Problematika financování škol zřízených krajem

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Problematika financování škol zřízených krajem Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Jiří Tuza

Jana Ranková Brno 2008

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím odborné literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Přerově dne 20. května 2008

………………………………… Podpis autora bakalářské práce

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Mgr. Jiřímu Tuzovi za odborné vedení, cenné rady, náměty a připomínky. Rovněž děkuji vedení Gymnázia Jakuba Škody v Přerově a pracovníkům Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Olomouckého kraje, kteří mi poskytli potřebné podklady a informace pro zpracování této bakalářské práce.

Abstrakt Ranková, J. Problematika financování škol zřízených krajem. Bakalářská práce. Přerov, 2008.

Předmětem bakalářské práce je financování škol zřízených krajem se zaměřením na školy střední. Práce vychází z charakteristiky školství jako důležitého odvětví veřejného sektoru. Popisuje činnost a funkce institucí, které jsou zainteresované na financování školství. Analýza hospodaření je provedena na konkrétní příspěvkové organizaci. Závěr vyhodnocuje výsledky jejího hospodaření a nabízí návrhy k zefektivnění financování.

Klíčová slova: Financování školství, Krajský úřad, Příspěvková organizace, Finanční normativy, Dotace

Abstract Ranková, J. Funding of schools which were established by local authorities. The bachelor’s thesis. Přerov, 2008.

This bachelor’s thesis deals with schools funding, which were established by local authorities, with focus on secondary schools. The research derives from characteristics of education as an important sphere of public sector. Describe activities and functions of such as institutions. Economical analyse is applied on particular allowance organization. The conclusion evaluates the husband outcomes of this organization and deals with suggestions towards foundation efficiency.

Keywords: Funding of school system, Regional authority, Allowance organization, Financial regulations, Subsidy

Obsah 1 Úvod a cíl práce............................................................................................................ 6 2 Metodika práce ............................................................................................................ 7 3 Teoretická část ............................................................................................................. 8 3.1 Význam školství a vzdělávání ................................................................................. 8 3.2 Legislativní rámec vzdělávání ................................................................................. 9 3.3 Vzdělávací soustava regionálního školství ............................................................ 10 3.3.1 Střední školství ............................................................................................. 11 3.4 Státní správa a samospráva v regionálním školství ............................................... 12 3.4.1 Kraj - zřizovatel škol..................................................................................... 13 3.5 Financování školství .............................................................................................. 14 3.5.1 Instituce státní správy a samosprávy ve školství .......................................... 15 3.5.1.1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.................................. 15 3.5.1.2 Krajský úřad...................................................................................... 17 3.5.1.3 Ředitel školy ..................................................................................... 18 3.5.1.4 Česká školní inspekce....................................................................... 19 3.5.1.5 Školská rada...................................................................................... 19 3.5.2 Závazné ukazatele financování ..................................................................... 20 3.5.3 Finanční normativy ....................................................................................... 20 3.5.3.1 Republikové normativy..................................................................... 21 3.5.3.2 Krajské normativy............................................................................. 21 3.5.4 Organizace zřízené územním samosprávným celkem .................................. 22 3.5.4.1 Škola jako příspěvková organizace................................................... 22 4 Praktická část............................................................................................................. 27 4.1 Financování školství v Olomouckém kraji ............................................................ 27 4.2 Gymnázium Jakuba Škody v Přerově.................................................................... 33 4.2.1 Charakteristika školy .................................................................................... 33 4.2.2 Hlavní činnost ............................................................................................... 34 4.2.3 Doplňková činnost ........................................................................................ 34 4.2.4 Rozdělení finančních prostředků .................................................................. 35 4.2.5 Hospodaření GJŠ za rok 2007 ...................................................................... 35 4.2.5.1 Hospodaření v hlavní činnosti .......................................................... 38 4.2.5.2 Hospodaření v doplňkové činnost..................................................... 42 4.2.5.3 Peněžní fondy ................................................................................... 42 4.2.6 Záměry hospodaření v budoucnosti.............................................................. 44 4.2.7 Návrhy na zlepšení financování školy .......................................................... 44 5 Závěr ........................................................................................................................... 47 6 Použitá literatura a jiné zdroje................................................................................. 50 6.1 Literatura................................................................................................................ 50 6.2 Právní předpisy ...................................................................................................... 51 6.3 Internetové zdroje .................................................................................................. 51 6.4 Jiné zdroje .............................................................................................................. 52 7 Seznam zkratek .......................................................................................................... 53 8 Příloha......................................................................................................................... 54

1

Úvod a cíl práce Za téma bakalářské práce jsem si zvolila financování škol zřízených krajem se

zaměřením na školy střední. Moje rozhodnutí bylo ovlivněno studiem předmětu Správní právo hmotné, jemuž jsem se věnovala na počátku bakalářského studia. Již tehdy mě problematika financování školství velmi zaujala a závěrečná práce mi byla výzvou se tímto námětem hlouběji zabývat. V současné době probíhá největší kvalitativní změna ve vzdělávání. Mění se kvalita i struktura pedagogické práce a ta si vyžaduje dobré finanční zajištění. Předložená práce si klade za cíl provést analýzu financování škol zřizovaných krajem a hledá další možnosti získání peněžních prostředků na podporu vzdělávání. Teoretická část vychází z významu školství a vzdělávání pro jedince a společnost. Opírá se o legislativní rámec a koncepci vzdělávání v České republice. Objasňuje fungování institucí státní správy a samosprávy v regionálním školství, ohlíží se za vývojem na přelomu tisíciletí, kdy došlo k zásadním systémovým změnám a přenesení kompetencí. Se zřetelem na financování je nejvíce pozornosti věnováno činnosti krajského úřadu, jeho odboru školství, mládeže a tělovýchovy. První část je zakončena podrobným rozborem hospodaření školy jako příspěvkové organizace. Praktická část se soustřeďuje na aplikaci uvedených teoretických poznatků do praxe. Zabývá se hospodářskou situací školství daného kalendářního roku v Olomouckém kraji, se zaměřením na střední školství. Je zde uveden příklad financování konkrétního subjektu. Vybrala jsem si školu, jíž jsem absolventkou, Gymnázium Jakuba Škody v Přerově. Cílem je prozkoumat hospodaření zmíněné příspěvkové organizace, odhalit eventuelní nedostatky a najít optimální řešení efektivnějšího financování a získávání dalších peněžních prostředků.

6

2

Metodika práce Práce je členěna na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část čerpá

z odborné literatury, zákonů, vyhlášek a jiných právních předpisů, týkajících se školství a jeho financování. Aktuálnost je ověřována v internetových zdrojích. Praktická část nastiňuje financování konkrétní školy v průběhu hospodářského roku, popřípadě je provedena komparace s roky předešlými. K vypracování napomáhají materiály o hospodaření Gymnázia Jakuba Škody v Přerově, poskytnuté samotným vedením, jakož i cenné podklady, které byly získány osobní konzultací na oddělení krajského vzdělávání a především na oddělení financování školství Odboru školství mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu v Olomouci. Mezi zvolené metody zpracování patří metoda popisná a analytická. Pro lepší názornost a přehlednost je práce oživena tabulkami a grafy. Závěr práce dospívá k vyhodnocení stavu hospodaření sledované školy a naznačuje stanoviska a doporučení, jak by mohla škola lépe využívat svých peněžních prostředků a tím zkvalitnit vyučovací proces.

7

3

Teoretická část

3.1

Význam školství a vzdělávání Školství a jeho koncepce je součástí vzdělávací politiky státu. Každý stát věnuje

pozornost stavu svého školství, neboť úroveň jednotlivých typů škol má zpětný vliv na oblast ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje každé země. Vzdělání působí v podstatě jako pozitivní externalita, ze které má prospěch každý subjekt. Vzdělaní lidé jsou v každém státě předpokladem pro další hospodářský rozvoj, snadnější adaptabilitu na měnící se poměry na trhu práce, snadnějšího zvládání nových a náročnějších technologií v národním hospodářství a zajištění produkce kvalitních statků všeho druhu aj. [10] Vzdělání umožňuje člověku samostatně myslet, tvořit, rozhodovat se a ovládat stále nové situace ve svém životě. Vzdělání je tedy nejvýznamnější strategickou složkou, bez níž nemůže existovat a prosperovat žádná civilizovaná země světa. [1] Vzdělaný člověk je na jedné straně přínosem pro celou společnost, přičemž jeho celospolečenský prospěch spočívá jednak ve vyšších příspěvcích do několika odvodových systémů, ale je také významným faktorem zaměstnanosti, blahobytu, produktivity práce a růstu ekonomiky. Vzdělaný jednotlivec tak přispívá k vyšší spotřebě, k vyšším příjmům státní pokladny a nezatěžuje ji svými sociálními nároky. Na straně druhé i on sám v průběhu let dosahuje zpravidla vyšších výdělků něž jeho vrstevníci, kteří se místo zvyšování kvalifikace věnovali výdělečným aktivitám, náleží mu lepší uplatnění na pracovním trhu a dosahuje vyšší psychosociální spokojenosti. Z toho vyplývá, že se vzdělání vyplácí jak jednotlivci, tak i společnosti. Úroveň vzdělání a využití celého potenciálu společnosti je nejen podmínkou ekonomického růstu, zlepšení možnosti zaměstnatelnosti a společenské i individuální prosperity, ale je důležité i pro dosažení demokratické společnosti s vysokým stupněm soudržnosti. [5] Vzdělání lze definovat jako přenos vědomostí z jedné generace na druhou formou přímé výuky. Rozeznáváme tři základní funkce vzdělání: [4] -

funkci profesionalizační – příprava na profesi,

-

funkci kulturační – předávání obsahu kultury (v širším slova smyslu),

-

funkce ideační – formování vědomí jedince, jeho názorového zaměření, postojů a zájmů.

8

V demokratických společnostech se utvářejí diferencované zájmy a názory na proces vzdělávání a na systémy školství. Jednotlivci, zájmová seskupení i stát usilují o jejich uplatnění. Mechanismus, jenž dokáže veřejné zájmy identifikovat, akceptovat pro svou činnost a nalézat efektivní řešení jejich uspokojení, se nazývá veřejná vzdělávací politika. Rozhodující, nikoliv však monopolní, role ve vzdělávací politice připadá státu. Vzdělávací politikou státu rozumíme souhrn nejrůznějších legislativních opatření, hlavní principy jejího koncipování, metody praktického řízení apod., které se pak projevují v rozhodování o vzdělávacích institucích, v přístupu ke vzdělání, v obsazích a cílech vzdělávání, ve způsobech financování atd. Vzdělávací politika působí jak na instituce školské (státní, soukromé, církevní školy), tak i na instituce mimoškolské (např. podnikové vzdělávání, výchova v rodině). [17] Vzdělávací politika by měla mít na zřeteli, že investice do vzdělání se mohou zúročit až po desetiletích, a že kromě přípravy na povolání má vzdělání řadu dalších cílů pro život jedince i společnosti. Cílem vzdělávací politiky demokratického státu je demokratizace vzdělání, což znamená zajištění rovného přístupu ke vzdělání všem.

3.2

Legislativní rámec vzdělávání Chod vzdělávacího systému je všude ve světě regulován právními normami

– legislativou, která určuje pravidla a prostor, ve kterém se aktéři pohybují. V naší zemi dle ústavního zákona č. 2/1993 Sb. vymezuje Listina základních práv a svobod, jako součást Ústavního pořádku České republiky v článku 33 následující ustanovení: -

každý má právo na vzdělání, školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon,

-

občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách,

-

zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem, na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu,

-

zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu.

9

Podle ustanovení čl. 15 odst. 1 a odst. 2 Listiny základních práv a svobod je zaručena svoboda myšlení, svědomí, náboženského vyznání, vědeckého bádání a umělecké tvorby. Vedle ústavněprávní úpravy lze základy právní regulace vzdělávání nalézt i v dokumentech mezinárodněprávních. Jedná se zejména o následující, Českou republikou ratifikované a zákonem stanoveným způsobem vyhlášené, mezinárodní smlouvy: [6] -

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

-

Úmluva o právech dítěte,

-

Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Česká republika se tak tedy ztotožňuje s názorem, který považuje vzdělání za

jedno ze základních lidských práv poskytovaných všem lidem. K nejdůležitějším právním předpisům zákonného a podzákonného charakteru, které dnes normativně regulují vzdělávání v České republice se řadí zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon) a jiné další právní předpisy a vyhlášky.

3.3

Vzdělávací soustava regionálního školství Podle § 7 zákona č. 561/2004 Sb. tvoří vzdělávací soustavu školy a školská

zařízení. Podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do školského rejstříku. Ve školách a školských zařízeních zajišťují vzdělávání pedagogičtí pracovníci. Druhy škol jsou mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem typy škol podle jejich zaměření pro účely jejich označování. Škola uskutečňuje vzdělávání podle vzdělávacích programů. Druhy školských zařízení jsou školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy

10

a pro preventivně výchovnou péči. Školské zařízení poskytuje služby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou péči (školské služby). Školské zařízení uskutečňuje vzdělávání podle

školního vzdělávacího

programu.

3.3.1

Střední školství Vzhledem k obsahu praktické části se následující pasáž hlouběji zaměřuje na

oblast středního školství, jeho náplň a cíle. Střední vzdělávání se uskutečňuje ve třech stále relativně oddělených druzích škol: všeobecné na gymnáziích, odborně technické, ekonomické, zemědělské, umělecké apod. převážně na středních odborných školách a učňovské na středních odborných učilištích. Gymnázia jsou vnitře diferencované školy, které poskytují všeobecné střední úplné vzdělání a připravují studenty především pro studium na vysokých školách. Studium na gymnáziích trvá čtyři, šest nebo osm ročníků. Střední odborná škola připravuje především pro výkon odborných činností technicko hospodářských, ekonomických, pedagogických, zdravotnických, sociálně právních, uměleckých a kulturních. Studium je ukončeno maturitní zkouškou a student dosáhne úplného středního odborného vzdělání. Střední odborná učiliště připravují žáky ve studijních oborech či učebních oborech pro výkon odborných dělnických povolání, odborných činností a činností technicko hospodářských provozního charakteru. Toto studium je ukončeno vykonáním maturitní zkoušky. Žáci jsou rovněž připravování pro výkon dělnických povolání v učebních oborech, zakončených závěrečnou zkouškou. Žáci tedy dosahují středního odborného vzdělání či úplného středního odborného vzdělání. [14] Cíle středního vzdělávání jsou definovány v § 57 zákona č. 561/2004 Sb. Toto vzdělávání rozvíjí vědomosti, schopnosti, dovednosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání, které jsou podstatné pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláváním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní

11

učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti. Studium na středních školách se uskutečňuje ve formě denní, večerní, dálkové, distanční a kombinované. Vzdělání dosažené v každé z těchto forem je rovnocenné.

3.4

Státní správa a samospráva v regionálním školství Lze říci, že málokteré odvětví veřejného sektoru prodělalo tolik systémových

změn, jako regionální školství. Systém regionálního školství změnila zásadním způsobem reforma veřejné správy. K největším změnám v oblasti řízení regionálního školství došlo v letech 2001 – 2003. Změny se týkaly převodu majetku, věcí, práv a závazků z ústředních správních úřadů na kraje, byl zaveden nový systém financování středních škol a jiné. K 31.12. 2000 byly zrušeny školské úřady a jejich kompetence převzaly okresní úřady, které skončily svoji činnost 31.12. 2002. Od 1.1. 2003 vykonávají státní správu tedy obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady. Do působnosti krajů přešlo celkově 2 395 škol, předškolních a školských zařízení, přičemž v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (dále jen MŠMT) jich zůstalo 72. Jednalo se zejména o speciální školy, výchovné a diagnostické ústavy. 1.1. 2005 začal platit školský zákon č. 561/2004 Sb., kterým byly zrušeny všechny předchozí předpisy upravující státní správu a samosprávu v regionálním školství. Samosprávu v oblasti školství vykonávají obce, svazky obcí, kraje a na úrovni školy pak školská rada. Pro lepší přehlednost vývoje státní správy a samosprávy v regionálním školství jsou uvedeny následující tabulky.

12

Tabulka č. 1: Vývoj výkonu státní správy v regionálním školství Stav do 31.12. 2000 podle zákona ČNR č. 564/1990 Sb. - ředitel školy a školského zařízení - obec - školské úřady - Česká školní inspekce - MŠMT - jiné ústřední orgány státní správy

Stav od 1.1. 2001 podle zákona č. 132/2000 Sb. - ředitel školy a školského zařízení - obec - okresní úřady - kraj - Česká školní inspekce - MŠMT - jiné ústřední orgány státní správy

-

Stav od 1.1. 2003 podle zákona č. 284/2002 Sb., a od 1.1. 2005 podle zákona č. 561/2004 Sb. ředitel školy a školského zařízení obecní úřady obcí s rozšířenou působností krajské úřady Česká školní inspekce MŠMT jiné ústřední orgány státní správy

Zdroj: Rektořík, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007, s. 134.

Tabulka č. 2: Vývoj výkonu samosprávy v regionálním školství: Stav do 31.12. 2000 Stav od 1.1. 2001 podle zákona ČNR podle zákona č. 564/1990 Sb. č. 132/2000 Sb. - obce - obce - okresní školské - kraje rady - rady škol - rady škol

Stav od 1.1. 2003 podle zákona č. 284/2002 Sb. - obce - kraje - rady škol

Stav od 1.1. 2005 podle zákona č. 561/2004 Sb. - obce - kraje - školské rady

Zdroj: Rektořík, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007, s. 134.

3.4.1

Kraj - zřizovatel škol Zřizovateli škol a školských zařízení mohou být stát, jednotlivá ministerstva,

kraje a obce, právnické či fyzické osoby. Kraj zřizuje školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo jako příspěvkové organizace. Podle ustanovení § 181 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. je kraji uložena povinnost zabezpečit podmínky pro uskutečňování středního a vyššího odborného vzdělávání, vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, dále jazykového, základního uměleckého a zájmového vzdělávání a pro výkon ústavní výchovy. Za tímto účelem kraj zřizuje a zrušuje: -

střední školy,

13

-

vyšší odborné školy,

-

mateřské, základní, střední školy školská zařízení pro děti a žáky se zdravotním postižením,

-

základní školy speciální,

-

školy při zdravotnických zařízeních,

-

školská výchovná a ubytovací zařízení a zařízení školního stravování pro děti, žáky a studenty škol, které zřizuje,

-

střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny,

-

jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky,

-

základní umělecké školy,

-

školská řízení pro zájmová vzdělávání,

-

dětské domovy.

3.5

Financování školství Převážná část školství je financována z některého druhu veřejného rozpočtu, tj.

z rozpočtu státního, krajského nebo municipálního. Převažující část prostředků státního rozpočtu je poskytována prostřednictvím MŠMT. Finanční prostředky dále poskytují zřizovatelé škol a školských zařízení. Důležité je, že stát má nejen zájem na produkci příslušných statků v oblasti školství, ale také na jejich spotřebě. Odpovídající spotřeba statků v rámci školního vzdělávání má všeobecně pozitivní vliv na kvalitu lidské populace. Kvalita vzdělávacího procesu v různých školních zařízeních je kromě jiného závislá na dostatku finančních a jiných prostředků, které má příslušný provozovatel školního zařízení v určitou dobu a na určitém místě k dispozici. [10] Základem pro výši finančních prostředků do škol a školských zařízení je Všeobecná pokladní správa, kde se cestou zákonodárných orgánů definuje celkový objem prostředků, kterým se školství bude financovat. Následnou správu všech prostředků, včetně školství spravuje Ministerstvo financí České republiky (dále jen MF). Právě MF poté vyčlení pro školství schválený objem finančních prostředků a MŠMT má za povinnost ze školského zákona stanovit způsob rozdělení těchto prostředků jednotlivým krajům. K tomu účelu vydává soustavu republikových normativů, které jsou vázány na věkové kategorie. [16]

14

3.5.1

Instituce státní správy a samosprávy ve školství Správa školství je správou veřejnou, upravenou řadou právních předpisů různé

právní síly. Její výkon je řízen institucemi státní správy a samosprávy, které mají přenesenou působnost. Jejich cílem je nejen zajistit podmínky pro realizaci cílů výchovy a vzdělávání, ale také poskytnout školám a školským zařízením finanční prostředky a kontrolovat je, zda s nimi vhodně hospodaří. Níže uvedené podává přehled o funkcích a vykonávaných činnostech těchto institucí.

3.5.1.1

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Školský zákon interpretuje MŠMT jako ústřední orgán státní správy pro oblast školství, který řídí nejen výkon státní správy ve školství, ale odpovídá i za stav, koncepci a rozvoj vzdělávací soustavy. Zároveň vytváří podmínky pro výkon ústavní a ochranné výchovy, preventivně výchovnou péči, vzdělávání osob umístěných ve školských zařízeních a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Ministerstvo jmenuje a odvolává, v návaznosti na výsledky konkurzního řízení, ředitele předškolních zařízení, škol a školských zařízení, které zřizuje a ústředního školního inspektora a na jeho návrh školní inspektory. Na úseku zařazování škol, předškolních zařízení a školských zařízení do sítě, vykonává ministerstvo řadu činností, např. vede síť všech zřizovatelů, rozhoduje o zařazení (vyřazení) do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, posuzuje, zda žádosti splňují zákonem stanovené náležitosti, rozhoduje v rámci správního řízení o opravných prostředcích. [3] MŠMT zastává hlavní úlohu ve financování vzdělávacího systému České republiky. Do jeho kompetencí náleží: [9] -

stanovit základní principy financování škol a školských zařízení,

-

předkládat návrh školního rozpočtu,

-

přidělovat finanční prostředky školám a školským zařízením, které zřizuje samo, nebo které zřizuje církev,

-

přidělovat prostřednictvím krajů finanční prostředky institucím, které zřizuje kraj a jiní zřizovatelé,

-

kontrolovat využití přidělených prostředků.

15

Na základě republikových normativů poskytuje MŠMT krajským úřadům, formou dotace na zvláštní účet kraje, finanční prostředky, vyčleněné ze státního rozpočtu. Z nich jsou krajskými úřady prostřednictvím krajských normativů přidělovány finance školám a školským zařízením, které jsou zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí. [15] Prostředky plynoucí ze státního rozpočtu, které jsou nazývány přímými neinvestičními náklady na vzdělávání, se podle školského zákona člení na: -

prostředky na platy, náhrady platů a odměny za pracovní pohotovost,

-

odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

-

odstupné,

-

výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,

-

příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP),

-

prostředky na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených,

-

výdaje na učební pomůcky, výdaje na učebnice a školní potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně aj. Z celkových neinvestičních (provozních) výdajů je více než polovina určena na

mzdy, cca 60 – 70 %. Na základě § 170 zákona č. 561/2004 Sb. MŠMT provádí a zabezpečuje kontrolu správnosti a efektivnosti využití finančních prostředků, které přiděluje nebo smluvně zajišťuje ze státního rozpočtu, z Národního fondu a prostředků ze zahraničí, poskytnutých mezinárodními organizacemi na základě mezinárodních smluv. Podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole provádí předběžnou, průběžnou a následnou kontrolu. Směrnicí MŠMT č.j.: 28 768/2005-45 ze dne 12.12. 2005 stanovuje závazné zásady, podle nichž vykonávají krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu a podle kterých uskutečňují obecní úřady obce s rozšířenou působností návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu. Dále touto směrnicí určuje závaznou osnovu a postup, podle kterých zpracovávají právnické osoby, vykonávající činnost škol a školských zařízení, které zřizuje ministerstvo, kraje, obce nebo svazky obcí a dále obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady, rozbory

16

hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu. Vymezuje závazné pokyny, podle kterých krajský úřad vypořádává finanční prostředky státního rozpočtu.

3.5.1.2

Krajský úřad

Krajský úřad zpracovává každé dva roky dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, a to v souladu s dlouhodobým záměrem České republiky. Vychází přitom z dosavadního vývoje vzdělávání, z demografických předpokladů, z vývoje trhu práce a z hospodářských cílů na svém území. Kraj stanovuje cíle pro jednotlivé oblasti vzdělávání, strukturu vzdělávací nabídky – především strukturu oborů a jejich kapacitu a návrh na financování. Každoročně zpracovává krajský úřad výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji. [5] Jak je uvedeno v § 161 odst. 6 školského zákona, krajský úřad v přenesené působnosti s vědomím zastupitelstva kraje prostřednictvím krajských normativů a v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem rozepisuje a poskytuje finanční prostředky právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje kraj a rozepisuje a poskytuje finanční prostředky přímo právnickým osobám, vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizují obce nebo svazky obcí. Při rozpisu vychází z návrhů předložených obecními úřady obcí s rozšířenou působností. O rozpisu prostředků informuje krajský úřad příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Krajský úřad hradí ze svého rozpočtu tzv. provozní výdaje a investiční výdaje. Provozní výdaje pokrývají: [5] -

běžný provoz škol (energie, služby),

-

nájemné do výše uzavřených nájemních smluv předem schválených krajem,

-

příspěvek na stravování v cizích stravovacích zařízeních,

-

vybavení škol v souladu s koncepcí rozvoje,

-

odpisy v souladu s odpisovými plány. Krajský úřad finančně vypořádává finanční prostředky státního rozpočtu, které

poskytuje na činnost škol a školských zařízení podle pokynů stanovených ministerstvem a postupem stanoveným ve vyhlášce č. 551/2004 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem, a předává výsledky finančního vypořádání ministerstvu. Zajišťuje sumarizaci účetní závěrky právnických osob vykonávajících činnost škol

17

a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi nebo svazky obcí ve svém správním obvodu. Zpracovává a vyhodnocuje rozbory hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu podle osnovy a postupu stanoveného ministerstvem. Kontroluje také data předávaná do centrálního registru školami a školskými zařízeními. [15] Veškerou agendu zpracovává odbor školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen OŠMT). Oblast financování, rozpisů peněz a finančních toků má na starosti finanční oddělení. Zastupitelstvo kraje zřizuje jako svůj iniciativní orgán výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Tento výbor musí být podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích zřízen vždy a musí být nejméně pětičlenný. Posuzuje a vyjadřuje se k síti škol a školských zařízení, studijních a učebních oborů a k jejich změnám v působnosti kraje v návaznosti na demografický vývoj a vývoj zaměstnanosti. Předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami, vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení a předškolních zařízení a plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří zastupitelstvo. OŠMT

řídí

veškeré

školství

v rámci

kraje,

kromě

vysokých

škol.

Z ekonomického hlediska jde zejména o přidělování finančních prostředků jednotlivým školám v okresech. OŠMT přiděluje finanční prostředky na: [9] -

mzdy pracovníků,

-

výdaje na učebnice, školní pomůcky a školní potřeby, hrazené žákům státem a kontroluje jejich využití,

-

na náklady spojené s výukou zdravotně postižených dětí,

-

investice (jako účelovou položku z rozpočtu MŠMT).

3.5.1.3

Ředitel školy

Ředitel školy, předškolního a školského zařízení je statutárním orgánem, představitelem školy s právní subjektivitou a je zapsaný v evidenci. Odpovídá za vytvoření podmínek pro výchovně vzdělávací proces a má rozhodovací pravomoci v taxativně uvedených případech. Rozhoduje o odkladu docházky, zařazení žáka do školy a školských zařízení, o přijetí ke studiu, přerušení studia, vyloučení ze studia a o opakování ročníku. [8]

18

Ředitel řídí školu, předškolní zařízení nebo školské zařízení, a pokud jsou právnickými osobami, plní povinnosti vedoucího organizace a jmenuje a odvolává své zástupce. Ručí za plnění učebních plánů a učebních osnov, za odbornou a pedagogickou úroveň výchovně vzdělávací práce školy, předškolního zařízení nebo školského zařízení a za efektivní využívání svěřených hospodářských prostředků. Je odpovědný za vytvoření podmínek pro činnost rady školy, pro výkon školní inspekce a přijetí následných opatření. Kontroluje práci pedagogických a ostatních pracovníků a studijní výsledky žáků. Ředitel nese odpovědnost za zpracování a zpřístupnění výroční zprávy o činnosti školy, výroční zprávy o hospodaření a předkládá je radě školy. [7] Z hlediska hospodaření s finančními prostředky rozhoduje o přiznání a odnětí stipendia a hmotného zabezpečení žákům středních škol, o výši příspěvku na náhradu nákladů ústavní výchovy a ochranné výchovy, o výši příspěvku ve školách s celodenní výchovnou péčí a v internátních školách, o výši příspěvku na úhradu nákladů v základní umělecké škole. Ředitel zpracuje organizační řád, v rámci kterého je určena i finanční kontrola. Pro její účely se určí, v jakém rozsahu jsou zmocnění zaměstnanci příkazci operací, dále se stanoví operační postupy, které budou vykonávány a budou předmětem kontroly. [2]

3.5.1.4

Česká školní inspekce

Česká školní inspekce (dále jen ČŠI) je podle § 173 zákona č. 561/2004 Sb. definována jako správní úřad s celostátní působností, který je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Je organizačně členěna na ústředí České školní inspekce se sídlem v Praze a inspektoráty České školní inspekce. V čele ČŠI je ústřední školní inspektor. Jmenování a odvolání ústředního školního inspektora se řídí služebním zákonem. Obecným úkolem pro ČŠI je kontrola, monitorování a hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání, hodnocení naplnění školního vzdělávacího programu, kontrola efektivnosti využívání finančních prostředků, kontrola a hodnocení materiálních a personálních podmínek, prověřování stížností na činnost škol a jejich ředitelů. ČŠI zpracovává koncepční záměry inspekční činnosti a systémy vzdělávací soustavy. [15]

3.5.1.5

Školská rada

Při základních, středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada. Školský zákon ji vymezuje jako orgán školy, který umožňuje zákonným zástupcům

19

nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým

pracovníkům školy

a zřizovateli podílet se na správě školy. Rada školy plní funkci veřejné kontroly. Na základě § 168 odst.1 je jejím hlavním úkolem schvalování výroční zprávy o činnosti školy, zprávy o hospodaření, podílení se na koncepci rozvoje školy a vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a jejich uskutečňování, projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok, vyjadřování se k rozboru hospodaření a navrhování opaření ke zlepšení hospodaření, schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v základních a středních školách a projednávání inspekčních zpráv ČŠI.

3.5.2

Závazné ukazatele financování Při financování školství jsou stanoveny tzv. závazné ukazatele, kterých každým

rokem přibývá. Mezi závazné ukazatele v rozpočtu kapitoly MŠMT patří limity: -

prostředků na platy,

-

prostředků na ostatní platby,

-

počtu zaměstnanců. Těmito ukazateli limituje MŠMT prostředky na platy, reguluje zaměstnanost

v organizačních složkách (rozpočtových a příspěvkových organizacích resortu MŠMT), určuje průměrný měsíční plat v resortu a garantuje určitý meziroční nárůst platů zaměstnanců v resortu školství aj. [9]

3.5.3

Finanční normativy Od roku 1992 se ve školství používá k rozdělování prostředků na běžné výdaje

jednotlivým školám a zařízením tzv. normativní metoda financování. Normativ je peněžní částka připadající na jednoho žáka (studenta) podle druhu školy, kterou navštěvuje. Jedná se tedy o financování podle počtu žáků ve škole. Avšak všechny prostředky nemohou být rozepisovány normativně. V rámci regionálního školství je stanoveno dotační minimum, což představuje dolní hranice toho normativu, na který ta konkrétní škola má nárok. Škola však může dostat i prostředky nad toto dotační minimum, ovšem množství těchto prostředků podléhá dohodovacímu řízení mezi řediteli škol a krajským úřadem. Objem prostředků určených pro danou školu nebo školské zařízení se určí jako násobek počtu žáků nebo jiné normativní základny. [13]

20

3.5.3.1

Republikové normativy

MŠMT stanovuje republikové normativy jako roční objem neinvestičních výdajů a mzdových prostředků připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě nebo žáka v předškolním zařízení, škole (základní, střední, vyšší odborné) nebo školském zařízení a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. [11] Součástí republikových normativů je také vyjádření limitu počtu zaměstnanců připadajících na 1000 dětí, žáků nebo studentů v dané věkové kategorii. [16] Je proto nutné poznamenat, že soustava republikových normativů má pro konkrétní školu či školské zařízení jen informační charakter, neboť je určena k rozpisu finančních prostředků pro kraje.

3.5.3.2

Krajské normativy

Krajské normativy představují republikové normativy, které jsou upraveny krajskými úřady tak, aby byly co nejobjektivněji zohledněny podmínky jednotlivých škol a zařízení v příslušných okresech. Pro krajské normativy je charakteristické jejich podrobné členění. Krajské normativy stanoví krajský úřad jako výši výdajů státního rozpočtu podle příslušných ustanovení školského zákona připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok za podmínek stanovených vyhláškou č. 492/2005 Sb., o krajských normativech. Jednotkou výkonu je jedno dítě, žák, student, ubytovaný, stravovaný, lůžko, třída, studijní skupina, oddělení nebo jiná jednotka stanovená touto vyhláškou. Součástí krajských normativů jsou příplatky na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů. [16] Při stanovení krajských normativů vychází krajský úřad z ustanovení §161 odst. 3 školského zákona, tedy z: -

dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji,

-

rámcových vzdělávacích programů nebo akreditovaných vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání,

-

rozsahu přímé vyučovací, výchovné, speciálně pedagogické nebo pedagogicko psychologické činnosti,

-

naplněnosti tříd, studijních skupin a oddělení v jednotlivých školách a školských zařízeních.

21

MŠMT stanoví prováděcím právním předpisem členění krajských normativů, ukazatele, které jsou rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a zveřejnění.

3.5.4

Organizace zřízené územním samosprávným celkem V § 23 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních

rozpočtů jsou vymezeny druhy organizací, které má možnost územní samosprávný celek zřizovat. V jeho pravomoci k plnění úkolů, zejména k hospodářskému využívání majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností je: -

zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity,

-

zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které ve své činnosti většinou nevytvářejí zisk,

-

zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným,

-

zakládat obecně prospěšné společnosti. Vzhledem k tomu, že bude v praktické části uveden konkrétní příklad střední

školy, která hospodaří jako příspěvková organizace, bude nyní věnována větší pozornost právě příspěvkové organizaci. Ostatní uvedené druhy organizací územních samosprávných celků nebudou z důvodu rozsahu práce již rozebírány.

3.5.4.1

Škola jako příspěvková organizace

Všechny školy dnes mají právní subjektivitu a hospodaří převážně jako příspěvkové organizace. Územní samosprávný celek ve své působnosti zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadující samostatnou právní subjektivitu. Příspěvková organizace spravuje především majetek, který je ve vlastnictví jejího zřizovatele. Ten jí přenechává zřizovací listinou určitá majetková práva, aby příspěvková organizace mohla svěřený majetek správně evidovat, pečovat o jeho ochranu, rozvoj a plně jej využívat pro plnění svých úkolů. [2] Mezi hlavní příjem každé školy patří dotace, které poskytuje ze svého rozpočtu MŠMT prostřednictvím příslušného OŠMT. Příspěvková organizace odepisuje

22

investiční hmotný majetek a vytváří si tak zdroj finančních prostředků na nákup či realizace investic, pokud příslušné prostředky neposkytne ze svého rozpočtu MŠMT. Pokud škola hospodaří s přebytkem, resp. s tzv. zlepšeným hospodářským výsledkem, může si příslušnou částku ponechat pro svoji činnost do dalšího období, aniž by se o ni krátily přidělené prostředky pro další rok. Mezi hlavní výdajové položky na provoz školy patří náklady na: [9] -

mzdy, sociální a zdravotní pojištění a příděl do FKSP,

-

energii a materiál,

-

daně a poplatky,

-

služby, cestovné a ostatní náklady. Do hlavních příjmových položek školy jsou řazeny:

-

dotace od krajského úřadu,

-

úroky z vlastních finančních prostředků,

-

prodej materiálu a majetku,

-

ostatní výnosy. Po odsouhlasení zřizovatele může příspěvková organizace vykonávat i vedlejší

(doplňkovou) hospodářskou činnost, jež by měla být zisková. Případný zisk může organizace použít jen ve prospěch své hlavní (neziskové) činnosti, a to na: [16] -

krytí potřeb investičního a neinvestičního charakteru,

-

odměňování pracovníků podle mzdových předpisů,

-

sdružování prostředků,

-

rozvoj doplňkové činnosti. Avšak zřizovatel může povolit organizaci i jiné využití tohoto zdroje. Účetnictví

doplňkové činnosti musí organizace vést odděleně od činnosti hlavní. V doplňkové činnosti může škola provozovat například: -

výrobu a prodej výrobků a výpěstků,

-

obchodní a obdobnou činnost,

-

poskytování prací a služeb,

-

pronájem kapacit sloužících k plnění úkolů v hlavní činnosti v době, ve které pro tento účel nejsou dočasně plně využity. Tato činnost nesmí narušovat plnění hlavních účelů. Zřizovatel proto může

některé druhy činnosti zcela nebo částečně vyloučit z doplňkové činnosti školy, neplní-

23

li škola ve své hlavní činnosti stanovené úkoly nebo nepoužívá-li prostředků získaných doplňkovou činností k účelům daným zřizovatelem. Pokud dosáhla příspěvková organizace zisku a uhradila případnou ztrátu z minulých let, vytváří dle § 29 zákona č. 250/2000 Sb. své peněžní fondy.

Rezervní fond

Vytváří se ze zlepšeného výsledku hospodaření, schvaluje ho zřizovatel a slouží k hmotné zainteresovanosti organizace jako celku. Lepší výsledek hospodaření příspěvkové organizace je tvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Je snížen o převody do fondu odměn, jeho zdrojem mohou být i dary. Příspěvková organizace ho používá k: [2] -

rozvoji své činnosti,

-

časovému překlenutí rozdílu mezi náklady a výnosy,

-

úhradě případných sankcí (např. při porušení rozpočtové kázně),

-

úhradě ztráty z minulých let. Jeho část může být po podání písemné žádosti a souhlasu zřizovatele použita

i k posílení investičního fondu.

Investiční fond

V souladu s ustanovením § 31 zákona č. 250/2000 Sb. jej příspěvkové organizace vytváří k financování svých investičních potřeb. Je tvořen: -

odpisy hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,

-

investičními dotacemi z rozpočtu zřizovatele,

-

investičními příspěvky ze státních fondů,

-

výnosy z prodeje hmotného majetku,

-

dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům,

-

povolenými převody z rezervního fondu. Investiční fond slouží příspěvkové organizaci k:

-

financování investičních výdajů, popř. investičních příspěvků,

-

úhradě investičních úvěrů a půjček,

-

odvodu do rozpočtu zřizovatele,

24

-

posílení zdrojů na financování údržby a oprav majetku zřizovatele, který příspěvková organizace používá pro svou činnost.

Fond odměn

Podle § 32 zákona č. 250/2000 Sb. je tvořen ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, a to do výše jeho 20 %, nejvýše však do výše 20 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy. Zákon tedy výslovně upravuje pouze maximální výši přídělu do fondu, nikoliv minimální. Je zřejmé, že pokud by byl hospodářský výsledek nulový, byl by nulový i příděl do fondu odměn. Použitelnost fondu odměn je dána tím, že se o jeho prostředky zvyšuje možnost výplat mezd a odměn, jakou dávají příspěvkové organizaci právní předpisy upravující mzdovou regulaci. Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům, přičemž přednostně se hradí případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. [16]

Fond kulturních a sociálních potřeb

Fond je určen všem zaměstnancům, kteří mají pracovní poměr k příspěvkové organizaci. Je tvořen základním přídělem na vrub nákladů organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy. Jeho výše je dána základním přídělem, který činí 2 % z ročního objemu skutečně vyplacených prostředků na platy a náhrady platů, popř. na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Dalšími příjmy fondu mohou být: [16] -

náhrady škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu,

-

peněžní a jiné dary určené do fondu,

-

příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu. Způsob čerpání prostředků FKSP stanoví organizace za spolurozhodování

odborové organizace, pokud v organizaci působí nebo vnitřním předpisem podle konkrétních podmínek v organizaci. Při používání fondu se postupuje v souladu se

25

schváleným rozpočtem a lze z něj čerpat pouze výdaje podle § 4 až 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, tedy na provoz kulturních, sportovních a rekreačních zařízení, pořízení hmotného majetku, poskytování půjček na bytové účely, příspěvky na stravování, rekreaci, kulturu, tělovýchovu a sport, výměnné akce, sociální výpomoci a půjčky, penzijní připojištění, příspěvek odborové organizaci a dary.

26

4

Praktická část V praktické části budu vycházet z republikových normativů, z nichž se odvíjí

financování školství v Olomouckém kraji. Poté přistoupím k samotné analýze hospodaření konkrétní střední školy.

4.1

Financování školství v Olomouckém kraji Ministerstvo financí České republiky vyčlenilo na rok 2007 pro školství

schválený objem finančních prostředků ve výši 126 mld. Kč, z nichž bylo regionálnímu školství přiděleno 71,7 mld. Kč. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky rozdělilo tyto prostředky jednotlivým krajům. Vydalo tedy soustavu republikových normativů, které jsou vypracovány podle věkových kategorií. Následně Krajskému úřadu Olomouckého kraje začala zásadní práce na krajských normativech, protože jsou to právě krajské úřady, které mají zákonnou povinnost prostřednictvím svých normativů rozepisovat a poskytovat školám finanční prostředky, přímé výdaje, a to jak školám, které zřizuje kraj, tak i školám obecním. Tady je na místě připomenout, že zatímco MŠMT stanovuje republikové normativy pouze na pět věkových kategorií, Krajský úřad Olomouckého kraje se musí řídit vyhláškou č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, která definuje tzv. jednotku výkonu. Z uvedeného je zřejmé, že tak nastala situace, kdy na stejný typ školy v kraji putoval za dítětem, žákem či studentem jiný objem finančních prostředků. Pro lepší orientaci v republikových normativech určených pro Olomoucký kraj jsou uvedeny Tabulky č. 3 a 4, z nichž je patrné, že výše financí je přímo úměrná počtu žáků. Nejvyšší dotace získala věková kategorie 6 až 14 let, žáci plnící povinnou školní docházku. Druhou v pořadí byla skupina od 15 do 18 let, kdy v roce 2007 připadalo na jednoho studenta střední školy 50 775 Kč, z toho mzdové prostředky (dále jen MP) a odvody činily 49 579 Kč a ostatní neinvestiční výdaje (dále jen ONIV) 1 196 Kč. Celkové neinvestiční výdaje pro Olomoucký kraj činily 4 533 601 tis. Kč.

27

Tabulka č. 3 : Soustava republikových normativů na rok 2007 Věková kategorie

NIV celkem na 1 žáka v Kč

3-5 6 - 14 15 - 18 19 - 21 3 - 18 v KZÚV

36 183 41 542 50 775 43 905

35 797 40 514 49 579 43 206

386 1 028 1 196 699

Limit počtu zaměstnanců na 1000 žáků 140,590 125,536 148,979 117,529

186 402

185 004

1 398

652,691

MP + odvody na 1 žáka v Kč

ONIV na 1 žáka v Kč

Zdroj: Věstník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 2006, roč. 63, sešit 2, s. 38.

Tabulka č. 4: Normativní rozpis výdajů pro Olomoucký kraj pomocí republikových normativů pro rok 2007 Věková kategorie 3–5 6 – 14 15 – 18 19 – 21 3 – 18 v KZÚV Kraj celkem

Počet žáků NIV celkem pro V kraji kraj v tis. Kč 17 525 634 089 57 735 2 398 428 27 540 1 398 344 30 602 697 387 72 138 103 884 4 533 601

Zdroj: Principy rozdělování dotace na přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení Olomouckého kraje zřizovaná krajem a obcemi na rok 2007, s. 2.

Rozpis rozpočtu přímých neinvestičních výdajů z rozpočtové kapitoly MŠMT pro regionální školství na rok 2007 byl MŠMT rozeslán na jednotlivé krajské úřady v lednu 2007. Po obdržení rozpočtu, včetně všech závazných ukazatelů, provedl Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Olomouckého kraje prostřednictvím krajských normativů rozpis finančních prostředků na přímé výdaje pro rok 2007 na školy a školská zařízení zřizovaná Olomouckým krajem a na školy a školská zařízení zřizovaná obcemi na území Olomouckého kraje. Prvním krokem bylo vytvořit pravidla rozpisu rozpočtu přímých výdajů, která se v Olomouckém kraji nazývají „Principy rozdělování dotace na přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení Olomouckého kraje zřizovaná krajem a obcemi na rok 2007“ (dále jen Principy). Principy byly předloženy Radě Olomouckého kraje. Ta doporučila OŠMT přidělovat

28

prostředky na přímé náklady podle Principů a dále doporučila Zastupitelstvu Olomouckého kraje vzít na vědomí rozpis rozpočtu škol a školských zařízení v působnosti Olomouckého kraje na rok 2007, zpracovaný podle těchto Principů. Rozpis rozpočtu přímých nákladů na základě normativů Olomouckého kraje byl pro jednotlivé školy a školská zařízení proveden k 28. únoru 2007. Olomouckému kraji byl přidělen celkový rozpočet neinvestičních výdajů, který zahrnoval platy, ostatní osobní náklady (dále jen OON), pojistné, FKSP a ONIV, 4 569 258 tis. Kč.

Tabulka č. 5: Rozpočet přímých výdajů na rok 2007 v Olomouckém kraji v tis. Kč dle ukazatelů Limit počtu zaměstnanců

NIV celkem

14 149,0

4 569 258

Platy

Z NIV celkem OON Pojistné FKSP

ONIV

3 223 902 36 691 1 141 207 64 479 102 979

Zdroj: Principy rozdělování dotace na přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení Olomouckého kraje zřizovaná krajem a obcemi na rok 2007, s. 3.

Z porovnání rozpočtu roku 2006 a 2007 je patrný nárůst finančních prostředků o necelých 5 %, jak bylo ministerstvem deklarováno pro všechny kraje, ale limit počtu zaměstnanců v Olomouckém kraji opět klesl, a to o 154,6 zaměstnance.

Tabulka č. 6: Porovnání rozpočtu přímých nákladů Olomouckého kraje v letech 2006 a 2007 2007 – 2006 absolutně v% 14 303,6 14 149,0 - 154,6 -1,08 Limit počtu zaměstnanců 4 353 726,0 4 569 258,0 215 532,0 4,95 NIV celkem v tis. Kč Olomoucký kraj

2006

2007

Zdroj: Autor

Schválený rozpis rozpočtu přímých nákladů na rok 2007 na jednotlivé školy a školská zařízení zřizované Olomouckým krajem činil celkem 1 917 286 000 Kč. Nejvyšší objem finančních prostředků byl přidělen okresu Olomouc, a to 721 408 300 Kč (37,6 %). Je to okres s největší rozlohou, vysokým počtem obyvatel a na jeho území

29

je zřízeno nejvíce škol a školských zařízení v kraji. Okres Přerov získal 424 945 300 Kč (22,2 %).

Tabulka č. 7: Finanční prostředky ze státního rozpočtu na školy zřizované Olomouckým krajem v roce 2007 Schválený rozpočet Název okresu roku 2007 v Kč Okres Jeseník 153 699 800 Okres Olomouc 721 408 300 Okres Prostějov 196 575 000 Okres Přerov 424 945 300 Okres Šumperk 420 657 600 Celkem školy a školská zařízení 1 917 286 000 zřizovaná Olomouckým krajem Zdroj: Rozpis rozpočtu přímých nákladů na rok 2007 na jednotlivé školy a školská zařízení zřizované Olomouckým krajem.

Vzhledem k tomu, že v práci bude uváděn konkrétní příklad financování střední školy, Gymnázia Jakuba Škody v Přerově, je vhodné přiblížit velikosti schválených rozpočtů gymnázií v Olomouckém kraji. Gymnázium Jakuba Škody je v pořadí čtvrtým gymnáziem v Olomouckém kraji a zároveň prvním v okrese Přerov, které získává nejvíce finančních prostředků.

Tabulka č. 8: Schválené rozpočty gymnázií v Olomouckém kraji na rok 2007 Název školy Gymnázium, Olomouc - Hejčín, Tomkova 45 Slovanské gymnázium, Olomouc, tř. Jiřího z Poděbrad 13 Gymnázium, Šumperk, Masarykovo náměstí 8 Gymnázium Jakuba Škody, Přerov, Komenského 29 Gymnázium Jiřího Wolkera, Prostějov, Kollárova 3 Gymnázium, Olomouc, Čajkovského 9

Schválený rozpočet roku 2007 v Kč 39 515 300 38 914 100 25 865 000 25 216 300 24 525 900 23 403 900

Zdroj: Rozpis rozpočtu přímých nákladů na rok 2007 na jednotlivé školy a školská zařízení zřizované Olomouckým krajem.

30

Tabulka č. 9: Schválené rozpočty gymnázií v okrese Přerov na rok 2007 Název školy Gymnázium Jakuba Škody, Přerov, Komenského 29 Gymnázium, Hranice, Zborovská 293 Gymnázium Jana Blahoslava, Přerov, Generála Štefánika 10 Gymnázium, Kojetín, Svatopluka Čecha 683

Schválený rozpočet roku 2007 v Kč 25 216 300 16 451 500 14 685 100 12 212 600

Zdroj: Rozpis rozpočtu přímých nákladů na rok 2007 na jednotlivé školy a školská zařízení zřizované Olomouckým krajem.

Ředitelé škol, kteří považovali rozpis přímých výdajů za nepostačující, mohli následně zaslat OŠMT žádosti o úpravu svého rozpočtu. Ten všechny žádosti posoudil a v odůvodněných případech přistoupil k navýšení rozpočtu konkrétní školy. V měsíci dubnu pak bylo současně provedeno i navýšení rozpočtu všem školám tzv. normativně na jednoho zaměstnance. Toto navýšení sloužilo především k posílení nenárokových složek zaměstnanců škol, tzn. odměn a osobního ohodnocení. Možnost rozdělit prostředky z rezervy ponechané v Olomouckém kraji v souladu se směrnicí, kterou se stanoví závazné zásady rozpisu finančních prostředků pro krajské úřady, byl především výsledkem dobré práce všech ředitelů v kraji, kteří upravili organizace svých škol tak, aby reagovali v maximální možné míře na fakt, že v Olomouckém kraji je zaznamenáván každoročně pokles žáků. V Olomouckém kraji došlo k celkovému poklesu počtu žáků o 2,48 %. Ve věkové kategorii 6 – 14 let je v procentuálním vyjádření pokles v Olomouckém kraji třetím největším v rámci celé České republiky a činí 2 813 žáků (tj. o 4,65 %). Jedná se právě o základní školství, které s sebou nese největší objem finančních prostředků.

Tabulka č. 10: Počet dětí, žáků a studentů v Olomouckém kraji ve školním roce 2006/2007 oproti školnímu roku 2005/2006 v absolutním a procentuálním vyjádření Porovnání školního roku 2006/2007 oproti 2005/2006 v jednotlivých věkových kategoriích 3 – 5 let 6 – 14 let 15 - 18 let 19 – 21 let 136 - 2 813 49 -7 0,78 % - 4,65 % 0,18 % - 0,99 %

KZÚV -4 - 1,02 %

2006/07 oproti 2005/06

2005/06 oproti 2004/05

Celkem - 2 640 - 2,48 %

Celkem - 1 752 - 1,62 %

Zdroj: Principy rozdělování dotace na přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení Olomouckého kraje zřizovaná krajem a obcemi na rok 2007, s. 3.

31

Ve školním roce 2005/2006 fungovalo v kraji 20 gymnázií, 49 středních odborných škol (dále jen SOŠ) a 36 středních odborných učilišť (dále jen SOU). Na těchto školách studovalo celkem 34 834 studentů. Novější údaje nejsou zatím Olomouckým krajem zveřejněny.

Tabulka č. 11: Počet žáků denního studia v jednotlivých okresech Olomouckého kraje, ve školním roce 2005/2006 Okres Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj celkem

Gymnázium 596 4 401 1 464 2 191 1 285 9 937

SOŠ

SOU

682 3 489 1 678 3 406 3 058 12 313

884 5 055 1758 2 499 2 388 12 584

Studující celkem 2 162 12 945 4 900 8 096 6 731 34 834

Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji. Školní rok 2005/2006. Olomouc: Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor školství, mládeže a tělovýchovy, 2007, s. 15.

Níže zobrazený graf uvádí počty studentů v procentech na jednotlivých typech škol. Studentů na SOŠ a SOU bylo přibližně stejně a 29 % studentů navštěvovalo gymnázia.

Graf č.1: Počty studentů v Olomouckém kraji dle typu škol

Gymnázia 29 %

SOU 36 %

SOŠ 35 %

Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji. Školní rok 2005/2006. Olomouc: Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor školství, mládeže a tělovýchovy, 2007, s. 16.

32

4.2

Gymnázium Jakuba Škody v Přerově V dalším oddíle praktické části se budu ryze věnovat příkladu financování

vybrané střední školy.

4.2.1

Charakteristika školy Gymnázium Jakuba Škody v Přerově (dále jen GJŠ) je třetí nejstarší českou

střední školou na Moravě. Bylo založeno v roce 1870. Během svého trvání neslo nejrůznější názvy: nižší reálné gymnasium, reálné gymnasium, c.k. státní vyšší gymnasium, jedenáctiletá střední škola, dvanáctiletá střední škola, střední všeobecně vzdělávací škola a od roku 1993 gymnázium Jakuba Škody. Přerovští gymnazijní ředitelé jako např. Jakub Škoda, první životopisec Boženy Němcové – Vincenc Vávra, vychovatel posledního rakousko-uherského císaře Karla – Richard Kantor a další svou prací i významem přesáhli rámec středomoravského regionu. Na této střední škole vyučovala řada významných vědecky erudovaných středoškolských profesorů, jako např. Josef Bartocha, Jan Kabelík, František Bílý, František Nábělek a další. Po celou dobu se objekt neměnil, teprve v 70. letech 20. století přestala budova kapacitně dostačovat. Proto se v roce 1978 postavila jednopodlažní nástavba nad tělocvičnou. O šest let později se dokončila čtyřpodlažní přístavba v Havlíčkově ulici. V roce 1991 bylo vedle čtyřletého studia zřízeno i sedmileté, které se v roce 1995 změnilo na osmileté. Zvýšil se počet žáků a z těchto důvodů se v roce 1996 vybudovala nad přístavbou v Havlíčkově ulici půdní vestavba. Vlastníkem této přístavby je Olomoucký kraj, což znamená, že za ni nemusí škola platit nájem, tak jako za historickou část budovy, jejímž majitelem je Magistrát města Přerova. Současně s výstavbou nových prostor a jejich interiéru se modernizovaly i staré učebny. Budova se průběžně inovovala. Modernizace školy nebyla nikdy samoúčelná. Jejím cílem bylo vždy optimalizovat a všestranně racionalizovat výuku a studium. Každoročně se budují nebo rekonstruují další učebny a posluchárny. Skoro každému předmětu přísluší odborné učebny nebo laboratoře, v nichž jsou k dispozici moderní přístroje a pomůcky. Velký zájem projevují studenti o výuku jazyků a výpočetní techniky. Jazykové posluchárny, kterých má škola celkem pět, jsou plně multimediálně vybaveny. Dvě odborné učebny výpočetní techniky jsou opatřeny nejnovějším hardwarem. Většinu učeben a všechny kabinety mezi sebou propojuje počítačová síť, která se svým

33

rozsahem

a

funkcí

rozhodně

řadí

k

nejpokročilejším

technologiím

školy

a v celorepublikovém měřítku patří ke špičce. Každý student i profesor má v síti svůj vlastní účet a přidělený určitý diskový prostor, na kterém může pracovat i z vnějšího prostředí. Součástí školy je tělocvična, hřiště, posilovna, studentský klub a aula, která je reprezentativním prostředím pro slavnostní okamžiky nejen školy, ale i života ve městě. Po celou dobu své existence se gymnázium snažilo vybudovat pověst kvalitní vzdělávací instituce. V současné době patří k nejprestižnějším středním školám Olomouckého kraje. Tradiční formy výuky se přizpůsobují novým trendům. Studenti se více vedou k tvořivé činnosti. Zúčastňují se okresních, krajských, celostátních kol různých olympiádách a soutěží, kde se umísťují na předních místech. Ve škole nyní studuje 723 studentů ve 24 třídách a vyučuje 56 učitelů.

4.2.2

Hlavní činnost Gymnázium Jakuba Škody je samostatným právním subjektem a od 1.7. 2001

hospodaří jako příspěvková organizace, která je zřízena na dobu neurčitou. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a má odpovědnost vyplývají z těchto vztahů. Olomoucký kraj ji zřizuje ve své působnosti pro takové činnosti, které jsou většinou neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost si vynucují samostatnou právní subjektivitu. Hlavním účelem zřízení gymnázia je poskytování výchovy a vzdělání.

4.2.3

Doplňková činnost Aby mohlo GJŠ lépe využívat svých hospodářských možností a odborností

svých zaměstnanců, tak mu povoluje Olomoucký kraj, jeho zřizovatel, vykonávat doplňkovou činnost. Její realizace nesmí narušovat plnění úkolů činnosti hlavní a musí být od ní odděleně účetně sledována. GJŠ může provozovat pouze ty doplňkové činnosti, které jsou jasně vymezeny v jeho zřizovací listině. Mezi okruhy doplňkové činnosti gymnázia patří: -

nákup zboží za účelem dalšího prodeje a prodej, mimo zboží uvedené v Přílohách č. 1 – 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) – např. gymnázium nakupuje učebnice a prodává je žákům, prodává trička s logem školy a přihlášky na vysoké školy,

-

pořádání společenských akcí – např. reprezentační ples GJŠ,

-

vydávání neperiodického tisku – např. ročenka gymnázia, almanachy,

34

-

školící činnost v oblasti výpočetní techniky – v posledních dvou letech už škola tuto činnost neprovádí, ale jednalo se o vzdělávání učitelů z jiných škol a školských zařízení,

-

služby spojené s využitím výpočetní techniky mimo činnosti uvedené v Přílohách č. 1 – 3 živnostenského zákona,

-

půjčování knih,

-

pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti – gymnázium pořádá přípravné kurzy na jazykové zkoušky FCE. Finanční hospodaření doplňkové činnosti gymnázia se řídí ustanovením

§ 28 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., v platném znění. V roce 2007 dosáhlo GJŠ svojí doplňkovou činností zlepšeného hospodářského výsledku ve výši 50,25 tis. Kč. Zisk mohla škola využít pouze ve prospěch své činnosti hlavní.

4.2.4

Rozdělení finančních prostředků GJŠ získává z Olomouckého kraje finanční prostředky, které lze rozdělit do tří

skupin: -

příspěvek na mzdové náklady, který představuje finanční prostředky na mzdy, platy, odvody sociálního a zdravotního pojištění,

-

příspěvek na provoz, který je určen ke krytí běžných provozních výdajů jako je spotřeba energie, spotřeba materiálu, běžné opravy budovy, služby, telefon, internet či správa sítě,

-

přímé neinvestiční výdaje (ONIV) – tento příspěvek je tvořen nezbytnými náklady spojenými přímo s výukou, spadají sem výdaje na učební pomůcky, školní potřeby, učebnice, odbornou literaturu, také cestovné a semináře.

4.2.5

Hospodaření GJŠ za rok 2007 Hospodaření probíhalo v souladu s platnou legislativou. V prosinci 2006 došlo

usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje ke schválení rozpočtu Olomouckého kraje na rok 2007. Poté, v lednu 2007, byl Radou Olomouckého kraje schválen rozpis rozpočtu Olomouckého kraje pro rok 2007. Jako rozpočtové ukazatele na rok 2007 byly stanoveny pro GJŠ závazné a orientační ukazatele rozpočtu. Závazné ukazatele zahrnovaly počet zaměstnanců,

35

neinvestiční výdaje celkem, mzdové prostředky celkem, z toho prostředky na platy a prostředky na ostatní osobní náklady. Orientační ukazatele tvořily odvody pojistného, FKSP a ostatní neinvestiční výdaje. Tyto ukazatele musí gymnázium striktně dodržovat podle „Zásad řízení příspěvkových organizací zřizovaných Olomouckým krajem“. Finanční prostředky ze státního rozpočtu pro GJŠ činily 25 216 300 Kč. Kraj nezasílá gymnáziu finance na hospodaření v celoroční výši najednou, ale přiděluje je ve čtvrtletních intervalech. Poskytnuté finanční prostředky musí gymnázium využít k účelu, pro který byly určeny.

Tabulka č. 12: Neinvestiční příspěvek na přímé výdaje GJŠ na rok 2007 (v Kč) Zaměstnanci

NIV celkem

65,22

25 216 300

Platy 17 809 00

z toho: OON Odvody Přímé ONIV 170 000 6 649 000 588 300

Zdroj: Autor

Na základě schváleného rozpočtu organizace byl v únoru 2007 sestaven plán výnosů a nákladů z hlavní a doplňkové činnosti gymnázia, který zohledňoval předpokládané příjmy a výdaje v roce 2007.

Tabulka č. 13: Schválený rozpočet na rok 2007

Výnosy Náklady

Schválený rozpočet na rok 2007 v tis. Kč Hlavní činnost Doplňková činnost 8 843,00 140,00 8 843,00 140,00

Celkem 8 983,00 8 983,00

Zdroj: Autor

Tento plán byl v průběhu roku upravován z důvodů změn organizačních, metodických a věcných. Gymnázium žádalo o navýšení rozpočtu pro realizaci naléhavých činností. Kraj mnohé jeho požadavky akceptoval.

36

Tabulka č. 14: Upravený rozpočet k 31.12. 2007

Výnosy Náklady

Upravený rozpočet k 31.12. 2007 v tis. Kč Hlavní činnost Doplňková činnost 164,00 35 700,26 35 700,26 164,00

Celkem 35 864,26 35 864,26

Zdroj: Autor

Na konečné hodnoty výnosů a nákladů za rok 2007 poukazuje Tabulka č. 15. K navýšení výnosů doplňkové činnosti o 27,48 tis. Kč došlo oproti schválenému rozpočtu díky příjmům z pronájmů.

Tabulka č. 15: Skutečný rozpočet k 31.12. 2007

Výnosy Náklady

Skutečnost k 31.12. 2007 v tis. Kč Hlavní činnost Doplňková činnost 35 779,18 167,48 35 776,03 117,23

Celkem 35 946,66 35 893,26

Zdroj: Autor

V roce 2007 dosáhlo GJŠ zisku z hlavní i vedlejší činnosti celkem 53,4 tis. Kč. Pro porovnání uvádím výsledky jeho hospodářské činnosti z předchozích let, jež byly také kladné. Zisk za rok 2005 činil 70,97 tis. Kč a za rok 2006 představoval 81,66 tis. Kč. Výdělek z doplňkové činnosti byl vždy několikanásobně vyšší než z činnosti hlavní. Vzhledem ke skutečnosti, že mělo gymnázium hospodářský výsledek z hlavní činnosti před zdaněním nižší než 300 000 Kč, neplatilo daň z příjmů.

37

Graf č. 2: Výsledky hospodaření v letech 2005 – 2007 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Celkový zisk v tis. Kč

Zisk z doplňkové činnosti Zisk z hlavní činnosti

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

63,06

62,19

50,25

7,91

19,47

3,15

Zdroj: Autor

4.2.5.1

Hospodaření v hlavní činnosti

Nejvyšší náklady si vynutily mzdy (19 053 000 Kč), zákonné a ostatní sociální pojištění (6 719 000 Kč) (4 472 000 Kč) –

–

–

navýšení oproti roku 2006 o 487 000 Kč, služby

snížení oproti roku 2006 o 534 000 Kč, energie (1 624 000 Kč)

snížení oproti roku 2006 o 93 000 Kč vychází z příznivých klimatických podmínek.

Mezi další položky nákladů se řadila spotřeba materiálu, opravy, cestovné, náklady na reprezentaci, zákonné a ostatní sociální náklady, odpisy a ostatní náklady. Mzdové náklady pedagogických, ale i nepedagogických pracovníků GJŠ byly hrazeny sice prostřednictvím Krajského úřadu Olomouckého kraje, ale z kapitoly MŠMT. Sledujeme-li u gymnázia vývoj nákladů na mzdy v posledních čtyřech letech, zjistíme, že stále rostou. V rozsahu let 2004 až 2007 se zvýšily o 20,2 %.

38

Graf č. 3: Vývoj mezd v letech 2004 – 2007

Náklady na mzdy v tis. Kč

25000 19053 20000 15204

16545

17833

15000 10000 5000 0 Rok 2004

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

Zdroj: Autor

Do výnosů hlavní činnosti spadaly dotace ze státního rozpočtu, rozpočtu Olomouckého kraje, od jiných poskytovatelů a výnosy z vlastní činnosti.

Dotace na přímé ONIV Z MŠMT

V souladu s „Principy rozdělování dotace na přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení Olomouckého kraje zřizované krajem a obcemi na rok 2007“ byly gymnáziu uděleny dotace na přímé ONIV z rozpočtové kapitoly 333 MŠMT, které představovaly celkem 26 693 704 Kč. Poskytnutá suma zahrnovala prostředky na platy, OON, odvody, dotaci na podporu zvýšení počtu vyučovacích hodin, další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen DVPP), státní informační politiku ve vzdělávání (dále jen SIPVZ) a přímé ONIV. Nejvyšší příspěvek zaujímaly platy (18 244 000 Kč) a odvody (6 810 000 Kč). V rámci rozvojového programu „Podpora zvýšení počtu vyučovacích hodin v oborech vzdělávání gymnázií“ byla GJŠ udělena dotace ze státního rozpočtu podle § 163 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. V každém 1. až 4. ročníku a odpovídajících třídách osmiletého studia byly navýšeny počty hodin o dvě vyučovací hodiny týdně. Na období leden až srpen 2007 byl obohacen rozpočet gymnázia o 537 000 Kč a na září až prosinec o 269 000 Kč. Dotace, která činila celkem 806 000 Kč, byla zcela vyčerpána.

39

Od roku 2008 se s touto hodinou navíc počítá jako s normálním vzdělávacím programem. Škola už tuto dotaci nedostává. Na základě § 171 odst. 2 školského zákona vyhlásilo MŠMT rozvojový program ve vzdělávání „Další vzdělávání pedagogických pracovníků v souvislosti se zavedením nové maturitní zkoušky“. Přihlásily se do něj mnohé školy zřizované Olomouckým krajem. Pozadu nezůstalo ani GJŠ. Zapojilo do programu své pedagogické pracovníky, kteří se měli podílet na průběhu nových maturitních zkoušek a tím jim poskytlo kvalitní odbornou přípravu na tuto změnu. Gymnázium obdrželo 14 098 Kč. Dotace byla vyplacena až 3.12. 2007 a bohužel ji nebylo možné do 31.12. 2007 vyčerpat. GJŠ využilo pouze 2 571 Kč a zbylá částka 11 527 Kč musela být vrácena na účet krajského úřadu. Z „Programu na podporu pokrytí konektivity škol v rámci SIPVZ v roce 2007“ byly gymnáziu přiděleny neinvestiční prostředky ve výši 19 706 Kč na připojení školní počítačové sítě LAN do internetu. Finanční prostředky byly použity na úhradu faktur za připojení k internetu, které splňuje všechny parametry ICT standardu MŠMT.

Dotace na provoz od zřizovatele

GJŠ obdrželo v průběhu roku od Olomouckého kraje 6 548 109 Kč na následující účelové dotace: příspěvek na provoz 4 583 000 Kč, který byl nejvyšší částkou, příspěvek na odpisy a informační technologie. Příspěvek na provoz byl zasílán měsíčně ve výši 1/12 schváleného ročního objemu a příspěvek na odpisy čtvrtletně. Rada Olomouckého kraje schválila pro rok 2007 v oblasti SIPVZ uvolnění části finančních prostředků na podporu ICT na školách zřizovaných Olomouckým krajem. Jednou z podporovaných oblastí byl nákup produktů firmy Microsoft, a to jednotlivých licenčních programů pro školství – Academic Select nebo School Agreement. Nákup těchto multilicencí pro server a klientské stanice školní počítačové sítě byl kofinancován formou účelové dotace ve výši 50 % z celkové ceny zakoupených licencí, tj. 77 109 Kč. Zbývajících 50 % si GJŠ muselo zajistit dofinancováním z vlastních zdrojů.

40

Dotace od jiných poskytovatelů

Gymnázium získalo dotaci 60 489 Kč ze vzdělávacího programu Evropské unie Socrates na financování zahraniční pracovní cesty do Francie do La Rochelle, kde se konala literární soutěž. Porovnáme-li neinvestiční dotace v minulých letech, tak je zřetelně vidět, že každým rokem těchto finančních prostředků přibývá a GJŠ se snaží co nejvíce se zapojit do rozvojových programů. Tabulka č. 4: Přehled neinvestičních dotací v letech 2005 – 2007

Výše neinvestičních dotací v mil. Kč

40 35

32,09

30,26

33,30

27,88

30 25 20 15 10 5 0 Rok 2004

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

Zdroj: Autor

Pokud by gymnázium použilo přidělené dotace na jiný účel, než jakému byly určeny, bylo by to považováno za porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., v platném znění. Poskytnuté finanční prostředky s předem stanoveným účelem podléhaly ročnímu vyúčtování. V účetní evidenci muselo být jejich čerpání sledováno odděleně, a to na příslušném analytickém účtu, popř. s uvedením účelového znaku. Vyúčtování předložilo ekonomickému odboru prostřednictvím OŠMT. Nevyčerpané finanční prostředky byla škola povinna škola vrátit na účet kraje podle pokynů OŠMT, ve kterých bylo uvedeno číslo účtu a termín pro navrácení finančních prostředků.

41

4.2.5.2

Hospodaření v doplňkové činnost

Nejvyšší náklady souvisely s pořádáním kulturních akcí (48,6 tis. Kč), s odpisy pronajímaných částí budovy (24,1 tis. Kč), se spotřebovanou energií (15 tis. Kč), náklady na mzdy, které byly spojeny s kurzem FCE. Mezi další nákladové položky spadalo prodané zboží, výše odvodů na sociální a zdravotní pojistné, související s uzavřenými pracovními poměry v rámci vedlejší hospodářské činnosti, drobné opravy, spotřeba materiálu a cestovné. Výnosy byly zajištěny příjmy z pronájmů (77 905 Kč), z pořádání kulturních akcí (51 550 Kč), z reklamy (10 000 Kč), prodeje služeb a vlastních výrobků. Pro ilustraci naznačuji výsledky doplňkové činnosti za rok 2006 u školských organizací zřizovaných Olomouckým krajem. Doplňkovou činnost provozovalo celkem 61 organizací z celkového počtu 132 škol a školských zařízení, tedy téměř jedna polovina. Počet organizací provozujících tuto činnost je dlouhodobě stabilní i přesto, že celkový počet škol klesá v rámci racionalizace škol a školských zařízení. V roce 2006 byl v doplňkové činnosti dosažen zisk ve výši 6,92 mil. Kč, který byl ve srovnání s rokem předchozím vyšší o 280 tis. Kč. O významnosti doplňkové činnosti svědčí i celkový obrat, který činil v roce 2006 přes 85 mil. Kč. Z hlediska struktury škol se na doplňkové činnosti v největší míře podílejí střední odborné školy, jejichž podíl činí 62 % a dále gymnázia a střední odborná učiliště. Jedná se tedy o školy, které mají větší možnosti a kapacitu pro realizaci těchto doplňkových aktivit. V rámci doplňkové činnosti jsou prováděny různorodé aktivity, z nichž zhruba poloviční podíl na celkových výnosech mají ubytovací a stravovací činnosti. Významných výnosů dále dosahuje realizace kurzů a školení, pronájem nemovitostí, prodej zboží a poskytování služeb. Doplňková činnost je pro hospodaření škol významným přínosem, neboť kromě zmíněného využívání volných kapacit příspěvkových organizací přináší také zisk, který je zdrojem finančních prostředků pro činnost hlavní.

4.2.5.3

Peněžní fondy

GJŠ si vytváří peněžní fondy – fond rezervní, investiční, fond odměn a fond kulturních a sociálních potřeb. Zůstatky těchto fondů jsou po skončení roku převáděny do následujícího roku.

42

Tabulka č. 16: Přehled o stavech peněžních fondů GJŠ (v Kč) Název peněžního fondu Fond rezervní Investiční fond Fond odměn FKSP Celkem

Stav k 1.1.2007

Stav k 31.12.2007

218 394 503 547 23 048 122 908 867 897

201 039 292 919 55 210 151 133 700 301

Finanční krytí k 31.12.2007 185 817 292 919 55 210 121 437 655 382

Zdroj: Závěrečný účet rozpočtu Olomouckého kraje za rok 2007.

Rezervní fond

Stav rezervního fondu na počátku kalendářního roku 2007 činil 218 394 Kč. Část fondu byla tvořena přídělem ze zlepšeného výsledku hospodaření a část poskytnutými peněžními dary, granty a účelovými příspěvky ve výši celkem 55 188 Kč. Prostředky z fondu posloužily zejména na dofinancování oprav, jež už nebylo možné krýt rozpočtem zřizovatele, dále na cestovné, služby a mzdy. Celkově se z fondu použilo tedy 72 543 Kč.

Investiční fond

Investiční fond měl k 1.1. 2007 počáteční zůstatek 503 547 Kč. Zdrojem tvorby fondu byly odpisy dlouhodobého majetku, které se týkaly jak činnosti hlavní, tak i doplňkové. Jednalo se o částku 925 917 Kč. Odpisy byly v roce 2007 kryty příspěvkem zřizovatele ve výši 878 000 Kč. Gymnázium bylo povinno odvést zřizovateli z investičního fondu příspěvek na odpisy ve výši 50 %, tj. 439 000 Kč. Rada Olomouckého kraje schválila požadavek gymnázia na užití finančních prostředků z investičního fondu na pořízení dlouhodobého majetku celkově za 697 545. Největší část (415 000 Kč) si vyžádalo vybudování streetballového hřiště s umělou trávou. Následně žádalo ještě GJŠ o rozšíření čerpání na úpravu okolí hřiště, jako odpočinkové zóny. Rada Olomouckého kraje žádost potvrdila a gymnáziu byly navýšeny prostředky o 45 000 Kč. Konečný zůstatek fondu byl kryt finančními prostředky v plné výši. Fond odměn

K 1.1. 2007 byl stav fondu odměn 23 048 Kč. Za uplynulé účetní období byl navýšen přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku ve výši 65 331 Kč. Z fondu

43

bylo čerpáno celkem 33 169 Kč, a to na odměny a na překročení prostředků na platy. Stav fondu k 31.12. 2007 tvořil 55 210 Kč a byl tak plně kryt finančními prostředky.

Fond kulturních a sociálních potřeb

Počáteční stav roku 2007 představoval 122 908 Kč. Základní příděl do FKSP obnášel 377 435 Kč a měl podobu převodu ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů. Čerpaná částka dosáhla 349 210 Kč, byla využita na pořízení hmotného majetku, rekreaci, kulturu, tělovýchovu a sport, penzijní připojištění, příspěvek odborové organizaci, dary při výročích a příspěvek na stravování zaměstnanců, který byl nejvyšším (177 150 Kč).

4.2.6

Záměry hospodaření v budoucnosti Hlavním cílem hospodaření zůstává v současné době plnění stanovených úkolů

nejefektivnějším způsobem tak, aby bylo dosaženo vyrovnaného rozpočtu. Škola také dlouhou dobu usiluje o získání prostředků na nutné investice. Jednou z nejnaléhavějších je zateplení přístavby, kde se nacházejí učebny a kabinety. Tenké zdivo způsobuje silné ochlazování v zimě a v létě nepříjemné prohřívání. Tyto podmínky jsou pro žáky i učitele nesnesitelné. Součástí zateplení je také plánována výměna nevyhovujících oken. Předpokládaná částka na adaptaci je vyčíslena na 5,5 mil. Kč. Renovace oken je potřebná i v aule, která se nachází v historické části budovy a nezbytností je také provedení nové elektroinstalace a osvětlení ve třídách (cca 2 mil. Kč). Studenti by si zasloužili vyměnit v učebnách zastaralé lavice a židle, jež nesplňují zákonné předpisy o

hygieně

vyučovacího

procesu,

za

nové

sestavy

nastavitelného

nábytku

(cca 1,66 mil. Kč). Následně by také chtěla zavést docházkový systém s čipy (cca 90 tis. Kč) a nadstavbový systém SafeQ pro kontrolu a řízení tisků (cca 130 tis. Kč).

4.2.7

Návrhy na zlepšení financování školy Po prostudování materiálů o GJŠ jsem získala přehled o množství peněžních

prostředků, plynoucích do jednotlivých oblastí. Nyní se pokusím vytvořit souhrnný přehled výše nejhlavnějších získaných dotací a příspěvků, pokud se jeví jako nedostačující, dovolím si provést odhad, kolik by jich bylo ještě zapotřebí.

44

Tabulka č. 17: Návrh na zvýšení dotací (v Kč) Dotace

Stav v roce 2007 18 244 000 806 000 2 571 4 583 000 19 706

Platy Zvýšení počtu vyučovacích hodin DVPP Příspěvek na provoz Dotace na SIPVZ

Doporučené navýšení 0 0 60 000 9 380 000 70 294

Zdroj: Autor

Finanční prostředky, které dostalo GJŠ v roce 2007 na platy, činily 18 244 000 Kč. Dle mého názoru prostředky relativně stačí. Veškeré platy jsou přidělovány podle stupnic platových tarifů, které jsou odvozeny od platových tříd a platových stupňů. Platových tříd je šestnáct a platových stupňů je dvanáct, jež jsou určeny podle počtu let započitatelných do praxe. V době nástupu získávají pedagogové automaticky 11. platovou třídu, teprve po prvním roce praxe jsou převedeni do 12. platové třídy. Výše platu v jednotlivých platových třídách a stupních lze nalézt v Příloze č. 2 k nařízení vlády 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Gymnázium se zapojilo do rozvojového programu „Podpora zvýšení počtu vyučovacích hodin v oborech vzdělávání gymnázií“, z něhož získalo za rok 2007 celkem 806 000 Kč. Finanční prostředky na tyto hodiny navíc nelze již nijak navyšovat, jelikož jsou od počátku roku 2008 zařazeny do normálního vzdělávacího programu a s jejich náklady je počítáno. V rámci DVPP obdrželo GJŠ peněžní prostředky pouze na přípravu pedagogů na novou maturitní zkoušku ve výši 14 098 Kč, ale z toho muselo 11 527 Kč vrátit, protože mu dotace byla poskytnuta až ke konci hospodářského roku, čili získalo ve skutečnosti jen 2 571 Kč. Pravděpodobně se přerozdělování prostředků někde zdrželo. V souvislosti s tím, že škola poskytuje učitelům další vzdělávání v rozličných oblastech jejich pedagogické činnosti, doporučila bych v příštích letech navýšit dotaci alespoň o 60 000 Kč. Byly by jí uhrazeny specificky zaměřené semináře, kurzy a stáže určené pro učitele, vedení školy či výchovného poradce. Školení, kterých se pedagogičtí pracovníci účastní, musí být vždy předem nasmlouvány. Škola tedy dopředu neví, jestli

45

na ně vůbec peněžní prostředky získá a zda je nebude muset nakonec uhradit sama. Proto by bylo vhodné jí tuto dotaci poskytovat již na začátku roku. GJŠ získalo příspěvek na provoz ve výši 4 583 000 Kč, což je velmi málo. Chybí mu totiž peníze na rozsáhlé opravy budovy samotné a interiéru školy. Z tohoto důvodu bych navrhovala navýšit příspěvek o 9 380 000 Kč. V rámci SIPVZ bylo gymnáziu poskytnuto pouze 19 706 Kč, které využilo na zaplacení provozu internetu. Škola má uzavřenou smlouvu s Kabelovou televizí Přerov, jež mu poskytuje připojení k internetu za 7 500 Kč měsíčně. Proto bych považovala za příhodné, kdyby byly škole kompletně hrazeny náklady spojené s poplatky za internet a zvýšení této dotace o 70 294 Kč.

46

5

Závěr Východiskem bakalářské práce mi bylo vypracování teoretické části, které

vyžadovalo prostudování příslušných zákonů, vyhlášek, směrnic a odborných publikací, týkajících se školství. Teprve následně jsem se mohla zabývat financováním škol zřizovaných Olomouckým krajem a příkladem konkrétního subjektu, Gymnáziem Jakuba Škody v Přerově. Postupně jsem pronikala do celého systému financování, zaměřila jsem se na hospodaření jednoho kalendářního roku, popřípadě jsem prováděla srovnání s lety minulými. Z uvedeného hospodaření GJŠ je vidět, že škola svůj rozpočet sice dobře spravuje a dokáže se ním vyjít, vyskytují se však oblasti, ve kterých by bylo potřeba více finančních prostředků, aby gymnázium mohlo lépe plnit své výchovně vzdělávací cíle. Škola pociťuje největší nedostatek finančních prostředků především na provoz. Již po několik let žádá každým rokem Olomoucký kraj o prostředky na zateplení přístavby. Tak rozsáhlou a finančně náročnou opravu není totiž možné bez účelové dotace uskutečnit. Požadavku nebylo bohužel doposud vyhověno, i přesto, že jejím vlastníkem je kraj sám. Situace není snadná ani pro školu, ani pro jejího zřizovatele. Možná, že by zřizovatel měl lépe znát nejen budovu školy, ale i podmínky v ní. Domnívám se ale, že kraj vychází vstříc v rámci svých možností, zároveň je nutné vzít v úvahu disproporci mezi ochotou zřizovatele pomoci škole a možnostmi, které mu dává krajský rozpočet. Na sponzory se škola spolehnout nemůže, ti se do školského resortu právě nehrnou. Zřizovatel nemá povinnost přispívat škole nad rámec vymezený zákonem. Příspěvek na přímé neinvestiční výdaje by GJŠ uvítalo také vyšší. Učebnice a učební pomůcky postupně zastarávají a je potřeba je obnovovat, což se bez financí neobejde. Gymnázium se v této oblasti snaží šetřit, ale dlouhodobé zanedbání by se mohlo projevit na kvalitě výuky. Všeobecně je známo, že školství chybí finance na pomůcky, učebnice, DVPP a informační a komunikační technologie (dále jen ICT). Jde o problém, který trvá řadu let. Ve sféře DVPP a dovybavování gymnázia nezbytnými pomůckami by mohly pomoci peněžní prostředky z Evropské unie. Škola by si mohla zažádat o granty, které jsou financovány evropskými fondy, z nichž je pro školství klíčový Evropský sociální fond. Projekty ovšem znamenají vždy práci navíc a pomůcky, které by se z nich

47

kupovaly, by musely s touto prací souviset. Co se týká ICT, i tady existuje možnost využít finance z Evropské unie. Jde o oblast, kterou mají všechny kraje ve svých záměrech zařadit do svých globálních grantů, tam se tedy může GJŠ pokusit získat prostředky navíc. Až budou vyhlášeny vzdělávací programy Evropské unie, gymnázium si jistě nenechá ujít příležitost a aktivně se do nich zapojí. Často diskutovanou otázkou současné doby jsou nedostatečné platy učitelů. Ale ohlédneme-li se na výše mzdových nákladů GJŠ v několika uplynulých letech, musíme konstatovat, že náklady rok od roku rostou. Každý rok přináší navýšení nákladů o více než jeden milion korun. Zaujalo mě hospodaření s peněžními fondy. Na první pohled se zdá, že by bylo pro gymnáium příznivější, kdyby nemusela být tvorba a čerpání peněžních fondů schvalována zřizovatelem a mohlo si o nich rozhodovat samo, nakládat s nimi dle svého uvážení a potřeby. Škola by se necítila tak svázaná. Ale souhlas zřizovatele je nesporný, protože pokud by nastala situace a neuvážeností by zůstalo ve fondech nedostatečné množství finančních prostředků, tak by to mohlo mít negativní dopad na rozpočet kraje. Pokud bych měla škole doporučit, jak by si mohla svou vlastní iniciativou získat více finančních prostředků, uvažovala bych o oblasti doplňkové činnosti. Ne všechny školy ji provádějí, v Olomouckém kraji je jich jen polovina a GJŠ patří mezi ně. Okruhy jeho doplňkové činnosti jsem podrobně prostudovala a zjistila, že tato činnost je ve srovnání s jinými středními školami velmi různorodá a mnohočetná. Pedagogičtí pracovníci gymnázia jsou velmi aktivní a využívají každé příležitosti, jak vylepšit finanční situaci školy. Iniciativa se vyplatí, poněvadž získané prostředky jsou nakonec využity na rozvoj činnosti hlavní. V rámci doplňkové činnosti pořádá GJŠ přípravné kurzy FCE. Protože ze své vlastní zkušenosti dobře vím, že má škola velmi kvalifikované vyučující cizích jazyků, nejen angličtiny, doporučovala bych proto rozšířit tuto prospěšnou vzdělávací činnost i na ostatní cizí jazyky, jejichž výuka má na škole vynikající úroveň. Vhledem k tomu, že gymnázium poskytuje všeobecné středoškolské vzdělání, myslím si, že okruhy doplňkové činnosti jsou maximálně zastoupeny. Rezervy bych viděla pouze ve zintenzivnění činnosti, což by však vyžadovalo vložení další práce a času navíc ze strany učitelů. Kdyby kapitola 333 MŠMT disponovala dostatečným množstvím financí, považovala bych za ideální, aby byly gymnáziu navýšeny finanční prostředky zhruba

48

o jednu třetinu, tím by se vyřešily všechny jeho tíživé problémy. A navíc se domnívám, že dobře financovaná škola je zárukou její kvality. Současný stav financování škol, kdy provozní náklady hradí zřizovatel a přímé výdaje, hlavně platy, pomůcky a vzdělávání učitelů kryje stát prostřednictvím krajských úřadů, je vyhovující. Různé neuváženosti je sice třeba stále dolaďovat, nicméně jde o celkem stabilizovaný systém a neexistují důvody k tomu, aby byl změněn. Chtěla bych zdůraznit, že stát by měl být tím, kdo zaručí srovnatelnou kvalitu a srovnatelnou přístupnost ke vzdělání. Dvouzdrojové financování pokládám za základní pilíř stability této důležité oblasti veřejných služeb.

49

6 6.1

Použitá literatura a jiné zdroje Literatura

[1]

DUBEN, R. Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. 325 s. ISBN: 80-245-0049-3.

[2]

FRANCOVÁ, E. Financování školství a školy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 45 s. ISBN: 80-244-0801-5.

[3]

GADASOVÁ, D. Veřejná správa, část zvláštní (vybrané úseky). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. 245 s. ISBN: 80-7067-951-4.

[4]

HALÁSEK, D., SKŘÍDLOVSKÁ, E. a další. Veřejný sektor. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 1999. 273 s. ISBN: 80-7078-717-1.

[5]

HYÁNEK, V., PROUZOVÁ, Z., ŠKARABELOVÁ, Z. a kol. Neziskové organizace ve veřejných službách. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 293 s. ISBN: 978-80-210-4423-4.

[6]

JURČÍK, R., MERVARTOVÁ, J. Správní právo hmotné. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 181 s. ISBN: 80-7157-931-9.

[7]

JURNÍKOVÁ, J. a kol. Správní právo zvláštní část. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 399 s. ISBN: 80-210-3417-3.

[8]

KÁŇA, P. Základy ISBN: 80-7225-139-2.

[9]

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI Publishing, s.r.o., 2002. 441 s. ISBN: 80-86395-21-9.

veřejné

správy.

Ostrava: Montanex, 2004.

302

s.

[10] PILNÝ, J. Ekonomika veřejného sektoru. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2005. 202 s. ISBN: 80-7194-728-8. [11] POLIÁN, M. Organizace a činnost veřejné správy. Praha: Prospektrum, 2001. 342 s. ISBN: 80-7175-098-0. [12] REKTOŘÍK, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. 309 s. ISBN: 978-80-86929-29-3. [13] REKTOŘÍK, J. a kol. Ekonomika veřejného sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 1999. 219 s. ISBN: 80-210-2045-8. [14] SKULOVÁ, S. a kol. Správní právo zvláštní část. Brno: Masarykova univerzita, 1999. 280 s. ISBN: 80-210-2051-2.

50

[15] S Evropským sociálním fondem k inovacím vzdělávání: výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy České republiky v roce 2006. Díl I., Vzdělávání v roce 2006 v datech. Praha: ÚIV – Divize nakladatelství Tauris, 2007. 108 s. ISBN: 978-80-211-0538-6. [16] SVOBODA, I., MARINČÁK, M. Správní řízení a finance v životě školy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 69 s. ISBN: 978-80-244-1827-8. [17] ŠELEŠOVSKÝ, J. a kol. Cvičebnice otázek ze základů veřejné ekonomiky, veřejné správy a regionální politiky. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 141 s. ISBN: 80-210-2758-4. [18] Věstník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 2006, roč. 63, sešit 2.

6.2

Právní předpisy

Směrnice MŠMT č.j.: 28 768/2005-45, kterou se stanoví závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu. Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech. Vyhláška Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

6.3

Internetové zdroje

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. http://www.msmt.cz Olomoucký kraj. http://www.kr-olomoucky.cz Ústav pro informace ve vzdělávání. http://www.uiv.cz

51

6.4

Jiné zdroje

Principy rozdělování dotace na přímé náklady na vzdělávání pro školy a školská zařízení Olomouckého kraje zřizovaná krajem a obcemi na rok 2007. Rozpis rozpočtu přímých nákladů na rok 2007 na jednotlivé školy a školská zařízení zřizované Olomouckým krajem. Výroční zprávy o hospodaření Gymnázia Jakuba Škody, Přerov za rok 2004, 2005, 2006, 2007. Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji. Školní rok 2005/2006. Olomouc: Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor školství, mládeže a tělovýchovy, 2007. Zásady řízení příspěvkových organizací zřizovaných Olomouckým krajem. Závěrečný účet rozpočtu Olomouckého kraje za rok 2007.

52

7

Seznam zkratek

ČSI

Česká školní inspekce

DVPP

Další vzdělávání pedagogických pracovníků

FCE

First Certificate in English

FKSP

Fond kulturních a sociálních potřeb

GJŠ

Gymnázium Jakuba Škoda

ICT

Informační a komunikační technologie

LAN

Local Area Network

MF

Ministerstvo financí

MP

Mzdové prostředky

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

ONIV

Ostatní neinvestiční výdaje

OON

Ostatní osobní náklady

OŠMT

Odbor školství, mládeže a tělovýchovy

SIPVZ

Státní informační politika ve vzdělávání

SOŠ

Střední odborná škola

SOU

Střední odborné učiliště

53

8

Příloha

Příloha č. 1: Formulář vyúčtování účelových dotací

Příloha č. 1a

Název příspěvkové organizace: Adresa: IČO: Finanční vypořádání dotací poskytnutých krajům

Část A. Finanční vypořádání dotací ze státního rozpočtu podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 551/2004 Sb. s výjimkou dotací poskytnutých na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie v Kč Účelový znak

Ukazatel

Poskytnuto k 31.12.2006

a

b

1

A.1. Neinvestiční dotace celkem 33353

33122

v tom: Přímé náklady na vzdělávání celkem v tom: platy : OON : ONIV(ZP,SP,FKSP,UP,cestovné,.) z toho Rozvojový program podpory vzděl.v gymnáziích celkem v tom: platy : ONIV Program sociální prevence a prevence kriminality celkem v tom: OON : ONIV

33160

Projekty romské komunity celkem v tom: platy : OON : ONIV

33163

Program protidrogové politiky celkem v tom: OON : ONIV

33166

Soutěže celkem v tom: OON : ONIV

33210

Spolupráce s francouzskými, vlámsk. a španěl.školami celkem Podpora výuky méně vyučovaných cizích jazyků celkem v tom: platy : pojistné : FKSP

33245

Státní informační politika - neinvestice celkem v tom: OON

33192

54

Použito k 31.12.2006

Vratka nevyčerpané dotace

2

3=1-2

: pojistné : ONIV 33339

33346 33429

33430

33457

Program podpory vzdělávání národnostních menšin celkem v tom: osobní náklady(platy,OON,ZP,SP,FKSP,autor.smlouvy) : ONIV Účelové neinv.dotace na nákup učebních pomůcek celkem Podpora DVPP zabezpeč. vzděl. zařízeními zřiz.kraji celkem v tom: platy : OON : ONIV DVPP- zpřístupnění pracovníkům ZŠ s ročníky I.st. celkem v tom: platy : OON : ONIV Asistenti pedag.pro děti,žáky a studenty se sociál.znevýh.celkem v tom: platy : pojistné : FKSP

33487

33625 33714

Náhrad.stravov.dětí, žáků a stud. kraj. a obec.školství celkem

A.2. Investiční dotace celkem v tom: Státní informační politika - investice celkem Účelové investiční dotace na nákup učebních pomůcek celkem

A.3. Dotace celkem (A.1.+ A.2.) Vysvětlivky: V tabulce budou uvedeny pouze údaje o dotacích, které nejsou součástí financování programů reprodukce majetku (ISPROFIN) ve sloupci b) se jednotlivým titulem rozumí stanovený účel, na který byla poskytnuta dotace sloupec 1 - uvádí se výše dotace převedené poskytovatelem na účet příjemce do 31.12.2006 sloupec 2 - uvádí se výše skutečně použitých prostředků z poskytnuté dotace k 31.12.2006 sloupec 3 - uvádí se vratka dotace při finančním vypořádání; rovná se sloupec 1 minus sloupec 2

Sestavil:

Kontroloval: Datum a podpis:

Datum a podpis: E-mail: Tel.:

55