PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ

ING. MICHAL RADIMSKÝ

PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ MODUL 5 OP RNÉ A ZÁRUBNÍ ZDI

STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Projektování pozemních komunikací · Modul 5

© Ing. Michal Radimský, Brno 2007

- 2 (21) -

Obsah

OBSAH 1 Úvod ...............................................................................................................5 1.1 Cíle ........................................................................................................5 1.2 Požadované znalosti ..............................................................................5 1.3 Doba pot ebná ke studiu .......................................................................5 1.4 Klí ová slova.........................................................................................5 2 Op rné a zárubní zdi....................................................................................7 2.1 Úvod......................................................................................................7 2.2 Druhy zdí...............................................................................................7 2.3 Op rné zdí .............................................................................................8 2.3.1 Skládané op rné zdi ..............................................................10 2.4 Zárubní zdí ..........................................................................................12 2.5 Obkladní zdi ........................................................................................13 2.5.1 Ochrana svahu proti zv trávání ............................................13 2.5.2 Zpevn ní povrchu svahu .......................................................14 2.5.3 Kotvení skalních st n............................................................15 2.5.4 Injektáž..................................................................................15 2.5.5 Pilotové a podzemní st ny ....................................................15 2.6 Gabiony ...............................................................................................16 3 Záv r ............................................................................................................21 3.1 Shrnutí.................................................................................................21 3.2 Studijní prameny .................................................................................21 3.2.1 Seznam použité literatury .....................................................21 3.2.2 Seznam dopl kové studijní literatury ...................................21 3.2.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny ...........................21

- 3 (21) -

Úvod

1

Úvod

1.1

Cíle

Cílem toho modulu je seznámit Vás s návrhem op rných a zárubních zdí v silni ním stavitelství. Projek ní inženýr by m být schopen navrhnout op rnou i zárubní ze s odpovídající parametry. Zde se dozvíte i o alternativním ešení p i návrhu. Jaké jsou možnosti trhu. D ležitou sou ástí jsou i obkladní jakožto ochrana skalních st n. Jako poslední sou ástí modulu jsou gabionové konstrukce. Jejich využití je sále ast jší, vzhledem k jejich dobrým odvod ovacím vlastnostem a samoz ejm vzhledu.

1.2

Požadované znalosti

Projektování pozemních komunikací z p edm tu Pozemní komunikace I.

1.3

Doba pot ebná ke studiu

Doba pot ebná k nastudování toho modulu se dohaduje na cca 4 hodiny.

1.4

Klí ová slova

Op rná ze , zárubní ze , obkladní ze , ochrana skalních st n, gabiony.

- 5 (21) -

Op rné a zárubní zdi

2


2.1

Úvod

Zdi pat í mezi objekty pozemních komunikací. Návrh se ídí normou 73 6201.

SN

Zdi se budují jen v od vodn ných situacích vzhledem k vysokým náklad m na jejich stavbu. Nej ast ji tedy tam, kde není možné vybudovat silni ní t leso s normálními sklony svah v zá ezu a v násypu. Tyto p ípady se vyskytují p i velkých sklonech terénu, dále v územích, kde obytná zástavba je v p ílišné blízkosti silni ního t lesa nebo se zde nacházejí objekty, vodní toky i jiné komunikace, které je t eba zachovat. Zdem je nutno v novat pozornost v silni ním stavitelství z hlediska estetického, zvlášt z pohledu jejich za len ní do rázu krajiny, terénu. Jako stavební materiál se využívá zdravý neporušený kámen kladený na cementovou maltu, prostý a vyztužený beton. P i navrhování um lých staveb, jako jsou op rné a zárubní zdi apod., musí být zachovány volné ší ky, pop . díl í volné ší ky a prostorové uspo ádání. U zárubních zdí navrhovaných na vnit ní stran sm rových oblouk je nutné dbát zejména na vztah mezi velikostí polom ru sm rového oblouku a zajiš ovanou délkou rozhledu pro zastavení, pop . p edjížd ní. Nezpevn ná ást krajnice, zapo ítaná do volné ší ky silnice nebo dálnice, v úseku s op rnou a zárubní zdí se zpevní a provede se v ní odvodn ní povrchu vozovky a chodníku. Na silnicích s neomezených p ístupem, vybavených chodníkem p ed a za op rnou zdí, se chodník provede i v prostoru nad op rnou zdí. Chodník se navrhne s p ejízdným obrubníkem (výška 0,07 m) a se svodidlem. U silnic s dovolenou rychlostí do 60 km/h a p i rekonstrukcích silnic lze navrhnout odrazný obrubník (výška 0,12 až 0,20 m) s nadobrubníkovým svodidlem. Na vn jší stran silnice se chodník opat í zábradlím výšky 1,10 m. P i návrhu op rných a zárubních zdí a podobných objekt je nutno mít na z eteli zna ný estetický vliv t chto objekt na za len ní silnice a dálnice do krajiny. Pr b h horních hran zárubních zdí musí být plynulý a jejich ukon ení citlivé a nenásilné s ohledem na konfiguraci terénu.

2.2

Druhy zdí

D lení dle místa a zp sobu použití: • op rné • zárubní • obkladní • gabiony

- 7 (21) -


Budují se z betonu s kamenným obkladem, z železobetonu, prefabrikovaných dílc z železobetonu a kamen .

2.3

Op rné zdí

Op rné zdi zachytávají násypové t leso, p ípadn zabra ují sesuvu a zemnímu tlaku. Lícní plocha op rných zdí se buduje ve sklonu 5:1 až 10:1. Rubová st na je oby ejn svislá nebo zkosená. Základová spára zdí musí být v nezámrzné hloubce. Aby bylo zajišt no dostate né odvodn ní za rubem zdi, je prostor mezi zdí a t lesem komunikace vypln n kamennou rovnaninou (záhozem). Tím není brán no pronikání vody a tato voda je odvád na drenážním systémem do p íkop , rigol . Za rubem op rné zdi se z d vodu ochrany základ p ed vodou buduje vrstva jílu t sn p iléhající ke konstrukci st ny, která sahá až po spodní okraj odvod ovacího otvoru. Poznámka Vysv tlení pojmu: Rovnaniny se staví z neopracovaných kamen nebo z betonových prvk , které se kladou nasucho. Dutiny se klínují menšími kameny. Nejmenší rozm r kamen má být 0,25 m. Pro výstavbu vlastního odvodn ní se budují v op rné zdi kruhové nebo tvercové otvory o pr m ru 0,10 až 0,15 m (tzv. pr duchy). Vzdálenost mezi otvory bývá 5 až 10 m. Vyúst ní odvodn ní by m lo být minimáln 0,20 m nad terénem, p ípadn nade dnem p íkopu nebo rigolu, aby se zajistil dostate ný odtok vody. Návrh op rných zdí musí zohled ovat a zaru ovat bezpe nost proti p eklopení, posunutí a porušení materiálu nap tím zp sobeným vlastní hmotností a zemním tlakem zv tšeným o náhodné ú inky vyvolané nahodilým zatížením od dopravy. Stabilitu op rné zdi je t eba vždy posoudit statickým výpo tem. P edb žný návrh se provádí v tšinou pomocí „normových list “ nebo využitím empirických vzorc . Empirické vzorce pro ší ku koruny K:

K = 0,44 + 0,2 * h K = 0,44 + 0,2 * h + 1

30

(

*H 2− H

2*h

)

pro H=0 m

(1)

pro H>1 m

(2)

h… výška op rné zdi H… výška nadnásypu Ší ka koruny op rné zdi by m la být minimáln 0,60 m. Orienta ní rozm ry zdí (ozna ení dle VL 2 Silni ní t leso, Zárubní a op rné zdi): h=0,75 až 1,50 m Z=0,55 h

- 8 (21) -


B=(0,33 až 0,45)*H Bo=0,30 +k*H k=0,17 až 0,27 Maximální délka dilata ního celku je 10 m. Dilata ní spáry je nutno chránit p ed pr tokem nebo pr sakem vody.

Obr. 2.3.1: Op rná ze monolitická Krom nejb žn ji užívaných typ op rných zdí je ada jiných druh konstrukcí, které jsou však náro né na velkou spot ebu betoná ské výztuže, p ípadn na výrobu.

- 9 (21) -


Obr. 2.3.2: Op rné zdi a) z železobetonových prefabrikát typu U, b) ze st nových prefabrikát , c) z železobetonový prefabrikát typu T Pro lepší spolupráci op rné zdi a t lesa pozemní komunikace se doporu uje vybudovat nad zdí, v blízkosti koruny zdi, odleh ovací p íkop. Pro zajišt ní bezpe nosti je t eba v t chto místech navrhnout zábradlí výšky alespo 1,0 m.

Obr. 2.3.3: Nadnásypový p íkop u op rné zdi

2.3.1

Skládané op rné zdi

Ucelená ada lehkých betonových prefabrikát (svahovek) „Löffelstein“ je na našem trhu od roku 1994. Výrobou a prodejem se u nás zabývá mnoho spole ností, výrobky slouží na montáž skládaných konstrukcí pro nejr zn jší terénní úpravy, p edevším op rné a zárubní zdi v terénu, podél komunikací, vodních tok k funk ním a dekorativním ú el m. Na trh jsou dodávány pod svým tradi ním mezinárodním ozna ením, protože se s tímto názvem m žeme setkat p ibližn ve dvaceti dalších zemích. Betonové svahovky „Löffelstein“ umož ují konstruování montovaných op rných zdí s integrovanou zelení. Op rné zdi se provád jí skládáním svahovek na sucho do vrstev p i sou asném vypl ování zeminou a jejím ádném hutn ní, která svou vahou p ispívá ke stabilit st ny. Tvar svahovek umož uje áste né zachycení vlhkosti v zemin , kterou je ze zasypána. Tím jsou vytvo eny p íznivé podmínky pro zdárný r st vegetace, kterou m že být hotová ze osázena. Celý systém umož uje jednoduchý p echod k nezpevn ným zemním svah m a zárove nenásilné za len ní do p írodních svah . P dorys op rných zdí mohou tvo it prakticky libovolné konvexní i konkávní k ivky (omezení se týká pouze polom ru v závislosti na výšce zdi). Nízké zdi bez statické funkce lze zakládat pouze na št rkopískovém podsypu. U op rných zdí vyšších než 1,5 m zpravidla posta í základ o výšce 0,3 m, zdi o výškách nad 3 m nutno staticky posoudit. Ke kladení svahovek posta í jen nezbytné strojní za ízení. Hotová ze p sobí harmonicky, nemá charakter klasické betonové op rné zdi a p itom plní stejnou funkci.

- 10 (21) -


P i konkávním zak ivení vzniká kuželová plocha s vrcholem dole (ze se rozevírá!) a základní vrstva svahovek musí být položena s minimálními odstupy nebo na "sraz". P i konvexním zak ivení vzniká kuželová plocha s vrcholem naho e (ze se svírá!) a základní vrstva svahovek musí být položena s maximálními odstupy mezi svahovkami. Op rné zdi ze svahovek „Löffelstein“ se uplatní všude tam, kde se používají klasické op rné a zárubní zdi od sklon cca 70°. Ideální uplatn ní nacházejí p i podchycování svah , vytvá ení dekorativních op rných zdí na ve ejných prostranstvích m st a obcí, v okolí staveb, obytných dom , í ních tok atd. Efektní jsou rovn ž porostlé protihlukové bariéry.

Obr. 2.3.1.1: Obkladní zdi ze svahovek "Löffelstein" Výhody tohoto alternativního zp sobu výstavby op rných zdí jsou: • variabilita v navrhování konstrukcí • statická funkce, vhodné i pro sanace poškozených svah • snadná manipulovatelnost, svahovky lze snadno dopravovat i do nep ístupných míst • nízká hmotnost jednotlivých prvk (dle výšky st ny 18 až 120 kg) • konstrukce je skládána bez použití malty i jiného pojiva • konstrukce ze svahovek „Wasser Löffel“ vzdoruje i proudící vod

- 11 (21) -


2.4

Zárubní zdí

Zárubní zdi zabezpe ují zá ezové t leso proti sesutí. Vysoké zá ezy v sesuvných územích ešené pomocí zárubních zdí nejsou vhodné. Tradi n ešené zárubní zdi jsou o n co štíhlejší než zdi op rné, je to dáno soudržností zeminy. Sklon lícní plochy je nej ast ji 5:1. Rubová st na je stejn jako u op rných zdí svislá nebo zkosená. Obdobn se eší i odvodn ní pomocí odvod ovacích otvor . Jen místo výpln za rubem zdi se používá št rkopískový filtr. Na odvodn ní u zárubních zdí se klade velký d raz. Veškerá voda tekoucí od zárubní zdi by m la být zachycena a odvedena do rigolu. Zárubní zdi se navrhují orienta n pomocí empirických vzorc nebo podle „normových list “. Výpo et ší ky koruny k zárubní zdi:

k = 0,30 + 0,17 * h pro H=0 m

(

k = 0,292 + 0,27 * h + 0,1 * h 1 − H h…

výška op rné zdi

H…

výška nadnásypu

3* h

) pro H>1 m

(3) (4)

Obr. 2.4.1: Zárubní ze Zárubní zdi se posuzují obdobn jako op rn zdi. Proti srážkové vod se ze chrání vytvo ením nepropustného rigolu za korunou zdi nebo záchytného p íkopu vzdáleného minimáln 5,0 m za zárubní zdí. - 12 (21) -


Obr. 2.4.2: Zárubní ze se záchytným p íkopem, 1 – t sn ní, 2 – pískový št rk

2.5

Obkladní zdi

Obkladní zdi jsou ur ené na ochranu vysokých skalních od ez proti zv trávání a odpadávání úlomk skal. Skalní svah nevyvozuje žádný tlak. Obkladní zdi se provádí jako betonové nebo s kamenným obkladem. Lícní plocha má sklon 5:1 až 10:1. Ší ka ve vrcholu bývá 0,40 m a pat f = 0,4 + 0,1 * h . Op rné a zárubní zdi se používají jen v od vodn ných p ípadech, protože jsou dražší než vybudování zemního t lesa pozemní komunikace. Nebudují se jako jeden monolitický prvek, ale naopak jako soustava odd lená dilata ními spárami. Zdi se budují v p ípadech, kdy projektovaná PK je ší kov výrazn limitována polohou sousední PK, vodního toku nebo rybníku, jezera apod., v m st a všude tam, kde by svahové t leso dosahovalo velkých ší ek. Druh stavebního materiálu se volí podle toho, v jaké se nacházíme lokalit a jaký materiál je zde k dispozici. Estetické ztvárn ní a koncepce ešení by m la spl ovat p ísné požadavky na ekologii, finance aj.

2.5.1

Ochrana svahu proti zv trávání

Zp sob ochrany svahu p ed zv tráváním a erozí se volí zejména s ohledem na skute nost, zda je svah tvo en zeminami nebo skalním masivem. Zhoršení mechanických vlastností zeminového prost edí je možné zabránit výsadbou trav a d evin, jejichž ko eny pror stají zeminou, a tak jí zpev ují. Krom toho také odsávají z podloží vodu. Pro tento ú el jsou vhodné listnaté d eviny s hlubokým ko enovým systémem a velkou spot ebou vody.

- 13 (21) -


Pomoc p i zmír ování ú ink zv trávání a eroze poskytují vlnolamy, p ípadn kamenné dlažby pro zpevn ní b eh vodních tok a také geom íže. Odlišné postupy se používají u skalních st n. Osv d ily se plášt ze st íkaného betonu, torkretové omítky, kotvené obkladové st ny, geom íže.

Obr. 2.5.1.1: P íklad torkretového svahu. Skalní st na s povrchovou protierozní úpravou

2.5.2

Zpevn ní povrchu svahu

Rozprost ením drát ného pletiva lze zabránit vypadávání úlomk horniny. Pletiva se upev ují krátkými kotvami do horniny. Tento zp sob je vhodný v suchých a teplých oblastech, kde nedochází k rychlému zv trávání holých skalních st n vlivem mrazu a srážek. Hloubkovým spárováním se zabra uje vnikání vody do puklin, poruch a diskontinuit skalních masiv a jejímu následnému zmrazování a rozmrzání. Horniny náchylné k plošnému zv trávání se speciálním torkretovacím za ízením pokryjí vrstvou cementové omítky. Nezbytnou podmínkou pro hloubkové spárování i torkretování je dokonale o išt ný povrch horniny. Stále ast ji se ke zpev ování povrchových vrstev svah násyp a zá ez v zeminách využívají geotextilie – tkaniny a rohože ze syntetických vláken. Jsou odolné v i klimatickým vliv m a mají dobré pevnostní a deforma ní vlastnosti.

Obr. 2.5.2.1: P ekrytí geom íže NEFMAC st íkaným betonem. P íklad pletené výztužné geotextilie BASETEX – schéma orientované struktury - 14 (21) -


2.5.3

Kotvení skalních st n

Je-li skalní st na narušena pr b žnými plochami diskontinuit, které jsou orientovány na sm r vytvá ené skalní st ny, využívá se jako hlavního stabiliza ního prvku kotev, které umož ují p enášet sílu do horniny. P i navrhování stabilizace kotvami je pot eba brát v úvahu délku kotev a spolehlivý p enos sil z hlav kotev na okolní horninu.

Obr. 2.5.3.1: Kotvená skalní st na. Stabilizace skalní st ny – Praha – St ešovice (Malgot 1992, podle Záruby, Mencla 1972)

2.5.4

Injektáž

P i injektáži vrt a perforací se vhání pod tlakem do pór a puklin v hornin cementa ní sm si, které bývají obvykle tvo eny cementovým mlékem (cement s vodou v pom ru v tšinou 2:1). Vytvo í se tak „nové t leso“, které musí proniknout smykovou plochou a zárove nesmí zp sobit vzdouvání hladiny podzemní vody. Tomuto zp sobu stabilizace svahu p edchází speciální pr zkum vlastností hornin, aby se stanovil nejlepší druh a složení injek ní sm si, velikost injek ních tlak , rychlost a technologie injektování. Následuje samotná injektáž, která se však již jako samostatný stabiliza ní prost edek v sou asnosti p íliš nepoužívá a dnes se spíše kombinuje s jinými zabezpe ovacími prvky (injektování ko en mikropilot a kotev). P i tryskové (proudové) injektáži se používají vysoké injek ní tlaky. Proud injek ní sm si nebo vody rozrušuje strukturu p vodní zeminy a volný prostor se vypl uje cementovou suspenzí.

2.5.5

Pilotové a podzemní st ny

Ochranu významných komunikací zajiš ují velkopr m rové pilotové st ny. Zhotovují se nej ast ji vrtáním s následným vložením armatury a vypln ním betonovou sm sí. Spojují se trámcem a mohou být ukotveny hluboko pod smykovou plochu. Pilotová st na nesmí tvo it hráz p irozenému proud ní podzemní vody, musí být dokonale odvodn na. Pro sesuvy s m lkou smykovou plochou (max. 3 – 4 m) se s úsp chem využívají mikropiloty. Do maloprofilového vrtu se vloží ocelová trubka a ko en mik-

- 15 (21) -


ropiloty se zainjektuje cementovým mlékem. Podobn se budují mikrozápory, kdy se do vrtu vkládá místo ocelové trubky I-profil. Výhodou pilotových st n je, že mohou být postaveny již v p edstihu p ed zásahy do t lesa sesuvu (vyhloubením zá ezu). Hluboké výkopy se paží monolitickými podzemními st nami. Stejn jako pilotové st ny, mohou být i podzemní st ny vybudovány ješt p ed zapo etím výkopu. Je-li podzemní st na kvalitn ukotvena, zemní masiv se již p i výkopech nedeformuje, což umož uje budovat hluboké stavební jámy i v bezprost ední blízkosti starší zástavby.

Obr. 2.5.5.1: Výstavba mikropilotové st ny (VAN-ELLE, 2003). Výstavba kotvené mikropilotové st ny s ukon ením odvod ovacích vrt (Nauš, 2003)

2.6

Gabiony

Gabion je drátokamenný prvek ve tvaru krychle nebo kvádru vyrobený z drát né sít se šestiúhelníkovými oky vypln né p írodním kamenem, p ípadn vhodným recyklátem (jako zásypový materiál za pohledový kámen). Gabion se skládá ze dna, bo ních st n, víka a p epážek. K r zným stavebním ú el m se používají r zné typy gabion : a) gabiony - drátokoše systém PSB • op rné a zárubní zdi • sanace zá ez a násyp • opevn ní propustk a mostních op r • opev ovací prvek b eh Obvyklá ší ka gabionu je 0,5m a 1 m, délka je násobkem 1 m, výška pak 0,5m nebo1m. b) gabiony – drátomatrace systém PSB je plošný stavební prvek s maximální výškou 300 mm • zpev ování svah zá ez a násyp . • zpevn ní b eh • zpevn ní základové spáry pod gabiony – drátokoše

- 16 (21) -


c) systém Terramesh • stabilizace vysokých svah a násyp s velmi ú inným vyztužováním zemin Systém Terramesh je v podstat gabion-koš s kotevní sítí. d) systém GreenTerramesh • stabilizace nižších i vysokých svah a násp s velmi ú inným vyztužováním zemin. GreenTerramesh je technologie, která nepoužívá jako výpl ový materiál kamenivo. Jedná se o sendvi ový prvek skládající se z sít , vždy poplastované, s hexagonálními oky (stejná jako u gabion ) a v p ední lícové stran dopln ný kokosovou textilií, plastovou sí kou, výztuhou z drátu v tšího pr m ru a trojúhelníkovými stojinami. Jako výpl je hutn ná zemina nebo drcený recyklát max. frakce 0-16. e) pletené sít • zajišt ní skal a prudkých kamenných svah proti padání kamen Pletivo s šestiúhelníkovými oky s r znými ší kami v rolích 25 a 50 m. Navrhování op rných a zárubních zdí z gabion se provádí obdobn jako u klasické gravita ní op rné zdi. Stavební uspo ádání a tvarové modifikace r zných typ gabion p edepisuje projektová dokumentace každé konkrétní stavby.

Obr. 2.6.1: Gabionová konstrukce – montážní postup Pro výpl gabion mohou být použity pouze pevné úlomky hornin nebo valouny, které nepodléhají pov trnostním vliv m, neobsahují vodou rozpustné soli a nejsou k ehké. P ednost mají horniny s vyšší m rnou hmotností a nízkou pórovitostí. Vhodným materiálem pro výpl je edi , tufa, žula, tvrdý vápenec, teaclyt, pískovec. Prázdné otvory tvo í 25% z celkového objemu klece. Frakce výpl ového materiálu musí být v tší než pr m r ok pletiva, aby nedocházelo k vypadávání kamene. Je možno použít 10 až 15% kamene menší frakce, ímž se výrazn sníží mezerovitost. Výpl ový materiál v koších ve vrchních vrstvách je možno prosypat zeminou eventuáln osázet vegetací. Ko enový systém p ispívá ke zpevn ní konstrukce. Z estetických d vod je možno pohledovou stranu vyskládat ru n , zbytek je možno zasypat strojov . Jako výpl lze použít recyklovaný odpadový materiál

- 17 (21) -


(rozbité betony, rozbourané zdi, sm s betonu a kamení, odpad z lom ), což také výrazn ovlivní cenu stavby. Pro ú ely op rné konstrukce je nutné použít kámen istý bez p ím sí a jemnozrnné zeminy. P ed osazením drátokoš na p irozený terén je t eba vyrovnat základovou spáru št rkem, nepožaduje se úprava vyrovnávacím podkladním betonem. Vzhledem k vysoké flexibilit konstrukcí z pletených koš se nevyžaduje zakládání do obvyklé nezámrzné hloubky, pokud to nestanoví dokumentace. Hloubka založení gabionové konstrukce je ur ena dokumentací na základ statického výpo tu. Z d vodu vysoké mezerovitosti a vodopropustnosti nevzniká obava z narušení díla vlivem mrazu.

Obr. 2.6.2: Gabionová konstrukce V p ípad velkých nerovností nebo zvodn lé základové spáry je možno použít k založení drátomatrace. Tam, kde je gabionová konstrukce zakládána na skalním podloží, se základová spára ádn vy istí a p ípadné nerovnosti se vyrovnají št rkodrtí nebo hubeným betonem, do kterého se osadí ocelové trny (nejmén 3 na 1 m‘).

- 18 (21) -


Obr. 2.6.3: Stavba drátokoš do vydutého a vypuklého sm rového oblouku Výhody gabionových konstrukcí: • stabilita, staticky spolup sobí s terénem , technická variabilita, bez dilata ních spár, možnost dodate ného napojení bez pracovních spár , schopnost dotvarování , m lké zakládání • p írodní vzhled , vhodné do CHKO, NP • recyklovatelnost (možnost odstran ní a zp tného využití materiál ) • vynikající zvukový útlum • krátká doba realizace (okamžitá statická funkce) • stávají se p irozenou sou ástí terénu (možnost ozelenit, nechat pror st ko enovým systémem) • suchá montáž - možno provád t i v zimních podmínkách • nenarušují p írodní vodní režim ( absorbují energii vody, propouští vodu) Kontrolní otázky Vysv tlete základní rozdíl mezi op rnou a zárubní zdí. Kde se používá op rná a kde zárubní ze ? Vyjmenujte výhody gabionové konstrukce.

- 19 (21) -

Záv r

3

Záv r

3.1

Shrnutí

Tento modul je v novám op rným a zárubním zdím. Text je koncipován tak, aby poskytl p edstavu o systému op rných a zárubních zdí i návrhu. Obkladní zdi a gabionové konstrukce jsou trendem posledních let. S jejich pomocí jsme schopni ochránit skalní od ezy a p itom dbát na na p írodní vzhled st n.

3.2

Studijní prameny

3.2.1

Seznam použité literatury

[1]

Chochol Š., Lehovec F., Pošvám J., Rondoš L. Cesty a Dialnice I. Projektovanie. B ALFA, 1989

[2]

Technologický postup TEP . 1/2001. Gabiony, Terramesh a Gree Terramesh, montáž op rných zdí

3.2.2

Seznam dopl kové studijní literatury

[3]

SN 73 6101 Projektování silnic a dálnic

[4]

SN 73 6201 Projektování mostních objekt

[5]

3.2.3 [6]

Vzorové listy staveb pozemních komunikací, VL 2 –Silni ní t leso

Odkazy na další studijní zdroje a prameny http://geologie.vsb.cz/svadef)Text/8_sanace.html

- 21 (21) -

PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Recommend Documents