PROGRAM SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA NERATOVICE. (část 1. ANALÝZA)

PROGRAM SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA NERATOVICE

(část 1. – ANALÝZA)

Zpracoval : Výkonný tým pro PSER města NERATOVICE

za pomoci pracovníků Městského úřadu pod odborným vedením ing. Jana Přikryla, CSc.

NERATOVICE Prosinec 2003

1

1. ÚVOD 1.1. Smysl Analýzy Analýza představuje první fázi zpracování Programu sociálního a ekonomického rozvoje města. Struktura tohoto dokumentu je podřízena jeho smyslu, úkolům a budoucímu využití, které definuje schválené zadání prací. Zpracovaná Analýza vnějších a vnitřních podmínek (Diagnóza stavu města) tvoří spolu s výsledky průzkumu názorů občanů a průzkumu názorů podnikatelů nezbytný základ pro definici Silných a Slabých stránek města a jeho Šancí a Ohrožení. S tímto vyhodnocením stavu města bude dále pracovat Řídící skupina pro tvorbu Programu sociálního a ekonomického rozvoje ustavená Radou města Neratovice, a to při tvorbě základních záměrů rozvoje města (vize rozvoje) a z nich odvozených odvětvových cílů. Ty se stanou základem Katalogu projektů a opatření. Na závěr budou z Katalogu vybrány prioritní projekty a opatření, které se pak stanou hlavním nástrojem realizace Programu rozvoje v krátko – a střednědobém časovém horizontu.

1.2. Struktura Analýzy Analýza byla zpracována v 18-ti dílčích kapitolách, které se dotýkaly těchto bodů: l. Základní popis města (poloha, přírodní podmínky, historie) 2. Město ve vnějších vztazích 3. Stručný rozbor funkčních složek města 4. Majetková vybavenost města 5. Rozpočtová vybavenost města 6. Územní bariéry a limity rozvoje, urbanistická struktura Dílčí kapitoly byly v principu zpracovány dle schématu a) věcný popis řešené problematiky, b) stanovení hypotézy jejího dalšího vývoje.

1.3. Postup zpracování Analýzy Analýza byla zpracovávána v období září až listopadu 2003, a to za účasti širokého kolektivu pracovníků Městského úřadu (pod metodickým vedením Ing. Jana Přikryla). Práce na Analýze organizovala specielně ustavený Výkonný tým pod starosty města PhDr. M. Lida. Členy Výkonného týmu byli: Mgr. M. Novák, místostarosta města, Ing. L. Hurtová, tajemnice MěÚ PhDr. M. Pavlík, člen rady města, Ing. M. Semelková, vedoucí finančního odboru MěÚ, Ing. Karel Šlehofer, vedoucí správního odboru MěÚ (pověřený koordinací ) a Ing. Jan Přikryl. Pracovní skupina se sešla celkem pětkrát. Na jednotlivých zasedáních byl u jednotlivých témat Analýzy vždy stanoven garant, s kterým bylo na třech po sobě jdoucích jednáních postupně upřesňováno zadání a kontrolováno jeho naplnění. 2

2. ZÁKLADNÍ POPIS Město Neratovice leží v Polabské nížině asi 20 km severně od Prahy na řece Labi, která protéká okrajem města. Neratovice jsou v nadmořské výšce asi 170 m.n.m. a zabírají svou rozlohou přibližně 2002 hektarů včetně správních území Byškovic, Lobkovic, Mlékojed a Korycan. Počet obyvatel činí cca 16,5 tisíc. Město Neratovice se představuje….. Otec národa František Palacký, který v našem městě odpočívá svým věčným spánkem, napsal v roce 1836 v pojednání o místní historii, že Neratovice, Lobkovice a Mlíkojedy patří k nejstarším osadám v Čechách: „Neví se , kdy ponejprv založeny byly, staré místní pověsti na díle již i Hájkovi známé, mluví o jejich bytu již za věku sv.Václava a sv.Vojtěcha.“ To znamená, že původní osada zvaná Neradice musela existovat již v 10. století. Archeologické výzkumy a nálezy však jako vždy, dávají nahlédnout do nepamětné minulosti. Nejinak je tomu u nás v Neratovicích. Byly prokázány významné nálezy o sídlech původních obyvatel v tomto prostoru. Archivní dokumenty uchovávají první písemnou zmínku o Neradicích již v roce 1201, kdy tato ves byla majetkem kláštěra sv.Jiří na Pražském hradě. Dalším důležitým historickým dokumentem je stvrzení krále Přemysla Otakara I. z roku 1227, kdy jsou Neradice věnovány kapli nad hrobem sv. Václava na Pražském hradě a jsou tam uvedeni též tři neradovičtí dušníci, kteří jsou povinni knězi v kapli sv.Václava dávati po celý rok - každou středu a pátek ryby, což vede k domněnce, že Neradice mohly být v té době starou rybářskou osadou na Labi. Významnou událostí v historii původní vsi Neradice se v roce 1384 stal spor o jez v Labi. V té době již Neradice patřily pražskému arcibiskupství, které mělo správu svých majetků v Roudnici nad Labem a arcibiskupem byl Jan z Jenštejna. Po smrti Karla IV., jeho syn král Václav IV. měl za svého milce a maršálka Jana Čúcha ze Zásady, který seděl na Lobkovicích a svévolně postavil v Labi mezi Neradicemi a Lobkovicemi velký jez, aby valil vodu na jeho mlýn. Tím poškodil zřejmě rybolov arcibiskupství. Manové arcibiskupa svedli boj o tento jez s cílem jej zbořit. V tomto boji v roce 1384, kde za Janem Čúchem stál král Václav IV. bylo na území Neradic poprvé v historii v Čechách použito pušek na střelný prach. Se souhlasem Václava IV. odplatou za škody Jan Čúch se svými bojovníky vyplenil Neradice a tím přešly pod správu Lobkovic.Vyvrcholením sporu, který v devadesátých letech 14. století následoval mezi Janem z Jenštejna a králem Václavem IV., byla událost s arcibiskupským vikářem Dr. Johánkem z Pomuka, kdy tento nevinný muž byl v přítomnosti Václava IV, nelítostně mučen a nakonec vhozen do Vltavy z Karlova mostu v Praze. Později byl Jan z Pomuka, zvaný Jan Nepomucký, prohlášen za svatého. Nový název vsi Neradice jako Neratovice se v dokumentech objevuje již na počátku 15.století. Asi v roce 1409 koupil Lobkovice slavný rytíř Mikuláš z Újezda, který si za své jméno začal psát z Lobkovic. Tak nastala éra jména Lobkowiczů, když Mikuláš a jeho dva synové dle názvu Lobkovic přijali příjmení Lobkowicz. Tak se slavný český šlechtický rod Lobkowiczů jmenuje dodnes. Jan Popel z Lobkovic byl v domácích rozbrojích roku 1448 spolunepřítelem pana Jiříka z Poděbrad. Ten v roce 1450 dobyl Lobkovice „prvním outokem“. Když byl Jiřík z Poděbrad povýšen na království českém, stal se Jan Popel z Lobkovic jedním z jeho nejvěrnějších poddaných. V dalším období zde působí rod Sekerků ze Sedčic. 3

Za třicetileté války byly zcela zničeny Lobkovice, Neratovice a Mlékojedy. Z té doby je známá veliká bitva u Lobkovic, spojená se jménem švédského generála hraběte Jana Gustavsona Bannéra.. V dalším období péčí paní Polyxeny Lobkovské se zdejší majetky vrací Lobkowiczům a dochází k obnově života v tomto prostoru. Téměř po 200 dalších let, zde opět vládnou Lobkowiczové. Za Ferdinanda Augusta Lobkowicze získal obnovený Lobkovický zámek dnešní vzhled. Až v roce 1829 kupuje celé panství od Lobkowiczů významný velkostatkář a přední pražský advokát JUDr. Jan Měchura, jehož dcera Terezie se provdala za Františka Palackého a lobkovické panství i zdejší život byl do konce 19.století spojen s rodinou Palackých a Riegrů. U kostela Nanebevzetí P.Marie v Lobkovicích, který pochází ze 14. století a byl po třicetileté válce obnoven, je již 100 let nepoužívaný malý hřbitov, kde na věčné časy odpočívá dle svého přání Otec národa František Palacký, se svoji manželkou, dcerou , synem a vnoučaty. Toto místo bylo od roku 1877 po desítiletí místem vlasteneckých poutí vždy poslední květnovou sobotu. V letech totality byla postupně veřejná památka Otce národa opomenuta. V kostele Nanebevzetí P.Marie však každoročně a nebojácně byla k výročí Františka Palackého sloužena na jeho počest mše. Našim městem v minulosti procházeli takoví velikáni jako patron české země svatý Václav, biskup Vojtěch, Bohuslav Balbín, Josef Dobrovský,Václav Kramerius, František Palacký se svoji rodinou, Bedřich Smetana, Božena Němcová, Karel Hynek Mácha, Jan Végh, Vítězslav Hálek, Svatopluk Čech, Jaroslav Vrchlický, V.V.Štech a mnoho dalších. Naše město mělo a má řadu významných rodáků. Celý vývoj hospodářství v Neratovicích byl do poloviny 19.století charakterizován zemědělstvím, jehož základem byl zpočátku poplužní dvůr, který byl roku 1658 poddaným rozdělen a tak zde bylo 7 osedlých a 2 statky.. Když se roku 1872 staly Neratovice křižovatkou nově vybudované České severní dráhy vedoucí z Prahy do Neratovic s tratí Kralupsko –Neratovskou ( vybudovanou v roce 1865)– pokračující na Všetaty, Turnov, k níž roku 1898 přistoupila místní dráha do Brandejsa, počaly Neratovice utěšeně vzkvétat a velice rychle se zde vytvořilo sídlo průmyslu, sice ne hned velkého, ale na tehdejší poměry velice slušného. Parní pila Antonína Kubeše založena roku 1894 v místech při trati (na dnešním náměstí), působila jen do roku 1898, kdy totálně vyhořela. V roce 1892 byla u lobkovického mlýna založena továrna na elektrochemickou výrobu karbidu, jako součást rodinného majetku rodiny Kasperů. Tato karbidka byla první výrobnou tohoto druhu v bývalém Rakousku. Roku 1900 byla založena továrna Goldberg a zeť, na výrobu oleje, degrasu, mýdla a svíček, která zaměstnávala 6 úředníků a 123 dělníků a dělnic. Své výrobky firma vyvážela hlavně do ciziny. R.1905 firma František Šebor založila továrnu na výrobu lučebnin, zvláště čpavku. Byla známá pod názvem „ Šeborka“. V roce 1917 Šeborku získalo Rakouské soc.dem.družstvo GEC a budovalo závod na výrobu poživatin. Její roční výroba představovala až dvaadvacet vagonů marmelády. Kromě chemické výroby byla zde založena továrna na elektrické měřící přístroje Elektroparata ( Ing. Boh. Černý) a výrobna na elektrotechnické přístroje ( A.M. Jakubec).Čilý stavební ruch byl podnětem ke zřízení cementárny Karla Valty a cihelny firmy Procházka a Šára.. Roku 1907 byla již založena v Neratovicích první Lidová záložna pro Neratovice a okolí.Tento ústav velice v té době prospíval a roku 1912 měl již 145 členů se 765 členskými podíly. 430 vkladatelů tomuto ústavu svěřilo již 76.768 Korun. Ve stejném roce byl založen druhý Záložní a spořitelní spolek pro Neratovice a okolí, , který v roce 1912 měl již 96 členů se 176 podíly a 12.542 K vkladu. Současně se rozvíjel obchod, živnosti a řemesla.V roce 1912 zde již bylo 5 obchodníků se zbožím smíšeným, 2 se střižním a galanterním, 2 s uhlím, 5 hostinců, 2 uzenáři, 3 řezníci, 2

4

pekaři, výroba zboží sádrového, 2 holiči, hodinář a 3 krejčí. Dále zde již byli 3 obuvníci, kovář, kolář, klempíř, malíř pokojů, tesař, 4 truhláři, pokrývač atd. V době 1.svět.války, byly již Neratovice sídlem poštovního a telegrafního úřadu a dopravního úřadu postátněné severní a místní dráhy, v němž byli: přednosta stanice, 7 úředníků, 2 telegrafisté, 2 podúředníci, 14 sluhů a 30 dělníků. Kancelář pro udržování trati se skládala z vrchního stavebního komisaře jako přednosty, ze 2 inženýrů, 2 podúředníků a 22 dělníků. Tak obec, která roku 1869 měla jen 30 čísel, čítala v roce 1912 již 230 domů se 963 obyvateli, z nichž bylo 16 Němců, 1 Maďar a 1 Francouz. Podle náboženství bylo 847 katolíků, 86 evangelíků reformovaných, 12 evangelíků augšpurských, 16 židů a 2 bez vyznání. Neratovice byly přifařeny a přiškoleny do Lobkovic. V obci byl čilý spolkový život, soustředěný ve Sboru dobrovolných hasičů, založeném v roce 1883, dále ve Sboru obecních dobrovolných hasičů, založeném 1895, v Tělocvičné jednotě Sokol založené v roce 1895, v Ochotnickém spolku Tyl, založeném roku 1880 a r. 1904 obnoveném . V roce 1920 bývalá továrna Goldberg a zeť, přešla do majetku firmy Saponie. V té době tam již pracovalo 200 dělníků. V roce 1923 o svatovojtěšské pouti, se poprvé v naší obci rozsvítilo elektrické osvětlení v domácnostech a některých ulicích. Na ulicích obce tvořilo osvětlení dvacet tři elektrických svítilen, ale v některých ulicích ještě svítilo 11 petrolejových lamp. V tomto roce byla na zregulovaném Labi v úseku Mělník- Neratovice otevřena paroplavba parníkem. Šlo o denní paroplavbu osob i zboží. V roce 1929 byly dány do provozu 2 hotely – Hotel Bivoj a Hotel u Čubů. Ve třicátých letech zahájila činnost ještě továrna na poživatiny Josef Šamberger, kde pracovalo 10 dělníků a 1 úředník, dále výrobna umělých tuků firmy Lhoták a Svoboda. Byla zde též pískovna Žebrák, bagrování Wintrich a totéž ve formě Hádek Oldřich V tomto období, zde byla otevřena řada nových speciálních obchodů.: s kuchyňským zbožím, železářství, drogerie, prodej stavebních hmot, 2 zahradnictví, ústav vyšívací a ažurovací (A.Bílek) . Pracovaly zde 2 nákladní autodopravy, 5 osobních taxíků. Byla zde brusírna skla (Miroslav Košler) . Byl zde lékař, 2 porodní báby, jeden zubař, lékárna, pohřební služba 4 hotely a 2 učitelé hudby. V roce 1931 bylo v Neratovicích 25 jednopatrových domů a jedinnou dvoupatrovou budovou byla právě vystavěná první neratovická škola- měšťanská. Počátkem roku 1931 byly dokončeny regulační práce na Labi a byla otevřena lávka přes nově zřízený jez a plavební komoru. Tím byl umožněn pěší přechod z Neratovic do Mlékojed, zatímco dosud k tomu sloužil jen převozník s lodí. Velmi důležitou poznámkou z historie I. republiky je údaj, že v roce 1931 obec Neratovice prodala své pozemky za továrnou GEC ve výměře přes 5 hektarů sdružení několika firem v čele s Českokrumlovskou továrnou na papír, které zde mělo vybudovat papírnu. A tak v místech, kde je dnes Spolana mohla stát papírna. Různé mezinárodní a vnitropolitické okolnosti způsobily, že k výstavbě papírny zde nakonec nedošlo. Historickým datem pro obec Neratovice byl 24.duben 1936, kdy vláda republiky Československé svým usnesením povýšila obec Neratovice na městys Neratovice. V té době již zde bylo 582 domů. Po potupné mnichovské zradě v roce 1938 a po 15.březnu 1939 bylo rozhodnuto, že na místo chemické výroby Spolku pro chemickou a hutní výrobu, která se ocitla v zabraném území ( Bohumín a Ústí n..Labem ), bude výroba přenesena do zakoupeného malého závodu na výrobu poživatin v Neratovicích. Tak se začal na přilehlých pozemcích budovat velký závod. V takto zorganizovaném výrobním a stavebním ruchu měla nová továrna Spolku pro chemickou a hutní výrobu už 600 zaměstnanců a 80 úředníků. Dle dostupných informací zůstává faktem, že budování nového závodu bylo za války záměrně zdržováno, aby nesloužil nacistům.

5

Z hlediska rozvoje městyse Neratovice je nutno připomenout, že v době tzv. Protektorátu z moci úřední k 1.únoru 1944 došlo k nařízenému sloučení městyse Neratovice s obcemi Libiš a Byškovice s tím, že Obecní úřad má nový název Městský úřad Neratovice. Obsah nařízení byl velice jednoznačný.: „ Neratovice jsou převedeny z působení úřadu Brandýsa do okresu Mělnického. Tím byla zakončena první etapa na cestě ke sloučení politických obcí Neratovic, Libiše a Byškovic v jednu obec. Cílem usnesení již z prosince 1942 bylo vytvořit nové Polabské město.Výnosem ministra vnitra byly uvedené obce sloučeny a nová obec ponese jméno Neratovice. Město Neratovice čítá k dnešnímu dni 7 200 obyvatel, při počtu 1270 domů, ležé na splavném Labi, je důležitou železniční křižovatkou, sídlem pošty, četnické stanice, obecné a újezdní školy, umístěné ve vystavěné nové škole, tři lékaři, lékárna, tři peněžní ústavy. O kulturu obce se stará 1 biograf, který však potřebám naprosto nepostačuje. Dva ochotnické spolky a v poslední době ustavený dramatický odbor Spolku pro chemickou a hutní výrobu. Nová obec bude mít dva sportovní kluby SK Neratovice, hrající 1.třídu B a SK Libiš, která hraje 3.třídu. V novém svazku budou nyní 3 chrámy – katolický sv. Jakuba z 1. pol. 12. století se vzácnými freskami, evangelický z roku 1798 a konečně kostelík poutní sv. Vojtěcha. Neratovice jsou průmyslového charakteru.“ Tolik ze slov dokumentu té doby. Po osvobození v roce 1945, byly veškeré stavby Spolku pro chemickou výrobu a zařízení dokončeny a uvedeny do provozu. Dnem 1.ledna 1950 se přeměnil chemický závod Neratovice na samostatný národní podnik pod názvem Spolana. Tímto okamžikem se postupně celý rozvoj Neratovic a život obyvatel prakticky spojil s rozvojem Spolany. Stále se rozvíjející Spolana současně ovlivňovala o rozvoj města, které bylo oficialně vyhlášeno městem v roce 1957. Mohutná komplexní sídlištní výstavba včetně obchodní sítě, zařízení pro rozvoj kultury a sportu, rozvoj školství, postupné pospojování okolních obcí s městem tak vytvořilo z Neratovic moderní průmyslové město nejmladší město na Labi dosahující téměř 20 000 obyvatel. Po revoluci v listopadu 1989 skončil postupně rozhodující vliv Spolany na další rozvoj města a postupně začalo uzavírání některých výrob ve Spolaně. Vlivem provedených restitucí činnost řady dřívějších podniků byla ukončena, nebo nahražena novým podnikáním. V našem městě došlo k radikální architektonické změně při výstavbě a rekonstrukci rodinných domů. Město Neratovice se svým novým demokratickým vedením, nastoupilo na cestu normálního života podle potřeb obyvatel. Aktuálním problémem se stalo úsilí o radikální řešení problematiky životního prostředí, rozvoj středního školství, změny obchodní sítě, rozvoj autobusové dopravy v souvislosti s úbytkem zaměstnanosti v podnicích města a zabezpečením dopravy do práce v Praze a okolí. Nastoupil proces změn ve vlastnických vztazích, jediná to cesta ke zvýšení odpovědnosti občanů, jako skutečných vlastníků svých domovů. Na přání obyvatel Libiše se tato obec opět osamostatnila. Na přelomu tisíciletí jsou Neratovice, moderním středoškolským a průmyslovým městem, s velkým počtem soukromých podnikatelů, městem, které má značné obchodní vybavení, aktivní kulturní zařízení, vynikající soukromou autobusovou dopravu, rozsáhlé zdravotnické zabezpečení včetně vlastní nemocnice, svůj nový Dům kněžny EMMY –domov důchodců a svoji dobře pracující Pečovatelskou službu. Ve městě pracuje nezávisle a spolehlivě Charita jako organizace Arcidiecézní Charity Praha.. Vedle dřívějších sportovních zařízení vybudovalo město nové softbalové hřiště, tenisovou sportovní halu, rekonstruovalo krytý plavecký bazén s tobogánem, zastřešilo zimní stadion. Přestavbou vybudovalo novou městskou knihovnu. Město odkoupilo od Spolany areál Kulturního domu, kde zřídilo část Městského úřadu a v části rekonstrukcí ubytovny zabezpečilo malometrážní byty. Byla zrekonstruována budova radnice, vystavěna oddací síň. Na hřbitově byla rekonstruována obřadní síň. Neratovice jsou dnes pověřeným městem 3. stupně a rozvíjí se podle potřeb svých obyvatel.

6

Do života města se vrací úcta k historickým památkám a k osobnostem, jejichž význam byl v době totality vědomě opomíjen. Významní rodáci : Josef Plesinger nar. 1857 – první starosta obce Lobkovice, Miroslav Plesinger Božinov nar. 1883–legionář, významný diplomat ČSR, Ladislav Uher z Mlékojed – 1914- za 2.sv.války pilot RAF –Anglie, Jaroslav Šmejkal z Neratovic 1920- zbrojíř 311 čs.bomb.letky RAF, Jindřich Hanzlík z Neratovic 1920- tankista čs.obrněné brigády Anglie, Pavel Tauber - 1920, bojovník u Tobruku a následně stihací pilot 310 stihací perutě RAF Anglii, Ljuba Hermanová - zpěvačka a herečka

7

3. MĚSTO VE VNĚJŠÍCH VZTAZÍCH 3.1. Město v nadregionálních vztazích Analýza Do širších, tj. nadregionálních územních vztahů vstupuje město Neratovice paradoxně zejména jako „dodavatel pracovní síly“ v rámci Pražské – středočeské aglomerace: z města vyjíždí (především do Prahy) za prací řádově třetina místních ekonomicky aktivních obyvatel. Obdobně silná je vyjížďka do škol a za službami (opět hlavně směrem na Prahu). Silné gravitační působení hlavního města tak nejen zužuje v absolutním slova smyslu prostor pro rozvoj dalších nadregionálních vztahů Neratovic, ale ovlivňuje zejména strukturu těchto vztahů. Za těchto okolností je jediným významným autentickým prvkem specializace města jeho postavení jako střediska chemického průmyslu. Ostatní nadregionální vztahy města (čili faktory jeho postavení v územní dělbě práce) nejsou samy o sobě dosti originální a intenzivní na to, aby městu dokázal vtisknout jedinečný charakter a jednoznačně ovlivnily jeho vnější obraz. Paradoxem tak je, že image města vytváří stále to odvětví (chemie), na jehož straně je nesporně silná stoletá tradice, které ale je svými současnými výkony na ústupu. Hlavní příčinou tohoto stavu je fakt, že se pro město v posledním desetiletí nepodařilo najít novou, srovnatelně silnou a přesvědčivou specializaci, která by dokázala „staré“ odvětví vytlačit. Přesto je zřejmé, že náběhy k tomu, nově definovat místo Neratovic v „územní dělbě práce“ zde existují. Jde zejména o vznik dalších průmyslových odvětví (zejména v rámci drobného a středního podnikání), ale i o rozvoj tzv. služeb pro podniky resp. některých obchodních činností. I tyto nové prvky nadregionálních vztahů města čerpají ovšem svou sílu z blízkosti masivního pražského trhu. Neratovice se tak v současnosti nachází ve svých nadregionálních vztazích (i v jejich odrazu ve společenském povědomí o městě) na křižovatce. Hledání nových cest komplikuje a bude komplikovat postavení Neratovic v sídelní struktuře Pražské – středočeské aglomerace, která je v českých poměrech zcela ojedinělá a která významně snižuje i do budoucna možnosti autonomního chování města v nadregionálních vztazích. Při hledání nového profilu města je proto třeba vždy přihlížet i k vývoji v sousedních městech regionu, a zejména Prahy. Přes tyto komplikace je zřejmé, že se Neratovice po roce 1989 staly díky nově vznikajícím vnějším vztahům (zejména ve sféře služeb) městem „otevřenějším“ a tím i vnímavějším na vnější impulsy. Současný stav odvětvové specializace města ilustruje následující tabulka srovnávající strukturu zaměstnanosti v Neratovic se strukturou v celé České republice.

8

Odvětvová struktura zaměstnanosti v Neratovicích a ČR (31.12.2001). Odvětví Zemědělství Průmysl Stavebnictví doprava, pošta Obchod Peněžnictví Služby pro podniky Školství Zdravotnictví Ostatní Celkem

ČR 4,2 31.9 7,8 7,0 15,2 1,8 4,0 6,2 5,6 16,3 100,0

Neratovice 0,9 38,2 7,6 7,0 14,3 2,0 5,4 5,0 3,0 23,0 100,0

Hypotéza – celková prognóza širších územních vztahů: Nadregionální funkce ve svém úhrnu hrají v případě Neratovic velmi významnou roli. V tomto smyslu představují Neratovice po ekonomické, sociální a kulturní stránce „otevřené město“. Pokud jde o význam té které nadregionální funkce v životě města, bude ovlivněn jednak vývojem vnějších systémových podmínek (ochrana národního trhu, daňové podmínky, regionální politika atd.), disponibilními územně – technickými a ekologickými podmínkami a samozřejmě i mírou schopností a angažovanosti vedení institucí a podniků, které jednotlivé funkce realizují. V optimálním případě by se váha a význam jednotlivých nadregionálních funkcí Neratovic mohla vyvíjet dle následujícího schématu: krátkodobá

střednědob á

Dlouhodobá

Středisko chemického průmyslu

0

0

–

Středisko dalších prům. odvětví

0

0

+

Středisko výrobních služeb

+

+

0

Středisko obchodu

0

+

+

–

0

+

Funkce (perspektiva)

Středisko cestovního ruchu (+ = růst, 0 = stagnace, - = úbytek)

9

3.2. Město v regionálních vztazích

Analýza Neratovice jsou součástí Pražské – středočeské aglomerace s poměrně velmi silnými vazbami k blízké Praze. Tato exponovaná poloha způsobuje, že město má v sídelní struktuře poněkud deformované postavení: část vztahů, které by sídlo podobné velikosti mělo mít k vlastnímu spádovému území přejímá samotné hlavní město. V důsledku toho je „přirozené“ zázemí Neratovic relativně malé a „centrální funkce“, které na sebe Neratovice přejímají jsou co do rozsahu i struktury poněkud modifikované. V dojížďce za prací, do škol a za službami Neratovicím silně konkuruje především Praha, ale také další okolní centra (Mělník, Brandýs n. L.). Pro občany obcí v okolí Neratovic je město do jisté atraktivní jen jako centrum základního a středního školství, zdravotnictví, sociální péče a obchodu. Odrazem poněkud slabších „objektivních“ vazeb je skutečnost, že se Neratovice nestaly členem žádného územního svazku obcí (mikroregionu). Pevně vymezené jsou naopak vztahy mezi okolními obcemi a Neratovicemi na úseku výkonu státní správy. Neratovice jsou v tomto ohledu obcí s rozšířenou působností: Příslušnost města k úřadům: stavební - Neratovice, matriční - Neratovice, finanční - Neratovice, katastrální - Mělník, pozemkový - Mělník, celní - Mělník, okresní soud - Mělník, vojenská správa - Stará Boleslav.

Hypotéza Postavení Neratovic v sídelní struktuře Pražské – středočeské aglomerace je a zůstane stabilní. Rizikovým faktorem pro další vývoj města vy bylo nadměrné zvýšení závislosti na Praze (riziko vzniku „satelitní noclehárny“), naopak šancí je rozšíření rozsahu a kvality „přirozených“ (tedy nejen úředně daných) centrálních funkcí vůči obcím ve vlastním zázemí.

10

4. ROZBOR VNITŘNÍCH PODMÍNEK MĚSTA 4.1. Obyvatelstvo Analýza 1. Vývoj počtu obyvatel v časové řadě ( 1869 – 2002 ) Rok

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Neratovice 1 517 1 789 1 974 2 205 2 698 2 880 4 183 5 267 7 719 8 982 15 025 15 685 16318 Byškovice Horňátky Korycany Lobkovice Mlékojedy Neratovice

323 102 278 306 221 287

352 141 308 305 271 412

369 115 328 355 243 564

419 118 354 373 285 656

429 509 716 376 341 351 322 278 291 136 126 118 38 61 48 43 32 28 371 330 372 259 272 253 185 158 134 492 476 613 597 637 618 536 537 541 306 302 399 859 899 823 634 522 511 964 1 137 1 965 3 138 5 509 6 889 13 305 14 158 14813

V historickém vývoji populace města sehrávají zlomovou úlohu jednak 30 – tá léta, jednak léta 70 – tá, která nastartovala vždy nový demografický růst – vesměs ve vazbě na zdejší rozvoj průmyslu (chemie). Souběžně s růstem počtu obyvatel města docházelo k jeho koncentraci v jádrovém sídle – vlastních Neratovicích. Aktuální počet obyvatel v jednotlivých částech města k 31.10.2003: Byškovice 296 Horòátky 35 Korycany 124 Lobkovice 553 Mlékojedy 526 Neratovice 15036 Neratovice měly k 30.10.2003 celkem 16570 obyvatel. 2. Měna obyvatelstva města Neratovice v letech 1998 až 2002 Přirozená měna obyvatelstva ( 1998-2002 ) Rok narození zemřelí Přistěhovaní

Odstěhovaní

1998 1999

180 155

199 176

549 669

308 392

počet obyvatel 31.12 15041 15243

2000 2001 2002

169 171 175

152 171 131

688 771 841

292 235 239

15466 15818 16185

k

11

I v posledních letech počet obyvatel města trvale přibývá – Neratovice jsou v tomto ohledu mezi českými městy jednou z mála výjimek. Na přírůstku obyvatel se podílí rozhodujícím podílem migrace. 3. Struktura obyvatelstva v roce 2001 podle pohlaví,vzdělání,národnosti a náboženství. Obyvatelstvo podle pohlaví Věk 0 až 14 let 15 až 59 let 60 a více let obyvatelstvo celkem

obyvatelstvo celkem 2863 11344 2111 16318

Muži 1418 5707 855 7980

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle vzdělání Muži bez vzdělání 15 základní ( i neukončené) 1046 Vyučení bez maturity 3066 střední s maturitou 1586 vyšší odborné 162 vysokoškolské 503 nezjištěné 184 Celkem 6562 Obyvatelstvo podle národnosti Muži česká 7524 moravská 19 slezská 1 slovenská 169 romská 23 polská 9 německá 4 ruská 15 ukrajinská 13 vietnamská 19 ostatní 96 nezjištěna 88

Ženy 7913 22 1 181 29 31 5 14 20 8 41 73

Obyvatelstvo podle náboženství název Muži Ženy římskokatolické 786 1144 Čs husitské 26 36 evangelické 69 103 pravoslaví 34 20 jehovisté 22 32 ostatní 124 151

Ženy 31 1879 2351 1845 259 389 139 6893

Ženy 1445 5637 1256 8338

Celkem 46 2925 5417 3431 421 892 323 13455

Celkem 15437 41 2 350 52 40 9 29 33 27 137 161

Celkem 1930 62 172 54 54 275

12

Obyvatele Neratovic mají poměrně příznivou věkovou strukturu („mladé město“). Podíl národnostních menšin je v něm (s výjimkou slovenské) zanedbatelný. Počet věřících spoluobčanů hlásících se k nějakému náboženské vyznání činil v roce 2001 2547 osob (1486 žen a1061 mužů, tj.15,6% obyvatel). Další analytické údaje viz příloha. Hypotéza Do budoucna je možné předpokládat, že počet obyvatel města Neratovic bude mít nadále mírně rostoucí trend, což je jednoznačně způsobeno blízkostí Prahy. Pokud jde o strukturální ukazatele, lze nicméně očekávat mírné snižování podílu nejmladších věkových kategorií a naopak nárůst podílů osob ve vyšším věku. V souvislosti s tím zřejmě poroste podíl neúplných a jednočlenných domácnosti.

4.2. Trh práce Analýza

rok 1991 rok 2001

počet obyvatel 15 685 16 318

počet ekonomicky aktivních 8 803 9 139

podíl v % 56,1 56,0

údaje z ČSÚ ze SLDB

počet obyvatel počet ekonomicky aktivních počet zaměstnaných z ek.aktivních

16 318 9 139 8 429

údaje z ČSÚ ze SLDB 2001

V době Sčítání lidu (1.3. 2001) z uvedeného počtu ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždělo z Neratovic za prací celkem 2897 osob. Naopak dojížďka za prací činila jen cca 900 osob. Ve stejném období činil ovšem počet nezaměstnaných z ekonomicky aktivního trvale bydlícího obyvatelstva cca 600 osob. Míra nezaměstnanosti mí přitom trvale rostoucí trend (viz dále). Celkový počet zaměstnaných na území města se tedy pohyboval kolem 5,9 tis. (k 1.3. 2001) . Nezaměstnanost v Neratovicích K počet uchazečů o zaměstnání 31.12.2001 581 31.12.2002 707 30.6.2003 695 31.10.2003 794

míra nezaměstnanosti v % 6,7 8,1 7,6 8,7

13

Struktura uchazečů o zaměstnání ve městě Neratovice 31.12.2001 31.12.2002 31.10.2003 dle věku Počet uchazečů věku 17 let a méně 12 11 14 Počet uchazečů věku 18-24 let 135 153 174 Počet uchazečů věku 25-49 let 335 380 435 Počet uchazečů věku 50 let a více 99 163 171 Celkem 581 707 794 dle vzdělání Počet uch. základ. stupně vzdělání Počet uchazečů vyučených Počet uchazečů s maturitou Ostatní Celkem

271 188 96 26 581

297 229 138 43 707

320 273 165 36 794

Ostatní Počet uchazečů se ZPS Počet uchazečů - evidence nad 6 m. Počet uchazečů - evidence nad 12 m. Počet uchazečů - absolventů

68 322 215 49

87 407 250 59

85 425 279 69

Volná pracovní místa ve městě Neratovice 31.12.2001 31.12.2002 31.10.2003 volných pracovních míst 99 87 85 počet uchazečů na 1 VPM 6,0 8,1 9,3 Struktura volných pracovních míst ve městě Neratovice dle požadavku na vzdělání 31.12.2001 31.12.2002 Základní 29 30 Vyučen 47 44 Maturita 20 10 vysokoškolské 3 3 Celkem 99 87

31.10.2003 28 45 10 2 85

Počty umístěných uchazečů na dohody aktivní politiky zaměstnanosti ve městě Neratovice rok druh dohody 2000 2001 2002 2003 veřejně prospěšné práce 2 1 4 1 společensky účelná pracovní místa 3 2 5 6 absolventské dohody 9 5 3 3 osoby samostatně výdělečně činné 1 0 0 2 Celkem 15 8 12 12

14

Hypotéza Město Neratovice představuje v současnosti v současnosti jen středně významný „pól zaměstnanosti“ – vztaženo k velkosti sídla. Místní trh práce je v mnoha ohledech podřízen požadavkům regionálního trhu práce, zejména ve vztahu k Praze. Přes výhody, které skýtá městu jeho poloha navíc trpí místní trh práce relativně silnou (strukturální) nezaměstnaností. Vcelku lze i do budoucna tento trh označit za labilní: zdá se, že absorpční schopnost hlavního města zajistit uplatnění místní pracovní síle se blíží maximu a že tedy existuje reálná hrozba, že jakýkoli další otřes v nabídce pracovních příležitostí u místních významných zaměstnavatelů by vedle jen k dalšímu růstu počtu nezaměstnaných. Zabránit této hrozbě by mohl jen rychlý rozvoj místního drobného a středního podnikání.

4.3. Životní prostředí 4.3.1. Ovzduší Analýza 4.3.1.1. Způsob monitorování stavu ovzduší na území města Na území města a v jeho okolí monitoruje pomocí automatických monitorovacích stanic stav ovzduší jeho nejvýznamnější znečišťovatel - SPOLANA, a.s. Dále v širším okolí Města Neratovic provozuje monitorovací stanice ČEZ a.s., Elektrárna Mělník a Kaučuk a.s. Kralupy nad Vltavou. Měření ze všech provozovaných stanic jsou elektronickou cestou svedeny k jeho jednotlivým provozovatelům a na pracoviště odboru životního prostředí MěÚ Mělník, tel. č. 315 635 375. SPOLANA, a.s. provozuje následující monitorovací stanice: 1) Neratovice STADION (na území města), 2) Libiš, 3) Tišice 4) Tuhaň Ve všech SPOLANOU, a.s., provozovaných stanicích je měřen polétavý prach (PP), kysličník siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), ve stanici Neratovice STADION, Libiš a Tišice též vinylchlorid monomer (VCM) a dichloretan (EDC) a ve stanici Libiš i přízemní ozón (O3). SPOLANA, a.s. poskytuje přehled výsledků monitorování stavu ovzduší včetně přehledu meteorologického měření 1x měsíčně Městu Neratovice. (SPOLANA, a.s.,zatím poskytuje všechny výsledky měření ve formě odpovídající legislativě platné v roce 2002, a proto ve všech dalších údajích jsou naměřené hodnoty srovnávány dle limitů platných do konce roku 2002.)

15

4.3.1.2. Počet velkých a středních zdrojů (stacionárních) emisí Na území města Neratovice jsou Krajským úřadem středočeského kraje evidovány následující provozovatelé velkých a zvlášť velkých zdrojů znečišťování: SPOLANA, a.s., NeraPharm s.r.o., NeraAgro s.r.o. Lach-Ner,s.r.o.( bývalá Lachema) Neratovice, Zemědělské zásobování a nákup a.s. Mělník - Výkrmna brojlerů Horňátky. Největším zdrojem znečišťování ovzduší je teplárna SPOLANY a.s., (zvláště velký zdroj) která vnáší do ovzduší dle sdělení Krajského úřadu středočeského kraje 900t NOx/rok a 1700t SO2 /rok. Dále SPOLANA a.s. provozuje 6 dalších zvláště velkých zdrojů (z toho jeden mimo území města v obci Tišice), 4 velké zdroje a 3 střední zdroje Dále je na území města v současnosti evidováno 9 středních zdrojů znečišťování ovzduší (mimo SPOLANU a.s.) - čerpací stanice PHM, autolakovny, výroba laminátů a lisování plastů, zdroje tepelné energie. 4.3.1.3. Vliv dopravní zátěže na stav ovzduší Vliv dopravní zátěže na stav ovzduší není samostatně na území města sledován. Lze však odpovědně konstatovat, že vliv dopravní zátěže je na území města podstatný, až převažující, zejména v blízkosti hlavní silnice I/9 na území části města Byškovice. Tomu napovídají i výsledky měření přízemního ozónu, v sousední obci Libiš, vznikajícího fotochemickou reakcí z NOx pocházejícího převážně z automobilového provozu, které v období intenzivního slunečního záření vykazují výrazně zvýšené hodnoty, přesahující v letním období limitní hodnotu IHd nejen v některých denních, ale i v měsíčních. (IHd O3. =150 µg/m3, srpen 2003 průměr až 204,5 µg/m3 , leden 2003 průměr pouze 35,4 µg/m3). Podobně lze předpokládat i výrazný vliv automobilové dopravy na znečišťování ovzduší polétavým prachem, NOx a kysličníkem uhelnatým (CO). U případě NOx a CO dochází sice ke snižování obsahu těchto škodlivin ve výfukových plynech používáním novějších vozidel, vybavených katalyzátory, avšak tento pozitivní trend je nepříznivě kompenzován celkovým nárůstem dopravy používající spalovací motory. 4.3.1.4. Prašnost prostředí Prašnost prostředí ve městě je závislá na ročním období a je kolísavá. Z průběhu měření na monitorovací stanici Neratovice STADION lze usuzovat, že v měsících červenec a srpen je hlavním zdrojem polétavého prachu doprava, v zimním období, kdy je doprava míň intenzivní je pravděpodobně hlavním zdrojem polétavého prach větrná eroze nezasněžené obdělané zemědělské půdy v okolí města, dále lze předpokládat nepříznivý vliv zimního posypu silnic a chodníků inertním posypovým materiálem. Vliv lokálního vytápění na polétavý prach není ve městě vzhledem k převažujícímu centrálnímu vytápění a plynofikaci města podstatný. Z dálkového přenosu může mít vliv na prašnost ve městě v případě nepříznivého směru větru ČEZ a.s.Elektrárna Mělník v Horních Počaplích, její odkaliště a teplárna pro Prahu. nacházející se taktéž v Horních Počaplích. Průměrná hodnota pro polétavý prach byla na měřící stanici Neratovice STADION naměřena 22.98 µg/m3 období 12/2002 - 10/2003, v jednotlivých měsících pak následující průměrné hodnoty. 12/2002 - 36,4 µg/m3; 1/2003 30,5 µg/m3; 2/2003 - 47,3µg/m3; 3/2003 - 49,4 µg/m3; 4/2003 - 23,9 µg/m3; 5/2003 - 9,5 µg/m3; 6/2003 - 11,3 µg/m3; 8/2003 - 14,2 µg/m3; 9/2003 - 9,7 µg/m3; 10/2003 - 9,3 µg/m3.( limit IHd = 150 µg/m3 ) Z uvedeného vyplývá, že tenhle limit nebyl zdaleka dosahován.

16

4.3.1.5. Celkové zhodnocení imisní zátěže (včetně dálkového přenosu) Imisní zátěž ve městě je v současnosti relativně příznivá. Na základě měření v obci Libiš lze předpokládat, že na území města jsou občas překračovány pouze a jenom limity pro přízemní ozón a případně ojediněle i pro NOx t.j. imise převážně z dopravy. Oproti minulosti se velice příznivě projevilo z hlediska čistoty ovzduší ve městě odstavení výroby viskózové střiže, která byla zdrojem sírouhlíku, provedení opatření ke snížení exhalací teplárny její rekonstrukcí a změnou nekvalitního paliva za vysoce kvalitní nízkosírné uhlí, instalováním technologického zařízení k zachytávání a využívání plynných odpadů z chlórové chemie, celkové snížení výroby, odstavení dalších provozů a další ekologické úpravy a opatření ve SPOLANĚ, a.s. Tyto změny ve SPOLANĚ, a.s. mají za následek, že hlavím znečišťovatelem ovzduší ve městě se stala doprava. Z dálkového přenosu, který však nemá rozhodující vliv připadá do úvahy přenos škodlivin ze spalování uhlí z ČEZ a.s. Elektrárny Mělník v Horních Počaplích, stejné škodliviny z teplárny v Horních Počaplích, dále imise které produkuje Kaučuk a.s. Kralupy a Česká rafinérská a.s. Kralupy t.j.škodliviny organického původu, typické pro rafinaci a zpracovávání ropných látek na produkty organické chemie a výrobu pohonných hmot, včetně energetického využití topného nízkosírného oleje. Tyto dálkové zdroje však legislativou stanovené limity plní. Zemědělství se projevuje hlavně v období vegetačního klidu zvýšením prašnosti ve městě způsobeným větrnou erozí. Občas dochází k obtěžování občanů města pachovými látkami a amoniakem, který je uvolňován při hnojení zemědělských pozemků nacházejících se na území města a v okolních katastrech prasečí kejdou, produkovanou ve velkovýkrmnách v Tišicích a Kojeticích a případně i slepičím trusem z velkovýkrmny brojlerů v Horňátkách a Libiši. Bývalý velký zdroj pachových látek , který při nepříznivém větru silně ovlivňoval kvalitu ovzduší ve městě Veterinární asanační ústav a.s. Tišice je v likvidaci a již své okolí neobtěžuje.

4.3.2.Voda Analýza 4.3.2.1. Způsob monitorování kvality vody Hlavní vodotečí v řešeném území je řeka Labe, monitorování kvality povrchové vody provádí Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové. Vedle hlavního koryta se v nivě Labe vyskytují slepá ramena ( Mlékojedy, Libiš – Černínovsko, Lobkovice). Labe má stanoveno zátopové území, to je území ohrožené povodněmi, při průtoku Q100 ( stoletá voda). Nejvýznamnějšími vodními plochami jsou meandry v Mlékojedech a Lobkovicích a zatopená pískovna v Mlékojedech. Pískovna v Mlékojedech bude sloužit pro rekreační využití. V Neratovicích nejsou umístěny pozorovací vrty Českého hydrometeorologického ústavu, Na Šabatce 17, Praha 4. Nejsou zde stanovená ochranná pásma vodních zdrojů. 4.3.2.2. Zdroje znečištění Labe je v úseku mezi Kostelcem nad Labem a soutokem s Vltavou hodnocena IV. třídou jakosti (silně znečištěná voda). Ve vazbě na mezinárodní aktivity byl založen projekt Labe. Projekt zahrnuje všechny významné aspekty znečištění povrchových a podzemních vod. Cílem projektu Labe je návrh takových opatření, která by zabezpečila zlepšení jakosti vody 17

v Labi i jeho přítocích a zajištění možnosti obecného užívání z toku Labe, dosažení co možno nejpřirozenějšího ekosystému se zdravou četností druhů a podstatného snížení zátěže Severního moře znečišťujícími látkami. K dalšímu znečištění vodoteče a vodních ploch na území města prakticky nedochází, vzhledem k tomu, že většina produkovaných odpadních vod je vyčištěna. 4.3.2.3. Kvalita podzemních vod V Neratovicích nejsou zdroje podzemní vody pro hromadné zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Zdrojem pitné vody pro Neratovice a přilehlé obce je voda ze skupinového vodovodu Kladno- Slaný- Kralupy nad Vltavou – Mělník ( KSKM), jehož provozovatelem jsou Vodárny Kladno- Mělník a.s., U Vodojemu 3085, 272 80 Kladno. Zdrojem vody pro skupinový vodovod je prameniště v lokalitě Řepínský důl severovýchodně od Mělníka. Zdroje místního zásobování vodou – studny pro potřebu občanů jsou využívány především pro zalévání zahrad. 4.3.2.4. Čištění odpadních vod Odpadní vody jsou odváděny na stávající čistírnu odpadních vod Spolany a.s., Neratovice. Pro případnou výstavbu městské čistírny je ponechána územní rezerva v areálu Vodáren Kladno Mělník. Ve městě je uvažováno s dostavbou jednotné kanalizační sítě. U jednotlivých nemovitostí, kde není vybudována kanalizace jsou odpadní vody čištěny v domovních čistírnách odpadních vod, nebo jímány do bezodtokých žump na vyvážení. 4.3.2.5. Regulace vodního režimu V zájmovém území se na pravém břehu řeky Labe nacházejí závlahové trubní řady ( L, L1, L1-1), ve správě „ Zemědělská vodohospodářská správa „ Oblast povodí Labe, Brozánky 26, 276 01 Mělník. Řeka Labe protékající městem je dopravně významnou využívanou vodní cestou. Na Labi se v řešeném území nachází vodní dílo Lobkovice (jez) s levobřežním náhonem přes malou vodní elektrárnu a pravobřežním průplavem s plavební komorou. Ve výhledu je uvažováno s modernizací této vodní cesty (nová plavební komora v lokalitě Lobkovice-Mlékojedy včetně příslušných korekcí trasy).

4.3.3. Krajina a horninové prostředí Analýza 4.3.3.1. Horninové prostředí - dopady důlní činnosti

18

Geologicky je území Neratovic tvořeno křídovými sedimenty (pískovce, slínovce, písčité slínovce překrytých v území podél Labe říčními sedimenty (štěrky, štěrkopísky uložených v naplavených říčních terasách). Do jižní části správního obvodu měst zasahuje geomorfologicky Kojetická pahorkatina tvořená zčásti nápadnými v terénu se výškově uplatňujícími spilitovými a buližníkovými suky a hřbety. Na pravém břehu Labe v okolí Mlékojed se vyskytují i mocné vrstvy vátých písků. Důlní činnost: na území města se nenachází ložiska nerostných surovin. Ložisko štěrkopísku u Mlékojed bylo vytěženo a vzniklý prostor o výměře cca 20 ha tvoří antropogenní jezero, které je využíváno k rybaření a v teplém období roku k rekreaci (koupání). 4.3.3.2. Přehled významných lokalit s kontaminovaným horninovým a půdním prostředím Ve městě se nacházejí významné staré zátěže, způsobené provozem SPOLANY a.s, v minulosti. Kontaminacemi je postiženo jak horninové prostředí, tak i podzemní vody a objekty nacházející se v areálu SPOLANY, a.s. Jedná se zejména o zátěž kontaminací objektů a zeminy v okolí kontaminovaných objektů dioxiny (a dalšími chlorovanými uhlovodíky), která vznikla při výrobě herbicidů, dále o kontaminaci objektů a zeminy rtutí (a dle nejnovějších poznatků i dioxiny) v okolí provozu staré elektrolýzy a o kontaminaci podzemních vod , nacházejících se pod areálem SPOLANY, a.s.. Pro odstranění prvních dvou uvedených starých zátěží již probíhají přípravné práce na provedení procesu EIA, u kontaminace podzemních vod probíhá průzkum. Dále na území města v k.ú. Korycany, na hranici s obcí Veliká Ves a obcí Úžice, k.ú. Kopeč, se v prostoru bývalé těžby a přilehlého lesíka nachází poměrně rozsáhlá divoká skládka komunálního a stavebního odpadu, která jeví příznaky, že je využívána i v současnosti. 4.3.3.3. Ekologicky významné plochy (zvlášť chráněná území, významné krajinné prvky, ÚSES) Zvláště chráněná území : Vyhlášená : Ve správním území města Neratovice se nevyskytují zvláště chráněná území. Navržená chráněná území Návrh přírodní rezervace „V Lukách“ – plocha cca 36 ha, k.ú. Lobkovice. Rezervace na navržena údolní nivě řeky Labe, zahrnuje starý odstavený labský meandr s rostlinami vodními a mokřadními, zazemněné mrtvé rameno – mokřad s mokřadními a vodními druhy rostlin, lužní les při zeleně značené turistické cestě s typickou dřevinnou skladbou lužního lesa a vlhké louky pravidelně kosené s charakteristickou bylinnou druhovou skladbou. Ohrožení a návrh péče: provádět pravidelné kosení lučních porostů, občasné posekání rákosu a prořezávka dřevin, v lesním porostu hospodařit výběrným způsobem, v rámci výchovy potlačovat topol, likvidovat nepůvodní byliny (především netýkavku Royleovu) Návrh přírodní rezervace „Jiřická tůň a louky“ – plocha cca 52 ha, k.ú. Lobkovice, Kozly, Zahrnuje mrtvé rameno podkovovitého tvaru, slepé rameno a mokřady a polokulturní louky s typickým výskytem vodních a mokřadních a lučních společenstev rostlin.

19

Ohrožení a návrh péče: lokalita ohrožena skládkováním. Odstranit nepovolené skládky,občasné posekání rákosu, prořezávka dřevin, při nadměrném zarůstání redukovat vodní vegetaci, pravidelně kosit polokulturní louky Návrh přírodní rezervace „Mlékojedský luh“ – plocha cca 70 ha k.ú. Mlékojedy, Lobkovice,Kozly, Představuje komplex lužního lesa s přirozenou skladbou rostlinných společenstev jilmový luh, topolový luh, vrbové olšiny) a staré labské rameno (kozelskou tůň) . Ohrožení a návrh péče: při výchově lesního porostu všech věkových stupňů podporovat dřeviny tvrdého luhu na úkol topolu. Totéž platí při obnově lesa. Významné krajinné prvky : Ze zákona : Významnými krajinnými prvky (dále VKP) jsou podle § 3 písm.b) zákona č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákonů) : lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní niva. Z výše uvedeného se ve správním území města Neratovice nacházejí : - lesy - vodní toky (Labe, jeho mrtvá a slepá ramena, Košátecký a Kojetický potok) - rybníky - údolní nivy (údolní niva řeky Labe a údolní niva dolního toku Košáteckého potoka). Údolní niva je dána morfologickou stavbou, zjednodušeně lze říci, že se zhruba kryje se záplavovým územím Q100. Registrované VKP: Jde o další (než výše uvedená) území zaregistrovaná orgánem ochrany přírody podle § 6, odst. 1, jako významný krajinný prvek. Ve správním území Města Neratovice nebyla zatím provedena žádná registrace. Navržené k registraci : K registraci je navrženo celkem 14 částí krajiny ve správním obvodu města. Např. některé ladem ležící plochy, remízky, lesíky, stepní lada se skalními výstupy mokřady aj. Územní systém ekologické stability (ÚSES): V letech 1998 – 99 byl dokončen, projednán a schválen okresní generel ÚSES, který vycházel z územně technického podkladu nadregionálního a regionálního ÚSES a byl zpracován až na lokální úrovně, a to v mapové (měřítko 1 . 10 000) i textové části. V rámci územního plánu města dochází k jeho upřesnění na úroveň plánu ÚSES a dalšímu vymezování. Ve správním obvodu města Neratovice jsou vymezeny : Nadregionální biokoridory : - mají vymezenou osu a nárazníkové pásmo, minimální šíře osy se řídí podle typu společenstva a je min. 40 m u lesních a 50 m u lučních společenstev, každý typ společenstva má vlastní osu, a osy mohou ležet vedle sebe nebo být od sebe vzdáleny (např. osa vodní a osa nivní). NRBK K 10 LABE – po celém toku na obou březích, řečiště a břehové pásy různě široké, z části je třeba založit délka cca 7 000 m, osa vodní a osa nivní

20

Nadregionální biocentra : - v řešeném území se NRBC nevyskytuje.

-

Regionální biokoridory : minimální šířka lesních společenstev je 40 m, lučních společenstev 50 m; dalšími parametry jsou délky mezi biocentry, které se liší podle společenstev. RBK č. 1129 KOŠÁTECKÝ POTOK – řečiště a břehové porosty v dolním toku neupraveného vodního toku.

-

Regionální biocentra : minimální velikost se řídí typem společenstva – např. lesní společenstvo tvrdého luhu má mít min. velikost 30 ha, měkkého luhu a olšin 10 ha apod. RBC č. 15 MLÉKOJEDSKÝ LUH - plocha 56 ha, k.ú. Mlékojedy, Lobkovice, Kozly, komplex lužního lesa s přirozenou skladbou společenstev kolem starého labského ramene (Kozelské tůně), zároveň návrh chráněného území. RBC č. 31 KOPEČ – část, celková plocha 24 ha v okrese Mělník, k.ú. Kopeč, Korycany, Veliká Ves, soustava spilitových suků a strukturních hřbetů, lesostepní a stepní společenstva s teplomilnými trávníky a skalními výchozy, výskyt chráněných druhů rostlin a živočichů.

Lokální biokoridory : - minimální šířka je 15 m podle typu společenstva, maximální vzdálenost mezi biocentry je 1500 m opět podle typu společenstva Ve správním obvodu města bylo vymezeno 17 funkčních nebo částečně funkčních biokoridorů.

-

Lokální biocentra : minimální velikost se opět liší dle typu společenstva, minimální velikost např. v lesním společenstvu je 3 ha. Ve správním území města bylo vymezeno 12 funkčních nebo částečně funkčních biocenter. Nedílnou součástí ÚSES jsou i interakční prvky, kterých je značné množství. Interakční prvky doplňují síť ÚSES a zprostředkovávají styk obytných a využívaných částí města s přírodním prostředím. Jsou to např. meze, doprovodná zeleň polních cest, lada apod. Památné stromy : Vyhlášené : Název

Katastr

Jinan Lobkovice v Lobkovicích Dub Neratovice v Lobkovicích Lípa v Lobkovice Lobkovicích 1 Lípa v Lobkovice Lobkovicích 2 Dub u Mlékojed Mlékojedy Topoly v Kozlech Lobkovice Topoly v Kozlech Lobkovice

Dřevina

Obv.km Rok .

58

1983 Ginkgo biloba

245

1979 DEN

525/3

1983 Quercus robur

335

1986 VZR

919/1

1983 Tilia cordata

364

1995 VZR PAM

919/14

1983 Tilia cordata

418

1995 VZR PAM

013/4 826/17 826/17

1983 Quercus robur 1983 Populus nigra 1983 Populus nigra

300 534 384-480

1995 VZR KRD 1999 VZR 1980 VZR

Parcela

Vyhl.

Důvod

21

Topoly v Kozlech Lobkovice Topoly v Kozlech Lobkovice Topol Korycany v Korycanech

826/17 826/17 86/30

1983 Populus nigra 1983 Populus nigra 1998 Populus x canadensis

384-480 384-480 335

1980 VZR 1980 VZR 2000 VZR VEK KRD

Navržené k vyhlášení : OBEC Neratovice Neratovice Neratovice Neratovice Neratovice

KATASTR. ÚZEMÍ Neratovice Neratovice Lobkovice Lobkovice Lobkovice

TAXON Populus alba Populus nigra Italica Populus nigra Populus nigra Populus nigra

KS

LOKALITA 1 1 1 2 1

na křižov. Byškovická-Vojtěšská U býv. Restaurace Klub U vod.hosp. Spolany U ústí Kojetického potoka pod budovou býv. Merkurie

4.3.3.4. Zátěže ze zemědělského využívání krajiny Okolí Neratovic patří mezi tradiční zemědělské oblasti a to z důvodu vhodných terénních, klimatických a pedologických poměrů. Zemědělský půdní fond, který je tvořen nivní půdou a černozemí je v maximální míře využíván pro pěstování intenzivních zemědělských plodin (cukrovka, zelenina, obiloviny). Vzhledem k výskytu chudých a výsušných půd zde byly vybudovány rozsáhlé závlahové soustavy. Na dočasně zamokřených půdách v nivních polohách u Labe převládají louky, zemědělská půda v obcích je převážně v kultuře zahrada. Většina ostatních pozemků je scelena do nadměrných honů s omezenou sítí hospodářských cest a s lokálními nepřístupnými, dočasně zaplavovanými nebo trvale zamokřenými plochami. Nepředpokládá se zřizování nových areálů, jejichž určení by bylo pro zemědělskou výrobu (živočišnou či rostlinnou). Zóny zemědělské výroby se nacházejí v okrajových částech města - Korycany, Horňátky, Mlékojedy, Byškovice. Ke zlepšení půdních a mikroklimatických podmínek pro zemědělství by měla přispět postupná realizace a doplňování systému přírodní zeleně v krajiny podle plánu ÚSES. 4.3.3.5. Rozloha a stav městské zeleně Město Neratovice oplývá bohatou zelení na rozloze téměř 35ha. Ve městě najdeme několik parků: v ul.Smetanova, Kostomlatského sady, Řepovy sady, svým způsobem je i náměstí Republiky pokládáno převážně za park. Na část městské zeleně je vypracována pasportizace. Podle finančních možností města je na základě pasportizace a podle plánů ozelenění realizována nová výsadba včetně doplnění cest a mobiliáře. V posledních letech byly takto nově zazeleněny plochy v ul.Na Výsluní (část sídliště), část vnitrobloku za ul.28.října a E.Beneše, nové zelené plochy u městského úřadu na Kojetické ulici (po dokončení vlastní rekonstrukce budovy), stromořadí podél nové propojky ulic Na Výsluní a E.Beneše, zazelenění parkoviště Na Výsluní, doplňkové výsadby při nových chodnících na náměstí Republiky. Velké betonové plato před ZŠ v ul.28.října bylo částečně nahrazeno osázenou plochou. V rámci velké investiční akce města – stavby Domova důchodců bylo rozsáhlé okolí této budovy upraveno na parkovou plochu.

22

4.3.4 Odpady Analýza 4.3.4.1. Množství produkovaného odpadu na území města (z toho zvlášť nebezpečný) Produkce odpadů vznikajících na území města uvádíme v následujícím členění: a) Komunální odpady produkované Městem Neratovice b) Odpady produkované průmyslem a jinou podnikatelskou činností na území města mimo odpadů produkovaných SPOLANOU a.s. jako hlavním producentem odpadů na území města c) Odpady produkované SPOLANOU a.s. a) Komunální odpady produkované Městem Neratovice za rok 2002: Odpady kategorie „Ostatní odpad“ 5686 t z toho: Odpady tříděné 191,1 t z toho: - papír a lepenka 76,6 t - sklo 72,6 t - plasty 38,3 t Směsný komunální odpad 4177 t Velkoobjemový komunální odpad 1312 t Uliční smetky 5,9 t Nebezpečné odpady vytříděné z komunálního odpadu

5,480 t

b) Odpady produkované průmyslem a jinou podnikatelskou činností na území města, mimo odpadů produkovaných SPOLANOU a.s., jako hlavním producentem odpadů na území města za rok 2002: Odpady kategorie „Ostatní odpad“: Odpady kategorie „Nebezpečný odpad“

5119 t 126, 480 t

V odpadech kategorie Ostatní odpad převažují odpady stavební (beton, cihly, výkopová zemina). Největší producenti: I. Polabská s.r.o. a Kasten spol. s r.o. Největší producenti odpadů kategorie „Nebezpečný odpad“ jsou: NeraPharm spol. s r.o. 36,94 t, Styl, družstvo pro chemickou výrobu - 31,68 t a Almeda a.s. - 11,57 t. c) Odpady produkované SPOLANOU a.s. za rok 2002: Odpady kategorie „Ostatní odpad“ Odpady kategorie „Nebezpečný odpad“

30 075 t 4 190,0 t

Z odpadů kategorie „Ostatní odpad“ tvoří 23 635 t popeloviny z teplárny , které jsou plaveny na odkaliště do Tišic U odpadů kategorie „Nebezpečný odpad“ převažují kontaminované výkopové zeminy a další kontaminovaný stavební odpad.

23

4.3.5.2. Způsob likvidace odpadů Město Neratovice má vydanou obecně závaznou vyhlášku o systému nakládání s komunálním odpadem na území města a obecně závaznou vyhlášku o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování komunálních odpadů. Občané města odtříděné využitelné složky komunálního odpadu (papír sklo plasty) odkládají do samostatných kontejnerů, umístěných na vytipovaných místech ve městě. Místa určuje Město Neratovice. Nebezpečné složky komunálního odpadu občané odkládají v areálu I. Polabské s.r.o., Ul. Ke Spolaně 655. Léky jsou odevzdávány občany v místní lékárně. Suché články je možno odložit v budově MěÚ. Neratovice a ve sběrném dvoře. Objemný odpad je shromažďován do velkoobjemových kontejnerů, rozmístěných podle svozového plánu definovaného vyhláškou o systému nakládání s komunálním odpadem na území města, anebo v areálu I. Polabské s.r.o.. Směsný komunální odpad je občany odkládán do sběrových nádob110 - 1100 l. Směsné odpady jsou dle svozového plánu odváženy k odstranění firmou ESKO- .A.S.A. s.r.o. Drobní podnikatelé mají možnost se připojit k sběrovému systému komunálního i tříděného odpadu města. Tato možnost není využívána všemi podnikateli, někteří si zajišťují využívání nebo odstraňování odpadů prostřednictvím oprávněných osob. Větší firmy své odpady odstraňují předáním oprávněným osobám. SPOLANA a.s. všechny popeloviny a menší část nebezpečných odpadů ( 400,25 t v r. 2002) odstraňuje v k.ú. Tišice ve svém skládkovém areálu, zbývající odpady jak kategorie „Odpad ostatní“ tak i nebezpečné odpady předává oprávněným osobám. Na území města se nenachází žádná skládka, ani spalovna odpadů. V areálu SPOLANY a.s. se nachází chemická čistírna odpadních vod, která slouží kromě čištění chemickými látkami znečištěných odpadních vod i jako zařízení k odstraňování některých kapalných nebezpečných odpadů. Dále na území města jsou v současnosti provozovány dva malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší, které využívají jako palivo odpadní motorové nechlorované oleje. Jejich činnost bude ukončena ze zákona nejpozději 1. června 2004.

4.4. Bydlení Analýza

Domovní fond podle sčítání k 1.3.2001 Domy Domy celkem Rodinné domy Domy úhrnem 1749 1454 Trvale obydlené domy 1526 1237 celkem v nich : trvale obydlené byty 6144 1303 neobydlené domy 188 9

Bytové domy 274 273

4822 179

Období výstavby :

24

do 1919 1920-1945 1946-1980 1981-1990 1991-2001

111 312 674 243 150

109 307 450 212 126

1 3 214 31 24

Vlastnictví: soukr.fyz.osoba obec,stát bytové družstvo ostatní vlastníci

1205 83 65 161

1200 5 22

3 69 65 136

Trvale obydlené byty (sčítání 2001) Byty Celkem Trvale obydlené byty 6144 z toho: Ve vlastním domě 1150 v osobním vlastnictví 62 Nájemní 1787 člena byt.družstva 1248 člena družstva nájemců 1678 Cenzové domácnosti 6787

V rodinných domech 1303

V bytových domech 4822

1148 26 1509

2 62 1751 1248 1678 5285

Trvale obydlené byty podle období výstavby a kategorie bytu. Období až 1920- 1946-70 1971-80 1981- 1991-01 Nezjištěn celkem 1919 45 90 Byty 126 360 1763 2343 857 659 36 6144 Z toho : kat. I. 69 278 1669 2308 837 646 7 5814 II. 34 44 69 23 14 9 3 196 III. 7 21 11 2 4 1 4 50 IV. 13 15 4 1 1 34 Počet privatizovaných bytů z obecního vlastnictví v letech 1993-2002 = 724, počet vzniklých družstev = 21 Příjmy a výdaje z obecního bytového fondu: Rozpočet rok 2003 Příjem vybrané nájemné - 01-06/2003 4 665 000 Kč 07-12/2003 4 779 000 Kč vybrané nájemné nebyt.prostory 858 000 Kč vybrané nájemné za M+R 402 000 Kč (měřící a regulační technika) Příjem celkem 10 704 000 Kč Náklady běžná údržba vlastní

3 960 000 Kč

25

investiční údržba 3 240 000 Kč běžná údržba dodavatelská 996 000 Kč obstaravatelská činnost 1 986 000 Kč havarijní dispečink 120 000 Kč převod na MěÚ (nájemné za M+R) 402 000 Kč Náklady celkem 10 704 000 Kč Ceny bydlení: cena tržního nájemného – 6-8.000,- Kč cena stav.pozemku – 150,- - 1.000,- Kč á 1 m2 cena bytu: 1+1 = 600.000,- Kč 2+1 =850.000,- Kč 3+1=1.000.000,- - 1.200.000,- Kč Počet žádostí o městský byt = 400

Hypotéza Neratovice disponují relativně moderním a kvalitním domovním a bytovým fondem, jehož nevýhodou je dominující podíl panelové výstavby. Z toho pramení hrozba rychlého morálního a fyzického zastarávání, resp. vysokých nákladů na údržbu a obnovu. Pokud jde o objem bytového fondu, lze jeho současný deficit odhadnout na cca 400 bytových jednotek. Vzhledem k očekávanému růstu počtu obyvatel i domácností může tento deficit do budoucna narůstat.

4.5. Výroba a komerční služby Analýza Průmysl: Neratovice stále patří k významným průmyslovým městům Čech. Dominantním odvětvím je zde chemický průmysl, representovaný zejména největší firmou působící na území města, SPOLANA Neratovice a.s.. Dalšími průmyslovými podniky (s více než 20 zaměstanci) jsou NERASERVIS s.r.o., NERAAGRO s.r.o., NeraPharm s.r.o. (vesměs firmy lokalizované v bývalém areálu Spolany), DELTA - Šrámek s.r.o., SÁRY s.r.o., F.C.S. Ambulance s.r.o. a TIÚ-PLAST a.s.. Další výrobní odvětví jsou v Neratovicích representovány jen menšími a středními podniky. K jejich databázi viz Průzkum podnikatelské atraktivity města Neratovic (Neratovice, prosinec 2003). Z uvedeného průzkumu také vyplývají hlavní klady a zápory podnikání v Neratovicích:

26

Přínos pro činnost firmy na území Neratovic Blízkost hl.m.Prahy dobrá místní poptávka vnější dopravní napojení dostatek pracovní síly dobrá technická infrastruktura kvalifikace pracovní síly příznivé kooperační vztahy

počet odpovědí 18 11 7 5 5 3 3

Překážky byly identifikovány takto: malá místní poptávka Chybějící kvalifikace pracovní síly vysoké existenční (provozní) náklady špatná komunikace uvnitř podnikatelů, nedostatek informací špatná dojem/vnější obraz města nedostatek pracovní sil vnější dopravní napojení Problémy s technickou infrastrukturou

13 12 9 5 3 2 2 1

Hypotéza Podnikatelská sféra ve městě Neratovice má své problémy, prošla však již významnými změnami a převážná část má rozhodující transformační problémy (které může sama ovlivnit – což není např. problém privatizace, aktuální zejména u Spolany) za sebou a naučila se pohybovat v silně konkurenčním prostředí. Firmy jsou ve výhledu mírně optimistické. Přínosem pro umístění firem je zejména blízkost Prahy a dobrá poptávka, naopak překážkou chybějící kvalifikovaná pracovní síla, vysoké existenční náklady, ale v některých oblastech trhu i malá kupní síla obyvatel. Jako velký problém není uvedena technická vybavenost města a jeho dopravní napojení. I když firmy pozitivně hodnotí místní správu a očekávají od mí nadprůměrnou pomoc (oproti šetřením v jiných městech nebo regionech), v řadě konkrétních oblastí spolupráce jsou dosti opatrní a pasivní. Důsledkem je zřejmě i malá ochota firem podílet se na realizaci veřejných investic. Za značně nepříznivou lze považovat velmi malou ochotu podnikatelů koordinovat své rozvojové záměry s městskou koncepcí. Podnikatelům nejsou zřejmě dostatečně známy potenciální efekty takovéto spolupráce. Absence znalostí o představách rozhodujících subjektů ekonomické základny však může deformovat tvorbu i dlouhodobých rozvojových záměrů místní správy. Přes některé i nesporně příznivě působící aktivity vedení obcí, je doposud zřejmý dluh v pravidelnosti i kvalitě kontaktů s podnikatelskou sférou, vzájemném poskytování nebo zprostředkování informací, atd. Proto by mělo být posílení kvality komunikace města s ekonomickou/podnikatelskou sférou výraznou součástí budoucích cílů i konkrétních aktivit místní správy

27

4.6. Občanská vybavenost Analýza 4.6.1. Kultura Společenský -

dům sál velký kapacita 420 /divadelní , koncertní představení/ 408 / k tanci/ sál velký kapacita 380 sál malý divadelní kapacita 123 prostor po bývalé restauraci používán ke komerčním akcím jazzový klub kapacita 91 městské kino kapacita 410 lektorské středisko 20 výstavní síň SD

výstavní prostor MÚ Kojetická 1028 výstavní prostor MÚ Nám. Republiky 400 Letní kino Oáza kapacita 700 míst

/ v pronájmu František Zika/

Filmový klub má členů : 160 dospělých, 600 studentů Galerie – stálá expozice obrazů a keramiky /soukromá, majitelka Eva Vovsová/ Divadlo Lípa kapacita 107 míst Amatérský divadelní soubor Havlíček 17 členů Amatérský divadelní soubor „ l.neratovická divadelní“ 15 členů Loutkařský soubor Sluníčko Družstvo šermířů ,dobových řemeslníků a umělců Historica Orchestr B i g b a n d Neratovice 8 členů Občanské sdružení Rotunda Mlékojedy Obč. sdružení Rodinné centrum Myšák Neratovice Taneční soubor B a d a o.s. 117 členů Taneční orchestr Surmajovci Hudební skupina N N Z Gymnázium Neratovice počet členů 7 Hudební skupina A JE TO Neratovice 6 členů Taneční orchestr PLUS Neratovice 7 členů Volné sdružení fotografů Neratovice Městská knihovna Neratovice soustředěno 80.000 knižních jednotek naučné, krásné literatury a periodik. počet čtenářů počet výpůjček

15.574/r. 2002 65.993/r.2002

dospělých 8.439 47.974

dětí 7.135 18.019

- informační centrum s internetem, s odbornou výukou a pomocí - přednášková činnost pro školy základní i střední - částečná funkce regionálního informačního centra

28

4.6.2. Sport svazy,kluby,oddíly,organizace

počet členů r.2002

FC MERKURIA LOBKOVICE SOKOL BYŠKOVICE TJ START LOBKOVICE softball HC NERATOVICE-BROD hokejbal START MLÉKOJEDY/kopaná,stolní tenis,jezdectví/ SPORTOVNÍ FEDERACE ROMŮ kopaná SK KARATE SHOTOKAN NERATOVICE KLUB ČESKÝCH TURISTŮ NERATOVICE FENIX NERATOVICE –oddíl sálové kopané JUNÁK –SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR přístav JUNÁK SVAZ SKAUTŮ A SKAUTEK ČR Lišák TJ NERATOVICKÝ PLAVECKÝ KLUB AVZO TSČ /autodráha modelů,let.modeláři, motoristé –závodníci,střelci,radisté/ FK SPOLANA NERATOVICE fotbal.klub SK SPOLANA NERATOVICE lední hokej

146 191 34 20 199 168 205 212 28 73 92 158

ODDÍLY TJ SPOLANA atletika fotbal horolezectví jachting kulturistika kuželky lední hokej lyžování stolní tenis šachy tenis turistika veslování volejbal vodní lyžování ČASPV

r. 2001 44 174 17 94 222 46 181 110 42 24 115 192 103 61 148 290

DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE NERATOVICE Stolní tenis,basketbal,karate,volejbal šachy

462

162 172 152

Sportovní vybavení Plavecký bazén kapacita 180 osob, optimální kapacita 120 osob Plavecký bazén 25 x12 m Dětský bazén 9x6m Tobogán 90 m s dojezdovým bazénem a celoročním provozem

29

Vířivka o průměru 3,4 m pro cca 10 osob Fitcentrum Posilovna pro cca 12 osob Sauna pro cca 12 osob,ochlazovací bazén Zimní stadion krytý kapacita 55 , 1 ledová plocha klasické rozměry , 500-700 míst k stání pro diváky Tenisová hala krytá, 1 kurt , povrch umělý Sportovní hala: Tribuna: kapacita : sedících 450 ; 200 stojících /ochozy/ pro kulturní a společenské akce kapacita možná až 1.500 míst tělocvična : 23 x 47 m pro volejbal,tenis,sálovou kopanou, házená herna pro stolní tenis posilovna klubovny stadion 69 x 105 m tribuna kapacita 1.200 sedadel z toho krytá 950 sedadel , 3.000 stojících travnatá plocha škvárová plocha fotbalové hřiště atletická dráha: šestidráha,,čtyřdráha skok daleký, skok vysoký, vrh koulí, diskařská klec asfaltový cvičný víceúčelový kurt volejbalový areál : 5 antukových kurtů tenisový areál : 6 kurtů veslařská loděnice kuželna dvoudráhová s automaty Středisko vodního lyžování Ubytovna ap. 1023 7podlažní Pro rekreaci horská chata Studenov 80 lůžek Byškovice fotbalové hřiště Mlékojedy fotbalové hřiště, 3x volejbalové hřiště Lobkovice fotbalové hřiště, hřiště pro softball ZŠ II.

2 tělocvičny Lehkoatletické hřiště Dopravní hřiště /využívá BESIP/

ZŠ III. 2 tělocvičny Hřiště s dráhou běžeckou/štěrková/,basketbalové hřiště, doskočiště pro skok daleký Fotbalové hřiště, asfaltové hřiště pro hod koulí, venkovní stolní tenis 2 ks

30

4.6.3. Školství kapacita

MŠ Neratovice, Hamplova jídelny MŠ ZŠ Neratovice, Školní školní družina školní jídelna ZŠ Neratovice, 28. října školní družina školní jídelna ZUŠ Neratovice Zvláštní škola, Buškovice Gymnázium F.Palackého Jídelna Obch.akademie, Lobkovice

500 635 918 150 750 1100 190 1000 450 90 500 500 360

Střední odborná škola a střední odborné učiliště Jídelna Domov mládeže

130 664 400 60

šk.rok 2003/04

využítí v %

467 93,4 588 851 92,7 128 752 z toho cizí 98 898 81,64 163 669 415 92,2 62 68,89 451 90,2 341 cizí nepravidelně 243 denní 85 62 dálkové studium 95 73,1 616 92,77 249 z toho cizí 41 52

Kulturní dům - vzdělávací aktivity výuka hry na kytaru, Jóga, judo, rómské kroužky - tanec, zpěv Gymnasium F. Palackého jazykové kurzy pro dospělé - angličtina Soukromí učitelé cizích jazyků, hudby a j.

Hypotéza Ve sféře občanské vybavenosti disponují Neratovice adekvátními kapacitami. Jejich zaměření i využití je do značné míry ovlivněno snadnou dostupností zařízení vyšší vybavenosti v blízké Praze. Tento faktor bude i do budoucna zásadně ovlivňovat rozsah i strukturu poptávky po příslušných veřejných službách.

4.7. Cestovní ruch Analýza Dnešní město Neratovice tvoří vlastní Neratovice a pět připojených obcí: Lobkovice, Mlékojedy, Byškovice, Horňátky a Korycany., z nichž vlastní město Neratovice, se svoji městskou zástavbou a všeobecně bohatým vybavením je jedním z nejmladších měst v České

31

republice. Na druhé straně připojené obce, si prakticky udržely a udržují dodnes svůj příměstský, venkovský ráz typických českých vesnic, s poměrně chudou modernizací, která byla dána v době totality upřednostňováním všeobecné výbavy samotného města, snad by se dalo říci i na úkor svých okrajových částí či přilehlých obcí. Vše bylo podřízeno přednostnímu zabezpečení rozvoje Spolany, což prakticky způsobilo, že otázka rozvoje odpovídajícího cestovního ruchu v našem městě byla logicky opomíjena. Významné historicko církevní památky v okrajových částech města byly často vědomě opomíjeny a politické rozhodovací procesy byly zaměřeny na výstavbu novodobých dominant Neratovic, počínaje výstavbou výškového Kulturního domu Spolany v čele budoucího náměstí V.I.Lenina s jeho sochou v nadživotní velikosti. Město při moderní výstavbě s využitím panelové bytové zástavby bylo obohaceno řadou nesmyslných památníků komunistických revolucionářů a normalizačních mezníků existujícího politického režimu, jakož i jejich veřejné a pravidelné, okázalé uctívání, což ve skutečnosti přispívalo k vědomému snižování úlohy skutečných a pravdivých národních tradic ve městě. Životní prostředí těžce postižené vlivem megalomanství při výstavbě chemického kolosu, ve městě, bylo při soustavném rozšiřování koncernového podniku Spolana z hlediska možného rozvoje cestovního ruchu kontraproduktivní. Jednoznačně se projevily důsledky tzv. neostalinské bolševické normalizace v posledních dvaceti letech komunistické totality, jejíž snahou bylo dosáhnout zapomenutí skutečných a pravdivých historických událostí v naší místní historii. Takto prováděná násilná sovětizace života našeho města přispěla ke zkreslení pravdivých znalostí o skutečné místní historii. Od roku 1990 dodnes, dochází k postupnému procesu předkládání pravdivých informací našim občanům o skutečné místní historii. Jako příklad lze vzpomenout úsilí nového demokratického vedení města po revoluci 1989 po založení Gymnasia Františka Palackého, s jehož pomocí došlo k obnovení tradičních výročních vzpomínek na Otce národa Františka Palackého u jeho hrobu v Lobkovicích, postupné vytvoření tradice každoročního Historického kongresu, pořádaného péčí GFP. Dále je možno uvést obnovení sochy T.G.Masaryka na místě jejího původního umístění, před školou. Vznik myšlenky a praktické uskutečnění společensko historické kulturní akce pod názvem Oživené město Neratovice, která pod přímým vlivem vedení města činnosti Společenského domu města přináší postupně nové myšlenky do kulturní oblasti života města a přispívá tak postupně a cílevědomě cestovnímu ruchu ve městě. Velice kladně působí rozvoj výstavnictví ve městě, které přivádí do našeho města přední i začínající umělce z regionu i z ostatních oblastí ČR. Rozvíjí se zatím individuelní badatelská činnost ve městě, která objevuje a napomáhá zvýrazňovat význam výrazných osobností a památek v historii města. Významným aktem na pomoc rozvoji cestovního ruchu je každoroční Divadelní a filmová pouť organizovaná péčí města a Společenského domu. Nelze opomenout zvýraznění spolupráce města a Farnosti katolické církve Neratovice. Zcela nezaujatě je nutno uvést, že pokud v minulém totalitním období bylo ve městě něco, co mělo značný vliv na určitý rozvoj cestovního ruchu, pak to byla mnohostranná oblast činnosti sportovních oddílů především TJ Spolany, ale i dalších sportovních organizací v okrajových částech města , která výrazně propagovala existenci našeho města a podniku Spolana v republice i v zahraničí. Město péčí Spolany získalo v určité době velice dobré materielní podmínky pro všechny druhy sportu a tělovýchovy a při pořádání sportovních soutěží na úrovni, byly vytvářeny podmínky pro návštěvu diváků z dalekého okolí. Lze bez nadsázky

32

říci, že to byl především sport a tělovýchova, která svoji vybaveností, výkonností a přitažlivostí byla základem cestovního ruchu posledních desetiletí ve městě. Na druhé straně důkladné využití možností Kulturního domu Spolany se dostávalo do rozporu s jednodušším dovozem občanů města za kulturou do Prahy. V současné době je město majitelem Společenského i Kulturního domu a vlivem současného vedení tohoto zařízení se tento trend obrací ve prospěch lepšího využití občany města. Výčet atraktivit Významné památky Kostelík sv.Vojtěcha – prohlášen za kulturní památku. Místo uváděno jako poutní místo. Základem kostelíka je uchovaná pověst: Biskup Vojtěch se kdysi vracel ze Staré Boleslavi, kam rád putovával, zpět do Prahy. Dle svého zvyku konal cestu pěšky v chudičkém oděvu. Stanuv na břehu labském naproti Neratovicům, volal na přívozníky, prose je, aby pro lásku boží jej převezli. Ti tak skutečně učinili, ale potom plat na světci žádali. Sv.Vojtěch jim však pravil: „ Synáčkové mojí, zlata a stříbra nemám, ale co mám, to dám vám: evangelium Kristovo chci vám hlásati a duším vašim požehnání.“ S tím však nespokojili se plavci a pronásledovali světce dále kráčejícího nic nedbajíce proseb svatého biskupa. Bezcitní lidé tito položivše násilím sv.Vojtěcha na kámen nedaleko Byškovic, ztrýznili jej vesly až krev tekla z ran jeho. Proto také sv.Vojtěch po většině s veslem v ruce se vyobrazuje. Dále mu vzali boty. Proto se neratovákům říkalo zouváci. Nad tímto památným kamenem byl postaven kříž. Kostelík sv.Vojtěcha v jehož středu je památný kámen, byl postaven na popud Bohuslava Balbína v letech 1666-67 hrabětem Ferdinandem Vilémem Slavatou, pánem na Obříství. Od té doby se každoročně ke kostelíku na den sv. Vojtěcha konají poutě ze širokého okolí.( neděle před sv. Jiřím). Kostel Nanebevzteí P.Marie – v Lobkovicích- prohlášen za kulturní památku Kostel je připomínán již za doby vlády Karla IV., stejně jako ves Lobkovice s původní tvrzí. Jan Čúch ze Zásady, maršálek krále Václava IV. bydlící na Lobkovicích dal roku 1390 zřídit nový oltář ku cti sv.Kateřiny Alexandrijské, jak o tom mluví zřizovací listina podepsaná generálním vikářem Dr. Janem z Pomuka z 19.srpna 1390. V areálu tohoto kostela je za kulturní památku prohlášena též ohradní zeď, zvonice a hrobka Františka Palackého. Hrobka Otce národa – Františka Palackého - kulturní památka- poutní místo Vybudována za fin.prostředky města Prahy v květnu roku 1876. V hrobce je pochována též dcera Františka Palackého Marie provdaná Riegrová. Vedle hrobky Otce národa je soubor hrobů Palackých ( hrob manželky Františka Palackého Therezie Palacké rozené Měchurové, dále hrobka Prof. PhDr.JUDr. Jana Palackého syna Františka Palackého, a jeho rodiny. Každoročně v poslední květnovou neděli od 9 hodin se koná v kostele svatá mše k památce Františka Palackého a jeho rodiny a následně u hrobky Františka Palackého, vzpomínkové shromáždění k výročí jeho úmrtí. Na tyto každoroční oslavy přijíždí kromě občanů města a okolí potomci rodiny Palackých a Riegrů, představitelé spolku Svatobor z Prahy, jehož zakladatelem a dlouholetým předsedou byl sám F.Palacký, představitelé University Františka Palackého z Olomouce. Garantem této akce je vedení města Neratovic a Gymnasium Františka Palackého z Neratovic.

33

Současný hřbitov v Lobkovicích – hrob č.18 rodu Plesingerů: V tomto hrobě je u rodičů pochován významný rodák z Lobkovic spolupracovník T.G.Masaryka, Edv. Beneše a Rast.Štefánika, v zahraničním odboji za 1.světové války. Ing.Miroslav Plesinger –Božinov, po vytvoření Republiky Československé – významný diplomat. Po vytvoření Československé národní rady v roce 1915, v jejíž čele stál T.G.Masaryk se sídlem v Londýně, kanceláře v Paříži kterou vedl Edv.Beneš a kanceláře v Ženevě v jejíž čele stál Plesinger Božinov, byla veškerá odbojová činnost zaměřena na vytváření Československých legiií, jako základu budoucího Československa. Z exilu se vrací spolu s T.G.Masarykem v prosinci 1918.V lednu 1918 odjíždí do Paříže jako sekretář Československé delegace na mírovou konferenci ve Versailes. Neýž došlo k podepsání mírové smlouvy je vyslán jako delegát čs.vlády do Nizozemí, k navázání řádných diplomatických styků. Dne 13.11.1919 byl uznán v hodnosti Charge d affaires v Nizozemí a pod jeho vedení bylo zřízeno v Haagu Československé vyslanectví. V roce 1920 plnil svoji diplomatickou misi v Kodani jako mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr do února 1927. Po návratu do Prahy byl zástupcem šéfa politické sekce MZV republiky Československé. Zúčastnil se jednoho z důležitých jednání konferencí Malé dohody a pak opět byl vyslancem v Haagu. Současně byl zástupcem Československa u Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti v Haagu, kde v jeho době byl řešen spor o německo- rakouské celní unii. Byl šéfem čs.delegace pro kodifikaci mezinárodního práva a čs.zástupcem na reparačních konferencích v letech 1929-30. Svojí schopností diplomata dosáhl v Holandsku dohodu o dědičném pronájmu našeho státu místa hrobu J.A.Komenského v kostele v Naardenu a tak již v červenci 1929 mohl být započat archeologický průzkum toho místa prof.Jindřichem Matiegkou. Výrazem jeho ocenění společenské prestiže a uznání schopností bylo udělení Československé revoluční medaile,Velkokříž dánského řádu Dannenbrog, Velkokříž rumunské koruny, Řád Italské koruny, vysoce ceněný Komandérský kříž francouzské Čestné legie a další. V roce 1935 byl penzionován. Když přišly politické procesy v roce 1953 byl Miroslav Plesinger Božinov zatčen a ve svých 70 letech odsouzen za napomáhání k emigraci svému kolegovi. Rok a 9 měsíců byl ve vězení na Pankráci a na Ilavě. Po propuštění z vězení s podlomeným zdravím tento vzácný člověk dožil svůj život v ústranní a zemřel 17.ledna 1963 v Praze. Do hrobu v Lobkovicích byl potichu uložen a úmyslně zapomenut. V roce 1992 byl posmrtně rehabilitován. V našem městě byl veřejně připomenut až v roce 2001.(Podrobnosti z jeho života jsou uvedeny v publikaci města Neratovic –Tudy šla historie aneb zastav se člověče a zavzpomínej – autor PhDr.Miroslav Pavlík). Areál zámku Lobkovice- zámek, ohradní zeď, hospodářská budova, park –kulturní památka V restituci vráceno potomkům rodu Lobkowiczů – objekty nejsou zatím veřejnosti přístupny Nadregionální společenské akce: - vzpomínkové akce na Františka Palackého - historické kongresy pořádané Gymnasiem Fr.Palackého každoročně zač.prosince - tematické výstavy ve Společenském domě - Jazzové večery a festival v Jazzové zahradě manželů Šilhavých na Staré štaci - Olympiáda školní mládeže- republiková akce - Soutěže ve společenských a sportovních tancích - republikové sportovní soutěže – fotbal, vodní sporty, plavání - republikové soutěže v karate apod.

34

Infrastruktura cestovního ruchu: Možnosti ubytování: ve městě není objekt s větší ubytovací kapacitou, poze Penzion Z Neratovice Jedová ulice a ubytování v soukromí např.Hotel Family Neratovice na Vojtěšské ulici. Restaurace a stravovací možnosti: - Restaurace – kavárna v obch.domě Domino a kavárna Alchymista v podzemí Domina. Na náměstí - M-Marten – ulice 28.října - Restaurant Drak–ul.Petra Bezruče - Vinárna K2 –ul. Ruská - Vinárna Koruna –ul. E.Beneše - Restaurace Skleník – Skalka - Restaurace Solidní Jistota – nám.Republiky Kult.dům - Restaurace U Stejskalů – ul. kpt.Otakara Jaroše - Restaurace na koupališti – ul. Tyršova - Restaurace River – Kostomlatského sady - Restaurace u Bílků – ul. Levá - Hostinec Lobkovický sklípek – K zámku - Restaurace Lampa Lobkovice - Restaurace u Nádraží - Restaurace Konírna – Kojetická ul. - Márova Pizzerie ul. Mánesa - Restaurace p. Berkiho .Masarykova ulice - Občerstvení – proti GFP , Masarykova ul. - Pizzerie náměstí Republiky , rampa - Restaurace U Čerta – ulice E. Beneše

Reklama- image města: Publikace: Fotografická dílna 1996 –Oživené město Neratovice (Ivan Fried, Pavel Dias, Miroslav Hucek, Barbara Hucková, Juro Schramek, Hugo Vítámvás. Vydalo Alba studio 1996) Propagační brožurka – Neratovice – nejmladší město na Labi. Vydalo město Neratovice 2002 František Palacký a Lobkovice. Aleš Jinoch: Vydalo Gymnasium Františka Palackého, Referát OÚ Mělník, město Neratovice - 1998 Neratovice – Tudy šla historie – aneb- zastav se člověče a zavzpomínej! Miroslav Pavlík, Naděžda Čvančarová . Vydalo město Neratovice 2003 Okresní publikace- Pravěk na soutoku, Krajina soutoku ( zmíněno) www stránky město Pohlednice Neratovic -letecký snímek Plány města

35

Hypotéza: Město Neratovice má řadu významných historických památek a významných osobností ve své historii. Je vybaveno řadou zařízení, která dávají možnosti ke všestrannému kulturnímu a sportovnímu vyžití jako jednoho z předpokladů zvýšení návštěvnosti města formou plnohodnotného cestovního ruchu. Blízkost Prahy však při výběru možností k návštěvnosti v rámci cestovního ruchu působí spíše kontraproduktivně. Rozvoj plnohodnotného cestovního ruchu ve městě však lze teprve v nastávajícím období očekávat. Základem však je vyřešení podstatného a prioritního zvýšení hotelových ubytovacích kapacit města jak vyplývá z níže uvedených informací o současných podmínkách v této oblasti, stejně jako zkvalitnění propagační a informační činnosti o městě a podstatné zkvalitnění péče o významné památky města.

4.8. Technická infrastruktura Analýza Elektřina Zdroj: nadřazená soustava ČEZ Stav rozvodů:

22 kV vrchní vedení - 20 km 22 kV kabelové vedení - 6 km 0,4 kV vrchní vedení - 20 km 0,4 kV kabelové vedení - 20 km

Stav rozvodů a trafostanic – dobrý. Území s problémy v zásobování: celé Korycany a část Lobkovic kolem ulice Palackého

Vodovod a kanalizace Zdroj: nadřazená vodárenská soustava KSKM (Mělnická Vrutice 400,00 l/s) Vodovodní řady a kanalizační stoky v drtivé většině převedeny do majetku VKM, zbytek zatím v majetku obce (akcie). Délka vodovodní sítě bez přípojek - 52,3 km Voda fakturovaná - 965.926 m3 Vodné rok 2002 - 22,- Kč (+5% DPH) 2003 - 24,- Kč (+5% DPH) Délka kanalizační sítě bez přípojek - 25,2 km Množství vypouštěné vody do kanalizační sítě - 796.191 m3 Stočné rok 2002 - 16,50 Kč (+5% DPH) 2003 - 18,50 Kč (+5% DPH)

36

Plynovod Počet odběratelů k 30.9.2003: 4.029 ks (3.917 ks domácností, 112 ks maloodběrů) Zdroj: dálkový plynovod DN 500 (VTL) přes VTL RS Neratovice, ul. Alšova (výkon 2.000 m3/hod.) přes VTL RS Libiš, ul. Mělnická (výkon 3.000 m3/hod.) (obě RS jsou propojeny) + posilovací STL RS Neratovice, ul. Kojetická Plynová rozvodná zařízení (STL a NTL plynovody + přípojky) - celkem plynovodů: 51.000 m Z toho: STL 20.440 m (LPE 14.900 m, ocelové 5.540 m) NTL 15.660 m (LPE 860 m, ocelové 14.800 m) stáří plynovodů: LPE pokládány od r. 1993 ocelové pokládány od r. 1962 technický stav plynovodů dobrý (2 x ročně kontroly těsnosti  pojízdný vůz a ruční pojezd). Celkem 1.415 ks přípojek (16.630 m) Spotřeba zemního plynu 3.309.450 m3/rok 2002 Zásobování - síť vyvážená, nejsou problémy v žádné plynofikované lokalitě. STL plynovody - provozní přetlak v síti je do 90 kPa (NTL 2,2 kPa).

Horkovodní síť v majetku města Primer : 11,5 km Sekunder : 6 km Cena : prim. bez DPH sek. Bez DPH teplá voda

210,90 269,00 253,60

DPH 10,55 DPH 13,45 DPH 12,68

celkem celkem celkem

221,45 282,45 266,28

Zdroj tepla : Horkovod Mělník – Praha, Neratovice byly napojeny v 01/2003, do té doby dodávala teplo a.s. Spolana Stav rozvodů : odpovídá stáří, takže průměrný, postupně se probíhá rekonstrukce výměníkových stanic Veřejné osvětlení Počet zapínacích bodů : 30 Délka vrchního vedení 12 420 m Délka vedení kabely : 45 457 m Počet světelných bodů : 1 485 ks

37

Hypotéza Územně – technické podmínky pro rozvoj bydlení i podnikání jsou v případě Neratovic řešeny vcelku uspokojivě. Úroveň technické infrastruktury tak nepředstavuje ani do budoucna zásadní překážku pro rozvoj města.

4.9. Doprava Analýza Stav komunikační sítě ve městě (včetně dopravních zařízení) a její zátěž Komunikační síť v Neratovicích jsme pro naše účely rozdělily na pozemní komunikace ve správě a vlastnictví města Neratovice (místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace) a pozemní komunikace ve vlastnictví Středočeského kraje (silnice). K pozemním komunikacím ve vlastnictví města je nutné počítat i chodníky, které jsou ve smyslu ust. §12 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění (dále jen: „zákon o pozemních komunikacích“) samostatnými místními komunikacemi (pokud nejsou součástí jiné místní komunikace). Základní evidencí pozemních komunikací je tzv. „pasport pozemních komunikací“, jehož vedení je povinností správců jednotlivých komunikací (viz. ust. §5 Vyhlášky MDaS ČR č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, v platném znění – dále jen: „Vyhláška“). Správcem místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací v Neratovicích je ve smyslu ust. § 40 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích město Neratovice a správcem silnic v Neratovicích je příspěvková organizace Správa a údržba silnic Mnichovo Hradiště. Kilometráž pozemních komunikací Tabulka – silnice Silnice II/101 III/0099 III/0096

Staničení km 92,5 – 95,5 0,000 – 1,981 2,170 – 3,195

Délka průjezdního úseku cca 3 km 1,981 1,025

Silnice II/101 – ul. Mládežnická a Kostelecká Silnice III/0099 – ul. Byškovická a Vojtěšská Silnice III/0096 – ul. Kojetická MHD (rozsah, využití a technická vybavenost) V městě Neratovice jsou provozovány dvě linky městské hromadné dopravy osob. Obě provozuje spol. Ivan Marinov NERABUS. Jsou jimi linky 256001 – Libiš – Neratovice – Kojetice 256002 – Korycany – Neratovice – Lobkovice 38

Obě linky jsou zároveň příměstskou dopravou pro okolní obce. Za období 1. 1. 2003 do 31. 8. 2003 (tedy včetně školních prázdnin) bylo přepraveno celkem 776 454 osob (zdroj – Ivan Marinov – NERABUS). K zabezpečení provozu je využíváno celkem 5 autobusů (zdroj – Ivan Marinov – NERABUS).

Individuální automobilová doprava (počet automobilů, tranzitní zátěž) počet domácností s osobním automobilem celkem: 3 004 Z toho 2 a více: 379 V Neratovicích jsou domácnosti vybaveny 3 383 osobními automobily.

Tranzitní zátěž Předložená tabulka je převzata z materiálu Ředitelství silnic a dálnic ČR „Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000“ Uvedená data jsou průměrnou celoroční hodnotou za 24 hodin.

SIL 101 101 0099

USEK 13880 13881 13882

N1 465

N2 42

PN2 7

N3 67

PN3 10

NS 34

A 36

PA 0

TR 7

PTR 2

T 670

O 2261

M 37

S 2968

TNV 249

465

42

7

67

10

34

36

0

7

2

670

2261

37

2968

249

140

18

0

7

0

0

32

0

3

1

201

1987

35

2223

69

Legenda: SIL – silnice, číslo ÚSEK – místo, kde proběhlo měření (1-3880 = stavebniny Červenka Libiš; 13881 = Neratovice u plaveckého bazénu; 1-3882= Neratovice u městského úřadu) N1 lehké nákladní automobily (už. hmotnost do 3,5t) N2 střední nákladní automobily (už. hmotnost 3,5 10t) PN2 přívěsy středních nákladních aut. N3 těžké nákladní automobily (už. hmotnost přes 10t) PN3 přívěsy těžkých nákladních aut.) NS návěsové soupravy A autobusy PA přívěsy autobusů TR traktory PTR přívěsy traktorů T těžká motorová vozidla a přívěsy O osobní a dodávkové automobily M jednostopá motorová vozidla S součet všech motorových vozidel a přívěsů TNV těžká nákladní vozidla (0,1.N1+0,9.N2+PN2+N3+1,3.NS+A+PA) 39

Pro stav pozemních komunikací a míru obtěžování občanů provozem je klíčový údaj „TNV těžká nákladní vozidla“, který v Neratovicích dosáhl výše 249 (na silnici II/101). Z porovnání s průměrem naměřených hodnot na předmětné komunikaci ze všech měření vyplývá, že těžká tranzitní doprava nedosahuje ani 50% průměru. Druhým ukazatelem je, že průměrný počet automobilů do města vjíždějících, je totožný s průměrem vozidel z města vyjíždějících a tedy, že město v plné míře „pohltí“ tranzit silnice III/0099. Nákladní silniční doprava Nákladní automobilová doprava prochází středem města především po sinici II/101 a bez koncepčního řešení (přeložení pozemní komunikace) není možné tuto situaci nijak ovlivnit. Vedle tranzitní dopravy se na provozu nákladních automobilů podílí i nákladní automobily vlastních obyvatel města, popřípadě firem majících v městě provozovnu nebo sídlo podnikání. V minulosti byly učiněny pokusy jak zabránit vjíždění nákladních automobilů do městských sídlišť a na náměstí pomocí dopravního značení. V současné době je toto řešení neudržitelné, protože současná právní úprava provozu na pozemních komunikacích fakticky nabízí pouze dvě varianty a) úplné omezení přístupu nákladních automobilů na pozemní komunikaci nebo volný pohyb. Úkol komplikuje skutečnost, že neexistuje žádný materiál, který by počet a umístění dopravního značení ve městě mapoval. Pro Neratovice bylo vydáno celkem 110 koncesí opravňující provozování nákladní silniční dopravy. Tato informace ale nevypovídá o tom, kolik z celkového počtu držitelů koncesí skutečně dopravu provozuje a kolik provozovatelů ji provozuje více než jedním automobilem. A dále kolik z těchto nákladních automobilů je provozováno v Neratovicích a kolik zde jezdí automobilů provozovatelů, evidovaných v jiném městě.

Dopravní nehodovost Legenda k níže uvedené tabulce: §18/1 – porušení povinnosti řidiče motorového vozidla přizpůsobit rychlost a povahu jízdy stavu pozemní komunikace a svým schopnostem §22/1 – porušení povinnosti řidiče dát přednost v jízdě §17 nesprávné předjíždění zp. - nevěnování se řízení, nedodržení bezpečné vzdálenosti, jízda v protisměru (a další) Uvedené hodnoty jsou za období mezi 1. 1. 2003 – 14. 9. 2003 Místo Počet dopravních Příčina nehod 28. října 6 §§18/1, 22/1 Alšova 1 zp. Bří. Čapků 3 §§18/1, 22/1 Čtvercová 1 zp. E. Beneše 3 §18/1, zp. E. Urxe 1 §22/1 J.Š. Baara 1 zp. Hraniční – Byškovická 1 zp. 40

J.Š. Baara – E. Urxe Jedová Jungmanova Kpt. Jaroše Ke Spolaně u nákl. vrátnice Kojetická

1 1 1 1 1 10

Kostelecká 28. října – bří. Čapků Vojtěšská – Ve slatinách Nám. Republiky – Vojtěšská – 28. října Bezručova – 28. října Masarykova Mělnícká Mládežnická Mládežnická parkoviště Mládežnická – nám. Republiky Na Skalkách Na Výsluní Nádražní Nám. Republiky – parkoviště Ostrovní

6 1 1 1

§22/1 zp. zp. §17 §18 §18 (ve dvou př. nezl. řidiči) §18 zp. §22/1 §22/1

1 2 2 10 1 1

§22/1 zp. §22/1 §22/1 zp. §22/1

1 7 1 1

zp. §§17, 18/1, 22/1 zp. zp.

1

nezaviněno řidičem zp. zp. zp. zp. §22/1 zp. zp. zp. zp. zp.

Palackého Sadová Sídl. Mládežnická Tyršova U Závor Vojtěšská Za Jednotou Za Obchody Železniční Nám. Rep. za věžovými domy Celkem dopravních nehod

1 1 1 1 3 3 1 1 1 1 89

Je zřejmé, že dopravních nehod je nejvíce na nejfrekventovanějších komunikacích ve městě, na druhou stranu z uvedených skutečností nevyplývá, že by některý z úseků pozemních komunikací by představoval problém zvláštního zřetele. Železniční doprava Neratovice leží na křižovatce významného dopravního koridoru 070 Praha – Mladá Boleslav – Turnov a regionálních tratí 074 Neratovice – Čelákovice a 092 Neratovice – Kralupy nad Vltavou. 41

S poklesem průmyslové výroby ve městě obě regionální trati ztrácejí na významu i počtu přepravovaných osob. Dopravním problémem je vedení regionální trati Neratovice – Čelákovice přes město, kdy na několika místech protíná pozemní komunikace. Příměstská autobusová doprava Příměstskou autobusovou dopravu v Neratovicích zajišťuje, jak již bylo uvedeno, spol. Ivan Marinov – NERABUS jako součást MHD. Zároveň jsou Neratovice obsluhovány příměstskou autobusovou dopravou hl. m. Prahy. Společnost ROPID (Regionální Organizátor Pražské Integrované Dopravy) provozuje celou síť autobusových linek spojujících Neratovice s okolními obcemi a Prahou. Pro zajištění zdravého prostředí je paralelní fungování obou dopravců vítáno. Jako součást této kapitoly musíme uvést fungování páteřního autobusového spojení mezi Prahou, Neratovicemi a Mělníkem, které především v polovině 90. let umožnilo „bezproblémové“ masivní propouštění v místní továrně Spolana Neratovice. Zaměstnání v Praze a v Mělníku si v nemalé míře díky spojům provozovaným spol. Ivan Marinov NERABUS nalezlo mnoho set obyvatel města.

Doprava v klidu V k.ú. města Neratovice se nachází okolo 20 parkovacích a odstavných ploch. Přesto velká část automobilů parkuje na pozemních komunikacích (ne vždy zcela v souladu s platnou úpravou provozu na p.k.). Neratovice trpí nedostatkem parkovacích míst. Drtivá většina ze zmíněných odstavných a parkovacích ploch neodpovídá technickým požadavkům ČSN 73 6056, takže vykazovat řidiče z komunikací by byl holý alibismus. Existuje úzus, kdy se toleruje parkovaní i tam, kde by vzhledem k ust. §25zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění, nebylo přípustné. Pokud bude pokračovat narůstající počet automobilů (vzhledem k rostoucí životní úrovni se tak dá předpokládat), bude město nuceno situaci řešit.

Cyklistická doprava Neratovicemi prochází cyklistická stezka mezi Brandýsem nad Labem a Mělníkem. Jedná se o poměrně krátký úsek na straně Labe od Mlékojed. V Neratovicích je cyklistika relativně rozšířeným dopravním prostředkem. Cyklo doprava má ve městě tradici ještě z dob, kdy velká část obyvatel v produktivním věku byla zaměstnaná u spol. Spolana. Z této doby přetrvává mnoho zvyklostních privilegií cyklistů, které lze vypozorovat především v době odpolední dopravní špičky (nedání přednosti, jízda několika cyklistů vedle sebe a podobně). Cyklisté jsou častými přestupci, ale stav je, snad pro svou masivnost, spíše tolerován. Nedá se, i vzhledem k výškovému členění města, předpokládat, že by měl počet cyklistů ve městě klesat. Bohužel technicko stavební stav pozemních komunikací (včetně chodníků) neumožňují cyklistickou dopravu, alespoň částečně, vyloučit z pozemních komunikací (např. stezky pro cyklisty). Cestu vidíme v prevenci, výchově dětí již od základních škol.

42

Ostatní obory dopravy Z ostatních oborů dopravy, je ve městě Neratovice provozována pouze nákladní říční doprava.

Hypotéza Je velmi obtížné postulovat trendy vývoje dopravní situace města. Přesto: bude nezbytné uvést do pořádku chybějící materiálny k zjištění stávajícího stavu komunikací, bez odborně zpracovaných studií nejsme schopni předvídat a zabránit postupné destrukci silniční sítě ve městě. Znovu upozorňujeme na ne vždy standardní výstavbu pozemních komunikací (např. Ul. Dr. E. Beneše, dnes poměrně v dobrém stavu může být zdrojem nemilých překvapení vzhledem k nejasnému stavu podloží). Ul. 28. října je dle platných předpisů nesjízdná a přímo ohrožující bezpečnost a plynulost provozu na p.k. a měla by být uzavřena. V současnosti probíhající oprava ul. Nádražní je dobrým počinem tzv. „na poslední chvíli“. Situace je výrazně zhoršena nekompetentními zásahy různých firem do konstrukčních vrstev vozovek v minulosti. Neznalost skutečného stavu komunikací a inženýrských sítí v městských komunikacích, ale neumožňuje postulovat priority. Stejně je tomu s chodníky. Mnohé se dá přičíst zanedbané údržbě, ale mnohé je vinou absence koncepce oprav a nedůsledné kontroly staveb (např. ing. sítí), viz ul. Vojtěšská. Po zjištění skutečného stavu pozemních komunikací se nám jeví nezbytné vytvořit koncepci dopravy ve městě (například formou zavedení jednosměrné dopravy v některých částech města), aby se komunikace uvolnily pro parkování a bezpečnější jízdu pro cyklisty i automobily. Nedá se očekávat vybudování přeložky II/101 dříve, než v horizontu 10 let. Město by se mělo zamyslet na vlastní angažovaností v oblasti dopravy a především stanovit přísná pravidla ochrany silniční sítě. Příměstská část Neratovic Mlékojedy je od zbytku města „odříznuta“ řekou Labe. Občané jsou odkázáni na pěší nebo cyklistickou dopravu, popřípadě 25 km dlouhou cestu do centra. Železniční most je pro automobilovou dopravu uzavřen, včetně vozidel policie, zdravotníků, HZS a vozidel města, (pokud nemají zapnutá výstražná světla). Most je uzavřen z důvodů konstrukčně stavebních, kdy existuje reálné nebezpečí, že v opačném případě se vozovka po jeho pravé straně zřítí. Příměstské části Korycany a Horňátky jsou dopravně zabezpečeny jak MHD, tak prostřednictvím ROPIDu a domníváme se, že vzhledem k prostředkům dostatečně. Problémem je přístupová komunikace k nim. Je vedena po silnici III/0098 ve správě SÚS Mnichovo Hradiště. Jedná se o komunikaci, která není technicky vystavěna pro těžkou silniční dopravu. V současné době je po ní vedena objízdná trasa za silnici II/101 v Obříství, která se vlivem loňských povodní zřítila. Po ukončení objízdné trasy a opravě komunikace, hodláme v součinnosti se správcem pozemní komunikace omezit nákladní dopravu na komunikaci.

43

5. MAJETEK MĚSTA Analýza Vývoj aktiv a pasiv města v letech 1997 – 2002 Rok 2002 2001 2000 1999 1998 1997

aktiva 1.292.127 1.223.835 1.719.294 1.152.085 1.310.852 1.225.649

pasiva 1.292.127 1.223.835 1.719.294 1.152.085 1.310.852 1.225.649

Struktura aktiv 2002 Stavby Pozemky Peněžní prostř. Finanční investice Celkem DHM Nedokončená HIM

838.150 130.049 42.060 62.961 1.139.283 98.698

Rozbor likvidity majetku města (2002)-tržní ohodnocení majetku (odhad) Stav k 1.7.2003 podle soupisu pojištěného majetku je 2 273 874 000 Kč. Struktura pasív v roce 2002 Vlastní zdroje Vnější zdroje

1.259.121 33.005

Hypotéza Město Neratovice v minulých letech odprodalo část majetku nepotřebného pro činnost města včetně např. akcií. V současné době vlastní především majetek týkající se infrastruktury, školství, kultury a vlastního provozu města. V příštím roce (2004) hodlá město Neratovice prodat část bytového fondu, ale jiné významné prodeje majetku se zatím neplánují.

44

6. ROZPOČET A FINANCE MĚSTA Analýza Vývoj příjmů, výdajů a salda městského rozpočtu v letech 1997-2002 (časová řada) rok

příjmy

výdaje

saldo

1997 1998 1999 2000 2001 2002

178.713 205.568 228.625 255.748 233.713 282.350

192.238 177.717 204.432 261.217 249.124 297.694

-13.525 27.851 24.193 -5.469 -15.411 -15.344

Schválený rozpočet (příjmy a výdaje) roku 2002 (+počet rozpočtových úprav) a jeho skutečné plnění Příjmy r. 2002: Schválený rozp. příjmů 232.951

počet rozp. úprav 277.385

skutečné plnění příjmů 282.350

Výdaje r. 2002 Schválený rozp. výdajů 262.346

počet rozp.úprav 314.985

skutečné plnění výdajů 297.694

Saldo r. 2002: schváleno -29.395

změny 37.600

skutečnost -15.344

Struktura příjmů (daňové, nedaňové, kapitálové, dotace) v letech 2000 – 2002 rok

daňové

2000 2001 2002

123.419 107.177 109.275

nedaňové 29.824 21.450 41.185

kapitálové 5.041 3.738

dotace 102.505 100.045 128.152

45

Vývoj celkových rozpočtových příjmů na 1 obyvatele v letech 2000 – 2002 rok obyvatele 2000 2001 2002

příjmy 255.748 233.713 282.350

počet obyvatel

příjmy na 1

15.466 16.318 16.185

16,53 14,32 17,44

Daňová výtěžnost na 1 obyvatele v letech 2000 – 2002 rok obyv. 2000 2001 2002

daň. příjmy

počet obyvatel

123.419 107.177 109.275

daň. příjmy na 1

15.466 16.318 16.185

7,98 6,56 6,75

Struktura výdajů (běžné, kapitálové) v letech 2000 – 2002 rok 2000 2001 2002

běžné 149.342 174.058 204.515

Struktura výdajů dle kapitol v roce 2002 (v tis. Kč a %) Doprava Vodní hospodářství Vzdělání Kultura Tělovýchova a zájmová činnost Zdravotnictví Bydlení,komunální rozvoj a byt. Hospodářství Ochrana životního prostředí Dávky a podpory v sociálním zabezpečení Sociální péče Civilní připravenost na krizové stavy Bezpečnost a veřejný pořádek Požární ochrana a interg.záchranný systém Územní samospráva, výkon státní správy Ostatní činnosti

kapitálové 111.875 75.066 93.179

11.518 5.663 58.861 8.759 26.978 10.397 48.062 17.251 34.397 15.420 4.663 7.805 509 46.607 804

3,8 1,9 19,8 2,9 9,1 3,5 16,1 5,8 11,6 5,2 1,6 2,6 0,2 15,6 0,3

46

Úvěrová zátěž rozpočtu roku 2002 dlouhodobě přijaté půjčky uhrazené splátky

30.351 3.091

Rozpočet roku 2003 (příjmy a výdaje) schválené příjmy schválené výdaje

242.878 259.067

Vývoj poměru mezi výdaji a příjmy byl ovlivněn prodejem majetku v minulých letech. Z těchto příjmů byl a je i částečně financován „schodkový rozpočet“ města. Kromě toho splácí Neratovice 3 investiční úvěry v celkové výši 34,2 mil.Kč, které zatíží město do roku 2007, kdy bude splacen poslední úvěr. Zároveň město Neratovice předpokládá a nadále realizaci investičních akcí v hodnotě pohybující se každoročně na úrovni 15-20 mil.Kč. Hypotéza Rozpočtový výhled města Neratovice na léta 2004 až 2008 Na základě Zákona č. 250/2000 Sb o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů sestavuje město rozpočtový výhled, který je definován v § 3 následovně: (1) Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. (2) Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobějších závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. V § 4 je dále uvedeno, že při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu. Na základě předchozích ustanovení je vypracován návrh rozpočtového výhledu na léta 2004 až 2008, který obsahuje příjmy a výdaje, vyplývající z uzavřených smluv. ROZPOČTOVÝ VÝHLED ( v tisících Kč) Název 2004 2005 2006 2007 2008 Celkem Nájemní smlouvy na nebytové 10.650 10.650 10.650 10.650 10.650 53.250 prostory Nájemní smlouvy na byty 9.444 9.444 9.444 9.444 9.444 47.220 Středočeská plynárenská 954 954 Celkem 21.048 20.094 20.094 20.094 20.094 101.424 Vrácení půjčky z Fondu rozvoje 4.800 4.800 bydlení Dar Univerzitě Palackého 10 10 10 30 Olomouc

47

Nákup komplexu nemovitostí od SPOLANY Úvěr u ČS na byty Úvěr u ČS na kanceláře Úvěr u KB na nákup komplexu nemovitostí od SPOLANY Celkem

-

-

-

5.775 2.130 4.206

3.410 2.080 4.156

2.030 4.106

16.921

9.646

6.146

4.972

4.972

9.944

360 -

-

9.185 6.600 12.468

5.332

4.982

43.027

48

7. Územní bariéry a limity Analýza Území města zaujímá celkovou rozlohu 1999 ha. Administrativně je tvořeno z 5 - ti částí obcí, územně-technicky z 5 - ti katastrálních území. Rozvojové plochy jsou silně omezeny rozsáhlými ochrannými pásmy výroby a infrastrukturních linií. Největší nedostatek je ploch pro výstavbu rodinných domů. V místech, kde je tato výstavba navržena v ÚPSÚ, nejsou vůbec zajištěny potřebné inženýrské sítě.

49

OBSAH

1.ÚVOD

2

2.ZÁKLADNÍ 5 3. 7

POPIS

MĚSTO

VE

MĚSTA VNĚJŠÍCH

VZTAZÍCH

3.1. Město v nadregionálních vztazích 7 3.2. Město v regionálních vztazích 8

4. 10

ROZBOR

VNITŘNÍCH

PODMÍNEK

4.1. 10 4.2. Trh práce 12 4.3. Životní prostředí. 14 4.4. Bydlení 23 4.5. Výroba a komerční služby 24 4.6. Občanská vybavenost 26 4.7. Cestovní ruch 29 4.8. 34

MĚSTA Obyvatelstvo

Technická

infrastruktura

4.9 36

Doprava

5. MAJETEK MĚSTA

42

6. ROZPOČET A FINANCE MĚSTA

43

7.

ÚZEMNÍ

BARIÉRY

A

LIMITY

46 Přílohy:

A) SČÍTANÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2001 B) VÝSLEDKY PARLAMENTNÍCH VOLEB 1992 – 2002 C) SČÍTANÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2001 50

PŘÍLOHA A: SČÍTANÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2001 Obyvatelstvo podle pohlaví, rodinného stavu a věku k 1. 3. 2001 Okres: Okres Mělník Obec: 535087 Neratovice

Pohlaví, věková skupina

Obyvatelstvo celkem abs.

v%

v tom svobodní

vdané a nezjištěný rozvedení ovdovělí ženatí rodin. stav

1. Obyvatelstvo úhrnem 0-4

821

5.0

821

x

x

x

x

5-9

974

6.0

974

x

x

x

x

10 - 14

1 068

6.5

1 068

x

x

x

x

15 - 19

1 129

6.9

1 114

5

-

1

9

20 - 24

1 435

8.8

1 191

207

22

1

14

25 - 29

1 606

9.8

630

818

135

5

18

30 - 34

1 198

7.3

161

841

179

7

10

35 - 39

1 040

6.4

85

733

196

10

16

40 - 44

1 113

6.8

49

830

207

16

11

45 - 49

1 436

8.8

51

1 036

301

39

9

50 - 54

1 407

8.6

26

1 043

271

60

7

55 - 59

980

6.0

21

690

179

85

5

60 - 64

558

3.4

13

377

74

89

5

65 - 69

526

3.2

6

335

54

128

3

70 - 74

490

3.0

8

266

44

168

4

75 - 79

337

2.1

6

119

27

185

-

80 - 84

109

0.7

3

29

9

66

2

85 - 89

66

0.4

1

12

7

44

2

90 +

23

0.1

1

2

-

20

-

2

0.0

-

2

-

-

-

celkem

16 318

100.0

6 229

7 345

1 705

924

115

0 - 14

2 863

17.5

2 863

x

x

x

x

nezjištěno

51

15 – 59

11 344

69.5

3 328

6 203

1 490

224

99

2 109

12.9

38

1 140

215

700

16

96

0.6

40

39

10

-

7

0-4

407

5.1

407

x

x

x

x

5-9

480

6.0

480

x

x

x

x

10 - 14

531

6.7

531

x

x

x

x

15 - 19

595

7.5

587

2

-

1

5

20 - 24

740

9.3

670

57

5

-

8

25 - 29

791

9.9

379

344

55

1

12

30 - 34

596

7.5

116

402

70

1

7

35 - 39

542

6.8

64

383

85

2

8

40 - 44

533

6.7

39

379

102

4

9

45 - 49

677

8.5

39

486

138

8

6

50 - 54

721

9.0

18

565

128

4

6

55 - 59

512

6.4

16

389

86

18

3

60 - 64

263

3.3

11

209

27

15

1

65 - 69

222

2.8

6

179

19

16

2

70 - 74

201

2.5

4

147

15

34

1

75 - 79

111

1.4

1

79

5

26

-

80 - 84

33

0.4

1

20

2

8

2

85 - 89

20

0.3

-

9

2

9

-

90 +

3

0.0

-

1

-

2

-

nezjištěno

2

0.0

-

2

-

-

-

celkem

7 980

100.0

3 369

3 653

739

149

70

0 - 14

1 418

17.8

1 418

x

x

x

x

15 - 59

5 707

71.5

1 928

3 007

669

39

64

853

10.7

23

644

70

110

6

60 + Z úhrnu osoby s dlouhodobým pobytem

2. Muži

60 +

52

Z celkového počtu mužů osoby s dlouhodob. pobytem

59

0.7

24

21

8

-

6

0-4

414

5.0

414

x

x

x

x

5-9

494

5.9

494

x

x

x

x

10 - 14

537

6.4

537

x

x

x

x

15 - 19

534

6.4

527

3

-

-

4

20 - 24

695

8.3

521

150

17

1

6

25 - 29

815

9.8

251

474

80

4

6

30 - 34

602

7.2

45

439

109

6

3

35 - 39

498

6.0

21

350

111

8

8

40 - 44

580

7.0

10

451

105

12

2

45 - 49

759

9.1

12

550

163

31

3

50 - 54

686

8.2

8

478

143

56

1

55 - 59

468

5.6

5

301

93

67

2

60 - 64

295

3.5

2

168

47

74

4

65 - 69

304

3.6

-

156

35

112

1

70 - 74

289

3.5

4

119

29

134

3

75 - 79

226

2.7

5

40

22

159

-

80 - 84

76

0.9

2

9

7

58

-

85 - 89

46

0.6

1

3

5

35

2

90 +

20

0.2

1

1

-

18

-

-

-

-

-

-

-

-

celkem

8 338

100.0

2 860

3 692

966

775

45

0 - 14

1 445

17.3

1 445

x

x

x

x

15 - 59

5 637

67.6

1 400

3 196

821

185

35

60 +

1 256

15.1

15

496

145

590

10

37

0.4

16

18

2

-

1

3. Ženy

nezjištěno

Z celkového počtu žen osoby s dlouhodob. pobytem

53

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, pohlaví a věku k 1. 3. 2001 Okres: Okres Mělník Obec: 535087 Neratovice v tom Pohlaví, věková skupina

Obyvatelstvo úhrnem

Obyvatelstvo úhrnem

pracující celkem

z toho pracující prac. studenti důchodci a učni

nezaměstnaní

z toho ekonomicky nezjištěná neaktivní ekonomická nepracující ost. s vlastním celkem aktivita důchodci zdrojem obživy

0 - 14

2 863

x

x

x

x

2 863

x

x

x

15 - 19

1 129

123

-

15

80

909

-

8

17

20 - 24

1 435

1 030

-

25

137

241

14

56

27

25 - 29

1 606

1 260

1

12

117

188

14

115

41

30 - 34

1 198

972

4

-

98

86

10

46

42

35 - 39

1 040

881

5

-

77

50

24

15

32

40 - 44

1 113

985

7

-

55

41

27

7

32

45 - 49

1 436

1 260

7

-

60

90

72

6

26

50 - 54

1 407

1 178

11

-

67

147

126

4

15

55 - 59

980

563

65

-

19

382

380

1

16

60 - 64

558

118

70

-

-

432

432

-

8

65 - 69

526

34

31

-

-

487

487

-

5

1 025

23

22

-

-

1 002

1 002

-

-

2

2

-

-

-

-

-

-

-

abs.

16 318

8 429

223

52

710

6 918

2 588

258

261

v%

100.0

51.7

1.4

0.3

4.4

42.4

15.9

1.6

1.6

0 - 14

1 418

x

x

x

x

1 418

x

x

x

15 - 19

595

74

-

6

54

459

-

-

8

20 - 24

740

566

-

14

77

84

11

2

13

25 - 29

791

697

-

8

55

16

8

1

23

30 - 34

596

534

2

-

31

6

5

1

25

35 - 39

542

468

1

-

37

16

12

4

21

40 - 44

533

476

3

-

25

10

9

1

22

45 - 49

677

614

3

-

23

24

24

-

16

50 - 54

721

644

8

-

24

41

37

4

12

55 - 59

512

402

18

-

18

84

83

1

8

60 - 64

263

62

20

-

-

198

198

-

3

65 - 69

222

19

17

-

-

201

201

-

2

70 +

368

16

15

-

-

352

352

-

-

70 + nezjištěno celkem

Muži

54

nezjištěno

2

2

-

-

-

-

-

-

-

abs.

7 980

4 574

87

28

344

2 909

940

14

153

v%

100.0

57.3

1.1

0.4

4.3

36.5

11.8

0.2

1.9

0 - 14

1 445

x

x

x

x

1 445

x

x

x

15 - 19

534

49

-

9

26

450

-

8

9

20 - 24

695

464

-

11

60

157

3

54

14

25 - 29

815

563

1

4

62

172

6

114

18

30 - 34

602

438

2

-

67

80

5

45

17

35 - 39

498

413

4

-

40

34

12

11

11

40 - 44

580

509

4

-

30

31

18

6

10

45 - 49

759

646

4

-

37

66

48

6

10

50 - 54

686

534

3

-

43

106

89

-

3

55 - 59

468

161

47

-

1

298

297

-

8

60 - 64

295

56

50

-

-

234

234

-

5

65 - 69

304

15

14

-

-

286

286

-

3

70 +

657

7

7

-

-

650

650

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

abs.

8 338

3 855

136

24

366

4 009

1 648

244

108

v%

100.0

46.2

1.6

0.3

4.4

48.1

19.8

2.9

1.3

celkem

Ženy

nezjištěno celkem

55

Obyvatelstvo ekonomicky aktivní podle postavení v zaměstnání, pohlaví a věku Okres: Okres Mělník Obec: 535087 Neratovice v tom Obyvatelstvo ekonomicky samostatně členové pomáhající nezjištěné aktivní celkem zaměstnavatelé zaměstnanci činní prod. družst. rodinní přísl. postav. v zam.

Pohlaví, věková skupina Obyvatelstvo úhrnem

15 - 19

203

-

111

5

-

3

84

20 - 29

2 544

30

2 034

251

2

11

216

30 - 39

2 028

44

1 567

292

4

10

111

40 - 49

2 360

78

1 892

278

5

15

92

50 - 59

1 827

44

1 534

166

4

4

75

175

7

120

30

-

4

14

2

-

2

-

-

-

-

abs.

9 139

203

7 260

1 022

15

47

592

v%

100.0

2.2

79.4

11.2

0.2

0.5

6.5

15 - 19

128

-

67

5

-

2

54

20 - 29

1 395

21

1 088

186

-

5

95

30 - 39

1 070

28

766

213

3

2

58

40 - 49

1 138

54

846

191

-

4

43

50 - 59

1 088

32

904

110

3

1

38

60 a více

97

5

62

21

-

2

7

nezjištěno

2

-

2

-

-

-

-

abs.

4 918

140

3 735

726

6

16

295

v%

100.0

2.8

75.9

14.8

0.1

0.3

6.0

15 - 19

75

-

44

-

-

1

30

20 - 29

1 149

9

946

65

2

6

121

30 - 39

958

16

801

79

1

8

53

40 - 49

1 222

24

1 046

87

5

11

49

50 - 59

739

12

630

56

1

3

37

78

2

58

9

-

2

7

-

-

-

-

-

-

-

abs.

4 221

63

3 525

296

9

31

297

v%

100.0

1.5

83.5

7.0

0.2

0.7

7.0

60 a více nezjištěno celkem

Muži

celkem

Ženy

60 a více nezjištěno celkem

56

Obyvatelstvo ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti k 1. 3. 2001 Okres: Okres Mělník Obec: 535087 Neratovice

Odvětví ekonomické činnosti

Obyvatelstvo ekonomicky aktivní celkem abs.

Obyvatelstvo úhrnem

9 139

abs.

Ženy

v%

abs.

v%

100.0 4 918 100.0 4 221 100.0

zemědělství, lesnictví a rybolov

81

0.9

54

1.1

27

0.6

dobývání nerostných surovin

10

0.1

7

0.1

3

0.1

40.7 1 296

30.7

zpracovatelský průmysl a výroba elektřiny stavebnictví

3 300

36.1 2 004

695

7.6

614

12.5

81

1.9

1 012

11.1

425

8.6

587

13.9

pohostinství a ubytování

292

3.2

126

2.6

166

3.9

doprava, pošty a telekomunikace

641

7.0

427

8.7

214

5.1

peněžnictví a pojišťovnictví

184

2.0

57

1.2

127

3.0

činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky

459

5.0

231

4.7

228

5.4

36

0.4

24

0.5

12

0.3

veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení

397

4.3

216

4.4

181

4.3

školství

367

4.0

63

1.3

304

7.2

zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti

360

3.9

43

0.9

317

7.5

ostatní veřejné a osobní služby

453

5.0

187

3.8

266

6.3

439

4.8

296

6.0

143

3.4

obchod, opravy motorových vozidel a spotř. zboží

z toho:

v%

Muži

výzkum a vývoj

Z úhrnu osoby s druhým případně dalším zaměstnáním

57

Obyvatelstvo vyjíždějící za prací, do učení a školy mimo obec trvalého pobytu podle pohlaví a věku k 1. 3. 2001 Okres: Okres Mělník Obec: 535087 Neratovice Pracující

Pohlaví, věková skupina Obyvatelstvo úhrnem

Žáci, studenti, učni

celkem

vyjíždí

z toho denně

celkem

vyjíždí

z toho denně

x

x

x

1 757

127

110

15 – 19

108

78

64

914

516

477

20 – 29

2 253

1 289

1 086

203

198

145

30 – 39

1 853

745

632

-

-

-

40 – 49

2 245

851

750

-

-

-

50 – 59

1 741

599

516

-

-

-

175

49

42

-

-

-

2

1

1

-

-

-

abs.

8 377

3 612

3 091

2 874

841

732

v%

100.0

43.1

36.9

100.0

29.3

25.5

do 14 let

x

x

x

875

70

60

15 – 19

68

50

38

465

270

247

20 – 29

1 241

702

588

100

97

74

30 – 39

1 002

466

390

-

-

-

40 – 49

1 090

475

407

-

-

-

50 – 59

1 046

370

315

-

-

-

60 a více

97

29

25

-

-

-

nezjištěno

2

1

1

-

-

-

abs.

4 546

2 093

1 764

1 440

437

381

v%

100.0

46.0

38.8

100.0

30.3

26.5

do 14 let

60 a více nezjištěno celkem

Muži

celkem

58

Ženy

do 14 let

x

x

x

882

57

50

15 - 19

40

28

26

449

246

230

20 - 29

1 012

587

498

103

101

71

30 - 39

851

279

242

-

-

-

40 - 49

1 155

376

343

-

-

-

50 - 59

695

229

201

-

-

-

78

20

17

-

-

-

-

-

-

-

-

-

abs.

3 831

1 519

1 327

1 434

404

351

v%

100.0

39.7

34.6

100.0

28.2

24.5

60 a více nezjištěno celkem

59

PŘÍLOHA B : Výsledky voleb do Poslanecké snìmovny Parlamentu ÈR (1992 = ÈNR) v letech 1992 až 2002 – údaje v % získaných platných volebních hlasù Uvedeny volební strany, které alespoò v jednìch volbách získaly více než 4% hlasù. Volební strana ČSSD ODS KSČM US KDU DEU Rep. LSU ODA

1992

1996 9.1 30,3 10,2 0 3,0 0 5,5 10,3 13,0

1998 23,4 36,7 7,8 0 4,0 4,7 7,9 0 8,8

2002 33,1 34,3 7,0 8,9 5,5 1,7 4,0 0 0

30,6 28,3 16,6 13,7 1,2 0 0

60