PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ

ING. MICHAL RADIMSKÝ

PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ MODUL 6 VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Projektování pozemních komunikací · Modul 6

© Ing. Michal Radimský, Brno 2007

- 2 (27) -

Obsah

OBSAH 1 Úvod ...............................................................................................................5 1.1 Cíle ........................................................................................................5 1.2 Požadované znalosti ..............................................................................5 1.3 Doba pot ebná ke studiu .......................................................................5 1.4 Klí ová slova.........................................................................................5 1.5 Použitá terminologie .............................................................................5 2 Výkresová dokumentace staveb pozemních komunikací .........................7 2.1 len ní dokumentace stavby ................................................................7 2.2 Všeobecné požadavky na zpracování dokumentace staveb pozemních komunikací............................................................................................9 2.2.1 Všeobecné požadavky.............................................................9 2.2.2 Písemná ást dokumentace .....................................................9 2.2.3 Výkresová ást dokumentace................................................10 2.3 Náležitosti dokumentace .....................................................................10 2.4 Výkresy dokumentace pozemních komunikací ..................................12 2.4.1 Spole né zásady pro úpravu výkres ....................................12 2.4.2 P ehledná situace ..................................................................13 2.4.3 Podrobná a koordina ní situace ............................................14 2.4.4 P ehledný podélný profil.......................................................15 2.4.5 Podrobný podélný profil .......................................................16 2.4.6 Vzorový p í ný ez ...............................................................17 2.4.7 P í né ezy ............................................................................18 2.4.8 Vyty ovací výkres ................................................................18 2.4.9 Rozvor hmot..........................................................................19 2.4.10 Dopravní zna ky ...................................................................19 2.4.11 Výkresy sou ástí ...................................................................19 2.4.12 Výkresy zábor pozemk .....................................................19 2.4.13 Záv r .....................................................................................20 3 Záv r ............................................................................................................27 3.1 Shrnutí.................................................................................................27 3.2 Studijní prameny .................................................................................27 3.2.1 Seznam použité literatury .....................................................27 3.2.2 Seznam dopl kové studijní literatury ...................................27

- 3 (27) -

Úvod

1

Úvod

1.1

Cíle

Cílem tohoto modulu je seznámit Vás s tím, jakým zp sobem je uspo ádána projektová dokumentace. Jaké má náležitosti, co obsahuje a co se nesmí opomenout. Postupn se dozvíte jaké jsou písemné ásti dokumentace a co by m la každá ást obsahovat.

1.2

Požadované znalosti

Projektování pozemních komunikací z p edm tu Pozemní komunikace I.

1.3

Doba pot ebná ke studiu

Doba pot ebná k nastudování toho modulu se odhaduje na cca 4 hodiny.

1.4

Klí ová slova

Projektová dokumentace, pr vodní zpráva, technická zpráva, situace, podélný profil, charakteristické p í né ezy, vzorové p í né ezy, rozvoz hmot, vyty ovací výkres, zábor pozemk .

1.5

Použitá terminologie

PK… pozemní komunikace PD… projektová dokumentace TZ… technická zpráva

- 5 (27) -

Výkresová dokumentace staveb pozemních komunikací

2


2.1

len ní dokumentace stavby

S p ihlédnutím k úkol m, které eší dokumenta ní p íprava stavby, se lení dokumentace stavby na tyto stupn : • studie (ST) •

vyhledávací studie (VST)

•

studie proveditelnosti a ú elnosti – p edinvesti ní studie (STPÚ)

•

technická studie (TST)

•

investi ní zám r

•

studie finan ního zajišt ní stavby

•

dopravní studie

• dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (DUR) • dokumentace k oznámení o zám ru v území (DOZU) • projektová dokumentace pro ohlášení stavby (DOS) • projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení (DSP) • projektová dokumentace pro provád ní stavby (PDPS) • zadávací dokumentace stavby (ZDS) • dokumentace bouracích prací • realiza ní dokumentace (RDS) • dokumentace skute ného provedení stavby (DSPS)

- 7 (27) -


Obr. 2.1.1: Rozd lení dokumentace stavby pozemní komunikace (viz Sm rnice pro dokumentaci staveb pozemních komunikací)

- 8 (27) -


2.2

Všeobecné požadavky na zpracování dokumentace staveb pozemních komunikací

2.2.1

Všeobecné požadavky

len ní a obsah p íslušného stupn dokumentace pozemní komunikace musí být v souladu s ustanovením „Sm rnice pro dokumentaci staveb pozemních komunikací“ schválené MDS-OI, .j. 101/07-910-IPK/1 ze dne 29.1. 2007 s ú inností od 1.února 2007. Dokumentace cizích za ízení na pozemních komunikacích se vypracuje tak, aby její len ní a obsah odpovídal požadavk m vlastník (nabyvatel ) nebo správc (uživatel) t chto za ízení a p íslušným p edpis m pro tato za ízení. Hlavní krycí desky dokumentace a každá její samostatná ást musí být jednotným zp sobem ozna ena názvem stavby, stupn m dokumentace, názvem p íslušné ásti dokumentace a dalšími identifika ními údaji (zadavatel/objednatel a zhotovitel dokumentace, íslo výtisku, m síc a rok zhotovení). Seznam vyjad ující obsah jednotlivých ástí dokumentace se uvede na vnit ní stran obalu p íslušné ásti. Hlavní krycí desky se opat í seznamem jednotlivých ástí dokumentace. Mazání v dokumentaci p edávané zadavateli/objednateli není dovoleno. P ílohy dokumentace musí být podepsány pracovníkem zhotovitele odpov dným za p íslušnou dokumentaci a ov ením (podpisem a razítkem) autorizovaných osob pro obory a specializace, které jsou uplatn ny p i zhotovení jmenovité ásti dokumentace stavby. Kvalita materiálu jednotlivých dokument (papír, obálky, tisk) a druh reprografické metody pro rozmnožení písemností a výkres musí zajistit jednotnost všech souprav (pare). Po et požadovaných souprav (pare) dokumentace, po ty vícetisk jednotlivých p íloh nebo ástí dokumentace a p ípadn další požadavky na vybavení dokumentace ur í zadavatel/objednatel dokumentace podle svých pot eb s p ihlédnutím k povaze dokumentace a jejího použití.

2.2.2

Písemná ást dokumentace

Požaduje se, aby písemná ást dokumentace m la pouze nezbytný rozsah. Je t eba dodržovat zásadu, že návrhy (údaje) uvedené na výkresech se podrobn nepopisují v písemné ásti dokumentace, pokud se nejedná o zd vodn ní nebo zhodnocení t chto návrh . Texty musí být napsané stru n , srozumiteln , jednozna n a jejich pravopisná stránka musí být v souladu s pravidly eského pravopisu. Texty musí být napsané strojem nebo zpracované textovými editory. Rukopisné písemnosti jsou p ípustné pouze jde-li o originál dokument nebo jejich kopie, které obdrží zhotovitel od zadavatele/jednatele nebo t etích osob a které jsou za azené s dokladové ásti dokumentace. Jednotlivé listy a svazky písemností musí mít o íznutý formát ady ISO-A obvykle A4, p ípadn A3. Každá písemná ást obsahující více než 1 list musí být pevn spojena v jeden celek.

- 9 (27) -


2.2.3

Výkresová ást dokumentace

Výkresy dokumentace PK se vyhotoví ve shod s požadavky SN 01 3466 a SN 01 3467, které ur ují zp sob kreslení PK a most . Dále je t eba uplatnit normativní odkazy na další SN, které ur ují názvosloví, formáty, skládání výkres a další podrobnosti pro zhotovení výkres . Zna ky a symboly použité ve výkresech musí být ve shod s TP 113. Obsah a úprava výkres musí být uspo ádány tak, aby: • použitá m ítka a kresba zaru ovaly srozumitelnost vyobrazení ( SN 01 3466) • popisy byly stru né, ale výstižné a úplné • grafickou úpravou a barevností se zajistilo rozlišení r zných prvk zobrazených na výkrese a umožnila se snadná orientace uživatele výkresu • obsah výkresu spl oval funkci, kterou má výkres v dokumentaci plnit Zhotovitel je povinen se ídit p i zpracování dokumentace stavby t mito zásadami: • pro jednotky zna ky veli in použít Mezinárodní soustavu jednotek (SI), která ur uje základní i odvozené jednotky a jednotky užívané spolu s SI, ve shod s SN ISO 1000 (01 1301) • v dokumentaci používat pro ur itou hodnotu, rozm r apod. jeden druh jednotky (bu základní nebo odvozené nebo užívaní spolu s SI), tato zásada platí zejména pro jednotlivé písemnosti a jednotlivé výkresy • pokud je to ú elné kv li praktickému významu (vhodnosti), je možné na jednom výkrese nebo v jedné písemnosti použít více druh jedné jednotky (nap . základní a odvozené), ale jejich ozna ení nebo vysv tlující popis musí zamezit jejich zám n – vhodný je zp sob vyjád ení všech veli in v jednotkách SI a použitím mocnin deseti místo p edpon (nap . l = 103 mm)

2.3

Náležitosti dokumentace

Podle „Sm rnice pro dokumentaci staveb pozemních komunikací“ se v tšinou písemnosti a výkresy objekt zpracovávají s t mito náležitostmi: • pr vodní nebo souhrnná technická zpráva •

charakteristika území

•

základní údaje o stavb

•

p ehled výchozích podklad a pr zkum

•

len ní stavby

•

podmínky realizace stavby

•

p ehled budoucích vlastník (správc )

•

p edávání ástí stavby do užívání

- 10 (27) -


•

souhrnný technický popis stavby • pro pozemní komunikace, mostní objekty a zdi, odvodn ní komunikace, tunely, obslužná za ízení, atd.

• dot ená ochranná pásma • zásah stavby do území • nároky stavby na zdroje a její pot eby • vliv stavby a provozu na PK na zdraví a životní prost edí • obecné požadavky na bezpe nost • p ehledná situace ve vhodném m ítku • situace pozemní komunikace Zobrazuje se pro navrženou komunikaci, k ižovatky a k ížení s ostatními komunikacemi, dot ené inženýrské sít , demolice a ostatní úpravy v p im eném m ítku. Obvykle se použije m ítko 1:1 000 a 1:2 000. V p ípadech složitých vztah se užije m ítko 1:500. Pro jednoduchá technická ešení je n kdy postaující i m ítko 1:5 000. • podélný profil Zpravidla se vypracuje v délkovém m ítku situace a výškovém m ítku s desetinásobným p evýšením, tj. 1: 500/50, 1: 1 000/100, 1: 2 000/200 a 1:5 000/500. • vzorové p í né ezy Vypracují se pro charakteristické a odlišné úseky komunikace (zá ez, násyp, r zný po et dopravních pruh , v tve k ižovatek apod.). Kreslí se obvykle v m ítku 1:50, p ípadn 1:100. • charakteristické p í né ezy Kreslí se zpravidla v m ítku 1:100. Vypracují se v p ípad nutnosti ur it a zobrazit charakteristiky odlišných úsek . • výkresy detailních ástí objektu Kreslí se zpravidla v m ítku 1:10 až 1:500. Jedná se zejména o podrobnosti odvod ovacích za ízení, drobných op rných a zárubních zdí, bezpe nostních za ízení, dopravních zna ek a oplocení. • výkresy dopravních obslužných za ízení Zpracují se v p ípadech, kdy jsou sou ástí objektu pozemní komunikace. Jsou to p edevším autobusové zastávky, parkovišt a jiné dopravní plochy a za ízení. M ítko volí projektant. • výkresy dopravního zna ení Obsahují návrh, druh a umíst ní svislých a vodorovných dopravních zna ek. • vyty ovací výkres v p im eném m ítku (pokud se nezpracovává vyty ovací elaborát celé stavby)

- 11 (27) -


2.4

Výkresy dokumentace pozemních komunikací

Mezi základní výkresy dokumentace pozemních komunikací je možno za adit: • p ehlednou situaci • podrobnou (celkovou) situaci, pop . i koordina ní situaci • p ehledný nebo podrobný podélný profil • vzorové p í né ezy • p í né, pop . charakteristické p í né ezy • vyty ovací výkres • rozvoz hmot (hmotnice) • dopravní zna ení • výkresy sou ástí a podrobností (drobné objekty, nap . propustky, detaily) • výkres záboru pozemk Základní požadavky na kreslení, popis a úpravu všech druh technických výkres ur uje SN EN ISO 6428 (01 3105) „Základní požadavky na technické výkresy. Základní druh a velikost písma“ se volí v souladu s SN EN ISO 3098-0, 2 až 6 (01 3115) „Písmo pro technické výkresy“. Pro formáty a úpravu výkres platí SN ISO 5457 (01 3110) „Formáty a úprava výkresových list “.

2.4.1

Spole né zásady pro úpravu výkres

Na každé situaci a vyty ovacím výkresu musí být vyzna ena orientace na sever. Na všech výkresech musí být nad popisovým polem uveden sou adnicový a výškový systém. Pro názvy a zna ky r zných výškových a sou adnicových systém platí SN 73 0401 „Názvosloví v geodézii a kartografii“. D ležité je, aby výškové kóty na všech výkresech projektované stavby byly uvedeny v jednom výškovém systému. Projektovaný stav se kreslí erven . Na výkresech pozemních komunikací se uvádí: • stani ení osy komunikace se uvádí v km na jedno desetinné místo (nap . 2,6) – u p ehledných výkres po celých kilometrech, u podrobných výkres po 100 m • stani ení hlavních bod (TP, PK, KK, TK, …), objekt apod. v kilometrech na p t desetinných míst (nap . 13,254 19) • výškové kóty – v metrech na dv desetinná místa (nap . 182,32) • délkové kóty v p í ných ezech – v metrech na dv desetinná místa (nap . 12,50) • rozm ry konstrukcí v p í ných ezech (vrstvy konstrukce vozovky apod.) – v milimetrech (nap . 180) Stani ení na situaci a podélném profilu má nar stat ve sm ru zleva doprava. Popis stani ení osy se umis uje rovnob žn s osou obvykle vpravo ve sm ru - 12 (27) -


stani ení. Popis a stani ení hlavních bod se umis uje p evážn na vnit ní stranu oblouku na kolmici k ose. Kolmice se vyzna í tenkou plnou arou. Stani ení p í ných ez se umis uje obvykle vlevo od osy ve sm ru stani ení na krátké úse ce kolmé na osu. Ostatní popis (nap . objekt , základní návrhové prvky oblouk v tabulce nebo bez ní) se umístí tak, aby nezasahoval do základního popisu. Základní návrhové prvky sm rových oblouk se umístí do tabulek podle SN 01 3466 „Výkresy pozemních komunikací“, které sm ují na vnit ní stranu oblouku kolmo na osu st edového úhlu oblouku. Hlavní výškové body, vrcholové body sm rového polygonu a hlavní body trasy se kreslí a popisují podle SN 01 3419 „Vyty ovací výkresy staveb“. Velikost úhl se udává ve stupních nejmén na jednu úhlovou minutu, nebo v gradech na dv desetinná místa. Velikost sklon se udává v procentech (nap . 2,5%), velikost sklonu svahu silni ního t lesa pom rem 1:n (nap . 1:3). Pro ozna ení hlavních bod trasy (oblouk , p ímek, p echodnic) se používají tyto zna ky: TK

te na – kruh

KT

kruh – te na

TP

te na – p echodnice

PT

p echodnice – te na

PTP

p echodnice – te na – p echodnice (inflexní bod)

PKP

p echodnice – kružnice – p echodnice

PK

p echodnice – kružnice

KP

kružnice - p echodnice

KK

kružnice - kružnice

Ke zna kám se obvykle p ipisuje íslo p íslušného oblouku s rozlišení hlavní trasy, vedlejších komunikací, v tví k ižovatek, ástí aj. Inženýrské sít (vodovod, kanalizace apod.) ešení samostatn se kreslí podle p íslušných norem. Projektovaný stav se kreslí erven . Osy projektovaných tras pozemních komunikací se kreslí tlustou erchovanou arou a ozna ují se popisem. Ostatní osy se kreslí tenkou erchovanou arou. P i více variantách ve složit jších situacích se doporu uje osy variant barevn odlišit.

2.4.2

P ehledná situace

P ehledná situace se kreslí do mapových podklad zpravidla v m ítku 1:10 000, p ípadn i 1:5 000, 1:25 000, 1:50 000. P ehledná situace se kreslí jednobarevn i více barevn . Stávající stav se kreslí ern , výškopis hn d a navrhovaný stav erven . Trasa navrhované pozemní komunikace jedno a dvoupruhová se vykreslí tlustou plnou arou a ty a vícepruhová komunikace dv ma rovnob žnými tlustými plnými arami. Pokud vypracováváme projekt na úrovni studie je dovoleno vykreslení zjednodušené (osa, hrany koruny, paty svah ) celé t leso pozem-

- 13 (27) -


ní komunikace. P ehledná situace by m la být na jednom výkrese pro dostate nou názornost dopln na podélným profilem s odpovídajícím popisem trasy. Za átek (ZÚ) a konec (KÚ) úpravy se ozna í kroužkem jako hlavní body trasy nebo tlustou plnou úse kou kolmou na osu komunikace. P ed za átkem a koncem úpravy se vyzna í sm ry šipkou a popisem sm r s íslem pozemní komunikace (nap . I/67 Sk e o >). Rovn ž i stani ení ozna ujeme kroužkem na ose komunikace a popisem. Zpracováváme-li situaci v tších m ítek (1:5 000 a 1:10 000) doporu uje se doplnit k popisu sm rových prvk i popis polom ru oblouku a délky p echodnic. V tve k ižovatky se zna í stejn jako trasa jedno nebo dvoupruhové komunikace, a to plnou arou s vyzna ením a popisem sm r . V p ípad vyhledávací studie se variantní ešení kreslí barevn odlišenou tlustou arou s popisem (nap . VARIANTA I). Mostní objekty se zakreslují do situace schematicky (p dorysný obrys nosné konstrukce) tlustou plnou arou s popisem (nap . MOST P ES R55 v km 6,345 19 DL. 75,00 m. Op rné a zárubní zdi se zakreslují pouze tlustou plnou arou s popisem (nap . OP RNÁ ZE DL. 110,00 m). Tunely se rovn ž zakreslují schematickým vyzna ením portál s popisem (nap . TUNEL DL. 590,00 m). Trasa pozemní komunikace v tunelu se kreslí tlustou árkovanou arou. Osy kolejí tramvajové trati a železnice se vykreslují tlustou plnou arou.

2.4.3

Podrobná a koordina ní situace

Podrobná (celková) a koordina ní situace se kreslí do mapových podklad podle SN 01 3411 „Mapy velkých m ítek, kreslení a zna ky“ tak, aby m la dostate nou vypovídací schopnost, tj. aby se mohly jasn a p ehledn zobrazit všechny pot ebné náležitosti. Základní m ítka pro vykreslení podrobných situací jsou 1:500 a 1:1 000, déle pak menší m ítka 1:2 000 a 1:5 000 nebo v tší m ítka 1:200. Pro vyhotovení podrobné situace v barevném provedení platí podobné podmínky jako pro p ehlednou situaci. Stávající stav ern , výškopis hn d a navrhovaný stav erven . Je možné i jednobarevn vyhotovené podrobné situace. Plochy komunikací, chodník , svah výkop a násyp , vodní toky a plochy, drážní t leso, vegeta ní úpravy, lesní a polní cesty se vybarvují: • navrhovaná vozovka

ervená, sv tlá (kadmium ervené sv tlé)

• stávající vozovka

šedivá (Paynova še sv tlá)

• chodníky

žluté (kadmium žluté sv tlé)

• svahy výkop

hn dá (Puzzuola)

• svahy násyp

zelená sv tlá (stálá zele sv tlá)

• vodní toky

modrá (Coelinova mod )

• drážní t leso (železnice, tramvajové trat ) fialová (kobalt fialový sv tlý) • dlažby (krom vozovky)

oranžová (kadmium oranžové)

- 14 (27) -


• vegeta ní úpravy

zelená st ední (stálá zele st ední)

• úprava lesních a polních cest

okr sv tlý

• cyklistické stezky, pásy

ervená (kadmium ervené tmavé)

Osa projektované komunikace se kreslí tlustou erchovanou arou s ozna ením a popisem sm r . Všechny prvky ší kového uspo ádání pozemní komunikace (jízdní pás, p ídatné a p idružené pruhy, krajnice, chodníky, odpo ívky, k ižovatky, odvodn ní, sjezdy na pozemky) se kreslí p dorysným obrysem tenkou plnou arou. Objekty na pozemní komunikaci viditelné pohledem shora (mosty, propustky) se zakreslí schematicky p dorysným obrysem tenkou plnou arou. Ta ást konstrukce, která není viditelná pohledem shora se kreslí tenkou árkovanou arou. Popis každého objektu je orientován kolmo na osu komunikace (nap . km 0,365 25 PROPUSTEK DN 600). Seznam všech objekt se umis uje do pole legendy. Technické šrafy násypových a výkopových ploch (v . p íkop ) se kreslí tenkou plnou arou. Šrafy by m ly dostate ným zp sobem dokumentovat danou situaci. Umís ují se v tšinou vst ícn v jednom ezu. Za átek (ZÚ) a konec (KÚ) úpravy se ozna uj kroužkem jako bod hlavní trasy nebo tlustou plnou úse kou kolmou na osu komunikace. P ed ZÚ a za KÚ musí být uvedeny sm ry se šipkou a íslem komunikace. Stani ení se udává po 0,100 km dopln né jednoduchým kroužkem na ose a popisem. Popis podrobných bod sm rového vedení je dopln n tlustými plnými úse kami kolmo na osu. Místa p í ných ez se op t ozna ují tenkými plnými úse kami kolmo na osu. Op rné a zárubní zdi jsou v situaci zakresleny velmi tlustou plnou arou dopln nou popisem. U za átku a konce zdi se uvádí stani ení. U odvodn ní a záchytného bezpe nostního za ízení je d ležité ozna it typ, délku, za átek a konec stani ením. Vpust se zakreslují v etn napojení na kanaliza ní sí . Je d ležité uvést hranici silni ního pozemku (trvalý zábor) tenkou plnou arou. Pro koordina ní situaci platí pro vykreslení stejná pravidla jako pro podrobnou situaci: • stávající nadzemní a podzemní vedení inženýrských sítí (podle 01 3411)

SN

• navrhované inženýrské sít tlustou plnou arou dopln nou zna kami • hranice staveništ tlustou árkovanou arou • ochranná pásma tenkou árkovanou arou s popisem Koordina ní situace je doporu eno kreslit vícebarevn .

2.4.4

P ehledný podélný profil

P ehledný podélný profil se obvykle kreslí ve stejném m ítku stejn jako p ehledná situace. Slouží pro zobrazení pr b hu nivelety ve stávajícím terénu.

- 15 (27) -


Podélný profil obsahuje: •

ez terénem tenkou plnou arou

• niveletu velmi tlustou arou s popisem polom r sklonových pom r

výškových oblouk

a

• kóty nivelety a kóty terénu do svislice po 0,1; 0,5 nebo 1,0 km • srovnávací rovina tlustou plnou arou se stani ení v km a s výškovou kótou

2.4.5

Podrobný podélný profil

Pro vykreslení podrobného podélného profilu se obvykle používá m ítko délek shodné s m ítkem podrobné situace. M ítko výšek je desetkrát p evýšeno oproti m ítku délek (nap . 1:2 000/200). Stani ení podélného profilu musí být shodné se stani ením situace, psáno zleva doprava. Oby ejn se podélné profily kreslí vícebarevn – navrhovaný stav erven , p ípadn jednobarevn . V podélném profilu se zakreslí: •

ez terénem s vyzna ením stávajících pozemních komunikací, vodních tok a železnic tenkou plnou arou

• kóty stávajícího terénu zapsané do svislice • stani ení jednotlivých p í ných ez zapsané do svislice na dv desetinná místa, svisle pod arou srovnávací roviny • vzdálenost jednotlivých p í ných ez v metrech na dv desetinná místa (mezi dv ma plnými tenkými arami) • v legend uveden popis (sklonové pom ry, vysv tlivky k arám p íkop a rigol , objekty, kóty nivelety, kóty terénu, srovnávací rovina, stani ení, vzdálenost p í ných ez , sm rové pom ry) • popis výškových oblouk •

R = polom r výškového oblouku v [m]

•

t = délka pr m tu te en výškového oblouku v [m]

•

y = max svislá po adnice výškového oblouku v [m]

• sklonové pom ry tenkou plnou arou, sklon v [%] uveden nad arou • te ny výškových oblouk se šipkami na sklonovníku tenkou plnou arou • stani ení d ležitých bod nivelety na svislici tenkou plnou arou a popisem (nap . 3,250 00) • k ižovatky, k ížení, p ipojení, sjezdy se zna kou, tenkou plnou arou se stani ením na zna ce • plá tenkou plnou arou • dno p íkop (rigol ) a trativod • zm na p í ného sklonu tenkou plnou arou se stani ením a popisem p í ných sklon - 16 (27) -


• kóty nivelety stejn jako kóty terénu do svislice ( erven ) • sm rové pom ry tenkou plnou arou s udáním stani ení hlavních bod , polom r , délek oblouk , p echodnic a p ímých úsek • niveleta navržené pozemní komunikace a mostní objekty tlustou plnou arou s popisem sm r , návazností a íslem komunikace (nap . I/55 Napajedla) • srovnávací rovina tlustou plnou arou se stani ením po 0,1 km, výškovou kótou a uvedením použitého sou adného systému Úprava stávajících silni ních objekt , vodních tok , železnice, kterých se nová trasa komunikace dotýká, se ozna í nap . ZRUŠÍ SE, P ELOŽÍ SE apod.

2.4.6

Vzorový p í ný ez

Vzorové p í né ezy se kreslí v m ítku 1:50, detaily v m ítku 1:20. Zjednodušené p í né ezy, které se používají u nižších stup projektové dokumentace, pouze pro znázorn ní p í ného uspo ádání, se kreslí v m ítku 1:100. Ve vzorovém p í ném ezu se kreslí všechno jednobarevn ( ern ): • tenkou plnou arou se kreslí obrys povrchu terénu v ezu, obrysy navrhovaného t lesa komunikace • obrys tlouš ky odstran né ornice tenkou árkovanou arou • osa navrhované komunikace tlustou erchovanou arou • obrys všech úprav a konstrukcí pozemní komunikace, které se dotýkají zemního t lesa tlustou plnou arou • bezpe nostní za ízení a ohrani ení silni ního pozemku tenkou plnou arou • jednotlivé vrstvy vozovky, krajnic a chodník tenkou plnou arou s grafickými zna kami dle SN 01 3466 • rozm ry celkové ší ky komunikace délkovými kótami, p í né sklony krytu vozovky a plán zna kou dle SN 01 3130 „Technické výkresy, kótování, základní ustanovení“ s popisem sklonu • povrch humusování i hladiny vodních tok tenkou plnou arou Každý vzorový p í ný ez musí obsahovat rozm ry kategorijní ší ky pozemní komunikace a jejich jednotlivých ástí, sklony uvedené popisem, hodnoty p í ných sklon jednotlivých ástí komunikace a p íslušné výškové kóty na krytové vrstv (osa, konec zpevn ní, konec nezpevn né krajnice spod.) a kóty plán a jejího p í ného sklonu podle SN 01 3130. V popisu vzorových p í ných sklon se vyzna í technická kategorie komunikace podle SN 73 6101 a 73 6110 a stani ení p í ného ezu pozemní komunikace s rozsahem platnosti a jiné d ležité údaje a to vodorovn nad osou (nap . v p ímé v násypu apod.). Kóta terénu se vyzna í vodorovn , kóta nivelety svisle a dopln ná od relativní výšku ± 0,00 m. Výškové kóty povrchu vozovky a lomových bod plán v relativních výškách od ± 0,00 m, také kóty p íkop , kóta drenáže a další kóty jednotlivých detail technického ešení p í ného ezu.

- 17 (27) -


Ve vyšších stupních projektové dokumentace pozemní komunikace se popisují jednotlivé vrstvy konstrukce vozovky, chodník apod. požadovanými hodnotami kvality materiál , norem, požadovanými hodnotami hutn ní, druhem silni ního vybavení apod.

2.4.7

P í né ezy

P í né ezy se kreslí v m ítku 1:100, pro nižší stupn projektové dokumentace je možné zvolit i menší m ítka 1:200, výjime n 1:500. P í né ezy stejn jako vzorové p í né ezy se kreslí jednobarevn ( ern ) ve stejné stylu. Na rozdíl od vzorového ezu nejsou v pracovních ezech uvád ny podrobnosti a popis konstrukcí vrstev vozovky a další detaily. Do p í ných ez se zakreslí: • stani ení p í ného ezu uvedené na osou • každá zm na ší kového uspo ádání se vyzna í samostatným kótováním v metrem • p í ný sklon vozovky a krajnic v [%] a sklon svah • v ose p í ného ezu se píší výškové kóty terénu a nivelety na dv desetinná místa (nap . 195,35) a body lom koruny pozemní komunikace se popisují svisle zkrácenou kótou (nap . 5,42) • výškový systém se vyzna í nad popisovým polem vlevo P í né ezy mohou být, po dohod s objednatelem, nahrazeny íslicovým výstupe z po íta e. Tam jsou krom základních údaj o stani ení uvedeny lomové body terénu, koruny a zemního t lesa, vzdáleností od osy a výškovou kótou, p ípadn jiné údaje podle druhu softwaru. O tyto údaje mohou být též dopln ny p í né ezy v uspo ádání obdobném jako u podélné ezu. Pracovní p í né ezy slouží rovn ž i k vykreslení podrobné situace, nebo z nich m žeme zjistit ší ku násypu, tj. vzdálenost paty násypu od osy komunikace v p íslušném míst ezu, stejným zp sobem i ší ku výkopu. Jsou-li p í né ezy vykresleny po dostate n malých vzdálenostech, dostaneme velmi kvalitn vykreslené t leso navržené pozemní komunikace. Krom toho z t chto p í ných ez zjiš ujeme i p íkopy u paty násyp (v zá ez jsou obvyklé, nejsou-li navrženy rigoly) apod. V praxi slouží pracovní p í né ezy k vypracování výkazu vým r, tj. kubatur hmot násyp a výkop , odhumusování, osetí svah , atd.

2.4.8

Vyty ovací výkres

Vyty ovací výkres se obvykle kreslí v m ítku 1:500, 1:1 000 nebo 1:2 000. M ítko se doporu uje volit shodn s m ítkem podrobné situace. Pro vykreslení vyty ovacích výkres platí SN 01 3419 „Výkresy ve stavebnictví, vytyovací výkresy staveb“. Sou adnicový a výškový systém je uveden nad popisovým polem.

- 18 (27) -


2.4.9

Rozvor hmot

M ítko délek se volí podle délky trasy 1:1 000, 1:2 000 nebo 1:5 000. M ítko objem zemin se volí podle výšky výkresu a podle pot eby (nap . 10 mm = 50 m3 nebo 10 mm = 5 000 m3), zvolené m ítko se napíše nad obraz hmotnice. Ve výkrese rozvoru hmot se kreslí: • srovnávací rovina tlustou plnou arou • stani ení po úsecích podle volby m ítka kroužkem, píše se rovnob žn se srovnávací rovinou • sou tová ára kubatur (hmotnice) tenkou plnou arou • nulové body, ve kterých je uvedena vyrovnávací p ímka popisem po adnice hmotnice • po adnice hmotnice v [m3] svisle • vyrovnávací p ímky tenkou te kovanou arou • rozvozná vzdálenost tlustou plnou arou • jednotlivé rozvozy tenkou plnou arou s vyzna ením sm ru rozvoru šipkou s udáním ísla rozvozu v kroužku, množství zeminy v [m3] a délkou rozvozu v [m] • ozna ení skládky nebo zemníku kroužkem na svislici nad srovnávací rovinou s popisem a stani ením

2.4.10 Dopravní zna ky Dopravní zna ky a za ízení se obvykle kreslí v m ítku odpovídajícím podrobné situaci, kreslí se v souladu s p íslušnými p edpisy a normami ( SN EN 1436 (01 8020), SN EN 12899-1, TP 65 aj.). Dopravní zna ky a dopravní za ízení se obvykle dokládají na samostatném výkresu, tzv. Situace dopravního zna ení. U jednoduchých ešení je možné dopravní zna ení vyzna it p ímo do podrobné situace. Složit jší dopravní zna ení (nap . p i rekonstrukcích ve m stech) se obvykle doporu uje zakreslit barevn . Stávající stav, v etn svislých dopravních zna ek a dopravních za ízeních, se kreslí ern , navrhovaný stav stavebních úprav a dopravních za ízení erven , navrhované svislé a vodorovné dopravní zna ky mod e.

2.4.11 Výkresy sou ástí Výkresy sou ástí, p íslušenství a podrobností pozemní komunikace se kreslí obvykle jednobarevn ern . Výkresy se kreslí a kótují podle zásad SN pro kreslení stavebních konstrukcí ( SN podskupiny 01 34..).

2.4.12 Výkresy zábor pozemk Výkres záboru pozemk se kreslí v m ítku 1:1 000, 1:2 000 nebo 1:2 880. Vyhotovuje se jednobarevn ern s vybarvením zabíraných ploch podle druhu záboru (trvalý, do asný nad 1 rok, do asný do 1 roku nebo vstup na pozemky)

- 19 (27) -


a podle druhu pozemk (zem d lský p dní fond ZPF, lesní p dní fond LPF, ostatní plochy atd.). Barvy ploch podle SN 01 3466.

2.4.13 Záv r Sou ástí každé projektové dokumentace je i pr vodní zpráva, která má za úkol p ehledn , stru n ale výstižn popsat zájmové území, charakterizovat ú el stavby a její etapizaci. Zárove také musí obsahovat orienta ní údaje stavby jako je velikost stavby, zastav ná plocha, odhad množství splaškových a dešových vod aj. Souhrnná technická zpráva slouží k popisu jednotlivých p íloh dokumentace. Musí být uvedeno zd vodn ní navrženého ešení z hlediska dodržení p íslušných obecných požadavk na výstavbu a zhodnocení staveništ . Technická zpráva musí stanovit podmínky pro p ípravu staveništ , základní údaje o provozu a technologii, zásady zajišt ní požární ochrany, bezpe nosti provozu stavby. Dále také vliv stavby na životní prost edí a civilní ochranu. Na za átku technické zprávy se uvedou údaje o stavebním objektu: název, celková délka, technická kategorie pozemní komunikace, investor, generální projektant, zpracovatel projektové dokumentace, zhotovitel staveních prací, budoucí správce, dot ené krajské (regionální), okresní a obecní ú ady, správci dot ených inženýrských sítí, plánovaná doba výstavby a investi ní náklad. Souhrnná technická zpráva musí obsahovat: 1. Popis stavby a) zd vodn ní výb ru stavebního pozemku • p edchozí projektová dokumentace, stru ná charakteristika zájmového území atd. b) zhodnocení staveništ • územní podmínky, morfologie území, geotechnické a hydrotechnické podmínky c) zásady urbanistického, architektonického a výtvarného ešení d) zásady technického ešení e) stru ný technický popis stavby • základní charakteristiky • druh stavby, identifika ní údaje (kategorie, t ída atd.), rozsah stavby (délka atd.), len ní stavby na stavební objekty • zásady ešení stavby – pozemní komunikace a jejich sou ásti • obslužnost území, ízení silni ního provozu • charakteristika navržené trasy PK • zásady sm rového, výškového a prostorového ešení • p í né uspo ádání PK

- 20 (27) -


• základní návrhová kategorie, funk ní skupina, zv tšení po tu jízdních pruh • zemní t leso • zd vodn ní tvaru zemního t lesa, materiálová problematika • zpevn né plochy • zp sob návrhu (katalog, výpo et) • odvod ovací za ízení • k ižovatky, k ížení • souhrnný seznam, kapacitní posouzení • mostní objekty • tunelové objekty • vybavení a p íslušenství PK • zásady dopravní zna ení • obslužná za ízení • SSÚD • ostatní objekty 2. Stanovení podmínek pro p ípravu výstavby Technická zpráva musí být vždy ukon ena datem a vlastnoru ním podpisem zpracovatele.

- 21 (27) -


Obr. 2.4.13.1: Vzorový p í ný ez

- 22 (27) -


Obr. 2.4.13.2: Podélný profil

- 23 (27) -


Obr. 2.4.13.3: Charakteristické p í né ezy

- 24 (27) -


Obr. 2.4.13.4: Situace variant Kontrolní otázky Jaké je základní d lení dokumentace stavby pozemní komunikace? Jaké ásti by m la každý dokumentace stavby obsahovat?

- 25 (27) -

Záv r

3

Záv r

3.1

Shrnutí

Tento modul má sloužit jako podklad pro správné vypracování projektu. Jedná se seznam náležitostí jednotlivých p íloh projektové dokumentace stavby pozemní komunikace.

3.2

Studijní prameny

3.2.1

Seznam použité literatury

[1]

SN 01 3466 Výkresy inženýrských staveb – Výkresy pozemních komunikací

[2]

MDS-OI, .j. 101/07-910-IPK/1 Sm rnice pro dokumentaci staveb pozemních komunikací ze dne 29.1.2007 s ú inností od 1. února 2007

3.2.2 [3]

Seznam dopl kové studijní literatury Kraj ovi M., J za P., Holcner P., ezá M. Silnice a dálnice I. Návody na vypracování cvi ení Brno: CERM, 2007

- 27 (27) -

PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Recommend Documents