4 / 09
Společenství
Prázdninové Společenství 04 /09 "Více než velcí duchové, jsou Bohem spojená dobrá srdce." - A .Gratry
OBSAH: OD OTCE VÁCLAVA……………………………………………………………….2 BLAHOSLAVENÝ DOMINIK TRČKA……………………………………………4 KATOLICKÁ CHARISMATICKÁ KONFERENCE…………………………….14 STOLETÝ OREL…………………………………………………………………….17 SOUTĚŽ KRÁSY………………………………………………………………………..17
Email:
[email protected]
-1-
4 / 09
Společenství
Od otce Václava… Náboženství Milí rodiče, do konce srpna odevzdejte přihlášky svých dětí do náboženství na školní rok 2009/10 v zákristii. Stačí uvést jméno, třídu a datum narození. Vyučování bude asi stejné, v úterý a středu pro děti, jako loni. Prosím, korigujte kroužky a ostatní. Už se velmi těšíme. P. Václav Od září probíhá také katechismus pro ty, kdo budou chtít přijmout svátost křtu o Velikonocích.
Anonymní útoky Mohu Vás ubezpečit, že navzdory různým velmi sprostým a nevybíravým útokům jedince na mou osobu, anonymním emailům na různá místa po celé republice, svěřuji své působení v Havířově ochraně Panny Marie, faráře z Arsu, Vaším modlitbám a zcela se podřizuji pastýřské i apoštolské prozíravosti našeho pana biskupa, otce Františka. Věřte mi, není to lehké, když vidím u sv. přijímání někoho, kdo je už dávno mimo společenství církve, kterou špiní a hloupě podezírá, očerňuje a snaží se na sebe upozornit svou dokonalostí. Nemohl bych před Vás vystoupit, kdyby anonym kromě závisti a žárlivosti, měl fakta a sdělil skutečné nedostatky... To, co píše, rozesílá a vnucuje Vám věřícím, nemá žádný užitek, není pravda a nikomu neprospívá! S důvěrou ve Vaši modlitbu a Boží milosrdnou ochranu. Váš P. Václav Práce v Bludovicích V Bludovicích jsme kolem kostela udělali drenáže, aby voda nešla do kostela. Děkuji panu Michálkovi. Na faře se vyměnilo 29 oken a balkónové dveře, firma APS Český Těšín. Hodnota oprav je za 430tisíc. Ještě nám zůstává na běžném účtu asi 220 tis. Kč Práce u sv. Anny U sv. Anny jsme odvodnili hlavní vstup do chrámu. Děkuji všem, kdo pomáhají a přispívají svými finančními dary. BŮH ZAPLAŤ. Papež Benedikt XVI. V Havířově Všichni se těšíme na návštěvu papeže Benedikta XVI. Bohužel, ne všichni se do Brna nebo Staré Boleslavi dostaneme. Mám návrh. V neděli při návštěvě Benedikta XVI. se sejdeme na hřišti u velké obrazovky nebo za deště ve středisku Don Bosco. Společně se zúčastníme bohoslužby, posedíme u občerstvení a po modlitbě budeme prožívat společenství ve víře. Přesto připomínám, místenky do Brna jsem objednal, bude jich asi 150. Včas oznámím, kdy budou k dispozici. Prosím o modlitbu v roce zasvěceném Janu Maria Vianney, faráři z Arsu. Váš P. Václav
-2-
4 / 09
Společenství
POMOC ČESKÉ KATOLICKÉ CHARITY Koncem měsíce června zasáhly bleskové povodně, vyvolané mnohočetnými silnými bouřkami, oblasti severní Moravy i Jižních Čech a způsobily bolestné ztráty na lidských životech i velké materiální škody. /V dalším období pak postihly i jiné lokality ČR/. Stejně jako v minulosti se opět probouzí pocit sounáležitosti a solidarity mezi obyvatelstvem. Sdružení Česká katolická charita vyhlásila celostátní sbírku na pomoc potřebným, kteří při těchto záplavách přišli o své zázemí a domovy. Konto sbírky u České spořitelny - 22770022/0800, variabilní symbol 906.
Z.K.
PŘEČETLI JSME ... "15 dní se svatým Augustinem" - Jaime García, vydalo nakladatelství Cesta v r. 2001. Autor knížky Jaime García rozebírá myšlenky z díla velkého učitele církve, sv. Augustina. Na každý z patnácti dní předkládá čtenáři hlavní myšlenku k rozjímání, jež má za cíl provázet od „procitnutí až do pozdního večera“. V dnešním shonu současného životního stylu a pracovních nárocích je snaha o ticho, zklidnění či prohloubení duchovního života potřebná pro fyzické i duševní zdraví člověka. Jednotlivá témata k zamyšlení přibližují názvy kapitol: Připrav se přijmout Pána, Kristus se narodil, abychom se my znovu narodili, Církev Kristovo tělo, Panna Maria, matka a vzor církve, a další. "V půli cesty" /Střední věk jako duchovní úkol/ - Anselm Grün, vydalo Karmelitánské nakladatelství v r. 2001. Benediktinský mnich Anselm Grün je známým autorem celé řady titulů, v nichž se zabývá různými aspekty duchovního života. V této knížce zaměřil své zkušenosti duchovního rádce na střední generaci, na problém tzv. krize středního věku. Autor zde přiblížil myšlenky německého mystika Johanna Taulera (1300 - 1361), který považuje tuto krizi za šanci k duchovnímu růstu. Střední věk znamená krizi smyslu života, a proto i krizi náboženskou. Tato fáze je rozhodujícím úsekem na naší cestě víry; v němž se rozhodujeme, zda Boha potřebujeme, abychom se v životě realizovali, nebo jsme-li připraveni ve víře odevzdat Bohu sebe i svůj život. Tato kniha chce povzbudit ke znovuobjevení náboženské cesty jako cesty uzdravení, jako léčebného prostředku na rány, které jsme v životě utržili, a jež se právě krizí středního věku tak bolestně otevírají. Z.K.
ČTEME Z KATECHISMU KATOLICKÉ CÍRKVE Maria, Matka církve ZCELA SJEDNOCENA SE SVÝM SYNEM... - čl. 964 - Mariina úloha v církvi je neoddělitelná od jejího spojení s Kristem a přímo z něj vyplývá. "Toto spojení matky se synem v díle spásy je zřejmé od chvíle pozemského početí Krista až do jeho smrti." Zvlášť se to projeví v hodině jeho utrpení: "Blahoslavená Panna se ubírala cestou víry a své spojení se synem udržovala věrně až ke kříži. Tam stála ne bez Božího plánu, spolu se svým jednorozeným hluboce trpěla, přidružila se k jeho oběti svou mateřskou duší a láskyplně souhlasila, aby byl zabit obětní dar, kte-
-3-
4 / 09
Společenství
rý ona zrodila. A nakonec, když Ježíš Kristus umíral na kříži, dal ji za matku učedníkovi těmito slovy: 'Ženo, to je tvůj syn' (Jan 19,26-27)." - čl. 965 - Po nanebevstoupení svého Syna Maria "svými modlitbami pomáhala prvotní církvi". Spolu s apoštoly a několika ženami vidíme "také Marii svými modlitbami vyprošující dar Ducha svatého, který ji zastínil už při zvěstování".
... I PŘI SVÉM NANEBEVZETÍ... - čl. 966 - "Když konečně neposkvrněná Panna, která byla uchráněna od jakékoli poskvrny dědičné viny, dokončila svůj pozemský život, byla s tělem i duší vzata do nebeské slávy a vyvýšena Pánem jako královna všeho tvorstva, aby se dokonaleji připodobnila svému synu, Pánu pánů a vítězí nad hříchem a smrtí. Nanebevzetí svaté Panny je zvláštní účastí na vzkříšení jejího Syna a předjímá vzkříšení ostatních křesťanů: "Ve svém mateřství jsi uchovala panenství, ve své smrti (dosl. usnutí -pozn. překl.) jsi neopustila svět, ó Matko Boží; dosáhla jsi pramene života, ty, která jsi počala živého Boha, a osvobodíš svými modlitbami naše duše od smrti."
... JE NAŠÍ MATKOU V ŘÁDU MILOSTI - čl. 967 - Svým naprostým souhlasem s Otcovou vůlí, se spasitelným dílem jeho Syna a s každým hnutím Ducha svatého je Panna Maria pro církev vzorem víry a lásky. "Proto je oslavována jako vynikající a zcela jedinečný člen církve a je předobraz (typus) církve." - čl. 968 - Avšak její úloha vzhledem k církvi a celému lidstvu jde ještě dále. "Zcela zvláštním způsobem spolupracovala na díle Spasitelově poslušností, vírou, nadějí a vroucí láskou pro obnovení nadpřirozeného života duší. Proto se stala naší matkou v řádu milosti." - čl. 969- Mariino mateřství v plánu milosti trvá neustále od okamžiku souhlasu, který s vírou vyjádřila při zvěstování a bez váhání zachovala pod křížem, až do věčného dovršení spásy všech vyvolených. Když byla vzata do nebe, neopustila tento spasitelný úkon, ale nadále nám získává dary věčné spásy svými mnohonásobnými přímluvami... Proto je blahoslavená Panna vzývána v církvi jako přímluvkyně, pomocnice, ochránkyně a prostřednice."
SVĚTCI NAŠÍ DIECÉZE - Blahoslavený Metoděj Dominik Trčka Dominik Trčka se narodil 6.7.1886 jako 7. dítě v rodině Františky Štěrbové a Tomáše Trčky. Nejprve navštěvoval místní školu ve Frýdlantu, později v Místku. Šestou třídu gymnázia končil v letech 1902/03 na soukromém gymnáziu redemptoristů v Července. "To byl první krok k řeholnímu a kněžskému životu v kongregaci redemptoristů, kde v srpnu roku 1904 složil řeholní sliby a v červenci roku 1910 se stal knězem," uvádí životopis tohoto kněze a řeholníka, později mučedníka a nakonec světce. První roky jeho kněžského života byly poznamenány 1. světovou válkou. Prožil ji v Čechách, kde působil jako misionář v Praze, na Svaté Hoře, v Plzni a Brně. Tehdy dozrával jako člověk, křesťan a řeholní kněz. V jeho srdci sílila myšlenka zasvětit svůj život cyrilometodějským ideálům a sjednocení Slovanů v katolické církvi. V roce 1919 začal se svým kolegou Nikolajem Stanislavem Nekulem působit mezi řeckokatolíky na východním Slovensku. V průběhu dalších let zde redemptoristé vybudovali kláštery ve Stropkově, Michalovcích a Sabinově. V klášteře v Michalovcích působil ve dvou obdobích jako představený. Zlom v jeho životě přinesl stejně jako jiným k1ášterům a řeholníkům v tehdejším Československu komunistický převrat v roce 1948 a posléze uzavření klášterů. "Komunistická diktatura
-4-
4 / 09
Společenství
v roce 1949 nejdříve násilně zrušila michalovskou viceprovincii redemptoristů a během barbarské noci ze 13. na 14.4.1950 obsadila kláštery a řeholníky internovala v koncentračních táborech," uvádí dále životopis. Metoděj Trčka, který tehdy působil v Sabinově, byl internován do Podolínce, odkud ho několikrát vzali do vyšetřovací vazby - do pověstného "leopoldovského mlýna". Podle svědectví spoluvězňů snášel všechno během vyšetřování a soudního procesu statečně a vyrovnaně a každou vinu a zodpovědnost bral na sebe, aby tak zabránil pronásledování spolubratrů. Státní prokurátor ho při soudním pojednání 21.4.1952 obvinil ze spolupráce s biskupem Pavlem Petrem Gojdičem - měl rozšiřovat jeho ilegální protistátní pastýřské listy a tajně podávat informace do Říma prostřednictvím svých představených v Praze. To navrhoval kvalifikovat jako zločin velezrady a vyzvědačství. Na základě "usvědčujícího materiálu", tedy obyčejného listu spolubratra a vykonstruované historky o pokusu o útěk do zahraničí s falešným pasem, který našli v klášteře, byl Metoděj Dominik Trčka odsouzen na 12 let do vězení. Byl internován ve věznicích v Ilavě, na Mírově a nakonec v dubnu 1958 v Leopoldově. Dlouhá léta věznění ho však nezlomila. Z jeho korespondence příbuzným je zřejmá touha po svobodě a víra, že se jednou vyplní, ale zároveň je viditelná i odevzdanost Bohu, díky které, jak sám tvrdil, je ještě stále naživu. Jeho zdravotní stav se v Leopoldově zlepšil a tak byla naděje, že zbývajících 5 let trestu přežije. Tragickými se však pro něj staly Vánoce 1958. V tomto posvátném čase lásky a pokoje si zpíval koledu a uslyšel ho dozorce. Podal hlášení nadřízeným a M.D. Trčka musel do korekce, protože zpívat bylo ve vězení zakázáno. Tam dostal zápal plic a vysoké horečky. Lékař konstatoval, že je nutný převoz do nemocnice. Otce Metoděje přemístili až následující den, ne však do nemocnice, ale pouze do samotky s dřevěnou podlahou. Vězeň mohl dostat dvě deky. To už pro něj ovšem nemělo velký význam. Zemřel 23.3.1959 a následujícího dne byl pohřben na vězeňském hřbitově. Rodina se v dubnu 1959 pokoušela převézt jeho tělesné ostatky do rodného Frýdlantu, ale kvůli překážkám ze strany komunistických úřadů to nebylo umožněno. Až po obnovení činnosti Řeckokatolické církve v roce 1968 mohli redemptoristé požádat o převezení tělesných pozůstatků M. D. Trčky z leopoldovského vězeňského hřbitova do Michalovců.
CARITAS IN VERITATE Kardinál Miloslav Vlk - o nové encyklice Sv. Otce: Nedávno uveřejněnou encyklikou papeže Benedikta XVI. „Láska v pravdě“ s podtitulem „O celostním vývoji člověka v lásce a v pravdě“ se zabývají nejen teologové a ti, kdo jsou zodpovědní v církvi, ale i odborníci nejrůznějších oborů lidské činnosti na celém světě. Je studována a bohatě komentována. Nepřátelé církve se ji sice snaží někde jednostranně kritizovat, ale to nepřekvapuje. Převažují pozitivní komentáře. Zřejmě bude přijata ještě kladněji než první encyklika „Bůh je láska“, která se zabývala hlubokým, nejen teologickým a teoretickým výkladem jádra křesťanského učení ve velmi srozumitelné formě pro věřící i nevěřící. Dosáhla velikého celosvětového ohlasu. Současná encyklika se nezabývá náboženskými tématy v úzkém slova smyslu, orientovanými dovnitř církve. Je obrácená ke světu, ke společnosti. Zabývá se základními problémy, které dnes sužují celý svět, a vytváří tak úžasný most mezi vírou, učením církve a světem. Není „jen“ sociální encyklikou. Je to komplexní, řekl bych globální analýza dnešní situace ve světě ve všech oblastech lidské činnosti ve světle principů „lásky a pravdy“. Není jen nějakou negativní kritikou hlubokých stínů a celosvětové bezvýchodné situace, se kterou si politici ani vědci a světoví političtí experti nevědí rady. Papežova vize je kritickým pohle-
-5-
4 / 09
Společenství
dem na svět se všemi jeho problémy, ale je pozitivní a plná důvěry. Benedikt XVI. navazuje na svou první encykliku a vychází nejprve z pevně teologicky a filosoficky podle pravdy definovaných základů života jedince i společnosti. Ve světle základních pravd evangelia prezentuje přesnou aktuální analýzu současného úsilí o spravedlivý svět. Encyklika tedy není nějaké globální naříkání nad špatností a zkažeností světa, jak se možná někdy z křesťanských řad ozývalo a leckde ještě ozývá. Papež nezaujímá záporný a nedůvěřivý postoj k tolika skutečnostem světa, ale naopak vidí je převážně pozitivně. Zamýšlí se nad jejich kořeny a nad možností dalšího pozitivního rozvoje světa. Je to důležitá pomoc a nabídka do diskuse o důstojný a úspěšný světový pořádek. Snad žádná papežská encyklika neměla nikdy tak široký globální záběr. To, co je na ní mimořádného, je skutečnost, že celá papežova vize a analýza jsou úžasně harmonickým a koherentním propojením sféry duchovní, hodnotové, se sférou civilní a společenskou. Hlubokým teologickým způsobem nesmírně fundovaně encyklika ukazuje, že základní křesťanské pravdy a hodnoty jsou jediným řešením všech světových problémů, aniž papež mluví se zdviženým ukazováčkem a přezíravou nadřazeností. Bere svět i se všemi jeho problémy velmi vážně a podává analýzu i řešení klidně, s velikou vážností a hlubokým vědomím, že v evangeliu je světu dáno východisko z jeho neřešitelných problémů. Papež se ale nesnaží předkládat nějaké hotové hospodářské a politické programy. Jeho pohled na podnikání je pozitivní. Udává však směr, ve kterém je nutno tváří v tvář celosvětové situaci a hospodářské krizi uvažovat, aby se došlo k solidnímu řešení. Je to veliká výzva pro hospodářské elity, aby přijaly nová pravidla zodpovědné ekonomie. Papež navazuje na svou první encykliku „Bůh je láska“ a do široka rozvíjí její základní pojmy: lásku a pravdu. Ukazuje velmi důkladně, že tyto dvě velké skutečnosti jsou dány universálně jako Boží dary pro život jedince i společnosti, a na široké bázi poukazuje na to, jak souvisejí se životem. Zdůrazňuje, že bez nich život společnosti nutně končí ve slepé uličce. Papež tu navazuje na sociální encykliky svých předchůdců: na encykliku „Populorum progressio“ papeže Pavla VI. a encykliku „Solicitudo rei socialis“ Jana Pavla II., jejichž učení dále rozvíjí. Benediktova encyklika „Láska v pravdě“ přichází v pravý čas a přesně se dotýká problémů současného světa. Ukazuje obecně na fenomén materialismu a egoismu a zdůrazňuje jeho nebezpečnost nejen pro svět práce, ale i pro oblasti života společnosti vůbec. Poukazuje na důsledky takového pohledu: ponížení člověka a jeho degradace na pouhý materiál v oblasti bioetických otázek. Uvedené hluboce promyšlené základy křesťanského učení pak používá při analýze celkové politické, hospodářské a sociální situace ve světě. Na základě integrálně pojaté křesťanské antropologie, která přesahuje konečnost naší existence, pojednává o ústředních pojmech jako vývoj, pokrok, spravedlnost, solidarita, subsidiarita, společenské dobro, zodpovědnost, hospodářství, obchod, účast chudých národů na mezinárodním obchodě, boj proti chudobě, rozvojová pomoc atd. V této perspektivě mluví o celém řetězci otázek hospodářských, politických, právních, sociálně politických, vědeckých a dochází k požadavku dialogu mezi různými obory vědy, mezi humanitními a teologickými obory a vědci. Encyklika se tak stává partnerem dialogu o zodpovědnosti za svět. V tomto širokém rámci se pak zabývá spravedlností ve světě, rozdělením hmotných statků a otázkou hladu, ziskem jako rozhodujícím faktorem rozvoje podle lidských představ, finanční krizí, pokrokem a vývojem, postaveným jen na lidském omezeném uvažování ... Za detailními otázkami stojí průběžně integrální transcendentální pohled na člověka, který v sobě nese touhu po „stále víc“. Odpovídá na otázky, jako co znamená tato touha, co je
-6-
4 / 09
Společenství
opravdový pokrok, který slouží životu. Určitě ne maximalizace zisku spojeného s egoismem. V encyklice se odhaluje potřeba orientace na ony integrální otázky, které přesahují egoismus a staví jednotlivé problémy do integrálního kontextu pravdy, lásky a věčnosti. Encyklika přichází v důležitém okamžiku současné celosvětové krize, která je vlastně vyústěním dvacetiletého vývoje po pádu rozsáhlého systému komunismu, protože tehdy nedošlo k důkladné analýze kořenů totalitních režimů, zvláště komunismu, ale vývoj pokračoval dále v převráceném pohledu na člověka, vycházejícího z falešných ideologických předpokladů marxismu a vůbec sekulárního pohledu na život, bez respektu k pravdě a z protilidské nehumánní nenávisti a egoismu. Encyklika Benedikta XVI. míří přesně i na naší současnou politickou, hospodářskou, sociální a mravní situaci. Vystupuje tu ostrý kontrast (i když se to výslovně neformuluje) k obrazu člověka orientovaného imanentisticky a materialisticky, který není zakotven v pravdě, lásce, transcedenci a vztahu k Bohu. Na jejím pozadí se ještě silněji ukazuje bezvýchodnost a nekompetentnost jednání mnohých politiků i celé naší politické scény. V tomto kontextu pak i dlouhodobé neřešení otázek v oblasti církve se tu jeví jako naprosto malicherné, krátkozraké a ubohé nepochopení skutečných zákonů vývoje, pokroku i potřeb současnosti. V encyklice pojednávaná témata se nabízejí jako vhodná i pro nadcházející papežskou návštěvu v naší zemi ... Je tedy i pro nás velikou výzvou k zamyšlení ...
DUCHOVNÍ SLOVO Nanebevzetí - vyhlídka na věčnost Nanebevzetí Panny Marie ukazuje na pozoruhodné tajemství, neboť jak praví II. vatikánský koncil, Maria "zde na zemi září před putujícím Božím lidem jako znamení jisté naděje a útěchy, dokud nepřijde den Páně" (Lumen gentium, 68). My jsme však každodenními událostmi tak pohlceni, že na tuto útěšnou duchovní skutečnost, jež je důležitou pravdou víry, někdy zapomínáme. Jak to udělat, aby toto zářivé znamení naděje dnešní společnost více vnímala? Někteří dnes žijí tak, jakoby neměli nikdy zemřít anebo jakoby se mělo smrtí všechno končit. Někteří se domnívají, že člověk je jediným strůjcem vlastního osudu, jakoby Bůh neexistoval, a někdy to dochází tak daleko, že mu upírají místo v našem světě. Velké úspěchy vědy a techniky značně zlepšily životní podmínky lidstva, ale hlubší otázky lidské duše ponechávají bez povšimnutí. Pouze otevřenost k tajemství Boha, jenž je láska, může naplnit žízeň našeho srdce po pravdě a štěstí. Pouze vyhlídka na věčnost může dát pravou hodnotu historickým událostem, zejména pak tajemství lidské křehkosti, utrpení a smrti. /Benedikt XVI. 16.8. 2006/
Pozdrav p. Jargusovi Zdravíme redakčního kolegu, zakladatele časopisu "Společenství" a farní knihovny, pana Gerarda Jarguse. Vzpomínáme na něj a doufáme, že brzy nastoupí na své místo... Přejeme vše dobré, zdraví a sílu! Z.K.
-7-
4 / 09
Společenství
APOŠTOLÁT MODLITBY SRPEN Všeobecný úmysl: Aby si veřejné mínění bylo více povědomo problémů milionů vystěhovalců a uprchlíků a aby se nalezlo konkrétní řešení pro jejich často tragické situace. Misijní úmysl: Aby křesťané, kteří jsou diskriminováni a pronásledováni v mnoha zemích kvůli Kristovu jménu, dosáhli uznání svých lidských práv, rovnoprávnosti a náboženské svobody, aby mohli žít a svobodně vyznávat svou víru. Národní úmysl: Aby čas odpočinku byl také časem pro obnovu důvěrného vztahu k Bohu v osobní i společné modlitbě.
ZÁŘÍ Všeobecný úmysl: Aby Boží slovo bylo lépe poznáváno, přijímáno a prožíváno jako zdroj svobody a radosti. Misijní úmysl: Aby se křesťané v Laosu, Kambodži a Myanmaru, kteří se často potýkají s velkými problémy, nenechali odradit od hlásání evangelia svým bratřím a důvěřovali v sílu Ducha svatého. Národní úmysl: Aby se šířila vzájemná úcta a láska mezi náboženstvími v naší zemi cestou modlitby, dialogu, růstu vzdělávání a vzájemného poznání.
ŘÍJEN Všeobecný úmysl: Aby neděle mohla být prožívána jako den, kdy se křesťané shromažďují k slavení Eucharistie a k posílení jednoty se vzkříšeným Pánem. Misijní úmysl: Aby všechen Boží lid, kterému Kristus svěřil poslání jít a hlásat evangelium všemu stvoření, obětavě přijal svoji vlastní misionářskou zodpovědnost a považoval ji za nejvyšší službu , kterou může lidstvu nabídnout. Národní úmysl: Aby církev a stát spolupracovaly v úsilí o rozkvět našeho národa na účinném řešení problémů každého člověka. /www.jesuit.cz/
-8-
4 / 09
Společenství
INVOKACE Josef Veselý Do srdce tvého jak do zahrady milosrdenství svůj žal a úzkost vhazujeme na ruce tvé jak na kotvy naděje zavěšujem poslední ve chvílích nejtěžších - Panno věrná
usměrni - Růže tajemná a podobu svou nám zjev a podobu naši nám ukaž v tobě - Zrcadlo spravedlnosti Až půjdem okolo a kladivem neodbytnosti své prosbami na tebe zaklepem - Dome zlatý nakloň se k nám a polibkem pokoje - Uzdravení nemocných malomocenství naše uzdrav
Z tvých očí - Potěšení zarmoucených sílu svou v žízni popíjíme a radujem se z nalezených cest jež bolestný tvůj meč nám klestil v houští bezradnosti Před vpádem nepřátel ať už jsou v nás či ve světě do tebe se zavíráme - Věží Davidova a před potopou nenávisti hladiny oceánů zvedající svět celý v sobě skryj - Archo úmluvy
K tobě až přijdem naposled poděkovat jak do chrámu Šalamounova a darem tělo s duší přinesem ujmi se nás a klíčem lásky mateřské nebe nám otevři - Bráno nebeská
Vůni jež vábí nás ze všech stran magnetem milosti podivným
ZPRÁVY A OZNÁMENÍ - Zahájení "Roku kněží" - 19. června v Římě o slavnosti Nejsvětějšího srdce Ježíšova zahájil Benedikt XVI. "Rok kněží", u příležitosti 150. výročí smrti sv. Jana Maria Vianeye, faráře arského /1786 - 1859/. Má přispět k vnitřní obnově všech kněží, aby jejich přítomnost v dnešním světě se stala skutečným svědectvím křesťanské víry a lásky. K Roku kněží, který bude slavnostně zakončen 19. června 2010, se vztahují plnomocné odpustky, jež s v souladu s přáním papeže vydala svým dekretem Apoštolská Penitenciárie. /Podrobnosti na další str. Spol./. - Farní den dětí - V neděli 31. května děti z našich farností slavili svůj svátek na farní zahradě v Bludovicích, kde se uskutečnil zábavný program s „mimozemšťany“ připravený mladými ze „Spolča“. Malí i velcí účastníci se pobavili, mnozí soutěžili a ti nejlepší obdrželi odměny. V závěru dětského odpoledne následovalo smažení vaječiny. - Salesiáni na sv. Hostýně - V sobotu 6. června u příležitosti salesiánské poutě zavítali havířovští farníci na sv. Hostýn. Zájezd na nejznámější poutní místo na Moravě organizují každým rokem spolupracovníci díla sv. Jana Boska; letos vyjely dva autobusy poutníků a mezi nimi také P. Václav Filipec. V bazilice Nanebevzetí Panny Marie při slavnostní bohoslužbě zazněly také zpěvy Mužského chrámového sboru P. Marie Pomocnice. Věřící se zúčastnili i pobožnosti Křížové cesty a závěrečného požehnání. - 1. sv. přijímání - O slavnosti Nejsvětější Trojice 7. června kostele sv. Anny přistoupilo 11 dětí poprvé ke stolu Páně k přijetí svátosti eucharistie. V neděli 14. června při slavnostní liturgii v kostele sv. Jana Boska přijalo svátostného Ježíše při prvním svatém přijímání 6 dětí. Všem těmto dítkám i jejich rodinám přejeme nejen krásné vzpomínky na tyto slavnostní chvíle, ale
-9-
4 / 09
Společenství
také hodně radosti na jejich životní cestě za Kristem. - Kněžské svěcení - V sobotu 27. června v katedrále Božského Spasitele přijalo osm jáhnů z rukou Mons. F.V. Lobkowicze kněžské svěcení. Novokněží, pocházející ze tří zemí - Česka, Slovenska a Polska, budou novou posilou pro naši ostravsko-opavskou diecézi. Slavnostní bohoslužby se zúčastnilo mnoho věřících i pozvaných hostů. /Fotogalerie z obřadu svěcení je k nahlédnutí na webu: www.doo.cz/. - Aktuality ze Šumbarku - Ve farnosti sv. Jana Boska se uskutečnila I. etapa výstavby fary. Proběhlo i dobudování příjezdové komunikace, která však nezasahuje přímo k areálu salesiánské oratoře a kostela, což svědčí o nedostatku vstřícnosti a neochotě ze strany vedení havířovského magistrátu. Pravidelná farní sbírka se koná vždy 3. neděli v měsíci, je možno přispět také na konto: Komerční banka, č.ú. :43-1214080207/0100. - Pouť u sv. Markéty - V neděli 12. července se v Bludovicích konala poutní slavnost ke cti patronky zdejšího kostela - sv. Markéty. Slavnostní liturgii ve vyzdobeném chrámu celebroval P. Václav a svým doprovodem přispěla i dechová hudba. Po skončení mše sv. všem věřícím i přítomným hostům ve slunečném dopoledni zahráli hudebníci také písně pro radost. - Loučení u sv. Anny - Začátkem měsíce července se havířovští farníci rozloučili s P. Miroslavem Horňákem, který odchází na nové působiště do Frenštátu. Za naše farní společenství mu za vše děkujeme a zároveň přejeme pokoj a dobro v jeho dalším kněžském životě. - Uvítání nového kaplana - 7. července při večerní mši sv. v kostele sv. Anny věřící přivítali květinami P. Adriana Piotra Kuszembara, nového farního vikáře. Za celou farnost mu přejeme Boží požehnání při jeho svátostné službě "na vinici Páně" - v našem havířovském společenství církve. - Pouť u sv. Anny - 26. července ranní poutní mše sv. ke cti sv. Anny, patronky havířovského kostela, sloužil P. Adrian a v promluvě vyzdvihl úlohu rodičů Panny Marie - sv. Anny a sv. Jáchyma v Božím plánu spásy. Připoměl také podmínky pro získání odpustků k této příležitosti; v závěru slavnostní bohoslužby pak zaznělo slavné "Te Deum" /Bože chválíme tebe/. - Setkání děkanátu Karviná - 1. srpna věřící z Karvinska prožili společnou pouť u P. Marie Frýdecké, kde se pravidelně scházejí jednotlivé děkanáty ostravsko-opavské diecéze. Večerní mši sv. předcházela modlitba růžence, adorace a svátostné požehnání. Slavnostní bohoslužbu v bazilice Navštívení Panny Marie celebroval generální vikář Mons. Martin David a zúčastnilo se jí i mnoho věřících z Havířova. První soboty v měsíci na tomto mariánském poutním místě jsou vyhrazeny přímluvným modlitbám za nová kněžská a řeholní povolání a také za opravdové křesťanské rodiny.V závěru obřadu předsedající pozval věřící na setkání s Benediktem XVI. do Brna a Staré Boleslavi ke společnému prožití eucharistické slavnosti. - Přivítání ostatků sv. faráře z Arsu - 3. a 4. srpna se v kostele sv. Anny a sv. Markéty konala adorace a mše sv.; věřící havířovských farností uctili ostatky sv. Jana Maria Vianeye, od jehož smrti uplynulo 150 let. "Rok kněží", vyhlášený papežem Benediktem XVI., je slaven u příležitosti tohoto výročí patrona služebníků církve. Při slavnostní bohoslužbě otec Václav přiblížil v homilii jeho autentická slova o významu eucharistie pro věřící lid. Z.K.
NÁVŠTĚVA SVATÉHO OTCE V ČESKU Sv. Otec - papež Benedikt XVI. zavítá do naší vlasti v termínu 26. - 28. září 2009. Společenství věřících z havířovských farností se připravuje na setkání s papežem v jihomoravské metropoli. /Bližší podrobnosti o jeho pobytu v ČR jsou na adrese: www.navstevapapeze.cz/. Biskupové Čech a Moravy nás povzbuzují k modlitbě na tento úmysl:
- 10 -
4 / 09
Společenství
"Bože náš nebeský Otče, děkujeme Ti, že nás navštíví Svatý otec Benedikt XVI. Veď nás svou láskou, abychom se dobře připravili na setkání s tím, kdo řídí celou církev. Abychom ho přijali jako Marta a naslouchali mu jako Marie, když je navštívil Kristus. Dej nám: ať se zpevní naše víra, abychom pozorně naslouchali jeho slovům; ať se s nadějí otevřou naše srdce, neboť nám jistě přináší dobrou zvěst; ať se rozhoří naše láska, aby se u nás cítil dobře. Dopřej nám, abychom mu mohli ukázat mnoho dobrých činů a udělali mu tím radost. Dej, aby dny, které v naší vlasti stráví, byly pro něho i pro nás a celou společnost přínosem a povzbuzením. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen."
STŘÍPKY VZPOMÍNEK Z PUTOVÁNÍ KRAJEM ŠUMAVY V deštivém jitru druhého letního dne se v dobré pohodě vydalo 45 poutníků z Havířova, aby pod ochranným pláštěm Matky Boží poznávali krásu šumavského kraje. První zastavení v Klokotech u Tábora nabídlo nám všem nevšední zážitek poznání tohoto poutního místa a příjemné osvěžení u studánky, kde se dle pověsti zjevila pasáčkům Panna Maria jako mladá dívka. Kopie původního obrazu zvlášť pěkně vyniká na hlavním oltáři ze zlaceného stříbra. Po krátkém rozhovoru s místním panem farářem se záhy rozjíždíme k cíli dnešního dne do obce Srní, kde nás čeká milé přijetí a ubytování v penzionu s něžným názvem "Panenka". Po nočním odpočinku a chutné snídani se každé ráno vydáváme poznávat krásu šumavské přírody, kterou nemohl narušit ani ranní déšť či občasná mlha. Zvědavé sluníčko nám vždy odpoledne mile prozářilo naše cestování i chvíle zastavení u zajímavých míst krajiny. I obec Srní s nabídkou krásných vycházek svéráznou okolní přírodou i osudech a skutečných životních příběhů jejich obyvatel, poskytly inspiraci a náměty pro romány spisovatele Karla Klostermana, zdejšího rodáka. Hezké zážitky v nás zanechala města Kašperské Hory, Hastrmanice Železná Ruda, Horšovský Týn i samotné město Sušice s poutní kaplí Andělů strážných v nedalekém navrší. Milé bylo naše zastavení v malebné obci Milavče se svéráznou budovou školičky spojené s úřadem obce, kdy v příjemném rozhovoru s panem starostou stačilo jen trochu přivřít oči, aby na nás "dýchl" čas Raisových "Zapadlých vlastenců ". Trochu smutno nám bylo při naší vycházce k místu bývalé Hauswaldské kaple, kdysi poutního místa nazývaného Šumavské Lurdy, která byla rozstřílena vojáky. Na půdorysu obnovených základech původní kaple jsme při zurčení pramene zázračné vody v paprscích zapadajícího slunka prožili chvíle zastavení a tichého rozjímání. Zázrakem uschovanou sošku Panny Marie Lurdské, nalezenou v troskách po odstřelu kaple ukrývá kostel v Srní. Zde jsme také vyslechli zajímavé vyprávění místní rodačky o osudech obyvatel tohoto kraje v době totalitního režimu. Na počátku dalšího dne odjíždíme na Chodsko, kraje opředeného bájemi o statečnosti jeho dávných ochránců. V Domažlicích nás "zajala" krása děkanského chrámu Narození Panny Marie i zajímavé vyprávění místního duchovního správce. Nezapomenutelný zážitek prožilo několik z nás po výstupu do věže chrámu, kde jsme v pravé poledne v hlaholu zvonů s pohledem na celé město a okolní krajinu, pronášeli slova modlitby "Anděl Páně". A to nás záhy čekala prohlídka poutní kaple sv. Vavřince na návrší za městem. Krása výhledu do chodské přírody a šumivé vyprávění větví vzrostlých lip, vyústilo v páteční odpoledne v neobyčejně dojemnou modlitbu Korunky Božího milosrdenství uprostřed kouzla okolní přírody. Jak nevzpomenout na zlidovělý nápěv písně „Ha ty svatyj Vavřinečku.“ Ve mně pak ještě navíc vyvolala osobní vzpomínku pa- 11 -
4 / 09
Společenství
mětní deska umístěna u vchodu do kostelíčka, připomínající vzácného kněze a horlivého kazatele P. Bohumila Staška, na jehož promluvy jsem chodívala s babičkou v době mého dětství do nuselského kostela v Praze. Jeho památná promluva na tomto místě mu vynesla několikaletý pobyt ve vězení. Cílem další naší cesty bylo městečko Klenčí, rodiště našich dvou významných osobností: kněze a spisovatele Jindřicha Šimona Baara a sběratele lidových písní chodského kraje skladatele Jindřicha Jindřicha. Oba odpočívají na malém hřbitůvku se "symbolickým výhledem" do celého jejich rodného kraje. V zamyšlení nás několik postálo u hrobu a slovy modlitby i tiché písně uctilo jejich památku. Mnoho zajímavých dojmů v nás zanechala také prohlídku muzea J Šimona Baara, kde na všechny zapůsobil jeho osobní a literární osud i jeho cesta skromného Božího služebníka, vyhledávaného zpovědníka a člověka vzácného charakteru. Ještě dlouho by se dalo vyprávět o našem putování podmanivou krásou Šumavy. Každého z nás jistě oslovilo něco neopakovatelně krásného, co obohatí naše vzpomínky na tento krásný kraj. Chci ukončit své, trochu nesouvislé "povídání", poděkováním Vám, paní Jano, za vzornou přípravu poutě a Vám, otče Petře, za duchovní i lidsky svěží doprovod. Za všechny poutníky Alena Balcarová
MAMINČINO VZPOMÍNÁNÍ Čas neuvěřitelně ubíhá, mílovými kroky pádí vpřed... Držím v ruce rozevřenou stránku vkusně vázané modlitební knížky a s dojetím čtu: Aničce, za pilnou přípravu do hodin náboženství a pravidelnou účast na mši svaté, věnuje Josef Beran, učitel náboženství Praha-Krč 1916 Celý život si maminka vážila této upomínky na dobu svého dětství a často nám dětem vyprávěla, jak ráda naslouchala poutavému vyprávění pana kaplana. Vzpomínala i na radostné chvíle prožívání v nedělním odpoledni na zahradě v okolí farní budovy, kdy se tehdy dětské drobotině tolik nechtělo odcházet s večerním soumrakem do náruče domova. Ano, byla to doba začínajícího kněžského působení budoucího kardinála Berana v Praze-Michli a Krči, kde i já jsem o řadu let později také navštěvovala ve válečné době stejná místa krčského a michelského kostelíčka. V dalším svém životě se už nikdy maminka s panem kardinálem nesetkala, i když to bylo její vroucí přání, ale stále sledovala každou zprávu o jeho dalším působení. To však už žila daleko od Prahy. Jednou, již coby babička, se maminka odvážila panu kardinálovi napsat dopis. Odpovědi se však nedočkala. To už bylo v době, kdy tehdejší "mocipáni" nedovolili panu kardinálovi svobodné počínání. Své vzpomínky, jak řikala na svého pana kaplana, stále provázela modlitbou za Boží ochranu a pomoc. A tak, když Pán života a smrti povolal maminku na věčnost, zůstala mi malá modlitební knížka jako milá památka. Občas v ní zalistuji a pročítám krátké prosby doplněné na některých stránkách drobnými obrázky a věřím, že se i nyní, maminko, modlíš se mnou. Společně prosíme, aby sám Pán odměnil tohoto svého vzácného kněze a věrného Božího služebníka pana kardinála Josefa Berana korunou věčné slávy. Alena Balcarová
- 12 -
4 / 09
Společenství
POSVÁTNÉ ODPUSTKY K ROKU KNĚŽÍ /z dekretu Apoštolské Penitenciárie/ Všem věřícím, kteří opravdově litují svých hříchů, v kostele nebo v kapli se zbožně účastní mše sv. a obětují za kněze církve modlitby Ježíši Kristu, Nejvyššímu a Věčnému Knězi, a jakýkoliv dobrý skutek, učiněný v ten den, aby je posvětil a přetvořil podle svého srdce, budou uděleny plnomocné odpustky, pokud se vyznali ze svých hříchů ve svátosti smíření a pomodlili se na úmysl sv. Otce: v den zahájení a zakončení Roku kněží, v den 150. výročí zbožného odchodu sv. Jana Maria Vianeye, dále pak první čtvrtek v měsíci nebo v jiný den stanovený místními ordináři ve prospěch věřících. Starým a nemocným lidem a všem, kteří z oprávněných důvodů nemohou vycházet z domova, s duší zbavenou jakéhokoliv hříchu a s úmyslem splnit tři obvyklé podmínky, jakmile to bude možné, budou rovněž uděleny plnomocné odpustky v jejich vlastním domě nebo tam, kde kvůli okolnostem budou ve výše uvedených dnech, pokud se pomodlí za posvěcení kněží a v důvěře obětují své nemoci a životní obtíže Bohu skrze Marii, Královnu apoštolů. Konečně částečné odpustky budou uděleny všem věřícím, kdykoli se zbožně pomodlí pětkrát Otčenáš, Zdrávas Maria a Sláva Otci nebo jinou schválenou modlitbu ke cti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova za to, aby kněží byli zachováni v čistotě a svatosti života.
NETRADIČNĚ DO IZRAELE Poutní cesta do Izraele byla pro mě snem a přáním a jsem moc ráda, že jsem mohla osobně poznat zemi, ve které se narodil a žil Ježíš. Je to velké povzbuzení a probuzení ve víře. Děkuji Bohu za to, že mě vyslal právě s cestovkou Verité a panem Mráčkem, který měl každý den výborně připravený program, nic neodbýval a neúnavně a trpělivě se o nás staral. Provázel nás po všech důležitých místech, která by každý křesťan měl alespoň jednou za život navštívit. Bylo úžasné především to, že jsme se dostali na místa pravá, kde se biblické události opravdu staly. Mě osobně nejvíce zaujala místa jako pravá Kána Galilejská, Sodoma Gomora a Jákobova studna, u které se Ježíš potkal s Dinou. Je velká milost a požehnání být na těchto místech a člověk si to uvědomí až s odstupem času, jakých milostí se mu vlastně dostalo. Velkým přínosem na pouti bylo také pouštění audionahrávek, vždy té události, která se týkala místa, na kterém jsme zrovna byli. A také každodenní mše svatá a doprovod kněze bylo požehnáním na naší cestě. V příštím roce by se měl uskutečnit další podobný zájezd, který opět povede dr. Mráček. poutnice z Havířova
MODLITEBNÍ SPOLEČENSTVÍ V tomto čísle "Společenství" se zmíníme o další modlitební skupině, jež se schází ke společné modlitbě v Havířově-Suché. Začalo to už v r. 1990, tedy už bezmála před 20 lety, uvedla hl. iniciátorka /nepřála si uvádět jméno/. "Naše modlitební společenství se scházívá každou středu a patří k tzv. Mariánskému kněžskému hnutí, které působí po celém světě." (Věřící se společně modlí Večeřadlo, název je odvozen od místa, kde se Panna Maria modlila spolu s apoštoly ve večeřadle a prožili seslání Ducha sv.) A dál vypráví: "Začali jsme se setkávat u nás doma, bývalo nás tak deset, později patnáct a v současné době přichází asi tak 6 - 7 žen, modlíme se růženec, čteme Písmo sv., - 13 -
4 / 09
Společenství
úryvky z knihy "Panna Maria kněžím", zpíváme mariánské písně. Prožíváme příjemné chvíle v přátelském rozhovoru a také se navzájem podporujeme v našem každodenním životě. Modlíme se za sebe navzájem i za farnost, kněze, za naše město, děti a mládež, za nemocné a potřebné." /zaznamenala Z.K./
KATOLICKÁ CHARISMATICKÁ KONFERENCE Jubilejní dvacáté Katolické charismatické konference v Brně, na níž se sjelo na šest tisích věřících ze všech koutů republiky i ze Slovenska, se zúčastnila i řada zájemců z naší farnosti. Několika z nich jsme se zeptali na jejich "čerstvé zážitky"... ANKETA: 1. otázka - Proč se zúčastňujete setkání "charismatiků" a co vám to osobně přináší? 2. otázka - Co vás na letošní charismatické konferenci zaujalo a nejvíce utkvělo v paměti? Lenka Ryšková 1/ Katolické charismatické konference se zúčastňuji, protože tam nabydu nových duchovních sil, poslechnu si kvalitní přednášky, které mě opět někam posunou, rozšíří můj pohled v oblasti víry. Také ty zástupy věřících mě povzbudí ve víře. Je to také místo setkání, kde se potkáme s přáteli, které jsme delší dobu neviděli. Ale především je to setkání s Bohem, a ta setkání probíhají trochu jinak než tradičně ve farnosti. Mám ráda, když se zpívají Bohu chvály, za přispění konferenční kapely, která hraje skvěle. 2/ Letošním zahraničním hostem konference byl Charles Whitehead, který je známou osobností Katolické charismatické obnovy ve světovém měřítku.V současné době předsedá ekumenické organizaci ICC (Mezinárodní charismatická konzultace) a je poradcem Alpha Internacional. Měl na konferenci přednášky a ty byly velice zajímavé i úsměvné. Tento člověk působil velice příjemným dojmem, dokázal si dělat legraci i ze sebe. Vyprávěl nám o svém obrácení k Bohu a toto jeho vyprávění a způsob projevu ve mně zanechalo krásný dojem. Bibiana Korčáková 1/ Katolické charismatické konference jsem se zúčastnila 18 x, pobyt v této atmosféře je pro mne "nosný" po celý rok. Na svou první konferenci v r. 1991 jsem jela proto, že mi o tom jednak řekla kamarádka, jednak během evangelizace v Plzni na mě doslova "sedlo" přání být na takovém setkání. A pak ty další ... to už byla vědomá potřeba. Skoro bych mohla říci, že mám (a snad každý častější účastník) svou vlastní historii jednotlivých účastí. Někdy se něco odbouralo, co tížilo, jindy zcela nečekaně jsem mohla sloužit jiným. Ale vždy mě tento krátký pobyt povzbudil, potěšil a ukonejšil. Poslouchat přednášky v prostředí doslova nabité Duchem, je oživující a občerstvující. Co z toho, že si hned všechno nezapamatuji! Ale pak doma při opětovném poslouchání se atmosféra vrací a další prožité dobré věci se ukládají do srdce. Je také velmi povzbudivé, vidět záplavu kněží, kteří každodenně koncelebrují mši sv., je radostné vědomí, že přijeli se svými farníky, či modlitebními skupinami. A konec konců teď po těch letech, kdy jsem navázala hodně "konferenčních" přátelství, je milé opět známé tváře uvidět a sdílet prožitky. 2/ Nevím, mám smůlu nebo výhodu? Mne vždy zaujme všechno. Ale snad přece. S vnitřním úsměvem vzpomínám na přednášku P. Aleše Opatrného, téma: Chození ve víře /Mt 14,28/. Jeho způsob uchopení problému a následného vyučování, to je věc - netradiční, svěží, ... vše - 14 -
4 / 09
Společenství
vysvětlil pomocí jediné pomůcky - multifokálních brýlí. Chcete-li ale vědět víc, je nejlepší si přednášku (i jiné samozřejmě) objednat a poslechnout. Ondřej Chlebík 1/ Konference jsem se zúčastnil poprvé. Jel jsem tam, protože jsem o ní hodně slyšel, a zjistil jsem, že mi charismatici vyhovují. Přineslo mi to hodně duchovního povzbuzení. 2/ Nejvíce se mi líbily přednášky hlavního hosta konference Charlese Whiteheada. A jeden výrok (patrně od p. Černého) - "Bůh nás miluje láskou tak velkou, že jejím symbolem je kříž." Marek Václavek 1/ Letošní jubilejní charismatická konference byla pro mne osobně premiérovou konferencí. Účastnil jsem se již velkých setkání mladých, ale do brněnského výstaviště jsem se vypravil letos poprvé a vůbec toho nelituji. Přijížděl jsem na konferenci pln očekávání a zvědavosti, s drobnými referencemi od přátel, kteří již byli zkušení konferenční účastníci. Hned po úvodní mši v katedrále, když jsem procházel těmi davy účastníků, kteří přijeli za stejným cílem jako já, na mne "dýchl konferenční duch" a já jsem si uvědomil, že jsem doma - mezi svými. Ale abych se dostal k otázce. Proč se zúčastňuji těchto setkání? Již dříve jsem byl na takovém menším setkání charismatiků a vzpomínám si, že to pro mě byla hodně zvláštní zkušenost. Byl jsem čerstvě na střední škole, v letech kdy mládež poprvé příchází do styku se svody světa (hl. na mé SŠ) a toto setkání bylo najednou jakýmsi vytržením z reality. Dnes se zase na setkání charismatiků dívám jiným pohledem. Oni charismatici, jak už je tedy nazýváme, nejsou jen lidi se zvednutýma rukama, volající za každým slovem Aleluja a neustále křepčící, jak je to mnohdy podáváno v širším povědomí katolíků. Vždyť i onen vtip na charismatiky: "Kdo chce kafe, ruce dolů!", vypovídá o jakémsi nepochopení charismatického pojetí víry. Z mé poslední zkušenosti ze setkání na obnově, jsem poznal i jiný pohled na takové prožívání víry. Z našich křesťanských rodin, hlavně z těch katolických, se Bůh často vytěsňuje někam do kamenných kostelů, požehnaných devocionálií (křížků, obrázků, růženců), v lepším případě i do svíčky a do Písma svatého. "Tady všude Pane Bože buď, ale do mých starostí a radostí, do mých emocí a do práce, do školy nebo na sport nebo do hospůdky na pivo, tam Pane se mnou nechoď!" Vždyť kolik z nás ještě dokáže při setkání s knězem chválit Pána jednoduchým pozdravením: "Chvála Kristu!", které by mohlo pro nás být jakousi střelnou modlitbou díků za to, že máme mezi sebou kněze. A oni charismatici jsou jakýmisi novodobými misionáři našich srdcí. Učí nás vidět Boha v našem reálném životě, v našich starostech i radostech, v tramvaji, když jedu do školy nebo při fotbale na hřišti. Učí nás tomu, že Bůh je neustále živě přítomen v našem životě a pokud s ním budeme počítat a přizveme ho i do našich problémů nebo radostí, už nebudeme jen loutkou víry, ale budeme víru skutečně žít a budeme moci se sv. Pavlem volat: "Už nežiju já, ale žije ve mě Kristus!" A to, že se při chválách otřásal celý pavilon výstaviště, mi hned připomnělo onu radost krále Davida, který jako malý kluk poskakoval a křepčil před Hospodinem, když přinášeli Boží schránu do Jeruzaléma, jak čteme v 6. kapitole 2. knihy Samuelovy. Vždyť i v jedné dětské písni se zpívá: "Když máš radost a víš o tom - zatleskej." Myslím, že je velmi důležité, abychom se radovali z působení Boha v našem životě; a jaký projev radosti k tomu zvolíme, to už je osobní věc každého z nás. 2/ Vzhledem k tomu, že to byla moje první konference, tak mě zaujala celá jako celek. Ale kdybych měl najít něco výjimečného, co mi utkvělo v paměti, tak bych zde zmínil adoraci. Když jsem v předešlé otázce mluvil o tom hlučnějším projevu radosti, tak zde bych chtěl - 15 -
4 / 09
Společenství
také zmínit tu druhou stranu mince - ticho! V adoračním stanu, který stál hned vedle hlavního pavilonu, byla celý den vystavena Nejsvětější svátost a byť byla kaple celý den často naplněna účastníky všech generací, tak převládalo ctnostné ticho. A když se v pátek při přípravě svátosti smíření přenesla Nejsvětější svátost do hlavního pavilonu, tak zavládlo ono ctnostné ticho i tam. V tu chvíli se tisíce lidí různého věku ztišili a naslouchali. Petra Bonczková 1/ Konferencí charismatické obnovy v Duchu svatém se zúčastňuji s občasnými přestávkami už 16 let. Na jedné z prvních jsem se seznámila i se svým manželem. Za největší přínos pro můj osobní duchovní život považuji prožitek ze setkání se skutečně živou vírou. Skutečnost, že mohu dnes prožít seslání Ducha svatého úplně stejně, jak to prožili před dvěma tisíci lety poprvé sami apoštolové, je přece úžasná. Je potěšující, že se počet účastníků neustále zvyšuje, letos to bylo téměř 6 000. Co mě také těší, je, že se tam mohu setkat i s kaplany, kteří dříve působili v naší farnosti. Pro mě je tato konference zvláště přínosem, ze kterého se snažím žít po celý rok, protože v naší farnosti se během roku zas tak moc neděje. 2/ Letošní charismatická konference slavila v Česku 20. výročí. Charles Whitehead, autor knihy "Letnice jsou pro život", byl hlavním hostem letošní konference. Jeho přednášky založené na dlouholeté ekumenické zkušenosti, byly bezesporu největším magnetem pro většinu účastníků. Charles je skvělý vypravěč a díky své osobní zkušenosti ze setkání s Janem Pavlem II. a Benediktem XVI. přidal i humorné historky ze zákulisí Vatikánu . Nejvíce mě oslovilo svědectví z jeho osobního života, kdy dokázal velmi přitažlivě popsat, jak Pán postupně změnil celý jeho život. /Připravila Z. Kohoutová/
LETNÍ PUTOVÁNÍ Právě v létě rádi putujeme - na poutní místa, kde se udála dávná zjevení Panny Marie nebo do chrámů zasvěceným našim národním patronům i dalším světcům. Někteří se vydávají do dalekých krajů, do Fatimy, Lurd nebo na jiná věhlasná místa. Mnozí vycházejí na tuto cestu raději sami, další cestují se svou s rodinou, jiní jezdí ve velkém společenství věřících. A vlastně ani nezáleží na tom, kam a s kým, ale PROČ putujeme? Naskýtá se jedinečná možnost srovnat si myšlenky, životní hodnoty a objevit to podstatné - radost z Boha, ze setkání s Ním, zakoušení Ježíšovy blízkosti... Jsme tady na Zemi jen poutníci a hledáme cestu 'do nebeské vlasti' a ty pozemské poutě nám to mají připomenout... A jedna malá vzpomínka... 16. července je v církevním kalendáři památka P. Marie Karmelské. My havířovští můžeme navštívit Slezskou Ostravu, někteří míří do Domaslovic. Já jsem se rozhodla pro tu první variantu, avšak zrovna nejel autobus, jak by se hodilo. A protože jsme se náhodou na zastávce setkaly dvě farnice, /známe se od vidění z kostela/, 'vyšláply' jsme si spolu. Ten kousek pěší cesty nám rychle uběhl a pěkně jsme si popovídaly. Má souputnice, milá starší paní zavzpomínala na 'staré časy', jak krásné bývaly poutě za jejího mládí - a ta velká sláva u sv. Markéty v Bludovicích a na dalších místech v okolí. A nakonec jsme dobře došly i dojely, hlavní bohoslužbu jsme stihly včas a také novokněžské požehnání. Místní věřící připravili opravdovou lidovou pouť - koláčky pro každého, stánek s perníky, pro hladové poutníky nabízeli guláš a zejména pak "duchovní stravu" - pěkný výběr knih i devocionálií. Z.K. - 16 -
4 / 09
Společenství
STOLETÝ OREL Letos slaví křesťanská tělovýchovná organizace Orel sto let od svého vzniku. Velmi aktivní kněz Mons. Jan Šrámek, zakladatel mimo jiného také dělnických křesťanskosociálních spolků, při léčení ve Slovinsku poznal katolický spolek pro kulturu a sport s názvem Orel. To ho inspirovalo roku 1909 k pojmenování tělocvičných odborů u nás stejným názvem. Členů rychle přibývalo a po útlumu za 1. Světové války v Československu se Orel pod vedením starosty Jana Šrámka zdárně rozvíjel. Za 2. Světové války byly všechny spolky zrušeny. Mons. Jan Šrámek odešel do exilu a byl předsedou exilové československé vlády v Londýně. Mnoho členů Orla se zapojilo do odbojové činnosti doma i v zahraničních armádách. Po válce se činnost rychle obnovila, ale roku 1948 začalo pronásledování členů Orla jako všech čestných lidí znovu. Po pádu komunistického režimu je Orel obnoven potřetí. Znovu působí i ve sportovní unii katolických spolků Evropy FICEP a zúčastňuje se také tam každoročně sportovního klání a turistických táborů. Letos uspořádali Orli mezinárodní sportovní hry v Brně.
Orli se však věnují sportu hlavně pro radost a pro zdraví, rekreačně pro celou rodinu, pro všechny věkové kategorie. Prvořadým cílem je výchova k férovému sportování a jednání, ne vrcholový sport a vítězství za každou cenu. Ikdyž v historii se mnozí Orli na stupních vítězů umístili. Mimo sportu se Orel věnuje také činnosti duchovní. Známé jsou orelské poutě, zvláště každým rokem pořádané na Svatém Hostýně v neděli po 15. Srpnu. Z Havířova tam v posledních letech jezdívají cykloturisté. Vyjíždějí v sobotu ráno, aby se vpředvečer pouti zúčastnili Křížové cesty a Zpívání na schodech. Letos se vypraví již ve čtvrtek a v pátek na hlavní výroční oslavy v Kroměříži a v neděli 23. srpna pouze přejedou 33 km na Svatý Hostýn, kde bude mši svatou v 10,30 hod celebrovat kardinál Tomáš Špidlík. Program sportovních oddílů a turistických akcí jednoty Orla v Havířově je pravidelně aktualizován ve vývěsce před kostelem sv. Anny. Můžete se přidat i Vy, i když nejste členy. Irena Světničková
Pod italským sluncem - Soutěž krásy Slunce už se blíží k horizontu, ale bude ještě nějakou tu hodinu trvat, než zapadne docela. Ulepení mořskou vodou stojíme s batohy a slunečníky na autobusové zastávce, zády k neprostupným houštinám, čelem k moři, sbíráme poslední sluneční paprsky a vychutnáváme si první náznaky večerního ochlazení po dalším parném červnovém dni. Prodloužený autobus linky „07 Mare“ konečně přijíždí a sbírá ty, které ráno rozvezl. Na římské městské pláže jezdí lidé, kteří si nemohou dovolit mnohem hezčí placené pláže. Autobusem na ně pak cestují ti, kteří nemají auto nebo skútr. A tak se v přeplněném autobuse znovu mačkáme v obvyklé sestavě: puberťáci, důchodci, cizinci a plážoví prodejci. Když se konečně podaří zavřít dveře, je nejvyšší čas chytnout se pevně nějakého madla, protože i řidiči sezónních autobusů mají rádi svižnou jízdu. A navíc, rychlý rozjezd a prudké zabrždění je jediný způsob, jak do dlouhé „harmoniky“ dostat trochu vzduchu zvenčí.
- 17 -
4 / 09
Společenství
Jakmile se tedy všichni, až na pár sedících šťastlivců, poctivě držíme madel a tyčí, začíná nikým nevypsaná soutěž o nejlépe a nejvíce opálenou kůži. Podmínky jsou ideální: nasvícení pro všechny stejné, rukou, nohou, břich, tváří a ramen ke srovnávání nepřeberně. Každý je zároveň soutěžícím i rozhodčím. Otázka je jediná: „Už jsem konečně krásnější a opálenější než ten, ta vedle?“ Nekompromisní srovnávání krásy má vždy své poražené: turisty ze severních zemí, kteří v kontaktu s ostrým italským sluncem zrudli jako prasátka, zelenáče, kteří se včera chtěli rychle opálit a dneska se loupou, dámy, které mají na ramenou a na zádech bílé pruhy po plavkách. Ale kdo vyhrál? Určitě nejvíce opálení jsou indičtí a pákistánští prodejci, kteří po plážích nachodí denně kilometry, ale ti jsou, z mně neznámých důvodů, ze soutěže vyloučení. Kdo vyhrál? Kdo si myslí, že už je opálený dost? Zdá se, že nikdo. A tak nakonec z autobusu vychází mnoho tváří, ze kterých lze číst trpká rozmrzelost nad dnešním soutěžním neúspěchem, ale obrovské odhodlání udělat příště skutečně vše pro to, aby právě ta jejich kůže byla nejbronzovatější a celý trůn krásy byl jen a jen pro ně. „Ach, vy pošetilí Galaťané, kdo vás to uhranul?“ připomínám si větu sv. Pavla (Gal 3,1). Nikdo z nás patrně nevykoření hloupou touhu srovnávat se s druhými. Ale kdo nám nakukal, že být krásný rovná se být opálený? Patrně my sami. Ale možná by nebylo na škodu teď, když o. Marek Kozák úspěšně po třech letech dřiny ukončil postgraduální studium Písma svatého v Římě a nadobro odešel z Havířova, zeptat se jej aspoň na dálku: „I podle Bible jsme před Bohem a před lidmi krásnější, čím jsme opálenější?“ P.Petr Smolek
Červen, červenec a srpen 09 v našich farnostech Sv. Anna
Sv. Markéta Křty: Tomáš Samuel Pajonk Marie Kolečiaková Jakub Nedoma Daniel Sivák Daniela Bacewiczová Andrea Helena Ferková
Křty: Lukáš Gelnar Petr Kupka Svatby: Tomáš Konečný - Tamara Pinterová
Svatby: Ján Harčar - Věra Nytrová Pohřby: Anny Vyležíková Hedvika Kurowská Martin Svoboda Žofie Niedobová Jan Čimbura
75 88 37 89 89
Pohřby: Miluše Petrášová 80 Alexandr Jurčík 67 Ondřej Hanušovský 54 Marie Bujoková, roz. Místaková 88 Helena Bohničková, roz. Vavřičková
- 18 -
4 / 09
Společenství
Dopisy do záhrobí Ježíšovi příbuzní V městě Šumbarku, v sedmém roce panování Václava Vrtošivého Kdykoli jsem četl v evangeliu pasáž o tom, jak se k vám Ježíš zachoval, bylo mi vás líto. Stejně jako vy jsem jeho jednání považoval za nevděčné, neslušné a příkré. Vždyť mezi vámi byla i jeho matka, která si takové odmítnutí určitě nezasloužila. Tolik pro svého syna vytrpěla, a nyní se k ní vůbec nehlásí. Naopak, ostentativně dává přednost cizím lidem, kteří mu pochlebují, protože je uzdravil z jejich nemocí. Omlouvám se. Nikoli vám, nýbrž Ježíšovi. Nečetl jsem dost pozorně. Neuvědomil jsem si pravý důvod vaší návštěvy. Nepřišli jste za ním, abyste ho pozdravili, natož povzbudili v jeho nedávno započaté činnosti. Váš úmysl byl právě opačný. Přišli jste, abyste se ho zmocnili, prohlásili za blázna a internovali, a tak mu s konečnou platností zabránili v jeho poslání. Na těch pár zázraků, jež vykonal, by se rychle zapomnělo, stejně jako na Ježíše samého. Zase by se všechno vrátilo do starých kolejí a vy byste měli klid. Ano, nešlo ani tak o Ježíše jako o vás. Jakmile se po kraji rozkřiklo, jaké divy Ježíš koná, uvědomili jste si potenciální nebezpečí, jemuž vás vystavuje. To, co říkal a činil, nemohlo zůstat bez odezvy. Dříve nebo později se proti tomu vysloví mocní vaší země, ať již z řad okupantů nebo kolaborantů. Jejich hněv pak nedopadne pouze na rebela, nýbrž na všechny, kdo s ním sdílejí střechu nad hlavou, názory – a možná i rodové kořeny. Vyhodnotili jste tuto hrozbu a promptně jste na ni zareagovali. Ještě je čas zasáhnout a zamést celou aféru pod koberec. Je potřeba neprodleně zbavit Ježíše všech práv a výsad (včetně Boží přízně) a odstranit ho z veřejného života. Váš plán měl pouze jednu chybu: kolem nového proroka se již stačil vytvořit početný zástup příznivců, kteří by ho mohli bránit. Uchýlili jste se proto ke lsti, abyste Ježíše vylákali do své moci. Vaše jednání bylo o to nebezpečnější (a smutnější), že jste do něho zapojili i Marii. Nejspíš jste i jí namluvili, že to vše konáte pro Ježíšovo dobro. Ježíš váš záměr prohlédl. Rozhlédl se kolem sebe a řekl: „Kdo činí vůli Boží, to je můj bratr, má sestra i matka.“ V těch několika slovech se skrývá smutek, odsouzení, ale také příslib pro všechny pravé učedníky. Již ne pro vás. Ježíš vás předešel. Dříve, než jste se ho stačili zříci, učinil tak on sám. Takto nekompromisní řešení bylo nezbytné. Nelze vyjednávat s někým, kdo vás označí za blázna. Tehdy uzavírá všechny možnosti pro vzájemnou důvěru a domluvu. Ne nadarmo je v Písmu takový akt považován za těžší provinění než zabití. Ježíš to rozhodně nemyslel obrazně. Po celou zbývající dobu svého veřejného působení se vám důsledně vyhýbal. Nestýkal se dokonce ani s vlastní matkou. Pouze Jan ji zmiňuje pod křížem – ve chvíli, kdy už nemohla na Ježíšově osudu (a Boží vůli) nic změnit. Jako jediný však píše také o svatbě v Káně, kde Maria přiměla Ježíše k prvnímu neplánovanému zázraku. Tehdy ještě bezpochyby naslouchala více hlasu svého srdce než hlasům vašim. -ok-
- 19 -
4 / 09
Společenství
HÁDANKY A MALÉ HŘÍČKY PRO KLUKY A PRO HOLČIČKY Milí luštitelé a luštěniny! Co vás čeká letos v září? Jasně, začíná zase škola, řeknou otráveně školáci. Blíží se podzim, napadne možná dospěláky. Bude svátek svatého Václava, vzpomene si někdo. Přihořívá… Letos v září na svátek svatého Václava navštíví naši republiku Svatý otec. Určitě to víte a mnozí se jistě pojedou na slavnostní mši do Brna podívat. A protože je to vzácná návštěva, je dnešní křížovka tak trochu o něm J. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
1. Nástupcem apoštolů je dnes … 2. Slavnost, při které se setkáváme s Ježíšem v Písmu a ve svatém přijímání … 3. Den odpočinku 4. Kolik máme dnes papežů? 5. Jakým dopravním prostředkem papež nejspíš přijede, přiletí, připluje? 6. Kluk, který pomáhá knězi při mši svaté 7. Člověk, který svůj život zasvětil Bohu, slouží mše, uděluje svátosti. 8. Jaké je původní příjmení dnešního papeže? 9. Jak se jmenuje křestním jménem náš ostravsko-opavský biskup? 10. Jak se jmenoval první papež (apoštol)? 11. Budova, ve které se společně modlíme a slavíme mši svatou 12. „Stůl“, na kterém kněz při mši proměňuje chléb a víno v tělo a krev Ježíše 13. Z jaké země pochází dnešní papež? 14. Stát, kde sídlí papež 15. Který svatý má svátek 28. září? 16. Jak se jmenuje společenství věřících, kteří patří k jednomu kostelu? 17. Jak se jmenoval předchůdce dnešního papeže? Jan Pavel … Příjemné září, úspěšný vstup do školy, pěkný začátek podzimu a pozdravujte papeže J. Marťa
- 20 -
