Program Knihovny současnosti září

Program Knihovny současnosti 2015 8. – 10. září Univerzita Palackého v Olomouci

Sdružení knihoven ČR Ústřední knihovnická rada ČR

Záštitu nad letošním ročníkem konference Knihovny současnosti převzali Mgr. Daniel Herman, ministr kultury České republiky, a Ing. Jiří Rozbořil, hejtman Olomouckého kraje.

Milé kolegyně, milí kolegové, vážení přítomní, dovolte, abych vás co nejsrdečněji přivítal zde v Olomouci na již 23. ročníku největší a v Čechách nejvýznamnější knihovnické konference Knihovny současnosti 2015. Letos poprvé vás zde vítám jako předseda pořádající organizace Sdružení knihoven ČR – tuto funkci chápu jako čestnou, ale zároveň jako velmi zavazující, neboť pokračovat v nastavené vysoké úrovni, na kterou jsme si v poslední době zvykli, nebude jednoduché: protože náš obor je perspektivní, bezesporu má svoji budoucnost a já si jsem plně vědom stoupajících nároků odborné veřejnosti na informace a nové impulsy – konkrétně tady, na našich setkáních. Není to tak dlouho, kdy součástí knihovnického života byla papírová legitimace a sbírka razítek, regály byly plné knihovních svazků. Dnes veskrze laskavá vzpomínka. Knihovny sice stále nabízí prostor pro čtení, ale forma elektronických knih umožnila nabídnout čtenáři a uživateli našich služeb další rozměr – rozměr osobního prostoru. Knihovnu „při ruce“ doma i na cestách, knihovnu sdílenou, komunitní i soukromou a při osobní návštěvě, doufejme, knihovnu pohodlnou – jako obývací pokoj. Konference Knihovny současnosti opět ukazuje, že knihovna je stále živou a nezbytnou součástí kulturního a společenského života a že mnohé už nyní svými projekty, svou nabídkou i vzhledem reprezentují představy oněch knihoven budoucnosti: knihovny s „live“ přenosem ze spisovatelova pera (čtenáři budou moci svému oblíbenému autorovi napovídat linku příběhu), nebo knihovna s hologramem místo knihovníka? Vážení návštěvníci letošní konference, doufám, že budete s programem a průběhem těchto tří dnů spokojeni, a já vám za sebe i za své kolegy, kterým děkuji za pomoc, přeji příjemně strávený čas a mnoho načerpané inspirace. Děkuji vám, že jste tady. RNDr. Tomáš Řehák, předseda Sdružení knihoven ČR

3

PROGRAM ÚTeRý 8. 9.

13.00 – 14.00

ZAhájeNí

Zdravice

AulA PRávNické fAkulTy

14.00 – 14.30 Zaslouží si to – předání medailí Z. V. Tobolky 14.30 – 15.00 firemní prezentace from R.u.R. to 4DB.S.R. or from the idea to the best book scanners today Přestávka 15.15 – 16.45 NOvé vlNy

library Transformation: libraries – the citizen’s driving force for innovation Přestávka 17.00 – 18.30 A new library mission for the 21st century 19:30

PŘíRODOvěDecká fAkulTA

ZAhAjOvAcí RAuT

............................... STŘeDA 9. 9.

9:00 – 10:30

MíSTNOST u3 – v ANGličTiNě BeZ TluMOčeNí

WORkShOP

New library services and new librarian roles 11:00 – 12:30

DiSkuZe

A discussion of the transformation of the libraries...

1. lidé 8:00 – 12:30 PŘeDNášky

MAlý Sál č. 1

Úvod

8:05 – 8:55 Nejdůležitější v knihovně jsou lidé aneb jak si také usnadnit personální práci 9:00 – 9:30 kompetenční modely – moderní nástroj pro efektivní řízení lidských zdrojů v organizaci 9:35 – 10:00 Mýty a skutečnost v řízení knihoven 10:00 – 10:30 Přestávka 10:30 – 11:30 Práce při studiu, studium při práci 11:35 – 12:05 Absolvent oboru knihovnictví -  knihovník 2.0 12:10 – 12:40 koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků v čR – její tvorba a aktuální stav 4

14:00 – 15:30 WORkShOPy

MíSTNOST u1

Práce a gender 15:30 – 17:00

MíSTNOST u5

Spolupráce knihovnických škol a knihoven 14:00 – 15:30

MíSTNOST 4.23

jak vybrat nejlepšího knihovníka 15:30 – 17:00

MíSTNOST 4.23

Typová pozice AkviZiTéR – co všechno má umět a dělat?

2. infobox PŘeDNášky

9:00 – 9:45

MAlý Sál č. 2

Po čem čtenáři touží. jaká jsou jejich očekávání od knihovních webů a jak tato očekávání naplnit 9:45 – 10:00 Tritius – Webový informační systém nové generace 10:00 – 10:25 Databáze přidaného obsahu ke knihám 10:25 – 10:50 Novinky v projektu Obalkyknih.cz 10:50 – 11:00 Přestávka 11:00 – 11:15 Souborný katalog a digitální knihovna v systému verbis a Portaro 11:15 – 11:40 Devět měsíců s kohou: opensource knihovní systém v praxi 11:40 – 11:55 eBScO & yBP Nové modely akvizice elektronických a tištěných knih 11:55 – 12:20 Opensource SW napomáhá sdílení regionálních záznamů a rukopisů 12:20 – 12:45 Otevřený knihovní software evergreen jako prostředek pro tvorbu společného katalogu 12:35 – 13:30 Oběd 13:30 – 13:55 katalogizační pravidla a jejich použití v praxi 13:55 – 14:20 TeMAP aneb zpřístupnění a další hrátky s kartografickými dokumenty 14:20 – 14:45 Analytická bibliografie v čR – od vize ke koncepci 14:45 – 14:55 Přestávka 14:55 – 15:20 Zachraňme naše zvukové dědictví aneb co můžeme nabídnout 5

15:20 – 15:45 virtuální depozitní knihovna – nástroj pro doplňování bohemikálních konzervačních sbírek 15:45 – 16:10 efektivní intranet – rozjezdy a pravidelné linky 16:10-16:35 Google aplikace ve službách knihovny 16:35 – 17:05 ZávěRečNá DiSkuSe

Pro koho je fRBR a jak ho naservírovat?

3. Služby v akci best practice v OBlASTi SlužeB

MíSTNOST u2

Značka není jen logo, platí to i pro knihovny? vracení knih na pobočkách, Bleskovka a jiné doplňkové služby Setkání dvou světů … neslyšící v knihovně kniha do vlaku kosmas – největší knižní distributor (firemní prezentace) Biblioterapie komunitní plánování a knihovna, portál Sociální pomoc Písecka lekotéka, Muzikoterapie, Arteterapie… knihovnám pro inspiraci, uživatelům k užitku Služby bez hranic (péče knihovny o polskou minoritu) více hlav více dokáže – komunitní spolupráce v klimkovicích Projekt libDesign knihovna na cestách

4. kreativní knihovny PŘeDNášky

13:30 – 14:00

MAlý Sál

jak… aktivně přistoupit ke vzdělávacímu potenciálu kulturních institucí a tvořivě ho využít 14:00 – 14:30 knihovna jako skrýš nejlepšího obsahu! jak ho může předat pomocí komunikace na sociálních sítích? 14:30 – 15:00 knihovna jako pracovna místa (a infrastruktura státu) 15:00 – 15:25 Přestávka 15:25 – 15:30 kosmas – největší knižní distributor (firemní prezentace) 15:30 – 16:00 hravou cestou za poznáním – Nejen o počítačové hře kingdom come: Deliverance 16:00 – 16:30 kreativně přemýšlet – kreativně jednat

6

16:30 – 17:00 Případové studie mapování kulturních a kreativních průmyslů v Plzni a Pardubicích – odvětví literatura. Patří knihovny do kulturních a kreativních průmyslů? Pokud ano, co to znamená z pohledu stakeholderů? 17:00 – 18:00 hravá sebeprezentace knihoven

WORkShOPy

14:00 – 16:00 (s 30minutovou přestávkou)

MíSTNOST u3

jak… aktivně přistoupit ke vzdělávacímu potenciálu kulturních institucí a tvořivě ho využít 16:00 – 17:30

MAlá DílNA

#ovceavlk MAlá DílNA

15:30 – 17:30

MíSTNOST u4

Brána knihoven otevřená? BeST PRAcTice

17:00 – 18:00

MíSTNOST u2

jak na komunikaci (nejen) se čtenáři

............................... čTvRTek 10. 9.

8:00 – 8:15

ZAhájeNí

koncepce rozvoje knihoven

AulA PRávNické fAkulTy – PŘeDNášky

8:15 – 8:45 centrální portál knihoven: od počátků k pilotnímu provozu 8:45 – 9:15 české digitalizační projekty, jejich výsledky a agregace 9:15 – 9:45 Připravujeme novou koncepci rozvoje knihoven na léta 2016–2020 s výhledem do roku 2025 9:45 – 10:00 Bezbariérová knihovna – předání prvních certifikátů 10:00 – 10:30 Přestávka 10:30 – 10:45 výsledky práce dílen a sekcí představí zástupci jednotlivých programových bloků 10:45 – 12:00 Zakončení 12.00 Závěr konference

7

Rozložení jednotlivých bloků

ÚTeRý 8. ZáŘí

8:00

9:00

10:00

11:00

Aula právnické fakulty

STŘeDA 9. ZáŘí Malý sál č. 1

Lidé / P

Malý sál č. 2

Infobox / P

Místnost u1 Služby v akci / P

Místnost u2

Zahraniční hosté / W

Místnost u3 Místnost u4 Místnost 4.23

čTvRTek 10. ZáŘí Aula právnické fakulty

8

Koncepce a CPK / P

Závěrečná vystoupení

12:00

13:00

14:00

15:00

Zahájení konference

16:00

17:00

18:00

Nové vlny / P

Kreativní knihovny / P Infobox / P Lidé / W Kreativní knihovny / W Kreativní knihovny / W Kreativní knihovny / W Lidé / W

9

přednáška P, workshop W

Detailní harmonogram druhého dne

STŘeDA 9. ZáŘí

lidé přednášková část Malý sál č. 1

8:00

8:00–8:05 Úvod 8:05–8:55 Nejdůležitější v knihovně jsou lidé aneb Jak si také usnadnit personální práci / Zlata Houšková

9:00

9:00–9:30 Kompetenční modely–moderní nástroj pro efektivní řízení lidských zdrojů v organizaci / Jana Hrdličková, Městská knihovna v Praze 9:35–10:00 Mýty a skutečnost v řízení knihoven / Libuše Foberová, ÚBK FPF SU, Opava

10:00

10:00–10:30 Přestávka 10:30–11:30 Práce při studiu, studium při práci / Martin Krčál – Radka Římanová – Libuše Foberová

infobox přednášky Malý sál č. 2

Služby v akci přednášky Místnost u2 Jedná se o představení Best practice v oblasti služeb. Každá přednáška trvá cca 15 až 20 minut. Problematice služeb se věnuji i workshopy zahraničních hostů. 8:00 Zahájení

9:00–9:45 Po čem čtenáři touží. Jaká jsou jejich očekávání od knihovních webů a jak tato očekávání naplnit / Tomáš Bartl, Direct People 9:45–10:00 Tritius – Webový informační systém nové generace / Jiří Šilha, LANius s.r.o.

Koncepce komunikace knihoven / Pavlína Lonská, Městská knihovna v Praze

10:00–10:25 Databáze přidaného obsahu ke knihám / Martin Krčál, KISK FF MU 10:25–10:50 Novinky v projektu ObalkyKnih.cz / Jiří Nechvátal, JVK

Setkání dvou světů–neslyšící v knihovně / Lucie Romancová, Krajská knihovna v Liberci

Vracení knih na pobočkách, Bleskovka a jiné doplňkové služby / Barbora Urbánková, Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana Uherské Hradiště

Kniha do vlaku / Ilona Salajková, Městská knihovna Mikulov

10:50–11:00 Přestávka

11:00

12:00

11:35–12:05 Absolvent oboru knihovnictví – Knihovník 2.0 / Božena Děcká a Bohumila Sedláková, OA, SOSK a VOŠ, Brno

12:10–12:40 Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků v ČR – její tvorba a aktuální stav / Helena Bouzková, Národní lékařská knihovna, Praha – Zlata Houšková Pauza na oběd (12:40 až 14:00)

11:00–11:15 Souborný katalog a digitální knihovna v systému Verbis a Portaro / Ing. Petr Štefan, KP-sys 11:15–11:40 Devět měsíců s Kohou: opensource knihovní systém v praxi / Michal Denár, MK Ústí n. Orlicí a Česká Třebová 11:40–11:55 EBSCO & YBP – Nové modely akvizice elektronických a tištěných knih / Tomáš Bačík, Jan Luprich, EBSCO Information Services, s.r.o 11:55–12:20 Opensource SW napomáhá sdílení regionálních záznamů a rukopisů / Alena Sahánková, Bohdan Šmilauer, Všenorská knihovna a informační centrum Berounka 12:20–12:45 Otevřený knihovní software Evergreen jako prostředek pro tvorbu společného katalogu / Eva Cerniňáková, Václav Jansa

Kosmas – největší knižní distributor (firemní prezentace) Biblioterapie / Marcela Kořínková, Knihovna Kroměřížska Komunitní plánování a knihovna, portál Sociální pomoc Písecka / Roman Dub, Městská knihovna Písek Lekotéka, Muzikoterapie, Arteterapie / Martina Bartáková, Mgr. Soňa Štoudková Knihovnám pro inspiraci, uživatelům k užitku / Pavel Zajíc, Městská knihovna v Rožnově pod Radhoštěm

13:00

Pauza na oběd (12:45 až 13:30)

Služby bez hranic (péče o polskou minoritu) / Jana Galášová, Městská knihovna Český Těšín

14:00

13:30–13:55 Katalogizační pravidla a jejich použití v praxi / Lenka Maixnerová, Michal Záviška, Národní lékařská knihovna 13:55–14:20 TEMAP aneb zpřístupnění a další hrátky s kartografickými dokumenty / Eva Novotná, Knihovna kartografie PřF UK 14:20–14:45 Analytická bibliografie v ČR – od vize ke koncepci / Jiří Mika, Středočeská vědecká knihovna 14:45–14:55 Přestávka 14:55–15:20 Zachraňme naše zvukové dědictví aneb Co můžeme nabídnout / Filip Šír, MZK, Iva Horová, AMU 15:20–15:45 Virtuální depozitní knihovna – nástroj pro doplňování bohemikálních konzervačních sbírek / Tomáš Foltýn, NK ČR 15:45–16:10 Efektivní intranet – rozjezdy a pravidelné linky / Vojtěch Vojtíšek, MKP, Alena Chodounská, NTK

Závěr

15:00

16:00

17:00

18:00

Lidé – workshopy Místnost U1 14:00–15:30 Práce a gender / Robert Čapek, Univerzita Hradec králové Místnost 4.23 14:00–15:30 Jak vybrat nejlepšího knihovníka / Radka Římanová, Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha Místnost U1 15:30–17:00 Spolupráce knihovnických škol a knihoven / Martin Krčál, KISK FF MU, Brno Místnost 4.23 15:30–17:00 Typová pozice AKVIZITÉR–co všechno má umět a dělat? / Zuzana Hájková, Jihočeská vědecká knihovna, České Budějovice – Miluše Faitová, Západočeská univerzita, Plzeň

16:10–16:35 Google aplikace ve službách knihovny / Petr Žabička, MZK 16:35–17:05 Závěrečná diskuze

Více hlav více dokáže – komunitní spolupráce v Klimkovicích / Zuzana Konvičková, Městská knihovna Klimkovice Projekt LibDesign / Alena Chodounská, LibDesign Knihovna na cestách / Andrea Karlovcová, Šmidingerova knihovna Strakonice

kreativní knihovny přednášky Malý sál č. 1

workshopy Místnost u3

seminář Místnost u2

dílna Místnost u4

Zahraniční hosté workshopy Místnost u3

9:00–10:30 New library services and new librarian roles / Jakob Heide Petersen

11:00–12:30 A discussion of the transformation of the libraries from book/media oriented places to public spaces offering support to citizens lifes / Knud Schulz

13:30–14:00 Jak… aktivně přistoupit ke vzdělávacímu potenciálu kulturních institucí a tvořivě ho využít / Mgr. Kateřina Tomešková, Ph.D.

14:00–14:30 Knihovna jako skrýš nejlepšího obsahu! Jak ho může předat pomocí komunikace na sociálních sítích? / Kateřina Borovanská, FREYA & Belles Lettres 14:30–15:00 Knihovna jako pracovna místa (a infrastruktura státu) / Petr Škyřík, KISK

14:00–16:00 Jak… aktivně přistoupit ke vzdělávacímu potenciálu kulturních institucí a tvořivě ho využít / Mgr. Kateřina Tomešková, Ph.D. (včetně 30minutové přestávky)

15:30–17:30 Brána knihoven otevřená? / Alexandra Brabcová

15:00–15:25 Přestávka 15:25–15:30 Kosmas – největší knižní distributor (firemní prezentace) 15:30–16:00 Hravou cestou za poznáním – Nejen o počítačové hře Kingdom Come: Deliverance / Jiří Rýdl 16:00–16:30 Kreativně přemýšlet – kreativně jednat / Ing. Libuše Nivnická 16:30–17:00 Role knihoven ve strategiích pro kulturu a kreativitu ve městech / Ing. Mgr. Markéta Dubová, ONplan, MgA. Olga Škochová, Kvas 17:00–18:00 Hravá sebeprezentace knihoven / Klára Smolíková

16:00–17:30 #ovcealvk / Martina Wolna

17:00–18:00 Jak na komunikaci nejen se čtenáři / Věra Ondřichová

Důležité informace a kontakty

Právnická fakulta UPOL – Tř. 17. listopadu 8 Přírodovědecká fakulta UPOL – 17. listopadu 1192/12 Menza – Výdejna Šmeralova – Šmeralova 6, Olomouc Koleje generála Svobody – Šmeralova 1122/12

ROZlOžeNí MíSTNOSTí, PRávNická fAkulTA: Aula, malé sály – budova B, přízemí U1, U2 – budova A, suterén U3, U4, U5 – budova A, přízemí 4.23 – budova B, 3. patro (nejvyšší)

SPOlečeNSký RAuT – 6. PATRO, PŘíRODOvěDecká fAkulTA vyDáváNí jíDel: Snídaně: 7:00 – 9:00, oběd: 12:00 – 14:00, večeře: 17:30 – 19:30

uByTOváNí: příjezd nejdříve ve 14:00, odjezd do 10:00

kONTAkTy NA ORGANiZáTORy: Veronika Chruščová, 734 684 729, [email protected], SDRUK ČR Šárka Bílá, 606 625 598, [email protected], VKOL Další kontakty: www.facebook.com/sdrukcr, www.twitter.com/konferenceks

12

PROGRAM PODROBNě ÚTeRý 8. 9.

13.00 – 14.25

ZAhájeNí

Zdravice

AulA PRávNické fAkulTy

14.00 – 14.30 Zaslouží si to – předání medailí Z. V. Tobolky 14.30 – 15.00 firemní prezentace from R.u.R. to 4DB.S.R. or from the idea to the best book scanners today / Ivo Iossiger "i am starting a digitization project. What are the right specifications for a book scanner?" Presents a summary of typical expectations for scanning books – highlights important parameters for chosing the right book scanner – advices and secrets from a designer of book scanners. Topics include: Myths and legends about V-shape scanners – weak points of existing solutions on the market – alternative technologies and their drawbacks – samples of what is not said and what are the risks behind – expectations of photography and colorimetry – illusions about crazy scanning speeds offered by manufacturers, remind limits from the books – trends for image resolutions and formats. After that we will open the discussion about what is more important: the container or the content? Check our scanner individually and figure out if it meets your expectations … Ivo Iossiger – President and owner of 4DigitalBooks, Switzerland Motto: „Better see once than hear hundred times" ivo iossiger started his professional career as Computer Technician already during his studies. Then he evolved as Senior Process Engineer in Silicon Graphics. Since 1998 he founded the company known as 4DigitalBooks, the first company in the World that started manufacturing robotic book scanners for digitizing bound documents. He invented and designed the 1st automatic book scanner, with the challenge to produce a reliable solution for handling the largest possible variety of books, bindings and papers. Today 4DigitalBooks delivers 1st class automatic book scanners to speed up mass digitization of books and to reduce associated costs for projects around the World. Customers are libraries and scanning service providers. Od R.u.R. k 4DB.S.R. aneb od nápadu po nejlepší skenery knih současnosti Začínáme nový digitalizační projekt. co očekávám od “našeho” budoucího knižního skeneru? Shrnutí typických očekávání před zahájením skenování knih – klíčové parametry jako základ pro výběr správné technologie – rady a taje z dílny vývojáře knižních skenerů. Klíčové myšlenky: mýty a legendy kolem V-shape skenerů – slabá místa dříve dostupných komerčních řešení – alternativy a jejich nevýhody – nač se ptát před nákupem skeneru a co riskujete, když to neuděláte – fotky a kolorimetrie: výstupy skenerů – úúúúžasné výkony skenovacích mašin aneb “A co na to zdraví vašich knížek”? – trendy v rozlišení skenů a formátech. Následně i kdykoli během konference otevřeme diskusi na téma „Je důležitější balení nebo obsah? Ivo Iossiger – Předseda představenstva a majitel firmy 4DigitalBooks, Švýcarsko Motto: „Lépe jednou vidět než stokrát slyšet“

13

ivo iossiger svou profesní kariéru zahájil již během studií jako počítačový technik, následně rozvíjel své schopnosti jako senior technolog v Silicon Graphics. V roce 1998 založil firmu 4DigitalBooks, první firmu na světě vyrábějící robotizované knižní skenery pro digitalizaci vázaných dokumentů. Vyvinul a navrhl 1. automatický knižní skener s cílem vytvořit spolehlivé a stabilně fungující řešení pro zpracování co největšího množství různorodých typů knih, jejich vazeb i všemožných jiných tiskovin.

V současnosti dodává firma 4DigitalBooks automatizované knižní skenery nejvyšší kategorie s cílem digitalizovat velké objemy knih při snižování dodatečných nákladů digitalizačních projektů kdekoli na světě. Klienty firmy jsou knihovny a servisní organizace poskytující službu digitalizace. Více se dozvíte na str. 36 – Další program 15.00 – 15.15 Přestávka ........................... 15.15 – 16.45 NOvé vlNy

knud Schulz – ředitel knihovny v Aarhusu liBRARy TRANSfORMATiON: liBRARieS – The ciTiZeN’S DRiviNG fORce fOR iNNOvATiON Libraries are places where the general public can find inspiration and meet new ideas, either on their own within this public sphere, or in the company of others. How do we sketch the future library transitioning to a space for citizens and community connections. Knud schulz has been the manager of the Main Library in Aarhus since 1987. He is an educated librarian with a supplementary Masters degree in Public Management (MPM) from 2003. During the past years, The Main Library in Aarhus has focused on transforming routine library services from being staff driven into carrying a high level of user selfservice and partnership engagement. The library development strategy on staff competencies is the support of user processes and development of the interactive library supporting both lifelong- and experience based learning. Currently, the Main Library is working with transforming from the familiar library in the building from 1934 to Dokk1, the new library and Citizens’ Services on the seafront opened in June 2015.

PROMěNA kNihOveN: kNihOvNy – OBčANSká hNAcí SílA iNOvAcí Knihovny jsou místa, kde může veřejnost najít inspiraci a načerpat nové myšlenky, a to buď na vlastní pěst, nebo ve společnosti ostatních. Jak můžeme načrtnout, naplánovat knihovny budoucnosti, které se mění na prostor pro občany a komunitní život. Knud schulz je ředitelem Hlavní knihovny v Aarhusu od roku 1987. Je vystudovaný knihovník s dodatečným magisterským titulem v Public Management z roku 2003. V minulých letech se Hlavní knihovna v Aarhusu soustředila na proměnu z běžné knihovny se službami poskytovanými knihovníky na knihovnu s vysokou úrovní uživatelské samoobsluhy s výpomocí. Rozvojová strategie knihovny v personálních kompetencích spočívá v důrazu na podporu uživatelských procesů a rozvoji interaktivní knihovny podporující jak celoživotní, tak na zkušenostech založené vzdělávání. Současně, hlavní knihovna stále pracuje na přeměně známé budovy z roku 1934 v Dokk1, novou knihovnu a místo občanské vybavenosti na nábřeží, která byla otevřena v červnu 2015. 16.45 – 17.00 PŘeSTávkA 17.00 – 18.30 jakob heide Petersen – ředitel knihovny v kodani A NeW liBRARy MiSSiON fOR The 21ST ceNTuRy Libraries have also been about enriching the lives of citizen’s allowing them to reach their full potential through learning and cultural experiences. The most important means has been the library collection and giving all citizens access to information and literature. The media development, changing user habits, and new demands on citizens are changing the traditional role of the public library. R David Lankes talk of the library as a platform for the community and of a development from places of knowledge access to knowledge creation. How can libraries of today respond to the new demands and developments and what will it mean for the library’s mission and specific services? 14

Jakob petersen is library Director in Copenhagen and chairman of the Danish public libraries´ e-book service. He is responsible for Copenhagen’s new library strategy. He joined the City of Copenhagen in 2013 from a long career as a government employee. He was head of the division for libraries at The Danish Agency for Culture and before that he was head of secretariat for Denmark’s Electronic Research Library (DEFF). He has worked extensively on national library policy and strategies for both research and public libraries and written numerous reports, reviews, articles and analyses. He was secretary for the committee on public libraries in the knowledge society that published its report in 2010 and co-author of the report on a joint digital library for the Danish public libraries. NOvé POSláNí kNihOvNy PRO 21. STOleTí Knihovny by stále měly být obohacením života občanů, měly by jim umožnit dosáhnout a využít naplno vlastní potenciál skrze učení a kulturní zkušenosti. Nejdůležitější význam mají knihovní sbírky a poskytování přístupu k informacím a literatuře všem. Rozvoj médií, měnící se uživatelské návyky a nové požadavky na občany mění tradiční roli veřejné knihovny. R. David Lankes hovoří o knihovně jako platformě pro komunitu a o vývoji knihovny jako místa, kde jsou vědomosti přístupné, v místo, kde vědomosti budou vznikat. Jak mohou knihovny současnosti odpovědět na nové požadavky a vývoj a co to bude znamenat pro poslání knihoven a jejich specifické služby? Jakob petersen je ředitel knihovny v Kodani a předseda dánské e-book služby veřejných knihoven. Je zodpovědný za novou kodaňskou knihovní strategii. Pro město Kodaň pracuje od roku 2013 po dlouhé kariéře státního zaměstnance. Byl vedoucím oddělení pro knihovny v Dánské agentuře pro kulturu a předtím byl vedoucím sekretariátu Dánské elektronické výzkumné knihovny. Rozsáhle se věnoval národní politice knihoven a strategiím pro výzkumné i veřejné knihovny a sepsal mnoho zpráv, hodnocení, článků a analýz. Byl tajemníkem komise, která se věnovala postavení veřejné knihovny ve vzdělávání společnosti a která publikovala svou zprávu v roce 2010, a je také spoluautorem zprávy o společné digitální knihovně dánských veřejných knihoven. Prezentace zahraničních speakerů budou simultánně tlumočeny.

MODeRáTOR A GARANT

RNDr. Tomáš Řehák / Městská knihovna v Praze rNDr. tomáš Řehák vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Později nastoupil do výpočetního střediska VŠCHT jako programátor-analytik. V roce 1992 opustil vysokou školu a na základě vítězného konkursu nastoupil do Městské knihovny v Praze jako specialista a interní poradce v oblasti IT. Z poradenské role přešel k výkonnému managementu – vybudoval oddělení IT, které pod jeho vedením vyvinulo dodnes používaný knihovnický systém Koniáš. V roce 2002 byl jmenován ředitelem Městské knihovny v Praze. Ve svém volném čase se už od počátku 80. let zabýval výchovou mládeže. Vedl turistický oddíl, který v roce 1990 vstoupil do obnoveného Junáka – svazu skautů a skautek ČR.

........................... 19:30 ZAhAjOvAcí RAuT

15

PŘíRODOvěDecká fAkulTA – 6. patro

STŘeDA 9. 9.

9:00 – 10:30

WORkShOP

Zahraniční hosté

MíSTNOST u3 – v ANGličTiNě BeZ TluMOčeNí

NeW liBRARy SeRviceS AND NeW liBRARiAN ROleS / Jakob Heide Petersen Open libraries doesn’t necessarily just mean access to the library space and collection. It could mean a whole new range of service and a new library organization with new roles for the librarian. The workshop will include a presentation of a Danish program in Copenhagen where library services have been completely redesigned with new roles for staff. We will discuss these services and their relevance in your libraries. NOvé SlužBy kNihOveN A NOvá ROle kNihOvNíkA Otevřené knihovny nezbytně neznamenají pouze přístup do prostoru knihovny a ke kolekci. Mohlo by to znamenat i celou řadu nových služeb a novou organizaci knihovny s novou rolí pro knihovníka. Workshop bude zahrnovat představení dánského programu v Kodani, kde služby knihovny byly kompletně redesignovány a zaměstnancům připadly nové úlohy. Budeme diskutovat o těchto nových službách a jejich relevanci pro vaše knihovny. Počet účastníků: 30 ........................... 11:00 – 12:30 DiSkuZe

A discussion of the transformation of the libraries from book/media oriented places to public spaces offering support to citizens lives / Knud Schulz Diskuze o přeměně knihovny jako místa orientovaného na knihy/média ve veřejný prostor poskytující podporu pro občanský život. Počet účastníků: 30

...........................

1. lidé 8:00 – 12:05 Být knihovníkem není stav, ale je to nikdy nekončící proces, který začíná na základní škole obligátní láskou ke knihám, pokračuje na střední škole, ale vysokou školou nekončí. Být dobrým knihovníkem znamená být v permanentním vzdělávacím procesu celou svou pracovní kariéru. Tento tematický blok se věnuje problematice českého knihovnického vzdělávání v návaznosti na řízení pracovních týmů a jednotlivců v knihovnách. Pro rozvoj škol jsou důležité podněty z praxe a knihovny potřebují ukotvení svých praktických postupů v teorii. Jsou nám školy schopny nabídnout odborníky, které potřebujeme, nebo je lepší vzdělávat pracovníky v knihovnách jinou cestou? Budeme se proto zamýšlet nejen nad úlohou knihovnických škol, ale i nad způsoby získání knihovnické kvalifikace v procesu celoživotního vzdělávání. Také nás zajímají standardy dobrého výkonu u jednotlivých knihovnických pozic. Ve workshopech budou mít účastníci jedinečnou možnost definovat způsoby spolupráce knihoven a knihovnických škol, hledat testovací úkoly pro výběrová řízení nových pracovníků, nahlédnout do dílny pracovní skupiny pro tvorbu typových pozic a získat návod, jak „nevyhořet“ při řízení genderově nevyvážených pracovních kolektivů v knihovnách. GARANT

Mgr. eva Svobodová, Vystudovala Střední knihovnickou školu v Praze a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2002 je ředitelkou Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, kde pracuje od roku 1978. Je místopředsedkyní Sdružení knihoven České republiky, předsedkyní Sekce SDRUK pro bibliografii a předsedkyní regionálního kolegia Ceny Ď. V roce 2005 jí byla udělena medaile Z. V. Tobolky za významný přínos pro rozvoj knihovnictví. Věnuje se bibliografií a v poslední době také problematice řízení lidských zdrojů v knihovnách.

16

SPOluGARANTi

PhDr. Radka Římanová, PhDr. Martin krčál, Mgr. Zlata houšková Zlata Houšková, absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (obor Knihovnictví a vědecké informace) a postgraduálního studia Výchova a vzdělávání dospělých na FF UK. Má celoživotní zájem o personální problematiku knihoven, zejména o problematiku vzdělávání knihovníků, spoluautorství periodických analýz věkové, vzdělanostní a mzdové situace v knihovnách ČR a dalších průzkumů v oboru. V současné době zastupuje SKIP v projektu BiDi2 (Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému) – považuje za svou povinnost o výstupech z projektu informovat odbornou veřejnost. phDr. radka Římanová, phD. působí od roku 2007 na Ústavu informačních studií a knihovnictví Univerzity Karlovy v Praze. Knihovnictví jí umožnilo poznat mnoho nového. I když za ideální práci považuje referenční přímou službu, zejména při vyhledávání faktografických informací z více zdrojů, ráda vzpomíná i na dobu, kdy se věnovala analytickému zpracování bibliografických popisů teatrologických článků a měla výborný přehled o tom, co se děje ve všech českých divadlech. Rigorózní práci na ÚISKu věnovala autoritním souborům a tuto oblast považuje za vysoce perspektivní i nadále. Každodenní styk s adepty knihovnické profese ji motivuje k hledání stále nových cest, jak představit knihovnictví jako obor perspektivní a kreativní. Že to tak je, o tom je přesvědčena bez výhrady. phDr. Martin Krčál je absolventem Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde v současnosti působí jako odborný asistent. Od roku 2004 provozuje službu Citace.com a je spoluautorem citačního manažeru Citace PRO. Pravidelně přednáší problematiku citací, plagiátorství a citačních manažerů vyučujícím a studentům středních a vysokých škol. Kromě citační problematiky jej zajímají služby knihoven, nové technologie využitelné v knihovnách, sdílení dat mezi systémy a v neposlední řadě design kurikula knihovnických škol. 

........................... PŘeDNášky

8:00 – 8:05

PŘeDNáškOvá čáST – MAlý Sál č. 1

ÚvOD Eva Svobodová, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové 8:05 – 8:55 Nejdůležitější v knihovně jsou lidé aneb jak si také usnadnit personální práci / Zlata Houšková Přijímáte nového zájemce o místo? Vypisujete výběrové řízení? Rozhodujete o zařazení pracovníka? Tvoříte pracovní náplň či popis pracovního místa? Řešíte kvalifikační problémy v knihovně? Potřebujete argumenty pro zřizovatele? Budete hodnotit výkony pracovníků? Chcete vědět, co byste měli umět? Zajímá vás, co od vás knihovna očekává? Na tyto a mnohé další otázky jsou připraveny odpovědi; k dispozici jsou pomůcky pro personální práci managementu, ale i pro pracovníky samé. Příspěvek o výstupech několika projektů, splněných úkolech z Koncepce rozvoje knihoven, práci řady lidí a možnostech, které čekají na využití. 9:00 – 9:30 kOMPeTeNčNí MODely – MODeRNí NáSTROj PRO efekTivNí ŘíZeNí liDSkých ZDROjů v ORGANiZAci / Jana Hrdličková, Městská knihovna v Praze Definování kompetenčních modelů v organizaci umožňuje aplikaci celostního přístupu k řízení lidských zdrojů (výběr a adaptace zaměstnanců, jejich hodnocení, vzdělávání a rozvoj, kariérní plánování apod.). Městská knihovna v Praze si dala za cíl kompetenční modely jednotlivých pracovních pozic na míru organizace zpracovat a komplexně využívat v praxi. Příspěvek mapuje cestu od přípravné fáze, počáteční analýzy dat, metodiky, specifikace, validizace až k začlenění kompetenčních profilů do dalších procesů řízení lidských zdrojů.

17

Jana Hrdličková pracuje od roku 2010 na pozici vedoucí personálního oddělení v Městské knihovně v Praze. Do knihovny nastoupila s bohatými zkušenostmi z vedení firem v oblasti HR managementu. V posledních 20 letech si vyzkoušela řízení lidských zdrojů v malé, střední i velké společnosti. Profesně nejzajímavější však bylo sedmileté působení v přední americké zdravotnické firmě, kdy mohla být u začátků stavby firmy na zelené louce, tedy u výběru všech zaměstnanců, až po nastavení a následné udržování HR systémů a procesů. Odborné vzdělání získala na UP v Olomouci a koresponduje s oblastmi řízení lidských zdrojů, které ji nejvíce zajímají – psychologie, firemní kultura a vzdělávání zaměstnanců. 9:35 – 10:00 MýTy A SkuTečNOST v ŘíZeNí kNihOveN / Libuše Foberová, ÚBK FPF SU, Opava Příspěvek shrnuje dílčí výsledky získané kvalitativním šetřením v rámci ankety „Moderní manažerské metody“. Hlavní přínos příspěvku je v analýze dat získaných z odpovědí respondentů (vedoucích knihoven, knihovníků a studujících knihovníků) na položené anketní otázky a z hloubkových rozhovorů s vybranými vedoucími knihoven. Cílem je představit vnímání řízení a vedení knihoven samotnými aktéry – vedoucími knihoven a knihovníky. Na základě všech zjištění jsme zformulovali dvanáct mýtů v řízení knihoven, na které v příspěvku reagujeme. phDr. Libuše Foberová, ph.D. se věnuje knihovnictví od roku 1989. Od roku 2005 je odbornou asistentkou na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. V roce 2001 založila knihovnický časopis Knihovnický zpravodaj Vysočiny, kde byla deset let šéfredaktorkou. Je členkou ediční komise časopisu Bulletin SKIP – Svaz knihovníků a informačních pracovníků, redaktorkou knihovnického časopisu DUHA, který vydává Moravská zemská knihovna v Brně. Organizuje knihovnické konference Kniha ve 21. století, je redaktorkou sborníků ediční řady Kniha ve 21. století. Publikuje v odborném knihovnickém tisku Knižnica, Knihovna, ItLib, Čtenář, DUHA, Praktyka i teoria informacji naukowej i technicznej, Bibliotheca Nostra ad. Vydala monografii Knihovna včera a dnes, 2006 a Knihovník/knihovna/komunikace. Dosáhněte co nejlepší komunikace za výpůjčním pultem knihoven, 2014. 10:00 – 10:30 Přestávka 10:30 – 11:30 PRáce PŘi STuDiu, STuDiuM PŘi PRáci / Martin Krčál, Radka Římanová, Libuše Foberová Střet praxe a teorie. Za účasti zástupců třech oborových vysokých škol budeme hledat odpovědi na otázky: Lze studovat knihovnictví a přitom pracovat? Převáží výhody tohoto životního režimu více výhod, nebo nevýhod? Jak reflektují tuto situaci studijní plány a programy? Jaká je organizace studia pro kombinovanou formu? Jaký je pohled školy na práci studenta v prezenčním studiu? Opravdu je vazba mezi školou a praxí tak malá, jak se někdy prohlašuje? 11:35 – 12:05 ABSOlveNT OBORu kNihOvNicTví -  kNihOvNík 2.0 / Božena Děcká a Bohumila Sedláková, OA, SOSK a VOŠ, Brno Středoškolský obor Knihovnictví má v Brně dlouholetou tradici, neznamená to však to, že by se dále nevyvíjel a nepřizpůsoboval požadavkům a potřebám praxe. I my se proto snažíme studenty oboru posouvat na verzi Knihovníka 2.0 – vzdělaného a v praxi použitelného. Koncepce oboru je vytvořená tak, aby pokrývala požadavky na pracovní pozice v knihovnách dle katalogu prací ve veřejných službách a správě. Studenti oboru vzdělávání Informační služby jsou po dobu celého studia systematicky vedeni k tomu, aby byli v praxi kreativní, schopní a potřebně odborně vzdělaní. Přednáška je zaměřena na popis středoškolského studia, prezentaci akcí pořádaných studenty a představení profilu středoškolsky vzdělaného knihovníka a jeho kompetencí. 18

božena Děcká vystudovala Filozoficko přírodovědeckou fakultu v Opavě, konkrétně Informační studia a knihovnictví. Od roku 2008 pracuje na Obchodní akademii, Střední odborné škole knihovnické a Vyšší odborné škole Brno. Pedagogické vzdělání získala na Masarykově univerzitě, a to učitelství odborných předmětů na střední škole. Spolupracuje s Národním ústavem pro vzdělávání aktuálně na projektu Pospolu. 12:10 – 12:40 kONcePce celOživOTNíhO vZDěláváNí kNihOvNíků v čR – její TvORBA A AkTuálNí STAv / Helena Bouzková, NLK Praha a Zlata Houšková Příspěvek bude informovat o tvorbě a aktuálním stavu Koncepce celoživotního vzdělávání (CŽV) knihovníků v ČR, která je dílčím cílem Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2015, resp. 2020. Prezentován bude i výsledek průzkumu Knihovnického institutu NK ČR k problematice CŽV knihovníků z ledna 2015. Přijetí koncepce a její prosazení v praxi s možným zavedením systému akreditovaného celoživotního vzdělávání profesionálních knihovníků a informačních specialistů a uplatněním dalších nástrojů – Národní soustavou povolání a Národní soustavou kvalifikací – umožní zvyšovat kvalifikační úroveň pracovníků knihoven a reagovat na odborné nároky jejich profese. phDr. Helena bouzková začala profesní kariéru  v Lékařské knihovně na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové. Od roku 1998 je ředitelkou NLK Praha. Působí v profesních organizacích – je členkou Ústřední knihovnické rady, výkonného výboru SKIP, členkou výborů odborných společností (Česká společnost zdravotnické informatiky a vědeckých informací České lékařské společnosti J. E. Purkyně a Společnosti sociálního lékařství a řízení péče o zdraví ČLS JEP), od roku 2005 do roku 2012 byla členkou Výkonného výboru Evropské asociace lékařských knihoven (EAHIL) a od roku 2013 je v této Asociaci členkou Rady. V roce 2001 ukončila speciální průpravu v oboru Veřejné zdravotnictví. Věnuje se problematice vzdělávání lékařských knihovníků a spolupráci lékařských knihoven v ČR.  ........................... WORkShOPy

14:00 – 15:30

MíSTNOST u1

PRáce A GeNDeR / Robert Čapek, Univerzita Hradec Králové Odlehčenou formou bude podán návod, jak vést genderově nevyvážený kolektiv a neztratit zdravý rozum. Jak si poradit s tím, když: jsem v knihovně „vyrostl/a“, některé mé podřízené jsou mými kamarádkami a všichni mají hodně práce, tak to radši udělám sám/a. Počet účastníků: 60 Mgr. robert Čapek, ph.D. pracoval v průběhu své pedagogické dráhy postupně jako pomocný vychovatel a vychovatel, pomocný učitel ve zvláštní škole, učil na základních a středních školách tělesnou výchovu, zeměpis, rodinnou výchovu a další předměty. Absolvoval doktorská studia pedagogiky (PdF UP v Olomouci) a pedagogické psychologie (PdF UK Praha), učitelství rodinné výchovy (PdF UHK) a výchovné poradenství a školní management (PdF UP v Olomouci). Od roku 2000 do současnosti působí na Univerzitě v Hradci Králové, nejprve na Pedagogické fakultě, Katedře pedagogiky a psychologie, kde se věnoval teorii výchovy, didaktice, dramatické výchově a dalším pedagogickým oborům. V současnosti realizuje výuku psychologických předmětů na Fakultě informatiky a managementu, Katedře managementu. Pro nakladatelství Grada napsal publikace Odměny a tresty ve školní praxi (2008), kterou přepracoval pro druhé vydání (2014), Třídní klima a školní klima (2010) a Učitel a rodič: spolupráce, třídní schůzka, komunikace (2013). 15:30 – 17:00

MíSTNOST u5

SPOluPRáce kNihOvNických škOl A kNihOveN / Martin Krčál, KISK FF MU, Brno Pro rozvoj škol jsou důležité podněty z praxe a knihovny potřebují aktuální výzkumy a ověřování nových i stávajících postupů. Je tedy důležité, aby knihovnické školy a knihovny intenzivně spolupracovaly na vzdělávání nové generace knihovníků, stejně jako na 19

rozvoji celoživotního vzdělávání pro stávající zaměstnance knihoven. Workshop bude věnován diskuzi na toto téma s cílem definovat okruhy vzájemné kooperace.  Průběh workshopu: Účastníci budou rozděleni do skupin po pěti účastnících, provede se brainstorming možných forem spolupráce (projekty, diplomové práce, praxe a stáže…) a prodiskutují se jednotlivé nápady. V závěru každá skupina odprezentuje své výstupy před společným fórem a pokusíme se provést shrnutí a stanovit závěry. Výstupy budou použity jako základ pro metodiku.  Počet účastníků: 20 14:00 – 15:30

MíSTNOST 4.23

jAk vyBRAT NejlePšíhO kNihOvNíkA / Radka Římanová, Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK, Praha V rámci workshopu budou účastníci seznámeni s metodikou tvorby Národní soustavy kvalifikací, kde se objevilo několik nových knihovnických specializací. Prověříme, zda vytvořené úkoly opravdu osvědčují kvalitu knihovnické práce. Účastníci budou také hledat ideální testovací úkoly využitelné např. při výběrových řízeních na knihovnické pracovní pozice. Počet účastníků: 20 15:30 – 17:00

MíSTNOST 4.23

TyPOvá POZice AkviZiTéR – cO všechNO Má uMěT A DělAT? / Zuzana Hájková, Jihočeská vědecká knihovna, České Budějovice a Miloslava Faitová, Západočeská univerzita, Plzeň Workshop v úvodu vysvětlí nejen základní termíny užívané v NSK a NSP, ale hlavně účastníci dostanou možnost aktivně si vyzkoušet, jak se typová pozice pro akvizitéra vytváří, jak by mohla vypadat vzorová pracovní náplň pro akvizitéra ve veřejné nebo i odborné či vysokoškolské knihovně. Co tedy musí akvizitér umět? Jak určit standard dobrého výkonu akvizitéra? A hlavně – jak můžeme dovednosti akvizitéra ověřit či prozkoušet? Počet účastníků: 20 Zuzana Hájková, absolventka FF UK Praha, obor Knihovnictví a informační služby, pracuje od roku 1994 v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích, v současné době ve funkci náměstkyně pro knihovnické služby. Mezi její profesní zájmy mj. patří odborné vzdělávání knihovníků, je členkou expertní pracovní skupiny, zabývající se strukturou typových pozic (NSP) a popisem profesních kvalifikací (NSK) v oboru knihovnictví. phDr. Miloslava Faitová, absolventka FF UK Praha, obor Vědecké informace a knihovnictví, ředitelka Univerzitní knihovny Západočeské univerzity v Plzni, členka výkonného výboru Svazu knihovníků a informačních pracovníků a regionálního výboru Svazu knihovníků a informačních pracovníků, členka expertní pracovní skupiny zabývající se strukturou typových pozic (NSP) a popisem profesních kvalifikací (NSK) v oboru knihovnictví. Profesní zájmy – management, vzdělávání pracovníků knihoven, architektura knihoven. ...........................

2. infobox 9:00 – 16:30 V bloku zazní přednášky věnované online katalogům (katalogy 3.0 a zapojování uživatelů do jejich obsahu), problematika analytického zpracování článků (vize článkové bibliografie a její naplňování, ukládání elektronických publikací a zpřístupňování e-knih knihovnám), využití WikiMedia při vnitřní komunikaci v knihovně, zkušenosti knihoven s webovým knihovním systémem KOHA a další témata. GARANT

20

ing. Aleš Brožek ing. aleš brožek vystudoval v roce 1975 Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Po dvanáctiletém působení v Oborovém informačním středisku tukového průmyslu se přihlásil v roce 1990 do konkurzu na ředitele Státní vědecké knihovny Maxima Gorkého v Ústí nad Labem. Konkurz vyhrál a v knihovně, která se nyní jmenuje Severo-

česká vědecká knihovna, působí dosud. V ní se zpočátku zabýval kromě jiného automatizací knihovnických procesů, v současné době se více zajímá o digitalizaci fondu knihovny a o problémy akvizice. Jako předseda SDRUK, sekce pro akvizici každoročně organizuje celostátní akviziční semináře. Je ženatý, má dvě dcery. Ve volném čase se zabývá historií vlajek a praporů užívaných na našem území. SPOluGARANTi

PhDr. Zuzana kopencová, ing. jan kaňka phDr. Zuzana Kopencová se narodila roku 1962 v Teplicích. Je absolventkou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor Knihovnictví a informatika. Začínala jako knihovnice půvabné secesní knihovny Fyziologického ústavu na Albertově. Do Městské knihovny v Praze (MKP) nastoupila v roce 1993 na pozici knihovníka Ústřední knihovny na Mariánském náměstí a posléze lektora naučné literatury. Zajímaly ji zejména procesy okolo získávání a zpracování knihovního fondu, proto postupně pracovala na pozici vedoucího oddělení katalogizace a poté i vedoucího odboru knihovních fondů. V současné době zastává pozici náměstka ředitele MKP a vedoucího odboru knihovních fondů. ing. Jan Kaňka od roku 1997 pracuje v Krajské knihovně Františka Bartoše. Do roku 2005 působil v oddělení pro dospělé čtenáře v úseku společenských věd, v letech 2005 – 2008 vedl oddělení bibliografie a informačních služeb. Od roku 2008 vede oddělení informačních technologií a pracuje jako systémový knihovník. Od roku 2013 je zástupcem ředitelky. Spravuje webové stránky knihovny, které byly oceněny prvním místem v soutěži o nejlepší knihovnickou prezentaci na internetu BIBLIOWEB v letech 2001, 2002, 2005, 2007 a 2008. Momentálně pracuje jako vedoucí útvaru odborných činností.

........................... PŘeDNášky

9:00 – 9:45

MAlý Sál č. 2

PO čeM čTeNáŘi TOuží. jAká jSOu jejich OčekáváNí OD kNihOvNích WeBů A jAk TATO OčekáváNí NAPlNiT / Tomáš Bartl, Direct people Neexistuje pravděpodobně obor, kde by nepanoval rozpor mezi tím, co uživatelé chtějí, a tím, co si profesionálové myslí, že uživatelé chtějí. Proto v rámci projektu vývoje Centrálního portálu českých knihoven Knihovny.cz proběhlo několik desítek empatických rozhovorů s třemi typy uživatelů knihovních služeb – se čtenáři beletrie, studenty a akademickými pracovníky. Příspěvek se pokusí shrnout, v čem byli respondenti zajedno a jaké požadavky jsou unikátní pro jednotlivé typy uživatelů. Nezůstaneme ale pouze u požadavků na knihovní weby. Budeme se věnovat i všeobecným požadavkům na práci se zdroji informací, jaké postupy uživatelé používají a jak jsou s nimi spokojeni. Zároveň si ukážeme, jakým způsobem jsme se rozhodli řešit vybrané uživatelské scénáře, kde byla očekávání jednotlivých typů uživatelů diametrálně odlišná. Je vůbec možné vytvořit knihovní web, který by se zavděčil všem? tomáš bartl, konzultant v oblasti designu služeb a jednou nohou reklamní stratég působící v inovační firmě Direct People. Prostřednictvím HCD (Huma-Centered Design) přístupu pomáhal vytvářet nové služby pro Air Bank, Českou spořitelnu, ČSOB Pojišťovnu, AXA ASSISTANCE, Vitanu, IBM a další klienty. Před příchodem do Direct People působil na několika pozicích v rámci komunikační skupiny Ogilvy. 9:45 – 10:00 TRiTiuS – WeBOvý iNfORMAčNí SySTéM NOvé GeNeRAce / Jiří Šilha, LANius s.r.o. Společnost LANius s.r.o. vznikla v roce 1996, ale její zakladatalé začali vytvářet stejnojmenný knihovní systém již o pět let dříve. Věnuje se výhradně vývoji, prodeji a servisu informačních systémů pro knihovnictví v ČR a SR. Hlavním produktem je stále knihovní systém Clavius, který je dosud nejrozšířenějším knihovním systémem. Jeho nástupcem je webový systém Tritius, který je vytvářen v úzké spolupráci s Brněnskou firmou Effectiva. Společnost LANius se zabývá i vývojem vlastního systému manipulace a ochrany fondu na bázi technologie RFID. 21

10:00 – 10:25 DATABáZe PŘiDANéhO OBSAhu ke kNiháM / Martin Krčál, KISK FF MU Příspěvek navazuje na přednášku Využití QR kódů v Knihovně Na Křižovatce, která zazněla na semináři Elektronické služby knihoven III ve Zlíně, kde autor prezentoval QR kódy a augmented reality jako dvě technologie pro zobrazování doplňujících informací ke knihám. Chceme-li uživatelům zprostředkovávat další obsah v podobě obálek, obsahů, anotací, booktrailerů, fotografií, relevantních videí, audiozáznamů nebo 3D animací, je nutné uvažovat o centrální databázi, z níž by se tyto informace načítaly. Půjde o novou službu? Nebo lze využít nějakou stávající? Jak by měla databáze vypadat? A jak bude navrženo API rozhraní? Na tyto otázky se pokusím ve svém příspěvku najít odpověď. 10:25 – 10:50 NOviNky v PROjekTu OBAlkykNih.cZ / Jiří Nechvátal, Jihočeská vědecká knihovna Projekt ObalkyKnih.cz sdružuje různé zdroje informací o dokumentech do jedné, snadno použitelné webové služby. V České republice využívá služeb projektu většina knihoven a některé i aktivně přispívají. V posledních letech prošel projekt Obalkyknih.cz intenzivním vývojem a zpřístupnil nové možnosti a funkce. Využíváte je také? Obohaťte o ně své knihovní katalogy. ing. Jiří Nechvátal, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, vedoucí IT oddělení Jihočeské vědecké knihovny, koordinátor projektu ObalkyKnih.cz. 10:50 – 11:00 Přestávka 11:00 – 11:15 SOuBORNý kATAlOG A DiGiTálNí kNihOvNA v SySTéMu veRBiS A PORTARO / Ing. Petr Štefan, KP-sys Společnost KP-SYS, spol. byla založena v roce 1995 a již od počátku své existence se zabývá vývojem systémů pro knihovny jak velké, tak i malé, školní nebo soukromé. První automatizovaný knihovnický systém byl vyvinut v roce 1996 ve spolupráci s Ústavem informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty UK v Praze. V roce 2006 vytvořen moderní integrovaný modulární systém KpwinSQL a v roce 2010 nový produkt Verbis. Oba jsou užívány ve více než 300 českých knihovnách a informačních centrech. 11:15 – 11:40 DevěT MěSíců S kOhOu: OPeN SOuRce kNihOvNí SySTéM v PRAxi / Michal Denár, Městská knihovna Česká Třebová Příspěvek se pokusí shrnout dosavadní praktické zkušenosti z implementace a provozu otevřeného knihovního systému Koha v Městské knihovně Česká Třebová. Problematice se bude věnovat nejen z pohledu IT, ale i z pohledu procesního a personálního. Mgr. Michal Denár, systémový knihovník v Městské knihovně Česká Třebová. Popularizátor využívání otevřených řešení v knihovnách, aktivní člen české Koha komunity, spoluzakladatel portálů www.knihovni-system-koha.cz a opensource.knihovna.cz, překladatel otevřeného software. 11:40 – 11:55 eBScO & yBP – NOvé MODely AkviZice elekTRONických A TišTěNých kNih / Tomáš Bačík a Jan Luprich, EBSCO Information Services, spol. s.r.o. EBSCO Information Services je předním poskytovatelem předplatného elektronických časopisů, knih a balíčků časopisů, předplatného tištěných zdrojů, nástrojů správy elektronických zdrojů, plnotextových a sekundárních databází a souvisejících služeb pro všechny typy knihoven, firem a výzkumných organizací. V sedmém desetiletí své obchodní činnosti EBSCO udržuje vztahy s více než 81 000 vydavateli po celém světě.

22

11:55 – 12:20 OPeNSOuRce SW NAPOMáhá SDíleNí ReGiONálNích ZáZNAMů A RukOPiSů / Alena Sahánková a Bohdan Šmilauer, Všenorská knihovna a informační centrum Berounka, Všenory (Případová studie Všenorské knihovny a informačního centra Berounka, využití software Wellcome Player a Koha) V příspěvku bude představen nástroj pro prezentaci digitalizovaných rukopisů a dokumentů na internetu web prohlížečem. Tento přehrávač umožňuje listování a zoomování v naskenované publikaci či dokumentu. Software Wellcome Player byl  vyvinut firmou Digirati v Anglii, je volně k použití, viz www.digirati.co.uk. Bude předveden praktický návod, jak postupovat při přípravě podkladů, aby mohly být na webu prezentovány pomocí Wellcome Player, a bude vysvětlen model fungování celého systému. Takto byla realizována prezentace „Vzpomínky na 1. světovou válku“ v knihovně Všenory, viz http://www.vsenory.cz/knihovna/vzpominky-na-1-svetovou-valku/ a http://www.knihovnavsenory.cz/vzpominky. Dále bude prezentován volný AKS Koha jako zdroj pro stahování regionálních záznamů a pomocí Z39.50 serveru. Systém Koha je robustní AKS na úrovni jiných komerčních AKS. Jeho instalace je nenáročná, obsluha využívá běžného web prohlížeče. Mgr. alena sahánková vystudovala knihovnictví a odborné informace na FK UK, věnovala se oboru Ekonomika placených služeb ve Výzkumném ústavu místního hospodářství – ODIS MH a později se zúčastnila  státního výzkumného úkolu Služby nové generace, dále pracovala v Národním informačním středisku ČR v referenčním středisku, později v odboru tvorby databází a Euro Info Centru a v letech 1997–2014  v oddělení finanční a ekonomické informace – Odborná knihovna MF na MF. Jako dobrovolná knihovnice se od roku 1993 věnuje  Všenorské knihovně a Informačnímu centru Berounka. Aktivně působí v kulturní a (letopisecké) komisi ve Všenorech, dlouhodobě  spolupracuje se Státním okresním archivem Praha-západ se sídlem v Dobřichovicích. V roce 2014 obdržela ocenění Středočeský Kramerius. ing. bohdan Šmilauer, absolvent ČVUT obor Kybernetika, podílel se na vývoji a výrobě československých sálových počítačů (řada EC, mag. disky, pásky, tiskárny aj.).  Po r. 1989 se specializoval na SW a PC, správu sítí a aplikací v Škoda Praha a.s. Od r. 2000 působil ve Státní technické knihovně (později NTK) při vývoji SW, správy aplikací, databází  a řízení grantů. Od r. 2009 pracuje v knihovně MF ČR  a v poslední době i jako dobrovolník v knihovně Všenory. Propaguje využívání svobodného SW v knihovnách. 12:20 – 12:45 OTevŘeNý kNihOvNí SOfTWARe eveRGReeN jAkO PROSTŘeDek PRO TvORBu SPOlečNéhO kATAlOGu / Eva Cerniňáková a Václav Jansa, Knihovna Jabok Knihovní software Evergreen s otevřeným zdrojovým kódem byl navržen a zahraničními knihovnami je používán převážně pro provozování společných katalogů většího počtu často zcela nezávislých knihoven. Nejde však jen o společný katalog ve smyslu souborného katalogu, do něhož jsou importována nebo sklízena data, nýbrž o celý knihovní systém. V něm jsou v maximální míře sdíleny jak provoz a administrace systému, tak i knihovní procesy, které jsou společné pro všechny zapojené knihovny. Knihovní software Evergreen byl v českých knihovnách prozatím implementován formou samostatných instalací. To vychází ze situace v České republice, kde podobná řešení  společného katalogu dosud nebyla realizována. S podporou programu VISK 3 na rok 2015 nyní vzniká pilotní projekt společného katalogu dvou zcela nezávislých knihoven, v rámci kterého budou řešeny jak praktické záležitosti (nastavení a správa systému), tak i stanovení pravidel vzájemné spolupráce (smluvní zakotvení spolupráce, dohoda společných pracovních  postupů). Výsledky projektu by měly v praxi prokázat proveditelnost provozování společného katalogu více nezávislých knihoven s využitím pouze jedné instalace softwaru Evergreen v českých podmínkách. Tím dojde nejen k rozšíření nabídky služeb uživatelům knihoven, ale také k větší spolupráci knihoven a ke sdílení a efektivnějšímu využití finančních i lidských zdrojů. 23

Mgr. eva cerniňáková, vedoucí Knihovny Jabok a systémová knihovnice, doktorandka a externí vyučující na Ústavu informačních studiií a knihovnictví FF UK  v Praze, členka Sekce služeb osobám se specifickými potřebami SKIP, členka pracovní skupiny pro prioritu 13 Koncepce rozvoje knihoven na léta 2011–2015. Dlouhodobě se podílí na české lokalizaci knihovního softwaru Evergreen s otevřeným zdrojovým kódem. ing. Václav Jansa je absolventem České zemědělské univerzity v Praze. V letech 2003 až 2012 působil ve Státní, resp. Národní technické knihovně na různých pozicích v oblasti IT, naposledy jako vedoucí provozu IT. Od roku 2012 pracuje v soukromé sféře. Od roku 2011 je zároveň doktorandem na ÚISK FF UK v Praze. Ve svém disertačním projektu se zaměřuje na problematiku svobodného softwaru a jeho využití v českých knihovnách. Od roku 2008 se také věnuje propagaci a implementaci svobodného knihovního softwaru Evergreen v ČR. 12:45 – 13:30 Oběd 13:30 – 13:55 kATAlOGiZAčNí PRAviDlA A jejich POužiTí v PRAxi / Lenka Maixnerová a Michal Záviška, Národní lékařská knihovna Jmenná katalogizace patří mezi základní činnosti knihovny, jejímž cílem je vytvoření bibliografického záznamu, který umožní uživateli nalézt dokument podle základních identifikačních údajů. Pro vytváření bibliografických záznamů knihovny používají mezinárodní standardy: katalogizační pravidla RDA (dříve AACR2) a jejich národní interpretace, mezinárodní doporučení pro bibliografický popis ISBD, bibliografický formát MARC 21. Nikdo nezpochybňuje používání mezinárodních standardů, ale je nutné jejich striktní dodržování za všech okolností? Národní lékařská knihovna (NLK) mezinárodní standardy pro jmenné zpracování používá, ale v některých případech volí jiné řešení, které více vyhovuje tomu, aby byl popsaný dokument nalezen. Zejména se jedná o použití katalogizačních pravidel, kde v řadě případů jejich striktní dodržování vede k tomu, že je obtížné některé dokumenty dohledat, a to nejen uživateli, ale i samotnými knihovníky. Ve všech těchto případech se NLK snaží inspirovat dobrou praxí zahraničních knihoven, například Národní lékařskou knihovnou USA v Bethesdě. Mezi případy, kdy NLK preferuje jiné řešení, než doporučují mezinárodní pravidla, je např. sloučení bibliografických záznamů periodik tištěných a elektronických verzí do jednoho záznamu. Pro analytický popis se NLK rozhodla, že nebude používat pravidla RDA (jako ani dříve nepoužívala pravidla AACR2), ale bude nadále používat řešení, které používá většina tvůrců velkých článkových databází. Při katalogizaci je třeba mít stále na zřeteli možná trochu frázi, ale jistě dobré základní pravidlo každé knihovnické práce, které zní: „A co na to uživatel?“ Michal Záviška, vedoucí oddělení zpracování fondů, Národní lékařská knihovna. Mgr. Lenka Maixnerová, náměstkyně odboru doplňování, zpracování a správy fondů v Národní lékařské knihovně. Koordinátorka národní oborové bibliografie Bibliographia medica Čechoslovaca a českého překladu tezauru Medical Subject Headings. Zodpovídá za akviziční a digitalizační plán NLK. Zajišťuje spolupráci s nakladateli, vydavateli a autory při vytváření obsahu Digitální knihovny NLK a vytváření databáze BMČ. Členka Pracovní skupiny pro jmenné zpracování knih, Pracovní skupiny pro zpracování speciálních druhů dokumentů a Pracovní skupiny pro analytické zpracování při SDRUK. 13:55 – 14:20 TeMAP aneb ZPŘíSTuPNěNí A DAlší hRáTky S kARTOGRAfickýMi DOkuMeNTy / Eva Novotná, Knihovna geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Příspěvek představuje tvorbu metadat, digitalizaci, ale především zpřístupnění speciálních kartografických dokumentů Přírodovědecké fakulty v Praze v rámci projektu TEMAP (2011–2015). Byly vytvořeny certifikované metodiky reflektující katalogizační pravidla Resource Description and Access (dále RDA) pro popis kartografických dokumentů i pro staré mapy, atlasy a rukopisy. Bibliografické záznamy vytvářené v Centrálním katalogu UK v Praze a exportované do Souborného katalogu ČR a databáze GEOBIBLINE jsou 24

základem pro tvorbu popisných metadat digitalizovaných map. V souladu s autorským právem jsou pořizovány digitální archivní a uživatelské kopie na certifikovaném deskovém skeneru v nejvyšší přesnosti. Testovaly se možnosti skenování glóbů. Pracuje se s různými typy popisných a technických metadat. Vznikla metodika pro automatizovanou tvorbu metadat u kartografických dokumentů. Zpřístupnění map je realizováno prostřednictvím Digitálního univerzitního depozitáře UK v Praze. Webové prezentace se promítají v portálech s různými typy vyhledávání: Mapová sbírka Karla Kuchaře, Staré mapy a Oldmaps Online. Zveřejněním práce s mapami nekončí. Dále probíhají kartometrická měření nebo se soutěží v georeferencování. Připraveny jsou i e-learningové kurzy. V rámci projektu bylo do poloviny roku 2015 vytvořeno 50 000 bibliografických záznamů. Bylo digitalizováno a zpřístupněno již 48 000 map, 90 atlasů a 6 glóbů. Každý rok přibyde 11 000 map. phDr. Mgr. eva Novotná, ředitelka Mapové sbírky a vedoucí Knihovny geografie PřF UK v Praze, řešitelka projektu TEMAP, působila jako externí vyučující na VOŠISu. Je členkou řady odborných komisí, např. Pracovní skupiny pro věcné zpracování, pro zpracování speciálních dokumentů při NK ČR, komise UNESCO při MZV ČR, terminologické komise při MV ČR, komise pro univerzitní depozitář UK v Praze, komise pro elektronické informační zdroje PřF UK v Praze, členka profesních národních i mezinárodních organizaci: Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP), The Map and Geospatial Information Round Table (MAGIRT), The Map & Geoinformation Curators Group (MAGIC). Autorka  mnoha odborných výstav, publikovala kolem 150 článků a monografií. Od roku 2015 doktorandka ÚISKu FF UK. 14:20 – 14:45 ANAlyTická BiBliOGRAfie v čR – OD viZe ke kONcePci / Jiří Mika, Středočeská vědecká knihovna Příspěvek shrnuje výsledky několika posledních jednání Pracovní skupiny pro analytickou bibliografii, zaměřených na přípravu nové koncepce zpracování článkové bibliografie a kooperativní tvorby databáze ANL. Pracovní skupina vznikla po zrušení oddělení analytického zpracování v Národní knihovně a za situace, kdy v kooperativní tvorbě databáze ANL pokračovaly krajské a některé odborné knihovny. Cílem připravované koncepce je nejen pokračovat v rozvoji databáze ANL jako důležitého informačního zdroje a nezpochybnitelné součásti  připravovaného Centrálního portálu knihoven, ale také vytvořit vazbu mezi tradičním analytickým zpracováním a stále více se rozvíjející digitalizací. Souborná databáze ANL  si zachová statut národní bibliografie a analytické zpracování dokumentů  bude i nadále patřit mezi standardní odborné knihovnické činnosti. ing. Jiří Mika, ředitel Středočeské vědecké knihovny v Kladně, příspěvkové organizace, předseda redakční rady časopisu Čtenář, předseda správní rady Nadace knihoven. Publikuje články z oblasti knihovnictví a regionální kultury. 14:45 – 14:55 Přestávka 14:55 – 15:20 ZAchRAňMe NAše ZvukOvé DěDicTví ANeB cO MůžeMe NABíDNOuT / Filip Šír, Moravská zemská knihovna a Iva Horová, AMU Příspěvek představí elektronický informační zdroj – Virtuální národní fonotéku, portál zabývající se prezentováním informací o zvukových dokumentech. Poukáže na opomíjenou problematiku zpřístupňování zvukových dokumentů v ČR. Zároveň upozorní na širší aspekty ochrany tohoto kulturního dědictví v návaznosti na situaci v zahraničí. phDr. iva Horová, v letech 1994–2014 ředitelka Knihovny AMU. Systematicky se věnovala zejména implementování nových informačních technologií, zavádění standardů a problematice digitalizace primárních dokumentů. Řešila řadu projektů v této oblasti. Vyučovala externě na FF UK. Podílela se na tvorbě celostátní metodiky popisu speciálních typů dokumentů (členka Pracovních skupin NK a Rady pro katalogizační politiku Národní knihovny).  Od roku 2003 se systematicky věnovala zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací (VŠKP), byla předsedkyní Odborné komise pro otázky elektro25

nického zpřístupňování VŠKP při AKVŠ. Řešila specifika metadatového popisu a zpřístupňování netextových prací v prostředí umělecké VŠ. K problematice VŠKP i dalším publikovala řadu prezentací a článků (Knihovny současnosti, UNINOFS, Ikaros, INFOS aj.). Od r. 2014 úzce spolupracuje s vedením projektu Virtuální národní fonotéka. Filip Šír, Dis. se připojil k Moravské zemské knihovně v Brně v roce 2012. Vybudoval zde zvukové studio se zaměřením na digitalizaci gramofonových desek, které se koncem roku přeměnilo na samostatné oddělení digitalizace zvukových dokumentů. Společně s Petrem Žabičkou sepsali metodiku digitalizace gramofonových desek pro paměťové instituce v ČR. Ve spolupráci s Kabinetem informačních studií a knihovnictví Masarykovy Univerzity vede skupinu studentů zaměřující se na průzkum zvukových dokumentů ve fondech institucí v ČR a na Slovensku. Je zodpovědný za vznik portálu Virtuální národní fonotéka. Je iniciátorem obnovení  aktivit kolem národní fonotéky a koncepčního řešení ochrany a zpřístupňování zvukových dokumentů v ČR. Přednáší o této problematice v ČR i v zahraničí. Mimo tyto profesionální aktivity je studentem Ústavu informačních studií a knihovnictví na Karlově Univerzitě. 15:20 – 15:45 viRTuálNí DePOZiTNí kNihOvNA – NáSTROj PRO DOPlňOváNí BOheMikálNích kONZeRvAčNích SBíRek / Tomáš Foltýn, Národní knihovna Nekompletnost bohemikálních knižních sbírek je dlouhodobým problémem českého knihovnictví, který inicioval realizaci projektu tzv. Virtuální depozitní knihovny, na němž participují Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna a Vědecká knihovna Olomouc. Tyto (a samozřejmě i další knihovny) mají za svůj cíl uchovávat naše kulturní dědictví v dlouhodobém horizontu, aktivně své sbírky doplňovat a efektivně spravovat. To se však v praxi děje různým způsobem, přičemž archivního charakteru dosahuje v dnešní době pouze Národní konzervační fond uložený v NK ČR. I v něm však chybějí mnohé důležité dokumenty. Jednou z možných cest k doplnění konzervačních fondů jsou i seznamy vyřazovaných publikací, jichž se zbavují různé veřejné knihovny. Stávající způsob – zejména prostřednictvím emailové konference – je však nepřehledný a neuchopitelný, a mnohé dokumenty tak nenávratně mizí. V rámci výše uvedeného projektu byl vybudován stejnojmenný softwarový nástroj, jenž by měl přispět k větší efektivitě doplňování chybějících dokumentů. Tento příspěvek prostřednictvím „živé“ ukázky představí zástupcům širšího spektra knihoven práci s tímto systémem, přičemž poukáže na výhody jeho používání, které do budoucna mohou pomoci zachránit mnohé tituly, jež jsou důležité pro budování naší kulturní paměti. Mgr. tomáš Foltýn je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Pardubice, kde v roce 2008 zakončil magisterským titulem studia kulturních dějin. Od roku 2007 je pracovníkem Národní knihovny ČR, kde nejprve působil jako projektový manažer v oddělení digitalizace a následně jako vedoucí oddělení tvorby a správy metadat. Od února 2012 zastával pozici vedoucího oddělení strategického plánování digitalizace knihovních fondů. V současné době je z pozice ředitele odboru správy fondů odpovědný za budování, správu a ochranu novodobých fondů Národní knihovny ČR. Mimo to se podílí na řešení mnoha národních a mezinárodních výzkumných projektů z pozice člena řešitelského týmu či hlavního řešitele projektu. 15:45 – 16:10 efekTivNí iNTRANeT – ROZjeZDy A PRAviDelNé liNky / Vojtěch Vojtíšek, Městská knihovna v Praze a Alena Chodounská, Národní technická knihovna Ve společném příspěvku se o své zkušenosti se zaváděním a spravováním intranetu v knihovnách podělí zástupci Národní technické knihovny a Městské knihovny v Praze. Vojtěch Vojtíšek, projektový manažer odboru knihovních fondů Městské knihovny v Praze. Koordinuje a řídí projekt E-knihovna.cz, zodpovídá za akvizici a tvorbu elektronického obsahu v MKP. Je absolventem FF OU v Ostravě. alena chodounská pracuje v Národní technické knihovně jako odborný pracovník uživatelské podpory, kde je vedoucí Informačních služeb. Zároveň je studentkou magister26

ského programu Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity. Dlouhodobě se věnuje měření a hodnocení kvality služeb, řízení inovací, vyhodnocování zpětné vazby a statistických ukazatelů. V rámci studia i pracovní náplně se zabývá také interní komunikací, vzděláváním a managementem. Je zakládající členkou týmu Libdesign. 16:10-16:35 GOOGle APlikAce ve SlužBách kNihOvNy / Petr Žabička, Moravská zemská knihovna Většina z nás zná nebo přímo používá některé z nástrojů z rodiny Google, jako je Gmail, Disk, Dokumenty ad. Příspěvek ukáže, jak se dají využít na korporátní úrovni a co mohou usnadnit ve vnitřních pracovních procesech knihovny. petr Žabička je náměstkem ředitele Moravské zemské knihovny v Brně, kde vede Sekci vývoje, výzkumu, inovací a digitalizace, je členem různých komisí programu VISK a odborných pracovních skupin a řešitelem projektů výzkumu a vývoje. 16:35 – 17:05 ZávěRečNá DiSkuSe

PRO kOhO je fRBR A jAk hO NASeRvíROvAT? Panelová diskuse by se měla týkat témat, jako je proměna katalogů, FRBR a jeho praktické užití. Tj. pro které uživatele má smysl, co chce nebo potřebuje uživatel vidět v katalogu a jak to zajistit, včetně „problémových” situací, jako jsou např. vícesvazková díla. Budeme se bavit o možnostech obohacení katalogů, zejména o komerčním rozšíření (koupit v obchodě nebo antikvariátě, půjčit za peníze ad.). A prodebatujeme také, jaké služby knihovna poskytuje nebo má poskytovat, které z nich lze delegovat na zprostředkovatele, jaké jsou s tím problémy apod.

...........................

3. Služby v akci 8.00 – 13.00

MíSTNOST u2

Příspěvky v tomto bloku budou zaměřeny na seznámení s konkrétními úspěšnými a v praxi ověřenými příklady netradičních (či netradičně pojatých tradičních) služeb, které knihovny dokážou uživatelům (klientům) nabízet. Prezentace by měly ukázat příklady dobré praxe služeb knihoven pro různé věkové a sociální skupiny. V příspěvcích budou představeny nápady, které mohou být inspirací pro knihovníky při oslovování veřejnosti a posilování role knihoven v životě obce či města. GARANT

ing. ivo kareš Mgr. ivo Kareš, absolvent Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích, v letech 1988 až 1996, učitel (ZŠ, gymnázium, Jihočeská univerzita). V roce 1997 nastoupil do Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích do funkce náměstka pro knihovnické služby. Od 1. 11. 2012 ředitel Jihočeské vědecké knihovny. Publikuje články v regionálních a knihovnických periodikách, příspěvky do sborníků. Webmaster a editor portálu šumavské literatury Kohoutí kříž.

SPOluGARANTi

Mgr. eva Měřínská, Mgr. Miroslava Sabelová eva Měřínská vystudovala archivnictví na FF UP v Olomouci a informační studia a knihovnictví na FF UK v Praze. Pracovala v Městské knihovně v Praze jako vedoucí oddělení digitalizace. Nyní je třetím rokem ředitelkou Městské knihovny Tábor. Podílí se na organizaci knižního festivalu malých nakladatelů Tabook. Mgr. Miroslava sabelová, absolventka FF UK v Praze (ÚISK). Od roku 1988 pracuje v Knihovně města Ostravy, kde je ředitelkou (od roku 2000). Má ráda svoji knihovnu, pro kterou plánuje nové projekty a služby, prosazuje rekonstrukce budov. Knihovnictví povařuje za perspektivní a velmi inspirující obor. Je členkou SKIP. Má dvě děti, psa a málo času na své koníčky – čtení a turistiku.

27

........................... kRáTké 15–20MiNuTOvé BeST PRAcTice v OBlASTi SlužeB ZNAčkA NeNí jeN lOGO, PlATí TO i PRO kNihOvNy? / Pavlína Lonská, Městská knihovna v Praze pavlína Lonská, koordinátorka projektů spjatých s Prioritou 19 při Koncepci rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 v Městské knihovně v Praze. Zabývá se podporou marketingu služeb knihoven a přípravou Centrálního portálu českých knihoven Knihovny.cz. Správce blogů http://koncepce.knihovna.cz/ a http://pr.knihovna.cz/. Studuje postgraduální obor Informační věda na ÚISK FF UK.

vRAceNí kNih NA POBOčkách, BleSkOvkA A jiNé DOPlňkOvé SlužBy / Barbora Urbánková, Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana Uherské Hradiště Mgr. barbora Urbánková vystudovala knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě, nyní pracuje jako knihovnice v Knihovně Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti v oddělení MVS a v oddělení pro dospělé čtenáře. Je zástupkyně vedoucí v oddělení služeb a webmaster stránek Knihovny BBB.

SeTkáNí DvOu SvěTů … NeSlyšící v kNihOvNě / Lucie Romancová, Krajská vědecká knihovna v Liberci Lucie romancová, knihovnice a koordinátorka aktivit pro handicapované uživatele v Krajské vědecké knihovně v Liberci, se zkušenostmi z práce v sociální oblasti s osobami se sluchovým postižením různého věku. Spolupráce se zajištěním tlumočení pro osoby upřednostňující komunikaci v českém znakovém jazyce, spolupráce se zajištěním simultánního přepisu mluvené řeči, spolupráce na organizaci benefičního koncertu ve prospěch dětí se sluchovým postižením. Absolventka několika kurzů českého znakového jazyka.

kNihA DO vlAku / Ilona Salajková, Městská knihovna Mikulov Mgr. ilona salajková, ředitelka Městské knihovny Mikulov, autorka projektu Kniha do vlaku, odbornice a autorka výchovně-vzdělávacích programů, organizátorka workshopů pro děti i dospělé, autorka knihy Tajemné pověsti kraje pod Pálavou, členka redakční rady Mikulovského zpravodaje, publikační činnost v regionálním tisku a na portále Novinky.cz, fotografka.

kOSMAS – největší knižní distributor – firemní prezentace (5 minut)

BiBliOTeRAPie / Marcela Kořínková, Knihovna Kroměřížska Marcela Kořínková, knihovnice odd. pro děti a mládež, Knihovna Kroměřížska, biblioterapeutka.

kOMuNiTNí PláNOváNí A kNihOvNA, PORTál SOciálNí POMOc PíSeckA / Roman Dub, Městská knihovna Písek Mgr. roman Dub vystudoval obor Kulturní historie na Jihočeské univerzitě, v Městské knihovně Písek na pozici ředitele od roku 2009. V současné době se věnuje zejména přípravě projektu nové městské knihovny se zaměřením na rozvoj komunitních a vzdělávacích aktivit.

lekOTékA, MuZikOTeRAPie, ARTeTeRAPie… / Martina Bartáková, Soňa Štoudková, Knihovna Jiřího Mahena v Brně

28

Martina bartáková, vedoucí jedné ze stěžejních poboček KJM, a to pobočky v Brně na Palackého ulici 164, garant sítě automatizovaných provozů prostřednictvím programu

VISK. Pobočka se mimo výpůjčních a informačních služeb věnuje několik let též práci s handicapovanými dětmi, nyní v rámci udržitelnosti projektu Ruku v ruce, který probíhal v KJM v roce 2010–2012. Z toho důvodu je od roku 2013 jednou ze tří poboček prvotně zapojených  do projektu Lekotéka (půjčování hraček a pomůcek pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami). Pravidelně se také zapojujeme do projektu Noc s Andersenem a Poprvé do školy, poprvé do knihovny, Týden čtení apod. Mgr. soňa Štoudková, ph.D., muzikoterapeut, pedagog a lektor hudebně-vzdělávacích programů v Hudební knihovně KJM v Brně. Spolupráce na projektech zaměřených na muzikoterapii, např. Bubnohrátky, Muzikoterapie v knihovnách, Muzikoterapeutický podzim, Expresivní terapie a prožitkové aktivity v knihovně. Člen Muzikoterapeutické asociace ČR a Sekce Celostní muzikoterapie ČR.

kNihOvNáM PRO iNSPiRAci, uživATelůM k užiTku / Pavel Zajíc, Městská knihovna v Rožnově pod Radhoštěm pavel Zajíc pracuje v Městské knihovně Rožnov pod Radhoštěm, od roku 2005 je jejím ředitelem.

SlužBy BeZ hRANic (Péče kNihOvNy O POlSkOu MiNORiTu) / Jana Galášová, Městská knihovna Český Těšín Jana Galášová, ředitelka Městské knihovny v Českém Těšíně, člen RV SKIP10, Sekce veřejných knihoven SKIP ČR, člen Pracovní skupiny SKIP ČR pro vypracování konceptu „komunitní knihovna“, člen odborných komisí MK ČR. Ve své knihovně se zabývá mj. konkrétními příklady mezinárodní spolupráce knihoven v Polsku, Slovensku a Chorvatsku a službami pro polskou minoritu v regionu. V současné době pracuje na vytvoření konceptu „literární kavárna jako součást veřejné knihovny“ na příkladu Čítárny a kavárny AVION. Pod jejím vedením byla knihovna třikrát nominována na cenu Ministerstva kultury ČR Knihovna roku, ocenění jí bylo uděleno v roce 2008.

více hlAv více DOkáže – kOMuNiTNí SPOluPRáce v kliMkOvicích / Zuzana Konvičková, Městská knihovna Klimkovice Mgr. Zuzana Konvičková pracuje v městské knihovně od roku 2006, vedoucí knihovny od roku 2010, navázána velmi aktivní spolupráce s místní komunitou (organizace, spolky, školy a školky) – v rámci strategického plánu rozvoje města Klimkovice do r. 2020, organizátorka kulturních a vzdělávacích akcí v Klimkovicích.

PROjekT liBDeSiGN / Alena Chodounská, LibDesign

kNihOvNA NA ceSTách / Andrea Karlovcová, Šmidingerova knihovna Strakonice Mgr. andrea Karlovcová, ředitelka Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích.

...........................

4. kreativní knihovny 13:30 – 18:00 Společnost a s ní i knihovny se mění, ke slovu se dostává hravost, aktivní přístup a tvořivost. Pojďme postupně prozkoumat, v jakých ohledech je kreativita knihovníků přínosem, jak ji povzbudit a jak využívat ve prospěch knihovny. Kdy je třeba probudit tvořivé síly z nitra knihovny a kdy hrozí amatérismus a je vhodnější svěřit se kreativním pracovníkům zvenčí? Knihovny hledají další způsoby, jak přilákat čtenáře do knihoven a aktivovat je. Může být takovou cestou přetváření knihovny do podoby kreativního prostoru, kde se mohou lidé uvolnit při tvorbě, hrát si, zažívat pocity radosti při otevírání vlastní tvořivosti nebo vzrušení z prozkoumávání neznámých oblastí uměleckého vyjádření? A jaké místo 29

má knihovna v nabídce existujících vzdělávacích a volnočasových programů zaujmout? Kdo by měl být knihovnickým lektorem a kterých oblastí by se měly tvořivé dílny či kurzy týkat? Může knihovna konkurovat komerční nebo neziskové sféře a čím? Motto: Méně je někdy více. GARANT

Mgr. Daniel Bechný Mgr. Daniel bechný vystudoval obor Kulturní a sociální antropologie při Fakultě filosofické Západočeské univerzity v Plzni. Působil jako etnograf a později jako vedoucí etnograf národopisného oddělení v Západočeském muzeu v Plzni. Zde se věnoval animačním programům a podílel se na přípravě Muzejních nocí. Od roku 2012 je ředitelem Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje.

SPOluGARANTi

klára Smolíková, Martina Wolna Mgr. Martina Wolna je ředitelkou Knihovny Třinec, která byla zrekonstruovaná a nově otevřená koncem roku 2014. Pod jejím vedením funguje i Galerie města Třince a Infocentrum Třinec. V současnosti se zabývá především problematikou práce s mladými lidmi v knihovnách, inovacemi a designem služeb v knihovnách, strategickým plánováním, vzděláváním knihovníků a budováním úžasného týmu, se kterým společně vytváří progresivní moderní knihovnu. Jako členka SKIP pracuje v regionálním výboru SKIP 10 a v sekci pro veřejné knihovny. Je jednou ze zakládajících členek SEXu – Sekce Experimentálního Knihovnictví. Je velkou milovnicí koček a slovenské přírody. Mgr. Klára smolíková, spisovatelka, lektorka a metodička, místopředsedkyně komise pro muzejní pedagogiku Asociace muzeí a galerií. Specializuje se na tvorbu populárně naučných publikací pro děti, spolupodílela se na řadě učebnic a učebních textů. Pro muzea zpracovává vzdělávací a doprovodné programy, nejnověji pro expozici Husův dům v německé Kostnici a pro výstavu Archa Noemova v Národním muzeu. Působila na Střední knihovnické škole v Táboře. Na Pedagogické fakultě UK vedla seminář věnovaný mediální výchově.

........................... PŘeDNášky

13:30 – 14:00

MAlý Sál

jAk… AkTivNě PŘiSTOuPiT ke vZDělávAcíMu POTeNciálu kulTuRNích iNSTiTucí A TvOŘivě hO využíT / Kateřina Tomešková Přestože i na počátku 21. století zůstává knihovna stejně jako muzeum nositelem kulturní a vzdělávací funkce, podoba jejich činnosti se v posledních letech čím dál tím více liší. Nezávisle na tradičních službách, které uvedené kulturní instituce v běžné praxi nabízejí veřejnosti, je na první pohled zřejmá také přímá souvislost efektivity i oblíbenosti edukační činnosti každé z nich s aktuálními změnami a trendy, které zrcadlí postmoderní vývoj české společnosti. Knihovnický lektor, který chce mimo jiné také z těchto důvodů porozumět vlastní profesní činnosti a lépe ji umět uchopit, se například může aktivně zúčastnit prezentované přednášky a workshopu. Příležitost nahlédnout do světa muzejně-pedagogické reality může znamenat zjistit, o čem ve skutečnosti je a není kreativní vzdělávání v mimoškolním prostředí, ale také možnost vyzkoušet si na vlastní kůži něco málo z „oživujících“ aktivit. Je známo, že hravá podoba edukačních programů, v nichž bývá uplatněn tvořivý přístup při poznávání, je tím pravým lákadlem, které dnešní mladé generaci stojí za povšimnutí. Otázka zní, JAK… Mgr. Kateřina tomešková, ph.D, muzejní pedagožka ŠKOLY HROU, zodp. za činnost edukačního pracoviště Výstavního a programového oddělení Muzea Komenského v Přerově, metodička a edukátorka se zaměřením na teorii a praxi muzejní pedagogiky, specialista v oblasti tvorby a realizací animací kulturního a historického dědictví, lektorka kurzů DVPP a edukačních programů pro děti, mládež i starší střední generaci. Aktivní účastnice, ale také (spolu)organizátorka řady celostátních workshopů, kolokvií a seminářů publikuje v pedagogickém prostředí i na muzejním poli odborné články, které se opírají o aktuální výsledky empirických výzkumů a zrcadlí současnou muzejní realitu. Z hlediska didaktického jde o reflexi každodenní praxe, jež podává cenné svědectví o uskutečňování „nové kultury“ učení v našich paměťových institucích a jeho zvláštním významu pro pozitivní rozvoj naší společnosti. Autorka monografie „Otevřená klenotnice poznávání“ 30

navíc externě spolupracuje s Katedrou výtvarné výchovy PdF UP v Olomouci a je také předsedkyní výboru komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku Asociace muzeí a galerií ČR. 14:00 – 14:30 kNihOvNA jAkO SkRýš NejlePšíhO OBSAhu! jAk hO Může PŘeDAT POMOcí kOMuNikAce NA SOciálNích SíTích? / Kateřina Borovanská, FREYA & Belles Lettres Jak mohou knihovny v 21. století předávat část svého obsahu a motivovat čtenáře? Co dokáže komunikace na Facebooku a ostatních sociálních sítích? Propojení světů osobních zkušeností, kurátorského výběru knihovníka a laických přání běžného čtenáře. Jaké konkrétní kroky můžete udělat, aby o vás bylo slyšet a abyste byli vidět? Lidé potřebují servírovat vše nové pod nos, jsou na to zvyklí – jak je tedy zviklat k návštěvě vaší knihovny? Praktické tipy a dotazy samozřejmostí. Kateřina borovanská studovala na FF UK obory Politologie, Jihovýchodoevropská studia a Lingvistiku se zaměřením na rumunštinu. Je majitelkou marketingové agentury FREYA, která se snaží u svých klientů pracovat s komunikační strategií s obsahem, přidanou hodnotou. FREYA je rozdělená na dvě části, v části EXE se stará o komerční klienty a v části LAB provozuje mimo jiné literární festival Belles Lettres. Učí předmět Content marketing na Vyšší odborné škole publicistiky. 14:30 – 15:00 kNihOvNA jAkO PRAcOvNA MíSTA (A iNfRASTRukTuRA STáTu) / Petr Škyřík Cílem příspěvku je zamyslet se nad tím, jaký je sociálně-ekonomický potenciál kulturních a kreativních průmyslů ve vztahu ke službám a poslání knihoven. Podle definic knihovny patří do kulturních průmyslů, ale cítíme to stejně? Co může knihovna nabízet malým debrujárům, začínajícím spisovatelům, bohémům současného digitálního světa, místním kapelám či divadelním ochotníkům? Jsou kulturní a kreativní průmysly jen prázdný koncept, přes který pouze tečou dotační peníze? Nebo je to jinak? phDr. petr Škyřík, ph.D., KisK, opatrný akrobat balancující na ostří informační vědy, designu služeb a design managementu. Roztěkaný inovátor se systematickými sklony. Zapálený plagiátor všeho zajímavého a inspirativního. Zatvrzelý hledač nejlepších řešení, který přichází na to, že nejlepší řešení v životě neexistují. Příznivce delších a náročnějších cest, který věří tomu, že ty rychlé a snadné většinou nefungují. Pracuje jako proděkan Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a vedoucí pracoviště Kabinet informačních studií a knihovnictví MU. 15:00 – 15:25 Přestávka 15:25 - 15:30 kosmas – největší knižní distributor (firemní prezentace) 15:30 – 16:00 hRAvOu ceSTOu ZA POZNáNíM – NejeN O POčíTAčOvé hŘe kiNGDOM cOMe: DeliveRANce / Jiří Rydl Mladí lidé přestávají číst a nesledují ani televizi, ale věnují se mobilním telefonům a počítačovým hrám. Má smysl je odhánět od PC do knihovny? Nejspíš ne, ale to neznamená, že je nutné zcela rezignovat. Hry samy o sobě jsou spíše nástrojem zábavy než poznání, ale mohou vzbudit zájem o historii, kulturu, jazyky nebo studium ekonomických závislostí. A mohou přivést i ke čtení, Nejprve herního manuálu, poté fanouškovských povídek na internetu a nakonec možná i knih, byť nejspíš v elektronické podobě, která herní svět rozvíjí. Knihy nejsou mrtvé, jenom se přestěhovaly. Jiří rydl, koordinátor marketingu ve Warhorse Studios, české firmě, která exportuje historická fakta z naší minulosti pod rouškou populární zábavy pro osobní počítače a konzole. Digitální nadšenec, čtenář komiksů a uspavač hadů. Hrdý držitel ocenění Otec dvou dětí. 31

16:00 – 16:30 kReATivNě PŘeMýšleT – kReATivNě jeDNAT / Libuše Nivnická Představení projektu knihovny v bývalé káznici Cejl jako součásti Kreativního centra Brno. V něm je naplánováno umístění inkubátoru pro začínající podnikatele v kreativních odvětvích, součástí projektu jsou i nájemní ateliéry, zkušebny, dílny. Cílem knihovny, jako jednoho ze stakeholderů, je působit zde ve vazbě na další kreativní odvětví jako centrum kreativity v duchu motta: „Začni zde – jdi kamkoliv“. Vize knihovny zahrnuje Open Air knihovnu, artotéku, art info centrum. ing. Libuše Nivnická, ředitelka Knihovny Jiřího Mahena v Brně, tajemnice Ústřední knihovnické rady ČR, místopředsedkyně SKIP, předsedkyně regionu  SKIP 09, členka předsednictva České sekce IBBY, sekce kultury UZS,  reprezentant SKIP v IFLA. Spolupráce na tvorbě koncepce knihoven ČR zejména v oblasti podpory čtenářství dětí, marketingu, koncepce vzdělávání, práce s hendikepy. Iniciuje a podílí se na  realizaci inovativních aktivit knihovny – např. Charta služeb pro mladé lidi, integrační projekt Ruku v ruce, Lekotéka, Tramvaj čtenářů (1. místo v mezinárodní marketingové soutěži IFLA 2014), Family pointy, Senior point projekty ROP  – Knihovna pro město – rozšíření a zlepšení služeb. Progresivní projekty v oblasti zaměstnavatelské politiky – Slučování rodinného a pracovního života (plný certifikát), Tátové vítáni.   16:30 – 17:00 PŘíPADOvé STuDie MAPOváNí kulTuRNích A kReATivNích PRůMySlů v PlZNi A PARDuBicích – ODvěTví liTeRATuRA. PATŘí kNihOvNy DO kulTuRNích A kReATivNích PRůMySlů? POkuD ANO, cO TO ZNAMeNá Z POhleDu STAkehOlDeRů? / Markéta Dubová, ONplan a Olga Škochová, Kvas Prezentace představí případové studie mapování kulturních a kreativních průmyslů v krajských městech ČR, v Plzni a Pardubicích, s důrazem na odvětví literatura. Načrtne možnosti využití výstupů mapování pro strategie kultury a kreativity ve městech ČR. Představí také úskalí mapovacího procesu. Případové studie byly vypracovány jako součást výzkumného projektu Institutu umění – Divadelního ústavu „Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR“, který je financován z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) formou dotace Ministerstva kultury ČR. Výzkum byl realizován ve spolupráci s odborem školství, kultury a sportu Magistrátu města Pardubic a organizací Plzeň 2015. V Pardubicích výstupy mapování posloužily jako jeden z analytických zdrojů při přípravě Strategie pro kulturu a kreativitu. V Plzni bylo mapování zacíleno na zjištění potřeb a potenciálu jednotlivých odvětví KKP v souvislosti s připravovaným Kreativním centrem v DEPO2015, jehož hlavní součástí je inkubátor pro KKP. Markéta Dubová, research analyst v ONplan lab, s.r.o., mapovala kulturní a kreativní průmysly v Pardubicích a v Plzni. Ve spolupráci s Institutem umění se podílela na přípravě metodiky mapování KKP v Česku. Vystudovala veřejnou správu a regionální rozvoj na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, kde v rámci své diplomové práce mapovala kulturní a kreativní průmysly i v Praze. Během studia se podílela na přípravách strategického plánu města Zlína: Zlín 2020. Mga. Olga Škochová bláhová, v rámci platformy Kvas z.s. se věnuje kulturní politice a participativnímu kulturnímu plánování pro města a obce v České republice. Aktuálně se podílí na tvorbě Strategického plánu Hlavního města Prahy v oblasti kultura a kreativita pro Institut plánování a rozvoje HMP. Realizovala ve spolupráci s partnery pro město Pardubice Strategii pro kulturu a kreativitu. Podílela se na přípravě Programu rozvoje kultury města Plzně na léta 2009–2019“, jehož realizace proběhla v rámci kandidatury Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015. Je členkou přípravného týmu Metropolitní ozvuční desky, poradního sboru pro rozvoj metropole Rady hlavního města Prahy. Je expertní hodnotitelkou Národní sítě zdravých měst.

32

17:00 – 18:00 hRAvá SeBePReZeNTAce kNihOveN / Klára Smolíková Za zdánlivou hravostí a lehkostí se může skrývat velká dřina. Nicméně hra je klíčem k neformálnímu vzdělávání. Pokud lákáme čtenáře k aktivnímu přístupu ke knihovnám, nesmíme na hravost zapomínat. Potěšení z objevování, zážitku či tvorby je klíčem, kterým otevíráme brány knihoven čtenářům, jejich zájmu a chuti zde strávit víc času. ........................... WORkShOPy

14:00 – 16:00 (s 30minutovou přestávkou)

MíSTNOST u3

jAk… AkTivNě PŘiSTOuPiT ke vZDělávAcíMu POTeNciálu kulTuRNích iNSTiTucí A TvOŘivě hO využíT / Kateřina Tomešková Workshop kreativních způsobů pozitivního ovlivňování; poznávání dětí a mládeže v prostředí českých kulturních institucí. Vymezení muzejně-pedagogického oboru, představení dobrých příkladů z edukační reality konkrétního muzea a projekce krátkých dokumentárních filmů; workshopové ukázky „oživujících“ aktivit – aplikace názorně-demonstračních, aktivizujících a zážitkových metod do edukace – význam didaktické hry; diskuse o širokých možnostech uplatnění tvořivého přístupu při vzdělávání a výchově mladé generace v českých knihovnách jako o novém fenoménu. Počet účastníků: 40 16:00 – 17:30

MAlá DílNA

#OvceAvlk / Martina Wolna O kreativitě v řízení organizace, vzdělávání pracovníků, designování služeb, tvorbě programů, orientačního systému. O rozdílech v přístupech v propagaci knihovny, literatury, vzdělávání, infocentra, galerie a umění. O značce, která žije svým životem. O KVAKu, ovci a vlkovi. A taky trochu o numerologii. Motivační a inspirační aktivity k podnícení kreativity jak uvnitř organizace, tak v prezentaci knihovny ven. Počet účastníků: 25 ........................... MAlá DílNA

15:30 – 17:30

MíSTNOST u4

BRáNA kNihOveN OTevŘeNá? / Alexandra Brabcová Jaká je dnes hlavní role knihovny? A jak ji může rozšířit tak, aby byla jedním z pevných bodů místního společenství a zároveň si zachovala prestiž a podporu pro všechny své důležité funkce? Které cílové skupiny jsou dnes hlavními uživateli knihovny; které nejsou, a proč? A mají knihovny zájem je získat? Podobné otázky si lektorka této dílny kladla, když v roce 1996 v Nadaci Open Society Fund Praha vytvořila asistenční vzdělávací program pro muzea. Projektu se v průběhu pěti let trvání účastnilo 40 pracovníků muzeí z celé České republiky, vzniklo 150 modelových projektů a 25 strategií činnosti muzeí pro získávání veřejnosti. Smyslem této dílny je společné zamyšlení nad současnou úlohou jiné důležité paměťové instituce – knihovny a nad možnostmi, jak může oslovit současné potřeby různých cílových skupin. Dílna předpokládá zájem o toto téma a aktivní účast. phDr. alexandra brabcová, autorka a manažerka programu Brána muzea otevřená Nadace Open Society Fund Praha (1996-2002), autorka a lektorka dlouhodobých kurzů celoživotního vzdělávání dospělých, zejm. pracovníků paměťových institucí (1996 do současnosti) v ČR a na Slovensku. Projektová manažerka Plzeň - EHMK 2015 (Arts Management), konzultantka Rady galerií ČR. Koncepce a tvorba případových studií, strategických plánů a projektových záměrů v oblasti kulturně historického dědictví.

33

........................... BeST PRAcTice

17:00 – 18:00

MíSTNOST u2

jAk NA kOMuNikAci (NejeN) Se čTeNáŘi / Věra Ondřichová Představení zkušeností se seminářem na míru, který se zaměřoval na řešení prakticky či emočně náročnějších situací v komunikaci se čtenáři. Jak probíhala příprava, realizace a co ze semináře vzešlo. Praktické příklady z realizace v knihovnách v Táboře, České Třebové a v Olomouci. Počet účastníků: 70 Věra Ondřichová hodně čte, píše a hovoří s lidmi. Zajišťuje PR pro neziskové organizace, lektoruje kurzy prozákaznické komunikace pro knihovníky, analyzuje interní komunikaci organizací. Vede blog a semináře o PR pro knihovny. 

...........................

čTvRTek 10. 9.

8:00 – 8:15

ZAhájeNí

kONcePce ROZvOje kNihOveN

MODeRáTOR A GARANT

PhDr. vít Richter

AulA PRávNické fAkulTy – PŘeDNášky

phDr. Vít richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR, předseda Ústřední knihovnické rady, výkonný tajemník Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR, koordinátor dotačního programu VISK, vedoucí projektu Benchmarking knihoven, spolupráce na řadě celostátních průzkumu zaměřených na problematiku knihoven, čtenářství dospělé a dětské populace. 8:15 – 8:45 ceNTRálNí PORTál kNihOveN: OD POčáTků k PilOTNíMu PROvOZu / Bohdana Stoklasová, Knihovna Akademie věd ČR; Petr Žabička a Petra Žabičková, Moravská zemská knihovna Příspěvek přiblíží hlavní milníky a výsledky projektu CPK od počátku do současnosti. V roce 2015 byl zahájen v MZK v Brně pilotní provoz projektu s využitím opensource základu VuFind. Úvodní část bude věnována vývoji projektu i důvodům změny způsobu realizace projektu v porovnání s původními plány (nikoli zakoupení hotového řešení „na klíč“ formou služby, ale vývoj vlastními silami). Další část příspěvku představí stav realizace pilotního projektu v MZK v září 2015, výhled do konce roku 2015 i plány na rok 2016. Součástí druhé části příspěvku budou i praktické ukázky realizace. phDr. bohdana stoklasová se během svého třicetiletého působení v Národní knihovně ČR zpočátku věnovala automatizaci knihovnických procesů a zavádění mezinárodních standardů. Později ve funkci náměstkyně ředitele zodpovídala za provoz i rozvoj Národní knihovny a vedla řadu národních i mezinárodních projektů zaměřených na retrospektivní konverzi katalogů, digitalizaci a dlouhodobou ochranu a zpřístupnění digitálních dokumentů a národních portálů. V současné době je koordinátorkou projektu Centrální portál knihoven. 8:45 – 9:15 čeSké DiGiTAliZAčNí PROjekTy, jejich výSleDky A AGReGAce / Martin Lhoták, Knihovna Akademie věd ČR Příspěvek uvádí přehled výsledků hlavních digitalizačních projektů v českých knihovnách (Národní digitální knihovna, krajské digitalizační projekty, specializované knihovny) a jejich agregace v rámci projektu Česká digitální knihovna včetně jejich zpřístupnění v Centrálním portálu knihoven. ing. Martin Lhoták vystudoval informatiku na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze. Od roku 1997 pracuje v Knihovně Akademie věd ČR (KNAV), kde byl téměř deset let vedoucím oddělení informačních technologií a v roce

34

2007 byl jmenován do funkce ředitele této knihovny. Je odpovědný za zřízení digitalizačního centra KNAV a v současné době svou odbornou činnost zaměřuje zejména na vývoj systémů pro vytváření, zpřístupňování a archivaci digitálních dokumentů. 9:15 – 9:45 PŘiPRAvujeMe NOvOu kONcePci ROZvOje kNihOveN NA léTA 2016–2020 S výhleDeM DO ROku 2025 / Vít Richter, Národní knihovna ČR Informace o stavu přípravy nové strategie knihoven pro období 2016–2020. Stručný přehled výsledků stávající koncepce, formulace nové vize pro příští období, charakteristika hlavních priorit, způsob řízení implementace koncepce a zaměření dotačních programů na podporu knihoven. phDr. Vít richter patří k nejvýznamnějším osobnostem současného českého knihovnictví. Profesně je téměř celoživotně spjat s Národní knihovnou ČR (NK), kde pracuje od roku 1971. V roce 1998 se stává ředitelem odboru knihovnictví. Tentokrát jde především o koncepční a manažerskou práci ve vztahu k jiným knihovnám i oboru jako celku, o legislativu, vyjednávání s politiky a veřejnou správou, spolupráci s partnery z komerční i neziskové sféry apod. Odbor (dnes Knihovnický institut) se pod jeho vedením změnil v dynamické a moderní poradenské, metodické, vzdělávací a koordinační pracoviště s mnoha úkoly a širokým záběrem. 9:45 – 10:00 BeZBARiéROvá kNihOvNA – předání prvních certifikátů / Roman Giebesch, Zlata Houšková, SKIP Jednou z priorit Koncepce rozvoje knihoven bylo odstraňování bariér v přístupu ke knihovnám a jejich službám. Jedním z výsledků je zpracování standardu pro rovný přístup „Handicap Friendly“. Mgr. roman Giebisch, ph.D po absolvování Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci nastoupil v roce 1995 do Vědecké knihovny v Olomouci, kde pracoval v oddělení správy a ochrany fondů. Od roku 2009 pracuje v Národní knihovně ČR. Podílel se na řešení řady rozvojových a vzdělávacích projektů v rámci programů Internetizace knihoven Olomouckého kraje, Regionální funkce knihoven Olomouckého kraje, Veřejné informační služby knihoven, Knihovna 21. století, Národní soustava povolání. Od roku 2001 je aktivním členem organizace SKIP ČR, nejprve působil jako tajemník regionálního výboru SKIP ČR Moravskoslezského a Olomouckého kraje, poté v letech 2009–2013 ve funkci tajemníka výkonného výboru SKIP ČR, od roku 2013 je předsedou této profesní organizace. 10:00 – 10:30 Přestávka 10:30 – 10:45 výSleDky PRáce DíleN A Sekcí PŘeDSTAví ZáSTuPci jeDNOTlivých PROGRAMOvých BlOků 10:45 – 12:00 ZAkONčeNí 12.00 ZávěR kONfeReNce MODeRáTOR

35

RNDr. Tomáš Řehák

DAlší PROGRAM ........................... STŘeDA

9. 9. 2015, odpoledne, místo a čas bude upřesněno dle zájmu ZAčíNáMe NOvý DiGiTAliZAčNí PROjekT. cO OčekáváM OD “NAšehO” BuDOucíhO kNižNíhO SkeNeRu? Neformální pokračování přednášky s p. Ivem Iossigerem a p. Miroslavem Khodlem z firmy scanservice a.s. Akciová společnost scanservice působí na českém trhu od roku 1998 a za dobu své existence si vybudovala přední postavení v oblasti digitalizace dokumentů a knih. Již 17 let nabízí digitalizaci formou služby (Business Process Outsourcing) nebo formou dodávky řešení významným českým a zahraničním společnostem. Mezi zpracovávané dokumenty patří formuláře, smlouvy, faktury, periodika a v neposlední řadě archivy. Oddělení knižní digitalizace zpracovalo několik tisíc knižních a seriálových titulů podle digitalizačních standardů Národní knihovny nebo na základě speciálních požadavků zákazníků. Společnost scanservice je autorizovaným distributorem a servisem skenerů Kodak v České a Slovenské republice a zastupuje také švýcarského výrobce knižních skenerů 4DigitalBooks. Motto: „neříkejte mi, co nejde, ale čeho chcete dosáhnout...“ Miroslav Khodl se na pozici konzultanta od roku 2012 podílí na projektech dodávek technologických celků a digitalizace předloh prostřednictvím knižních skenerů (IOP, VISK7, obecní kroniky, firemní digitalizace) a specializovaných technologií na digitalizaci fotografických materiálů (fotografie, negativy převážně podnikových archivů). Je aktivně zapojen do implementace digitalizačních standardů NK v rámci firemního workflow Scan4Book a zahrnul Krameria mezi firemní výstupní kontroly s ohledem na potřeby klientů. V předchozím zaměstnání pracoval 12 let jako síťový architekt, správce Lotus Notes /Domino systémů a IT specialista, předtím 9 let jako pracovník laboratoře vláknové optiky KFE FJFI ČVUT, které je absolventem. Věří ve smysl dialogu, dětskou přirozenost, energii hudby, zpověď fotografií, podnětnost četby, Neviditelnou univerzitu a nekonečné významy knihovnického Ooook (T.P.)

........................... čTvRTek

10. 9. 2015, začátek ve 13.00 hodin, sraz ve 12.30 u registrace exkuRZe (zajišťuje VKOL) Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci Krajská digitalizační jednotka Vědecké knihovny v Olomouci Městská knihovna v Olomouci Vědecká knihovna v Olomouci

36

kulTuRNí TiPy ........................... ÚTeRý

8. 9. 2015 emmerich kálmán: hraběnka Marica Klasická opereta od 19:00 v Moravském divadle v Olomouci (Horní náměstí).

........................... STŘeDA

9. 9. 2015 M. Doleželová – R. vencl: královny – 19:00 v Divadle hudby (nám. Republiky, budova Muzea umění) Komedie autorského a režijního tandemu Doleželová – Vencl je nádhernou příležitostí pro tři herečky, tři královny, a divákům chce nabídnout více než jen třeskutou zábavu. Antonín Dvořák: Rusalka Balet od 19:00 v Moravském divadle v Olomouci (Horní náměstí).

........................... čTvRTek

10. 9. 2015 hanácká laťka 2015 Tradiční závod ve skoku do výšky pod širým nebem na Horním náměstí v Olomouci.

DAlší kulTuRNí vyžiTí Vlastivědné muzeum v Olomouci (nám. Republiky 5) Muzeum umění v Olomouci (nám. Republiky) a Arcidiecézní muzeum v Olomouci (Václavské náměstí 3) Arcidiecézní muzeum Vědecká knihovna v Olomouci (Bezručova 2) Radnice města Olomouc (Horní náměstí) Galerie Bohéma (Dolní náměstí 7)

37

POZNáMky ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ...............................................................................

38

...............................................................................

POZNáMky ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ...............................................................................

39

...............................................................................

POZNáMky ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ...............................................................................

40

...............................................................................

POZNáMky ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ...............................................................................

41

...............................................................................

POZNáMky ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ...............................................................................

42

...............................................................................

POZNáMky ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ...............................................................................

43

...............................................................................

POZNáMky ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ...............................................................................

44

...............................................................................

hodnotící dotazník

PROBěhlá kONfeReNce – hodnocení 1–5, známkujte jako ve škole Kvalita přednášek 1

2

3

Kvalita workshopů

1

2

3

Organizace 1

3

4

5

2

4 4

5 5

Váš další komentář? ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... Další ročníky Více zahraničních hostů?

ano

Elektronický sborník? ano

ne

ne

Organizování ubytování a stravy přes SDRUK (včetně platby)? ano Akceptovatelné zvýšení poplatků? ano (o kolik) . . . . . . . . . . .

ne

ne

Návrhy témat na další ročníky? Další komentáře? Vzkazy pořadatelům a obrázky vítány.

............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ............................................................................... ...............................................................................

............................................................................... ...............................................................................

46

Dotazník odevzdejte do připravené nádoby u registrace

ZDE VYTRHNOUT

...............................................................................

Hlavní partner

Partneři bloku Infobox

Další partneři

Mediální partneři