projektová a inženýrská kancelář atelier: Josefská 15, Brno, tel , fax ÚZEMNÍ PLÁN OBCE MALÍKOV 1

Ing.arch. Pavel

Tomíšek

projektová a inženýrská kancelář atelier: Josefská 15, 602 00 Brno , tel. 5 4221 8490 , fax 5 4221 2108 ________________________________________________________________________________

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE MALÍKOV

1. TEXTOVÁ ČÁST ________________________________________________________________________________ Obec Malíkov

POŘIZOVATEL:

________________________________________________________________________________

PROJEKTANT:

Ing.arch. Pavel Tomíšek

ZPRACOVATELÉ: - urbanismus

Ing.arch. Marie Tomíšková

- doprava

Ing. Jaroslav Ondra

- vodní hospodářství Ing. Zdeněk Řezníček - elektro a spoje

Jan Mičulka

- vyhodnocení záboru ZPF:

zak.č.: 3 5 6

Svatava Poláková

Brno, duben 2004

SEZNAM PŘÍLOH 1.

Textová část A – Základní údaje B – Řešení územního plánu C – Regulativy

2.

Grafická část A – Hlavní výkres 1 : 2880 B – Koncepce řešení technického vybavení obce 1 : 2 880 C – Veřejně prospěšné stavby, etapizace 1 : 2 880 D – Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení na ZPF 1 : 2 880 E – Širší vztahy 1 : 25 000 F – Schéma hlavního výkresu pro potřeby DOSS 1 : 10 000 G – Urbanistické řešení současně zastavěného a zastavitelného území 1 : 2 880

2

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE A.1. Podklady, doklady A.2. Hlavní cíle řešení A.3. Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené ÚPD a konceptu řešení A.4. Vyhodnocení splnění zadání územního plánu obce A.5. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování

5 5 6 6 6

B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Stávající stav – výchozí údaje B.1 Vymezení řešeného území B.1.1. Katastrální území obce B.1.2. Zájmové území a širší vztahy

7

B.2. Předpoklady a podmínky rozvoje obce a ochrany hodnot území B.2.1. Přírodní podmínky, ochrana přírody a) Přírodní podmínky b) Ložiska surovin c) Ochrana přírody B.2.2. Životní prostředí a) Čistota ovzduší b) Čistota vod c) Radonové riziko B.2.3. Obyvatelstvo, zaměstnanost, bydlení B.2.4. Občanské vybavení, rekreace B.2.5. Rekreace a cestovní ruch B.2.6. Výroba B.2.7. Historické a kulturní podmínky a) Stručné dějiny obce b) Kulturní památky obce c) Chráněná přírodní území B.2.8. Dnešní podoba obce

7 7

B.3. Limity využití území

7

8 9 10 10 10

11 12

Návrh řešení B.4. Návrh urbanistické koncepce, členění území na funkční plochy a podmínky jejich využití 12 B.4.1. Návrh urbanistické koncepce a) Lokalizace a základní prostorová regulace nové výstavby b) Funkční využití území B.5. Navrhované plochy zastavitelného území

15

B.6. Koncepce dopravy B.6.1. Úvod, podklady B.6.2. Silniční komunikace a silniční zařízení

16

3

B.6.3. Hromadná doprava osob B.6.4. Ochranná pásma, hlukové poměry plynoucí z řešení dopravy B.7. Koncepce technické infrastruktury B.7.1. Vodní hospodářství a) Vodní toky a plochy b) Meliorace c) Zásobování pitnou vodou d) Kanalizace e) Ochranná pásma vodohospodářských objektů B.7.2. Energetika a spoje a) Zásobování elektrickou energií b) Zásobování teplem c) Zásobování plynem B.8. Odpadové hospodářství B.9. Územní systém ekologické stability B.10. Veřejně prospěšné stavby, etapizace B.11. Návrh řešení požadavků civilní obrany B.12. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí B.13. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond B.14. Návrh lhůt aktualizace

18 18

21

23 23 23 23 25 27 33

C. REGULATIVY ÚZEMNÍHO ROZVOJE C.1. Úvodní ustanovení C.1.1.Účel regulativů územního rozvoje C.1.2. Rozsah platnosti

34

C.2. Závazné regulativy C.2.1. Urbanistická koncepce C.2.2. Využití ploch a jejich uspořádání C.2.3. Vymezení zastavitelného území C.2.4. Zásady regulace využití území C.2.5. Uspořádání dopravy C.2.6. Uspořádání technické infrastruktury C.2.7. limity využití území C.2.8. Ochrana přírody, krajiny a územního systému ekologické stability C.2.9. Ochrana kulturních a historických hodnot v území C.2.10. Ochrana životního prostředí

34

C.2.11. Zemědělský půdní fond C. 3. Veřejně prospěšné stavby

40

C. 4. Závěrečná ustanovení

40

4

A . ZÁKLADNÍ ÚDAJE A. 1. Podklady, doklady Dne 23.03.2002 byla uzavřena smlouva o dílo na zhotovení územního plánu obce Malíkov. Pořizovatelem je Obecní úřad v Malíkově, zpracovatelem je firma Ing. arch. Pavel Tomíšek, projektant, Podpěrova 7, Brno. V první etapě prací na zakázce shromáždil zpracovatel ve spolupráci s obcí podklady a navrhl zadání územního plánu obce. Zadání bylo projednáno v souladu se stavebním zákonem a vyhláškou č.135/2000 Sb. v příslušných termínech s DOSS, s organizacemi, kterých se řešení dotýká a s občany Malíkova. Vyhodnocení připomínek všech zúčastněných je součástí zadání. Na základě zadání byl zpracován koncept a projednán v souladu se stavebním zákonem. Pokyny obsažené v souborném stanovisku ke konceptu jsou podkladem zpracování návrhu územního plánu obce. Podklady pro řešení byly získány od Obecního úřadu Malíkov, od příslušných odborů Okresního úřadu Svitavy, od správců sítí a vlastním terénním průzkumem zpracovatele. Dalšími podklady byly dílčí koncepční dokumentace, zpracované v minulých letech pro okres Svitavy a Pardubický kraj: • Studie plynofikace okresu Svitavy (VČP a. s. Hradec Králové, 1994) • Studie zásobení okresu Svitavy elektrickou energií ve vztahu k rozvoji území (Univerzita Pardubice, 1995) • ÜTP pro nadregionální a regionální ÚSES ČR (Společnost pro životní prostředí Brno, MŽP ČR Praha, 1996) •

Územní plán VÚC okresu Svitavy - zadání.

•

Územní plán VÚC Pardubického kraje - zadání, které bylo schváleno v červnu 2002.

Dále byly použity: -

Mapové podklady v měř. 1 : 2880, 1 : 5000 a 1 : 10 000

-

Návrhy místních územních systémů ekologické stability

-

Nadregionální a regionální systém ekologické stability

Digitalizaci mapových podkladů KN včetně vrstevnic a fotodokumentaci provedl zpracovatel.

A. 2. Hlavní cíle řešení Cílem řešení je vytvoření podmínek pro zajištění souladu mezi potřebami obyvatel a funkčním využitím území a pro zajištění ochrany stávajících hodnot. Řešení územního plánu obce (ÚPO) usiluje o zachování venkovského prostředí části obce, historické stopy zástavby a jejího specifického urbanistického i architektonického charakteru. Návrh kvalitní technické infrastruktury, úpravy veřejných ploch v centru, vytvoření kulturního zázemí a vymezení dalších ploch pro výstavbu rodinných domů zlepší prostředí vesnice a zvýší její atraktivitu zejména pro mladé rodiny. Rovněž nezastavěná část katastrálního území – pozemky s ornou půdou a plochy volné krajiny budou regulativy stanovenými v ÚPNO chráněny před nevhodným využíváním a devastací. 5

Rovněž je zapotřebí rozšířit rozsah pracovních příležitostí. Vzhledem k značnému přírodnímu potenciálu území obce pro turistiku je vhodné navrhnout vhodné lokality pro umístění zařízení cestovního ruchu a zajistit jejich náležitou dopravní obslužnost a technickou infrastrukturu. Územní plán obce je zpracován pro návrhové období do r. 2020. A.3. Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené ÚPD a konceptu řešení Pro území obce Malíkov nebyla dosud zpracována žádná územně plánovací dokumentace, ani žádné územně plánovací podklady (např. urbanistické studie). Při řešení územního plánu nelze tedy využívat předchozích poznatků a závěrů. Pro celé území Pardubického kraje bylo v roce zpracování územního plánu obce (2002) schváleno zadání Územního plánu velkého územního celku Pardubický kraj. Z výkresu limitů, který je součástí tohoto zadání, vyplývá, že územím obce Malíkov neprocházejí žádné koridory regionálních a nadregionálních dopravních a inženýrských sítí. Regionální biocentra a koridory ÚSES jsou do řešení zapracovány.

A.4. Vyhodnocení splnění zadání územního plánu obce Předmětem řešení územního plánu bylo v souladu se schváleným zadáním komplexní řešení funkčního využití území a jeho prostorové uspořádání. Cílem je vytvoření podmínek pro zajištění souladu mezi potřebami obyvatel a vhodným funkčním využitím území při současném zajištění stávajících přírodních a architektonických hodnot obce. Koncept Územního plánu navrhuje plochy pro zástavbu rodinnými domky. V rámci této plochy lze rovněž provozovat drobnou zemědělskou a průmyslovou výrobu a služby, které však nesmějí mít charakter a rozsah narušující pohodu bydlení (hluk, odpady, znečistění ovzduší a prostředí, …).Tyto vlivy posoudí vždy stavební úřad při rozhodování o jednotlivých stavbách. Dopravní a inženýrské sítě jsou navrhovány tak, aby byla zajištěna obslužnost těchto ploch. Součástí řešení technické infrastruktury je i návrh plynofikace obce, neboť jen tak lze eliminovat nepříznivé dopady lokálního vytápění domů. Ochrana přírodního prostředí je zajištěna výběrem plochy, jejíž hodnotu by bylo vhodné chránit prohlášením za významný krajinný prvek. Pro šetrné využití kvalitního a atraktivního přírodního prostředí je navrhován systém cyklistických stezek a vymezeny dvě lokality pro dlouhodobou rekreaci. A.5. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Cílem územního plánování je dle §1, odst. 2 stavebního zákona vytváření předpokladů k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek. V předchozí kapitole (A.4) je zahrnut popis řešení, ze kterého vyplývá soulad územního plánu s cíli územního plánovaní ze stavebního zákona.

6

B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Stávající stav – výchozí údaje B.1. Vymezení řešeného území B.1.1. Správní území obce Územím řešeným územním plánem je správní území obce Malíkov, které je totožné s katastrálním územím obce Obec leží na území okresu Svitavy, v Pardubickém kraji. Rozloha katastrálního území obce je 409 ha. B.1.2. Zájmové území a širší vztahy Obec je jednou ze 113 obcí svitavského okresu. Nejbližším významnějším sídlem je Moravská Třebová, která je sídlem pověřeného stavebního úřadu. Občanské vybavení Moravské Třebové je pro obyvatele Malíkova nejdostupnější. Směřuje sem rovněž většina občanů, dojíždějících za prací. Dalšími cíli dojíždějících je Městečko Trnávka, kam dojíždějí zejména školní děti do základní školy. B. 2. Předpoklady a podmínky rozvoje obce a ochrany hodnot území

B. 2. 1. Přírodní podmínky, ochrana přírody a) Přírodní podmínky Viz B.13. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond b) Ložiska surovin Na území obce Malíkov se nenacházejí žádná ložiska nerostných surovin c) Ochrana přírody Na řešeném území se nenacházejí žádné významné krajinné prvky (VKP) ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody.

B.2.2. Životní prostředí a) Čistota ovzduší V řešeném území se nenachází stálá stanice měření znečistění ovzduší. Nejbližší se nachází ve Svitavách, což nemá s ohledem na vzdálenost a konfiguraci terénu pro naše potřeby praktický význam. Hlavním zdrojem znečisťování ovzduší, byť zanedbatelným, je lokální vytápění rodinných domů, což může vyřešit plynofikace. b) Čistota vod Údaje o čistotě vod nebyly sledovány

7

c) Radonové riziko Na základě údajů z odvozené mapy radonového rizika, kterou vypracoval Ústřední ústav geologický Praha, je celá oblast zatížena středním radonovým rizikem ( pro stávající stavby do 200 Bq). Pro nové stavby platí zásada zjištění skutečného radonového rizika ve zcela konkrétním místě, neboť jeho hodnoty se mohou v závislosti na lokalitě značně lišit. d) Ohniska klíšťové encefalitidy, obtížný hmyz Podle OHS ve Svitavách se v dané lokalitě vyskytla encefalitida ojediněle, vždy se zdrojem nakažení odjinud. Výskyt boreliozy je problém celoevropský.

B.2.3. Obyvatelstvo, zaměstnanost, bydlení a) Obyvatelstvo, zaměstnanost Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 žilo v Malíkově celkem 90 obyvatel, dle výsledků sčítání z roku 2001 zde žije 103 obyvatel. Počet obyvatel se postupně zvyšuje na 95 v roce 1998, v době zpracování územního plánu (2002) zde trvale bydlí 105 obyvatel. Z dlouhodobého hlediska docházelo v Malíkově od roku 1869 k trvalému poklesu počtu obyvatel, první přírůstky byly zaznamenány za období let 1991 – 2002. Vývoj počtu obyvatel: rok

1869

počet obyv. 281

1900

1930

1961

1970

1980

1991

1998

2001

265

211

152

107

92

90

95

103

Vzhledem k tomu, že mírný nárůst počtu obyvatel se projevuje konstantně již od roku 1991, lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat i vy dalších letech. S tímto trendem lze pravděpodobně počítat i v dalších letech. Nasvědčuje tomu poměrně příznivá věková struktura. Návrhové období územního plánu je do r. 2020, do té doby lze předpokládat nárůst počtu obyvatel na cca 125. Vývoj věkové struktury : rok

věk předproduktivní

věk produktivní

věk poproduktivní

1980

33 %

50 %

17 %

1991

21 %

65 %

14 %

1998

17%

72 %

11%

2001

27 %

55 %

18 %

Obyvatelstvo obce se vždy převážně živilo zemědělstvím, historicky však jsou zde uváděni řemeslníci a provozovatelé služeb a obchodů. V současné době je v obci 23 nezaměstnaných občanů, míra nezaměstnanosti se tedy pohybuje okolo 20 % z počtu všech obyvatel. Z toho 6 nezaměstnaných vypomáhá při veřejně prospěšných pracích pro obec. Většina zaměstnaných občanů dojíždí za prací do Moravské Třebové, výjimečně do Městečka Trnávky. Místní firmy zaměstnávají 6 občanů Malíkova.

8

b) Bydlení Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů z roku 1991 bylo v obci celkem 26 rodinných domů. Jejich počet vzrostl v roce 1999 na 29 domů, trvale obydlených je 25 domů. V roce 2001 bylo na území obce trvale obydlených 28 domů a neobydlených 5 domů.

B.2.4. Občanské vybavení Zařízení občanského vybavení odpovídá doporučenému rozsahu dle "Zásad a pravidel územního plánování". V centru jsou veškerá základní zařízení, nezbytná pro život v obci: sídlo obecního úřadu, ke kterému je přičleněna malá prodejna smíšeného zboží, v dalším objektu je pohostinství a společenský sál s přilehlým venkovním tanečním parketem. Rovněž v centrální poloze je malá hasičská zbrojnice. Hřiště je v severní části současně zastavěného území. Chybí vybavení, které by umožňovalo rozvoj cestovního ruchu. Jsou to zejména možnosti ubytování a rekreační sportovní činnosti. Občanské vybavení dle jednotlivých druhů: •

zařízení správy a řízení Obecní úřad, hasičská zbrojnice, pro potřeby obce dostačující, pošta je v Městečku Trnávka.

•

zařízení obchodu a služeb Malá prodejna smíšeného zboží, která je umístěna v objektu Obecního úřadu, stávající stav je vyhovující.

•

zařízení pro stravování, kulturu a shromažďování Pohostinství a společenský sál s přilehlým venkovním tanečním parketem, parket je zapotřebí patřičně upravit a vybavit.

•

ubytování Zařízení pro ubytování v obci není, v současné době není zapotřebí.

•

zařízení pro sport a tělovýchovu Plocha vyčleněná pro hřiště, kterou by bylo vhodné upravit.

•

školství a výchova Základní škola a mateřská škola jsou v Městečku Trnávka

•

zdravotnictví a sociální péče Základní lékařská péče je v Městečku Trnávka, ostatní zařízení v Moravské Třebové. V objektu Obecního úřadu byla zřízena víceúčelová místnost, která by v případě potřeby mohla ve vybraných dnech sloužit jako ordinace.

•

zařízení církví V obci není kostel ani kaple, farní úřad a kostel S. Jakuba jsou v Městečku Trnávka.

9

B.2.5. Rekreace a cestovní ruch Obec je svým základním předpokladem, to je situováním v kopcovitém, částečně zalesněném terénu, pro rekreaci a turistický ruch zajímavá. V posledních letech stoupá ve světě zájem o agroturistiku, kterou by v obci bylo možné provozovat. Není zde však žádné občanské vybavení, které by mohlo sloužit pro návštěvníky. V sousední obci Rozstání je v návaznosti na severní hranici území Malíkova (Na Srnčí) rekreační areál, ve kterém se předpokládá další rozvoj směrem na malíkovské území. Chalupářství není v obci rozšířeno, dosud jen výjimečně došlo ani k přeměně rodinných domů na rekreační chalupy (ve 3 případech). Pro krátkodobou každodenní rekreaci obyvatel slouží hřiště, rovněž společenský sál, situovaný v návaznosti na hřiště, se sousedícím venkovním parketem, umožňuje konání různých aktivit volného času. B.2.6. Výroba a) Zemědělství Zemědělská půda je obhospodařována výhradně soukromě hospodařícími rolníky. V jednom ze statků v obci je provozovna drobné zemědělské výroby, živočišná výroba je situována do bývalého objektu družstva na jihozápadním okraji zastavěného území obce. Rozsah chovaných domácích zvířat však nikdy nepřevyšuje 10 kusů, nevzniká tak nutnost stanovení ochranného pásma. b) Lesnictví: Lesní pozemky jsou v majetku obce, hospodářství zaštiťuje odborný lesní hospodář Lesní správy Svitavy. c) Průmyslová výroba V obci je jedna stavební firma se 17 zaměstnanci (z toho 5 místních občanů) a truhlářská dílna s 5 zaměstnanci (z toho 1 místní občan). Sídlo obou firem je v jednom ze statků v obci. Truhlářská výroba bude v nejbližší době rozšířena o nově budovaný objekt pily, kde vznikne cca 10 nových pracovních míst. Další zařízení pro drobnou výrobu neobtěžující okolí lze umístit v bývalých stavbách pro zemědělskou výrobu v zastavěném území obce. B.2.7. Historické a kulturní podmínky a) Stručné dějiny obce Obec Malíkov, která byla původně česká, byla po německé kolonizaci osídlena převážně německými obyvateli. V listině z r. 1365 je uváděna pod názvem Malixdorf. Touto listinou prodal Jindřich z Lipé hrad Cimburk s Městečkem Trnávkou, Staré Město, Pacov, Lažany, Mezihoří, Petrůvku, Unerázku, rozstání, Malíkov, Radkov, Grunu, Žipotín, Větší a Menší bohdalov, Chornice a Město Jevíčko markraběti Janu Jindřichovi. V roce 1398 se objevuje Malíkov mezi třebovským zbožím, které zapsal markrabě Jošt Heraltovi z Kunštátu. V roce 1490 zapsal další z držitelů třebovského zboží Jiří Hrabiše Kostka z Postupic hrad a město Moravská Třebová a vsi panství, mezi kterými byl Malíkov uveden jako ves náležející k třebovské faře, Janu Heraltovi z Kunštátu a Plumlova, který panství ještě téhož roku zapsal Ladislavu z Boskovic. Ves byla až do roku 1850 10

součástí třebovského panství. Od roku 1849 do roku 1938 byla součástí politického a soudního okresu Moravská Třebová, po roce 1938 do roku 1945 náležela ke správnímu okresu Moravská Třebová v Sudetách. V roce 1946 se stala součástí obce lokalita Na Kvíčalce. Od konce války do roku1960 obec náležela dále ke správnímu okresu Moravská Třebová, v roce1960 byla začleněna pod okres Svitavy jako součást města Moravská Třebová. Od roku 1992 je samostatnou obcí. b) Kulturní památky obce V Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek je v území obce uvedena jedna kulturní památka: socha Svaté Trojice z roku 1847, zapsaná pod číslem 3127. Další malá církevní architektura není chráněna dle památkového zákona, ale doplňuje charakter zástavby a je žádoucí, aby byla udržována. V centru obce je několik domů, které jsou ukázkami dobře řešených a pečlivě a ohleduplně udržovaných vesnických staveb. Rovněž některé statky jsou svým půdorysem i objemovým řešením pro zástavbu na Svitavsku charakteristické a je zapotřebí veškeré tyto typické domy a struktury citlivě opravovat a nenarušovat nevhodnými doplňky, přístavbami a materiály. Katastrální území obce Malíkov je územím s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tato skutečnost vyplývá mimo jiné z toho, že Malíkov je trvale osídlen od středověku. Stavební činnost na území s archeologickými nálezy řeší ustanovení § 22, odst (2) památkového zákona. c) Chráněná přírodní území Na území obce se nenachází žádné chráněné území přírody, je zde však jedna cenná lokalita., zasloužící ochranu. B.2.8. Dnešní podoba obce Obec Malíkov je z hlediska typu sídla „lánovou“ vsí. Tradiční zástavba měla podobu čtyřbokého typu usedlosti. Tradičními materiály byly v této lokalitě dřevo a později kámen. Střech byly vždy sedlové, opatřené krytinou ze slaměných došků, dřevěného šindele, štípané břidlice, později byly tyto materiály nahrazeny pálenou krytinou. Podoba obce je dokladem postupného úbytku obyvatel, který od roku 1869 do roku 1991 klesal z počtu 281 až k historickému minimu 90. V obci vzrůstal v průběhu těchto 130 let počet neobydlených domů. Ty však byly, na rozdíl od mnoha vesnic, kde jsou dodnes zchátralé prázdné domy, postupně odstraněny. Tím téměř úplně zmizela viditelná historická stopa původní návsí. Paradoxně je však odstranění neobydlených domů pro vzhled a další rozvoj obce výhodou, neboť v obci se téměř nevyskytují zchátralé a rozpadávající se objekty, což je často ve venkovské zástavbě běžným jevem. V místech bývalé zástavby se nyní nacházejí nekoncepčně upravené plochy, zbytky zástavby jsou rozmístěny zcela nahodile. V katastrální mapě je stopa původní zástavby návsi dobře čitelná a bylo by vhodné, aby tvořila základ budoucí zástavby. Vzhledem k tomu, že převážná část občanského vybavení (atraktivního pro občany) se nachází na severozápadním okraji zastavěného území, vzniklo zde funkční centrum života v obci. Pro prostorové vytvoření návsi nejsou v této části obce plošné podmínky.

11

B.3 Limity využití území Ve výkrese limitů. který je v souladu s vyhl. č. 135/2000 Sb. součástí zadání, jsou vyznačena ochranná pásma a další limity využití území, vyplývající z právních předpisů a ze správních rozhodnutí. Tyto limity byly převzaty do hlavního výkresu Územního plánu obce Malíkov a do výkresu Urbanistické řešení. Územím obce procházejí inženýrské sítě a nacházejí se zde další zařízení technického vybavení a meliorace. V hlavním výkrese jsou vyznačeny: •

ochranné pásmo místní komunikace (9.4) – 2 x 10 m od osy

•

ochranné pásmo VN (10.1) – 7 m od krajního vodiče

•

Ochranné pásmo hygienické ochrany vodního zdroje 2. stupně vnější

•

Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace 1,5 m od okraje potrubí

•

Meliorace cca na 50% zemědělsky obdělávané půdy

Chráněné kulturní památky: •

plastika s církevní tematikou

•

celé území obce je územím s archeologickými nálezy

Ochrana přírody: •

Biocentra a biokoridory jsou převzaty z návrhu ÚSES.

•

Poddolované území a sesuv na JZ okraji katastru

Zátopové území nebylo zapotřebí pro území obce stanovit. Koridory navrhovaných dálnic E 43 a E 35, a koridor plavebního kanálu Dunaj - Odra - Labe, které jsou vyznačeny ve variantách na výkrese limitů v zadání ÚPVÚC Pardubického kraje neprocházejí územím obce, jsou vyznačeny ve výkresu širších vztahů. Návrh řešení B.4. Návrh urbanistické koncepce, členění území na funkční plochy a podmínky jejich využití B.4.1. Návrh urbanistické koncepce a) Lokalizace a základní prostorová regulace nové výstavby: V dalším řešení je zapotřebí navrhnout takové uspořádání území, které by uchovalo a doplnilo původní kvalitní urbanistickou strukturu, eliminovalo negativní jevy a umožnilo rozvoj žádoucích aktivit. Pro výstavbu rodinných domů jsou navrhovány tyto plochy: -

Plocha navrhovaná pro vybudování rodinných domů na parcelách č. 460/1 a 460/2 logicky rozšiřuje zástavbu jediným možným směrem – navazuje na současně zastavěné území při jeho západní hranici. Před započetím výstavby na této ploše doporučujeme zpracovat zastavovací studii, ve které bude stanovena parcelace a určen i postup výstavby. Není žádoucí řešit zástavbu ploch po částech. Zastavování plochy by mělo postupovat směrem od stávající zástavby. 12

-

Východní část zastavěného území je v blízkosti hranice obce. Barierou výstavby v návaznosti na současně zastavěné území je navrhovaná ČOV na parcele č. 738/6 jižně od páteřní komunikace. Ochranné pásmo, které takto vznikne, omezuje rozšíření výstavby tímto směrem. Je zde proto možné vybudovat maximálně dva domy. Na sever od páteřní komunikace bude zastavěna část parcely č.728.

-

Menší plocha navržená pro výstavbu rodinných domů na parcele č. 561/2 pouze doplní současně zastavěné území.

V současně zastavěném území je navrhována výstavba rodinných domů: -

Vybudování nových domků, které by obnovily bývalou náves a tím také původní prostorové uspořádání obce, je doporučeno realizovat na parcelách asanovaných domků v současně zastavěném území. Volné prostranství mezi nově vzniklými domky by bylo vhodné upravit koncepčně vysázenou okrasnou zelení. Další pozemky, které budou postupně zastavovány jsou mezi stávající rodinnou zástavbou v jižní části současně zastavěného území na parcelách č. 254/2, 298/1, 299/1.

Pro drobnou průmyslovou výrobu jsou navrhovány tyto plochy (navrhované plochy jsou součástí současně zastavěného území obce): -

Na parcelách č. 562/10, 562/11, 562/12 a na parcele č. 6, kde byl asanován domek, je navrhována plocha pro drobnou, okolí nerušící výrobu. Od ostatní zástavby bude vzniklá provozovna oddělena středně vysokou ochrannou zelení.

-

Plocha, na které se nachází objekt zrušené živočišné výroby (parcely č. 290/2, 50/1 a 52/2) ležící jižně od hlavní zástavby v obci, je navrhována pro využití drobnou průmyslovou výrobou, hranice plochy bude osázena středně vysokou ochranou zelení.

Pro vybudování občanského vybavení jsou navrhovány plochy (navrhované plochy jsou součástí současně zastavěného území obce): -

Plocha, navazující na stávající plochy občanského vybavení je navrhována k úpravě pro účely sezónního pořádání různých kulturních akcí ve venkovním prostoru.

-

Stávající hřiště by bylo zapotřebí jednoznačně vymezit, lépe upravit povrch a doplnit alespoň základní vybavení.

Pro hromadnou rekreaci jsou v územním plánu určeny: -

Parcely v lokalitě Srnčí - č. 716/4, 716/6, 716/7 a 716/8, které navazují na rekreační středisko v sousední obci Rozstání.

-

Dalším územím, navrhovaným pro hromadnou rekreaci, je lokalita Na Kvíčalce, parcely č. 226/2, 42 a 43. Zde je zapotřebí respektovat trasu navrhovaného regionálního biokoridoru, který prochází touto plochou.

Prostorová regulace zástavby Z hlediska objemově prostorového je stávající výstavba výhradně složena z rodinných domů. Převládá charakter téměř neporušené venkovské zástavby, domy s plochou střechou se zde nevyskytují. Navrhovaná zástavba bude řešena formou izolovaných rodinných domků. Pozemek pro jeden rodinný dům bude minimálně 0,1 ha a maximálně 0,15 ha. Výjimku tvoří zástavba v centru, kde pozemek pro rodinný dům bude maximálně 0,08 ha vzhledem k nutnosti vytvoření kompaktnější centrální zástavby.

13

Nové stavby podélného půdorysu by měly respektovat rozestupy původních staveb. Z uvedeného výčtu ploch pro zástavbu vyplývá, že v obci jsou navrhovány plochy pro výstavbu cca 10 domků. Dostavbou návsi a zastavěním menších ploch, které byly pro zástavbu navrženy pro doplnění a uzavření současně zastavěného území, by vzniklo dalších cca 5 domků. Vzhledem k tomu, že u současné zástavby není dodržovaná žádná stavební čára, není nutné ji vymezovat ani pro novou výstavbu. Je však zapotřebí dodržovat min. vzdálenost 10 m od osy hlavní komunikace a respektovat ochranné pásmo potoka (6 m od břehů). Výška zástavby je přípustná do dvou nadzemních podlaží, střecha výhradně sedlová s větším sklonem, s možným využitím podkroví. Tyto zásady by měly být dodržovány nejen při navrhování nové výstavby, ale i při rekonstrukcích, opravách, nástavbách a dostavbách stávajících domů. b) Funkční využití území •

Rozvoj jednotlivých funkcí v území

Základními funkcemi obce jsou funkce obytná, obslužná a výrobní. Tyto funkce doporučujeme rozšířit o rekreaci v souvislosti s cestovním ruchem. Bydlení s integrovanými drobnými provozovnami výroby a občanského vybavení (polyfunkční plochy): Možnosti rozvoje bydlení spojeného s dalšími funkcemi v drobném rozsahu jsou částečně ve stávající zástavbě - dostavby, adaptace, zástavby proluk a obnovení zástavby na místě asanovaných domků v centru obce. Rozsáhlejší plochy pro polyfunkční zástavbu jsou navrženy při západní hranici současně zastavěného území. Občanské vybavení: Občanské vybavení, jak vyplývá z uvedených rozborů, je dostačující. Chybějící provozy lze doplnit v rámci obytného území kdekoliv, pokud možno přímo v integraci s bydlením v rodinných domech. Průmyslová výroba: Je navržena částečně v návaznosti na plochu občanského vybaven, její provoz nesmí rušit pohodu bydlení. Další plocha pro výrobu vznikne na místě bývalého objektu živočišné výroby v jihozápadní části území. Vzhledem k odstupu od stávající i navrhované zástavby rodinnými domy nehrozí žádné negativní vlivy na okolí. Rekreace a cestovní ruch: Plochy pro rekreaci jsou navrhovány ve volné krajině zcela mimo současně zastavěné území obce v dosahu navržených tras cyklistických stezek. Zeleň, která doplňuje plochy jednotlivých funkcí, je navrhována takto : Zeleň je zastoupena alejemi podél cest v polích, které je třeba doplnit. Plochy zeleně v zastavěném území jsou tvořeny převážně nahodile osázenými a neudržovanými plochami. Doporučujeme odborně řešit ozelenění návsí i dalších veřejných ploch. Další volné plochy je zapotřebí udržovat alespoň jako pravidelně sečené zatravnění. Pro rozsáhlejší výsadbu ochranné zeleně jsou navrhovány plochy výroby a to jak průmyslové tak zemědělské. •

Funkční regulace

Převážnou část zastavěného území obce a veškeré navrhované plochy pro bydlení lze zahrnout do smíšené plochy s převažující funkcí bydlení, doplněnou o podnikání formou výrobních i

14

nevýrobních služeb, nenarušujících pohodu bydlení a o další druhy občanského vybavení. Nepřípustná je výstavba a zřizování výrobních provozů. Plocha občanského vybavení je v západní části obce a zahrnuje plochu na které je objekt hostince a přilehlého hřiště, další rozšíření je navrhováno na sousední parcele. Tyto plochy jsou určeny pouze pro občanské vybavení, výjimečně je přípustné pouze bydlení ve služebních bytech. Nepřípustná jsou jakákoliv zařízení výroby. Navrhovaná plocha výroby navazuje na plochu pro občanské vybavení. Je určena pouze pro nerušící výrobu, ostatní funkce jsou nepřípustné. Podél hranic plochy je navrhována výsadba ochranné zeleně. Totéž platí pro stávající plochu zemědělské výroby. Navrhovaná plocha pro rekreaci je určená výhradně pro účely rekreační. Přípustné je pouze doplňkové občanské vybavení a bydlení ve služebním bytě. Zeleň volné krajiny je tvořena lesy, trvalými travními porosty, remízky, vodními toky. Výjímečně přípustné jsou pouze stavby technické infrastruktury, zajišťující obsluhu území. Zemědělsky využívaná půda je vhodná pouze pro intenzivní využívání. B.5. Navrhované plochy zastavitelného území Plochy zastavitelného území jsou navrženy tak, aby uzavíraly současně zastavěné území obce a navazovaly na něj. Jsou to parcely, které jsou uvedeny v kapitole Lokalizace nové výstavby : -

parcely č. 460/1, výměra 14 499 m2

-

č. 460/2, výměra 979 m2

-

č. 561/2, výměra 1096 m2

-

č. 738 / 7, výměra 1134 m2

-

část parcely č. 728, výměra 1041 m2

-

č. 737, výměra 103 m2

-

č. 716/4, výměra 970 m

-

č. 716/6, výměra 121 m2

-

č. 716/7, výměra 849 m2

-

č. 716/8, výměra 117 m2

-

č. 716/9, výměra 186 m2

15

B.6. Koncepce dopravy B.6.1. Úvod, podklady Předmětem řešení dopravy v obci Malíkov je zhodnocení dnešního stavu, výhled a vývoj v dané oblasti, odstranění případných dopravně závadných míst na silniční síti, úprava sítě místních komunikací a zvýšení bezpečnosti a pohody pro pěší i cyklistickou dopravu. Zájmovým prostorem je vlastní obec, dále byla rekognoskována komunikační síť a dopravní zařízení v k.ú. Malíkov a přilehlém území. Podklady ke kterým bylo přihlíženo při řešení: - základní mapa ČR 1:5000 - cykloturistická mapa Svitavsko 1:75000, Základní systém cyklotras v ČR dle KČT - rekognoskace území - informace z jednání s OÚ Malíkov , OkÚ Svitavy - referát dopravy, OkÚ Svitavy -referát regionálního rozvoje, SÚS Litomyšl B.6.2. Silniční komunikace a silniční zařízení a) Komunikační síť pro vozidlovou dopravu •

Dnešní stav, vazby na vnější území

Obec Malíkov leží stranou vybrané silniční sítě okresu Svitavy. Páteřní silnicí obce je dopravně nevýznamná koncová silnice III/3713, která odbočuje na západ ze silnice II/371 v úseku Městečko Trnávka - Rozstání. Mimo obec je tato komunikace široká cca 5 m, s asfaltovým krytem, vykazujícím lokální poruchy. V intravilánu obce má tato místní komunikace šířku cca 4 m, povrch je asfaltový, pravděpodobně makadamové konstrukce bez obrub. Komunikace je v celé délce bez chodníků. Od konce obce přechází v nezpevněnou polní cestu a zužuje se na cca 3 m. Povrch páteřní komunikace je v poměrně uspokojivém stavebním stavu. Výhledově je připravována výstavba rychlostní silnice R 43, v uvažované oblasti ve dvou variantách. Západní varianta je situována východně od obce Malíkov ve vzdálenosti cca 1800 m, východní varianta pak ve vzdálenosti cca 4000 m. Zmíněná investice se řešeného území přímo nedotýká. Účelové komunikace, které jsou ve vlastnictví obce, tvoří příjezdy k zástavbě. Jedná se v podstatě o cesty zpevněné makadamem či štěrkem, s asfaltovým povrchem o šířce do cca 3 m, jejichž povrch je místy narušen a vyžaduje opravy. Na těchto komunikacích jsou místy situovány příčné odvodňovací zařízení. Od páteřní komunikace je k zemědělskému objektu průjezdná cesta šířky cca do 3 m, která je zpevněna štěrkem. Tato komunikace není vedena v katastru nemovitostí, péčí obce je nutno provést zaměření odpovědným geodetem, realizovat majetkoprávní vypořádání a zajistit vklad do KN. •

Intenzity silničního ruchu.

V obci Malíkov nebylo prováděno sčítání dopravy. •

Výhled, návrh úprav a koncepce sítě obce

Na silnici III/3713, procházející řešeným územím, nejsou pro malý dopravní význam připravovány, ani vyžadovány žádné koncepční změny. Jako nezbytně nutné se jeví odstranění bodové závady v prostoru chatové zástavby, kde je šířka vozovky nedostačující (cca 4m) a zcela rozpadlý povrch. Tyto závady však nejsou v katastrálním území řešené obce. 16

Na páteřní komunikaci je dle názoru zpracovatele vhodné provést alespoň rozšíření na cca 5 m, nebo vybudování výhyben. U příjezdových komunikací k objektům bydlení se navrhuje jejich šířkové sjednocení dle místních možností alespoň na 2.5 - 3 m a dále zpevnění konstrukce těchto vozovek s jednotným povrchem. Účelová místní komunikace k zemědělskému objektu bude prodloužena po parcele č. 780 až k vodojemu, situovanému na parc. č. 323/7, z důvodu umožnění řádné obsluhy tohoto objektu. Návrh předpokládá zpevněnou komunikaci v šířce 3,00 m s bezprašným povrchem. Komunikační připojení nové výstavby cca 10 RD situované na západní straně nad hřištěm (parc. č. 460/1) bude provedeno příjezdovou zpevněnou komunikací šířky 6,00 m vedenou po parcele č. 336/3 a 823 severozápadním směrem k lokalitě určené pro zástavbu, dále středem zástavby východním směrem v šířce 3,00 m s oboustrannými odstavnými pruhy. Navrhuje se úprava plochy u hospody, sloužící jako obratiště, včetně zpevnění povrchu vhodnou úpravou. Uvedené úpravy je vhodné provést po uvažovaných rekonstrukcích inženýrských sítí, kterými budou stávající cesty narušeny. Realizací navrhovaných úprav vznikne postačující síť účelových komunikací, spojujících jednotlivou zástavbu s páteřní komunikací, umožňující dostatečnou funkci všech druhů dopravy (pěší, cyklistická, motorová). Estetické a ekologické účinky těchto úprav podstatně přispějí k obnově harmonie a souladu venkovského společenství. Z hospodářského hlediska je nutno zachovat dostatečnou přístupnost zemědělských pozemků a optimální tvar pro jejich obhospodařování. b) Komunikace pro pěší Podél páteřní, ani příjezdných komunikací neexistují chodníky, pěší provoz využívá vozovek těchto komunikací se zanedbatelným dopravním zatížením. Vzhledem k prostorové stísněnosti a velmi malé dopravní zátěži nejsou samostatné pěší trasy navrhovány. c) Cyklistické trasy Pro běžný cyklistický provoz lze využívat místní komunikace, vzhledem k jejich nízkému dopravnímu zatížení. Dle informací starosty obce Malíkov jsou v zájmovém území dvě logické cykloturistické trasy, využívající existujících polních a lesních cest a to na západním okraji obce pod lesem ze Starého Města do Jevíčka přes Srnčí a Ludvíkov, druhá pak od Srnčí severně kolem obce a dále k Rozstání. Tyto trasy se navrhuje vybavit cykloturistickými značkami (směrovky, pásové značky). Další samostatné cyklistické stezky nejsou v rámci řešení navrhovány. d)

Odstavování a parkování osobních automobilů

•

Dle počtu obyvatel a osobních vozidel činí stupeň automobilizace v obci cca 1 : 5. Uživatelé obytných domů i rekreačního objekt odstavují i garážují svá vozidla převážně na vlastních pozemcích

•

Pro parkování osobních automobilů návštěvníků a zásobování obchodu a OÚ, u pily a restaurace je nutno vyčlenit alespoň minimální parkovací místa u těchto objektů. .

e) Jiná dopravní zařízení Na katastru obce se nenachází, ani nenavrhují jiná dopravní zařízení. Nejbližší čerpací stanice pohonných hmot je v Městečku Trnávka, t.j. ve vzdálenosti cca 4 km. B.6.3. Hromadná doprava osob Hromadná autobusová doprava osob je pro obyvatele obce zajišťována ČSAD Ústí nad Orlicí a.s. a to linkami 680790 Moravská Třebová – Městečko Trnávka – Chornice – Jevíčko a 680802 17

Moravská Třebová – Městečko Trnávka – Stará Roveň. Četnost spojů v pracovních dnech je 1-2x denně. Obec je obsluhována jednou zastávkou ve středu obce (Malíkov-náves), což je postačující. Zastávka vyžaduje úpravu zastávkového prostoru. Hromadná doprava osob po železnici - železniční trať ČD č. 263 Chornice - Třebovice v Čechách, obec Malíkov je od nejbližší zastávky (Rozstání) vzdálena cca 3,5 km. B.6.4. Ochranná pásma, hlukové poměry, plynoucí z řešení dopravy Mimo souvisle zastavěná území jsou podél silnic II. a III. třídy a místních komunikací II. třídy navržena pásma představující ochranu jejich zájmů a je třeba je respektovat při návrhu jakékoliv výstavby v jejich okolí - jedná se o regulační prvek. Jejich šířka je stanovena na 15 m od osy komunikací na obě strany. Nízké dopravní zatížení silničního průtahu nevyvolává potřebu zvláštních opatření proti nadměrnému hluku a nejsou tudíž navrhována. B.7. Koncepce technické infrastruktury B.7.1. Vodní hospodářství. a) Vodní toky a plochy. •

Současný stav.

Katastrem protékají tyto méně významné toky, které jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, územní pracoviště Svitavy: Název Číslo hydrolog. Povodí Označení (dle ZVHS) --------------------------------------------------------------------------------------------------TX Malíkovský 4-10-02-080 TX 1 nad Malíkovem 4-10-02-080 TIX 1 Herytovský 4-10-02-080 T VIII Pacovka u Ludvíkova 4-10-02-081 T XII občasný vodní tok v sev.části obce 4-10-02-078 Všechny uvedené toky jsou součástí povodí vodního toku Třebůvka. Ochranné pásmo uvedených toků je 6 m od břehové čáry. V tomto pásu je správce toku oprávněn sousedící pozemky užívat při pracech, souvisejících se správou toku. Bez souhlasu správce toku nelze do ochranného pásma umísťovat jakékoliv jiné stavby. Dle informace od pracovnice ZVS paní Mgr. Čížkové, údaje o čistotě uvedených toků nejsou k dispozici, protože nebyly sledovány. •

Výhledový stav.

Správce toku nemá v úmyslu provádět úpravy svých vodních toků, i když větší dešťové srážky způsobují obci problémy. b) Meliorace. V katastru obce je vybudována soustavná trubní drenáž zemědělských pozemků. Odvodněné plochy jsou značně rozsáhlé a představují asi 50% zemědělské plochy. Drenážní systém je vyústěn do toku TX 1 (asi ze 40-ti %) a do toku T IX 1. 18

S dalším rozšiřováním odvodněných ploch se neuvažuje, pouze s obnovením místního poškození. Žádné další meliorační stavby nejsou. c) Zásobování pitnou vodou. • Současný stav. Zdrojem pitné a požární vody je vlastní vrtaná studna, hluboká 47 m. V hloubce 18 m je osazeno ponorné čerpadlo. Voda z vrtu se čerpá do podzemního vodojemu o objemu 50 m3. Čerpání je do řadu z trub lPE 63 x 5,8 mm (DN 50), jehož délka je 280 m. V hm 0,20 je odkalení potrubí odbočkou z rPE 40 x 3,7 mm do potoka. Na odbočce je uzavírací ventil. 5/4“. Součástí vodojemu je manipulační komora, ve které je instalována desinfekční souprava pro zajištění zdravotní nezávadnosti vody. Z vodojemu je veden zásobní řad B z trub PVC 90 x 3,5 mm a to do zemědělského střediska. Délka tohoto úseku je cca 480 m. Stávající bilance potřeby vody: Výpočtový počet obyvatel Spotřeba vody Denní potřeba průměrná Q p = Denní potřeba maximální Q m = Maximální hodinová potřeba Q h = •

100 130 l/ob./den 13 m3 19,5 m3 1,463 m3/h ( tj. 0,41 l/s)

Výhledový stav.

Na rekonstrukci vodovodní soustavy má obec zpracovánu projektovou dokumentaci, jejímž autorem je Ing. Maštalíř. Dle této dokumentace se vybudují tyto další vodovodní řady: - Dokončí se řad B na konečnou délku 1 610 m. - Řad B1: zásobuje několik rodinných domků podél silnice. Materiál – PVC 90 x 3,5 mm, dl. 38 m. - Řad B2: zásobuje horní část obce, je z PVC 90 x 3,5 mm, délka 180 m. Na uvedených řadech jsou osazeny podzemní hydranty, které dle projektanta, nejsou protipožární. Mají pouze funkci kalníků a vzdušníků. Vzhledem k výrazné výškové členitosti území obce je tlak v domovních přípojkách značně rozdílný. Návrh dvou tlakových pásem je pro tak malé území neekonomický; u nejníže položených bytovek, kde je výpočtový tlak kolem 0,6 MPa, budou instalovány domovní tlakové regulátory. Obec dále uvažuje s výstavbou 10-ti bytovek, které budou znamenat nárůst počtu asi o 35 obyvatel. V této souvislosti bude nezbytné prošetřit vydatnost stávajícího vodního zdroje a velikost akumulačního objemu vodojemu. Výhledová bilance potřeby vody: (aktualizované údaje studie PRVKUC) Výpočtový počet obyvatel Jednotková potřeba vody Denní potřeba průměrná Denní potřeba maximální Maximální hodinová potřeba Q h =

135 130 l/ob./d 17,6 m3 26,3 m3 1,973 m3/h ( tj.0,55 l/s) Vodní zdroj pro odběr Q 24 musí mít vydatnost min. 0,31 l/s. Dle studie PRVKUC je vydatnost tohoto zdroje 2,7 l/s, což ve spojení s odpovídající akumulací je postačující i pro případné pokrytí požární potřeby. 19

d) Kanalizace. •

Současný stav.

Obcí Malíkov protéká vodoteč - Malíkovský potok, jak je zmíněno v kap.a). Odpadní vody povrchové jsou odvodňovány do této vodoteče přirozenou cestou, tj. bez vybudování dešťové kanalizace. Odpadní vody ze zemědělské činnosti jsou využívány v zemědělství jako hnojivá závlaha. Domovní splašky od obyvatel se akumulují v žumpách, případně se nedokonale čistí v septicích, jejichž přepady jsou napojeny na vodoteč. Bilanční údaje dle studie PRVKUC jsou následující: - Počet trvale bydlících obyvatel - Počet rekreantů - Počet trvale bydlících s odvozem odpadních vod - Počet rekreantů s odvozem odpadních vod - Komunálních odpadních vod - Produkce znečištění v ukazateli BSK 5 •

99 16 99 16 7,4 m3/den 4,8 kg/den

Výhledový stav.

Uvažuje se s vybudováním splaškové kanalizace, napojené na místní malou kanalizační čistírnu. Ta bude umístěna pod obcí , na pravém břehu potoka. Použije se čistírenský proces nízkozatěžované aktivace s aerobní stabilizací kalu. Kal se bude likvidovat na komunální čistírně obce Trnávka. Čistírna bude výškově osazena s ohledem na možný průběh velkých vod. Poněvadž úrovně hladin velkých vod nejsou sledovány, bude nutné zjistit potřebnou bezpečnou úroveň výpočtem z údajů HMÚ o n- letých průtocích. Dle studie PRVKUC se uvažuje k roku 2030 počet trvale bydlících 101 obyvatel. V současné době obec uvažuje s výstavbou 10-ti bytových jednotek, což představuje cca 35 obyvatel. Odpovídající upravené bilanční údaje jmenované studie jsou: - Počet trvale bydlících obyvatel 136 - Počet rekreantů 30 - Množství komunálních odpadních vod 19,25 m3/den - Produkce znečištění v ukazateli BSK 5 8,96 kg/den - Odtok z ČOV v ukazateli BSK 5 40 mg/l - Produkce biologického kalu z ČOV 112 m3/rok Jako příklad vhodné čistírny se uvádí biologická čistírna typ VARIO comp V, od firmy ASIO s.r.o. Brno. Výrobce uvádí tyto základní údaje: Velikostní typ 150 Počet EO 135-160 3 Množství odpadních vod m /den 22,5 BSK 5 kg/den 9,0 Rozměry samotné jednotky 5,00 x 2,16 m, hloubka pod vtokem kanalizace 2,70 m Příkon kW 2,25 kW (motorický) Spotřeba kWh /d 8,5 (motorická) Garance těchto odtokových parametrů: BSK 5 „p“ 25 mg/l, „m“ 50 mg/l CHSK 100 130 NL 25 40 20

Je třeba upozornit, že k uvedeným rozměrům je třeba připočíst nároky na prostor pro související objekty a zařízení čistírny (vstupní čerpací stanice, krytý objekt dmýchárny a elektrorozvaděče, obslužná komunikace pro odvoz kalu), takže celková potřebná plocha bude cca 12 x 15 m. K čistírně je třeba přivést elektrickou energii, vodu a komunikaci. Plocha o uvedených pravděpodobných rozměrech se oplotí a v místě obslužné komunikace opatří branou. Biologické nádrže, tj. aktivace, dosazovák a případně i kalová nádrž, budou shora otevřené. Ostatní části čistírny zakryté. V nadzemní kryté části bude kromě zmíněné dmychárny a rozvaděče také jednoduché sociální zařízení – umyvadlo. e) Ochranná pásma vodohospodářských objektů V obci Malíkov jsou a případně budou tato ochranná pásma : Stávající: - Vodní zdroj: hranice PHO jsou zakresleny do situace 1 : 2880 - Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace je, dle Zákona o vodovodech a kanalizacích č. 274 z roku 2001, 1,5 m na obě strany od okraje potrubí, pokud vnější profil potrubí nepřesáhne 1000 mm. Výhledové: Ochranné pásmo čistírny odpadních vod: bude dáno koncepcí čistírenského procesu, který bude v této lokalitě uplatněn. Dá se předpokládat, že hranice pásma nepřesáhne 25 m od okraje objektu kryté čistírny. Ve směru převládajících větrů může být tento údaj zvětšen. Pod uvedenou hranicí nesmí být objekty trvalé bytové zástavby. B.7.2. Energetika, spoje a) Zásobování elektrickou energií Stávající stav Napříč obcí Malíkov vede nadzemní vedení vn 22kV. Trasa vedení je od obce Rozstání. V obci Malíkov vede vedení vn zčásti podél silnice, pak se od silnice vzdaluje, prochází mezi domy, na konci obce kříží silnici a pokračuje k osadě „Na Srnčí“. Ochranné pásmo tohoto vedení je podle zákona č.222/1994 vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu 7m. V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky, nechávat růst porosty nad výšku 3m, provádět činnosti ohrožující venkovní vedení. Obec je napájena ze sloupové trafostanice, která je připojena odbočkou z hlavního vedení 22kV, které vede obcí. Trafostanice je umístěna zhruba uprostřed obce. Páteřní rozvod vedení nn vede podél hlavní silnice a z tohoto vedení jsou odbočky do dalších částí obce. Z hlediska zatížení sítě nn lze dle informací VČE a.s. provozní správa Východ Česká Třebová konstatovat, že síť je dostatečně dimenzována a pro stávající stav zcela vyhovuje. V obci je instalováno venkovní osvětlení provedené výbojkami na sloupech. Osvětlení vede po celé délce zástavby. Osvětlenost komunikací v obci je dostatečná. Zařízení spojů: Český Telecom provedl celoplošnou kabelizaci telekomunikačních rozvodů na konci devadesátých let. Rozvody jsou provedeny kabely uloženými v zemi. Jedná se tedy o síť vcelku novou. Dle informací Českého Telecomu je síť v pořádku, kapacitně vyhovuje.

21

Návrh: - vedení vn – vedení vn prochází zčásti obcí, v místě trafostanice z něho odbočuje přípojka pro tuto trafostanici. Situace, kdy vedení vn prochází obcí, není z hlediska rozvoje obce dobrá, a proto se výhledově uvažuje o přesunutí trasy mimo obec. Předpokládá se obchvat po severní straně obce s tím, že obcí pak projde pouze přípojka pro trafostanici. Přípojka by vlastně byla část venkovního vedení vn, které by se pouze upravilo v místě původní odbočky k trafostanici. Druhou možností připojení trafostanice je použití vn kabelu, který bude uložen v zemi. Způsob provedení přeložky je nutno předem projednat s VČE a.s. Hradec Králové odbor technického rozvoje DS nebo s VČE a.s provozní správa Východ Česká Třebová. - vedení nn – z hlediska rozvoje bydlení se předpokládá výstavba nových domů v současně zastavěném území, dále se předpokládá možnost výstavby nových domů na parcele přiléhající k západní části zastavěného území. Tuto je však nutno převést do majetku obce. Navrhované prostory představují možnost výstavby asi 25 rodinných domků. Tento počet představuje cca 100kW rezervy výkonu. Je však nutné mít na zřeteli, že uvedený rozvoj obce znamená téměř zdvojnásobení počtu obyvatel, což je trend, který se může, ale také nemusí vyplnit. Spíše lze předpokládat, že domky budou stavěny jednotlivě. Domky stavěné ve volných prostorách uprostřed obce mohou být napojeny z výkonové rezervy stávající trafostanice. V případě, že by došlo k tendenci výstavby většího počtu domků na parcele západně od obce, bylo by vhodné postavit zde novou trafostanici, která by byla umístěna v blízkosti parcely tak, aby v případě nutnosti mohla převzít část zátěže ve stávající obci. Měl by tedy v této části být rezervován potřebný prostor. - zařízení spojů – dle vyjádření Č. Telecomu připojování nových objektů bytových i nebytových bude řešeno v aktuální době rozšířením sítě tak, jak bude potřeba. Je požadováno respektovat stávající telekomunikační síť. Před jakoukoliv výstavbou je nutné vyjádření Č. Telecomu o existenci podzemní telekomunikačních sítí. Příslušné vyjádření vydá na požádání Český Telecom a.s. Svitavy. V navržených lokalitách pro novou výstavbu je nutné vyčlenit potřebný prostor pro uložení b) Zásobování teplem Stávající stav Ústřední zdroj tepla není v území provozován. Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domků a samostatnými domovními kotelnami pro objekty občanského vybavení. Skutečnost, že k otopu jsou používána téměř výhradně tuhá paliva vede k výraznému zhoršování životního prostředí v topném období. Jedná se obzvlášť o nízkoemitující zdroje spolu se znečištěním výfukovými plyny při rozvozu paliva a likvidaci popela. V zájmu ochrany životního prostředí a zdraví obyvatelstva je plynofikace obce, nebo alespoň spalování biomasy a dřevního odpadu. c) Zásobování plynem Návrh V současné době obec není napojena na soustavu zásobování zemním plynem. Vytápění je zásadně lokální a téměř všechny domácnosti v RD mají přejít s vytápěním na zemní plyn jako topné medium. To bude mít kladný vliv na kvalitu ovzduší, podíl vytápění RD hnědým uhlím již nebude rozhodující.Uvažuje se , že k obci bude přivedena VTL přípojka a za regulační stanicí bude realizována středotlaká plynovodní síť z polyetylénových trubek těžké řady v profilech D 50 - D 160 podél místních komunikací. Mělo by být napojeno i rekreační zařízení Srnčí na severním okraji katastru obce Malíkov. 22

B.8. Odpadové hospodářství Likvidace běžného komunálního odpadu, ukládaného do nádob objemu 110 l, je smluvně zajištěna s autorizovanou firmou Sita Moravia, a.s., Holzova 14, 628 00 Brno, provoz Blansko – Velké Opatovice. Stejnou firmou je zajištěna 1x do roka i likvidace nebezpečného odpadu ( baterie, zářivky, barvy…). V obci je zavedeno třídění odpadu v omezené míře s možností odděleného ukládání skla do zvonu 1,3 m3 a plastů do kontejneru. B.9 Územní systém ekologické stability Generel územního systému ekologické stability byl zpracován v r. 1998 a jeho řešení bylo do územního plánu převzato. B. 10. Veřejně prospěšné stavby , etapizace V souladu s ustanovením zák. č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) ve znění pozdějších předpisů za stavby ve veřejném zájmu se pokládají stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení, které podporuje rozvoj a ochranu životního prostředí. Tyto stavby vymezí schvalující orgán v závazné části ÚPD. Jako veřejně prospěšná stavba je v územním plánu obce navrhováno: •

rekonstrukce a rozšíření vodovodu,

•

vybudování splaškové kanalizace včetně čistírny odpadních vod,

•

přeložka VN,

•

plynofikace obce.

Pozemky, dotčené těmito stavbami, budou stanoveny po zpracování podrobné projektové dokumentace. Postup navrhovaných úprav bude rozdělen do následujících etap: I.

vodovod – rekonstrukce zdroje a nový řad

II.

infrastruktura pro plánovanou výstavbu rodinných domů

III.

zaklenutí potoka a sadová úprava návsi

IV.

splašková kanalizace včetně ČOV

V.

přeložka VN

VI.

plynofikace obce

B. 11. Návrh řešení požadavků civilní obrany Opatření ochrany obyvatel navazují na stávající legislativní opatření, zejména na zák. č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů a na vyhlášku č. 131/1998 Sb.o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Tyto legislativní předpisy ukládají při provádění staveb respektovat požadavky civilní obrany a v rámci územně plánovacích podkladů řešit požadavky civilní obrany (CO). Grafické řešení viz příloha textové části.

23

a) Cíl a předpoklady CO •

Kolektivní ochrana obyvatelstva ukrytím:

Úkolem přílohy CO je prokázat možnosti ukrytí obyvatelstva v nově navrhovaných lokalitách bytové zástavby, občanského vybavení a podnikání v intencích koncepce urbanistického rozvoje dle územního plánu. • Individuální ochrana obyvatelstva: V ÚPO je řešeno skladování materiálu CO. Prevence přešla pod vedení HZS Svitavy. • Usnadnění záchranných prací: ÚPO řeší možnosti usnadnění záchranných prací zejména stanovením regulačních podmínek pro zástavbu. Současný stav: Pro obec byl zpracován plán ukrytí Obecním úřadem Malíkov, ve kterém jsou využívány vhodné prostory ve stávajících objektech. Kapacita těchto prostorů má pro ukrytí obyvatelstva zásadní význam. Návrh: Plán ukrytí je doplněn o výhledové kapacity a jejich umístění v rámci navrhované výstavby. V nově budovaných objektech pro výrobu a bydlení by měl být uplatněn požadavek zřizování protiradiačních úkrytů budovaných svépomocí 1,7 m pod terénem s ochranným koeficientem Ko = 50 a více. V objektu pro výrobu je kromě prostoru pro úkryt zaměstnanců nutno počítat s prostorem pro uskladnění materiálu CO. Vzhledem k tomu, že obec Malíkov neleží v oblasti ohrožení, nepředpokládá se budování nákladných krytů účelových. Je proto nutné pro zabezpečení CO koordinovat při realizaci nové výstavby zájmy obce, uživatelů objektů a investorů. •

ochrana individuální:

zajištění požadavku skladovacích prostorů pro materiály CO •

kolektivní ochrana:

zajištění požadavku na zabezpečení všech kategorií ukrývaných, t.j. obyvatelstva, zaměstnanců a návštěvníků (rekreantů) v protiradiačních úkrytech s ochranným koeficientem Ko min. 50. Přehled protiradiačních úkrytů dle podkladů Obecního úřadu Malíkov a ÚPO a) Hromadné úkryty s rozsáhlejší kapacitou na území obce se nepředpokládají. b) Úkryty v individuální zástavbě jsou v podsklepených objektech. d) Navrhované úkryty na rozvojových plochách se předpokládají ve sklepích nově budovaných objektů. Celková kapacita všech stávajících úkrytů na území obce je 300 osob, což více než dvojnásobně převyšuje výhledový počet obyvatel - 125. V navrhované individuální zástavbě jsou navrženy další úkryty o kapacitě 30 osob.

B. 12. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí

24

Realizace záměrů, zahrnutých v řešení ÚPO, bude mít pozitivní účinky na životní prostředí. Zřízení kanalizace a plynofikace obce jsou pro kvalitu prostředí prvořadé. Úprava centra a nová výstavba nevyvolají žádné negativní vlivy na životní prostředí. Nová výstavba by měla být předmětem samostatné studie, která bude detailně posuzovaná z hlediska vlivu návrhu na životní prostředí. Návrh na prohlášení části území za významný krajinný prvek zajistí důslednější ochranu přírodního prostředí obce. B.13. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky plnící funkci lesa B.13.1. Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., § 3 (k paragrafu 5 zákona č. 10/1993 Sb.) ve znění pozdějších právních předpisů a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb. B.13.2. Struktura půdního fondu v území Z hlediska struktury půdního fondu je řešené katastrální území Malíkov takto: MALÍKOV

plocha (ha)

podíl ploch (%)

Výměra celkem

408,830

100,00

Zemědělská půda celkem

208,68

51,11

z toho orná půda zahrady ovocné sady trvalé travní porosty

160,87 5,34 1,44 41,03

39,40 1,31 0,35 10,05

Lesní pozemky

181,39

44,43

Vodní toky a plochy

0,53

0,13

Zastavěné plochy

1,75

0,43

Ostatní plochy

15,95

3,91

Z uvedeného přehledu vyplývá, že více než polovina z celkové rozlohy k.ú. Malíkov tvoří zemědělská půda, které je v převážné míře zorněna. Významné je rovněž zastoupení trvalých travních porostů. Ostatní kultury mají oproti orné půdě řádově menší zastoupení. B.13.3. Agronomická kvality zemědělské půdy

25

Výchozím podkladem při ochraně zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Pětimístný kód půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ) vyjadřuje: l. místo - Klimatický region 2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka (HPJ) - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. Převážná část katastrálního území Malíkov se nachází v klimatickém MT2 – mírně teplém, mírně vlhkém, v kódu BPEJ označeném číslicí 5. Na jihozápadní část katastrálního území zasahuje rovněž klimatický region MT4 – mírně teplý, vlhký, označený číslicí 7. Z půdních jednotek jsou v katastru zastoupeny tyto: 30 - Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na permokarbonských horninách a pískovcích; lehčí až středně těžké, většinou s dobrými vláhovými poměry. Jedná se o dominantní půdní typ v území, na těchto půdách leží rovněž značná část zastavěného území obce. 37 - Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí). Nacházejí se v jižní části řešeného území a rovněž v severním cípu katastru při katastrální hranici. 67 - Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky. Nacházejí se v údolí procházejícím rovněž zastavěným územím obce. Z hlediska agronomické kvality se jedná o území průměrné až podprůměrné. V jihovýchodní části řešeného území se nacházejí půdy v daném klimatickém regionu s nadprůměrnou produkční schopností, zařazené do I. Třídy ochrany. Část ploch je rovněž klasifikována III. stupněm ochrany, tj. půdy průměrně produkční. V území však převažují půdy s podprůměrnou až velmi nízkou produkční schopností, zařazené do IV. a V. třídy ochrany. Na těchto půdách se nachází rovněž celé zastavěné území obce. B.13.4. Investice do půdy V řešeném katastrálním území Malíkov bylo v minulosti vybudováno několik staveb odvodnění o celkové rozloze cca 59 ha. Územním plánem navrhované lokality nové výstavby nezasahují na odvodněné pozemky. B.13.5. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby

26

Zemědělská prvovýroba v řešeném území je zaměřena na rostlinnou i živočišnou výrobu. V jednom ze statků v obci je provozovna drobné zemědělské výroby, živočišná výroba je situována do bývalého objektu družstva na jihozápadním okraji zastavěného území obce. Stavy chovaných zvířat nepřekračují nikdy 10 ks. B.13.6. Uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy Zemědělský půdní fond v území je tvořen zejména ornou půdou, sloučenou do velkých celků, kterou obhospodařují převážně soukromí rolníci. V katastru byla zpracovány jednoduché pozemkové úpravy spojené s vydáváním některých pozemků jejich vlastníkům, komplexní pozemkové úpravy se dosud nezpracovávají. B.13.7. Opatření k zajištění ekologické stability K zajištění ekologické stability v řešeném území byl v roce 1995 zpracován návrh lokálního územního systému ekologické stability (Ing. Pernica), který byl pro potřeby do územního plánu upraven v letech 1999 – 2000 firmou Löw a spol. Řešením navrhovaným územním plánem není tento systém narušen. B.13.8. Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení Územní plán navrhuje lokality záboru zemědělského půdního fondu pro


bydlení v rodinných domech.




výrobu




občanskou vybavenost




čistírnu odpadních vod




rekreaci




krajinnou zeleň ( zalesnění )

Lokality pro novou výstavbu byly navrženy uvnitř současně zastavěného území obce nebo na pozemcích bezprostředně na ně navazujících tak, že vytvářejí se stávající zástavbou kompaktní celek a nenarušují zemědělské využívání rozsáhlých pozemků orné půdy. Z celkových výměr lokalit určených pro bydlení v rodinných domech budou ve skutečnosti zabírány jen plochy nezbytné pro výstavbu domů a jejich nutného zázemí (cca 1/4 z celkové výměry lokality). Zbývající části dotčených pozemků budou sloužit jako zahrady pro tyto domy. V bilančním přehledu záborů ZPF jsou uváděny jak celkové výměry, tak i plochy redukované. Všechny navrhované lokality výstavby se záborem ZPF se nacházejí na půdách s podprůměrnou až velmi nízkou produkční schopností, které jsou vhodné pro výstavbu, resp. u nichž lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Územní plán navrhuje v Malíkově lokality ke změně funkčního využití celkem na 6,46 ha pozemků náležejících zemědělskému půdnímu fondu. Z této výměry bude odňato 4,24 ha, zbývající výměra bude využita jako zahrady u objektů bydlení. Popis jednotlivých lokalit

27

Lokalita 1 - plocha o celkové výměře 0,11 ha určená pro bydlení v rodinných domech v severní části zastavěného území obce. Jedná se o TTP ve IV. třídě ochrany. Reálný zábor bude činit cca 0,03 ha. Lokalita 2 - plocha o celkové výměře 0,18 ha určená pro bydlení v rodinných domech v centrální části zastavěného území obce je tvořena 0,10 ha zahrady v V. třídě ochrany a 0,08 ha nezemědělských ploch. Reálný zábor bude činit cca 0,02 ha. Lokalita 3 - plocha o celkové výměře 0,36 ha určená pro bydlení v rodinných domech v jižní části zastavěného území obce. Jedná se o TTP ve IV. třídě ochrany. Reálný zábor bude činit cca 0,09 ha. Lokalita 4 - plocha o celkové výměře 1,71 ha určená pro bydlení v rodinných domech severozápadně od současně zastavěného území obce je tvořena 1,55 ha TTP ve IV. třídě ochrany a 0,16 ha nezemědělských ploch. Reálný zábor bude činit cca 0,40 ha. Detailní řešení bude předmětem samostatné zastavovací studie. Lokalita 5 - plocha o celkové výměře 0,14 ha určená pro drobnou nezatěžující výrobu v centrální části obce. Je tvořena 0,07 ha zahrad ve IV. a V. třídě ochrany a 0,07 ha nezemědělských ploch. Zabrána bude veškerá zemědělská půda. Lokalita 6 - plocha o celkové výměře 0,04 ha určená pro rozvoj občanské vybavenosti v centrální části obce. Je tvořena 0,01 ha zahrady v V. třídě ochrany a 0,03 ha nezemědělských ploch. Zabrána bude veškerá zemědělská půda. Lokalita 7 - plocha o celkové výměře 0,18 ha určená pro vybudování čistírny odpadních vod východně od obce je tvořena TTP ve IV. a V. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality. Lokalita 8 - plocha o celkové výměře 0,22 ha určená pro rozšíření stávajícího střediska hromadné rekreace v sousedním k.ú. Moravská Třebová je tvořena zahradami v V. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality. Lokalita 9 - plocha o celkové výměře 0,18 ha určená pro bydlení v rodinných domech v jižní části zastavěného území obce. Jedná se o sad ve IV. a V. třídě ochrany. Reálný zábor bude činit cca 0,04 ha. Lokalita 10 - plocha o celkové výměře 0,12 ha určená pro bydlení v rodinných domech ve východní části zastavěného území obce. Je tvořena 0,09 ha zahrady ve IV. a V. třídě ochrany a 0,03 ha nezemědělských ploch. Reálný zábor bude činit cca 0,02 ha. Lokalita 11 - plocha o celkové výměře 0,07 ha určená pro bydlení v rodinných domech ve východní části zastavěného území obce. Je tvořena zahradou v V. třídě ochrany. Reálný zábor bude činit cca 0,02 ha. Lokalita 12 - plocha o celkové výměře 0,11 ha určená pro bydlení v rodinných domech při východní hranici zastavěného území obce. Jedná se o ornou půdu a zahradu v V. třídě ochrany. Reálný zábor bude činit cca 0,02 ha. Lokalita 13 - plocha o celkové výměře 0,42 ha určená pro bydlení v rodinných domech při východní hranici zastavěného území obce. Je tvořena 0,39 ha trvalých travních porostů ve IV. a V. třídě ochrany a 0,03 ha nezemědělských ploch Reálný zábor bude činit cca 0,10 ha. Lokalita 14 - plocha o celkové výměře 0,36 ha určená k zalesnění a vybudování rybníčku severozápadně od obce. Jedná se o trvalý travní porost ve IV. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality. Lokalita 15 - plocha o celkové výměře 2,29 ha určená k zalesnění a vybudování rybníčku západně od obce. Jedná se o ornou půdu ve IV. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality. Lokalita 16 - plocha o celkové výměře 0,37 ha určená k zalesnění jižně od obce. Jedná se o trvalý travní porost ve IV. třídě ochrany. Zabrána bude celá výměra lokality. 28

B.13.9. Přehled bonitovaných půdně ekologických jednotek dotčených uvažovanou výstavbou

BPEJ

třída ochrany zemědělské půdy

5.30.41

IV.

5.30.51

IV.

5.37.56

V.

5.67.01

V.

B.13.10. Bilance jednotlivých záborů ZPF

Označení lokality, celková výměra [ha] 1

Vztah Účel záboru k zastavěnému území bydlení v zastavěném území

0,11

2

bydlení

0,18

bydlení

0,36

mimo zastavěné území 1,71

5

5.67.01 zahrada

5.30.51 zahrada TTP

v zastavěném území

IV 0,11

V 0,10

IV 0,12 0,24 0,36 0,09

5.30.41 TTP

rozsah ZPF z toho zábor výroba

Třída ochrany ZPF

0,10 0,02

rozsah ZPF z toho zábor bydlení

Výměra ZPF [ha])

0,11 0,03

rozsah ZPF z toho zábor

v zastavěném území

4

5.30.41 TTP

rozsah ZPF z toho zábor

v zastavěném území

3

Kód BPEJ, kultura

IV 1,55 1,55 0,40

5.30.41 zahrada 5.67.01 zahrada

IV 0,04 V 0,03 29

Označení lokality, celková výměra [ha]

Vztah Účel záboru k zastavěnému území

0,14 6

zábor ZPF občanská vybavenost

0,04 7

v zastavěném území

ČOV

mimo zastavěné území 0,18

mimo zastavěné území 0,22 9

bydlení

v zastavěném území

bydlení v zastavěném území v zastavěném území

0,12

11

bydlení

0,07

5.37.56 zahrada

mimo zastavěné území

0,01

IV 0,08 V 0,10

V 0,22 0,22

5.30.51 sad 5.67.01 sad

IV 0,14 V 0,04 0,18 0,04

5.30.51 zahrada 5.67.01 zahrada

IV 0,07 V 0,02 0,09 0,02

5.67.01 zahrada

rozsah ZPF z toho zábor

bydlení

V

0,18

rozsah ZPF z toho zábor

v zastavěném území

12

5.30.41 TTP 5.67.01 TTP

rozsah ZPF z toho zábor

0,18

Třída ochrany ZPF

0,01

zábor ZPF v zastavěném území

10

5.67.01 zahrada

zábor ZPF rekreace

Výměra ZPF [ha]) 0,07

zábor ZPF

mimo zastavěné území

8

Kód BPEJ, kultura

V 0,07 0,07 0,02

5.30.41 orná zahrada

IV 0,10 0,01

30

Označení lokality, celková výměra [ha]

Vztah Účel záboru k zastavěnému území

0,11

13

rozsah ZPF z toho zábor bydlení mimo zastavěné území mimo zastavěné území

0,42

14

krajinná zeleň

0,36

mimo zastavěné území 2,29 16

5.30.41 TTP 5.67.01 TTP

5.30.51 TTP

mimo zastavěné území 0,37

5.30.51 orná

0,03 V 0,39

IV 0,36

IV 0,36 2,29

5.30.41 TTP

zábor ZPF Výměra dotčený ploch ZPF celkem

6,86

IV

0,36

zábor ZPF krajinná zeleň

Třída ochrany ZPF

0,42 0,10

zábor ZPF krajinná zeleň

Výměra ZPF [ha]) 0,11 0,02

rozsah ZPF z toho zábor mimo zastavěné území

15

Kód BPEJ, kultura

IV 0,36 0,37 6,46

Reálný zábor ZPF celkem

4,24

B.13.11. Přehled pozemků dotčených navrhovanou výstavbou Číslo parcely

Druh pozemku

Celková výměra

Dotčená výměra 31

[m2]

[m2]

1 096

1 096

Lokalita č. 1

561/2

TTP

Lokalita č. 2

12

zahrada

247

247

11/1

zahrada

288

288

11/2

zahrada

93

93

11/3

zahrada

50

50

st. 16/1

objekt bydlení

82

82

st. 16/2

jiná stavba

28

28

st. 16/3

objekt bydlení

193

193

32/2

zahrada

117

117

32/3

zahrada

157

157

825

ostatní plochy

502

502

4 800

2 400

Lokalita č. 3

254/2

TTP

298/1

zahrada

1 232

1 232

460/1

TTP

14 499

14 499

460/2

TTP

979

979

807/1

ostatní plochy

4 575

720

807/2

ostatní plochy

302

302

823

ostatní plochy

927

560

st. 6

objekt bydlení

314

314

562/1

zahrada

403

403

562/10

zahrada

330

330

562/11

ostatní plochy

286

286

562/12

ostatní plochy

78

78

st. 11

objekt bydlení

245

245

15

zahrada

86

54

752

ostatní plochy

65

65

Lokalita č. 7

738/6

TTP

1 817

1 817

Lokalita č. 8

716/4

zahrada

970

970

716/6

zahrada

121

121

716/7

zahrada

849

849

716/8

zahrada

117

117

716/9

zahrada

186

186

Lokalita č. 9

299/1

sad

3 246

1 816

Lokalita č. 10

st. 19

objekt bydlení

143

143

Lokalita č. 4

Lokalita č. 5

Lokalita č. 6

32

st. 20

objekt bydlení

127

127

5/1

zahrada

184

184

5/2

zahrada

191

191

5/3

zahrada

217

217

5/4

zahrada

138

138

6

zahrada

204

204

st. 54

objekt bydlení

41

41

36

zahrada

298

298

33/8

zahrada

39

39

34/1

zahrada

145

96

34/2

zahrada

71

71

566/2

TTP

34

34

732/2

zahrada

127

127

728

orná

51 205

1 041

737

TTP

103

103

738/2

TTP

2 014

2 014

738/3

TTP

1 090

1 090

738/7

TTP

1 134

1 134

Lokalita č. 14

543

TTP

3 612

3 612

Lokalita č. 15

536

orná

4 003

4 003

538

orná

9 063

9 063

595

orná

9 794

9 794

90/2

TTP

1 195

1 195

91

TTP

2 518

2 518

Lokalita č. 11

Lokalita č. 12

Lokalita č. 13

Lokalita č. 16

B.13.12. Zábor pozemků plnících funkci lesa K záboru pozemků plnících funkci lesa v důsledku řešení ÚPO nedošlo. B.14. Návrh lhůt aktualizace Vzhledem k tomu, že území obce je stabilizované a nepředpokládá se intenzivní rozvoj výroby, rekreace nebo bydlení, navrhujeme povinnost aktualizovat územní plán obce každých 5 let ode dne schválení.

33

C. REGULATIVY ÚZEMNÍHO ROZVOJE C. 1. Úvodní ustanovení C. 1. 1. Účel regulativů územního rozvoje Regulativy vycházejí z potřeb obce a z požadavků, obsažených ve stanoviscích orgánů státní správy. Prostřednictvím regulativů je regulováno využití území pro určité funkce a činnosti. Dále jsou regulovány intensita využití území, umístění staveb a ploch, jejich vzájemná poloha a prostorové uspořádání území. Regulativy jako závazná část územně plánovací dokumentace stanovují závazné podmínky pro rozhodování o rozvoji a využití území. Ostatní části řešení jsou směrné. C. 1. 2. Rozsah platnosti Regulativy platí pro území obce Malíkov. C. 2. Závazné regulativy C. 2. 1. Urbanistická koncepce Při rozvoji území obce Malíkov bude respektována původní kvalitní urbanistická struktura, podmínky ochrany přírody, ochrany kulturního dědictví a ochrany území s archeologickými nálezy. Součástí řešení je zlepšení dopravní infrastruktury a dobudování technické infrastruktury. Podrobně je návrh urbanistické koncepce uveden v textu a v hlavním výkrese a dalších výkresech územního plánu obce Malíkov: A – Hlavní výkres 1 : 2 880 B – Koncepce řešení technického vybavení obce 1 : 2 880 C – Veřejně prospěšné stavby, etapizace 1 : 2880 D – Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení na ZPF 1 : 2 880 E – Širší vztahy 1 : 25 000 F – Schema hlavního výkresu pro potřeby DOSS 1 : 10 000 G – Urbanistické řešení 1 : 2 880 Na území obce jsou vymezeny plochy k přestavbě a nové výstavbě pro funkce bydlení, výroby, obsluhy a rekreace. C. 2. 2. Využití ploch a jejich uspořádání Pro výstavbu rodinných domů jsou navrhovány plochy doplňující současné zastavěné území nebo na něj přímo navazující: -

plocha zahrnující parcely č. 460/1 a 460/2,

-

plocha zahrnující parcelu č. 738, část parcely č.728, 737

-

plocha parcely č. 561/2

-

plocha zahrnující parcely č. 254/2, 298/1, 299/1

34

Nové domky, které obnoví bývalou náves a tím také původní prostorové uspořádání obce, budou realizovány na parcelách asanovaných domků v současně zastavěném území. Pro změnu stávajícího účelu na využití drobnou výrobou jsou navrhovány tyto plochy : - plocha v centru obce zahrnující parcely č. 6, 562/10, 562/11, 562/12, součástí úprav bude výsadba zeleně, - plocha zahrnující parcely č. 290/2, 50/1 a 52/2, které byly dříve využívány pro živočišnou výrobu. Pro vybudování občanského vybavení jsou navrhovány plochy (navrhované plochy jsou součástí současně zastavěného území obce): -

plocha zahrnující parcely č. 11 a 15 k úpravě pro účely sezónního pořádání různých kulturních akcí ve venkovním prostoru,

-

plocha zahrnující parcely č. 465/4, 827, 465/1, 20 - stávající hřiště - k úpravám.

Pro hromadnou rekreaci jsou v územním plánu určeny: -

plocha zahrnující parcely v lokalitě Srnčí - č. 716/4, 716/6, 716/7 a 716/8,

-

Lokalita Na Kvíčalce, parcely č. 226/2, 42 a 43. Zde bude respektována trasu navrhovaného regionálního biokoridoru.

C. 2. 3. Vymezení zastavitelného území Řešené území je členěno na : • • • • • • •

polyfunkční plochy (smíšené plochy bydlení, občanského vybavení a drobné výroby) plochy pro občanskou vybavenost plochy průmyslové výroby plochy drobné živočišné výroby plochy technického vybavení plochy dopravy plochy pro hromadnou rekreaci -

• • •

současně zastavěné a zastavitelné území

nezastavitelné území (ve smyslu územního plánu, t. j. území, které není v územním plánu navrhováno k zástavbě )

plochy zemědělsky využívané půdy plochy zeleně mimo současně zastavěné území vodní plochy

Zastavitelné území je vyznačeno v hlavním výkresu a zahrnuje parcely: č. 460/1, č. 460/2, č. 561/2, č. 738 / 7, část parcely č. 728, č. 737, č. 716/4, č. 716/6, č. 716/7 č. 716/8, C. 2. 4. Zásady regulace využití území Vymezenému členění území musí odpovídat způsob využití území, druhy povolovaných staveb včetně změn využití staveb. 35

a) Povolování a umisťování staveb a zařízení technického vybavení pro obsluhu jednotlivých funkčních ploch je možné jen tehdy, nebudou-li mít negativní vliv na jejich základní funkci nad přípustnou míru. b) Povolování a umisťování odstavných ploch pro osobní vozidla je přípustné v urbanizovaných plochách, pokud nebudou mít negativní vliv na jejich základní funkci nad přípustnou míru. c) Prostorové uspořádání je stanoveno maximální podlažností pro obytnou zástavbu a občanské vybavení, maximální a minimální plochou parcely v zastavitelném území, maximálním zastavěním stavebních parcel v zastavitelném území, stanovenými ochrannými pásmy a dalšími limity využití území a dále platnými legislativními předpisy. d) Navržené funkční využití a prostorové uspořádání území musí být respektováno při územních, stavebních a kolaudačních řízeních. e) Zásady prostorové regulace jsou stanoveny takto: Výška zástavby je přípustná do dvou nadzemních podlaží, střecha výhradně sedlová s větším sklonem s možným využitím podkroví. Tyto zásady by měly být dodržovány nejen při navrhování nové výstavby, ale i při rekonstrukcích, opravách, nástavbách a dostavbách stávajících domů. Navrhovaná zástavba bude řešena formou izolovaných rodinných domků. Pozemek pro jeden rodinný dům bude minimálně 0,1 ha a maximálně 0,15 ha. Výjimku tvoří zástavba v centru, kde pozemek pro rodinný dům bude maximálně 0,08 ha vzhledem k nutnosti vytvoření kompaktnější centrální zástavby. f) Přípustnost a vhodnost umisťování jednotlivých funkcí na území funkčních ploch: - polyfunkční plochy (smíšené plochy bydlení, občanského vybavení a drobné výroby) Do těchto ploch mohou být umisťovány, kromě objektů pro bydlení, i objekty sloužící občanskému vybavení a drobné výrobě. Přípustný je i převod trvale obydlených objektů na individuální rekreační využití. Přípustná jsou •

bydlení v rodinných domech s hospodářským příslušenstvím a se zahradami okrasnými a užitkovými.

•

zařízení občanského vybavení nekomerčního charakteru jako jsou školství, zdravotnictví, kultura a pro podnikání, tj. maloobchod, služby, stravování a ubytování

•

zařízení drobné výroby do 50 m2 provozní plochy pouze tehdy, bude-li v souladu s hygienickými předpisy a nebude narušovat pohodu bydlení

•

plochy veřejné zeleně a dětská hřiště

•

parkoviště pro osobní auta s kapacitou do 10 vozů

•

zařízení technické infrastruktury, nezbytná pro obsluhu tohoto území

Nepřípustná jsou •

velkokapacitní zařízení pro průmyslovou a zemědělskou výrobu a skladování

•

velkokapacitní zařízení pro maloobchod.

36

-

plochy pro občanskou vybavenost

Přípustné je •

zařízení občanského vybavení, pro které je plocha určena,

•

bydlení ve služebních bytech.

Nepřípustné je umisťování zařízení pro výrobu. -

plochy pro průmyslovou výrobu

Přípustné je •

průmyslová výroba, pro kterou je plocha určena

•

bydlení ve služebních bytech pro potřebu provozu

•

zařízení občanského vybavení pro potřeby zaměstnanců.

Nepřípustné je umisťování ostatních zařízení občanského vybavení a bydlení. - plochy pro živočišnou výrobu Přípustné je •

zemědělská výroba, pro kterou je plocha určena

•

drobná průmyslová výroba

Nepřípustné je umisťování •

zařízení občanského vybavení

•

bydlení.

-

plochy technického vybavení

plocha je určena pro vybudování čistírny odpadních vod -

plochy dopravy

Plochy jsou určeny výhradně pro silniční dopravu a není přípustné jakékoliv jiné využití. - plochy zemědělsky využívané půdy Tyto plochy jsou určeno pro velkoplošné intenzivní využití. Přípustné jsou stavby technické infrastruktury. Nepřípustné je jakékoliv jiné využití a jakákoliv zástavba. – plochy zeleně mimo současně zastavěné území V těchto plochách se nacházejí lesy, louky, pastviny, ostatní plochy a plochy zahrad a sadů mimo zastavěné území. Přípustné je umisťování staveb technické infrastruktury. Nepřípustné je jakékoliv jiné využití a zástavba.

37

-

plocha hromadné rekreace

Tato plocha je určena pro hromadnou rekreaci Přípustné je umístění staveb pro hromadnou rekreaci a zařízení technické infrastruktury, potřebné pro obsluhu území. Bydlení pouze ve služebním bytě pro zajištění provozu. Nepřípustné je jakékoliv jiné využití C. 2. 5. Uspořádání dopravy Pro plynulý provoz dopravy je zapotřebí: •

V zastavěném území upravit šířku vozovky silničního průtahu na 5 m, v místech, kde to nebude z technických důvodů možné, zřídit výhybny

•

Zpevnit konstrukci jednopruhových vozovek.

•

Sjednotit šířku jednopruhových vozovek na 2,5 – 3m.

•

Vybavit stávající cyklistické stezky patřičným značením dle mezinárodních zásad..

C.2.6. Uspořádání technické infrastruktury a) Vodní hospodářství •

Rekonstruovat a dobudovat vodovodní soustavu.

•

Vybudování kanalizace je podmínkou pro další rozvoj obce.

b) Energetika •

Provést přeložku stávajícího vedení VN

-

Rozvoj sítí NN

•

Rezervovat plochu pro výstavbu nové trafostanice pro obsluhu navrhované rozsáhlejší výstavby rodinných domů.

-

Telefonní síť

Před započetím každé nové výstavby je nutné požádat Český Telecom o vyjádření o podzemních telekomunikačních sítích. C.2.7. Limity využití území Nová výstavba i další úpravy budou respektovat stávající limity i limity vyplývající z řešení územního plánu. Z navrhovaného řešení vyplývají limity, které jsou vyznačeny v hlavním výkrese: - ochranné pásmo vedení vysokého napětí - ochranné pásmo regulační stanice plynu, - ochranné pásmo čistírny odpadních vod

38

C.2.8. Ochrana přírody, krajiny a územních systémů ekologické stability a) Při funkčním využití území dodržovat na území obce Malíkov principy ochrany přírody a krajiny b) chránit před poškozováním a ničením lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy, remízky, meze a pod. Zajistit podmínky jejich obnovy a nepřipouštět ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. •

Dále chránit stromy, keře a trvalé travní porosty rostoucí mimo les.

•

respektovat ochranná pásma 20 m od břehové čáry vodních toků a 50 m od katastrální hranice rybníků a jezer ( omezení neplatí v zastavěném území obce ).

b) Na pozemcích zahrnutých do územního systému ekologické stability je zakázáno povolovat jakékoliv stavby. Výjimečně mohou být na těchto plochách v nezbytně nutném rozsahu umisťovány stavby liniové - pro dopravu, technické vybavení, meliorační stavby zemědělské a lesní půdy a úpravy vodních toků. Případné zásahy musí být projednány se státní správou, činnou v ochraně přírody. c) Na plochách územního systému ekologické stability se zakazuje měnit kultury s vyšším stupněm ekologické stability na kultury s nižším stupněm ekologické stability. Také nelze na těchto plochách provádět nepovolené pozemkové úpravy. d) Respektovat pásmo na ochranu pozemků, určených pro funkci lesa, 50 m od katastrální hranice lesa ( stavby do 50 m jsou povolovány jen se souhlasem orgánu státní správy lesního hospodářství ). C.2.9. Ochrana kulturních a historických hodnot území a) Chránit a respektovat dochované objekty i charakter původní venkovské zástavby v sídlech. b) Chránit a respektovat nemovité kulturní památky: sochu Svaté Trojice z roku 1847, zapsaná pod číslem 3127. c) Při jakýchkoliv stavebních úpravách a nové výstavbě respektovat, že území obce je územím s archeologickými nálezy. C.2.10. Ochrana životního prostředí a) Pro zajištění čistoty ovzduší: nesmí být povolena výstavba nových zdrojů emisí, která by měla za následek zhoršení kvality ovzduší. Usilovat o připojení obce na zemní plyn. b) Pro zajištění čistoty vod: vybudování kanalizace a čistírny odpadních vod. c) Pro zajištění ochrany obytných domů před hlukem: v obytné zástavbě se budou umisťovat pouze zařízení pro drobnou výrobu, která nebudou svým provozem rušit bydlení. d) Do území pásem hygienické ochrany nesmí být umisťována žádná nová obytná výstavba.

39

C. 2. 11. Zemědělský půdní fond a) Při rozvoji na území obce je nutno postupovat tak, aby ucelené obhospodařované pozemky byly zachovány co nejdéle pro účely zemědělské výroby. b) Při záboru půdy se musí dbát, aby hydrologické a odtokové poměry v území nebyly narušeny. c) Při zásahu do sítě zemědělských účelových komunikací musí být zajištěn přístup ke všem obhospodařovaným pozemkům. C. 3. Veřejně prospěšné stavby V souladu s ustanovením zák. č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) ve znění pozdějších předpisů za stavby ve veřejném zájmu se pokládají stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení, které podporuje rozvoj a ochranu životního prostředí. Tyto stavby vymezí schvalující orgán v závazné části ÚPD. Pro účely zřízení těchto staveb lze vyvlastnit pozemky nebo omezit vlastnická práva k pozemkům. Jako veřejně prospěšná stavby jsou v konceptu územního plánu obce Malíkov navrhovány: 1. rekonstrukce a rozšíření vodovodu, 2. vybudování splaškové kanalizace včetně čistírny odpadních vod, 3. přeložka VN, 4. stavby pro plynofikaci obce.

C. 4. Závěrečná ustanovení Regulativy budou po projednání dle zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů závazné pro všechny stavební činnosti na území obce Malíkov. Platnost regulativů v stanoveném znění bude trvat do nejbližší aktualizace, která bude předložena ke schválení po 5 letech ode dne schválení územního plánu obce.

40