pro záměr Cyklostezka Ploučnice

Hodnocení vlivu záměru na evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 podle §45i zákona 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění

pro záměr Cyklostezka Ploučnice Objednatel: Ústecký kraj Velká hradební 3118/48, 402 00 Ústí nad Labem zastoupený Ing. Jiřím Šulcem, hejtmanem Ústeckého kraje IČ: 70892156, DIČ: CZ 70892156 Zástupce pro jednání : Ing. Jiří Válka, vedoucí oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu Ústeckého kraje Zpracovala: RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň 603 39 94 87, e-mail: [email protected]

Duben 2008

Hodnocení vlivu záměru na evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 podle §45i zákona 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny

pro záměr

Cyklostezka Ploučnice

Název záměru: Cyklostezka Ploučnice Druh stavby: Komunikace – cyklostezka, liniová stavba Umístění záměru: Ústecký kraj Katastrální území: Děčín – Staré Město, Děčín, Březiny u Děčína, Malá Veleň, Benešov nad Ploučnicí, Františkov nad Ploučnicí, Oldřichov nad Ploučnicí, Starý Šachov

Objednatel, zadavatel DÚR: Ústecký kraj, Velká hradební 3118/48, 402 00 Ústí nad Labem zastoupený Ing. Jiřím Šulcem, hejtmanem Ústeckého kraje, IČ: 70892156, DIČ: CZ 70892156 Zástupce pro jednání : Ing. Jiří Válka, vedoucí oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu Ústeckého kraje

Zhotovitel DÚR: Ing. Vladimír Budinský, Obvodová 742/18, Ústí nad Labem 400 01, IČ 13470108, DIČ CZ530116080

Zpracovala: RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň Kontakt: 603 39 94 87, e-mail: [email protected] Autorizovaná osoba pro zpracování hodnocení podle §45i zákona 114/1992 Sb. (číslo rozhodnutí MŽP: 630/2542/05)

Datum zpracování: duben 2009

____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 2 ze 45

Obsah 1. Úvod ………………………….………………………………………………………………………….4 2. Popis záměru ve vztahu k možnému ovlivnění ekosystémů ……………….……………….……5 2.1. Lokalizace ……………………………………………..…………………………………….….……5 2.2 Charakteristika záměru vzhledem k možnému ovlivnění ekosystémů …………………..……..5 2.3. Navržené varianty ……………………………………………….……………….…………………10 3. Lokalizace záměru ve vztahu k soustavě NATURA 2000 .......................................................10 3.1. Identifikace dotčených lokalit .................................................................................................10 3.2 Popis dotčených evropsky významných lokalit

....................................................................12

3.2.1. Evropsky významná lokalita CZ0513505 - Dolní Ploučnice …………………………………..12 3.2.2. Evropsky významné lokality CZ0424111 - Labské údolí , CZ0513506 - Horní Ploučnice, CZ0423507 - Horní Kamenice …………………………….12 3.3.Popis dotčených předmětů ochrany ………………………………………………………….……14 4. Hodnocení vlivů záměru na evropsky významnou lokalitu „Dolní Ploučnice“ ………………..….15 4.1 Vyhodnocení úplnosti podkladů …………………………………………………………..……..…15 4.2 Identifikace potenciálních negativních vlivů realizace záměru …………………………….……16 4.3. Popis předpokládaných vlivů záměru ……………………………………………………………..17 4.4. Popis ekoetologických nároků předmětů ochrany v souvislosti s předpokládanými vlivy záměru…………………………………………………………….……….20 4.5. Vyhodnocení vlivů realizace návrhu „Cyklostezky Ploučnice“ na Evropsky významnou lokalitu Dolní Ploučnice ………………………………………………………………………………….….….21 4.6. Vyhodnocení vlivů záměru na celistvost lokality …………………………………………..………33 4.7. Vyhodnocení kumulativních vlivů - vlivy na celistvost lokalit soustavy Natura 2000………...…34 4.8. Vyhodnocení možných přeshraničních vlivů…………………………………………………………35 5. Souhrnné vyhodnocení vlivů realizace návrhu na EVL Dolní Ploučnice……………………..……..35 6. Závěr ……………………………………………………………………………………………….………36 7. Literatura a podklady………………………………………………………………………………….…..36 Seznam příloh


1. Úvod Cílem předloženého hodnocení je posouzení dopadu přímých nebo nepřímých vlivů které by mohly nastat realizací záměru „Cyklostezka Ploučnice“, na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000. Stanoviskem Správy Chráněné krajinné oblasti České Středohoří, jako příslušného orgánu ochrany přírody, ze dne 11. 6. 2008, č. jednací 03331/CS/D/08, nebyl pro tento záměr vyloučen významný vliv na evropsky významné lokality na území CHKO České Středohoří. Povinnost vypracování posudku vyplývá z ustanovení §45i Zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Záměr byl k posouzení předložen ve stupni dokumentace pro územní řízení. V průběhu zpracování hodnocení byla k původně předloženému záměru zpracovatelem dokumentace vypracována „příloha 1/EVL“. Smyslem zpracování této přílohy měla být úprava původního návrhu ve smyslu navržených zmírňujících opatření, které by vedly ke zmírnění negativního vlivu záměru pod významnou úroveň. Výsledky předloženého hodnocení zahrnují posouzení vlivů záměru na lokality soustavy Natura 2000 po aplikaci návrhů obsažených v „příloze 1/EVL“, která je nedílnou součástí dokumentace k územnímu rozhodnutí. K hodnocení byly použity následující podklady: ■ Projektová dokumentace pro územní řízení na akci „Cyklostezka Ploučnice“ v trase Děčín – Starý Šachov v celkové délce cca 17 km (zpracoval ing. Vladimír Budinský, Obvodová 742/18, Ústí nad Labem 400 01, březen 2008). ■ Příloha č. 1/EVL, jako nedílná součást dokumentace k územnímu rozhodnutí (zpracoval ing. Vladimír Budinský, Obvodová 742/18, Ústí nad Labem 400 01, květen 2009). ■ Vlastní terénní šetření ■ Datové podklady mapování biotopů a druhů © AOPK ČR 2009 ■ Přílohy Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit ■ Odborné a vědecké publikace uvedené v seznamu literatury ■ Konzultace se specialisty společnosti Alka Wildlife, kteří se zabývají výzkumem biologie, ekologie a etologie vydry říční. Jedná se o autory záchranného programu a plánu péče o vydru říční v ČR a členy pracovní skupiny pro vydru říční. Podílí se rovněž na výzkumu populací vydry říční ve střední Evropě. Konzultace k etoekologickým nárokům, prostorové aktivitě a aktuální hustotě populací vydry říční v České republice laskavě poskytli Mgr. Lukáš Poledník, Ph.D. (člen IUCN Otter Specialist Group), Mgr. Kateřina Poledníková a RNDr. Aleš Toman. ■ Konzultace s autorizovanými osobami na hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000. Informace k dosavadním zkušenostem výstavby cyklostezek, jejich technického řešení a vlivů na ekosystémy laskavě poskytl RNDr. Ondřej Bílek.


■ Konzultace se členy výkonného výboru České mountainbikové asociace. Informace k problematice cyklistiky v souvislosti s novodobým trendem budování cyklostezek silničního charakteru i ve vztahu k přírodním trasám laskavě poskytli Ing. Hana Hermová, Ph.D. a ing. Petr Slavík. ■ Konzultace s odborníky z Centra dopravního výzkumu v Brně. Informace k problematice cyklistiky a povrchů cyklostezek laskavě poskytli ing. Jiří Galatík a ing. Jaroslav Martinek. ■ Konzultace s odborníky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a s příslušnými orgány státní správy. Závaznými právními předpisy byly Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, Zákon č. 100/2001 o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, přílohy Směrnice 92/43 EHS.

2. Popis záměru ve vztahu k možnému ovlivnění ekosystémů 2.1. Lokalizace Posuzovaný úsek cyklostezky leží v Ústeckém kraji, mezi městem Děčín a obcí Starý Šachov. Navržená stavba vede po existující cyklotrase č. 251, která je v celé délce cyklisticky sjízdná a dopravně značená. Délka navrženého úseku činí cca 17 km. Většina trasy vede po březích nebo nivou řeky Ploučnice, v prostoru ohraničeném silnicí č. 262 (Česká Lípa – Děčín) a železniční tratí č. 082. V dílčích úsecích, které byly pro realizaci projektu v blízkosti řeky neprostupné, je stavba vedena výše ve svahu údolí Ploučnice. Záměr spadá do území Chráněné krajinné oblasti České středohoří a v podélné linii protíná Evropsky významnou lokalitu Dolní Ploučnice.

2.2. Charakteristika záměru vzhledem k možnému ovlivnění ekosystémů Z hlediska dopadu na ekosystémy představuje navržený záměr trvalou liniovou novostavbu. Jedná se o přestavbu stávající, povětšinou přírodní cesty podél Ploučnice (cyklotrasy č. 251), na dopravní silniční těleso s rozšířenou vozovkou a se zpevněným povrchem. Začátek výstavby je plánován v roce 2009-10. Podstatu ovlivnění ekosystémů lze spatřovat ve výstavbě a existenci zpevněné vozovky, která má procházet podél břehů a nivou Ploučnice. Vliv provozu cyklistů lze považovat za okrajový vzhledem ke skutečnosti, že cykloprovoz na stávající trase č. 251 již existuje a je pro hodnocení výchozím stavem. Potenciální vlivy lze shrnout do následujících okruhů: Redukce rozlohy a fragmentace stávajících biotopů ■ Jízdní pás cyklostezky je navrhován jako zpevněný, povětšinou asfaltový, dlážděný betonovou dlažbou nebo panelový. Alternativně, dle ustanovení přílohy dokumentace č. 1/EVL, byl v dílčích úsecích navržen povrch dle katalogového listu PZ-2, na bázi kaleného štěrku.


■ Šířka vozovky je v celé délce navržena na 3,0 m s krajnicemi o šířce 0,75m. V dílčích, omezených, úsecích je šířka zúžena na 2,5 m s krajnicemi o šířce 0,5m. Celková šířka vozovky z hlediska záboru biotopu činí 4,5 metru, respektive 3,5 metru. Podél trasy jsou rovněž navrženy obrubníky. ■ Výstavba zpevněné vozovky vyžaduje na řadě úseků přeložky inženýrských sítí, které představují navýšení rozsahu zemních prací. Šířka výkopů je navržena na 0,5-0,8 metru. ■ Výstavba zpevněné vozovky vyžaduje odvodnění terénu. ■ Stavba dopravního tělesa vyžaduje v několika úsecích rozšíření prostoru na břehu Ploučnice a v souvislosti s terénními úpravami zpevnění říčního koryta opěrnými zdmi. Tato skutečnost je v rozporu s informací uvedenou v příloze 1/EVL, která uvádí, že k úpravám říčního koryta dojde pouze v Děčíně. ■ Dokumentace uvádí, že v km 1,130 má být trasa vozovky vedena po „nasypaném tělese břehu“. Jedná se o místo úpravy plánované v záměru „Zvýšení ochrany městské zástavby PB hrázemi“ (zpracování DÚR, Hydroprojekt Praha). Informace o charakteru a rozsahu těchto protipovodňových opatření vyplývající z dokumentace k územnímu řízení nebyly pro posouzení vlivů poskytnuty, ani od zpracovatele dokumentace cyklostezky, ani ze strany Hydroprojektu Praha, ani ze strany povodí Labe. V posuzování vlivů výstavby cyklostezky proto nelze ze souvisejících vlivů protipovodňových opatření vycházet, ani není možné tyto záměry hodnotit v rámci kumulativních vlivů.. ■ Stavba dopravního tělesa vedená ve svahu údolí Ploučnice vyžaduje v různých úsecích výstavbu opěrných zdí, které představují další zábor biotopů v nivě nebo přilehlých svazích, narušují přirozenou morfologii nivy a vytváří potenciální migrační překážku. ■ Dokumentace uvádí v souvislosti se stavbou vozovky v několika úsecích nutnost kácení vzrostlých stromů. Nezmiňuje však nutnost odstranění křovinných a dřevinných porostů, včetně tzv. „náletových porostů“, které tvoří dřevinný lem nivy nebo řeky. Kácení stromů a odstraňování křovin, dřevinného a vegetačního krytu, přitom bezpochyby představuje výrazné ovlivnění stávajících biotopů. ■ V dokumentaci jsou zmíněny „odbočky a sportovní úseky“ navazující na posuzovanou trasu cyklostezky, které mají být vedeny podél břehů Ploučnice. Tyto odbočky z hlavní trasy nejsou blíže specifikovány. Dokumentace rovněž nezmiňuje bližší údaje o charakteru, počtu a distribuci zmiňovaných odpočinkových bodů. Je zřejmé, že odbočky cyklostezky i odpočinková stanoviště mohou mít potenciální vliv na cíle ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Navrhovaná cyklostezka má ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 6 ze 45

v Libereckém kraji navazovat na trasu obdobného významu, které bude procházet napříč celým krajem. V posuzované dokumentaci ohledně odboček, odpočívadel a návaznosti trasy v Libereckém kraji, tj. výše proti proudu Ploučnice, existuje pouze odkaz na tzv. „vyhledávací část studie“, která pro potřeby hodnocení vlivů nebyla zpracovatelem dokumentace poskytnuta. ■ Navržená vozovka na březích Ploučnice má kromě cyklistického využití v řadě úseků sloužit pro pojezdy motorových vozidel Povodí Ohře, popř. i pro motorová vozidla vlastníků pozemků. ■ Dokumentace předpokládá v důsledku výstavby cyklostezky navýšení frekvence tranzitních vztahů. Predikci nárůstu frekvence cyklistického ruchu ale dokumentace nevyhodnocuje. Potenciální nárůst rušení v důsledku provozu cyklostezky proto není možné do hodnocení zahrnout. Je ovšem nesporné, že v případě rušení (i ve stávající frekvenci trasy č. 251) by úbytek pobřežních biotopů v důsledku stavby tělesa byl synergicky působícím faktorem . Trasa cyklostezky je v dokumentaci rozdělena do 4 samostatných částí, které je možné realizovat zcela nezávisle:

Úsek A: Děčín – Březiny Do úseku „A“ je v dokumentaci zahrnuta trasa od počátku v Děčíně do 4,828 km, tj. cca před obec Malá veleň. K terénním úpravám je navržena celá délka, tj. celkem 4,828 km trasy. Trasa je v celé délce vedena přímo po břehu řeky. Před koncem úseku, cca v km 4,5 stoupá k silnici č. 262. Do km 3,5 vede podél hranice EVL Dolní Ploučnice, od km 3,5 uvnitř území EVL Dolní Ploučnice. Pro úsek A jsou navrženy následující parametry a zásahy do krajiny: Šířka cesty je navržena na 3 m s krajnicemi o šířce 0,75 m (0,50), ve dvou dílčích úsecích 2,043– 2,302 a 1,705– 1,970 je šířka 2,5m s krajnicemi 0,5m. Celková šířka navržené vozovky činí 4,5m, respektive 3,5 metru. Povrch stezky byl navržen jako asfaltový nebo dlážděný betonem. Alternativně, dle přílohy 1/EVL je v dílčích úsecích navržen povrch na bázi kaleného štěrku. Podél trasy jsou navrženy obrubníky a odvodnění terénu. V dílčích úsecích trasy jsou navrženy přeložky sítí. Přeložky představují rozšíření zemních prací mimo plánovanou šířku vozovky, šířka výkopů je navržena na 0,50-0,80 m. Úpravy říčního koryta a břehů, opěrné zdi: V blízkosti řeky je prostor pro výstavbu cyklostezky na řadě míst natolik omezený, že realizace záměru vyžaduje rozšíření břehů Ploučnice. V souvislosti s rozšířením prostoru břehu pro výstavbu cyklostezky jsou na horním okraji koryta Ploučnice navrženy terénní úpravy a zpevnění říčního břehu.


Pro terénní úpravy a zpevnění říčního břehu jsou navrženy následující kilometrové úseky: 0,866-0,943 (77 m) 0,990-1,037, (47 m) 1,740-1,755, (15 m) 1,762-1,784 (22 m) 2,098-2,183 (85 m) 4,144-4,153 (9 m) 4,467-4,475 (8 m) 3,120-3,135 (15 m) 3,216-3,263 (47 m) 3,340-3,360 (20 m) Celková délka opěrných zdí v úseku A činí cca 345 metrů. V km 1,130 má být trasa vedena po nasypaném tělese břehu v místě úpravy „Zvýšení ochrany městské zástavby PB hrázemi“ (viz výše). Ačkoliv tyto terénní úpravy nejsou blíže specifikovány, mají z hlediska ovlivnění řeky nesporně kumulativní efekt k plánovanému opevňování říčního koryta uvedeného výše. Úprava lávky přes Ploučnici v km 1,690 Úprava se týká schodů na lávce, které budou přizpůsobeny vedení kola resp. pomalé jízdy. Kácení stromů a odstraňování vegetačního a dřevinného krytu. Vozovka má být kromě cyklistické dopravy rovněž pojížděna motorovými vozidly obsluhy a údržby a uživateli pozemků.

Úsek B: Soutěsky - Benešov n.Pl. Do úseku „B“ je v dokumentaci zahrnuta trasa cca od km 6,263, v obci Malá Veleň, do km 9,610, tj. před Benešov nad Ploučnicí. K terénním úpravám je navržena délka cca 2,884km trasy. Zbytek úseku, tj. cca 463 m, vede po stávajících dopravních komunikacích na kterých nejsou navrženy žádné úpravy. Trasa je od počátku v km 6,263 - 7,4 vedena po břehu řeky nebo nivou uvnitř území EVL Dolní Ploučnice. Od km 7,4 - 9,6, vede podél hranice EVL Dolní Ploučnice. Pro úsek B jsou navrženy následující parametry a zásahy do krajiny: Šířka cesty je navržena na 3 m s krajnicemi o šířce 0,75 m. Celková šířka upravené cesty je 4,5m. V několika dílčích úsecích je navrženo rozšíření živičné vozovky k sousedním parcelám vlastníků, nebo zpevněné náběhy na vjezdy na lesní pozemky.


Povrch stezky byl navržen jako asfaltový nebo dlážděný betonem. Alternativně, dle přílohy 1/EVL je v dílčích úsecích navržen povrch na bázi kaleného štěrku. Podél trasy jsou navrženy obrubníky a odvodnění terénu. V dílčích úsecích trasy jsou navrženy přeložky sítí. Přeložky představují rozšíření zemních prací mimo plánovanou šířku vozovky, šířka výkopů je navržena na 0,50-0,80 m. Výstavba opěrných zdí Realizace záměru vyžaduje na řadě úseků opevnění vozovky opěrnými zdmi. Celková délka opěrných zdí v úseku B činí cca 455 metrů. Terénní úpravy na přítocích Ploučnice v km 6,622, 6,718, 8,271 Úpravy spočívají ve výstavbě betonových koryt napříč přes cyklostezku, která mají být překryta příčnými trámy. Vtoková a výtoková část vodoteče má být dlážděná. Objekt je vybaven zábradlím. Délka koryt odpovídá šířce vozovky cyklostezky, šířka je cca 3,5 nebo 4m. Kromě provozu cyklistů a bruslařů je v dílčích úsecích plánována možnost pojezdu motorových vozidel obsluhy území a údržby. Přístup má povolena lesní technika, zemědělské prostředky a vozidla majitelů přilehlých pozemků a nemovitostí.

Úsek C: Benešov n.Pl. - Františkov n.Pl. Do úseku C je v dokumentaci zahrnuta trasa cca od km 10,975, v Benešově nad Ploučnicí, do km 12,895, tj. před Františkov nad Ploučnicí. K terénním úpravám je navržena celá délka úseku, tj. cca 1,920 km trasy. Trasa v celé délce vede podél hranice EVL Dolní Ploučnice, mimo nivní polohu. Pro úsek C jsou navrženy následující parametry a zásahy do krajiny: Šířka cesty je navržena na 3 m s krajnicemi o šířce 0,75 m. Celková šířka upravené cesty je 4,5m. V několika dílčích úsecích je navrženo rozšíření pro výhybny. Povrch stezky byl navržen jako asfaltový. Podél trasy je navrženo odvodnění terénu. Výstavba opěrných zdí Realizace záměru vyžaduje na řadě úseků opevnění vozovky opěrnými zdmi. Celková délka opěrných zdí v úseku C činí cca 208 metrů.

Úsek D: Františkov n.Pl. - Starý Šachov

.

Do úseku D je v dokumentaci zahrnuta trasa od km 14.310 ve Františkově nad Ploučnicí, do km 16.352 ve Starém Šachově. K terénním úpravám je navržena celá délka, tj. celkem 2.042 km trasy. Trasa je od počátku v km 14,310 do cca km 15,6 vedena po pravém břehu uvnitř území EVL Dolní Ploučnice, v úseku cca 15,6 – 16,6 km vede podél hranice EVL Dolní Ploučnice.


Pro úsek D jsou navrženy následující parametry a zásahy do krajiny: Šířka cesty je navržena na 3 m s krajnicemi o šířce 0,75 m nebo na šířku 2,5m s krajnicemi 0,5m. Celková šířka upravené cesty je 4,5m, respektive 3,5 metru. Povrch stezky byl navržen jako asfaltový nebo dlážděný betonem. Alternativně, dle přílohy 1/EVL je v dílčích úsecích navržen povrch na bázi kaleného štěrku. Podél trasy je navrženo odvodnění terénu. V dílčích úsecích trasy jsou navrženy přeložky sítí. Délka přeložek v úseku D činí cca 224 metru. Přeložky představují rozšíření zemních prací mimo plánovanou šířku vozovky. Realizace záměru vyžaduje opevnění terénu výstavbou opěrných zdí suchého zdění. Celková délka opěrných zdí v úseku D činí cca 738 metrů. V blízkosti řeky je navrženo vybudovat zábradlí podél cesty, které má být uložené v nezpevněné krajnici podél původní kamenné opěrné zdi v korytě Ploučnice. Celková délka zábradlí činí 139m (58 m + 81 m). Technické řešení stavby není blíže specifikováno, ale je zřejmé, že výstavba zábradlí by představovala práce v břehové linii řeky a potenciální ovlivnění biotopů. Dokumentace neuvádí skutečnost, že navržené stavební práce vyžadují odstraňování dřevin, křovin a vegetačního krytu. Jedná se o zásah do biotopů, který v souvislosti se stavbou vozovky nelze opomenout. Vozovka má být kromě cyklistické dopravy rovněž využívána motorovými vozidly zemědělské techniky a uživateli pozemků

2.3. Navržené varianty Posuzovaný záměr nebyl předložen ve variantách.

3. Lokalizace záměru ve vztahu k soustavě NATURA 2000 3.1. Identifikace dotčených lokalit a dotčených předmětů ochrany Lokality soustavy Natura 2000 byly z hlediska možných vlivů realizace záměru hodnoceny jako dotčené v případě, že: a) posuzovaný záměr se nachází uvnitř lokality nebo v těsné blízkosti jejích hranic (přímé ovlivnění stavební činností, provozem, apod.) b) posuzovaný záměr svým charakterem výstupů může zasahovat do vzdálenějších lokalit (např. zvýšení turistického ruchu,ovlivnění migrujících předmětů ochrany apod.) Posuzovaný úsek cyklostezky vede po obou březích řeky Ploučnice mezi Děčínem a Starým Šachovem. Trasa cyklostezky téměř v celé délce probíhá skrze Evropsky významnou lokalitu CZ0513505 - Dolní Ploučnice, popřípadě vede po její hranici nebo v její těsné blízkosti. EVL „Dolní Ploučnice“ je vzhledem k lokalizaci záměru přímo dotčenou lokalitou. ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 10 ze 45

EVL Dolní Ploučnice je chráněna pro následující druhy živočichů významné z hlediska evropského společenství (příloha II směrnice 92/43/EHS): losos atlantský (Salmo salar), vydra říční (Lutra lutra), kuňka ohnivá (Bombina bombina). Dotčenými předměty ochrany jsou na říční systém vázané a v dotčené lokalitě se vyskytující druhy losos atlantský a vydra říční. Kuňka ohnivá se dle dostupných informací a terénních šetření v dotčeném území nevyskytovala. Její ovlivnění výstavbou cyklostezky lze vyloučit. Evropsky významná lokalita „Dolní Ploučnice“ výše proti proudu, pod městem Česká Lípa, kontinuálně navazuje na Evropsky významnou lokalitu „CZ0513506 - Horní Ploučnice“. Níže po proudu, pod městem Děčín, leží v rámci kontinuálního říčního systému Evropsky významná lokalita „CZ0424111 Labské údolí“ a Evropsky významná lokalita „CZ0423507 - Horní Kamenice“. Zmíněné evropsky významné lokality leží mimo dosah posuzovaného úseku cyklostezky a nelze tedy předpokládat jejich přímé ovlivnění. Potenciálně by tyto lokality mohly být ovlivněny z hlediska předmětů ochrany, které mají s EVL „Dolní Ploučnice“ společné, tj. druhy losos atlantský a vydra říční. Tyto druhy jsou vázány na celistvý říční ekosystém, mají vysokou prostorovou aktivitu, která v rámci populace přesahuje hranice jednotlivých EVL. Narušením ekosystémových funkcí v dotčeném úseku řeky by tedy mohla být ovlivněna populace těchto druhů v širším území. Vzhledem k tomu, že oba tyto druhy jsou předmětem hodnocení v rámci vlivů na EVL „Dolní Ploučnice“ a vzhledem k tomu, že eventuelně navržená opatření ke zmírnění negativních vlivů budou efektivní i pro tyto vzdálenější lokality, bylo od samostatného hodnocení vlivů na EVL „Horní Ploučnice“ , EVL „Labské údolí“ a EVL Horní Kamenice“ upuštěno. Ve vzdálenosti asi 1,5 km leží Evropsky významná lokalita „CZ0423206 - Dobrná“. Předmětem ochrany je čolek velký. Vzhledem k charakteru stavby a budoucímu provozu cyklostezky a vzhledem k biologickým a ekologickým nárokům předmětu ochrany lze ovlivnění této lokality vyloučit. Další lokality soustavy Natura 2000 leží ve větších vzdálenostech než uvedené lokality a jejich ovlivnění lze vzhledem k charakteru záměru vyloučit.


Tabulka 1: Vyhodnocení dotčených evropsky významných lokalit, ptačích oblastí a předmětů jejich ochrany Lokalita

Předměty ochrany

Vzdálenost

Dotčena Ano/Ne

EVL „Dolní Ploučnice“ (CZ0513505)

Losos atlantský vydra říční kuňka ohnivá

0 km

EVL „Horní Ploučnice“ (CZ0513506)

klínatka rohatá losos atlantský modrásek bahenní modrásek očkovaný přástevník kostivalový vydra říční

EVL „Labské údolí“ (CZ0424111)

Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion, Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p. p. a Bidention p. p.,Evropská suchá vřesoviště, Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Jeskyně přístupné veřejnosti, Bučiny asociace LuzuloFagetum, Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) ,Středoevropské lišejníkové bory Živočichové: bobr evropský losos atlantský vydra říční Rostliny: žabníček splývavý losos atlantský vydra říční

cca 5 km

Ano (záměr leží uvnitř lokality nebo v těsné územní blízkosti) Ano (navazuje bezprostředně výše proti proudu, sdílí stejné ovlivněné předměty ochrany -vydra říční a losos atlantský. Druhy jsou hodnoceny v rámci EVL Dolní Ploučnice) Ano (navazuje níže po proudu, sdílí stejné ovlivněné předměty ochrany -vydra říční a losos atlantský. Druhy jsou hodnoceny v rámci EVL Dolní Ploučnice)

PO „Labské pískovce“ (CZ0421006)

Chřástal polní Datel černý Sokol stěhovavý Výr velký

cca 0.7 km

EVL „Dobrná“ (CZ0423206 )

čolek velký

cca 1.5 km

EVL „Horní Kamenice“ (CZ0423507)

cca 7,5 km

Cca 9 km

Ano (navazuje níže po proudu, sdílí stejné ovlivněné předměty ochrany -vydra říční a losos atlantský. Druhy jsou hodnoceny v rámci EVL Dolní Ploučnice) Ne (vzhledem k charakteru záměru a předmětům ochrany) Ne (vzhledem charakteru záměru a předmětu ochrany)


3.2 Popis dotčených evropsky významných lokalit 3.2.1. Evropsky významná lokalita „CZ0513505 - Dolní Ploučnice“ Evropsky významná lokalita zaujímá rozlohu 779,2812 ha. Územně spadá do Libereckého a Ústeckého kraje a je součástí Chráněné krajinné oblasti České Středohoří. Povodí dolní Ploučnice představuje komplex malých a středně velkých vodních toků podhorského pásma. Ochraně v soustavě Natura 2000 podléhá území související s řekou Ploučnicí od jejího soutoku s řekou Labe v Děčíně až po soutok s řekou Šporkou pod městem Česká Lípa. Páteří lokality je tok řeky Ploučnice protékající v hluboko zaříznutých údolích, která mají místy kaňonovitý charakter. Řeka částečně protéká intravilány menších obcí. V minulosti provedené regulační úpravy postihly přibližně 20-30 % délky území. • Říční ekosystém je cenný pro relativní zachovalost přirozeného toku Ploučnice s kvalitními biotopy štěrkových náplavů s prokysličenou vodou, které jsou významné pro rozmnožování a vývoj juvenilních stádií lososa atlantského. Povodí Ploučnice tvoří důležitou rozmnožovací lokalitu tohoto druhu v rámci celé České republiky. V dotčeném území jsou uváděny rozmnožovací lokality lososa v okolí Benešova nad Ploučnicí. Pro lososa atlantského představuje Ploučnice unikátní lokalitu v rámci ČR, zastoupeno je zde 2-15% celkové populace. • Přirozený charakter vodního toku s vysokými břehy a dostatečnou potravní základnou je stanovištěm pro významnou populaci vydry říční. Podél říčního toku jsou zachovány fragmenty lužních lesů, vlhkých podmáčených luk a bylinných břehových porostů. Porosty doprovodných dřevin jsou relativně úplné a zachovalé. V rámci EVL jsou kromě vodního toku chráněny v širších pásech i úseky přírodních a přírodě blízkých břehů, které jsou pro rozmnožující se populaci vydry říční nezbytné. Kvalita populace vydry říční je v rámci České republiky hodnocena jako velmi významná, zastoupena jsou zde cca 2% celkové populace. Řeka Ploučnice tvoří významný a v současnosti jediný migrační koridor pro šíření německé metapopulace vydry říční do ČR. • Povodí Dolní Ploučnice je jednou z mála lokalit, které v širším regionu obývá kuňka ohnivá. Kuňka ohnivá je vodomilný druh, ve vodě tráví naprostou většinu roku. Mladí jedinci se zdržují ve vodě, žijí podobným způsobem jako dospělí jedinci. Počátkem podzimu žáby vodu opouštějí a migrují k zimním úkrytům. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, a pod. Rozmnožovací lokality kuňky ohnivé nejsou podle dostupných informací a terénních šetření v dotčeném území známy.

3.2.2. Evropsky významné lokality CZ0424111 - Labské údolí , CZ0513506 - Horní Ploučnice, CZ0423507 - Horní Kamenice Uvedené Evropsky významné lokality sdílí s EVL Dolní Ploučnice stejné dotčené předměty ochrany, tj.druhy vydra říční a losos atlantský. Vzhledem k ekoetologickým nárokům obou druhů a jejich ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 13 ze 45

prostorové aktivitě, která přesahuje území jedné evropsky významné lokality, je nutno i tyto sousední lokality považovat za potenciálně dotčené. Vliv na tyto lokality nebude hodnocen separátně, jelikož hodnocení vlivu záměru na dotčené předměty ochrany je zahrnuto v hodnocení vlivu na přímo zasaženou EVL Dolní Ploučnice.

3.3.Popis dotčených předmětů ochrany Losos atlantský (Salmo salar, kód 1106) Rozšíření: Losos atlantský se vyskytuje v evropské a severoamerické části úmoří Severního ledového moře a Atlantského oceánu. Jako anadromní druh vytahuje ke tření do horních toků řek. Na našem území žil až do poloviny minulého století. Od roku 1998 probíhá reintrodukční program, plůdek lososa je vysazován do povodí Kamenice, Ploučnice a Ohře. Na podzim 2002 byl zaznamenán návrat prvních dospělých ryb. Povodí Ploučnice představuje pro lososa atlantského unikátní lokalitu v rámci celé České republiky. Vhodná trdliště, tj. štěrkové plochy s bohatě prokysličenou vodou se v povodí dolní Ploučnice nacházejí především v okolí Benešova nad Ploučnicí. Ekologie a biologie: Losos atlantský je anadromní druh. Rozmnožuje se ve vnitrozemí, v horních tocích řek. Mladí lososi zůstávají v řekách 2 - 6 let. Po této době opouštějí rodný tok a po proudu táhnou do Atlantického oceánu. Po jednom nebo více letech pobytu v moři následuje návrat do vnitrozemí, proti proudu až do horních úseků jejich rodných řek, aby se zde koncem podzimu vytřeli. Jikry jsou rodiči při výtěru zahrabávány do hrubozrnných usazenin dna. Zahrabány v náplavech přečkávají jikry do jara, kdy se líhne plůdek. Mladá juvenilní stádia lososa žijí rovněž zahrabána v hrubozrnných sedimentech v úsecích s dobře prokysličenou vodou. Losos atlantský je během svého života schopen v vykonat až tři tahy na rozmnožovací lokality. Lososi mají přirozenou potřebu vysokého příjmu potravy. V tocích se živí podobnou potravu jako ostatní lososovité ryby, tj. larvami hmyzu a rybami. Z larev hmyzu byly v potravě lososa zjištěny jepice (Baetis, Cloeon), pošvatky (Perla), chrostíci (Hydropsyche, Rhyacophila), muchničky (Simulium), z terestrických druhů např. mravenci. Z hlediska potravní základny jsou pro lososa atlantského nezbytné zachovalé pobřežní porosty vegetace a doprovodných dřevin. Vegetace a dřeviny na březích řek vytvářejí podmínky pro vývoj hmyzu ve vodě i na suchu. Vydra říční (Lutra lutra, kód 1355) Rozšíření V rámci České republiky existuje pouze několik oblastí, které jsou vydrou trvale obývány. Na zbytku území se vydra říční nevyskytuje, nebo pouze přechodně. Trvalé populace žijí v jižních a jihozápadních Čechách, v části Čech středních a na Českomoravské vysočině, Beskydech, Labských ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 14 ze 45

pískovcích a v povodí Ploučnice. Povodí Ploučnice navíc tvoří pro vydru říční významný migrační koridor pro šíření německé metapopulace do České republiky. V dotčeném území byla v rámci síťového mapování populace vydry říční odhadnuta hustota 4 zvířata na jeden mapovací kvadrát, tj. cca na 100km2 (Poledník, 2009, nepublikovaná data). Ekologie a biologie: Druh vázaný na vodní prostředí. Vydra říční patří k živočichům s relativně velkým domovským okrskem. Potravní teritorium u dospělé vydry pokrývá až 28 km vodního toku, během jedné noci dospělí jedinci urazí běžně 10 km. V zimě se mohou potulovat i ve větší vzdálenosti od vody. Vydra říční nemá pevnou dobu páření, mláďata může mít během celého roku. Péče o mláďata trvá téměř jeden rok. Doupata jsou umístěna ve strmých březích nebo pod kořeny stromů, s vchodem vždy pod hladinou. V potravě vydry říční výrazně převažují ryby, doplňkově jsou zastoupeni rovněž obojživelníci, korýši, drobní savci i vodní hmyz. Ohrožena může být mj. znečišťováním vodních toků, regulacemi, devastací pobřežních a nivních biotopů, úbytkem ryb jako potravní základny nebo přímým rušením.

4. Hodnocení vlivů záměru na evropsky významnou lokalitu „Dolní Ploučnice“ 4.1. Vyhodnocení úplnosti podkladů ■ Dokumentace zmiňuje skutečnost, že navrhovaný úsek cyklostezky má mít návaznost napříč celým Libereckém krajem. Odvolává se přitom na dokument „studie Cyklostezky Ploučnice“, který ale nebyl pro toto hodnocení poskytnut. V poskytnutých podkladech navrhovaná trasa končí ve Starém Šachově, respektive pokračuje jako stávající cyklotrasa 251. Vzhledem ke skutečnosti, že výše proti proudu kontinuálně navazuje Evropsky významná lokalita Horní Ploučnice, která má oba dotčené předměty ochrany společné, lze při plánování cyklostezky na území EVL Horní Ploučnice uvažovat o potenciální kumulaci vlivů. Tyto potenciální kumulativní vlivy nebylo možné hodnotit. ■ V dokumentaci je zmíněn plán na vybudování „odboček a sportovních úseků“ vedených podél břehů Ploučnice a navazujících na posuzovanou trasu cyklostezky. Tyto odbočky z hlavní trasy nejsou blíže specifikovány. Dokumentace rovněž nezmiňuje bližší údaje o charakteru, počtu a distribuci zmiňovaných odpočinkových bodů. Je zřejmé, že odbočky cyklostezky i odpočinková stanoviště mohou mít potenciální vliv na cíle ochrany lokalit soustavy Natura 2000. ■ Dokumentace zmiňuje jako související stavbu s cyklostezkou tzv. „plán protipovodňových opatření“ v Děčíně. Akce se měla nacházet ve stupni územního řízení. Upřesnění rozsahu a charakteru zásahů do říčního koryta a břehů Ploučnice, nebylo pro toto hodnocení poskytnuto ani ze strany zpracovatele dokumentace, ani ze strany Hydroprojektu Praha, ani ze strany Povodí Labe, s.p. Vzhledem k této skutečnosti nemohla být protipovodňová opatření zahrnuta do hodnocení. Eventuelní úpravy břehů jsou proto hodnoceny jako primární vlivy výstavby cyklostezky. ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 15 ze 45

■ Dokumentace uvádí, že trasa cyklostezky byla předána k zapracování do územních plánů obcí Malá Veleň a Františkov nad Ploučnicí, ačkoliv do doplňků a změn územních plánů těchto obcí zahrnuta nebyla. Hodnocení vlivů změn územních plánů na lokality soustavy Natura 2000 a SEA probíhalo v roce 2008. ■ Dokumentace uvádí v souvislosti se stavbou vozovky v několika úsecích nutnost kácení vzrostlých stromů. Nezmiňuje však nutnost odstranění křovinných a dřevinných porostů, včetně tzv. „náletových porostů“, které tvoří dřevinný lem nivy nebo řeky. Kácení stromů a odstraňování křovin, dřevinného a vegetačního krytu, přitom bezpochyby představuje výrazné ovlivnění stávajících biotopů. ■ V průběhu zpracování hodnocení byly po dohodě s objednatelem vyhodnoceny požadavky na zmírňující opatření, která by negativní vlivy stavby snížila pod významnou úroveň. Vypořádání těchto zmírňujících návrhů obsahuje zpracovatelem dokumentace dodaná „ Příloha 1/EVL“. Text „Přílohy 1/ EVL“ je v bodě zmiňujícím zásahy do říčního koryta v rozporu s obsahem dokumentace. V ostatních bodech uvádí pouze částečné úpravy povrchu cyklostezky bez odkazu na omezení nebo změnu stavebních technologií a celkových zásahů do terénu, které jsou pro zmírnění vlivů podstatné. Přes uvedené nedostatky lze předloženou dokumentaci výstavby cyklostezky považovat za postačující materiál k vyhodnocení vlivů na cíle ochrany v přímo zasaženém území v EVL Dolní Ploučnice.

4.2 Identifikace potenciálních negativních vlivů realizace záměru Potenciální negativní vlivy lze podle účinku rozdělit jednak na vlivy bezprostředně působící na přírodní biotopy nebo populace druhů, které jsou předměty ochrany (např. odstranění vegetačního krytu, likvidace biotopů, terénní úpravy a pod.), jednak na vlivy působící dlouhodobě, které mají mnohdy nepředvídatelný charakter a v určitých limitních hodnotách mohou během krátkého času destruovat biotopy nebo populace chráněných druhů (např. ovlivnění hydrologických poměrů, fyzikálně chemické změny vlivem odstínění vodního toku, ovlivnění trofické základny skrze změnu biocenologických poměrů, zvýšení turistické zátěže, soustavné rušení, a pod.). Přitom je třeba mít na paměti, že v obou případech se jedná o vlivy ekosystémové, mnohdy kumulativně nebo i synergicky působící a v reálném čase ireverzibilní. Vlivy lze dále klasifikovat na přechodné (např. v důsledku satvebních prací) nebo na trvale působící, v důsledku existence a provozu záměru po dokončení stavby. ■ Vyjádření významnosti negativních vlivů vychází z jejich povahy, intenzity a z délky přetrvávání dopadů na jednotlivé předměty ochrany a na ekologické vazby v jejich životních nárocích i na funkční ekosystémovou celistvost lokalit soustavy NATURA 2000. ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 16 ze 45

■ Samotné hodnocení negativních vlivů vyplývá ze Směrnice 92/43/EHS a z příslušných ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění, které stanovují povinnost státu zachovat stav přírodních stanovišť, druhů rostlin a živočichů ve stavu příznivém z hlediska ochrany a využívání krajiny provádět v rozsahu, který nepovede k narušení ekosystémové celistvosti nebo k narušení životních nároků předmětů ochrany, pro ochranu kterých byla evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast vyhlášena. Tab. 2: Hodnocení významnosti vlivů

Hodnota -2

Nelze vyloučit

Termín

Popis Negativní vliv dle odst. 9 § 45i

Významný negativní vliv

Vylučuje realizaci záměru (resp. záměr je možné realizovat pouze v určených případech dle odst. 9 a 10)

Princip předběžné opatrnosti (precautionary principle)

Riziko významného negativního vlivu

Pokud neexistuje dostatek vědeckých důkazů, na základě kterých by významný negativní vliv mohl být vyloučen, je nutné postupovat stejně jako kdyby existoval

-2

-1

Mírný / zmírnitelný negativní vliv

0

Nulový vliv

?

Nelze vyhodnotit

Omezený/ mírný/ nevýznamný negativní vliv Nevylučuje realizaci záměru, obvykle lze aplikovat zmírňující opatření záměr nemá žádný vliv Pro vyhodnocení nebyly k dispozici adekvátní podklady

4.3. Popis předpokládaných vlivů záměru ■ Cílem posuzovaného záměru je vybudovat zpevněnou vozovku silničního charakteru podél řeky Ploučice. Ačkoli deklarovaným a v příloze č. 1 opakovaně akcentovaným důvodem stavby je umožnění cykloturistiky a sportu, nelze tento cíl považovat za primární, jelikož dotčeným územím v současné době dopravně značená cyklotrasa č. 251 vede a v celém posuzovaném úseku je trasa cyklisticky průjezdná. Pro posuzování vlivů záměru na cíle ochrany EVL Dolní Ploučnice se z tohoto pohledu existence a provoz cyklistů jeví jako okrajový, neboť přítomnost cyklistů využívajících cyklotrasu je de facto výchozím stavem pro posouzení. ■ Stěžejní vliv na ekosystémy by v důsledku realizace záměru měla trvalá liniová novostavba, která na většině úseku liniově odděluje říční koryto od navazující nivy a která prochází přes biotopy druhů, které jsou předmětem ochrany pro něž byla vyhlášena EVL Dolní Ploučnice. Realizací záměru by ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 17 ze 45

došlo k přeměně stávajících přírodních biotopů a redukci jejich rozlohy. Svým charakterem se jedná o záměr se zřetelným dopadem na říční, pobřežní i nivní ekosystémy. Záměr prochází liniově po většině délky území EVL Dolní Ploučnice, pro kterou je klíčovým cílem ochrany zachování a obnova přírodních úseků říčního toku a nivy včetně pobřežní vegetace. ■ Likvidace a omezení rozlohy přírodních biotopů chráněných druhů Navrhovaná výstavba dopravní komunikace představuje trvalý zábor pobřežních a nivních biotopů. Ačkoli se dokumentace odvolává na skutečnost, že navržená trasa probíhá po stávajících cestách a vlivy na krajinu mají být minimální, ve skutečnosti se jedná o tvrdou technickou přeměnu dlouhodobě stabilizovaných přírodních cest na zpevněnou komunikaci vyžadující zábor biotopů, odstraňování vegetačního krytu, odvodnění a liniovou výstavbu opěrných zdí ve svazích i v říčním korytě. Liniová novostavba je vedena uvnitř EVL Dolní Ploučnice nebo po její hranici. V obou případech by omezení rozlohy a změna nivních biotopů by znamenala negativní ovlivnění vydry říční. Přírodní nebo přírodě blízké biotopy na březích jsou nezbytné pro biologické a eko-etologické nároky vydry říční, která kromě pobytu ve vodě vyžaduje i pobyt na suchu, v prostředí s dostatkem úkrytů, bez nepřiměřeného rušení. ■ Změna původních přírodních biotopů Zpevněné povrchy cest představují výrazný zásah do biotopů břehů a niv. Stavby navíc vyžadují odvodnění a např. i přeložky inženýrských sítí, které navyšují zemní práce a zásahy do biotopů. Tuto skutečnost je nutno brát v úvahu nejen uvnitř území EVL Dolní Ploučnice, ale i v úseku, kde vozovka vede po břehu při hranici EVL Dolní Ploučnice (mezi Děčínem a Březinami). Zbytky přírodě blízkých břehů a nivy s dřevinným a vegetačním krytem mají nezastupitelnou ekologicko stabilizační funkci, mohou fungovat jako biokoridory skrze antropogenně pozměněné území, jsou zdrojem biodiverzity v technicky ovlivněném území. Tvoří životně důležitý biotop pro vydru říční. Přeměna přírodních biotopů v důsledku liniové stavby by znamenala zvýšení podílu urbanizovaného území v nivě řeky Ploučnice. Výstavba vozovky podél břehu by liniově propojila stávající zástavbu a de facto by zlikvidovala zbytkové klidové úseky okolo řeky, které jsou pro výskyt vydry říční klíčové.

■ Kácení vzrostlých stromů a odstraňování vegetačního krytu, včetně tzv. „náletových porostů“, které tvoří dřevinný lem nivy nebo řeky. Pobřežní porosty jsou klíčově důležité pro pobytová stanoviště a úkryty vydry říční. Pobřežní vegetační lem je rovněž nezbytný pro vývoj hmyzu, na suchu i ve vodě. Hmyz tvoří potravní základnu mj. pro lososa atlantského a ryby obecně. V navazujících trofických vazbách i pro vydru říční.


■ Fragmentace biotopů Výstavbou zpevněné vozovky podél říčního břehu by došlo k liniové fragmentaci nivního biotopu. V důsledcích přeměny přírodních biotopů by se jednalo o oddělení říčního koryta od navazující nivy. Došlo by ke snížení biodiverzity. Rovněž nelze vyloučit, že zpevněná dopravní komunikace vedená po břehu řeky, by v budoucnu vyžadovala související úpravy koryta řeky, které by dále rozšiřovaly podíl regulací a zkanalizovaných úseků řeky, ovlivněna by mohla být stabilita a celistvost ekosystému. Je třeba mít na paměti, že fragmentace biotopů je typicky synergicky působící a související vliv vzhledem ke snížení rozlohy biotopů. Živočichové vázaní na tyto biotopy zde nacházejí měně bezpečných míst pro pobyt i úkryty a stávají se citlivější k rušení. Ovlivněna by byla vydra říční. ■ Technická úprava břehů (koryta řeky) Technické rozšiřování břehů a opevňování říčního koryta opěrnými zdmi lze považovat za významný zásah do vodních i pobřežních biotopů, při kterém by došlo k drastickému ochuzení stanovištní diverzity, ovlivnění hydrodynamiky toku, s negativním vlivem na biotické vazby včetně vodních živočichů tvořících potravní základnu vydry a lososa. Pro vydru říční představují navržené úpravy ochuzení břehových úkrytů, prakticky vylučuje možnost se v dotčených úsecích dostat na břeh. V souvislosti s opevňěním břehů dochází rovněž k odstranění vegetačního krytu. Vegetace zasahující nad vodu je důležitá jednak pro vydru, jednak pro vývoj hmyzu, který tvoří potravní základnu pro ryby. Ovlivněna může být vydra i losos. Nelze opomenout, že říční tok je dynamický systém, a pobřežní zóna je nedílnou součástí vodního toku. Z tohoto pohledu i v úsecích, kde trasa vozovky vede podél břehu na hranici EVL Dolní Ploučnice, je nutno postupovat obezřetně. Zpevněná vozovka v těsné blízkosti vodního toku představuje riziko budoucích požadavků na technické úpravy koryta (podemílání břehu a stability cesty). ■ Rušení V současnosti prochází dotčeným územím cyklistická trasa č. 251. Přítomnost cyklistů v dotčeném území je tedy pro hodnocení výchozím stavem. Dokumentace předpokládá v důsledku výstavby vozovky navýšení frekvence tranzitních vztahů, predikci nárustu frekvence cyklistického ruchu ale nevyhodnocuje. Potenciální nárůst rušení v důsledku provozu cyklostezky proto není možné do hodnocení zahrnout. Přes to je třeba mít na paměti, že v případě rušení (i ve stávající frekvenci trasy č. 251) by úbytek pobřežních biotopů v důsledku stavby, byl synergicky působícím faktorem. Při likvidaci pobřežních biotopů (úkrytů) v důsledku stavby vozovky, by rušení nabylo zvýšených hodnot i při stávajícím provozu. Vydry využívají úkryty na břehu k odpočinku a spánku. Taková místa musí být chráněná dostatečným vegetačním krytem v dostatečné rozloze (min. 20 m úsek břehu). Při omezení


této pobřežní úkrytové zóny by přítomnost lidí, ale i doprovázejících psů, působila rušivěji než v případě, že pobřežní biotop by byl zachován. Významnou roli může mít potenciální využití „cyklostezky“ pro provoz účelových motorových vozidel nebo chatařů. Vzhledem ke skutečnosti, že EVL DP je ohraničená frekventovanou silnicí a železnicí, by další silnice uvnitř chráněného pásu nivy znamenala zvýšené riziko kolizí se zvířaty i při nízkých frekvencích. Zpevněné a vegetace zbavené povrchy vozovek se snáze prohřívají, přitahují hmyz a s ním další živočichy v navazujících potravních řetězcích (např. obojživelníky, savce). Za potravní nabídkou se pak mohou stahovat i predátoři, včetně vydry říční. Uvažovat je nutno i riziko zneužití vozovky pro provoz motocyklů nebo čtyřkolek, který by dále navyšoval míru popsaných vlivů

4.4. Popis ekoetologických nároků předmětů ochrany v souvislosti s předpokládanými vlivy záměru Vydra říční Využíváním biotopů a prostorovou aktivitou vyder se zabývala řada etologických a ekologických studií. Ačkoli především prostorová aktivita se u studovaných populací vyder v rámci Evropy poměrně lišila, např. v závislosti na konkrétních ekologických podmínkách, na ročním období, na věku či pohlaví zvířat, aj., výsledky radiotelemetrických studií ukázaly, že většina aktivity stálých populací vyder je soustředěna do relativně blízkého okolí řeky, cca do 50 – 100 m. Obzvláště citlivou zónou jsou navíc úseky do cca 10-20m od břehů, kde vydry vyhledávají odpočinková místa. Nezbytnou podmínkou pro tato odpočinková místa je absence rušení a dostatek vegetačního krytu, nejlépe dřevinného doprovodu, křovin a vysokých bylin, který zasahuje až k řece a poskytuje vydrám skrytý a bezpečný pohyb. Tato odpočinková místa si vydry vyhledávají v minimální vzdálenosti 100 – 200 metrů od nejbližšího lidského sídla (Saavedra, 2002). Ačkoliv praxe jak s původními, tak i s reintrodukovanými populacemi ukázala, že vydra říční je adaptabilní druh a je schopna žít i v antropogenně ovlivněném území, zůstávají tyto „klidové zóny“ klíčovým předpokladem pro dlouhodobé přežití dospělých jedinců a pro výchovu a vývoj mláďat. Nutno zdůraznit, že se jedná o úseky limitní. V územích (povodích), kde je vydra říční předmětem ochrany a která jsou evropskou legislativou vymezená pro existenci trvalých, rozmnožujících se populací, které mají stabilizovat existenci druhu v rámci Evropy, by klidové úseky pobřežních niv měly zaujímat podstatně větší délku. Vzhledem k podmínkám v EVL Dolní Ploučnice, kde se podél řeky nachází relativně hustá síť obcí, měst i solitárních lidských sídel a kde se antropogenní tlaky projevují nejen v požadavcích na rozvoj zástavby, ale i v četných požadavcích na technické úpravy říčního koryta a břehů, je jakoukoli výstavbu spojenou s přeměnou biotopů v kritických nivních a pobřežních zónách posuzovat velmi citlivě.


Za hlavní negativní vlivy posuzovaného záměru pro vydru říční lze označit redukci rozlohy nebo likvidaci pobřežních a nivních biotopů, liniovou fragmentaci území, regulace říčního toku. Tyto vlivy úbytku přirozených biotopů a úkrytů by ve společném působení měly synergický efekt na navýšení intenzity rušení, jak ve fázi výstavby, tak při následném provozu cyklostezky. Pro stanovení míry negativního ovlivnění byla uvažována následující fakta: • V rámci síťového mapování populací vydry říční byla v dotčené oblasti zjištěna hustota populace 4 zvířata na jeden mapovací kvadrát (Poledník, 2009, nepublikovaná data). • Úseky A a B procházejí 1 mapovacím kvadrátem. Odhad početnosti vydry říční zde činí 4 zvířata. I za předpokladu, že by výstavbou vozovky došlo k ovlivnění pouze 1 zvířete, vztahovalo by se toto negativní ovlivnění na 25% místní populace. Nutno ale uvažovat, že stavbou by bylo ovlivněno více jedinců, s vysokou pravděpodobností až 100% populace. • Úsek D prochází 1 mapovacím kvadrátem. Odhad početnosti vydry říční zde činí 4 zvířata. I za předpokladu, že by výstavbou vozovky došlo k ovlivnění pouze 1 zvířete, vztahovalo by se toto negativní ovlivnění na 25% místní populace. Nutno ale uvažovat, že ovlivněno by bylo více jedinců, s vysokou pravděpodobností až 100% populace. • EVL Dolní Ploučnice prochází třemi mapovacími kvadráty, odhad velikosti populace činí cca 12 zvířat. I za předpokladu, že by výstavbou vozovky došlo k negativnímu ovlivnění pouze 1 zvířete, vztahovalo by se toto ovlivnění na 8,3% celkové populace v rámci EVL Dolní Ploučnice. Stejně jako v předchozím případě je nutno uvažovat s ovlivněním vyššího počtu zvířat a tedy i s vyšším podílem ovlivněné populace. Řeka Ploučnice, kterou pokrývají dvě na sebe navazující Evropsky významné lokality (EVL Dolní Ploučnice a EVL Horní Ploučnice), je z hlediska stability populace vydry říční v České republice hodnocena jako velmi významná. Řeka a její povodí má rovněž nadnárodní význam pro šíření německé metapopulace vydry říční skrze naše území. Při vyhodnocování potenciálních negativních dopadů na životní prostředí a dotčenou populaci vyder je třeba význam lokality zohlednit a postupovat s odpovídající opatrností. Losos atlantský Negativní ovlivnění lososa atlantského by v souvislosti s realizací záměru mohlo nastat v důsledku technických úprav říčního koryta, které by ovlivnily hydrodynamické poměry v řece a způsobily omezení diverzity biotopů břehů a dna řeky. V důsledku odstranění pobřežního vegetačního krytu by navíc došlo k ovlivnění výskytua vývoje hmyzu, který tvoří potravní základnu pro navazující články potravních řetězců včetně lososa i vydry. Zvažovat je nutno i kumulativní vlivy technických úprav řeky v jiných částech toku. Pro vyhodnocení míry vlivu nejsou popsané činnosti v dokumentaci dostatečně specifikovány. ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 21 ze 45

4.5. Vyhodnocení vlivů realizace návrhu „Cyklostezky Ploučnice“ na Evropsky významnou lokalitu Dolní Ploučnice Úsek "A" Děčín – Březiny Úsek A měří cca 4,8 km. Přibližně 4,5 km z této trasy vede přímo po břehu řeky Ploučnice. Trasa úseku A prochází po hranici nebo skrze území EVL Dolní Ploučnice. Z hlediska říčního a nivního ekosystému prochází trasa územím, které je v současnosti značně antropogenně ovlivněné, tj. mezi zástavbou města Děčín, městskou částí Březiny až k obci Malá Veleň. Jedná se o území masivně zasažené stávající zástavbou, technickými úpravami a regulacemi řeky (např. nedávno provedené regulace v Březinách). Stávající zbytkové fragmenty přírodního nebo přírodě blízkého vodního toku a přilehlých pobřežních a nivních biotopů představují z hlediska vydry říční významné refugium mezi městskou zástavbou, poskytují biotopy vhodné pro pobyt na břehu, odpočinek i úkryty. Z hlediska cílů ochrany lokalit Natura 2000 mají vysoký význam. Nutno mít na paměti, že navržená stavba, která redukuje přírodní pobřežní biotopy, by měla negativní dopady na předmět ochrany vydru říční i v případě, že by k technickým zásahům došlo podél vnější hranice EVL Dolní Ploučnice, tj. cca do 3,5 km trasy vozovky. Z ekosystémového hlediska nelze řeku a pobřežní zónu oddělovat. Vodní tok a břeh, které společně vytvářejí řeku, představují nedělitelný, ekologickými a hydrodynamickými vazbami propojený systém. Vydra říční, pro kterou je chráněn vodní tok, je svými ekoetologickými nároky životně vázaná na přirozenou břehovou linii v přiměřeném rozsahu, tedy minimálně v cca 20 metrů širokém pásu. Výstavba zpevněné vozovky podél břehu by navíc představovala liniovou fragmentaci biotopů, v důsledcích by se jednalo oddělení řeky od navazující nivy a měla by ekosystémově nevratné důsledky s negativním dopadem na vydru říční. Zachování ochranného, 20 metrů širokého pásu podél břehu se jeví vhodné rovněž z hlediska hydrodynamiky vodního toku. Lze předpokládat, že zpevněná dopravní komunikace vedená přímo po břehu řeky by v budoucnu vyžadovala další technické opevňování břehů proti vodní erozi, v jehož důsledku by docházelo k dalšímu omezování pobřežních a říčních biotopů. Vlivy stavby v úseku A lze shrnout do následujících okruhů: ■ Realizace stavby v úseku A vyžaduje „rozšiřování břehů“ a z toho vyplývající opevňování říčního koryta opěrnými zdmi v celkové délce 345 metrů. Rozsah technických úprav představuje cca 7,6% z délky posuzovaného cca 4,5km dlouhého úseku procházejícího podél břehu. V souvislosti uvedeným rozsahem opěrných zdí je nutno uvažovat i potenciální kumulativní efekt při úpravě břehu v kilometru trasy 1,3 . Tato úprava ja v dokumentaci uvedena v souvislosti s plánovným protipovodňovým opatřením. Protipovodňová opatření nebyla blíže specifikována, takže nemohou být blíže hodnocena. ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 22 ze 45

Technické úpravy říčního koryta představují snížení diverzity biotopů břehů a říčního dna, ovlivňují hydrodynamiku toku, omezují biodiverzitu vodních a bentických organismů a mohou se společně s odstraněním pobřežní vegetace představovat úbytek úkrytových možností pro vydru a podílet na snížení potravní nabídky pro lososa atlantského a ryb obecně. V navazujících vazbách mohou představovat negativní ovlivnění potravní nabídky pro vydru říční. Negativní ovlivnění v uvedeném rozsahu lze považovat ze významné. ■ Realizace stavby vozovky v úseku A nevylučuje zemní práce, přeložky kabelů, odstraňování dřevin, křovin a vegetačního krytu uvnitř kritické zóny do 20 metrů od břehu. Tyto zásahy představují redukci rozlohy a liniovou fragmentaci pobřežních a nivních biotopů po celé trase úseku (cca 4,5 km). Negativně ovlivněna by byla vydra říční. Ovlivnění v uvedeném rozsahu lze považovat za významné. ■ V úseku nad 3,5 km trasy je vozovka vedena uvnitř EVL Dolní Ploučnice. Část trasy je vedena po hraně opěrné zdi zkanalizovaného úseku řeky v Březinách. Tento zcela technicky přeměněný úsek řeky a břehu (cca 500 metrů) představuje kumulativní negativní efekt k eventuelnímu ovlivnění biotopů výše proti proudu, kde s výstavbou vozovky je navrženo další opevnění říčního koryta opěrnými zdmi, které by dále rozšiřovalo podíl regulací. Vzhledem k výchozímu stavu je zřejmé, že další zásahy do pobřežních biotopů jsou z hlediska cílů ochrany nepřijatelné. Hodnocení míry vlivu lze vyjádřit i podílem liniového ovlivnění břehu. Šířka území zahrnutého do EVL Dolní Ploučnice se této části trasy pohybuje v rozmezí cca 185 – 465 metrů. Při uvažované šířce vozovky 4 - 4,5m (3m + 2x0,75m nebo 3m + 2x0,5m) by realizace stavby představovala liniovou fragmentaci, redukci rozlohy a přeměnu biotopu v rozsahu cca 1-2 % šířky nivy, včetně opevnění břehů. Při hodnocení vlivu je navíc nutné zvažovat vlivy stavebních prací v důsledku pojezdů stavební mechanizace a vyšší podíl zemních prací v důsledku přeložek kabelů. Nelze rovněž opomenout skutečnost, že v dotčeném pásu nivy spadajícího do EVL Dolní Ploučnice je zahrnuta i stávající zástavba obcí a technicky přeměného úseku, takže ovlivnění přírodních a pro vydru využitelných biotopů by ve skutečnosti představovalo podstatně vyšší procento. Vzhledem k již provedeným negativním zásahům a vzhledem k rozsahu a charakteru plánovaného ovlivnění, by nebylo možné vyloučit významný vliv na vydru říční, negativně by byl ovlivněn i losos atlantský. ■ Při hodnocení vlivů je nutné vzít v úvahu i negativní význam rušení v průběhu stavebních prací podél břehu řeky, které lze z hlediska vydry říční považovat za dlouhodobé a tedy významné, pokud by přesahovalo horizont několika po sobě jdoucích dní. ■ Potenciální rušení způsobené provozem cyklistů a dalších uživatelů vozovky, by bylo v důsledku přeměny biotopů a úbytku úkrytových možností umocněno i při zachování stávající frekvence provozu ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 23 ze 45

cyklotrasy č. 251. Likvidace pobřežních úkrytových biotopů a rušivé vlivy způsobené přítomností lidí i doprovázejících psů, jsou vzájemně synergicky působící faktory, jelikož při nedostatku úkrytových možností nabývají veškeré rušivé vlivy na intenzitě. I za předpokladu, že by výstavbou vozovky nedošlo k navýšení intenzity dopravního ruchu, by stávající ruch měl na vydru říční vyšší negativní dopad. ■ Nezanedbatelným negativním faktorem je rovněž plánované využití cyklostezky pro motorová vozidla. Ačkoli je uvedeno, že pojezdy motorových vozidel budou málo frekventované, nelze vyloučit potenciální kolize se zvířaty. Zpevněné, vegetace zbavené povrchy se snáze prohřívají, přitahují hmyz, za kterým přicházejí další živočichové na vyšších stupních potravního řetězce (např. obojživelníci, savci). V důsledcích mohou představovat riziko i pro vydru říční. Navíc, rozšířená vozovka se zpevněným povrchem může být snáze zneužitelná rovněž pro vjezd motocyklů, čtyřkolek, či dalších strojů, jejichž rozvoj pro outdoorové využití lze v posledních letech pozorovat jako módní trend. Pojezdy těchto vozidel nelze vyloučit a rovněž nelze předpokládat, že by bylo v budoucnu možné zajistit účinnou ochranu proti takovému zneužívání vozovky. Riziko kolizí a celkového rušení umocněné úbytkem nebo likvidací biotopů poskytujících úkryty, by na populaci vydry říční mohlo mít fatální vliv. ■ Pro úsek A byla v průběhu posuzování navržena opatření, která by mohla zmírnit negativní vlivy pod významnou úroveň. Zmírňující opatření zahrnovala následující požadavky: • Vyloučit technické zásahy do koryta a břehů Ploučnice. • V úseku trasy od začátku do cca 2,5 km ponechat v pásu do 20 m od břehu stávající cestu podél řeky bez úprav, eventuelně na úsecích s hlubokou erozí (vyježděné koleje a jámy) lokálně použít při opravě cesty technologie, které nebudou vyžadovat zemní práce přesahující šířku cesty. V úsecích podél stávající zástavby nebo nad než 20 metrů od řeky použít k úpravě cesty tzv. „mechanicky zpevněné kamenivo“, nebo jiný vodě propustný povrch, jehož aplikace nebude vyžadovat zemní práce (výkopy, drenáže), úpravy břehů řeky, použití těžké mechanizace ani nebude zasahovat do případného okolního vegetačního krytu. • V úseku trasy cca 2,5 - 4,6 km ponechat stávající cestu podél řeky bez úprav. Eventuelně na úsecích s hlubokou erozí (vyježděné koleje a jámy) lokálně použít při opravě stávající cesty technologie, které nebudou vyžadovat zemní práce přesahující šířku cesty. Vyloučit zemní práce, odstraňování vegetačního krytu nebo dřevin. V „příloze 1/EVL“ , která má upravovat dokumentaci v souladu s návrhem zmírňujících opatření, je pro úsek A navržena pouze změna dílčích úseků trasy, kde původně navržený povrch má být nahrazen povrchem na bázi „kaleného štěrku“. Tyto dodatečně upravené úseky jsou územně fragmentované, ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 24 ze 45

v mezilehlých úsecích zůstává původně navržený asfaltový nebo dlážděný povrch. Upraveny byly úseky v kilometrech trasy 1,705 – 1,890 (185m), 2,043-2,302 (259m), 3,040 – 3,115 ( 75m), 3,4463,500 (54m), 4,098 – 4,630 (532m), celková délka trasy s „přírodně šetrným“ povrchem činí cca 1105 m. Příloha č.1/EVL ovšem u úseků s upraveným povrchem neudává požadované vyloučení nebo omezení stavebních prací v pobřežním pásu nebo v říčním korytě: •Příloha 1/EVL nerespektuje požadavek na bezzásahovou zónu do 20 metrů od říčního břehu, z přílohy rovněž nevyplývá naplnění požadavku na vyloučení zemních prací v pobřežní zóně (přeložky sítí) a na odstraňování vegetačního krytu. • V rozporu s dokumentací je v Příloze 1/EVL uvedený údaj, že „…k zásahu do břehu řeky dojde pouze v úseku za zimním stadionem v zástavbě města..“ Naproti tomu dokumentace uvádí v úseku A rozšiřování břehů a výstavbu opěrných zdí v celkové délce cca 345 metrů. Jedná se o úseky v kilometrech: 0,866-0,943 (77 m) 0,990-1,037 (47 m) 1,740-1,755 (15 m) 1,762-1,784 (22 m) 2,098-2,183 (85 m) 4,144-4,153 (9 m) 4,467-4,475 (8 m) 3,120-3,135 (15 m) 3,216-3,263 (47 m) 3,340-3,360 (20 m) ■ Na základě uvedených skutečností lze konstatovat, že navržená zmírňující opatření nebyla ze strany zpracovatele dokumentace respektována a že navržené dílčí úpravy povrchu vozovky nepředstavují adekvátní zmírnění negativních vlivů pod významnou úroveň. Parametry navržené stavby se z hlediska cílů, kterým má být cyklistický provoz s důrazem na ekovýchovné cíle, jeví v lokalitě soustavy Natura 2000 jako nepřípustné, protože stavba vyžaduje regulaci řeky a zábor nivních biotopů. Tyto zásahy jsou v rozporu s deklarovanými cíly. Při zvažování naplnění cílů záměru je nutno mít na paměti skutečnost, že cyklisté v současnosti mohou jezdit po stávajících, historicky fungujících, cestách. Souhrn: Lze konstatovat, že výstavba cyklostezky v úseku A v navržených parametrech představuje technické úpravy říčního koryta na více než 7% posuzovaného úseku, představuje liniové ovlivnění biotopu břehů téměř v celé posuzované délce úseku, uvnitř území EVL Dolní Ploučnice navíc představuje liniovou fragmentaci a zábor biotopu významného pro vydru říční v rozsahu 1 – 2% šířky ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 25 ze 45

nivy. Realizace stavby navíc představuje riziko významného rušení v průběhu stavebních prací. Při následném provozu cyklostezky by rušení v důsledku přítomností lidí, popř. i doprovázejících psů, umocněné úbytkem nebo likvidací biotopů poskytujících úkryty, mohlo mít významný dopad na stabilitu populace vydry v oblasti. Rušení a riziko kolizí představuje rovněž plánovaný nízkofrekvenční provoz motorových vozidel včetně rizika nekontrolovatelného zneužívání trasy pojezdy motocyklů, čtyřkolek nebo jiných terénních mechanismů. Zmírňující opatření uvedená v příloze 1/EVL nerespektují navržené požadavky a pro vyloučení vlivu nejsou účinná. Realizací záměru by bylo negativně ovlivněno minimálně 8,3% celkové populace vydry říční v rámci EVL Dolní Ploučnice, nebo 25% místní populace. Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že realizace úseku A v navržených parametrech by představovala významný negativní vliv na populaci vydry říční. Negativní ovlivnění nelze vyloučit ani pro lososa atlantského.

Úsek "B" Soutěsky - Benešov n.Ploučnicí Úsek B měří cca 3,347 km. K terénním úpravám je navrženo 2,884 km z této délky. Úsek B vede od lávky v Malé Veleni (km 6,263 trasy) podél řeky uvnitř EVL Dolní Ploučnice. Přibližně po 1 km trasa přechází železniční trať a dál pokračuje podél železniční trati po vnější hranici EVL Dolní Ploučnice. Na konci úseku v Benešově nad Ploučnicí trasa opět přechází přes trať do území EVL Dolní Ploučnice. Z hlediska říčních a nivních ekosystémů prochází trasa antropogenně značně ovlivněnou krajinou. Na počátku úseku je trasa vedena podél řeky a nivou Ploučnice mezi roztroušenou zástavbou obce Malá Veleň. V této části trasy se nacházejí z hlediska ekoetologických nároků vydry říční významné zbytkové segmenty pobřežních a nivních biotopů, pro které by redukce rozlohy nebo fragmentace měla významný vliv. Nutno mít na paměti, že navržená stavba, která redukuje přírodní biotopy, může mít negativní dopady na předmět ochrany vydru říční i v případě, že k technickým zásahům dochází podél vnější hranice EVL Dolní Ploučnice. Riziko představuje úsek mezi cca 8,2-8,6 km trasy, kde výstavba navržené vozovky křižuje drobný lesní potok, který mezi stávající lesní cestou a tratí meandruje a vytváří drobný lesní mokřad. Vlivy stavby v úseku B lze shrnout do následujících okruhů: ■ Uvnitř území EVL Dolní Ploučnice v kilometru trasy cca 6.263 – 7.238 je stavba vedena po trase stávající polní cesty v údolní nivě Ploučnice mezi železniční tratí a řekou, vyskytují se zde roztroušená lidská sídla. Šířka dotčené nivy se pohybuje cca mezi 32 – 78 metry. Při uvažované šířce vozovky 4,5 metru (3m + 2x 0,75 krajnice), by liniový zábor biotopu při výstavbě vozovky představoval cca 6 – 14% šířky nivy. Dotčená trasa rovněž zahrnuje úseky v kritickém pásu do 20 metrů od řeky.


Ačkoli dle přílohy 1/EVL byl pro tuto část úseku pozměněn povrch vozovky, nevyplývá z této změny požadované vyloučení souvisejících zemních prací. Při uvažovaném rozsahu ovlivnění, by terénní úpravy přesahující profil stávající cesty, popřípadě zásahy, které by měnily charakter nivních biotopů, měly významný vliv na pobytová a úkrytová stanoviště vydry říční. V této souvislosti je třeba hodnotit následující plánované zásahy: • V několika úsecích je v dotčené nivě navrženo rozšíření vozovky k rodinným domům a soukromým parcelám Jedná se o úseky v km 6,410 (12m), 7,070 (obdobně jako v předchozím případě, tedy pravděpodobně okolo 12m), 6,700 (délka rozšíření neuvedena), 7,050-7,100 (50m). Celkovou minimální délku rozšířených úseků lze odhadnout na 75 metrů. Délka trasy procházející dotčenou nivou činí cca 0,975 km. Rozšíření stávající cesty v úseku 75 metrů představuje liniový zábor biotopu na minimálně 7,7% trasy vedené nivou. Je zřejmé, že zábor nivy v uvedeném rozsahu představuje významný vliv na rozsah biotopů významných pro vydru říční. • V dílčích úsecích trasy v rozsahu kilometru cca 6,622 – 7,202 je navrženo odvodnění terénu a výstavba betonového koryta pro odvedení vody z nivy do vodoteče. Jedná se o zásahy vyžadující zemní práce a změnu hydrologických poměrů. Obojí lze považovat za negativní zásah do stávajících nivních biotopů významných pro vydru říční. • V dotčené nivě je v km 6,452 v souvislosti s výstavbou vozovky navržena výstavba opěrné zdi v délce 5 metrů. Výstavba je navržena do přírodních biotopů, představuje redukci rozlohy nivy, stavební zemní práce a přeměnu stávajícího nivního biotopu. Navržené úpravy lze považovat za negativní zásah do stávajících nivních biotopů významných pro vydru říční. • V souvislosti s výstavbou vozovky jsou v km 6,622 a 6,718 navrženy úpravy na drobných potůčcích přitékajících do Ploučnice. Úpravy spočívají ve výstavbě betonových koryt na okrajích dlážděných. Jedná se o stavební práce v nivě a v biotopech vodotečí, které v souvislosti s dalšími navrženými stavbami (odvodnění, zemní práce) mohou navyšovat míru negativního vlivu na nivní biotopy. • V souvislosti s výstavbou vozovky jsou v dotčené nivě navrženy přeložky kabelů v celkové délce 258 metru. Přeložky kabelů mají být umístěny do těsného souběhu s trasou cyklostezky. Jedná se o zemní práce mimo trasu stávající cesty, které navyšují rozsah zemních prací a mohou negativně ovlivnit nivní biotopy významné pro vydru říční. • Úsek vozovky v dotčené nivě je navržen rovněž pro využití motorovými vozidly zajišťujícími dopravní obsluhu území. Usnadněný vjezd motorových vozidel do nivy může představovat nárůst rušivých faktorů a zvýšení rizika kolizí se zvířaty, nebezpečný může být i pro vydru říční. Technickou úpravou vozovky by navíc byla liniově propojena stávající rozptýlená zástavba, došlo by k propojení urbanizovaných zón a likvidaci stávající klidové pobřežní zóny. • Rozšířená vozovka se zpevněným povrchem může být rovněž snáze zneužitelná pro vjezd motocyklů, čtyřkolek, či dalších strojů, jejichž rozvoj pro outdoorové využití lze v posledních letech ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 27 ze 45

pozorovat jako módní trend. Pojezdy těchto vozidel nelze vyloučit a rovněž nelze předpokládat, že by bylo v budoucnu možné zajistit účinnou ochranu proti takovému zneužívání vozovky. Riziko kolizí a celkového rušení umocněné úbytkem nebo likvidací biotopů významných pro vydru, by na populaci vydry říční mohlo mít významný vliv. V dotčeném úseku nivy byl dle přílohy 1/EVL původně navrhovaný asfaltový povrch nahrazen povrchem na bázi kaleného štěrku. V příloze 1/EVL ale nejsou uvedeny žádná další omezení stavebních zásahů v nivě, které vyplynuly z požadavků zmírňujících opatření. Z tohoto důvodu je nutné považovat výše uvedené stavební práce za navržený rozsah stavby. ■ V úseku trasy B, který prochází podél vnější hranice EVL Dolní Ploučnice je navržen asfaltový povrch. Délka tohoto úseku činí 1,345 km. Asfaltový povrch je navržen pro využití bruslaři a pro motorová vozidla obsluhy území a údržby, nebo vozidla majitelů přilehlých pozemků a nemovitostí. Z hlediska vlivů na cíle ochrany sousedící EVL Dolní Ploučnice ze jako rizikové označit následující navržené zásahy: • V úseku cca 8,2 – 8,5 trasy prochází stavba lesem v nivní poloze. Cesta zde křižuje drobný lesní potok, který v okolí trati meandruje a vytváří lesní mokřadní tůně. Potok prochází propustkem pod železniční tratí a vtéká do nivy uvnitř EVL Dolní Ploučnice a dále se vlévá do řeky. Z hlediska životních nároků vydry říční se jedná o potenciálně významný biotop. Z dosavadních výzkumů je známo, že vydry žijící ve vodních tocích mohou podobné biotopy využívat jako zdroj potravy. Drobné vodoteče, tůně a mokřady jsou významným zdrojem biodiverzity pro širší okolí. Mimo jiné se k takovým místům stahují obojživelníci, kteří tvoří podstatnou složku v potravě vyder. Drobné přítoky a klidná místa v blízkosti, ale mimo hlavní vodní tok jsou rovněž důležitá pro vydry s malými mláďaty, které se do podobných míst uchylují před interakcemi s ostatními jedinci žijícími podél hlavního toku. Úkryty v podobných biotopech snižují riziko vnitrodruhového rušení nebo i infanticidy (Poledník, in verb.). V úvahu je rovněž nutné vzít skutečnost, že dotčené místo se nachází ve vzdálenosti cca 60-70 m od řeky, tedy v zóně, do které je podle současných poznatků soustředěna nejvyšší část terestrických aktivit vyder (Saavedra, 2002). Navržená stavba asfaltové vozovky o celkové šířce 4,5 metru (3m + 2x0,75m krajnice), vyžaduje odvodnění terénu, stavbu zemních základů a technickou úpravu dotčeného potoka. Úprava potoka zahrnuje výstavbu betonového koryta v místě křížení s asfaltovou vozovkou, překrytí koryta příčnými trámy a výstavbu zábradlí. Šířka koryta je navržena na cca 4 metry. Je zřejmé, že se jedná o významný zásah do stávajících biotopů lesního mokřadu s negativními důsledky pro celkovou biodiverzitu včetně negativního vlivu na vydru říční. V souvislosti se stavbou by pravděpodobně došlo i k omezování dřevinných porostů a odkrytí terénu, které by kromě změny biotopu dále přispívaly k ovlivňování stávajících hydrologických poměrů. Opomenout nelze ani ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 28 ze 45

negativní dopady rušení při stavbě, stejně jako riziko zvýšeného rušení při plánovaném využití motorovými vozidly, které mohou představovat i riziko kolizí. Z uvedeného je zřejmé, že stavba v navrženém rozsahu v těsné blízkosti EVL Dolní Ploučnice, by především v důsledku zemních prací, odvodnění a přeměny biotopů lesní nivy, představovala negativní ovlivnění biotopů potenciálně významných pro populaci vydry říční. • Po celé délce úseku vedoucího podél vnější hranice EVL Dolní Ploučnice je v souvislosti s výstavbou asfaltové vozovky navrženo vystavět v lesním svahu mezi tratí a stávající cestou úseky s opěrnými zdmi. Jedná se o úseky v kilometrech trati 8,532-8,550 (18 m), 9,142-9,180 (38 m), 9,241-9,332 (91 m), 9,418-9,451 (33 m), 9,497-9,527 (30 m). Celková délka těchto zdí činí 210 metrů, což představuje cca 15,6% délky dotčeného úseku. Parametry zdí nejsou blíže specifikovány, v obecné rovině lze ale v důsledku jejich stavby předpokládat odstranění stávajícího dřevinného krytu a odkrytí terénu. Existence opěrných zdí v navrženém rozsahu navíc vytvoří migrační překážku pro řadu živočichů, částečným rizikem může být i pro vydru říční. Zdi představují riziko kolizí s projíždějícími vlaky, protože nelze vyloučit, že živočichové, včetně vydry říční, po té, co narazí na překážku ve formě zdi, se budou pohybovat podél trati, respektive přímo po železniční trati. Pro zmírnění negativního dopadu lze navrhnout upravit konstrukci cyklostezky bez nutnosti výstavby opěrných zdí. ■ Pro úsek B byla v průběhu posuzování navržena opatření, která by mohla zmírnit negativní vlivy pod významnou úroveň. Zmírňující opatření zahrnovala následující požadavky: ● V úseku trasy cca 6 – 7 km ponechat v pásu do 20 metrů od břehu stávající cestu podél řeky bez úprav. Ve vzdálenosti větší než od 20 metrů od břehu řeky, lze použít tzv. „mechanicky zpevněné kamenivo“, nebo jiný vodě propustný povrch, jehož aplikace nebude vyžadovat zemní práce (výkopy, drenáže), odvodnění, úpravy břehů řeky, použití těžké mechanizace ani nebude zasahovat do případného okolního vegetačního krytu. ● V úseku trasy cca 8,2 – 9,0 km: V lesní nivě okolo potoka lze doporučit ponechat stávající cestu bez úprav, zbytek úseku ponechat bez úprav a nebo použít řešení, které nebude vyžadovat stavební práce přesahující stávající zpevněnou lesní cestu (např. mechanicky zpevněné kamenivo) V „příloze 1/EVL“ , která má upravovat dokumentaci v souladu s návrhem zmírňujících opatření, je pro úsek B navržena pouze změna povrchu v úseku procházejícím nivou uvnitř EVL Dolní Ploučnice z asfaltového na povrch na bázi „kaleného štěrku“. V příloze 1/EVL ale nejsou uvedeny žádná další omezení stavebních zásahů v nivě, které vyplynuly z požadavků zmírňujících opatření. Z tohoto důvodu je nutné považovat výše uvedené stavební práce v nivě za posuzovaný rozsah stavby. Zmírňující doporučení pro úsek při vnější hranici EVL Dolní ploučnice nebyla přijata.


Souhrn: Lze konstatovat, že výstavba cyklostezky v úseku B v navržených parametrech představuje technické úpravy říční nivy uvnitř EVL Dolní Ploučnice v rozsahu 6 – 14% posuzované rozlohy. Úpravy by znamenaly zábor a liniovou fragmentaci biotopů významných pro vydru říční. Potenciální negativní ovlivnění vydry říční může představovat výstavba asfaltové komunikace přecházející lesní potok v těsné blízkosti hranice EVL Dolní Ploučnice. Parametry stavby nebyly uvedeny a míru ovlivnění nelze přesněji vyjádřit. Realizace stavby navíc představuje riziko významného rušení v průběhu stavebních prací. Při následném provozu cyklostezky by rušení v důsledku přítomností lidí, popř. i doprovázejících psů, umocněné úbytkem nebo likvidací biotopů poskytujících úkryty, mohlo mít významný dopad na stabilitu populace vydry říční. Rušení a riziko kolizí představuje rovněž plánovaný nízkofrekvenční provoz motorových vozidel včetně rizika nekontrolovatelného zneužívání trasy pojezdy motocyklů, čtyřkolek nebo jiných terénních mechanismů. Zmírňující opatření uvedená v příloze 1/EVL nerespektují navržené požadavky pro vyloučení zemních prací a úprav biotopů v nivě a pro vyloučení negativního vlivu jsou neúčinná. Realizací záměru by bylo negativně ovlivněno minimálně 8,3% celkové populace vydry říční v rámci EVL Dolní Ploučnice, nebo 25% místní populace. Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že realizace úseku B v navržených parametrech by představovala významný negativní vliv na populaci vydry říční.

Úsek"C" Benešov n. Ploučnicí - Františkov n. Ploučnicí Trasa úseku C měří cca 1,92 km. Vedena je v celé délce po vnější hranici EVL Dolní Ploučnice mimo nivní polohu. Souhrn: Lze konstatovat, že navržená stavba svým charakterem neovlivní cíle ochrany EVL Dolní Ploučnice.

Úsek D - Františkov n. Ploučnicí - Starý Šachov Trasa úseku D měří cca 11.674 km. Prochází územím mezi Františkovem nad Ploučnicí a Starým Šachovem. Počáteční úsek od Františkova n.P. až do km trasy cca 15,6 prochází údolní nivou podél břehu Ploučnice uvnitř EVL Dolní Ploučnice. V úseku cca 15,6 – 16,6 km trasy vede podél vnější hranice EVL Dolní Ploučnice, ke konci trasy od km cca 16,6 se cesta opět přibližuje řece a vede územím uvnitř EVL Dolní Ploučnice. Napojuje se na stávající asfaltovou komunikaci v obci Starý Šachov. ■ Z hlediska říčního a nivního ekosystému prochází antropogenně ovlivněným územím, kde zbytkové přírodní úseky řeky a nivy patří k nejhodnotnějším a nejméně fragmentovaným v rámci celé EVL Dolní Ploučnice.Význam zbytkových přírodních úseků je umocněn skutečností, že se tyto přírodní úseky nacházejí mezi zástavbou sousedních obcí, a skutečností, že říční niva je v tomto úseku relativně úzká, ohraničená frekventovanou silnicí č. 262 a železniční tratí. Pro vydru říční představuje tento ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 30 ze 45

úsek jednu z klíčových oblastí, kde v rámci EVL Dolní Ploučnice nachází dostatek klidných míst pro odpočinek a terestrické aktivity. Vlivy stavby v úseku D lze shrnout do následujících okruhů: ■ Uvnitř území EVL Dolní Ploučnice v kilometru trasy cca 14.310 – 15.615 (1,3 km) je stavba vedena přírodním úsekem údolní nivy Ploučnice mezi železniční tratí a řekou. Trasa vede po stávající přírodní cestě ve vzdálenosti do 20 metrů od říčního břehu. Z výše popsaných etoekologických nároků vydry říční je zřejmé, že jakékoli terénní úpravy, které by vyvolaly změnu stávajících nivních a pobřežních biotopů, by měly na biotopy důležité pro vydru říční významný vliv. V příloze 1/EVL je pro tento úsek navržena změna původně navrženého dlážděného povrchu na povrch na bázi kaleného štěrku. Příloha 1/EVL ale neuvádí vyloučení doprovodných staveb a terénních úprav. Nutno zdůraznit, že pro zmírnění vlivů záměru vyplynul požadavek ponechat dotčený úsek bez stavebních úprav. Při stavebních úpravách by nebylo možné vyloučit následující vlivy: • Pokrytí stávající přírodní cesty povrchem na bázi kaleného štěrku obnáší zemní práce a přeměnu původního přírodního povrchu na technický. Z hlediska ochrany biotopů vydry říční nelze tuto úpravu a práce s ní spojené v dotčeném úseku akceptovat. • Výstavba vozovky v navržených parametrech vyžaduje odvodnění terénu. Jedná se o významný zásah do hydrologického režimu nivy a o ovlivnění stávajících biotopů podstatných pro vydru říční. • Výstavba vozovky v dotčeném úseku mezi km trasy 14,584 – 15,337 vyžaduje stavby opěrných zdí. Celková délka zdí činí 738 metru. Výstavba zdí by významně přeměila stávající biotopové podmínky, vedla by k neakceptovatelnému rozsahu terénních prací a pravděpodobně i k odstranění vegetačního a dřevinného krytu. Vzhledem k délce dotčeného nivního úseku 1,3 km, by výstavba zdí představovala liniové ovlivnění téměř 57% délky dotčené nivy. • Výstavba vozovky v dotčeném úseku by vyžádala instalaci ochranných zábradlí v celkové délce 131 metru. Výstavba zábradlí navyšuje rozsah stavebních prací • Výstavba vozovky v dotčeném úseku vyžaduje přeložky kabelů v celkové délce 224 metru. Přeložky jsou navrženy do těsného souběhu s trasou cyklostezky. Představují navýšení rozsahu zemních prací s významným negativním vlivem na vydru říční. Při vyhodnocení vlivů je nutno uvažovat následující fakta: Šířka dotčené nivy se v tomto úseku pohybuje cca mezi 17 – 46 metry. Při uvažované šířce vozovky 3,5 metru (2,5m + 2x 0,50m krajnice), by liniový zábor biotopu představoval cca 20,6 – 7,6 % šířky nivy. Navíc, v důsledku stavebních prací by došlo k významné liniové fragmentaci biotopů. Je zřejmé, že vzhledem k nivní poloze do 20 m od řeky a vzhledem k rozsahu záboru a přeměny biotopu, by stavba měla významný negativní vliv na životní nároky vydry říční.


■ V úseku vedeném po vnější hranici EVL Dolní Ploučnice v kilometrech trasy 15,615-16,352, o délce 737 metrů, je navržen asfaltový povrch cesty o celkové šířce 4 metry (3m + 2x0,5m krajnice). Trasa má být využívána pro cyklisty, pěší a motorová vozidla zemědělské techniky. Z hlediska ovlivnění cílů ochrany EVL Dolní Ploučnice lze za rizikový považovat návrh na výstavbu opěrných zdí podél tohoto úseku v celkové délce 448 metru. Jedná se o úsek zahrnující 60,8% délky dotčené trasy. Parametry zdí nejsou specifikovány, ale v obecné rovině lze předpokládat odstranění stávajícího dřevinného a vegetačního krytu a odkrytí terénu. Existence opěrných zdí v navrženém rozsahu navíc vytvoří migrační překážku pro řadu živočichů, částečným omezením může být i pro vydru říční. Opěrné zdi navíc představují riziko kolizí s projíždějícími vlaky, protože nelze vyloučit, že živočichové, včetně vydry říční, po té, co narazí na překážku ve formě zdi, se budou pohybovat podél zdi nebo se vracet zpět a opětovně přecházet železniční trať. Pro zmírnění negativního dopadu lze navrhnout upravit konstrukci cyklostezky bez nutnosti výstavby opěrných zdí. ■ Pro úsek D byla v průběhu posuzování navržena opatření, která by mohla zmírnit negativní vlivy pod významnou úroveň. Zmírňující opatření zahrnovala následující požadavky: V úseku trasy cca 13 – 15,6 km ponechat stávající cestu podél řeky bez úprav. V úseku trasy cca 15,6 – 16,35 km bylo doporučeno na stávající cestě podél hranice EVL Dolní Ploučnice využít řešení, které nebude vyžadovat zemní práce mimo profil cesty a výstavbu opěrných zdí. V „příloze 1/EVL“ , která má upravovat dokumentaci v souladu s návrhem zmírňujících opatření, je pro úsek D navržena pouze změna povrchu v nivním úseku v km trasy 15,305 - 16,352 na povrch na bázi kaleného štěrku. V příloze 1/EVL nejsou uvedena žádná další omezení stavebních zásahů v nivě, které vyplynuly z požadavků zmírňujících opatření. Z tohoto důvodu je nutné považovat výše uvedené stavební práce za posuzovaný rozsah stavby. Pro úsek 15,603 – 16,352 nebyla zmírňující doporučení přijata. Souhrn: Lze konstatovat, že v úseku D uvnitř EVL Dolní Ploučnice výstavba cyklostezky v navržených parametrech představuje liniovou fragmentaci a zábor biotopů ležících v nivní poloze v kritické vzdálenosti do 20 metrů od řeky. Ovlivněno by bylo 20,6 – 7,6 % rozlohy šířky nivy. V důsledku stavby vozovky by navíc došlo k výstavbě opěrných zdí o celkové délce 738 m, což představuje 57% délky úseku uvnitř EVL Dolní Ploučnice. Realizace stavby navíc představuje riziko významného rušení v průběhu stavebních prací. Při následném provozu cyklostezky by rušení v důsledku přítomností lidí, popř. i doprovázejících psů, umocněné úbytkem nebo likvidací biotopů poskytujících úkryty, mohlo mít významný dopad na stabilitu populace vydry říční. Je zřejmé, že vzhledem k rozsahu záboru a přeměny biotopu v nivní poloze do 20 m od řeky by stavba měla významný negativní vliv na životní nároky vydry říční. ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 32 ze 45

Zmírňující opatření uvedená v příloze 1/EVL nerespektují navržené požadavky pro vyloučení zemních prací a úprav biotopů v nivě a pro vyloučení negativního vlivu jsou neúčinná. Realizací záměru by bylo negativně ovlivněno minimálně 8,3% celkové populace vydry říční v rámci EVL Dolní Ploučnice, nebo 25% místní populace. Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že realizace úseku D v navržených parametrech by představovala významný negativní vliv na populaci vydry říční.

Závěr hodnocení: Realizací záměru by došlo k omezení rozlohy, přeměně a fragmentaci biotopů, klíčově důležitých pro vydru říční. Negativně ovlivněno by bylo minimálně 8,3% celkové populace vydry říční v EVL Dolní Ploučnice nebo 25% místních populací v dílčích úsecích. Z provedeného hodnocení vyplývá, že realizace záměru by na populaci vydry říční měla významný negativní vliv. V důsledku úprav říčního koryta a odstraňování břehových porostů by byl negativně ovlivněn rovněž losos atlantský. Míru ovlivnění nelze vzhledem k absenci podkladů vyhodnotit. Důsledky negativních vlivů vyhodnocených pro EVL Dolní Ploučnice se mohou promítat i do sousedních evropsky významných lokalit, které sdílí stejné předměty ochrany a které jsou propojeny říčním systémem. Z výzkumu označených jedinců vyplynulo, že stejní jedinci vyder využívají různé části povodí, mezi kterými přecházejí nejen vodou, ale i po souši, i přes hornatá území a zase se vrací zpět (Poledník, 2009, nepublikovaná data). Z tohoto hlediska může významný negativní vliv na populaci vyder v EVL Dolní Ploučnice znamenat riziko negativního ovlivnění populace v EVL Horní Ploučnice, EVL Horní Kamenice a EVL Labské údolí. Řeka Ploučnice a řeka Labe představují pro vydru říční v současnosti jediný migrační koridor z území ČR ve směru na sever a na západ. V případě významného negativního ovlivnění biotopů vyder u našich populací nelze vyloučit ani přeshraniční negativní dopady, především pro populace ze sousedního Německa.

4.6. Vyhodnocení vlivů záměru na celistvost lokality Navržená výstavba cyklostezky silničního typu je navržena na dolním toku Ploučnice v EVL „Dolní Ploučnice“. Fragmentace vodního toku a nivy stávajícími urbanizovanými zónami a regulovanými úseky, dosahuje v současnosti 30% celkové rozlohy. Posuzovaná liniová výstavba technicky řešené dopravní komunikace podél říčního břehu nebo nivou, by do říčního prostředí vnesla další zátěžový prvek. Výstavba vozovky by podél břehu liniově propojila stávající urbanizované zóny a de facto by zlikvidovala zbytkové klidové úseky okolo řeky. Realizací záměru by došlo k významnému snížení současné rozlohy přírodních biotopů, které jsou klíčově důležité pro předmět ochrany vydru říční. Došlo by rovněž k liniové fragmentaci nivního biotopu, která by v důsledcích znamenala oddělení říčního koryta od navazující nivy. Ovlivněna by mohla být stabilita a celistvost ekosystému. Rovněž nelze vyloučit, že zpevněná dopravní komunikace ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 33 ze 45

vedená po břehu řeky, by v budoucnu vyžadovala související úpravy koryta řeky, které by dále rozšiřovaly podíl regulací a zkanalizovaných úseků řeky. Pro EVL Dolní Ploučnice je jako primární princip ochrany stanoveno zachování vodních toků v přirozeném stavu, včetně břehových porostů. Je zřejmé, že realizace záměru by vedla k porušení tohoto principu. Především v důsledku liniové fragmentace říčního ekosystému, v důsledku úprav říčního koryta a břehů a v důsledku úbytku přírodních biotopů, by nebylo možné vyloučit významný vliv na integritu ekosystémových vazeb v EVL Dolní Ploučnice.

4.7. Vyhodnocení kumulativních vlivů - vlivy na celistvost lokalit soustavy Natura 2000 Za jeden z primárních důsledků liniové stavby cyklostezky lze bezesporu považovat rozšiřování urbanizovaného, technicky přeměněného, území, úbytek přírodních biotopů, podél řeky Ploučnice, které již v současném stavu jsou velmi fragmentované. Na problematiku stávající hustě rozšířené zástavby v nivě řeky poukazuje i projektová dokumentace, která zmiňuje, že „..vedení liniové stavby podél řeky Ploučnice je místy velmi komplikované, neboť úzký sevřený prostor je téměř celý vyplněn již existujícími liniovými stavbami nebo zástavbou objektů a volný prostor pro novou cyklistickou trasu je velmi omezen“. Dokumentace uvádí, že cyklostezka je vedena po stávajících cestách, některé úseky jsou však vysoce problematické a vyžadují proto rozsáhlejší zásahy do území. Kumulativní vlivy vzhledem k posuzovanému záměru budou bezpochyby představovat další navazující úseky plánovaných cyklostezek podél vodních toků. Vzhledem k absenci podkladů nebylo možné tyto vlivy do hodnocení zahrnout. Je třeba ale důrazně upozornit na skutečnost, že jednotlivé úseky tras jsou k hodnocení vlivů předkládány odděleně, bez možnosti vyhodnocení vlivů v širším územním měřítku. Přitom podél vodních toků jsou mnohdy předměty ochrany totožné (vydra, losos), a ovlivnění biotopů na lokální úrovni může mít vliv na populaci druhu v širším územním měřítku. Spolupůsobení negativních vlivů, které by mohly mít kumulativní efekt na omezování rozlohy a kvality biotopů v rámci EVL Dolní Ploučnice, lze spatřovat v dalších rozvojových a investičních záměrech obcí a měst podél řeky Ploučnice, stejně jako v technických zásazích do říčního koryta ze strany správce povodí. V důsledcích se jedná o plíživý úbytek přirozených úseků nivy a řeky, rozšiřování a vzájemné propojování urbanizovaných zón v nivě a postupnou regulaci až kanalizaci vodního toku (např. nedávno provedená rozsáhlá kanalizace v Březinách).


4.8. Vyhodnocení možných přeshraničních vlivů Nejkratší vzdálenost mezi dotčeným územím a státní hranicí se Spolkovou republikou Německo je cca 14 km, s dotčeným územím ji přímo spojuje řeka Labe. Řeka Ploučnice a řeka Labe navíc představují pro vydru říční v současnosti jediný oboustranný migrační koridor z území ČR ve směru na sever a na západ. Vzhledem ke krátké vzdálenosti a k ekoetologickým nárokům a prostorové aktivitě vydry říční, nelze v případě významného negativního ovlivnění biotopů vyder u našich populací vyloučit ani přeshraniční negativní dopady, především pro populace ze sousedního Německa.

5. Souhrnné vyhodnocení vlivů realizace návrhu na EVL Dolní Ploučnice ■ Z výsledků hodnocení vyplývá, že realizací výstavby cyklostezky silničního typu podél vodního toku Ploučnice by došlo k významnému negativnímu ovlivnění populace vydry říční, pro ochranu které byla nařízením vlády vyhlášena Evropsky významná lokality Dolní Ploučnice. Vzhledem k úpravám vodního toku a odstraňování pobřežní vegetace může být negativně ovlivněn rovněž losos atlantský. Míru ovlivnění nebylo možné hodnotit. ■ V průběhu zpracování tohoto hodnocení byly po dohodě s objednatelem vyhodnoceny požadavky na zmírňující opatření, která by negativní vlivy stavby snížila pod významnou úroveň. Vypořádání těchto zmírňujících návrhů obsahuje zpracovatelem dokumentace dodatečně dodaná „ Příloha 1/EVL“. Je nutno zdůraznit, že text přílohy 1/EVL je v bodě popisujícím zásahy do říčního koryta v rozporu s obsahem dokumentace. V ostatních bodech uvádí pouze částečné úpravy povrchu cyklostezky bez odkazu na omezení nebo změnu stavebních technologií a celkových zásahů do terénu, které jsou pro zmírnění vlivů podstatné. Z provedeného hodnocení vyplynulo, že zmírňující opatření nebyla ze strany zpracovatele dokumentace adekvátně přijata. ■ Ustanovení Směrnice 92/43/EHS a příslušná ustanovení Zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění, ukládají povinnost státu zachovat stav přírodních stanovišť, druhů rostlin a živočichů ve stavu příznivém z hlediska ochrany a využívání krajiny provádět v rozsahu, který nepovede k narušení ekosystémové celistvosti nebo k narušení životních nároků předmětů ochrany, pro ochranu kterých byla evropsky významná lokalita vyhlášena.


6. Závěr Na základě provedeného hodnocení lze konstatovat, že realizace záměru „Cyklostezka Ploučnice“ by měla

významný negativní vliv na evropsky významnou lokalitu „Dolní Ploučnice“, ovlivněný předmět ochrany: vydra říční Významný negativní vliv byl vyhodnocen pro navržené úseky A, B a D. Negativní vliv nelze vyloučit ani na okolní lokality soustavy Natura 2000: EVL Horní Ploučnice, EVL Labské údolí, EVL Horní Kamenice

Doporučení 1) Pro realizací záměru byl konstatován významný negativní vliv na předmět ochrany evropsky významných lokalit. Z ustanovení odst. 9 § 45i Zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, vyplývá, že pokud se v rámci hodnocení prokáže významný negativní vliv na území Natura 2000 a neexistuje variantní řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj, lze navržený záměr schválit jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu za současného uložení kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění ochrany a celistvosti území Natura 2000. Přijatá kompenzační opatření přitom musí být realizována a plnit určenou funkci dříve, než by k poškození evropsky významné lokality mohlo dojít. 2) Předložené hodnocení je hodnocením vlivů realizace záměru „Cyklostezka Ploučnice“ na Evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 podle § 45i, Zákona114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Nenahrazuje posouzení, povolení ani stanoviska z hlediska jiných ustanovení tohoto zákona, ani zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 100/2001 Sb. v platném znění, zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění), které jsou v kompetenci příslušných orgánů státní správy. Výsledkem hodnocení nejsou dotčeny ochranné podmínky zvláště chráněných území.

7. Literatura a podklady Barbosa, A., M., et al., 2001: Spatial, environmental and human influences on the distribution of otter (Lutra lutra) in the Spanish provinces. Diversity & Distributions, Volume 7, Number 3, May 2001, pp.137-144(8). Blackwell Publishing. Baruš, V., Oliva, O. a kol., 1992: Fauna ČSFR, Obojživelníci, Amphibia. ACADEMIA Praha, pp. 338. Baruš, V., Oliva, O. a kol., 1995: Fauna ČR a SR, Mihulovci, Petromyzontes, a ryby, Osteichtyes, (1). ACADEMIA Praha, pp. 623. Datové podklady mapování biotopů a druhů © AOPK ČR 2009 Dobson, M, 1998: Mammal distributions in the western Mediterranean: the role of human intervention. Mammal Review, Volume 28, Number 2, June 1998, pp. 77-88(12). Blackwell Publishing. ____________________________________________________________________________________________________ „Cyklostezka Ploučnice“ Hodnocení podle §45i zákona 114/92 Sb. RNDr. Zdeňka Mrlíková, Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, 603 39 94 87, e-mail: [email protected] strana 36 ze 45

Görner, M., Hackethal, H., 1987: Säugetiere Europas. Neumann Verlag, Leipzig – Radebeul, pp. 370. Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 8/2004. MŽP ČR. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., 2001: Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR Praha, pp. 304. International Otter Survival Fund – odborné materiály z oblasti ochrany a ekoetologie. Kolektiv (2001): Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, IX/ 4. Kolektiv (2001a): Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000: Metodická příručka k ustanovení článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, XII/1. Kruuk, H.,1995: Wild Otters, Predation and Populations. Oxford University Press, Oxford, pp 290. Kruuk, H., 2006: Otters, ecology, behaviour and conservation. Oxford University Press, Oxford, pp265. Petříček, V., a kol., 1999: Péče o chráněná území. I. Nelesní společenstva. AOPK ČR Praha, pp. 451. Ruiz-Olmo, J., Loy, A., Cianfrani, C., Yoxon, P., Yoxon, G., de Silva, P.K., Roos, A., Bisther, M., Hajkova, P. & Zemanova, B. 2008. Lutra lutra. In: IUCN 2008. 2008 IUCN Red List of Threatened Species. Saaverda, D., 2002: Reintroduction of the eurasian otter (Lutra lutra) in Muga and Fluvia basins: viability, development, monitoring and trends of the new population. PhD Thesis, November 2002, University of Girona, pp. 218. Internetové zdroje: Oficiální stránky Ministerstva životního prostředí ČR, odborné podklady k vyhlášení Soustavy Natura 2000 v České republice: http://www.natura2000.cz/. Oficiální datové zdroje http://www.cenia.cz

Seznam příloh: Příloha 1: Stanovisko CHKO České Středohoří z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000 Příloha 2: Lokalizace dotčeného území ve vztahu k soustavě NAURA 2000 v širších územních vztazích Příloha 3: Poloha záměru vzhledem k EVL „Dolní Ploučnice“ Příloha 4: Přehledová fotodokumentace rozvojových oblastí

V Mimoni, 19.6. 2009

RNDr. Zdeňka Mrlíková


Příloha 1: Stanovisko CHKO České Středohoří z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000


Příloha 2: Lokalizace dotčeného území ve vztahu k soustavě NAURA 2000 v širších územních vztazích

1. EVL Dolní Ploučnice, 2. EVL Labské údolí, 3. EVL Horní Kamenice, 4. EVL Dobrná, 5. EVL Horní Ploučnice, 6. PO Labské pískovce Mapa převzata z http://geoportal.cenia.cz. Upraveno.

Příloha 3: Orientační poloha záměru vzhledem k EVL „Dolní Ploučnice“

Podle materiálu poskytnutého objednatelem.


Příloha 4: Přehledová fotodokumentace rozvojových oblastí: Obr. 1 – 3: Úsek A. V antropogenně ovlivněném území nad Děčínem má zachování přírodě blízkých pobřežních biotopů klíčový význam z hlediska životních nároků vydry říční, jako migrační koridor i jako zdroj biodiverzity.


Obr. 4 - 5: Úsek A. Kanalizace řeky v Březinách je příkladem radikálního ochuzení biodiverzity pro říční ekosystém. Výše proti proudu je v rámci výstavby cyklostezky v úseku A navržena další výstavba opěrných zdí.


Obr. 6-7: Přírodní biotopy v úseku D patří k nejzachovalejším v rámci celé EVL Dolní Ploučnice. Navržená úprava terénu a výstavba zpevněné vozovky představuje významný vliv na vydru říční.


Obr.8 -9: Přírodní biotopy v úseku D patří k nejzachovalejším v rámci celé EVL Dolní Ploučnice. Úpravy terénu a výstavba zpevněné vozovky by představovala významný vliv na vydru říční.


Obr. 10 -11 : Cesta přecházející přes lesní mokřad při hranici EVL Dolní Ploučnice v úseku B je v současnosti zcela cyklisticky sjízdná. Doporučeno je vyloučit zemní práce v lesní nivě, které by byly nutné při realizaci navržené přestavby na asfaltovou vozovku.


Obr. 12 - 13: Lesní mokřad v úseku B při hranici EVL Dolní Ploučnice je potenciálně významným biotopem pro vydru říční. Navrženo je změnit asfaltový povrch na šetrnou úpravu s vyloučením zemních prací v lesní nivě.


pro záměr Cyklostezka Ploučnice

Recommend Documents