Projekty v prioritní ose 2 a poskytování veřejné podpory

Projekty v prioritní ose 2 a poskytování veřejné podpory

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

wwww.opzp.cz, [email protected] Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 www.sfzp.cz, www.mzp.cz

PROJEKTY V PRIORITNÍ OSE 2 A POSKYTOVÁNÍ VEŘEJNÉ PODPORY

OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007 – 2013

Úvod Tento materiál má sloužit především žadatelům a zpracovatelům žádostí do Operačního programu životní prostředí v prioritní ose 2. V případě některých projektů mohou být závěry aplikovány i pro projekty v prioritní ose 3. Cílem materiálu je podat stručný přehled možností financování konkrétních typů projektů, u kterých poskytnutí podpory podléhá nebo za určitých podmínek podléhá režimu poskytování veřejné podpory a na příkladech ukázat způsob výpočtu maximální možné veřejné podpory. Kdy se jedná o veřejnou podporu? Pro určení, zda se jedná o poskytnutí veřejné podpory, je nutné posouzení následujících 4 podmínek: 

podpora (dotace, zvýhodněná půjčka, daňová úleva, …) pro OP ŽP splněno,



poskytnutá členským státem nebo z veřejných zdrojů, pro OP ŽP splněno,



narušujícím nebo hrozící narušení hospodářské soutěže tím, že zvýhodňuje určité podnikání (v závislosti na typu projektu, právní formě žadatele a případně způsobu provozování),



v míře, jíž může být dotčen obchod mezi členskými státy (v závislosti na „velikosti“ a charakteru projektu).

O projekt podléhající podmínkám poskytování veřejné podpory se jedná v případech, kdy jsou splněny všechny čtyři výše uvedené znaky. V těchto případech je poskytnutí veřejné podpory slučitelné s právem Evropského společenství pouze tehdy, je-li poskytnuta v souladu s relevantním právním předpisem. Stručná charakteristika jednotlivých právních předpisů ES pro poskytování veřejné podpory je uvedena v kapitole 8 Implementačního dokumentu. Protože v případě projektů financovaných z OP ŽP jsou první dvě podmínky vždy splněny, budeme se dále zabývat především třetí a čtvrtou podmínkou. Třetí podmínka „Poskytnutí podpory v míře narušující nebo hrozící narušení hospodářské soutěže tím, že zvýhodňuje určité podnikání“ je vždy naplněna u projektů předkládaných podnikatelskými subjekty. V případě veřejných žadatelů (obcí, svazků měst či obcí, účelově zřízených organizací) musí být prokázáno, že k narušení hospodářské soutěže nedojde, aby se nejednalo o poskytnutí veřejné podpory, respektive, že toto narušení poskytnutím podpory ani nehrozí. To je možné v případě, že například město se rozhodně vybudovat systém dálkového zásobování teplem a provoz bude zajištěn buď přímo žadatelem, nebo provozovatel bude vybrán transparentním a nediskriminačním způsobem. V souvislosti s energetickými projekty je nutné poznamenat, že v případě projektů zahrnujících výrobu elektrické energie, bude vždy podpora poskytována v režimu veřejné podpory. Čtvrtá podmínka je v případě naplnění předchozí podmínky považována za splněnou vždy. Pouze v případě projektů s nižšími investičními náklady, kdy je poskytnuta podpora malého rozsahu (tzv. de minimis) max. do 200 000 €, lze formálně říci, že tato podmínka není naplněna. V současnosti s ohledem na celosvětovou finanční krizi došlo k navýšení této hranice na 500 000 € (tzv. Dočasný rámec Společenství). Toto navýšení má však omezenou platnost do 31. 12. 2010. Při přípravě nových 3



žádostí proto již nemá smysl uvažovat s ohledem na očekávaný harmonogram příští výzvy do prioritní osy 2 s využitím Dočasného rámce. Pokud se při poskytnutí podpory jedná o veřejnou podporu, co to pro financování projektu znamená? Jestliže je identifikováno, že poskytnutí podpory projektu podléhá režimu poskytování veřejné podpory, musí žadatel tuto skutečnost uvést ve formuláři žádosti (záložka B) a podrobné informace na záložce I. Žadatel by obecně měl postupovat následujícím způsobem. 1) Stanovit maximální přípustnou míru veřejné podpory pro daný projekt v souladu s některým s předpisů pro její poskytnutí. Je-li danému projektu možné poskytnout podporu podle více pravidel, je možné za maximální zvolit výši podpory podle pravidla, které přiznává projektu nejvyšší míru podpory. 2) Určit způsobilé výdaje dle aktuální verze Implementačního dokumentu kapitoly 5. Tuto částku následně ponížit na 90 %, čím získáme výši možné dotace podle pravidel OP ŽP. 3) Porovnat částky stanovené podle bodu 1 a bodu 2, přičemž žádost bude podána na nižší z těchto částek. Podrobně je postup vysvětlen v následujícím schématu. Obrázek 1

Výběr vhodného pravidla pro stanovení výše veřejné podpory

Stanovení výše způsobilých výdajů dle kapitoly 5 Implementačního dokumentu

Stanovení max. přípustné výše veřejné podpory

Stanovení max. výše podpory dle pravidel OPŽP Způsobilé * 0,9 Porovnání obou částek, přičemž žádost může být podána pouze na nižší z hodnot

Vyplnění žádosti

4



Jaké jsou možnosti poskytnutí veřejné podpory u projektů v oblasti ochrany ovzduší. 1) Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 z 15. 12. 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis (dále také jako „Pravidlo de minimis“). Poskytování podpor, které mají minimální dopad na obchod mezi členskými státy, je legislativně vyňato mimo rámec veřejné podpory za účelem zjednodušení kontrol v jejím poskytování. Pravidlo „de minimis“ nastavuje horní hranici podpory, kterou lze udělit jednomu podniku, aniž by se jednalo o veřejnou podporu. S platností od 1. 1. 2007 je hranice „de minimis“ stanovena ve výši 200 000 EUR po dobu tří po sobě následujících let od data prvního poskytnutí podpory. V režimu de minimis je možno financovat projekty až do výše 90 % způsobilých výdajů při zachování maximální možné výše podpory (200 000 Euro na osobu žadatele za tři roky). S ohledem na finanční krizi byl přijat Dočasný rámec společenství, který navyšuje možnou podporu De minimis o dalších 300 000 €. Toto navýšení má však omezenou platnost do 31.12.2010. Tato podpora může být použita pro všechny typy projektů. Podpora může být poskytnuta na rozdíl od dalších předpisů upravujících poskytování veřejné podpory bez omezení i na náklady spojené s projektovou přípravou, náklady na technický a autorský dozor investora, propagaci. 2) Regionální podpora dle Nařízení Komise (ES) 1628/2006 Bloková výjimka na základě Pokynů k regionální podpoře na období 2007-2013 (2006/C54/08) je určena pouze pro investiční podporu v rámci Nařízení Komise (ES) č.1628/2006 z 24. 10. 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu (dále také jako „Pravidla pro RP“). Předmětem regionální podpory je zajistit tzv. počáteční investici nebo vytvořit pracovní příležitosti, které s takovou investicí souvisí. Počáteční investicí se rozumí: a) investice do hmotného a nehmotného majetku související se založením nové provozovny, b) rozšíření stávající provozovny, c) rozšíření výrobního sortimentu provozovny o nové dodatečné výrobky, d) zásadní změna ve výrobním postupu stávající provozovny. V rámci OPŽP a prioritní osy 2 nemůže být zahrnuta podpora provozních nákladů, protože tyto nejsou způsobilými výdaji z hlediska programu (viz kapitola 5 Implementačního dokumentu). Regionální podporu nelze použít na podporu podnikům působícím v odvětví rybolov a akvakultura, uhelný a ocelářský průmysl a odvětví syntetických vláken. Právní rámec pro regionální podporu umožňuje podporu veškerých podniků ve vybraných regionech. V praxi to znamená, že podporu lze vyplácet pouze v regionech způsobilých pro podporu (tzv. assisted areas) a pouze do stanovené maximální intenzity (limit v %) veřejné podpory.

5



V případě podpory poskytnuté malým a středním podnikům lze níže uvedené limity zvýšit o 20 % u podpory pro malé podniky a o 10 % u podpory poskytnuté středně velkým podnikům. Regiony způsobilé pro podporu jsou vymezovány na základě jejich relativní potřeby hospodářského rozvoje v tzv. regionální mapě, schválené pro každý členský stát. Rozlišují se dva druhy regionů způsobilých pro podporu: -

regiony s mimořádně nízkou životní úrovní nebo vysokou nezaměstnaností (regiony typu NUTS II s HDP na obyvatele nižším než 75% průměrného HDP na obyvatele EU),

problémové oblasti vymezené na základě ukazatelů navržených členskými státy. Přehled výše podpory pro jednotlivé regiony ČR v plánovacím období 2007 2013 Strop regionální investiční podpory

Regiony NUTS ΙΙ

(platí pro velké podniky) 1.1.2007-31.12.2010

1.1.2011-31.12.2013

1. Regiony způsobilé pro podporu podle čl. 87, odst. 3a Smlouvy ES pro období 1.1.2007- 31.12.2013 CZ02 Střední Čechy

40%

40%

CZ03 Jihozápad

36%

30%

CZ04 Severozápad

40%

40%

CZ05 Severovýchod

40%

40%

CZ06 Jihovýchod

40%

40%

CZ07 Střední Morava

40%

40%

CZ08 Moravskoslezsko

40%

40%

Při využití této podpory se žadatel ve svém zdůvodnění oprávněnosti poskytnutí podpory zaměří na doložení splnění kritéria tzv. počáteční investice. U projektů, kde se jedná o výstavbu zařízení na „zelené louce“ je tato podmínka splněna jednoznačně, stejně jako v případech, kdy dochází k rozšíření stávající infrastruktury (například rozšíření systému dálkového zásobování teplem) nebo rozšíření výrobního sortimentu (například výroba tepla je rozšířena o výrobu elektrické energie). Nejproblematičtější je doložení zásadní změny výrobního postupu. Za tuto zásadní změnu lze v případě projektů v oblasti ochrany ovzduší jednoznačně považovat záměnu druhu spalovaného paliva, záměnu parovodních rozvodů tepla za teplovodní či záměna použití syntetických barev/laků za vodou ředitelné. V ostatních případech doporučujeme žadateli kontaktovat se svým záměrem nejdříve pracovníky SFŽP zabývající se poskytováním veřejné podpory. Pro možnost poskytnutí podpory je dále potřebné doložení skutečnosti, že se v rámci projektu nejedná o prostou obnovu majetku. V případě uplatnění bonusu pro malé či střední podniky uvede rozhodná data prokazující plnění definice malého a středního podniku.

6



Podporu dle regionální blokové výjimky není možné využít na poskytnutí podpory na náklady na projektovou přípravu vzniklé před akceptací žádosti, autorský, stavební či technologický dozor. 3) Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí 2008/C 82/01 (Pokyny pro životní prostředí) Právním předpisem, který upravuje poskytování veřejné podpory určené k nápravě a prevenci poškozování životního prostředí nebo k podpoře efektivního využívání přírodních zdrojů, jsou Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (dále jen „Pokyny pro životní prostředí“). Pokyny pro životní prostředí mají za cíl stanovit podmínky, kdy lze veřejnou podporu považovat za nutnou k zajištění ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje, aniž by měla neúměrný vliv na hospodářskou soutěž a hospodářský růst. Předpis zahrnuje tyto oblasti relevantní pro OPŽP: 

Podpora pro podniky, které se řídí přísnějšími normami, než jsou normy Společenství, nebo které zvyšují úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje (odst. 3.1.1)

Podporu lze poskytnout v maximální výši 50 % ze způsobilých nákladů. Pro malé a střední podniky lze uplatnit bonus ve výši 20 % resp. 10 %. Způsobilé náklady jsou omezeny na dodatečné investice nutné k dosažení vyšší úrovně ochrany ŽP, než je vyžadováno normami společenství s přihlédnutím k provozním nákladům a přínosům (čl. 80). Normou společenství se rozumí: - závazná norma Společenství stanovující pro podniky úrovně, jichž má být z hlediska ochrany ŽP dosaženo - povinnost podle směrnice 2008/1/ES týkající se využívání nejlepších dostupných technik V rámci této podpory je posuzována výše dodatečných nákladů na dosažení vyšší úrovně ochrany ŽP. Žadatel by si měl nejdříve zjistit, které závazné normy (legislativní požadavky) se k investici vztahují, a to jak na národní, tak evropské úrovni. Následně vyčíslí (například prostřednictvím rozpočtu) náklady na dosažení těchto norem/požadavků. Od investičních nákladů jsou tyto náklady odečteny stejně jako ekonomické přínosy realizace projektu za prvních pět let. Z takto stanoveného základu je následně stanovena výše podpory projektu. Při realizaci opatření na ochranu životního prostředí u zařízení podléhající povinnostem dle Směrnice 2008/1/ES je požadovaná úroveň ochrany stanovená obvykle nejen dle závazných norem, ale i požadavky stanovenými v dokumentech BREF. V dokumentech BREF jsou v některých případech definovány požadované hodnoty úrovně ochrany pro danou technologii intervalem hodnot (koncentrace, výrobní emise, účinnost odlučování, …). V tomto případě je za splnění požadavku legislativy EU považováno dosažení (vyšší či spíše mírnější hodnoty) pro použitou technologii, viz příklad č. 7.

7





Podpora na včasné přizpůsobení se budoucím normám Společenství (odst. 3.1.3)

Podpora je určena k tomu aby se dodržovaly nové normy Společenství které dosud nejsou platné, pokud bude investice provedena min. rok před vstupem normy v platnost (čl. 87). Maximální intenzita podpory činí 25 % pro malé podniky, 20 % pro střední podniky a 15 % pro velké podniky v případě, že investice je ukončena nejméně 3 roky před platností normy. Intenzita podpory se sníží o 5 % v případě pozdější realizace. Způsobilé náklady jsou omezeny na dodatečné investice nutné k dosažení úrovně ochrany ŽP, vyplývající z nových norem Společenství s přihlédnutím k provozním nákladům a přínosům. Podpora na včasné přizpůsobení se budoucím normám je v případě projektů v oblasti ochrany ovzduší relevantní zejména s ohledem na připravované změny legislativy v oblasti ochrany ovzduší. Rovněž u tohoto ustanovení nelze podporu poskytnout na projektovou přípravu, autorský, stavební či technologický dozor a propagaci. Důležitým faktorem pro možnost poskytnutí podpory dle tohoto ustanovení je doložení plnění stávajících legislativních požadavků a dále pak prokázání že investice není vyvolaná nutností obnovy majetku z důvodu konce životnosti stávajícího zařízení. 

Podpora na úsporu energie (odst. 3.1.5)

Podporu je možné poskytnout v maximální výši 60 % ze způsobilých nákladů potřebných k dosažení úspory energie, která je vyšší než požadují normy společenství. Způsobilé náklady se vypočítají bez jakýchkoliv provozních zisků a nákladů, ke kterým by došlo v případě MSP za tři roky a v případě velkých podniků za 5 let. Pro malé a střední podniky lze uplatnit bonus ve výši 20 % resp. 10 %. Podpora na úsporu energie je určena pro energetické projekty. Toto ustanovení je možné využít jak pro projekty spočívající v úspoře energie zvýšením účinnosti výroby energie, tak pro projekty spočívající v opatřeních na snížení spotřeby energie (například zateplení objektů). Rovněž u tohoto ustanovení nelze podporu poskytnout na projektovou přípravu, autorský, stavební či technologický dozor a propagaci. 

Podpora na obnovitelné zdroje energie (odst. 3.1.6)

Podporu je možné poskytnout v maximální výši 60 % ze způsobilých nákladů na využití energie z obnovitelných zdrojů, která je vyšší než požadují normy společenství. V případě energie z obnovitelných zdrojů se způsobilé náklady musí omezit pouze na dodatečné investiční náklady, které příjemce vynaložil oproti klasické elektrárně nebo klasickému systému vytápění se stejnou kapacitou, pokud jde o účinnou výrobu energie. Způsobilé náklady je třeba vypočítat bez jakýchkoli provozních přínosů a provozních nákladů, které souvisejí s dodatečnými investicemi na obnovitelné zdroje energie a ke kterým dojde v prvních pěti letech existence investice. Pro malé a střední podniky lze uplatnit bonus ve výši 20 % resp. 10 %.

8





Podpora na kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie (odst. 3.1.7)

Podporu je možné poskytnout v případě, že zařízení na kombinovanou výrobu odpovídá definici vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektrické energie. Nové zařízení celkově dosáhne ve srovnání s oddělenou výrobou takových úspor primární energie, jak je vymezeno ve směrnici 2004/8/ES. Při rekonstrukci stávající kogenerační jednotky nebo přebudování stávající jednotky na výrobu energie na kogenerační jednotku přinese ve srovnání s původní situací úsporu primární energie. Podporu je možné poskytnout v maximální výši 60 %, přičemž pro malé a střední podniky lze uplatnit bonus ve výši 20 % resp. 10 % způsobilých nákladů. Způsobilé náklady se musí omezit pouze na dodatečné investiční náklady, nutné ke vzniku zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie ve srovnání s referenční investicí. Způsobilé náklady je třeba vypočítat bez jakýchkoli provozních přínosů a provozních nákladů, které souvisejí s dodatečnými investicemi a ke kterým dojde v prvních pěti letech existence investice. 

Podpora na energeticky účinné dálkové vytápění (odst. 3.1.8)

Investiční podporu pro zařízení na energeticky účinné dálkové vytápění je možné poskytnout v případě, že povede k úsporám primární energie a že zařízení odpovídá definici energeticky účinného dálkového vytápění. Maximální výše podpory je 50 % způsobilých nákladů. Pokud je podpora určena pouze pro výrobní část zařízení na dálkové vytápění, budou se na úsporná zařízení, která využívají energii z obnovitelných zdrojů nebo z kombinované výroby tepla a elektrické energie vztahovat pravidla uvedená v odst. 3.1.6 a 3.1.7. Pro malé a střední podniky lez uplatnit bonus ve výši 20 % resp. 10 % způsobilých nákladů. Způsobilé náklady se musí omezit pouze na dodatečné investiční náklady nezbytné k realizaci investice určené na energeticky účinné dálkové vytápění ve srovnání s referenční investicí. Způsobilé náklady je třeba vypočítat bez jakýchkoli provozních přínosů a provozních nákladů, které souvisejí s dodatečnými investicemi a ke kterým dojde v prvních pěti letech existence investice. Při využití Pokynů pro životní prostředí žadatel v příloze žádosti uvede transparentním způsobem svůj postup při stanovení přípustné výše veřejné podpory. V případě uplatnění bonusu pro malé či střední podniky uvede rozhodná data prokazující plnění definice malého a středního podniku. Podporu dle pokynů pro životní prostředí není možné využít na poskytnutí podpory na náklady na projektovou přípravu vzniklé před akceptací žádosti, autorský, stavební či technologický dozor.

9



4) Nařízení komise (ES) č. 800/2008, ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách-GBER) Obecné nařízení o blokových výjimkách je tvořeno částmi, které odpovídají předchozím normám pro poskytování veřejné podpory. Kdy má být použito obecné nařízení o blokových výjimkách a kdy například přímo Regionální bloková výjimka či Pokyny životního prostředí se řídí výší investičních nákladů a dále pak podmínkami jednotlivých kategorií podpory. Toto nařízení lze použít pouze v případech, kdy celková výše podpory nepřekročí stanovenou prahovou hodnotu 7.5 mil EUR. V případě překročení prahových hodnot je nutná individuální notifikace projektu Evropskou Komisí. Nelze je dále použít na podporu podniků, na které byl vydán inkasní příkaz a pro podniky v obtížích, definované v čl. 1, bodu 7 Nařízení. V případě velkých podniků musí být prověřen motivační účinek podpory. Tento motivační účinek je prokázán v následujících případech (projekt splňuje alespoň jednu z podmínek): -

značné zvětšení velikosti projektu či činnosti v důsledku podpory;

-

značné zvětšení rozsahu projektu či činnosti v důsledku podpory;

-

značné zvýšení celkové částky vynaložené příjemcem na projekt či činnost v důsledku podpory;

-

značné zvýšení rychlosti dokončení příslušného projektu či příslušné činnosti;

prověření, že by investiční projekt nebyl v daném regionu bez poskytnutí podpory realizován. 

Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími normami, než jsou normy společenství v oblasti ochrany ŽP, nebo zvyšovat úroveň ochrany ŽP v případě, že norma společenství neexistuje (Článek 18 GBER)

Podporu lze poskytnout maximálně do výše 35 %. Pro malé a střední podniky lze uplatnit bonus ve výši 20 % resp. 10 %. Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí, než je úroveň vyžadovaná normami Společenství bez přihlédnutí k provozním ziskům a provozním nákladům. 

Podpora na včasné přizpůsobení se malých a středních podniků budoucím normám společenství (Článek 20 GBER)

Podporu MSP je možné poskytnout v případě, že normy jsou přijaty a investice musí být provedena a dokončena nejméně jeden rok přede dnem vstupu příslušné normy v platnost. Podporu lze poskytnout ve výši 15 % pro malé podniky nebo 10 % pro střední podniky v případě, že investice je provedena tři roky přede dnem vstupu normy v platnost a 10 % u malých podniků, pokud je investice provedena jednoho až tří let přede dnem vstupu normy v platnost.

10





Investiční podpora na ochranu životního prostředí pro opatření na úsporu energie (Článek 21 GBER)

Podporu je možné poskytnout v maximální výši 60 % ze způsobilých nákladů potřebných k dosažení úspory energie, která je vyšší než požadují normy společenství. Způsobilé náklady se vypočítají bez jakýchkoliv provozních zisků a nákladů, ke kterým by došlo v případě MSP za tři roky a v případě velkých podniků za 5 let. Pro malé a střední podniky lze uplatnit bonus ve výši 20 % resp. 10 %. 

Investiční podpora na ochranu životního prostředí pro opatření na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie (Článek 22 GBER)

Podporu je možné poskytnout v maximální výši 45 % ze způsobilých nákladů potřebných k dosažení úspory energie, která je vyšší než požadují normy společenství. Způsobilé náklady se vypočítají bez jakýchkoliv provozních zisků a nákladů, ke kterým by došlo v případě MSP za tři roky a v případě velkých podniků za 5 let. Pro malé a střední podniky lze uplatnit bonus ve výši 20 % resp. 10 %. 

Investiční podpora na ochranu životního prostředí na podporu energie z OZE (Článek 23 GBER)

Podporu je možné poskytnout v maximální výši 45 % ze způsobilých nákladů. Způsobilými náklady jsou mimořádné náklady, které nese příjemce ve srovnání s konvenční elektrárnou nebo konvenčním systémem vytápění o stejné kapacitě, pokud jde o účinnou výrobu energie. Způsobilé náklady se vypočítají bez jakýchkoliv provozních zisků a nákladů, ke kterým by došlo v případě MSP za tři roky a v případě velkých podniků za 5 let. Pro malé a střední podniky lze uplatnit bonus ve výši 20 % resp. 10 %.

11



Typy projektů a možnosti poskytnutí veřejné podpory V této části se budeme zabývat typickými projekty předkládanými do PO2 v OPŽP. Příklad 1 (De minimis) – záměna spalování uhlí za ZP a realizace energetických úspor na obálce budovy. Investiční náklady na nový zdroj tepla

800 000 Kč

Investiční náklady na zateplení obálky budovy 6 500 000 Kč Projektová příprava

250 000 Kč

Propagace

20 000 Kč

Stavební dozor

80 000 Kč

Celkové náklady

7 650 000 Kč

Dle ID je nutné od způsobilých nákladů odečíst úspory za 5 let, které dle energetického auditu jsou 30 000 Kč/rok tedy 150 000 Kč/5 let Maximální výše podpory: Při uvažovaných celkových nákladech 7 650 000 Kč a limitu 200 000 € (žadatel dosud podporu de minimis nečerpal) je při kurzu (použit kurz ČNB nákup střed příslušný měsíc) ve výši 26,50 Kč/€ maximální hodnota poskytnutí podpory de minimis 200 000 * 26,50 = 5 300 000 Kč Dle kapitoly 5 OPŽP je možné poskytnutí podpory ve výši 90 % ze způsobilých výdajů: (7 650 000 – 150 000) * 0,9 = 6 750 000 Kč V tomto případě tedy bude projektu poskytnuta podpora ve výši 5 300 000 Kč. Příklad 2 (De minimis zvýšená o podporu dle Dočasného rámce) – záměna spalování uhlí za ZP a realizace energetických úspor na obálce budovy. Investiční náklady na nový zdroj tepla

800 000 Kč

Investiční náklady na zateplení obálky budovy 6 500 000 Kč Projektová příprava

250 000 Kč

Propagace

20 000 Kč

Stavební dozor

80 000 Kč

Celkové náklady

7 650 000 Kč

Dle ID je nutné od způsobilých nákladů odečíst úspory za 5 let, které dle energetického auditu jsou 30 000 Kč/rok tedy 150 000 Kč/5 let

12



Maximální výše podpory: Při uvažovaných celkových nákladech 7 650 000 Kč a limitu 500 000 € (žadatel dosud podporu de minimis čerpal ve výši 200 000 €) je při kurzu (použit kurz ČNB nákup střed příslušný měsíc) ve výši 26,50 Kč*€ maximální hodnota poskytnutí podpory de minimis 300 000 * 26,50 = 7 950 000 Kč Dle kapitoly 5 OPŽP je možné poskytnutí podpory ve výši 90 % ze způsobilých výdajů: (7 650 000 – 150 000) * 0,9 = 6 750 000 Kč V tomto případě tedy bude projektu poskytnuta podpora ve výši 6 750 000 Kč. Příklad 3 Pokyny pro životní prostředí Výtopna spalující hnědé uhlí plní v současné době platné emisní limity pro oxidy dusíku a tuhé znečišťující látky. Přesto v místě dochází v případě zhoršených rozptylových podmínek k překračování imisních limitů pro oxidy dusíku a poletavý prach PM10. Instalovaný tepelný výkon kotelny je 35 MW a kotelna zásobuje teplem místní systém dálkového vytápění. Snížení emisí NOX a tuhých znečišťujících látek se společnost rozhodla řešit instalací menší denitrifikační jednotky a přidáním dalšího stupně (tkaninového filtru) pro záchyt jemných tuhých částic. Společnost provozující uvedený zdroj znečištění je velkým podnikem a realizací projektu nedojde ke zvýšení výrobní kapacity ani úspoře provozních nákladů, neboť úspora poplatků za znečišťování ovzduší je převýšena zvýšenými náklady na energie a provozními náklady na denitrifikační jednotku. Investiční náklady dosahují 22 mil. Kč. Protože stávající zdroj plní emisní limity, není provedení ocenění alternativní investice vyžadováno, neboť alternativou je zachování stávajícího provozu s nulovými investičními náklady. Společnost sídlí a projekt bude realizován v regionu NUTS II Střední Čechy. náklady na nadstandard…………………………………..……….… 22,0 mil Kč úspora provozních nákladů…………………………………………... 0,0 mil. Kč náklady způsobilé pro poskytnutí podpory dle ŽP …… 22,0 – 0,0 = 22,0 mil. Kč veřejná podpora ……………..…………. 22,0 * 0,5 = 11 mil. Kč maximální možná podpora z OP ŽP….…22,0 * 0,9 = 19,8 mil Kč Projektu bude poskytnuta podpora ve výši 11 mil. Kč. Příklad 4 Pokyny pro životní prostředí Na základě novely vyhlášky ministerstva životního prostředí vydané v 10/2005 došlo k zpřísnění emisního limitu pro VOC z 100 mg/m3 na 50 mg/m3 vzdušiny ve výduchu při impregnaci dřeva. Investiční náklady na jednotku katalytické redukce jsou odhadovány na 15 mil. Kč a žadatelem je velký podnik a nachází se na území Prahy. Na základě údajů uvedených v žádosti a jejích přílohách je konstatováno, že nedochází k provozním úsporám (snížení poplatků za znečišťování ovzduší je nižší než zvýšené náklady na provoz katalytické jednotky). Předkladatel žádosti předpokládá, že instalací jednotky dosáhne koncentrace 20 mg/m3. Realizací 13



projektu nedojde ke zvýšení výrobní kapacity. Náklady na dosažení standardu jsou stanoveny pomocí výběrového řízení a zjištěné alternativní ceny jednotky termické oxidace dosahující koncentrace 50 mg/m3 na 8 mil. Kč. náklady na nadstandard……………………………....….(15 – 8) = 7,0 mil Kč úspora provozních nákladů…………………………………..…….. 0,0 mil. Kč náklady způsobilé pro poskytnutí podpory dle ŽP …… 7,0 – 0,0 = 7,0 mil. Kč veřejná podpora ……………………………………..… 7,0 * 0,5 = 3,5 mil. Kč maximální možná podpora z OP ŽP………………….…7,0 * 0,9 = 6,3 mil Kč Projektu bude poskytnuta podpora ve výši 3,5 mil. Kč. Příklad 5 Pokyny pro životní prostředí Společnost zabývající se výrobou krytinových tašek a cihel s projektovou výrobní kapacitou 72 t/den, (střední zdroj znečištění ovzduší) se nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Zdrojem procesního tepla je zařízení na spalování topného oleje. Odpadní plyny prochází tkaninovým filtrem, kde dochází k záchytu tuhých látek. Zdroj v současné době neplní emisní limit pro emise TZL (150 mg/m3), který je překračován cca o 10 mg/m3. Další stanovené emisní limity zdroj znečištění plní. Společnost se rozhodla řešit snížení emisí ze svého provozu komplexně, tedy pořízením nového zdroje spalujícího zemní plyn a instalací výkonnějších tkaninových filtrů. Investiční náklady na pořízení nového zdroje tepla dosahují celkem 10,3 mil Kč a 2,5 mil Kč na pořízení dodatečného tkaninového filtru, přičemž k dosažení požadované hodnoty emisního limitu by postačovala instalace dodatečného tkaninového filtru. Po realizaci bude očekávaná koncentrace TZL dosahovat cca 50 mg/m3. Realizací investičního projektu nedojde k zvýšení výrobní kapacity a dojde k provozní úspoře 25 tis. Kč. Společnost je klasifikována jako velký podnik a místo realizace se nachází v NUTS II Jihozápad. Společnost čerpala již podporu De minimis na jiný projekt v loňském roce, a proto využití tohoto pravidla není v tomto případě možné. náklady na nadstandard……………………………..…….(12,8 – 2,5) = 10,3 mil. Kč úspora provozních nákladů……………………………………0,025 * 5 = 0,125 mil. Kč náklady způsobilé pro poskytnutí podpory dle ŽP ……… 10,3 – 0,125 = 10,175 mil. Kč veřejná podpora …………………………………………. 10,175 * 0,5 = 5,0875 mil. Kč maximální možná podpora z OP ŽP……………………..…12,8 * 0,9 = 11,52 mil Kč Projektu může být poskytnuta podpora v maximální výši 5,0875 mil. Kč.

14



Příklad 6 Pokyny pro životní prostředí Velký podnik, zabývající se výrobou oceli, bude realizovat projekt na záchyt fugitivních emisí vznikajících při vykládce rud. Náklady na realizaci odsávání a instalaci tkaninových filtrů dosahují 70 milionů Kč. Jedná se o zdroj emisí, který nemá stanoveny limity pro znečištění, a to jak dle evropské, tak národní legislativy včetně integrovaného povolení zdroje. Protože se jedná o podnik v oboru výroby oceli, není možné využít podpory dle regionální blokové výjimky a je tedy nutné využití pokynů pro životní prostředí. V souvislosti s realizací akce nedojde k úspoře provozních nákladů. Projektová příprava

300 000 Kč

z toho projektová příprava po akceptaci

200 000 Kč

Investiční náklady na odsávání a filtry

70 000 000 Kč

Náklady na stavební dozor

1 500 000 Kč

Náklady na propagaci

100 000 Kč

Náklady na realizaci celkem

71 900 000 Kč

Náklady na poskytnutí veřejné podpory

70 300 000 Kč

Protože národní ani evropská legislativa nestanovuje limity pro emise z tohoto zdroje emisí, je možné poskytnutí podpory ve výši 70 300 000 * 0,5 = 35 150 000 Kč Projektu může být poskytnuta podpora v maximální výši 35,15 mil. Kč. Příklad 7 Pokyny pro životní prostředí Zařízení na spékání železných rud má v současnosti instalovány elektrostatické odlučovače, přičemž u zařízení dochází k překračování hodnoty 50 mg/Nm3 tuhých látek, která je stanovena jako nevýše přípustná hodnota pro technologii elektrostatických odlučovačů v příslušném dokumentu BREF. Na zařízení budou instalovány vysoce účinné tkaninové filtry, jejichž instalací se podaří dosáhnout snížení koncentrace tuhých látek na hodnotu 5 mg/Nm3 tuhých látek, přičemž požadavek dle dokumentu BREF pro technologii tkaninových filtrů je definován rozpětím 5 – 20 mg/Nm3 tuhých látek. Náklady na pořízení technologie dosahují výše 600 mil Kč, přičemž instalací méně výkonného zařízení, kterou by bylo dosaženo snížení na požadovanou hodnotu 20 mg/Nm3 tuhých látek představuje investici ve výši 400 mil Kč. Instalací technologie umožňující vyšší úroveň ochrany nepřináší žádnou provozní výhodu či výnos. Projektová příprava

5 000 000 Kč


3 000 000 Kč

Investiční náklady na odsávání a filtry

600 000 000 Kč

Alternativní investice

400 000 000 Kč


6 000 000 Kč


100 000 Kč 15




611 100 000 Kč

Náklady způsobilé pro poskytnutí přípustné míry veřejné podpory budou v tomto případě stanoveny jako rozdíl mezi Investičními náklady na instalaci vysoce účinných tkaninových filtrů po odečtení nákladů na alternativní investici, jíž by bylo právě dosaženo požadované úrovně ochrany. K těmto nákladům je pak možné přičíst náklady na projektovou přípravu po akceptaci a náklady na propagaci. Způsobilé náklady na poskytnutí veřejné podpory

203 100 000 Kč

Protože realizací vyšší úrovně ochrany nepřináší provozní výhodu či výnosy je přípustná míra veřejné podpory stanovena dle vztahu Způsobilé náklady na poskytnutí veřejné podpory * 0,5 = 101 550 000 Kč Příklad 8 Regionální bloková výjimka (GBER) V rámci projektu bude realizována rekonstrukce stávajících parních rozvodů tepla a dále pak rozšíření systému zásobování teplem spolu s přechodem ze spalování uhlí a TTO na plyn a biomasu. Projekt je realizován v Moravskoslezském kraji, přičemž žadatel nesplňuje definici malého či středního podniku. Projektová příprava

600 000 Kč


300 000 Kč

Náklady na rekonstrukci zdroje tepla

15 000 000 Kč

Náklady na rozšíření systému zásobováním teplem

12 000 000 Kč

Náklady na přechod z parního na teplovodní systém

23 000 000 Kč


1 500 000 Kč


200 000 Kč


52 300 000 Kč

Náklady na poskytnutí veřejné podpory

50 500 000 Kč

V tomto případě bude možné poskytnutí veřejné podpory ve výši 50 500 000 Kč * 0,40 (limit podpory pro Moravskoslezský kraj) = 20 200 000 Kč

16



Příklad 9 GBER úspora energie čl. 21 V rámci projektu dojde k náhradě spalování LTO za spalování zemního plynu a zároveň dojde k zateplení areálu budov, které jsou zásobovány teplem a TUV z této kotelny. Protože u projektů tohoto typu je omezena způsobilost výdajů pro dle kapitoly 5 OP ŽP, bude následně proveden nejen výpočet přípustné míry podpory, ale pro názornost bude uveden i výpočet způsobilých výdajů a výše podpory dle OP ŽP. Pro úplnost dodáváme, že náklady na změnu zdroje jsou očekávány ve výši 10 000 000 Kč a náklady na realizaci úsporných opatření na obálce budovy ve výši 100 200 000 Kč. Protože k vlastní úspoře primárních zdrojů energie dojde realizací obou částí projektu, je možné do způsobilých investičních nákladů zahrnout obě části. Vlastní stanovení konkrétní výše přípustné veřejné podpory projektu Projektová příprava:

3 800 000 Kč

z toho před akceptací žádosti:

1 400 000 Kč

z toho po akceptaci žádosti:

2 400 000 Kč

Investiční náklady:

110 200 000 Kč

z toho investiční náklady související s realizací úspor energie:110 200 000 Kč z toho investiční náklady nesouvisející s realizací úspor energie: Úspora provozních nákladů za 1 rok:

0,- Kč

3 000 000 Kč

úspora provozních nákladů za 5 let:

15 000 000 Kč

Náklady na stavební a autorský dozor

5 000 000 Kč

Propagace:

150 000 Kč

Celkové náklady dosahují v případě tohoto projektu částky 117 750 000 Kč. Z toho způsobilé náklady na poskytnutí veřejné podpory 112 750 000 Kč (označeny žlutou barvou). Protože se jedná o velký podnik, stanovíme přípustnou míru veřejné podpory následovně: 112 750 000 – 15 000 000 = 97 750 000 97 750 000 * 0,6 = 58 650 000

provedení odečtu úspory za 5 let stanovení maximální veřejné podpory

Protože částka 58 650 000 jistě nepřesahuje limit 7 500 000 € pro GBER, můžeme konstatovat, že 58 650 000 Kč je maximální výše veřejné podpory projektu stanovená dle článku 21 GBER.

17



Stanovení možné podpory dle pravidel pro OPŽP Projektová příprava:

3 800 000 Kč

z toho před akceptací žádosti:

1 400 000 Kč

z toho po akceptaci žádosti:

2 400 000 Kč


110 200 000 Kč

z toho investiční náklady související s realizací úspor energie:110 200 000 Kč z toho investiční náklady nesouvisející s realizací úspor energie: Úspora provozních nákladů za 1 rok:

0,- Kč

3 000 000 Kč


15 000 000 Kč


5 000 000 Kč

Propagace:

150 000 Kč

V kapitole 5 Implementačního dokumentu se stanovují limity podpory pro zateplování obvodového pláště budovy, a to vyjádřením limitních nákladů na m2 zateplované konstrukce. Konkrétně se jedná o hodnoty 2 500 Kč/m2 obvodového pláště, 6 000 Kč/m2 výplní otvorů a konečně 2 000 Kč/m2 ostatních ploch (střechy, podlahy) V našem případě je limit pro způsobilé investiční náklady při zohlednění rozměrů jednotlivých kategorií zateplovaných konstrukcí roven 59 850 000 Kč. Investiční náklady nezpůsobilé pro poskytnutí podpory dle pravidel OP ŽP, tak jsou pro část realizace úspor energie na obálce budovy 100 200 000 – 59 850 000 = 40 350 000 Kč. Od celkových způsobilých investičních výdajů jsou navíc odvozeny i způsobilé náklady na projektovou přípravu a dozor. Projektová příprava:

3 800 000 Kč

z toho způsobilá (5 %):

3 492 500 Kč

z toho nezpůsobilá:

307 500 Kč


110 200 000 Kč

z toho investiční způsobilé:

69 850 000 Kč

z toho investiční náklady nezpůsobilé:

40 350 000 Kč

Úspora provozních nákladů za 1 rok:

3 000 000 Kč


15 000 000 Kč


5 000 000 Kč

z toho způsobilé náklady na dozor (3 %):

2 095 500 Kč

z toho nezpůsobilé náklady na dozor:

2 904 500 Kč

Propagace:

150 000 Kč

18



V případě stanovení výše podpory projektu dle pravidel OP ŽP je nutné od výdajů věcně způsobilých pro poskytnutí podpory dále odečíst stejně jako v případě veřejné podpory úsporu provozních nákladů za 5 let. Celkové způsobilé náklady projektu tak získáme (3 492 500 + 69 850 000 + 2 095 500 + 150 000) – 15 000 000 = 75 588 000 – 15 000 000 = = 60 588 000 Kč

způsobilé výdaje pro poskytnutí podpory dle OP ŽP

Výše podpory je 90 % způsobilých výdajů tedy 60 588 000 * 0,9 = 54 529 200 Kč. Výše podpory dle pravidel OPŽP je tedy v tomto případě nižší než maximální přípustná míra veřejné podpory. Poskytnutí podpory se bude tedy v tomto případě řídit pravidly OPŽP a podpora může být poskytnuta i na projektovou přípravu v celém rozsahu a na náklady spojené s dozorem. Prověření maximální možné výše veřejné podpory bude následně provedeno před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí podpory a uzavřením Smlouvy o podpoře a rovněž v rámci Závěrečného vyhodnocení akce, a to vždy na základě aktualizovaných údajů.

19



Evropská unie Spolufinancováno z Prioritní osy 8 – Technická pomoc financovaná z Fondu soudržnosti

Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí České republiky www.opzp.cz Zelená linka 800 260 500 [email protected]

20

Projekty v prioritní ose 2 a poskytování veřejné podpory

Recommend Documents