Profil návštěvníka zámku Boskovice
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 1. 12. 2011 ...................................................... Podpis
PODĚKOVÁNÍ Děkuji panu PhDr. Zdeňku Vybíralovi, Ph.D., za ochotu, podporu, cenné rady a odborné vedení mé bakalářské práce. Ráda bych také poděkovala všem respondentům, kteří byli ochotni dotazníky vyplnit.
Profil návštěvníka zámku Boskovice Bakalářská práce
Jitka Komárová
Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu
Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D.
Stupeň odborné kvalifikace: bakalář
Jihlava 2012
2011 Jitka Komárová
Abstrakt KOMÁROVÁ, Jitka: Profil návštěvníka zámku Boskovice. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D.. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 68 stran. Bakalářská práce se zabývá charakteristikou zámku Boskovice a interpretací zjištěných informací o návštěvnících. Následně je vypočítána atraktivita zámku a vypracována SWOT analýza. Na základě zjištění slabých stránek jsou vypracovány návrhy na jejich odstranění a zvýšení návštěvnosti. Klíčová slova: Mikroregion Boskovicko. Zámek Boskovice. Empír. Návštěvník. Atraktivita zámku.
Abstract KOMAROVA, Jitka: The profile of the visitor to the Boskovice castle. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Leader of work: PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D.. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 68 pages. The bachelor thesis deals with characteristic of Boskovice castle and interpretation of founded information of its visitors. Then it is calculated the attractiveness of the castle and prepared SWOT analysis. Based on the findings weaknesses are formulated proposals for their elimination and increase attendance of Boskovice castle. Key words: Microregion Boskovicko. Boskovice castle. Empire. Visitor. Attractiveness of the castle.
11
Obsah Seznam ilustrací ................................................................................................. 14 Úvod ..................................................................................................................... 16 1 Základní údaje o městě ................................................................................... 17 2 Mikroregion Boskovicko ................................................................................ 18 3 Historie města .................................................................................................. 19 3.1 Pověst o založení Boskovic ........................................................................ 19 4 Hrad Boskovice................................................................................................ 21 5 Zámek Boskovice ............................................................................................. 22 5.1 Historie zámku............................................................................................ 22 5.2 Prohlídková trasa ........................................................................................ 23 5.3 Otevírací doba a vstupné ............................................................................ 26 5.4 Kulturní akce konané na zámku ................................................................. 27 5.5 Další objekty v zámeckém komplexu ........................................................ 27 5.5.1 Rezidence ....................................................................................................... 27 5.5.2 Panský dvůr.................................................................................................... 28 5.5.3 Zámecký skleník ............................................................................................ 28 5.5.4 Jízdárna .......................................................................................................... 28 5.5.5 Bývalý panský špitál, tzv. Klášter ................................................................. 28
6 Další zajímavá místa v Boskovicích ............................................................... 28 6.1 Židovské město ........................................................................................... 28 6.1.1 Synagoga maior ............................................................................................. 29 6.1.2 Synagoga minor ............................................................................................. 30 6.1.3 Low-Beerova synagoga ................................................................................. 31 6.1.4 Židovský hřbitov ............................................................................................ 31 6.1.5 Mikve ............................................................................................................. 31 6.1.6 Židovská brána ............................................................................................... 32
6.2 Radnice ....................................................................................................... 32 6.3 Kostely ........................................................................................................ 33 6.3.1 Kostel sv. Jakuba staršího .............................................................................. 33 6.3.2 Evangelický kostel ......................................................................................... 33
12
6.3.3 Kostelík Všech svatých .................................................................................. 33
7 Statistiky návštěvnosti zámku Boskovice ...................................................... 34 8 Metodika marketingového výzkumu ............................................................. 38 9 Vyhodnocení dotazníkového šetření .............................................................. 39 10 Atraktivita zámku ......................................................................................... 53 11 SWOT analýza ............................................................................................... 55 12 Návrhy na zvýšení návštěvnosti ................................................................... 57 Závěr .................................................................................................................... 59 Seznam použitých zdrojů .................................................................................. 61 Přílohy ................................................................................................................. 66
13
Seznam ilustrací Obrázky Obr. 1 Poloha Boskovic .................................................................................................. 17 Obr. 2 Mikroregion Boskovicko...................................................................................... 18 Obr. 3 Hrad Boskovice ................................................................................................... 20 Obr. 4 Zámek Boskovice ................................................................................................. 22 Obr. 5 Radnice Boskovice ............................................................................................... 32
Tabulky Tab. 1 Údaje o návštěvnících .......................................................................................... 51
Grafy Graf 1 Vývoj návštěvnosti v letech 2002 - 2011 ............................................................. 34 Graf 2 Návštěvnost za rok 2011 ...................................................................................... 35 Graf 3 Tržba za vstupenky za rok 2011 .......................................................................... 36 Graf 4 Čistá tržba za jednotlivé měsíce za rok 2011 ...................................................... 36 Graf 5 Složení návštěvníků podle prodaných vstupenek a uplatněných slev .................. 37 Graf 6 Hlavní důvod návštěvy regionu ........................................................................... 39 Graf 7 Délka návštěvy regionu ....................................................................................... 40 Graf 8 Místo ubytování ................................................................................................... 41 Graf 9 Typ ubytovacího zařízení ..................................................................................... 41 Graf 10 Způsob organizace cesty ................................................................................... 42 Graf 11 Další turistické atraktivity ................................................................................. 42 Graf 12 Priority při výběru regionu ............................................................................... 43 Graf 13 Motivace k návštěvě zámku ............................................................................... 44 Graf 14 Počet návštěv zámku.......................................................................................... 45 Graf 15 Rozhodnutí k návštěvě zámku ............................................................................ 45 Graf 16 Kvalita služeb .................................................................................................... 46 Graf 17 Doporučení návštěvy zámku .............................................................................. 47 Graf 18 Důvod nespokojenosti při návštěvě Boskovic.................................................... 48 Graf 19 S kým cestujete .................................................................................................. 48 14
Graf 20 Dopravní prostředek ......................................................................................... 49 Graf 21 Vzdálenost z místa bydliště................................................................................ 50 Graf 22 Atraktivita zámku Boskovice v porovnání s dalšími památkovými objekty ....... 54
15
Úvod Hlavním cílem bakalářské práce je získat a analyzovat informace o návštěvnících zámku Boskovice. V boskovickém regionu a jeho okolí se nachází celá řada známých i méně známých historických památek. Rozhodla jsem se pro boskovický zámek, neboť jsem ho navštívila již mnohokrát a vždy se tam ráda vracím. Toto téma jsem si vybrala, protože se zámek nachází nedaleko místa mého bydliště a při jeho zpracování mohu využít nejen údaje z dotazníkového šetření, ale také své osobní znalosti o zámku a celém regionu. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou zámku Boskovice jako kulturně historické památky a historickým vývojem Boskovic a okolí. Popisuje významné turistické atraktivity ve městě a charakterizuje mikroregion Boskovicko. V praktické části se práce věnuje vyhodnocení dotazníkového šetření, které probíhalo po celou návštěvnickou sezónu. Osloveni byli návštěvníci, kteří se zúčastnili prohlídky zámku. K dispozici byly dotazníky v českém, anglickém a německém jazyce. Po vyhodnocení všech dotazníků byla vypočítána atraktivita zámku, zpracována SWOT analýza a návrhy na zvýšení návštěvnosti.
16
TEORETICKÁ ČÁST
1 Základní údaje o městě Boskovice leží na střední Moravě v jižní části Malé Hané v Jihomoravském kraji. Město je součástí Hornosvratecké a Drahanské vrchoviny. Podle města je pojmenován geologický průlom - Boskovická brázda, která se táhne od Žamberecka k Moravskému Krumlovu. Je to mělké údolí, 2 až 6 km široké, které se dělí na dva podcelky, Oslavanskou brázdu a Malou Hanou. Město se nachází v nadmořské výšce 384 metrů a má přes 11 000 obyvatel. Boskovice jsou hospodářským, sociálním a kulturním centrem a druhým největším městem v okresu Blansko. Od roku 1849 do roku 1959 bývaly okresním městem. Historické jádro města bylo v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Židovská čtvrt, hrad, zámek, arboretum Šmelcovna a další kulturní a přírodní památky přitahují zájem návštěvníků stejně, jako nedaleký Moravský kras nebo Jeskyně Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu. (Bránský, 1990), (Celta, 2004), [2], [3], [5]
Obr. 1 Poloha Boskovic
Zdroj: http://www.orelboskovice.cz/gal/mapy/mapaCR.gif
17
2 Mikroregion Boskovicko Boskovice jsou centrem mikroregionu Boskovicko, který se nachází na východě regionu Boskovicko a sousedí s okresem Prostějov. Je tvořen 14 obcemi a žije v něm přes 17 000 obyvatel. Příroda mikroregionu je velice rozmanitá. Kolem řeky Svitavy nacházíme úrodné nivy, na nejvyšších kopcích Drahanské vrchoviny se nacházejí přírodní parky a rezervace, jako např. Řehořkovo Kořenecko, Pavlovské mokřady nebo Vratíkov. V mikroregionu se nachází také celá řada kulturních památek a zábavních a sportovních zařízení,
např.
Western
park
nedaleko
Boskovic,
Galerie
Otakara
Kubína
v Boskovicích, Muzeum lidových tradic a golfový areál na Kořenci, sportovní areál Červená zahrada v Boskovicích nebo rekreační středisko Suchý. V Boskovicích a okolí najdeme velké množství ubytovacích zařízení, jako jsou hotely, penziony, kempy a autokempy, turistické ubytovny, chaty, chalupy a další, např. Hotel Slavia, Hotel Moravia - Lasákův Mlýn, Penzion Pod zámkem, Pension Athéna. (Baranok aj., 1999), (Bránský, 1990), (Stehlík 1969), [1], [28]
Obr. 2 Mikroregion Boskovicko
Zdroj: http://www.regionboskovicko.cz/media/Image/boskovicko.png
18
3 Historie města Oblast dnešních Boskovic byla pro svou výhodnou geografickou polohu a úrodnou, nezalesněnou půdu osídlena již od dob pravěku. Ve slovanské době hradištní zde existovalo 4 až 5 osad, jejichž obyvatelé pravděpodobně pocházeli ze stejného slovanského kmene a živili se zemědělstvím. Samotné město vzniklo nejspíše na počátku 13. století jako trhová osada pod hradem. V roce 1463 se osada stala městečkem a roku 1759 městem. Historie města je spojena s rodem pánů z Boskovic. Domnělým předkem rodu je podle pověsti ptáčník Velen, historickým předchůdcem je podle záznamů z roku 1213 Jimram z Boskovic. Po něm je znám Lambert a jeho dva synové - Velen a Jimram. Od této doby až do roku 1297 nemáme o rodu Boskoviců žádné bližší informace. V letech 1398 - 1458 panství získali pánové z Kunštátu, po nich se dostalo opět do držení Boskoviců. Od roku 1547 se majiteli panství stal rod Ederů, po dvaceti letech přešlo do rukou Morkovských ze Zástřizl. V tomto období došlo k vybudování dominikánského kláštera a k renesančním úpravám hradu, kostela sv. Jakuba, městských domů a synagogy. Na konci 17. století převzali panství Dietrichsteinové, kteří si nechali postavit nové sídlo, tzv. Rezidenci. Posledními majiteli panství se v 50. letech 19. století stal rod Mensdorff-Pouilly. Od poloviny 19. století se v Boskovicích rozvíjel průmysl, obuvnictví a výroba konfekce. [2], [3], [4]
3.1 Pověst o založení Boskovic O vzniku Boskovic vypráví pověst, kterou popsal v roce 1593 Bartoloměj Paprocký z Hlohol ve svém díle Zrcadlo slavného Markrabství moravského. Za dávných dob žil na Moravě muž prostého rodu, který se jmenoval Velen a živil se lovem zpěvných ptáků. Jednou k němu zabloudil zámožný šlechtic, který se ztratil na lovu a hledal místo k přenocování. Velen mu připravil lázeň, posadil ho na polštářek, omýval ho věníky (svazky větviček) a dlouhé vlasy mu rozčesal dřevěným hřebenem. Pán mu byl za jeho pohostinnost a vlídnost velmi vděčný, a když druhý den odjížděl, pozval ho na oplátku k sobě na svůj hrad Špilberk. Po příchodu na hrad přivedli Velena rovnou před krále, ve kterém poznal svého hosta. Usedli spolu za stůl a po hostině král 19
Velenovi přislíbil, že mu splní jakékoliv přání. Velen se dlouho ostýchal, ale nakonec krále poprosil, aby mu daroval jednu horu, na které loví ptáky. Když král uslyšel tuto skromnou prosbu, daroval mu nejen horu, ale také pozdější panství Boskovice. Přijal Velena do stavu panského a na památku jejich setkání mu daroval erb se sedmizubým hřebenem, polštářkem a věníky. Štít z erbu se pak stal znakem Boskovic. Podle pověsti pomáhal Velen i se stavbou místního hradu. Když jednou zakopl o kámen, nic si z toho nedělal a řekl: „Již nikdy nebudu chodit bosko více!“ A tak prý vznikl název Boskovice. Podle historiků pochází název Boskovice od jména Bosko nebo Bošek. Velen také založil jednu vesnici, kterou pojmenoval podle svého jména - Velenov. (Baranok aj., 1969), (Stehlík, 1969), [19], [27]
Obr. 3 Hrad Boskovice
Zdroj: http://turistickyatlas.cz/galery/Hrad_Boskovice.jpg
20
4 Hrad Boskovice První zpráva o boskovickém hradě pochází z roku 1312. Tento původní hrad stával asi 400 m západně od dochované goticko-renesanční zříceniny nynějšího hradu, na tzv. Baště. Podle některých pramenů byla Bašta založena již v 11. století, jiné zdroje uvádějí dobu jejího vzniku až ve století 13. Hrad byl za dobu své existence několikrát dobyt. Poprvé v roce 1312 vojsky krále Jana Lucemburského. Na počátku 14. století byl hrad opětovně vystavěn a ke konci 14. století opět dobyt a téměř celý zbořen. Rozbořený hrad koupil Heralt z Kunštátu a v roce 1398 začal s výstavbou nového hradu na jiném místě. Nově postavený hrad byl dobyt za husitských válek roku 1424 společně s Baštou, která v té době sloužila jako předsunutá hlídková věž. Od roku 1434 vlastnil boskovický hrad pozdější český král Jiří z Poděbrad a Kunštátu. V 15. století prošel hrad několika stavebními úpravami, které však nebyly nijak rozsáhlé. Koncem 16. století se vlastníkem hradu stal rod Zástřizlů. V této době byly dostavěny budovy přiléhající k vstupní bráně a bylo dokončeno opevnění. Roku 1690 se ovdovělá Zuzana Prakšická ze Zástřizl provdala za Valtra Xavera z Dietrichsteina, kterému postoupila správu celého panství. Hrad byl od města poměrně vzdálený a v obtížně přístupném terénu. V té době již nesplňoval požadavky na nové bydlení a postupně přestával plnit svoji funkci. Byl obýván do roku 1729 a ještě do roku 1733 sloužil jako sídlo vrchnostenských kanceláří. Hradní střecha byla stržena a zdivo použito jako materiál na stavbu panských domů v Boskovicích a také nového sídla Dietrichsteinů, tzv. Rezidence. Rezidence byla barokním zámkem vystavěným v sousedství hospodářského dvora pod dominikánským klášterem. Do této jednopatrové budovy byla přenesena správa celého panství a od té doby hrad dále jen pustnul a chátral. Později však Dietrichsteinům přestala vyhovovat i nově postavená rezidence. Roku 1785 koupil František de Paula Dietrichstein místní klášter, aby na jeho místě postavil nový a honosnější zámek. Roku 1843 se Terezie z Dietrichsteina provdala za hraběte Alfonse Mensdorff-Pouilly a po její smrti se zámek stal majetkem rodiny Mensdorff-Pouilly, která jej vlastní dodnes. (Stehlík, 1969), [19], [20]
21
5 Zámek Boskovice Boskovický zámek se nachází nad jižním okrajem města v centru rozlehlého areálu, který je tvořen množstvím dalších staveb, jako je rezidence, panský dvůr, bývalý zámecký skleník, jízdárna a bývalý panský špitál, dnes zvaný Klášter. Tento nejrozsáhlejší empírový komplex na Moravě vyniká nejen jedinečným empírovým zařízením zámeckých interiérů, ale také dobově upravenou zahradou a anglickým parkem. [9], [33]
Obr. 4 Zámek Boskovice
Zdroj: http://www.kampocesku.cz/gallery/2008_05/jmorava_Zamek-Boskovice.jpg
5.1 Historie zámku Na místě dnešního zámku se původně nacházel dominikánský klášter, který byl založen roku 1682 Zuzanou Prakšickou ze Zástřizl. Roku 1784 byl zrušen císařem Josefem II. během josefínských reforem. O rok později zde byla zřízena manufaktura na výrobu barev, což připomínají dva obrácené litinové kotle před vstupem do hlavního průjezdu. Na jaře roku 1806 budova sloužila jako lazaret císařských vojáků po bitvě u Slavkova. Radikální přestavba byla započata roku 1819 a trvala do roku 1826. Kdo byl jejím autorem, není přesně známo. Patrně jím byl vídeňský architekt Josef Esch. Podle místní 22
tradice je projekt připisován také architektu Petru Nobile. Realizaci celé stavby řídil stavitel Matouš Floch, který v roce 1826 tragicky zemřel na otravu oxidem uhličitým. Stavební úpravy po dokončení stavby prováděl Josef Hájek, který také navrhoval budovu skleníku, nakreslil plány zahrady a navrhl rekonstrukci hradu. Při přestavbě bylo ubouráno východní křídlo kláštera a místo něj bylo vystavěno široké dvoupatrové reprezentační křídlo s trojlodním sloupovým vestibulem, trojramenným schodištěm a hlavním sálem. Podstatná část přízemí a prvního patra zůstala zachována. Zadní část kostela byla ponechána a upravena na zámeckou kapli. Ostatní místnosti byly upraveny pro obytné účely. Zbývající tři křídla byla navýšena o jedno patro. Roku 1916 došlo ke zřícení vnitřní stěny západního křídla díky nadměrnému statickému zatížení. Řešením bylo stažení arkád kotvami a zaslepení jejich oblouků. Po této výrazné úpravě, kterou navrhl stavitel Karel Havlina, získalo nádvoří zcela nový vzhled. V období protektorátu, roku 1942, byla na zámek i celé panství uvalena německá nucená správa, která trvala až do konce okupace. Od roku 1950 byl zámek využíván jako internát Střední pedagogické školy v Boskovicích a jako muzejní depozitář. Roku 1952 byl všechen majetek rodiny Mensdorff-Pouilly zkonfiskován. V roce 1991 byla rodině většina majetku, včetně zámku, opět navrácena. (Celta, 2004), [9], [33], (Propagační materiál zámku Boskovice)
5.2 Prohlídková trasa Boskovický zámek nabízí návštěvníkům pouze jednu prohlídkovou trasu. Doba prohlídky trvá kolem 60 minut. Prvotní prohlídková trasa vznikla v roce 1953 a zahrnovala jen 9 místností. Po generální rekonstrukci v letech 1979 - 1985 k ní bylo připojeno více než deset dalších pokojů. Vybavení těchto pokojů pocházelo většinou z jiných hradů a zámků, neboť v 50. letech 20. století byla velká část původního mobiliáře veřejně rozprodána nebo rozkradena. Na dnešní podobě těchto pokojů se podílí Národní památkový ústav v Brně a rodina Mensdorff-Pouilly. (Celta, 2004)
23
Vestibul: Prohlídka začíná ve vestibulu s mohutnými toskánskými sloupy a mramorovými bustami. Poté pokračuje po trojramenném empírovém schodišti do předsálí v prvním patře. Předsálí: Zámecké předsálí je celé vybaveno empírovým nábytkem. Pro něj je typická černá barva napodobující exotické ebenové dřevo. Nábytek je doplněn zlacenými řezbami s egyptskými a řeckými motivy. Nachází se zde dvě sochy z kararského mramoru. Jedna představuje řeckou bohyni Pallas Athénu, druhá ležícího bůžka Amorka. Obrazy zachycují dámskou módu 1. poloviny 19. století. Knihovna: Část boskovické knihovny, která čítá přes 10 000 svazků, je umístěna v barokních skříních, které původně pocházejí z bzeneckého zámku. Uprostřed místnosti stojí rozkládací barokní stůl, na kterém jsou umístěny dva globy. Velice vzácný je měděný globus noční oblohy pocházející z konce 17. století, na němž jsou souhvězdí vyznačena pomocí heraldických znaků. Jeho autorem je profesor Erhard z univerzity v Jeně. Nádvorní chodba: Nádvorní chodba vede do zámeckých prostor, které byly veřejnosti zpřístupněny v roce 1986. Do roku 1979 tyto prostory sloužily jako internát, což mělo na zámek dost neblahý vliv. Zámek byl napaden dřevomorkou a také díky zvýšení vzdušné vlhkosti došlo ke zřícení stropů. Proto musela být opravena obě dvě patra západního a severního traktu. Parkety, členění stropů i tapety byly vyrobeny podle původních vzorů. Po této razantní rekonstrukci sloužila chodba jako přijímací salón. Najdeme zde řadu loveckých trofejí a rytin s loveckými náměty. Salon bitev: Salon bitev je vybaven různorodým nábytkem pocházejícím z různých epoch. Unikátní velkoplošné obrazy na stěnách jsou malovány na buvolí kůži a zachycují válečné události z boje proti Turkům z konce 17. století. Tyto malby s bitevními výjevy zřejmě nahrazovaly drahé tapiserie a fungovaly jako volné závěsné tapety.
24
Matčina ložnice: Matčina ložnice již patří mezi soukromější místnosti prvního patra. Byla zrekonstruována do své původní podoby podle obrazových pramenů z 30. let 19. století. Celá místnost je vybavena empírovým nábytkem. Dominantou ložnice je empírové lůžko s hedvábnými nebesy, které v této době již nesloužily jako ochrana proti chladu a hmyzu, ale měly pouze estetickou funkci. Průchozí salonek: Tento průchozí rokokový salonek sloužil především dámám, které zde přijímaly své návštěvy. Nachází se zde jedinečný lustr z benátského štípaného skla. Studovna: Zde se vzdělávaly zámecké děti. Systém jejich výchovy závisel na majetnosti a postavení rodu, ze kterého pocházely a také na pořadí, ve kterém se narodily. Nejstarší syn se stal dědicem panství, druhý byl předurčen pro církevní kariéru a další synové v pořadí pak sloužili v armádě nebo u dvora. Osudy dívek byly určovány sňatkem. Bílá knihovna: Nábytek v této knihovně je rokokový, skříně s knihami jsou barokní. Místnosti vévodí bohatý lustr z českého křišťálu. Pracovna: Pracovna je zařízena v duchu doznívajícího empíru (který je ve střední Evropě označovaný jako biedermayer), kdy tmavá barva nábytku byla nahrazena domácím světlejším dřevem. Pánský pokoj: Tato místnost je také označována jako biliárový pokoj. Uprostřed stojí novobarokní kulečníkový stůl. Dětské ložničky: Tyto dvě malé ložnice jsou zařízené empírovým nábytkem, barevným lustrem a nočními stolky posázenými polodrahokamy.
25
Císařský salonek: Původní výmalba tohoto salonku byla zničena. Po rekonstrukci byly stěny opět vymalovány iluzivní výmalbou, která se snaží vyvolat iluzi náročné plastické výzdoby. Jídelna: Zde se nachází slavnostně prostřený stůl, jehož největší ozdobou je zrcadlový podnos ze zlaceného bronzu a porcelánový servis s motivem vinných listů. Velký sál: Největší místností z celé prohlídkové trasy je velký sál, jehož velikost je umocněna zrcadly a zrcadlovými okny. Je zde umístěna harfa, kladívkový klavír a hudební skříň, označovaná jako melodikon. Příležitostné koncerty se zde konají i v současné době. Růžový salonek: Salonek je zařízený rokokovým nábytkem, který pochází z tzv. rezidence. Na zemi leží perský koberec, který je, navzdory předpisům z Koránu, zdobený zvířecími motivy. Rodinný pokoj: Rodinný pokoj je vybaven mahagonovým nábytkem, který byl vyroben ve Vídni. Vzor na tapetách se inspiruje antikou a nálezy v Pompejích. Dětský pokoj: V tomto pokoji prohlídka zámku končí. Pokoj je zařízen malým dětským nábytkem a hračkami z poloviny 19. století. (Průvodcovský materiál zámku Boskovice)
5.3 Otevírací doba a vstupné Otevírací doba: Od října do dubna je zámek zpřístupněn pouze pro objednané skupiny. V hlavní sezóně - od května do srpna - je zámecký areál otevřen od 9.00 do 17.00 hodin. Prohlídky začínají v 9.30, 10.30, 11.30, 13.00, 14.00, 15.00, 16.00 hodin. 26
V září ve všední den je zámecký areál otevřen od 9.00 do 16.00 hodin, prohlídky začínají v 11.00 a 14.00 hodin. V září o víkendech je zámecký areál otevřen od 9.00 do 17.00 hodin a prohlídky začínají v 9.30, 10.30, 11.30, 13.00, 14.00, 15.00, 16.00 hodin. Zámek je pro veřejnost uzavřen každé pondělí a den následující po státním svátku. Vstupné: Plné - 90 Kč Snížené - 55 Kč (platí pro děti do 15 let, důchodce, studenty a invalidy) Slevy: Děti do 6 let a tělesně postižení s doprovodem mají vstup zdarma. Skupiny návštěvníků v počtu více než 30 osob mají 10% slevu ze základního vstupného. Příplatky: K cizojazyčnému výkladu, prohlídce mimo otevírací dobu a k prohlídce mimo sezónu se připlácí 100 % k základnímu vstupnému. [32]
5.4 Kulturní akce konané na zámku Od května do prosince se na zámku koná celá řada kulturních akcí pro děti i dospělé. Mezi velice oblíbené patří noční a vánoční kostýmované prohlídky, divadelní představení pro ty nejmenší návštěvníky, koncerty a festival UNIJAZZ a Iberica. [31]
5.5 Další objekty v zámeckém komplexu 5.5.1 Rezidence Tato barokní jednoposchoďová budova se nachází na Hradní ulici, asi 240 metrů od zámku. Byla budována od roku 1728 jako sídlo majitelů boskovického panství.
27
K obytným účelům sloužila do 20. let 19. století. Po dostavění zámku zde byla umístěna správa panství a několik bytů pro úředníky. Nyní zde sídlí Muzeum Boskovicka.
5.5.2 Panský dvůr Nad Rezidencí se rozkládá komplex barokních hospodářských budov, který byl vystavěn v 17. století. V 70. letech 20. století byl renovován a nyní slouží pro kulturní účely.
5.5.3 Zámecký skleník Nad panským dvorem stojí bývalý zámecký skleník. Původně byl určen pro pěstování teplomilných rostlin, nyní je využívám ke kulturním účelům, zejména výstavám a koncertům.
5.5.4 Jízdárna Jízdárna se nachází na východním okraji zámeckého parku. Byla postavena v roce 1870 v novogotickém stylu. V 50. letech 20. století sloužila jako skladiště, v současné době je zde restaurace a sportovní hala.
5.5.5 Bývalý panský špitál, tzv. Klášter V této budově byl původně umístěn panský špitál, poté fungovala jako klášter milosrdných sester sv. Vincence z Pauly. Dnes budova slouží jako penzion. (Celta, 2004), [2], [22], [30]
6 Další zajímavá místa v Boskovicích 6.1 Židovské město První písemná zmínka o Židech žijících v Boskovicích pochází z doby kolem roku 1343, což bylo krátce po založení města. Další doklady o vzniku a rozvoji židovské obce pocházejí z první poloviny 16. století. Židé se původně usazovali i na území, kde bydleli křesťané. Uzavřené židovské ghetto vzniklo až po roce 1727. Židé nesměli překročit hranice ghetta například po setmění nebo v době konání křesťanských svátků. 28
Od křesťanské části města bylo odděleno třemi branami a několika řetězy. Dvě z těchto bran byly zbořeny ve 2. polovině 19. století, zachovala se pouze jedna brána na konci Plačkovy ulice. Tenkrát zde stávala asi stovka domů. Dnes jich zde najdeme pouze 79, 20 z nich je památkově chráněno. Vzhled židovského města byl poznamenán velkým počtem požárů. V roce 1823 shořely dokonce dvě třetiny židovské obce. Městu se nevyhnula ani morová epidemie, při které zemřelo několik stovek Židů. I přes tyto katastrofy patří boskovické židovské město k nejzachovalejším židovským památkám u nás. Židovské město v Boskovicích se rozkládá na ploše 5 hektarů a patřilo mezi jedny z největších židovských měst na Moravě. Od 15. století se hlavním zdrojem obživy Židů stává obchod a řemeslná výroba. Věnovali se také lichvě, pálení kořalky nebo obchodu s husami. Mezi křesťanskými a židovskými obchodníky a řemeslníky však docházelo k velmi častým konfliktům, protože křesťané viděli v Židech velmi silnou konkurenci. Tyto spory trvaly po celou dobu existence ghetta. V 19. století se Židé stali zakladateli moderní průmyslové výroby a založili několik továren v Boskovicích i v okolí. Od konce 19. století se movitější Židé stěhují do křesťanské čtvrti Boskovic i do větších měst na Moravě a židovské město se tak stává domovem sociálně slabších obyvatel, Židů i křesťanů. Politicky samostatná židovská obec vznikla v roce 1850. Dne 15. 7. 1919 však byla zrušena a sloučena s městem. Do života boskovických Židů se tragicky promítla nacistická okupace. Pohyb Židů i jejich osobní život byl značně omezen. Dostávali i nižší příděly potravin a byl jim zabavován majetek. 14. a 15. března 1942 byli všichni Židé z Boskovic a okolí transportováni do Terezína a následně do vyhlazovacích táborů. Z celkového počtu 458 deportovaných lidí jich přežilo pouze 14. (Bránský, 1990), [6], [8], [13], [15], [17], [18], [25], [29], [34]
6.1.1 Synagoga maior Synagoga maior je považována za nejvýznamnější stavbu celého židovského města. Je to zároveň jediná zachovalá boskovická synagoga. Leží na severním okraji židovského města. Její nejstarší část postavil roku 1639 italský architekt a stavitel Silvestr Fiota z Chiavenny. Roku 1698 byla synagoga rozšířena zdejšími staviteli o novou část, neboť stávající velikost synagogy přestala vyhovovat narůstajícímu počtu 29
obyvatel židovské obce. Z počátku 18. století pochází bohatá nástěnná výmalba, která musela být opravena po ničivém požáru roku 1772. Samozřejmě zde najdeme i typické židovské symboly jako sedmiramenný svícen, koruna tóry nebo hebrejské nápisy, žalmy a modlitby, které sloužily jako nápověda modlícím se Židům. Bohatí Židé si v této synagoze mohli zaplatit vlastní místa k sezení. Tenkrát je to stálo asi 40 zlatých. Je pozoruhodné, že za desetinásobek této sumy si mohli pořídit rovnou celý dům. Než synagoga získala svou současnou podobu, byla ještě několikrát upravována. Prošla dekorativními empírovými úpravami, ve 40. letech 19. století byla přestavěna v novogotickém duchu a roku 1908 byla důkladně opravena k 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. Během této opravy byl interiér vymalován dekorativní historizující malbou a okna v sále byla patrně osazena barevnými vitrážemi. Poslední předválečné úpravy probíhaly v letech 1935 - 1936 pod vedením brněnského architekta Arnošta Wiesnera. Při této úpravě byly odkryty a restaurovány původní barokní malby a bylo zde zavedeno elektrické osvětlení. Za okupace, ale i několik let po ní, byla synagoga uzavřena a sloužila jako skladiště zabaveného židovského majetku, nábytku, oblečení a knih, později sloužila jako sklad stavebních potřeb. Synagoga byla zpřístupněna veřejnosti 23. června 2002 po dvanáctileté rekonstrukci. Je zde umístěna stálá muzejní expozice, která pojednává o historii a památkách zdejší židovské obce a také se zde pořádají kulturně-společenské akce, koncerty a výstavy. [6], [14], [18], [21], [25], [34]
6.1.2 Synagoga minor Za nejstarší synagogu v Boskovicích je považována synagoga minor, někdy také nazývaná staronová škola. Existovala již v 16. století, avšak první doložitelná zpráva o ní pochází až z 18. století. Nacházela se v domku č. 7 v Traplově ulici. Modlitebna se nacházela v prostorné síni, do které se vešlo kolem 100 lidí. Ostatní místnosti v domě sloužily jako studovna. Působil zde učitel a rabín Samuel ha-Levi. Synagoga fungovala od počátku 2. světové války, v polovině 50. let byla budova v dezolátním stavu a zanedlouho byla zdemolována. [6], [14], [34]
30
6.1.3 Low-Beerova synagoga Nejmladší boskovickou synagogou byla Low-Beerova synagoga, která byla založena v roce 1884 jako modlitebna pro ženy. Nacházela se v nadačním domě, který věnoval židovské obci Nathan Low-Beer. V domě se nacházela také židovská spořitelna, sirotčinec a chudobinec. Synagoga byla navštěvována především ortodoxními Židy. Po 2. světové válce opuštěný dům chátral a byl zbořen v roce 1983. [14], [34]
6.1.4 Židovský hřbitov Židovský hřbitov v Boskovicích pochází ze 17. století a leží na jihozápadním okraji města, asi 500 metrů od náměstí. Díky své rozloze 14 528 m2 je po Prostějově a Frýdku-Místku třetím největším v České republice. Na hřbitově se nachází asi 2 500 náhrobků, nejstarší z nich je z druhé poloviny 17. století (z roku 1640). Nejvýznačnější jsou barokní náhrobky z poloviny 18. století, které jsou zdobené dobovými ornamentálními prvky. Starší náhrobky jsou vytesány v pískovci nebo v opuce a v jejich horní části bývá vytesán znak, který symbolizuje jméno, vlastnost, původ nebo zaměstnání zemřelého. Novější náhrobky bývají rozměrnější, jako materiál je použit mramor nebo černá a světlá žula. Nápisy na těchto náhrobcích jsou zejména německé, čeština se objevuje pouze ojediněle, výzdoba se neobjevuje skoro vůbec. Je zde pohřbena celá řada významných osobností, jako je moravský zemský rabín Abraham Plaček, spisovatel Adolf Schlesinger, Samuel ha-Levi Kolin, Cebi Hirš a další. Boskovický židovský hřbitov je přístupný veřejnosti a je spolu se hřbitovy v Mikulově, Holešově a Třebíči památkově chráněn. [23], [24], [34]
6.1.5 Mikve Mikve je označení pro židovskou rituální očistnou lázeň. Má být dostatečně hluboká, aby se do ní mohl dospělý člověk celý ponořit. Židé se v ní očišťovali zejména před začátkem svátků. V Boskovicích se mikve nachází ve sklepě jednoho z nejstarších domů v židovské čtvrti, který pochází z 16. století. Je zatím jedinou veřejnosti přístupnou mikve na Moravě. [16], [18], [29] 31
6.1.6 Židovská brána Tato brána se dochovala jako jediná ze tří bran, které od sebe oddělovaly židovskou a křesťanskou část města. Její součástí byla vrata, která se na noc uzavírala. Židé se snažili získat povolení na její zbourání již v roce 1926, toto povolení však nedostali. [6]
6.2 Radnice Boskovická radnice stojí na horním konci Masarykova náměstí. Nejdříve zde byl kupecký dům, později tady zasedal městský soud, ve sklepení bývala mučírna a vinný šenk. Mezi lety 1851 a 1960 zde bylo sídlo okresního soudu, věznice a byt dozorce. Nyní je tady sídlo Městského úřadu, Městského informačního střediska a galerie Otakara Kubína. Za autora stavby je považován Ladislav z Boskovic, ale jeho autorství je sporné. Nynější renesanční vzhled je z roku 1567. Dominantou radnice a celého náměstí je téměř 42 metrů vysoká věž, která je zpřístupněna veřejnosti jako vyhlídková. [2], [7]
Obr. 5 Radnice Boskovice
Zdroj: http://www.jizni-morava.cz/doc/img/109.jpg
32
6.3 Kostely 6.3.1 Kostel sv. Jakuba staršího Nejstarší zmínka o existenci kostela pochází z roku 1346. Je to pozdně gotická stavba, která měla původně tři věže. Hlavní věž původně měřila 60 m, po několika požárech a následných přestavbách nyní dosahuje 41 m. Pod kostelem se nachází rodinná hrobka Zástřizlů, ve zdech jsou zabudovány náhrobní desky a okna jsou zdobena pestrou malbou. Kostel je pro veřejnost přístupný jen v době konání bohoslužeb. [2], [10], [26]
6.3.2 Evangelický kostel Kostel, jemuž vévodí věž s kalichem, byl postaven v roce 1941 a je nejmladší kulturní památkou v Boskovicích. Konají se zde bohoslužby i kulturní akce, zejména koncerty. [2], [11]
6.3.3 Kostelík Všech svatých Kostelík pochází z 15. století a je jednou z nejstarších staveb ve městě. Nejvzácnější památkou uvnitř kostela je kovaná renesanční kazatelna, která pochází z roku 1626. Původně byla umístěna v kostele sv. Jakuba a sem byla přenesena ve 40. letech 19. století. Pro veřejnost je přístupný pouze park kolem kostela, interiéry jsou nepřístupné. [2], [12]
33
PRAKTICKÁ ČÁST
7 Statistiky návštěvnosti zámku Boskovice Následující informace a grafy se týkají návštěvnosti zámku Boskovice. Tyto údaje byly poskytnuty pracovníky zámku a můžeme z nich vyčíst, jak se vyvíjela návštěvnost za posledních 10 let, návštěvnost za jednotlivé měsíce roku 2011, jaká byla tržba za vstupenky a čistá tržba v roce 2011 nebo jaké bylo složení návštěvníků podle prodaných vstupenek a uplatněných slev.
Graf 1 Vývoj návštěvnosti v letech 2002 - 2011 23000 22000
21263
21000 Počet návštěvníků
20000 19000
17755
18000
17087
17000
16279
16000
16207
15000
15236
15822
14206
14000 12500
13000
12201
12000 11000 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Rok
Zdroj: Zámek Boskovice
Graf č. 1 představuje vývoj návštěvnosti zámku za posledních 10 let. Nejvíce návštěvníků si přišlo prohlédnout zámek v roce 2002. Od tohoto roku návštěvnost postupně klesá, kromě let 2005 a 2007, kdy oproti předešlým letem opět mírně vzrostla. Nejméně návštěvníků zavítalo na zámek letos, bylo to pouze 12 201 osob.
34
Graf 2 Návštěvnost za rok 2011 4000 3651
Počet návštěvníků
3500 3095
3000 2500 2000
1979
1500
1326
1515 1000 500
635
0 duben
květen
červen
červenec
srpen
zaří
Měsíc
Zdroj: Zámek Boskovice
Graf č. 2 znázorňuje vývoj návštěvnosti zámku za jednotlivé měsíce roku 2011. Od dubna do července návštěvnost postupně vzrůstá, od srpna návštěvnost klesá. Nejméně osob navštívilo zámek na začátku turistické sezóny, v měsíci dubnu (635 osob), nejvíce návštěvníků si přišlo zámek prohlédnout v červenci (3 651 osob).
V období od 23. dubna do 31. října zámek navštívilo celkem 12 201 osob. Zámek byl pro veřejnost otevřen 135 dnů. Průměrný počet návštěvníků za den činí 91 osob.
35
Graf 3 Tržba za vstupenky za rok 2011 300000
268851
250000
Tržba
200000
178775
150000
127630 97694
100000 86105
44486 50000 0 duben
květen
červen
červenec
srpen
září
Měsíc
Zdroj: Zámek Boskovice Graf č. 3 zobrazuje vývoj tržeb za prodané vstupenky v jednotlivých měsících roku 2011. Nejvíce vstupenek se prodalo v červenci, nejméně v dubnu. V této sezóně byly prodány vstupenky v celkové hodnotě 803 541 Kč.
Graf 4 Čistá tržba za jednotlivé měsíce za rok 2011 350000 291050
300000
Tržba
250000
238955
200000 150000
128414 108973
100000
96926
48634 50000 0 duben
květen
červen
červenec Měsíc
Zdroj: Zámek Boskovice
36
srpen
září
Graf č. 4 představuje čistou tržbu v jednotlivých měsících sících roku 2011. Čistou tržbou se rozumí tržba za prodané vstupenky a zboží po odečtení ode nákladůů na produkci, kdy se část z vybraného vstupného odvádí účinkujícím ú při kostýmovaných ých prohlídkách. Po připočítání ítání tržby za zboží v měsíci březnu a tržby za vstupenky a zboží v říjnu činí celková čistá tržba 931 669 Kč. K
Graf 5 Složení návštěvníků ěvníků podle prodaných vstupenek a uplatněných ěných slev
44,8%
44,2%
plné snížené zdarma rodinné dětský den
4,6%
0,2 %
6%
Zdroj: Zámek Boskovice Graf č. 5 rozděluje ěluje návštěvníky návšt vníky podle typu vstupného. Plné vstupné zaplatilo 44,8 % osob, snížené vstupné (děti (d do 15 let, důchodci, chodci, studenti a invalidé) zaplatilo 44,2 % osob a zdarma (děti (dě do 6 let a tělesně postižení s doprovodem) zámek navštívilo 6 % osob. Rodinné vstupné bylo možné zakoupit pouze v době kostýmovaných prohlídek.. Platilo pro 2 dospělé dosp a 2 děti. Jeho výše byla 380 Kčč a této možnosti využilo 0,2 % osob. Vstupné označené označ jako „dětský tský den“ bylo možné zakoupit pouze v květnu a červnu. ervnu. Týkalo se speciálních prohlídek pro děti d a bylo určeno čeno pouze pro školy a školky. Jeho eho výše byla 70 Kč K za dítě, doprovod měll vstupné zdarma. Toto vstupné využilo 4,6 % osob.
37
8 Metodika marketingového výzkumu Cílem této bakalářské práce je získat a analyzovat informace o návštěvnících zámku Boskovice. Po vyhodnocení všech dotazníků byl také vypracován návrh na zvýšení návštěvnosti zámku. Dotazníkové šetření probíhalo od dubna do září roku 2011. Polovina dotazníků byla vyplněna ve všední dny, polovina o víkendech. Bylo osloveno celkem 200 osob. Téměř všichni z nich pocházejí z České republiky, 4 osoby pocházejí ze Slovenska. Z informací, které byly poskytnuty pracovníky zámku, vyplývá, že cizojazyčného výkladu (anglicky nebo německy) využilo pouze 24 osob v dubnu a 20 osob v květnu. Zahraniční návštěvníci mají také možnost vzít si s sebou tištěného průvodce v anglickém nebo německém jazyce a prohlídku absolvovat s českou skupinou a česky hovořícím průvodcem. Proto přesný počet zahraničních návštěvníků není znám. K dispozici byly také dotazníky přeložené do anglického a německého jazyka, které nebyly využity, neboť při dotazování nebyl náhodně osloven žádný zahraniční návštěvník, kromě 4 osob ze Slovenska. Proto při vyhodnocování dotazníku nebyli návštěvníci rozděleni na domácí a zahraniční.
Dotazování probíhalo v těchto dnech: Duben a květen - 20 % dotazníků (4 dny) Červen a červenec - 40 % dotazníků (8 dnů) Srpen a září - 40 % dotazníků (9 dnů) Dotazník obsahoval uzavřené, otevřené a polootevřené otázky. Uzavřených bylo 7, otevřená pouze 1 a polootevřených bylo 11. Ve třech případech nabízel více variant odpovědí. Dotazník se skládal celkem z 19 otázek a jeho konkrétní znění se nachází v příloze.
38
9 Vyhodnocení dotazníkového šetření šet Následující část ást práce je věnována v vyhodnocení dotazníků. ů. Veškeré další grafy a tabulky jsou výsledkem vlastního dotazníkového šetření.
1. Jaký je hlavní důvod ůvod Vaší návštěvy návšt tohoto regionu? Pomocí této otázky byly zjištěny zjišt hlavní důvody, kvůli li kterým se respondenti rozhodli navštívit štívit tento region. Z grafu č. 6 vyplývá, že 45 % dotazovaných ovaných se sem vydalo na výlet, 43 % osob zde hodlá strávit dovolenou, 9 % osob přijelo p navštívit své příbuzné p a známé, 2 % osob tudy pouze projíždí. Služební cestu, zdravotní pobyt nebo léčení lé a jiné důvody zvolilo pouze 1 % dotazovaných. Hlavní motivací k návštěvě tohoto regionu je tedy výlet a strávení dovolené. Graf 6 Hlavní důvod ůvod návště návštěvy regionu
dovolená, odpočinek odpo výlet
45% 43%
návštěva příbuzných, říbuzných, známých pouze projíždím služební cesta
1% 1% 1% 2%
9%
zdravotní pobyt, léčení lé jiné důvody ůvody
2. Ve kterém ročním čním ním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? Nejvíce respondentůů (88 %) sem zpravidla zavítá v létě,, menší část (12 %) na jaře ja a nejméně (1 %) na podzim. Zimu nezvolil žádný z dotazovaných. Region je nejnavštěvovanější v období letních prázdnin a později pozd na jaře ře v období školních výletů. výlet Turisté sem přijíždějí hlavně hlavn za kulturou a památkami, proto pro ně není region v zimě příliš atraktivní. 39
3. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? Více než polovina dotazovaných se rozhodla v tomto regionu gionu strávit několik n dnů, 41 % osob zde strávilo pouze několik n hodin. Průměrná rná délka pobytu u osob, které se zde rozhodly přenocovat, řenocovat, činí 5,5 dne. Průměrná rná délka pobytu u osob, které se zde rozhodly strávit několik ěkolik hodin, činí 6. hod. Celkový průměr u výletník etníků i turistů činí 3,7 dne. U výletníkůů počítáme poč několik hodin strávených v regionu jako jeden den. Graf 7 Délka návštěvy ěvy regionu
1 den 30% 2 až 4 dny (1 až 3 noci)
41%
5 až 7 dnůů (4 až 6 nocí) 24% 8 až 10 dnůů (7 až 9 nocí) 2%
11 a více dnů ů (10 a více nocí)
4%
4. Jste-li li zde na více dnů, dnů kde jste ubytován(a)? Z celkového počtu čtu 200 respondentů respondent strávilo 119 osob alespoňň jednu noc mimo domov. 56 % z nich bylo ubytováno v tomto regionu, 26 % osob přímo římo v Boskovicích, 13 % osob jinde (např. ř. v Jedovnicích, Blansku, Blansku Mikulověě nebo Černé Hoře), Ho v Brně byla ubytována 2 % osob, na více místech 3 % osob.
40
Graf 8 Místo ubytování
13% 2%
26%
3%
v tomto místě míst (v Boskovicích) v tomto regionu v Brně na více místech
56%
jinde
5. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážněě bude? 119 osob strávilo alespoň jednu noc v nějakém jakém ubytovacím zařízení. zař 21 % osob přenocovalo na chatěě nebo chalupě, chalup 22 % osob v penzionu, 19 % osob u známých nebo příbuzných, íbuzných, 13 % osob v kempu nebo tábořišti, išti, 10 % osob v hotelu, ubytování v soukromí využilo 8 % osob, jinde strávilo noc 7 % osob. Graf 9 Typ ubytovacího zařízení zař
7%
10%
19%
hotel 22%
penzion ubytování v soukromí
8%
21%
kemping/táboř kemping/tábořiště chata/chalupa
13%
u známých/příbuzných jinde
41
6. Jak je Vaše cesta organizována? ganizována? Většina respondentůů (93 % osob) si cestu zorganizovala individuálně bez využití služeb zprostředkovatelů, ů, 6 % osob přijelo p ijelo se skupinovým zájezdem, 1 % osob bylo na služební cestěě nebo využilo služeb cestovních kanceláří kancelá í nebo agentur. Graf 10 Způsob sob organizace cesty
93% individuálně prostřednictvím ednictvím CK nebo CA služební cesta skupinová zájezd
1% 1%
6%
7. Co hodláte v tomto regionu ještě ješt navštívit a nebo jste již navštívil(a)? Z grafu je na první pohled zřejmé, z ejmé, že nejvíce osob navštívilo nebo se chystá navštívit boskovický hrad. Druhou nejčastější nej odpovědí byla návštěva ěva židovského města m a třetí nejčastější odpověď se týkala westernového městečka. m ka. Ostatní turistické atrakce jsou zastoupeny minimálně. Graf 11 Další turistické atraktivity
Počet odpovědí 0
20
40
60
80
100
boskovický hrad
120
140
160
139
židovské město ěsto
89
westernové městečko ě čko
59
zámky v okolí Boskovic
9
jeskyně v Rudce u Kunštátu
8
arboretum Šmelcovna
7
Moravský kras
7
42
8. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? Pomocí této otázky bylo zjištěno, že téměř všichni respondenti přijeli do Boskovic a okolí za kulturou. Velká část dotazovaných přijela také kvůli přírodě, menší část za sportem a pohybem nebo kvůli jiným důvodům. Celkem bylo získáno 459 odpovědí, neboť dotazovaní mohli uvést i více než jednu odpověď. Graf 12 Priority při výběru regionu 250 43 % Počet návštěvníků
200 33 % 150
100 13 %
11 %
50
0 kultura
příroda
sport, pohyb
ostatní
Každá z těchto 4 otázek je dále rozdělena na podotázky. Z návštěvníků, kteří sem přijeli kvůli přírodě, jich 24 přijelo za čistým životním prostředím, 35 za klidným prostředím bez hluku, 79 za krajinou s lesy a 15 za vodními plochami a toky. Z návštěvníků, kteří navštívili region kvůli kultuře, jich 159 přijelo za historickými městy a památkami, 16 za dobře vybavenými zařízeními pro turisty a 24 za kulturními akcemi a zábavou. Z 58 osob, které sem přijeli kvůli sportu a pohybu, jich 39 preferuje rekreační sport a turistiku, 19 osob zvolilo aktivní rekreaci. Mezi ostatní priority byly zahrnuty odpovědi, jako pracovní důvody (2 osoby), soukromé důvody (40 osob) a jiné důvody (7 osob).
43
9. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto zámku? Informace z internetu byly motivem k návštěvě zámku pro 26 % osob, reference od známých motivovaly 23 % osob, 21 % osob navštívilo zámek na základě základ vlastní zkušenosti. Díky informacím z turistického informačního ního centra a tištěným tiště informacím se pro návštěvu zámku rozhodlo 9 % osob, informace z rozhlasu a televize motivovaly motivoval 5 % osob. Jiný důvod k návštěvě návšt mělo 10 % osob. Graf 13 Motivace k návštěvě návště zámku reference od známých
10%
tištěné ěné informace 23% vlastní zkušenost
26% 9%
rozhlas, televize 9% 5%
21%
turistické informační informa centrum internet jiný
10. Pokolikáté navštěvujete ěvujete tento zámek? 75 % osob navštívilo tento zámek poprvé, 15 % osob podruhé, 5 % osob potřetí pot a 6 % osob zde již bylo vícekrát. Z grafu vyplývá, že poměrně ě ě malé procento lidí se na tento zámek vrací opakovaně. opakovan Může to být dáno tím, že v jeho okolí se nachází množství dalších kulturních památek a v blízkém okolí Boskovic najdeme mnoho dalších zámků (např. ř. Rájec-Jestřebí, Rájec ebí, Blansko, Lysice, Letovice, Kunštát), které jsou pro turisty ty také velmi atraktivní. Průměrná Pr četnost návštěvnosti ěvnosti zámku je 1,5. 1,5 U odpovědi di vícekrát bylo použito číslo 5.
44
Graf 14 Počet návštěv ěv zámku
5%
6%
15% poprvé podruhé 75%
potř potřetí již vícekrát
11. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku? 58 % návštěvníkůů zámku se pro jeho návštěvu návšt rozhodlo ještěě před řed zahájením svého pobytu nebo výletu. Až po příjezdu p do regionu se zámek rozhodlo navštívit 42 % osob. Graf 15 Rozhodnutí k návštěvě návšt zámku
plánovaná návštěva ěva př před zahájením pobytu (výletu)
42% 58%
neplánovaná návštěva ěva po příjezdu íjezdu do tohoto regionu (místa)
45
12. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? Kvalita služeb a spokojenost s jejich úrovní byla zjišťována pomocí 9 otázek. U každé z nich měli respondenti možnost ohodnotit danou službu známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší). Následující graf zobrazuje jejich průměrné hodnocení. Graf 16 Kvalita služeb Průměrné hodnocení 0
0,5
1
1,5
Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu
1,2
Úroveň průvodcovských služeb
1,2
Srozumitelnost informací pro návštěvníky
2
2,5
3
3,5
1,3
Celková spokojenost s úrovní služeb
1,4
Celkový dojem z atraktivity objektu
1,4
Místo pro odpočinek, čekací doba do prohlídky
1,6
Výška vstupného
1,8
Nabídka zboží v prodejně
2
Možnost výběru z více prohlídkových tras
3
Nejlépe byl hodnocen přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu (1,2) a úroveň průvodcovských služeb (1,2). Nejhůře dopadlo hodnocení možnosti výběru z více prohlídkových tras (3). Boskovický zámek nabízí pouze jednu prohlídkovou trasu a z výsledků dotazníkového šetření je patrné, že by návštěvníci uvítali, kdyby si mohli vybrat z více prohlídkových okruhů. Velmi kladně byla hodnocena celková spokojenost s úrovní služeb (1,4) a celkový dojem z atraktivity objektu (1,4). Celková průměrná známka je 1,7.
46
13. Doporučil(a) il(a) byste svým přátelům p a známým návštěvu vu tohoto objektu? 71 % osob by návštěvu ěvu tohoto zámku určitě ur doporučilo, 28 % osob by zámek spíše doporučilo, nerozhodná ná byla 2 % osob a 1 % osob by návštěvu návště zámku spíše nedoporučilo. Z grafu vyplývá, že většina v tšina dotazovaných byla s návštěvou zámku spokojena a návštěvu ěvu by doporučila doporu i svým přátelům a známým. Graf 17 Doporučení čení návště návštěvy zámku 2% 1% 28% urč ě ano určitě spíše ano 71%
nevím spíše ne
ři návštěvě návště ě Boskovic byl(a) nespokojen(a)? 14. S čím jste při Z grafu vyplývá, že celých 71 % dotazovaných nenašlo jediný důvod důvod k nespokojenosti, což je velice pozitivní zjištění. zjišt 12 % osob mělo problémy s parkováním, které mohly být způsobeny sobeny nedostatkem parkovacích míst v okolí zámku. Tento problém by mohlo částečně vyřešit nověě otevřené otevř parkoviště na ulici Hradní. Nachází se přibližně p 200 m od zámku, je zde 27 parkovacích míst a je placené, stejně stejně jako parkování v centru města. 7 % osob bylo nespokojeno s malou nabídkou služeb, 5 % osob nebylo spokojeno se značením čením ve městě m nebo uvedlo jiné důvody, vody, 1 % osob nevyhovovala MHD.
47
Graf 18 Důvod vod nespokojenosti p při návštěvě Boskovic
5% 5%
12%
špatné značení čení 7%
1%
problémy s parkováním malá nabídka služeb doprava (MHD)
71%
nic jiné
15. S kým cestujete? Nejvíce respondentůů (69 %) cestuje s rodinou, menší část ást (24 %) s kamarády nebo známými, 5 % osob cestuje se skupinou nebo zájezdem a nejmenší část č respondentů (4 %) cestuje samostatně. samostatně Graf 19 S kým cestujete
5%
4%
24% sám/sama s rodinou s kamarády/se známými
69%
se skupinou/se zájezdem
48
16. Jaký dopravní prostředek prost jste použil(a)? (uveďte te jen dopravní prostředek prost do tohoto místa) Více než tři čtvrtiny tvrtiny osob (77 %) přicestovaly p icestovaly do Boskovic automobilem, 12 % osob přijelo ijelo vlakem a 8 % osob autobusem. autobusem. Motocykl nebo kolo použila pouhá 2 % osob, 1 % osob přišlo pěšky. ěšky. Z grafu vyplývá, á, že automobil je mezi návštěvníky návšt zdaleka nejoblíbenějším jším dopravním prostředkem. prost Graf 20 Dopravní prostředek
8%
1%
12% automobil
2% 2%
motocykl kolo vlak 77%
autobus pěšky ěšky
17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště? bydliště (buď město, či kraj nebo část ást státu, ve kterém bydlíte) Někteří dotazovaní uvádě áděli pouze kraj nebo větší město sto poblíž jejich bydliště, bydlišt jiní uváděli konkrétní místo bydliště. bydlišt Návštěvníci pocházejí z různých ůzných oblastí České republiky, a proto nebylo vyhodnocení této otázky nijak jednoduché. Nejvíce osob přijelo z okolí Brna, Prahy a Ostravy. Os Ačkoliv koliv byl dotazník zcela anonymní, 17 osob odmítlo na otázku odpovědět. odpově
49
18. Odhadněte te vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa. Necelá třetina etina dotazovaných (29 % osob) přijela p ze vzdálenosti mezi 51 až 100 km, 27 % osob překonalo vzdálenost od 201 do 400 km. Téměř Téměř stejný počet poč osob odhaduje vzdálenost z místa svého bydliště bydlišt mezi 11 až 50 km (22 % osob) a 101 až 200 km (21 % osob). 2 % osob bydlí ve vzdálenosti 401 až 800 km, pouze jeden dotazovaný bydlí nedaleko, do 10 km od zámku. zámku Průměrná vzdálenost z místa bydliště bydlišt návštěvníků do Boskovic je 151 km. Graf 21 Vzdálenost z místa bydliště bydlišt
2% 1% 27%
22% do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 29%
21%
101 až 200 km 201 až 400 km 401 až 800 km
50
19. Údaje o Vás: Pro větší přehlednost byly údaje zpracovány pouze do tabulky. Tab. 1 Údaje o návštěvnících
Pohlaví
Procento osob 34,5% 65,5%
muž žena ČR
Státní příslušnost
Slovensko do 3 tisíc 3 - 10 tisíc 10 - 50 tisíc Počet obyvatel bydliště 50 - 100 tisíc 100 tisíc - 1 milion nad 1 milion do 17 let 18 - 25 let 26 - 35 let Věk 36 - 45 let 46 - 55 let 56 a více let základní vyučen Vzdělání střední vysokoškolské zaměstnanec veřejné služby zaměstnanec v soukromém sektoru podnikatel/živnostník Zaměstnání v domácnosti/mateřská důchodce student nezaměstnaný
51
98% 2% 27,0% 19,5% 23,0% 6,5% 16,0% 8,0% 8,0% 17,0% 22,5% 22,5% 21,5% 8,5% 10,0% 7,5% 51,0% 31,5% 30,5% 29,5% 7,5% 5,0% 7,0% 16,5% 4,0%
Dotazníkového šetření se zúčastnilo více žen než mužů, počet zahraničních návštěvníků je zanedbatelný. Nejpočetnější skupina návštěvníků žije v obci do 3 000 obyvatel. Nejvíce návštěvníků zámku bylo ve věku mezi 26 až 35 lety a 36 až 45 lety. Opět se potvrdilo, že zájem lidí o cestování roste se vzděláním.
52
10 Atraktivita zámku Ke stanovení atraktivity zámku Boskovice byl použit vzorec pro výpočet atraktivity turistické destinace. Hodnoty dosazené do vzorce byly vypočteny na základě údajů z dotazníkového šetření a statistických údajů od správy zámku.
Vzorec pro výpočet atraktivity: (Vaníček, 2006) ATD = d * n * f / 1000 ATD = atraktivita turistické destinace (zámku) d = průměrná vzdálenost místa bydliště od destinace n = průměrný počet návštěvníků za den (počítáme pouze dny, kdy byl zámek otevřený pro veřejnost) f = průměrná četnost návštěv
Výpočet atraktivity zámku Boskovice: ATD = 151 * 91 *1,49 / 1 000 ATD = 20,5
d = 151 km (viz kapitola 9 Vyhodnocení dotazníkového šetření str. 52) n = 91 osob/den (viz kapitola 7 Statistiky návštěvnosti zámku Boskovice str. 35) f = 1,49 (viz kapitola 9 Vyhodnocení dotazníkového šetření str. 46) Atraktivitu zámku Boskovice charakterizuje hodnota 20,5. Významný vliv na tento velice nízký údaj má hlavně průměrná vzdálenost místa bydliště návštěvníků od zámku, neboť při dotazování nebyl osloven žádný zahraniční návštěvník. Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím atraktivitu je nízký průměrný počet návštěvníků za den. Hlavní sezóna je krátká a návštěvnost zámku se každým rokem snižuje. Důležitou roli hraje také průměrná četnost návštěv, neboť tři čtvrtiny návštěvníků na zámek zavítaly poprvé. 53
V porovnání s ostatními zámky je atraktivita zámku Boskovice velmi nízká. Graf 22 Atraktivita zámku Boskovice v porovnání s dalšími památkovými objekty
Hluboká
1431
Špilberk
773
Pernštejn
763
Konopiště
719
Telč
246
Litomyšl
196
Rožmberk
108
Kratochvíle
69
Lipnice
43
Boskovice
21 0
200
400
600
800 Atraktivita
Zdroj: BP Profil návštěvníka zámku Kratochvíle
54
1000
1200
1400
1600
11 SWOT analýza Pomocí SWOT analýzy byly identifikovány silné stránky (Strengths), slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats) týkající se zámku Boskovice. Na základě analýzy slabých stránek byly vypracovány návrhy na jejich odstranění a zvýšení návštěvnosti zámku.
Silné stránky: •
Bohatě vybavený a atraktivní interiér zámku
•
Vysoká úroveň průvodcovských služeb
•
Přijatelná výška vstupného
•
Přehledné a aktuální internetové stránky
•
Výhodná poloha zámku nedaleko centra města
•
Časté a pravidelné noční prohlídky, kostýmované prohlídky a akce pro děti
•
Festivaly a kulturní akce
•
Přijatelná čekací doba na prohlídku
•
Možnost konání svatebních obřadů
•
Čisté sociální zařízení, které je zdarma
Slabé stránky: •
Pouze jedna prohlídková trasa
•
Neuspokojivé místo pro odpočinek a pro čekání na prohlídku
•
Nedostatečná nabídka zboží v prodejně se suvenýry
•
Malý výběr zboží v prodejně s občerstvením
•
Chybějící pravidelné doplňkové aktivity
•
Parkoviště vzdálené od zámku
•
Krátká sezóna
•
Nedostatečné značení ve městě
55
Příležitosti: •
Rozšíření spolupráce s ostatními turistickými atraktivitami v Boskovicích i okolí
•
Pokračování v rekonstrukci zámku (zámek tím získá atraktivnější vzhled)
•
Organizování více výstav (letos např. jen jedna výstava - Erby šlechtických rodů zemí Koruny české)
Hrozby: •
Konkurence dalších památek
•
Klesající návštěvnost českých i zahraničních turistů
•
Návštěvníci se zde zdržují krátkou dobu
•
Zhoršení příjmů obyvatelstva v souvislosti s hospodářskou krizí
56
12 Návrhy na zvýšení návštěvnosti Následující návrhy na zvýšení návštěvnosti vycházejí ze zjištěných slabých stránek zámku Boskovice. Odstranění těchto slabých stránek by mělo pomoci přilákat na zámek více návštěvníků.
Pouze jedna prohlídková trasa Z dotazníkového šetření vyplývá, že by návštěvníci uvítali možnost výběru z více prohlídkových tras. Otevření další prohlídkové trasy není možné, neboť zámek nedisponuje žádnými dalšími místnostmi, které by mohly být v nejbližší době otevřeny pro veřejnost. Architektonické uspořádání místností ani nedovoluje zavést druhý prohlídkový okruh. Odstranit tuto slabou stránku by bylo velmi obtížné.
Neuspokojivé místo pro odpočinek a pro čekání na prohlídku Návštěvníci mohou strávit čas do zahájení prohlídky na zámeckém nádvoří nebo v přilehlém parku. Nádvoří vyžaduje částečné opravy, neboť je vysypáno pouze štěrkem a celkově působí nevzhledným dojmem. Zámecký park umožňuje návštěvníkům odpočívat a strávit čas v příjemném prostředí, avšak vzhledem k jeho velikosti je v něm umístěno velmi málo laviček. Proto by bylo vhodné umístit více laviček jak do parku, tak na nádvoří. Dále upravit povrch nádvoří a zámeckou atmosféru zpříjemnit květinami.
Nedostatečná nabídka zboží v prodejně se suvenýry Z vyhodnocených dotazníků vyplývá, že návštěvníkům připadá nabídka zboží v prodejně se suvenýry jako nedostatečná. Návštěvníci by přivítali rozšíření nabídky suvenýrů a upomínkových předmětů s motivem zámku.
Malý výběr zboží v prodejně s občerstvením V prodejně s občerstvením by bylo vhodné rozšířit sortiment nabízeného zboží. 57
Chybějící pravidelné doplňkové aktivity Na zámku chybějí pravidelné doplňkové aktivity pro rodiny s malými dětmi. Pokud se na zámku koná nějaká doprovodná akce (např. dětský den, šermířské vystoupení nebo festivaly apod.), děti mají možnost zúčastnit se různých her a soutěží, výtvarných činností, střílení z luku, projížďky na ponících apod. V běžných návštěvních dnech tato možnost chybí. Pochopitelně není v silách pracovníků zámku zajišťovat tyto aktivity každý den a zároveň by to mohlo být prodělečné. Přínosem by bylo zřízení alespoň malého dětského koutku s několika hračkami a pastelkami, kde by děti a rodiče mohli strávit čas v případě nepříznivého počasí, než začne prohlídka.
Parkoviště vzdálené od zámku V těsné blízkosti zámku se nenachází žádné parkoviště, neboť od poloviny ulice Hradní platí zákaz vjezdu. Odstranění této slabé stránky by bylo velmi náročné.
Krátká sezóna Návštěvnost zámku je dána turistickou sezónou. Navrhla bych pořádat více tematických prohlídek i mimo sezónu. O kostýmované nebo noční prohlídky je vždy velký zájem a vždy je nutné si je rezervovat předem. Mimo sezónu jsou letos pořádány pouze vánoční kostýmované prohlídky ve dnech 26. - 28. 12. 2011. Pokud jsou tyto typy prohlídek pro návštěvníky stále tolik atraktivní, na zámku by je mohli pořádat ještě častěji.
Nedostatečné značení ve městě Zámek leží na svahu kopce zčásti zastíněn stromy a není na první pohled dostatečně viditelný, hlavně při pohledu od centra města. Bylo by prospěšné, ve spolupráci s městem Boskovice, zvýšení počtu ukazatelů a orientačních tabulí a jejich vhodné rozmístění po městě.
58
Závěr Bakalářská práce se zabývá charakteristikou zámku Boskovice jako kulturně historické památky. Dále popisuje historický vývoj Boskovic a okolí a uvádí významné turistické atraktivity v regionu. Hlavním cílem bylo získat a analyzovat informace o návštěvnících a na základě jejich odpovědí vypracovat SWOT analýzu a návrhy na zvýšení návštěvnosti zámku. Některé informace o návštěvnících byly poskytnuty pracovníky zámku, většina údajů byla získána pomocí dotazníkového šetření. Dotazování probíhalo od dubna do září roku 2011. Návštěvníci byli oslovováni vždy po skončení prohlídky. Dotazník vyplnilo celkem 200 respondentů. Z České republiky pocházelo 196 osob, 4 osoby přijely ze zahraničí. Po vyhodnocení všech dotazníků bylo zjištěno, že většina návštěvníků přijela do tohoto regionu na výlet. Návštěvníci sem nejčastěji zavítají v létě a zdrží se zde pouze několik hodin. Většina návštěvníků, kteří stráví alespoň jednu noc mimo domov, byla ubytována v tomto regionu. Jako nejčastější typ ubytovacího zařízení byl uveden penzion.
Největší
část
respondentů
si
cestu
zorganizovala
individuálně.
Mezi 3 nejnavštěvovanější turistické atraktivity patří kromě zámku také boskovický hrad, židovské město a westernové městečko. Prioritami pro výběr tohoto regionu byly pro většinu dotazovaných historická města a památky, nejčastějším motivem k návštěvě samotného zámku byly reference od známých. Tři čtvrtiny osob navštívily zámek poprvé a více než polovina dotazovaných se pro jeho návštěvu rozhodla ještě před zahájením svého pobytu nebo výletu. Ze služeb poskytovaných na zámku byl nejlépe hodnocen přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně. 71 % dotazovaných by návštěvu zámku doporučilo svým přátelům a známým a stejné procento osob nenašlo jediný důvod k nespokojenosti při návštěvě města. Většina osob navštívila zámek s rodinou a jako dopravní prostředek použila automobil. Necelá třetina návštěvníků bydlí ve vzdálenosti 51 - 100 km od zámku. Dotazování se zúčastnilo 69 mužů a 131 žen. Nejpočetnější skupina návštěvníků zámku žije v obci do 3 000 obyvatel. Nejvíce návštěvníků zámku bylo ve věku mezi 26 až 35 lety a 36 až 45 lety. Více než polovina respondentů dosáhla středního vzdělání, většina návštěvníků pracuje ve veřejném sektoru.
59
Následně byla vypočítána atraktivita zámku a vypracována SWOT analýza. Po zjištění slabých stránek byly vypracovány návrhy na jejich odstranění a zvýšení návštěvnosti zámku. Při zpracovávání SWOT analýzy nebyly zjištěny žádné významné nedostatky. Byla navržena opatření, která by mohla pomoci ke zvýšení návštěvnosti a k vytvoření ještě lepšího dojmu z návštěvy zámku.
60
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje: BARANOK, J. aj: Boskovice od pravěku do konce 20. století, Boskovice: Artron, 1999. 143 s. Neobsahuje ISBN BRÁNSKÝ, J.: Boskovice v proměnách času, 1. vyd. Brno: Tisk 1990, 70 s. Neobsahuje ISBN CELTA, J.: Unikátní encyklopedie na pokračování Památky - Zámek Boskovice, 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2004. ISBN 80-7238-267-5 HASOŇ, Z.; REIBL P.: Zámky okresu Blansko. Boskovice: Artron, 1999. 50 s. Neobsahuje ISBN
Propagační materiál Zámek Boskovice Průvodcovský materiál zámku Boskovice STEHLÍK, M.: Boskovice státní hrad, zámek a památky v okolí, 1. vyd. Praha: Olympia, 1969. 51 s. Neobsahuje ISBN VANÍČEK, J.: Marketingový výzkum a měření atraktivity turistické destinace. Marketing a komunikace, Praha, 2006, ISSN 11
Internetové zdroje: [1] Mikroregion Boskovicko [on line], dostupné z WWW:
[cit. 2011-08-29] [2] Historie a turistické informace o Boskovicích [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-08-27] [3] Wikipedia - Historie a současnost Boskovic [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-08-27] [4] Wikipedia - Rod Boskoviců [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-08-27]
61
[5] Oficiální stránky města Boskovice - Základní údaje o městě [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-08-27] [6] Oficiální stránky města Boskovice - židovské město [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-20] [7] Oficiální stránky města Boskovice - Památky a architektura [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-08-27] [8] Oficiální stránky města Boskovice - Historie židovské obce Boskovice [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-20] [9] Oficiální stránky města Boskovice - Zámek Boskovice [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-09] [10] Oficiální stránky města Boskovice - Kostel sv. Jakuba [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-10-10] [11] Oficiální stránky města Boskovice - Evangelický kostel [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-10-10] [12] Oficiální stránky města Boskovice - Kostelík Všech svatých [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-10-10]
62
[13] Oficiální stránky města Boskovice - Židovské město Boskovice [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-20] [14] Oficiální stránky města Boskovice - Synagogy Boskovice [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-20] [15] Odsun židovských občanů z Boskovic [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-20] [16] Mikve v Boskovicích [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-20] [17] Židovské město Boskovice [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-20] [18] Židovské město Boskovice [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-20] [19] Historie hradu Boskovice [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-02] [20] Historie hradu Boskovice [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-02] [21] Historie synagogy v Boskovicích [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-20] [22 ] Rezidence Boskovice [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-08-27] [23] Židovský hřbitov Boskovice [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-20] 63
[24] Historie židovského hřbitova [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-20] [25] Turistické informační centrum Židovské obce Brno [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-20] [26] Kostel sv. Jakuba v Boskovicích [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-10-10] [27] Pověst o vzniku Boskovic [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-02] [28] Mikroregion Boskovicko [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-08-29] [29] Židovské město Boskovice [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-20] [30] Budovy v zámeckém komplexu [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-08-27] [31] Oficiální stránky zámku Boskovice - Akce konané na zámku [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-10] [32] Oficiální stránky zámku Boskovice - Provozní doba a ceník [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-10] [33] Oficiální stránky zámku Boskovice - Stavební historie [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-09] [34] Židovské město a hřbitov Boskovice [on line], dostupné z WWW: [cit. 2011-09-20]
64
Bakalářská práce: DEJMKOVÁ, Hana: Profil návštěvníka zámku Kratochvíle. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. 63 stran
65
Přílohy Dotazník pro návštěvníka zámku
66
DOTAZNÍK Pro návštěvníka vybraného hradu nebo zámku 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy tohoto regionu? dovolená, odpočinek výlet návštěva příbuzných, známých pouze projíždím služební cesta zdravotní pobyt, léčení 2. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? jaro léto podzim
jiné důvody………
zima
3. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ……………….. 4. Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? v tomto místě v tomto na více v Brně (v Boskovicích) regionu místech
jinde………………………..
5. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa jinde ………… penzion kempink/tábořiště u známých/příbuzných 6. Jak je Vaše cesta organizována? (možno označit i dvě odpovědi) prostřednictvím CK nebo individuálně jsem na služební cestě CA
skupinový zájezd
7. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit, a nebo jste již navštívil(a)? boskovický hrad westernové městečko židovské město jiné ……………….. 8. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (uveďte i více odpovědí) čisté životní klidné prostředí bez příroda lesy, krajina vodní plochy a toky prostředí hluku historická města a dobře vybavená zařízení pro kulturní akce a kultura památky turisty zábava sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport, turistika aktivní rekreace ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné…………………………… 9. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto zámku? reference od informace od CK nebo CA známých turistické informační rozhlas, televize centrum 10. Pokolikáté navštěvujete tento zámek? poprvé podruhé
tištěné informace internet
potřetí
11. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku? návštěvu jsem plánoval(a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl(a) až po příjezdu do tohoto regionu (místa)
vlastní zkušenost jiný…………….
již vícekrát
jindy…………….
12. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší) hodnocení nejlepší průměr nejhorší Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení ap.) 1 2 3 4 5 Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu 1 2 3 4 5 Nabídka zboží v prodejně 1 2 3 4 5 Úroveň průvodcovských služeb 1 2 3 4 5 Výška vstupného 1 2 3 4 5 Možnost výběru z více prohlídkových tras 1 2 3 4 5 Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu 1 2 3 4 5 Celkový dojem z atraktivity objektu 1 2 3 4 5 Celková spokojenost s úrovní služeb 1 2 3 4 5 13. Doporučil (a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? určitě ano spíše ano nevím spíše ne 14. S čím jste při návštěvě Boskovic byl(a) nespokojen(a)? problémy špatné značení neochotný personál s parkováním malá nabídka služeb doprava (MHD) nic
určitě ne
jiné………………..
15. S kým cestujete? sám/sama
s rodinou
s kamarády/se známými
se skupinou/se zájezdem
jinak…………………………………………………….. 16. Jaký dopravní prostředek jste použil (a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) automobil motocykl kolo vlak autobus pěšky jinak……… 17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště? (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte) ……………………………………………………………………………………………… 18. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa. do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 201 až 400 km 401 až 800 km 801 až 1200 km 1601 až 2000 km 2001 až 3000 km 3001 až 5000 km 19. Údaje o Vás: muž pohlaví
101 až 200 km 1201 až 1600 km 5001 a více
žena
ČR Slovensko Německo Rakousko Holandsko Jiný…………… do 3 tis 3-10 tis 10-50 tis 50-100 tis 100- 1 mil nad 1 mil počet obyvatel bydliště do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více věk základní vyučen střední vysokoškolské vzdělání zaměstnanec veřejné zaměstnanec soukromý podnikatel /živnostník služby sektor zaměstnání v domácnosti/mateřská důchodce nezaměstnaný student
stát, ve kterém máte bydliště
