PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ

ING. MICHAL RADIMSKÝ

PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ MODUL 2 KUBATURY, HMOTNICE, ROZVOZNÉ VZDÁLENOSTI

STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Projektování pozemních komunikací · Modul 2

© Ing. Michal Radimský, Brno 2007

- 2 (21) -

Obsah

OBSAH 1 Úvod ...............................................................................................................5 1.1 Cíle ........................................................................................................5 1.2 Požadované znalosti ..............................................................................5 1.3 Doba pot ebná ke studiu .......................................................................5 1.4 Klí ová slova.........................................................................................5 2 Výpo et kubatur ...........................................................................................7 2.1 Výpo et kubatur s využitím software ...................................................7 2.2 Rozd lení kubatur zemních prací v t lese PK ......................................8 2.2.1 Zá ez .......................................................................................8 2.2.2 Násyp ....................................................................................11 2.3 „Ru ní“ výpo et kubatur.....................................................................13 2.3.1 Princip výpo tu kubatur........................................................13 2.3.2 Výpo et kubatur....................................................................14 2.3.3 Soupis prací...........................................................................15 3 Hmotnice – rozvoz hmot ............................................................................17 3.1 Hmotnice .............................................................................................17 3.2 P epravní moment ...............................................................................18 3.3 St ední rozvozná délka........................................................................19 3.4 St ední rozvozná délka pro celou stavbu ............................................19 4 Záv r ............................................................................................................21 4.1 Shrnutí.................................................................................................21 4.2 Studijní prameny .................................................................................21 4.2.1 Seznam použité literatury .....................................................21 4.2.2 Seznam dopl kové studijní literatury ...................................21

- 3 (21) -

Úvod

1

Úvod

1.1

Cíle

Návrh podrobného ešení pozemních komunikací, silni ní objekty, zemní t leso komunikací, odvodn ní komunikací, návrh k ižovatek, bezpe nostní za ízení, rozhledové vzdálenosti, estetika komunikací.

1.2

Požadované znalosti

Projektování pozemních komunikací z p edm tu Pozemní komunikace I.

1.3

Doba pot ebná ke studiu

Doba pot ebná k nastudování tohoto modulu se odhaduje na cca 2.5 hodiny.

1.4

Klí ová slova

Kubatury zemních prací, hmotnice, dopravní moment, rozvozná vzdálenost, násyp, zá ez, bilance zemních prací, soupis prací.

- 5 (21) -

Výpo et kubatur

2

Výpo et kubatur

Zemní práce mají velký vliv na celou stavbu, proto objem zemních prací neboli kubatury zemních prací jsou nezbytnou sou ástí pro vym ení finan ních náklad , pro výpo et doby výstavby, pro vytvo ení rozvozných tras apod. Existují dva základní zp soby výpo tu kubatur zemních prací. Jedním je výpoet pomocí softwaru a druhým je „ru ní výpo et“ z p í ných ez .

2.1

Výpo et kubatur s využitím software

U nižších stup projektové dokumentace (Studie, DÚR) zpravidla vysta íme s výpo tem pomocí softwar ur ených pro projektování pozemních komunikací, jako jsou RoadPAC, Bentley InRoads, Autodesk Civil 3D apod. Princip jejich výpo tu spo ívá ve výpo tu kubatur mezi jednotlivými digitálními modely terénu (povrchy). Programy umí spo ítat kubatury celého povrchu nebo je spo ítat pouze pro vymezené oblasti. Z p edchozích ro ník a projektování víte, že výstupem modelování v programu pro projektování pozemních komunikací je mimo jiné navržená komunikace ve 3D a tudíž lze spo ítat kubatury mezi digitálním modelem navržené komunikace a digitálním modelem terénu. Programy využívají dva základní zp soby, jak spo ítat kubatury: • kubatura z trojúhelník • kubatura z p í ných ez Výpo et z trojúhelník je jednou z metod jak stanovit objemy výkop a násyp mezi dv ma povrchy. Princip výpo tu je promítnutí trojúhelníku z jednoho povrchu (nap . p vodní terén) na druhý (nap . navržená komunikace) a poté spo tení objemu každého výsledného prismoidu (t leso podobající se hranolu) viz. obr. XXX. Tento postup lze provést jednak pro celou trasu, p ípadn pouze ve vybraných stani eních (nap . v míst mostních objekt se kubatury nepo ítají). Kubatury spo ítané touto metodou tvo í p esný matematický objem mezi vybranými povrchy a p esnost kubatur je dána p esností zam ení p vodního terénu a návrhu vytvo ené trasy.

Obr. 2.1.1: Schéma výpo tu kubatur mezi dv ma povrchy

- 7 (21) -


Druhým zp sobem je vypo tení kubatury z p í ných ez . Tento výpo et je již p esn jší pro p ehled o celkových objemech zemních prací, protože do výpo tu dokáže zohlednit t i povrchy (nap . p vodní terén, povrch navržené komunikace a povrch zemní plán ) viz obr. 2.1.1.

Obr. 2.1.2: Schéma vymezení ploch výkopu a násypu t emi digitálními modely terénu V tšina program také dokáže spo ítat jednotlivé konstruk ní vrstvy zvláš , ale p esnost tohoto výpo tu je ob as diskutabilní. Výpo et touto metodou probíhá, jak již bylo uvedeno výše, z p í ných ez a je tím p esn jší, ím kratší bude vzdálenost p í ných ez . Princip výpo tu této kubatur z p í ných ez je popsán v kapitole 2.3.

2.2

Rozd lení kubatur zemních prací v t lese PK

Po ínaje dokumentací pro zadání stavby je povinnou p ílohou „soupis prací“, který je soupisem položek jednotlivých provád ných nebo plánovaných prací, dodávek a také služeb, pot ebných k úplnému zhotovení stavby nebo n které z jejích ástí. Položka takového soupisu m že být nap . uložení sypaniny do násypu se zhutn ním [m3]. Z toho vyplývá, že pro soupis je nutné rozd lit objemy zemních prací na jednotlivé položky, protože každá z t chto kubatur má v soupisu své místo.

2.2.1

Zá ez

V této kapitole bude popsán zp sob rozd lení jednotlivých kubatur zemního t lesa pozemní komunikace v zá ezu. - 8 (21) -

Výpo et kubatur

Obr. 2.2.1.1: Schéma komunikace v zá ezu P ed zapo etím stavby je nutné provést skrývku ornice (odhumusování), a to v tlouš ce dle pedologického pr zkumu. Odhumusování se provádí v celé ploše trvalého (do asného) záboru, který ohrani uje stavbu, viz. obr. 2.2.1.2. Tato ornice nebo její ást se ukládá v blízkosti stavby (deponie, mezideponie), aby byla po dokon ení zemního t lesa použita na ohumusování trvalého záboru a svah t lesa pozemní komunikace.

Obr. 2.2.1.2: Schéma plochy sejmuté ornice v zá ezu Po skrývce ornice se provedou výkopové práce. V závislosti na kvalit materiálu pod zemní plání se rozhodne o úprav aktivní zóny. Aktivní zóna (podloží vozovky) je horní vrstva zemního t lesa v násypu i v zá ezu, o tlouš ce zpravidla 0,5m, do níž zasahují vlivy zatížení a klimatu. Tyto vlivy mohou vést ke zm nám fyzikálních a mechanických vlastností materiál , z nichž je tato vrstva složena. Pro tuto vrstvu jsou požadovány p ísn jší kvalitativní parametry oproti ostatním ástem zemního t lesa. V p ípad , že by zemina (nebo kamenitá sypanina) spl ovala požadavky kladené na zemní plá (zejména dostate ná únosnost), není pot eba vým na ani zlepšení zeminy v aktivní zón a výkop zeminy se provede po tuto zemní plá (obr. 2.2.1.3).

Obr. 2.2.1.3: Schéma plochy výkopu v zá ezu V p ípad , že materiál v podloží vozovky tyto podmínky nespl uje, p istupuje se ke zlepšení aktivní zóny. To se dá d lá zpravidla t emi zp soby: • zlepšení zeminy v aktivní zón - výkop je po zemní plá (obr. 2.2.1.3) - 9 (21) -


• vým na aktivní zóny za jiný kvalitn jší materiál – výkop je po dno aktivní zóny, ili zpravidla 0,5m pod zemní plání (obr. 2.2.1.4). Tato hranice s nazývá paraplá a je definována jako povrch zemního t lesa p ed vytvoením aktivní zóny. • kombinace vým ny a zlepšení spo ívá ve nahrazení cca poloviny aktivní zóny a poté promísení se stávající zeminou až po paraplá – výkop je poté po ítán do hloubky cca 0,25m pod zemní plání.

Obr. 2.2.1.4: Schéma plochy výkopu v zá ezu p i vým n aktivní zóny V p ípad , že materiál v podloží vozovky nebude spl ovat pot ebná kriteria, p istoupíme nap . k vým n materiálu v podloží vozovky a provedeme výkop zeminy po paraplá (obr. 2.2.1.4). Na tu se naveze kvalitn jší materiál, uloží se v mocnosti zpravidla 0,5m (obr. 2.2.1.5) a zemní plá se poté zhutní na požadovanou mez.

Obr. 2.2.1.5: Schéma plochy aktivní zóny (podloží vozovky) v zá ezu V pr b hu tvorby zemního t lesa se ze zbývajícího materiálu provedou nutné dosypávky (nap . nad úrove odhumusovaného terénu viz. obr. 2.2.1.6). Po dokon ení aktivní zóny a zemní plán se p istupuje k pokládání jednotlivých konstruk ních vrstev vozovky. Po dokon ení se provede zásyp zemní krajnice násypovým materiálem (obr. 2.2.1.6).

Obr. 2.2.1.6: Schéma plochy dosypávek a nezpevn né krajnice v zá ezu Poslední fází je ohumusování a zatravn ní t lesa pozemní komunikace. Ohumusování spo ívá v rozprost ení ornice na svahy zemního t lesa v mocnosti 0,1 – 0,2 metru (obr. 2.2.1.7) - 10 (21) -

Výpo et kubatur

Obr. 2.2.1.7: Schéma plochy ohumusování v zá ezu

2.2.2

Násyp

V této kapitole bude popsán zp sob rozd lení jednotlivých kubatur zemního t lesa pozemní komunikace v násypu.

Obr. 2.2.2.1: Schéma komunikace v násypu Stejn jako v p ípad zá ezu je p ed zapo etím stavby nutné provést skrývku ornice (odhumusování) v tlouš ce dle pedologického pr zkumu. Odhumusování se provádí v celé ploše trvalého (do asného) záboru, který ohrani uje stavbu, viz. obr. 2.2.2.2. Tato ornice nebo její ást se ukládá v blízkosti stavby (deponie, mezideponie), aby byla po dokon ení zemního t lesa použita na ohumusování trvalého záboru a svah t lesa pozemní komunikace.

Obr. 2.2.2.2: Schéma plochy sejmuté ornice v zá ezu Po skrývce ornice se musí prov it, z jakého materiálu je podloží násypu a jestli spl uje kritéria, které jsou na n j kladena. Podloží násypu je ást terénu po odstran ní orni ní vrstvy, tvo ící základ násypu. Podloží násypu se zpravidla omezuje hloubkou, do níž p sobí vlivy p itížení násypem. Do zemního t lesa se zahrnuje pouze hloubka, do níž zasahují

- 11 (21) -


p ípadné stavební úpravy (nap . náhrada nevhodné zeminy do stanovené hloubky). • zlepšení zeminy v podloží násypu – násyp je proveden na odhumusovaný terén • vým na zeminy v podloží násypu za jiný kvalitn jší materiál – je proveden výkop zeminy do stanovené hloubky pod odhumusovaný terén a následné navezení a uložení vhodného materiálu (obr. 2.2.2.3), ili v soupisu prací se tato kubatura vyskytuje 2x (výkop + odvoz a následn dovoz + uložení) • vyztužení podloží geosyntetickými prvky – násyp je proveden na odhumusovaný terén

Obr. 2.2.2.3: Schéma plochy vým ny podloží násypu V p ípad , že podloží násypu nespl uje p edepsané podmínky, p istoupíme nap . k vým n zeminy v podloží násypu za jinou, vhodn jší zeminu. Na tomto podloží násypu se za ne stav t t leso násypu. Plocha násypu je v tomto p ípad od odhumusovaného terénu po zemní plá (obr. 2.2.2.4). Pokud by v násypu nevyhovovala aktivní zóna, m žeme p istoupit k jejímu zlepšení i vým n , ale násypy již z pravidla bývají tvo eny kvalitn jší zeminou a úprava podloží vozovky nebývá nutná.

Obr. 2.2.2.4: Schéma plochy násypu V pr b hu tvorby násypového t lesa se ze zbývajícího materiálu provedou nutné dosypávky (nap . nad úrove odhumusovaného terénu viz. obr. 2.2.2.5). Po t lesa a zemní plán následuje pokládání jednotlivých konstruk ních vrstev vozovky. Po dokon ení se provede zásyp zemní krajnice násypovým materiálem (obr. 2.2.2.5).

- 12 (21) -

Výpo et kubatur

Obr. 2.2.2.5: Schéma plochy dosypávek a nezpevn né krajnice v násypu Poslední fází je ohumusování a zatravn ní t lesa pozemní komunikace. Ohumusování spo ívá v rozprost ení ornice na svahy zemního t lesa v mocnosti 0,1 – 0,2 metru (obr. 2.2.2.6)

Obr. 2.2.2.6: Schéma plochy ohumusování v násypu

2.3

„Ru ní“ výpo et kubatur

Tento výpo et je pracn jší, nicmén p esn jší. Využívá se ho zejména p i vyšších stupních projektové dokumentace, kdy již nejde o p edb žný odhad kubatur zemních prací a finan ních náklad , nýbrž je již zapot ebí zna ná p esnost. Princip výpo tu kubatur z p í ných ez je stejný jako výpo et pomocí program . Rozdílem je, že v p esném výpo tu po ítáme jednotlivé kubatury zemních prací zvláš viz. p edcházející kapitola. Výpo et kubatur z p í ných ez a je tím p esn jší, ím kratší je vzdálenost p í ných ez . Ta bývá zpravidla 20 m na silnicích a ú elových komunikacích a 25 m na dálnicích a rychlostních silnicích.

2.3.1

Princip výpo tu kubatur

Pro zjišt ní kubatury zemních prací se trasa rozd lí na jednotlivé úseky (á 20 m nebo á 25 m). Na t chto úsecích, které jsou omezeny sousedními charakteristickými p í nými ezy, je zemní t leso idealizováno a považováno za prismatoid se základnami F1 a F2 a výškou rovnou vzdálenosti sousedních p í ných ez , tj. t leso, které má p ímé hrany a je ohrani eno dv ma rovinnými mnohoúhelníky, které tvo í podstavy, p i emž podstavy leží ve dvou rovnob žných rovinách (obr. 2.3.1.1). Na obr. 2.3.1.2 je vid t schéma reálného t lesa

- 13 (21) -


Obr. 2.3.1.1: Schéma hranolu (prismatoidu) vymezeného dv ma p í nými ezy

Obr. 2.3.1.2: Schéma reálného t lesa vymezeného dv ma p í nými ezy Díky idealizování reálného t lesa na prismatoid m žeme objem tohoto t lesa spo ítat podle jednoduchého vzorce:

V=

F1 + F2 ⋅l 2

(2.3.1.1)

kde: • V

je objem t lesa vymezeného dv ma p í nými ezy

• l

je výška hranolu (vzdálenost dvou sousedních p í ných ez )

• F1, F2

jsou základny hranolu (plochy p í ných ez )

Objem zemních prací celé stavby je potom sou tem kubatur všech díl ích úsek .

V = (V1 + V2 + ... + Vn ) =

2.3.2

n n =1

Vn

(2.3.1.2)

Výpo et kubatur

Principem výpo tu objemu zemních prací mezi dv ma ezy je zjišt ní ploch násypu/zá ezu ve dvou sousedních p í ných ezech, poté vypo et aritmetického pr m ru ze získaných ploch a p enásobení vzdáleností ez (nap . 20m). Tento výpo et je shodný s výpo tem pomocí v tšiny softwar . Ovšem pro p esný výpo et kubatur je pot eba si p í ný ez rozd lit na díl í technologické - 14 (21) -

Výpo et kubatur

plochy (viz. kap. 2.2 – nap . odhumusování, násyp, aktivní zóna, podloží násypu). Potom p esný výpo et kubatur mezi dv ma p í nými ezy se skládá z dílích výpo t pro každou položku soupisu prací. Plocha v p í ných ezech se d íve ur ovala pomocí milimetrového papíru, v dnešní dob za vás díl í plochy spo ítá AutoCad nebo jiný program. Jsou dva základní zp soby, jak zjistit plochu nap . násypu, aktivní zóny, dosypávky apod. Jedním je v AutoCadu p íkaz area (v eském Cadu _area, plocha), který spo ítá plochu vámi vybrané ásti p í ného ezu. Druhou cestou je tuto ást ezu obtáhnout pomocí polyline (krivka), u které potom ve vlastnostech (pokud je tato k ivka uzav ená) zjistíte plochu, kterou omezuje. Výpo et mezi ezy se potom provádí z t chto ploch zpravidla s využitím programu Microsoft Excel podle vztahu 2.3.1.1 z minulé kapitoly. P íklad vidíte na obr. 2.3.2.1.

Obr. 2.3.2.1: Výpo et kubatur v programu Microsoft Excel P i výpo tu kubatur se po ítá také bilance zemních prací. Ta spo ívá ve zjišt ní p ebytku výkopu nebo nedostatku násypu.

2.3.3

Soupis prací

Po zjišt ní díl ích kubatur je pot eba zanést je do soupisu prací. Každá z nich tvo í v soupisu samostatnou položku. Soupis prací pro pot eby editelství silnic a dálnic ( SD) provádí do programu ASPE. Jednotlivé položky v soupisu se ídí publikací: Oborový t ídník stavebních konstrukcí a prací staveb pozemních komunikací. P íklad soupisu prací je vid t na obrázku

- 15 (21) -


Obr. 2.3.3.1: P íklad ásti soupisu prací v programu ASPE

- 16 (21) -

Hmotnice – rozvoz hmot

3


3.1

Hmotnice

Hmotnice je sou tová ára zemních hmot, vyjad ující sou tov p ír stek, p ípadn úbytek hmoty zeminy, ur ené k podélnému rozvozu. Je to lomená ára, která se vynáší v místech charakteristických p í ných ez a mezi t mito profily aproximujeme objem zemních prací (p ebytek i nedostatek zeminy). V místech, kde je nedostatek násypu, je pot eba zeminu dovézt a naopak, kde je p ebytek, je nutné zeminu odvézt. Hmotnice se používá pro: • ur ení výsledné bilance zemních prací – p ebytku i nedostatku zeminy • ur ení bilance zemních prací od za átku úseku v libovolném bod • ur ení tzv. rozvozných vzdáleností a st ední rozvozné vzdálenosti • návrh p im ených mechanism a rozpo tování náklad na stavbu a stanovení racionálního zp sobu rozvozu zeminy na stavb V místech, kde je komunikace v od ezu je nutné spo ítat p í ný p ehoz v jednotlivých p í ných ezech viz. obr. 3.1.1:

Obr. 3.1.1: P í ný p ehoz • plochy výkopu (od ezu) a násypu jsou stejné (obr. 3.1.1a), což znamená, že vykopaná zemina se v tomto profilu spot ebuje do násypu • plocha násypu je v tší než plocha výkopu (od ezu) (obr. 3.1.1b), tedy máme nedostatek násypu • plocha výkopu (od ezu) je v tší než plocha násypu (obr. 3.1.1c), což znamená, že výkop, resp. množství vykopané zeminy je v tší, než jaké je pot eba do násypu P ebytky výkopu v jednotlivých úsecích p emis ujeme p i stavb podélným rozvozem do míst, kde je nedostatek násypu. Tento p esun zeminy se znázoruje nejlépe graficky ve form hmotnice. Ozna íme-li p ebytky výkopu jako kladné hodnoty a nedostatky násypu jako záporné, dostáváme postupným s ítáním p ebytk , resp. nedostatk zeminy, po adnice sou tové áry pohybu hmot (zeminy).

- 17 (21) -


Nejsou v ní zahrnuty hmoty, které se upot ebily (p ehodily) v p í ném ezu (p í ný rozvoz) a ostatní hmoty, které nebudou použity p i stavb zemního t lesa (lomový kámen, nevhodné namrzavé zeminy apod.).

Obr. 3.1.2: Konstrukce hmotnice (rozvozu hmot) Vykreslená hmotnice má následující vlastnosti: • v libovolném bod hmotnice ukazuje celkovou bilanci zemních prací od za átku úseku. • pokud rovnob žka s osou x (stani ení) protne hmotnici, znamená to, že v daném úseku je „vyrovnaná bilance zemních prací“ – tzn., že vyt ženou zeminu z výkopu uložíme do násypu • je rozumné výše zmín né rovnob žky navrhovat tak, jak je uvedeno v obrázku – odd luje jednotlivé úseky s vyrovnanou bilancí • v úsecích s vyrovnanou bilancí se dá stanovit p epravní moment jako plocha vymezená hmotnicí a rovnob žkou – rozm r p epravního momentu je [m4], protože se jedná o násobek délky [m] (st ední rozvozná délka) a objemu [m3] Obvykle po vykreslení celé hmotnice ur íme vyrovnávací p ímky, poté se vyzna í po adovými ísly nejlépe ve sm ru stani ení (1), (2),....,(x), ur í se jejich kubatura (objem výkopu a násypu) a rozvozní vzdálenost. Úprava jednotlivých obrazc (mnohoúhelník ) hmotnice na obdélníky, resp. trojúhelníky pro správné ur ení t žišt , je zna n pracné. Pro praxi však postaí jednodušší a hojn používaný zp sob stanovení rozvozní vzdálenosti. Provádíme to tak, že rozp líme nejv tší po adnici se nou u até vlny hmotnice a p lícím bodem vedeme rovnob žku se základní osou. Tam, kde tato rovnob žka protne sou tovou áru hmotnice, jsou body, jejichž vzájemná vzdálenost udává rozvoznou vzdálenost. Jednotlivé položky, tj. vypo ítané kubatury hmot zemin a odm ené rozvozní vzdálenosti, sestavíme do tabulky.

3.2

P epravní moment

P epravní moment se po ítá v úseku s vyrovnanou bilancí zemních prací, tedy ve „vln “ odseknuté rovnob žkou s osou x. Je definovaný jako násobek obje-

- 18 (21) -


mu a rozvozné vzdálenosti ve zkoumané „vln “, ili násobek výšky vlny a rozvozu ur eného výše uvedenými zp soby.

3.3

St ední rozvozná délka

St ední rozvozná délka pro zkoumanou „vlnu“(úsek s vyrovnanou bilancí) znamená jakou si pr m rnou vzdálenost, na kterou se p esouvá zemina z výkopu do násypu. Stanovuje se pom rn jednoduše, s v tší i menší pracností a menší nebo v tší p esností: • pom rn p esn (s p ihlédnutím k tomu, že už sama hmotnice vznikla aproximací nebo odhadem objem ) je rozvozná vzdálenost délkou úse ky , která rozd luje „vlnu“ na dv poloviny o stejné ploše • dost p esná a snadno spo ítatelná je p edstava obdélníka, jehož výška se rovná výšce „vlny“ (objemu zemních prací ve „vln “) a plocha je totožná s plochou „vlny“, pak jeho délka se prohlásí za rozvoznou délku • b žný nep esný zp sob je vést rovnob žku s osou x v polovin výšky „vlny“ a její délku mezi pr se íky s hmotnicí prohlásit za rozvoznou délku • nejmén p esný je zp sob, kdy je hmotnice nahrazena trojúhelníky, které spojují maximum a za átek a konec „vlny“, za rozvoznou délku se op t prohlásí délka rovnob žky s osou vedená v polovin výšky

3.4

St ední rozvozná délka pro celou stavbu

Z dopravních moment pro jednotlivé vlny a z objemu zemních prací v jednotlivých „vlnách“ lze stanovit charakteristickou st ední hodnotu pro celý projektovaný úsek nebo jeho ást s p ibližn stejnými podmínkami, které lze rozpo tovat spole n :

l st =

[m ] zeminy [ m ] 4

dopravní ch moment kubatury (objem )

3

(3.4.1)

Kontrolní otázky Jaké typy kubatur zemních prací, rozd lených podle technologie výstavby, znáte? Co je po eba ud lat s podložím vozovky, pokud nevyhovuje p edepsaným kritériím? Jak se spo ítá st ední rozvozná vzdálenost?

- 19 (21) -

Záv r

4

Záv r

4.1

Shrnutí

Zemní práce mají velký vliv na celou stavbu, proto objem zemních prací neboli kubatury zemních prací, hmotnice a rozvozné vzdálenosti jsou nezbytnou sou ástí pro vym ení finan ních náklad , pro výpo et doby výstavby, pro vytvo ení rozvozných tras apod.

4.2

Studijní prameny

4.2.1

Seznam použité literatury

[1]

4.2.2

Kraj ovi M., J za P.: Dopravní stavby I.- Pozemní komunikace – Návody do cvi ení. Brno, 1998

Seznam dopl kové studijní literatury

[2]

SN 73 6133 Navrhování a provád ní zemního t lesa pozemních komunikací

[3]

Oborový t ídník stavebních konstrukcí a prací staveb pozemních komunikací, SD, 2006

- 21 (21) -

PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Recommend Documents