliv z dosud volných účtů 425, 426 a 427. V následujícím roce by o použití této položky měla rozhodnout valná hromada spolu s položkou Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení. Z daňového pohledu nám vyplývá povinnost nebo možnost podání dodatečného daňového přiznání. Tato metoda se poprvé použije pro účetní období, která započnou 1. 1. 2013 nebo později.

4

Zveřejňování účetních závěrek Některé podnikatele překvapila v poslední době informace o povinnosti zveřejnit svou účetní závěrku v obchodním rejstříku a o přísných sankcích za nedodržení této povinnosti. autor Ing. Michal Markvart

Proč by se měla zveřejňovat účetní závěrka? Na úvod je třeba zmínit, že se rozhodně nejedná o žádnou novinku. Povinnost zveřejnit účetní závěrku je v obchodním zákoníku zakotvena již od jeho vydání v roce 1992. Význam tohoto ustanovení OZ se zvýšil v době, kdy obchodní soudy začaly zveřejněné účetní závěrky dávat k dispozici v elektronické podobě na portálu http://www.justice.cz. Firmy zjistily, že si takto mohou snadno opatřit základní ekonomické informace o svém partnerovi a pochopitelně se jim nelíbilo, když je u nějakého subjektu nenalezly. V takové situaci často reagovaly oznámením příslušnému soudu, který následně subjekt vyzval k nápravě a pohrozil sankcí ve výši cca 20 000 Kč. Pokud subjekt nezareagoval, obchodní soud mu tuto sankci podle správního řádu udělil. I v předchozí úpravě se nezveřejnění účetní závěrky dalo považovat za porušení Zákona o účetnictví a FÚ mohl udělit sankci. V praxi se to ale příliš nedělo Situace se změnila v roce 2010 s novelou Zákona o účetnictví, která v § 37a přesně definuje co je porušením zákona o účetnictví a jaká sankce se za příslušné pochybení udělí: 1) Účetní jednotka se dopustí správního deliktu tím, že: h) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a, 3) Za správní delikt se uloží pokuta do výše b) 3 % hodnoty aktiv celkem podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) až e) a g) až j). Pokud tedy správce daně zjistí tento správní delikt, zahájí správní řízení, a dle výše uvedeného ustanovení sankci udělí (změna oproti předchozí úpravě, kde sankci mohl udělit). Jedná se zřejmě o cílený záměr zákonodárce přimět ekonomické subjekty zveřejňovat své závěrky sankcí, která je pro ně citelná.I přes určitá možná negativa (v některých situacích lze takto zjištěné informace zneužít) lze jednoznačně doporučit tuto povinnost dodržovat a závěrky zveřejňovat. Může se totiž snadno stát, že kontrolní orgány s vidinou snadno vyměřitelné sankce se na tuto povinnost začnou zaměřovat. Skutečnost, že subjekt tuto svou povinnost nesplnil, je totiž zjistitelná velmi snadno. Dalším argumentem pro zveřejnění je činnost ratingových agentur, které pro větší společnosti provádějí tzv. kreditní hodnocení potenciálního partnera. Ty totiž z větší části čerpají právě z údajů ve zveřejněných závěrkách.


Pochopitelně, pokud ekonomické ukazatele plynoucí ze zveřejněných závěrek nejsou zrovna nejlepší, v hodnocení se to projeví. Ovšem daleko nejhorší hodnocení bude mít u těchto agentur subjekt, který o sobě žádné informace nezveřejní. Co se tedy vlastně má zveřejnit? Pojem účetní závěrka je definován zákonem o účetnictví v § 18. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji: a) Rozvaha b) Výkaz zisku a ztráty c) Příloha k účetní závěrce, která vysvětluje a doplňuje informace v Rozvaze a Výkazu zisku a ztráty Účetní závěrka dále může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Podoba a obsah těchto výkazů je definována příslušnou vyhláškou pro běžné podnikatelské subjekty, tedy vyhláškou č. 500/2002 Sb. Účetní závěrku v plném rozsahu vyhotovují akciové společnosti a společnosti, které ji povinně ověřují auditorem. Ostatní společnosti mohou účetní závěrku vyhotovit v rozsahu zjednodušeném. V podobě, jaké je účetní závěrka vyhotovena, je také i zveřejněna. V žádném případě se tedy nezveřejňuje např. daňové přiznání. Jakým způsobem se závěrka zveřejňuje? Ještě do loňského roku byl v tomto směru postup jednotlivých soudů různý a u mnohých bylo možné podat závěrku na podatelně, poslat poštou, nebo i poslat běžným e-mailem. Od roku 2012 je postup sjednocený takto: E-mailem prostřednictvím elektronické podatelny příslušného soudu, ale pouze se zaručeným elektronickým podpisem. Na datovém nosiči CD-R s průvodním dopisem podepsaným oprávněnou osobou – statutárním orgánem. Prostřednictvím vlastní datové schránky zaslat do datové schránky příslušného soudu. Do kdy je třeba účetní závěrku zveřejnit? Účetní závěrka se zveřejňuje do 30 dnů od jejího schválení valnou hromadou. Kontrolní orgán nemůže až tak úplně snadno zjistit datum konání valné hromady, která schválila účetní závěrku za předchozí období, proto je stanoveno, že účetní závěrka musí být zveřejněna nejpozději do konce následujícího účetního období bez ohledu na její schválení.

5

Přenesená daňová povinnost Režim přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví. 1. Režim přenesení daňové povinnosti na DPH obecně autor Ing. Jana Klimková

Režim přenesení daňové povinnosti je v rámci mechanismu uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) režimem specifickým. Je to obdobný mechanismus uplatňování DPH, jaký je uplatňován u většiny služeb přijatých českým plátcem DPH od osob registrovaných k DPH v jiných členských státech EU, pouze aplikovaný na plnění mezi českými plátci, tzv. tuzemský „reverse charge“. Povinnost zdanění této služby daní z přidané hodnoty přechází na příjemce služby (českého plátce DPH), který tak učiní ve svém daňovém přiznání. Poskytovatel plnění nebude uplatňovat DPH a vystaví doklad bez DPH. Příjemce služby ve svém daňovém přiznání na jedné straně z tohoto plnění odvede DPH a na druhé straně si uplatní nárok na odpočet, pokud v souladu se zákonem o DPH má na něj nárok. Režim přenesení daňové povinnosti se aplikuje při uskutečnění následujících zdanitelných plnění: a) dodání zlata - § 92b ZDPH, b) dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k ZDPH (např. určité druhy odpadu a šrotu) - § 92c ZDPH, c) obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - § 92d ZDPH, d) poskytnutí stavebních nebo montážních prací (odpovídající číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43) - § 92e ZDPH. Podle Ministerstva financí je cílem zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na DPH především snaha o zamezení těch situací, kdy dodavatel neodvede DPH z uskutečněného zdanitelného plnění, ale odběratel si nárokuje odpočet DPH v plné výši. U těchto komodit bylo přistoupeno k zavedení daného opatření nejenom z důvodu již současně existujících daňových podvodů, ale především také proto, že ostatní členské státy již režim přenesení daňové povinnosti zavedly, nebo se ho chystají zavést a České republice by hrozil extrémní příliv podvodů s těmito komoditami. 2. Režim přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací Začátkem roku 2012 vstoupila v účinnost úprava režimu přenesení daňové povinnosti na DPH při poskytnutí stavebních a montážních prací (bez ohledu na to, zda jde z hlediska vymezení dané zákonem o DPH o služby nebo dodání zboží s montáží), které podle sdělení ČSÚ odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. ledna 2008. Kód CZ-CPA 41 – zahrnuje budovy a jejich výstavbu Patří sem také služby developerských subjektů v oblasti bytových a nebytových stavebních projektů. Kód CZ-CPA 42 - inženýrské stavby a jejich výstavba Zároveň tento oddíl zahrnuje služby developerských subjektů v oblasti inženýrského stavitelství. Kód CZ-CPA 43 - specializované stavební práce Tj. práce demoliční, průzkumné, elektroinstalační,


instalatérské, topenářské, plynařské, truhlářské, malířské, obkladačské, sklenářské, pokrývačské, izolační, betonářské, zednické,… a dále mj. montáž ocelových konstrukčních prvků, prefabrikovaných dílů, stavbu a demontáž lešení a pracovních plošin a také instalaci topení, výtahů, klimatizačních, ventilačních a chladících zařízení apod. Celé znění výkladu této novely naleznete na webových stránkách ministerstva financí: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/legislativa_ metodika_14310.html 3. Zveřejněné informace k režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví Zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění v oblasti poskytnutí stavebních nebo montážních prací přineslo značné množství problémů do praxe nejen podnikatelů, ale i správců daně. Rovněž u řady stavebních a montážních prací nebylo jednoznačné, zda je lze zařadit podle klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43. Pro potřeby veřejnosti vydalo Generální finanční ředitelství již celou řadu informací, stanovisek odpovědí na nejčastější dotazy, které uveřejňuje na webu České daňové správy. Poslední informace vydalo GFŘ ve spolupráci s ČSÚ dne 31. srpna 2012, jedná se o otázky zatřídění stavebních prací dle oddílů 41 až 43 klasifikace CZ-CPA, protože z pohledu zatříďování se jako jedny z nejvíce problémových ukazují případy prací, které se svým charakterem mohou vázat jak na oddíl 43, tak na oddíl 33 klasifikace CZ-CPA. Jde o práce typu instalace, opravy či údržby různých zařízení pevně spojených s budovou. GFŘ také zveřejnilo přehled nejčastějších dotazů k aplikaci přenesení daňové povinnosti u stavebních prací do přehledných tabulek dostupných na stránkách: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/legislativa_ metodika_15152.html?year=0%C2%93, kde je uvedeno přes sto příkladů zdanitelných plnění s posouzením, zda se u nich RPDP použije, či nikoliv. Konkrétní příklady problémových plnění: Stavební práce výhradně zařazené do kódu CZ CPA 41 až 43. 1) Pronájem lešení zahrnující jeho postavení a demontáž CZ-CPA 43 - pronájem lešení s montáží a demontáží je stavební práce sama o sobě a nezáleží, kde montáž či demontáž lešení probíhá. Kód CZ-CPA 43.99.20 obsahuje i samostatnou stavbu a demontáž lešení a pracovních plošin. Pracovní plošina zde není chápána ve smyslu mobilní pracovní plošiny na autě. 2) Pronájem bednění, pažících boxu-bude-li poskytnut včetně montáže CZ-CPA 43. 3) Pokládání optických kabelů CZ-CPA 42, 43 4) Uvedení kotle do provozu nebo vyřazení z provozu v rámci instalace topení CZ-CPA 43 - jedná se o službu

6

spuštění nebo vyřazení kotle z provozu poskytnuté v rámci instalace topení, tedy jedná se o službu, která je součástí služby instalace topení a sleduje tak daňový režim této /hlavní/ služby. 5) Dodání a montáž okenních žaluzií CZ-CPA 43 - při samostatné výměně plátů vertikálních žaluzií (CZ-CPA 95) nejde o stavební práci v režimu přenesení daňové povinnosti. 6) Dodání hasicího přístroje s montáží CZ-CPA 43 - V režimu přenesení daňové povinnosti je dodání hasicího přístroje s montáží, kde je montáž chápana tak, že je pevně k budově přidělán držák na hasicí přístroj. Pouhá výměna hasicího přístroje bez instalace držáku k budově v režimu přenesení daňové povinnosti není. 7) Instalace/oprava vodovodní baterie v budově CZ-CPA 43 8) Instalace plynových nebo el. domácích spotřebičů CZ-CPA 43 - Je tím chápána např. instalace karmy, která je v režimu přenesení daňové povinnosti. V režimu přenesení daňové povinnosti není instalace plynového sporáku (volně stojícího), lze sem zařadit pouze vestavěné spotřebiče v kuchyňské lince. 9) Oprava automatických dveří obchodních domů, výrobních hal, skladů apod. (součástí opravy je výměna dveřních motorů) CZ-CPA 43 - v kódu 43 jsou opravy jako takové (platí i pro závory). Samostatná oprava elektromotoru (tj. pohonu dveří) není stavební prací. 10) Výstavba exteriérů při filmování CZ-CPA 43 11) Instalace/opravy plynových zářičů pro vytápění průmyslových objektů CZ-CPA 43 - jako nedílná součást stavby pro vytápění objektu 12) Instalace integrovaných regálů ve skladu CZ-CPA 43 - musí být zajištěná dostatečná integrita regálu se stavbou - pouhé přišroubování ke zdi z důvodu zabezpečení regálu proti pádu, není dostačující pro učinění závěru, že jde o integrované regály. 13) Instalace mobilní buňky CZ-CPA 43. Plnění, které MOHOU BÝT podle charakteru stavební práce zařazené v kódu CZ-CPA 41 až 43 nebo se o stavební práce nejedná 1) Průmyslová klimatizace, průmyslové kotle atd. sub-kategorie 43.22.12 CZ-CPA - instalace topení, ventilace a klimatizace zahrnuje mj. instalace klimatizačních, ventilačních a chladících zařízení pro obydlí, počítačová centra, kanceláře a obchody, včetně souvisejících trubních rozvodů a klempířských prací. Nezahrnuje naopak instalace, opravy a údržbu průmyslových klimatizačních a chladících zařízení. Tyto spadají do sub-kategorií 33.12.18 (Opravy a údržba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení) nebo 33.20.29 (Instalace ostatních všestranně použitelných strojů a zařízení j. n.). Kritériem pro posouzení, zda na instalaci klimatizace dopadá režim přenesení daňové povinnosti, je účel jejího použití či využití. Pokud je klimatizace instalována pro obydlí, počítačová centra, kanceláře a obchody, bude zdaňována odběratelem v režimu přenesení daňové povinnosti, protože je to výslovně uvedeno ve vysvětlivkách k sub-kategorii 43.22.12, a to bez ohledu na její technické parametry. Kromě těchto konkrétně vyjmenovaných účelů použití podléhají režimu přenesení daňové povinnosti také jiné klimatizace, které nelze označit za klimatizace průmy-


slové, např. klimatizace zdravotně hygienické (komfortní), vytvářející optimální stav mikroklimatu pro pobyt lidí. • Pro posouzení, zda se jedná o klimatizaci průmyslovou, která je dle vysvětlivek ze sub-kategorie 43.22.12 vyloučena a nepodléhá tedy režimu přenesení daňové povinnosti, je rozhodující, zda se jedná o klimatizaci nezbytnou pro provoz zařízení (zejména průmyslového, ale nemusí jít výslovně o průmyslový provoz, většinou je součástí technologického zařízení, má vliv na kvalitu výroby, snižování výrobních nákladů nebo přímo podmiňuje funkci zařízení). „Průmyslový“ je zde tedy rozuměno pro výrobní účely, nikoli primárně pro budovu jako takovou a pobyt lidí v ní. Stejná kritéria jako při určování druhu klimatizace je pak nutno použít i pro určování průmyslových kotlů atp., tedy rozhodujícím kritériem musí být účel využití. Kotle zajišťující vytápění pro potřeby lidí, jejich obydlí a jiných odpovídajících stavebních objektů (školy, nemocnice, administrativní budovy atd.), nelze tedy pokládat za kotle průmyslové. 2) Pronájem plošiny s obsluhou pro činnosti uvedené v sekci F CZ-CPA 43 - pronájem plošiny s obsluhou je v režimu přenesení daňové povinnosti pouze tehdy, pokud se služba vztahuje ke stavební práci uvedené v sekci F CZ-CPA. O stavební práci nepůjde při pronájmu plošiny např. pro zábavní akci. Samostatný pronájem bez obsluhy není také v režimu přenesení daňové povinnosti (CZ-CPA 77). 3) Výměna čidla bezpečnostního systému stavby CZCPA 80/43 - je-li provedena výměna čidla, která spočívá ve vyjmutí čidla a zaklapnutí nového čidla do patky, nejedná se o stavební práci a režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní. Pokud půjde o výměnu čidla, kdy je nutno provést demontáž a následnou montáž předmětného zařízení (chápáno jako instalační zákrok do rozvodného systému), pak se jedná o stavební práci v režimu přenesení daňové povinnosti. 4) Oprava FTV panelu CZ-CPA 26/43 - pokud se jedná o tzv. „generální opravu“, patří tato činnost do kategorie výroby zboží. Je-li předmětem závazkového vztahu oprava FTV panelu výměnným způsobem (reinstalace panelu), pak se o režim přenesení daňové povinnosti jedná. 5) Montáž pojezdových kolejnic na záclony CZ-CPA 43/95- Jedná-li se o přišroubování pojezdových kolejnic do stropu, půjde o stavební práci. Jedná-li se o nasazení pojezdové kolejnice na garnýže, jedná se o drobnou práci zařazenou v oddílu 95 CZ-CPA. Plnění, která NEJSOU stavební prací zařazenou v kódu CZ CPA 41 až 4 1) Výměna žárovky na nemovitosti CZ-CPA 81 - samotná výměna žárovky, výbojky i světla elektrického osvětlení není v režimu přenesení daňové povinnosti, a to jak v místnosti, v obchodě, na hale nebo u pouličního osvětlení. 2) Pronájem bednění, pažících boxů bez montáže CZ CPA 77. 3) Pravidelná údržba silnic - posyp štěrkem, solí CZ CPA 81 - pravidelná údržba silnic (posyp štěrkem, solí) - nejedná se o stavební práci, neboť hlavním smyslem této údržby je udržení sjízdnosti silnice, nikoliv údržba samotné stavby (silnice) pro účely prodloužení její životnosti apod. Vysvět-

7

livku u kódu CZ-CPA 42.11.20 „údržba a opravy silnic“ je třeba chápat jako údržbu a opravy stavby, nikoliv úklidovou službu. 4) Servis - prohlídka, odzkoušení funkčnosti kotlů, uvedení do provozu nebo z provozu CZ-CPA 71 - jedná se o samostatnou službu ověření funkčnosti kotle a jeho spuštění do provozu. 5) Údržba bezpečnostních systémů CZ-CPA 80. 6) Servis a údržba dveřních zavíračů v rámci stavebního objektu CZ-CPA 81 - jedná se o servis a údržbu dveřních zavíračů, která je vykonávána v rámci správcovské údržby, 7) Oprava dveřního zavírače (jako takového) u dveří zabudovaných ve stavbě CZ-CPA 95 - jde o změnu v položce 34 v tabulce GFŘ uvedené na webu GFŘ. Zařazení uvedené opravy do oddílu CZ-CPA 95 představuje výkladový posun, dosavadní postupy podle předchozího výkladu nebudou v tomto ohledu zpochybňovány. 8) Oprava zámku u dveří (výměna vložky FAB) CZ-CPA 95 - samotná výměna vložky FAB je zámečnická práce, která není v režimu přenesení daňové povinnosti. 9) Vymezení třídy 81.10 - je-li na ni odkaz v jiné třídě, ale pokud jde jen o jednu pomocnou službu. Pokud je samostatně poskytována služba drobných oprav a údržby, nelze ji zatřídit do kódu 81.10.10, ale je možno zatřídit do kódu 81.21.10. 10) Oprava turbíny CZ-CPA 33. 11) Opravy domácích plynových spotřebičů a elektrospotřebičů CZ-CPA 95 - samostatné opravy plynových spotřebičů a elektrospotřebičů nejsou v režimu přenesení daňové povinnosti za předpokladu, že není oprava spotřebiče prováděna výměnným způsobem. 12) Instalace potrubní pošty v bankách, nákupních centrech atd. CZ-CPA 33 - z pohledu zatřídění do CZ CPA a návazně posouzení režimu přenesení daňové povinnosti na DPH je potrubní pošta zařazena v kódu CZ CPA 28.22.17

a její instalace je zařazena v kódu CZ CPA 33.20.29. Režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní ani při instalaci a ani při případných opravách. Jde o výkladový posun. 13) Dodávka díla chladících a mrazících „boxů“ (izolovaných místností včetně technologie) CZ-CPA 33 - zařazení uvedených mrazících boxů včetně technologie do oddílu 33 CZ-CPA představuje výkladový posun, dosavadní postupy podle předchozích výkladů nebudou v tomto ohledu zpochybňovány. 14) Instalace náhradních zdrojů elektrické energie (dieselagregátů) CZ-CPA 33. 15) Lepení reklam na stěny CZ-CPA 73 - instalace firemních štítů (pružných materiálů) nade dveře i výlohy (43.33.29) je v režimu přenesení daňové povinnosti. Rovněž umisťování reklamních ploch na budovy - nebo na stavbě je stavební prací. Instalace nejrůznějších panelů pro potřeby reklamy patří do CZ-CPA 43, ale vlastní polepování různých ploch (výkladní skříně, plakátovací stěny, billboardy atd.) reklamou, pokud je poskytováno samostatně, patří do CZCPA 73.11., a proto se režim přenesení daňové povinnosti neuplatní. 16) Stavba prodejních stánků (farmářské trhy, na velikonoce, na vánoce atd.) CZ-CPA 82 - jako jiné podpůrné služby pro podnikání (CZ-CPA 82.99.19), nebo CZ-CPA 77. Pronájem a leasing jiných strojů, zařízení a výrobků j.n. (CZ CPA 77.39.19). Vzhledem k výkladovým posunům, pokud plátci doposud postupovali v dobré víře a následně se ukáže, že jejich postup není v souladu s výše uvedenými shodnými závěry, nebude již uplatněný režim ze strany daňové správy zpochybňován, resp. není nutné provádět opravy. Konstatované však platí samozřejmě pouze za podmínky, že takto postupoval jak dodavatel, tak příjemce plnění, a nedošlo tak ke zkrácení státního rozpočtu.

Změny v obchodním zákoníku 2012 Pověření obchodním vedením

autor Ing. Lucie Benešová

Novela obchodního zákoníku přinesla v roce 2012 hned několik zásadních změn, které se mohou dotknout každého podnikatele. Jednou z nejvýznamnějších je možnost pověřit obchodním vedením společnosti člena statutárního orgánu. Jedná se o souběh funkcí, který umožňuje statutárnímu orgánu, například jednateli, rozhodnout o svém vlastním pověření obchodním vedením společnosti v pracovněprávním vztahu. Obě tyto funkce zůstávají odděleny jak pracovní náplní, tak i odměňováním. Pověření obchodním vedením může být uskutečněno zcela i na část činností, přičemž je možné vztah upravit pracovní smlouvou nebo formou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Protiváhou proti případnému zneužití je povinnost statutárního orgánu postupovat s péčí řádného hospodáře, při jejímž porušení odpovídá za škodu.


Zápisy do obchodního rejstříku či jiné zákonem upravené evidence Další změny se týkají zápisů do obchodního rejstříku. Podnikatel, který je fyzickou osobou (OSVČ), je povinen, do obchodního rejstříku či jiné zákonem upravené evidence zapsat své skutečné místo podnikání, nikoliv místo svého bydliště, jak bylo dosud zvykem. K prostorám, které podnikatel uvedl jako místo svého podnikání nebo sídlo, musí mít po celou dobu zápisu právní důvod jejich užívání (nájemní, vlastnický vztah). Vlastnický vztah je patrný z katastru nemovitostí a v případě nájmu je pro zápis do obchodního rejstříku požadován souhlas vlastníka s umístěním sídla společnosti. Právnická osoba, proti níž je vedeno trestní stíhání nebo vykonává-li trest, musí navíc při změně či výmazu z rejstříku doložit souhlas soudu s provedením změn.

8

Akciové společnosti Výsledkem snahy o snadnější přístup k podnikání je možnost založit akciovou společnost jedním zakladatelem – fyzickou osobou. Doposud ji mohla jako jediný zakladatel založit pouze osoba právnická. Náhrada škody Od počátku roku 2012 zákonodárce povoluje omezení nebo vyloučení práva na náhradu škody mezi dvěma podnikatelskými subjekty. Práva na náhradu škody se nebylo možné dopředu vzdát, a ani nyní není možné toto právo jakkoliv omezit při úmyslném způsobení škody. Omezení je možné provést dohodou obou stran, například stanovením maximální hranice pro náhradu škody nebo vyloučením konkrétního nároku (ušlý zisk). Omezit náhradu škody nelze ve vztahu k nepodnikatelskému subjektu – spotřebiteli. Trestní odpovědnost právnických osob

č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Tento zákon se vztahuje na právnické osoby, které mají v ČR sídlo (podnik, organizační složku) vykonávají zde činnost nebo mají na našem území svůj majetek. Trestní odpovědnost se vztahuje i na situace, kdy se protiprávní jednání uskutečnilo za hranicemi našeho státu. V oblasti jednotlivých trestných činů se zákon odkazuje na trestní zákoník. Trestný čin může spáchat prakticky kterákoliv osoba oprávněná jménem právnické osoby jednat, (statutární orgán a jeho členové, osoby vykonávající řídící a kontrolní činnosti) včetně zaměstnanců, při plnění jejich pracovních úkolů. Trestem může být jak majetkový postih (peněžitá sankce, propadnutí majetku), tak i sankce jiné povahy (zákaz plnění veřejných zakázek, zákaz účasti ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí, uveřejnění rozsudku). Pro společnost nejhorší sankcí je zákaz činnosti a zrušení právnické osoby. Trestní odpovědnost právnických osob je postavena vedle odpovědnosti osob fyzických, čímž se tyto odpovědnosti vzájemně nevylučují. Pro jeden čin tak může být trestně stíhána jak fyzická, tak právnická osoba.

V evropském právu neobvyklá trestní odpovědnost právnických osob byla zavedena 1. ledna 2012 Zákonem

ESCAPE TEAM

Vedení společnosti:

Ing. Michal Šesták daňový poradce č. 04670 [email protected]

Ing. Michal Markvart daňový poradce č. 04650 [email protected]

Odborní pracovníci: Ing. Veronika Klvaňová/mzdová účetní [email protected]

Jana Šikulová/účetní [email protected]

Ing. Lukáš Vecheta/účetní [email protected]

Jitka Hrozníčková/mzdová účetní [email protected]

Gabriela Hudcová/účetní [email protected]

Ing. Jarmila Plajtová/účetní [email protected]

Ing. Kamila Procházková/ekonom [email protected]

Ing. Jana Klimková/účetní [email protected]

Jana Nováková/asistentka [email protected]

Ing. Jitka Červinková/ekonom [email protected]

Ing. Lucie Benešová/účetní [email protected]

Ing. Vendula Jurečková/účetní [email protected]

Ing. Eva Štipčáková/účetní [email protected]

Kamila Pírková/účetní [email protected]


prosinec 2012 č. 1 ESCAPE CONSULT, spol. s r.o., ,

Recommend Documents