průběžná zpráva z 2. etapy pilotního výzkumného projektu Václav Kulhavý Miroslava Rákoczyová VÚPSV Praha výzkumné centrum Brno

Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce: hodnocení kvality a přínosů rekvalifikací a veřejně prospěšných prací účastníky průběžná zpráva z 2. etapy pilotního výzkumného projektu

Tomáš Sirovátka Markéta Horáková Václav Kulhavý Miroslava Rákoczyová

VÚPSV Praha výzkumné centrum Brno prosinec 2002

Obsah Úvod

........................................................................................................................................ 3

1. Aktivní politika na trhu práce v ČR v roce 2001 ................................................................ 1.1 Rozsah aktivních opatření a jejich cílenost do regionů ...................................................... 1.2 Analýza cílenosti rekvalifikací v roce 2001 ....................................................................... 1.2.1 Cílenost podle vybraných skupin ....................................................................................... 1.2.2 Cílenost podle délky nezaměstnanosti ............................................................................... 1.2.3 Cílenost podle věkových skupin ........................................................................................ 1.2.4 Cílenost podle vzdělání ...................................................................................................... 1.2.5 Shrnutí ................................................................................................................................

4 4 6 7 7 8 9 9

2. Cílenost a efekty vybraných opatření na lokálním trhu práce (Břeclavsko) ....................... 10 2.1 Úvod: lokální trh práce a aktivní politika v okrese Břeclav ............................................... 10 2.2 Cílenost a účinky programů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Břeclav v roce 2001 ............................................................................................. 12 2.2.1 Úvod ................................................................................................................................... 12 2.2.2 Metodologická poznámka .................................................................................................. 12 2.2.3 Cílenost opatření aktivní politiky zaměstnanosti ............................................................... 14 2.2.4 Čisté efekty programů APZ................................................................................................. 18 2.2.5 Shrnutí a diskuse ................................................................................................................ 21 2.3 Přínosy rekvalifikací z hlediska účastníků ......................................................................... 22 2.3.1 Význam rekvalifikací ......................................................................................................... 22 2.3.2 Výzkumný přístup .............................................................................................................. 23 2.3.3 Rekvalifikace v okrese Břeclav .......................................................................................... 24 2.3.4 Očekávání při vstupu do rekvalifikačního programu ......................................................... 26 2.3.5 Hodnocení rekvalifikací jejich účastníky ........................................................................... 29 2.3.6 Efekty rekvalifikací ............................................................................................................ 32 2.3.7 Shrnutí ................................................................................................................................ 35 2.4 Přínosy veřejně prospěšných prací z hlediska účastníků .................................................... 36 2.4.1 Role VPP v kontextu pracovního a sociálního začlenění ................................................... 36 2.4.2 VPP v okrese Břeclav a jejich účastníci ............................................................................. 37 2.4.3 Účast v programu VPP jako součást pracovní historie nezaměstnaných............................ 38 2.4.4 Obecné charakteristiky programů VPP v okrese Břeclav .................................................. 42 2.4.5 Hodnocení programů VPP jejich účastníky ........................................................................ 45 2.4.6 Reálné přínosy účasti v programu VPP .............................................................................. 47 2.4.7 Shrnutí ................................................................................................................................ 52 3. Závěry a doporučení............................................................................................................ 55 3.1 Shrnutí hlavních zjištění ..................................................................................................... 55 3.1.1 Rozsah a cílenost opatření APZ ......................................................................................... 55 3.1.2 Efekty opatření APZ a jejich kvalita .................................................................................. 56 3.2 Doporučení pro aktivní politiku zaměstnanosti ................................................................. 57 3.3 Hodnocení efektivnosti programů APZ ............................................................................. 58 Dodatek ....................................................................................................................................... 59 PŘÍLOHA 1 Rozsah aktivních opatření a jejich cílenost do regionů PŘÍLOHA 2 Analýza cílenosti rekvalifikací v roce 2001 PŘÍLOHA 3 Cílenost a účinky programů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Břeclav v roce 2001 2

Úvod Tato zpráva představuje druhý dílčí výstup z projektu Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce. Navazuje na zprávu Rozsah a cílenost programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR, zájem o programy a motivace účastníků (Průběžná zpráva z 1. etapy pilotního výzkumného projektu), Tomáš Sirovátka, Miroslava Rákoczyová (2001). Účelem tohoto výstupu je především prezentovat výsledky dotazování účastníků programů rekvalifikací při výstupu z programů a dotazování účastníků veřejně prospěšných prací 6 měsíců po ukončení programů. Výsledky zachycují hodnocení kvality programů a jejich subjektivního přínosu pro účastníky a v případě veřejně prospěšných prací je též sledován střednědobý efekt programu na zaměstnanost účastníků. Vedle toho využíváme analýzu databáze nezaměstnaných k zhodnocení cílenosti programů APZ na různé skupiny nezaměstnaných a k odhadu “čistých efektů” některých programů (především rekvalifikací) na zaměstnanost. Na tento výstup naváže závěrečná zpráva, kde bude zhodnocen střednědobý účinek rekvalifikací na zaměstnanost (dotazování follow-up bude ukončeno v lednu 2003) a bude zlepšen odhad účinnosti programů na základě prodloužení sledovaného období.

3

1. Aktivní politika na trhu práce v ČR v roce 2001 1.1 Rozsah aktivních opatření a jejich cílenost do regionů V roce 2001 se podařilo udržet pozitivní trend v oblasti aktivní politiky trhu práce, jenž byl nastartován v roce 1999, a projevil se v roce 2000. Je to - proti minulým obdobím celkové zvýšení počtu účastníků aktivní politiky trhu práce v ČR, jež se už druhý rok pohybovalo kolem jedné pětiny nezaměstnaných a odpovídá tak záměrům Evropské komise (doporučení k Národním akčním plánům zaměstnanosti). Na druhé straně se růst tohoto podílu zastavil (naopak v roce 2001 byl zaznamenán mírný pokles). Jednoznačně pozitivní je mírný nárůst účastníků rekvalifikací, k němuž současně došlo. T a b u l k a 1 Nezaměstnanost, volná místa a aktivní politika zaměstnanosti v ČR míra nezaměstnanosti (konec roku) počet nezaměstnaných/1 volné místo podíl účastníků APZ/počet nez. (%) podíl rekvalifikovaných/počet nez.(%)

1995 2,9 1,7 36,0 8,8

1996 3,5 2,2 17,1 6,5

1997 5,2 4,3 11,3 4,3

1998 7,5 10,3 12,0 4,2

1999 9,4 13,9 13,7 4,7

2000 8,8 8,8 20,1 7,2

2001 8,9 8,9 19,1 7,6

Dalším pozitivním trendem byl nárůst výdajů na oblast aktivní politiky zaměstnanosti v relaci k HDP. To je důležité právě z toho důvodu, že příliš levná opatření (zejména krátké rekvalifikační kurzy atp.) nejsou vždy účinná v případě potřeb integrace dlouhodobě nezaměstnaných, zdravotně handicapovaných atp. Ve struktuře výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti nedošlo k významné změně, z hlediska struktury opatření podle počtu účastníků jsou nejvýznamnější rekvalifikace a jejich rozsah ještě narostl, následují veřejně prospěšné práce (rozsah neměnný) a pak podpora tvorby míst v soukromém sektoru (rozsah se mírně snížil), místa pracovní praxe pro mládež (rozsah neměnný) a konečně nejmenší rozsah má tvorba a podpora míst pro zdravotně handicapované, jež je ve srovnání s jinými zeměmi relativně nízká, i s ohledem na to, že zdravotně postižení reprezentují okolo 13 % celkového počtu nezaměstnaných a většinou jde o dlouhodobě nezaměstnané. V mezinárodním srovnáním s některými evropskými zeměmi s podobnou mírou nezaměstnanosti je Česká republika v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti stále poněkud pozadu jak z hlediska vkládaných prostředků, tak i z hlediska počtu účastníků jednotlivých typů opatření. Některé země - jak je patrné z tabulky - dokonce do opatření aktivní politiky zařazují počet účastníků, který se hodně blíží nebo je dokonce na úrovni celkového počtu nezaměstnaných v zemi. Výdaje na tuto oblast - srovnáno k HDP - jsou proti ČR vyšší minimálně dvojnásobně (Maďarsko, Itálie), ale spíše čtyř- až pětinásobně (Finsko, Francie, Německo).

4

T a b u l k a 2 Opatření aktivní politiky na pracovním trhu ve vybraných zemích v roce 2001 země (a míra nezaměstnanosti) výdaje a účastníci administrativa služeb zaměstnanosti pracovní výcvikrekvalifikace mládež, absolventi podpora míst v priv. sektoru sebezaměstnávání veřejně prospěšné práce zdravotně postižení aktivní politika celkem podpory celkem

ČR

(8.2)

Fin.

V

Ú

V

0.08

(9.1) Něm (7.9) Mad (5.8) Ú

0.12

V

Ú

0.23

V

Ú

0.11

Fr.

(8.6)

It.

(9.5)

V

Ú

V

Ú

0.18

n.ú.

0.02

0.7

0.29

2.8

0.34

1.2

0.07

1.6

0.25

2.4

0.05

n.ú.

0.02

0.2

0.16

1.5

0.09

0.7

-

-

0.42

2.8

0.23

3.3

0.04

0.3

0.15

0.9

0.03

0.1

0.09

1.2

0.18

1.8

0.24

3.8

0.01

0.1

0.03

0.2

0.04

0.2

0.01

0.2

-

0.2

0.04

n.ú.

0.04

0.4

0.12

0.9

0.19

0.7

0.19

3.7

0.18

1.2

0.05

0.5

0.09

0.9

0.29

0.3

-

-

0.09

0.5

-

-

0.95

7.2

1.20

3.2

0.47

6.7

1.31

8.9

0.61

7.6

0.01 0.24 0.21 0.45

1.7

2.02 2.97

1.92 3.13

0.38 0.85

1.65 2.96

0.63 1.24

Vysvětlivky: v závorce vedle názvu země je uvedena míra nezaměstnanosti za rok 2001. V - výdaje jako procento HDP. Ú - účastníci (inflow) za období jednoho roku jako procento pracovní síly. Pramen : OECD Employment Outlook 2002, upraveno.

Postupně též dochází ke kvalitativním zlepšením opatření APZ: je zpracováván Národní akční plán zaměstnanosti. To podporuje koncepčnost aktivní politiky zaměstnanosti definováním jejích obecných cílů a následnou operacionalizací těchto cílů do konkrétních opatření. Dochází rovněž k inovacím ve smyslu moderních přístupů v zemích EU: zaváděny jsou například nové nástroje, které se jeví přes počáteční implementační potíže vhodně volené i s ohledem na naše podmínky: jde konkrétně o rekvalifikace-stáže či o individuální akční plány. V souvislosti s růstem koncepčnosti politiky dochází ke zlepšování cílenosti opatření do nejvíce ohrožených oblastí - měřeno podle počtů účastníků opatření. V porovnání s roky 1999 i 2000 je zjevná výraznější cílenost opatření APZ a také rekvalifikací do okresů s vyšší mírou nezaměstnanosti a kromě toho i cílenost rekvalifikací do okresů s vyšším podílem dlouhodobé nezaměstnanosti.

5

T a b u l k a 3 Cílenost opatření aktivní politiky do okresů v letech 1999-2001 1999 míra nezaměstnanosti (MN) míra VPM podíl dlouhodobé nez. (PDN) index vzdělání nezaměstnaných podíl nez. bez kvalifikace (NN)

MN

2000 míra nezaměstnanosti (MN) míra VPM podíl dlouhodobé nez. (PDN) index vzdělání nezaměstnaných podíl nez. bez kvalifikace (NN)

MN

2001 míra nezaměstnanosti (MN) míra VPM podíl dlouhodobé nez. (PDN) index vzdělání nezaměstnaných podíl nez. bez kvalifikace (NN)

MN

PDN - .477 .852 - .494 .395

APZ

.852 - .344 - .520 .476 PDN

- .488 .793 - .437 .312

APZ

.793 - .323

PDN

REKV

APZ ,877 -,410 -,435 ,374

NV NV NV NV NV

.257 NV NV NV -.239

- .391 .328

-,462 ,877 -,489 ,381

REKV .338 - .246 NV NV NV

NV NV .262 NV NV REKV

,344 NV NV NV NV

,285 NV ,277 NV NV

Koeficienty Pearson, hladina významnosti 5 % a nižší. Vysvětlivky: MN=míra nezaměstnanosti, PDN=podíl dlouhodobě nezaměstnaných, NN=podíl nezaměstnaných bez kvalifikace. APZ=podíl účastníků v opatřeních aktivní politiky zaměstnanosti z celkového počtu nezaměstnaných, REKV=podíl účastníků v rekvalifikacích z celkového počtu nezaměstnaných, TVMIST=tvorba pracovních míst. Míra VPM je vypočítána podobně jako míra nezaměstnanosti jako procento z ekonomicky aktivních, index vzdělání nezaměstnaných je vypočten z podílu nezaměstnaných se základním vzděláním, se středním vzděláním bez maturity a s maturitou, s vysokoškolským vzděláním.

1.2 Analýza cílenosti rekvalifikací v roce 2001 V roce 2001 pokračoval trend rostoucího důrazu na rekvalifikační programy v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Projevilo se to jednak ve výrazném nárůstu absolutního počtu osob, které byly do rekvalifikace zařazeny, jednak také ve srovnání s počty účastníků ostatních programů APZ. T a b u l k a 4 Rozsah rekvalifikačních programů v letech 1999, 2000 a 2001 1999 22 938 100 447 367 5,1 % 34,4 %

počet osob zařazených do rekvalifikace index růstu počtu osob zařazených do rekvalifikace počet nezaměstnaných1 podíl nezaměstnaných zařazených do rekvalifikace podíl rekvalifikací na celkovém počtu účastníků APZ 1

2000 32 811 143 468 707 7,0 % 35,5 %

2001 43 560 190 444 011 9,8 % 45,4 %

průměrný měsíční počet evidovaných nezaměstnaných v daném roce.

Na rozdíl od předchozího období, kdy nebyl nárůst celkového počtu rekvalifikantů doprovázen zvýšením veřejných výdajů v této oblasti, došlo v roce 2001 ke zvýšení objemu finančních prostředků určených na rekvalifikační programy. Průměrné náklady na rekvalifikační kurz pro jednu osobu se oproti roku 2000 zvýšily o více než 1 500 Kč a dosáhly 8 780 Kč (což je však stále výrazně nižší částka ve srovnání s rokem 1999, kdy průměrné náklady činily 10 300 Kč). To pravděpodobně souvisí s relativním zdůrazněním

6

dlouhodobých rekvalifikací v minulém roce - zatímco v roce 2000 tvořily kurzy trvající déle než tři měsíce pouhou šestinu, v minulém roce to již byla plná čtvrtina všech rekvalifikací. V následujícím textu se budeme zabývat otázkou, zda jsou rekvalifikační kurzy v ČR využívány jako nástroj řešení nezaměstnanosti určitých kategorií osob (vymezených podle jejich demografických charakteristik), popř. kterých a do jaké míry. Bude nás také zajímat, zda jsou rekvalifikace využívány pro prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti, což naznačují výsledky analýzy za rok 2000, nebo spíše jako kurativní prostředek. 1.2.1 Cílenost podle vybraných skupin Stejně jako v předchozím roce se projevila značná cílenost na absolventy škol, kteří se jeví jako skupina, jíž je mezi nezaměstnanými celkově věnována nejvyšší pozornost. Přestože ve srovnání s rokem 2000 bylo do rekvalifikací zařazeno více absolventů, index cílenosti mírně poklesl (podíl absolventů na nezaměstnanosti v ČR tak vzrostl více než jejich podíl na rekvalifikacích). Z regionálního hlediska se jeho pokles nejvýrazněji projevil zejména v okresech, ve kterých byla dříve cílenost na tuto skupinu největší, např. v okrese Kolín, Jeseník, Česká Lípa a Havlíčkův Brod. Potvrdila se také nízká cílenost rekvalifikací na osoby se zdravotním omezením a nepříliš výrazná cílenost na ženy. T a b u l k a 5 Cílenost podle vybraných skupin (a) ženy absolventi a mladiství ZPS celkem

rekvalifikace (b) % 25 000 57,4 8 056 18,5 2 555 5,9 43 560 100,0

nezaměstnanost (c) (d) % 231 870 50,2 57 393 12,4 61 518 13,3 461 923 100,0

cílenost (b)/(d) 1,14 1,49 0,44 1,00

1.2.2 Cílenost podle délky nezaměstnanosti Do rekvalifikací byli i v roce 2001 nejčastěji zařazováni lidé nezaměstnaní krátkodobě. Z celkového počtu osob zařazených do rekvalifikace jich bylo 58 % evidováno v registru úřadu práce méně než 6 měsíců, zatímco jejich podíl na nezaměstnanosti je nižší (45 %). Index cílenosti na krátkodobě nezaměstnané zůstal ve srovnání s předchozím rokem v podstatě nezměněn. Cílenost na osoby nezaměstnané 6 - 9 měsíců poklesla a naopak se zvýšila cílenost na osoby nezaměstnané více než rok a zvláště pak na osoby, které hledají práci déle než dva roky. Nárůst cílenosti na dlouhodobě nezaměstnané (nad 1 rok) byl způsoben mírným snížením podílu dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti (zhruba o 1,3 procentního bodu), který byl doprovázen jejich rovněž mírně zvýšeným zastoupením v rekvalifikacích (o 1,6 procentního bodu). T a b u l k a 6 Cílenost podle délky evidence

méně než 3 měsíce 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců nad 24 měsíců celkem

rekvalifikace (a) (b) % 14 310 32,9 10 872 25,0 5 198 11,9 2 990 6,9 5 814 13,3 4 376 10,0 43 560 100,0

7

nezaměstnanost (c) (d) % 120 721 26,1 87 755 19,0 47 202 10,2 35 042 7,6 69 785 15,1 101 418 22,0 461 923 100,0

cílenost (b)/(d) 1,26 1,36 1,17 0,91 0,88 0,45 1,00

Projevila se přitom poměrně silná souvislost mezi cíleností na krátkodobě nezaměstnané a mírou nezaměstnanosti v okrese: čím hůře je okres postižen, tím více směřuje rekvalifikační programy ke krátkodobě nezaměstnaným. T a b u l k a 7 Cílenost podle délky nezaměstnanosti - korelační koeficienty Pearson cílenost na nezaměstnané do 3 měsíců na nezaměstnané 3 – 6 měsíců 0,461 0,313

míra nezaměstnanosti

Všechny koeficienty na hladině významnosti 0,05.

Tato zvýšená cílenost v okresech s vysokou nezaměstnaností je dána především nižším podílem krátkodobě nezaměstnaných v evidenci (vyšší nezaměstnanost je spojena s vyšším podílem osob dlouhodobě nezaměstnaných - korelační koeficient míry nezaměstnanosti a podílu osob nezaměstnaných déle než rok v registru ÚP je 0,863 na hladině významnosti 0,01). 1.2.3 Cílenost podle věkových skupin Cílenost rekvalifikací je nejvýraznější u skupin nezaměstnaných do 24 let, tedy tam, kde je největší zastoupení absolventů škol. Rozložení cílenosti podle věku má stejný charakter jako v roce 2000, došlo k určitému zvýšení cílenosti právě na nezaměstnané do 24 let. Zastoupení osob nad 40 let v rekvalifikaci neodpovídá jejich podílu na nezaměstnanosti (index cílenosti menší než 1,00), což také odpovídá zjištění z předchozího období. V tomto ohledu pravděpodobně sehrává roli zájem úřadů práce investovat spíše do lidského kapitálu mladší generace, což dává do budoucna lepší naději na „zhodnocení investice“, a také vyhodnocení bariéry vyššího věku (ze strany zaměstnavatelů) jako významného faktoru. Naproti tomu provedený výzkum „Dlouhodobě nezaměstnaní“ v sedmi okresech ČR (VUPSV, 2002) však ukazuje vysoký zájem o rekvalifikační programy i u osob ve vyšších věkových kategoriích. T a b u l k a 8 Cílenost podle věku rekvalifikace (a) do 19 let 20 – 24 25 – 29 30 – 34 35 – 39 40 – 44 45 – 49 50 – 54 nad 55 celkem

(b) % 4991 10 611 6 890 5 977 4 865 3 748 3 523 2 483 472 43560

nezaměstnanost (d) % 36 180 7,8 83 324 18,0 63 512 13,7 51 374 11,1 48 302 10,5 45 442 9,8 54 701 11,8 56 066 12,1 23 022 5,0 461923 100,0

(c) 11,5 24,4 15,8 13,7 11,2 8,6 8,1 5,7 1,1 100,0

cílenost (b)/(d) 1,47 1,36 1,15 1,23 1,07 0,88 0,68 0,47 0,22 1,00

Cílenost na mladé lidi byla v roce 2001 vyšší v okresech hůře postižených nezaměstnaností. Nejsilněji se projevila souvislost mezi mírou nezaměstnanosti a cíleností na osoby ve věku od 20 do 24 let. Cílenost u vyšších věkových kategorií je nízká bez ohledu na míru nezaměstnanosti v okrese. T a b u l k a 9 Cílenost podle věkových skupin - korelační koeficienty Pearson

míra nezaměstnanosti

do 19 let 0, 353

cílenost na věkovou skupinu 20 – 24 let 25 – 29 let 30 – 34 let 0,577 n.v. - 0,385

Pozn. všechny koeficienty na hladině významnosti 0,01, n.v. - není významné.

8

35 – 39 let -0,436

1.2.4 Cílenost podle vzdělání Index cílenosti rekvalifikací podle stupně dosaženého vzdělání vykazuje největší rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Zřetelně se projevila cílenost na osoby s maturitou, ať už jde o vyučené s maturitou nebo absolventy gymnázií nebo středních odborných škol. Zastoupení těchto skupin v rekvalifikaci je více než dvojnásobné ve srovnání s jejich podílem na nezaměstnanosti (index cílenosti větší než 2,00). Největší podíl nezaměstnaných, ale i rekvalifikantů, však tvoří vyučení. Výrazně podhodnoceny jsou v rekvalifikacích osoby se základním vzděláním, které tvoří téměř třetinu všech nezaměstnaných. T a b u l k a 10 Cílenost podle vzdělání rekvalifikace (b) % 59 0,1 5 869 13,5 13 625 31,3 1 055 2,4 3 541 8,1 3 297 7,6 13 516 31,0 558 1,3 2000 4,6 36 0,1 43 556 100,0

(a) bez vzdělání základní vzdělání vyučen SŠ bez maturity vyučen s maturitou ÚSV (gymnázium s maturitou) ÚSO (SOŠ s mat.) vyšší vzdělání vysokoškolské vědecká výchova celkem

nezaměstnanost (c) (d) % 3 200 0,7 145 243 31,4 185 560 40,2 14 064 3,0 17 669 3,8 14 358 3,1 64 621 14,0 2 760 0,6 14 090 3,1 358 0,1 461 923 100,0

cílenost (b)/(d) 0,14 0,43 0,78 0,8 2,1 2,5 2,2 2,2 1,5 1,0 1,0

Současně se projevily rozdíly v cílenosti podle pohlaví: zatímco jsou rekvalifikace cílené spíše na středoškolsky vzdělané ženy, u osob vyučených a se základním vzděláním se jedná častěji o muže. V některých oblastech se projevila velmi silná cílenost na osoby vyučené s maturitou. Jedná se například o okresy Jihočeského kraje (Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice) a Karlovarského kraje (Cheb a Sokolov), o jihomoravské okresy Uherské Hradiště, Hodonín, Kroměříž a Břeclav a také severočeské okresy Děčín, Most a Ústí nad Labem. Je zajímavé, že ve srovnání s rokem 2000 došlo ve všech těchto okresech ke zvýšení cílenosti na skupinu vyučených s maturitou při současném významném poklesu cílenosti na osoby s úplným středním vzděláním. 1.2.5 Shrnutí Rekvalifikace lze v České republice považovat za preventivní nástroj APZ. Jeho preventivní charakter je možné vidět ve dvou rovinách: jednak se jedná o prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti (což vyplývá z cílenosti na krátkodobě nezaměstnané) a jednak o prevenci nezaměstnanosti jako (celo)životní kariéry (cílenost na mladé lidi). Současně však lze konstatovat, že jsou do rekvalifikací stále zařazovány především ty skupiny nezaměstnaných, u kterých lze předpokládat, že by se na trhu práce uplatnily snáze než ostatní (mladí, zdraví, vzdělaní, krátkodobě nezaměstnaní). Tato tendence je silnější tam, kde je nezaměstnanost, zejména dlouhodobá nezaměstnanost na vyšší úrovni. Oproti roku 2000 však došlo k mírnému zvýšení cílenosti k dlouhodobě nezaměstnaným a k nekvalifikovaným.

9

2. Cílenost a efekty vybraných opatření na lokálním trhu práce (Břeclavsko) 2.1 Úvod: lokální trh práce a aktivní politika v okrese Břeclav Okres Břeclav je okresem, kde se nezaměstnanost pohybuje dlouhodobě lehce nad průměrem ČR: na konci roku 2000 zde byla míra nezaměstnanosti 10,1 %, v roce 2001 došlo v okrese Břeclav k mírnému vzestupu míry nezaměstnanosti na 10,4 % (tím okres převýšil republikový průměr 8,9 %). Nezaměstnanost okresu je citlivá na hospodářský cyklus, stejně jako má výraznější sezónní průběh s ohledem na větší význam služeb včetně turistického ruchu, zemědělské a potravinářské výroby. V první polovině devadesátých let došlo k prudké redukci zaměstnanosti v zemědělských družstvech (ta nebyla dodnes plně absorbována) a problém nekvalifikované pracovní síly je zde proto stejně významný, jako je tomu v průmyslových okresech. Dokonce je podíl nekvalifikované pracovní síly v pracovní síle okresu (29,4 %) vyšší nejen proti průměru ČR (23,4 %), ale také proti průměru například v Moravskoslezském kraji (25,7 %). Vyšší proti republikovému průměru je i podíl vyučených (39,5 %) v pracovní síle, ale naopak výrazně nižší je proti republikovému průměru podíl pracovníků s maturitou a s vysokoškolským vzděláním. Vedle vysokého podílu nekvalifikovaných je problémem lokálního trhu práce nedostatek volných pracovních míst, jenž vyplývá z menšího počtu výrobních podniků v okrese a menšího zájmu investorů o tuto oblast. Míra volných míst v okrese byla například v roce 2001 0,47 procent, zatímco republikový průměr byl 1,00, a tak připadalo na jedno volné místo v okrese 22 nezaměstnaných, zatímco průměr republiky byl 8,9 nezaměstnaných na jedno místo a v Jihomoravském kraji to bylo 14,8 nezaměstnaných. V okrese převažují malá sídla - je zde 69 obcí, z toho je 54 s méně než dvěma tisíci obyvatel a pouze Břeclav má víc než 20 tisíc obyvatel. Přestože železniční tah patří k jistým výhodám okresu, celá řada malých obcí je dopravně špatně dostupná, neatraktivní pro investory a pro drobné podnikání, s nevýhodnými podmínkami pro vyjíždění za prací. Mnohde vznikají „kapsy chudoby“ - koncentruje se v nich větší podíl nezaměstnané populace a populace s nízkými příjmy, při ekonomické stagnaci pak rychle upadají služby i podnikatelská činnost. Současně se projevuje demotivace nezaměstnaných a jejich rezignace. Na jedné straně je sice v okrese vyšší podíl krátkodobě nezaměstnaných do 3 měsíců než jinde v republice: je to dáno jistou flexibilitou venkovské populace zvyklé přijímat zaměstnání dočasná a vyjíždět za nimi i sezónním charakterem některých zaměstnání. V okrese je v důsledku většího vlivu sezónnosti i vyšší pohyb na trhu práce (přes 14 procent pracovní síly vstupuje do nezaměstnanosti během roku proti průměru 12,4 % v republice a 8,8 % v Moravskoslezském kraji). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných je tak nižší (31 % proti průměru ČR 37 %), časté je však opakování nezaměstnanosti. Na druhé straně také narůstá podíl nezaměstnaných nad 2 roky, kteří se postupně uzavírají vůči vnějšímu okolí, zejména pokud žijí v malých odlehlých sídlech. Programy aktivní politiky v okrese Břeclav Programy aktivní politiky trhu práce prošlo v průběhu roku 2001 asi 15,3 % nezaměstnaných. Ačkoliv je nezaměstnanost mírně nad průměrem ČR, je to relativně méně účastníků, než je průměr v ČR, kde v roce 2001 prošlo programy 19,1 % nezaměstnaných. Rekvalifikacemi prošlo 6,3 % nezaměstnaných proti 7,6 % v ČR a programy zaměřenými na tvorbu míst pak 9 % nezaměstnaných proti 11 % v ČR. Struktura programů je dost podobná, jako je tomu v republice jako celku s tím, že větší důraz je kladen na podporu tvorby nových míst v soukromém sektoru a pro absolventy než na tvorbu míst na veřejně prospěšných pracích. 10

T a b u l k a 11 Struktura nástrojů APZ na Břeclavsku nástroj APZ VPP SÚPM ABS REKV CHD celkem

zařazení uchazeči 162 376 145 506 45 1274

%

v % ČR 13 30 15 39 3 100

21 23 10 46 1 100

V okrese Břeclav je - s ohledem na nižší poptávku po práci - obtížnější než jinde koncipovat rekvalifikační programy, jež by vedly spolehlivě k získání zaměstnání jejich účastníky. Podobné potíže provázejí tvorbu míst v soukromém sektoru. Na druhé straně je jistou (méně však významnou) výhodou potřeba a schopnost menších obcí realizovat programy veřejně prospěšných prací. Úřad práce identifikuje jako základní problém obtížného umísťování uchazečů kvalitu jejich lidského a sociálního kapitálu - zejména nízká kvalifikace, malá flexibilita a výkonnost, častá je nízká úroveň pracovní motivace, možnosti zaměstnávání na černo, vysoké náklady na dopravu. Naproti tomu zaměstnavatelé požadují kvalitní pracovní sílu. To vše se promítá i do účinnosti opatření APZ, kdy například rekvalifikace, byť úspěch v umístění se pohybuje kolem 60 procent u většiny programů, mají často jen krátkodobý účinek a nezaměstnaní se vracejí do registrů. Úřad práce usiluje o individuální práci s obtížnými případy, nicméně jsou zde limity spočívající v „nákladu“ 300 uchazečů na jednu zprostředkovatelku. Obtížně řešitelná je zejména situace nekvalifikovaných, neboť kurzy by měly být dlouhodobější a vést k certifikátu. Navíc zákon neumožňuje, aby se účastníci finančně spolupodíleli na déle trvajících kurzech. Jiným problémem, jenž konstatuje Úřad práce v Břeclavi, je i nedostatečná pružnost vzdělávacích subjektů v reakci na potřeby trhu práce (srovnej Zprávu o zaměstnanosti a nezaměstnanosti Úřadu práce Břeclav za rok 2001). Proto, podobně jako je tomu i jinde v České republice, mají veřejně prospěšné práce v okrese Břeclav pro ty příslušníky skupin nejvíce ohrožených nezaměstnaností, kteří mají zájem pracovat, specifický význam s ohledem na následující okolnosti: (1) Celkový rozsah aktivní politiky na trhu práce není v České republice zvláště velký - asi 1,5% pracovní síly projde v průběhu roku nějakými programy aktivní politiky na trhu práce, čímž se řadíme k zemím s relativně omezeným rozsahem aktivních opatření. (2) Existuje jen málo specificky cílených projektů pro znevýhodněné skupiny jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní, zdravotně handicapovaní, nekvalifikovaní, etnické menšiny (Romové) či opatření komplexního typu („umbrella type“). (3) V jiných běžných opatřeních, zejména v rekvalifikačních programech jsou příslušníci zmíněných skupin typicky podreprezentováni: například cílenost (jako relace zastoupení dané kategorie nezaměstnaných ve struktuře celkové nezaměstnanosti k jejich zastoupení mezi účastníky programů) rekvalifikací za rok 2001 je v ČR vyjádřena těmito koeficienty: zdravotně postižení 0.44, dlouhodobě nezaměstnaní 0.88, nezaměstnaní nad dva roky 0.45 a nekvalifikovaní (základní vzdělání) 0.43. (4) V lokalitách, kde je malá intenzita tvorby míst v soukromém sektoru a stejně tak i malá schopnost mobility nezaměstnaných mimo obec, nelze ani příliš spoléhat na účinnost opatření zaměřených k tvorbě míst v soukromém sektoru.

11

2.2 Cílenost a účinky programů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Břeclav v roce 2001 2.2.1 Úvod Tato kapitola se zabývá dvěma otázkami: cíleností a efekty opatření APZ, které byly realizovány Úřadem práce v Břeclavi v době mezi 1. 2. 2001 a 31. 1. 2002, v kohortě nezaměstnaných registrovaných k datu 31. 1. 2001. Vedle toho sledujeme cíl metodologický: je to posouzení možnosti analýzy cílenosti a účinků opatření APZ při využití databází systému OK-práce, zde na příkladu jednoho lokálního trhu práce v Břeclavi. Prvním cílem je analýza struktury účastníků realizovaných opatření podle vybraných indikátorů (jako jsou pohlaví, věk, vzdělání, zdravotní stav ad.). Problém cílenosti opatření APZ zahrnuje několik prakticky významných dilemat: především důsledná selekce podle vytyčených záměrů a eliminace tendence k „samovýběru“ a „creaming“ znamená obvykle nemalou pracovní zátěž pracovníků úřadu práce. Není přitom ani jednoduchá volba mezi ekonomickou (nákladovou) efektivitou a efektivností (resp. čistým účinkem programů). Nicaise et al. (1995) v této souvislosti poukazují na to, že programy jsou proto často směřované na ty nezaměstnané, kteří jsou nejlépe připraveni, kteří nejrychleji naleznou zaměstnání (tvz. creaming-off efekt). To zlepšuje nákladovou efektivitu, ale snižuje čistý účinek programů. V této souvislosti se hovoří o konceptu tvz. sekundární segmentace pracovního trhu (Gazier, 2000), případně o tzv. zákonu zvrácené pomoci (law of perverse distribution) (Nicaise, 1995), tedy o stavu, kdy realizovaná opatření mají z hlediska efektivního fungování pracovního trhu negativní dopady (koncept segmentace pracovního trhu rozpracovali Doeringer a Piore (1971) - hovoří o negativních aspektech sekundárního trhu práce a také o pracovnících, kteří jsou na něm kontraktováni). Gazier (2000) dodává, že realizovaná politika podporuje negativní tendence k segmentarizaci trhu práce tím, že funguje jako firmy pracující na primárním trhu, čímž dále vylučuje znevýhodněné pracovníky/nezaměstnané. V první části práce analyzujeme cílenost opatření APZ. Nejprve prezentujeme riziko dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. evidence delší než jeden rok před začátkem sledovaného období) v okrese pro různé skupiny nezaměstnaných a následně ukazujeme zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných v programech APZ, což také dokládáme v přílohách a rozvíjíme srovnání podle několika znaků. V druhé části se zabýváme efekty APZ jako celku a efekty jednotlivých dílčích programů na registrovanou nezaměstnanost za jeden rok od začátku sledovaného období. Srovnáváme podíl evidence/nezaměstnanosti účastníků těchto programů s podílem evidence nezaměstnaných, kteří neprošli žádným z programů APZ. V případě ukončených rekvalifikací v daném období odhadujeme čistý efekt na pravděpodobnost setrvání v evidenci pro nezaměstnané s různou délkou nezaměstnanosti. 2.2.2 Metodologická poznámka Cílenost opatření lze sledovat ve dvou základních rovinách. V první sledujeme proces implementace programu, analyzujeme motivace a hodnoty zúčastněných institucí a ověřujeme zájmy zaměstnavatelů, resp. samotných nezaměstnaných participovat v těchto programech. Druhou rovinou pohledu na cílenost opatření APZ je analýza konkrétní struktury realizovaných programů a z ní vyplývající motivace a cíle těchto programů. V tomto textu se omezujeme na cílenost opatření APZ, resp. jednotlivých programů APZ (tedy na struktury uchazečů o zaměstnání, kteří se účastní realizovaných programů aktivní politiky zaměstnanosti od data 1. 2. 2001 po dobu jednoho roku ve stejné kohortě nezaměstnaných) podle základních ukazatelů sociálně ekonomického postavení

12

nezaměstnaných na trhu práce. Pokoušíme se též porovnat cílenost APZ k dlouhodobě nezaměstnaným v její podrobné struktuře. Druhým krokem analýzy cílenosti je struktura jednotlivých programů z hlediska jejich podílu na celkovém počtu umístěných uchazečů v realizované politice v dané skupině. Tím demonstrujeme provázanost aplikace jednotlivých programů s rozsahem a cíleností politiky jako celku k dané skupině nezaměstnaných. Následně modelujeme základní postupy, kterými se mohou vydat další projekty analyzující efekty těchto programů na nezaměstnanost. V analýze jsme použili následující indikátory, které poskytují základní informace o demografické a sociálně-ekonomické situaci nezaměstnaného člověka: (i) pohlaví, (ii) věk, (iii) dosažené vzdělání, (iv) zdravotní stav, (v) rodinný status, (vi) počet dětí, (vii) velikost bydliště (podle počtu obyvatel), (viii) délka nezaměstnanosti a (ix) profesní zařazení podle OKEČ. Data upravujeme konvenčním způsobem: kategorizujeme věk, transformujeme vzdělání do čtyř kategorií atp. Pro určení délky nezaměstnanosti v případě účastníků APZ bereme jako rozhodující datum nástupu do programu, v případě nezaměstnaných, kteří se žádného programu neúčastnili, je to datum vytvoření sledované kohorty, tj. 1. 2. 2001. V některých případech se potýkáme s problémem chybějících dat. Tento problém je nejvýznamnější v případě odvětvové klasifikace ekonomických činností (která není z hlediska úřadu práce povinná), kde chybějící data tvoří 37,3 % všech případů. Analýza distribuce těchto případů však ukázala, že tato chybějící data nejsou odchýlena k žádné z analyzovaných proměnných. Analýza asociace mezi proměnnými se pohybuje okolo 0,05 (Kramerovo V), největší souvislost byla zjištěna v případě rodinného statusu a velikosti sídla (0,150, resp. 0,151). Z tohoto důvodu data analyzujeme pouze s ohledem na relativní četnosti distribuce. Problém druhé a další profese řešíme tak, že bereme v úvahu pouze první z uvedených. Chybějící data byla problémem i dalších proměnných, což je příčinou nepatrně rozdílných četností některých pozorování. U logit regrese vylučujeme z analýzy případy s chybějícími daty. Taktéž vylučujeme uchazeče o zaměstnání, kteří byli v době analýzy „uzamčeni“ v rekvalifikačním programu. Z hlediska odlivu z nezaměstnanosti považujeme za evidované na konci roku ty jedince, kteří buď v evidenci zůstali nebo se do konce sledovaného období do evidence vrátili. Vzhledem k tomu, že nemáme přesné infomace o „historii“ a „budoucnosti“ sledovaných osob, omezujeme se na toto jedno období (rekvalifikační kurzy nám umožňují sledovat i dynamický vývoj nezaměstnanosti po ukončení kurzu). Z důvodů malých četností účastníků některých programů (SVČ, absolventské praxe) jsou možnosti zobecnění omezené a závěry mají spíše orientující význam. Výsledky analýzy cílenosti přesto pro inspiraci uvádíme. Přílohy rozdělujeme podobně jako text na část zabývající se hodnocením cílenosti programů a část zaměřenou na odhad účinků jednotlivých opatření APZ. První část obsahuje sekce „A“, „B“ a „C“. V sekci „A“ sledujeme strukturu dlouhodobé nezaměstnanosti - v absolutních četnostech, jakož i v relativních ukazatelích podílů specifických skupin na celkové nezaměstnanosti delší než 12 měsíců. Jinými slovy jde o riziko dlouhodobé nezaměstnanosti v dané skupině evidovaných nezaměstnaných. V další části („B“) sledujeme celkovou strukturu účastníků APZ. V bodě „a“ se zabýváme podílem specifických kategorií nezaměstnaných na celkovém počtu účastníků APZ. V bodě „b“ sledujeme podíl účastníků APZ ve skupině dlouhodobě nezaměstnaných v daném období. Zvolili jsme v tomto případě poněkud specifické hledisko analýzy – posouzení cílenosti nikoliv podle celkové struktury nezaměstnanosti, ale podle struktury dlouhodobé nezaměstnanosti. Toto srovnání má totiž zajímavou a významnou interpretaci:

13

naznačuje, nakolik je cílenost opatření APZ „protiváhou“ k procesům formování dlouhodobé nezaměstnanosti v dané lokalitě. V části „C“ sledujeme distribuci jednotlivých realizovaných programů (odborné praxe, samostatná výdělečná činnost, společensky účelná pracovní místa, rekvalifikační programy a veřejně prospěšné práce) mezi jednotlivé uchazeče o zaměstnání jako podíl v jednotlivých skupinách účastníků APZ. V druhé části příloh zjišťujeme odliv z nezaměstnanosti prostřednictvím podílu nezaměstnaných, kteří v evidenci zůstávají (sekce „A“). V sekci „B“ statisticky odhadujeme relaci pravděpodobnosti odlivu z nezaměstnanosti po absolvování rekvalifikačního kurzu, držíme-li efekt analyzovaných proměnných konstantní. 2.2.3 Cílenost opatření aktivní politiky zaměstnanosti (i) Věk a pohlaví (příloha 3, tabulky 1A1, 1B1, 1C1-2) V průběhu roku 2001 bylo na Břeclavsku umístěno do programů APZ celkem 474 uchazečů o zaměstnání z kohorty těch, kteří byli v evidenci ke konci ledna 2001. To představuje podíl asi 8 % této kohorty (účastníků APZ v poměru k nezaměstnaným je sice více, ale byli doplněni z nově registrovaných nezaměstnaných v roce 2001). Programy byly poměrně rovnoměrně distribuovány mezi muže i ženy. Nepatrně více programů (51,8 %) bylo vytvořeno pro ženy, což odpovídá vyššímu riziku dlouhodobé nezaměstnanosti. Podíl nezaměstnaných žen umístěných v programech aktivní politiky je však v relaci k jejich podílu v dlouhodobé nezaměstnanosti nižší než v souboru mužů. T a b u l k a 12 Cílenost podle pohlaví APZ (a) % ženy muži celkem

51,9 48,1 100,0

dlouh. nezaměstnanost (b) % 53,5 46,5 100,0

cílenost (a)/(b) 0,98 1,05 1,00

Pozn.: Strukturu APZ srovnáváme se strukturou dlouhodobé nezaměstnanosti (delší než 1 rok).

Naopak, z věkové struktury účastníků APZ vyplývá, že programy jsou jednoznačně zaměřeny na mladší ročníky (20 až 39 let). Podíly těchto skupin jsou významně vyšší než v případě starších uchazečů o zaměstnání - a to i přesto, že tyto skupiny jsou v nižším riziku dlouhodobé nezaměstnanosti. Jejich podíly jsou v opatřeních dvojnásobné oproti starším skupinám. T a b u l k a 13 Cílenost podle věku APZ (a) % 15 - 19 20 – 29 30 – 39 40 – 49 50 – 59 60 a více celkem

dlouh. nezaměstnanost (b) % 0,2 38,0 27,4 18,8 15,2 0,4 100,0

0,6 25,1 20,6 24,8 27,5 1,4 100,0

14

cílenost (a)/(b) 0,36 1,51 1,33 0,76 0,55 0,29 1,00

Relativně vyšší podíl starších mužů v APZ je dán větším podílem této skupiny v programech veřejně prospěšných prací (ty slouží zejména k umísťování dlouhodobou nezaměstnaností ohrožených mužů). Naproti tomu společensky účelná místa (SÚPM) jsou zejména směřovaná k ženám ve všech věkových kategoriích. Specifickým opatřením APZ jsou rekvalifikační kurzy. Tvoří největší skupinu realizovaných programů pro naši kohortu (47,2 % z APZ). Jsou zaměřeny na ženy, zejména ve středním věku (tedy v době, kdy již mají odrostlé děti). Zbývající programy (absolventské praxe - AP a podpora samostatné výdělečné činnosti - SVČ) tvoří pouze malou část realizovaných programů. AP jsou (logicky) cíleny zejména na mladé uchazeče o zaměstnání a současně spíše na ženy. Naopak SVČ jsou zaměřeny zejména na střední věkovou kategorii. (ii) Dosažené vzdělání (příloha 3, tabulky 1A2, 1B2, 1C3) Ukazuje se, že většina realizovaných programů směřuje ke skupině středoškolsky vzdělaných nezaměstnaných a nepatrně více ke skupině vyučených než k lidem bez kvalifikace či vysokoškolákům. Pokud srovnáme tyto ukazatele s rizikem nezaměstnanosti vidíme, že APZ je cílena ke skupině, která je v nejnižším riziku dlouhodobé nezaměstnanosti, ale zároveň tvoří poměrně velkou část nezaměstnaných. Naopak skupina nezaměstnaných se základním vzděláním má nejnižší počet umístěných nezaměstnaných v programech APZ. T a b u l k a 14 Cílenost podle dosaženého vzdělání APZ (a) % základní střed. bez mat. střed. s mat. vysokoškolské celkem

nezaměstnanost (b) % 15,6 44,7 36,7 3,3 100,0

cílenost (a)/(b) 59,9 13,5 10,3 18,9 100,0

0,26 3,31 3,56 0,17 1,00

Vyšší vzdělanostní kategorie účastníků APZ představují spíše mladší lidé. Relativně vyšší podíl nízkokvalifikovaných starších pracovníků je dán jejich častější účastí ve VPP, které se tak stávají typickým programem pro tuto skupinu nezaměstnaných. SÚPM jsou zaměřena na všechny skupiny nezaměstnaných (podle dosaženého vzdělání). Naopak rekvalifikace (a AP) se orientují na maturitně a vysokoškolsky vzdělané nezaměstnané. Pouze minimální podíl v těchto dvou programech je tvořen lidmi se základním vzděláním. To naznačuje, že program rekvalifikací (a AP) směřuje zejména k lidem, kteří mají formální vzdělání umožňující nalézt vhodné zaměstnání, ale v profesi, která je nějakým způsobem nevýhodná. Zdá se, že jak z hlediska věku, tak i z hlediska vzdělání dochází při zařazování do opatření APZ (krom VPP) k selekci účastníků s výhodnějšími předpoklady umístit se na trhu práce. (iii) Zdravotní stav (příloha 3, tabulky 1A3, 1B3, 1C4) Zdravotní stav nezaměstnaných je faktorem, kde se rovněž významně projevuje „opačná“ cílenost. Nejpočetnější skupinou účastníků APZ jsou uchazeči o zaměstnání, kteří mají dobrý zdravotní stav (a jsou v nejnižším riziku dlouhodobé nezaměstnanosti). Naopak nejnižší podíly na opatřeních mají lidé se subjektivně deklarovanými zdravotními problémy (bez přiznaného statusu ZPS), jejichž podíl v dlouhodobé nezaměstnanosti je proti podílu zdravých účastníků APZ méně než poloviční.

15

T a b u l k a 15 Cílenost podle zdravotního stavu zdravotní stav

APZ (a) %

dobrý potíže ZPS ID celkem

77,6 8,0 7,4 7,0 100,0

dlouh. nezaměstnanost (b) % 56,9 13,4 10,3 18,9 100,0

cílenost (a)/(b) 1,36 0,60 0,72 0,37 1,00

V opatřeních pro zdravé uchazeče o zaměstnání hrají největší roli rekvalifikační kurzy, které tvoří necelou polovinu ze všech opatření pro tuto skupinu. Podíl rekvalifikačních kurzů na opatřeních APZ je však ještě vyšší ve skupinách se zdravotními potížemi a se statusem změněné pracovní schopnosti. Naopak, v případě invalidních důchodců je podíl rekvalifikací nízký, což je vyrovnáno vyšším podílem VPP poskytovaných této skupině. Programy SÚPM jsou směřovány k nezaměstnaným se zdravotními potížemi (které jim brání vykonávat zaměstnání). (iv) Rodinný stav (příloha 3, tabulky 1A4, 1B4, 1C5) APZ je směřována k nezaměstnaným, kteří mají relativně nižší riziko nezaměstnanosti, tj. lidé žijící v partnerství, resp. ti, kteří jsou ještě bez partnera. Obě tyto skupiny jsou zároveň v menším riziku nezaměstnanosti. Při srovnání jejich podílu v dlouhodobé nezaměstnanosti a jejich podílu na celkovém počtu realizovaných míst jsou tito lidé v relativní výhodě oproti rozvedeným, resp. ovdovělým. T a b u l k a 16 Cílenost podle rodinného stavu APZ (a) % svobodný/á soužití rozvod ovdovění celkem

39,5 47,3 12,3 0,8 100,0

dlouh. nezaměstnanost (b) % 33,3 45,5 18,4 2,0 100,0

cílenost (a)/(b) 1,19 1,04 0,67 0,40 1,00

Je ovšem třeba brát v úvahu, že zde silně intervenuje věk - nejvíce opatření je totiž směrováno k nezaměstnaným ve věku 20 až 40 let. (v) Počet dětí (příloha 3, tabulky 1A5, 1B5, 1C6) Platí, že šance účastnit se programů APZ jsou ve skupinách nezaměstnaných bez dětí i s dětmi srovnatelné. T a b u l k a 17 Cílenost podle počtu dětí APZ (a) % bez dětí 1 – 2 děti 3 a více dětí celkem

75,9 21,7 3,2 100,0

dlouh. nezaměstnanost (b) % 75,0 21,8 3,0 100,0

cílenost (a)/(b) 1,01 1,00 0,94 1,00

Podíl rekvalifikačních kurzů na opatřeních pro specifickou skupinu roste s počtem nezaopatřených dětí (resp. s rizikem nezaměstnanosti). SÚPM a SVČ jsou taktéž programy, které mají větší význam ve skupině lidí pečujících o nezaopatřené děti. Naopak AP a VPP

16

jsou zaměřeny na nezaměstnané, kteří nepečují o nezaopatřené děti (tedy na mladé v případě AP a naopak starší v případě VPP). (vi) Velikost bydliště (příloha 3, tabulky 1A6, 1B6, 1C7) Zjistili jsme, že realizované programy směřují do obcí střední velikosti a o něco méně do obcí s velkým počtem obyvatel, což zároveň odpovídá vyšší míře sledovaného rizika nezaměstnanosti v obou oblastech. Ve „venkovském“ prostředí jde pouze o desetinu realizovaných programů, což je však korigováno malým počtem dlouhodobě nezaměstnaných. Pokud tedy zohledníme tento aspekt, pak jsou programy směřovány rovnoměrně do všech oblastí. T a b u l k a 18 Cílenost podle velikosti bydliště APZ (a) % do 999 obyvatel 1000 – 4999 obyvatel nad 5000 obyvatel celkem

nezaměstnanost (b) % 10,8 49,8 40,1 100,0

cílenost (a)/(b)

9,2 42,0 48,8 100,0

1,17 1,19 0,82 1,00

Z dat vyvozujeme, že každý program je posuzován nejen podle individuálních potřeb nezaměstnaných, ale i podle charakteru lokality, v níž tito lidé žijí. V případě AP a programů SVČ lokalita nehraje významnou roli, což je dáno i malým počtem pozorování. Nicméně, rekvalifikační kurzy jsou více zastoupeny v obcích s větším počtem obyvatel. Ukazuje se, že rekvalifikace má v těchto oblastech větší význam než ve venkovské oblasti, kde je ÚP více orientován na okamžité a přímé řešení problémů, což typicky konkrétně znamená větší podíl účastníků VPP. Jiné programy zde zjevně narážejí na omezenou nabídku práce a možnosti dojíždění. SÚPM, podobně jako rekvalifikace, jsou směřovány do větších obcí. (vii) Délka nezaměstnanosti (příloha 3, tabulky 1B7, 1C8) Zjišťujeme, že úřad práce nepreferuje opatření restorativního (pro dlouhodobě nezaměstnané) ani/nebo preventivního charakteru (pro krátkodobě nezaměstnané - do 6 měsíců), ale snaží se o sladění obou těchto přístupů. Mírnou převahu v opatřeních mají totiž nezaměstnaní 6-12 měsíců. Bereme-li v úvahu, že v kategorii 1-6 měsíců nezaměstnanosti jsou zahrnuti též účastníci VPP, kteří jsou při vstupu do programu vyřazeni z evidence, avšak to se děje opakovaně, a tedy jejich celková doba v nezaměstnanosti je vlastně převážně též dlouhodobá, pak lze konstatovat, že cílenost programů směřuje zejména ke střednědobé a dlouhodobé nezaměstnanosti (případně opakované nezaměstnanosti). T a b u l k a 19 Cílenost podle délky nezaměstnanosti APZ (a) % 1 – 6 měsíců 7 – 12 měsíců nad 12 měsíců celkem

nezaměstnanost (b) % 40,1 25,4 34,6 100,0

cílenost (a)/(b) 52,2 13,4 34,4 100,0

0,77 1,89 1,01 1,00

Rekvalifikační kurzy jsou zaměřené zejména na nezaměstnané delší dobu, pro které tvoří většinu realizovaných poskytovaných programů. Jak jsme již naznačili, VPP jsou zaměřeny na zdánlivě krátkodobě, ale opakovaně nezaměstnané, kteří jsou v podstatě nezaměstnatelní na běžném pracovním místě.

17

AP a programy SVČ jsou zaměřeny na uchazeče o zaměstnání, kteří již strávili určitý čas v evidenci ÚP, čímž prokazují obtížnou umístitelnost, a vzniká tak důvod pro realizaci politiky. Zároveň však nejsou v evidenci ÚP příliš dlouhou dobu, což může být signálem jejich snížené zaměstnatelnosti. (viii) Odvětvová klasifikace ekonomických činností (příloha 3, tabulky 1A7, 1B8, 1C9) V této části pro velký počet chybějících dat můžeme pouze naznačit tendence v cílenosti (údaj OKEČ není povinně veden u všech nezaměstnaných). V případě lepší dostupnosti dat se domníváme, že by tato analýza poskytla zajímavý obraz toho, kam APZ směřuje, zejména v ohledu na strukturální tendence lokálního trhu práce. T a b u l k a 20 Cílenost podle OKEČ APZ (a) % zemědělství, lesnictví, rybolov dobývání nerostných surovin zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod, pohostinství, ubytování doprava, pošty, telekomunikace peněžnictví, pojišťovnictví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení školství zdravotnictví, veterin. a soc. činnosti ostatní veřejné osobní služby celkem

6,5 0,3 40,5 15,3 17,0 5,1 0,7 11,9 0,7 1,4 0,3 0,3 100,0

nezaměstnanost (b) % 7,7 0,7 43,5 12,4 15,5 7,4 0,6 9,6 0,5 0,9 0,7 0,2 100,0

cílenost (a)/(b) 0,83 0,46 0,93 1,23 1,10 0,69 1,12 1,24 1,24 1,49 0,51 1,39 1,00

Relativně nejvíce míst v aktivní politice zaměstnanosti je směřováno k profesím zpracovatelského průmyslu, dále k obchodním činnostem, pohostinství, ubytování a do stavebnictví. 2.2.4 Čisté efekty programů APZ A. Efekty na nezaměstnanost po 12 měsících Cílem této kapitoly je předložit odhad čistých efektů programů -zejména rekvalifikací- a naznačit, jakým směrem lze orientovat další výzkum odhadu čistých efektů APZ. Hlavní problém analýzy čistých účinků v případě SVČ, AP a SÚPM je to, že doba jednoho roku není z hlediska hodnocení efektu dostatečná, a je třeba - s ohledem na trvání jednotlivých programů - prodloužit toto období minimálně o jeden rok: část účastníků je totiž v době hodnocení efektů ještě „uzavřena“ v programech (prodloužení sledovaného období provedeme v další analýze). Přijmeme-li (ve shodě s logikou vyřazování uchazečů z registrů na úřadech práce) jako kritérium „úspěšnosti“ programů skutečnost, že se nezaměstnaní nenavrátili po jednom roce do registru, pak tedy APZ má pozitivní „čistý efekt“ na evidenci nezaměstnaných po jednom roce. Z celkového počtu 5517 nezaměstnaných, kteří se neúčastnili žádného z programů APZ, jich k 1. 2. 2002 v evidenci zůstalo (nebo se do evidence vrátilo) 57,7 %, „odliv“ je tedy asi 42 %. Naproti tomu, ve skupině účastníků některého z programů aktivní politiky zaměstnanosti (471) to bylo 42,9 % nezaměstnaných uchazečů, tedy „odliv“ asi 57 %. Zvýšení čistého efektu v důsledku programů je pak asi jedna třetina původního „odlivu“ z nezaměstnanosti.

18

Jednotlivé programy, v perspektivě jednoho roku, je nutné rozdělit do tří skupin. V první skupině jsou SVČ, AP a SÚPM, u nichž lze konstatovat, že pomáhají nezaměstnaným nebýt po jednom roce v nezaměstnanosti, a to dílem proto, že část z nich je stále chráněna programem, kterého se účastní (pro absenci údaje jsme nemohli rozlišit která část). Druhou skupinou jsou rekvalifikační kurzy, jejichž analýza poskytuje relativně více realistickou představu o efektech, neboť do hodnocení jsou zahrnuti jen ti, kteří rekvalifikaci ukončili. Celkově rekvalifikace snižují podíl (resp.riziko) být v nezaměstnanosti, čistý efekt na zvýšený „odliv“ po jednom roce je asi 20 procent původní úrovně v kontrolní skupině těch, kteří se neúčastnili programů. VPP v tomto srovnání nezaznamenaly pozitivní efekt, nutno však dodat, že v jejich případě nelze dost dobře stanovit kontrolní skupinu, protože jde o nezaměstnané, jež jsou handicapováni podle jistých „skrytých“ nesledovaných znaků jako jsou například zdravotní potíže jejich (ale bez ZPS) nebo někoho v jejich rodině, problém s dojížděním atd. Rozdíly v efektech podle skupin nezaměstnaných: (i) Pohlaví (příloha 3, tabulka 2A1) o Pozitivní efekt APZ na ženy je větší než v případě mužů. To je výsledkem většího počtu účastnic SÚPM oproti mužům (SÚPM mají tento vyšší efekt). o Naopak, nižší efekt APZ v případě mužů je ovlivněn jejich vyšším podílem v programech VPP. o Úspěšnost ostatních programů je v obou sledovaných skupinách podobná. (ii) Věk (příloha 3, tabulka 2A2) o Efekt APZ z hlediska věku je ve všech sledovaných kategoriích pozitivní. Nepatrně lepších výsledků dosahují mladší ročníky, ale rozdíly nejsou významné. o Naopak efekt rekvalifikačních programů je významně ovlivněn věkem. Rizikovou skupinou jsou lidé ve středním-vyšším věku (40 až 49 let), kde je efekt negativní, a tito nezaměstnaní mají další potíže s uplatněním i po rekvalifikacích. o Negativní efekt VPP se s rostoucím věkem naopak snižuje tak, jak klesají šance vyšších věkových skupin na získání zaměstnání. (iii) Dosažené vzdělání (příloha 3, tabulka 2A3) o Celkově mají programy APZ pozitivní efekt na všech sledovaných stupních vzdělání nezaměstnaných. Největší pozitivní rozdíly (čisté efekty) jsou ve skupinách lidí se základním vzděláním a vyučením. Naopak efekt na vysokoškolsky vzdělané je minimální. o Ve skupině základního vzdělání jsou pozitivní účinky dány zejména programem SÚPM, kdy se do nezaměstnanosti vrací pouze malá část nezaměstnaných. Také však proto, že efekt v rekvalifikačních kurzech je vyšší než v ostatních skupinách. o Stejně tak větší efektivnost na vyučené je způsobena účastí této skupiny v programech SÚPM a vyšší úspěšností ve skupině rekvalifikací. o Čistý efekt na maturitně vzdělané je relativně nízký v případě rekvalifikací, které tvoří ovšem velkou část programů pro tuto skupinu. o Malý čistý efekt pro skupiny vysokoškolsky vzdělaných v rekvalifikačních kurzech je příčinou celkového negativního efektu opatření pro tuto kategorii nezaměstnaných.

19

(iv) Zdravotní stav (příloha 3, tabulka 2A4) o Ve všech skupinách je efekt opatření APZ pozitivní. Relativně nejlepších výsledků dosahuje APZ ve skupině lidí s potížemi, kde je rozdíl téměř dvojnásobný oproti dalším skupinám. o Výsledek ve skupině „zdravotní potíže“ je zapříčiněn výrazně větším podílem lidí v této skupině, kteří bez poskytnutí opatření APZ zůstávají v nezaměstnanosti. Aplikace APZ na tuto kategorii nezaměstnaných tak působí velmi pozitivně. o Relativně větší počet účastníků SVČ zvyšuje efekt opatření ve skupině „dobrý zdravotní stav“. I rekvalifikace jsou dosti efektivní v této skupině. (v) Rodinný status (příloha 3, tabulka 2A5) o Vzhledem k většímu podílu nezaměstnaných daných skupin je největší efekt opatření APZ patrný u samostatně žijících osob. Tento trend je na jedné straně posilován efekty AP a SVČ, na druhé straně je však také snižován prostřednictvím VPP. o Relativně menší účinnost APZ ve skupině „soužití“ je dána horším výsledkem v rekvalifikačních kurzech. (vi) Počet dětí (příloha 3, tabulka 2A6) o Největší efektivita APZ je v případě nezaměstnaných pečujících o děti. Toto je ovlivněno zejména větším rizikem nezaměstnanosti v kontrolní skupině po jednom roce a dále větší účastí této skupiny v programech SVČ a SÚPM, jež „udržují“ účastníky mimo registr nezaměstnaných. Naopak účast v rekvalifikacích a VPP zvyšuje podíl nezaměstnaných na účasti v programech APZ po jednom roce. o Ve skupině nezaměstnaných nepečujících o děti mají největší pozitivní efekt rekvalifikace. Negativní účinky v této kategorii nezaměstnaných mají VPP. Také SÚPM v konečném důsledku snižují podíl nezaměstnaných účastníků APZ po jednom roce. (vii) Velikost bydliště (příloha 3, tabulka 2A7) o APZ má největší čistý účinek v městském prostředí, což je dáno účastí v odborných praxích a programech SVČ. Naopak SÚPM a rekvalifikační programy mají nepatrně menší efekt. o V obcích střední velikosti mají pozitivní efekt odborné praxe, SVČ a SÚPM. VPP se negativně nejvyšší měrou podílí na celkovém efektu APZ, což je podpořeno větší četností těchto programů. o V nejmenších obcích jsou efekty ovlivněny zejména vyšší účinností rekvalifikačních kurzů a dále nižším podílem účastníků VPP. (viii) Délka nezaměstnanosti (příloha 3, tabulka 2A8) o Větší efekty má APZ na účastníky v případě delší doby předcházející nezaměstnanosti. Zejména v případě nezaměstnanosti delší než jeden rok snižují opatření významně podíl lidí, kteří jsou stále v evidenci. Pozitivní efekt mají zejména odborné praxe, SVČ a SÚPM. Programy VPP mají relativně nižší negativní efekt. Rekvalifikace mají mírný pozitivní efekt. o Ve středním období trvání nezaměstnanosti jsou efekty jednotlivých programů srovnatelné se skupinou dlouhodobě nezaměstnaných, pozitivní efekt rekvalifikací je však malý. o Ve skupině krátkodobě nezaměstnaných odborné praxe a SÚPM dosahují horšího efektu. Rekvalifikace naproti tomu dosahují nejlepšího čistého efektu u krátkodobě nezaměstnaných. 20

B. Logit regrese - Estimace odds ratia (příloha 3, tabulka 2B) Logit regrese je založena na dichotomizaci proměnných. Z tohoto hlediska evidence (1), odchod z evidence (0) znamená optimální proměnnou pro tento postup. V analýze sledujeme vliv ostatních proměnných jako v předcházejících krocích. Pouze jsme vyloučili proměnnou velikost sídla, kde Waldův test efektu ukazuje nesignifikantní vliv celé proměnné. Jednotlivé (nominální) proměnné transformujeme do podoby, která umožňuje tento typ analýzy. Pro tento účel používáme standardní způsob dichotomizace. Tento jednoduchý model nám ukazuje, že rekvalifikační kurzy mají pozitivní význam na pravděpodobnost odchodu z nezaměstnanosti. Pouze v případě nezaměstnaných krátkou dobu - tedy do 6 měsíců nezaměstnanosti je však tento test statisticky významný (pravděpodobnost setrvání v nezaměstnanosti je 0,187x vyšší v případě účasti v rekvalifikačním kurzu oproti neúčasti v kurzu). V ostatních případech (střední a dlouhá doba nezaměstnanosti) jsou výsledky statisticky nevýznamné. 2.2.5 Shrnutí a diskuse Významným poznatkem je skutečnost, že z hlediska rizika nezaměstnanosti dochází k výběru těch nezaměstnaných do programů, kteří mají relativně nižší riziko odchodu z nezaměstnanosti podle vzdělání, zdravotního stavu a věku. Z hlediska délky nezaměstnanosti jsou programy cílené spíše ke střednědobě nezaměstnaným (6-12 měsíců) a dílem i k dlouhodobě nezaměstnaným. Zjevně tak dochází k „opačnému výběru - creaming“ méně rizikem nezaměstnanosti ohrožených jedinců v důsledku výběru „uvnitř skupiny“ dlouhodobě nezaměstnaných. Tento negativní efekt vyplývá z nedostatečného rozsahu programů: i když jsou cíleny na jiné než krátkodobě nezaměstnané, s ohledem na nepříznivý poměr počtu nezaměstnaných a účastníků programů se vždy do programů dostávají lépe lidským kapitálem „vybavení“ jedinci. Zjednodušeně lze definovat základní znaky typického klienta aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Břeclav. Takovým účastníkem je mladý (20 až 39 letý) nezaměstnaný, který je v evidenci střední až delší dobu. Jeho typickou charaktiristikou je středoškolské vzdělání, a to jak maturitní (v případě žen), tak i vyučení (v případě mužů). Z hlediska zdravotního stavu jsou účastníci spíše zdraví. Většinou jde o osoby žijící ve větší lokalitě předpokládáme, že převážnou část učastníků tvoří lidé, kteří byli propuštěni z transformujících se podniků (zpravovatelského průmyslu). Tendence, kterou jsme na republikových datech vysledovali na rekvalifikacích, se potvrzuje v okrese Břeclav i ve vztahu k programům tvorby míst v soukromém sektoru. Výjimkou jsou VPP, jež se orientují k nejohroženějším skupinám podstatně více než jiné programy. Rekvalifikační programy jsou typické středním věkem a vzděláním účastníků. Jsou zaměřené zejména na ženy (působí jako restart). Typickým účastníkem jsou spíše středně- až dlouhodobě nezaměstnaní žijící v lokalitách s větším počtem obyvatel. Typickým účastníkem společensky účelných míst SVČ je nezaměstnaný/á střední dobu. Jedná se zejména o lidi s vyšším vzděláním (skupina vysokoškoláků představuje významný podíl v tomto programu). Často se jedná o lidi s určitými zdravotními obtížemi (zejména se statusem změněné pracovní schopnosti). Spíše to jsou lidé žijící v partnerském soužití pečující o jedno až dvě nezaopatřené děti. V rámci programu SÚPM jde často o ženy žijící v soužití starající se o jedno až dvě děti. Jejich zdravotní stav je převážně dobrý, v některých případech však mají potíže, které brání vykonávat zaměstnání. Obvykle mají středoškolské vzdělání bez maturity. Programem pro muže jsou typicky veřejně prospěšné práce. Ty jsou nasměrovány k nezaměstnanému, který má kombinaci nevýhodných vlastností. Typická je kombinace špatného zdravotního stavu (častý příklad jsou invalidní důchody), vyššího věku, chybějícího specifického vzdělání (základní). Jedná se o lidi, kteří nepečují o nezaopatřené děti a žijí

21

převážně ve venkovských oblastech. Obvykle nastupují do programu po střední délce trvání nezaměstnanosti. Skupinou nezaměstnaných, typickou pro programy odborných praxí, jsou mladí, svobodní jedinci. Větší skupinu zde tvoří ženy s vysokoškolským vzděláním. Obvykle netrpí žádnými zdravotními problémy a ani nepečují o nezaopatřené děti. Nejčastěji bývají registrovány v nezaměstnanosti střední dobu (tj. 7 až 12 měsíců). Z hlediska hodnocení efektů na nezaměstnanost lze učinit následující závěry. Celkově aktivní politika zaměstnanosti (resp. politika pracovního trhu) snižuje míru nezaměstnanosti po jednom roce ve všech sledovaných skupinách. V případě tvorby míst je ale doba jednoho roku příliš málo k posouzení čistých efektů. V případě ukončených rekvalifikací se ukázaly vysoké čisté pozitivní efekty u nekvalifikovaných, zdravotně handicapovaných a starších nezaměstnaných. Tyto kategorie se však dostávají do programů méně často. Aby se tato situace mohla změnit, bylo by zapotřebí programů, které jsou pro ně vhodné - tedy dostatečně motivující, kvalitní a výrazně zlepšující jejich pozici na trhu práce. Výsledky analýzy cílenosti a čistých efektů APZ z jednoho okresu nemají sice obecnou průkaznost, mohou ale dobře posloužit jako vstupní orientace pro další výzkum a analýzu. 2.3 Přínosy rekvalifikací z hlediska účastníků 2.3.1 Význam rekvalifikací Rekvalifikace jsou nejvýznamnějším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) v ČR a jejich relativní i absolutní rozsah se neustále zvyšuje. Lze tedy předpokládat, že jsou do této oblasti vkládány nemalé naděje nejen ze strany nezaměstnaných (viz níže), ale také ze strany policy-makers. Obecně se očekává pozitivní účinek na zaměstnanost a na zaměstnatelnost, tedy přizpůsobení pracovní síly poptávce po práci. Hodnotící studie však poukazují na nejednoznačnost účinků rekvalifikací (např. problém tzv. mrtvé váhy, efekt uzamčení [pozn. 1] ad.) a na jejich nízký účinek na zaměstnanost. Esping - Andersen (2001) v této souvislosti upozorňuje na nízkou efektivitu rekvalifikací krátkodobé výcvikové a vzdělávací programy nejsou totiž schopny eliminovat dlouhodobé zanedbání rozvoje dovedností. Je navíc typické, že i pokud se nezaměstnanému jedinci podaří znovu zapojit na trhu práce, nastupuje zpravidla do nejistého a marginálního zaměstnání. Hovoří přitom především o nízkokvalifikovaných nezaměstnaných, kteří jsou jednou ze skupin nejvíce ohrožených marginalizací na trhu práce. Upozorňuje, že zaměstnavatelé nejsou ochotni investovat do vzdělávání těchto pracovníků, což v případě jejich následné nezaměstnanosti znamená nejen výraznou diskrepanci mezi požadovanými a nabízenými znalostmi a dovednostmi, ale také omezenou schopnost dalšího vzdělávání těchto jedinců (schopnost učit se). Nízkou účinnost krátkodobých programů v případě nezaměstnaných s výrazným deficitem znalostí a dovedností však není vždy možné překonat poskytováním dlouhodobých kurzů: vedle nákladnosti narážejí totiž dlouhodobé programy na bariéru v podobě malé motivace, resp. přijatelnosti pro nezaměstnané. Pro některé skupiny pak není rekvalifikace vhodnou počáteční strategií - jedná se o starší jedince, nekvalifikované a dlouhodobě nezaměstnané. Nízká motivovanost k účasti totiž výrazně snižuje efekty programu na kultivaci jejich pracovního potenciálu. (Nicaise, 1995). Reálné přínosy rekvalifikací bývají hodnoceny nejen v přímé relaci k zaměstnanosti, ale také v perspektivě psychosociálních a sociálně-integračních účinků na participanty. Kladné hodnocení tak získává jejich potenciál motivovat pracovní sílu, stimulovat sebedůvěru (Nicaise, 1995), začleňovat do širších sociálních skupin, osobnostní rozvoj, rozšíření znalostí, schopností a dovedností.

22

Tyto účinky jsou ovšem významné i tím, že ovlivňují celkově osobnost a lidský kapitál, tedy zaměstnatelnost, schopnost získávat a udržet si - v jejich očích - vhodné zaměstnaní, a jejich vliv je dlouhodobý. Přitom je zcela zřejmá vazba mezi přímým dopadem na zaměstnanost v delší časové perspektivě a těmito dlouhodobými „nepřímými“ účinky. Tu je však samozřejmě velmi náročné empiricky vysledovat. 2.3.2 Výzkumný přístup Cílem výzkumného projektu „Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce“ je komplexně postihnout účinky rekvalifikačních programů, ověřit a rozvinout možnosti monitorování a pravidelného vyhodnocování účinků v podmínkách lokálního trhu práce. K hodnocení využíváme jednak metody dotazníkového šetření účastníků rekvalifikací, jednak rozhovorů s nimi i s odpovědnými pracovníky úřadu práce. Naší snahou bylo provést vyčerpávající šetření, tedy dotázat všechny účastníky rekvalifikačních programů v daném období. Dotazování probíhá ve třech fázích: 1. V první fázi se zabýváme situací respondentů při vstupu do programu - jejich zkušenostmi s nezaměstnaností, motivací ke vstupu do programu, jejich očekáváními. Celkem bylo na vstupu do programu dotázáno 508 osob v období od února 2001 do června 2002, tedy přibližně během 1,5 roku. Chtěli jsme totiž získat zhruba roční objem účastníků rekvalifikací, ale nepodařilo se nám to docílit v průběhu 12 měsíců, protože někteří respondenti odmítli účastnit se panelového opakovaného dotazování. 2. V druhé vlně jsou tito respondenti osloveni při výstupu z programu. Zajímají nás zkušenosti s rekvalifikacemi, subjektivní hodnocení programů respondenty, vliv na kvalitu života v období nezaměstnanosti a účinky na zaměstnanost (v této fázi jde především o to, zda se respondentům podařilo získat příslib zaměstnání). Na výstupu se podařilo dotázat 422 osob, což představuje 83 % původního souboru. Vyhodnocení této fáze výzkumu je hlavním předmětem předkládané zprávy. 3. Potřetí jsou respondenti dotazováni s časovým odstupem 6 měsíců po ukončení rekvalifikačního kurzu. Zde je cílem vyhodnotit především vliv rekvalifikací na zaměstnanost. Dotazování v této vlně dosud probíhá, vyhodnocení bude obsaženo v závěrečné zprávě. Částečné vyhodnocení první vlny dotazování bylo provedeno v průběžné zprávě ke konci roku 2001 (Sirovátka, Rákoczyová 2001). V té době byl k dispozici soubor 292 respondentů. Ukázalo se, že nezaměstnanost přinesla respondentům tři výrazné změny: zhoršení finanční situace, rozšíření časového prostoru a zhoršení psychického stavu. Negativní dopady na finanční situaci a psychický stav pociťovaly především osoby s vyšším dosaženým stupněm vzdělání a starší nezaměstnaní. Vedle ochoty rekvalifikovat se na práci v jiném oboru byli respondenti často ochotní přizpůsobit se situaci na trhu práce i jinak: muži byli ochotni dojíždět za prací nebo i pracovat přes týden mimo bydliště, u žen se projevila ochota přijmout zaměstnání na částečný úvazek. V zásadě se mezi účastníky rekvalifikací projevily tři typy strategií řešení nezaměstnanosti: (1) změna životního stylu - přestěhovat se za prací, dojíždět nebo začít podnikat, (2) přijmout nestandardní formu zaměstnání - na částečný úvazek, na dobu určitou nebo i nejisté zaměstnání a (3) sestupná mobilita - ochota změnit pracovní činnost a přijmout zaměstnání pod úrovní kvalifikace. Na druhou stranu se jako bariéra u některých nezaměstnaných projevil nesoulad mezi mzdovými požadavky a reálně očekávanou mzdou: zatímco muži jsou ochotni nastoupit za mzdu, kterou lze od zaměstnavatelů reálně očekávat, plná třetina žen se ocitla v pasti, kdy nejnižší přijatelná mzda

23

převyšuje očekávané mzdové nabídky. V průměru ženy očekávaly mzdovou nabídku o 577 Kč nižší, než za kterou by byly ochotny nastoupit do zaměstnání. Tato zjištění z minulého roku se potvrdila i na celém souboru osob vstupujících do rekvalifikace: celkem očekávalo 28,8 % respondentů nižší mzdovou nabídku, než za kterou je ochotno nastoupit do zaměstnání. Častěji se jednalo o ženy než o muže. T a b u l k a 21 Mzdová očekávání účastníků rekvalifikací (%) muži očekávaná mzda menší než minimálně přijatelná mzda očekávaná mzda stejná jako minimálně přijatelná mzda očekávaná mzda vyšší než minimálně přijatelná mzda

ženy 19,5 63,9 16,5

celkem 35,2 49,7 15,0

28,8 55,5 15,6

Hladina významnosti 0,08.

V tomto kontextu zajisté význam rekvalifikací narůstá i z hlediska motivace k zaměstnání, neboť zvýšení lidského kapitálu umožňuje získávat i lépe hodnocená místa a lepší pracovní výkon. 2.3.3 Rekvalifikace v okrese Břeclav Charakteristiky účastníků rekvalifikací V okrese Břeclav jsou rekvalifikační programy poskytovány nejčastěji osobám středoškolsky vzdělaným s maturitou, které tvořily přibližně polovinu (46,5 %) všech účastníků. Zastoupení středoškoláků v rekvalifikacích zde tedy téměř třikrát převyšuje jejich podíl na nezaměstnanosti (v registru ÚP v Břeclavi bylo k 31. 12. 2001 15,7 % osob se středoškolským vzděláním s maturitou). Potvrdila se tendence z minulého roku poskytovat rekvalifikace především středoškolsky vzdělaným ženám (SŠ vzdělání mělo 52,3 % žen oproti 37,7 % mužů). Druhou nejčetněji zastoupenou vzdělanostní kategorií jsou vyučení (21,7 %). Úřad práce reflektuje obtížnou situaci mladých lidí na trhu práce a věnuje jim zvýšenou pozornost, a to i v rámci rekvalifikací. Necelá třetina účastníků byla ve věku do 24 let, téměř polovina pak do třiceti let. T a b u l k a 22 Věková struktura rekvalifikantů % do 20 let 20 - 24 let 25 - 29 let 30 - 34 let 35 - 39 let 40 - 44 let 45 - 49 let nad 50 let celkem

54 100 89 70 78 38 36 39 504

10,7 19,8 17,7 13,9 15,5 7,5 7,1 7,7 100,0

Ve srovnání se strukturou nezaměstnanosti (jak ji vykazuje ke konci roku 2001 Správa služeb zaměstnanosti) jsou v rekvalifikaci výrazněji zastoupeny všechny věkové kategorie do 40 let, největší cílenost se pak projevila v kategorii 30 - 34 let. Rekvalifikační programy v okrese Břeclav slouží především jako nástroj prevence dlouhodobé nezaměstnanosti. Do programů byli nejčastěji zařazováni nezaměstnaní do půl roku (59,4 %), což přibližně odpovídá i jejich podílu na nezaměstnanosti (54,5 % ke konci roku 2001). Ve srovnání se strukturou nezaměstnanosti je v rekvalifikacích výrazněji

24

poddimenzována pouze kategorie nezaměstnaných nad dva roky: nezaměstnaní déle než dva roky tvoří na Břeclavsku 18,5 % (!) všech nezaměstnaných (k 31. 12. 2002) a 9,8 % účastníků rekvalifikací. U těchto osob jsou často vzhledem ke kumulaci handicapů uplatňovány jiné nástroje APZ (typicky veřejně prospěšné práce). Nezaměstnaní, kteří jsou v registru úřadu práce teprve krátce, vstupují do programu v mnoha případech s příslibem zaměstnání (29,1 % všech účastníků nezaměstnaných méně než 3 měsíce, ale jen 13 % nezaměstnaných déle než 1 rok). Krátkodobě nezaměstnaní jsou zařazováni především do profesních kurzů, nezaměstnaní dlouhodobě (nad 1 rok) pak do všeobecných rekvalifikací. Délka rekvalifikačních kurzů a jejich nákladnost Ve sledovaném období byli nezaměstnaní zařazováni především do krátkodobých rekvalifikačních kurzů s délkou trvání do 1 měsíce, nejčastěji pak právě do jednoměsíčních programů. T a b u l k a 23 Délka rekvalifikací % do 1 měsíce 1 - 2 měsíce 2 - 3 měsíce nad 3 měsíce celkem

273 88 69 74 504

54,2 17,5 13,7 14,7 100,0

Náklady na jednotlivé rekvalifikační programy se pohybovaly v rozmezí od 1 700 Kč do 25 200 Kč, průměrně bylo na jednu rekvalifikaci vynaloženo 10 000 Kč. Náklady na rekvalifikaci obecně stoupaly s její délkou (Spearmanův koeficient korelace 0,451 na hladině významnosti 0,01). Starším nezaměstnaným byly poskytovány spíše levnější rekvalifikace (Spearmanův koeficient korelace - 0,235 na hladině významnosti 0,01), ale přitom se neprojevilo, že by s věkem respondenta klesala délka rekvalifikace, jíž se zúčastnil. Zaměření rekvalifikací Obecně Úřad práce poskytuje dva typy rekvalifikací. Jednak se jedná o profesně zaměřené kurzy, které poskytují novou kvalifikaci v určité konkrétní profesi, a jednak o kurzy všeobecné, jejichž cílem je získání širšího spektra znalostí a dovedností a celková aktivace nezaměstnaných. Profesní rekvalifikace mají krátkodobý charakter (80 % bylo v délce do 2 měsíců). Jejich účastníci jsou zpravidla krátkodobě nezaměstnaní: 66 % účastníků profesních rekvalifikací bylo nezaměstnaných méně než půl roku. Mnozí mají přislíbeno zaměstnání již při vstupu do programu. V profesních rekvalifikacích jsou rovnoměrně zastoupena obě pohlaví. Tohoto typu rekvalifikace se častěji než všeobecných rekvalifikací účastní osoby bez jakékoliv kvalifikace: 15 % účastníků profesních rekvalifikací mělo pouze základní nebo neúplné základní vzdělání, ve všeobecných kurzech pak pouze 6,4 %. Profesní kurzy zpravidla nemají charakter rekvalifikace cílené na určitou specifickou skupinu nezaměstnaných, asi čtvrtina však byla cílena na nízkokvalifikované. Všeobecné rekvalifikace naopak mají často povahu podané pomocné ruky - téměř třetina z nich byla cílena na některou z rizikových skupin nezaměstnanosti, především pak na ženy po mateřské dovolené (27,6 %) a mladistvé a absolventy (18,1 %). V tomto typu rekvalifikací pak tedy převažovaly ženy (75,1 % všech účastníků) a častěji byli zastoupeni středoškoláci s maturitou: SŠ s maturitou jsou nejvýznamnější skupinou jak mezi účastníky všeobecných (53,2 %), tak i profesních rekvalifikací (40,4 %). Plná čtvrtina těchto kurzů trvala déle než 3 měsíce (oproti pouhým 6 % profesních rekvalifikací).

25

Cílem většiny rekvalifikací je nejen poskytnout nové informace, ale také vybavit účastníky novými dovednostmi. Proto většina kurzů zahrnuje praktickou výuku a čtvrtina rekvalifikací dokonce i odbornou praxi. Pouhá tři procenta rekvalifikací měla výhradně teoretický charakter. 2.3.4 Očekávání při vstupu do rekvalifikačního programu Ochota zúčastnit se rekvalifikačního programu bývá podmíněna celou řadou faktorů. Na jedné straně je významné, jak nezaměstnaní hodnotí celkovou situaci na trhu práce, vlastní pozici a vyhlídky na získání zaměstnání. Na straně druhé hraje důležitou roli, jak vnímají nabízené rakvalifikační kurzy a co jim účast v nich může přinést, co od ní sami očekávají. Hodnocení pracovních vyhlídek Pro účastníky rekvalifikací je charakteristické, že vidí větší pravděpodobnost získání zaměstnání mimo svůj obor: zatímco polovina účastníků hodnotí vyhlídky ve svém oboru jako velmi špatné nebo špatné, možnosti získat zaměstnání mimo vlastní obor hodnotí takto pesimisticky pouze jedna třetina z nich. Lidé, kteří se účastní rekvalifikace a současně spojují svoji budoucnost s pracovním uplatněním ve své profesi, často vyjadřují potřebu obnovit, rozšířit nebo "update" svoji kvalifikaci. To se týká například žen po mateřské dovolené. Často se také jedná o vnímanou nutnost naučit se ovládat výpočetní techniku, seznámit se s novým softwarem apod. "Hlavně novinky, protože jsem vlastně byla s dětma doma. No a v tom účetnictví se to pořád jako mění, zákony, takže hlavně novinky, co se změnilo, co je novější." (žena po MD, 32 let, SŠ na otázku, co očekávala od účasti v rekvalifikaci) "Vyloženě počítače (…), protože bez Autocadu, co se týče v tom oboru vůbec není šance." (žena po MD, 39 let, SŠ) Celkově jsou respondenti spíše zdrženliví a nejčastěji hodnotí svoje šance jako průměrné, ať už jde o vlastní nebo jiný obor. T a b u l k a 24 Vyhlídky na získání zaměstnání v oboru žádné, velmi špatné spíše špatné průměrné spíše dobré velmi dobré celkem

mimo obor % 19,5 30,0 31,2 12,8 6,5 100,0

99 152 158 65 33 507

46 127 218 78 32 501

% 9,2 25,3 43,5 15,6 6,4 100,0

Do rekvalifikačních kurzů vstupují s větším optimismem muži než ženy: pracovní vyhlídky ve svém oboru hodnotí jako spíše dobré nebo velmi dobré 29 % mužů (13 % žen), v jiném oboru je to 32,3 % mužů (15,2 % žen). Je to dáno jednak celkově mírně odlišnými očekáváními vzhledem k účasti v rekvalifikaci (u mužů se projevila výraznější vazba na následné získání zaměstnání), jednak tím, že muži zpravidla participují na profesně orientovaných rekvalifikacích.

26

T a b u l k a 25 Vyhlídky na získání zaměstnání podle typu rekvalifikace

profesní rekvalifikace všeobecná rekvalifikace

spíše dobré a velmi dobré vyhlídky ve svém oboru % 76 28,6 20 8,7

spíše dobré a velmi dobré vyhlídky v jiném oboru % 77 29,3 29 12,6

Mezi účastníky se jen výjimečně vyskytovaly osoby, které nevidí vůbec žádnou šanci na získání zaměstnání bez ohledu na obor. Pouze 1,8 % účastníků rekvalifikace (tj. 9 osob) hodnotilo vyhlídky na získání zaměstnání ve svém oboru i v jiném oboru jako velmi špatné; většinou se jednalo o ženy bez zdravotního omezení a bez ohledu na typ rekvalifikace, do které nastupovaly. T a b u l k a 26 Účast v rekvalifikaci podle délky předchozí nezaměstnanosti % do 3 měsíců 3 - 6 měsíců 6 - 12 měsíců 12 - 18 měsíců 18 - 24 měsíců nad 24 měsíců

154 119 80 39 23 45

33,5 25,9 17,4 8,5 5,0 9,8

Mezi účastníky rekvalifikací převažovali krátkodobě nezaměstnaní. Z hlediska délky nezaměstnanosti se pak projevily rozdíly v hodnocení vyhlídek na získání zaměstnání ve vlastním oboru. Krátkodobě nezaměstnaní byli častěji optimističtější než ti, kteří se s nezaměstnaností potýkali déle než jeden rok: zatímco své šance hodnotil pozitivně každý čtvrtý krátkodobě nezaměstnaný, u dlouhodobě nezaměstnaných pouze každý desátý. Pro respondenty bylo také typické, že neočekávali získání zaměstnání prostřednictvím úřadu práce. Zpravidla to nebylo vysvětlováno neochotou pracovníků ÚP, ale spíše jejich omezenými možnostmi. "Tak já nevím, mně se prostě ty zprostředkovatelky zdály jakože takoví malí páni, že oni tam mají prostě svůj seznam, do toho se můžou podívat, jestli tam něco pro mě je a víc udělat - nevím, jestli můžou. Myslím, že ani ne." (žena, VŠ, 34 let) Očekávání spojená s účastí v rekvalifikaci Obecně lze říci, že lidé vstupují do rekvalifikace proto, aby zvýšili svoje šance na uplatnění na trhu práce. Jiné očekávané efekty (např. získání nových zkušeností či osobnostní rozvoj) jsou zpravidla pozitivně vnímány právě s ohledem na možnost získání zaměstnání. Tato primární motivace je společná pro naprostou většinu respondentů bez ohledu na sociodemografické či jiné charakteristiky. Zdá se, že tak rekvalifikace plní docela dobře jejich hlavní účel - aktivace nezaměstnaných ke zvýšení jejich zaměstnatelnosti a získání zaměstnání. V některých případech byla účast v rekvalifikaci vnímána jako cesta k lepšímu zaměstnání, a to ať už jde o finanční ohodnocení nebo charakter práce, eventuelně sociální status vázaný na určité pracovní pozice. "No, že si najdu lepší zaměstnání, protože jsem jako nebyla ničím vyučená. Takže si najdu lepší zaměstnání, který bude i lepší placený" (žena, 47 let, ZŠ)

27

"Představovala bych si nějakou sekretářku (…) jako uklízečku si momentálně nepředstavuju, to jsem dělala předtím …" (žena, 28 let, ZŠ, 1 dítě) Zejména ženy, které byly delší dobu bez zaměstnání, pak očekávaly také navázání sociálních kontaktů a celkové zlepšení psychické pohody. "Spíš posílení sebevědomí. Člověk se ptá a pořád nic…" (žena, SŠ bez maturity, 2 děti, na otázku, zda od účasti očekávala získání zaměstnání) "Co jsem od toho očekávala. Hlavně, že se dostanu už z toho domácího prostředí. Že se dostanu někam mezi lidi a tím asi nějakej vliv na psychiku nebo tak …" (žena, VŠ, 2 děti) "Od té rekvalifikace jsem čekala, prostě, že se konečně dostanu někam dál, že prostě mám pocit, že pořád prostě jenom hledám něco a nemůžu se prostě dostat dál. No, že vždycky, když tam přijdu, nestojí to za nic. A co dál? Už bych ráda měla nějaký souvislý život, prostě něco dál, ne furt začínala." (žena, 23 let, vyučená s maturitou, svobodná, bezdětná) T a b u l k a 27 Očekávání spojená s rekvalifikacemi získání nových zkušeností získání kontaktů k dalšímu zaměstnání získání lepšího zaměstnání jediná možnost získat zaměstnání lépe se tak snáší doba nezaměstnanosti finanční přilepšení snížení rizika ztráty nároku na sociální dávky

určitě ano (%) 90,9 44,4 40,6 25,5 41,1 10,6 4,2

spíše ano (%) 7,5

40,1 38,8 47,0 29,4 17,9 4,0

celkem souhlasí (%) 98,4 84,5 79,4 72,5 70,6 28,6 8,1

Získání nových znalostí a dovedností je očekáváním, které ke kurzu logicky vztahují všichni účastníci. Rozdíly se projevují v tom, jaká váha je tomuto efektu přisuzována. Zatímco u mnohých se jedná o jeden z nejvýznamnějších motivátorů, někteří účastníci jsou více orientováni na získání formální kvalifikace. "No, co jsem od toho čekala … to, že budu mít papír, kde teda aspoň něco mám, protože já žádný školy nemám, že jo …" (žena, 28 let, ZŠ). "Že se naučím něco nového a že mi to pomůže …chtěla jsem se prostě obohatit o něco jiného a prostě, že bych pochopila něco jiného a že bych prostě měla větší šanci …" (žena, SŠ, 1 dítě) "Já jsem se prostě chtěla přiučit a chtěla jsem prostě mít další papír jako do sbírky. Abych prostě měla lepší možnost, aby mě někdo zaměstnal." (žena, 23 let, SŠ, absolventka) Na základě faktorové analýzy je možné rozlišit tři různé faktory očekávání vzhledem k rekvalifikačním kurzům: faktor "velkých očekávání", faktor "mírných očekávání" a konečně také faktor "ekonomických incentiv".

28

S c h é m a 1 Faktory očekávání vzhledem k rekvalifikačním programům komponenty 2

1 možnost lepšího zaměstnání, než mohu získat jinak jediná možnost získat nějaké zaměstnání možnost, jak získat kontakty k dalšímu zaměstnání lépe se tak snáší doba, kdy je člověk bez zaměstnání něco se naučit, získat zkušenost bylo zde určité riziko, že bych jinak mohl přijít o podporu/dávky i určité finanční přilepšení

3

0,793

0,139

-0,033

0,722

0,215

-0,016

0,351

0,506

-0,089

-0,024

0,781

0,001

0,200

0,642

-0,002

-0,340

0,134

0,782

0,441

-0,102

faktor 1 "velkých očekávání" faktor 2 "mírných očekávání"

faktor 3 "ekonomických 0,693 incentiv"

sloupce = faktorové zátěže, tj. koeficienty korelace položky s faktorem; KMO = 0,675, hladina významnosti Bartlettova testu 0,000. První faktor vysvětluje 28,3 % variance, 2. faktor 15,8 % a 3. faktor 14,4 %, celkem tedy 58,5 % variance.

Faktor „velkých očekávání“ vyjadřuje optimistický postoj, kdy je účast v rekvalifikačním kurzu vnímána jako jediná možnost získat zaměstnání, a to zaměstnání lepší, než by jinak bylo možné získat. Velká očekávání jsou charakteristická především pro účastníky profesních rekvalifikací a spíše pro muže než pro ženy. Jako „mírná očekávání“ můžeme označit orientaci na kvalitativní účinky rekvalifikací. Získání nových poznatků a dovedností spolu s možností navázat kontakty užitečné při získávání zaměstnání jsou nejen cestou k případnému zaměstnání, ale také způsobem, jak kvalitněji vyplnit volný čas v průběhu nezaměstnanosti. Mírná očekávání jsou charakteristická pro účastníky všeobecných rekvalifikací, což jsou především ženy, které byly jistou dobu mimo trh práce. Faktor „ekonomických incentiv“ charakterizuje motivaci k účasti spojenou s okamžitým finančním efektem v podobě zvýšených, eventuelně neodebraných sociálních dávek. Ekonomické incentivy nejsou příliš významným faktorem. Překvapivě se projevují spíše u účastníků profesních rekvalifikací. Finanční přilepšení očekávalo až 37 % účastníků profesních rekvalifikací (oproti 18,9 % u všeobecných rekvalifikací); strachem ze ztráty nároku na dávky byli naopak častěji vedeni účastníci všeobecných rekvalifikací (13,3 %) než účastníci profesních rekvalifikací (3,8 %) Výsledek faktorové analýzy na rozšířeném souboru respondentů tak podporuje orientační zjištění získaná v loňském roce, i když došlo k přeskupení jednotlivých položek (srovnej s průběžnou zprávou z první etapy výzkumu). 2.3.5 Hodnocení rekvalifikací jejich účastníky Náročnost rekvalifikačních kurzů Pro většinu účastníků nebylo absolvování rekvalifikačního programu náročné. T a b u l k a 28 Hodnocení náročnosti absolvovaného rekvalifikačního programu % velmi náročné spíše náročné spíše jednoduché velmi jednoduché celkem

10 137 233 42 422

29

2,4 32,5 55,2 10,0 100,0

Rekvalifikace jsou vnímány jako náročné spíše staršími účastníky (Spearmanův korelační koeficient 0,325 na hladině významnosti 0,01) a účastníky profesně zaměřených programů. Absolvování všeobecně zaměřeného rekvalifikačního programu hodnotilo jako spíše náročné nebo velmi náročné 22,1 % účastníků, kdežto u profesních kurzů to byla téměř polovina (47,8 %). Z hlediska délky trvání byly častěji hodnoceny jako náročné kurzy krátkodobé, zejména pak kurzy trvající 1 - 2 měsíce. T a b u l k a 29 Hodnocení náročnosti rekvalifikačních kurzů podle délky jejich trvání jednoduchý

náročný %

méně než 1 měsíc 1 - 2 měsíce 2 - 3 měsíce 3 měsíce a déle celkem

145 38 39 36 258

% 63,6 54,3 68,4 83,7 64,8

83 32 18 7 140

36,4 45,7 31,6 16,3 35,2

Pozn. "Jednoduchý" je souhrnem odpovědí "velmi jednoduchý" a "spíše jednoduchý", obdobně kategorie "náročný" zahrnuje odpovědi "velmi náročný" a "spíše náročný".

Zde se projevila vzájemná souvislost mezi délkou trvání a typem rekvalifikace, neboť většina profesních rekvalifikací trvala nejvýše dva měsíce (81,5 %). Problémové oblasti Řada účastníků krátkodobých rekvalifikací vnímala nedostatek času jako hlavní problém, a to ať už šlo o intenzitu studia ("…snažili se nám toho co nejvíc narvat do hlavy a člověk byl z toho zmatený…kurz by měl být delší alespoň o měsíc…"), nedostatek časového prostoru na procvičení (to se týkalo především těch respondentů, kteří se vzdělávali v oblasti výpočetní techniky a neměli přístup k počítači mimo výuku) anebo také nedostatečnost pro výkon povolání (jako například v případě dvouměsíční rekvalifikace na kadeřnici: "Je to hrozně urychlené, všechno se máte naučit za dva měsíce. To ale získáte jenom základy … Základy jsou dobrá věc, ale je to málo. Kurz by měl být lepší, měl by trvat celý rok."). Příliš krátká doba trvání programu byla nejčastějším předmětem kritiky ze strany rekvalifikantů. V mnoha případech respondenti zdůrazňovali, že jim rekvalifikační kurz poskytl pouze základy v daném oboru. Proto je podle některých nutné se následně věnovat samostudiu (je zajímavé, že tuto okolnost zmiňovali pouze muži, a to především v souvislosti s počítačovými programy). "…To stejně, člověk se musí učit sám, že jo. To se nenaučí, to, co se děcka učí ve škole třeba dva ročníky. Já bych řekl, že je to dostačující na to, aby se člověk naučil ty základy a tak." (muž, 28 let, rekvalifikace na správce počítačových sítí) Vedle toho se v některých případech projevila určitá diskrepance mezi obsahem výuky a reálným výkonem povolání - například v případě pouze "ručního" účtování, když v praxi se využívá počítačového programu. Obdobně se v některých případech rekvalifikanti naučili pracovat s přístroji či programy, které se ve firmách nepoužívají.

30

"Tak - ten základ mě naučili, prostě jak se to obsluhuje, jak se to dělá všecko, to jo. Ale přece jenom na tom provozu je to úplně něco jiného. Tam mají úplně jiné i ty svářečky na to, starší, jiné stroje, které zase něco úplně jiného dělají a … nemám na to ten cvik ještě takovej. To, právě to tam chybělo, že …chybí ten cvik. Možná, kdyby to bylo delší a byl tam nějaký cvik ještě, aby se člověk vlastně naučil a nepotřeboval tak nutně tu praxi. Protože vlastně bez té praxe su vyřízený." (muž, 25 let, vyučený, 1 dítě) "Já totiž nevím, jestli pro takovouhle rekvalifikaci je vůbec uplatnění. Jo, protože tam se …učil počítač Corell a že všechny ty reklamní kanceláře, prostě, že to je něco už překonaného, že všichni chtějí MacIntosh a že prostě tohle je něco, co už se jako v reklamní kanceláři vůbec užít nedá. Jo, takže je to něco víceméně zastaralého, třeba pět let pozpátku nebo … " (žena, VŠ, 2 děti) Přestože tedy řada respondentů v rozhovorech vypovídala o nedostatečném vybavení znalostmi a dovednostmi pro výkon povolání, na které se rekvalifikovali, podle výsledků dotazníkového šetření většina vnímá množství teoretických poznatků i praktických dovedností, jimiž je kurz vybavil, jako odpovídající potřebě v případném zaměstnání. T a b u l k a 30 Množství poznatků a dovedností získaných v rekvalifikačním kurzu z hlediska potřeby v budoucím zaměstnání poznatky

dovednosti %

příliš mnoho odpovídající množství příliš málo celkem

23 351 47 421

% 5,5 83,4 11,2 100,0

18 340 64 422

4,3 80,6 15,2 100,0

Hodnocení množství teoretických poznatků a praktických dovedností spolu vzájemně souvisí (Spearmanův korelační koeficient 0,395 na hladině významnosti 0,01). 72,7 % účastníků považuje kurz za adekvátní v obou hodnocených dimenzích. 7,8 % (tj. 33 osob) postrádalo získání odpovídajícího množství praktických dovedností, přičemž teorie bylo dostatek, a 6,7 % považovalo kurz celkově za nedostatečný ("…spíš takové opakování z devítiletky, nového tam bylo máloco, jen některé názvy …"). Z tohoto hlediska byly kriticky hodnoceny častěji všeobecně zaměřené rekvalifikace. Množství získaných poznatků hodnotilo 18,7 % osob ve všeobecných rekvalifikacích jako nedostatečné (oproti 4,5 % v profesních kurzech), o malém množství dovedností pak vypovědělo 21,1 % ve všeobecných a 10,3 % v profesních kurzech. Tyto rekvalifikace však sledují i specifické cíle, jež účastníci programu nemusí vždy plně reflektovat. Souvislost mezi hodnocením kurzu a pohlavím se neprojevila, a to přesto, že v profesních kurzech je poměr žen a mužů vyrovnán, zatímco ve všeobecných kurzech byla trojnásobná převaha žen (měřeno počty získaných dotazníků na výstupu z programu). Hodnocení vyučujících Významným faktorem, který ovlivňoval celkové hodnocení kvality rekvalifikace, byli vyučující a odborní mistři. Respondenti se často spontánně vyjadřovali o jejich odborné úrovni, vstřícnosti, pedagogických schopnostech a někdy i o osobnostních charakteristikách. V naprosté většině se jednalo o hodnocení pozitivní (…a co jsem jako neveděl, tak jsme sa ptali a v pohodě jako, příjemný člověk …"; "…oni byli velice, velice jako zdatní …"; "…lektoři, ti byli supr…" ).

31

Respondenti také citlivě vnímali rozdíly mezi vyučujícími, resp. způsoby výuky: "…jedna paní profesorka to jako nedemonstrovala … jeden pan profesor to demonstroval, ukazoval to přesně, jak máme jako kliknout, všechno prostě na tom plátně. To bylo bezva. (…) Takže si prostě myslím, že ta úroveň výuky byla u každého prostě trochu jiná…" (žena, SŠ, 36 let) Právě kurzy, které byly zaměřeny na práci s počítačem, byly zřejmě z pedagogického hlediska poměrně náročné vzhledem k rozdílné úrovni rekvalifikantů. To se také projevilo v různém hodnocení téhož kurzu jednotlivými absolventy. 2.3.6 Efekty rekvalifikací Vliv na kvalitu života Pro polovinu všech respondentů bylo období účasti na rekvalifikačním programu spojeno se zlepšením psychického stavu, a to bez ohledu na to, jakého typu rekvalifikace se účastnili, zda v průběhu kurzu získali příslib zaměstnání či nikoliv. Neprojevil se ani rozdíl mezi muži nebo ženami. T a b u l k a 31 Změna situace v období rekvalifikace zlepšení

zhoršení %

finanční situace zdravotní stav vztahy s partnerem vztahy s okolím psychika časový prostor

51 18 23 63 178 23

% 12,1 4,3 6,2 15,0 47,9 5,5

96 18 20 12 28 161

22,8 4,3 4,8 2,9 6,8 38,3

Přestože účast na rekvalifikaci není jediným faktorem ovlivňujícím situaci respondentů v jednotlivých položkách, můžeme jednoznačně předpokládat kauzalitu v případě snížení množství volného času. Rozhovory také potvrdily vliv rekvalifikace na zlepšení psychického stavu. Zatímco v dotazníkovém šetření uvedli zlepšení psychického stavu jak muži, tak ženy, v rozhovorech se této oblasti věnovaly výhradně ženy. Pro ženy bylo zlepšení psychické pohody mnohdy nejvýraznějším účinkem rekvalifikace. "To bylo strašně fajn, protože vlastně když jste půl roku doma a jste nezaměstnaná, tak je člověk takovej aj trošku psychicky na tom jako - jo, že ho to ubíjí. Tady to doma pořád, nemůžete sehnat práci a to, a pak se na tři týdny vlastně dostanete mezi lidi, kteří jsou na tom stejně. Někteří i hůř, že! … to povzbudí, pozvedlo tu náladu nebo i to sebevědomí, že člověk zjistí: nejsu na tom úplně nejhůř, nebo k ničemu, že to zvládá, takový ty základy …" (žena, 39 let, SŠ, 3 děti, rekvalifikace na práci s programem Autocad) "…hlavně jsem, řekněme, víc dospěla během toho kurzu a hlavně potom, že jsem se jako dostala tady z domu, že jsem se musela o sebe starat, osamostatnila se trošku." (žena, 23 let, vyučená s maturitou) Změna psychického stavu pozitivně souvisí se všemi ostatními sledovanými efekty, nejvýrazněji pak právě se změnou vztahů s okolím (Spearmanův korelační koeficient 0,355 na hladině významnosti 0,01). 32

S c h é m a 2 Faktory efektů rekvalifikace na kvalitu života

zdravotní stav vztah s partnerem vztahy s okolím psychický stav finanční situace časový prostor

komponenty 1 2 0,616 -0,099 faktor 1 "psychosociálních 0,551 0,372 účinků" 0,723 -0,159 0,643 0,310 -0,092 0,889 faktor 2 "nepřímých nákladů" 0,284 0,479

sloupce = faktorové zátěže, tj. koeficienty korelace položky s faktorem; KMO = 0,643, hladina významnosti Bartlettova testu 0,000. První faktor vysvětluje 32,6 % variance, 2. faktor 17,4 % , celkem tedy 50,0 % variance.

Na základě faktorové analýzy lze říci, že účast v rekvalifikaci přináší dva typy účinků. První typ účinků představuje zpravidla pozitivní dopady na psychiku a sociální vztahy. Druhý faktor, „nepřímých nákladů“, pak vyjadřuje skutečnost, že respondenti musejí jednak obětovat rekvalifikaci část svého volného času a často také část svého příjmu (např. náklady na dopravu, studijní pomůcky ad.). Z hlediska vlivu rekvalifikace na kvalitu života se výrazněji neprojevil vliv délky nezaměstnanosti před vstupem do programu. Z hodnocených efektů s délkou nezaměstnanosti slabě souvisí pouze hodnocení změny finanční situace (Spearmanův korelační koeficient 0,127 na hladině významnosti 0,127) a zdravotního stavu (Spearmanův korelační koeficient 0,135 na hladině významnosti 0,127). Efekt "uzamčení" Jedním z negativních účinků programů trhu práce může být snížení intenzity nebo úplné přerušení hledání zaměstnání v jejich průběhu - tzv. efekt uzamčení. Odhlédneme-li od skupiny rekvalifikantů, kteří již do programu vstupovali s příslibem zaměstnání, a nepočetné skupiny osob, které chtějí po ukončení programu podnikat (dohromady 21,4 % všech účastníků), týkal se problém poklesu hledačské aktivity každého čtvrtého respondenta. T a b u l k a 32 Hledal jste aktivně zaměstnání v průběhu rekvalifikace? % ne, neměl jsem na to čas ne, chtěl jsem hledat až po rekvalifikaci ano, ale jen příležitostně ano, hledal jsem jako před rekvalifikací ano, hledal jsem ještě intenzivněji celkem

34 49 79 146 24 332

10,2 14,8 23,8 44,0 7,2 100,0

Efekt uzamčení se projevil přibližně ve stejném rozsahu u kurzů orientovaných profesně i všeobecně. Podstatný rozdíl je v tom, že do kurzů profesních vstupuje výrazně vyšší podíl osob s již přislíbeným zaměstnáním (29,1 %) než do kurzů všeobecných (5,3 %). Podobně se také neprojevil rozdíl mezi přístupem mužů a žen. Rozdíl je opět v tom, že muži mají častěji přislíbeno zaměstnání (24,7 % mužů oproti 14,5 % žen). To je dáno větším rozsahem nespecifických všeobecných rekvalifikací pro ženy. Z hlediska délky rekvalifikace (která se pohybovala v rozmezí od 5 do 275 dnů, nejčastěji 20 dnů a plná polovina respondentů se účastnila rekvalifikace trvající méně než 1 měsíc) se efekt uzamčení nejvýrazněji projevil u krátkodobých kurzů, což je však současně kategorie s nejvyšším podílem osob s příslibem zaměstnání: zatímco v kurzech s trváním do 2 měsíců to byla plná třetina (35,7 %), u kurzů nad 3 měsíce pouze 2,7 % (tj. pouze 2 osoby).

33

T a b u l k a 33 Efekt uzamčení podle délky rekvalifikace (z počtu osob bez příslibu zaměstnání vyjma ty, kteří po absolvování chtějí začít podnikat)

nehledal, protože neměl čas nehledal, chtěl začít až po rekvalifikaci celkem

do měsíce 1-2 měsíce % % 18 9,7 5 11,9 29 15,7 10 23,8 47 25,4 15 35,7

2-3 měsíce nad 3 měsíce % % 4 8,2 4 10,0 6 12,2 4 10,0 10 20,4 8 20,0

celkem % 31 9,8 49 15,5 80 25,3

Hladina významnosti 0,05.

Vliv na zaměstnanost Na základě dat získaných při výstupu z rekvalifikačního programu není možné určovat celkový vliv na zaměstnanost, protože hledačská aktivita vzroste právě bezprostředně po dokončení kurzů a efekt se výrazně projeví v tomto období. V této fázi výzkumu jsme se zajímali o počet osob, které v průběhu rekvalifikace získaly kontakty na potenciální zaměstnavatele a příslib zaměstnání a celkový dopad na zaměstnání bude předmětem třetí etapy výzkumu. Dále nás také zajímalo, jak sami absolventi rekvalifikace vidí své pracovní vyhlídky v oboru, na nějž se rekvalifikovali, a nakolik se jejich subjektivní hodnocení vlastní situace na trhu práce během rekvalifikace změnilo. V průběhu rekvalifikačního kurzu získal nové kontakty na potenciální zaměstnavatele každý třetí účastník (32,1 %). Nové kontakty získali častěji muži (40,8 %) než ženy (26,3 %). V tomto ohledu se neprojevil statisticky významný rozdíl mezi účastníky profesně a všeobecně orientovaných rekvalifikačních programů. Získání nových kontaktů bylo v mnoha případech prvním krokem k získání příslibu zaměstnání. Celkově se v průběhu rekvalifikace podařilo získat příslib zaměstnání 18 % účastníků, stanoveno jako podíl osob, které rekvalifikaci dokončily. Někteří účastníci však ukončili svoji účast předčasně právě z důvodu získání zaměstnání. Mezi těmi, kteří navázali nové kontakty, se podařilo najít zaměstnání každému třetímu, bez nových kontaktů pak jen každému desátému. T a b u l k a 34 Získání příslibu zaměstnání v závislosti na získání nových kontaktů během rekvalifikace nové kontakty

příslib zaměstnání ano

ne %

ano ne celkem

36 28 64

% 31,6 11,6 18,0

78 213 291

68,4 88,4 82,0

Hladina významnosti 0,01, Sommersovo d = 0,240.

Příslib zaměstnání častěji získali účastníci profesně orientovaných rekvalifikací (23,9 %). V některých profesních rekvalifikacích byla naděje na získání zaměstnání poměrně vysoká. Například rekvalifikační kurz na krupiéra již dopředu všem úspěšným absolventům garantoval pracovní místo (což byl pro některé účastníky důvod účasti v kurzu). V základním i pokročilém kurzu práce s programem Autocad osobně nabízeli zástupci firem zaměstnání. Neprojevila se statisticky významná souvislost mezi délkou rekvalifikace a získáním příslibu zaměstnání. Stejně tak na úspěšnost hledání zaměstnání nemělo vliv vzdělání, pohlaví, věk účastníka, délka předchozí nezaměstnanosti ani náklady na rekvalifikační program.

34

Vyhlídky na získání zaměstnání po ukončení rekvalifikace Absolvování rekvalifikačního kurzu celkově pozitivně ovlivnilo hodnocení vlastních vyhlídek na trhu práce. T a b u l k a 35 Hodnocení pracovních vyhlídek (%) před rekvalifikací vlastní obor1 19,5 30,0 31,2 12,8 6,5 100,0

velmi špatné, žádné spíše špatné průměrné spíše dobré velmi dobré celkem 1 2 3

jiný obor2

po rekvalifikaci v oboru rekvalifikace3 9,2 4,2 25,3 13,8 43,5 49,2 15,6 26,4 6,4 6,5 100,0 100,0

n = 507 n = 501 n = 356

Svoje vyhlídky na získání zaměstnání v oboru, na který se rekvalifikovali, hodnotí jako dobré nebo velmi dobré 42,6 % absolventů profesně zaměřených rekvalifikací. U všeobecných kurzů se takto vyjádřila čtvrtina rekvalifikovaných. [pozn. 2] Vzhledem k tomu, že tři čtvrtiny účastníků všeobecných rekvalifikací tvořily ženy, projevil se u nich celkově menší optimismus v hodnocení pracovních vyhlídek než u mužů. Pokud se však zaměříme na změnu v hodnocení pracovních vyhlídek během účasti v rekvalifikaci, zjistíme, že u žen došlo dokonce k výraznějšímu posunu než u mužů. Zatímco muži změnili svá negativní hodnocení pouze na průměrná, ženy častěji na pozitivní. To potvrzuje silnější vliv rekvalifikací na sebevědomí žen. T a b u l k a 36 Změna hodnocení pracovních vyhlídek podle pohlaví

velmi špatné, žádné spíše špatné průměrné spíše dobré velmi dobré

před rekvalifikací (a) 6,6 % 23,7 % 37,4 % 23,7 % 8,6 %

muži po rekvalifikaci (b) 1,6 % 9,7 % 47,6 % 31,5 % 9,7 %

změna (b) - (a) -5,0 -14,7 10,2 7,8 1,1

před rekvalifikací (c) 10,9 % 26,4 % 47,5 % 10,2 % 5,0 %

ženy po rekvalifikaci (d) 5,6 % 14,4 % 51,4 % 23,6 % 5,1 %

změna (d) - (e) -5,3 -12,0 3,9 13,4 0,1

Pozn. Situace před rekvalifikací vyjadřuje hodnocení vyhlídek na získání zaměstnání v jiném oboru, po rekvalifikaci vyhlídky na získání zaměstnání v oboru, na který se rekvalifikovali.

2.3.7 Shrnutí Jak ukázala analýza cílenosti rekvalifikací v ČR, nevybočuje okres Břeclav nijak zaměřením a strukturou účastníků ze vzorce obvyklého ve většině okresů. Potvrdilo se, že rekvalifikace jsou cílené více k mladším účastníkům a spíše maturantům, případně vyučeným, zatímco opomíjejí nezaměstnané bez kvalifikace. Význam rekvalifikací je podtržen nejen jejich potenciálním přínosem k zajištění potřebných dovedností a znalostí, ale i zvýšením motivace vstupovat na trh práce: před vstupem do rekvalifikací deklarují účastníci špatné vyhlídky získat zaměstnání a zvláště u žen jsou patrná i nízká reálná mzdová očekávání, často nižší než nejnižší subjektivně přijatelné mzdy.

35

Rekvalifikační programy jsou převážně krátkodobé, více než polovina s trváním do jednoho měsíce. To je jistě nákladově efektivní, otázkou ale zůstává nakolik je to efektivní z hlediska jejich hlavního účelu: teorie fronty hovoří o tom, že nezaměstnaní - zvláště ti, kteří jsou ve větším riziku setrvání v nezaměstnanosti - potřebují silný impuls, tedy například kvalitní program pracovní přípravy. Ovšem - pokud jsou do programů zařazováni méně rizikoví uchazeči - pak může jistě být i kratší program efektivní. V našem případě se souběžně ukázalo, že obsah kurzů je sice posuzován účastníky jako přiměřený potřebě uplatnění na trhu práce, ale právě délka kurzu byla předmětem připomínek. Příliš mnoho účastníků postrádalo časový prostor na procvičení a zažití dovedností a znalostí a kurz se zdál příliš krátký. Také se zdá, že často není v programu vytvořeno odpovídající prostředí a „pravé“ srovnatelné podmínky k výkonu práce. Vzniká pochybnost, zda jsou skutečně připraveni k výkonu pracovní činnosti v kvalitě z hlediska zaměstnavatele srovnatelné s ostatními pracovníky. Účast v rekvalifikacích zlepšila při výstupu z programu subjektivně vyhlídky nezaměstnaných na získání zaměstnání. Nejvýraznější je to u profesní přípravy, menší je tento subjektivní efekt u motivačních programů. Stále však převažuje hodnocení vyhlídek jako „průměrných“, menší podíl rekvalifikovaných je hodnotí jako „dobré“. Potvrzuje se, že programy nejsou zase až tak silným impulzem - s ohledem na situaci na trhu práce a na handicapy účastníků. Účast v rekvalifikačním kurzu však má obecně pozitivní vliv na psychickou pohodu nezaměstnaných, a to bez ohledu na typ rekvalifikace. Nicméně pro čtvrtinu respondentů je účast v rekvalifikaci spojena s dalším zhoršením finanční situace. To je docela vážný varovný signál. Ukazuje se, že zvýšení podpory v nezaměstnanosti sazbou 10 % je zanedbatelné - s ohledem na nízkou úroveň HZ v nezaměstnanosti a na zvýšené náklady spojené s účastí v kurzu. To může být velkou překážkou právě při koncipování déle trvajících kurzů a již nyní je zřejmé, že nízce kvalifikovaní nejsou ochotni v takových kurzech se příliš často účastnit a dávají přednost spíše získání zaměstnání právě s přihlédnutím k finančním důvodům. V průběhu rekvalifikace se poměrně často (asi ve třetině případů) daří navazovat nové kontakty se zaměstnavateli a v 18 % případů se dokonce podařilo získat příslib zaměstnání. Většina účastníků rekvalifikací pokračuje alespoň občasnou hledačskou aktivitou i v době rekvalifikace. Na druhé straně každý čtvrtý rekvalifikant přerušil během kurzu hledání zaměstnání. Efekt uzamčení se projevil především v krátkodobých kurzech, kdy snaha o efektivitu často vede i k časové předimenzovanosti. 2.4 Přínosy veřejně prospěšných prací z hlediska účastníků 2.4.1 Role veřejně prospěšných prací v kontextu pracovního a sociálního začlenění V rámci aktivní politiky na trhu práce jsou veřejně prospěšné práce (jako přímá tvorba dočasných pracovních míst ve veřejném sektoru) považovány za opatření „posledního pořadí“ a jsou jako takové tradičně určeny těm nezaměstnaným, kteří již dlouhou dobu neuspěli na otevřeném trhu práce a/nebo neprokazují ani dostatečné předpoklady k tomu, aby mohli být zaměstnavateli přijati při využití nástrojů jako jsou profesní příprava a zaškolení a/nebo subvence ke mzdám. Funkce veřejně prospěšných prací spočívá za takové situace především v poskytnutí dočasného zaměstnání. Očekává se, že to má bezprostřední pozitivní dopad na finanční situaci nezaměstnaných, udržení či obnovu pracovních návyků, dovedností, motivace, sociálních kontaktů a podporu sebedůvěry nezaměstnaných. Předpokládá se, že by proto mohly být v mnoha případech i „mostem“ k získání místa na otevřeném trhu práce.

36

Na druhé straně je tento typ opatření často kritizován s ohledem na jejich „uzamykací“ a „kolotočový“ efekt: tedy z toho důvodu, že nezaměstnaní si navykají na takto poskytované pracovní příležitosti, na „měkké“ požadavky zaměstnavatele s nimi spojené, nedůvěřují si pokud jde o schopnost získat místo na otevřeném trhu práce, přestávají o ně usilovat a opakovaně vyhledávají schéma veřejných prací. Hovoří se někdy dokonce o „terciárním“ pracovním trhu a dočasné pozitivní efekty veřejně prospěšných prací jsou považovány za zanedbatelné, pokud nevedou v krátké době k získání místa v privátní sféře. Ekonomickým argumentem proti nim je zatížení veřejných financí výdaji na tato místa a následné inflační dopady. Z toho důvodu byly za konzervativní vlády ve Velké Británii na počátku devadesátých let programy Public Works pozastaveny. Vedle efektů pro začlenění na trh práce jsou však významné i sociální efekty veřejně prospěšných prací, zejména v situaci, kdy začlenění na otevřený trh práce není možné a nezaměstnanost už trvá dlouho. Toto hledisko se dnes stává v zemích stále významnější Národní plány sociální inkluze zpracovávané v zemích Evropské unie od roku 2001 se opírají především o opatření začleňující na trh práce. VPP mohou mít mnohostranný sociálně integrační potenciál - dávají příležitosti ke zlepšení příjmové situace, ke smysluplné aktivitě, k sociálním kontaktům, ke zvýšení sebeúcty a vážnosti v komunitě, motivují a stimulují, pomáhají uchovat či zlepšovat pracovní návyky a dovednosti. Roli VPP je třeba vnímat i v kontextu jiných nástrojů aktivní politiky trhu práce. Protože sociální exkluze je multidimenzionální, a proto současně individuální fenomén, politiky a opatření usilující o sociální inkluzi jsou různorodé a do značné míry individualizované. Politiky na trhu práce reagují na rozličné kumulace individuálních handicapů na straně nezaměstnaných a bariér, jimž tito čelí na trhu práce. Z tohoto důvodu bývá zdůrazňován individuální přístup k nezaměstnaným, „střižený na míru (tailored)“, komplexní a zahrnující varietu typů opatření a nástrojů. Většina z nich je sice „skupinově“ zaměřena, je ale současně uplatněna v individuálních úpravách – s ohledem na individuální obtíže, jež byly na straně nezaměstnaných identifikovány. Navíc na trhu práce zjevně existují skupiny nezaměstnaných, které nelze umístit v rámci skupinových preventivních opatření, jako jsou zprostředkování či v rámci existujících možností pracovní přípravy - zaměstnavatelé je nechtějí a oni sami nemají předpoklady pro pracovní přípravu potřebnou pro nabízená místa nebo pro ně pracovní výcvik ani nezlepšuje možnosti umístnění na lokálním trhu práce, případně nemají oni sami zájem o pracovní přípravu v důsledku jejich osobnostní inflexibility. Programy tvorby míst v soukromém sektoru nejsou často účinné z více důvodů: buďto není v určité lokalitě dostatečný potenciál tvorby míst či existují bariéry jako je vyhýbání se ze strany zaměstnavatelů určitým kategoriím nezaměstnaných a konečně možnosti mobility nezaměstnaných jsou často malé nebo je pro ně mobilita málo přínosná (je spojena sice s vysokými náklady, přináší však malé výdělkové zisky). Ve využití veřejně prospěšných prací v tomto kontextu je z uvedených důvodů možno spatřovat v prvé řadě nástroj sociální integrace, jehož použití je cílené, individualizované, často v kombinaci s jinými nástroji a v situacích, kdy se tento nástroj jeví vhodnější než jiné nástroje nebo když jiné nástroje selhávají. 2.4.2 Veřejně prospěšné práce v okrese Břeclav a jejich účastníci Charakteristiky trhu práce v okrese Břeclav se zásadním způsobem neliší od běžných ukazatelů trhu práce v ostatních regionech. Převládající zemědělský charakter regionu, početné zastoupení malých obcí, nedostatečná tvorba nových pracovních míst a relativně větší zastoupení nekvalifikované a jinak handicapované pracovní síly - to vše vytváří prostor pro efektivní využití programu veřejně prospěšných prací jako nástroje pracovní a sociální integrace znevýhodněných skupin osob na břeclavském trhu práce.

37

Jak jsme zjistili už v první etapě výzkumu, VPP na Břeclavsku jsou výrazně orientovány na rizikové skupiny osob. V okrese Břeclav se v roce 2001 zúčastnilo veřejně prospěšných prací 162 nezaměstnaných, tj. necelá 3 % z celkového počtu nezaměstnaných, tedy asi 0,3 % pracovní síly v okrese (dotazovali jsme 156 z nich). Vzhledem k charakteru prací se jednalo v 80 procentech o muže. Asi 40 procent z nich představovali pracovníci se základním vzděláním, 45 % vyučení, zbytek měl středoškolské vzdělání. Cílenost pro nekvalifikované a vyučené byla výrazně vyšší (1.18 a 1.19) než pro maturanty (0.37) a vysokoškoláky (0.0). Jen čtvrtina účastníků měla méně než 35 let, s věkem nezaměstnaných cílenost VPP k nim roste a nejvyšší je ve skupině nad 55 let, ale také ve skupině 35-39 let (1.85). Asi 20 % účastníků VPP byli zdravotně handicapovaní (ZPS) a cílenost k nim tak je na podobně vysoké úrovni jako u nejvyšší věkové skupiny - kromě toho má dalších 15 procent účastníků VPP zdravotní potíže, jež ovlivňují možnost zaměstnání. Přesto, že mezi účastníky je relativně vysoký podíl kvalifikovaných a také zdravých nezaměstnaných, zdá se, že jde o lidi na trhu práce marginalizované. Asi 80 procent účastníků VPP už bylo registrováno na úřadě práce 3x a častěji (průměrný počet evidencí byl 4,5). Celková doba účastníků VPP v nezaměstnanosti dříve byla v průměru téměř dva roky. Celých 60 % z nich už bylo na VPP umístěno dříve (v průměru dvakrát). Své vyhlídky získat zaměstnání na otevřeném trhu práce hodnotili dost skepticky: v oboru své dosavadní činnosti je hodnotila polovina účastníků jako velmi špatné a skoro 30 procent jako špatné, v jiném oboru pak 36 procent jako velmi špatné a 21 procent jako špatné. Od vstupu do programu VPP lidé zpravidla očekávají řešení své finanční situace a zpestření období bez zaměstnání. Ve VPP také často vidí možnost jak získat nějaké zaměstnání buď přímo nástupem u zaměstnavatele, který zajišťuje průběh VPP nebo nepřímo prostřednictvím kontaktů s jinými aktéry programu VPP. V následujícím textu jsme se pokusili zhodnotit, nakolik výše zmíněná očekávání účastníků odpovídají reálnému průběhu VPP, jaké jsou účinky programu VPP na pracovní integraci obtížně umístitelných osob na otevřeném trhu práce a jaké přínosy mají VPP pro sociální začlenění těchto osob. Zatímco první etapy dotazování se v průběhu roku 2001 zúčastnilo 156 respondentů, kteří v roce 2001 v okrese Břeclav vstoupili do programu VPP (v podstatě téměř všichni účastníci programu), podkladem pro tuto analýzu se stalo polostandardizované opakované dotazování 130 účastníků VPP v břeclavském regionu. Výzkum probíhal s odstupem 12-15 měsíců od prvotního dotazování (tj. od vstupu do programu VPP) a jeho součástí byly i provedené hloubkové rozhovory s 35 účastníky a 20 organizátory VPP. 2.4.3 Účast v programu VPP jako součást pracovní historie nezaměstnaných Specifickým prvkem, který se projevuje na trhu práce v břeclavském okrese, je opakovaná nezaměstnanost. Ta je ovlivněna jak charakterem poptávky po pracovní síle (sezónní práce, útlum zemědělské výroby, malá tvorba nových pracovních míst apod.), tak vlastnostmi pracovní nabídky (nevhodná či nedostatečná kvalifikace, zdravotní postižení apod.). Pro osoby, které je obtížné umístit na otevřeném trhu práce a které se dlouhodobě či opakovaně objevují v evidenci úřadu práce, je účast na VPP vhodnou dočasnou alternativou řešení nezaměstnanosti. Prostřednictvím VPP si zachovají (či obnoví) pracovní motivaci, začlení se do sociálních sítí a naučí se novým dovednostem. V tomto smyslu VPP u výrazně znevýhodněných osob (např. s kumulovanými handicapy nízké kvalifikace, zdravotního postižení a vysokého věku) suplují též výcvikové a rekvalifikační programy. Při výběru účastníků VPP se na Břeclavsku (a velmi pravděpodobně i v dalších regionech) střetávají dvě strategie: (1) strategie úřadů práce, které volí hledisko aktivace a uchování pracovní motivace širšího spektra nezaměstnaných (vyžadují obměnu účastníků

38

VPP) a (2) strategie starostů a jiných organizátorů VPP, kteří preferují osvědčené uchazeče (vyžadují stále stejné účastníky VPP). Zjistili jsme, že moment opakované nezaměstnanosti a úspěšně absolvovaného programu VPP vytvářejí předpoklad pro dlouhodobou opakovanou účast některých jedinců v programech VPP. To nás také vede k domněnce, že silnější pozici při selekci účastníků programu zastávají starostové a organizátoři VPP. Téměř polovina respondentů (48,8 %) byla v době našeho dotazování (tedy po uplynutí 12-15 měsíců od vstupu do programu VPP) znovu zařazena do VPP. Na otevřený trh práce se podařilo proniknout 29,1 % účastníků VPP, zbylí jedinci se vrátili do evidence nezaměstnaných nebo zůstali mimo trh práce (22,1 %). Do programu VPP jsou nejčastěji zařazováni lidé po krátké době poslední evidence (47,6 % dotázaných nastoupilo na VPP po méně než třech měsících evidence na ÚP). Tento údaj však nemá dostatečnou vypovídací hodnotu, neboť - jak jsme zjistili - celková doba nezaměstnanosti vyplývající z opakování evidence a předcházející nástupu na VPP se zpravidla u těchto osob pohybuje v hodnotách nad 12 měsíců (74,7 % dotázaných můžeme tedy označit za dlouhodobě nezaměstnané podle platné definice dlouhodobé nezaměstnanosti nad jeden rok). V případě těchto respondentů jde o postupnou kumulaci dob nezaměstnanosti vyplývající z neustálého střídání období bez práce a v nestabilních a krátkodobých zaměstnáních (variantou těchto krátkodobých pracovních úvazků mohou být i VPP). Obecně lze říci, že čím déle (resp. častěji, pravidelněji) je jedinec nezaměstnaný, tím častěji se účastní VPP (Pearsonův korelační koeficient 0,512 na hladině významnosti 0,01). T a b u l k a 37 Celková délka nezaměstnanosti před vstupem do programu VPP a délka poslední evidence délka poslední evidence1 do 3 měsíců 3 - 6 měsíců 6 - 9 měsíců 9 - 12 měsíců 12 - 18 měsíců 18 - 24 měsíců nad 24 měsíců 1) 2)

celková délka nezaměstnanosti2 % 47,6 25,9 12,2 1,4 4,8 2,0 6,1

70 38 18 2 7 3 9

4 6 17 6 30 14 53

% 3,1 4,6 13,1 4,6 23,1 10,8 40,8

n = 147 n = 130

Každý respondent se zúčastnil už dříve VPP v průměru třikrát: nejčastěji se VPP zúčastňovali lidé dvakrát (26 %), při čtvrté a následující účasti procento participantů klesá. Přesto se objevily i osoby, které ve své pracovní historii absolvovaly dokonce deset programů VPP (3,1 %). T a b u l k a 38 Počet účastí na VPP počet účastí 1 2 3 4 -9 10 celkem

% 28 33 27 35 4 127

22,0 26,0 21,3 27,6 3,1 100,0

39

Motivace k opětovné účasti v programu VPP V této etapě výzkumu jsme se pokusili identifikovat motivy, které vedou dotazované k úvahám o možném opětovném nástupu na VPP (hypotetická rovina účasti v programu VPP) a jejich následné realizaci (reálná opětovná účast v programu VPP). a) Opětovní účastníci programu VPP Všichni dotázaní se shodují v důvodech, které je přiměly začít znovu pracovat na VPP. Nejdůležitějším z nich je pocit, že obec (event. organizace) dotyčného potřebuje, že jí může být užitečný (tento pocit pramení z dobrých zkušeností respondentů z předchozí účasti na VPP - Pearsonův korelační koeficient 0,701 na hladině významnosti 0,01). Tento pocit je plně v souladu s myšlenkou sociální integrace - nezaměstnaný prostřednictvím VPP vstupuje do kolektivu osob, mezi kterými se cítí potřebný, a vytváří hodnoty prospěšné celé komunitě. Současně je tento pocit odrazem již zmíněných postojů zástupců obcí případně jiných organizátorů VPP, kteří dávají najevo, že potřebují schopnosti a dovednosti konkrétních osvědčených uchazečů. Dalším významným důvodem opakovaného vstupu do programu VPP byla dobrá zkušenost respondentů s předchozí účastí na VPP. Ta u většiny dotázaných podporuje přesvědčení, že VPP je pro ně výhodné oproti jiným zaměstnáním (Pearsonův korelační koeficient 0,322 na hladině významnosti 0,05). Více než 90 % osob se domnívá, že je to dokonce jediná možnost, jak získat nějaké zaměstnání. T a b u l k a 39 Důvody opětovné účasti v programu VPP %

VPP jsou jedinou možností, jak se zaměstnat1 mám dobrou zkušenost z předchozí účasti na VPP2 VPP je pro mě výhodné oproti jiným zaměstnáním2 obec (organizace) mě potřebuje3 bojím se o soc. dávku, byl na mě vyvinut tlak3 1) 2) 3)

57 57 55 59 1

91,9 96,6 93,2 98,3 1,7

n = 62 n = 59 n = 60

Silnou motivací pro přijetí další VPP je právě i skutečnost, že dotyčný může pracovat pro stejného „zaměstnavatele“, tedy v sociálním prostředí, které již důvěrně zná a ve kterém může vykonávat pracovní činnosti, jež na základě zkušeností z předchozí účasti v programu VPP plně ovládá. Celkem 72,1 % dotázaných odpovědělo, že při současném zařazení na VPP vykonává práci stejného charakteru jako v předchozích VPP, a dalších bezmála 20 % připouští, že se charakter vykonávané práce změnil jen velmi nepatrně. Jistota a zkušenost ve vykonávaných pracích přispívá ke spokojenosti účastníků s průběhem VPP. T a b u l k a 40 Spokojenost s účastí v programu VPP vzhledem k charakteru vykonávané práce změnil se charakter vykonávané práce? ano, dělám zcela jinou práci ano, ale jen trochu ne, dělám totéž celkem 1

ano, velmi 12,2 19,5 68,3 100,0

n = 61

40

jste spokojen s průběhem VPP (%)1 spíše ano spíše ne 18,8 81,3 100,0 100,0 100,0

ne, vůbec 50,0 50,0 100,0

Představy o budoucím uplatnění opětovných účastníků VPP vykazují jistou dichotomii: na jedné straně nalezneme rovných 40 % respondentů, kteří jednoznačně kalkulují s možností nástupu do dalšího programu VPP (a tato jejich budoucí účast je vzhledem k naznačeným statistikám velmi pravděpodobná), na druhé straně více jak 30 % respondentů nemá o své budoucnosti na trhu práce žádné představy. Alternativy hledání zaměstnání na volném trhu práce jsou v souboru výrazně poddimenzovány. T a b u l k a 41 Plány po ukončení stávajícího programu VPP plány chtěl bych znovu nastoupit na VPP chtěl bych hledat zaměstnání (obecně) chtěl bych hledat zaměstnání v místě bydliště chtěl bych zaměstnání, ale vím, že jej nelze nalézt mám již přislíbeno zaměstnání plánuji odchod do důchodu nevím, nemám žádné plány celkem

% 24 3 2 3 3 5 20 60

40,0 5,0 3,3 5,0 5,0 8,3 33,3 100,0

Skutečnost, že vysoké procento účastníků VPP směřuje své budoucí plány k opětovné účasti v tomto programu APZ, nás vede k vyslovení následujících hypotéz: (1) je pravděpodobné, že účastníci programu VPP tvoří stálé „jádro“ nezaměstnaných, kteří se vzhledem ke svým charakteristikám a podmínkám na břeclavském trhu práce nemohou uplatnit na otevřeném trhu práce, a proto program VPP využívají jako „záchranu“ před dlouhodobou (stálou) nezaměstnaností; (2) je možné, že po první účasti v programu VPP si nezaměstnaný činnosti a sociální aktivity spojené s výkonem VPP oblíbí natolik, že VPP upřednostňuje před zaměstnáním na otevřeném trhu práce (je „zakonzervován“ v mnoha po sobě následujících programech) - VPP jsou pro něj atraktivnější vzhledem k charakteru a lokaci práce, k její prospěšnosti druhým, k osobní a rodinné situaci ad. (viz Reálné přínosy účasti v programu VPP). b) Nezaměstnaní Mezi účastníky VPP, kteří v současné době zaměstnání nemají, převažují ti, kteří by se chtěli programu VPP zúčastnit znovu (60,7 %). Tito respondenti uvádějí, že vzhledem ke svým možnostem a situaci na trhu práce nemají jinou příležitost než tento způsob pracovního uplatnění a práce na VPP je baví (nejvíce je ceněna práce v kolektivu a možnost získat nové dovednosti). Relativně vysoké procento nezaměstnaných se však vyjádřilo jednoznačně negativně k možnosti opětovného nástupu na VPP (32,1 %). To je nejčastěji způsobeno zdravotními potížemi účastníků, nízkým finančním ohodnocením vykonané VPP, osobními důvody či čekáním na přiznání (předčasného) starobního důchodu. Svůj význam má i postoj těchto osob k obecné účasti na trhu práce - jde pravděpodobně o takové typy účastníků, které můžeme označit jako celkově rezignované „odpadlíky“.

41

T a b u l k a 42 Ochota k opětovné účasti v programu VPP důvod je to možnost pracovat finanční přilepšení baví mě práce na VPP zdravotní důvody čekám na vyřízení důchodu hledám trvalé zaměstnání nízká mzda na VPP osobní a jiné důvody celkem

chtěl byste se zúčastnit programu VPP znovu? (%) určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne celkem 10,8 21,4 32,1 7,1 7,1 17,9 3,6 21,5 7,1 7,1 14,3 7,1 7,1 3,7 3,7 7,1 7,1 7,1 7,1 35,8 25,0 7,1 32,1 100,0

Zdá se, že VPP jsou pro určitou skupinu nezaměstnaných nejpřijatelnější alternativou z nabídky programů aktivní politiky zaměstnanosti. Zatímco VPP by se rádo znovu zúčastnilo více jak 60 % dotázaných, účast v jiných programech APZ zvažuje pouze necelých 20 % respondentů. Ti mají zájem především o rekvalifikace, kluby práce a chráněné zaměstnání. T a b u l k a 43 Zájem o účast v jiných programech APZ % určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nevím celkem

3 2 2 7 12 26

11,5 7,7 7,7 26,9 46,2 100,0

Téměř polovina dotázaných (46,2 %) neví, zda by do budoucna měli zájem zúčastnit se některého z programů nabízených úřadem práce. Příčinou jejich nerozhodnosti je s vysokou pravděpodobností skutečnost, že o dalších programech APZ nemají dostatek potřebných informací. Zatímco v souboru respondentů dotazovaných v průběhu roku 2001 v sedmi okresech ČR dosahovala informovanost o programech APZ hodnoty více jak 40 %, mezi nezaměstnanými absolventy VPP se pohybovala pouze okolo 14 %. Nízká informovanost může být vyvolána malým zájmem o informace a následně i o účast v rozličných programech APZ na straně nezaměstnaných respondentů, může však být i důsledkem selektivní informativní strategie na straně zaměstnanců ÚP, kteří tímto způsobem anticipují neúspěch při informování a motivování dlouhodobě nezaměstnaných a na trhu práce výrazně znevýhodněných uchazečů. T a b u l k a 44 Informovanost o jiných programech APZ

mám dostatek informací vím pouze, že programy existují nemám žádné informace 1) 2)

nezaměstnaní po VPP1 % 10,7 3,6 85,7

dotázaní v 7 okresech2 % 21,0 19,3 59,7

n = 28 n = 817

2.4.4 Obecné charakteristiky programů VPP v okrese Břeclav Maximální délka trvání pracovního místa zřízeného v programu VPP je ze zákona stanovena na 12 měsíců. Tento maximální limit nebývá v praxi příliš využíván. Zjistili jsme, 42

že na Břeclavsku trvá pracovní místo v rámci VPP v průměru 8 měsíců (tedy po dobu 6 – 10 měsíců). Zpravidla bývá zřízeno od února či března a ukončeno k poslednímu dni v listopadu. Takto stanovený zkrácený „pracovní rok“ má svůj praktický význam: ke konci listopadu skončí dočasný pracovní poměr stávajících zaměstnanců na VPP, během prosince příslušný starosta či jiný organizátor VPP určí své priority a požadavky na pracovní sílu pro následující rok a v průběhu ledna probíhá samotné vyjednávání s uchazeči z registru ÚP. Tak je zajištěn plynulý tok nezaměstnaných zařazených do programů VPP. „My si dáme ke konci roku vždycky požadavek na počet pracovních míst, který nám ÚP přidělí, sepíšeme smlouvu…já jim dám seznam prací, které budou vykonávat a do toho listopadu vykonávají tyto práce.“ (starosta obce Tvrdonice) „…protože oni jsou u nás zaměstnaní pouze do konce listopadu tady tito lidé. Protože ÚP je registruje a potom nám je zase uvolňuje v únoru, v březnu.“ (starosta obce Kobylí) Nevýhodou takto nastaveného procesu přijímání a propouštění účastníků VPP je podle některých organizátorů nemožnost zajistit výkon konkrétních pracovních činností i během měsíce prosince a ledna. To se nejvíce dotýká zejména aktivit prováděných v institucích sociální péče, které nemohou být ze své podstaty přerušeny. Vedoucí pracovníci sociálních zařízení tento problém řeší prostřednictvím brigádníků či smlouvou se stávajícím účastníkem VPP o provedení práce po dobu několika týdnů. „Omezili nám to, zpočátku, když jsme začínali, jsme měli jich pět, teď máme jenom čtyři a bylo to vždycky do 31. 12. a teď já to mám do 15. 12. a prakticky jako ten zbytek mě už nedělají na ÚP, jo. Ale já to musím mít i toho půl měsíce zabezpečeného, takže stejně mají tu smlouvu do 31. 12. a těm, kterým vím, že bych je chtěla, nebo něco, tak jim to řeknu. (Remedia Centrum, s.r.o. – pečovatelská služba, domovinka; vedoucí pracovnice zodpovědná za realizaci VPP) Proces selekce účastníků VPP je dvoustupňový. Na základě požadavků a potřeb realizátorů VPP vybere úřad práce větší počet vhodných uchazečů a ti poté procházejí přijímacími pohovory se samotnými organizátory VPP. Počet přijatých „zaměstnanců“ je ze strany ÚP limitován na 2 - 4 osoby (dle velikosti a potřebnosti obce, příp. organizace). Při samotném výběru účastníků jsou realizátoři VPP konfrontováni s dalším omezením ze strany ÚP: aby byla zachována podstata a funkčnost programu VPP, je třeba zajistit pravidelnou obměnu účastníků VPP. Organizátoři však mají tendenci vytvářet si stálé „jádro“ již prověřených a osvědčených pracovníků. Vzájemný kompromis mezi oběma přístupy spočívá ve stanovení maximálního počtu účastí jednotlivých uchazečů v programu VPP u konkrétního zaměstnavatele. Zřídkakdy tak má jedinec možnost zúčastnit se VPP u stejného zaměstnavatele více jak třikrát (při dlouhodobější spolupráci dochází k uzavírání běžných pracovních poměrů s bývalým účastníkem VPP). „No, ÚP zase nechce, aby ti, co tady jsou, aby tu byli trvale, takže já to jako střídám. Maximálně dva roky tady ten člověk je.“ (starosta obce Vranovice) V procesu výběru participantů sehrávají často významnou úlohu i více či méně zjevné sociální (sociálně charitativní, preventivní i kurativní) tendence starostů a organizátorů

43

VPP. Jejich cílem proto bývá podpořit zaměstnanost určité definované kategorie osob, což přináší pozitivní důsledky nejen pro tyto jedince samotné, ale také pro obec. „Hlavně berem v potaz to takový sociální hledisko, snažíme se vyhovět těm matkám, která ona má třeba děcka do školky, zaveze si je do školky, může nastoupit. Kdyby dojížděla za prací někam do Brna, do Hustopeče, už by to bylo náročnější…Většinou zaměstnáváme na těch VPP ženy, tak pro ty je to dobrý, jednak proto, že nemusí nikam dojíždět, mají zaměstnání, které by jinde těžko sháněly, většinou to jsou matky s dětma nebo těžko umístitelné pracovnice, tak jsou rády, že mají práci, chodí a prosí, abychom je vůbec zaměstnali“ (starosta obce Křepice) „No, já osobně trošičku jsem to začal dělat tady, protože jsem tady od třetího volebního období a tak jsem to využil víceméně k tomu, aby lidi, kteří jsou tzv. nezaměstnatelní, tzn. lidi, kteří v té době byli propuštěni na amnestii, ale stejně nedělali, kteří, jak bych řekl, nám dělají nepořádek po dědině a abysme je měli trošičku pod kontrolou. Tak jsme je zaměstnali…My jsme je začali organizovat na ty VPP. Většinou se nezapojili do zaměstnání, tak my jsme je vyzvali, aby v podstatě nemuseli umřít hlady. Protože žádný peníze neměli…Tak my jsme je postupně začali zaměstnávat a skutečně jsme je měli jako dost pod kontrolou. (starosta obce Kobylí) Naprostá většina VPP má charakter manuální práce. Jedná se zpravidla o činnosti zaměřené na úpravu veřejných prostranství, výstavbu a údržbu infrastruktury, opravy obecního majetku, úpravu obecních komunikací v zimních a jarních měsících ad. Tyto práce vykonávají častěji muži. Pro ženy jsou určeny VPP v sektoru sociálních služeb. Jde především o pečovatelskou službu, pomocné ošetřovatelské práce, asistenční a dovážkové služby ad. Na realizaci VPP se ve většině případů podílejí instituce veřejné správy (obce) a soukromé (ziskové) organizace. Účast neziskového sektoru na programu VPP je prozatím malá (necelá 3 % dotázaných pracují v rámci VPP v neziskových organizacích). Průměrná mzda v programu VPP dosahuje částky 8 500,- Kč. Tento údaj je uspokojivý především vzhledem k tomu, že jde o ohodnocení osob, které zůstaly dlouhodobě závislé na dávkách sociálního zabezpečení (tedy dlouhodobě bez kontaktu s trhem práce). Nicméně je třeba upozornit, že rozsah mzdového ohodnocení účastníků VPP v našem souboru je velmi široký: od 4 800,- Kč po 13 500,- Kč. Velké rozdíly v odměňování pracovníků si lze vysvětlovat jednak různou délkou pracovní doby a odlišnou úrovní pracovního výkonu zaměstnanců, jednak finančními možnostmi zaměstnavatele, které jsou do určité míry determinovány i velikostí státních dotací. ÚP po zvážení konkrétní situace subvencují zaměstnavatelům od 30 % do 80 % mzdových nákladů na jednoho účastníka VPP (průměrně tedy polovinu všech mzdových nákladů) a za všechny účastníky VPP hradí pojistné na sociální zabezpečení v plné výši. Obce (příp. organizace), které ve svém rozpočtu disponují většími finančními prostředky, si tak mohou dovolit svým pracovníkům „připlatit“, zatímco „chudé“ obce (příp. organizace) jsou nuceny udržovat mzdy účastníků VPP na minimální úrovni. „Rozhodně je to levnější než kdybychom měli vlastní zaměstnance, zaměstnávala by je obec, protože ÚP nám dotuje těch 20,- Kč na hodinu. My jim to pochopitelně musíme zvýšit, protože minimální mzda je daleko vyšší, i tak je to pro tu obec výhodný. Aspoň těch 20,- Kč se vám vrátí“ (starosta obce Křepice) „Stejně to někdo musí dělat a ona to není taková bezcenná práce. Protože my mu připlatíme, když je dobrý, když vyvine iniciativu, sami něco navrhnou, že to udělají,

44

seženou materiál. Tak například za nátěr se platí 10 000,- Kč, když oni to sami natřou, já jim dám 1 000,- Kč odměny (každému ze tří účastníků VPP - pozn.), tak ušetřím 7 000,- Kč. (starosta obce Tvrdonice) 2.4.5 Hodnocení programů VPP jejich účastníky Většina účastníků přistupuje k hodnocení programu VPP velmi pozitivně. Více než 70 % dotázaných bylo s absolvovaným programem spokojeno, nespokojenost vyjádřilo pouze 9,4 % všech respondentů. Každý pátý dotázaný byl v hodnocení spokojenosti s programem VPP neutrální. T a b u l k a 45 Spokojenost s programem VPP % ano, velmi spokojen ano, spokojen spíše spokojen spíše nespokojen ne, nespokojen ne, velmi nespokojen celkem

43 49 25 6 4 2 129

33,3 38,0 19,4 4,7 3,1 1,6 100,0

Zásadní problémy týkající se charakteru vykonávané práce a pracovního prostředí se v průběhu VPP nevyskytovaly. Největší potíže spatřovali účastníci v nesouladu představ o finančním ohodnocení vykonané práce s reálnou výší mzdy. 10 % dotázaných také uvedlo, že měli jisté problémy při komunikaci s nadřízenými. T a b u l k a 46 Problémy v průběhu VPP problematické oblasti povaha práce vztahy se spolupracovníky pracovní prostředí vztahy s nadřízenými finanční ohodnocení jiné celkem

% 12 9 8 13 40 1 127

9,4 7,1 6,3 10,2 31,5 0,8 100,0

Vliv programu VPP na hledačskou aktivitu účastníků Je známo, že v průběhu programů APZ (a v některých případech ještě před započetím programu) dochází u účastníků k nárůstu pasivity a neochoty pokračovat v hledání zaměstnání (tzv. efekt uzamčení v programu). V našem souboru se tato očekávání nenaplnila. Zjistili jsme, že až na 27 % z celkového počtu účastníků VPP (jde o ty, kteří jsou „kompletně frustrovaní“ otevřeným trhem práce) referují ostatní o tom, že i v době, kdy pracovali v programu VPP, pokračovali v hledání zaměstnání, asi 22 % pak velmi intenzivně. T a b u l k a 47 Hledal jste v průběhu VPP zaměstnání? % ano, intenzivně ano, občas ne celkem

29 66 35 130

22,3 50,8 26,9 100,0

Při hledání zaměstnání sehrály nejdůležitější roli sociální sítě - téměř 90 % dotázaných zapojilo do hledání pracovního místa své příbuzné a známé, necelých 80 % osob 45

se obrátilo s žádostí o pomoc při hledání zaměstnání na zprostředkovatele ÚP. Z perspektivy samotných účastníků jde však spíše o „obhlížení“ trhu práce než o aktivní hledání konkrétního zaměstnání (téměř každý nezaměstnaný nejprve zainteresuje na hledání pracovního místa své nejbližší a ÚP navštíví z prostého důvodu nutnosti). Není tedy překvapivé, že vlastní iniciativu při hledání práce prostřednictvím návštěv zprostředkovatelských agentur či podáváním vlastních inzertních nabídek projevila pouze malá část respondentů. Mnohem významnější procento účastníků připouští, že jejich hledačská aktivita v průběhu VPP spočívala v kontaktování potenciálních zaměstnavatelů. T a b u l k a 48 Způsob hledání práce v průběhu VPP způsob prostřednictvím příbuzných a známých prostřednictvím inzerátů v tisku návštěvou zaměstnavatelů návštěvou zprostředkovatelen prostřednictvím ÚP podáváním vlastních inzerátů celkem

% 84 77 49 4 73 3 130

87,5 80,2 51,0 4,2 76,0 3,1 100,0

Zajímavé je zjištění, že většině dotázaných - přesto, že v době zařazení v programu VPP hledali zaměstnání prostřednictvím ÚP - nebyla ze strany ÚP nabídnuta v programu, těsně před ním ani po něm jiná pomoc, podpora či rada. Zčásti si lze tuto skutečnost vysvětlit malým zájmem účastníků o takovou formu pomoci, zčásti je možná domněnka, že nejen samotní účastníci, ale také zaměstnanci (zprostředkovatelé) ÚP mohou podléhat již zmíněnému efektu uzamčení v programu a mohou mít tendenci vnímat účastníky VPP jako zaměstnané osoby, s kterými není potřeba intenzivněji pracovat. T a b u l k a 49 Byla Vám ze strany ÚP v průběhu programu, těsně před ním nebo po něm poskytnuta jiná další pomoc?

ano, významná ano, méně významná ne, žádná

praktická (i materiální) pomoc při hledání zaměstnání (%) 8,5 13,1 78,5

porada (právní), podpora sebedůvěry (%)

porada, informace k hledání zaměstnání (%)

13,1 20,8 66,2

26,2 18,5 55,4

n = 130

Dostatečná hledačská aktivita vedla u téměř 35 % účastníků k získání příslibu zaměstnání ještě v průběhu či těsně po ukončení programu VPP. V polovině případů šlo o nabídku starosty, který byl organizátorem absolvovaného programu VPP. Ten vhodným a osvědčeným uchazečům zprostředkoval zaměstnání buď přímo ve vlastním resortu nebo kontaktem na potenciálního zaměstnavatele. Zhruba 25 % dotázaných samo oslovilo zaměstnavatele, který jejich nabídku akceptoval, a necelých 20 % využilo pomoci blízkých a známých. T a b u l k a 50 Způsob získání příslibu zaměstnání % práci mi nabídl starosta, dal kontakt na zaměstnavatele pomohly mi kontakty známých ÚP mi doporučil zaměstnavatele oslovil mě sám zaměstnavatel sám jsem oslovil zaměstnavatele a ten mě přijal celkem

18 7 4 2 10 41

46

43,9 17,1 9,8 4,9 24,4 100,0

Do zaměstnání skutečně nastoupila pouze necelá polovina těch, kteří v průběhu či těsně po ukončení programu VPP získali přislib zaměstnání (45,8 %). 10 % z nich se nepodařilo zaměstnání dlouhodobě udržet, přesto je úspěšnost hledání zaměstnání v průběhu a po skončení programu téměř 30 %. 2.4.6 Reálné přínosy účasti v programu VPP Reálné přínosy účasti v programu VPP hodnocené s odstupem šesti měsíců po ukončení programu vcelku odpovídají očekáváním účastníků a jejich motivacím, které jsme identifikovali při vstupu do programu. Toto zjištění vysvětlujeme tím, že vyjednávání o vstupu do programu probíhá na individuální úrovni, v místních podmínkách a účastníci jsou docela dobře s programem obeznámeni (případně mají vlastní zkušenosti z předchozí účasti v programu VPP). (a) Dopady účasti v programu VPP na zaměstnanost Jedním z kvantitativně snadno vyjádřitelných ukazatelů účinnosti jednotlivých programů APZ je vliv účasti v programu na zaměstnanost participantů. Zjistili jsme, že téměř 30 % dotázaných v našem souboru přinesla účast v programu VPP získání nového zaměstnání na otevřeném trhu práce. Tento údaj se jeví na první pohled jako nedostatečný, je však třeba si uvědomit následující vazby: (1) jde o respondenty, kteří dokázali úspěšně překonat silné bariéry v přístupu na trh práce a k jejich odstranění nepřímo přispěly i zkušenosti a sociální kontakty získané v průběhu programu VPP - jak jsme již ukázali, téměř polovině dotázaných dopomohl k získání zaměstnání samotný starosta (organizátor VPP), 25 % kontaktovaní zaměstnavatelé a bezmála 20 % blízcí a známí; navíc se prokázalo, že jde o osoby relativně kvalifikované a mladé (jen 15 % účastníků VPP bez kvalifikace získalo zaměstnání proti 36 % nezaměstnaných vyučených nebo maturantů a podobně 36 % účastníků ve věku do 25 let získalo zaměstnání proti necelé čtvrtině dotázaných ve vyšších věkových kategoriích); (2) osoby, které po ukončení programu VPP nenalezly žádné pracovní uplatnění a vrátily se zpět do evidence v nezaměstnanosti, tvořily pouze 16,5 % z celkového počtu dotázaných (dalších 5,5 % respondentů se rozhodlo zůstat mimo trh práce - většinou šlo o odchody do předčasného starobního důchodu); (3) celkem 48,8 % respondentů se podařilo znovu nastoupit na VPP - z převážné části jde o jedince, pro které je získání jakéhokoliv zaměstnání na volném trhu práce velmi komplikované (viz. Motivace a typy účastníků VPP 2001); (4) celková účinnost na zaměstnanost účastníků VPP je tedy téměř 80 % (i když si uvědomujeme, že necelých 50 % tvoří zaměstnanost dočasná a svým způsobem „uměle vytvořená“). T a b u l k a 51 Současné postavení respondenta na trhu práce podle vzdělání

zaměstnanec nebo OSVČ nezaměstnaný v registru ÚP opětovný účastník VPP mimo trh práce

ZŠ a neúplné ZŠ 14,3 18,4 59,2 8,2

vzdělání respondenta (%) vyučen a SŠ bez mat. 36,6 14,1 42,3 7,0

vyučen s mat. a SŠ 40,0 20,0 30,0 10,0

n = 130

Důležitou okolností pro hodnocení vlivu programu VPP na získání zaměstnání je i doba, během níž se účastníkům podařilo práci nalézt. Ve většině případů šlo o dobu kratší než 6 měsíců, 45,9 % dotázaných dokonce deklarovalo, že práci nalezli do 3 měsíců od

47

ukončení programu VPP. To odpovídá zjištěním o počtu přislíbených zaměstnání v průběhu a těsně po skončení VPP a také názoru téměř 55 % dotázaných, kteří si myslí, že jim k získání zaměstnání pomohla předchozí účast na VPP. Rychlost, s jakou absolventi VPP získávají zaměstnání na volném trhu práce, se jeví jako pozitivní vzhledem k tomu, že se tito jedinci po ukončení programu VPP do registru ÚP buď vůbec nevracejí nebo pouze na krátké časové období. T a b u l k a 52 Za jak dlouhou dobu od ukončení VPP jste nastoupil do zaměstnání? doba 0 (pouze několik dní) 1 - 3 měsíce 3 - 6 měsíců 6 - 9 měsíců celkem

% 10 15 9 3 37

27,0 40,5 24,3 8,2 100,0

Většina respondentů (83,8 %) vykonává v současném zaměstnání dělnickou profesi, což odpovídá jejich kvalifikačnímu rozložení v souboru, předchozímu pracovnímu uplatnění a do jisté míry také charakteru absolvovaných VPP. Není tedy překvapivé, že téměř polovinu těchto osob zaměstnává obec (43,2 %). Druhá polovina respondentů je zaměstnána v soukromé firmě (54,1 %) a pouze necelá 3 % dotázaných pracují v neziskovém nebo státním sektoru. 70 % všech pracovních smluv bylo uzavřeno na dobu určitou. To, že tito lidé mají opravdu snahu pracovat na běžném pracovním místě, potvrzuje i zjištění, že bezmála 30 % z nich pravidelně do zaměstnání dojíždí několik desítek minut denně a za toto dojíždění platí většinou 700 - 1 000 Kč měsíčně. T a b u l k a 53 Doba a měsíční cena pravidelného dojíždění do zaměstnání a zpět doba 15 minut 20 minut 30 minut 45 minut 90 minut

%

cena 12,5 25,0 37,5 12,5 12,5

% 0 Kč 200 Kč 400 Kč 700 Kč 1 000 Kč

12,5 12,5 12,5 25,0 37,5

n=8

Částka odváděná na platbu dopravného do zaměstnání není pro rozpočet dotázaných zanedbatelná. V některých případech totiž tvoří až pětinu celkového příjmu ze zaměstnání. Mzdy zaměstnaných respondentů jsou nízké a ve většině případů nedosahují průměrné mzdy v ČR. Velmi zajímavým výsledkem je však zjištění, že mzdové ohodnocení účastníků VPP je při vzájemném srovnání se mzdami zaměstnaných podstatně vyšší - zatímco v nízkopříjmové skupině do 7 000 Kč měsíčně se pohybuje pouze 17 % opětovných účastníků VPP, mezi zaměstnanými je to plných 37 % dotázaných. Také je patrný zhruba 20 % rozdíl v zastoupení osob na VPP a v zaměstnání v příjmové skupině 7 000 - 10 000 Kč. T a b u l k a 54 Hrubý měsíční výdělek zaměstnaných a opětovných účastníků VPP výdělek do 5 000 Kč 5 000 – 7 000 Kč 7 000 – 10 000 Kč nad 10 000 Kč 1) 2)

v zaměstnání (%)1

na VPP (%)2 11,1 25,9 44,4 18,5

n = 27 n = 53

48

1,9 15,1 66,0 17,0

Vysvětlení nízkých mezd v zaměstnání a ochoty zaměstnaných je přijmout může být následující: (1) na mzdovém ohodnocení účastníků VPP se významným způsobem podílí stát, resp. ÚP, které jednak přispívají určitým podílem na samotné mzdy účastníků (tento podíl se v 95% případů pohybuje v rozmezí 30 - 70 % celkové mzdy) a také ve všech námi zkoumaných případech plně hradí pojistné na sociální zabezpečení účastníků - tyto skutečnosti mohou v konečném výsledku ovlivnit celkovou výši hrubých mezd opětovných účastníků VPP směrem nahoru, protože zaměstnavatel si může dovolit účastníkovi „připlatit“ (i s příplatkem jednotlivým pracovníkům však skutečné mzdové náklady takového zaměstnavatele jen obtížně dosahují výše nesubvencovaných základních mezd na volném trhu práce); (2) ti, kteří se rozhodli preferovat zaměstnání na otevřeném pracovním trhu, pravděpodobně sledují spíše cíle vhodné do budoucna (není pro ně akceptovatelné uzavřít se na delší dobu v programech VPP, resp. APZ, a to i vzhledem k možnosti stigmatizace) a k tomuto uplatnění mají i relativně lepší předpoklady (jsou mladí, relativně kvalifikovaní, zdraví nebo mají pouze méně závažné zdravotní problémy ad.). Navíc je vysoce pravděpodobné, že tito jedinci jsou zabezpečeni příjmem jiného rodinného příslušníka a svou mzdu chápou pouze jako finanční přilepšení. Tomu odpovídá i zjištění, že většina zaměstnaných respondentů je se svým mzdovým ohodnocením v získaném zaměstnání na otevřeném trhu práce spokojena. Pouze 21,6 % respondentů je se mzdou nespokojena a 20 % dotázaných nedovede výši své mzdy prozatím posoudit; (3) zřejmě nejsilnějším motivem pro přijetí zaměstnání na otevřeném trhu práce je pro některé účastníky skutečnost, že tato zaměstnání jsou pro ně opravdu perspektivní. Skoro všichni, kteří díky účasti na VPP získali zaměstnání, jsou s ním spokojeni (57 % je dokonce velmi spokojeno) a až na 8 % dotázaných je také všichni pokládají za stabilní (dvě třetiny za velmi jistá) zaměstnání. Můžeme tedy předpokládat, že lidé se zkušenostmi s dlouhodobou nezaměstnaností a opakovanými odchody z dočasných zaměstnání přijímají pouze pracovní místa s dostatečnou stabilitou (tj. taková, která jim zaručí stálost pracovního uplatnění a jistotu pravidelného příjmu). T a b u l k a 55 Pokládáte zaměstnání za stabilní? % rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne celkem

25 9 2 1 37

67,6 24,3 5,4 2,7 100,0

(b) Srovnání možnosti pracovního uplatnění na volném trhu práce a prostřednictvím VPP (hodnocení přínosů a nedostatků obou typů zaměstnání očima účastníků VPP) Již jsme uvedli, že do programu VPP jsou umísťováni především uchazeči, kteří mají velmi malou pravděpodobnost získání místa na otevřeném trhu práce. VPP často pokládají za jedinou možnost, jak se zaměstnat (21,1 %) a jsou přesvědčeni, že jiné (běžné) zaměstnání by pro ně za žádných okolností nemohlo být vhodnější (26,5 %). Mnozí dotázaní za nejpodstatnější přednost účasti v programu VPP pokládají skutečnost, že jde o práci v místě bydliště, do které není potřeba dojíždět (69,2 %). Tuto výhodu oceňují zejména ti, kteří v místě svého bydliště vykonávají další činnosti (např. pečují o jiné členy rodiny nebo pomáhají při výchově mladých lidí v obci). Možnost práce v obci, ve které dotázaný bydlí, je výhodná také vzhledem k úspoře času a finančních prostředků za dojíždění (což je podstatné i v souvislosti se špatným dopravním spojením do některých obcí či jejich částí). 49

Výhodu VPP spatřují někteří respondenti také v tom, že jde o práci, která je smysluplná a potřebná (23,3 %). Pozitivně hodnotí především možnost pomoci ostatním lidem, získat nové dovednosti, mít pružnou pracovní dobu a pracovat v příjemném prostředí (v přírodě). Pro 30 % respondentů je také důležitý finanční přínos účasti, není to však přínos prvořadý. Osobní a rodinné důvody, které k účasti na VPP vedou zhruba 18 % respondentů, souvisejí zejména s péčí o nemocné či starší rodinné příslušníky, s horším zdravotním stavem, vyšším věkem či větší sebedůvěrou ve známém prostředí (znalost místních poměrů a lidí). Je zajímavé, že téměř 14 % dotázaných připouští, že VPP jsou pro ně lepší a výhodnější ve všem. Nicméně i toto zjištění je dokladem toho, že někteří nezaměstnaní prakticky nemají jinou alternativu než účast ve VPP, chtějí-li se sociálně začlenit do pracovního kolektivu, udržet si své pracovní návyky, schopnosti a dovednosti a získat přiměřenou finanční odměnu. T a b u l k a 56 Výhody VPP oproti jiným možnostem zaměstnání výhoda na 1. místě (%)1 10,0 62,5 3,3 6,7 1,7 3,3 11,7 0,8

je to jediná možnost zaměstnání práce v místě bydliště (bez dojíždění) jde o smysluplnou práci osobní, rodinné důvody krátkodobá možnost pracovat práce pro obec a spoluobčany finanční přilepšení VPP jsou lepší ve všem nevím 1) 2)

výhoda na 2. místě (%)2 11,1 6,7 20,0 11,1 6,7 11,1 31,1 2,2 -

celkem (%) 21,1 69,2 23,3 17,8 8,4 14,4 31,1 13,9 0,8

n = 120 n = 45

Za významné nevýhody účasti v programu VPP jsou považovány zejména nestálost tohoto typu pracovního uplatnění (někteří dotázaní dokonce říkají, že tento způsob pracovního uplatnění „nemá budoucnost“) a jeho nízké finanční ohodnocení. Velmi často také respondenti uvádějí, že jim práce na VPP kvalitativně nevyhovuje - je náročná na psychiku či komunikaci, neodpovídá zdravotnímu stavu respondenta, pracovní doba nebo pracovní prostředí jsou nevhodné ad. Tyto nedostatky programu VPP zdůrazňuje asi pětina dotázaných. T a b u l k a 57 Nevýhody VPP oproti jiným zaměstnáním nevýhoda na 1. místě (%)1 47,2 2,8 25,0 5,6 19,4 -

nejde o stálé a trvalé zaměstnání neumožňuje mi využívat kvalifikaci nízké mzdy, nedostatek financí práce mě nebaví, nic jiného není práce mi nevyhovuje nevím 1) 2)

nevýhoda na 2. místě (%)2 18,2 6,1 54,5 6,1 12,1 3,0

celkem (%) 65,4 8,9 79,5 11,7 31,5 3,0

n = 36 n = 33

Celkově by tedy byli respondenti ochotni ucházet se o běžné zaměstnání za předpokladu, že by nabízelo dostatečné finanční ohodnocení a jistotu dlouhodobého trvání. Určitou motivací by pro ně byla i možnost pracovat v místě bydliště. Zaznamenali jsme však

50

i jisté procento těch, kteří chtějí za všech okolností i nadále působit v programech VPP (na prvním místě tuto skutečnost uvedlo 11,5 % dotázaných, 15 % ji umístilo na druhou pozici). (c) Přínosy VPP k sociální integraci účastníků Podobně jako je motivace k účasti v programu VPP komplexní, jsou komplexní i přínosy tohoto programu. Výrazné a všestranné přínosy jsme zjistili jak v oblasti zlepšení finanční situace nezaměstnaných, tak i v oblasti jejich seberealizace v pracovní činnosti, stejně jako v oblasti sociální participace a zlepšení celkové kvality života. Za pozornost stojí mj. i ta okolnost, že více než polovina účastníků získává v programu VPP nové dovednosti a zkušenosti. To je dáno charakterem vykonávané práce velmi často se jedná o činnosti zaměřené na oblast sociální péče, péče o prostředí obce (různorodé práce), budování infrastruktury či opravy obecního majetku. Účast v programu VPP může být pro některé jedince i nepřínosná a stresující - jeden respondent uvedl, že se za účast v programu stydí a považuje ji za ponižující. Celkově se však přínosy pro sociální začlenění zúčastněných osob, kteří jinou šanci k pracovní a sociální integraci nemají, zdají být zcela zásadní a jinými způsoby práce s nezaměstnanými nenahraditelné. T a b u l k a 58 Přínosy VPP pro jejich účastníky v % spíše ano finanční přínos zlepšení finanční situace seberealizace, možnost pracovat obecně možnost pracovat, „práce“ práce v místě bydliště zajímavá práce získání nových dovedností sociální participace možnost být/pracovat s ostatními lidmi možnost být prospěšný druhým získání nových přátel lepší vztahy s ostatními lidmi v okolí cesta k trvalému zaměstnání cesta k získání trvalého zaměstnání celková kvalita života lepší pocit ze života lepší využití volného času úplně všechno

ano

32,3

43,8

76,1

28,5 10,8

100,0 100,0 46,2 42,3

100,0 100,0 74,7 53,1

7,0 4,6 27,6 32,0

92,2 93,1 44,1 36,0

99,2 97,7 71,7 68,0

10,9

16,3

27,2

24,6 7,7

58,5 59,2

83,1 66,9

-

-

celkem ano

-

-

nejdůležitější přínos 29,2 29,2 26,1 17,7 1,5 3,8 3,1 20,0 9,2 10,8 0,8 0,8 18,5 9,2 3,1 6,2

n = 130

Jednotlivé přínosy účasti v programu VPP spolu významně souvisejí. Je to patrné především v oblasti celkově lepšího pocitu ze života, který je silně ovlivňován pocitem respondentů o lepším využití volného času v době účasti na VPP, ale také pocitem, že člověk patří do jisté sociální komunity, může navazovat nové sociální vztahy a udržovat lepší kontakty s ostatními lidmi. Nově nabyté dovednosti a nové komunikační možnosti pak podporují dojem respondentů o tom, že vykonávají skutečně zajímavou a obohacující práci.

51

T a b u l k a 59 Souvislost mezi přínosy programu VPP zajímavá práce zajímavá práce finanční zlepšení nové doved. lepší pocit ze života noví přátelé lepší vztahy lepší využití času prospěšnost druhým trvalé zam. být s ostatními

finanční zlepšení

nové doved.

lepší pocit ze života

lepší noví lepší využití přátelé vztahy času

prospěšnost druhým

trvalé být s zam. ostatními

1,000 0,296

1,000

0,476

0,197*

1,000

0,231

0,269

0,357

1,000

0,358 0,305

n.v. n.v.

0,416 0,456

0,402 0,387

1,000 0,577

1,000

0,303

0,266

0,483

0,591

0,399

0,427

1,000

n.v.

n.v.

0,122

0,293

0,153

0,237

0,337

1,000

0,195*

n.v.

n.v. 0,192*

n.v.

n.v. 0,197*

n.v.

1,000

n.v.

n.v.

n.v.

n.v.

0,172 0,200*

0,486

n.v.

0,146

1,000

* Spearmanovy korelační koeficienty na hladině významnosti 0,05; všechny ostatní na hladině významnosti 0,01. n.v. = není statisticky významné Znění otázky: Řekněte prosím, zda pro Vás byla účast na VPP přínosná v těchto oblastech: (1 – ne, 2 – spíše ne, 3 – spíše ano, 4 – ano) (a) byla to zajímavá práce (b) zlepšila se má finanční situace (c) získal jsem nové dovednosti (d) měl jsem lepší pocit ze života (e) získal jsem nové přátele (f) zlepšily se mé vztahy s ostatními lidmi (g) lépe jsem využil svůj čas (h) mohl jsem být druhým prospěšný (i) byla to cesta k získání trvalého zaměstnání (j) byla to možnost být (pracovat) s ostatními lidmi

2.4.7 Shrnutí Veřejně prospěšných prací se účastní především osoby dlouhodobě nezaměstnané. Jde o jedince, pro které se VPP - z důvodu různých znevýhodnění (zdravotní postižení, nízká kvalifikace, vyšší věk ad.) - stávají neoddělitelnou součástí jejich pracovní historie. Období časté nezaměstnanosti střídají s krátkodobými a nestabilními zaměstnáními a s opakovanými nástupy na VPP. Rozhodující motivací ke vstupu do programu VPP je pro většinu opětovných účastníků pocit, že jsou tímto způsobem potřební své obci (příp. organizaci). Také dobrá zkušenost s předchozí účastí v programu VPP a přesvědčení o tom, že VPP jsou víceméně jedinou reálnou možností, jak se zaměstnat, přispívají k ochotě většiny dotázaných nastoupit znovu na VPP. Osoby, které již dříve absolvovaly VPP a v současné době nemají zaměstnání, zdůrazňují navíc aspekt zlepšení své finanční situace a osobního uspokojení z práce, která je baví (což souvisí s pocitem užitečnosti pro druhé). VPP v břeclavském regionu trvají v průměru 8 měsíců a charakterem vykonávané práce směřují nejčastěji do oblasti sociální péče a péče o zvelebování obcí. Jejich účastníci procházejí zpravidla dvěma koly výběru: nejprve pracovníci ÚP určí vhodné adepty a z nich pak organizátoři VPP selektují ty, kteří mají pro konkrétní pracovní aktivity nejlepší předpoklady. Často v procesu výběru participantů sehrávají významnou úlohu i více či méně 52

zjevné sociální (sociálně charitativní, preventivní i kurativní) tendence starostů a organizátorů VPP. Většina dotázaných hodnotí svou účast na VPP výrazně pozitivně - nespokojenost s programem VPP vyjádřila pouze necelá desetina respondentů. Z hlediska celkových přínosů k sociálnímu začlenění účastníků se jako nejvýznamnější jeví role kvality nabízených programů VPP. Ta je určována na jedné straně typem vykonávaných prací (1), na straně druhé je výrazným způsobem ovlivňována charakterem sociálních kontaktů, které se projevují jak v přístupu organizátorů k účastníkům (vertikální vztah nadřízený-podřízený), tak i ve vzájemných interakcích mezi jednotlivými zaměstnanci (horizontální vztah vzájemné kooperace) (2). V návaznosti na tyto dvě roviny kvality programů VPP pak jednotliví účastníci nejvíce oceňují možnosti seberealizace v průběhu programu VPP; zajímavou a obohacující práci, která jim přináší nejen nové poznatky a dovednosti ale i finanční přilepšení a možnost celkově lepšího využití volného času (ad 1) a možnost vytvářet, udržovat a rozvíjet sociální kontakty, působit v určitém pracovním kolektivu, pomáhat svým bližním a být jim užitečný (ad 2). Zajímavá náplň práce i uspokojivé sociální vazby pak přispívají k celkově rostoucí kvalitě života dotázaných. Pro téměř třetinu respondentů program VPP znamenal ovšem i přímý přístup k otevřenému trhu práce. Jednalo se o osoby s relativně nejlepšími pracovními a sociálními charakteristikami: mladé muže povětšinou do 25 let s vyučením či středoškolským vzděláním. Tito uchazeči získali příslib zaměstnání ještě v průběhu programu, často od samotných organizátorů VPP. S novým zaměstnáním jsou spokojeni a považují je za perspektivní, a to i přes poměrně nízké mzdy. Ty se v mnoha případech pohybují v nižších relacích než mzdy opětovných účastníků VPP. Jistota dlouhodobého pracovního uplatnění a pravidelného příjmu (tedy stabilita vykonávaných zaměstnání) je však pro tyto respondenty pravděpodobně silnější motivací pro přijetí pracovního místa na volném pracovním trhu než dostatečně vysoké finanční ohodnocení vykonané práce. Obecně můžeme říci, že ochota účastníků VPP pracovat je vysoká, i když u určité části nezaměstnaných existují rizika „uzamčení“ a v důsledku toho opakování programu. Většinou však jejich hledačská aktivita pokračuje a opětovná účast v programu VPP je spíše důsledkem absence jiných možností pracovního začlenění nejvíce znevýhodněných kategorií nezaměstnaných. Tato pozitivní zjištění si vysvětlujeme zejména některými rysy úspěšného procesu implementace programu VPP na Břeclavsku, v němž klíčovou roli sehrávají starostové a celá komunita (včetně zaměstnavatelů) v lokalitě: (1) Nespornou výhodou programu VPP v lokálních podmínkách je, že starostové jsou schopni být v průběžném kontaktu s nezaměstnanými, provádět jejich důslednou selekci, průběžnou kontrolu a rozvíjet přitom mnohé prvky individuální terénní sociální práce, případně komunitní práce (i když většinou laicky pojaté), na kterou přetíženým ÚP někdy nezbývá prostor a pro kterou nejsou na úrovni obce mnohdy potřebné odborné kapacity. Přitom ovšem dochází k určité tenzi v pojetí VPP mezi obcemi a úřady práce, jež se například projevuje ve sporu o účastníky zařazené v programu VPP. Většina organizátorů VPP si své „zaměstnance“ totiž vybírá na základě předchozí prověřené ochoty a schopnosti pracovat (preferuje tedy opětovné uchazeče o nástup na VPP) a mnohdy přitom přihlíží i ke svému individuálnímu přesvědčení, že jde o spoluobčany, kteří se jinak dlouhodobě na otevřeném trhu práce neuplatní. Strategie ÚP jsou zcela odlišné a vycházejí z tendence zaměstnávat na VPP stále nové (dosud dlouhodobě nezaměstnané) uchazeče. Téměř ve všech námi zkoumaných případech však dochází ke vzájemně vyváženému řešení, tedy ke kompromisu mezi starosty obcí (či jinými organizátory VPP) a pracovníky ÚP spočívajícím v limitování počtu účastí jednotlivých uchazečů v programu VPP u konkrétního zaměstnavatele. Zřídkakdy tak má jedinec možnost

53

zúčastnit se VPP u stejného zaměstnavatele více jak třikrát (při dlouhodobější spolupráci dochází k uzavírání běžných pracovních poměrů s bývalým účastníkem VPP). (2) Je významné, že starostové, komunita a sociální prostředí vytvářejí pro nezaměstnané stimulující a podpůrnou sociální síť. Detailní projednávání jednotlivých případů a pozornost věnovaná úřadem práce spolupráci s nimi jsou podmínkou k vytváření takové podpůrné sociální sítě.

54

3. Závěry a doporučení 3.1 Shrnutí hlavních zjištění 3.1.1 Rozsah a cílenost opatření APZ Aktivní politika zaměstnanosti v České republice nemá zatím rozsah obvyklý v jiných evropských zemích. Zejména to platí pokud jde o objem výdajů na APZ ve vztahu k HDP. Na druhé straně se postupně zvyšuje důraz na tuto oblast, mj. také v důsledku přijetí Národního akčního plánu zaměstnanosti a zpřesňování jeho cílů v souladu s principy uplatňovanými v zemích EU. Řada těchto cílů je dost náročných - zejména jde o zvyšování zaměstnatelnosti, podnikavosti, rovných šancí, a to s velkým důrazem na znevýhodněné skupiny na trhu práce, zejména dlouhodobě nezaměstnané a mladé lidi. Mají-li být tyto náročné cíle dosaženy při relativně omezených finančních zdrojích, je zvláště důležitá přesná cílenost opatření APZ k těm účastníkům trhu práce, kteří by se jinak neuplatnili, tedy minimalizace rozsahu mrtvé váhy opatření a zvýšení čistých efektů. V současné době - i když dochází ke zlepšení - není cílenost opatření k ohroženým skupinám nezaměstnaných ještě dostačující. Projevuje se to například v případě rekvalifikací (viz analýza cílenosti rekvalifikací v ČR). Rekvalifikace by se měly stát hlavním nástrojem zvýšení zaměstnatelnosti ohrožených skupin nezaměstnaných stejně jako by měly napomoci v procesu restrukturalizace ekonomiky. Analýza cílenosti opatření v okrese Břeclav naznačuje, že i cílenost opatření směřujících k tvorbě míst v soukromém sektoru zasahuje ohrožené skupiny na trhu práce jen částečně. Posuzujeme-li například cílenost při tvorbě společensky účelných pracovních míst, pak je zřejmé jejich výrazné zaměření na nezaměstnané, kteří jsou nezaměstnaní rok až dva roky (indexem 2,22 proti jejich zastoupení v registru nezaměstnaných), méně pak na nezaměstnané do 1 roku a nezaměstnané déle než dva roky. Uvnitř skupiny dlouhodobě nezaměstnaných pak ale dochází k mírné selekci směrem k ženám (indexem 1,34), k mladším (20 - 40 let) indexem 1,25, ale zejména k nezaměstnaným s maturitou (indexem 1,65). Naopak nekvalifikovaní nezaměstnaní, kteří nemají příliš velké šance v rekvalifikacích, jsou i zde méně zastoupeni (index 0,52). K nim jsou ovšem více - zdaleka ne však výlučně zacíleny veřejně prospěšné práce. Zjevně tak dochází k dobré zacílenosti podle délky trvání nezaměstnanosti, ale v důsledku malého rozsahu programů dochází k „selekci uvnitř skupiny“ - tedy v rámci skupiny déle nezaměstnaných se dostávají do programu (na subvencovaná pracovní místa) jen ti, kdo mají z hlediska zaměstnavatelů dostatečný lidský kapitál (vzdělání, zdraví, věk). Lze říci, že ve struktuře nezaměstnaných jsou kategorie, na které programy politiky zaměstnanosti dosahují dost málo. Více by měla posílit zejména opatření pro nekvalifikované, zdravotně handicapované a starší nezaměstnané – ti mají nejméně šancí na trhu práce, ale také nejméně šancí v programech APZ. Z toho lze dovozovat, že další zvýšení rozsahu opatření a větší cílenost k ohroženým skupinám nezaměstnaných spolu úzce souvisí a je třeba nejen zvyšovat cílenost opatření, ale zejména kontrolovat, aby při zvyšování rozsahu opatření celé toto navýšení šlo ve prospěch ohrožených skupin. Nevýhodou při současném finančním rozpočtu na oblast APZ však je, že opatření pro tyto ohrožené skupiny znamenají obvykle vyšší náklady (v případě obtížně umístitelných je zapotřebí déle trvající pracovní příprava a návazně na to například i subvencované zaměstnání). Na druhou stranu tito klienti vyžadují individuální přístup, a tudíž větší nároky na personál (např. je nutno je motivovat), což je ovšem obtížně překonatelným problémem při nedostačujících personálních kapacitách v oblasti poradenství. Navíc z hlediska úřadů práce představují tyto skupiny větší riziko co se týče dokončení programu.

55

Obecně vzato, pokud mají být veškerá aktivní opatření přesně a vhodně cílena, musí být jejich alokace prováděna na základě individuální práce s nezaměstnanými (Individuální akční plány jsou dobrým příkladem). Vyšší pracovní vklad a vyšší cena opatření pro rizikové skupiny nezaměstnaných však bývá kompenzována snížením mrtvé váhy opatření a zvýšením jejich přidané hodnoty (čistého efektu). 3.1.2 Efekty opatření APZ a jejich kvalita Při analýze opatření na lokálním trhu práce se ukázalo, že opatření APZ jsou potenciálně i reálně účinná v mnoha směrech - přinášejí docela dobrý efekt na zaměstnanost a mají celou řadu pozitivních vedlejších střednědobých a dlouhodobých efektů. Podporují též kvalitu života a sociální začlenění těch nezaměstnaných, kteří by jinak byli vystaveni sociálnímu vyloučení. Tyto efekty ovšem prokazatelně závisí jak na dobré cílenosti opatření, tak i na jejich dobré kvalitě. Obecně se na základě odhadu čistých efektů na lokálním trhu práce potvrzuje teoretický předpoklad (i když je nutno podržet si jistou dávku opatrnosti při zobecnění), že opatření APZ mají vyšší čistý efekt právě u ohrožených skupin nezaměstnaných, jako jsou nekvalifikovaní, zdravotně handicapovaní a lidé ve vyšším věku. Je to dalším argumentem pro zvýšení cílenosti opatření APZ směrem k nim. Efekty a kvalita rekvalifikací Rekvalifikace mají největší čistý účinek u skupiny nezaměstnaných se základním vzděláním, kdy zvýšení zaměstnanosti ve srovnání s kontrolní skupinou činí 24 % u kohorty nezaměstnaných v časovém odstupu 12 měsíců (zatímco po jednom roce je v registru asi 68 % kohorty nezaměstnaných, kteří neprošli programy APZ, je to jen 44 % účastníků rekvalifikačních kurzů). U dalších skupin čistý efekt klesá. Podobně silný efekt mají rekvalifikace u nezaměstnaných se zdravotními potížemi (ale bez statusu ZPS). A stejně tak je jejich efekt nejsilnější u dlouhodobě nezaměstnaných - zvýšení čistého efektu o 25 % a dokonce o 34 % ve skupině žen. Subjektivně jsou rekvalifikace pokládány účastníky za vhodné opatření z hlediska jejich zaměření i přínosu. Jistým problémem je pro účastníky krátká délka kurzů (malý prostor pro zažití znalostí, jejich aplikaci a procvičení dovedností) stejně jako praxi neodpovídající podmínky nácviku dovedností. Toto hodnocení odpovídá skutečnosti, že větší část kurzů trvá méně než měsíc. Motivační kurzy samy o sobě se pro mnohé účastníky nejeví jako dostatečné k zlepšení vyhlídek na trhu práce. Část účastníků rekvalifikací v době kurzů konstatuje zhoršení finanční situace. To může být brzdou zejména při koncipování a realizaci dlouhodobějších kurzů. Ukázalo se (viz analýza čistých efektů na lokálním trhu práce), že rekvalifikace mají vysoký čistý účinek u nezaměstnaných krátkou dobu (do 6 měsíců). Lze z toho dovodit, že úřad práce dokáže i v rámci této skupiny identifikovat nezaměstnané, kteří mají dobré předpoklady se umístit na základě krátkých rekvalifikací (s nízkými náklady) a ty efektivně „nasměrovat“ do rekvalifikací a stejně tak k zaměstnavatelům. Hospodaří tak s danými finančními možnostmi podle principu maximálního možného efektu. Pro ostatní nezaměstnané pak jsou výsledky nejednoznačné a souvisejí zejména s typem programu a jeho kvalitou. Efekty VPP a jejich kvalita Pro převažující část účastníků programu veřejně prospěšných prací je tento program motivující a je pro ně současně jedinou šancí v přístupu k trhu práce a sociálnímu začlenění. Přínosy programu z hlediska sociálního začlenění nezaměstnaných jsou značné. Jsou

56

sledovány výrazné pozitivní účinky na příjmy nezaměstnaných, na jejich sociální kontakty a vazbu ke komunitě, psychickou pohodu a sebeúctu. Krom toho více než polovina nezaměstnaných pociťuje v důsledku programu zlepšení pracovních znalostí či dovedností, což má význam pro jejich další uplatnění na otevřeném trhu práce. Kromě toho program pro část nezaměstnaných znamená i přímý přístup k otevřenému trhu práce. Analýza efektů ukazuje, že po jednom roce je v evidenci úřadu práce přes 80 % těch, kteří se zúčastnili v průběhu roku VPP, a „follow-up“ ukazuje, že po 6-9 měsících od skončení programu (odstup od vstupu do VPP je asi 13-15 měsíců) se uplatňuje 25-30 % účatníků na otevřeném trhu práce. Pokud bychom přijali předpoklad, že do programu byli zařazeni skutečně lidé s kumulovanými handicapy (a zdá se podle našich zjištění, že tomu tak skutečně je), kteří by jinak možnost zaměstnání nenalezli vůbec, nebo jen zcela výjimečně, pak by se čistý efekt na zaměstnanost na otevřeném trhu práce pohyboval kolem přes 20 %, což je stále více než efekt ostatních typů opatření u krátkodobě nezaměstnaných, kvalifikovaných a zdravotně dobře vybavených nezaměstnaných. U těch je totiž odliv z registru během jednoho roku značný a poskytnutá opatření jej jen málo zvyšují. Přitom většina míst získaných po výstupu z VPP na otevřeném trhu práce je považována účastníky za stabilní a je s nimi vyslovena značná spokojenost. Docela dobré účinky programu VPP mají následující důvod. Realizátoři totiž z tohoto nástroje vytvářejí v rámci daných možností skutečně „individualizovaný“ program, jenž je současně i „komunitním“ programem v pravém slova smyslu. Kvality programu, jež pozitivně ovlivňují jeho výsledky, nejvíce záleží na charakteru vykonávané práce a na přístupu realizátorů k nezaměstnaným. V případě okresu Břeclav byly tyto parametry, stejně jako pozornost, kterou individuální práci s jednotlivými případy věnují starostové i úřad práce, na vysoké úrovni. 3.2 Doporučení pro aktivní politiku zaměstnanosti (1) Měl by být dále zvýšen rozsah opatření APZ, a to směrem k ohroženým skupinám, tedy při současném zlepšení cílenosti. Více by měla posílit zejména opatření pro dlouhodobě nezaměstnané, nekvalifikované, zdravotně handicapované a starší nezaměstnané. (2) Opatření by měla být poskytována na základě individuální poradenské práce s nezaměstnanými. Bylo by vhodné zvýšit kapacity a profesní odborné kvality v oblasti poradenství. Rekvalifikace jsou nejefektivnějším nástrojem aktivní politiky. Je potřebné dále rozšířit jejich rozsah a kvalitu - a poskytnout k tomu potřebný objem finančních prostředků. (3) Více pozornosti je třeba věnovat v programech pracovní přípravy nekvalifikované pracovní síle, zdravotně handicapovaným a starším nezaměstnaným a rozšířit objem rekvalifikací právě k těmto skupinám. (4) Je žádoucí zlepšit kvalitu některých rekvalifikačních programů - kurzy například prodloužit a poskytnout prostor k procvičení znalostí a dovedností. (5) Zahraniční modely rekvalifikací kopírují podmínky „kanceláře“, „staveniště“, „výrobní haly“. Tímto směrem by se měly ubírat i programy pracovní přípravy u nás, aby dokázaly poskytovat využitelný výcvik. (6) Na motivační kurzy by často měly navazovat další programy profesní přípravy - samy o sobě jsou tyto kurzy někdy malým přínosem k zlepšení sebedůvěry a vyhlídek na trhu práce.

57

(7) Bylo by vhodné řešit otázku finanční kompenzace v době účasti v rekvalifikacích. HZ by patrně bylo vhodné zvýšit, alespoň při déle trvajících programech a podle rodinné situace účastníků. Snad by bylo možné řešit i přes systém dávek sociální péče, v současnosti například jednorázovou dávkou při vstupu do rekvalifikace. Program VPP má silný sociálně integrační potenciál - alespoň v podmínkách menších obcí - a může v rámci Národních akčních plánů zaměstnanosti i Národních plánů sociální inkluze sehrát v budoucnosti významnou roli. Jeho potence je třeba ještě zlepšovat. (8) Je vhodné přehodnotit roli programu VPP v systému opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Při koncipování a implementaci programu VPP by mělo být více přihlíženo k jeho potencím a přínosům v oblasti sociálního začlenění znevýhodněných osob; to ovšem neznamená přehlížet účinky programu VPP na začlenění některých osob na otevřený trh práce. Prostřednictvím programu VPP dochází k aktivizaci, k uchování a rozvoji pracovních dovedností, rozšíření sociálních kontaktů, které v konečném důsledku mohou vést k získání pracovního místa na volném trhu práce. (9) Je třeba dále posilovat individualizaci přístupu k nezaměstnaným - tj. adaptovat roli programu VPP a návaznost dalších programů s ohledem na individuální pozici konkrétních uchazečů na trhu práce, na jejich potřeby a možnosti dalšího uplatnění na pracovním trhu Žádoucí by například bylo poskytnout části nezaměstnaných souběžně pracovní přípravu. 3.3 Hodnocení efektivnosti programů APZ Pilotní projekt hodnocení opatření APU prokázal význam a možnosti různých metodických postupů. Jako nejvhodnější postup se ukazuje kombinace následujících postupů: a) Především je třeba sledovat krátkodobé - bezprostřední účinky opatření na zaměstnanost a jejich cílenost u všech typů opatření pomocí výkazů na úrovni úřadů práce a SSZ. Toto je žádoucí doplnit kohortní analýzou (srovnej Child 2001) opřenou o „výtahy“ z databází OK-systému, s využitím náročnějších statistických postupů (odhady čistých efektů), viz dodatek k této části „Závěry“. b) Tyto pravidelné analýzy je vhodné doplnit sledováním střednědobých účinků analýzou databází a periodickým prováděním „následných studií“ opřených o dotazování účastníků. Tyto studie nejenže ukazují lépe střednědobý účinek, ale zejména umožňují přesně identifikovat další osud účastníků opatření APZ na trhu práce, a to lépe než registry úřadů práce. Navíc umožňují přesně analyzovat vztah mezi kvalitou programů a jejich střednědobými dopady. c) Je třeba věnovat pozornost „nepřímým“, „sociálním“, „měkkým“ dopadům (účinkům) programů („soft outcomes“). Ty bývají totiž dlouhodobě významné pro zvýšení motivace, zaměstnatelnosti a sociální integrace, a proto mají významný dlouhodobý efekt pro získání a také udržení pracovního místa. I proto jsou „následné studie“ zapotřebí.

58

Dodatek Model sledování cílenosti krátkodobých účinků aktivní politiky zaměstnanosti (a) Příprava dat k analýze 1. Výběr definovaných údajů z databáze OK práce (bude nutno využít více modulů), jejich převod do formátu dbf do jedné matice a pak sofistikované zpracování analýzy v SPSS (Statistical Package for Social Sciences) 2. Předpokládá se anonymizace údajů přiřazením identifikátorů, která bude v počáteční fázi sloužit ke spojování dat z modulů evidence OK systému (moduly pro uchazeče, rekvalifikace, APZ, volná místa, platby), přitom zachování údaje o datu narození a pohlaví 3. Výběrová kritéria - definice souboru: Uchazeči, kteří byli v evidenci k datu někdy v minulosti - např. v lednu 2001, a podobně (v lednu 2002 atp.) Sledují a doplňují se z různých modulů OK práce údaje o jejich pohybu v následných 12 měsících, 24 měsících, 36 měsících atd. to znamená, že se doplní údaje o jejich výstupech z evidence (vstupech), účasti v programech, a údaje o těchto programech v následujícím období 12 měsíců, 24 měsíců, 36 měsíců atd. Podobně se doplní změny v osobních údajích pokud k nim došlo v daném období. (b) Analýza Kohorta bude rozdělena na dva podsoubory: – Ve sledovaném období se zúčastnili programů APZ – Ve sledovaném období se nezúčastnili Analýza pak umožňuje sledovat: 1. cílenost programů ke specifickým skupinám nezaměstnaných 2. pravděpodobnost odtoku z nezaměstnanosti podle různých skupin nezaměstnaných 3. porovnat dopad účasti v programech na odtok z nezaměstnanosti. Metodická poznámka: Při sledování dopadu účasti v programech na odtok z evidence bude sledována kohorta těch, kteří ve sledovaném období „ukončili program“ - to znamená, že skočila rekvalifikace, skončilo vyplácení mzdové dotace (SÚPM) či zařazení na VPP, dotace na absolventská místa. V případě jednorázové dotace (SVČ, SÚPM) se za „ukončení programu“ považuje datum vyplacení dotace + příslušná doba, na kterou je uzavřena smlouva o trvání místa. Návrat do registru nezaměstnaných před takto definovaným „ukončením programu“ bude považován za nedokončení programu. V analýze budou rozlišeni ti nezaměstnaní, kteří: - jsou k datu analýzy v programu, - nedokončili program, - program ukončili. Zejména u poslední skupiny bude hodnocen účinek programu sledováním, zda po 1, 3, 6 měsících po skončení programu zůstávají v registru či nikoliv. Bude přihlédnuto rovněž

59

k podílu „nedokončení“ programu (signál o nevhodnosti programu pro danou kategorii nezaměstnaných). (c) Seznam proměnných z databáze OK-systému (a symbolika v matici pro analýzu): Pohlaví: 1 - muž, 2 - žena/POHL Datum narození/DATNAR PSČ (místo bydliště)/BYDL Zdravotní stav (ZPS)/ZDRSTAV Rodinný stav/RODSTAV Počet dětí/DETI Dosažené vzdělání/VZDEL KZAM (poslední zaměstnání) Spec. kategorie nezaměstnaných/SPKAT Příjem, který je uveden pro výpočet HZ/Rozhprijem Datum nástupu do evidence (poslední nástup před datem “pořízení kohorty”)/EVOD Počet dní strávených celkem v evidenci před datem “pořízení kohorty”/DELPRED Počet evidencí celkem před sledovaným obdobím/ EVCEL Data nových nástupů do evidence v sledovaném období/NASTOD Datum ukončení sledované evidence, respektive všechna data ukončení evidence v daném období, pokud bylo více vstupů a výstupů/EVDO Důvod ukončení evidence, respektive evidencí ukončených v období/DUVUK Typ rekvalifikace do které nastoupil ve sledovaném období/TREKV Typ apz do které nastoupil ve sledovaném období/TAPZ Datum nástupu na rekvalifikace, apz - začátek apz/ OD Datum ukončení rekvalifikace, apz – konec apz/ DO Délka rekvalifikace, apz ve dnech/DELKA Typ dotace/ TDOT Dotace v Kč/ DOTKC Dotace jako podíl mzdových nákladů/ DOTPR KZAM (vytvořené místo)/ KZAM Mzda v Kč/ MZD Údaje o zaměstnavateli (pro SÚPM, abs. místa, VPP, CHD) OKEČ/ZOKEC počty zaměstnanců/ZZAM PSČ z adresy/ZSID právní forma/ZFOR Na základě těchto údajů budou vytvořeny při analýze dodatečně další potřebné údaje jako umělé proměnné.

60

Literatura Deoringer, B. P. / Piore, M. J. (1971). Internal Labor Markets and Manpower Analysis. Heath Lexington. Pp. 214. Gazier, B. (2000). Evaluation of Active Labour Market Policies: European Experiences. Paris, France: MATISSE, UMR 8595. Child, J. (2001). Efektivita aktivní politiky trhu práce v České republice. Praha: SSZ MPSV ČR (nepublikovaný materiál). Nicaise, I. et al. (1995). Pitfalls and Dilemas in Labour Market Policies for Disadvantaged Groups – and How to Avoid Them. Journal of European Social Policy. 5. pp. 199-217. Sirovátka, T. / Rákoczyová, M. (2001). Rozsah a cílenost programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR, zájem o programy a motivace účastníků. Průběžná zpráva z 1. etapy výzkumného projektu. Brno: VÚPSV ČR. Výzkumná zpráva. OECD (2002). Employment Outlook. Paris: OECD. Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2001. (2002). Úřad práce Břeclav.

61

Poznámky [pozn. 1]

Problém tzv. "mrtvé váhy" vyjadřuje skutečnost, že někteří účastníci rekvalifikací by našli zaměstnání i bez účasti v programu, tzv. "efekt uzamčení" vyjadřuje oslabení či úplné přerušení hledačské aktivity v průběhu participace v programu. [pozn. 2]

Odpovědi absolventů všeobecných kurzů není možné vyhodnotit jednoznačně, protože otázka zjišťuje vyhlídky na zaměstnání v profesi, na kterou se rekvalifikovali. V případě všeobecných kurzů však výstupem z kurzu není rekvalifikace na určitou profesi.

62

Příloha 1 ke kapitole 1.1 Rozsah aktivních opatření a jejich cílenost do regionů T a b u l k a 1 Vybrané ukazatele trhu práce: kraje KRAJE Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Sokolov Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Králové hradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínsky kraj Moravsko slezský kraj celkem ČR

MIRA NEZ 3,36 6,44

MIRA VPM 1,20 1,67

MIRA INFL 17,95 14,60

MIRA OUTF 18,02 14,68

NEZ/ NEKVNEZ VPM /VPM 2,82 2,08 4,04 3,85

VYUNEZ /VPM 2,61 3,46

MATNEZ /VPM 4,52 8,46

5,54 6,12 10,45 8,25

0,93 1,24 0,75 0,87

17,25 14,73 13,22 13,91

16,94 14,70 12,46 13,36

6,47 5,26 14,65 10,04

15,31 6,98 5,99

0,77 1,23 1,43

9,38 15,37 16,31

9,23 14,29 15,91

7,25

1,09

15,46

6,53 9,14

1,08 0,66

10,94

NAD6 MES 42,10 50,56

NAD12 MES 24,04 32,56

NAD24 MES 10,66 18,42

5,01 6,07 83,19 21,91

5,79 4,14 8,17 6,41

14,56 8,07 8,52 9,04

6,05 4,11 0,62 1,71

60,30 49,87 48,47 50,35

39,70 50,13 51,53 49,65

23,72 33,26 33,24 32,25

12,32 19,19 17,22 17,88

20,55 5,97 4,41

35,59 7,38 4,34

15,77 4,45 3,69

20,92 10,34 8,67

3,23 4,13 2,60

35,65 55,08 57,43

64,35 44,92 42,57

46,98 27,89 25,48

29,51 16,04 14,33

15,46

7,30

8,94

5,92

12,16

3,25

51,13

48,87

31,79

19,48

15,25 12,03

15,84 11,85

6,51 14,82

3,99 20,04

5,92 11,12

20,47 25,01

7,30 9,25

52,17 46,87

47,83 53,13

31,23 34,90

18,86 19,55

1,03

11,85

12,06

11,40

16,35

7,92

29,33

7,03

43,54

56,46

39,12

24,19

8,07 14,60

0,74 0,41

12,95 8,73

12,63 8,76

11,43 36,72

12,05 77,56

8,35 27,19

35,26 48,57

8,65 11,69

47,31 34,94

52,69 65,06

33,52 46,24

19,17 28,45

8,46

1,00

12,40

12,32

8,87

10,07

7,33

14,54

4,44

45,13

54,87

37,06

21,96

1

VSNEZ/ DO6ME VPM S 2,41 57,90 2,21 49,44

T a b u l k a 2 Vybrané ukazatele trhu práce - okresy OKRESY Praha Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Středočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Jihočeský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj Cheb

MIRA NEZ 3,36 3,24 4,83 9,23 9,27 10,55 6,82 3,78

MIRA VPM 1,20 2,19 1,13 1,22 1,10 0,68 0,88 2,64

MIRA INFL 17,95 24,11 16,77 12,40 13,84 10,79 13,38 17,55

MIRA OUTF 18,02 24,36 17,30 12,35 14,10 11,18 13,47 15,72

NEZ/ NEKVNEZ VPM /VPM 2,82 2,08 1,61 0,83 4,28 5,42 7,83 31,46 8,78 10,11 16,64 12,30 7,93 9,10 1,50 2,81

VYUNEZ/ VPM 2,61 1,51 2,80 4,26 8,08 16,62 6,78 0,95

MATNEZ/ VPM 4,52 8,08 9,53 7,24 8,90 33,35 10,70 1,97

VSNEZ/ VPM 2,41 0,82 5,20 4,38 6,47 11,60 2,57 1,27

DO6 MES 57,90 70,56 51,89 42,00 47,48 44,16 46,76 57,62

NAD6 MES 42,10 29,44 48,11 58,00 52,52 55,84 53,24 42,38

NAD12 MES 24,04 13,26 30,64 39,50 34,54 39,52 35,14 22,98

NAD24 MES 10,66 3,81 16,39 23,70 19,81 23,94 19,53 11,57

8,55 2,87 2,41 7,92 6,96 6,44

2,39 1,95 2,32 2,45 0,43 1,67

13,00 19,26 22,60 15,48 14,99 14,60

12,92 19,36 23,78 15,51 15,97 14,68

3,76 1,50 1,08 3,54 17,43 4,04

1,73 0,71 0,72 2,34 97,00 3,85

5,62 1,81 1,08 3,43 10,90 3,46

21,05 6,70 3,04 12,99 43,90 8,46

2,50 2,08 0,69 1,50 2,59 2,21

47,23 62,48 62,74 51,56 51,01 49,44

52,77 37,52 37,26 48,44 48,99 50,56

33,06 18,06 20,38 30,87 31,96 32,56

19,89 4,70 8,89 17,98 17,39 18,42

4,41

0,38

19,61

19,12

12,27

85,31

6,24

24,25

13,75

66,25

33,75

16,09

6,07

8,05

1,04

14,55

14,06

8,41

5,34

12,95

18,19

18,33

55,08

44,92

30,89

18,96

5,00

0,66

17,12

16,31

8,48

33,65

6,97

5,83

3,69

61,76

38,24

23,32

11,88

6,82 6,23 6,25 4,80 5,54 4,24 5,78 6,97 4,58 5,35 7,00 8,18 6,12 4,83

1,33 1,17 1,37 1,41 0,93 1,52 1,56 1,34 0,99 1,02 0,46 1,35 1,24 1,19

16,14 17,38 14,53 19,73 17,25 16,95 14,36 14,24 17,86 16,87 13,22 12,35 14,73 21,52

16,37 16,33 14,24 20,27 16,94 16,21 14,02 14,63 17,44 16,96 13,71 11,84 14,70 21,91

5,74 5,86 4,94 3,73 6,47 3,02 4,12 5,39 5,00 5,59 16,23 6,57 5,26 4,54

3,27 6,22 3,40 1,71 5,01 3,33 3,40 32,78 3,49 3,88 20,63 5,61 6,07 7,61

5,77 5,04 4,25 4,12 5,79 2,51 3,82 2,98 5,46 5,70 13,64 7,24 4,14 3,22

24,89 8,05 14,55 19,36 14,56 3,69 6,67 7,21 12,50 18,83 19,89 8,55 8,07 4,52

4,19 6,00 6,33 3,20 6,05 8,50 6,76 3,40 2,00 2,92 7,67 9,33 4,11 3,54

57,63 62,65 50,51 64,62 60,30 54,21 53,36 47,19 58,83 56,12 44,31 42,72 49,87 67,26

42,37 37,35 49,49 35,38 39,70 45,79 46,64 52,81 41,17 43,88 55,69 57,28 50,13 32,74

28,74 21,86 31,81 17,99 23,72 29,57 32,77 35,81 24,14 26,31 37,44 38,50 33,26 18,75

16,83 10,93 18,65 6,73 12,32 18,36 18,53 20,98 11,11 13,69 21,89 24,02 19,19 9,57

2

Karlovy Vary Sokolov Karlovarský kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Liberecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Královéhradec ký kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč

9,02 10,45 8,25

0,73 0,75 0,87

11,62 13,22 13,91

10,88 12,46 13,36

12,84 14,65 10,04

19,94 83,19 21,91

8,99 8,17 6,41

16,27 8,52 9,04

2,93 0,62 1,71

45,05 48,47 50,35

54,95 51,53 49,65

36,93 33,24 32,25

21,88 17,22 17,88

13,09 15,81 11,73 16,02 21,00 16,00 13,84

1,64 0,64 0,77 0,77 0,42 0,38 0,73

11,03 9,96 11,55 10,24 6,74 8,83 9,13

11,07 9,96 12,09 10,24 6,28 8,45 8,67

8,22 25,41 16,14 22,32 50,98 43,72 19,22

9,47 66,35 15,65 37,13 369,07 109,66 163,36

8,08 14,88 16,30 15,32 27,81 30,35 13,63

8,40 26,47 27,60 34,12 69,90 36,15 11,37

1,27 6,93 2,76 6,75 7,79 4,54 2,24

40,76 38,05 42,75 40,45 25,84 33,61 34,36

59,24 61,95 57,25 59,55 74,16 66,39 65,64

43,22 44,96 38,87 43,52 56,42 48,83 46,93

28,08 29,00 23,03 27,04 35,58 30,26 29,29

15,31 6,92 6,07

0,77 1,02 0,82

9,38 16,84 14,46

9,23 15,66 12,67

20,55 7,38 7,50

35,59 16,93 11,05

15,77 4,34 5,56

20,92 17,71 9,18

3,23 1,79 5,38

35,65 58,13 53,84

64,35 41,87 46,16

46,98 24,74 25,29

29,51 13,43 12,32

7,90 6,24 6,98 5,94

0,98 2,53 1,23 1,76

15,23 14,36 15,37 15,75

14,21 14,09 14,29 16,20

8,44 2,57 5,97 3,49

23,98 1,32 7,38 3,69

5,33 2,89 4,45 2,44

8,62 10,95 10,34 10,44

9,13 2,46 4,13 2,96

54,56 52,53 55,08 53,41

45,44 47,47 44,92 46,59

30,82 28,58 27,89 28,54

19,16 16,50 16,04 17,32

5,54 5,40 5,15

1,25 1,32 0,79

15,95 17,50 22,07

15,60 17,05 21,73

4,76 4,41 7,07

3,63 3,74 10,40

4,33 4,10 6,05

18,90 8,34 8,63

2,06 3,09 2,40

54,33 63,57 66,53

45,67 36,43 33,47

27,46 21,76 17,94

17,11 11,58 9,00

7,38 5,99

1,57 1,43

13,92 16,31

12,55 15,91

4,88 4,41

5,26 4,34

4,64 3,69

5,68 8,67

2,11 2,60

55,23 57,43

44,77 42,57

26,94 25,48

13,84 14,33

7,92 5,05 10,17 7,26 7,25

0,99 1,17 1,40 0,83 1,09

15,06 19,59 12,83 15,04 15,46

15,92 19,39 12,37 14,95 15,46

8,88 4,77 8,12 9,13 7,30

22,41 5,14 7,82 11,66 8,94

6,58 4,04 6,54 7,28 5,92

13,46 8,28 19,41 12,30 12,16

2,02 2,41 15,13 4,73 3,25

52,48 57,28 45,86 50,23 51,13

47,52 42,72 54,14 49,77 48,87

31,52 25,40 37,21 31,76 31,79

19,71 14,52 23,38 19,40 19,48

5,28

0,54

15,03

16,11

10,16

6,04

9,57

34,36

6,64

49,71

50,29

34,31

21,51

5,43 3,15 10,45

1,66 1,12 0,91

17,39 26,33 12,36

18,25 27,06 12,77

3,51 3,27 12,57

1,89 2,70 19,56

4,01 2,76 7,94

12,88 5,69 55,03

2,74 5,73

54,43 75,02 48,08

45,57 24,98 51,92

30,23 13,26 35,52

19,03 5,97 21,52

3

Žďár nad Sázavou Vysočina Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Zlínsky kraj Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Moravskoslezs ký kraj celkem ČR

6,89

1,09

14,83

15,15

6,61

3,15

6,47

22,45

9,06

50,87

49,13

29,32

17,20

6,53 7,09 8,47 6,96 9,33 12,88 8,24 11,77 9,14

1,08 1,02 0,72 0,52 0,47 0,67 0,46 0,62 0,66

15,25 13,87 10,93 12,85 14,08 10,28 13,15 13,36 12,03

15,84 13,33 10,54 12,23 14,00 10,33 13,69 13,42 11,85

6,51 7,27 11,92 14,00 22,03 20,56 19,26 21,88 14,82

3,99 5,22 62,20 17,08 28,58 11,50 18,29 20,04

5,92 7,13 6,07 10,54 19,90 20,77 12,05 24,35 11,12

20,47 12,81 21,40 23,04 24,98 105,00 24,43 23,72 25,01

7,30 6,76 7,99 18,09 6,75 24,40 8,50 19,50 9,25

52,17 51,47 41,79 48,53 54,51 40,68 47,95 56,59 46,87

47,83 48,53 58,21 51,47 45,49 59,32 52,05 43,41 53,13

31,23 32,19 38,50 30,53 30,67 38,68 36,04 28,92 34,90

18,86 19,54 21,12 15,08 18,49 20,80 22,87 16,64 19,55

12,77 10,33 9,20 11,77 12,03 10,94

1,08 0,77 2,58 0,62 0,67 1,03

14,26 11,87 13,19 10,56 11,42 11,85

13,62 11,99 14,00 11,59 10,85 12,06

13,74 14,39 3,90 20,16 19,12 11,40

7,21 15,73 8,58 41,53 36,28 16,35

23,56 12,93 2,20 13,74 13,81 7,92

102,20 23,86 37,09 32,47 27,77 29,33

3,93 5,64 7,59 10,13 11,28 7,03

53,17 42,30 48,49 39,17 43,06 43,54

46,83 57,70 51,51 60,83 56,94 56,46

31,45 39,15 36,60 45,90 36,68 39,12

16,80 23,12 22,82 31,15 22,50 24,19

9,61 6,79

1,20 0,53

12,35 14,40

12,56 14,01

8,17 13,74

8,98 10,89

5,86 11,46

26,55 34,00

6,26 16,83

43,39 51,56

56,61 48,44

36,82 28,86

21,69 13,78

9,66 7,04 8,07 15,12 13,30 17,70 11,99 10,75 16,03 14,60

1,02 0,46 0,74 0,48 0,41 0,37 0,45 0,33 0,45 0,41

10,97 14,35 12,95 10,25 9,74 6,84 9,99 10,91 8,24 8,73

10,53 13,82 12,63 9,87 9,98 6,83 10,15 10,38 8,51 8,76

10,08 16,12 11,43 34,08 33,48 48,98 28,53 34,17 35,89 36,72

9,27 33,83 12,05 133,43 43,31 110,09 59,71 52,30 85,47 77,56

8,11 9,57 8,35 24,01 23,49 36,83 23,72 26,93 25,65 27,19

33,40 49,80 35,26 34,58 79,11 54,62 30,66 53,15 45,62 48,57

4,15 26,00 8,65 4,77 51,90 10,73 9,06 13,59 9,75 11,69

44,05 50,25 47,31 42,18 39,50 28,29 38,32 42,24 32,23 34,94

55,95 49,75 52,69 57,82 60,50 71,71 61,68 57,76 67,77 65,06

37,61 30,46 33,52 41,56 39,14 53,60 43,74 37,43 49,10 46,24

23,68 16,76 19,17 24,39 21,91 34,63 25,96 22,10 30,94 28,45

8,46

1,00

12,40

12,32

8,87

10,07

7,33

14,54

4,44

45,13

54,87

37,06

21,96

4

Příloha 2 ke kapitole 1.2 Analýza cílenosti rekvalifikací v roce 2001 T a b u l k a 1 Podíl vybraných skupin v rekvalifikacích a na nezaměstnanosti ÚP Praha Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Středočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Jihočeský kraj Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Karlovarský kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj Česká Lípa Jablonec nad N.

celkem 521 56 82 720 177 38 209 176 201 53 90 274 190 2266 564 107 102 420 81 165 379 1818 71 165 708 48 94 129 47 1262 89 342 334 765 813 1439 687 914 1819 632 1360 7664 145 82

v rekvalifikaci ženy absolventi a mladiství 63,7 6,7 76,8 8,9 78,0 7,3 60,3 9,6 56,5 16,4 31,6 2,6 63,6 13,9 63,6 17,0 73,1 12,9 77,4 13,2 67,8 3,3 59,9 6,2 52,1 12,1 62,2 10,8 67,4 20,0 53,3 17,8 73,5 8,8 70,5 17,1 45,7 8,6 75,8 15,8 57,5 20,1 65,3 17,7 39,4 18,3 56,4 10,9 54,1 7,8 64,6 27,1 52,1 29,8 65,1 5,4 38,3 12,8 54,4 11,1 37,1 2,2 51,2 19,9 43,1 31,4 46,0 22,9 59,7 19,1 47,4 16,5 53,9 12,4 53,7 14,6 61,3 19,2 43,0 33,1 56,7 10,6 54,6 17,1 68,3 14,5 67,1 45,1

1

ZPS 10,6 10,7 2,4 6,0 4,0 15,8 11,5 4,0 6,0 0,0 8,9 4,4 11,6 6,6 3,4 5,6 10,8 4,0 7,4 9,1 5,3 5,2 8,5 3,6 1,8 8,3 2,1 9,3 6,4 3,6 7,9 5,0 2,7 4,3 4,9 4,9 3,9 7,0 5,7 6,8 4,5 5,3 10,3 6,1

celkem 21632 1576 1769 7303 4322 3877 3569 2350 3775 1362 1001 4684 2231 37819 4269 2943 2560 2502 1711 2370 2807 19162 1400 2957 6224 1620 2140 1704 2535 18580 2517 6111 5434 14062 8979 10901 7633 7521 13204 10581 8901 67720 4273 2760

v nezaměstnanosti ženy absolventi a mladiství 52,1 6,9 54,9 17,0 57,0 19,0 52,0 9,4 53,9 12,7 53,2 13,3 58,2 10,8 59,3 10,9 54,1 14,0 59,6 17,5 54,0 10,5 48,2 10,9 54,1 16,2 53,9 12,5 51,9 15,7 51,4 11,9 54,9 12,1 51,9 10,0 50,8 11,4 55,8 12,0 50,7 19,3 52,4 13,6 55,2 9,7 48,3 10,6 52,8 9,1 53,3 14,2 52,1 13,8 54,4 9,2 48,0 6,5 51,7 10,0 43,6 12,2 46,0 12,1 45,3 12,7 45,3 12,4 48,4 12,1 50,9 10,9 51,9 13,8 50,0 9,0 49,5 8,9 51,6 14,5 47,6 11,2 50,0 11,4 52,2 9,8 47,0 19,5

ZPS 12,9 15,1 10,2 10,7 13,1 19,7 10,5 12,9 12,4 11,0 23,7 14,7 22,3 13,9 11,6 10,8 16,2 12,6 20,1 15,1 12,3 13,5 21,5 9,8 13,3 12,3 7,6 15,6 18,9 13,6 13,5 11,2 8,8 10,7 12,3 8,9 15,0 10,2 10,2 13,4 10,6 11,4 17,4 14,0

Liberec Semily Liberecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad K. Trutnov Královékradecký kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Zlínský kraj Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Moravskoslezský kraj celkem ČR

717 223 1167 564 237 274 185 952 2212 547 320 317 295 1479 174 367 63 594 649 1847 458 830 304 585 1295 447 496 4415 143 1473 542 2062 565 4785 444 668 1042 658 2812 786 2276 2240 1309 1371 2565 10547 43560

67,1 72,6 68,3 67,7 75,1 69,0 71,9 56,5 64,2 66,0 75,0 66,9 66,8 68,3 67,8 62,1 57,1 61,3 68,4 64,4 59,2 60,7 74,0 59,1 50,3 62,9 66,3 59,0 39,9 54,7 48,0 51,6 65,0 53,4 71,4 57,6 67,3 54,0 62,5 50,4 48,4 56,5 52,7 56,7 49,9 52,3 57,4

15,6 21,5 18,7 12,4 4,6 13,1 32,4 5,7 10,4 20,8 14,1 14,5 6,8 15,2 33,9 4,6 4,8 16,8 10,6 13,4 19,4 21,1 25,3 17,8 25,6 14,8 23,6 21,7 34,3 16,2 25,6 19,5 34,7 21,4 25,5 10,8 21,6 12,2 17,4 15,9 21,2 27,1 18,5 23,0 25,6 23,0 18,5

2

6,7 3,6 6,5 7,3 11,8 6,9 8,1 10,3 9,1 5,7 9,1 1,9 3,7 5,2 5,7 4,1 6,3 2,4 8,5 5,3 7,0 5,4 8,2 10,6 4,9 3,8 5,4 6,2 3,5 5,9 6,6 4,8 2,3 5,0 9,9 7,8 6,5 4,7 6,9 6,5 6,4 3,3 9,1 6,2 5,2 5,8 5,9

6487 2467 15987 5190 2356 3231 2023 4633 17433 4531 4579 5641 5160 19911 2571 3305 1373 6599 4348 18196 3880 16934 5516 6654 10877 3948 7330 55139 3173 12940 5150 8247 7705 37215 4957 5318 7410 7156 24841 8622 14629 25225 10013 10149 25588 94226 461923

51,7 50,7 50,9 53,0 52,2 46,5 54,9 48,2 50,6 51,5 54,9 48,7 52,8 51,8 57,1 51,0 48,9 51,6 48,8 51,4 49,5 50,6 53,4 49,7 47,3 52,0 51,7 50,3 44,5 48,5 47,0 48,7 50,0 48,3 53,0 49,5 46,7 55,0 51,0 49,1 46,7 48,9 47,8 48,3 47,9 48,1 50,2

12,6 13,9 13,3 12,2 10,1 15,5 13,5 10,9 12,3 11,4 13,4 10,1 12,9 11,9 16,6 11,4 15,5 12,2 12,2 12,9 11,8 10,4 12,0 10,0 21,3 10,0 8,9 12,5 13,3 10,2 13,0 15,5 13,2 12,7 15,8 11,8 15,7 11,6 13,7 9,8 13,7 16,4 14,0 18,1 11,9 14,1 12,4

14,8 9,6 14,5 14,0 15,2 11,5 15,9 16,7 14,6 18,8 20,1 13,9 8,8 15,1 16,5 12,6 15,4 11,3 18,5 14,3 20,2 11,5 18,6 16,8 17,3 15,2 11,4 14,9 13,5 13,0 19,0 11,2 11,1 13,1 14,3 18,1 14,9 12,1 14,7 17,5 14,8 11,2 13,1 12,5 11,3 12,7 13,3

T a b u l k a 2 Cílenost podle vybraných skupin (podíl v rekvalifikaci / podíl na nezaměstnanosti) ÚP Praha Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Středočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Jihočeský kraj Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Karlovarský kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj Česká Lípa Jablonec nad N. Liberec Semily Liberecký kraj Hradec Králové Jičín

ženy 1,2 1,4 1,4 1,2 1,0 0,6 1,1 1,1 1,4 1,3 1,3 1,2 1,0 1,2 1,3 1,0 1,3 1,4 0,9 1,4 1,1 1,2 0,7 1,2 1,0 1,2 1,0 1,2 0,8 1,1 0,9 1,1 1,0 1,0 1,2 0,9 1,0 1,1 1,2 0,8 1,2 1,1 1,3 1,4 1,3 1,4 1,3 1,3 1,4

absolventi a mladiství 1,0 0,5 0,4 1,0 1,3 0,2 1,3 1,6 0,9 0,8 0,3 0,6 0,7 0,9 1,3 1,5 0,7 1,7 0,8 1,3 1,0 1,3 1,9 1,0 0,9 1,9 2,2 0,6 1,9 1,1 0,2 1,6 2,5 1,9 1,6 1,5 0,9 1,6 2,2 2,3 0,9 1,5 1,5 2,3 1,2 1,5 1,4 1,0 0,5

3

ZPS 0,8 0,7 0,2 0,6 0,3 0,8 1,1 0,3 0,5 0,0 0,4 0,3 0,5 0,5 0,3 0,5 0,7 0,3 0,4 0,6 0,4 0,4 0,4 0,4 0,1 0,7 0,3 0,6 0,3 0,3 0,6 0,4 0,3 0,4 0,4 0,6 0,3 0,7 0,6 0,5 0,4 0,5 0,6 0,4 0,5 0,4 0,4 0,5 0,8

Náchod Rychnov nad K. Trutnov Královékradecký kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Zlínský kraj Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Moravskoslezský kraj celkem ČR

1,5 1,3 1,2 1,3 1,3 1,4 1,4 1,3 1,3 1,2 1,2 1,2 1,2 1,4 1,3 1,2 1,2 1,4 1,2 1,1 1,2 1,3 1,2 0,9 1,1 1,0 1,1 1,3 1,1 1,3 1,2 1,4 1,0 1,2 1,0 1,0 1,2 1,1 1,2 1,0 1,1 1,1

0,8 2,4 0,5 0,8 1,8 1,0 1,4 0,5 1,3 2,0 0,4 0,3 1,4 0,9 1,0 1,6 2,0 2,1 1,8 1,2 1,5 2,7 1,7 2,6 1,6 2,0 1,3 2,6 1,7 1,6 0,9 1,4 1,1 1,3 1,6 1,5 1,6 1,3 1,3 2,2 1,6 1,5

4

0,6 0,5 0,6 0,6 0,3 0,5 0,1 0,4 0,3 0,3 0,3 0,4 0,2 0,5 0,4 0,3 0,5 0,4 0,6 0,3 0,3 0,5 0,4 0,3 0,5 0,4 0,4 0,2 0,4 0,7 0,4 0,4 0,4 0,5 0,4 0,4 0,3 0,7 0,5 0,5 0,5 0,4

T a b u l k a 3 Struktura osob zařazených do rekvalifikace podle délky nezaměstnanosti (%) ÚP Praha Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Středočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Jihočeský kraj Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Karlovarský kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj Česká Lípa Jablonec nad N. Liberec Semily Liberecký kraj Hradec Králové Jičín

celkem do 3měs. 3 - 6 měs. 6 - 9 měs. 9 - 12 měs. 12 -24měs. nad 24měs. 521 30,1 30,7 15,9 5,6 11,3 6,3 56 37,5 32,1 16,1 5,4 1,8 7,1 82 26,8 24,4 12,2 13,4 13,4 9,8 720 38,1 28,1 10,7 6,3 8,9 8,1 177 49,2 23,2 7,3 6,2 8,5 5,6 38 28,9 36,8 15,8 5,3 13,2 0,0 209 32,5 25,4 14,4 6,2 13,9 7,7 176 58,0 27,3 5,1 2,3 4,5 2,8 201 47,3 20,4 7,0 9,0 7,0 9,5 53 45,3 37,7 11,3 0,0 5,7 0,0 90 15,6 38,9 18,9 5,6 16,7 4,4 274 48,5 25,9 6,6 4,7 9,1 5,1 190 48,9 20,5 6,8 3,7 8,9 11,1 2266 41,7 26,6 9,8 5,8 9,1 7,0 564 63,5 16,5 6,9 3,7 7,6 1,8 107 47,7 21,5 9,3 7,5 7,5 6,5 102 30,4 22,5 10,8 10,8 15,7 9,8 420 42,6 26,7 12,6 3,3 9,3 5,5 81 40,7 40,7 12,3 2,5 1,2 2,5 165 24,2 30,3 15,2 9,1 8,5 12,7 379 41,4 30,1 8,2 5,8 10,6 4,0 1818 46,7 24,6 9,8 5,1 8,9 4,8 71 46,5 19,7 9,9 7,0 14,1 2,8 165 26,1 27,3 15,8 6,1 21,2 3,6 708 34,3 30,4 13,3 4,9 11,3 5,8 48 14,6 29,2 22,9 10,4 14,6 8,3 94 34,0 31,9 7,4 4,3 10,6 11,7 129 38,0 27,1 8,5 3,9 14,0 8,5 47 31,9 31,9 17,0 2,1 12,8 4,3 1262 33,4 29,2 13,0 5,2 13,2 6,1 89 24,7 33,7 10,1 12,4 12,4 6,7 342 42,7 20,2 12,0 8,2 9,9 7,0 334 47,6 26,3 9,9 4,8 7,2 4,2 765 42,7 24,4 10,8 7,2 9,0 5,8 813 43,4 23,6 9,1 5,5 9,7 8,6 1439 24,3 22,7 14,7 8,3 16,1 13,8 687 40,6 23,1 10,3 5,2 11,8 8,9 914 35,9 23,1 9,8 5,3 12,0 13,9 1819 24,8 25,3 14,6 7,5 15,4 12,3 632 28,5 22,0 13,3 7,4 15,3 13,4 1360 32,1 24,2 11,7 6,6 14,3 11,2 7664 31,0 23,7 12,4 6,8 14,0 12,0 145 31,7 30,3 15,9 6,2 9,7 6,2 82 35,4 19,5 15,9 4,9 18,3 6,1 717 42,8 32,6 10,7 5,2 4,9 3,8 223 27,4 26,9 15,7 3,6 11,2 15,2 1167 38,0 30,3 12,7 5,0 7,6 6,4 564 36,3 33,3 9,2 6,0 8,0 7,1 237 43,5 20,3 9,3 7,2 9,3 10,5

5

Náchod Rychnov nad K. Trutnov Královékradecký kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Zlínský kraj Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Moravskoslezský kraj celkem ČR

274 185 952 2212

44,2 44,9 31,1 36,5

23,4 25,4 26,5 27,1

9,1 10,8 13,4 11,2

2,9 3,2 7,4 6,1

8,8 12,4 13,7 11,0

11,7 3,2 8,0 8,1

547 320 317 295 1479 174 367 63 594 649 1847 458 830 304 585 1295 447 496 4415 143 1473 542 2062 565 4785 444 668 1042 658 2812 786 2276 2240 1309 1371 2565 10547

40,4 42,2 46,7 38,6 41,8 37,9 46,9 39,7 41,4 44,8 43,3 40,2 14,7 31,9 33,2 36,4 34,5 50,6 33,4 33,6 35,2 34,1 22,5 31,7 29,1 24,5 40,1 27,4 44,5 34,0 47,7 18,1 17,4 33,5 31,1 27,3 26,0

19,7 31,6 24,9 34,9 26,4 22,4 24,0 33,3 21,9 27,3 24,6 29,5 19,8 27,6 26,2 22,6 24,2 24,2 23,9 33,6 26,1 20,8 23,6 36,3 25,9 26,1 27,1 24,2 27,4 25,9 20,7 24,8 19,6 22,8 26,9 24,7 23,4

8,6 10,0 10,1 9,8 9,5 13,8 7,9 11,1 10,1 8,8 9,6 9,4 16,6 12,2 10,1 10,7 10,7 6,7 11,3 11,2 11,7 13,8 10,6 10,6 11,3 17,3 10,9 11,2 11,7 12,2 9,9 15,2 13,0 10,8 13,7 14,6 13,4

5,9 3,8 4,7 5,4 5,1 6,3 2,7 3,2 6,9 4,0 4,9 4,4 13,3 5,9 7,0 6,9 6,7 4,8 7,5 9,8 6,6 8,1 6,6 5,5 6,8 9,7 7,0 7,4 4,7 7,0 5,7 9,9 8,5 7,0 7,1 9,0 8,4

12,1 7,5 7,9 7,1 9,2 13,2 7,9 11,1 12,1 8,9 10,2 10,9 23,4 15,8 14,0 14,4 14,1 8,7 15,1 8,4 12,8 13,7 16,9 9,9 14,2 12,6 10,2 13,2 8,1 11,2 9,2 21,5 18,9 13,3 13,6 16,1 16,7

13,3 5,0 5,7 4,1 8,0 6,3 10,6 1,6 7,6 6,2 7,4 5,7 12,3 6,6 9,6 9,0 9,8 5,0 8,8 3,5 7,7 9,4 19,7 6,0 12,7 9,7 4,6 16,5 3,6 9,6 6,7 10,5 22,6 12,6 7,4 8,3 12,1

43560

32,9

25,0

11,9

6,9

13,3

10,0

6

T a b u l k a 4 Struktura osob v nezaměstnanosti podle délky evidence (%) ÚP Praha Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Středočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Jihočeský kraj Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Karlovarský kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj Česká Lípa Jablonec nad N. Liberec Semily Liberecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod

celkem do 3 měsíců 3 - 6 měs. 6 - 9 měs. 9 - 12 měs. 12 - 24měs. nad 24 měs. 21632 35,2 22,7 9,9 8,1 13,4 10,7 1576 44,7 25,8 10,2 6,0 9,5 3,8 1769 29,7 22,2 9,4 8,0 14,2 16,4 7303 24,0 18,0 11,1 7,4 15,8 23,7 4322 28,3 19,2 10,5 7,5 14,7 19,8 3877 24,1 20,0 9,0 7,4 15,6 23,9 3569 28,4 18,4 10,2 7,9 15,6 19,5 2350 34,5 23,1 11,7 7,7 11,4 11,6 3775 25,7 21,5 10,9 8,8 13,2 19,9 1362 37,0 25,5 11,0 8,4 13,4 4,7 1001 41,0 21,8 10,2 6,7 11,5 8,9 4684 32,1 19,4 10,7 6,9 12,9 18,0 2231 30,7 20,3 9,9 7,1 14,6 17,4 37819 29,2 20,3 10,5 7,5 14,1 18,4 4269 38,6 27,7 10,6 7,1 10,0 6,1 2943 33,0 22,1 8,0 6,1 11,9 19,0 2560 39,5 22,2 9,1 5,8 11,4 11,9 2502 36,1 21,5 7,8 5,8 11,9 16,8 1711 38,9 23,8 10,3 5,1 10,9 10,9 2370 30,7 19,8 10,8 6,8 13,2 18,6 2807 39,6 25,0 11,1 6,3 11,3 6,7 19162 36,7 23,6 9,7 6,3 11,4 12,3 1400 34,1 20,1 10,4 5,8 11,2 18,4 2957 35,8 17,5 7,6 6,3 14,2 18,5 6224 27,8 19,4 9,7 7,3 14,8 21,0 1620 36,7 22,1 9,9 7,2 13,0 11,1 2140 34,2 22,0 11,4 6,2 12,6 13,7 1704 25,9 18,4 10,3 8,0 15,6 21,9 2535 26,3 16,4 10,8 8,0 14,5 24,0 18580 30,7 19,2 9,8 7,1 14,1 19,2 2517 47,7 19,6 8,0 6,0 9,2 9,6 6111 25,9 19,2 9,9 8,1 15,1 21,9 5434 28,8 19,7 10,8 7,5 16,0 17,2 14062 30,9 19,5 9,9 7,5 14,4 17,9 8979 22,3 18,5 8,8 7,2 15,1 28,1 10901 21,9 16,1 9,7 7,3 16,0 29,0 7633 24,2 18,5 10,4 8,0 15,8 23,0 7521 23,6 16,9 9,1 7,0 16,5 27,0 13204 13,2 12,7 9,7 8,1 20,8 35,6 10581 19,2 14,4 9,0 8,6 18,6 30,3 8901 17,5 16,9 10,4 8,3 17,6 29,3 67720 19,7 15,9 9,6 7,8 17,5 29,5 4273 35,8 22,3 10,2 7,0 11,3 13,4 2760 29,7 24,1 12,6 8,2 13,0 12,3 6487 33,7 20,8 8,8 5,8 11,7 19,2 2467 30,2 22,3 11,0 7,9 12,1 16,5 15987 33,0 22,0 10,2 6,8 11,9 16,0 5190 30,8 22,7 11,4 6,6 11,2 17,3 2356 32,2 22,2 12,2 6,0 10,4 17,1 3231 37,9 25,6 8,8 5,8 10,2 11,6

7

Rychnov nad K. Trutnov Královékradecký kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Zlínský kraj Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Moravskoslezský kraj celkem ČR

2023 4633 17433

42,0 30,5 33,5

24,6 24,8 23,9

8,4 10,3 10,4

7,2 7,5 6,7

8,9 13,1 11,1

9,0 13,8 14,3

4531 4579 5641 5160 19911 2571 3305 1373 6599 4348 18196 3880 16934 5516 6654 10877 3948 7330 55139 3173 12940 5150 8247 7705 37215 4957 5318 7410 7156 24841 8622 14629 25225 10013 10149 25588 94226

33,4 36,8 28,0 29,3 31,6 29,6 32,7 51,2 28,9 28,8 31,4 27,6 22,0 26,4 33,8 23,3 27,3 37,3 26,9 33,8 24,7 29,8 22,8 23,6 25,5 23,1 29,3 24,1 27,8 26,1 26,6 20,9 14,4 21,0 22,9 16,8 18,8

19,1 20,5 17,8 20,9 19,5 20,1 21,7 23,8 19,1 22,0 20,8 23,8 19,8 22,1 20,7 17,4 20,7 19,3 20,0 19,4 17,6 18,7 16,4 19,5 18,0 20,3 22,3 19,9 22,5 21,2 15,6 18,6 13,9 17,3 19,3 15,5 16,1

9,6 9,8 10,2 11,4 10,3 9,6 9,7 7,6 10,2 11,9 10,2 10,2 10,9 12,8 8,5 12,8 9,2 8,5 10,7 8,8 10,7 8,8 8,4 12,4 10,1 11,4 11,4 10,3 10,7 10,9 8,7 12,7 9,9 9,3 11,1 10,4 10,4

6,4 7,5 6,7 6,6 6,8 6,4 5,6 4,2 6,2 7,9 6,4 6,1 8,8 8,1 6,3 7,8 6,8 6,0 7,5 6,6 7,8 6,1 6,5 7,9 7,2 8,4 8,2 8,1 8,6 8,3 7,6 8,6 8,3 8,7 9,2 8,2 8,4

11,8 10,9 13,8 12,4 12,3 12,8 11,2 7,3 14,0 12,1 12,4 12,7 17,4 15,4 12,2 17,9 13,2 12,3 15,3 14,7 16,0 13,8 14,7 14,2 14,9 15,1 15,1 13,9 13,7 14,4 17,2 17,2 19,0 17,8 15,3 18,2 17,8

19,7 14,5 23,4 19,4 19,5 21,5 19,0 6,0 21,5 17,2 18,9 19,5 21,1 15,1 18,5 20,8 22,9 16,6 19,6 16,8 23,1 22,8 31,2 22,5 24,2 21,7 13,8 23,7 16,8 19,2 24,4 21,9 34,6 26,0 22,1 30,9 28,4

461923

26,1

19,0

10,2

7,6

15,1

22,0

8

T a b u l k a 5 Cílenost rekvalifikací podle délky nezaměstnanosti ÚP do 3 měsíců 3 - 6 měs. Praha 0,9 1,4 Benešov 0,8 1,2 Beroun 0,9 1,1 Kladno 1,6 1,6 Kolín 1,7 1,2 Kutná Hora 1,2 1,8 Mělník 1,1 1,4 Mladá Boleslav 1,7 1,2 Nymburk 1,8 0,9 Praha - východ 1,2 1,5 Praha - západ 0,4 1,8 Příbram 1,5 1,3 Rakovník 1,6 1,0 Středočeský kraj 1,4 1,3 České Budějovice 1,6 0,6 Český Krumlov 1,4 1,0 Jindřichův Hradec 0,8 1,0 Písek 1,2 1,2 Prachatice 1,0 1,7 Strakonice 0,8 1,5 Tábor 1,0 1,2 Jihočeský kraj 1,3 1,0 Domažlice 1,4 1,0 Klatovy 0,7 1,6 Plzeň - město 1,2 1,6 Plzeň - jih 0,4 1,3 Plzeň - sever 1,0 1,5 Rokycany 1,5 1,5 Tachov 1,2 1,9 Plzeňský kraj 1,1 1,5 Cheb 0,5 1,7 Karlovy Vary 1,7 1,1 Sokolov 1,7 1,3 Karlovarský kraj 1,4 1,3 Děčín 1,9 1,3 Chomutov 1,1 1,4 Litoměřice 1,7 1,3 Louny 1,5 1,4 Most 1,9 2,0 Teplice 1,5 1,5 Ústí nad Labem 1,8 1,4 Ústecký kraj 1,6 1,5 Česká Lípa 0,9 1,4 Jablonec nad N. 1,2 0,8 Liberec 1,3 1,6 Semily 0,9 1,2 Liberecký kraj 1,1 1,4 Hradec Králové 1,2 1,5 Jičín 1,4 0,9 Náchod 1,2 0,9

6 - 9 měs. 9 - 12 měs. 12 - 24 měs. nad 24 měs. 1,6 0,7 0,8 0,6 1,6 0,9 0,2 1,9 1,3 1,7 0,9 0,6 1,0 0,8 0,6 0,3 0,7 0,8 0,6 0,3 1,8 0,7 0,8 0,0 1,4 0,8 0,9 0,4 0,4 0,3 0,4 0,2 0,6 1,0 0,5 0,5 1,0 0,0 0,4 0,0 1,9 0,8 1,5 0,5 0,6 0,7 0,7 0,3 0,7 0,5 0,6 0,6 0,9 0,8 0,6 0,4 0,7 0,5 0,8 0,3 1,2 1,2 0,6 0,3 1,2 1,9 1,4 0,8 1,6 0,6 0,8 0,3 1,2 0,5 0,1 0,2 1,4 1,3 0,6 0,7 0,7 0,9 0,9 0,6 1,0 0,8 0,8 0,4 0,9 1,2 1,3 0,2 2,1 1,0 1,5 0,2 1,4 0,7 0,8 0,3 2,3 1,5 1,1 0,8 0,7 0,7 0,8 0,9 0,8 0,5 0,9 0,4 1,6 0,3 0,9 0,2 1,3 0,7 0,9 0,3 1,3 2,1 1,3 0,7 1,2 1,0 0,7 0,3 0,9 0,6 0,4 0,2 1,1 1,0 0,6 0,3 1,0 0,8 0,6 0,3 1,5 1,1 1,0 0,5 1,0 0,7 0,7 0,4 1,1 0,8 0,7 0,5 1,5 0,9 0,7 0,3 1,5 0,9 0,8 0,4 1,1 0,8 0,8 0,4 1,3 0,9 0,8 0,4 1,6 0,9 0,9 0,5 1,3 0,6 1,4 0,5 1,2 0,9 0,4 0,2 1,4 0,5 0,9 0,9 1,2 0,7 0,6 0,4 0,8 0,9 0,7 0,4 0,8 1,2 0,9 0,6 1,0 0,5 0,9 1,0

9

Rychnov nad K. Trutnov Královékradecký kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Zlínský kraj Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Moravskoslezský kraj celkem ČR

1,1 1,0 1,1

1,0 1,1 1,1

1,3 1,3 1,1

0,5 1,0 0,9

1,4 1,0 1,0

0,4 0,6 0,6

1,2 1,1 1,7 1,3 1,3 1,3 1,4 0,8 1,4 1,6 1,4 1,5 0,7 1,2 1,0 1,6 1,3 1,4 1,2 1,0 1,4 1,1 1,0 1,3 1,1 1,1 1,4 1,1 1,6 1,3 1,8 0,9 1,2 1,6 1,4 1,6 1,4

1,0 1,5 1,4 1,7 1,4 1,1 1,1 1,4 1,1 1,2 1,2 1,2 1,0 1,3 1,3 1,3 1,2 1,3 1,2 1,7 1,5 1,1 1,4 1,9 1,4 1,3 1,2 1,2 1,2 1,2 1,3 1,3 1,4 1,3 1,4 1,6 1,4

0,9 1,0 1,0 0,9 0,9 1,4 0,8 1,5 1,0 0,7 0,9 0,9 1,5 0,9 1,2 0,8 1,2 0,8 1,1 1,3 1,1 1,6 1,3 0,9 1,1 1,5 1,0 1,1 1,1 1,1 1,1 1,2 1,3 1,2 1,2 1,4 1,3

0,9 0,5 0,7 0,8 0,7 1,0 0,5 0,8 1,1 0,5 0,8 0,7 1,5 0,7 1,1 0,9 1,0 0,8 1,0 1,5 0,8 1,3 1,0 0,7 0,9 1,2 0,9 0,9 0,6 0,8 0,8 1,2 1,0 0,8 0,8 1,1 1,0

1,0 0,7 0,6 0,6 0,7 1,0 0,7 1,5 0,9 0,7 0,8 0,9 1,3 1,0 1,2 0,8 1,1 0,7 1,0 0,6 0,8 1,0 1,1 0,7 1,0 0,8 0,7 1,0 0,6 0,8 0,5 1,2 1,0 0,7 0,9 0,9 0,9

0,7 0,3 0,2 0,2 0,4 0,3 0,6 0,3 0,4 0,4 0,4 0,3 0,6 0,4 0,5 0,4 0,4 0,3 0,5 0,2 0,3 0,4 0,6 0,3 0,5 0,4 0,3 0,7 0,2 0,5 0,3 0,5 0,7 0,5 0,3 0,3 0,4

1,3

1,3

1,2

0,9

0,9

0,5

10

T a b u l k a 6 Věková struktura osob zařazených do rekvalifikace (%) ÚP Praha Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Středočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Jihočeský kraj Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň – sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Karlovarský kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj Česká Lípa Jablonec nad N. Liberec Semily Liberecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod

do 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 let 6,0 10,0 11,5 13,6 14,8 10,6 14,6 13,2 1,8 14,3 19,6 17,9 16,1 10,7 8,9 8,9 4,9 6,1 14,6 13,4 19,5 15,9 13,4 9,8 9,0 19,6 18,6 14,7 12,4 9,6 9,0 6,1 16,9 9,6 16,9 16,9 12,4 7,3 12,4 6,2 10,5 18,4 23,7 18,4 0,0 18,4 5,3 5,3 7,7 18,2 12,4 17,7 13,4 12,4 8,1 10,0 22,7 13,1 10,8 19,3 9,1 11,9 7,4 5,7 9,5 18,9 13,4 15,4 16,9 14,4 6,0 4,5 0,0 18,9 15,1 17,0 11,3 7,5 17,0 13,2 6,7 12,2 16,7 11,1 14,4 12,2 10,0 16,7 9,9 15,3 19,7 13,9 13,1 10,6 12,8 4,0 11,6 21,1 12,6 18,9 9,5 11,1 7,4 5,8 10,3 16,8 16,3 15,8 12,7 11,0 9,4 6,8 19,3 16,7 14,4 15,4 12,1 7,4 8,2 5,9 16,8 21,5 19,6 11,2 7,5 11,2 7,5 3,7 1,0 15,7 7,8 25,5 14,7 15,7 11,8 7,8 16,0 23,1 15,2 15,0 11,9 8,1 5,7 4,3 11,1 21,0 13,6 12,3 9,9 8,6 12,3 11,1 7,3 18,8 20,6 20,6 11,5 8,5 9,1 3,6 8,4 21,4 19,5 14,0 13,5 9,0 7,4 5,5 13,6 19,7 16,1 15,7 12,0 8,7 7,9 5,4 22,5 16,9 22,5 12,7 8,5 4,2 7,0 5,6 10,3 21,2 16,4 21,2 12,1 3,0 8,5 6,1 4,8 14,5 16,0 14,4 15,4 8,5 12,3 11,9 8,3 27,1 12,5 10,4 10,4 18,8 10,4 2,1 21,3 16,0 11,7 11,7 11,7 7,4 9,6 9,6 3,1 18,6 19,4 17,1 12,4 9,3 10,9 7,0 17,0 27,7 10,6 12,8 14,9 6,4 4,3 4,3 8,2 17,0 16,1 15,1 13,8 7,8 10,8 9,4 2,2 11,2 14,6 12,4 21,3 6,7 15,7 13,5 7,9 26,3 12,6 9,1 10,8 8,2 10,2 13,2 14,7 31,7 13,5 10,2 9,0 6,3 6,3 7,5 10,2 26,9 13,2 9,9 11,2 7,2 9,2 10,7 12,3 28,2 17,3 12,3 9,6 7,4 6,5 5,5 14,6 22,1 14,2 12,0 10,4 9,1 8,8 8,2 6,3 24,6 17,8 14,8 12,7 6,0 9,3 7,3 15,5 18,9 16,0 13,3 11,4 9,3 8,8 5,5 19,6 25,2 13,1 12,0 10,4 6,2 7,3 5,3 10,9 29,7 17,2 13,1 8,2 10,0 6,0 3,3 11,5 22,4 19,0 13,6 9,8 7,9 7,9 6,8 14,0 24,0 15,9 12,8 10,3 7,8 7,8 6,2 22,8 9,7 13,8 12,4 15,9 8,3 11,0 2,1 11,0 40,2 14,6 8,5 11,0 11,0 2,4 1,2 3,6 20,6 18,5 15,9 12,4 9,5 10,6 7,3 14,3 24,2 13,5 14,3 11,7 7,6 8,5 4,5 8,6 21,3 16,7 14,7 12,6 9,1 9,7 5,7 8,2 18,3 17,9 16,7 10,3 9,6 10,3 6,6 2,5 13,5 24,9 16,9 14,3 11,8 9,3 5,5 5,1 20,1 16,4 14,6 13,5 7,7 14,6 7,7

11

55 a více 5,8 1,8 2,4 1,0 1,1 0,0 0,0 0,0 1,0 0,0 0,0 0,7 2,1 0,9 0,7 0,9 0,0 0,7 0,0 0,0 1,3 0,7 0,0 1,2 2,3 0,0 1,1 2,3 2,1 1,8 2,2 1,8 0,9 1,4 0,9 0,8 1,3 1,3 0,8 1,4 1,1 1,0 4,1 0,0 1,5 1,3 1,7 2,3 1,3 0,4

Rychnov nad K. Trutnov Královékradecký kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Zlínský kraj Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Moravskoslezský kraj celkem ČR

14,1 5,6 6,6 11,5 7,2 12,9 4,7 9,5 23,0 4,1 4,8 16,0 8,9 11,4 15,9 17,6 15,5 14,9 9,6 7,6 19,6 13,8 23,1 9,7 14,2 12,6 16,6 12,7 11,7 8,5 8,4 5,3 8,3 9,0 12,3 10,0 9,2 8,6 14,2 11,2 11,5

27,0 17,0 18,2 19,4 21,6 21,8 18,3 20,1 24,1 16,9 6,3 24,2 24,2 22,1 21,2 33,9 33,6 25,0 30,4 28,4 23,4 28,6 27,3 25,3 31,4 25,8 31,2 27,0 28,8 23,1 25,4 22,2 24,6 29,5 29,0 27,1 24,2 29,0 28,9 28,0 24,4

15,7 17,5 18,1 19,4 10,6 19,2 19,3 17,4 9,8 16,3 19,0 16,2 18,5 16,5 15,3 14,5 11,5 16,2 16,5 19,2 15,5 15,8 10,5 15,8 14,0 17,6 16,1 16,3 16,0 17,2 15,8 16,9 16,4 18,8 14,5 12,8 16,5 17,2 13,1 14,7 15,8

15,1 16,1 16,0 15,2 16,9 13,2 16,6 15,4 15,5 17,2 25,4 13,0 16,8 15,8 15,1 8,9 15,1 13,8 12,7 13,0 15,1 12,8 14,7 11,9 11,6 12,8 10,8 12,2 14,6 15,9 14,8 17,3 15,6 15,0 11,5 13,9 13,4 13,7 12,6 13,1 13,7

12

8,6 13,2 12,3 10,6 7,2 10,7 14,2 10,6 8,6 12,5 19,0 9,4 12,8 11,5 11,8 7,8 9,2 11,3 9,0 11,6 8,7 9,6 10,5 11,0 8,3 10,7 8,5 10,3 9,9 10,6 14,2 13,5 12,5 7,8 11,8 13,3 11,8 8,9 10,5 11,1 11,2

7,6 9,3 9,3 9,5 11,3 10,1 9,2 9,9 4,6 11,7 12,7 8,1 7,7 8,5 8,3 7,1 4,3 7,7 9,7 7,6 8,1 8,0 6,3 10,3 7,9 8,3 5,5 8,5 7,7 9,6 7,4 7,8 8,0 7,6 7,9 10,5 9,9 9,1 7,8 8,8 8,6

8,6 11,4 11,1 8,6 10,6 7,3 6,8 8,4 6,3 12,3 6,3 7,4 7,4 8,2 6,6 5,7 6,3 5,6 6,9 5,6 5,6 6,1 3,5 8,6 7,0 6,0 7,1 6,9 7,2 8,8 9,1 10,8 9,1 7,5 7,2 8,3 8,3 6,7 7,0 7,5 8,1

2,7 8,2 7,0 4,8 12,5 4,1 8,5 7,0 7,5 6,8 4,8 5,4 3,1 5,0 5,0 3,5 3,0 5,1 4,1 4,7 3,8 4,2 3,5 6,0 4,2 5,1 3,9 5,1 3,4 5,2 4,3 5,0 4,6 3,7 4,9 4,0 5,7 5,9 5,1 4,9 5,7

0,5 1,6 1,5 1,1 2,2 0,6 2,4 1,5 0,6 2,2 1,6 0,3 0,6 0,9 0,9 1,1 1,6 0,3 1,2 2,2 0,2 1,0 0,7 1,5 1,3 1,2 0,4 1,2 0,7 1,0 0,5 1,2 0,8 1,0 1,0 0,2 0,8 0,9 0,9 0,8 1,1

T a b u l k a 7 Věková struktura nezaměstnaných ÚP Praha Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Středočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Jihočeský kraj Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Karlovarský kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj Česká Lípa Jablonec nad N. Liberec Semily Liberecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod

do 19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 nad 55 5,3 18,3 13,6 10,6 9,3 8,5 12,4 14,4 7,6 8,1 21,2 14,8 12,2 8,9 7,9 11,8 9,8 5,3 9,8 19,3 12,8 11,0 9,4 8,4 11,7 12,3 5,1 9,2 16,9 14,8 12,2 11,2 8,8 11,8 10,5 4,7 8,3 17,7 13,8 11,5 9,7 8,8 11,0 12,2 6,9 6,8 17,5 11,6 11,6 11,1 9,9 12,3 13,6 5,7 9,9 16,4 13,8 12,2 9,9 9,1 11,0 12,3 5,4 11,2 16,0 14,4 11,6 9,8 9,2 12,9 11,2 3,7 7,3 19,2 14,8 12,0 9,5 9,4 10,9 11,9 5,0 8,1 18,4 12,8 10,5 8,5 9,0 11,7 15,6 5,4 6,8 17,3 13,6 10,1 10,7 7,0 13,2 15,0 6,4 7,4 18,3 13,4 10,1 10,1 9,2 13,4 12,8 5,5 7,4 18,0 13,0 11,0 8,8 10,3 11,9 14,4 5,2 8,4 17,8 13,8 11,5 10,1 9,1 11,9 12,2 5,3 10,1 21,2 14,7 10,9 10,1 8,9 10,2 9,4 4,5 9,6 16,4 12,4 10,5 10,6 10,0 12,7 12,0 5,8 9,0 18,4 13,9 11,6 9,1 9,9 10,0 13,2 4,8 7,1 17,7 15,1 11,7 11,0 9,3 11,6 11,3 5,3 11,3 19,2 11,1 11,2 10,1 9,1 10,9 12,5 4,4 7,3 17,4 14,3 12,4 11,4 9,8 11,4 12,2 3,9 9,3 22,1 15,1 10,9 9,9 8,2 10,4 9,8 4,2 9,1 19,1 14,0 11,3 10,3 9,3 11,0 11,2 4,7 7,7 15,0 12,7 12,1 11,2 9,2 13,6 12,9 5,4 7,8 16,7 13,0 12,0 10,9 10,3 12,3 11,5 5,3 6,7 16,8 14,3 11,1 11,3 9,8 12,5 11,7 5,9 8,8 17,3 13,1 11,7 10,5 8,5 10,9 13,7 5,4 9,0 16,8 14,6 11,6 10,7 9,1 9,8 12,7 5,7 6,9 16,4 12,6 11,1 11,5 9,4 13,3 13,0 5,9 7,4 13,8 12,4 10,8 11,7 11,7 13,3 14,1 4,7 7,5 16,3 13,5 11,4 11,2 9,9 12,3 12,5 5,5 8,9 14,7 13,5 9,5 7,9 10,7 12,8 15,1 6,9 8,9 15,9 13,8 9,8 10,2 9,9 12,8 13,0 5,7 11,6 18,1 13,6 11,6 10,3 10,3 11,2 9,9 3,5 9,9 16,5 13,6 10,4 9,8 10,2 12,2 12,2 5,0 9,2 16,7 14,8 11,3 9,7 9,3 11,9 12,6 4,4 8,2 17,0 14,0 11,1 11,4 10,6 11,7 11,9 4,2 7,7 18,1 13,6 11,1 9,8 9,0 12,2 13,2 5,3 7,3 16,3 14,4 11,4 11,1 9,9 12,4 12,7 4,6 9,4 18,3 14,8 12,4 11,4 9,5 10,4 10,6 3,4 8,3 16,6 14,8 12,1 10,4 10,4 11,4 12,0 4,0 9,7 19,5 15,4 11,7 10,3 9,3 10,2 10,2 3,8 8,6 17,5 14,6 11,6 10,6 9,7 11,4 11,8 4,1 10,0 15,7 13,2 10,6 10,2 9,9 12,2 13,1 5,1 11,3 23,8 13,6 10,4 10,0 8,3 9,8 8,9 3,8 7,5 16,3 13,8 10,3 9,9 9,1 12,5 15,1 5,5 9,0 19,4 14,5 11,1 10,9 9,5 10,4 10,9 4,2 9,1 17,9 13,7 10,5 10,1 9,2 11,6 12,8 4,9 6,9 19,0 15,2 11,4 9,4 9,7 11,8 11,7 4,9 7,5 17,5 13,0 10,7 9,7 9,4 12,7 19,1 6,0 10,4 20,6 13,5 10,0 10,1 9,6 11,0 14,6 3,8

13

Rychnov nad K. Trutnov Královékradecký kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Zlínský kraj Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Moravskoslezský kraj celkem ČR

9,6 7,9 8,2 7,3 6,7 7,6 8,2 7,5 7,0 8,4 7,5 8,4 9,2 8,3 8,1 7,5 8,3 8,3 8,3 7,0 7,0 7,8 6,0 6,7 6,7 6,8 6,9 6,7 7,2 7,9 6,3 7,0 7,0 7,0 7,8 7,6 7,2 8,7 7,0 7,5 7,8

20,6 20,0 19,6 16,9 15,6 18,8 19,5 17,8 18,3 18,9 21,3 19,4 20,7 19,6 17,5 20,1 18,5 19,1 22,1 17,7 16,5 19,4 16,6 19,4 17,8 18,2 19,9 18,8 21,2 20,2 17,7 18,2 19,0 15,9 18,9 16,3 17,1 19,6 15,8 17,0 18,0

13,6 12,9 13,8 13,0 13,6 14,1 14,3 13,8 13,9 13,7 13,8 14,1 14,5 14,1 14,3 14,9 14,2 13,4 14,3 13,1 13,0 14,1 13,7 14,0 12,7 14,0 14,6 13,9 14,0 13,5 13,1 13,9 13,6 13,3 12,2 12,6 12,3 12,9 13,7 12,9 13,7

11,4 10,6 10,8 11,8 10,9 10,9 12,1 11,4 11,9 11,3 10,5 11,6 11,2 11,4 10,7 10,9 11,3 9,6 10,1 11,4 10,5 10,6 10,3 10,6 10,5 12,1 11,2 11,0 11,4 10,6 11,1 11,9 11,3 11,5 9,9 11,5 10,8 10,1 11,6 11,1 11,1

14

9,2 9,1 9,5 10,0 10,9 10,1 10,0 10,2 9,6 9,7 9,2 10,1 10,4 10,0 10,2 10,6 9,8 9,9 9,1 10,2 10,7 10,1 11,3 9,8 10,7 10,3 10,4 10,3 10,2 9,9 11,9 10,4 10,7 10,9 10,2 12,5 11,0 10,1 11,6 11,3 10,5

9,2 8,6 9,3 10,0 10,3 9,9 9,0 9,8 10,0 10,3 9,2 9,0 9,8 9,6 9,5 9,3 9,0 9,6 9,8 10,4 9,7 9,5 10,7 9,9 10,9 10,4 10,2 10,3 9,3 9,4 9,9 9,1 9,5 10,7 10,3 11,6 10,9 10,5 10,9 10,9 9,8

10,8 11,7 11,6 13,7 13,1 11,1 10,7 12,0 10,2 11,7 11,4 10,8 11,2 11,0 12,2 11,3 10,9 12,4 11,5 12,9 13,8 11,9 13,7 11,5 11,8 10,7 11,8 11,6 11,7 10,9 12,4 12,4 11,9 12,8 11,9 12,1 12,9 11,9 12,5 12,3 11,8

15,3 18,4 16,7 17,2 18,8 17,0 16,0 17,2 18,4 15,8 17,0 15,7 12,8 15,5 17,3 15,1 17,7 17,5 14,7 17,0 18,8 16,3 17,4 17,7 18,8 17,0 14,8 17,1 14,7 16,9 17,4 17,1 16,7 17,6 18,2 15,3 17,5 16,1 16,5 16,6 12,1

4,0 5,7 4,8 4,8 5,2 4,6 4,5 4,8 5,8 4,3 4,9 4,3 3,0 4,2 4,8 4,6 4,8 5,0 4,2 5,0 4,4 4,6 4,6 4,9 4,9 5,3 3,5 4,7 3,8 5,4 5,1 4,8 4,8 4,2 5,4 3,9 4,6 3,7 4,6 4,4 5,0

T a b u l k a 8 Cílenost rekvalifikací podle věku ÚP do 19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 nad 55 Praha 1,13 0,55 0,85 1,28 1,59 1,25 1,18 0,92 0,76 Benešov 0,22 0,67 1,32 1,47 1,81 1,35 0,75 0,91 0,34 Beroun 0,50 0,32 1,14 1,22 2,07 1,89 1,15 0,80 0,47 Kladno 0,98 1,16 1,26 1,20 1,11 1,09 0,76 0,58 0,21 Kolín 2,04 0,54 1,22 1,47 1,28 0,83 1,13 0,51 0,16 Kutná Hora 1,54 1,05 2,04 1,59 0,00 1,86 0,43 0,39 0,00 Mělník 0,78 1,11 0,90 1,45 1,35 1,36 0,74 0,81 0,00 Mladá Boleslav 2,03 0,82 0,75 1,66 0,93 1,29 0,57 0,51 0,00 Nymburk 1,30 0,98 0,91 1,28 1,78 1,53 0,55 0,38 0,20 Praha - východ 0,00 1,03 1,18 1,62 1,33 0,83 1,45 0,85 0,00 Praha - západ 0,99 0,71 1,23 1,10 1,35 1,74 0,76 1,11 0,00 Příbram 1,34 0,84 1,47 1,38 1,30 1,15 0,96 0,31 0,13 Rakovník 1,57 1,17 0,97 1,72 1,08 1,08 0,62 0,40 0,40 Středočeský kraj 1,23 0,94 1,18 1,37 1,26 1,21 0,79 0,56 0,17 České Budějovice 1,91 0,79 0,98 1,41 1,20 0,83 0,80 0,63 0,16 Český Krumlov 1,75 1,31 1,58 1,07 0,71 1,12 0,59 0,31 0,16 Jindřichův Hradec 0,11 0,85 0,56 2,20 1,62 1,59 1,18 0,59 0,00 Písek 2,25 1,31 1,01 1,28 1,08 0,87 0,49 0,38 0,13 Prachatice 0,98 1,09 1,23 1,10 0,98 0,95 1,13 0,89 0,00 Strakonice 1,00 1,08 1,44 1,66 1,01 0,87 0,80 0,30 0,00 Tábor 0,90 0,97 1,29 1,28 1,36 1,10 0,71 0,56 0,31 Jihočeský kraj 1,49 1,03 1,15 1,39 1,17 0,94 0,72 0,48 0,15 Domažlice 2,92 1,13 1,77 1,05 0,76 0,46 0,51 0,43 0,00 Klatovy 1,32 1,27 1,26 1,77 1,11 0,29 0,69 0,53 0,23 Plzeň - město 0,72 0,86 1,12 1,30 1,36 0,87 0,98 1,02 0,39 Plzeň - jih 0,94 1,57 0,95 0,89 0,99 2,21 0,95 0,15 0,00 Plzeň - sever 2,37 0,95 0,80 1,01 1,09 0,81 0,98 0,76 0,19 Rokycany 0,45 1,13 1,54 1,54 1,08 0,99 0,82 0,54 0,39 Tachov 2,30 2,01 0,85 1,19 1,27 0,55 0,32 0,30 0,45 Plzeňský kraj 1,09 1,04 1,19 1,32 1,23 0,79 0,88 0,75 0,33 Cheb 0,25 0,76 1,08 1,31 2,70 0,63 1,23 0,89 0,32 Karlovy Vary 0,89 1,65 0,91 0,93 1,06 0,83 0,80 1,02 0,32 Sokolov 1,27 1,75 0,99 0,88 0,87 0,61 0,56 0,76 0,26 Karlovarský kraj 1,03 1,63 0,97 0,95 1,14 0,71 0,75 0,88 0,28 Děčín 1,34 1,69 1,17 1,09 0,99 0,80 0,55 0,44 0,20 Chomutov 1,78 1,30 1,01 1,08 0,91 0,86 0,75 0,69 0,19 Litoměřice 0,82 1,36 1,31 1,33 1,30 0,67 0,76 0,55 0,25 Louny 2,12 1,16 1,11 1,17 1,03 0,94 0,71 0,43 0,28 Most 2,09 1,38 0,89 0,97 0,91 0,65 0,70 0,50 0,24 Teplice 1,31 1,79 1,16 1,08 0,79 0,96 0,53 0,28 0,35 Ústí nad Labem 1,19 1,15 1,23 1,16 0,95 0,85 0,77 0,67 0,29 Ústecký kraj 1,63 1,37 1,09 1,10 0,97 0,80 0,68 0,53 0,24 Česká Lípa 2,28 0,62 1,05 1,17 1,56 0,84 0,90 0,16 0,80 Jablonec nad N. 0,97 1,69 1,07 0,82 1,10 1,33 0,24 0,13 0,00 Liberec 0,48 1,26 1,34 1,54 1,25 1,04 0,85 0,48 0,27 Semily 1,59 1,25 0,93 1,29 1,07 0,80 0,82 0,41 0,31 Liberecký kraj 0,95 1,19 1,22 1,40 1,25 0,99 0,84 0,45 0,35 Hradec Králové 1,19 0,96 1,18 1,46 1,10 0,99 0,87 0,56 0,47 Jičín 0,33 0,77 1,92 1,58 1,47 1,26 0,73 0,29 0,22 Náchod 0,49 0,98 1,21 1,46 1,34 0,80 1,33 0,53 0,11

15

Rychnov nad K. Trutnov Královékradecký kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Zlínský kraj Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Moravskoslezský kraj celkem ČR

1,47 0,71 0,80

1,31 0,85 0,93

1,15 1,36 1,31

1,32 1,52 1,48

0,93 1,45 1,29

0,83 1,08 1,00

0,80 0,97 0,96

0,18 0,45 0,42

0,13 0,28 0,31

1,58 1,07 1,70 0,57 1,27 3,29 0,49 0,64 1,90 0,97 1,37 1,96 2,35 1,87 1,80 1,16 1,09 2,80 1,77 3,85 1,45 2,12 1,85 2,41 1,90 1,63 1,08 1,33 0,76 1,19 1,29 1,58 1,32 1,28 0,99 2,03 1,49

1,15 1,38 1,16 0,94 1,13 1,32 0,89 0,30 1,25 1,17 1,13 1,21 1,69 1,82 1,31 1,38 1,60 1,42 1,47 1,64 1,30 1,76 1,42 1,57 1,44 1,36 1,14 1,44 1,22 1,29 1,86 1,53 1,66 1,42 1,48 1,83 1,65

1,49 0,78 1,36 1,35 1,26 0,71 1,19 1,38 1,15 1,28 1,17 1,07 0,97 0,81 1,21 1,15 1,47 1,19 1,12 0,77 1,13 1,10 1,26 1,10 1,17 1,14 1,27 1,21 1,22 1,21 1,41 1,19 1,02 1,34 1,33 0,96 1,14

1,29 1,55 1,21 1,37 1,35 1,30 1,52 2,42 1,12 1,50 1,39 1,41 0,82 1,34 1,44 1,26 1,14 1,44 1,21 1,43 1,12 1,10 1,06 0,96 1,11 1,28 1,50 1,33 1,45 1,38 1,30 1,16 1,21 1,24 1,36 1,09 1,18

1,06 0,66 1,06 1,42 1,04 0,90 1,29 2,07 0,93 1,23 1,15 1,16 0,74 0,94 1,14 0,99 1,14 0,81 0,95 0,93 1,12 0,78 1,04 0,82 1,00 0,97 1,07 1,19 1,30 1,17 0,72 1,16 1,06 1,07 0,88 0,91 0,98

0,95 1,10 1,02 1,02 1,01 0,46 1,14 1,38 0,90 0,79 0,89 0,87 0,76 0,48 0,80 0,99 0,73 0,84 0,84 0,59 1,04 0,72 0,80 0,54 0,83 0,83 1,02 0,75 0,86 0,84 0,71 0,77 0,91 0,91 0,87 0,72 0,81

0,63 0,81 0,66 0,64 0,70 0,62 1,05 0,55 0,69 0,66 0,75 0,54 0,50 0,58 0,45 0,60 0,43 0,41 0,51 0,26 0,75 0,59 0,56 0,60 0,59 0,62 0,81 0,73 0,87 0,76 0,59 0,61 0,69 0,64 0,56 0,56 0,61

0,28 0,66 0,24 0,53 0,41 0,41 0,43 0,28 0,34 0,24 0,32 0,29 0,23 0,17 0,29 0,28 0,28 0,20 0,26 0,20 0,34 0,22 0,30 0,26 0,30 0,23 0,31 0,25 0,29 0,28 0,21 0,27 0,26 0,33 0,37 0,31 0,30

0,23 0,42 0,13 0,53 0,31 0,10 0,51 0,33 0,07 0,20 0,21 0,19 0,24 0,33 0,06 0,29 0,44 0,05 0,22 0,15 0,31 0,27 0,23 0,11 0,26 0,18 0,19 0,10 0,25 0,17 0,24 0,19 0,05 0,17 0,24 0,20 0,18

1,47

1,36

1,15

1,23

1,07

0,88

0,69

0,47

0,22

16

T a b u l k a 9 Vzdělanostní struktura osob v rekvalifikacích (%) ÚP Praha Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Středočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Jihočeský kraj Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Karlovarský kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj Česká Lípa Jablonec nad N. Liberec Semily Liberecký kraj Hradec Králové Jičín

celkem 519 56 82 720 177 38 209 176 201 53 90 274 190 2266 564 107 102 420 81 165 379 1818 71 165 708 48 94 129 47 1262 89 342 334 765 813 1439 687 914 1819 632 1360 7664 145 82 717 223 1167 564 237

ÚSO ÚSV vyšší vědecká bez SŠ bez vyučen s VŠ ZŠ vyučen (gymná SOŠ s vzdělání výchova vzdělání maturity maturitou zium) maturitou 0,2 11,6 21,6 2,1 8,7 8,5 36,4 1,0 9,8 0,2 0,0 5,4 33,9 1,8 5,4 10,7 37,5 1,8 3,6 0,0 0,0 4,9 24,4 4,9 4,9 12,2 45,1 0,0 3,7 0,0 0,3 15,3 34,9 4,0 7,6 7,9 26,1 1,5 2,4 0,0 0,0 25,4 33,3 1,1 2,8 7,9 24,9 1,1 3,4 0,0 0,0 28,9 50,0 2,6 0,0 2,6 13,2 0,0 2,6 0,0 0,0 14,8 34,9 1,4 8,6 8,1 30,1 0,0 1,9 0,0 0,0 27,8 36,9 4,5 6,8 4,5 15,9 0,6 2,8 0,0 0,0 8,5 30,3 3,0 6,5 5,5 42,3 0,5 3,0 0,5 0,0 1,9 26,4 1,9 5,7 15,1 35,8 3,8 5,7 3,8 0,0 7,8 24,4 5,6 5,6 16,7 33,3 0,0 6,7 0,0 0,4 16,4 31,4 1,5 6,9 6,9 32,5 0,7 3,3 0,0 1,1 23,2 34,7 2,6 5,3 5,3 25,3 1,1 1,6 0,0 0,2 16,2 33,3 3,0 6,5 7,8 29,0 1,0 2,9 0,1 1,6 16,3 24,8 4,1 7,6 9,8 30,7 0,7 4,4 0,0 0,0 26,2 34,6 1,9 8,4 9,3 16,8 0,0 1,9 0,9 0,0 7,8 35,3 3,9 7,8 3,9 37,3 1,0 2,9 0,0 0,5 11,9 24,3 4,5 9,0 6,0 37,1 2,4 4,3 0,0 0,0 13,6 29,6 1,2 6,2 9,9 37,0 0,0 2,5 0,0 0,0 6,7 29,1 1,2 9,7 7,3 39,4 3,0 3,6 0,0 1,6 8,4 24,3 1,1 9,2 5,0 45,4 0,5 4,5 0,0 0,9 12,8 26,3 3,0 8,5 7,3 35,9 1,2 4,0 0,1 0,0 35,2 18,3 15,5 4,2 2,8 21,1 0,0 2,8 0,0 0,0 30,3 24,8 1,8 3,6 7,9 28,5 0,6 2,4 0,0 0,0 10,6 24,6 2,0 6,5 6,4 41,2 0,3 8,3 0,1 0,0 0,0 25,0 4,2 6,3 6,3 50,0 0,0 8,3 0,0 0,0 12,8 20,2 3,2 7,4 5,3 48,9 0,0 2,1 0,0 0,0 7,0 31,0 2,3 9,3 10,9 32,6 0,8 6,2 0,0 2,1 34,0 40,4 0,0 0,0 4,3 17,0 2,1 0,0 0,0 0,1 14,8 25,2 2,9 6,1 6,7 37,6 0,4 6,3 0,1 0,0 28,1 37,1 0,0 7,9 1,1 25,8 0,0 0,0 0,0 0,0 14,3 27,8 3,2 3,5 7,0 40,1 0,6 3,5 0,0 0,6 9,6 42,8 5,4 5,4 4,8 29,9 0,0 1,5 0,0 0,3 13,9 35,4 3,8 4,8 5,4 34,0 0,3 2,2 0,0 0,0 16,9 31,6 3,8 9,2 6,3 29,9 0,5 1,8 0,0 0,6 27,2 44,4 3,0 4,9 4,6 14,4 0,1 0,8 0,1 0,1 14,1 32,3 2,8 8,3 9,9 29,3 0,3 2,6 0,3 0,0 21,3 39,5 4,2 5,8 4,3 22,2 0,7 2,1 0,0 0,1 19,6 35,1 2,4 7,6 6,1 26,9 0,3 1,9 0,1 0,0 13,3 35,3 4,9 6,3 8,7 29,0 0,3 2,2 0,0 0,1 22,8 32,9 3,0 7,9 4,7 26,1 0,2 2,0 0,1 0,2 20,5 36,4 3,2 7,1 5,9 24,5 0,3 1,8 0,1 0,0 21,4 20,7 1,4 2,1 15,9 35,2 0,0 3,4 0,0 0,0 8,5 12,2 3,7 6,1 3,7 54,9 3,7 7,3 0,0 0,1 8,9 20,6 2,0 6,4 7,1 42,3 0,4 12,0 0,1 0,0 14,8 24,2 2,2 7,6 13,0 33,2 3,6 1,3 0,0 0,1 11,6 20,7 2,1 6,1 9,1 40,5 1,2 8,6 0,1 0,0 6,9 27,5 3,2 10,6 8,2 33,9 2,1 7,4 0,2 0,4 3,8 38,0 2,1 5,9 9,3 35,0 2,5 3,0 0,0

17

Náchod Rychnov nad K. Trutnov Královékradecký kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Zlínský kraj Bruntál Frýdek -Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Moravskoslezský kraj celkem ČR

274 185 952 2212

0,0 0,0 0,1 0,1

9,5 5,9 14,1 9,9

35,0 21,1 43,2 35,8

2,9 5,4 1,8 2,6

4,7 8,1 5,3 6,9

8,0 5,9 4,3 6,4

32,5 43,8 27,5 31,9

2,2 3,8 0,9 1,8

5,1 5,4 2,8 4,5

0,0 0,5 0,0 0,1

547 320 317 295 1479 174 367 63 594 649 1847 458 830 304 585 1293 447 496 4413 143 1473 542 2062 565 4785 444 668 1042 658 2812 786 2276 2240 1309 1371 2565 10547

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,2 0,2 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,4 0,2 0,1

7,1 1,3 8,5 7,8 6,3 16,1 6,8 3,2 8,2 3,5 6,9 13,5 18,7 11,8 9,4 6,7 6,3 5,8 10,2 14,0 9,0 12,4 19,2 3,4 13,2 4,1 11,5 6,0 8,1 7,5 12,5 10,1 15,9 15,1 9,9 17,8 14,0

29,3 14,4 31,5 31,2 26,9 13,8 28,9 28,6 29,1 30,7 28,2 36,9 18,0 23,4 32,0 37,9 27,5 27,6 30,0 42,0 25,4 30,1 32,0 23,5 29,0 21,8 34,0 26,3 26,9 27,6 37,9 36,3 34,2 31,5 28,9 29,7 32,8

3,3 2,2 1,6 2,4 2,5 0,6 1,9 7,9 1,2 2,3 1,9 1,3 1,2 1,0 0,3 2,0 1,3 2,2 1,5 7,7 2,6 1,7 2,9 3,2 2,8 1,6 1,5 1,6 0,8 1,4 2,8 1,2 3,0 2,2 2,1 1,6 2,0

10,2 5,6 7,3 6,1 7,8 9,2 6,3 4,8 8,9 10,5 8,8 6,3 8,0 7,2 11,1 9,3 11,0 5,8 8,6 7,0 9,2 10,7 8,2 7,6 8,7 9,2 13,3 11,6 7,8 10,7 6,0 9,2 10,0 7,0 10,6 8,6 8,9

6,8 12,8 9,8 6,1 8,6 10,3 10,1 7,9 7,1 7,6 8,2 5,9 9,8 14,1 9,2 5,3 14,1 11,3 8,9 1,4 9,6 5,9 6,0 9,7 7,4 7,4 4,9 9,4 8,7 7,9 8,3 6,2 9,5 7,3 9,3 8,9 8,3

37,1 55,3 35,3 41,7 41,6 44,3 37,9 34,9 39,1 38,5 39,0 30,3 30,5 32,2 32,5 32,6 31,8 41,9 32,9 25,2 33,0 29,3 27,6 42,8 31,2 45,5 30,2 39,3 36,2 37,4 27,9 30,9 23,1 29,2 32,7 24,2 27,4

1,6 1,9 0,6 1,4 1,4 2,3 0,5 1,6 1,5 2,9 1,9 1,3 2,9 2,6 1,9 1,4 1,8 2,8 2,0 2,8 2,0 3,9 0,7 4,4 2,0 5,4 1,0 1,8 1,7 2,2 1,7 1,3 0,4 2,2 1,1 1,1 1,2

4,6 6,6 5,0 3,4 4,9 3,4 7,4 11,1 4,7 4,0 5,1 4,4 11,0 7,6 3,6 4,1 6,0 2,4 5,6 0,0 9,0 6,1 3,2 5,3 5,5 4,7 3,3 3,8 9,9 5,3 3,1 4,6 3,8 5,5 5,0 7,8 5,3

0,0 0,0 0,3 0,0 0,1 0,0 0,3 0,0 0,2 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,0 0,0 0,1 0,0 0,3 0,0 0,0 0,0 0,1 0,2 0,1 0,0 0,2 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0

43556

0,1 13,5

31,3

2,4

8,1

7,6

31,0

1,3 4,6

0,1

18

T a b u l k a 10 Vzdělanostní struktura osob v nezaměstnanosti ÚSO ÚSV SOŠ vyšší bez SŠ bez vyučen s ÚP celkem ZŠ vyučen (gymná s maturi- vzdělání vzdělání maturity maturitou zium) tou Praha 21632 0,5 21,3 32,1 3,5 4,8 5,0 21,8 1,3 Benešov 1576 0,4 18,1 43,6 3,7 3,9 6,2 19,1 1,1 Beroun 1769 0,6 32,8 36,0 3,4 3,3 3,5 16,4 1,0 Kladno 7303 6,5 37,9 31,5 4,3 2,7 2,8 11,3 0,7 Kolín 4322 0,5 32,7 38,4 5,2 3,2 3,2 13,7 0,8 Kutná Hora 3877 0,3 27,6 43,4 3,3 3,3 3,5 14,6 1,0 Mělník 3569 1,0 41,6 36,1 3,0 2,2 3,3 11,0 0,3 Mladá Boleslav 2350 0,1 41,0 36,9 2,1 2,4 3,3 10,6 0,9 Nymburk 3775 0,3 27,5 43,4 2,9 3,5 3,1 15,3 0,9 Praha - východ 1362 1,0 25,6 33,8 7,5 4,3 4,7 16,6 1,0 Praha - západ 1001 0,5 26,9 39,2 3,3 3,8 3,8 17,1 1,1 Příbram 4684 0,2 25,0 47,1 2,1 3,6 3,6 15,5 0,9 Rakovník 2231 0,3 34,5 40,0 3,0 2,2 2,7 13,7 1,1 Středočeský kraj 37819 1,6 32,2 38,9 3,6 3,1 3,4 13,8 0,8 České Budějovice 4269 0,4 25,6 33,0 5,6 3,8 5,0 18,8 1,4 Český Krumlov 2943 0,2 41,4 37,4 3,1 2,0 3,0 10,6 0,5 Jindřichův Hradec 2560 0,4 29,9 42,5 3,8 2,3 5,0 13,4 0,5 Písek 2502 0,4 25,6 40,9 2,7 2,9 3,8 18,9 1,2 Prachatice 1711 1,5 31,9 40,0 4,5 1,8 3,0 13,9 0,6 Strakonice 2370 0,3 24,9 42,0 2,7 2,6 5,7 18,1 0,6 Tábor 2807 1,7 21,6 38,7 3,0 3,8 5,5 19,8 1,2 Jihočeský kraj 19162 0,7 28,5 38,5 3,8 2,9 4,5 16,4 0,9 Domažlice 1400 0,9 38,6 36,4 4,6 1,9 2,0 13,1 0,1 Klatovy 2957 0,1 30,5 41,0 2,7 2,8 3,7 14,5 0,8 Plzeň – město 6224 1,0 30,6 35,3 2,2 3,3 3,2 19,2 0,5 Plzeň – jih 1620 0,0 31,0 41,7 3,5 3,1 3,6 14,6 0,3 Plzeň – sever 2140 0,4 30,4 43,8 3,3 2,3 2,6 15,2 0,2 Rokycany 1704 0,2 32,5 40,0 2,5 2,8 3,8 15,1 0,5 Tachov 2535 0,8 43,7 36,9 2,2 2,3 1,7 9,9 0,2 Plzeňský kraj 18580 0,6 33,2 38,5 2,7 2,8 3,0 15,5 0,4 Cheb 2517 0,9 41,1 36,5 3,1 1,5 2,1 12,6 0,3 Karlovy Vary 6111 0,9 45,1 32,7 3,1 2,2 2,2 12,2 0,2 Sokolov 5434 16,3 40,3 27,5 3,1 1,1 1,6 9,3 0,1 Karlovarský kraj 14062 6,9 42,5 31,4 3,1 1,7 1,9 11,2 0,2 Děčín 8979 0,2 44,0 36,7 3,9 1,7 2,2 10,2 0,2 Chomutov 10901 1,0 46,5 35,8 3,0 2,4 2,1 8,2 0,2 Litoměřice 7633 0,7 32,9 42,9 2,8 2,8 4,2 11,7 0,4 Louny 7521 0,9 41,6 37,6 3,6 2,6 2,4 9,7 0,3 Most 13204 0,1 41,8 39,2 1,8 2,0 3,4 10,2 0,2 Teplice 10581 0,1 48,6 33,7 2,7 2,2 1,8 9,5 0,2 Ústí nad Labem 8901 0,8 45,1 31,4 4,0 1,7 3,4 11,5 0,3 Ústecký kraj 67720 0,5 43,3 36,7 3,0 2,2 2,7 10,1 0,2 Česká Lípa 4273 0,4 40,9 36,2 4,0 1,7 2,0 12,9 0,4 Jablonec nad N. 2760 1,7 32,7 36,7 3,2 3,2 2,7 15,9 0,8 Liberec 6487 1,4 34,5 38,2 2,9 2,8 2,3 14,4 0,4 Semily 2467 0,4 25,4 43,3 3,1 4,7 3,6 15,7 1,3 Liberecký kraj 15987 1,0 34,5 38,2 3,3 2,9 2,5 14,4 0,6 Hradec Králové 5190 0,4 27,6 37,3 3,5 4,0 5,7 16,0 0,8

19

VŠ 9,3 4,0 2,7 2,3 2,2 2,8 1,5 2,7 2,9 5,0 4,3 2,0 2,6 2,6 6,4 1,8 2,3 3,5 2,8 3,2 4,6 3,8 2,4 3,8 4,7 2,2 1,8 2,6 2,2 3,3 1,7 1,3 0,6 1,1 1,0 0,8 1,5 1,4 1,1 1,2 1,9 1,2 1,5 3,1 3,2 2,6 2,6 4,5

vědecká výchova 0,2 0,0 0,3 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1 0,5 0,1 0,0 0,0 0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,1 0,1 0,0 0,0 0,1 0,0 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,1 0,1

Jičín 2356 Náchod 3231 Rychnov nad K. 2023 Trutnov 4633 Královékradecký 17433 kraj Chrudim 4531 Pardubice 4579 Svitavy 5641 Ústí nad Orlicí 5160 Pardubický kraj 19911 Havlíčkův Brod 2571 Jihlava 3305 Pelhřimov 1373 Třebíč 6599 Žďár nad Sázavou 4348 Vysočina 18196 Blansko 3880 Brno - město 16934 Brno -venkov 5516 Břeclav 6654 Hodonín 10877 Vyškov 3948 Znojmo 7330 Jihomoravský kraj 55139 Jeseník 3173 Olomouc 12940 Prostějov 5150 Přerov 8247 Šumperk 7705 Olomoucký kraj 37215 Kroměříž 4957 Uherské Hradiště 5318 Vsetín 7410 Zlín 7156 Zlínský kraj 24841 Bruntál 8622 Frýdek -Místek 14629 Karviná 25225 Nový Jičín 10013 Opava 10149 Ostrava 25588 Moravskoslezský 94226 kraj celkem ČR 461923

0,4 0,1 0,7 0,3 0,3

31,2 33,3 27,6 29,5 29,6

38,4 37,3 40,9 45,0 39,9

2,8 4,0 4,0 2,3 3,3

3,8 3,1 2,7 3,2 3,5

3,9 3,8 3,6 3,2 4,2

15,4 14,4 16,9 13,7 15,1

0,9 0,9 0,7 0,8 0,8

3,1 3,1 2,8 2,0 3,2

0,0 0,0 0,2 0,0 0,1

1,1 0,2 0,2 0,4 0,5 0,1 0,2 0,3 0,1 0,1 0,1 0,0 0,2 0,1 0,2 0,1 0,1 0,2 0,1 1,5 0,1 2,3 0,4 0,1 0,6 0,4 0,1 0,2 0,0 0,2 0,4 0,1 0,1 0,3 0,5 0,5 0,3

26,6 26,8 25,9 30,3 27,4 24,1 26,8 18,6 20,9 17,2 21,4 25,2 30,7 26,9 31,6 24,6 27,2 31,3 28,7 31,6 26,2 23,2 28,8 28,1 27,2 21,5 21,4 22,7 21,7 21,9 35,2 21,8 34,8 28,9 27,3 37,0 32,0

45,3 39,6 48,3 38,8 43,1 41,7 41,5 43,6 49,0 49,6 46,3 43,8 32,5 42,8 45,0 45,8 43,9 47,6 41,3 45,0 42,3 44,8 40,6 44,2 42,9 45,7 47,3 46,1 43,4 45,5 42,8 47,1 41,7 43,8 44,7 39,0 42,4

4,0 2,9 2,6 3,5 3,2 1,9 2,2 6,5 2,0 2,3 2,4 2,0 2,1 2,8 1,7 4,1 2,4 1,9 2,5 4,0 2,9 2,7 2,8 3,2 3,0 3,2 2,5 2,4 3,0 2,8 3,2 2,1 4,2 3,3 3,1 2,4 3,1

2,8 3,7 3,1 3,0 3,2 3,6 3,3 3,6 3,2 4,2 3,5 3,5 4,3 4,2 3,3 2,3 3,4 2,7 3,4 2,4 3,9 2,7 2,8 2,7 3,1 2,7 2,8 3,9 4,5 3,6 3,0 3,6 3,2 3,0 3,5 3,3 3,3

4,4 3,3 3,1 4,4 3,8 4,7 3,1 5,2 4,4 4,5 4,3 4,8 4,1 4,9 3,5 5,1 4,0 2,6 4,1 3,2 4,5 4,5 4,3 3,8 4,2 3,4 5,8 5,0 4,2 4,6 2,7 5,3 5,0 4,1 4,5 3,8 4,3

13,2 17,8 13,9 16,5 15,3 19,5 18,3 16,5 16,6 17,4 17,5 16,4 18,0 14,3 12,2 15,3 14,7 11,9 15,3 10,1 15,1 15,7 15,9 14,2 14,7 19,0 15,7 16,3 18,4 17,3 11,1 15,9 9,2 13,0 13,1 10,5 11,6

0,7 0,6 0,9 0,7 0,7 1,6 1,0 1,2 0,7 1,3 1,1 0,7 0,8 0,4 0,5 0,5 0,7 0,3 0,6 0,3 0,7 0,9 0,6 0,9 0,7 1,2 0,7 0,5 0,8 0,8 0,4 0,6 0,2 0,7 0,4 0,3 0,4

1,9 4,8 2,1 2,3 2,7 2,8 3,4 4,4 2,8 3,3 3,2 3,6 7,1 3,6 1,9 2,1 3,3 1,5 3,9 1,7 4,1 3,2 3,6 2,5 3,3 2,7 3,7 2,9 3,9 3,3 1,2 3,5 1,7 2,8 2,9 3,3 2,6

0,0 0,2 0,0 0,0 0,1 0,0 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,0 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,1 0,0 0,1 0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,7 31,4

40,2

3,0

3,1

3,8

14,0

0,6 3,1

0,1

20

T a b u l k a 11 Cílenost rekvalifikací podle vzdělání ÚP

bez SŠ bez vyučen s ÚSV ZŠ vyučen vzdělání maturity maturitou gymnázium

Praha Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Středočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Jihočeský kraj Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih X Plzeň - sever Rokycany Tachov Plzeňský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov Karlovarský kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Ústecký kraj Česká Lípa Jablonec nad N. Liberec Semily Liberecký kraj Hradec Králové Jičín

0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,7 3,9 0,1 4,0 0,0 0,0 1,1 0,0 0,0 0,9 1,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,6 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,6 0,2 0,0 0,4 0,0 0,2 0,3 0,0 0,0 0,1 0,0 0,1 0,0 1,0

0,5 0,3 0,1 0,4 0,8 1,0 0,4 0,7 0,3 0,1 0,3 0,7 0,7 0,5 0,6 0,6 0,3 0,5 0,4 0,3 0,4 0,4 0,9 1,0 0,3 0,0 0,4 0,2 0,8 0,4 0,7 0,3 0,2 0,3 0,4 0,6 0,4 0,5 0,5 0,3 0,5 0,5 0,5 0,3 0,3 0,6 0,3 0,3 0,1

0,7 0,8 0,7 1,1 0,9 1,2 1,0 1,0 0,7 0,8 0,6 0,7 0,9 0,9 0,8 0,9 0,8 0,6 0,7 0,7 0,6 0,7 0,5 0,6 0,7 0,6 0,5 0,8 1,1 0,7 1,0 0,8 1,6 1,1 0,9 1,2 0,8 1,1 0,9 1,0 1,0 1,0 0,6 0,3 0,5 0,6 0,5 0,7 1,0

0,6 0,5 1,4 0,9 0,2 0,8 0,5 2,2 1,0 0,3 1,7 0,7 0,9 0,9 0,7 0,6 1,0 1,7 0,3 0,4 0,4 0,8 3,4 0,7 0,9 1,2 1,0 0,9 0,0 1,0 0,0 1,0 1,7 1,2 1,0 1,0 1,0 1,2 1,3 1,8 0,8 1,1 0,3 1,2 0,7 0,7 0,6 0,9 0,8

1,8 1,4 1,5 2,8 0,9 0,0 3,9 2,8 1,8 1,3 1,5 1,9 2,4 2,1 2,0 4,1 3,5 3,1 3,4 3,7 2,4 2,9 2,2 1,3 1,9 2,0 3,3 3,4 0,0 2,2 5,2 1,6 4,7 2,9 5,5 2,1 2,9 2,2 3,7 2,8 4,7 3,2 1,2 1,9 2,3 1,6 2,1 2,6 1,6

21

1,7 1,7 3,5 2,8 2,5 0,8 2,5 1,4 1,8 3,2 4,4 1,9 2,0 2,3 1,9 3,1 0,8 1,6 3,3 1,3 0,9 1,6 1,4 2,1 2,0 1,7 2,1 2,8 2,5 2,2 0,5 3,2 3,1 2,8 2,9 2,2 2,4 1,8 1,8 5,0 1,4 2,2 8,0 1,4 3,1 3,6 3,7 1,4 2,4

ÚSO vyšší vědecká SOŠ s VŠ vzdělání výchova maturitou 1,7 0,8 1,1 0,8 2,0 1,6 0,9 X 2,7 0,0 1,4 0,0 2,3 2,1 1,0 0,0 1,8 1,4 1,6 0,0 0,9 0,0 0,9 0,0 2,7 0,0 1,3 0,0 1,5 0,6 1,1 0,0 2,8 0,6 1,0 9,4 2,2 4,0 1,1 7,3 2,0 0,0 1,6 0,0 2,1 0,9 1,6 0,0 1,8 0,9 0,6 X 2,1 1,2 1,1 1,4 1,6 0,5 0,7 0,0 1,6 0,0 1,0 13,8 2,8 1,9 1,3 X 2,0 2,0 1,2 X 2,7 0,0 0,9 X 2,2 4,8 1,1 0,0 2,3 0,4 1,0 0,0 2,2 1,3 1,1 1,5 1,6 0,0 1,2 X 2,0 0,7 0,6 0,0 2,2 0,6 1,8 1,5 3,4 0,0 3,8 X 3,2 0,0 1,2 X 2,2 1,5 2,3 0,0 1,7 10,8 0,0 0,0 2,4 0,9 1,9 1,3 2,0 0,0 0,0 0,0 3,3 3,0 2,6 0,0 3,2 0,0 2,6 0,0 3,0 1,7 2,0 0,0 2,9 2,8 1,9 X 1,8 0,6 0,9 1,5 2,5 0,7 1,7 22,2 2,3 2,5 1,5 0,0 2,6 1,4 1,8 2,4 3,0 1,9 1,9 0,0 2,3 0,7 1,1 13,1 2,4 1,3 1,5 3,5 2,7 0,0 2,2 0,0 3,4 4,4 2,4 0,0 2,9 1,1 3,8 3,0 2,1 2,8 0,5 0,0 2,8 2,0 3,3 1,5 2,1 2,8 1,6 1,3 2,3 2,7 0,9 X

Náchod Rychnov nad K. Trutnov Královékradecký kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Vysočina Blansko X Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Zlínský kraj Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Moravskoslezský kraj celkem ČR

0,0 0,0 0,4 0,3

0,3 0,2 0,5 0,3

0,9 0,5 1,0 0,9

0,7 1,4 0,8 0,8

1,5 3,0 1,6 2,0

2,1 1,6 1,3 1,5

2,3 2,6 2,0 2,1

2,4 5,5 1,2 2,2

1,6 2,0 1,4 1,4

0,0 2,7 0,0 1,2

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,3 0,0 0,3 0,3 0,2 0,7 0,3 0,2 0,4 0,2 0,3 0,5 0,6 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,4 0,4 0,3 0,5 0,7 0,1 0,5 0,2 0,5 0,3 0,4 0,3 0,4 0,5 0,5 0,5 0,4 0,5 0,4

0,6 0,4 0,7 0,8 0,6 0,3 0,7 0,7 0,6 0,6 0,6 0,8 0,6 0,5 0,7 0,8 0,6 0,6 0,7 0,9 0,6 0,7 0,8 0,5 0,7 0,5 0,7 0,6 0,6 0,6 0,9 0,8 0,8 0,7 0,6 0,8 0,8

0,8 0,7 0,6 0,7 0,8 0,3 0,9 1,2 0,6 1,0 0,8 0,7 0,6 0,4 0,2 0,5 0,6 1,1 0,6 1,9 0,9 0,6 1,0 1,0 0,9 0,5 0,6 0,7 0,3 0,5 0,9 0,6 0,7 0,7 0,7 0,6 0,7

3,6 1,5 2,3 2,0 2,5 2,6 1,9 1,3 2,8 2,5 2,5 1,8 1,9 1,7 3,4 4,1 3,2 2,2 2,5 2,9 2,4 3,9 2,9 2,8 2,8 3,4 4,8 3,0 1,7 3,0 2,0 2,6 3,1 2,3 3,0 2,6 2,7

1,5 3,9 3,2 1,4 2,3 2,2 3,2 1,5 1,6 1,7 1,9 1,2 2,4 2,9 2,6 1,0 3,5 4,4 2,1 0,4 2,2 1,3 1,4 2,6 1,8 2,2 0,9 1,9 2,1 1,7 3,0 1,2 1,9 1,8 2,1 2,3 1,9

2,8 3,1 2,5 2,5 2,7 2,3 2,1 2,1 2,3 2,2 2,2 1,9 1,7 2,3 2,7 2,1 2,2 3,5 2,2 2,5 2,2 1,9 1,7 3,0 2,1 2,4 1,9 2,4 2,0 2,2 2,5 1,9 2,5 2,2 2,5 2,3 2,4

2,5 3,2 0,7 1,9 2,0 1,4 0,5 1,4 2,0 2,2 1,8 1,9 3,8 6,0 4,0 2,8 2,5 9,0 3,5 8,1 2,7 4,3 1,1 4,8 2,6 4,6 1,5 3,4 2,2 2,9 3,9 2,0 1,8 3,3 2,7 3,7 3,0

2,4 1,4 2,4 1,4 1,8 1,2 X 2,2 2,5 1,7 1,2 1,6 1,2 1,5 2,1 1,9 2,0 1,8 1,6 1,4 0,0 2,2 1,9 0,9 2,1 1,6 1,7 0,9 1,3 2,5 1,6 2,6 1,3 2,2 2,0 1,7 2,4 2,0

0,0 0,0 8,9 0,0 0,9 1,8 0,0 2,2 0,0 1,3 0,0 0,0 0,0 0,0 3,0 0,0 0,0 1,0 0,0 1,5 0,0 0,5 0,0 0,8 1,4 1,3 0,0 2,2 1,3 0,0 0,7 2,3 0,0 0,0 1,7 1,1

0,2 0,4

0,8

0,8

2,6

2,0

2,2

2,1

1,5

1,1

0,6 0,0 0,0 1,6 4,4 0,0 0,8 0,0 0,0 0,0 0,2 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,7 0,5 0,4

Pozn. X - žádný nezaměstnaný s uvedeným stupněm vzdělání

22

Příloha 3 ke kapitole 2.2 Cílenost a účinky programů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Břeclav v roce 2001 ČÁST 1: CÍLENOST PROGRAMŮ APZ V OKRESE BŘECLAV Sekce 1A Struktura dlouhodobé nezaměstnanosti v okrese Břeclav (1. 2. 2001) Tabulka 1A1 Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti podle věku a pohlaví Tabulka 1A2 Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti podle vzdělání Tabulka 1A3 Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti podle zdravotního stavu Tabulka 1A4 Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti podle rodinného statusu Tabulka 1A5 Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti podle počtu nezaopatřených dětí Tabulka 1A6 Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti podle velikosti sídla Tabulka 1A7 Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti podle profese Sekce 1B Struktura realizované APZ Tabulka 1B1a Cílenost podle pohlaví a věku Tabulka 1B1b Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v APZ - pohlaví a věk Tabulka 1B2a Cílenost podle dosaženého vzdělání Tabulka 1B2b Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v APZ - dosažené vzdělání Tabulka 1B3a Cílenost podle zdravotního stavu Tabulka 1B3b Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v APZ - zdravotní stav Tabulka 1B4a Cílenost podle rodinného statusu Tabulka 1B4b Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v APZ - rodinný status Tabulka 1B5a Cílenost podle počtu dětí Tabulka 1B5b Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v APZ - počet dětí Tabulka 1B6a Cílenost podle velikosti bydliště Tabulka 1B6b Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v APZ - velikost bydliště Tabulka 1B7 Cílenost - délka nezaměstnanosti Tabulka 1B8 Cílenost - odvětvová klasifikace ekonomických činností Sekce 1C Struktura jednotlivých programů Tabulka 1C1 Cílenost podle pohlaví Tabulka 1C2 Cílenost podle věku Tabulka 1C3 Cílenost podle vzdělání Tabulka 1C4 Cílenost podle zdravotního stavu Tabulka 1C5 Cílenost podle rodinného statusu Tabulka 1C6 Cílenost podle počtu dětí Tabulka 1C7 Cílenost podle velikosti bydliště Tabulka 1C8 Cílenost podle délky nezaměstnanosti

1

ČÁST 2 EFEKTY PROGRAMŮ APZ Sekce 2A Efekty na nezaměstnanost po 12 měsících Tabulka 2A1 Čistý efekt podle pohlaví Tabulka 2A2 Čistý efekt podle věku Tabulka 2A3 Čistý efekt podle dosaženého vzdělání Tabulka 2A4 Čistý efekt podle zdravotního stavu Tabulka 2A5 Čistý efekt podle rodinného statusu Tabulka 2A6 Čistý efekt podle počtu nezaopatřených dětí Tabulka 2A7 Čistý efekt podle velikosti bydliště Tabulka 2A8 Čistý efekt podle délky nezaměstnanosti Sekce 2B Logit regrese (rekvalifikace) Tabulka 2B1 Estimace odds ratia Tabulka 2B2 Četnosti proměnných v analýze

2

Popis tabulek ČÁST 1: CÍLENOST PROGRAMŮ APZ V OKRESE BŘECLAV

Sekce 1A: Struktura dlouhodobé nezaměstnanosti V této části příloh se zaměřujeme na riziko nezaměstnanosti delší než 1 rok (LT) pro jednotlivé skupiny nezaměstnaných. Z toho usuzujeme míru znevýhodnění a používáme k porovnání se strukturou účastníků APZ. o Absolutní čísla znamenají četnosti dlouhodobě nezaměstnaných. o V druhém řádku je procentní podíl této skupiny z celkového počtu nezaměstnaných. (Porovnáváme tak četnosti programů s četnostmi dlouhodobé nezaměstnanosti a její dynamiku podle vybraných indikátorů popisujících nezaměstnanost.) Sekce 1B: Struktura realizované APZ Tabulky jsou rozděleny na část „a“ a „b“, kdy první tabulka zachycuje strukturu účastníků podle vybraného ukazatele kontrolovanou pro věk. Proměnnou věk jsme volili z toho důvodu, že se ukazuje jako ústřední faktor distribuující nezaměstnanost i APZ, druhá proměnná je vyjádřením podílů účastníků APZ z dlouhodobé nezaměstnanosti. (jde o kombinaci APZ a sekce 1A) o V části „a“ jsou vyjádřeny jak absolutní četnosti účastníků programů, tak také procentní vyjádření z řádkových četností (podíly z jednotlivých věkových kategorií). o V pravém sloupci je uvedena četnost věkových kategorií celkem (sloupcová relativní četnost). o V části „b“ jsou procentně vyjádřené podíly dlouhodobě nezaměstnaných účastníků na účastnících APZ celkem. Sekce 1C: Struktura jednotlivých programů Přílohy pokračují analýzou struktury jednotlivých programů. To je z důvodu identifikace cílů, které jsou jednotlivým programům připisovány. Indikátory jsou použity ve stejné logice jako v části 1A a 1B. o V prvním řádku jsou absolutní četnosti jednotlivých programů v dané hodnotě indikátoru. o Ve druhém řádku jsou procentní četnosti tohoto programu z celkového počtu APZ v dané hodnotě. o V posledním sloupci jsou četnosti APZ, jednotlivých hodnot („Celkem“). Procenta jsou vyjádřením četnosti této hodnoty z celkového počtu APZ (viz 1B).

3

ČÁST 2: EFEKTY PROGRAMŮ APZ Sekce 2A: Efekty na nezaměstnanost po 12 měsících V této části příloh srovnáváme podíly těch uchazečů o zaměstnání, kteří jsou po jednom roce v nezaměstnanosti (stále nebo opět). Srovnání provádíme na následujících skupinách: (1) nezaměstnaní, kteří neprošli APZ, (2) všichni účastníci APZ a (3) účastníci jednotlivých programů. o Z rozdílů vyvozujeme závěry o efektech APZ (resp. jednotlivých programů) na nezaměstnanost po 12 měsících. o V prvním řádku jsou uvedeny absolutní četnosti (nezaměstnaných nebo účastníků). o Druhý řádek reprezentuje procenta těch, kteří jsou k 31. 1. 2002 v nezaměstnanosti. Sekce 2B: Logit regrese (rekvalifikace) Poslední tabulka je výstupem logit regrese. Tímto testem odhadujeme efekt rekvalifikace na nezaměstnanost, pro různé délky nezaměstnanosti. o Významná je zvýrazněná část tabulky (zejména ODDS RATIO), která vypovídá o poměru pravděpodobnosti účasti/neúčasti v rekvalifikačním kurzu na setrvání v nezaměstnanosti.

4

ČÁST 1: CÍLENOST PROGRAMŮ APZ V OKRESE BŘECLAV Sekce 1A: Struktura evidované a dlouhodobé nezaměstnanosti v okrese Břeclav (1. 2. 2001) T a b u l k a 1 A 1 Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti podle věku věk - pohlaví (riziko dlouhodobé nezaměstnanosti) 15 - 19

muži (%)

ženy (%)

9 27,3 339 33,1 216 41,9 310 51,7 423 54,4 34 34,3 1331 46,5

20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

celkem (%) 7 41,2 380 41,9 375 53,6 401 60,3 364 56,3 5 71,4 1532 53,5

16 32,0 719 37,2 591 48,6 711 56,2 787 55,2 39 36,8 2863 47,8

T a b u l k a 1 A 2 Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti podle vzdělání věk - dosažené vzdělání (riziko dlouhodobé nezaměstnanosti) 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

ZŠ (%)

SŠ (%)

16 32,0 255 53,7 196 66,2 345 64,6 355 60,7 20 46,5 1187 59,9

0 0,0 246 28,1 299 42,0 263 46,7 319 50,8 15 30,0 1142 40,4

5

MAT (%) 0 0,0 210 38,0 92 47,7 88 62,0 100 54,1 4 36,4 494 45,6

VŠ (%) 0 0,0 8 28,6 4 28,6 15 60,0 13 54,2 0 0,0 40 43,5

celkem (%) 16 32,0 719 37,2 591 48,6 711 56,2 787 55,2 39 36,8 2863 47,8

T a b u l k a 1 A 3 Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti podle zdravotního stavu věk - zdravotní stav (riziko dlouhodobé nezaměstnanosti) 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

dobrý (%)

potíže (%)

ZPS (%)

ID (%)

11 26,8 557 33,2 414 42,6 341 44,5 293 39,4 14 20,6 1630

2 40,0 93 60,8 80 77,7 116 74,4 93 68,4 1 33,3 385

3 75,0 48 73,8 48 65,8 99 80,5 94 78,3 4 80,0 296

0 0,0 15 62,5 48 73,8 154 71,3 305 73,5 20 69,0 542

celkem (%) 16 32,0 719 37,2 591 48,6 711 56,2 787 55,2 39 36,8 2863

38,2

69,2

75,9

72,4

47,8

T a b u l k a 1 A 4 Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti podle rodinného statusu věk - rodinný status (riziko dlouhodobé nezaměstnanosti) 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

bez partnera (%) 16 32,7 564 36,0 148 51,6 128 68,4 92 58,2 6 54,5 954 42,2

soužití (%)

rozvod (%)

0 0,0 109 37,3 313 43,8 381 51,1 476 51,9 23 29,9 1302 47,4

0 0,0 33 61,1 126 61,5 182 62,3 178 65,0 7 58,3 526 62,8

ovdovění (%) 0 0,0 2 100,0 3 75,0 17 51,5 33 55,9 2 50,0 57 55,9

celkem (%) 16 32,0 719 37,2 591 48,6 711 56,2 787 55,2 39 36,8 2863 47,8

T a b u l k a 1 A 5 Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti podle počtu nezaopatřených dětí věk - počet dětí (riziko dlouhodobé nezaměstnanosti) 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

žádné děti (%) 16 32,0 588 34,6 266 42,4 507 53,9 730 54,6 39 36,8 2146 45,1

1-2 děti (%) 0 0,0 129 56,1 275 54,6 167 61,6 52 63,4 0 0,0 623 57,3

6

3 a více (%) 0 0,0 2 50,0 50 58,8 37 69,8 5 83,3 0 0,0 94 63,5

celkem (%) 16 32,0 719 37,2 591 48,6 711 56,2 787 55,2 39 36,8 2863 47,8

T a b u l k a 1 A 6 Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti podle velikosti sídla věk - velikost sídla (riziko dlouhodobé nezaměstnanosti) 15 - 19

999 (%)

20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

1000-4999 (%) 1 50,0 53 27,6 50 39,7 70 51,9 82 47,4 6 37,5 262 40,7

6 24,0 301 34,8 252 45,2 306 51,9 348 52,3 17 35,4 1230 44,7

5000 a více (%) 9 39,1 365 41,7 289 54,2 335 62,0 357 60,8 16 38,1 1371 52,7

T a b u l k a 1 A 7 Riziko dlouhodobé nezaměstnanosti podle profese OKEČ - pohlaví (riziko dlouhodobé nezaměstnanosti) zemědělství, lesnictví a rybolov dobývání nerost.surovin zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod, pohostinství, ubytování doprava, pošty a telekomunikace peněžnictví a pojišťovnictví nemovitosti, služby pro podniky, vývoj a výzkum veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení školství zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ostatní veřejné osobní služby CELKEM

celkem (%) 127 43,6 12 70,6 714 46,7 204 46,6 254 43,3 122 45,9 10 47,6 158 47,2 9 47,4 15 60,0 11 30,6 4 33,3 1640 45,9

7

celkem (%) 16 32,0 719 37,2 591 48,6 711 56,2 787 55,2 39 36,8 2863 47,8

Sekce 1B: Struktura realizované APZ (kohorta v nezaměstnanosti k 1. 2. 2001) T a b u l k a 1 B 1 a Cílenost podle pohlaví a věku věk - vzdělání 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

ženy (%)

muži (%)

0 0,0 90 36,6 85 34,6 43 17,5 28 11,4 0 0,0 246 51,9

1 0,4 90 39,5 45 19,7 46 20,2 44 19,3 2 0,9 228 48,1

celkem (%) 1 0,2 180 38,0 130 27,4 89 18,8 72 15,2 2 0,4 474

T a b u l k a 1 B 1 b Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v APZ – pohlaví a věk věk 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

ženy 0 24,2 22,7 10,7 7,7 0 16,2

muži 11,1 26,5 20,8 14,8 10,4 5,9 17,1

celkem 6,3 25,5 22 12,5 9,1 5,1 16,7

T a b u l k a 1 B 2 a Cílenost podle dosaženého vzdělání věk-vzdělání 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

ZŠ (%) 1 100,0 26 14,4 8 6,2 16 18,0 21 29,2 2 100,0 74 15,6

SŠ (%)

MAT (%) 0 0,0 65 36,1 72 55,4 38 42,7 37 51,4 0 0,0 212 44,7

8

0 0,0 88 48,9 45 34,6 30 33,7 11 15,3 0 0,0 174 36,7

VŠ (%)

celkem (%) 0 0,0 4 2,2 5 3,8 5 5,6 3 4,2 0 0,0 17 3,6

1 0,2 180 38,0 130 27,4 89 18,8 72 15,2 2 0,4 474

T a b u l k a 1 B 2 b Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v APZ – dosažené vzdělání věk - dosažené vzdělání 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více celkem

ZŠ

SŠ 6,3 10,2 4,1 4,6 5,9 10,0 6,2

MAT 0,0 26,4 24,1 14,4 11,6 0,0 18,6

0,0 41,9 48,9 34,1 11,0 0,0 35,2

VŠ 0,0 50,0 125,0 33,3 23,1 0,0 42,5

celkem 6,3 25,5 22,0 12,5 9,1 5,1 16,7

T a b u l k a 1 B 3 a Cílenost podle zdravotního stavu věk - zdravotní stav 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

dobrý (%)

potíže (%)

1 100,0 149 82,8 107 82,3 65 73,0 45 62,5 1 50,0 368 77,6

ZPS (%)

0 0,0 18 10,0 10 7,7 5 5,6 5 6,9 0 0,0 38 8,0

ID (%) 0 0,0 11 6,1 10 7,7 8 9,0 5 6,9 1 50,0 35 7,4

celkem (%) 0 0,0 2 1,1 3 2,3 11 12,4 17 23,6 0 0,0 33 7,0

1 0,2 180 38,0 130 27,4 89 18,8 72 15,2 2 0,4 474

T a b u l k a 1 B 3 b Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v APZ - zdravotní stav věk - zdravotní stav 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

dobrý 9,1 26,8 25,8 19,1 15,4 7,1 22,6

potíže

ZPS

0,0 19,4 12,5 4,3 5,4 0,0 9,9

9

ID 0,0 22,9 20,8 8,1 5,3 25,0 11,8

6,3 25,2 22,0 12,5 9,2 5,1 16,6

celkem 6,3 25,5 22,0 12,5 9,1 5,1 16,7

T a b u l k a 1 B 4 a Cílenost podle rodinného statusu věk - rodinný status 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

bez partnera (%) 1 100,0 147 82,6 16 12,3 16 18,2 6 8,3 0 0,0 186 39,5

soužití (%)

rozvod (%)

0 0,0 26 14,6 89 68,5 53 60,2 53 73,6 2 100,0 223 47,3

ovdovění (%)

0 0,0 5 2,8 23 17,7 19 21,6 11 15,3 0 0,0 58 12,3

celkem (%)

0 0,0 0 0,0 2 1,5 0 0,0 2 2,8 0 0,0 4 0,8

1 0,2 180 38 130 27,4 89 18,8 72 15,2 2 0,4 474

T a b u l k a 1 B 4 b Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v APZ – rodinný status věk - rodinný status 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

bez partnera 6,3 26,1 10,8 12,5 6,5 0,0 19,5

soužití 0,0 23,9 28,4 13,9 11,1 8,7 17,1

rozvod 0,0 15,2 18,3 10,4 6,2 0,0 11,0

ovdovění 0,0 0,0 66,3 0,0 6,1 0,0 7,1

celkem 6,3 25,5 22,0 12,5 9,1 5,1 16,7

T a b u l k a 1 B 5 a Cílenost podle počtu dětí věk - počet dětí 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

bez dětí (%)

1-2 děti (%)

1 100,0 165 91,7 58 44,6 67 75,3 67 93,1 2 100,0 360 75,9

3 a více (%) 0 0,0 18 8,3 61 46,9 19 21,3 5 6,9 0 0,0 103 21,7

10

celkem (%) 0 0,0 0 0,0 11 8,5 3 3,4 0 0,0 0 0,0 14 3,0

1 0,2 183 38,4 130 27,3 89 18,7 72 15,1 2 0,4 477

T a b u l k a 1 B 5 b Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v APZ – počet dětí věk - počet dětí 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

bez dětí

1-2 děti 6,3 28,1 21,8 13,2 9,2 5,1 16,8

3 a více 0,0 14,0 22,2 11,4 9,6 0,0 16,5

celkem 0,0 0,0 22,0 8,1 0,0 0,0 14,9

6,3 25,5 22,0 12,5 9,1 5,1 16,7

T a b u l k a 1 B 6 a Cílenost podle velikosti bydliště věk - velikost bydliště 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

do 999 (%)

1000 - 4999 (%) 0 0,0 15 8,3 10 7,7 11 12,4 14 19,4 1 50,0 51 10,8

1 100,0 87 48,3 65 50,0 41 46,1 41 56,9 1 50,0 236 49,8

nad 5000 (%)

celkem (%)

0 0,0 81 45,0 55 42,3 37 41,6 17 23,6 0 0,0 190 40,1

1 0,2 183 38,4 130 27,3 89 18,7 72 15,1 2 0,4 477

T a b u l k a 1 B 6 b Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti v APZ - velikost bydliště věk - velikost bydliště 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

do 999 0,0 28,3 20,0 15,7 17,1 16,7 19,5

1000 - 4999 16,7 28,9 25,8 13,4 11,8 5,9 19,2

11

nad 5000 0,0 22,2 19,0 11,0 4,8 0,0 13,9

celkem 6,3 25,5 22,0 12,5 9,1 5,1 16,7

T a b u l k a 1 B 7 Cílenost – délka nezaměstnanosti věk - délka nezaměstnanosti 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

do 1 měsíce (%) 0 0,0 8 4,4 4 3,1 1 1,1 0 0,0 0 0,0 13 2,7

2 až 6 měsíců (%)

7 až 12 měsíců (%)

1 100,0 60 32,8 48 36,9 38 42,7 29 40,3 2 100,0 178 37,3

0 0,0 60 32,8 28 21,5 18 20,2 15 20,8 0 0,0 121 25,4

nad 1 rok (%)

celkem (%)

0 0,0 55 30,1 50 38,5 32 36,0 28 38,9 0 0,0 165 34,6

T a b u l k a 1 B 8 Cílenost - Odvětvová klasifikace ekonomických činností OKEČ

celkem (%) 19 6,5 1 0,3 119 40,5 45 15,3 50 17 15 5,1 2 0,7 35 11,9 2 0,7 4 1,4 1 0,3 1 0,3 294

zemědělství, lesnictví a rybolov dobývání nerostných surovin zpracovatelský průmysl stavebnictví obchod, pohostinství a ubytování doprava, pošty a telekomunikace peněžnictví a pojišťovnictví nemovitosti, služby pro podniky, vývoj a výzkum veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení školství zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ostatní veřejné osobní služby CELKEM

12

1 0,2 183 38,0 130 27,4 89 18,8 72 15,2 2 0,4 477

Sekce 1C: Struktura jednotlivých programu T a b u l k a 1 C 1 Cílenost podle pohlaví pohlaví ženy muži CELKEM

odb.praxe (%) 26 10,5 15 6,6 41 8,6

SVČ (%)

SÚPM (%) 18 7,3 15 6,6 33 6,9

50 20,2 27 11,8 77 16,1

REKV. (%) 137 55,2 88 38,4 225 47,2

VPP (%)

REKV. (%)

VPP (%)

17 6,9 84 36,7 101 21,2

celkem (%) 248 51,9 229 48,1 477

T a b u l k a 1 C 2 Cílenost podle věku věk 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

odb.praxe (%) 0 0,0 40 21,9 1 0,8 0 0,0 0 0,0 0 0,0 41 8,6

SVČ (%)

SÚPM (%)

0 0,0 9 4,9 13 10,0 7 7,9 4 5,6 0 0,0 33 6,9

0 0,0 34 18,6 19 14,6 11 12,4 13 18,1 0 0,0 77 16,1

1 100,0 85 46,4 81 62,3 42 47,2 16 22,2 0 0,0 225 47,2

celkem (%)

0 0,0 15 8,2 16 12,3 29 32,6 39 54,2 2 100,0 101 21,2

1 0,2 183 38,0 130 27,4 89 18,8 72 15,2 2 0,4 477

VPP (%)

celkem (%) 74 15,6 212 44,7 174 36,7 17 3,3 477

T a b u l k a 1 C 3 Cílenost podle vzdělání vzdělání základní středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vysokoškolské CELKEM

odb.praxe (%) 0 0,0 12 5,7 26 14,9 3 17,6 41 8,6

SVČ (%) 3 4,1 19 9,0 8 4,6 3 17,6 33 6,9

SÚPM (%) 13 17,6 40 18,9 23 13,2 1 5,9 77 16,1

13

REKV. (%) 16 21,6 88 41,5 111 63,8 10 58,8 225 47,2

42 56,8 53 25,0 6 3,4 0 0,0 101 21,2

T a b u l k a 1 C 4 Cílenost podle zdravotního stavu zdravotní stav dobrý potíže ZPS ID celkem

odb.praxe (%) 36 9,8 4 10,5 0 0,0 0 0,0 40 8,4

SVČ (%)

SÚPM (%)

25 6,8 1 2,6 6 17,1 1 3,0 33 7,0

60 16,3 6 15,8 4 11,4 7 21,2 77 16,2

REKV. (%) 176 47,8 21 55,3 18 51,4 8 24,2 223 47,0

VPP (%) 71 19,3 6 15,8 7 20,0 17 51,5 101 21,3

celkem (%) 368 77,6 38 8,0 35 7,4 33 7,0 474

T a b u l k a 1 C 5 Cílenost podle rodinného statusu rodinný status bez partnera soužití rozvod ovdovění CELKEM

odb.praxe (%) 39 21,0 1 0,4 0 0,0 0 0,0 40 8,5

SVČ (%) 6 3,2 24 10,8 3 5,2 0 0,0 33 7,0

SÚPM (%) 25 13,4 46 20,6 5 8,6 0 0,0 76 16,1

REKV. (%) 79 42,5 103 46,2 36 62,1 3 75,0 221 46,9

VPP (%)

SÚPM (%) 56 15,6 20 19,4 1 7,1 77 16,1

REKV. (%) 147 40,8 67 65,0 11 78,6 225 47,2

VPP (%)

37 19,9 49 22,0 14 24,1 1 25,0 101 21,4

celkem (%) 186 39,5 223 47,3 58 12,3 4 0,8 471

T a b u l k a 1 C 6 Cílenost podle počtu dětí počet dětí bez dětí 1 až 2 děti 3 a více dětí CELKEM

odb.praxe (%) 41 11,4 0 0,0 0 0,0 41 8,6

SVČ (%) 22 6,1 10 9,7 1 7,1 33 6,9

14

94 26,1 6 5,8 1 7,1 101 21,2

celkem (%) 360 75,9 103 21,7 14 3,0 477

T a b u l k a 1 C 7 Cílenost podle velikosti bydliště velikost bydliště

odb.praxe (%)

do 999 obyvatel 1000 - 4999 obyvatel nad 5000 obyvatel CELKEM

SVČ (%)

SÚPM (%)

REKV. (%)

VPP (%)

celkem (%)

4 7,8

4 7,8

6 11,8

18 35,3

19 37,3

51 10,8

19 8,1

17 7,2

38 16,1

107 45,3

55 23,3

236 49,8

18 9,5 41 8,6

12 6,3 33 6,9

33 17,4 77 16,1

100 52,6 225 47,2

27 14,2 101 21,2

190 40,1 477

VPP (%)

celkem (%) 13 2,7 178 37,3 121 25,4 165 34,6 477

T a b u l k a 1 C 8 Cílenost podle délky nezaměstnanosti délka nezaměstnanosti do 1 měsíce 2 - 6 měsíců 7 - 12 měsíců nad 1 rok CELKEM

odb.praxe (%) 2 15,4 17 9,6 14 11,6 8 4,8 41 8,6

SVČ (%)

SÚPM (%)

1 7,7 10 5,6 10 8,3 12 7,3 33 6,9

6 46,2 25 14,0 25 20,7 21 12,7 77 16,1

15

REKV. (%) 3 23,1 67 37,6 53 43,8 102 61,8 225 47,2

1 7,7 59 33,1 19 15,7 22 13,3 101 21,2

ČÁST 2: EFEKTY PROGRAMŮ APZ Sekce 2A: Efekty na nezaměstnanost po 12 měsících T a b u l k a 2 A 1 Čistý efekt podle pohlaví pohlaví/druh programu ženy muži CELKEM

evidence nezaměst. (%) 2696 56,7 2821 58,2 5517 57,7

APZ nezaměst. (%) 243 35,0 228 51,3 471 42,9

odb.praxe nezaměst. (%) 26 11,5 15 0,0 41 7,3

SVČ nezaměst. (%) 18 0,0 15 0,0 33 0,0

SÚPM nezaměst. (%) 50 8,0 27 11,1 77 9,1

REKV. nezaměst. (%) 132 49,2 87 49,4 219 49,3

VPP nezaměst. (%) 17 76,5 84 84,5 101 83,2

T a b u l k a 2 A 2 Čistý efekt podle věku věk/druh programu 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 a více CELKEM

evidence nezaměst. (%) 49 71,4 867 49,6 648 59,7 1176 66 1353 62,4 104 15,4 5517 57,7

APZ nezaměst. (%) 1 0,0 177 31,6 130 43,8 52 58,4 35 48,6 2 100,0 471 42,9

odb.praxe nezaměst. (%) 0 X 40 7,5 1 0,0 0 X 0 X 0 X 41 7,3

SVČ nezaměst. (%) 0 X 9 0,0 13 0,0 7 0,0 4 0,0 0 x 33 0,0

SÚPM nezaměst. (%) 0 X 34 14,7 19 10,5 11 0,0 13 0,0 0 x 77 9,1

REKV. nezaměst. (%) 1 0,0 79 41,8 41 50,6 29 69,0 16 31,3 0 x 219 49,3

VPP nezaměst. (%) 0 X 15 100,0 16 87,5 29 79,3 39 76,9 2 100,0 101 83,2

T a b u l k a 2 A 3 Čistý efekt podle dosaženého vzdělání vzdělání/druh programu ZŠ SŠ maturita VŠ CELKEM

evidence nezaměst. (%) 1909 68,2 2617 54,8 910 45,5 75 49,3 5511 57,8

APZ nezaměst. (%) 74 56,8 212 42,5 168 36,9 17 47,1 471 42,9

odb.praxe nezaměst. (%) 0 X 12 25,0 26 0,0 3 0,0 41 7,3

16

SVČ nezaměst. (%) 3 0,0 19 0,0 8 0,0 3 0,0 33 0,0

SÚPM nezaměst. (%) 13 15,4 40 7,5 23 8,7 1 0,0 77 9,1

REKV. nezaměst. (%) 16 43,8 88 43,2 105 52,4 10 80,0 219 49,3

VPP nezaměst. (%) 42 78,6 53 86,8 6 83,3 0 x 101 83,2

T a b u l k a 2 A 4 Čistý efekt podle zdravotního stavu zdraví/druh programu dobrý zdravotní stav potíže ZPS invalidní důchody CELKEM

evidence nezaměst. (%) 3898 52,7 518 73,7 355 70,4 716 69,0 5487 58,0

APZ nezaměst. (%) 363 39,9 38 50,0 35 54,3 33 57,6 469 43,1

odb.praxe nezaměst. (%)

SVČ nezaměst. (%)

36 2,8 4 50,0 0 X 0 X 40 7,5

SÚPM nezaměst. (%)

25 0,0 1 0,0 6 0,0 1 0,0 33 0,0

REKV. nezaměst. (%)

VPP nezaměst. (%)

60 6,7 6 16,7 4 25,0 7 14,3 77 9,1

171 46,8 21 52,4 18 66,7 8 62,5 218 49,5

71 84,5 5 83,3 6 85,7 17 76,5 84 83,2

SÚPM nezaměst. (%) 25 16,0 46 6,5 5 0,0 0 x 76 9,2

REKV. nezaměst. (%) 75 44,0 103 50,5 36 63,9 3 0,0 217 49,8

VPP nezaměst. (%) 37 91,9 49 83,7 14 57,1 1 100 101 83,2

REKV. nezaměst. (%) 141 44,7 67 53,7 11 81,8 219 49,3

VPP nezaměst. (%) 94 81,9 6 100,0 1 100,0 101 83,2

T a b u l k a 2 A 5 Čistý efekt podle rodinného statusu rodina/druh programu bez partnera soužití rozvod ovdovění CELKEM

evidence nezaměst. (%) 2072 56,3 2525 55,8 779 69,8 98 55,1 5474 58,0

APZ nezaměst. (%) 182 40,7 223 43,0 58 53,4 4 25,0 467 43,3

odb.praxe nezaměst. (%) 39 7,7 1 0,0 0 X 0 X 40 7,5

SVČ nezaměst. (%) 6 0,0 24 0,0 3 0,0 0 X 33 0,0

T a b u l k a 2 A 6 Čistý efekt podle počtu nezaopatřených dětí děti/druh programu bez dětí 1 - 2 děti 3 a více dětí CELKEM

evidence nezaměst. (%) 4399 55,9 984 63,9 134 73,9 5517 57,7

APZ nezaměst. (%) 354 41,8 103 42,7 14 71,4 471 42,9

odb.praxe nezaměst. (%) 41 7,3 0 X 0 X 41 7,3

17

SVČ nezaměst. (%) 22 0,0 10 0,0 1 0,0 33 0,0

SÚPM nezaměst. (%) 56 8,9 20 10,0 1 0,0 77 9,1

T a b u l k a 2 A 7 Čistý efekt podle velikosti bydliště velikost bydliště/druh programu 999 obyv. 1000 - 4999 nad 5000 obyv. CELKEM

evidence nezaměst. (%) 593 54,5 2514 55,9 2410 60,5 5517 57,7

APZ nezaměst. (%) 51 45,1 232 43,5 188 41,5 471 42,9

odb.praxe nezaměst. (%) 4 50,0 19 0,0 18 5,6 41 7,3

SVČ nezaměst. (%) 4 0,0 17 0,0 12 0,0 33 0,0

SÚPM nezaměst. (%) 6 0,0 38 5,3 33 15,2 77 9,1

REKV. nezaměst. (%) 18 33,3 103 50,5 98 51,0 219 49,3

VPP nezaměst. (%) 19 78,9 55 85,5 27 81,5 101 84,0

SÚPM nezaměst. (%) 31 16,1 25 0,0 21 9,5 77 9,1

REKV. nezaměst. (%) 70 28,6 51 56,9 98 60,2 219 49,3

VPP nezaměst. (%) 60 88,3 19 78,9 22 72,7 101 83,2

T a b u l k a 2 A 8 Čistý efekt podle délky nezaměstnanosti délka nezaměst./druh programu do 6 měsíců 7 - 12 měsíců nad 1 rok CELKEM

evidence nezaměst. (%) 2940 48,5 683 54,5 1894 73,2 5517 57,7

APZ nezaměst. (%) 191 42,4 119 37,0 161 47,8 471 42,2

odb.praxe nezaměst. (%) 19 15,8 14 0,0 8 0,0 41 7,3

18

SVČ nezaměst. (%) 11 0,0 10 0,0 12 0,0 33 0,0

Sekce 2B: Logit regrese T a b u l k a 2B1 Estimace odds ratia

muži VŠ ZŠ SŠ maturita ID zdraví zdravotní potíže ZPS nad 60 let 15-19 20-29 30-39 40-49 50-59 ovdovění bez partnera soužití rozvod bez dětí 1-2 děti 3 a více dětí rekvalifikace (1) rekvalifikace (0) odds ratio konstanta

12 měsíců (1) Exp(B) Sig. 0,828 0,000 0,000 1,615 0,000 0,928 0,254 0,77 0,000 0,000 0,611 0,000 1,288 0,002 1,081 0,392 0,000 1,346 0,274 0,941 0,495 1,369 0,001 1,776 0,000 1,676 0,000 0,000 1,362 0,000 0,813 0,002 1,392 0,000 0,000 0,566 0,000 1,063 0,443 0,88 0,383 1,136 0,775 1,892 0,000

do 6 měsíců (2) Exp(B) Sig. 0,834 0,000 0,000 1,479 0,000 1,035 0,695 0,811 0,040 0,000 0,673 0,000 1,094 0,515 1,013 0,94 0,000 1,922 0,048 1,081 0,539 1,313 0,036 1,812 0,000 1,805 0,000 0,003 1,302 0,024 0,903 0,289 1,214 0,114 0,000 0,451 0,000 0,844 0,195 0,433 0,002 2,31 0,187 1,627 0,016

7 - 12 měsíců (3) Exp(B) Sig. 0,914 0,283 0,004 1,68 0,003 0,998 0,989 0,864 0,436 0,127 0,718 0,019 1,114 0,619 1,283 0,338 0,063 1,385 0,668 0,939 0,801 1,03 0,91 1,646 0,046 1,577 0,08 0,058 1,521 0,093 0,984 0,939 1,521 0,087 0,008 0,587 0,006 1,091 0,643 1,588 0,14 0,63 2,521 1,181 0,646

nad 1 rok (4) Exp(B) Sig. 0,79 0,000 0,000 1,531 0,002 0,842 0,208 0,664 0,006 0,002 0,752 0,001 1,389 0,007 0,939 0,608 0,000 1,111 0,876 0,845 0,373 1,572 0,016 1,664 0,004 1,387 0,070 0,000 1,416 0,011 0,772 0,015 1,439 0,004 0,026 0,794 0,065 1,201 0,136 0,828 0,415 1,207 0,686 2,314 0,000

T a b u l k a 2B2 Četnosti proměnných v analýze četnosti muži ZŠ SŠ maturita bez partnera rozvod ovdovění bez dětí 3 a více dětí věk 15-19 věk 20-29 věk 50-59 věk nad 60 let zdravotní potíže ZPS ID ukončená rekvalifikace nezaměstnanost

(1) 2944 1983 2829 1084 2258 837 102 4759 148 50 1932 1425 106 556 390 749 217 3388

(%) 49,1 33,1 47,2 18,1 37,7 14 1,7 79,4 2,5 0,8 32,2 23,8 1,8 9,3 6,5 12,5 3,6 56,5

(2) 1412 796 1687 590 1304 311 45 2613 54 34 1213 638 67 171 94 207 70 1508

19

(%) 45,1 25,4 53,9 18,8 41,6 9,9 1,4 83,5 1,7 1,1 38,7 20,4 2,1 5,5 3 6,6 2,2 48,2

(3) 466 262 333 194 303 111 9 603 24 6 290 164 10 69 46 87 51 416

(%) 58 32,6 41,4 24,1 37,7 13,8 1,1 75 3 0,7 36,1 20,4 1,2 8,6 5,7 10,8 6,3 51,7

(3) 1066 1134 809 300 651 415 48 1543 70 10 429 623 29 316 250 455 96 1464

(%) 51,8 44,9 39,3 14,6 31,6 20,2 2,3 74,9 3,4 0,5 20,8 30,3 1,4 15,3 12,1 22,1 4,7 71,1