PROFESNÍ PORADENSTVÍ:

PROFESNÍ PORADENSTVÍ: OSOBNÍ PERSONALISTIKA PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

Název projektu:

Kariérový koučink do škol

Číslo projektu:

CZ.1.07/1.1.00/14.0072

Aktivita:

Osobní personalistika

Kompetence pro trh práce

Stránka 1

Obsah I.

KOMUNIKACE NA TRHU PRÁCE ........................................................................................... 5 1. Principy koučování............................................................................................................ 5 1.1.

Položme si základy koučinku ..................................................................................... 5

1.2.

Na řešení orientovaný rozhovor ............................................................................... 6

1.3.

Základní pravidla pro práci terapeuta ....................................................................... 7

1.4.

11 technik na řešení zaměřeného přístupu .............................................................. 7

1.5.

Zakázkový model ..................................................................................................... 12

2. Vedení rozhovoru ........................................................................................................... 12 2.1.

Rozhovor, to jsou především otázky ....................................................................... 12

2.2.

Postup vedení koučovacího rozhovoru ................................................................... 14

2.3.

Umíte aktivně naslouchat? ..................................................................................... 17

2.4.

Umění mlčet ............................................................................................................ 17

3. Neverbální komunikace .................................................................................................. 17

II.

3.1.

Jaký význam pro sdělení má řeč těla....................................................................... 17

3.2.

Chyby ve vnímání druhých lidí ................................................................................ 18

3.3.

Jedenáct rad pro navazování a udržování efektivní komunikace ........................... 19

TRH PRÁCE, TECHNIKY HLEDÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ A SEBEPOZNÁNÍ STUDENTŮ ................... 21 4. Význam sebepoznání ...................................................................................................... 21 5. Temperament ................................................................................................................. 22 6. Týmové role .................................................................................................................... 26 6.1.

Rozlišení týmových rolí............................................................................................ 26

6.2.

Test týmových rolí ................................................................................................... 29

7. Profesní orientace .......................................................................................................... 34 8. Pracovní motivace .......................................................................................................... 35 9. Trh práce ......................................................................................................................... 36 Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 2

9.1.

Nedostatkové profese aktuálně .............................................................................. 36

9.2.

Sebeprezentace na trhu práce ................................................................................ 37

9.3.

Osobní personalistika .............................................................................................. 41

9.4.

Kontakt se zaměstnavateli ...................................................................................... 44

10.

Práce s informacemi ................................................................................................... 48

10.1. 11.

Jak zacházíme s informacemi? ............................................................................ 48

Prokrastinace .............................................................................................................. 48

11.1.

Jak s prokrastinací bojovat? ................................................................................ 48

11.2.

Práce s nesoustředěností .................................................................................... 48

11.3.

Jak se více namotivovat? ..................................................................................... 49

11.4.

Eisenhowerův princip .......................................................................................... 50

11.5.

Vylepšení time managementu ............................................................................ 50

11.6.

Zlepšení organizačních dovedností ..................................................................... 51

III. KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ NA SŠ ZA VYUŽITÍ KOUČINKU ................................................. 53 12.

Uvědomme si, jaké role ve svém životě zastáváme ................................................... 53

12.2.

Předsudky a … výmluvy ....................................................................................... 54

12.3.

Co nás ovlivňuje ................................................................................................... 55

13.

Praktické rady ke zvládání obtížných situací .............................................................. 56

14.

Pozitivní a negativní stres ........................................................................................... 56

15.

Stresory – negativní životní faktory ............................................................................ 57

16.

Salutory – pozitivní životní faktory ............................................................................. 57

17.

Praktický návod, jak se zachovat při řešení konfliktu ................................................. 58

18.

Příklady dobré praxe ................................................................................................... 58

18.1.

Zahájení koučovací schůzky ................................................................................. 58

18.2.

Konstrukce budoucnosti a logické úrovně .......................................................... 58

18.3.

Karteziánské kvadranty a paradoxní brainstorming............................................ 59

Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 3

18.4. 19.

Kolo rovnováhy .................................................................................................... 59

Použitá literatura ........................................................................................................ 60


Stránka 4

I.

KOMUNIKACE NA TRHU PRÁCE 1. Principy koučování 1.1. Položme si základy koučinku

V souladu s Miltonem H. Ericksonem (1965/1980, s. 223) uvádíme: „Úkolem pracovníka (poradce/kouče/terapeuta) by nemělo být obracet klienta na svou víru prostřednictvím vlastních názorů a vědomostí. Žádný klient nedokáže plně pochopit chápání svého poradce/kouče/terapeuta, a ani to nepotřebuje. To čeho je zapotřebí, je nastolení takové situace, která klientovi umožní používat jeho vlastní myšlení, jeho vlastní porozumění, jeho vlastní emoce takovým způsobem, který zapadne do jeho životního schématu.“ Koučink je prostor pro rozvoj klientových vlastních schopností, ujasnění si jeho vlastních cílů, nacházení odpovědí na otázky. Koučink podle anglické Wikipedie je "strukturovaný proces, řízený vztahem mezi koučem a jeho klientem ... Konečným záměrem koučování je vyvinout vnitřní a vnější struktury, které lidem pomohou dosáhnout úspěchu (resp. dosáhnout cíle pozn. autora). Koučování rozvíjí potenciál lidí rozšířením jejich smyslu pro to, co je možné. Koučování je o objevování, uvědomování si a volbě.“ (http://cs.wikipedia.org/wiki/Kou%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD) Protože, jak uvádí Whitemore (2009), „chtít je pro dosažení dobrého výkonu lepší než muset. Když něco chci, dělám to kvůli sobě. Když něco musím, dělám to kvůli někomu. Vnitřní motivace je věc osobní volby.“ Studentka ostravského gymnázia o koučování říká: „kouč vede rozhovor tak, aby si klienti sami uvědomili, co chtějí“. Podněty k zamyšlení: Lidé jsou nápadití, někteří se ale obávají nebo si nedovolí se „odvázat“. M. H. Erickson (in Freedman, Combs, 2009, s. 28) „byl přesvědčen, že my všichni se celý život učíme a že život je dobrodružstvím, v němž nikdy nevíme, co nás čeká za nejbližším rohem, ale ať je to cokoli, bude to zajímavé a my to pravděpodobně zvládneme a něco se naučíme a vyzrajeme a tím obohatíme svůj život.“ Ono je v podstatě jedno, na jakou školu si studenti podají přihlášku, ale důležité je, jak si zařídí, aby se svou volbou byli spokojení… Jak vidí koučování studenti? Kariérový koučink je:  „prostor pro uvažování o svých schopnostech, dovednostech a způsobech jejich využití“  „způsob, který je donutil přemýšlet“


Stránka 5

 „svoboda uvažování, udělá to (úkoly, které si v rámci koučinku sám zadal - pozn. autora) proto, že chce“  „možnost zažít něco jiného než to, že jim někdo radí“  „osobní - probírá se, co potřebují - nejen kariéra“  inspirací k přemýšlení – „přemýšleli nad konzultací ještě po ní“  možnost „zastavit se a popřemýšlet, co dál“, většina ze studentů to do té doby neudělala, až v rámci individuálních konzultací

1.2. Na řešení orientovaný rozhovor Solutions Focused Approach (SFA) neboli přístup zaměřený na řešení vychází z terapeutického přístupu, který začali v 70. letech ve své praxi rozvíjet Steve de a Insoo Kim Berg, kteří později v Milwaukee založili Centrum pro krátkou rodinnou terapii - The Brief Family Therapy Center (BFTC). Pro svou efektivitu si přístup zaměřený na řešení od počátku 90. let získává stále větší oblibu rovněž v rámci podnikatelského prostředí a je využíván v rámci systemického koučinku. Základem úspěchu tohoto směru je možná poněkud netradiční přístup k řešení problémů... Obvykle si myslíme, že k tomu, abychom mohli vyřešit nějaký problém, musíme nejdřív přijít na to, jak vznikl a odhalit jeho příčinu. Steve de Shazer a Insoo Kim Berg ale přišli na to, že v praxi je užitečnější použít opačnou logiku - místo na problém se zaměřit na řešení. To umožňuje vyhnout se rozvláčnému analyzování příčin problému a maximálně se soustředit na dosažení klientem požadovaného řešení. Zdroj: http://www.bmct.cz/ V průběhu koučování dochází obvykle ke zlomu, změně. Klienti si začínají pokládat otázky, které si dříve nepoložili. Dochází ke změně v myšlení a ve vnímání sebe sama, resp. smyšlení o sobě (zkompetentnění). „Náš názor totiž určuje, co se stane“ (Shazer, s. 41, 1989). Parma (2006, s. 99) uvádí, že zkušenosti práce s lidmi v posledních desetiletích říkají, že užitečnější než analyzovat problém a jeho tzv. příčiny, je konstruovat, tvořit něco nového, žádoucího v budoucnosti (ne-problém, cíle).


Stránka 6

1.3. Základní pravidla pro práci terapeuta Nespravuj, co není rozbité.

Dělej víc toho, co funguje.

Když to nefunguje, nedělej to, dělej něco jiného.

1.4. 11 technik na řešení zaměřeného přístupu Základní předpoklady pro práci kouče zaměřeného na řešení problémů lze uvést slovy Steva de Shazera: „Kouč musí vědět, co dělá, a to, co klienti dělali předtím je obvykle nejlepší ukázkou toho, co nedělat“ (Shazer, s. 98, 1989). Když koučujete, zjistíte, že není jednoduché držet se pokynů de Shazera a Berg, že ono to není tak snadné, jak to vypadá, dojít k řešení. Berg dává tip, jak to dělá ona, aby dokončila koučink úspěšně: „Kde se bere moje houževnatost a schopnost vytrvat tam jako pit bull s kostí? Je to z důvodu víry v lidi. Tato absolutní víra v lidi znamená, že když přežili ve svých životech do teď, určitě vědí jak jít ještě o kousek dál. Mnoho klientů má schopnosti, ale nevěří, že je mají. Tudíž když je nevidíte, je snadné stát se sraženým, ztratit odvahu“ (Berg, Horké tipy). Následuje 11 jednoduchých technik na řešení zaměřeného přístupu:

1.4.1 Zaměřenost na řešení místo na problém Je jednodušší konstruovat řešení, než odstranit problém. Pro klienty je snadnější opakovat dříve úspěšné způsoby chování, než se pokoušet zastavit nebo změnit probíhající problematické chování (Berg, 1992). Každá změna je rozdíl, který může být dostatečný na to, aby se stal součástí řešení (Shazer, s. 81, 1989).


Stránka 7

1.4.2 Hledání výjimek z problému Výjimky jsou chvíle, kdy očekávaný problém není. Výjimky záměrné jsou ty, kde je klient schopen popsat krok po kroku. Příklad: „Přinutila jsem se vstát z postele, sejít dolů, udělat kafe, vypravit děti do školy, donutila jsem se vyjít z domu, pomohlo mi to cítit se trochu lépe.“ Protože je klientka schopna popsat, co dělala, může své chování, které ji pomohlo cítit se lépe, opakovat, dělat toho více. Samovolná výjimka je taková, kdy klient není schopen popsat svůj úspěch nebo jej připisuje někomu nebo něčemu jinému. Taková situace vyžaduje buď úkol predikce, jaký bude následující den, nebo rozbor dne s tím, co z něj dělá „dobrý“ a jak se liší od toho, co se děje ve „špatný“ den. To ukáže směr, kde dělat více (Berg, 1992).

1.4.3 Stanovení cíle Cíl musí být malý, jednoduchý a skutečně dosažitelný. Cíl musí být pozitivní náhradou chování. „Takže co budete dělat namísto přejídání se?“ Cíl musí být pro klienta důležitý. Cíl musí být popsán jako začátek nového chování (Berg, 1992). Cíl a z něho vyplývající důsledky stanoví klient sám, ne terapeut (Shazer, s. 99, 1989). Cíl musíme zkoumat také z pohledu sociálních a vztahových souvislostí (jak dosažení cíle pozná tvůj manžel, šéf,… co se po dosažení cíle změní na tvém vztahu ke spolupracovníkům, manželovi?). A také z pohledu různých situačních souvislostí (jak se to, že doma dosáhneš cíle, projeví v práci, co všechno tvůj pracovní posun ovlivní ve tvém soukromí) (Parma, s. 35, 2006).

1.4.4 Užitečné otázky To, které otázky se terapeut rozhodne položit, kdy a komu, má výrazný vliv na vztah terapeut – klient. Některou otázku nikdy nepoložit má mnohdy ještě mocnější vliv. Pět užitečných otázek (Berg, 1992): 1. Otázky na úspěchy a změny v minulosti, př. „Když jste prošla tím, čím jste prošla, jak jste našla dost síly ještě to dál vydržet?“ „…jednou ze základních tezí na řešení orientovaného modelu je skutečnost, že se změny objevují stále. A tak často pozorujeme, že klienti udělali změny v jejich existujícím problémovém jednání před příchodem na první setkání. Tyto změny před prvním setkáním jsou tak časté, že se stalo naší rutinou, požádat klienty, aby je sledovali, už při domlouvání prvního setkání“ (Berg, Jak vést rozhovor ke změně). „Je naší zkušeností, že mnoho lidi zaznamená, že se věci zlepšily v čase mezi domluvením setkání a uskutečněním prvního setkání. Všiml jste si takových změn ve vaší situaci?“ 2. Otázky pátrající po výjimkách, př. „Tak co byste řekla, že děláte jiného, když jste míň v depresi?“ Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 8

Mladý muž chtěl mít jasno o Ericksonově metodě. Erickson přerušil diskuzi a vzal jej ven. Ukázal na ulici a zeptal se ho, co vidí. Muž zmateně odpověděl, že vidí ulici. Erickson ukázal na stromy, které ulici lemovaly. „Všiml sis na těch stromech něčeho?“ Mladík po chvíli podotkl, že se všechny naklánějí východním směrem. „To je pravda, kromě jednoho. Druhý od konce se naklání západním směrem. Vždy existuje výjimka.“ Jay Haley, Advanced Techniques of Hypnosis and Therapy (1967 in Berg, Jak vést rozhovor ke změně) 3. Zázračná otázka př. „Rád bych vám teď položil trochu jinou otázku. Budete při ní muset použít svou fantazii. Předpokládejme, že po tomto sezení jdete domů a půjdete večer spát. Zatímco spíte, stane se zázrak a problém, který vás přivedl sem, je vyřešen, prostě jen tak (lusknutím prstu). Protože jste ale spal, nevíte o tom, že se zázrak stal. Co předpokládáte, že bude první malá věc, která vám zítra ráno řekne, že se v noci stal zázrak a problém, s nímž jste přišel, je vyřešen? 4. Měřící otázky (škály), př. „Na škále od 1 do 10, kde 10 znamená, že máte úplnou důvěru, že tento problém může být vyřešen, a 1 znamená žádnou důvěru, kam byste se umístila dnes?“ 5. Otázky na zvládání (zdroje), př. „Protože jste člověk, který věří tomu, co o vás matka řekla, chápu, jak moc můžete sama sebou být zklamaná. To mi ale řekněte, Heleno, jak to vydržíte den za dnem, když není žádná naděje? Jak to děláte, jen když máte ráno vstát?“ „Jakkoliv malé se mohou zdát tyto malé věci, které klientka dělá, aby „pouze zvládla“, jsou to věci, kterých musí dělat víc každý den, aby si vybudovala základ, na kterém vystaví svou úspěšnou míru. Taková klientka potřebuje hodně připomenutí a povzbuzení, aby alespoň zvládala. Je pravda, že by si zasloužila užívat si života více, ale to přijde později. První krok pro tuto klientku spočívá v uvědomění si svých zvládacích (překlenovacích) schopností“ (Berg, Jak vést rozhovor ke změně).

1.4.5 Nabídka doporučení a úkolů Úkol musí mít pro klienta smysl, proto buďte trpěliví, nespěchejte s nabízením rad a nápadů, nechte si čas na zkoumání situace a kladení otázek a pozorně naslouchejte. Pokud věříte, že klient přijme úkol jako moudrý z jeho vlastního pohledu, tak můžete vnést určité pochyby do způsobu, jakým svůj problém pojímá. Příklady úkolů na mezidobí (Berg, 1992): 1. Úkol prvního sezení - Všímat si toho, co je dobré „Mezi tímto a příštím setkáním si všímejte toho, co jde dobře ve vašem životě (čehokoli co je rubem klientčina problému) a co byste chtěla, aby se opakovalo znovu a znovu…“ Pozornost je zaměřena k pozitivním věcem, které dělá, a nikoli ke chvílím, kdy je všechno špatně (Berg, 1992).


Stránka 9

Shazer (s. 163, 1989) doporučuje otvírat druhé a další sezení dotazem „Co se stalo takového, co klienti chtějí, aby pokračovalo?“ nebo „Co klient dělá takového, že je to pro něho dobré?“ 2. Předstírání, že se zázrak stal Získejte dobrý popis zázraku vyjádřený v konkrétních, realistických a měřitelných projevech. Nechejte klienta určit si den, který mu bude vyhovovat. Ten den ať si řekne: „Zázrak se stal.“ a pak dělej všechno, jako když nastal zázrak a sleduj všechno, co se změní s vámi, s vaší rodinou, a jak na vás reagují ostatní (Berg, 1992). 3. Úkol předvídat Občas klienti referují, že výjimky z problému nastávají, ale cítí je mimo svou kontrolu, objevují se náhodně, samy od sebe. Tento úkol pomáhá klientům zjistit, že tyto výjimky mohou ovládat mnohem více, než si myslí. Klient má za úkol „předvídat“ na konci každého dne, zda následující den bude „dobrý“ nebo „špatný“. Příští den, ať dělá vše, jako obvykle. Večer si má projít celý den a zaznamenat, zda byl „dobrý“ nebo „špatný“ a předvídat, jaký bude den následující. A tak každý den až do další schůzky (Berg, 1992).

1.4.6 Obdiv Skládání komplimentů je účinná technika, které může být použita jako první. „Med účinkuje lépe než ocet.“ Co obdivovat? Cokoli, o čem si myslíte, že klientovi pomůže posílit jeho sebeocenění a schopnosti (Berg, 1992). „Mnoho pozorovatelů mých terapeutických sezení je překvapeno, jak často používám slovo "Wow" během dění v hodině. Jeden dokonce spočítal a oznámil mi, že jsem použila to samé slovo 25x během jednoho sezení! Sama jsem užasla. Samozřejmě jsem si toho nebyla vědoma až do té doby, než o tom lidé začali dělat vtipy, ne že bych se cítila uražena“ (Berg, Horké tipy).

1.4.7 Znormálnění Technika ujišťující klienty, že to co dělají, prožívají, je za daných okolností v hranicích běžného normálu lidského chování (Berg, 1992).

1.4.8 Iluze volby Každý si rád vybírá nebo přinejmenším chce věřit, že si vybírá, př. „Bylo by pro vás snadnější navštívit nás v 8 nebo v 11 dopoledne (ve středu nebo ve čtvrtek)?“ Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 10

Podstatná není volba samotná, ale pocit oslovené osoby, že možnost volby má. Drobná rozhodnutí umožní dělat konkrétní změny (Berg, 1992).

1.4.9 Přeznačkování „Naše zkušenost nám dává bezpočet příkladů, kdy tzv. jedno a totéž vidí lidé různě. Dokonce jedno a totéž může jeden člověk v různou dobu vnímat různě“ (Parma, s. 104, 2006).

co je nějaké, může být jinaké… (konstruktivitstická teze)

jednu a tutéž vlastnost je možné vidět pozitivně i negativně (B.L.Bettner, A.Lew)

Pozitivní vysvětlení problematického chování nastolením pozitivního výkladu klientovy situace, př. lenost – drží se zpátky, vyrovnanost, uvolněnost; dravost – asertivita, zaměřenost na činnos; netrpělivost – vysoká náročnost, činorodost; nezájem – nechává prostor ostatním. Přeznačkování pomáhá klientům cítit se a jednat odlišně.

1.4.10

Předepsání symptomu

Terapeut doporučí klientovi, aby se přinutil být ještě depresivnější apod., což v konečném důsledku vede ke zmenšení problému (Shazer, s. 33, 1989).

1.4.11

Dělej něco jiného

Shazer (s. 128, 1989) uvádí kritéria použití této techniky: „Jedna osoba si stěžuje na chování druhé osoby, už „všechno zkusila“ a teď se zasekla a reaguje stále stejně, zatímco problematické chování přetrvává.“ Klienti si stěžují na neúčinnost svých reakcí. Standardní zadání úkolu: „Rádi bychom, aby v čase od dneška do dalšího setkání, každý z vás alespoň 1x udělal něco jiného, než jste doteď dělali. Nezáleží na tom, jaké to bude, co uděláte, jak nezvyklé nebo střelené to bude, důležité je, že to musí být odlišné.“ Příklad: „Když Josh začal zuřit, otec mu beze slova podal keks. Záchvat ustal. Když se zuřícím chlapcem byla matka, začala tančit. Záchvat ustal.“ Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 11

1.5. Zakázkový model Základní otázka: „Jak vám mohu pomoci?“ Trvejte na odpovědi. Postupným vyjasňováním si zakázky už vlastně pracujete na řešení. Pro práci s klientem kouč potřebuje zakázku. Postupně ji společně formulují. „Při formulování zakázky jde o nalezení co nejkonkrétnějšího klientova popisu výstupu“, klient popisuje žádoucí stav. Cíl by měl být SMART (Specifický, Měřitelný, Ambiciózní, ale zároveň Akceptovatelný, Realistický a Termínovaný). Navíc vnášíme do formulace cíle Ekologičnost a Sociální hledisko. Cíl má být začátek něčeho nového (nesprávná formulace: „Chci zhubnout.“ / správná formulace: „Budu chodit plavat (pečovat o vnouče apod.).“ K tomu slouží otázky podněcující klienta k popisu konkrétního chování: „Co všechno bude jinak?“, „Kdo to na Vás pozná, že je něco jinak? A podle čeho?“, „Co ještě nového se objeví?“ Práce se škálou: Napište si ty schopnosti, dovednosti, vlastnosti, které chcete rozvíjet a určete, kde na škále jste nyní: ………………………………………………………. 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

5

6

7

8

9

10

5

6

7

8

9

10

………………………………………………………. 1

2

3

4

………………………………………………………. 1

2

2.

3

4

Vedení rozhovoru

2.1. Rozhovor, to jsou především otázky Veškeré informace se od svého partnera dozvídáte tak, že mu kladete otázky. Formulovat vhodné otázky, klást je v pravý čas a tak, aby nenaváděly k určité odpovědi, aby se druhého nedotkly, je skutečné umění. Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 12

Otázky slouží více účelům:       

Jsou projevem zájmu o druhého člověka Udržují pozornost druhého a nutí ho přemýšlet Vedou k zisku informací o protějšku, jeho názorech, postojích, přáních, vlastnostech apod. Otázkami získáváme čas Mohou snížit napětí, zabránit konfliktu Udržují tok rozhovoru a zaměřují ho ke stanoveným cílům Kladením otázek se stáváme tím, kdo rozhovor řídí a určuje jeho směr

Správně volená otázka má druhého povzbudit k odpovědi. Typů otázek je celá řada a některé z nich mohou druhou stranu proměnit v nepřítele! Typy otázek: a) Uzavřené otázky  umožňují odpověď “ano, ne, nevím” („Mohu počítat s tímto termínem?“);  je vhodné užívat je cíleně v kontaktu s extrémně upovídanými lidmi nebo s lidmi, kteří často odbíhají od tématu;  jejich převaha v komunikaci dvou nebo více osob může vytvářet dojem “výslechu”;  je vhodné užívat je v situacích, kdy je nutné rychle zjistit fakta; b) Otevřené otázky  otevírají komunikaci („Můžete mi říci více podrobností o tomto volném místě?“);  je vhodné je užívat v kontaktu s lidmi zamlklými nebo s těmi, kteří přesně nevědí, co chtějí, neformulují své požadavky konkrétně;  užívají se v těch situacích, kdy chceme zjistit názor jiného člověka;  začínají tázacími zájmeny (jak, kde, kdy, v kolik);  patří k osvědčeným technikám překonávání námitek druhé strany (zákazník: Jde vám jen o to vytáhnout z lidí peníze!, prodejce: jsou i takoví, můžete mi říci, jak jste získal takovou zkušenost?) Vhodně položená otázka nutí nespokojený protějšek přemýšlet, konkretizovat. c) Sugestivní otázky  užívají se v situacích, kdy chceme předem získat souhlas, nesouhlas, ovlivnit odpověď; kdy s druhým člověkem manévrujeme, manipulujeme;  jsou efektivní u sugestibilních osob, u osob lehce manipulovatelných, u malých dětí, kde by vysvětlování a přesvědčování nemělo smysl („Jistě se mnou všichni budete souhlasit, když“....);  někdy je sugestivní otázka dána pouhou intonací, ze které tázaný vytuší, jakou odpověď si asi přejeme slyšet d) Alternativní otázky  dávají možnost výběru; Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 13

   

podporují rozhodování; je vhodné je užívat u osob, které jsou nerozhodné, u osob, které se vyjadřují nekonkrétně; nepředpokládají zamítavé stanovisko; neumožňují “vyhnout se konkrétní odpovědi” („Přijdete ve středu nebo ve čtvrtek?“);

Pamatujte, že vždy je důležitá intonace hlasu, intonací lze i otevřenou otázku změnit na sugestivní!

2.2. Postup vedení koučovacího rozhovoru Konzultace s klienty probíhají dle níže uvedeného postupu s přihlédnutím ke konkrétní situaci:


Stránka 14

PRVNÍ SEZENÍ START: Návštěvník? Stěžovatel (má stížnost)? Zákazník (chce se stížností něco dělat)?

KONSTRUOVÁNÍ STÍŽNOSTI

POUZE DÁT OCENĚNÍ (ZPĚT NA START) NE

NE

ANO

ZMATENÁ/VÁGNÍ = úkol prvního NE

HLEDÁNÍ VÝJIMEK ANO

HYPOTETICKÁ ŘEŠENÍ ANO

sezení OBECNÝ RÁMEC = dekonstrukce rámce KONKRÉTNÍ

=

dekonstrukce

stížnosti ZÁMĚRNÉ X SPONTÁNNÍ

POPSAT ROZDÍLY MEZI VÝJIMKAMI A STÍŽNOSTMI

Rozvinout zaměření na něco MALÉHO a snadného pro experiment

STANOVENÍ CÍLŮ

Předepsat: Dělejte více toho, co funguje.

Předepsat: Náhodně dělejte více toho, co funguje.

STANOVENÍ CÍLŮ

Předepsat: Dělejte to nejjednodušší, co by mohlo fungovat.

DRUHÉ A NÁSLEDUJÍCÍ SEZENÍ


Stránka 15

DRUHÉ A NÁSLEDUJÍCÍ SEZENÍ START: -

sada všech známých úkolů soubor pravidel, která pomáhají tvořit nové úkoly

VYBRAT: Úkol na pozorování

Podruhé na NE ZLEPŠENÍ?

NE ANO

tomto místě = přetvořit

VZORCE

stížnost nebo

ÚKOLŮ

STÍŽNOSTI

VYBRAT: Jeden ze všech známých úkolů

dekonstruovat ČÁSTEČNĚ

ANO

vzorec stížnosti POMOHLO TO NĚČEMU?

SLEDUJTE ROZDÍLY MEZI ZMĚNOU A STÍŽNOSTÍ

ANO

VYBRAT: Úkol s prvkem náhody

NE

NE JSOU CÍLE NAPLNĚNY ?

DEKONSTRUKCE

PLNĚNÍ

DĚLAT VÍCE TÉHOŽ

VYBRAT: Úkol přerušující vzorec

ANO

KONEC


Stránka 16

2.3. Umíte aktivně naslouchat? Položíme-li druhému otázku, dočkáme se odpovědi. Abychom správně pochopili význam sdělení, musíme se naučit naslouchat. Není to tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo, k efektivnímu naslouchání musíme vyvinout určité úsilí. Aktivní naslouchání je důležité pro vzájemnou komunikaci. Dobré aktivní naslouchání zahrnuje:  Soustředěnost  Schopnost pochopit názor a druhého člověka  Schopnost „číst mezi řádky“ Aktivním nasloucháním dáváte najevo, že posloucháte, že rozumíte, že vnímáte. Svůj zájem dáváte najevo slovy (skutečně?, rozumím, chápu vás, apod.) i tělem (kývnutím hlavou, pohledem do očí, mírným nakloněním k partnerovi, apod.) Jakých chyb v aktivním naslouchání se můžeme dopustit?    

Skáčeme do řeči Soustředíme se pouze na jednu informaci Projevujeme nadřazenost Sdělení nás nezajímá a my to dáme najevo

Cvičení: uveďte alespoň 5 způsobů, jak dát druhému najevo, že nasloucháte, a 5 způsobů, kterými naopak projevíte svůj nezájem, lhostejnost:

2.4. Umění mlčet La Rochefoucauld řekl: „Jak můžete čekat, že jiní lidé udrží naše tajemství, když sami jsme nebyli schopni je udržet?“ Zachovat mlčení vyžaduje sebeovládání, a proto může být náročnější než trénování verbální komunikace.

3.

Neverbální komunikace

3.1. Jaký význam pro sdělení má řeč těla Komunikace, kde se nepoužívá slov, se nazývá řečí těla (jinak též neverbální komunikace). Až do dnešní doby bylo zaznamenáno asi milion signálů, které při komunikaci vysíláme, Jak dalece jsou pro nás tyto signály důležité? Slova vyjadřují jen 7 % z celkového sdělení, 38 % vyjadřuje hlas (tón hlasu, jeho síla, melodie a ostatní zvuky) a celých 55 % zahrnuje řeč těla.


Stránka 17

Už se vám asi stalo, že jste s někým hovořili a něco se vám nezdálo? Dotyčný člověk nepůsobil přesvědčivě. Mohlo to být třeba proto, že jeho tělo naznačovalo něco jiného, než říkala jeho ústa. Možná ani sám nevěřil tomu, co vám sděloval nebo vás záměrně klamal. Podle názorů odborníků se slova používají k předání informace, zatímco řeč těla prozrazuje pocity lidí. Určitá sdělení mohou být přenášena pouze řečí těla, například pokrčením ramen při vyjádření, že něco nevíme, kroucením hlavou při nesouhlasu, přikyvováním při souhlasu, výstražným pohybem ukazováčku při kárání dítěte apod. Výzkumy, které byly provedeny u slepců, ukazují, že i oni používají ve stejných situacích gesta, jako ostatní jedinci. V tomto případě jde o vrozená gesta. Mnoho gest a pohybů je ale ovlivněno kulturou a prostředím, ve kterém žijeme. Mezi obecná gesta a projevy patří pokyvování nebo kroucení hlavou, úsměv, krčení ramen, krčení nebo povytažení obočí. U některých gest platí, že v jedné zemi mohou být použita v naprosto odlišném významu než ve druhé. Do oblasti nonverbální komunikace patří kromě gest a mimiky i hlas, jeho síla, tón a rychlost mluvy. Cvičení: Jaká gesta a mimika jsou typická pro hněv, popište: ……………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Jaká gesta a mimika jsou typické pro strach, popište ……………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Jaká gesta a mimika jsou typické pro radost, popište ……………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Která gesta podle vás značí uvolněnost a pohodu ……………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Jak byste se chovali u přijímacího pohovoru ………………………………………………………………………………………………………………………………………………..

3.2. Chyby ve vnímání druhých lidí První dojem (haló – efekt) Je založen na principu vytvoření postoje k druhé osobě na základě nápadných znaků za spolupůsobení kontextu místa nebo situace (příklad: univerzitní profesor při úklidových pracích). První dojem má tendenci přetrvávat a ovlivňuje tak další průběh komunikace, další komunikační setkání. Černobílé vidění


Stránka 18

Je založeno na sympatiích a antipatiích. Osoby sympatické - pozitivní hodnocení, nesympatické - negativní. Obvykle nedovedeme posoudit osobnost jako celek s různorodými vlastnostmi (například naše hodnocení politiků). Chyby kontrastu a podobnosti Člověk má tendenci všímat si u druhých lidí buď vlastností rozdílných nebo podobných jemu samému. Předsudky Předem vytvořené soudy, bez rozumového poznání, nekriticky přejaté od osob, kterým věříme. Soudy tradované z generace na generaci. Nálada Pozitivní a negativní emoční vyladění ovlivňuje vnímání lidí, stejně působí únava a přesycenost podněty. Sociální klima, sociální rámec Idealizace nebo nepřijetí jednotlivce na pozadí skupiny, vnímání na základě sociální role (např. známý umělec). Vzájemné postavení Nadřízenost – podřízenost, rovnocennost postavení.

3.3. Jedenáct rad pro navazování a udržování efektivní komunikace Máte problémy v komunikaci? Máte pocit, že se s vámi druzí nechtějí bavit? Chcete být úspěšní v komunikaci s druhými lidmi? Pokuste se řídit následujícími radami: 1. Zajímejte se upřímně o lidi. Vyplatí se naslouchat zkušenostem jiných. 2. Usmívejte se. 3. Pamatujte si jména lidí a oslovujte je. 4. Buďte pozornými posluchači. Mějte druhé k tomu, aby hovořili o sobě. 5. Sledujte reakce partnera, dává vám zpětnou vazbu. 6. Hovořte o všem, co zajímá druhého. 7. Upřímně vzbuďte v druhém pocit, že je důležitou osobou. 8. Vyhýbejte se manipulacím. 9. Podstatné vícekrát zopakujte. 10. Nikdy se nepřeme s tím, koho chceme přesvědčit a získat. 11. Slůvka „děkuji“ a „prosím“ nejsou nikdy zbytečná. Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 19

A hlavně: uvědomte si, s kým mluvíte (jinak budete mluvit s dítětem a jinak s dospělým) a jasně formulujte své myšlenky!!! Příklad nejasné informace: „Mám několik málo knih o sportu“. Kolik jich mám, dvě, pět, deset nebo více? Pro každého výraz „několik málo“ znamená něco jiného. Je jedna možnost, jak si můžeme ověřit, že si vzájemně rozumíme. Můžeme použít tzv. zpětné vazby.


Stránka 20

II. TRH PRÁCE, TECHNIKY HLEDÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ A SEBEPOZNÁNÍ STUDENTŮ 4.

Význam sebepoznání

Každý člověk je jedinečnou osobností. Lidé se od sebe liší svými vlastnostmi, tím, co znají a dovedou. Rozdíly jsou také v tom, jak lidé život prožívají, jak o sobě přemýšlejí a jak se obvykle chovají. Tyto rozdíly do značné míry určují úspěšnost a spokojenost v životě a také v práci. Dobrá znalost sebe sama snižuje chyby v praktickém jednání a je nutným předpokladem pro to, aby se neopakovaly. Nevíme-li, kde je problém například při absolvování pracovních pohovorů, nemůžeme ho odstranit. Jestliže nevíme, v čem je naše silná stránka, nemůžeme jí uplatnit. Každý člověk má přednosti, které může využít při hledání zaměstnání, zbývá jen je objevit. Platí, že „kdo zná druhé, je chytrý. Kdo zná sebe, je moudrý!“. Cvičení: Odkud a jak získáme informace o sobě samých? Tipy: Co si o nás vyprávějí lidé v naší nepřítomnosti? Jak nás hodnotí ti, kteří nás nemají rádi? Co nesnášíme na svých rodičích, partnerovi – nejsou to snad naše vlastnosti? Z čeho máme největší strach? S čím se nedokážeme vyrovnat? Doplňte další 3 zdroje sebepoznání: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………… V hodnocení sebe sama můžeme udělat spoustu chyb. Proto kromě toho, jak se vidíme my sami, je výborným zdrojem sebepoznání také hodnocení druhými lidmi a v neposlední řadě psychotesty. Při hodnocení druhých si dávejme pozor na tzv. projekci. To znamená, že promítáme své vlastní vlastnosti, pocity, zkušenosti do posuzovaného. Projekce může být vyjádřena rčením podle sebe soudím tebe – tzn. že zloděj vidí zloděje v každém, lhář vidí lháře také v každém. Jinak hodnotí druhé optimista, jinak pesimista, hodnocení druhých může ovlivňovat první dojem, vzhled, tituly, podoba na někoho známého, jméno, které nám někoho připomnělo atd.


Stránka 21

5. Temperament Temperament je vrozený způsob prožívání sebe a světa kolem nás. Temperament si nevybíráme, narodíme se s ním. Nemůžeme příliš ovlivnit, jakou máme povahu. Můžeme však ovlivnit své chování. Ukážeme si to na krátkém příběhu:

Anička byla vždy velmi citlivá. Snadno ji něco dojme, hned má slzy na krajíčku –někdy ze smutku, jindy z radosti. Dlouho se za svou citovost styděla a lidí se stranila. Cítila se hodně sama. Jednou se odhodlala a dala přečíst svým nejlepším kamarádkám několik svých básní. Příjemně je tím překvapila a jejich přátelství se upevnilo. Aničce se zvýšilo sebevědomí. Přestože nadále nepatřila k nejupovídanějším, cítila se teď ve společnosti ostatních daleko lépe.

Anička v příběhu nezměnila svou povahu – i nadále zůstává citlivá a náladová. Podařilo se jí však změnit své chování k lidem. Nyní ví, že nemusí být sama, pokud nechce. Je sebevědomější a spokojenější. Někteří lidé jsou vyrovnaní, jiní spíš nevyrovnaní. Někteří jsou rádi ve společnosti, jiní naopak dávají přednost samotě. Podle těchto vlastností rozlišujeme čtyři základní temperamenty: 

cholerik



sangvinik



melancholik



flegmatik

Žádný člověk však není pouze jeden vyhraněný typ, může však jeden typ převažovat. Udělejte si následující test.


Stránka 22

Cvičení: Test temperamentu: Označte 10 slov, která vás vystihují.

tichý

opatrný

vzrušivý

aktivní

náladový

smutný

optimistický

prudký

neprůbojný

zamyšlený

výbušný

rychlý

váhavý

bázlivý

rozhodný

bojovný

nejistý

plachý

vášnivý

vznětlivý

přemýšlivý

nenáročný

družný

bezstarostný

pokojný

pasivní

činorodý

živý

vyrovnaný

pomalý

bystrý

společenský

klidný

rozvážný

pohotový

povídavý

pohodový

beze spěchu

veselý

vnímavý

Podívejme se na rozlišení jednotlivých temperamentových typů na následujícím obrázku: Emocionální Melancholik

Cholerik

Samotářský

Společenský

Flegmatik

Sangvinik Vyrovnaný

Cholerik je rád ve společnosti lidí, k nepřehlédnutí je jeho nedůtklivost. Snadno se nadchne nebo naopak rozzuří. Toto nadšení nebo hněv však brzy opadne. Bývá hodnocen negativně – Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 23

zejména kvůli své výbušné povaze. Je však dobré si všimnout jeho silných stránek – je aktivní, pohotový, optimistický a upřímný. Cholerici se vrhají do práce s mimořádně vysokým nasazením, pracují rychle a podávají vysoký výkon. Málo času však věnují řádnému promýšlení postupu a výsledků své práce. Proto často dělají chyby. Silné stránky: vitalita, dynamika, aktivita, nadšení Slabé stránky: podléhání prudkým emocím, impulzivita, netrpělivost Sangvinik je člověk družný, mnohomluvný, činorodý, vyrovnaný, bezstarostný a spokojený. Pracuje s vysokým nasazením a přitom se dokáže vyvarovat chyb. Nedělá si však mnoho starostí a může zanedbat některé povinnosti. Ve styku s lidmi bývají sangvinici oblíbenými společníky. Dokáží pobavit a zaujmout ostatní, hovoří velice přesvědčivě. Podobně jako cholerici však mohou být nevšímaví k problémům jiných lidí. Silné stránky: rychlost, pružnost, přizpůsobivost Slabé stránky: roztěkanost, menší schopnost koncentrace v rutinní činnosti Melancholik je člověk tichý, uzavřený, zdrženlivý, nedůvěřivý, úzkostlivý a náladový, ale také citlivý a svědomitý. Ve styku s lidmi to jsou lidé velmi vnímaví, dokážou se vcítit do druhých a dávají si pozor, aby druhému neublížili. Při nezvládnutí svých emocí působí melancholici zasmušile a nezábavně, od ostatních se spíše drží stranou. Proto je nutné, aby učili své emoce zvládat. Lidé nemají rádi jejich kritičnost, stěžování a věčnou nespokojenost. Silné stránky: vnímavost, sociální inteligence, empatie Slabé stránky: přecitlivělost, zranitelnost, váhavost Flegmatik je člověk klidný, opatrný, spolehlivý, přemýšlivý, ovládající se a pokojný. Práce flegmatika bývá pomalá, avšak kvalitní. Flegmatik se dá těžko ovlivnit ostatními, nenechá se vyvést z míry a pracuje svým tempem, ať se děje, co se děje. Je obtížné flegmatika k čemukoli nutit – nebude dělat věci, do kterých nemá chuť. Ve styku s lidmi bývají flegmatici velmi pohodoví. Berou věci tak, jak přicházejí, nerozčilují se, jsou obvykle v dobré náladě. Jejich základním postojem je, že ”se stejně nic neděje”. Nebývají však příliš ochotni pomoci ostatním, pokud by to narušilo jejich pohodlí. Silné stránky: klid, vyrovnanost, odolnost vůči psychické zátěži, dotahování věcí do konce Slabé stránky: pomalejší pracovní tempo, nutnost vnější stimulace Cvičení: Který temperamentový typ je vám nejbližší? ……………………………………………………… Vypište 3 jeho silné stránky ……………………………………………… ……………………………………………… Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 24

……………………………………………… Vypište, na co si musí dávat pozor (rezervy): ………………………………………… Cvičení: Pro které typy temperamentu jsou vhodná jednotlivá povolání? Manažer, knihovnice, účetní, fotograf, policista, pokladní, aranžérka, učitelka, zdravotní sestra, kadeřnice, obchodník, dělník, květinářka, recepční, zahradník, lékař: Cholerik …………………………………………………………………………… Sangvinik ………………………………………………………………………….. Melancholik ……………………………………………………………………….. Flegmatik …………………………………………………………………………... A protože zdrojem sebepoznání je také posouzení druhým člověkem, předejte svá skripta kolegovi, aby vás mohl posoudit: Cvičení: Test temperamentu: Označte všechna slova, která podle vás vystihují majitele těchto skript. tichý

opatrný

vzrušivý

aktivní

náladový

smutný

optimistický

prudký

neprůbojný

zamyšlený

výbušný

rychlý

váhavý

bázlivý

rozhodný

bojovný

nejistý

plachý

vášnivý

vznětlivý

přemýšlivý

nenáročný

družný

bezstarostný

pokojný

pasivní

činorodý

živý

vyrovnaný

pomalý

bystrý

společenský

klidný

rozvážný

pohotový

povídavý

pohodový

beze spěchu

veselý

vnímavý

Odkaz na osobnostní testy naleznete na webové adrese: http://www.smrov.cz/projektyesf/karierovy-koucik-do-skol/on-line-poradenstvi


Stránka 25

6. Týmové role Role je způsob, jakým se člověk projevuje na pracovišti a v týmu. Jde o chování člověka k ostatním, o jeho přístup k řešení pracovních problémů, o to, jak řeší zadané úlohy. Na pracovištích se role doplňují. Jde o ty práce, u kterých je nutná vzájemná spolupráce, kde se pracuje v týmu, což se týká naprosté většiny povolání. Problém nastává většinou tehdy, když některé důležité role v týmu chybí.

6.1. Rozlišení týmových rolí Myslitel (MY) - velmi tvořivý, přináší myšlenky - určuje si svůj vlastní postup - často netradiční, nerad se řídí návodem, - pracuje s odstupem od jiných členů týmu, - jeho myšlenky mohou být neuskutečnitelné, - citlivě reaguje na kritiku a pochvalu. Přínos: - tvoří nové návrhy a podněcuje nové aktivity, - dokáže řešit složité problémy, - sestavuje počáteční fáze projektů. Dodavatel (DO) - rychle a nadšeně reaguje, - má velmi dobré komunikační dovednosti, - vyhledává nové příležitosti a kontakty, - skvěle zjistí, co je dosažitelné, - nemá příliš originální myšlenky, ale dovede chápat a rozvíjet myšlenky ostatních, - má sklon ke zvědavosti, - vidí příležitost ve všem novém, - potřebuje podporu a uznání ostatních, Přínos: Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 26

- získává zakázky, informace, finance, materiál - navazuje a udržuje kontakty. Slaďovatel (SL) - směruje ostatní ke společnému cíli, - zralý, sebejistý, - rozpozná individuální talent a využívá ho v zájmu skupinových cílů, - má důvěru ve schopnosti ostatních, - má široký rozhled, - může mít střety s usměrňovateli (FO). Přínos: - dobře vede lidi s rozdílnými schopnostmi, - maximálně využívá celkovou schopnost výkonu všech na pracovišti, - zvyšuje sebevědomí spolupracovníků. Velitel (VE) - vysoce snaživý, má mnoho energie, - soutěživý, agresivní, hádavý, - rád vede a nutí ostatní do akce, - tvrdohlavý a asertivní, - citlivě reaguje, kdykoliv je nespokojený, - má málo porozumění pro ostatní, Přínos: - motor činnosti, vnáší život a energii, - zvládá překážky a komplikace, nebojí se nepříjemných opatření, - usměrňuje diskusi a činnost. Pozorovatel (PO) - pořádný, obezřetný, odolává nadšení, - vše si řádně promyslí, než se rozhodne, zvažuje všechny vlivy, - schopný kriticky uvažovat o činnosti týmu, Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 27

- málokdy se mýlí. Přínos: - kritické zhodnocení efektivnosti projektů, - nepronáší unáhlená rozhodnutími. Přítel (PŘ) - přátelský, družný, mírný, - dobrý posluchač, má zájem o ostatní, chápe jejich názory, - je pružný, umí se přizpůsobit různým situacím i lidem, je diplomatický, - bývá nerozhodný v kritické situaci, vyhýbají se konfliktům. Přínos: - vytváří báječnou atmosféru, zabraňuje konfliktům, - má stmelující vliv, zvyšuje morálku, - lidé pod jejich vedením lépe spolupracují. Organizátor (OR) - praktický organizátor, - mění nápady v uskutečnitelné úkoly, - rád dělá plány a časové rozvrhy, - je ukázněný a odpovědný, dbá na disciplinu, - řeší problémy systematicky, - ochotně se chápe administrativy. Přínos: - dokáže použít nápady v praxi, - udělá vždy to, co je nutné, - umí zorganizovat i velmi komplikované činnosti. Dokončovatel (DO) - soustřeďuje se na drobnosti, - nezačíná nic, co nedokáže dokončit, - není tolerantní k nedomyšleným řešením a nepřesné práci, Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 28

- nerad ostatní žádá o pomoc, raději vše udělá sám. Přínos: - domýšlí podrobnosti projektů, - dbá na dodržování postupu a časových rozvrhů, - vyniká přesností při dokončování akcí. Specialista (SP) - nadšenec pro svůj obor, pyšní se odbornými znalostmi a dovednostmi, - usiluje o dosažení špičkové profesionality, - brání svou odbornou oblast, - má malý zájem o ostatní lidi, těžko s nimi komunikuje. Přínos: - dodávají odbornou úroveň řešeným úkolům, - dodávají prestiž na veřejnosti. Toto rozdělení rolí však není přesné. Jeden člen skupiny může současně vykonávat několik úkolů a zastávat i více rolí. To můžeme pozorovat při řešení nových pracovních úkolů, kdy vystupují na povrch i ty z vlastností, které se při plnění předešlých úkolů neprojevily.

6.2. Test týmových rolí

Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny věty nebo dát všech 10 bodů jedné větě. I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: 10. • Dokážu rychle vycítit novou příležitost a využít jí. 11. • Lidé dobře přijímají mé názory. 12. • Dokážu dobře spolupracovat skoro s každým. Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 29

13.• Umím vymýšlet nové nápady. 14.• Umím podnítit lidi, když zjistím, že umějí něco užitečného pro splnění úkolu. 15.• Spolehlivě dokončím úkoly, které jsem přijal. 16.• Technické znalosti a zkušenosti jsou mým hlavním kladem. 17.• Jde-li o správnou věc, jsem připraven překonat kvůli ní překážky. 18.• Obyčejně dokážu dobře odhadnout, co se má smysl a co ne. 19.• Když se mi něco nelíbí, umím navrhnout jiný postup. II. MÁM-LI NEDOSTATKY V TÝMOVÉ PRÁCI, MŮŽE TO BÝT TÍM, ŽE: 20.• Nemám rád, když jsou porady špatně zorganizované a vedené. 21.• Všímám si i takových názorů, o kterých se málo hovořilo. 22.• Odmítám vyjádřit svůj názor, když se mluví o něčem, čemu málo rozumím. 23.• Mám sklon moc mluvit. 24.• Mám sklon podceňovat svůj přínos pro tým. 25.• Jsem tak rozumný, že se málokdy nadchnu. 26.• Když se jedná o důležitý problém, jsem tvrdý a neústupný. 27.• Je pro mne obtížné vést lidi, protože jsem příliš ovlivněn jejich pocity. 28.• Nechávám se unášet vlastními myšlenkami a málo si všímám co se děje. 29.• Odmítám se vyjádřit k návrhům, které jsou málo podrobně vypracované a promyšlené. III. PŘI ZAPOJENÍ DO ČINNOST S DRUHÝMI LIDMI: 30.• Mám schopnost lidi ovlivňovat bez toho, že bych na ně tlačil. 31.• Energicky bráním chybám a nedbalosti, které snižují kvalitu práce. 32.• Starám se, abychom neztráceli čas a dokončili úkol bez zdržování. 33.• Jsem znám tím, že často přijdu s novým nápadem. 34.• Jsem vždy připraven bránit nějakou dobrou myšlenku ostatních. 35.• Vždycky zůstanu sám sebou. 36.• Rychle poznám novou příležitost. Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 30

37.• Snažím se zachovat dobrou odbornou úroveň práce. 38.• Věřím, že má rozhodnutí přispívají ke správným závěrům. 39.• Umím věci dobře zorganizovat. IV. MŮJ PŘÍSTUP KE SKUPINOVÉ PRÁCI SPOČÍVÁ V TOM, ŽE: 40.• Snažím se poznat své kolegy lépe. 41.• Když vím, o čem se mluví, snažím se přispět. 42.• Nevadí mi zastávat svůj názor, i když budu vědět, že většina je proti. 43.• Obvykle dokážu nalézt správné důvody k odmítnutí špatných návrhů. 44.• Dokáži se postarat se o uskutečnění akcí, jakmile se práce rozběhne. 45.• Mám sklon přicházet s neobvyklými myšlenkami a vyhýbat se tomu, co je běžné. 46.• Při jakékoliv práci mám sklon k perfektnosti. 47.• Rád zajišťuji kontakty mimo skupinu nebo mimo firmu. 48.• Zajímá mě lidská stránka pracovních problémů. 49.• Zajímají mě všechny názory, ale ve správné chvíli se dokážu rozhodnout. V. PRÁCE MĚ USPOKOJUJE, KDYŽ: 50.• Rád rozebírám situace a vážím všechny možnosti postupu. 51.• Rád nacházím praktická řešení problémů. 52.• Podporuji dobré vztahy na pracovišti. 53.• Mám značný vliv na rozhodování. 54.• Setkávám se rád s novými lidmi a novými názory. 55.• Snažím se, aby se lidé sjednotili na tom, co je důležité. 56.• Jsem ve svém živlu, když se mohu věnovat úkolu s plným nasazením. 57.• S radostí přijímám úkoly, které rozšiřují mou představivost. 58.• Cítím, že velmi výhodně využívám svou kvalifikaci a praxi. 59.• Dělám to, co je důležité pro firmu.


Stránka 31

VI. MÁM-LI PROVÉST ÚKOL V OMEZENÉM ČASE 60.• Obyčejně jsem úspěšný bez ohledu na okolnosti. 61.• Rád si o problému zjistím tolik, kolik je možné. 62.• Chci nalézt vlastní řešení a pak se pokusit přesvědčit ostatní. 63.• Chci pracovat s člověkem, který se kladně staví i k obtížným úkolům. 64.• Rozdělím úkoly mezi lidi podle jejich možností. 65.• Díky vrozenému smyslu pro termíny, dokážu dodržovat harmonogram. 66.• Zachovám si chladnou hlavu a nepodléhám panice. 67.• Bez ohledu na různé tlaky se soustředím na splnění úkolu. 68.• Převezmu vedení skupiny, pokud je skupina pozadu. 69.• Začnu diskutovat, aby se objevily nové názory, které nás dostanou kupředu. VII. MÝM PROBLÉMEM JE: 70.• Jsem netrpělivý, pokud někdo brání pokroku prací. 71.• Příliš všechno rozebírám. 72.• Snažím se zabývat všemi detaily. 73.• Brzy se začnu nudit, pokud se neděje nic důležitého. 74.• Pokud nemám úplně přesně jasno, co se ode mne chce, nedokážu začít. 75.• Je pro mne těžké vysvětlit složité věci. 76.• Musím často žádat ostatní o pomoc, protože řadu věcí neumím udělat sám. 77.• Myslím, že mi ostatní nedávají dostatečný prostor pro to, abych se vyjádřil. 78.• Zdá se mi, že ztrácím čas s ostatními, protože bych to sám udělal lépe. 79.• Nechce se mi vyjadřovat svůj názor před důležitými lidmi a před nepříjemnými lidmi.


Stránka 32

Vyhodnocení a) Vepište body do tabulky. I

II

III

IV

V

VI

VII

10.

20.

30.

40.

50.

60.

70.

11.

21.

31.

41.

51.

61.

71.

12.

22.

32.

42.

52.

62.

72.

13.

23.

33.

43.

53.

63.

73.

14.

24.

34.

44.

54.

64.

74.

15.

25.

35.

45.

55.

65.

75.

16.

26.

36.

46.

56.

66.

76.

17.

27.

37.

47.

57.

67.

77.

18.

28.

38.

48.

58.

68.

78.

19.

29.

39.

49.

59.

69.

79.

b) Převeďte body do následující tabulky. Body ve sloupcích pak sečtěte. I

13

10

14

17

19

12

18

15

16

11

II

28

23

21

26

25

27

20

29

22

24

III

33

36

30

32

38

34

39

31

37

35

IV

45

47

49

42

43

40

44

46

41

48

V

57

54

55

53

50

52

51

56

58

59

VI

62

69

64

68

66

63

67

65

61

60

VII 75

73

76

70

71

79

74

72

78

77

DO

SL

VE

PO

PŘ

OR

DO

SP

NB

MY

c) Nejvyšší skór ukazuje, jak se dokážete prosadit v týmu. Druhý nejvyšší skór vyjadřuje záložní roli. Dva nejnižší skóry znamenají vaše slabiny. „NB“ se nepočítá.


Stránka 33

7.

Profesní orientace

Cvičení: Uveďte zaměstnání, o které máte zájem vy sami a požadavky na něj: …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. Každý člověk má tendenci preferovat určitou skupinu podobných činností, směřovat svou pracovní kariéru k příbuzným povoláním. Někdy je člověk k této preferenci přinucen, např. svým postižením: smyslovým, tělesným atd. nebo nemožností studovat svůj vysněný obor (děti živnostníků za éry komunismu, dnes padesátníci). Životní profesní dráha je předurčena již v dětství. Volba profesní dráhy vyplývá z určitých zájmů a kompetencí, které člověk v této době prokázal. Na volbě povolání se podílí mimo jiné školní úspěšnost, či úroveň inteligence, která pak předurčuje volbu určité profesní role a určitá profese a s ní spojený životní styl zase ovlivňuje další rozvoj různých schopností dospělého člověka. Samotná pracovní činnost má vliv na vývoj a zrání celé řady osobnostních vlastností (např. na pracovitost, ochotu, iniciativnost, snaživost, přesnost, rychlost atd.). Pracovní trh v České republice rozlišuje práci mužskou a práci ženskou, což je dáno plánovaným rozdělením povolání na mužská a ženská v 50. a 60. letech, kdy docházelo k přesunům mužů z lehkého průmyslu a služeb (likvidace živností) do odvětví těžkého průmyslu. Původní pracovní místa pak zaujaly ženy. V současnosti jsou zejména technické obory (telekomunikace, výpočetní technika apod.) doménou mužů (z 97 %), feminizovány jsou naopak pedagogické obory (z 90 %), farmacie (z 80 %) nebo filozofie (z 76 %). Rozlišujeme šest typů osobnosti podle prostředí, které odpovídá jejich zaměření. Každý z těchto typů vyhledává pracovní prostředí podle svého zaměření. Jsou to typy: R – typ praktický se vyznačuje schopnostmi a dovednostmi, které jsou spojeny s fyzickou aktivitou (zemědělství a řemesla), I – typ zkoumavý dává přednost poznávacím aktivitám (přemýšlení, zařizování, budování), S – typ sociální upřednostňuje kontakt s lidmi před rozumovou nebo fyzickou činností (sociální práce, diplomacie, psychologie, sekretářka), C – typ úřední vyhledává činnosti, které jsou jasně vymezeny pravidly, předpisy a návody (účetnictví a financování), E – typ podnikavý využívá své schopnosti přesvědčovat druhé k dosahování vlastních Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 34

cílů (management, právo, obchod), A – typ umělecký usiluje o vyjádření sebe sama, vyjádření svých citů a tvořivou práci (hudba, literatura, výtvarné umění, herectví). Pokud jeden typ výrazně převažuje, je situace snadná. Tento člověk si bude vyhledávat pracovní místo podle svého zaměření. Pokud však dojde k rovnováze dvou nebo více typů, dochází u tohoto při výběru pracovního místa ke konfliktům a i v průběhu jeho pracovního života se tato rozdílná zaměření budou připomínat. Např. laborantka, která je nejen typem praktickým a zkoumavým, ale i uměleckým, bude hledat možnosti pro uplatnění svého výtvarného nadání mimo své zaměstnání. Podívejme se na rozdělení jednotlivých typů podle toho, co mají společného: R: praktický C: úřední E:podnikavý

I: zkoumavý A: umělecký S:společenský

Na tomto obrázku jsou si některé typy vzájemně blízké a jiné si jsou vzdálenější. Pokud naše typy spolu sousedí, není to na závadu a dokonce to může být i v určitých povoláních výhodou. Tak pro výrobního technika je skvělá kombinace typu praktického a zkoumavého, pro obchodního zástupce firmy pak kombinace typu podnikavého a společenského. Naopak při opačném rozložení našich typů dochází k typovým konfliktům. Odkaz na testy profesní orientace naleznete na webové http://www.smrov.cz/projekty-esf/karierovy-koucik-do-skol/on-line-poradenstvi

adrese:

8. Pracovní motivace Mnoho vedoucích se domnívá, že jedinou hnací silou pro pracovníky jsou peníze. Ty mají jistě velký význam, ale pouze o peníze nejde. Jsou lidé, kterým na výdělku příliš nezáleží, a cení si více jiných věcí - například osobního pohodlí nebo potěšení ze svých zálib. Různé typy lidí dávají přednost různým způsobům uspokojování potřeb. Každého v práci těší něco jiného. Mohou to být: Peníze jsou významným motivem pro většinu lidí. Někteří jedinci jsou ochotni kvůli penězům udělat téměř všechno. Tito lidé jsou pro firmu velkým přínosem. Má-li firma finance k dispozici, budou její zaměstnanci pracovat na maximum. Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 35

Osobní postavení - potřeba vést lidi, rozhodovat, řídit je a i určitá pýcha na dosažené postavení se objevuje skoro u každého vedoucího pracovníka. Takový člověk se snaží být úspěšný kvůli svému postavení. Nebezpečné však je, když o osobní postavení usiluje nikoliv prací, ale pomluvami a intrikami. Pracovní výsledky, výkon – lidé, kteří mají rádi svou práci a snaží se v ní vyniknout, jsou motorem, energií firmy. Jsou soutěživí a rádi se srovnávají s ostatními. Dělá jim dobře, když jsou lepší. Pokud se jim nedaří, dělají všechno proto, aby ostatní překonali. Pro firmu je prvořadé, aby její zaměstnanci byli výkonní. Přátelství – pro tyto lidi je nejdůležitější dobrá atmosféra na pracovišti. Mají rádi lidi, kteří pracují kolem nich a daleko více jim záleží na přátelských vztazích než na pracovních výsledcích nebo penězích. Neradi se hádají, raději ustoupí. Jistota – lidé, kteří jsou zaměřeni na jistotu, netouží po mimořádných příjmech ani po vysokém postavení. Raději se spokojí s málem, ale musejí to mít jisté. Hodně se řídí předpisy a neradi riskují. Odbornost je rozhodující u těch, kteří se chtějí neustále vzdělávat. Takový pracovník se snaží především vyniknout ve svém povolání a nedovede si představit, že by měl dělat něco jiného. Samostatnost – jsou to lidé, kteří nad sebou těžko snášejí nějakého nadřízeného. Chtějí o všem rozhodovat sami a těžko snášejí, když jim do toho někdo mluví. Nakonec si to stejně udělají po svém. Tvořivost je potřeba vytvářet něco nového. Takový člověk má rád práci, při které může přemýšlet a vymýšlet nové věci. Odkaz na testy pracovní motivace naleznete na webové http://www.smrov.cz/projekty-esf/karierovy-koucik-do-skol/on-line-poradenstvi

9.

adrese:

Trh práce

9.1. Nedostatkové profese aktuálně IT vývojáři, programátoři, klíčoví obchodníci či pracovníci specializovaných technologických profesí, například konstruktéři, budou letos žádaní i podle Ondřeje Myslivečka, analytik společnosti LMC, která provozuje portály Jobs.cz a Prace.cz. "V případě žádaných specialistů technických profesí v průmyslu jde do jisté míry o generační problém," míní Mysliveček. Část zkušených zaměstnanců totiž postupně odchází do důchodu, ale řada studentů paradoxně v technických oborech nevidí perspektivu a volí raději humanitně orientované obory. Ty však na pracovním trhu neskýtají tolik možností uplatnění. Pokles zájmu o pracovníky by letos Osobní personalistika pro střední školy

Stránka 36

mohl podle Myslivečka nastat ve finančním sektoru a v důsledku možných vládních škrtů také v administrativě. zdroj:http://www.pamservis.cz/33/jake-profese-chybi-na-trhu-praceuniqueidgOkE4NvrWuPVy2eNz784nwGg7bULgYWXpLpGVMy1prA/?query=&serp=1

9.2. Sebeprezentace na trhu práce 9.2.1 Kde všude můžete hledat zaměstnání Při hledání zaměstnání můžete využívat tyto základní možnosti informací o volných místech: 1) Tištěná inzerce. Cvičení: S jakými inzertními novinami jste se setkali, ve kterých by jste hledali pracovní inzeráty? 2) Internet. Přehled internetových adres www.mpsv.cz

www.nabidky-prace.cz

www.superkariera.cz

www.prace.cz

www.joblist.cz

www.hledampraci.cz

www.jobpilot.cz

www.cvmarket.cz

www.personal.cz

www.jobs.cz

www.cvonline.cz

www.annonce.cz

www.sprace.cz

www.ejob.cz

www.grafton.cz

www.startnatrhprace.cz

www.inzerce.idnes.cz

www.avizo.cz

www.tip-prace.cz

www.czechjobs.cz

www.manpower.cz

www.jobatlas.cz

www.seznam-prace.cz

www.start.cz

www.profesia.cz

www.volna-mista.cz

www.tvojekariera.cz

www.jobcentrum.cz

www.najdipraci.cz

www.ihned.cz

www.easy-prace.cz

www.pracovniprilezitost.cz

Internetové adresy si projděte a vypište si ty, které Vás nejvíce zaujmou: Kromě těchto adres je dobré projít si webové stránky firem z Vašeho okolí a podívat se na odkaz obvykle nazvaný „Pracovní příležitosti“. Mnoho firem inzeruje volná místa právě na svých internetových stránkách a nikde jinde. 3) Rádio. 4) Televize. Teletext, kabelová televize, to jsou další možnosti hledání inzerce volných pracovních míst.


Stránka 37

5) Personální agentury. Mimo úřady práce existují i soukromé firmy zprostředkovávající práci. Příklady personálních agentur: ManMark Economy s.r.o., Advantage Consulting, s.r.o., KAPA o.p.s., Platan Consulting, s.r.o., Pragma, Index Plus, s.r.o., Start CZ, s.r.o. 6) Agentury práce. Jejich fungování se řídí zákonem o zaměstnanosti. Mnohdy jsou spojeny se službami personálních agentur. Jejich seznam naleznete na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí – www.mpsv.cz. Pokud budete vybráni ve výběrovém řízení, agentura práce s Vámi sepíše pracovní smlouvu a práci budete vykonávat u jejího zákazníka. Příklady pracovních agentur: Personal fabric, a.s., Manpower, JOB – centrum Ostrava, s.r.o., PMB – ZOS, s.r.o., Rodych s.r.o., Start CZ, s.r.o., Index Plus 7) Reference od známých. 8) Vývěsky. 9) Úřady práce. 10) Nabídky zjištěné vlastní aktivitou. Jedná se o hledání práce tzv. naslepo, aniž by firma inzerovala volné pracovní místo. Každá firma, která zaměstnává lidi na pracovních místech, která by mohla být vhodná i pro vás, je vašim možným zaměstnavatelem. Je proto dobré pokoušet náhodu a tyto firmy kontaktovat. Předem si zjistěte, kdo přijímá ve firmě nové zaměstnance, někdy se i pokuste předem telefonicky ohlásit k osobní schůzce a nezapomeňte si s sebou vzít životopis, který ve firmě necháte na personálním útvaru pro případ, že by se vhodné místo uvolnilo. Je také vhodné asi jedenkrát za měsíc do firmy zatelefonovat a zeptat se, zda se nějaké místo uvolnilo. Projevujete tím svůj opravdový zájem.

9.2.2 Jakým způsobem je vhodné kontaktovat zaměstnavatele Uchazeči o zaměstnání uvádějí, že zaměstnavatele kontaktují průměrně 5x do měsíce. Doporučujeme plánovat si 4 – 5 kontaktů zaměstnavatelů týdně, tzn. 16 – 20 kontaktů měsíčně. Cvičení: Navrhněte nejvhodnější postup kontaktování zaměstnavatelů?

9.2.3 Jak pracovat s inzercí volných pracovních míst Existují tři základní druhy inzerátů: 1) inzeráty, které zveřejňují samotné firmy s uvedením nabízeného místa a přímého kontaktu na kompetentní osobu, která má výběr nových zaměstnanců na starosti. 2) inzeráty zveřejněné personální agenturou bez uvedení konkrétní zaměstnavatelské firmy, u které je nabízené místo. Inzerát uvádí přímý kontakt pouze na zprostředkovatelskou firmu. 3) inzeráty na značku bez uvedení zaměstnavatelské organizace s odkazem na adresu zveřejňujícího tisku. Takový inzerát vzbuzuje oprávněně nedůvěru, protože zájemce neví, kam se hlásí (třeba do firmy, kde nedávno pracoval, nebo je zaměstnavatel neseriózní a na nabídku zaměstnání ani neodpoví). Přesto je dobré odpovědět i na tyto inzeráty. Cvičení: Co si myslíte, že firmu vede k tomu, aby zveřejnila inzerát na značku?

Osobní personalistika pro SŠ

Stránka 38

Správně formulovaný inzerát by měl obsahovat ty informace, které vám sdělí všechno podstatné k tomu, abyste se mohli rozhodnout, zda je nabízená pozice pro vás vhodná a zda byste tuto práci mohli dělat. Už ze samotného vzhledu a způsobu zpracování inzerátu si můžete udělat představu o firmě, která nabízí místo. Na inzerátu hodnoťte: Konkrétnost a výstižnost sdělovaných informací, grafickou úpravu inzerátu, tisk, ve kterém byl inzerát zveřejněn Cvičení: Jak se vám líbí tento inzerát? Společnost ……………………………………………………………………………., podnikající oblasti zpracování a prodeje mražených výrobků, hledá vhodného zaměstnance na pozici:

mistr/mistrová výroby. Požadujeme: středoškolské vzdělání, zkušenosti s vedením kolektivu, znalost práce na PC, samostatnost, zodpovědnost, organizační schopnosti. Nabízíme: stabilní pracovní podmínky, zaměstnanecké výhody, pracovní ohodnocení závislé na pracovním výkonu. Plánovaný nástup – 1.1.2010. Své nabídky do výběrového řízení zasílejte v podobě strukturovaného životopisu nejpozději do 31.listopadu 2009 na adresu: ……………………………. Co říkáte na tento inzerát? Odpovíte na něj? Hledám schopné lidi! Výdělek 30.000 měsíčně! Kontakt 600 111 111. Co by měl tedy správně formulovaný inzerát obsahovat? Výběr inzerátů: Mezi inzeráty v denním tisku lze získat zajímavé nabídky práce. Je však nutné být obezřetný, protože se mezi nimi vyskytuje spousta podvodných inzerátů. Jak je poznáte? 1. neuvádějí, o jakou práci jde, Osobní personalistika pro SŠ

Stránka 39

2. nabízejí neskutečně vysokou odměnu, například 20 tisíc korun za pár dnů práce, 3. často také v inzerátu není uvedeno, o jako firmu se jedná, 4. při kontaktu na uvedeném telefonním čísle jste zváni na osobní schůzku, kde Vám bude vše vysvětleno. Je až s podivem, že se stále najde spousta lidí, kteří podlehnou vidině získání práce a často z vypůjčených peněz zaplatí poměrně vysoké částky za nabízené výrobky či údajné proškolení nutné pro získání zaměstnání. Pokyny pro výběr vhodného inzerátu: 1. Předem nic neplaťte – podvodníci po vás chtějí zaplatit za zaslání své nabídky a budou z vás tahat peníze tak dlouho, dokud se necháte. 2. Vybírejte jen ty, které jsou jasné a srozumitelné - inzeráty Vás zaujmou na první pohled svým zpracováním, obsahem a neopomíjejte inzeráty, které sice nejsou zajímavé svým zpracováním, ale mohou nabízet zajímavou práci. 3. Z požadavků, které inzerují, je nutné splnit alespoň 75 % požadavků (např. vzdělání, jazyky, praxe apod.). Je nutno rozlišovat mezi požadavky, které musíte splňovat a které je vhodné splňovat. Nutné požadavky jsou pro inzerované místo nezbytné. Budoucí zaměstnavatel je vyžaduje např. těmito formulacemi: „Požadujeme…“ „Očekáváme…“ „…je bezpodmínečně nutné...“ „…předpokládáme...“ „... jsou samozřejmé...“. Požadavky, které nejsou pro vypsané místo bezpodmínečně nutné, ale zvyšují uchazečovy vyhlídky na přijetí bývají vyjádřeny takto: „…jsou žádoucí“ „…bylo by vhodné“ „…mají přednost“ „…je vítáno“. Odpovězte i na inzerát, kde nesplňujete všechny požadavky. 4. Zvažujte, kdo je inzerentem a jak ho znáte - můžete se i na zaměstnavatele informovat prostřednictvím internetu či známých. 5. Odpověď na inzerát - Důsledně dodržujte pokyny inzerenta uvedené v inzerátu, zašlete všechny požadované formality, i foto pokud je požadováno a Vám se to nemusí líbit. Vypadnete hned v prvním kole, když to neuděláte - např. neuvedete značku inzerátu, nezašlete životopis apod.


Stránka 40

9.3. Osobní personalistika V minulých kapitolách jsme si řekli, kde všude a jakým způsobem můžete hledat zaměstnání. Teď se podíváme podrobněji na prostředky hledání a nalezení práce. Sestavíte si dokumentaci potřebnou pro tuto činnost. Naučíte se tzv. osobní personalistiku. Takže, co všechno potřebujete mít ve své osobní složce? -

Text vlastního inzerátu

-

Strukturovaný životopis

-

Profesní životopis

-

Fotografie – ne z automatu, ne viditelně použité, ale aktuální, na zadní straně podepsané

-

Text průvodního (motivačního) dopisu

-

Nabídkový dopis

-

Doklady o dosaženém vzdělání a kvalifikaci

-

Osvědčení a potvrzení o dalším vzdělání, kurzech

Někdy jsou vyžadovány:  ukázky vaší práce – zvláště u uměleckých oborů,  ukázky vašeho rukou psaného textu, nejčastěji životopis – převážně pro grafologickou expertizu,  reference, doporučení na vás, posudky – často jsou vyžadovány v podobě seznamu dvou až tří osob s kontaktem, u kterých si zaměstnavatel v případě zájmu sám vyžádá reference na vás.

Připravte si svou osobní složku. 9.3.1 Jak napsat vlastní inzerát V denním tisku můžeme nejen vyhledávat mezi nabídkami práce, ale můžeme také zadat inzerát, ve kterém zviditelníte sebe a svoji kvalifikaci. Možnost nejen hledat, ale i aktivně poptávat práci můžeme využívat při všech formách inzerce (tisk, vývěsky, internet). Někteří zaměstnavatelé nechtějí vynakládat své finanční prostředky a čas inzerováním volného místa, které chtějí obsadit. Spoléhají na to, že si najdou vhodného zaměstnance jiným způsobem – například náhodně na doporučení, na internetu, ze své databáze. Právě pro takové zaměstnavatele si zformulujte svůj inzerát a uveřejněte ho. Můžete tak učinit prostřednictvím tisku i internetu. Inzerát je ta nejkratší forma nabídky vlastní práce. Musí být proto výstižně formulovaný a vhodně umístěný. Dnes využívá možnosti inzerce mnoho lidí, uspět tedy není jednoduché. Přemýšlejte a pak napište: -

Kdo jste? (označení profese, současné postavení)


Stránka 41

-

Co nabízíte? (znalosti, schopnosti, zkušenosti)

-

Co hledáte? (o jaké místo, práci usilujete)

Inzerát nezapomeňte zakončit údaji o způsobu kontaktování: „Nabídky prosím posílejte na…“ Ukázka vhodné formulace inzerátu: Automechanik hledá pracovní uplatnění u zaměstnavatele v Ostravě a blízkém okolí. Nabízím pracovitost, spolehlivost, zodpovědnost, ochotu pracovat v pružné pracovní době. Nabídky zaměstnání posílejte na e-mail……………. nebo telefonicky na tel.č. …………………. Cvičení: Napište text vlastního inzerátu: Přijdou-li odpovědi na inzerát, nenechávejte firmy dlouho čekat. Jestliže nabídka odpovídá vašim představám, můžete se ohlásit telefonicky nebo okamžitě poslat potřebné podklady. Jinak byste měli sdělit firmě své zdvořilé odmítnutí. A pozor na neseriózní nabídky!!!

9.3.2 Jak psát životopis Váš životopis je to první, co potenciální zaměstnavatel vidí a je Vaší první vizitkou. Jeho vypracování byste proto měli věnovat maximální pozornost. Měl by být přehledně uspořádán, údaje by měly být uvedeny stručně, avšak výstižně a seřazeny chronologicky od nejmladších k nejstarším. Je vhodné doplnit i ostatní znalosti a zajímavé údaje, zejména vlastnictví řidičského průkazu a počítačové znalosti, záliby a koníčky, vztahují-li se k výkonu práce. Fotografie není nutnou součástí životopisu, pokud ji však přiložíte, nic nezkazíte. Někdy naopak může být výhodou. Vyvarujte se pravopisných chyb a nesrozumitelných větných spojení. Důležité informace: 1) Výběr na "první pohled" - váš životopis s doprovodným dopisem musí zaujmout potencionálního zájemce hned při prvním rychlém vteřinovém čtení. Životopis o vás mnohé řekne, protože v něm o sobě píšete a současně sami tvoříte jeho úpravu. Co můžete udělat, aby jste zaujali? - dodržet instrukce v inzerátu - dobře se celkově prezentovat - být struční a srozumitelní - věnovat pozornost důležitým detailům - mít přehlednou a úhlednou formu 2) Forma životopisu - existují dvě základní formální úpravy životopisu: Osobní personalistika pro SŠ

Stránka 42

-

životopis strukturovaný (psaný v tematických oblastech a v bodech), dnes všeobecně a nejčastěji používaný, životopis profesní (kde se k jednotlivým bodům např. praxe, vzdělání šířeji rozepisujete)

Další forma – kompoziční životopis, tj. psaný text jako životní příběh se dnes již nepoužívá! V současné době je preferováno psaní životopisů na počítači, pouze podpis je vlastnoruční. Životopis psaný vlastní rukou, dnes už používaný pouze na žádost zaměstnavatele z důvodu grafologického rozboru. Ukázku 5 podob strukturovaných životopisů najdetena stránkách www.smrov.cz v sekci Projekty ESF – Kariérový koučink – On-line poradenství (http://www.smrov.cz/projektyesf/karierovy-koucik-do-skol/on-line-poradenstvi)

Nyní si připravte svůj strukturovaný životopis  Napište na volný list 9.3.3 Jak psát průvodní dopisy Jestliže byste zaslali zaměstnavateli pouze svůj životopis, věřte, že si s ním nebude vědět rady. Aby neskončil v koši na odpadky, stačí málo. Napsat průvodní dopis, ve kterém zaměstnavateli objasníte, proč mu životopis posíláte. Dopisem byste měli vzbudit jeho zájem a vytvořit dostatečný obraz o vás a to, že právě vy se hodíte na konkrétní pracovní místo. Formu písemného oslovení zaměstnavatele používejte ve dvou případech: -

-

jako žádost o místo na základě zveřejněného inzerátu, tzv. motivační dopis, kdy splňujete inzerované požadavky. Pokud nesplňujete některý z nich, je důležité přesvědčivě zdůvodnit, proč se přesto považujete za vhodného zájemce. jako žádost o neinzerované místo z vlastní iniciativy, kdy svou nabídkou chcete získat zájem zaměstnavatele nebo chcete využít náhodné příležitosti, pokud zaměstnavatel zatím pouze zvažuje možnost přijetí zaměstnance, ale nepodnikl zatím žádné konkrétní kroky.

Průvodní dopisy nemůžete mít formulované univerzálně pro všechny možné zaměstnavatele. Každý dopis by měl být připraven zvlášť. Každá firma je jiná a dává přednost jiným kvalitám zaměstnanců. Text co nejvíce přizpůsobte požadavkům zaměstnavatele. Měli byste na specifické požadavky zaměstnavatele reagovat a tím maximalizovat pravděpodobnost vašeho úspěchu, kterým je: Dosažení pozvání k osobnímu pohovoru. Průvodní dopis se skládá z: -

dopisu, který obsahuje podstatné informace o vaší kvalifikaci, schopnostech, znalostech a praxi přílohy - životopis, který je případně doplněný vaší současnou fotografií, kopie vysvědčení, osvědčení apod. Pro první kontakt se zaměstnavatelem postačí zaslat strukturovaný životopis. Vždy se ale držte pokynů zaměstnavatele!


Stránka 43

9.3.4 Napište dobrý motivační dopis Pojem motivační dopis se objevuje v inzerátech. Je to průvodní dopis, ve kterém reagujete na konkrétní inzerované volné místo. Text co nejvíce přizpůsobte požadavkům, uvedeným v inzerátu! Ukázku průvodního dopisu najdete na stránkách www.smrov.cz v sekci Projekty ESF – Kariérový koučink – On-line poradenství (http://www.smrov.cz/projekty-esf/karierovykoucik-do-skol/on-line-poradenstvi) Cvičení: Najděte si inzerát, na který chcete reagovat a sestavte průvodní motivační dopis.

9.3.5 Žádost o místo Používá se v případě, když oslovujete zaměstnavatele z vlastní iniciativy, tzv. naslepo – jako pokus vzbudit jeho zájem o Vaší osobu. Je to další způsob, jak vstoupit do kontaktu se zaměstnavatelem. Ukázka průvodního dopisu – „naslepo“ najdete na stránkách www.smrov.cz v sekci Projekty ESF – Kariérový koučink – On-line poradenství (http://www.smrov.cz/projektyesf/karierovy-koucik-do-skol/on-line-poradenstvi) Cvičení: najděte si např. ve Zlatých stránkách kontakt na firmu, ve které se budete ucházet o zaměstnání a sestavte krátkou žádost o místo.

9.4. Kontakt se zaměstnavateli 9.4.1 Jak telefonovat zaměstnavatelům Na základě telefonického rozhovoru vzniká první dojem. Je jen na vás, jak na potenciálního zaměstnavatele zapůsobíte a zda se s vámi bude chtít setkat. Naším cílem je zapůsobit co nejlépe. „Dobrý den, společnost XYZ, Dlouhá u telefonu, jak vám mohu pomoci?“ „Nováková, dobrý den. Volám na ten inzerát, je to místo ještě volné?“ „Můžete mi prosím říct, o jakou pracovní pozici se zajímáte? Obsazujeme totiž 2 pozice současně.“ „No přece to volné místo, bylo to na pracáku, něco ve výrobě.“ „Zjistěte si prosím název pozice a zavolejte znovu, ráda Vám poté odpovím. Nashledanou.“

Co myslíte, máte po takovém rozhovoru reálnou šanci na pracovní uplatnění? Asi ne – personalista pozná, že jste nepřipravení, že nemáte představu o svém budoucím povolání a vy sami jste zaměstnavateli nic ze svých zkušeností a znalostí nenabídli.

Pamatujte, že na způsobu telefonování hodně záleží, z případného telefonického hovoru totiž může vzejít osobní schůzka! Osobní personalistika pro SŠ

Stránka 44

Zde je několik rad:  dobře se na rozhovor připravte - promyslete si, jak se představíte, jak budete odpovídat na možné dotazy, nač se sami budete ptát  mějte u telefonu potřební dokumenty - inzerát, na který reagujete, svůj životopis, případně vlastní inzerát, kde máte ve zkratce řečeno, kdo jste, co nabízíte a jakou práci hledáte  udělejte si dopředu písemné poznámky – připravte si představení své osoby, shrnutí svých dosavadních zkušeností, schopností a předností. Počítejte s tím, že budete dotázána na okruh práce, o který máte zájem, na vaše vzdělání, důvody zájmu, možný termín nástupu…  zvolte pro telefonát vhodné prostředí – bez rušivých zvuků  hovor veďte věcně a stručně, vyjadřujte se výstižně  získejte k telefonu kompetentního člověka  nenechávejte dotazy jen na zaměstnavateli, sama klaďte otázky, abyste více projevila svůj zájem  hovor uzavřete pozitivně – poděkujte, popřípadě dodejte, že se těšíte na osobní schůzku Cvičení: Najděte si inzerát, na který chcete reagovat a připravte si úvod telefonního rozhovoru.

9.4.2 Osobní pohovor Osobní pohovor se zaměstnavatelem je ve vašem postupu při hledání zaměstnání úspěšným vyvrcholením všech předcházejících způsobu vyhledávání a kontaktování zaměstnavatelů. Neznamená to však, že tu nejnáročnější práci jste už odvedli. Spíše naopak. Teprve v osobním pohovoru nejvíce využijete všechno to, co jste si dříve promýšleli, připravovali a někdy i písemně formulovali na papír. V osobním pohovoru se zaměstnavatelem ke svým znalostem a odborným dovednostem připojíte i to, jaký dovedete vyvolat celkový dojem, jak dovedete reagovat na otázky, jak dovedete zapůsobit a přesvědčit. V osobním pohovoru můžete tedy hodně získat, můžete však i hodně ztratit. Cvičení: Zopakujte si zásady neverbální komunikace, jak vyvoláte co nejlepší dojem? Vězte, že žádný absolvovaný neúspěšný osobní pohovor nebyl zbytečný. Jestliže jste se dostali až k osobnímu pohovoru, dostali jste se mezi cca 10 vyvolených ze 100 – 200 zájemců na jedno pracovní místo! Umění být úspěšný u osobního pohovoru lze získat z vlastní zkušenosti, je tedy ponaučením se z rozhovorů, které jste již absolvovali. Proto každý pohovor, který absolvujete, je pro Vás přínosem, budete-li se snažit vyvarovat chyb, kterých jste se již dopustili. Můžete si ale hodně pomoci a zjednodušit svoji situaci, pokud budete používat několik ověřených rad.


Stránka 45

9.4.3 Příprava na pohovor Úspěšný pohovor začíná vaší přípravou doma. V přípravě se zaměřte na: - shromáždění informací o firmě, do které se chystáte na pohovor a o pracovním místě, na které se hlásíte: jakákoliv informace o firmě, kterou budete u pohovoru znát, svědčí o vašem zájmu o práci a vytváří dojem, že jste cílevědomí, zvídaví a pracovití. Můžete se současně ze zjištěných informací dozvědět i některé podrobnosti, které využijete ve svůj prospěch při popisování vaší vlastní odbornosti. - promyšlení a shromažďování informací o vaší vlastní odbornosti: připravte si své osobní dokumenty a ještě jednou je zkontrolujte, abyste měli jistotu, že je máte u sebe a že je můžete při rozhovoru skutečně použít. Nejlepším způsobem přípravy je vložit si všechny dokumenty do složky. Požadované dokumenty jsou: - životopis – 2 až 3 vyhotovení pro případ, že se výběrového pohovoru bude účastnit více osob - doklady o dosaženém vzdělání – vezměte si s sebou kopie i originály k nahlédnutí - doklady o absolvovaných kurzech – vezměte si s sebou kopie i originály - blok na poznámky a psací potřeby – píšící!!! - diář – pro zaznamenání další schůzky - fotografii - reference od bývalých zaměstnavatelů - znovu si zopakujte (nejlépe tím, že si všechno budete psát na papír), které své předpoklady pro nabízenou práci budete zaměstnavateli v pohovoru uvádět. Počítejte s tím, že budete muset odpovídat na řadu takových a podobných obtížných otázek: 1) Řeknete mi něco o sobě? 2) Jaké jsou vaše přednosti ( klady, silné stránky) ? 3) Jaké jsou vaše rezervy (nedostatky, slabé stránky)? 4) Proč bychom měli zaměstnávat právě vás? 5) Proč chcete pracovat právě u nás? ( v naší firmě?) 6) Co jste dělal, když jste byl nezaměstnaný? 7) Proč jste opustil své poslední zaměstnání? 8) Co chcete dělat za 3 roky? 9) Jak jste vycházel s vedoucím (nadřízeným) v posledním zaměstnání? 10) Jaký máte vztah k výpočetní technice? 11) Jak často jste chyběl v práci ve vašem minulém zaměstnání? 12) Co vaše zdraví? 13) Jaké stroje a zařízení umíte obsluhovat? 14) Jaké zaměstnání hledáte? 15) Vykonával jste již práci, o kterou se ucházíte? 16) Jste ochoten pracovat přesčas? 17) Jaký si představujete výdělek?


Stránka 46

U osobního pohovoru neexistují správné a špatné odpovědi, existují pouze odpovědi kvalitní a méně kvalitní. Připravte se na takové otázky, aby vás zbytečně nezaskočily. A u pracovního pohovoru se také vy ptejte – dáváte tak najevo svůj zájem o práci a firmu. Připravte si otázky, na které byste se mohli ptát: - připravte i sami sebe (vzhled, chování, náladu): dbejte na to, aby jste působili přiměřeně a vhodně pro místo, o které se ucházíte. Oblečení a úpravu účesu zvolte o něco lepší než takové, jaké byste nosili denně do práce, kdybyste byli přijati. Ženy se nejlépe uvedou v kostýmu a pěkné halence, mírně nalíčené, s méně nápadnými šperky a decentním parfémem. Muži se dobře uvedou v obleku nebo saku. Oblečení vždy přizpůsobte pozici, o kterou ucházíte. Nezapomeňte, že součástí oděvu jsou i vyčištěné boty, aktovka nebo větší kabelka, ne igelitová taška! Umyté vlasy a jemná kolínská nejlépe doplní váš vzhled. Vždy musíte působit čistě a vkusně. Dobře se vyspěte a odpočiňte si, abyste nebyli zbytečně nervózní a nesoustředění. Nikdy se neposilňujte alkoholem nebo léky! Věnujte své osobní přípravě dostatek času, abyste se cítili pohodlně. Cestu k zaměstnavateli si předem zjistěte, abyste věděli, jak dlouho vám trvá cesta, abyste nepřišli pozdě. Dobrá příprava hodně ovlivní vaše chování u rozhovoru.

9.4.4 Pravidla chování u pohovoru Dodržujte tato pravidla chování: -

-

-

Na schůzku přijďte přesně v dohodnutém termínu a raději o 5 minut dříve (přesnost je výsada králů a pozdní příchod je tou nejhorší vizitkou) Před vstupem do dveří si vypněte mobilní telefon. Do místnosti vstupte po zaklepání, vejděte sebevědomě, s úsměvem, vzpřímení - ne shrbení, představte se a řekněte proč a za kým jmenovitě přicházíte. Při mluvení se dívejte do očí tomu, s kým hovoříte. Např. „Dobrý den, jmenuji se Jan Novák a jsem pozván dnes na 10 hodin na pohovor ve věci obsazení pracovního místa přípraváře.“ Počkejte, až vám zaměstnavatel podá ruku a vyzve vás, abyste se posadil. Nabídne-li vám zaměstnavatel nápoj, neodmítejte, dejte si něco nenáročného (minerálku). Sedněte si pohodlně - nikoliv nedbale (jako doma se spokojeně rozložit), nenechávejte si tašku na klíně. Nedávejte ruce do kapes ani si nesahejte na obličej. Neklepte prsty o stůl, necvakejte propisovací tužkou. Vždy mějte příruční tašku a v ní poznámkový blok a tužku. Ty si k rozhovoru připravte na poznámky. V průběhu rozhovoru nezapomeňte na zdravě sebevědomé dospělé chování. Nevystupujte pasivně ani agresivně. Nedívejte se do stropu, nemračte se ani neušklíbejte. Vedení rozhovoru


Stránka 47

10. Práce s informacemi 10.1. Jak zacházíme s informacemi? Co je pro vás na informacích důležité? Je náš rozvoj závislý na informacích?

11. Prokrastinace Zamyslete se nad následujícími tvrzeními a oznámkujte se. Do jaké míry na Vás platí? Buďte k sobě upřímní :-). Často plním úkoly, které jsem si naplánoval/a, se zpožděním několika dnů. Často odkládám nákupy věcí tak dlouho, že už je nakonec vyprodáno (např. lístky na koncerty atd.). Když mi zazvoní budík, ihned vstávám. Napsaný dopis nechávám ležet na stole i několik dní, než jej odešlu. Vánoční dárky nakupuji na poslední chvíli. Na zmeškané hovory okamžitě odpovídám. Úkoly, které nezaberou moc času plním více dní. Odkládám úkoly na později. Při plnění úkolu se nevěnuji jiným činnostem. Úkoly často plním dříve než je to potřeba. Prokrastinace je …. Prostor pro doplnění definice z výkladu lektora

Nejčastějšími příčinami prokrastinace jsou: Jak prokrastinaci omezit?

11.1. Jak s prokrastinací bojovat? Lidem trpícím prokrastinací mohou pomoci specializovaní psychologové, či svépomocné terapeutické skupiny. Pokud se s ní ale chcete vypořádat sami, existuje několik tipů, jak s ní bojovat.

11.2. Práce s nesoustředěností Nesoustředěnost na úkol a jeho dokončení je jedním z prvotních problémů. Pokud ji dokážete překonat, jste na dobré cestě. Osobní personalistika pro SŠ

Stránka 48

Zbavte se problémů s nesoustředěním. - Uvědomte si, kdy se přestanete na zadaný úkol soustředit a pokuste se přimět pokračovat v práci. Pojmenování příčiny nesoustředěnosti je prvním krokem k jejímu zvládnutí. Zbavte se věcí, co Vás rozptylují. - Toto je největší problém lidí studujících či pracujících doma. Velmi často podléhají svodům televize, kuchyně či Internetu. Z pracovního stolu odstraňte všechny zbytečné věci a je-li to možné, odpojte si i Internet. Uspořádání prostředí zvyšuje pravděpodobnost dokončení úkolu. - Tato strategie vychází z poznatků, že dostatečná úroveň kontroly podnětů z vnějšího prostředí má pozitivní vliv na výkon. Pracovní prostředí mnohdy neposkytuje potřebné podmínky pro koncentraci a prokrastinátoři jsou rozptylováni nežádoucími podněty.

11.3. Jak se více namotivovat? Uvědomte si „proč" vůbec chcete na úkolu pracovat? - I když se to zdá hodně přitažené za vlasy, za mnohé potíže s motivací může jednoduchý důvod. Jste si skutečně jistí, proč tuto věc chcete dělat? Odpověď na „proč" musí vycházet z Vás. Nemůže vám ji nikdo nadiktovat. Že je to samozřejmé? Najděte opravdu důležité důvody. Váháte-li jen chvíli, sepište si je. Pokud si totiž nejste schopni odpověď na otázku „Proč se tímto úkolem vlastně zatěžuji?", máme pro vás velmi špatnou zprávu. Chuť ani motivace se nedostaví. A co je horší, možná se nedostaví ani pocit z dobře vykonané práce. Udělejte si poznámky. - Sepište si co a dokdy máte udělat a dejte si poznámky na viditelné místo. Po dokončeném úkolu si je zkuste odškrtávat, což Vám může přinést jistý pocit sebeuspokojení. Poznámky by měly být umístněny na viditelném místě (např. na dveřích, monitoru počítače) nebo jsou vedeny v elektronických nebo stránkových diářích, které denně používáte. Ráno se do poznámek pravidelně podívejte, naplánujte si podle nich pracovní den, a večer zhodnoťte, zda se Vám plán podařilo splnit. Stanovte si nějakou odměnu. - Jaká bude odměna za splnění Vašeho úkolu? Řekněte si, že dokud nedokončíte stanovený úkol, odepřete si určité potěšení nebo nějakou svou malou neřest (Facebook, hru, čokoládu, hospůdku atd.). Dřív, než splníte své předsevzetí, si to prostě nedovolíte. Převezměte vlastní zodpovědnost za své chování. - Jak už jsme uvedli výše v textu, prokrastinátoři pro své chování často přicházejí s různými typy omluv, které jsou okolím mnohdy přijímané jako oprávněné. Často se stává, že jedinec nesplní svou povinnost včas a lidé z jeho okolí jsou nuceni úkol dokončit za něj. Za těchto okolností se však prokrastinující necítí za nedodržení termínu zodpovědný. Z tohoto pohledu je důležité, aby byl prokrastinátor seznámen s následky, které při nedodržení termínu ponese. Nicméně s ohledem na již zmiňovanou nízkou sebeúctu, je důležité klást důraz na selhání při plnění úkolu, nikoliv označit jedince jako selhání.


Stránka 49

11.4. Eisenhowerův princip Generál Dwight David Eisenhower, známý též jako Ike, (14. října 1890 – 28. března 1969) byl americký voják a politik. Během druhé světové války byl vrchním velitelem (západních) spojeneckých expedičních sil v Evropě (1944-1945). Po válce nějakou dobu pobýval v nejvyšších vojenských funkcích USA, načež v roce 1952 odešel do důchodu a vstoupil do americké politiky. Získal nominaci republikánské strany na funkci prezidenta USA, v prezidentských volbách zvítězil, úřad prezidenta USA poté zastával po dvě funkční období v letech 1953-1961.

důležitost = jak velké mohou být důsledky, pokud úkol neudělám naléhavost = kolik času mi do splnění zbývá priorita = co udělám nejdřív

11.5. Vylepšení time managementu Organizace času je klíčovou dovedností pro všechny, kteří se rozhodli nebo jsou nuceni studovat či pracovat samostatně. Studium na vysoké škole je na samostatné a termínované Osobní personalistika pro SŠ

Stránka 50

práci založené. Vyjmenované strategie nepředstavují úplný výčet všech možností, ale jelikož jednotlivé postupy neúčinkují u všech prokrastinátorů stejně, čím více jich vyzkoušíte, tím spíše připadnete na některou, která Vám pomůže. Stanovte si priority. - Pokud máte úkolů více, rozdělte si je na ty, které nepočkají a na ty, které tolik nespěchají. Mnoho odkladačů totiž odkládá ty úkoly, které jsou v daný čas nejdůležitější a nejvíce spěchají. Úkol si rozdělte na menší úseky. - Prokrastinátor se musí naučit postupovat směrem k cíli po dílčích krocích. K dalšímu kroku může přistoupit až po splnění toho předchozího. Často se doporučuje rozepsat si jednotlivé kroky na papír a sledovat vlastní postup; odškrtávání úkolů je formou odměny. Po každém vypracovaném úseku si dejte menší pauzu, můžete si dát kafe, nebo si přečíst noviny. Prostě se snažte přijít na jiné myšlenky a na zadaný úkol se snažte nemyslet. Přestávku ovšem zbytečně neprotahujte. Po každém splněném úseku se Vám postupně bude vracet sebevědomí a budete získávat chuť úkol dokončit. Vedle odškrtávání úkolů lze přidat i hmatatelnější formu odměny (např. návštěvu oblíbené restaurace). Rozdělte si čas na stejné časové úseky a ty pak přesně naplánujte. - Tato metoda zvaná time-managing nám usnadní situaci - víme, že čas věnovaný určitému úkolu, je poměrně krátký, a tím pádem lépe zvládnutelný. I 5 minut stačí. - Další možností je naplánovat si práci na nepříjemném úkolu na pouhých pět minut. Tím oblafneme naši vlastní vůli v tom základním - začít. Je celkem pravděpodobné, že po pěti minutách se do práce zabereme natolik, že jí věnujeme více času. Jen nepřetrhnout řetěz. - Další fintou, kterou můžete zkusit na pravidelně se opakující nepříjemnou činnost, je tvoření řetězce v kalendáři. Každý den, kdy jsme denní úkol splnili, v kalendáři zakrou.žkujeme. Když vydržíme několik dní, už se nám nebude chtít řadu kroužků přerušit a lépe se donutíme splnit úkol každý další den. Vynechejte maximálně 2 dny za sebou. Nikdo není dokonalý, čas od času se i ten nejlepší řetěz přetrhne. Když vynecháte jeden den, v tom druhém dni už rozhodně neváhejte. Donuťte se a uvidíte, že si budete vděční. Využijte volný čas. - Pokud se během dne nudíte, pusťte se do práce na úkolu. I kdybyste pracovali jen půl hodiny. A navíc je lepší využít nudu, než se do práce nutit později, když na ni nebudete mít z různých důvodů čas.

11.6. Zlepšení organizačních dovedností Měli bychom se naučit upřednostňovat priority před méně podstatnými záležitostmi a jejich splnění věnovat zvýšené úsilí. Stejně tak si musíme umět včas obstarat nezbytné prostředky, které jsou potřebné pro zdárné dokončení úkolu. Existuje mnoho tipů, jak svou práci na úkolu zorganizovat tak, aby byla zvládnutelná a přinášela uspokojení. Najděte nejbližší možný krok. - Při pohledu na náročný úkol máme tendenci blednout nebo přímo upadat do letargie. Existuje jedna velmi jednoduchá pomůcka - zeptejte se sami sebe:


Stránka 51

„Kdybych měl jednu jedinou možnost, jak posunout tuto věc o krok dál, co bych udělal?" Uvidíte, že se úkol rozdrobí do malých krůčků a Vaše motivace se hned o kousek zvýší. Stanovte si nejdůležitější úkol dne. - Mnohdy musíte motivaci trochu popostrčit. Pokud Vám úkol stojí delší dobu právě proto, že se vám do něj nechce, existuje jednoduché řešení. Zítra, jakmile začnete pracovat (nebo vůbec existovat), udělejte jej jako první věc dne. Dřív, než zkontrolujete poštu. Než začnete číst noviny. Než... Zbytek si už doplňte sami. Nerozdělujte problémy na malé a velké - Pravidlo 1: Problém je problém. Pravidlo 2: Neexistuje nic podobného jako malý problém. Když se člověk řídí tím, že velké problémy se hasí nejdříve, změní se malé problémy doslova ve „vtěrky". Motivaci k jejich řešení vystřídá frustrace. Drobnosti se budou stále připomínat, nejčastěji v nejnevhodnějších chvílích. Proto i s malými problémy zacházejte, jako kdyby se jednalo o průšvihy největšího kalibru. Odhadujte realisticky čas potřebný ke splnění úkolu. - Prokrastinátor se učí odhadnout, kolik času bude potřebovat na splnění úkolu. Pro měření přesnosti odhadu musí být stanovena externí kritéria. Nebuďte perfekcionisty. - Stanovte si reálné cíle. Pokud přípravu na zkoušku dokončíte včas nebo odevzdáte práci ve stanoveném termínu, jen málokdo si všimne, že jste tomu věnovali pouze 50 % nebo 80 % Vaší kapacity. Je lepší práci opravit nebo zkoušku zopakovat, než se neustále vymlouvat, že jste nestíhali nebo že nejste 100% připraveni. Cvičení: Vysvětlete lektorovi, jak na to? Připravte na volný list. 


Stránka 52

III. KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ NA SŠ ZA VYUŽITÍ KOUČINKU 12. Uvědomme si, jaké role ve svém životě zastáváme 12.1.1

Co se od nás očekává?

To jakého jsme pohlaví, k jaké rase ve společnosti patříme a v jakém jsme věku, výrazně ovlivňuje, jak se k nám ostatní, v nejrůznějších situacích chovají. Tyto charakteristiky určují naše postavení ve společnosti. Sociální role je něco, podle čeho nás může okolí posuzovat a očekávat naše reakce na reakce. Jestliže zastáváme určitou roli, je od nás očekáváno určité chování, např. od role nezaměstnaného je očekáváno, že hledá práci, od role dítěte je očekáváno, že bude poslouchat. Některé role si nemůžeme vybrat (muž/žena; černoch/běloh, …), o jiných se částečně rozhodnout můžeme nebo jsou plně v naší moci (student/pracující; rodič/bezdětn(ý/á); nepracující/brigádník/plný úvazek; …). Pracovní trh v České republice rozlišuje práci mužskou a práci ženskou, což je dáno plánovaným rozdělením povolání na mužská a ženská v 50. a 60. letech, kdy docházelo k přesunům mužů z lehkého průmyslu a služeb (likvidace živností) do odvětví těžkého průmyslu. Původní pracovní místa pak zaujaly ženy. V současnosti jsou zejména technické obory (telekomunikace, výpočetní technika apod.) doménou mužů (z 97 %), feminizovány jsou naopak pedagogické obory (z 90 %), farmacie (z 80 %) nebo filozofie (z 76 %). Cvičení: Udělejte si seznam rolí, které v životě zastáváte: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………

12.1.2

Jak jednotlivé role sladíme?

Člověk se své roli učí v procesu socializace, tj. výchovou. V průběhu života si své role může člověk v jisté míře vybírat a přizpůsobit sobě samému. Každý člověk má potenciál k zaujímání většího počtu rolí. Jinak vystupujeme ve vztahu k rodičům, jinak ve vztahu partnerském, kamarádském, jinak jako student ve škole a úplně jinak např. při porušení dopravních předpisů. Vztah člověka k roli může zahrnovat širokou škálu možností od téměř absolutního ztotožnění se s rolí až k úplnému odmítnutí role. Člověk se se svou rolí může plně identifikovat a je s ní spokojen. Může však být do role tlačen svým okolím a necítí se v ní dobře, ale přizpůsobí se požadavkům. A nebo roli považuje za něco zcela přirozeného (např. role studenta).


Stránka 53

Cvičení: Rozdělte role z předchozího cvičení na ty, s kterými jste spokojení, a ty, ve kterých se necítíte dobře: Název role, se kterou jsem spokojen

Proč

Název role, ve které nejsem spokojen

Proč

S rolí souvisí určité konvenční rituály (např. podání ruky při seznámení se s novým člověkem). Jedná se o určité chování. Rituály souvisí se snahou opakovat to, co se alespoň zdánlivě osvědčilo. Problém může nastat v případě, kdy se vytrácí původní smysl a cíl jednání, a dochází k ulpívání na rutině. Lidé např. v roli nezaměstnaného používají stále stejné způsoby kontaktování zaměstnavatelů nebo se ucházejí o stejné pracovní pozice a nepřemýšlejí o jiných možnostech. Cvičení: Jaké chování a rituály očekáváte od níže uvedených rolí: Výchovný poradce

…………………………………………………………………………………………...

Zaměstnanec

..................................................................................

Kamarádka

…………………………………………………………………………………

Žák

…………………………………………………………………………………….

Učitel

….....................................................................

Kouč

…………………………………………………………………………

12.2. Předsudky a … výmluvy Sami si často vymýšlíme nejrůznější výmluvy, kterými omlouváme svou neschopnost dosáhnout věcí, které bychom chtěli: 

Pořádek je pro blbce, inteligent zvládne i chaos.



Nejsem robot, abych se musel pořád řídit plánem.



Kdo v práci nepospíchá, je podezřelý.



Věci se musí zvládat tak, jak přicházejí.



Na velké rozmýšlení a plánování není čas.



Zvládnout se musí vše.



Na nedostatek odpočinku se dá zvyknout.



Plánováním času se stejně nic nezmění.



Práce je o něčem jiném, než plánování času.



Já už jsem takový, s tím se nedá nic dělat.


Stránka 54

Cvičení: S jakými dalšími předsudky se setkáváte?

12.3. Co nás ovlivňuje Mnoho návyků, znaků našeho chování či reagování na určité situace je výsledkem působení jakýchsi příkazů, které jsou v nás ukryty od dětství. Takové s člověkem do určité míry manipulující příkazy se nazývají manipulační pověry. Popsána byla řada manipulačních pověr, nejvýznamnějších je však pět následujících: 1. Musím být perfektní Projevuje se tak, jako by nás vnitřní hlas neustále pobízel, abychom byli lepší než ostatní. Člověk se zakořeněnou touto pověrou často používá výrazy jako: "Samozřejmě", "Jistě", "Jasně", „Já vím“ a snaží se okamžitě sebevědomě dávat najevo, že rozumí nebo že záležitost zvládne. 2. Musím se více snažit Člověk s touto manipulační pověrou si jakoby neustále opakoval, že by se měl více snažit, je se svým výkonem nespokojen a často říká: "To je těžké", "To asi nebudu umět", "Nevím" apod. Navenek se projevuje jako věčně utrápený člověk s nízkou sebedůvěrou. 3. Musím být milý Tito lidé se neustále obávají, že nejsou k ostatním dostatečně milí a ohleduplní a často používají různé zdvořilostní obraty jako: "To jste laskavý", "Myslíte, že byste mohl...", "Nezlobte se, ale vy víte nejlépe..." Množství takovýchto frází často komplikuje jejich komunikaci a někdy až zabraňuje se rozumně dohovořit se svým okolím. 4. Musím pospíchat Lidé s takovouto vyvinutou pověrou jsou jakoby neustále v časovém tlaku, mají stále pocit, že něco nestíhají, jsou v horečnatém spěchu a nahlas používají postesky: "Co ode mne zase chtějí?", „Vždyť to nejde stihnout!“ a vůči svému okolí: "Rychleji, rychleji!". 5. Musím být silný Člověk vyznačující se silně touto pověrou se řídí snahou ukrýt před okolím jakýkoliv případný projev slabosti. S oblibou zdůrazňuje: „Mně to nevadí", „Já si s tím poradím“ příp. "Bez komentáře" a jeho výrazy jsou chladné a tvrdé. Každý člověk má v sobě tyto příkazy zakořeněny jinak a v různé kombinaci. Zpravidla jsme si je osvojili díky naší výchově a máme je proto zejména od svých rodičů:  Pokud nám říkali, resp. svým příkladem vštěpovali: "Musíš být perfektní", byli naši rodiče pravděpodobně málokdy spokojeni sami se sebou. Osobní personalistika pro SŠ

Stránka 55

 Pokud říkali: "Musíš se více snažit", bylo to asi proto, že byli přesvědčeni, že jedinými věcmi, které stály v životě za to, byly ty těžko dosažitelné, vykoupené tvrdou prací a jim se své sny realizovat nepodařilo.  Pokud nám vštěpovali: "Snaž se být milý", bylo to zřejmě proto, že přikládali větší význam názoru jiných než svému.  Pokud nám vždy říkali: "Pospěš si", neměli asi nikdy dost času pro sebe.  A pokud nám říkali: "Musíš být silný", obávali se možná sami být slabými. Žádná z uvedených zásad manipulačních pověr se nedá označit za vyloženě špatnou. Snad každý by chtěl vynikat svými výsledky, dosahovat jich vlastním úsilím, vycházet slušně s lidmi okolo, neplýtvat zbytečně časem a být dostatečně odolný vůči stresům a negativním tlakům okolí. Pokud však byla některá z těchto zásad vštípena příliš hluboce, stává se jakoby „koulí na noze“ komplikující svému nositeli život. Podle názoru odborníků strávíme až 80% našeho času reagováním na naše manipulační pověry! Úspěšný člověk by proto měl umět vědomě porušovat své manipulační pověry a stát se tak více svým vlastním pánem.

13. Praktické rady ke zvládání obtížných situací Ve stresu se občas ocitne každý z nás. Říkáme, že “jsme vystresovaní, ve stresu, jednáme pod vlivem stresu.” Stres je reakce člověka na nadměrnou zátěž. Tato reakce se odehrává na třech úrovních: Tělesné – do těla se vyplavují hormony; reaguje nervová tkáň, srdce, cévy, trávicí soustava, … Psychické – člověk zažívá pocit napjetí, ohrožení, podrážděnost, ale také apatie, únavy a vyčerpání; zhoršuje se soustředění a paměť Mezilidské – dochází ke změnám chování k lidem – mohou se objevit zkratovité reakce, nedůtklivost, velká uzavřenost, nebo naopak šaškování, předvádění se.

14. Pozitivní a negativní stres Rozlišujeme dva druhy stresu podle toho, jak na nás působí: Eustres – je to pozitivní stres, který má dobré účinky na náš organizmus. Patří sem radost a nadšení, které prožíváme, když jsme zamilovaní, uspějeme ve zkoušce, vyhrajeme konkurz na skvělé místo,… Je spojen s překonáváním překážek, ale s příjemným očekáváním. Pozitivní stres působí v situacích, které máme pod kontrolou. Distres – negativní stres, který může způsobit zdravotní i psychické problémy. Působí na nás při hádce, konfliktu, když nám ujede autobus, dostaneme výpověď z práce. Působí všude tam, kde věci přestaneme zvládat, cítíme se přetíženi, ztrácíme jistotu a nadhled. Osobní personalistika pro SŠ

Stránka 56

15. Stresory – negativní životní faktory Stres může být způsoben celou řadou vlivů, které souhrnně nazýváme stresory. Stresorem může například být nedostatek času, nová neznámá situace, pocit odpovědnosti, zkouška ve škole… Různé stresory na nás působí dnes a denně. Mohlo by se zdát, že nejlepší by bylo se jim prostě vyhnout, ale není tomu tak. Tím, že každodenně zvládáme různé stresové situace, posilujeme svoje sebevědomí a svou schopnost stres zvládat. Je to jako ve sportu, prostě trénujeme. Naše porozumění situaci ovlivní, zda ji budeme považovat za stresor či nikoliv. Nejdůležitějším faktorem změny stresového prožívání bude změna sebe sama. Každý z nás je ke stresu jinak odolný. Existují lidé, kteří stres přímo vyhledávají, dokonce jsou na něm závislí. Chybí jim, když ho dlouho nemají. Jsou to např. horolezci, parašutisté, účastníci soutěží a další. Podle toho si také volí zaměstnání. Jiným lidem vyhovuje spíše klidné, tiché místo, kde je stresu co nejméně. K takovým mohou patřit povolání uklízečky, některá úřednická místa. Počítejte s tím, že většina zaměstnání je spíš spojena s vyšším stresem, klidná a tichá místa se hledají velmi těžko.

16. Salutory – pozitivní životní faktory Salutory jsou faktory, které člověka v těžké situaci posilují, povzbuzují a dodávají mu sílu a výdrž v boji i odvahu k dalšímu pokračování zápasu se stresem. Příkladem může být smysluplnost vykonávané činnosti, přesvědčení o hodnotě toho, oč se snažíme, pochvala a uznání lidí, kterých si vážíme. Cvičení: Co považujete za své salutory? ……………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………… Osobnostní charakteristiky, které hrají roli při zvládání stresu Mezi lidmi jsou rozdíly v přístupu k těžkostem, které nás všechny potkávají. Na jednom konci kontinua jsou lidé, kteří při zvládání těžkostí vycházejí ze sebe samých, svých zkušeností, dovedností, hovoříme o lidech s vnitřním místem kontroly – jsou sami zodpovědní za své činy a zodpovídají se ze svých činů především sami sobě. Na druhém konci jsou lidé, kteří se domnívají, že se tíživá situace vyřeší sama nebo že za jejich neúspěchy mohou lidé a věci okolo nich. Jsou to lidé s vnějším místem kontroly. Tito lidé potřebují pro vyburcování se k aktivitě podněty z vnějšku. Někde mezi těmito dvěma extrémy se nachází většina z nás. Kde se na pomyslném kontinuu nacházíte vy? Zaznačte na přímce: Osobní personalistika pro SŠ

Stránka 57

Cvičení: Místo kontroly vnitřní místo kontroly

vnější místo kontroly

17. Praktický návod, jak se zachovat při řešení konfliktu Udělejte v rozhovoru pauzu, abyste mohli přemýšlet a uvolnit se (vhodné při konfliktu s agresivním partnerem). Pokuste se zjistit co nejpřesněji o co jde – začněte se ptát na důvody druhého a zatím nenaznačujte, že třeba nesouhlasíte. Postupně se snažte říkat své názory – buďte přímí a otevření, ne však příliš důrazní nebo ustupující Pokuste se problém shrnout – řekněte, o co mezi vámi vlastně jde a vyjmenujte všechno, co je na vašich názorech společné.Někdy zjistíte, že o konflikt vlastně vůbec nejde, jenom o nedorozumění. Dohodněte se na řešení přátelsky. Cestou k takovému řešení je pochopit, že v rozhovoru nejde o to, kdo má pravdu, ale o to, co je správné.

18. Příklady dobré praxe 18.1. Zahájení koučovací schůzky -

Máme na sebe 4 hodiny – co takového byste si chtěl odnášet, aby to pro Vás bylo užitečné?

-

S čím bychom měli dneska začít?

-

Představte si, že 45 minut to máte ujasněné, jak to vypadá?

18.2. Konstrukce budoucnosti a logické úrovně „Představte si, že se potkáme za 10 let a vy budete spokojený/á, bude to na Vás vidět a budete mi nadšeně vykládat, jak žijete, co cítíte. Co takového mi povídáte?“ -

Kde, kdy to děláte?

-

Co děláte?


Stránka 58

-

Jaké schopnosti používáte?

-

Co Vám to přináší?

-

Kým jste?

18.3. Karteziánské kvadranty a paradoxní brainstorming -

Co se stane, když to udělám?

-

Co se stane, když to neudělám

-

Co se nestane, když to udělám

-

Co se nestane, když to neudělám

Paradoxní brainstorming: -

Jak by to šlo ještě zhoršit?

-

Co nejhoršího se může stát?

18.4. Kolo rovnováhy zdraví práce

zábava

vzdělání

peníze

vztahy

bydlení rodina


Stránka 59

19. Použitá literatura Baštecká, B.: Základy klinické psychologie, Praha: Portál 2001 Belz, H., Siegrist, M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení, Praha: Portál 2001 Berg, I.K. Family Preservation (Posílení rodiny). London: BT Press, 1991, překlad 1992 Bělohlávek, F., Konečná, D.: Poznejte sami sebe (Jaký jsem – co umím – co chci), Ostrava: Škola manažerského rozvoje s.r.o. 2007 Bělohlávková, V., Schneider, M.: Komunikace, Ostrava: Škola manažerského rozvoje s.r.o. 2006 Honzák, R., Novotná V.: Jak se asertivně prosadit, Praha: GRADA 2006 Hroník, F.: Jak se nespálit při výběru zaměstnanců, Praha: Computer Press 1999 KAHN, Norma B. Jak efektivně studovat a pracovat s informacemi. 1. vydání. Praha: Portál, 2001. 152 s. ISBN 80-7178-443-5 Kol. autorů. Velká kniha technik učení, tréninku paměti a koncentrace. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. 232 s. ISBN 978-80-247-3023-3 Kolektiv ŠMR, Analýza problematiky návratu cílových skupin na trh práce /zpracováno v rámci projektu ESF 2.2/ Ostrava: 2007 Křivohlavý, J.: Psychologie zdraví, Praha: Portál 2001 MOSER-WILL, Ines; GRUBE, Ingrid. 110 her pro rozvoj myšlení, lepší paměť a koncentraci. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. 272 s. ISBN 978-80-247-3560-3 Navarová, S..: Trh práce, Škola manažerského rozvoje s.r.o., Ostrava 2006 Parma, P. Umění koučovat. Praha: Alfa Publishing, 2006 Praško, J, Prašková, H.: Asertivitou proti stresu, Praha: GRADA 1996 Shazer, S. Keys to Solution in Brief Therapy (Klúče k riešeniu v krátkej terapii). London: W.W.Norton and Company, 1985, překlad 1989 Siegel Z. Jak úspěšně hledat a získat zaměstnání, Praha: GRADA 2005 Štěpaník, J.: Umění jednat s lidmi 2, Komunikace, Praha: GRADA 2005 Štěpaník, J.: Umění jednat s lidmi, Cesta k úspěchu, Praha: GRADA 2003 Šuleř, O.: Techniky organizace práce, Ostrava: Škola manažerského rozvoje s.r.o. 2005 Články Berg, I.K., Horké typy. Berg, I.K., Orientace na řešení: Jak vést rozhovor ke změně. Osobní personalistika pro SŠ

Stránka 60

Internetové zdroje: http://www.bmct.cz/ http://xman.idnes.cz/nejste-lini-trpite-prokrastinaci-poradime-vam-jak-na-ni-pio-/xmanstyl.aspx?c=A101101_211730_xman-styl_fro http://poradna.adiktologie.cz/article/clanky-o-tematu-2/ http://www.contros.cz/management/time/eisenhower.htm http://www.smrov.cz/projekty-esf/karierovy-koucik-do-skol/on-line-poradenstvi


Stránka 61

PROFESNÍ PORADENSTVÍ:

Recommend Documents