PRŮMYSLOVÉ ZEMĚDĚLSTVÍ a naše zdraví
Volba je na nás.
Zemědělství kdysi vyjadřovalo „osobní“ vztah mezi lidmi a půdou. Úspěšné hospodaření bylo založeno na znalostech o místě, po generace shromažďovaných: klimatu, kraji, vodě, půdě a organismech v ní, smíšených porostech a rotaci plodin, uchovávání semen, šlechtění rostlin i zvířat a o recyklaci organické hmoty. Pěstování plodin byl proces, který zahrnoval zemědělce, zemi a komunitu s cílem navždy zachovat tuto život dávající směnu. Ve středu toho všeho byla hluboká láska k půdě. Toto uspořádání bylo rozbito. Po celém světě průmyslové zemědělství ničí venkov. Rodinné statky ustupují agrárním podnikatelům. Technicistní vzorce a rychlá řešení nahrazují osobní zkušenosti a znalosti. Obrovské stroje a masivní používání chemikálií nahrazují pozorné sledování půdy a krajiny hospodářem. Smíšené kultury jsou nahrazovány monokulturami, obrovskými lány jedné plodiny táhnoucími se do nedohledna. Tyto plodiny nejsou často určeny pro místní potřebu, ale pro export. Místní zemědělci, komunity a ekonomiky jsou oddělováni od tradičního živobytí. „Láska k půdě?“ Toto úsloví bylo nahrazeno lásko u k zisku, se závažným dopadem na životní prostředí a zdraví lidí.
Charakteristika intenzivního zemědělství Malá druhová rozmanitost Hlavním rysem intenzivního zemědělství je pěstování velmi omezeného počtu druhů plodin. Monokultury snižují výrobní náklady, a tím i ceny zemědělských komodit na trhu. Obrovská pole jen s jednou nebo dvěma plodinami však nevyhnutelně přitahují škůdce, a vyhubit je vyžaduje velké dávky biocidů (insekticidů, herbicidů, pesticidů apod.). Pěstování stejných rostlin rok co rok vyčerpává půdu a vyvolává potřebu vyšších dávek průmyslových hnojiv. Průmyslové zemědělství tedy představuje ideální trh pro výrobce pesticidů, průmyslových (umělých, strojených apod.) hnojiv a stále se zvětšujících zemědělských strojů. Vinou celosvětového rozšíření restaurací rychlého občerstvení se v současnosti na více než polovině světové výměry brambor pěstuje jen jedna odrůda: Russet Burbank, které dává přednost McDonalds.(1) V ČR je ze 3 milionů hektarů zemědělské půdy téměř 2 miliony věnováno jen obilovinám, cukrovce, bramborám a řepce olejné a 68 % zemědělských provozů se věnuje buď jen živočišné nebo jen rostlinné výrobě, lépe „velkovýrobě“.(2) Omezením genové různorodosti se připravujeme nejenom o zdroj odrůd s vypěstovanou odolností, ale i o nutričně a chuťově vynikající zdroje potravin. Podle světové organizace pro výživu a zemědělství (FAO) bylo za poslední století nenávratně ztraceno 75 % genové diverzity v zemědělství.(1) Jen nadšení osamělých hospodářů pro staré odrůdy a druhy zvířat zachraňuje stovky odrůd rostlin a zvířecích druhů, které bychom jinak ztratili navždy.
Závislost na vnějších „vstupech“ Intenzívní zemědělství je silně závislé na biocidech, tedy na pesticidech, zejména herbicidech, a jiných chemických přípravcích, které se používají k likvidaci nežádoucích organismů. Každý rok je na světě vyrobeno 2,5 milionu tun pesticidů. Každý rok je v České republice použito více než 10 tisíc tun, což odpovídá 180 nákladním železničním vagónům a představuje to ročně přibližně 1 kilogram pesticidů na každého muže, ženu a dítě. Intenzivní zemědělství také spotřebuje obrovská množství průmyslových hnojiv. V České republice se zvýšilo jejich aplikované množství od roku 1996, kdy dosáhlo 63,5 kg na hektar, na 92,2 kg na hektar.(3)
1
Oddělení rostlinné a živočišné výroby Kdysi zemědělci pěstovali rostliny a chovali dobytek na jednom hospodářství, což zajišťovalo rozmanitost hlavních i vedlejších zemědělských produktů, které se recyklovaly na statku a snižovaly nákupy mimo něj. Hnůj se využil jako hnojivo, plodiny a jejich vedlejší produkty se zkrmily zvířatům. Diverzifikované provozy také poskytovaly finanční jistotu proti výkyvům na trhu nebo při neúro dě určité plodiny. Nyní jsou zvířata - k rávy, drůbež a prasata - chována v koncentrovaných „intenzivních“ velkochovech. Ty produkují hory hnoje a řeky kejdy, které znečišťují vodu povrchovou i podzemní a spíše než cenným vstupem (hnojivem) se stávají nebezpečným odpadem. Mezitím mnoho statků střední velikosti opustilo chov zvířat a nyní pěstuje jen jednu až dvě plodiny. Tento trend je důsledkem snah o minimalizaci nákladů produkcí stejných výrobků.
Dopady intenzivního zemědělství na životní prostředí
2
Zemědělství na celém světě spotřebovává obrovská množství vody, energie a chemických látek, často bez ohledu na dlouhodobé nepříznivé účinky. Zavlažovací systémy čerpají vodu z nádrží rychleji, než se stačí doplňovat. Herbicidy a insekticidy se kumulují v půdě a v povrchových vodách. Chemická průmyslová hnojiva jsou splachována z polí do vodních toků, kde zvýšenou eutrofizací způsobují přemnožení škodlivých sinic. Hory odpadu a nechutný zápach jsou charakteristickým znakem velkochovů prasat a skotu, jakož i velkodrůbežáren. Mnohé z těchto negativních dopadů intenzivního zemědělství se projevují na místech velmi vzdálených od míst primárního znečištění. V období uplynulých 50 let prošlo zemědělství v českých zemích etapou zásadních změn, které utvářely jeho charakter i jeho vliv na okolní přírodu a krajinu. Za mezník v tomto vývoji je považována kolektivizace realizovaná v 50. letech minulého století, která vedla k úbytku ekostabilizačních prvků v krajině. Ty se vyznačovaly kromě své stabilizační funkce také velkou biologickou rozmanitostí (meze, remízky, vlhké nivní louky). Další závažnou etapou byla přeměna tradičního zemědělství na průmyslovou velkovýrobu v průběhu 70. let minulého století. Pozemky byly scelovány do velkých půdních bloků, které často nerespektovaly reliéf terénu. Tato opatření mají dodnes za následek značně narušené odtokové poměry a s tím související rizika povodní nebo
sucha. Scelování pozemků se negativně projevilo také ve značném znečištění hydrosféry (vody povrchové i podzemní) a v degradaci půdy. V mnoha případech byly rozorány i půdy, které jsou z různých důvodů zranitelné, zvláště erozí vodní i větrnou. Těmito kroky byl postupně zahájen proces ztráty přirozené úrodnosti půdy, výrazného snížení schopnosti retence vod, snížení biologické rozmanitosti a snížení početnosti populací původních druhů.(2)
Intenzivní zemědělství zaviňuje: - úbytek počtu druhů půdních mikroorganismů způsobený jedovatými chemikáliemi, nešetrným zpracováním půdy i nedostatkem mezí, remízků a stromů v krajině. S uvedeným poklesem se výrazně snižuje úrodnost půdy - erozi - 42 % zemědělské půdy v ČR je ohroženo vodní erozí, 24 % je dokonce silně ohroženo.(4) Nebezpečí odnosu svrchní úrodné vrstvy půdy vodou a větrem se mnohonásobně zvyšuje, chybí-li v krajině meze a re mízky, louky a pastviny. Půda navíc bývá po sklizni dlouho bez jakéhokoliv rostlinného krytu, který by ji před erozí ochránil. Důsledkem je snížení půdní úrodnosti, znečištění a zanášení vodních toků a nádrží, ztráta schopnosti půdy zadržovat vodu. Tak zemědělství přispívá svým dílem ke vzniku povodní. - utužení půd těžkými stroji - voda se pak nemůže vsáknout do země a odtéká, což vede k povodním, vodní erozi i k pro blémům v období sucha. Utužení půd znamená výrazné ztráty na výnosech (15 % z celkové úrody); zhutněním je ohroženo kolem 30 - 50 % všech zemědělských půd v ČR.(3) - snížení rozmanitosti života v krajině. Intenzifikací zemědělství utrpělo především mnoho druhů ptáků (např. koroptev, dudek, chřástal, atd.) a hmyzu. V krajině také výrazně ubylo zajíců. Některé dříve bujné plevele se stávají ohroženými druhy, jiné se přemnožily. Snížením pestrosti života v krajině snadněji dochází k přemnožení některých rostlin a živočichů, působících pak na polích značné škody. - k o n t a m i n a c i v o d y a p ů d y. Podle průzkumů provedených ve Spojených státech 90 % aplikovaných pesticidů nikdy nezasáhne svůj cíl(1), ale rozptýlí se do krajiny, kde zasáhne … nás! Největší problémy způsobuje smývání toxických látek do povrchových vod, řek, rybníků a oceánů. Každým rokem se situace zhoršuje, protože škůdci a nemoci získávají proti těmto látkám imunitu, což vyžaduje stálé zvyšování dávek těchto jedů. - tvorbu nebezpečných odpadů. Zemědělství je resortem, který uvolňuje do ovzduší zejména čpavek. Odpady ze zemědělství
3
a lesnictví představují přibližně 17 % veškerých produkovaných odpadů v ČR.(3) Zpráva senátního výboru USA(5) odhaduje, že ka ž doročně vyprodukují hospodářská zvířata v USA 1,4 miliardy tun pevného hnoje. Je v ní i výpočtem doloženo, že provozy živočišné velkovýroby vyprodukují stejné množství odpadu jako menší města. Dvě stě dojnic vyprodukuje ve výkalech tolik dusíku jako město o 10 000 obyvatelích. Výkrmna prasat, která ročně odchová 2,5 milionu zvířat, má více odpadu než městská oblast Los Angeles.(5) - kontaminaci spodních vod. Při skladování nebo aplikaci hnoje na pole se z něj uvolňují chemikálie a antibiotika podávaná zvířatům, odtékají do povrchových vod a kontaminují je. V České republice dochází ke znečištění protékajících řek a potoků dusičnany na více než 40 % zemědělské půdy.(3) - znečištění, způsobené transportem plodin a potravin na velké vzdálenosti. Jednotlivé ingredience běžné sklenice jahodového jogurtu nacestují dohromady 18 000 kilometrů.(6) Na každý kilogram kiwi importovaného z Nového Zélandu připadá 5 kg oxidu uhličitého.(7) Z toho vyplývá velmi zvýšená spotřeba energie, navíc znečištění moří loďmi, ovzduší letadly a nákladními automobily, pokácené lesy na výrobu palet, negativní dopady nově postavených silnic, přístavů a letišť -následky jsou nespočítatelné. - úpadek venkova - průmyslové zemědělství potřebuje velmi málo pracovních sil. Proto s jeho rozvojem roste na venkově nezaměstnanost, což vede k odchodu lidí do měst a k vylidňování venkova. Lidé, kteří na vesnici zůstávají, většinou dojíždějí za prací do města. Vznikají tak jakési poměštěné vesnice postrádající propojení s okolní krajinou.
Ekonomické dopady průmyslového zemědělství
4
Takové dopady se z řady důvodů těžko odhadují. V některých případech, například při znečištění vod a globálním oteplování, je zemědělství jen jednou z několika příčin. Jiným úskalím je naše neúplná znalost potenciálního ohrožení. Dobrým příkladem je schopnost některých pesticidů narušit endokrinní systém člověka. K vymezení rozsahu poškozování zdraví a životního prostředí těmito sloučeninami jsou potřebné další výzkumy. Britové přesto spočítali, že roční náklady na vyčištění zdrojů vody od pesticidů dosahují 120 milionů liber (6 mld Kč).(8) Hlavním
znečišťovatelem jsou hnojiva a na dusík bohaté odtoky z provozů živočišné velkovýroby, které prosakují do půdy. Ročně způsobí zemědělství ve Velké Británii škody na životním prostředí za 1,4 mld liber (70 mld Kč).(8) Britská vláda zaplatila zemědělcům 2,7 miliardy liber jako kompenzaci za škody způsobené kulhavkou a slintavkou.(8) Vyčíslení úplných nákladů na intenzívní zemědělství tedy zpochybňuje názory o jeho schopnosti produkovat levné potraviny.
Vliv průmyslového zemědělství na zdraví lidí MÝTUS: Průmyslově vyrobené potraviny jsou nezávadné, zdravé a výživné. PRAVDA: Jako ve všech mýtech o intenzívním zemědělství nejsou věci úplně tak, jak se jeví. Průzkumy v USA uvádějí, že tam v letech 197 0 - 1999 vzrostl počet onemocnění z potravin více než deset krát.(9) Nejméně 53 pesticidů, klasifikovaných jako karcinogenní, je v současnosti masivně aplikováno na většinu plodin v USA.(10) V České republice je schváleno skoro 20 pesticidů s rakov i notvornými účinky.(11 ) Zatímco industrializace výroby potravin postupuje, jsme svědky prudkého vzestupu zdravotních rizik a významného poklesu nutriční hodnoty naší potravy. Intenzívní zemědělství znečišťuje ovoce a zeleninu pesticidy, přidává hormony vyrobené genovým inženýrstvím do mléka a masa, které jíme. Není překvapením, že výskyt rakoviny a onemocnění z potravin jsou rekordně vysoké. Tři příklady škod páchaných průmyslovým zemědělstvím na lidech. 1. Soustřeďuje zvířata do koncentračních táborů, ve kterých trpí nemocemi - podávaná antibiotika zůstávají v jejich mase. 2. Používá toxické chemikálie na ovoce a zeleninu. 3. Vyrábí potraviny z genově upravených surovin, aniž bychom o tom byli informováni.
Nové technologie Odpovědí průmyslu na obrovský nárůst onemocnění z potravin je sterilizace potravin ozařováním. Použitím této technologie může průměrný hamburger snahou výrobce o odstranění potenciální bakteriální kontaminace přijmout dávku ekvivalentní milionům rentgenů hrudníku(1). Ale při pouti další průmyslovou potravinovou nabídkou maso ztrácí svou „ochranu“ a je rychle náchylné k další
5
kontaminaci. Mimoto četné studie prokázaly, že konzumace ozáře ného masa může poškodit lidskou DNA(1), a má za následek výskyt abnormalit u laboratorních zvířat a jejich potomstva. A navíc - ozařování ničí nepostradatelné živiny a vitamíny, které se v potrav i nách přirozeně vyskytují, a může znehodnotit chuť a vůni potravin. Je rozšíření zařízení pro ozařování (jaderné či rentgenové) tou správnou odpovědí na problém, který by mohl být vyřešen chovem zvířat ve zdravém prostředí? Rozhodnutí je na nás.
Nárůst onemocnění z potravin
6
Odhaduje se, že předtím, než v roce 1989 vstoupil v platnost zákaz přidávání nejinfikovanějších tkání (mozek, mícha apod.) do potravin, bylo ve Velké Británii zkonzumováno okolo půl milionu kusů hovězího dobytka nakaženého BSE.(12) Děsivé důsledky, vyplývající z této na první pohled neškodné a i vědci za neškodnou považované, avšak zcela nepřirozené praxe krmení živých krav mrtvými, osvětlily všem dopad, který má „průmyslový“ chov zvířat - vnímání zvířat jen jako výrobního nástroje - na lidské zdraví. Ve všech oblastech, od způsobu krmení zvířat až po ustájení a používání nepřirozených léčiv v honbě za stále vyšší produktivitou ustupuje lidské zdraví zemědělské velkovýrobě. Obrovské nároky průmyslu na hospodářská zvířata doslova způsobují závažné vady v konečném produktu - v jídle, které většina z nás jí. Vědci odhadují, že patogeny z potravin se jen ve Spojených státech v současnosti nakazí přes 80 milionů lidí ročně, a z toho 9 000 lidí zemře.(9) Bacily přecházejí na člověka z hovězího, vepřového nebo drůbežího masa, ale někdy i ze sýrů, ovoce a zeleniny, které jsou nedbale zpracované. Tento růst je do značné míry připisován industrializaci chovu dobytka a drůbeže. Většina masných výrobků nyní začíná v „továrnách na živočichy“, kde jsou zvířata držena v krutých a těsných podmínkách, což vede k šíření chorob mezi zvířaty a následnému vzniku nemocí z potravin. V USA je nyní počet ohlášených případů onemocnění Salmonelou a E.coli desetkrát vyšší než před dvaceti lety a případy onemocnění Campylobacterem se více než zdvojnásobily.(9) V ČR bylo v roce 2002 evidováno celkem téměř 50 000 onemocnění salmonelozou a jinými střevními choro bami, způsobenými potravinami.(13) Používání antibiotik v živočišné výrobě může také urychlovat alarmující nárůst rezistence na antibiotika, která se projevuje u nebezpečných patogenů. Rezidua těchto veterinárních antibiotik, která přecházejí do našich potravin, mohou způsobovat rezistenci
bakterií odpovědných za široký okruh lidských nemocí. Infekce rezistentní na antibiotika jsou v současnosti ve Spojených státech jedenáctou nejčastější příčinou úmrtí.(9) Pod vlivem médií možná ukvapeně soudíme, že vinni jsou pouze lékaři, kteří příliš často předepisují antibiotika. Ale tento závěr opomíjí fakt, že téměř 50 % antibiotik je ve světě podáváno zvířatům, nikoli lidem.(14)
Nemocný systém Posuďme podmínky, které převládají v zemědělském velkochovu - například chovné klece brojlerů: zvířata jsou tak namačkána na sebe, že podlaha je stěží viditelná, a pokud je vůbec vidět, je pokrytá exkrementy. Vzduch je plný prachu a bakterií. Sotva nějaké sluneční světlo. Překvapí nás, když se nemoci hojně šíří? A přesto jsou toto podmínky, v nichž je chováno mnoho naší živočišné potravy. Proč jsme tedy překvapeni, že velká většina potravin z těchto zvířat v sobě skrývá choroboplodné organismy? Teprve od roku 2003 platí v EU nařízení, podle kterého musejí tzv. obohacené klecové systémy poskytnout každé nosnici minimálně 550 cm2. - Salmonella - infekce je všude Vládní výbor poradců pro mikrobiologickou nezávadnost potravin Velké Británie konstatoval: „Syrové drůbeží maso je významný nosič patogenů, zejména Salmonely a Campylobactera“.(15) Zpráva uvádí, že jedno ze tří chlazených celých kuřat vyrobených v Británii a dodaných do maloobchodního prodeje bylo kontaminováno Salmonelou; ještě větší (41 %) byla kontaminace mražené drůbeže.(16) Salmonelóza je stále v čele žebříčku potravinových onemocnění v České republice. V roce 2002 jí onemocnělo 26 459 lidí. V posledních letech přibývá i případů kampylobakteriózy, od roku 1993 do roku 2002 se její výskyt zvýšil desetinásobně.(13) - Campylobacter Podle Vládního výboru poradců pro mikrobiologickou nezávadnost potravin Velké Británie je Campylobacter v Anglii a Walesu nejčastější příčinou infekčních střevních chorob lidí.(17) Campylobacter byl v Británii nalezen ve 48 % čerstvých kuřat(18) a v 11 z 12 zpracovaných krůt před prodejem.(19) - Listeria Listeria je spojována s hospodářskými zvířaty a se širokým okruhem potravinářských výrobků pocházejících z těchto zvířat. V letech 1987 - 89 zemřelo v Británii na listeriózu 26 kojenců. V roce 1989 britská vláda vydala varování ohroženým skupinám,
7
zejména těhotným ženám, aby se vyhýbaly konzumaci určitých vysoce rizikových potravin, jako jsou měkké sýry a masové paštiky. Listeria může způsobit potraty, porod mrtvého dítěte a těžké onemocnění novorozence. Listeria monocytogenes byla v Británii nalezena ve více než 66 % čerstvých a zmrazených kuřecích výrobků.(20) Jiný výzkum zjistil na povrchu těla prasat kontaminaci Listerií v 58 % případů.(21) V květnu 1995 byl sýr Brie zdrojem 17 případů listeriózy ve Francii. Devět těhotných žen bylo nakaženo, dvě z nich potratily a další dvě porodily mrtvé děti.(22)
Antibiotika - spása nebo sebevražda? Při popsaném rozšíření choroboplodných organismů ve velkochovech nepřekvapuje, že mezi farmáři je široce rozšířené používání antibiotik. Rutinní podávání antibiotik je pro velkochovatele atraktivní o to víc, že tyto látky mají stále mylně chápanou schopnost podporovat růst zvířat, kterým jsou podávány. Podle zprávy publikované v roce 1995 je celosvětově 90 % krmiva podávaného brojlerům a 60 % krmiv, která jsou dávána prasatům, doplňováno antibakteriálními přísadami.(23) Antibiotika jsou navržena na ničení bakterií. Ovšem časem je antibiotikum používáno stále více a více a populace bakterií, která je citlivá na určité antibiotikum, se postupně přemění na populaci bakterií, kterým antibiotikum již nemůže ublížit. Výsledkem je, že dva významné lidské patogeny živočišného původu, Escherichia a Salmonella, jsou dnes vysoce odolné vůči antibiotikům. Například ve Velké Británii je nárůst multirezistentních kmenů Salmonella typhimurium izolovaných z dobytka shodný s nárůstem rezistence kmenů nalezených u lidí.(24)
Pesticidy - rostoucí riziko vzniku rakoviny
8
Hlavní složkou industrializovaného potravinářského systému je rozsáhlé používání toxických chemických látek. Tato toxická ko n taminace potravin nejeví žádné známky snižování. Od roku 1993 celková spotřeba pesticidů vzrostla v České republice o 40 %.(25) Hlavní problém spojovaný s touto toxickou závislostí je vznik rakoviny. Rezidua z potenciálně karcinogenních pesticidů se nacházejí v oblíbeném ovoci a zelenině - v roce 1998 Americký úřad pro potraviny a léky zjistil rezidua pesticidů ve více než 35 % testovaných potravin.(26) V rámci státního monitoringu reziduí pesticidů v potravinách v ČR bylo v roce 2002 zjištěno, že 35,7 %
zkoumaných vzorků potravin obsahovalo zbytky pesticidů.(27) Ve státech EU to bylo 49 % vzorků.(28) Co je horší, současné normy pro pesticidy v potravinách nemají zvláštní limity pro nenarozené děti, kojence a malé děti. Mnoho vědců je přesvědčeno, že pesticidy hrají hlavní úlohu v současné „epidemii“ rakoviny dětí. A rakovina z tohoto zdroje neohrožuje pouze spotřebitele; ohrožuje také desítky tisíc zemědělců, polních dělníků a sezónních zemědělských pracovníků. Pesticidy, používané pro likvidaci nebo kontrolu škůdců, plevelů a nemocí rostlin jsou extrémně jedovaté chemikálie, jejichž hromadné používání způsobuje: - Přímou otravu člověka, který ch e mikálie aplikuje - Akumulaci nebezpečných zbytků chemikálií v rostlinách, v půdě a vodách - Rezidua chemikálií v potravinách mohou mít destruktivní účinky na zdraví lidí, zejména dětí Podle zprávy Evropské komise překročilo ve státech EU v roce 2002 maximální přípustné hodnoty reziduí 3,6 % zkoumaných vzorků potravin, v Holandsku dokonce 9,1 %. Proti roku 2000 se také zvýšilo procento vzorků, ve kterých bylo nalezeno současně několik pesticidů - 18 % ve srovnání s 15 %.(28) Potraviny s nejvyššími naměřenými zbytky pesticidů byly hlávkový salát, jablka a jahody.
Toxické účinky pesticidů Pesticidy mohou být příčinou širokého spektra zdravotních problémů, zahrnujících akutní a chronické poškození nervového systému, poškození plic, poškození reprodukčních orgánů, dysfunkci imunitního a hormonálního systému, defekty plodu a rakovinu. Pesticidy ohrožují zvláště děti. Ve srovnání s dospělými jedí děti poměrně více ovoce a zeleniny a pijí poměrně více vody. Obojí obvykle obsahuje zbytky pesticidů. Pesticidy mohou způsobit nejenom krátkodobá onemocnění dětí, ale rovněž trvalé zdravotní problémy. Je dokázáno, že například při pre- a postnatálním vystavení vlivu pesticidů vzrůstá riziko onemocnění dětskou rakovinou, a vědci se shodují, že vystavení dítěte vlivu neurotoxických pesticidů v raném věku pravděpodobně zvyšuje riziko pozdějšího vzniku chronických neurologických chorob.(29) Britská Královská společnost doporučuje těhotným ženám, aby minimalizovaly styk s pesticidy narušujícími účinky hormonů a chránily tak zdraví svých nenarozených dětí.(30), (31)
9
Čeští zemědělci používají téměř 300 chemických látek na hubení škůdců, a tudíž i potraviny, o kterých předpokládáme, že jsou zdravé, jako jablka nebo hroznové víno, mohou být chemicky ošetřovány až 12 krát za sezónu.(2) Nejnebezpečnější látky, organofosfátové pesticidy, běžně zemědělci používané, mohou způsobovat řadu zdravotních pro blémů, jako rakovinu, snižování mužské plodnosti, abnormalitu plodů, syndrom chronické únavy dětí a Parkinsonovu nemoc. Zbytky chemikálií způsobujících rakovinu, jako DDT nebo lindane, jsou stále nalézány v půdě, vodě i v potravinách (mléko a mléčné výrobky) přesto, že jejich používání bylo zakázáno již před 30 lety. Mnohé studie naznačují, že vliv pesticidů na vznik některých onemocnění je významný. Výzku my provedené s americkými farmáři ukázaly, že používání fenoxidových herbicidů a organofosfátových insekticidů souvisí se zvýšeným rizikem vzniku různých druhů rakoviny, jako je lymfom, leukémie a rakovina prostaty.(32), (33), (34) Akutní otravy pesticidy způsobují asi 20 000 úmrtí ročně, většinou postihují zemědělské dělníky v ro z vojových zemích.(35)
Pesticidy narušující účinek hormonů Hormony jsou speciální chemické látky, které v živočišném organismu působí jako signály upozorňující jednotlivé buňky, co mají dělat. V našem těle řídí mnoho důležitých procesů včetně rozmnožování, vylučování či krevního oběhu. Zároveň hrají klíčovou roli při vývoji lidského zárodku. Velmi malá, přesně dávkovaná, cílená, načasovaná a vzájemně koordinovaná množství těchto látek určují například správné formování mozku a pohlavních orgánů dítěte v těle matky. V posledních letech vědci zjistili, že některé pesticidy narušují účinek hormonů, které nejen řídí řadu důležitých pochodů v těle, ale hlavně hrají klíčovou roli při vývoji lidského zárodku. Lékaři se obávají, že právě tyto látky jsou příčinou některých varujících zdravotních trendů, především rapidně se snižujícího množství spermií. Stejnému důvodu se připisuje také rychle rostoucí počet případů rakoviny varlat a prsu i některých vývojových poruch u mužů i žen. (36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48)
10
Koktejlový efekt Navíc se většina analýz zabývá pouze účinky jediné látky. Ale lidé nejsou laboratorní zvířata, která dostávají čistou vodu i potravu s přesně změřenými dávkami jediné vybrané chemikálie. Ve skutečném životě jsou vystaveni působení nejrůznějších pesticidů i dalších sloučenin zároveň. Ukazuje se, že takové směsi mohou dohromady působit nepředvídatelně.
Zbytky pesticidů v potravinách V rámci státního monitoringu reziduí pesticidů v potravinách bylo v roce 2002 v ČR zjištěno, že 35,66 procenta vzorků potravin obsahovalo zbytky pesticidů. (27) Zelenina V 15,13 % vzorků zeleniny byl zaznamenán pozitivní nález reziduí pesticidů, a v 5,67 % vzorků zeleniny byly naměřeny hodnoty překračující maximální povolenou hranici. Ovoce V 25,8 % vzorků českého ovoce byly nalezeny zbytky pesticidů, u dovozového ovoce v 30,7 % a nadlimitní zbytky ve 4,1 % vzorků. Tři čtvrtiny vzorků citrusových plodů obsahovalo rezidua pesticidů, 5,79 % nadlimitní množství. Dětská výživa I v dětské výživě byly naměřeny v 15 % vzorků českých a v 18,8 % vzorků ze zahraničí zbytky pesticidů ž ivočišné potraviny Ž Ve vzorcích potravin živočišného původu byly naměřeny zbytky organochlorových pesticidů v 79,54 % případů. V mléku a mléčných výrobcích byly pozitivní nálezy pesticidů v 91,1 % případů, zbytky DDT obsahovalo 71,43 % vzorků mléka, 95 % vzorků másla a 91,3 % sýrů. (27)
Biotechnologie není odpověď Některé firmy říkají, že odpovědí na převažující problémy průmyslového zemědělství jsou biotechnologie. Nazývají toto řešení „ekologicky čistým“. Ale biotechnologie funguje na stejných, monokulturních principech. Tam, kde jsou praktikovány genové manipulace, způsobují zemědělcům velké škody a náklady navíc. Používání pesticidů na genově upravené plodiny se nezmenšilo, právě naopak. Navíc, genové úpravy přinášejí další obrovské nebezpečí: genové znečištění. Náhodné cizosprášení genově upravené rostliny s normální může vytvořit nové superplodiny. Dalším obrovským hazardem je vytvoření tzv. „mrtvých semen“
11
- semen, které produkují rostliny se sterilními semeny - existuje nebezpečí smísení genů a vypuknutí globální pandemie „sebevražedných rostlin“. Genové znečištění nelze zastav i t - bylo by tudíž bláznovstvím brát na sebe takové riziko . Bohužel, alarmující procento našich potravin už bylo genově upraveno: téměř 50% americké sóji (a sójových výrobků) a bavlny; 35% kukuřice a řepky. Některé odhady tvrdí, že 50 % balených potravin v USA obsahuje nejméně jednu genově upravenou složku, aniž jsou příslušně označeny pro informaci spotřebitele.(1) Některá rajčata obsahují virové geny; některý salát obsahuje geny bakterií.(1)
Zemědělství na křižovatce Intenzívní zemědělství devastuje naši zemi, vodu a vzduch, a nyní také ohrožuje udržitelnost biosféry. Masivní chemické a biologické vstupy způsobují všeobecné ničení životního prostředí, stejně jako onemocnění a úmrtí lidí. Monokultury snižují diversitu našich rostlin a živočichů. Ničením lokalit jsou ohroženy volně žijící druhy rostlin a živočichů. Velkovýrobní metody způsobují nevýslovné utrpení zvířatům. Centralizované vlastnictví korporací ničí zemědělské komunity na celém světě a vede k masové bídě a hladu. Systém intenzivního zemědělství je jasně neudržitelný. Konečný závěr je tento: Masivní přechod zemědělského hospodářství na velkovýrobní industrializované zemědělství - s odpovídajícími změnami v hodnotách - vyvolal takové ohrožení lidského zdraví, jako se nestalo v žádném oboru lidských aktivit nikdy předtím. Rostoucí závislost na chemických, jaderných a genově upravených vstupech pouze vystupňuje problém. Opravdovým řešením je návrat k ekologickým zemědělským metodám. Ukazuje se, že produkce potravin, která je bezpečná pro životní prostředí, humánní ke zvířatům a založená na společenské nezávislosti, je také výživnější a bezpečnější pro člověka.
Ekologické zemědělství pesticidy nepotřebuje
12
Ekologické zemědělství, v němž je striktně zakázáno použití syntetických chemických látek, nabízí řešení, jak omezit množství nebezpečných látek v potravinách na minimum. Ekologické zemědělství je přesně definovaná forma hospodaření(49), založená na produkci surovin a potravin podle podmínek
optimální kvality a dostatečného množství, používající praktiky trvale udržitelného života, s cílem vyhnout se používání agrochemických vstupů a minimalizovat poškození životního prostředí. Tento přístup chápe úzké spojení mezi všemi částmi přírodního systému. Většina technologií produkce potravin má za následek určité narušení přirozeného prostředí. Ekologické zemědělství však minimalizuje toto narušení nejenom zákazem syntetických pesticidů a rozpustných hnojiv, ale také tím, že určuje udržování ekologické diverzity na statku jako základní článek ekologického systému hospodaření. Ekologičtí zemědělci mají povinnost udržovat přirozená stanoviště, jako meze, okraje polí, živé ploty, remízky, rybníky a druhově bohaté louky v souladu s jejich přírodní hodnotou, jako součást kontrolního a certifikačního řízení. V ekologickém zemědělství jsou využívány přirozené metody ochrany před škůdci, plevely a nemocemi. Kvalitní půda pomáhá rostlinám vytvářet přirozenou odolnost proti napadení škůdci a chorobami. Na ekologických hospodářstvích jsou vítanými pomocníky přirození predátoři, jako ptáci, netopýři, brouci, pavoukovci, červi aj. živící se nejrůznějšími škůdci. Používají se odolné odrůdy nebo preventivní opatření.
Principy ekologického hospodaření: - Produkce potravin vysoké kvality a v přiměřeném množství - Postupy v souladu s přírodními systémy a cykly na všech úrovních od půdy přes rostliny až ke zvířatům - Udržování anebo zvyšování dlouhodobé úrodnosti a biologické aktivity půdy - Osevní postupy a technologie pěstování bránící erozi půdy - Regulace, potlačování plevelů (doprovodných rostlin) agrotechnickými metodami, herbicidy nejsou povoleny - Ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům založená na podpoře samoregulující funkce agro-ekosystému, biologických a biotechnických metodách. Fungicidy a insekticidy nejsou povoleny - Etické zacházení se zvířaty respektováním jejich vrozených potřeb a chování
13
- Respektování místních, ekologických, klimatických a zeměpisných rozdílů a využívání praktik a postupů vyvinutých v jejich důsledku .
Ekologické principy: - Podpora druhové pestrosti a ochrana vzácných přirozených stanovišť a přírodních útvarů. - Maximální využívání obnovitelných zdrojů a re cyklace, využívání místních zdrojů - Minimalizace znečištění a odpadů - Používání genově manipulovaných organismů (GMO) není povoleno
Principy úpravy biopotravin: - Minimum zpracování při zachování charakteru upravované potraviny - Zakázané postupy: iontové měniče, bělení, působení syntetických hormonů, ozařování, mikrovlnný ohřev, používání barviv, aromat a sladidel synte tického původu - Snaha o vyloučení možnosti kontaminace nebo záměny s konvenční potravinou - Maximální množství informací o způsobu úpravy a složkách potraviny pro zákazníky
Sociální principy: - Zajištění přiměřené kvality života, pracovního prostředí a uspokojení z práce pro zemědělce a jejich rodiny - Rozvoj ekologicky zodpovědné produkce, výroby a distribuce, s důrazem na místní systémy Dodržování zákonem stanovených pravidel je v systému ekologického zemědělství přísně kontrolováno na všech úrovních, od vstupů do zemědělské výroby přes produkci a zpracování bioproduktů, výrobu biopotravin až po prodej konečnému spotřebiteli. Podle výsledků kontrol se bioprodukty a biopotraviny certifikují vydáním tzv. Osvědčení o původu bioproduktu (biopotraviny) a označují ochrannou známkou BIO - Produkt ekologického zemědělství. Tato známka zaručuje spotřebiteli, že produkty pocházejí z kontrolovaného systému ekologického zemědělství a byly osvědčeny oprávněným certifikačním orgánem.
14
O svém zdraví rozhodujeme sami Je na čase transformovat zemědělství na udržitelné podnikání, založené na systémech, které mohou být používány po stalet í - n e desetiletí - aniž by byly podkopány zdroje, na nichž je zemědělská produktivita závislá. Zbývá otázka: Jak to udělat? Způsob, kterým my, spotřebitelé, utrácíme peníze, je jednou z nejdůležitějších voleb, které činíme. Pokud budeme své peníze vydávat za potraviny pocházející z ekologicky vypěstovaných surovin a vyrobených v místě spotřeby, podporujeme dlouhodobě udržitelný způsob výroby potravin. Pokud kupujeme místní biopotraviny, dáváme svůj hlas krátkému, jasně čitelnému potravnímu řetězci - řetězci, který podporuje osobní vztah mezi lidmi a půdou. Podporujeme způsob hospodaření, který přibližuje konzumenty a producenty, a zemědělci dáváme možnost vyprávět svůj příběh: ať už má bio značku nebo ne, měl by to být dobrý příběh - lepší potraviny, vypěstované bez pesticidů, zvířata, se kterými se zachází eticky. Dalším důvodem, proč kupovat místní potraviny, je, že zemědělci mají vliv na vzhled krajiny vaše peníze vydané za potraviny ji mohou pomáhat chránit.
Důležitou lekcí, kterou je třeba si uvědomit, je, že my, konzumenti jídla, jsme ve skutečnosti nejdůležitějšími producenty. S každým rozhodnutím, které činíme při koupi potravin, pomáháme vytvářet svět, ve kterém chceme žít, sousto po soustu.
15
Reference 1. Fatal Harvest: The Tragedy of Industrial Agriculture, edited by Endrew Kimbrell, Island Press, Washington, 2002 2. HRDP, www.mze.cz (6.11.2003) 3. Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2000, Ministerstvo životního prostředí, Praha 2001 4. VÚMOP: informace o erozi půdy (VÚMOP Praha, 2001) 5. Animal Waste Polution in America: an emerging national problem. Environmental risks of livestock and poultry production. A report by the Minority Staff of the US Senate committee on Agriculture, Nutrition and Forestry for Senator Tom Harkin, December 1997, www.senate.gov 6. Brindle, R.: Transport - creating a sustainable future? ARRB Transport Research, Perth 1997 7. Simms, A., Kumar, R., et Robins, N.: Collision course: free trade's free ride on global climate, New Economics Foundation, London 2000 8. An assessment of the total external costs of UK agriculture. Agricultural Systems 65 (2000), 113 - 136. J.N. Pretty et al, 2000 9. The Centers for Disease Control and Prevention, http://www.cdc.gov/netinfo.htm 10. U.S. EPA. Office of Prevention, Pesticides and Toxic Substances. 1999. Office of Pesticide Programs list of chemicals evaluated for carcinogenic potential. 11. Lars Neumeister, Bořivoj Šarapatka, Štěpán Kuzma, Pavlína Samsonová, Ivana Bubeníková a Sandra Sweeney, "Pesticides in Central and Eastern European Countries, Usage, Registration, Identification and Evaluation", Part 3: Czech Republic, PAN Germany, 2003 12. Anderson, R. M. et al. “Transmission dynamics and epidemiology of BSE in British cattle“; Nature 382: 779-788. 1996. 13. Centrum pro analýzu epidemiologických dat Státního zdravotního ústavu, 2002, http://www.szu.cz/cem/epidat/epidat.htm 14. 'World Health Report: Fighting Disease, Fostering Development'. World Health Organisation, Geneva : pp 20, 107. 1996. 15. Advisory Committee on the Microbiological Safety of Food. 'Report on Poultry Meat'; HMSO, London: p 17. 1996. 16. Advisory Committee on the Microbiological Safety of Food. 'Report on Poultry Meat'; HMSO, London: p 12. 1996. 17. Advisory Committee on the Microbiological Safety of Food. 'Report on Poultry Meat';HMSO, London: p 25. 1996. 18. Hood, A. M. et al. 'The extent of surface contamination of retailed chickens with Campylobacter jejuni serogroups'; Epidem. Inf. 100: 17-25. 1988. 19. Simmons, N. A. and F. J. Gibbs. 'Campylobacter spp. in oven-ready poultry'; Journal of Infection 1: 159-162. 1979. 20. Advisory Committee on the Microbiological Safety of Food. 'Report on Poultry Meat'; HMSO, London: p 16. 1996. 21. Takeshige, K. et al. 'Epidemiological studies of Listeria monocytogenes from dressed carcasses at a slaughter house'; Journal of the Japan Veterinary Medical Association 48 (2): 131 - 135. 1995. 22. '17 cases of Listeria in France'. Animal Pharm, 23 June 1995. 23. Colegrave, T. with T. Wesley. 'The Feed Additives Market'. PJB Publications Ltd: p 28. 1995 24. O’brien, Tim, Dr. , Factory farming and human health, Compassion in world farming trust, 1993 25. Státní rostlinolékařská správa: Česká republika - S p otřeba účinných látek v roce 2002, www.srs.cz 26. U.S. EPA. Office of Prevention, Pesticides and Toxic Substances. 1999. 27. Česká zemědělská a potravinářská inspekce, ČZPI, Výsledky plánované kontroly cizorodých látek v roce 2002, www.czpi.cz 28. EU Commission's annual report on pesticide residues: Pesticide Residue Monitoring 2002 29. Wade, M.: Human health and exposure to chemicals which disrupt estrogen, androgen and thyroid hormone physiology, Health Canada, Ottawa, nedatováno
16
30. Endocrine disrupting chemicals (EDCs), The Royal Society, London 2000. 31. Gupta, C. (2000): Reproductive malformation of the male offspring following maternal exposure to estrogenic chemicals, Proceedings of the Society of Experimental Biology and Medicine 224: 61-68 32. Solomon, G., Ogunseitan, O.A., et Kirsch, J. (2000): Pesticides and human health: a resource for health care professionals, Physicians for Social Responsibility-Californians for Pesticide Reform, Santa MonicaBerkeley-San Francisco 33. Mills, P.K. 1998. Correlation analysis of pesticide use data and cancer incidence rates in California counties. Arch. Environ. Health 53:410 - 413 34. Blair, A. and S.H. Zahm. 1995. Agricultural exposures and cancer. Environ. Health Persp. 103 (Suppl. 8): 205-208. 35. PAN UK Review 1999, Pesticide Action Network UK, London 2000) 36. Sharpe, R., et Skakkebaek, N.E. (1993): Are estrogens involved in falling sperm counts and disorders of the male reproductive tract?, Lancet 341: 1392-1395 37. Solomon, G.M., et Schettler, T. (2000): Environment and health: 6. Endocrine disruption and potential human health implications, Canadian Medical Association Journal 163: 1471 - 147643 38. Harrison, P.T.C. (2001): Endocrine disrupters and human health, British Medical Journal 323: 1317 - 1318 39. Carlsen, E., Giwercman, A., Keiding, N., Skakkebaek, N.E. (1992): Evidence for decreasing quality of semen during past 50 years, British Medical Journal 305: 609-613 40. Swan, S.H., Elkin, E.P., et Fenster, L. (1997): Have sperm densities declined? A reanalysis of global trend data, Environmental Health Perspectives 105: 1228-1232 41. Swan, S.H., Elkin, E.P., et Fenster, L. (2000): The question of declining sperm density revisited: an analysis of 101 studies published 1934 - 1996, Environmental Health Perspectives 108: 961-966 42. Miller, W.R., et Sharpe, R.M. (1998): Environmental oestrogens and human reproductive cancers, Endocrine-Related Cancer 5: 69-96 43. Toppari, J., Larsen, J.C., Christiansen, P., Giwercman, A., Grandjean, P., Guilette, L.J, Jr., Jégou, B., Jensen, T.K., Jouannet, P., Keiding, N., Leffers, H., McLachlan, J.A., Meyer, O., Müller, J., Rajpert-De Meyts, E., Scheike, T., Sharpe, R., Sumpter, J., Skakkebaek, N.E. (1996): Male reproductive health and environmenta l xenoestrogens, Environmental Health Perspectives Supplement 104: 741-803 44. Wolf, M.S., et Toniolo, P.G. (1995): Environmental organochlorine exposure as a potential etiologic factor in breast cancer, Environmental Health Perspectives Supplement 103: 141 - 145 45. Abell, A., Ernst, E., et Bonde, J.P. (1994): High sperm density among members of organic farmers' association, Lancet 343: 1498 46. Jensen, T.J., Giwercman, A., Carlsen, E., Scheike, T., et Skakkebaek, N.E. (1996): Semen quality among members of organic food association in Zealand, Denmark, Lancet 347: 1844 47. García-Rodríguez, J., García-Martín, M., Nogueras-Ocaňa, M., de Dios Luna-del Castillo, J., Espigares García, M., Olea, M., Lardelli-Claret, P. (1996): Exposure to pesticides and cryptorchidism: geographical evidence of a possible association, Environmental Health Perspectives 104: 1090-1095 48. Barlow, S., Kavlock, R.J., Moore, J.A., Schantz, S.L., Sheenhan, D.M., Shuey, D.L., et Lary, J.M. (1999): Teratology Society Public Affairs Committee position paper: developmental toxicity of endocrine disruptors to humans, Teratology 60: 365-375 49. Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb.
Brožuru vydal PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců díky podpoře získané v rámci výběrového řízení MŽP na podporu projektů předkládaných nestátními neziskovými organizacemi. Více informací o ekologickém zemědělství a biopotravinách: PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Nemocniční 53, 787 01 Šumperk, www.pro-bio.cz; Informační centrum ekologického zemědělství a ochrany zvířat, PRO-BIO Liga ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství, Truhlářská 20, Praha 1 Text: Tom Václavík,
[email protected] Foto: Ing. Michal Pospíšil, Ing. Břetislav Koč, archiv PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Josef Vymětal, časopis Veronica, Jaroslava Marková, archiv ECEAT, Společnost pro zvířata - ZO ČSOP. Vytištěno na recyklovaném papíru.
