PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ

ING. MICHAL RADIMSKÝ

PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ MODUL 3 ODVODN NÍ SILNIC A DÁLNIC

STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Projektování pozemních komunikací · Modul 3

© Ing. Michal Radimský, Brno 2007

- 2 (21) -

Obsah

OBSAH 1 Úvod ...............................................................................................................5 1.1 Cíle ........................................................................................................5 1.2 Požadované znalosti ..............................................................................5 1.3 Doba pot ebná ke studiu .......................................................................5 1.4 Klí ová slova.........................................................................................5 2 Odvodn ní silnic a dálnic.............................................................................7 2.1 P sobení vody .......................................................................................7 2.2 Povrchová voda.....................................................................................8 2.3 P íkopy ................................................................................................10 2.4 Rigoly..................................................................................................11 2.5 Drenáže (trativody) .............................................................................12 2.6 Odvod ovací potrubí...........................................................................15 2.7 Odvodn ní zemní plán ......................................................................16 2.8 Systém kanalizace ...............................................................................16 2.8.1 Stokové sít ...........................................................................17 3 Záv r ............................................................................................................21 3.1 Shrnutí.................................................................................................21 3.2 Studijní prameny .................................................................................21 3.2.1 Seznam použité literatury .....................................................21 3.2.2 Seznam dopl kové studijní literatury ...................................21

- 3 (21) -

Úvod

1

Úvod

1.1

Cíle

Cílem toho modulu je seznámit Vás s problematikou odvodn ní pozemních komunikací. Co si vlastn pod pojmem odvodn ní p edstavit. Nau íte se, jaké jsou druhy odvodn ní a kdy a kde se dají využít.

1.2

Požadované znalosti

Projektování pozemních komunikací z p edm tu Pozemní komunikace I.

1.3

Doba pot ebná ke studiu

Doba pot ebná k nastudování toho modulu se dohaduje na cca 8 hodin.

1.4

Klí ová slova

Odvodn ní, vodní režim v podloží, p íkopy, rigoly, trativody, odvod ovací potrubí, zemní plá , stoková sí .

- 5 (21) -

Odvodn ní silnic a dálnic

2


2.1

P sobení vody

T leso silni ní komunikace (zejména aktivní zóna a podloží) a okolní pozemky musí být zabezpe eny proti škodlivému p sobení povrchových i podzemních vod. Rychlé odvedení srážkové vody z povrchu komunikace je nutné z d vodu zachování dobrých podmínek pro bezpe nou jízdu vozidel a omezení pr saku vody do konstruk ních vrstev, zpevn ní a na zemní plá . Ú inné odvodn ní plán musí zabezpe it podkladní vrstvy vozovky a aktivní zónu proti nep íznivým ú ink m vody. Povrchová voda z vozovky, která nem že nebo nesmí p etékat rozptýlená p es svah násypového t lesa do okolního terénu, se musí zachytit odvod ovacím za ízením a odvést mimo t leso silnice a dálnice. K p evedení vody nap í t lesem silnice nebo dálnice slouží zejména mosty a propustky. V pásmech ochrany vodních zdroj se zne išt ná deš ová voda zachytí v nepropustných odvodovacích za ízeních a vy istí se v istících za ízeních. Povrchová voda p itékající po terénu k zá ezovým svah m m že zap í init vznik eroze povrchu svahu, proto se v t chto p ípadech užívá tzv. nadzá ezový p íkop. Pro posouzení funkce silni ního t lesa je d ležitá veli ina nazývaná vodní režim podloží. Jedná se o zat íd ní podloží podle: • hladiny podzemní vody hpv • hloubky promrzání hpr • kapilární výšky hs D ležitým faktorem pro posuzování je hpv. Porovnává se vzdálenost hladiny podzemní vody a hloubka promrzání. Podle toho rozlišujeme t i typy vodního režimu: •

difúzní (p íznivý)

•

pendulární (nep íznivý)

•

kapilární (velmi nep íznivý)

- 7 (21) -


Obr. 2.1.1: Vodní režim v podloží Jestliže p vodní vodní režim, zejména hladina podzemní vody, nep ízniv ovliv uje t leso silnice a dálnice, navrhne se pot ebné odvod ovací za ízení, které vodní režim upraví. Odvodn ní tedy chápeme jako odstran ní vody z konstrukce, zemního t lesa a z podloží konstrukce. Jedná se o základní p edpoklad bezpe né a bezporuchové funkce komunikace. Škodlivé p sobení vody je významn spojené se st ídáním záporných a kladných teplot. Tento stav je nebezpe n jší než konstantní záporná teplota. P i st ídavých cyklech dochází k op tovnému rozmrznutí a zmrznutí vody. Dostane-li se tato voda do spár, trhlin pór apod. za ne p i zmrznutí zv tšovat sv j objem a tím vyvíjet tlak na st ny spár, atd. Tlak je natolik velký, že dojde k postupnému rozevírání spár, trhlin, pór , atd. Z hlediska p vodu m žeme rozlišit vodu na povrchovou a podzemní. Ani jeden p ípad nesmí být podce ován. Vodou povrchovou rozumíme srážky, vodote e, atd. Pod pojmem voda podzemní si m žeme p edstavit vodu pr linovu, puklinovou a kapilární. Provázanost mezi ob ma typy je z ejmá.

2.2

Povrchová voda

Jedná se o vodu srážkovou, p ípadn vodu ve vodote ích i p irozených a um lých nádržích. Povrchové odvodn ní musí zajistit zejména rychlé a plynulé odvedení srážkových vod z povrchu silni ního a dálni ního t lesa. Odvedením srážkové vody jsme schopni regulovat nep íznivé zvyšování vlhkosti, které m že zap í init rozmá ení krytu, zdvih vlivem mrazu atd. Návrh odvod ovacího za ízení musí být vy ešen se z etelem na svedení vody do p ilehlého terénu, nebo do kanaliza ní sít s uvážením všech navazujících vodohospodá ských objekt . P i návrhu je ú elné zohled ovat ekonomické hledisko jakožto nižší zábor zem d lské p dy, snížené nároky na údržbu atd. Pro odvedení povrchových vod je ú elné vhodn upravit p í né sklony koruny a zejména pak sklony svah zemního t lesa a okolních pozemk se sklonem k t lesu pozemní komunikace (PK). Prvním p ípadem povrchového odvodn ní je volba p í ného a podélného sklonu vozovky jízdních, p ídatných a p idružených pruh a nezpevn né krajnice.

- 8 (21) -


B žn užívanou hodnotou p í ného sklonu jízdních pás je 2,5% a pro nezpevn né krajnice 8%. Z hlediska podélného sklonu není vhodné používat sklony menší než 0,5% (v od vodn ných p ípadech 0,3%). Pro odtok z povrchu je ur ující výsledný sklon, který musí být nejmén 0,5% (v od vodn ných p ípadech 0,3%). m = s2 + p2 m…

výsledný sklon [%]

p…

p í ný sklon [%]

s…

podélný sklon [%]

(1)

Je nezbytné dodržet minimální výsledný sklon v kritických místech, p ípadn se takovým míst m rad ji vyhnout. Kritickými místy jsou: •

vrcholové zakružovací oblouky a s tím související sklon sestupnice/vzestupnice

•

údolnicové zakružovací oblouky a s tím související sklon sestupnice/vzestupnice

•

inflexní ešení sm rového motivu

•

napojení k ižovatkových v tví

•

parkovišt , aj. velké plochy

Nezpevn né st ední d lící pásy jsou odvod ovány samostatn . Návrh konstrukce vozovky má vylou it v návrhovém období nerovnosti, které by bránily odtoku vody z povrchu vozovky. Druhý zp sob povrchového odvodn ní zajiš ují odvod ovací za ízení. Podle sm ru vedení rozlišujeme: •

podélné odvod ovací za ízení

•

p í né odvod ovací za ízení

•

plošné odvod ovací za ízení

Podle zp sobu založení: a) otev ené •

p íkopy

•

rigoly

•

odvod ovací proužky

•

otev ené žlaby, odvod ovací žlábky a št rbinové žlaby

•

skluzy, kaskády, stupn , prahy a vývary

•

vsakovací jámy a vsakovací prostory

•

uli ní vpust a horské vpust

b) kryté •

odvod ovací potrubí, kryté žlaby a stoky - 9 (21) -


•

drenáže (p ípadn trativody)

•

nebo jejich kombinace

2.3

P íkopy

P íkopy se z izují podél okraje silni ní koruny, u paty svahu, podél temena zá ezového svahu a p ípadn mimo silni ní t leso. Jejich tvar závisí na jejich vlivu na bezpe nost silni ního provozu, kapacitních požadavcích, sklonech p ilehlých svah silni ního t lesa a terénu a geotechnických podmínkách území. Základním typem je p íkop trojúhelníkový se sklony svah nejvíce 1:2,5. Dno p íkopu musí být minimáln 0,20 m pod vyúst ním zemní plán . Nejmenší dovolená hloubka p íkopu je 0,30 m. D sledkem hloubky a malého sklonu je velká ší ka zemního t lesa.

Obr. 2.3.1: Trojúhelníkový p íkop Dalším typem je lichob žníkový p íkop se ší kou dna nejmén 0,30 m a sklony svah nejvíce 1:2,5. P íkop se sklonem svah v tším než 1:2,5 se navrhne, jestliže je p íkop odd len od koruny silni ního nebo dálni ního t lesa (záchytný p íkop, p íkop za záchytným bezpe nostním za ízením) a na úsecích silnic s nejvyšší dovolenou rychlostí do 60 km/h.

Obr. 2.3.2: Záchytný p íkop

- 10 (21) -


Obr. 2.3.3: Zpevn ný lichob žníkový p íkop P íkopy jejichž dno leží nad úrovní plán zemního t lesa, musí být vždy zpevn ny a dopln ny podélnou drenáží (trativodem). Tím se dosáhne úspory z hlediska ší ky t lesa PK a zárove je zajišt no odvodn ní zemní plán . Pro zajišt ní toku vody v p íkopu musí být minimální podélný sklon v tší nebo alespo roven 0,5 %, u zpevn ného dna nejmén 0,3 %. V p ípad sklon v tších než 3 % musí být dno p íkopu zpevn no a tím zabrán no jeho p ípadné erozi. Posouzení dna p íkopu se tedy provádí v závislosti na podélném sklonu a na hydrotechnických pom rech.

2.4

Rigoly

Rigoly pat í mezi otev ená odvod ovací za ízení s nejv tší hloubkou 0,30 m. Nejmenší dovolený podélný sklon je 0,5 %, v obtížných podmínkách 0,3 %. Z rigol jsou vody obvykle odvád ny pomocí deš ových vpustí do kanalizace, nebo vyúst ny jednotliv do svahu silni ního t lesa a pomocí skluz do podélných p íkop . Obdobnou funkci plní p ejízdný obrubník (betonový nebo asfaltový), osazený za zpevn nou ástí krajnice, ve kterém jsou vynechány mezery ve vzdálenostech podle výpo tu odtokového množství, tak aby voda nezasahovala do pojížd né ásti vozovky. V t chto mezerách navazují na obrubník skluzy, kterými je voda odvád na do podélných p íkop . Tento zp sob odvodn ní se používá tam, kde se má zabránit vsakování zne išt ných vod do okolního terénu. Je vhodný p edevším z ekonomického hlediska (úspora kanalizace i deš ových vpustí a tam kde je nutno zabránit erozi svahu) a použije se tam, kde je dostatek prostoru pro kapacitní podélný p íkop pod svahem silni ního t lesa.

- 11 (21) -


Obr. 2.4.1: Rigol v zá ezu s podélným trativodem a s odvod ovacím potrubím

Obr. 2.4.2: Krajnice na zemním t lese s odvodn ním vozovky monolitickým rigolem Rigoly se navrhují: a) v místech velkých zá ez , v místech drahých i stísn ných pozemk •

za hranou koruny silni ní komunikace v b žných p ípadech

•

na úkor nezpevn né ásti krajnice ve stísn ných pom rech

b) v nezpevn né ásti st edního d lícího pásu podél vnit ního vodícího proužku c) na dopravních plochách obslužných dopravních za ízení, které nelze odvodnit p íkopy Rigoly jsou vždy dopln ny podélnou drenáží.

2.5

Drenáže (trativody)

Trativody se umístí v t lese pozemní komunikace tak, aby p i jejich p ípadné poruše nebylo nutno odstra ovat bezpe nostní za ízení a nedocházelo k poško-

- 12 (21) -


zení jednotlivých vrstev vozovky. Drenáže musí zajiš ovat odvodn ní zemního t lesa i v pr b hu výstavby PK. Podélná drenáž se navrhne: •

v zá ezu

•

v násypu podél patních p íkop (dno p íkopu leží nad úrovní zemní plán )

•

v nezpevn né ásti st edního d lícího pásu

Umíst ní drenáže v zá ezu je koncipováno tak, že musí být zajišt no odvodn ní i v pr b hu úpravy zemní plán a p i z izování jednotlivých vrstev. Trativod je opat en v pravidelných vzdálenostech kontrolními šachtami. Voda z drenáže se odvádí mimo komunikaci nebo do kanalizace. V zá ezu se trativod umís uje mezi dnem p íkopu nebo rigolu a zpevn nou krajnicí nebo bezpe nostním za ízením tak, aby jeho poloha umož ovala povrchové odvodn ní zemního t lesa i v pr b hu úpravy zemních plán a p i z izování jednotlivých vrstev vozovky. Jeho poloha a uspo ádání musí zárove umož ovat prohlídku a údržbu po výstavb p i p ípadné poruše, a to bez odstra ování bezpe nostního za ízení a bez vážn jšího porušování ukon ení jednotlivých vrstev vozovky. Pokud se trativod z izuje v násypu, umís uje se podél patních p íkop nebo rigol tak, aby vzdálenost os p íkopu nebo rigolu a trativodu byla alespo 1,25 m. Dno trativodu musí být nejmén 0,25 m pod úrovní rostlé plán v zá ezu nebo rostlého podloží (na pat násypového svahu). P i vým n rostlé zeminy pod plání (z ízení upravené plán ) se provede dno podélného trativodu t sn (asi 0,1 m) pod úrovní této snížené plán .

Obr. 2.5.1: P íkop v zá ezu s trativodem

- 13 (21) -


Obr. 2.5.2: Drenážní šachty DN 800 a DN1000, kótováno v [m] Trativody m žeme rozd lit na: •

podélné - m lké

•

podélné - hloubkové

•

p í né

Podélné m lké trativody slouží zejména k odvodn ní plošného odvod ovacího za ízení (podsypu) a plán . Trativod se navrhuje na základ zhodnocení vodního a teplotního režimu. Trativod je konstruk n uspo ádán jako potrubí z trativodek (z drenážních trubek) z pálených cihlá ských hlín (podle SN 72 2699), pop . jako perforované tvárnice z plast obsypané propustnou vrstvou. Materiál této vrstvy musí vyhovovat filtra ním kritériím (nestejnozrnitosti). Podmínky pro použití materiálu jsou stejné jako pro materiál pro podsyp. Výpl ový materiál pro trativody hloubkové má mít ve zhutn ném stavu hydraulickou vodivost:

k = 1 * 10 −4 m / s

(2)

M lké podélné trativody se umís ují na okraj vozovky, a to p i st echovitém sklonu po obou jejích stranách, u jednostranném sklonu plán p i její nižší stran . Pro konstruk ní uspo ádání a rozm ry m lkého podélného trativodu platí tyto hodnoty: •

maximální délka od vyúst ní 100 m,

•

minimální sv tlost drenážních trubek do délky 50 m D = 0,1 m (u trubek perforovaných z plast D = 0,08 m),

•

minimální hloubka pod úrove plán v místech trativodu 0,25 m,

•

minimální podélný sklon je 0,5 %

- 14 (21) -


V každém p ípad však musí dno drenáže ležet v nezámrzné hloubce. Zasahuje-li hloubka promrznutí do podloží hloub ji než 0,20 m, d lají se do hloubky promrznutí p echodové klíny ve sklonu 1:5 až 1:10 mezi trativodem a podložím. Voda z podélného trativodu se vyvádí (p ibližn po 150m) bu p í nými trativody do svahových sklon na násypu, nebo do odvod ovacího potrubí. V místech odbo ení p í ného trativodu nebo ve sm rových lomech se z izují revizní šachty. P í né m lké trativody se používají na odvodn ní zjišt ných lokálních pramen pod vozovkou, pop . pod zemním t lesem. O materiálech pro p í né trativody platí stejná ustanovení týkající se m lkých trativod podélných. Rozm ry p í ných trativod a jejich konstruk ní úprava: •

hloubka nejmén 0,50 m pod zemní plá , vždy však do nezámrzné hloubky

•

ší ka minimáln 0,40 m nebo 2/5 hloubky,

•

sv tlý pr m r drenážní trubky – minimáln D 0,10 m

2.6

Odvod ovací potrubí

Ú elem odvod ovacího potrubí je spolehlivé, hospodárné a zdravotn nezávadné odvedení deš ových vod, které p itékají do odvod ovacího za ízení silnice z vozovky a z p ilehlého terénu do stávající kanalizace nebo do recipientu. Materiál potrubí musí být vodot sný a odolný proti mechanickým, chemickým a biologickým vliv m a proti namáhání p i ist ní stok. Nejvhodn jší je použití trub z kameniny, betonu, železobetonu, plast , sklolaminátu. Výb r potrubí a zp sob uložení se ur í statickým posouzením a s ohledem na: • zatížení nadložím a nahodilým zatížením povrchu • vlastnosti základové p dy • vlastnosti podzemní vody • nerovnom rnosti sedání • vlastnosti území (poddolované, seismické) • technologií výstavby Výsledné hodnoty musí odpovídat mezní únosnosti trub ve vrcholovém zatížení, které uvádí výrobce trub. Sou ástí odvod ovacího potrubí jsou objekty, které zajiš ují správnou funkci a možnost kontroly, išt ní a údržby a možnost zachycení zne išt ní v odtékajících vodách. Nej ast jší objekty: • šachty a spadišt • deš ové vpusti • odvod ovací žlaby • odvod ovací št rbinové žlaby • výústní objekty - 15 (21) -


• deš ové nádrže

2.7

Odvodn ní zemní plán

Odvodn ní zemní plán se zajiš uje p í ným sklonem, který se navrhuje základní hodnotou 3 % a p eklápí se ve sm rových obloucích sou asn s povrchem vozovky. U n kterých konstrukcí (nap . sm rov rozd lené komunikace) se upravuje sklon zemní plán , p ed zaúst ním ochranné vrstvy do drenáže, do sklonu 6 %. Touto úpravou je zajišt no také odvodn ní st edního d lícího pásu, jehož povrch je upraven do tvaru „V". Vsakováním se povrchová voda dostává do podélné drenáže, která se zaústí do kanaliza ních šachet, nebo je (p es revizní šachtu) vyvedena samostatn drenážní výústí do svahu zemního t lesa a skluzem svedena do podélných p íkop . V p ípad , že vrchní vrstva podloží vozovky (aktivní zóna) je navržena z propustné zeminy, pod kterou je nepropustná zemina, je nutné podélnou drenáž umístit min. 0,20 m pod spodní ástí vrstvy z propustné zeminy, tzv. paraplání. U skladních zá ez je nutno plá upravit tzv. p est elením do nezámrzné hloubky, nebo vyrovnat skalní nerovnosti hubeným betonem tak aby voda, která by p ípadn pronikla na tuto plá nez stávala ve skalních prohlubních, kde by v mrazovém období vytvá ela p ípadné zdroje ledových o ek.

2.8

Systém kanalizace

Odpadní vody jsou podle svého p vodu rozd leny na vody: • splaškové (obsahující splašky z kuchyní, koupelen, atd.) • infek ní (odpadní vody z nemocnic a jiných za ízení, které obsahují choroboplodné zárodky takového druhu a množství, že si vyžadují zvláštní zp sob išt ní p ed jejich vypoušt ním do ve ejné stokové sít ) • pr myslové vody (odpadní vody z nejr zn jších technologických proces pr myslu a dále odpadní vody ze zem d lství) • vody z povrchových srážek (deš ové, sn hové) • ostatní, které se do stokové sít dostaly v d sledku nep edvídatelných okolností Z uvedeného seznamu je patrné, že pro náš obor dopravních staveb je jednou z hlavích položek práv odvedení povrchových vod. Deš ové vody ze zastav ného území a z extravilánu jsou rozhodující pro dimenzování stok jednotné soustavy. Deš ové vody mají sv j p vod z atmosférických srážek. Jejich kvalita je závislá na stupni zne išt ní ovzduší, objekt a ploch, z nichž je deš ová voda odvád na. Množství t chto odpadních vod se m ní v závislosti na intenzit dešt qS, ploše povodí SS a sou initeli odtoku závislého na charakteru zástavby. Q = ψ * qS * S S Q…

pr tok deš ových vod [l*s-1]

- 16 (21) -

(3)


Hodnota odtokového sou initele se stanoví individuáln ( =0 až 0,9)

ψ =

2.8.1

Σψ i * S i

ΣS i

(4)

Stokové sít

Podle zp sobu odvád ní odpadních vod jsou stokové sít rozd leny do dvou základních soustav: • jedinou sítí jsou odvád ny spole n splaškové vody • odd lená stoková soustava (má dvojitou stokovou sí , z nichž jednou jsou odvád ny splaškové vody a druhou vody z atmosférických srážek) V souladu se zavedením evropských norem se zvýšily požadavky na efektivn vynaložené náklady a na ochranu životního prost edí i v oblasti vodohospodá ství, konkrétn ve výstavb kanalizací. Do této doby využívanou hloubkovou, gravita ní kanalizaci provází vstup tzv. alternativních technologií, jako jsou nap . tlaková, podtlaková, pneumatická kanalizace apod. Základní rozdíl mezi klasickou a alternativní kanaliza ní sítí je, že režim proud ní je v klasické síti podstatn ovlivn n sklonem potrubí. P i malých sklonech a malých rychlostech dochází v potrubí k usazování splavenin, p i velkých sklonech a velkých rychlostech m že být porušován trubní materiál a objekty na síti. Rozložení a uspo ádání jednotlivých stok závisí na konfiguraci terénu, na urbanistickém ešení zástavby a na vztahu k vodnímu toku. P edností tlakové (alternativní) kanalizace je možnost uplatn ní v odkanalizování od n kolika obcí až po samostatn osídlené nemovitosti, v ochranných pásmech, v oblastech s výskytem spodních vod, v rovinatých i zvln ných lokalitách. Vzhledem k malým pr ez m potrubí od D 40 mm po D 160 mm se mohou vést od odpadového potrubí nemovitostí až po istírnu odpadních vod ( OV). Dá se po ítat s napojením na již vybudovanou hloubkovou kanalizaci, s využitím protlak , s vedením potrubí v zelených pásech s možností vyhnutí se p ekážkám apod. Pro realizaci tlakové kanalizace je mimo uvedené možnosti d ležité, aby OV i již vybudovaná hloubková kanalizace s následnou dopravou splaškových vod nebyly vzdáleny víc než 5 až 6 km od odkanalizovaných lokalit. Charakteristickým rysem tlakové kanalizace je vybudování: • uzav ené tlakové potrubní sít uložené v nezámrzné hloubce, která není spádová, ale v podstat kopíruje terén, • sb rných erpacích jímek (S J), do kterých je svedena splašková voda z jedné i více nemovitostí, •

erpacího soustrojí s dezintegrátorem - zdrojem tlaku a automatiky spínání.

S ohledem na podmínky klasické kanalizace se vyvinulo n kolik systém stokových sítí: •

radiální – navrhuje se tam, kde odvod ované území nemá dostate ný sklon k recipientu a je ekonomicky od vodn né odvád t odpadní vody do st edu kotliny, akumulovat je a p e erpávat - 17 (21) -


•

v tevnatý – navrhovaný v lenitém terénu s nepravidelnou zástavbou

•

úchytný – navrhovaný v plochém í ním údolí se sklonem zastav ného území k vodnímu toku

•

pásmový – uplat ovaný p i odvod ování rozsáhlejších území s v tšímu výškovými rozdíly

Obr. 2.8.1.1: Uspo ádání stokových sítí a) radiální, b) v tevnatý, c) úchytný, d) pásmový D lení stok podle konstrukce: • prefabrikované • monolitické • zd né Materiál pro stoky musí odolávat mechanickým vliv m, má být odolný v i agresivním vliv m látek obsažených v odpadních vodách a má vykazovat dostate nou odolnost. D lení stok podle použitého materiálu: • z cihel (používaní d íve, dnes ojedin le) • beton • železobeton • kamenina • litinové • plasty • ocel Kameninové trouby pat í z hlediska chemické odolnosti k nejkvalitn jším materiál m pro výstavbu stokové sít . Jsou vyráb ny ve sv tlosti DN 50 až 600. P i návrhu stok se p ipouští nejmenší sv tlost DN 250. Betonové trouby jsou vhodné pro splaškové a odpadní vody nebo pro vody deš ové. Pro odvedení deš ových vod jsou vyráb ny betonové trouby hrdlové válcové, betonové trouby p ímé válcové s perem a polodrážkou a s patkou. Litinové trouby se v kanaliza ní praxi používají jen výjime n , a to v p ípadech, kdy jde o v tší provozní tlaky a rychlost. D lení dle pr ezu: • vej ité (p edevším u monolitických a montovaných stok)

- 18 (21) -


• kruhové (p edevším u monolitických a montovaných stok) Stoky velkých rozm r se provád jí p ímo ve stavební rýze.

Kontrolní otázky Jakými zp soby odvádíme vodu z pozemní komunikace? Jaké druhy odvod ovacího za ízení rozeznáváme? Jakým zp sobem odvodníte povrch vozovky? Pro musíme odvod ovat zemní plá ?

- 19 (21) -

Záv r

3

Záv r

3.1

Shrnutí

Tento modul se zabývá otázkou odvodn ní pozemní komunikace. Dává tená i p edtavu o možných postupech a ešeních p i odvodn ní. Voda je d ležitým faktorem, která ovliv uje pozemní komunikaci ve fázi návhu, stavby i po dobu užívání komunikace. Nelze ji v žádném p ípad podce ovat.

3.2

Studijní prameny

3.2.1

Seznam použité literatury

[1]

Jandora J., Stara V., Starý M., Hydraulika a hydrologie. Brno: CERM, 2002

[2]

Chochol Š., Lehovec F., Pošvám J., Rondoš L. Cesty a Dialnice I. Projektovanie. Bratislava: ALFA, 1989

3.2.2

Seznam dopl kové studijní literatury

[3]

SN 73 6101 Projektování silnic a dálnic

[4]

Vzorové listy staveb pozemních komunikací, VL 2.2 Odvodn ní

- 21 (21) -

PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Recommend Documents