PRÁVO V PODNIKÁNÍ I OSTRAVA 2005 JUDR. ZUZANA LOKAJOVÁ

PRÁVO V PODNIKÁNÍ I

OSTRAVA 2005 JUDR. ZUZANA LOKAJOVÁ

Název: Autor: Vydání: Počet stran: Tisk:

Právo v podnikání I. JUDr. Zuzana Lokajová první, 2005 114 tiskárna UNION, Ostrava

Vydala:

Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě Michálkovická 1810/181 710 00 Ostrava – Slezská Ostrava

Za jazykovou a formální stránku díla odpovídá autor. © JUDr. Zuzana Lokajová © Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě ISBN 80-86764- 31-1

Obsah předmětu

OBSAH PŘEDMĚTU

Úvod…………………………………………………………………………......3 1. Vymezení základních pojmů z oblasti podnikání…………………………...5 2. Právní podmínky podnikání v České republice……………………………17 3. Právní formy podnikání……………………………………………………33 4. Obchodní společnosti a družstvo…..……………………………………...47 5. Jiné formy podnikání…………….………………………...……………..101 Literatura……………………………………………………………………..109

1

2

Právo v podnikání I

Úvod

3

ÚVOD Předmět Právo v podnikání I navazuje na předmět Základy práva, který jste absolvovali v předcházejícím semestru. Jeho cílem je seznámit vás s obecnými otázkami podnikání, právní úpravou obchodní firmy, obchodního rejstříku, právních podmínek podnikání v ČR a jednotlivými typy obchodních společností, družstev i dalších právních forem podnikání. Získané znalosti obchodního práva vám jistě pomohou v praxi, protože řada z vás má vlastní firmu, zvažuje založení vlastní firmy, pracuje v některé z obchodních společností nebo s nimi alespoň přichází pracovně do styku a základní znalost norem obchodního práva je proto v mnoha případech nezbytná. Tato studijní opora je poměrně podrobná a proto ve spojení s právními předpisy, na které odkazuje, může sloužit jako základní studijní materiál předmětu Právo v podnikání I. Při studiu Práva v podnikání I vám přeji mnoho úspěchů.

JUDr. Zuzana Lokajová

Publikace vychází z právního stavu platného k 31. 5. 2005.


4

Po prostudování textu budete znát: •

obsah základních pojmů souvisejících s podnikáním;

•

zásady právní úpravy podnikání v České republice;

•

podmínky pro živnostenské podnikání;

•

charakteristiku základních právních forem podnikání v ČR;

•

principy organizace podnikání.

a

řízení

jednotlivých

právních

forem

Po prostudování textu budete schopni: •

vysvětlit základní pojmy související s podnikáním;

•

založit živnost;

•

posoudit výhody a nevýhody jednotlivých právních forem podnikání podle různých kritérií (kapitálová náročnost, složitost založení, řízení, ručení apod.);

•

samostatně postupovat při založení obchodní společnosti.

Prostudováním textu získáte: •

znalosti nutné k získání oprávnění k podnikatelské činnosti;

•

informace nutné ke správnému výběru právní formy podnikání;

•

znalosti nutné či družstva;

•

znalosti nutné k řízení společnosti;

•

informace o postupu při ukončení podnikatelské činnosti;

k založení

konkrétní

obchodní

společnosti

Čas potřebný k prostudování učiva předmětu: 35 + 15 hodin (teorie + řešení úloh) __________________________________________________________________

Vymezení základních pojmů z oblasti podnikání

5

1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Z OBLASTI PODNIKÁNÍ

V této kapitole se dozvíte: •

podstatu základních pojmů souvisejících s podnikáním;

•

účel a význam obchodního rejstříku;

•

zásady tvorby a právní ochrany obchodní firmy;

•

zásady jednání jménem podnikatele.

Budete schopni: •

pochopit obsah základních pojmů souvisejících s podnikáním a porozumět jejich vzájemným vazbám;

•

správně určit s kým vstoupit do jednání v právních vztazích;

•

správně vytvořit obchodní firmu.

Klíčová slova této kapitoly: Podnikání, podnik, podnikatel, organizační složka podniku, obchodní firma, obchodní tajemství, obchodní rejstřík, fyzická osoba, právnická osoba, statutární orgán, zástupce, prokura, prokurista.

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 1 hodiny (teorie + řešení úloh)


6 Průvodce studiem

Cílem této úvodní kapitoly je seznámit Vás se základními pojmy souvisejícími s podnikáním. Znalost těchto pojmů je nezbytná pro další studium, poněvadž obchodní zákoník a na něj navazující právní předpisy s těmito pojmy pracují. Pro pochopení dalšího učiva je tedy nezbytné porozumět obsahu těchto pojmů a zafixovat si je v paměti, abyste je dále mohli automaticky používat. 1. Vymezení základních pojmů z oblasti podnikání 1.1 Prameny právní úpravy a vztah občanského a obchodního zákoníku Speciální právní normou pro oblast podnikání a obchodu je obchodní zákoník – zákon číslo 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Obchodní zákoník upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy podnikatelů a dále i některé jiné vztahy s podnikáním související (obchodní rejstřík, nekalou soutěž, základní ustanovení o účetnictví podnikatelů).. Vzájemný vztah občanského a obchodního zákoníku je upraven v §1 obchodního zákoníku. Ty vztahy, které upravuje obchodní zákoník speciálně vzhledem k potřebám podnikání a obchodu, se řídí úpravou obchodního zákoníku. Tam, kde určitá otázka není v obchodním zákoníku speciálně upravena a nelze ji tedy podle jeho ustanovení řešit, řídí se úpravou občanského zákoníku. Obchodní zákoník obsahuje také specifické pravidlo řešení tzv. mezer v právu, tj. situace, kdy pro určitý případ není právní úprava dána. Jde-li o obchodní vztah a úprava není ani v obchodním zákoníku ani v občanském zákoníku, překoná se mezera tak, že se věc řeší podle obchodních zvyklostí, a pokud ani tyto věc neřeší, tak podle zásad, na kterých spočívá obchodní zákoník. 1.2 Definice základních pojmů 1.2.1 Podnikání Co je to podnikání? Obchodní zákoník definuje v §2 podnikání jako soustavnou činnost prováděnou podnikatelem samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Má-li se jednat o podnikání, musí být tyto výše uvedené znaky naplněny současně. Příklad. Podnikání je vždy aktivní činnost podnikatele, tedy osoby, která má k podnikání zvláštní oprávnění. Kdo je podnikatelem stanoví obchodní zákoník v §2, odst.2.


7

Je to činnost, kterou provádí podnikatel soustavně, ne pouze příležitostně. Soustavnost však neznamená, že podnikatel je povinen tuto činnost provádět nepřetržitě po celý rok. Podnikatel tak může být současně i zaměstnancem a podnikat ve volném čase nebo třeba jen v určitém ročním období (např. každé léto provozuje půjčovnu loděk). Podnikatel provádí tuto činnost samostatně. To je znak, který výrazně odlišuje podnikání od pracovního poměru. Práci podnikatele nikdo neřídí, neorganizuje a také mu nikdo jiný nepřiděluje úkoly a nekontroluje jejich plnění. Podnikatel podniká vlastním jménem, tedy pod svojí firmou. Pojem „vlastním jménem“ však neznamená, že podnikatel musí jednat vždy sám a že se nemůže nechat v některých případech zastoupit. Pokud se nechá zastoupit, pak jeho jménem bude jednat zástupce. Podnikatel podniká na vlastní odpovědnost. Podnikatel za závazky odpovídá svým majetkem (fyzická osoba pak nejen majetkem sloužícím k podnikání, ale i ostatním majetkem). Posledním znakem podnikání je, že podnikatel tuto činnost provozuje za účelem dosažení zisku. O podnikání se však jedná i v případě, že zisk nebyl nakonec dosažen. Rozhodující je zde samotný účel, pro který byla tato činnost prováděna, nikoliv její výsledek. S pojmem podnikání úzce souvisí pojem podnikatel. 1.2.2 Podnikatel Podnikatelem může být jak osoba fyzická, tak i osoba právnická. Vymezení fyzické a právnické osoby upravuje občanský zákoník (§ 7 a § 18 občanského zákoníku – viz. studijní opora Základy práva). Podnikatelem podle obchodního zákoníku (§2, odst.2) jsou následující 4 skupiny subjektů: a) osoby zapsané v obchodním rejstříku (např. obchodní společnosti, družstva, státní podniky), b) osoby, které podnikají na základě živnostenského oprávnění, c) osoby, které podnikají na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (např. advokáti, daňoví poradci, auditoři, patentoví zástupci apod.), d) osoby, které provozují zemědělskou výrobu a jsou zapsány do evidence podle zvláštních předpisů. K pojmu podnikatel se úzce váže pojem podnik. Podnikatel realizuje svou podnikatelskou činnost v rámci určité „instituce“ – podniku. Podnik má jak podnikatel právnická osoba, tak i podnikatel fyzická osoba.

8


1.2.3 Podnik Obchodní zákoník definuje podnik (§5, odst.1) jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží nebo mají sloužit k provozování podniku. Podnik je z právního hlediska věc hromadná. To znamená, že podnik se dohromady považuje za jednu věc, jeden celek. Smlouvou o prodeji podniku se tedy bude převádět celý podnik, ne jen jeho jednotlivé majetkové složky. Podnik je tedy určitý celek, ale v podnikatelských vztazích mají význam i jeho části. 1.2.4 Odštěpný závod Z hlediska organizačního uspořádání podniku má význam odštěpný závod. Odštěpný závod je organizační složka podniku, která je jako odštěpný závod zapsána v obchodním rejstříku. Upozornění! Odštěpný závod nemá právní subjektivitu. V čele odštěpného závodu stojí vedoucí odštěpného závodu, který je oprávněn jednat ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu. Odštěpný závod i jeho vedoucí se zapisuje do obchodního rejstříku. Při provozování odštěpného závodu se užívá obchodní firmy podnikatele s dodatkem, že jde o odštěpný závod. 1.2.5 Provozovna Z hlediska místního uspořádání má význam provozovna. Provozovna je prostor, ve kterém se uskutečňuje podnikatelská činnost. Provozovna musí být označena obchodní firmou podnikatele, ke které může být připojen název provozovny nebo jiné rozlišující označení. Příklad. Někteří podnikatelé zaměňují obchodní firmu s označením provozovny. Provozuje-li např. Jana Nováková kadeřnictví, musí činit právní úkony (např. podepisovat smlouvy) svojí obchodní firmou nebo jménem (např. Jana Nováková), ne pod názvem provozovny (např. Kadeřnictví Jana). Dalšími pojmy, které jsou významné z pohledu obchodního zákoníku a na něj navazujících předpisů, zejména finančních, jsou následující pojmy, které se vztahují k majetku.


1.2.5

9

Obchodní majetek

Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, je majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek. 1.2.7 Obchodní jmění Obchodní jmění podnikatele – fyzické osoby je soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním. Obchodním jměním podnikatele – právnické osoby je soubor veškerého majetku a závazků. 1.2.8 Čistý obchodní majetek Čistým obchodním majetkem podnikatele – fyzické osoby je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním. Čistým obchodním majetkem podnikatele – právnické osoby je obchodní majetek po odečtení veškerých závazků. 1.2.9 Obchodní firma Obchodní zákoník zaměnil původní výraz obchodní jméno pojmem obchodní firma. Pojem obchodní firma se však vztahuje pouze na ty podnikatele, kteří jsou zapsáni v obchodním rejstříku. Obchodní firma (dále jen firma) je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony (jednat, uzavírat smlouvy, podávat žádosti a podání ke státním orgánům apod.) pod svou firmou (jinak se dopouští přestupku podle zákona o přestupcích). Podnikatel, který není zapsán v obchodním rejstříku, firmu nemá, a proto nemůže činit právní úkony pod firmou, ale činí je, je-li fyzickou osobou pod svým jménem a příjmením, a je-li právnickou osobou, pod svým názvem. Fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku má firmu. Firmou fyzické osoby musí být vždy její jméno a příjmení. Může také obsahovat odlišující dodatek odlišující např. osobu podnikatele nebo druh podnikání, za podmínky, že nepůsobí klamavě (např. Jan Novák, autodoprava). Firmou obchodní společnosti, družstva a dalších právnických osob, které vznikají zápisem do obchodního rejstříku, je název, pod kterým jsou zapsány

10


v obchodním rejstříku. Povinnou součásti firmy právnických osob zapsaných do obchodního rejstříku je dodatek označující jejich právní formu. Jak se firma tvoří? Firma se tvoří z kmene (základu) a dodatků. Podle kmene rozlišujeme firmu: a) osobní – je povinná pro podnikatelé – fyzické osoby, může ji však použít i osoba právnická (např. Konečný a Prouza, s.r.o.), b) věcná - je odvozená z předmětu podnikání (např. Hadr a kyblík, v.o.s.), c) fantazijní – nepodává informaci ani o podnikateli ani o předmětu podnikání (např. Vega, s.r.o.), d) smíšená – je kombinací osobního a věcného obchodního jména (např. Novákautodoprava, s.r.o). Firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě (tzn. nesmí např. obsahovat údaj, který je schopen vyvolat dojem, že podnikatel je oprávněn podnikat v určitém oboru, ač v takovém oboru podnikat nemůže). K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu. U fyzické osoby postačí zpravidla k odlišení uvedení jiného místa podnikání. Pokud má fyzická osoba stejné jméno i shodné místo podnikání s jiným podnikatelem, je povinna doplnit ve firmě dodatek, který odliší osobu podnikatele nebo druh podnikání (např. Jan Novák, krejčovství x Jan Novák, obuvník). Pokud podnikatel fyzická osoba změní své jméno, může používat ve firmě i své dřívější jméno s dodatkem obsahujícím nové jméno (např. Jana NovákováKonečná). Převod firmy bez současného převodu podniku (nebo alespoň jeho části) je nepřípustný. Převádí-li se pouze část podniku (např. některý ze samostatných závodů), musí zbývající část podniku zaniknout s likvidací nebo podnikatel musí zbývající část provozovat pod jinou firmou. Za neoprávněné užívání firmy může být vyžadováno zdržení se takového jednání, odstranění závadného stavu, vydání neoprávněného obohacení, přiměřené zadostiučinění i náhrada škody. 1.2.10 Jednání podnikatele Právní úprava jednání podnikatele v právních vztazích rozlišuje, zda jde o jednání podnikatele fyzické osoby nebo právnické osoby. Je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně nebo za ni jedná zástupce. Je-li podnikatelem právnická osoba, jedná zejména svým statutárním orgánem. Kdo je statutárním orgánem obchodní společnosti nebo družstva stanoví obchodní zákoník. Statutární orgán je oprávněn jednat ve všech záležitostech právnické osoby.


11

Pokud statutární orgán při jednání za právnickou osobou překročí rozsah jejího předmětu podnikání, pak toto jednání právnickou osobu zavazuje. Úkol k textu. Zjistěte, kdo je statutárním orgánem v jednotlivých obchodních společnostech, družstvu a státním podniku. Upozornění! Omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu právnické osoby vyplývající ze stanov, společenské smlouvy nebo jiného dokumentu, není možné uplatňovat vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna. Příklad. Ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným je uvedeno, že každý z jednatelů jedná samostatně do částky 250 000,- Kč. K jednání nad tuto částku je nutný podpis dvou jednatelů. Jeden z jednatelů však sám podepíše smlouvu s předmětem plnění v hodnotě 500 000,- Kč. Tato smlouva společnost nezavazuje. Podle rozsudku Nejvyššího soudu (sp. zn 29 Odo 198/2002 ze dne 20. 8. 2002) nelze totiž za omezení jednatelského oprávnění považovat případy, kdy smlouva nebo stanovy určují, že jménem společnosti jedná více jednatelů společně. V tomto případě jde pouze o určení způsobu jednání jménem společnosti, nikoliv o omezení jednatelského oprávnění. Pokud tento způsob jednání za společnost byl zapsán v obchodním rejstříku, je závazný jak pro společnost, tak pro další osoby. Za právnickou osobu může jednat také ten, kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností. Jeho pověření jednat může vyplývat z vnitropodnikových předpisů – např. z organizačního řádu. Je pak oprávněn ke všem úkonům, ke kterým při této činnosti obvykle dochází. Za právnickou osobu může dále jednat také zástupce na základě plné moci. Zvláštním druhem plné moci je prokura. Prokurou zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, ke kterým dochází při provozu podniku, s výjimkou zcizování a zatěžování nemovitostí (pokud toto oprávnění není výslovně uvedeno v prokuře). Prokuru lze udělit pouze fyzické osobě. Lze ji udělit i více osobám současně. Udělení prokury je účinné od zápisu do obchodního rejstříku. Prokurista podepisuje tak, že k firmě podnikatele připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis. Upozornění! Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, jestliže třetí osoba nemohla vědět, že jednající osoba k tomu není oprávněná (§ 16 obch. zákoníku). Jedná se o tzv. nezmocněné jednatelství.


12

1.2.11 Obchodní listiny Každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle. Osoby, které jsou zapsány v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, musí též uvádět údaj o tomto zápisu včetně spisové značky, podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni. 1.2.12 Obchodní tajemství Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní nebo technické povahy související s podnikem (např. receptury, výrobní postupy, ale také seznamy klientů apod.), které mají skutečnou nebo alespoň potencionální materiální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.Výlučné právo s tímto tajemstvím nakládat, zejména udělit svolení k jeho užití má podnikatel. 1.3

Obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků, o nichž to stanoví zákon. Obchodní rejstřík vedou rejstříkové soudy (krajské soudy) pro podnikatele, kteří mají sídlo v obvodu tohoto soudu. Obchodní rejstřík je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Do obchodního rejstříku se povinně zapisují: • obchodní společnosti, družstva a jiné právnické osoby, u kterých to stanoví zákon (např. státní podniky, Pozemkový fond ČR apod.), • zahraniční osoby (fyzické i právnické), s výjimkou osob, které jsou státními příslušníky členských států EU nebo jiných státu tvořících Evropský hospodářský prostor, a které podnikají na území ČR, • fyzické osoby s trvalým pobytem na území ČR a státní příslušníci členských států EU nebo EHP na vlastní žádost nebo povinně, pokud provozují živnost průmyslovým způsobem nebo pokud výše jejich výnosů nebo příjmů, snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla v průměru za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období částku 120 000 000,- Kč.


13

Údaje, které se zapisují do obchodního rejstříku, lze rozdělit do dvou skupin. 1) a) b) c) d) e)

údaje všeobecné (zapisují se v podstatě u všech zapisovaných subjektů): firma, u právnických osob sídlo, u fyzických osob místo podnikání, identifikační číslo, předmět podnikání, právní forma právnické osoby, jméno a bydliště osoby nebo osob, které jsou statutárními orgány nebo jejich členy, s uvedením způsobu, jakým jednají za právnickou osobu a den vzniku a zániku jejich funkce, f) označení, sídlo a předmět podnikání odštěpného závodu, jméno a bydliště vedoucího, g) jméno a bydliště prokuristy, 2) údaje speciální (jsou odlišné podle jednotlivých zapisovaných subjektů): a) u veřejné obchodní společnosti – všichni společníci, b) u komanditní společnosti – všichni společníci s určením, kdo je komplementář a kdo komanditista, výše vkladu komanditisty a rozsah jeho splacení, c) u společnosti s ručením omezeným – všichni společníci, výše vkladu každého společníka a rozsah jeho splacení, výše základního kapitálu a rozsah jeho splacení, členové dozorčí rady, byla-li zřízena, zástavní právo k obchodnímu podílu, bylo-li zřízeno, d) u akciové společnosti – výše základního kapitálu, rozsah jeho splacení, počet, druh, forma, podoba a jmenovitá hodnota akcií, omezení převoditelnosti akcií na jméno, členové dozorčí rady, e) u družstva – výše zapisovaného základního kapitálu, výše základních členských vkladů, f) u státního podniku – zakladatel, výše kmenového jmění, určený majetek. Do obchodního rejstříku se zapisuje také zrušení právnické osoby a jeho právní důvod, vstup do likvidace a likvidátor, prohlášení konkursu, správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na konkurs z důvodu nedostatku majetku, právní důvod výmazu podnikatele. Podnikatel je povinen bez zbytečného odkladu podat návrh na zápis změny nebo zániku zapisovaných skutečností. Zápisy do obchodního rejstříku můžeme rozdělit podle jejich povahy na zápisy: a) konstitutivní - např. zápisy týkající se vzniku nebo zániku společností, zvýšení nebo snížení základního kapitálu apod. Bez těchto zápisu by nemohly nastat účinky této právní skutečnosti. b) deklaratorní - účinky zapisované skutečnosti nastanou nezávisle na zápise do obchodního rejstříku – např. vyloučení společníka, odstoupení člena představenstva nebo jednatele. Skutečnosti zapsané do obchodního rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění; vůči tomu, komu bylo známo provedení zápisu do obchodního rejstříku, ode dne jejich zápisu.

14


Úkol k zamyšlení. Zamyslete se nad smyslem následujícího ustanovení obchodního zákoníku: „Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nemůže ten, kterého se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.“ Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány a listinami, které se zakládají do sbírky listin. Úkol k textu. Prostudujte si § 37 obchodního zákoníku a zjistěte, které listiny se povinně přikládají k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Od 1. 7. 2005 nabude účinnosti novela obchodního zákoníku, která směřuje ke zjednodušení a zrychlení zápisu do obchodního rejstříku. Návrh na zápis bude možno podat pouze na formulářích s úředně ověřenými podpisy. Pokud rejstříkový soud neprovede zápis do 5 pracovních dnů, bude považován podaný návrh za zapsaný.

Shrnutí kapitoly. Z právního hlediska je podnikání soustavná činnost prováděná podnikatelem samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikat může pouze podnikatel. Kdo je podnikatelem stanoví obchodní zákoník (§2, odst.2). Podnik je soubor hmotných, nehmotných a osobních složek podnikání. Podnik má jak podnikatel – právnická osoba, tak podnikatel – fyzická osoba. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku činí právní úkony pod svojí firmou. Podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku je povinen činit právní úkony je-li fyzickou osobou pod svým jménem a příjmením, je-li právnickou osobou, pak pod svým názvem. Je-li podnikatel fyzická osoba, jedná v právních vztazích sám nebo prostřednictvím svého zástupce. Je-li podnikatelem osoba právnická, jedná především svým statutárním orgánem. Kdo je statutárním orgánem stanoví zákon, zřizovací listina nebo stanovy. Omezení jednatelských oprávnění statutárních orgánů není účinné vůči třetím osobám. Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků. Obchodní rejstřík přispívá k větší bezpečnosti a zjednodušení obchodního styku. Údaje uvedené v obchodním rejstříku jsou považovány za platné. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.


15

Otázky. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Objasněte pojem podnikání. Kdo je podnikatelem podle obchodního zákoníku ? Objasněte pojem podnik a jeho organizační složky. Objasněte pojem obchodní firma a způsob její tvorby. Jaké náležitosti musí obsahovat obchodní listiny? Kdo je oprávněn jednat jménem podnikatele? Co tvoří obsah obchodního tajemství a kdo je oprávněn s tímto tajemstvím nakládat? 8. V čem spočívá význam obchodního rejstříku? 9. Které osoby a jaké údaje se povinně zapisují do obchodního rejstříku? Další zdroje. §1 –34 obchodního zákoníku Dědič, J., Švarc, Z. a kol.: Učebnice práva pro ekonomy. PROSPEKTRUM, Praha, 1994, str. 73 - 103

16


Právní podmínky podnikání v České republice

17

2. PRÁVNÍ PODMÍNKY PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE


kde hledat právní úpravu podmínek podnikání v ČR;

•

rozdíl mezi živnostenským a neživnostenským podnikáním;

•

jak rozdělujeme živnosti;

•

co patří mezi všeobecné podmínky podnikání;

•

co je to odborná způsobilost, jak ji prokázat a čím ji nahradit;

•

jakou funkci při podnikání plní odpovědný zástupce;

•

co jsou to překážky v provozování živnosti;

•

jak založit živnost;

•

jak provozovat živnost;

•

jak ukončit nebo přerušit živnost,

•

jaké povinnosti ukládá živnostenský zákon podnikatelům.

Budete schopni: •

rozlišit, co podnikání;

•

zařadit určitou činnost mezi konkrétní živnosti;

•

samostatně postupovat při získání živnostenského oprávnění,

• .

provozovat živnost v souladu s živnostenským zákonem.

je

předmětem

živnostenského

neživnostenského

Klíčová slova této kapitoly: Živnostenské a neživnostenské podnikání, všeobecné podmínky provozování živnosti, odborná způsobilost, spolehlivost, překážky v provozování živnosti, odpovědný zástupce, ohlášení živnosti, živnostenský list, žádost o koncesi, koncesní listina.



18 Průvodce studiem

Seznámili jste se se základními pojmy vztahujícími se k podnikání. Dále se již budeme věnovat konkrétním podmínkám, které musí v ČR splnit každý, kdo má zájem podnikat. Protože většina podnikatelů podniká v oblasti živnostenského podnikání, bude výklad zaměřen právě na tuto oblast podnikání, která je komplexně upravena živnostenským zákonem. Neživnostenské podnikání nemá jednotnou právní úpravu, ale je upraveno řadou zvláštních právních předpisů. 2.

Právní podmínky podnikání v ČR

2.1 Principy právní úpravy podnikání Současná právní úprava podnikání v České republice vychází ze dvou ústavních zásad zakotvených v Listině základních práv a svobod, a to ze zásady rovnosti vlastnického práva všech vlastníků a ze zásady zpřístupnění podnikání každému. Omezit Ústavou zaručené právo podnikat mohou pouze prováděcí zákony, které také v současné době toto právo určitým osobám v souvislosti s výkonem jejich povolání nebo služby zakazují. Zákaz podnikání tak platí například pro soudce, státní zástupce nebo příslušníky ozbrojených sil. Určité omezení práva podnikat obsahuje i zákoník práce, který zaměstnancům umožňuje podnikat ve stejném oboru jako jejich zaměstnavatel pouze s jeho předchozím písemným souhlasem, který může být později odvolán. Další omezení pak vyplývá i ze zákazu konkurence podle obchodního zákoníku (viz. 3.1.8). Právo podnikat v České republice mají také zahraniční osoby. Kdo je zahraniční osobou vymezuje §21 obchodního zákoníku. Zahraniční osobou se rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. Zahraniční osoby mohou podnikat za stejných podmínek jako české osoby. Jejich právo podnikat však vzniká až dnem zápisu do obchodního rejstříku. Povinnost zapsat se do obchodního rejstříku se však nevztahuje na fyzické osoby, které jsou příslušníky členských státu Evropské unie nebo jiných států, které tvoří Evropský hospodářský prostor. Tyto osoby podléhají stejnému právnímu režimu jako české fyzické osoby. 2.2 Živnostenské a neživnostenské podnikání Podnikání členíme na živnostenské a neživnostenské podnikání Živnostenské podnikání je podnikání, které je provozováno za podmínek stanovených živnostenským zákonem (zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Živnostenský zákon upravuje podnikání v oblasti výroby, obchodu a poskytování služeb i samostatnou výdělečnou činnost fyzických osob v těchto oblastech. Neživnostenským podnikáním je podnikání, které probíhá za podmínek stanovených jinými právními předpisy. Co není živnostenským podnikáním


19

vymezuje §3 živnostenského zákona, který uvádí taxativní výčet všech činností, které nejsou živnostmi. Současně také odkazuje na právní předpisy, kterými se toto podnikání řídí. To, co v §3 uvedeno není, je živností. Živnostenským podnikáním např. není činnost soukromých lékařů, stomatologů, veterinářů, advokátů, notářů, patentových zástupců, daňových poradců, bankovnictví, pojišťovnictví, hornická činnost, pořádání loterií, zemědělství, školství, zřizování a provoz telekomunikací, provozování rozhlasového a televizního vysílání, státní zkušebnictví atd. Úkol k textu. Prostudujte si §3 živnostenského zákona a zjistěte, které další činnosti nespadají do oblasti živnostenského podnikání a čím se podnikání v těchto oborech řídí. Zjistěte rovněž, které další výdělečné činnosti nejsou živnostmi ani podnikáním ve smyslu obchodního zákoníku. 2.3 Kategorizace živnosti Živnostenský zákon podle způsobu vzniku živnostenského oprávnění třídí živnosti do dvou základních kategorií, a to na živnosti ohlašovací a koncesované. Živnosti ohlašovací, pak podle podmínek, které musí žadatel splňovat, třídí na živnosti volné, řemeslné a vázané. Schéma č. 1: Kategorizace živnosti

ohlašovací

volné řemeslné vázané

Živnosti koncesované Živnosti řemeslné jsou taxativně vymezeny v příloze č. 1 živnostenského zákona, živnosti vázané v příloze č. 2 živnostenského zákona a živnosti koncesované v příloze č. 3 živnostenského zákona. Podnikatelské činnosti, které nejsou uvedeny v žádné z příloh živnostenského zákona, nejsou z jeho působnosti vyloučeny a naplňují znaky živnosti, jsou živnosti volné. Nařízením vlády č. 140/2000 Sb., byl stanoven seznam těchto volných živností. Živnosti ohlašovací patří mezi tzv. živnosti nárokové, protože zájemce, který splní zákonem stanovené podmínky pro příslušnou živnost, má nárok na vznik živnostenského oprávnění. Živnostenské oprávnění vzniká dnem ohlášení. Živnosti koncesované patří mezi tzv. živnosti nenárokové, protože zájemce, který splní zákonem stanovené podmínky pro příslušnou koncesovanou živnost, nemá automaticky nárok na vznik živnostenského oprávnění. Živnostenské oprávnění vzniká až na základě povolení příslušného státního orgánu – dnem právní moci rozhodnutí o udělení koncese.

20 2.3

Právo v podnikání I Podmínky živnostenského podnikání

Základním předpokladem pro vznik živnostenského oprávnění je splnění veřejnoprávních podmínek stanovených živnostenským zákonem. Živnostenský zákon rozlišuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti. 2.3.1 Všeobecné podmínky provozování živnosti Všeobecnými podmínkami jsou: 1. věk 18 let, 2. způsobilost k právním úkonům, 3. bezúhonnost, 4. neexistence daňových nedoplatků vůči územním finančním orgánům, 5. neexistence nedoplatků na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Potvrzením o bezdlužnosti je povinen se prokázat pouze ten, kdo podniká nebo podnikal. Bezúhonným není ten, kdo byl pravomocně odsouzen: a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání. Všeobecné podmínky provozování živnosti musí být splněny bez rozdílů jak u živností ohlašovacích, tak u živnosti koncesovaných. Dojde-li ke ztrátě bezúhonnosti nebo způsobilosti k právním úkonům v průběhu provozování živnosti, je tato skutečnost důvodem pro zrušení živnostenského oprávnění. 2.3.2 Zvláštní podmínky provozování živnosti Zvláštní podmínky provozování živnosti chápe živnostenský zákon jako splnění odborné způsobilosti u některých skupin živností . Pokud zájemce o podnikání tuto způsobilost neprokáže, musí ustanovit osobu odpovědného zástupce, jehož prostřednictvím odbornou způsobilost splní. Odborná způsobilost je stanovena pro jednotlivé živnosti odchylně. Živnosti volné – pro jejich provozování musí být splněny pouze všeobecné podmínky stanovené živnostenským zákonem a prokazování odborné ani jiné způsobilosti se nevyžaduje.


21

Živnosti řemeslné – odborná způsobilost je stanovená v §21 a §22 živnostenského zákona jednotně pro všechny živnosti řemeslné. Prokazuje se: a) výučním listem v oboru a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru, b) maturitním vysvědčením v oboru a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru, c) diplomem o absolvování vysoké školy v oboru a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, d) dokladem o uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznání odborné kvalifikace (zákon. č.18/2004 Sb., o uznání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských státu EU). Doklady o odborné způsobilosti mohou být nahrazeny: a) výučním listem v příbuzném oboru a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru, b) maturitním vysvědčením v příbuzném oboru a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru, c) diplomem o absolvování vysoké školy v příbuzném oboru a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru, d) osvědčením o rekvalifikaci a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru, e) dokladem o vykonání kvalifikační zkoušky před komisí živnostenského úřadu a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru, f) dokladem o vykonání šestileté praxe v oboru. Živnosti vázané – zvláštní podmínky provozování živnosti vázaných jsou stanoveny jednak zvláštními předpisy uvedenými v příloze č.2 živnostenského zákona nebo jsou stanoveny přímo touto přílohou, a to jmenovitě přímo u jednotlivých živností. Živnosti koncesované – u většiny živnosti koncesovaných jsou zvláštní podmínky také předepsány zvláštními předpisy uvedenými v příloze č. 3 živnostenského zákona, která obsahuje jejich výčet, nebo jsou obsaženy přímo v uvedené příloze.V některých případech se u koncesovaných živností vyžaduje také tzv. spolehlivost, tj. určitá vyšší míra bezúhonnosti. Posuzuje se ve vztahu k předmětu podnikání a se zřetelem na ochranu zdraví, života, majetkových a jiných práv osob a veřejných zájmů. K žádosti o koncesi se musí rovněž vyjádřit příslušný orgán státní správy (uveden v příloze zákona). Vyjádření tohoto orgánu zajišťuje živnostenský úřad. Úkol k textu. Zjistěte, do které kategorie živnosti patří a jaké podmínky musí splňovat zájemce o podnikání v následujících oborech: • silniční motorová doprava osobní, • provozování cestovní kanceláře, • směnárenská činnost, • výuka jazyků, • hostinská činnost, • vedení účetnictví, činnost účetních poradců.


22

Měli by jste vědět, že kromě splnění podmínek musí zájemce o podnikání také prokázat, že u něj netrvá překážka v provozování živnosti. 2.4

Překážky provozování živnosti

Zákon stanoví dvě překážky podnikání, které mohou nastat před nabytím živnostenského oprávnění nebo během provozování živnosti. První překážkou je prohlášení konkursu. Živnost nemůže podle § 8 odst. 1 živnostenského zákona provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo návrh na konkurs byl zamítnut pro nedostatek majetku, a to do tří let po jeho ukončení Živnostenský úřad může v odůvodněných případech tuto překážku prominout, jestliže hospodářské poměry osoby a její chování naznačují, že bude řádně plnit své závazky. Živnost nemůže dále provozovat fyzická osoba, které byl soudem nebo správním orgánem uložen zákaz činnosti, týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru, dokud tento zákaz trvá. Tuto překážku živnostenský úřad prominout nemůže. 2.5

Odpovědný zástupce

Podnikatel může provozovat živnost buď osobně nebo prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba, kterou ustanovuje podnikatel a která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostensko právních předpisů. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti. Na rozdíl od podnikatele však nemusí prokazovat bezdlužnost vůči finančnímu úřadu a správě sociálního zabezpečení. Odpovědný zástupce musí být k podnikateli ve smluvním vztahu (živnostenský zákon již nestanoví, o jaký smluvní vztah jde – může jít o vztah pracovněprávní či jiný, např. o příkazní smlouvu podle občanského zákoníku). Podnikatel je povinen zajistit, aby se odpovědný zástupce zúčastňoval provozování živnosti v potřebném rozsahu. Odpovědný zástupce může vykonávat tuto činnost maximálně pro dva podnikatele. Odpovědným zástupcem nemůže být osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění z důvodů závažného porušení živnostenského zákona, jiných právních předpisů nebo podmínek uvedených v koncesní listině, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Odpovědným zástupcem nemůže být také osoba, u které trvá překážka provozování živnosti.


23

Povinnost ustanovit odpovědného zástupce má: 1) česká právnická osoba, 2) zahraniční právnická osoba, 3) fyzická osoba, která nesplňuje podmínku odborné způsobilosti, nebo také pokud nesplňuje podmínku věku nebo způsobilosti k právním úkonům. Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací i ukončení jeho činnosti je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu do 15 dnů, kdy tato skutečnost nastala. Svoji funkci může vykonávat ode dne ustanovení. Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost koncesovanou předloží podnikatel ke schválení živnostenskému úřadu. Ustanovení nabývá účinnosti ode dne, kdy rozhodnutí živnostenského úřadu o schválení nabylo právní moci. Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. 2.6

Živnost provozována průmyslovým způsobem

Podnikatel může požádat živnostenský úřad o provozování živnosti průmyslovým způsobem (jde o tzv. tovární výrobu). Podle živnostenského zákona je živnost provozována průmyslovým způsobem, jde-li o činnost: • zahrnující v rámci jednoho pracovního procesu více dílčích činností, které samy o sobě naplňují znaky živnosti, • využívající organizačního oddělení výkonu dílčích prací, postupů nebo úkonů, zejména od řídících a obchodních prací, a členění těchto prací, postupů nebo úkonů podle jednotlivých profesí. Živnostenský zákon vyžaduje splnění obou výše uvedených znaků. Rozsah živnostenského oprávnění se pak stanoví přílohou k průkazu živnostenského oprávnění. Tato příloha obsahuje seznam všech činnosti, které může podnikatel v rámci této živnosti provozovat. V čem spočívá výhoda živnosti provozované průmyslovým způsobem? Pro získání živnostenského oprávnění k živnostem ohlašovacím se nevyžaduje prokázání odborné způsobilosti. Podnikatel je však povinen výkon jednotlivých odborných činností zajišťovat osobami, které mají předepsanou odbornou kvalifikaci. Je rovněž povinen vést evidenci o těchto osobách a minimálně tři roky ji uchovávat pro potřeby případné kontroly ze strany živnostenského úřadu. Hodlá-li podnikatel provozovat průmyslovým způsobem koncesovanou živnost, je povinen prokázat při podání žádosti odbornou způsobilost vztahující se ke konkrétní živnosti.


24 2.7

Vznik živnostenského oprávnění

2.7.1 Ohlášení živnosti Ohlášení živnosti se podává u místně příslušného živnostenského úřadu. Pro fyzickou osobu je tímto úřadem živnostenský úřad podle místa bydliště, pro právnickou osobu podle sídla. Oprávnění provozovat živnost vzniká u ohlašovacích živností fyzickým osobám a právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku dnem ohlášení. Upozornění! U zahraničních osob a právnických osob, které dosud nejsou zapsány v obchodním rejstříku, vzniká právo provozovat ohlašovací živnost dnem zápisu do obchodního rejstříku. Pokud je v ohlášení živnosti uveden pozdější den vzniku živnostenského oprávnění, pak živnostenské oprávnění vzniká tímto dnem. 2.7.1.1 Náležitosti ohlášeni živnosti Náležitosti ohlášení živnosti pro fyzickou osobu stanoví § 45 odst. 2 živnostenského zákona. Fyzická osoba v ohlášení uvádí identifikační údaje o své osobě, jako jméno, příjmení, rodné číslo, obchodní jméno, státní příslušnost, trvalý pobyt. Fyzická osoba také uvádí, zda u ní netrvá překážka v provozování živnosti a údaj, zda-li ji nebylo v posledních třech letech zrušeno živnostenské oprávnění. Je-li ustanoven odpovědný zástupce, uvádí se tytéž údaje o jeho osobě. Dále se v ohlášení uvádí i místo podnikání, předmět podnikání, provozovna, datum zahájení provozování živnosti, pokud není shodné se vznikem živnostenského oprávnění, datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost po dobu určitou. a údaj, zda hodlá živnost provozovat průmyslovým způsobem. Právnická osoba v ohlášení uvádí (§45 odst.3) sídlo, firmu, identifikační údaje osob, které jsou statutárními orgány, a způsob, jak jednají. Osoby, které jsou v postavení statutárního orgánu, pak uvádí údaje o tom, zda u nich neexistuje překážka provozování živnosti nebo zda jí v posledních třech letech nebylo zrušeno živnostenské oprávnění. Stejné údaje pak uvádí odpovědný zástupce. Další údaje jsou pak stejné jako u osoby fyzické. Úkol k textu. Prostudujte §46 živnostenského zákona a zjistěte, jaké doklady je nutno přiložit. k ohlášení živnosti.


25

2.7.1.2 Vydání živnostenského listu Pokud podnikatel splnil podmínky ohlášení a neexistuje překážka provozování živnosti, živnostenský úřad vydá do 15 dnů ode dne doručení ohlášení živnostenský list. Pokud ohlášení nesplňuje náležitosti (chybí údaje nebo doklady), vyzve živnostenský úřad ohlašovatele, aby závady odstranil a stanoví mu přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně 15 dnů. Tuto lhůtu může živnostenský úřad na žádost podnikatele i opakovaně prodloužit. Důvodem prodloužení mohou být pouze závažné důvody, které posuzuje živnostenský úřad (nemoc, zahraniční služební cesta apod.). V případě, že podnikatel ve stanovené lhůtě nedostatky odstraní, platí domněnka, že ohlášení bylo bez závad a živnostenský úřad vydá živnostenský list. Pokud ale závady ve stanovené lhůtě neodstraní, živnostenský úřad zahájí řízení a ukončí ho rozhodnutím o tom, že živnostenské oprávnění nevzniklo. Stejně postupuje živnostenský úřad v případě, že ohlašovatel nesplňuje zákonné podmínky provozování živnosti. 2.7.1.3 Žádost o koncesi Kdo hodlá provozovat koncesovanou živnost, je povinen požádat písemně o vydání koncese příslušný živnostenský úřad. Místní příslušnost se určuje stejně jako u živnosti ohlašovacích. Pro náležitosti žádosti o koncesi a doklady platí přiměřeně ustanovení o ohlášení živnosti. Pokud živnostenský úřad zjistí, že žádost nemá předepsané náležitosti včetně připojených dokladů, vyzve žadatele ve lhůtě 30 dnů od doručení žádosti k odstranění závad v přiměřené lhůtě ne kratší než 15 dnů. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro udělení koncese. Pokud žadatel ve stanovené lhůtě nedostatky neodstraní, živnostenský úřad rozhodnutím řízení zastaví. Jsou-li závady odstraněny, živnostenský úřad pokračuje v projednávání žádosti o koncesi. Pokud je podle přílohy č. 3 živnostenského zákona nutné stanovisko určitého státního orgánu, který se k žádosti o koncesi vyjadřuje, předloží mu živnostenský úřad žádost o koncesi. Tento orgán je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení žádosti. Živnostenský úřad je stanoviskem orgánu státní správy vázán. Je-li toto stanovisko v konkrétním případě negativní, musí být negativní i konečné rozhodnutí o udělení koncese. Jsou-li všechny podmínky k udělení koncese splněny, rozhodne živnostenský úřad o koncesi do 60 dnů ode dne podání žádosti. Koncesní listinu vydá pak do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Právo provozovat koncesovanou živnost vzniká žadateli, jakmile rozhodnutí o udělení koncese nabylo právní moci. Zahraniční osoby a právnické osoby, které se zapisují do obchodního rejstříku, mohou začít provozovat živnost až po zápisu do obchodního rejstříku.

26


Úkol k textu. Prostudujte § 13 a §14 živnostenského zákona a zjistěte podmínky, za kterých mohou v provozování živnosti pokračovat právní nástupci podnikatele. Živnostenský zákon upravuje nejen podmínky pro podnikání, ale stanoví podnikatelům také určité povinnosti. 2.8 Povinnosti podnikatele podle živnostenského zákona Povinnosti podnikatele jsou obsaženy zejména v § 31 . Z důležitých povinností můžeme uvést tyto: a) pro doručování viditelně označit místo podnikání (liší-li se od bydliště) nebo sídlo firmou a identifikačním číslem, b) na provozovně, kde se prodává zboží nebo poskytují služby, musí být umístěny doklady prokazující nabytí zboží nebo materiálu. Nemá-li podnikatel provozovnu, pak musí být tyto doklady umístěné v místě podnikání nebo sídle. Na požádání kontrolního orgánu a ve lhůtě jim stanovené je potřeba doklad předložit. c) v prodejní nebo provozní době musí být na provozovně určené pro zákazníky osoba mluvící česky nebo slovensky, d) podnikatel odpovídá za to, že zaměstnanci splňují podmínku bezúhonnosti, pokud ji ukládá živnostenský zákon nebo jiný právní předpis, e) podnikatel, odpovědný zástupce, osoby jednající jménem podnikatele a fyzické osoby provozující živnost jsou povinni prokázat totožnost pracovníkům živnostenského úřadu, f) podnikatel má právo přerušit provozování živnosti nejdéle na dobu 2 let. Pokud přeruší provozování živnosti na dobu delší než 6 měsíců, musí tuto skutečnost oznámit písemně předem živnostenskému úřadu, g) podnikatel je povinen mít na provozovně průkaz živnostenského oprávnění, h) na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen doložit doklady, kterými prokazuje provozování živnosti, a doklady prokazující vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, ve kterých má umístěno místo podnikání (liší-li se od bydliště), sídlo nebo organizační složku podniku, i) podnikatel je povinen, jde-li o nákup použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy, před uzavřením smluvního vztahu identifikovat jeho účastníky a předmět smluvního vztahu, vést evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data uzavření tohoto smluvního vztahu, j) podnikatel je povinen na žádost zákazníka vydat doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby, k) při provozování živnosti je podnikatel povinen dodržovat povinnosti vyplývající ze živnostenského zákona i dalších právních předpisů. Další povinnosti podnikatele jsou uvedeny v §17 a týkají se provozovny. Jako provozovnu označuje živnostenský zákon prostor, kde se živnost provozuje, s tím, že za provozovnu se považuje i stánek, pojízdné prodejny a obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb


27

Zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně se oznamuje místně příslušnému živnostenskému úřadu (příslušnému pro vydání živnostenského listu nebo koncesní listiny). Tento živnostenský úřad by pak měl neprodleně informovat živnostenský úřad, v jehož územním obvodu se provozovna nachází. V případě, že je provozovna uvedená již v ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi, jiné oznámení se již živnostenskému úřadu nezasílá. Zahájení provozování živnosti v provozovně se písemně oznamuje živnostenskému úřadu nejméně 3 dny předem (rozlišujeme zřízení provozovny a zahájení činnosti v provozovně). Evidenci provozoven vede živnostenský úřad, v jehož obvodu se provozovna nachází, a živnostenský rejstřík. Každá provozovna musí být zvenčí viditelně označena obchodní firmou, názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem. Stejně tak musí být označen i stánek a obdobné zařízení, které navíc musí být označeno údajem o sídle nebo místě podnikání. Provozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb musí být trvale a zvenčí viditelně označená také: a) jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny, b) prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se zákazníky, pokud se nejedná o stánek, c) kategorií a třídou ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování. Při uzavření provozovny je podnikatel povinen alespoň tři dny předem na vhodném a zvenčí viditelném místě označit počátek a konec uzavření. Odpovědnost za způsobilost provozovny k provozování konkrétní živnosti je plně na podnikateli. Tyto provozovny musí především odpovídat technickým a hygienickým předpisům. Podnikatel, který provozuje živnost v provozovně, která podléhá kolaudaci, může o svátcích, při slavnostech, sportovních podnicích a jiných obdobných akcích prodávat své zboží i mimo svou ohlášenou provozovnu. Tímto zbožím jsou myšleny především potraviny a drobné upomínkové předměty. Tento prodej je podnikatel povinen oznámit písemně obci v níž se akce koná nejpozději 3 dny před uskutečněním akce. Podnikatel může také prodávat zboží pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelem. Jejich umístění je povinen předem oznámit živnostenskému úřadu v jehož obvodu má být automat umístěn. Automat musí být označen obchodním jménem podnikatele a jeho identifikačním číslem. Musí se jednat o prodej, který nevyžaduje koncesi a nesmí se jednat o zboží, které nemohou kupovat nezletilé osoby ( např. cigarety, alkohol, zábavná pyrotechnika), popř. musí být umístěn tak, aby k němu uvedené osoby neměly přístup. Obce mohou upravit stánkový prodej v obci formou obecně závazné vyhlášky a vydat k tomu účelu tzv. tržní řád. V něm může obec vymezit místa pro prodej a jejich rozdělení, tj. stanovení účelu, k němuž bylo tržiště určeno. Dále v něm má být stanovena kapacita a přiměřené vybavení tržiště, prodejní doba, pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti a pravidla, která musí dodržovat provozovatel tržiště k zabezpečení jeho řádného provozu. Vyhláška může také upravit sortiment prodávaného zboží.


28 2.9

Rozsah živnostenského oprávnění

Podnikatel může provozovat více živností, musí však mít pro každou z nich živnostenské oprávnění. Určité rozšíření rozsahu živnostenského oprávnění vyplývá pak přímo ze živnostenského zákona. Živnostenský zákon pro určení rozsahu jednotlivých živností člení živnosti podle předmětu podnikání na: a) živnosti obchodní (maloobchod a velkoobchod), b) živnosti výrobní, c) živnosti poskytující služby (opravy, údržba, přeprava osob a věcí, ubytování, hostinská činnost, zastavárenská činnost, jiné práce a výkony k uspokojování dalších potřeb). Podnikatel má možnost v rámci uvedených živností provádět i jiné činnosti vymezené zákonem za předpokladu, že se bude jednat pouze o činnosti doplňkové a zůstane zachována povaha živnost (nepotřebuje tedy k těmto doplňkovým činnostem samostatné živnostenské oprávnění). Příklad. Podnikatel, který provozuje obchodní živnost může podle §34 živnostenského zákona také např. pronajímat zboží, zprostředkovávat koupi a prodej zboží v jednotlivých případech, provádět montáž zboží dodaného zákazníkovi, provádět výměnu vadných součástí, provádět na zboží drobné změny, kterými zboží přizpůsobuje zákazníkovi, či provádět servis dodaného zboží. Provozovatel výrobní živnosti může podle §42 živnostenského zákona nakupovat a prodávat i výrobky jiných výrobců, pokud jsou stejného druhu jako výrobky vlastní, v jednotlivých případech zprostředkovávat prodej cizích výrobků, vyrábět a potiskovat obaly a etikety na své výrobky, pronajímat vlastní výrobky i výrobky jiných výrobců stejného druhu, provádět montáž, seřízení a údržbu výrobků. Provozovatel živnosti poskytujících služby může podle §43 živnostenského zákona provádět přiměřeně i jiné činnosti, stejné jako u živnosti výrobních. Podnikatel oprávněný k přepravě osob a zboží může podle §44 živnostenského zákona vykonávat činnosti související se zajištěním bezpečnosti a pohodlí cestujících, překládat, skladovat a balit zásilky, provozovat úschovu a poskytovat pohostinství v dopravních prostředcích. 2.10

Neoprávněné podnikání

Pokud někdo provozuje činnost, která je předmětem živnosti, bez živnostenského oprávnění pro tuto živnost nebo provozuje činnost nad rámec uděleného živnostenského oprávnění, dopouští se neoprávněného podnikání. Za neoprávněné podnikání se považuje i jednorázové a nahodilé provozování živnosti po dobu, kdy bylo podnikateli provozování živnosti pozastaveno. Sankce za neoprávněné podnikání (pokuty) jsou odstupňovány podle toho, zda došlo k neoprávněnému podnikání v živnosti volné, řemeslné, vázané


29

či koncesované, přičemž při určení výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Při zjištění neoprávněného podnikání je živnostenský úřad povinen pokutu uložit. 2.11

Zánik živnostenského oprávnění

Živnostenské oprávnění zaniká: a) smrtí podnikatele, nepokračují-li v živnosti dědicové nebo správce dědictví, b) zánikem právnické osoby, c) uplynutím doby, pokud živnostenský list nebo koncesní listina byly vydány na dobu určitou (s výjimkou případů, kdy podnikatel před jejím uplynutím oznámí změnu data ukončení provozování živnosti nebo požádá o změnu koncesní listiny), d) výmazem zahraniční osoby z obchodního rejstříku, e) rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění. Živnostenský úřad je povinen zrušit živnostenské oprávnění, pokud: a) podnikatel již nesplňuje podmínku bezúhonnosti nebo způsobilosti k právním úkonům, b) nastanou překážky v provozování živnosti, c) podnikatel o to požádá (v tomto případě je povinen doložit písemný souhlas správce daně s ukončením podnikatelské činnosti). Živnostenský úřad může zrušit nebo pozastavit živnostenské oprávnění pokud: a) podnikatel závažným způsobem poruší nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo zvláštními předpisy a živnostenský úřad tuto skutečnost sám zjistil, b) navrhne-li to příslušná správa sociálního zabezpečení (pokud podnikatel neplní závazky vůči státu), c) podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky, d) podnikateli bylo uloženo odstranit závady při zastavení provozu určitého zařízení a podnikatel do jednoho roku neodstranil závady. Došlo-li pouze k pozastavení provozování živnosti, musí být v rozhodnutí uvedená lhůta, po kterou nelze živnost provozovat. Tato lhůta nesmí být delší než jeden rok. Podnikatel může také sám požádat o pozastavení živnosti. Má-li pak zájem začít podnikat před uplynutím lhůty, kterou si sám stanovil, musí to písemně ohlásit příslušnému živnostenskému úřadu. Pokud bylo podnikateli zrušeno živnostenské oprávnění pro porušení povinností, může získat nové živnostenské oprávnění v oboru nebo příbuzném oboru až po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Žádost o udělení koncese v jiném oboru může podnikatel podat nejdříve po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.

30


Shrnutí kapitoly. Právo podnikat garantuje Listina základních práv a svobod. Zahraniční osoby mohou podnikat za stejných podmínek jako osoby české. Živnostenské podnikání probíhá za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Neživnostenské podnikání probíhá za podmínek stanovených jinými právními předpisy. Neživnostenské podnikání taxativně vymezuje §3 živnostenského zákona. Živnosti dělíme na ohlašovací a koncesované. Živnosti ohlašovací jsou tzv. živnosti nárokové, což znamená, že ten, kdo splnil podmínky, má právo podnikat. Právo podnikat vzniká ode dne ohlášení živnosti. Živnosti koncesované jsou tzv. živnosti nenárokové, což znamená, že ten, kdo splnil podmínky pro danou živnost nemá automaticky právo podnikat. K žádosti o koncesi se musí vyjádřit příslušný státní orgán. Živnostenské oprávnění k živnosti koncesované vzniká dnem právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Živnostenský zákon stanoví všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti. Všeobecné podmínky musí splnit všichni zájemci o podnikání. Zvláštní podmínky (tzv. odborná způsobilost) se vyžaduje u všech živností s výjimkou živnosti volné. Odborná způsobilost je stanovena u jednotlivých živností rozdílně. Pokud zájemce o podnikání nesplňuje odbornou způsobilost může podnikat za pomocí odpovědného zástupce. Podnikat nesmí ten, u kterého trvá překážka v provozování živnosti. Překážku nelze nahradit odpovědným zástupcem. Podnikatel může provozovat i více živnosti, má-li pro každou z nich živnostenské oprávnění.

Otázky. 1. Vymezte rozdíl mezi živnostenským a neživnostenským podnikáním. 2. Uveďte základní kategorizaci živnosti. 3. Uveďte všeobecné a zvláštní podmínky, které musí splnit zájemce o živnostenské podnikání. 4. Co jsou to překážky v provozování živnosti? 5. Kdo je odpovědným zástupcem podnikatele a jaké podmínky musí splňovat? 6. Kdy vzniká živnostenské oprávnění k živnosti ohlašovací a kdy k živnosti koncesované? 7. Uveďte náležitosti ohlášení živnosti. 8. Uveďte základní povinnosti podnikatele podle živnostenského zákona. 9. Čím je dán rozsah živnostenského oprávnění? 10. Co může být důvodem k zániku živnostenského oprávnění?


31

Další zdroje. Živnostenský zákon Kleinová, Z.: Živnostenský zákon s komentářem, vzory a judikaturou. Computer Press, Praha 2002. Korespondenční úkol č.1 Vyřešte zadání testu. Forma: písemná, v úvodu uveďte název předmětu, číslo korespondenčního úkolu, jméno a studijní skupinu. 1. Nárokovými jsou živnosti: a) volné, b) řemeslné a vázané, c) koncesované, d) žádná odpověď není správná. 2. Prokázání odborné způsobilosti se nevyžaduje u živností: a) koncesovaných, b) vázaných, c) řemeslných, d) žádná odpověď není správná. 3. Odpovědným zástupcem podnikatele je: a) fyzická osoba zmocněná jednat jeho jménem, b) fyzická osoba odpovědna za řádný provoz živnosti a dodržování živnostensko právních předpisů, c) fyzická nebo právnická osoba zastupující podnikatele v době jeho nepřítomnosti, d) žádná odpověď není správná. 4. Odpovědný zástupce může být k podnikateli: a) pouze v pracovněprávním vztahu, b) pouze v obchodním vztahu, c) může být v jakémkoliv smluvním vztahu, d) žádná odpověď není správná. 5. Odpovědného zástupce povinně ustanovuje. a) každá osoba právnická, b) všechny osoby fyzické, c) živnostenský zákon neukládá konkrétním odpovědného zástupce, d) žádná odpověď není správná. 6. Překážkou v provozování živnosti je: a) trestný čin odpovědného zástupce, b) zákaz činnosti uložený podnikateli, c) prohlášení konkursu na majetek podnikatele, d) žádná odpověď není správná.

osobám

povinnost

ustanovit

32


7. Živnostenské oprávnění k ohlašovací živnosti vzniká fyzické osobě nebo právnické osobě již zapsané do obchodního rejstříku: a) dnem ohlášení, b) dnem vydání živnostenského listu, c) dnem právní moci rozhodnutí o udělení živnostenského listu, d) žádná odpověď není správná. 8. Živnostenské oprávnění ke koncesované živnosti vzniká fyzické osobě nebo právnické osobě již zapsané do obchodního rejstříku: a) dnem podání žádosti o udělení koncese, b) dnem vydání koncesní listiny, c) dnem právní moci rozhodnutí o udělení koncese, d) žádná odpověď není správná. 9. Pokud obchodní společnost změní právní formu: a) může právní nástupce pokračovat v provozování živnosti na základě živnostenského oprávnění svého právního předchůdce bez omezení, b) může právní nástupce pokračovat v provozování živnosti na základě živnostenského oprávnění svého právního předchůdce jen v případě, že do 15 dnů ode dne zániku svého právního předchůdce písemně oznámí živnostenskému úřadu pokračování v živnosti a současně ohlásí živnost nebo podá žádost o koncesi, c) nemůže nikdy pokračovat v provozování živnosti na základě živnostenského oprávnění svého předchůdce a musí nejdříve získat vlastní živnostenské oprávnění, d) žádná odpověď není správná. 10. Podnikatel může přerušit živnost maximálně na: a) 6 měsíců, b) 2 roky, c) 4 roky, d) žádná odpověď není správná. 11. Rozhodněte, zda-li je živností (uveďte ano nebo ne): a) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami, b) výchova a vzdělávání ve školách, c) distribuce léků, d) provozování solárií, e) pronájem nemovitostí (bez poskytování jiných než základních služeb), f) daňové poradenství, g) účetní poradenství, h) taxislužba. 12. Živnosti volné jsou uvedeny v: 13. Živnosti vázané jsou uvedeny v: 14. Živnosti řemeslné jsou uvedeny v: 15. Živnosti koncesované jsou uvedeny v:

Právní formy podnikání

33

3. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ


základní právní formy podnikání v ČR;

•

charakteristiku a rozdělení obchodních společností;

•

kdo může být zakladatelem obchodních společností;

•

postup při založení a vzniku obchodních společností;

•

co je to základní kapitál a kdo jej povinně vytváří;

•

čím je tvořen základní kapitál;

•

rozdíl mezi peněžitými a peněžitými vklady;

•

kdo je správce vkladu a jakou funkci plní;

•

důvody pro zrušení a zánik obchodní společnosti;

•

kdy se provádí likvidace společnosti.

Budete schopni: •

rozlišit jednotlivé právní formy podnikání;

•

pochopit rozdíl mezi založením a vznikem obchodní společnosti;

•

posoudit, co může být a co nemůže být předmětem nepeněžitého vkladu;

•

pochopit rozdíl mezi zrušením a zánikem společnosti.

Klíčová slova této kapitoly: Obchodní společnost, založení společnosti, základní kapitál, vklad, správce vkladu, společenská smlouva, zakladatelská smlouva, zakladatelská listina, zápis do obchodního rejstříku, vznik společnosti, orgány společnosti, ručení. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh)



Poté, co jsme si vymezili základní podmínky podnikání v ČR upravené živnostenským zákonem, vrátíme se zpět k obchodnímu zákoníku. Ten ve své druhé části upravuje obchodní společnosti a družstvo. Obchodní společnosti jsou převažující právní formou podnikání právnických osob. Obchodní zákoník upravuje tyto společnosti nejdříve obecně a na to pak navazuje podrobná úprava jednotlivých typů obchodních společností. Z tohoto principu bude vycházet i následující výklad. V této kapitole se proto nejdříve seznámíme s obecnými ustanoveními obchodního zákoníku obchodních společnostech.

3.


Důležité rozhodnutí, které musí každý podnikatel učinit, je vybrat si odpovídající právní formu podnikání. Každá z nich má svá specifika, své výhody i nevýhody. Následující schéma uvádí základní právní formy podnikání. Není zde uvedeno sdružení bez právní subjektivity, které je založeno smlouvou o sdružení podle občanského zákoníku a není právnickou osobou. Schéma č. 2: Právní formy podnikání PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ

FYZICKÉ OSOBY

OBCH. SPOLEČNOSTI

V.O.S.

3.1

K.S.

S.R.O.

A.S.

PRÁVNICKÉ OSOBY

DRUŽSTVA

STÁT. PODNIKY

evropská společnost

SDRUŽENÍ (s právní subjektivitou)

evropské hospodářské zájmové sdružení

Obchodní společnosti

Obchodní společnosti jsou zákonem označeny jako právnické osoby založené za účelem podnikání. Podle českého práva je možno vytvářet jen ty obchodní


35

společnosti, které jsou výslovně uvedeny v obchodním zákoníku. Patří sem veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS). Evropské sdružení a evropské hospodářské zájmové sdružení jsou upraveny též právem Evropských společenství a zvláštními právními předpisy (zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti a zákon č. 360/2004Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení). Zatím co veřejná obchodní společnost a komanditní společnost mohou být založeny pouze za účelem podnikání, společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jakýmkoliv jiným zákonem dovoleným účelem. Část pro zájemce. V následujícím výkladu se budeme zabývat pouze těmi obchodními společnostmi, které jsou upraveny obchodním zákoníkem (v.o.s., k.s., s.r.o., a.s.). Pokud se chcete blíže seznámit s evropskou společností a EHZS, prostudujte si zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti a zákon č. 360/2004 Sb., o EHZS, případně publikaci Dědič, J., Čech, P.: Obchodní právo po vstupu ČR do EU. 3.1.1 Rozdělení obchodních společností Osoby, které se podílejí na podnikání prostřednictvím obchodních společností, se označují jako společníci. Podle způsobu účasti společníků na podnikání obchodní společnosti, míry jejich podnikatelského rizika a oddělenosti majetku obchodních společnosti rozlišujeme: a) osobní společnosti, b) kapitálové společnosti, c) smíšené společnosti. Pro osobní společnosti je typická osobní forma účasti společníků na podnikání společnosti. Společníci se osobně podílejí na práci i řízení společnosti, každý ze společníků je statutárním orgánem a má právo jednat jménem společnosti navenek Společnost nevytváří povinně základní kapitál, společníci nejsou povinni vložit do společnosti vklad. Kapitálové vklady jsou dobrovolné. Podnikatelské riziko společníků je u těchto společností skoro stejně vysoké jako při individuálním podnikání, protože společníci ručí za závazky společnosti neomezeně celým svým majetkem. Mezi osobní společnosti patří podle českého práva pouze veřejná obchodní společnost. Pro kapitálové společnosti je typická pouze majetková účast společníků na podnikání společnosti. Společníci nejsou povinni k osobní účasti na podnikání společnosti, jsou ale povinni vložit do společnosti kapitálový vklad. Společníci se podílejí na podnikání pouze nepřímo účasti v orgánech společnosti. Společníci za závazky společnosti neručí. Při neúspěchu společnosti při podnikání tak mohou přijít pouze o prostředky, které do společnosti vložili, věřitelé společnosti se však nemohou domáhat na společnících splnění závazku obchodní společnosti. Kapitálové společnosti povinně vytvářejí základní kapitál. Jedinou ryzí kapitálovou společnosti u nás je akciová společnost.

36


Mezi kapitálové společnosti bývá řazená i společnost s ručením omezeným, ale tato společnost vykazuje i některé dílčí rysy osobních společností. Pro smíšené společnosti je typické, že vykazují znaky jak společnosti osobních, tak společností kapitálových. Je pro ně typické, že část společníků se osobně účastní na podnikání společnosti a ručí za závazky společnosti neomezeně celým svým majetkem (tzv. komplementáři) a druhá část společníků přináší kapitálový vklad, ručí za závazky do výše svého nesplaceného vkladu a nemůže se zásadně osobně účastnit na podnikatelské činnosti (tzv. komanditisté). Od pojmu komanditista je odvozen i název typické smíšené společnosti, kterou je komanditní společnost. 3.1.2

Zakladatelé obchodních společností

Zakladatelem jakékoliv právní formy obchodní společnosti může být jak osoba právnická, tak i osoba fyzická. Zakladatelé obchodních společností nemusí být podnikateli podle obchodního zákoníku. Vztahy mezi zakladateli obchodních společností se vždy řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu zakladatelů. Obchodní zákoník vychází ze zásady, že společnost musí být založena alespoň dvěma zakladateli. Výjimka je připuštěna pouze u společnosti s ručením omezeným a u akciové společnosti. Jediným zakladatelem akciové společnosti však může být pouze osoba právnická. Jedna osoba může být společníkem s neomezeným ručením pouze v jedné obchodní společnosti. Příklad. Právní předpisy v podstatě neomezují (až na zákaz konkurence) možnost být současně společníkem v různých společnostech. Výjimka platí pouze u společností, kde společník ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Tedy u veřejné obchodní společnosti a u komanditní společnosti (zde se omezení ale týká pouze komplementáře). Není proto možné, aby např. pan Novák byl současně společníkem ve dvou veřejných obchodních společnostech nebo společníkem ve veřejné obchodní společnosti a současně komplementářem ve společnosti komanditní. Pokud by ale v komanditní společnosti působil jako komanditista, pak je to možné. Stejně tak by mohl být společníkem ve veřejné obchodní společnosti a současně i společníkem v jedné nebo i více akciových společnostech nebo společnostech s ručením omezeným. 3.1.3 Založení obchodní společnosti Obchodní zákoník důsledně rozlišuje mezi pojmy „založení“ a „vznik“ obchodní společnosti. Založení obchodní společnosti je nezbytným předpokladem jejího vzniku.


37

Obchodní společnost se zakládá společenskou smlouvou (pokud ji zakládají dvě a více osob) nebo zakladatelskou listinou (pokud ji zakládá jedna osoba). Společenská smlouva musí být podepsána všemi zakladateli (podpisy úředně ověřeny). Zakladatelská listina a společenská smlouva u společnosti s ručením omezeným musí být vždy ve formě notářského zápisu. Zákon výslovně umožňuje, aby se zakladatel nechal při uzavírání smlouvy nebo sepisování listiny zastoupit. V takovém případě musí být zmocněnec vybaven speciální písemnou plnou mocí opatřenou úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Zvláštním případem společenské smlouvy je zakladatelská smlouva, která se používá u akciové společnosti. Rozdíl mezi oběma smlouvami je především v jejich funkcích. Společenská smlouva slouží nejen k založení společnosti, ale upravuje i vztahy, které vznikají po vzniku společnosti mezi společníky navzájem a vztahy společníků k obchodní společnosti. Její právní význam nekončí založením společnosti, ale trvá po celou dobu existence obchodní společnosti. Naproti tomu hlavní funkcí zakladatelské smlouvy je vytvořit podmínky pro založení obchodní společnosti a neřeší už problematiku fungování společnosti. Právní dokument, který upravuje v akciové společnosti vztahy mezi společníky navzájem a společníky a společností, se nazývá stanovy společnosti. Návrh stanov je povinnou součástí zakladatelské smlouvy. U akciové společnosti tedy plní funkci společenské smlouvy zakladatelská smlouva společně se stanovami akciové společnosti. Zakladatelská smlouva musí být rovněž sepsána ve formě notářského zápisu. Upozornění! K založení akciové společnosti však na rozdíl od ostatních společností nepostačuje jen uzavření zakladatelské smlouvy, ale musí nastat ještě další skutečnost, a to rozhodnutí ustavující valné hromady o založení akciové společnosti (pokud je akciová společnost zakládána s veřejnou nabídkou akcií). Veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a společnost s ručením omezeným je založena dnem účinnosti (uzavření) společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny. Akciová společnost založená bez veřejné nabídky akcií, je založená dnem uzavření zakladatelské smlouvy, pokud se však zakládá s veřejnou nabídkou akcií, je založená až dnem účinnosti usnesení ustavující valné hromady, která rozhodla o založení společnosti. 3.1.4 Vznik obchodní společnosti Vznikem obchodní společnosti rozumíme její konstituování jako právnické osoby. Obchodní společnost vzniká jako právnická osoba až dnem zápisu do obchodního rejstříku. Dnem zápisu do obchodního rejstříku nabývá společnost právní subjektivitu, a teprve tímto dnem může začít provozovat podnikatelskou činnost. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení průkazu živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění.


38

Ode dne vzniku je společnost povinna vést účetnictví, otevřít účetní knihy a sestavit zahajovací rozvahu. Podle zákona o správě daní a poplatků je společnost povinna do 30 dnů od vzniku podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně. 3.1.5 Období od založení do vzniku společnosti Mezi založením a vznikem obchodní společnosti existuje určité časové období, kdy je společnost sice založena, ale ještě neexistuje. V tomto období musí zakladatelé obchodní společnosti splnit zákonem stanovené předpoklady pro zápis obchodní společnosti do obchodního rejstříku. Z tohoto důvodu zákon umožňuje, aby zakladatelé jednali za založenou společnost ve věcech souvisejících s jejím vznikem. Kdo pak jedná za společnost, je z tohoto jednání zavázán. Jedná-li více osob, jsou zavázány společně a nerozdílně. Pokud obchodní společnost vznikne, stane se zavázanou z těchto jednání, pokud společníci popř. příslušný orgán společnosti tato jednání schválí do tří měsíců od vzniku společnosti. Zakladatelé jsou povinni pořídit seznam těchto jednání a předložit jej ke chválení. Schéma č.3: Postup založení a vzniku obchodní společnosti

Podepsání společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny Získání oprávnění k podnikatelské činnosti (vydává se na společnost ne na společníky) Vytvoření základního kapitálu u kapitálových společností Podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku Zápis do obchodního rejstříku

3.1.6

Základní kapitál

Akciová společnost, společnost s ručením omezeným a komanditní společnost musí povinně vytvořit základní kapitál. Základní kapitál je tvořen souhrnem vkladů všech společníků. Vkladem společníka je souhrn peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot, které se společník zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti. Vklady společníků mohou být peněžité nebo nepeněžité. Nepeněžitým vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu


39

k předmětu podnikání. Vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo poskytnutí služeb jsou zakázány. Hodnota nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo v zakladatelské listině. Hodnota nepeněžitého vkladu do společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti musí být oceněna soudním znalcem jmenovaným za tímto účelem soudem. Přesahuje-li hodnota nepeněžitého vkladu 10 000 000 Kč nebo je předmětem vkladu podnik, jeho část, know-how nebo je společnost zakládána jedním zakladatelem, vyžaduje se společný posudek zpracovaný dvěma znalci nezávislými na společnosti, jmenovanými soudem. Návrh na jmenování znalců podává zakladatel. Příklad. Nepeněžitým vkladem nemůže být jakýkoliv majetek, ale jen majetek, jehož hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání. Jestliže např. některý ze zakladatelů vlastní cenný starožitný obraz a tento chce jako vklad vložit do společnosti, která se bude zabývat přepravou osob, pak by tento nepeněžitý vklad nebyl možný. Obraz má sice majetkovou hodnotu, která je zjistitelná znaleckým posudkem, ale není možné ho hospodářsky využít vzhledem k předmětu podnikání. Nepeněžité vklady musí být celé splaceny před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Peněžité vklady musí být splaceny před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku alespoň zčásti (min. 30%), zbytek po vzniku společnosti ve lhůtě uvedené ve smlouvě, nejpozději ale u s.r.o. do 5 let a a.s. do 1 roku po vzniku společnosti. Schéma č. 4: Vklady do obchodních společností

peněžité

Vklady

movité věci nemovité nepeněžité

práva (např.právo k ochranné známce, k patentu apod.) jiné nepeněžité vklady (např. cenné papíry, know- how)

3.1.7

Správce vkladu

V době mezi založením společnosti a jejím vznikem spravuje splacené části upsaných vkladů tzv. správce vkladů. Správcem vkladů je zakladatel pověřený


40

tím ve společenské smlouvě. Správou peněžitých vkladů může být pověřená též banka, i když není zakladatelem. Po vzniku společnosti je správce vkladů povinen je předat bez zbytečného odkladu společnosti. Vlastnické právo ke vkladům splaceným před vznikem společnosti přechází na společnost dnem jejího vzniku. Vlastnické právo k nemovitostem nabývá společnost vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě písemného prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem. Je-li nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel předat správci vkladu písemné prohlášení před zápisem do obchodního rejstříku. Předáním tohoto prohlášení spolu s předáním nemovitosti správci vkladů je vklad splacen. Je-li předmětem nepeněžitého vkladu věc movitá, je vklad splacen předáním věci správci vkladu. Pokud by společnost nevznikla, je osoba spravující vklady povinna vrátit je těm, kdo je splatili. Správce vkladů je povinen vydat písemné prohlášení o splacení vkladu nebo jeho části jednotlivými společníky. Toto prohlášení se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Od pojmu vklad musíme odlišovat pojem podíl. Co to je podíl? 3.1.8

Podíl

Podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti (lze si ho tedy představit, jako jakousi ideální část společnosti). Každý společník může mít pouze jeden podíl. Výjimkou je akciová společnost, kde platí jedna akcie = jeden podíl. Každý akcionář má tedy tolik podílů, kolik má akcií. Pro účely obchodního zákoníku se podíl oceňuje mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, který připadá na jeho podíl. Obchodní zákoník dále vymezuje pojem vypořádací podíl a podíl na likvidačním zůstatku. Při zániku účasti společníka ve společnosti za trvání společnosti vzniká společníkovi právo na vypořádací podíl. Výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitimní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti, pokud společenská smlouva nestanoví, že se má zjistit z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, pokud smlouva nebo stanovy neurčují jinak. Vypořádací podíl je splatný do tří měsíců od schválení účetní závěrky nebo ode dne doručení posudku znalce. Pokud společníci nebo příslušný orgán společnosti účetní závěrku bez vážného důvodu neschválí, je právo na vyplácení vypořádacího podílu splatné uplynutím tři měsíců ode dne, kdy měla být účetní závěrka schválena. Pokud je obchodní společnost zrušená s likvidací, má společník právo na podíl na majetkovém zůstatku, který vyplynul z likvidace – právo na podíl na likvidačním zůstatku.

Právní formy podnikání 3.1.9

41

Zákaz konkurence

Zákazem konkurence rozumíme zákonem stanovený zákaz podnikání pro společníky. Okruh osob, kterých se týká a jeho rozsah je upraven v ustanoveních o jednotlivých obchodních společnostech. Po osobě, která porušila zákaz konkurence, je společnost oprávněna požadovat: • vydání majetkového prospěchu z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence, • nebo převedení tomu odpovídajícího práva na společnost. Společnost může vůči společníkovi uplatnit také právo na náhradu škody. 3.1.10

Orgány obchodních společností

Povinnými orgány obchodních společností jsou: a) statutární orgány, b) valná hromada (pouze u kapitálových společností), c) dozorčí rada (pouze u akciové společnosti). Nepovinnými orgány obchodních společností jsou: a) dozorčí rada u společnosti s ručením omezeným, b) jiné orgány. Obchodní zákoník stanoví obecná pravidla pro jednání a rozhodování orgánů obchodních společností. Neurčují-li zákon, stanovy nebo společenská smlouva jinak, mohou se statutární a jiné orgány usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů a k usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího. Stanovy nebo společenská smlouva mohou připustit i písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání orgánů společnosti, pokud s tím souhlasí všichni členové orgánu (hlasování per rollam). Hlasující se pak považují za přítomné. Tato pravidla se však nevztahují na valnou hromadu. Člen orgánu společnosti může ze své funkce odstoupit. Je však povinen oznámit to orgánu, jehož je členem nebo orgánu, který jej zvolil nebo jmenoval. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který jej zvolil nebo jmenoval. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení na nejbližším zasedání po té, co se o odstoupení z funkce dozvěděl. Jestliže oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po tomto oznámení, pokud na jeho žádost příslušný orgán neschválí jiný okamžik zániku funkce. Příklad. Jednatel společnosti s ručením omezeným hodlá odstoupit z funkce. Svůj záměr musí písemně oznámit společnosti. Odstoupení z funkce pak musí projednat orgán, který ho jmenoval, tedy valná hromada. Ta může být ale svolána i za

42


několik týdnů či měsíců. Do té doby musí jednatel ve funkci setrvat. Pokud jeho odstoupení nebude na valné hromadě projednáno, končí výkon jeho funkce dnem konání této valné hromady. Výkon jeho funkce končí i v případě, že valná hromada s jeho odstoupením nesouhlasí. Část pro zájemce. V rámci obecných ustanovení o obchodních společnostech upravuje obchodní zákoník také problematiku podnikatelských seskupení. Zájemcům o tuto problematiku doporučuji prostudovat § 66a a §66b obchodního zákoníku. 3.1.11 Rezervní fond Rezervní fond slouží k úhradě ztráty společnosti. Rezervní fond povinně vytváří společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Minimální výše rezervního fondu je u společnosti s ručením omezeným 10% základního kapitálu a u akciové společnosti 20% základního kapitálu. Rezervní fond se vytváří z čistého zisku společnosti. Lze jej však vytvořit již při vzniku společnosti nebo při zvyšování základního kapitálu příplatky společníků nad výši vkladu nebo nad emisní kurs akcií. 3.1.12 Zrušení a zánik společnosti Společnost právně zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku. Zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace. Likvidace se neprovádí, pokud celé jmění přechází na právního nástupce (např. při fůzi, přeměně nebo rozdělení společnosti) nebo pokud je společnost zrušena prohlášením konkursu nebo pokud byl návrh na konkurs zamítnut pro nedostatek majetku. Obchodní společnost je možno zrušit z obecných důvodů uvedených v §68 obchodního zákoníku a ze speciálních důvodů uvedených u jednotlivých obchodních společností. Obecné důvody pro zrušení obchodní společnosti: a) uplynutím doby, na kterou byla založena, b) dosažením účelu, pro který byla založena, c) rozhodnutím společníků nebo orgánů společnosti o zrušení společnosti, d) rozhodnutím soudu o zrušení společnosti, e) rozhodnutím společníků nebo orgánu společnosti o fůzi, převodu jmění na společníka, rozdělení společnosti, f) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, g) zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.


43

Soud může na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení společnosti a její likvidaci, jestliže: a) v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada, b) v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo funkční období před více než jedním rokem, c) společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost, d) společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti, e) zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti, f) společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, g) společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond, h) společnost neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit uloženou rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Soud stanoví před rozhodnutím o zrušení společnosti lhůtu k odstranění důvodů, pro které bylo zrušení navrženo, jestliže je jeho odstranění možné. Společníci nebo příslušný orgán společnosti mohou zrušit své rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace do doby, než bylo započato s rozdělováním likvidačního zůstatku. 3.1.13

Přeměny společnosti

Společnost může být přeměněna: a) fúzí (tj. sloučením nebo splynutím), b) převodem jmění na společníka, c) rozdělením, d) změnou právní formy. Přeměna obchodní společnosti je přípustná i v případě, že společnost již vstoupila do likvidace na základě rozhodnutí společníků nebo orgánů společnosti. V tomto případě musí být rozhodnutí o vstupu do likvidace společníky nebo orgány společnosti zrušeno. Část pro zájemce. Problematika přeměny obchodní společnosti je poměrně složitá a je nad rámec osnovy předmětu. Pokud máte zájem o tuto problematiku, prostudujte si §69-§69h obchodního zákoníku (obecná úprava přeměny společnosti). Speciální úprava je pak obsažena v dalších ustanoveních obchodního zákoníku, které upravují jednotlivé obchodní společnosti (v.o.s: §92a-§92e, k.s.: §104a-§104e, s.r.o.: §153a – §153e, a.s.: §220a - §220zb). 3.1.13

Likvidace společnosti

Společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuž byla zrušena. Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se používá firma společnosti s dovětkem „v likvidaci“.

44


Likvidátora jmenuje statutární orgán společnosti nebo jej jmenuje soud, pokud nebyl jmenován statutárními orgány bez zbytečného odkladu. Soud jej jmenuje také v případě, že rozhodl o zrušení společnosti. Jmenováním přechází na likvidátora působnost statutárního orgánu. Likvidátor činí jménem společnosti pouze úkony, které směřují k likvidaci společnosti. Nové smlouvy může uzavírat pouze v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů nebo je-li to potřebné k zachování hodnoty majetku společnosti nebo k jeho využití, nejedná-li se o pokračování v provozu podniku. Povinnosti likvidátora Likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům. Zároveň je povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit nejméně dvakrát po sobě s alespoň dvoutýdenním časovým odstupem rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky do určité lhůty, která nesmí být kratší než tři měsíce. Ke dni vstupu do likvidace sestaví zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění. Soupis jmění je povinen zaslat každému společníkovi nebo věřiteli společnosti, pokud o to požádají. V průběh likvidace uspokojí likvidátor přednostně mzdové nároky zaměstnanců společnosti. Pokud zjistí, že společnost je předlužena, podá návrh na prohlášení konkursu. Po ukončení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení čistého majetkového zůstatku, který vyplynul z likvidace (likvidační zůstatek) mezi společníky a předloží ji společníkům nebo orgánu k tomu oprávněnému ke schválení. Ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku sestaví likvidátor účetní závěrku. Likvidace končí rozdělením likvidačního zůstatku nebo použitím prostředků z výtěžku prodeje majetku k uspokojení věřitelů anebo převzetím majetku věřiteli k úhradě jejich pohledávek anebo odmítnutím věřitelů převzít majetek k úhradě dluhů. Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku.


45

Shrnutí kapitoly. Již v úvodu podnikatelských aktivit je třeba se rozhodnout pro vhodný typ právní formy podnikání. Obchodní zákoník připouští dvě základní formy podnikání – podnikání fyzických osob a podnikání právnických osob. Po výběru vhodné formy je třeba následně realizovat řadu formálních procedur nutných ke vzniku podnikatelského subjektu. Je-li právní formou obchodní společnost je prvním krokem založení společnosti. Společnost se zakládá společenskou (zakladatelskou) smlouvou nebo zakladatelskou listinou. Druhým krokem je získání oprávnění k podnikatelské činnosti. U kapitálových společností pak následuje vytvoření základního kapitálu. Teprve poté je možno podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Zápisem do obchodního rejstříku společnost právně vzniká. Zvolenou právní formu je možno později transformovat na jinou. Vnitřní poměry společnosti se řídí společenskou smlouvou, stanovami nebo zákonem. Při ukončení podnikatelské činnosti je nutno společnost nejprve zrušit. Společnost se zrušuje z obecných důvodů uvedených v §68 obchodního zákoníku nebo ze speciálních důvodů uvedených u jednotlivých obchodních společností. Společnost se zrušuje s likvidací nebo bez likvidace. Likvidace se neprovádí, přechází-li celý majetek na právního nástupce nebo v případě prohlášení konkursu. Společnost právně zaniká až výmazem z obchodního rejstříku.

Otázky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Charakterizujte základní formy podnikání. Popište postup založení obchodní společnosti. Uveďte rozdíl mezi založením a vznikem obchodní společnosti. Které obchodní společnosti povinně vytvářejí základní kapitál? Čím je tvořen základní kapitál obchodních společností? Co může být předmětem nepeněžitého vkladu? Kdo je správcem vkladu a jakou funkci plní? Které orgány povinně vytvářejí obchodní společnosti? Uveďte důvody pro zrušení obchodních společností. Uveďte rozdíl mezi zrušením a zánikem obchodní společnosti. Kdy se provádí likvidace obchodní společnosti? Jaké jsou základní povinnosti likvidátora?

46


Korespondenční úkol č.2 Vyřešte zadání úkolu: Charakterizujte podnikání fyzických osob, zamyslete se nad výhodami a nevýhodami, které tato právní forma přináší. Forma: písemná, v úvodu uveďte název předmětu, číslo korespondenčního úkolu, jméno a studijní skupinu. Rozsah: cca 1-2 stránky A4

Další zdroje. §56 – 75b obchodního zákoníku Dědič, J.a kol.: Právo obchodních společenství. PROSPEKTRUM, Praha, 1998, str. 19 – 172. Dědič, J.a kol.: Učebnice práva pro ekonomy.PROSPEKTRUM, Praha,1994, str. 104 – 139. Dědič, J., Čech,P.: Obchodní právo po vstupu do EU. BOVA POLYGON, Praha, 2005 Veber, J., Srpová, J a kol..: Podnikání malé a střední firmy. Grada, Praha, 2005. Pohl, T.: Abeceda obchodního práva pro ekonomy. ASPI, Praha, 2001, str. 51 –78.

Obchodní společnosti a družstvo

47

4. OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI A DRUŽSTVO V této kapitole se dozvíte: •

základní charakteristiku jednotlivých obchodních společností;

•

výhody a nevýhody jednotlivých obchodních společností;

•

postup při společností;

•

práva a povinnosti společníků v jednotlivých společnostech;

•

rozsah ručení společníků;

•

organizaci a řízení jednotlivých společností;

•

zrušení a zánik jednotlivých společností.

založení

a

vzniku

jednotlivých

obchodních

Budete schopni: •

posoudit výhody a nevýhody jednotlivých obchodních společností podle různých kritérií (velikost základního kapitálu, počet osob potřebných k založení, obtížnost založení a řízení, ručení za závazky společnosti, míra zdanění) ;

•

sepsat společenskou smlouvu u v.o.s.nebo k.s.;

•

sepsat návrh na zápis do obchodního rejstříku;

•

orientovat se ve vnitřní organizaci jednotlivých společností;

•

chápat význam jednotlivých pojmů, které souvisí s akciovou společností.

Klíčová slova této kapitoly: Veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, základní kapitál, vklad, správce vkladu, ručení, statutární orgán, nejvyšší orgán, kontrolní orgán, valná hromada, akcie, jmenovitá hodnota akcie, emisní kurs, emisní ážio, dividenda, tantiéma, obligace.

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 24 + 8 hodin (teorie + řešení úloh)



V předcházející kapitole bylo řečeno, že důležité rozhodnutí, které musí každý podnikatel učinit, je vybrat si odpovídající právní formu podnikání. Každá z nich má svá specifika, své výhody i nevýhody. Kritérií, podle kterých lze právní formu zvolit, je celá řada (např. minimální velikost základního kapitálu, počet osob potřebných k založení, obtížnost založení a řízení, rozsah ručení za závazky společnosti, míra zdanění zisku, obor činnosti apod.) Proto se v následující kapitole budeme podrobně věnovat jednotlivým obchodním společnostem a uvedeme vždy u každé z nich jejich výhody a nevýhody, způsob založení a řízení, organizaci společnosti, práva a povinnosti společníků, možnost ukončení členství a způsob zrušení.

5.

Obchodní společnosti

5.1

Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost je právnická osoba založená za účelem podnikání, kterou zakládají minimálně dvě osoby, které budou podnikat pod společnou firmou a budou ručit za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Společnost nevytváří povinně základní kapitál, společníci nejsou povinni vložit do společnosti vklad, jsou ale povinni se osobně podílet na práci a řízení společnosti. Veřejná obchodní společnost musí mít minimálně dva společníky a tento stav musí být zachován po celou dobu její existence. Společníky veřejné obchodní společnosti mohou být jak osoby fyzické, tak i osoby právnické. Společníkem fyzickou osobou může být jen fyzická osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti a u níž není dána překážka provozování živnosti, bez ohledu na předmět podnikání společnosti. Je-li společníkem právnická osoba, musí tyto podmínky splňovat její statutární orgán nebo jím pověřený zástupce. Firma musí obsahovat označení „veřejná obchodní společnost“, které může být nahrazeno zkratkou „veř. obch. spol.“ nebo „v.o.s.“. Pokud firma obsahuje jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí dodatek „ a spol.“ (např. Novotný a spol.). 5.1.1 Výhody a zápory veřejné obchodní společnosti • Veřejná obchodní společnosti nevytváří povinně základní kapitál. Žádný ze společníků nemá ze zákona povinnost vložit do společnosti vklad. (vkladová povinnost však může být společníkovi uložená společenskou smlouvou). • Další výhodou této společnosti je její jednoduché založení a řízení. Společnost se zakládá jednoduchou společenskou smlouvou, která nemusí být ve formě notářského zápisu. Společnost nevytváří povinně žádné speciální orgány společnosti, působnost těchto orgánů plní všichni společníci.


49

• Veřejná obchodní společnost nevytváří povinně rezervní fond. Tento fond by společnost vytvářela pouze v případě, že by se na tom společníci dohodli ve společenské smlouvě. • Veřejná obchodní společnost je výhodná i z daňového hlediska. Zisk společnosti nepodléhá dani z příjmu právnických osob, ale nezdaněný zisk je rozdělen mezi společníky a každý z nich ho pak zdaňuje svojí daní z příjmu (na rozdíl od kapitálových společností zde nedochází ke dvojímu zdanění zisku). • Nejvýraznějším záporem veřejné obchodní společnosti je vyšší míra podnikatelského rizika, poněvadž společníci ručí za závazky společnosti solidárně celým svým majetkem. Rozsah ručení je dán každému společníkovi přímo zákonem, žádný ze společníků nemůže být této povinnosti zproštěn, ani nemůže být jeho rozsah ručení omezen, a to ani dohodou společníků ve společenské smlouvě. Společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem nejen za trvání společnosti, ale i po jejím zániku. Zánikem společnosti zaniká odpovědnost společnosti za její závazky, ale ručení společníků trvá i nadále. Protože jde o osobní závazek společníka, zaniká tento závazek až jeho smrtí. Úkol k textu. Na základě výše uvedené charakteristiky veřejné obchodní společnosti rozhodněte, pro jaké podnikání je tato právní forma vhodná, a zjistěte, zda ve vašem okolí existuje firma, která má tuto právní formu. 5.1.2

Založení a vznik společnosti

Společnost je založena uzavřením společenské smlouvy. Společenská smlouva musí být vždy písemná a podepsána všemi společníky, podpisy na společenské smlouvě musí být úředně ověřeny. Společnost musí být založena alespoň dvěma společníky. Společník veřejné obchodní společnosti nemůže být společníkem s neomezeným ručením v jiné společnosti. 5.1.2.1 Náležitosti společenské smlouvy Společenská smlouva musí obsahovat: a) firmu a sídlo společnosti, b) určení společníků, c) předmět podnikání. Vedle podstatných částí si mohou společníci ve společenské smlouvě upravit odchylně od obchodního zákoníku uspořádání svých vnitřních poměrů, pokud to zákon dovoluje. Mohou si např. stanovit vkladovou povinnost, stanovit jiná pravidla pro rozdělení zisku a úhradu ztráty, způsob výpočtu vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku, jednání jménem společnosti apod.


50

Předmětem činnosti veřejné obchodní společnosti může být pouze podnikání. Veřejná obchodní společnost může provozovat veškerou podnikatelskou činnost, jak v oblasti živnostenského, tak i neživnostenského podnikání, s výjimkou činností, kde je podnikání vyhrazeno státu nebo určeným právnickým osobám. Právní formu veřejné obchodní společnosti nemůže mít banka, pojišťovna, investiční společnost nebo investiční fond. Podnikatelské oprávnění se vydává na firmu společnosti. Při žádosti o vydání příslušných podnikatelských oprávnění musí být doloženo, že společnost byla založena (předložením společenské smlouvy). Příslušná podnikatelská oprávnění musí společnost získat ještě před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku. 5.1.2.2 Vznik společnosti Společnost právně vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podepisují všichni společníci, podpisy musí být úředně ověřeny. Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány. Jde zejména o tyto dokumenty: a) společenskou smlouvu, b) podnikatelská oprávnění, c) povolení k pobytu na území ČR, pokud by společníkem oprávněným jednat za společnost byla zahraniční osoba, d) prohlášení společníků, že nejsou neomezeně ručícími společníky v jiné obchodní společnosti. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byl společnosti doručen průkaz živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění. Po této době oprávnění pozbývají platnosti a společnost je povinna je vrátit. Pokud předmětem podnikání bude činnost, pro kterou zákon nevyžaduje žádné podnikatelské oprávnění (např. u zemědělské a lesní výroby), běží 90 denní lhůta od uzavření společenské smlouvy. Zápis společnosti do obchodního rejstříku zveřejní rejstříkový soud v Obchodním věstníku. 5.1.3

Práva a povinnosti společníků

Práva a povinnosti společníků se řídí zejména společenskou smlouvou, případně zákonem. Ke změně společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků, pokud smlouva nebo zákon nestanoví jinak. Práva společníků • Každý společník má ze zákona právo na obchodní vedení společnosti (je jejím statutárním orgánem). Společníci však mohou ve společenské smlouvě pověřit obchodním vedením společnosti jednoho nebo více společníků. Ostatní společníci pak v tomto rozsahu své oprávnění pozbývají. Pověřený společník je povinen řídit se při výkonu obchodního vedení


51

zásadami, které s ostatními společníky dohodl. Je povinen řídit se rozhodnutím společníků učiněným většinou hlasů. Nestanoví-li společenská smlouva jinak,má každý společník jeden hlas. Pověření společníka může být odvoláno, pokud se na tom dohodnou ostatní společníci. Pokud pověřený společník porušuje podstatným způsobem své povinnosti, odejme jeho pověření soud na návrh kteréhokoliv společníka. Společník pověřený vedením společnosti může své pověření z důležitých důvodů písemně vypovědět. Výpověď musí být doručena společnosti a všem společníkům. Výpověď je účinná uplynutím jednoho měsíce ode dne, kdy byla doručena společnosti. • Pověřený společník je povinen na požádání informovat ostatní společníky všech záležitostech společnosti. • Každý společník je oprávněn nahlížet do účetních dokladů společnosti a kontrolovat tam uvedené údaje anebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce. • Každý společník má právo na podíl na zisku. Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, pokud smlouva nestanoví jinak. Zisk je splatný do tří měsíců po schválení účetní závěrky, pokud smlouva nestanoví jinou lhůtu splatnosti. • Každý společník, jehož účast ve společnosti zanikla za trvání společnosti, má nárok na vypořádací podíl. Vypořádací podíl se vypočte pokud smlouva nestanoví jinak stejně jako podíl na likvidačním zůstatku. • Při zrušení společnosti s likvidaci, má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku. Likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do výše hodnoty jejich splacených vkladů. Zbytek likvidačního zůstatku se rozdělí mezi společníky rovným dílem. Pokud likvidační zůstatek nestačí na vrácení splacených vkladů, rozdělí se mezi společníky v poměru k výši jejich splacených vkladů. Povinnosti společníků • Společníci mají především uhrazovací povinnost, tedy povinnost splatit vklad ve lhůtě uvedené ve společenské smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, popřípadě po vzniku účasti společníka ve společnosti. Při prodlení se splácením peněžitého vkladu, je společník povinen platit úrok z prodlení ve výši 20% z dlužné částky, pokud smlouva nestanoví jinak. • Společník je rovněž povinen podílet se na ztrátě společnosti. Ztrátu společnosti nesou společníci rovným dílem, pokud smlouva nestanoví jinak. • Společník ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně veškerým svým majetkem. Společník, který do společnosti přistoupil, ručí i za závazky vzniklé před jeho příchodem. Může však požadovat po ostatních společnících náhradu za poskytnutí tohoto plnění. Pokud zanikla účast společníka za trvání společnosti, ručí jen za závazky, které vznikly před zánikem jeho účasti.

52


• Ze zákona nesmí žádný ze společníků podnikat bez svolení ostatních společníků v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob (zákaz konkurence). Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání. Společenská smlouva může upravit zákaz konkurence jinak. 5.1.4

Zrušení a zánik společnosti

Kromě případů zrušení obchodních společností uvedených v §68 obchodního zákoníku, které platí obecně pro všechny obchodní společnosti, zakotvuje obchodní zákoník v §88 i zvláštní způsoby zrušení veřejné obchodní společnosti. Zvláštnost těchto způsobů vyplývá z charakteru společnosti jako společnosti osobní. Jakákoliv změna týkající se osoby společníka, která je důvodem zániku jeho účasti ve společnosti, je zásadně i důvodem pro zrušení celé společnosti. Kromě případů uvedených v § 68 se společnost zrušuje: a) výpovědi společníka, byla-li smlouva uzavřená na dobu neurčitou, podanou nejpozději do 6 měsíců před uplynutím účetního období, b) smrtí společníka, s výjimkou případu, kdy společenská smlouva připouští dědění podílu, dědic neodmítl dědictví a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci, c) zánikem právnické osoby, která je společníkem, s výjimkou případů, kdy společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce a ve společnosti zůstávají dva společníci, d) zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům některého společníka, e) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, f) jestliže společník přestal splňovat všeobecné podmínky pro živnostenské podnikání nebo u něho nastala překážka v provozování živnosti, g) prohlášením konkursu na majetek některého společníka nebo zamítnutím návrhu na konkurs pro nedostatek majetku, h) z dalších důvodů uvedených ve společenské smlouvě, i) rozhodnutím soudu. Soud může společnost zrušit na návrh některého společníka, pokud jiný společník závažným způsobem porušuje svoje povinnosti nebo není možné dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena. S výjimkou případu, kdy byla společnost zrušena rozhodnutím soudu, se mohou ostatní společníci změnou společenské smlouvy dohodnout, že společnost trvá i nadále bez společníka, jehož se důvod zániku týká. Není-li dohoda o změně společenské smlouvy uzavřená do tří měsíců od zrušení společnosti, toto právo zaniká a společnost vstupuje tímto dnem do likvidace. Ve všech výše uvedených případech, pokud nedojde ke zrušení společnosti, mají bývalí společníci (popř. dědici, kteří se nestali společníky) nárok na vypořádací


53

podíl. Dojde-li ke zrušení společnosti s likvidací, mají všichni společníci (i dědicové) nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Veřejná obchodní společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku. Předcházíli zániku společnosti její zrušení s likvidací, podává návrh na výmaz likvidátor. Dochází-li ke zrušení bez likvidace, podávají návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku ty osoby, které jsou podle znění společenské smlouvy oprávněny za společnost jednat. V obou případech musí mít návrh na výmaz písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Úkol k textu. Zpracujte fiktivní návrh společenské smlouvy na založení v.o.s. 5.2

Komanditní společnost

Komanditní společnost je právnická osoba založená výlučně za účelem podnikání, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více dalších společníků ručí za závazky společnosti celým svým majetkem (komplementáři). Protože právní poměry komanditní společnosti jsou velmi podobné veřejné obchodní společnosti, upravuje obchodní zákoník výslovně pouze ty právní poměry komanditní společnosti, které se odchylují od úpravy veřejné obchodní společnosti. Ve všem ostatním se pro komanditní společnost použijí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o veřejné obchodní společnosti, pouze na právní postavení komanditistů se použijí přiměřeně příslušná ustanovení o společnosti s ručením omezeným. Komanditní společnost musí mít minimálně dva společníky různého typu a tento stav musí být zachován po celou dobu její existence. Společníky komanditní společnosti mohou být jak osoby fyzické, tak i osoby právnické. Komplementářem však může být jen fyzická osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti a u níž není dána překážka provozování živnosti, bez ohledu na předmět podnikání. Je-li komplementářem právnická osoba, musí tyto podmínky splňovat její statutární orgán nebo jím pověřený zástupce. Firma musí obsahovat označení „komanditní společnost“, které může být nahrazeno zkratkou „kom. spol.“ nebo „k.s.“. Pokud firma obsahuje jméno komanditisty, ručí za závazky společnosti stejně jako komplementář. 5.2.1 Výhody a zápory komanditní společnosti Komanditní společnost se používá všude tam, kde dochází ke spojení podnikatelských schopností jedněch společníků a kapitálu jiných společníků. Část společníků má dobré podnikatelské schopnosti, ale nemá dostatek kapitálu pro podnikání (komplementáři). Část společníků má dostatek kapitálu, ale nechce

54


se osobně účastnit na podnikání, přičemž si však chce zachovat možnost osobně ovlivňovat činnost společnosti (komanditisté). Výhody a zápory komanditní společnosti jsou závislé na postavení společníka. Komanditní společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem U komplementářů je však zachován princip osobního ručení za závazky společnosti. Komplementáři ručí celým svým majetkem, a to jak za trvání společnosti, tak i po zániku společnosti (pokud společnost zanikne s likvidací, věřitelé uplatňují své pohledávky přímo na bývalých společnících – komplementářích). Komanditisté za závazky společnosti ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu. Určitou výhodou komanditní společnosti ve srovnání s kapitálovými společnostmi je princip zdanění zisku společnosti. Dani z příjmu právnických osob podléhá pouze ta část zisku společnosti, která je určena k rozdělení mezi komanditisty. U komanditistů tedy dochází ke dvojímu zdanění zisku. Ta část zisku, která je určena k rozdělení mezi komplementáře, tvoří dílčí základ daně jejich příjmu. Zde dochází stejně jako u společníků ve veřejné obchodní společnosti pouze k jednomu zdanění. Výhodou komanditní společnosti je stejně jako u veřejné obchodní společnosti její jednoduché založení a řízení. 5.2.2


Komanditní společnost je založena uzavřením společenské smlouvy, která musí být vždy písemná a podepsána všemi společníky. Podpisy na společenské smlouvě musí být úředně ověřeny. Smlouva nemusí být uzavřená ve formě notářského zápisu. Společnost musí být založena alespoň dvěma osobami, přičemž jedna z nich bude mít postavení komanditisty a druhá postavení komplementáře. Komplementář komanditní společnosti nemůže být komplementářem v žádné jiné komanditní společnosti ani společníkem veřejné obchodní společnosti. 5.2.2.1 Náležitosti společenské smlouvy Společenská smlouva musí obsahovat: a) firmu a sídlo společnosti, b) určení společníků, c) předmět podnikání, d) určení, kteří společníci jsou komplementáři a kteří komanditisté, e) výši vkladu každého komanditisty. Vedle podstatných částí si mohou společníci ve společenské smlouvě upravit odchylně od obchodního zákoníku uspořádání svých vnitřních poměrů, pokud to zákon dovoluje.


55

Předmětem činnosti komanditní společnosti může být pouze podnikání. Komanditní společnost stejně jako veřejná obchodní společnost může provozovat veškerou podnikatelskou činnost, jak v oblasti živnostenského, tak i neživnostenského podnikání, s výjimkou činností, kde je podnikání vyhrazeno státu nebo určeným právnickým osobám. Právní formu komanditní společnosti nemůže mít banka, pojišťovna, investiční společnost nebo investiční fond. Předmětem podnikání komanditní společnosti může být i činnost, kterou mohou podle zvláštních právních přepisů vykonávat pouze fyzické osoby (např. lékaři). Jde o povolání, která jsou vyloučena ze živnostenského zákona. Tuto činnost však může společnost provozovat jen pomocí k tomu oprávněných fyzických osob (fyzická osoba by v daném případě musela být společníkem nebo zaměstnancem společnosti). Podnikatelské oprávnění se vydává na firmu společnosti. Při žádosti o vydání příslušných podnikatelských oprávnění musí být doloženo, že společnost byla založena (předložením společenské smlouvy). Příslušná podnikatelská oprávnění musí společnost získat ještě před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku. 5.2.2.2 Vznik společnosti Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podepisují všichni společníci, podpisy musí být úředně ověřeny. Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány. Jde zejména o tyto dokumenty: a) společenskou smlouvu, b) podnikatelská oprávnění, c) prohlášení komplementářů, že nejsou neomezeně ručícími společníky v jiné obchodní společnosti. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byl společnosti doručen průkaz živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění. Po této době oprávnění pozbývají platnosti a společnost je povinna je vrátit. Pokud předmětem podnikání bude činnost, pro kterou zákon nevyžaduje žádné podnikatelské oprávnění (např. u zemědělské a lesní výroby), běží 90 denní lhůta od uzavření společenské smlouvy. Zápis společnosti do obchodního rejstříku zveřejní rejstříkový soud v Obchodním věstníku. 5.2.3


Práva a povinnosti společníků se řídí zejména společenskou smlouvou, případně zákonem. Ke změně společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků, pokud smlouva nestanoví, že k její změně postačuje souhlas většiny komplementářů současně se souhlasem většiny komanditistů. Právní úkony týkající se změny společenské smlouvy musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy.


56 Práva společníků

• Právo na obchodní vedení společnosti mají pouze komplementáři (jsou statutárním orgánem společnosti). Společníci však mohou ve společenské smlouvě pověřit obchodním vedením společnosti pouze jednoho nebo více komplementářů. Ostatní komplementáři pak v tomto rozsahu své oprávnění pozbývají. Pověřený komplementář nebo komplementáři jsou povinni řídit se při výkonu obchodního vedení rozhodnutím komplementářů učiněným většinou hlasů. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, má každý komplementář při rozhodování jeden hlas. V ostatních záležitostech rozhodují komplementáři společně s komanditisty většinou hlasů, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Při hlasování má každý společník jeden hlas, pokud smlouva nestanoví jinak. Pověřený komplementář je povinen na požádání informovat ostatní společníky o všech záležitostech společnosti. • Každý komanditista je oprávněn nahlížet do účetních dokladů společnosti a kontrolovat tam uvedené údaje anebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce. • Každý společník má právo na podíl na zisku. Zisk se dělí mezi komanditisty a komplementáře na polovinu. Ta část zisku, která připadá na komplementáře, nepodléhá daní z příjmu právnických osob a komplementáři si svoji nezdaněnou část zisku dělí rovným dílem. Komanditisté si svojí část zisku po zdanění rozdělí podle poměru splacených vkladů. Společenská smlouva však může stanovit jiná pravidla pro rozdělení zisku. Zisk je splatný do tří měsíců po schválení účetní závěrky, pokud smlouva nestanoví jinou lhůtu splatnosti. • Každý společník, jehož účast ve společnosti zanikla za trvání společnosti, má nárok na vypořádací podíl. Vypořádací podíl se vypočte, pokud smlouva nestanoví, jinak stejně jako podíl na likvidačním zůstatku. • Při zrušení společnosti s likvidaci, má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku. Likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do výše hodnoty jejich splacených vkladů. Pokud likvidační zůstatek nestačí na vrácení všech splacených vkladů, mají přednostní právo na vrácení komanditisté. Zbytek likvidačního zůstatku, který zůstal po vrácení částky ve výši vkladů, se rozdělí mezi společníky podle stejných zásad jako zisk. Pokud nestačí likvidační zůstatek na rozdělení výše uvedeným způsobem, rozdělí se mezi společníky podle stejných zásad jako zisk. Společenská smlouva může stanovit jiný způsob rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky. Povinnosti společníků • Komanditista je povinen vložit do společnosti vklad ve výši určené společenskou smlouvou, minimálně však 5 000,- Kč. Vklad je splatný ve lhůtě uvedené ve společenské smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, popřípadě po vzniku účasti společníka ve společnosti.


57

Při prodlení se splácením peněžitého vkladu, je společník povinen platit úrok z prodlení ve výši 20% z dlužné částky, pokud smlouva nestanoví jinak. Komplementář má uhrazovací povinnost pouze v případě, že se k tomu zavázal ve společenské smlouvě. V tomto případě pro něj pak platí stejná pravidla jako pro komanditistu. • Komplementáři jsou povinni podílet se na ztrátě společnosti. Ztrátu společnosti nesou komplementáři rovným dílem, pokud smlouva nestanoví jinak. Komanditisté jsou povinni podílet se na ztrátě pouze v případě, že tak stanoví společenská smlouva. • Komplementáři ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně veškerým svým majetkem. Za závazky společnosti ručí i po zániku společnosti. Komplementář, který do společnosti přistoupil, ručí i za závazky vzniklé před jeho příchodem. Může však požadovat po ostatních společnících náhradu za poskytnutí tohoto plnění. Pokud zanikla účast komplementáře za trvání společnosti, ručí jen za závazky, které vznikly před zánikem jeho účasti. Komanditisté ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného do obchodního rejstříku. Po zániku společnosti ručí komanditista za závazky společnosti pouze do výše svého podílu na likvidačním zůstatku. V některých, zákonem stanovených případech však komanditista ručí neomezeně veškerým svým majetkem, solidárně s komplementáři: a) pokud firma obsahuje jméno komanditisty, b) pokud komanditista uzavře jménem společnosti smlouvu, aniž by k tomu měl zmocnění komplementáře. • Ze zákona nesmí žádný z komplementářů podnikat bez svolení ostatních společníků v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob (zákaz konkurence). Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání. Zákaz konkurence neplatí pro komanditisty. Společenská smlouva může upravit zákaz konkurence jinak. 5.2.4


Kromě případů uvedených v § 68 se komanditní společnost zrušuje ze stejných speciálních důvodů jako veřejná obchodní společnost, s tou výjimkou, že tyto výše uvedené důvody vedou ke zrušení společnosti pouze v případě, že nastaly na straně komplementáře. Pokud však ve společnosti zůstal ještě další komplementář, mohou se společníci dohodnout na změně společenské smlouvy. Komanditista není oprávněn ze společnosti vystoupit. Prohlášení konkursu na jeho majetek nebo zamítnutí návrhu na konkurs pro nedostatek majetku anebo pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu komanditisty ve společnosti či vydání exekučního příkazu k postižení podílu komanditisty ve společnosti po právní moci usnesení o nařízení exekuce, není důvodem


58

pro zrušení společnosti. Společnost se nezrušuje ani zánikem právnické osoby, která je komanditistou. Ztráta či omezení způsobilosti k právním úkonům není důvodem pro zánik jeho účasti ve společnosti ani pro zrušení společnosti. Prohlášením konkursu na majetek komanditisty nebo zamítnutím návrhu na konkurs pro nedostatek majetku anebo pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí či vydáním exekučního příkazu k postižení podílu komanditisty ve společnosti po právní moci usnesení o nařízení exekuce zaniká účast komanditisty ve společnosti. Nárok komanditisty na vypořádací podíl, se stává součástí konkursní podstaty. Podíl komanditisty se dědí, pokud společenská smlouva dědění nevylučuje. Je-li dědění podílu vyloučeno, náleží dědicům vypořádací podíl. Zanikne-li účast všech komanditistů, mohou se komplementáři dohodnout, že se komanditní společnost mění bez likvidace na veřejnou obchodní společnost. Komanditní společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku. Předchází-li zániku společnosti její zrušení s likvidací, podává návrh na výmaz likvidátor. Dochází-li ke zrušení bez likvidace, podávají návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku ty osoby, které jsou podle znění společenské smlouvy oprávněny za společnost jednat. V obou případech musí mít návrh na výmaz písemnou formu s úředně ověřenými podpisy a musí být doložen listinami, které osvědčují dané skutečnosti. Úkol k textu. Komanditní společnost je nejméně rozšířenou formou obchodní společnosti. Zamyslete se nad důvody malé oblíbenosti této formy podnikání a zjistěte, zda ve vašem okolí existuje firma, která má tuto formu. 5.3

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je právnická osoba, která může být založená nejen za účelem podnikání, ale i za jiným zákonem dovoleným účelem. Je to společnost, která povinně vytváří základní kapitál. Minimální hodnota základního kapitálu je 200 000,- Kč. Základní kapitál je tvořen vklady společníků a minimální hodnota vkladu každého společníka je 20 000,- Kč. Tato společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem, společníci ručí za závazky společnosti pouze pokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku. Tato společnost může být založena i jednou osobou, a to jak osobou právnickou tak i osobou fyzickou. Jedna fyzická osoba však může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným. Jako jediná obchodní společnost má společnost s ručením omezeným ze zákona omezený maximální počet společníků. Při založení společnosti a i za jejího trvání nesmí počet společníků přesáhnout padesát.


59

Každý společník může mít pouze jeden vklad, ale k jednomu vkladu mohou příslušet současně práva a povinnosti více osob (spoluvlastnictví vkladu). Výše vkladu může být pro jednotlivé společníky stanovená rozdílně, musí však být dělitelná tisícem. Firma společnosti s ručením omezeným může být tvořena jakýmkoliv výrazem, který zákon nezakazuje. Může to být i jméno společníka. Vždy však firma musí obsahovat dodatek označení „společnost s ručením omezeným“, které může být nahrazeno zkratkou „spol.s r.o.“ nebo „s.r.o.“. 5.3.1 Výhody a zápory společnosti s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným patří k nejrozšířenějším právním formám podnikání v ČR v oblasti drobného a středního podnikání. Tato právní forma umožňuje spojit výhody osobních společností se společností akciovou. Jde zejména o spojení kapitálových prostředků více osob s jejich osobní účasti na činnosti společnosti a o oddělení podnikatelského rizika společnosti od společníků. Tato společnost umožňuje úplné oddělení majetku společnosti od soukromého majetku společníků. Ten může být postižen pouze v rozsahu, v jakém společník ručí za závazky společnosti. Proto z hlediska omezení podnikatelského rizika je výhodné podnikání v této právní formě i v případě, kdy je společnost tvořena pouze jedním společníkem (při individuálním podnikání fyzických osob odpovídá podnikatel celým svým majetkem, nejen tou částí majetku, kterou vložil do podnikání). Určitou nevýhodou společnosti s ručením omezeným mohou být potíže při převodu nebo přechodu obchodního podílu nebo při vystoupení ze společnosti (společník nemůže s s r.o. vystoupit - viz. kap. 5.3.8). Oproti osobní společnosti je zde nevýhoda i z daňového hlediska, neboť zde dochází ke dvojímu zdanění zisku. Zisk společnosti podléhá daní z příjmu právnických osob. Zdaněný zisk se pak rozdělí mezi společníky a u nich tvoří dílčí základ jejich daně z příjmu. 5.3.2


Společnost je založena uzavřením společenské smlouvy, pokud společnost zakládají dva nebo více společníků. Společenská smlouva musí být vždy písemná, podepsána všemi společníky. Musí být uzavřená ve formě notářského zápisu. Pokud společnost zakládá pouze jedna osoba, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina ve formě notářského zápisu. Z hlediska obsahového, má společenská smlouva i zakladatelská listina stejné podstatné náležitosti. 5.3.2.1 Náležitosti společenské smlouvy Společenská smlouva musí obsahovat alespoň: a) firmu a sídlo společnosti,


60 b) c) d) e)

určení společníků, předmět podnikání, výši základního kapitálu, výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, f) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, g) jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, h) určení správce vkladu. Vedle těchto podstatných částí si mohou společníci ve společenské smlouvě upravit odchylně od obchodního zákoníku i další záležitosti, pokud to zákon dovoluje. Společenská smlouva může také určit, že společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě. Předmětem činnosti společnosti s ručením omezeným může být jak podnikání, tak i nepodnikatelská činnost. Společnost s ručením omezeným může provozovat veškerou podnikatelskou činnost s výjimkou činností, kde je podnikání vyhrazeno státu nebo určeným právnickým osobám a také s výjimkou bankovnictví nebo pojišťovnictví. Podnikatelské oprávnění se vydává na firmu společnosti. Při žádosti o vydání příslušných podnikatelských oprávnění musí být doloženo, že společnost byla založena (předložením společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny). Příslušná podnikatelská oprávnění musí společnost získat ještě před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Je-li předmětem činnosti nepodnikatelská činnost, není k této činnosti zapotřebí žádného oprávnění. Před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceno celé emisní ážio a na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30%. Celková výše splacených peněžitých vkladů spolu s hodnotou nepeněžitých vkladů musí však činit alespoň 100 000,- Kč. Upozornění! Pokud je společnost zakládána jedním zakladatelem, může být zapsána do obchodního rejstříku až po té, kdy byl v plné výši splacen její základní kapitál. Správce vkladu je povinen vydat písemné potvrzení o splacení vkladů nebo jeho částí jednotlivými společníky. 5.3.2.2 Vznik společnosti Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podepisují všichni jednatelé, podpisy musí být úředně ověřeny. Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány. K návrhu na zápis se přikládá: • společenská smlouva (zakladatelská listina), • podnikatelská oprávnění,


61

• povolení k pobytu na území ČR, pokud by jednatelem byla zahraniční osoba, • stanovy ( pokud byly přijaty), • prohlášení správce vkladu o splacení příslušných částí vkladu jednotlivými společníky, • doklady prokazující skutečnosti, které jsou předpokladem pro výkon funkce jednatele (příp. člena dozorčí rady), zejména doklad o bezúhonnosti dané osoby, čestné prohlášení a podpisový vzor, • je-li vkládán nepeněžitý vklad, posudek soudem stanoveného znalce nebo znalců o ocenění nepeněžitých vkladů. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byl společnosti doručen průkaz živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění. Po této době oprávnění pozbývají platnosti a společnost je povinna je vrátit. 5.3.3


Práva a povinnosti společníků se řídí zejména společenskou smlouvou, případně zákonem nebo stanovami. Ke změně společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků nebo rozhodnutí valné hromady. Povinnosti společníků • Společníci jsou povinni uhradit vklad, ke kterému se zavázali ve společenské smlouvě. Nepeněžitý vklad je celý splatný před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku, peněžité vklady mohou být splaceny po částech, a to 30% před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku, zbytek ve lhůtě uvedené ve společenské smlouvě, nejpozději ale do 5 let od vzniku společnosti. Při prodlení se splácením peněžitého vkladu, je společník povinen platit úrok z prodlení ve výši 20% z dlužné částky, pokud smlouva nestanoví jinak. Společník, který nesplní svoji uhrazovací povinnost ani v dodatečné lhůtě, kterou mu společnost poskytla (nesmí být kratší než 3 měsíce), může být valnou hromadou ze společnosti vyloučen. • Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení společníka zaniká. Plnění za společnost poskytnuté z titulu ručení se započítává na splacení vkladů tohoto společníka, který plnění věřiteli poskytl. Pokud to není možné (společník má např. svůj vklad již splacen), může požadovat náhradu od společnosti a pokud nedosáhne této náhrady od společnosti, může požadovat náhradu od společníka, jehož vklad nebyl splacen, jinak od každého společníka v rozsahu jeho účasti na základním kapitálu společnosti.

62


Příklad. S.r.o. založili tři společníci. Výše základního kapitálu je 300 000,- Kč, každý ze společníků se zavázal k peněžitému vkladu ve výši 100 000,- Kč. Společník A splatil celý vklad 100 000,- Kč před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku, společník B splatil 60 000,- Kč a společník C 40 000,- Kč. Společnost byla zapsána ke dni 1. 11. 2004. 18. ledna 2005 splatil společník B 20 000,- Kč, toto splacení bylo zapsáno do obchodního rejstříku ke dni 15.3.2005. K 1. 4. 2005 splatil společník B zbytek vkladu ve výši 20 000,- Kč a společník C rovněž zbytek 60 000,- Kč. Tím byl celý základní kapitál splacen. Toto splacení bylo zapsáno do obchodního rejstříku až ke dni 20. 6. 2005. Ke dni vzniku společnosti bylo splaceno celkem 200 000,- Kč. K 18.1. 2005 bylo splaceno celkem 220 000,- Kč. Toto splacení však bylo zapsáno do obchodního rejstříku až 15. 3. 2005, proto od vzniku společnosti 1. 11. 2004 až do 14. 3. 2005 ručil každý ze společníku (tedy i společník A, který měl vklad uhrazen již při vzniku společnosti) za závazky společnosti do výše 100 000,- Kč. Od 15. 3. 2005 do 19. 6. 2005 ručil každý ze společníků do výše 80 000,- Kč. 20. 6. 2005 ručení všech společníků zaniklo zapsáním plného splacení vkladu do obchodního rejstříku. • Pokud jeden společník převzal do svých rukou obchodní podíly všech společníků, je povinen nejpozději do tří měsíců od spojení splatit všechny peněžité vklady nebo převést část obchodního podílu na jinou osobu. Pokud tuto povinnost poruší, soud společnost i bez návrhu zruší s likvidací. • Společenská smlouva může určit, že valná hromada je oprávněná uložit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál peněžitým plněním až do výše poloviny základního kapitálu podle výše svých vkladů. • Zákaz konkurence se vztahuje pouze na jednatelé společnosti, pokud smlouva nestanoví jinak. • Společnost povinně vytváří rezervní fond v době a ve výši uvedené ve společenské smlouvě, nejméně však do výše 10% základního kapitálu. Práva společníků • Společníci mají právo podílet se na správě a řízení společnosti prostřednictvím účasti na valné hromadě (právo hlasovat, volit, být volen do orgánu společnosti apod.). Mají také právo požadovat po jednatelích společnosti informace o záležitostech společnosti a právo nahlížet do účetních dokladů a kontrolovat tam uvedené údaje nebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce. • Společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10% základního kapitálu, mohou požádat o svolání valné hromady.


63

• Společníci mají právo na podíl na zisku. Zisk se dělí mezi společníky podle poměru obchodních podílů, pokud smlouva nestanoví jinak. • Společník jehož účast ve společnosti zanikla za trvání společnosti má nárok na vypořádací podíl. • Při zrušení společnosti s likvidací má každý společník nárok na podíl na likvidační zůstatku. Tento podíl se určuje poměrem obchodních podílů, pokud smlouva nestanoví jinak. 5.3.4

Převody a přechody obchodního podílu

Obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, pokud smlouva nestanoví jinak. Každý společník může mít pouze jeden obchodní podíl. Jestliže se společník účastní dalším vkladem, zvyšuje se tím jeho původní vklad, příp. i jeho obchodní podíl. Mezi možné nevýhody společnosti s ručením omezeným patří i případné problémy při převodu obchodního podílu. Převést obchodní podíl na jiného společníka může společník pouze se souhlasem valné hromady, pokud smlouva nestanoví jinak. Převést obchodní podíl na jinou osobu může společník pouze v případě, že to připouští společenská smlouva (pokud společenská smlouva o převodu obchodního podílu nehovoří, pak prodat podíl třetí osobě není vůbec možné). Společenská smlouva může podmínit převod obchodního podílu na jinou osobu i souhlasem valné hromady. Má-li společnost jediného společníka, je obchodní podíl vždy převoditelný na třetí osoby. Smlouva o převodu obchodního podílu musí být vždy písemná, podpisy musí být úředně ověřeny. Pokud nabyvatel obchodního podílu není společníkem, musí ve smlouvě o převodu obchodního podílu výslovně uvést, že přistupuje ke společenské smlouvě, příp. ke stanovám. Pokud zanikne právnická osoba, která je společníkem, přechází obchodní podíl na jejího právního nástupce. Společenská smlouva může přechod obchodního podílu na právního nástupce vyloučit. Obchodní podíl se dědí. Společenská smlouva může dědění obchodního podílu vyloučit. Dědic se může domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudem, pokud na něm nelze spravedlivě požadovat, aby byl společníkem, a to ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jinak toto právo zaniká. Dědic, který se domáhá zrušení své účasti soudem, není povinen osobně se podílet na činnosti společnosti, ani když společenská smlouva takovou

64


povinnost stanoví. Účast dědice ve společnosti však nelze zrušit, jestliže je jediným společníkem. Rozdělení obchodního podílu je možné jen při jeho převodu nebo přechodu na dědice nebo právního nástupce společníka. K rozdělení podílu je třeba souhlasu valné hromady. Společenská smlouva může rozdělení obchodního podílu vyloučit. Příklad. Společník s.r.o. zemřel, jeho podíl ve společnosti zdědili jeho dvě děti. Výše jeho vkladu byla 30 000,- Kč. V tomto případě rozdělení jeho obchodního podílu na dva samostatné podíly není možné, protože při rozdělení podílu musí být u každého podílu zachována jeho minimální výše 20 000,- Kč. Proto bude tento podíl ve spoluvlastnictví obou sourozenců. Pokud by však původní vklad zemřelého společníka byl alespoň 40 000,- Kč, pak by rozdělení obchodního podílu bylo možné a každý ze sourozenců by se stal vlastníkem samostatného podílu s vkladem 20 000,- Kč. 5.3.5 Zastavení obchodního podílu Obchodní podíl může být předmětem zástavy. Pokud lze obchodní podíl převádět pouze se souhlasem valné hromady, vyžaduje se souhlas valné hromady i k zastavení obchodního podílu, jinak zástavní právo nevznikne. Zástavní právo k obchodnímu podílu vzniká zápisem zástavního práva do obchodního rejstříku. Návrh na zápis nebo na jeho výmaz je oprávněn podat zástavní věřitel nebo zástavce. Po dobu trvání zástavního práva vykonává společník i nadále práva spojená s účasti ve společnosti. Plnění, na které mu vznikne nárok na základě účasti ve společnosti po splatnosti zajištěné pohledávky, náleží do výše zajištěné pohledávky a jejího příslušenství zástavnímu věřiteli a započítávají se na zajištěnou pohledávku. Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k obchodnímu podílu řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn svým jménem obchodní podíl zástavce i bez souhlasu valné hromady na náklady dlužníka prodat v obchodní veřejné soutěži nebo ve veřejné dražbě. Pokud se tímto způsobem nepodaří zastavený obchodní podíl prodat, je zástavní věřitel oprávněn vykonávat práva spojená se zastaveným obchodním podílem. Může se také dohodnout se zástavcem, že příjme jeho obchodní podíl na úhradu dluhu.K převodu obchodního podílu na úhradu dluhu se nevyžaduje souhlas valné hromady. Pro účely převodu na úhradu dluhu musí být hodnota podílu stanovená znalcem jmenovaným soudem na návrh zástavního věřitele.

Obchodní společnosti a družstvo 5.3.6

65

Orgány společnosti

Společnost s ručením omezeným povinně vytváří dva orgány – valnou hromadu a jednatelé. Nepovinným orgánem je dozorčí rada. Schéma č.5: Orgány s.r.o.

Valná hromada

jednatelé

dozorčí rada

Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Musí být svolána nejméně jednou za rok. Pokud má valná hromada schvalovat účetní závěrku, musí být svolána nejpozději do 6 měsíců od posledního dne účetního období. Valnou hromadu svolávají jednatelé. Termín a program valné hromady musí být oznámen společníkům ve lhůtě uvedené ve společenské smlouvě, nejméně ale 15 dnů přede dnem jejího konání, a to písemnou pozvánkou. Záležitosti neuvedené na pozvánce lze projednat pouze v případě, jsou-li na valné hromadě přítomní všichni společníci. Společník se může zúčastnit valné hromady osobně nebo se může nechat zastoupit zmocněncem na základě písemné plné moci. Zmocněncem nesmí být jednatel nebo člen dozorčí rady. Valná hromada je usnášení schopná, jsou-li přítomní společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, pokud společenská smlouva nevyžaduje vyšší počet hlasů. Každý společník má jeden hlas na každých 1000,- Kč svého vkladu, pokud smlouva nestanoví jiný počet hlasů. Proto vklad do s.r.o. musí být vždy dělitelný tisícem. Společníci, kteří nebyli na valné hromadě mohou projevit svůj souhlas s navrhovaným rozhodnutím valné hromady i mimo valnou hromadu. Souhlas společníka musí být společnosti doručen do jednoho měsíce ode dne, kdy se konala valná hromada. Pokud zákon vyžaduje, aby byl o rozhodnutí valné hromady pořízen notářský zápis, musí mít souhlas společníka také formu notářského zápisu. Valná hromada rozhoduje 2/3 většinou všech hlasů o: a) schválení stanov a jejich změn, b) změně obsahu společenské smlouvy, c) zvýšení či snížení základního kapitálu, d) o připuštění nepeněžitého vkladu, e) zrušení společnosti s likvidací. Valná hromada rozhoduje 3/4 většinou všech hlasů o schválení: a) ovládací smlouvy, b) smlouvy o převodu zisku,

66


c) smlouvy o tichém společenství a jejich změn. O výše uvedených rozhodnutích valné hromady musí být pořízen notářský zápis. Valná hromada rozhoduje prostou většinou přítomných hlasů o: a) schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem, b) schvalování řádné, mimořádné a konsolidované nebo i mezitímní účetní závěrky, c) rozdělení zisku a úhradě ztráty, d) jmenování, odvolání a odměňování jednatelů, e) jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady, f) vyloučení společníka, g) rozhodování o převodu a nájmu podniku nebo jeho částí, h) rozhodování o fůzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy, i) schválení smlouvy o výkonu funkce, j) další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo společenská smlouva. Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, uděluje a odvolává valná hromada prokuru. Společníci mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu (§130). Návrh usnesení se v tomto případě předkládá společníkům s oznámením lhůty, ve které se mají písemně vyjádřit. Nevyjádří-li se ve lhůtě, platí, že nesouhlasí. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem společníkům. Každý společník, jednatel, likvidátor, člen dozorčí rady, správce konkursní podstaty nebo vyrovnávací správce se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami. Upozornění! Má-li společnost jednoho společníka, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento společník. Rozhodnutí společníka při výkonu působnosti valné hromady musí mít písemnou formu a musí být společníkem podepsáno. Tam, kde rozhodnutí valné hromady musí být zachyceno notářským zápisem, musí být i rozhodnutí společníka učiněno formou notářského zápisu. Úkol k zamyšlení. Zamyslete se nad situací, kdy ve společnosti jsou dva společníci, kteří vložili do společnosti vklad ve stejné výši a při rozhodování má proto každý z nich stejný počet hlasů. Jak lze v tomto případě řešit situaci, kdy jeden hlasuje pro a druhý proti?


67

Jednatelé Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, pokud smlouva nebo stanovy nestanoví jinak. Omezit jednatelská oprávnění může pouze společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada. Takové omezení je ale vůči třetím osobám neúčinné (viz. kap. 1.2.10). Jednatelé jmenuje valná hromada z řad společníků nebo jiných fyzických osob. Jednatel má právo na obchodní vedení společnosti. Pokud má společnost více jednatelů, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení souhlas většiny jednatelů, pokud smlouva nestanoví jinak. Jednatelé odpovídají za řádné vedení evidence a účetnictví, vedou seznam společníků a informují společníky o záležitostech společnosti. Každý společník je oprávněn podat jménem společnosti žalobu o náhradu škody proti jednateli, který odpovídá společnosti za škodu, kterou ji způsobil . Dozorčí rada Dozorčí rada se zřizuje pouze v případě, kdy tak stanoví společenská smlouva. Členové dozorčí rady jsou voleni valnou hromadou. Dozorčí rada musí mít alespoň tři členy. Členem dozorčí rady nemůže být jednatel. Dozorčí rada: a) dohlíží na činnost jednatelů, b) nahlíží do obchodních a účetních knih a jiných dokladů a kontroluje tam obsažené údaje, c) přezkoumává účetní závěrku, návrh na rozdělení zisku a úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě, d) podává zprávy valné hromadě, e) má právo svolat valnou hromadu, pokud to vyžadují zájmy společnosti. Pro členy dozorčí rady platí rovněž zákaz konkurence. 5.3.7 Změny základního kapitálu Změnou základního kapitálu rozumíme jeho zvýšení nebo snížení. O změně základního kapitálu rozhoduje valná hromada 2/3 většinou hlasů. Zvýšení základního kapitálu Zvýšit základní kapitál je možné dvěma způsoby: 1. novými vklady, 2. z vlastních zdrojů společnosti.


68

Zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady je možné pouze v případě, že dosavadní peněžité vklady byly již splaceny. Zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady je přípustné již před tímto splacením. Společníci mají přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu, zvyšuje-li se peněžitými vklady, a to podle poměrů svých obchodních podílů. Přednostní právo může společenská smlouva vyloučit. Valná hromada může rozhodnout o zvýšení základního kapitálu také z vlastních zdrojů vykázaných v účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti, pokud nejsou podle zákona účelově vázány. Tím se zvýší výše vkladu každého společníka v poměru jejich dosavadních vkladů. Jednatelé jsou povinni podat bez zbytečného odkladu návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Před podáním tohoto návrhu musí být na každý peněžitý vklad splaceno nejméně 30% nebo uzavřená dohoda o započtení. Zvýšení základního kapitálu je účinné ode dne zápisu jeho nové výše do obchodního rejstříku. Snížení základního kapitálu Rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu musí obsahovat částku, o kterou se základní kapitál snižuje, údaj, jak se změní výše vkladů společníků a údaj o tom, jak bude s částkou odpovídající snížení základního kapitálu naloženo. Základní kapitál není možné snížit pod částku 200 000,- Kč a výše vkladu každého společníka nesmí klesnout pod částku 20 000,-Kč. Snížení základního kapitálu je negativním jevem, který může poškodit věřitele společnosti. Proto zákon ukládá společnosti splnění určitých povinností. Jednatelé jsou povinni zveřejnit rozhodnutí o snížení základního kapitálu a jeho výši do 15 dnů po jeho přijetí dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů. V oznámení se vyzvou věřitelé společnosti, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě do 90 dnů po posledním oznámení. Společnost je povinna věřitelům, kteří včas přihlásí své pohledávky, poskytnout přiměřené zajištění jejich pohledávek nebo tyto pohledávky uspokojit. Snížení základního kapitálu zapíše soud do obchodního rejstříku, jen je-li prokázáno, že snížení základního kapitálu bylo věřitelům oznámeno a jejich pohledávky byly zajištěny nebo uspokojeny. Snížení základního kapitálu je účinné ode dne zápisu jeho nové výše do obchodního rejstříku. 5.3.8

Zánik účasti společníka ve společnosti

Společník nemůže ze společnosti vystoupit, může však navrhnout, aby soud jeho účast ve společnosti zrušil, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby ve společnosti dále setrval.


69

Úkol k zamyšlení. Zamyslete se nad tím, co by případně mohlo být důvodem, pro který by soud účast společníka ve společnosti zrušil. Účast společníka ve společnosti může skončit i dohodou všech společníků. Dohoda musí mít písemnou formu, podpisy musí být úředně ověřeny Společník může být ze společnosti vyloučen. O vyloučení rozhoduje soud na návrh společnosti, jestliže společník porušuje závažným způsobem své povinnosti, ačkoliv byl k jejich plnění vyzván a na možnost vyloučení byl písemně upozorněn. S podáním tohoto návrhu musí souhlasit společníci, jejichž vklady představují alespoň jednu polovinu základního kapitálu. O vyloučení společníka může rozhodnout také valná hromada, pokud společník nesplní svoji povinnost uhradit vklad ani v dodatečné lhůtě. Stejné účinky jako rozhodnutí soudu o zrušení účasti společníka ve společnosti má prohlášení konkursu na majetek společníka nebo pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu společníka ve společnosti nebo vydání exekučního příkazu na podíl společníka. Jde-li o společnost s jedním společníkem, nemá prohlášení konkursu na jeho majetek tyto účinky, ale prohlášením konkursu se obchodní podíl jediného společníka stává součásti konkursní podstaty a práva společníka je oprávněn vykonávat pouze správce konkursní podstaty s tím, že přijatá plnění náleží do konkursní podstaty. Společníku, jehož účast ve společnosti zanikla nebo jeho právnímu nástupci, vzniká právo na vypořádací podíl. Osoba, které vzniklo právo na vypořádací podíl, ručí za splacení dosud nesplaceného vkladu nabyvatelem obchodního podílu. 5.3.9


Společnost s ručením omezeným se zrušuje z obecných důvodů uvedených v § 68 obchodního zákoníku. Kromě toho se může zrušit také: a) rozhodnutím soudu z důvodů a za podmínek uvedených ve společenské smlouvě, b) z jiných důvodů uvedených ve společenské smlouvě, Při zrušení společnosti s likvidací má každý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Tento podíl se určuje poměrem obchodních podílů, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Úkol k textu. Podíl na likvidačním zůstatku není totožný z výši vkladu. Pokuste se vysvětlit rozdíl. Právně společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku.


70 5.4

Akciová společnost

Akciová společnost je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, akcionář za trvání společnosti za závazky společnosti neručí. Akciová společnost může být založená nejen za účelem podnikání, ale i za jiným zákonem dovoleným účelem. Je to společnost, která povinně vytváří základní kapitál. Minimální hodnota základního kapitálu akciové společnosti založené s veřejnou nabídkou akcií je 20 milionu korun. Základní kapitál společnosti založené bez veřejné nabídky akcií musí činit alespoň 2 miliony korun. Akciová společnost může být založena jednou právnickou osobou nebo více fyzickými nebo právnickými osobami. Firma akciové společnosti může být tvořena jakýmkoliv výrazem, který zákon nezakazuje. Vždy však firma musí obsahovat dodatek - označení "akciová společnost“, které může být nahrazeno zkratkou „akc. spol.“ nebo „a.s.“. 5.4.1 Výhody a zápory akciové společnosti Akciová společnost je vhodná pro velké kapitálově náročné podnikání. Umožňuje soustředění velkého kapitálu a vytvoření subjektu o velké hospodářské síle. Obecně je vnímána jako symbol solidnosti, stability a prosperity. Jako jediná ze všech obchodních společností může vykonávat všechny druhy podnikatelských činností, pokud splní stanovené podmínky. Další výhodou akciové společnosti je, že akcionáři neručí ze trvání společnosti za její závazky, a to i v případě, že společnost je v platební neschopnosti nebo je předlužená. V případě neúspěchu společnosti v podnikání může akcionář přijít pouze o to, co vynaložil na svou účast ve společnosti (kolik zaplatil za akcie). Z hlediska akciové společnosti nejsou důležité podnikatelské schopnosti jednotlivých akcionářů, protože jejich hlavním úkolem je přinést kapitál, který pak management společnosti používá k podnikatelské činnosti. Z tohoto důvodu je možná i volná změna v osobě společníka, protože nezáleží na jeho individuálních schopnostech. Účast v akciové společnosti je také více anonymní než u ostatních společností, protože společníci se nezapisují do obchodního rejstříku. Snadná zcizitelnost akcií a určitá anonymita akcionářů jsou tak další výhodou akciové společnosti. Nevýhodou akciové společnosti je vysoký základní kapitál nutný k založení společnosti, finančně i časově náročné založení společnosti, relativně složitá organizace a řízení společnosti, dvojí zdanění zisku a povinné zveřejňování řady údajů (např. výroční zprávy, údajů z ověřené účetní závěrky apod.).


71

Obchodní zákoník pracuje s řadou pojmů týkajících se akciové společnosti. Proto si nejdříve tyto pojmy vysvětlíme. 5.4.2 Vymezení základních pojmů Akcie Akcie je cenný papír, se kterým jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na jejím řízení, na zisku a na likvidačním zůstatku. Akcie mohou být vydávány buď v listinné podobě (listinné akcie) nebo v zaknihované podobě (zaknihované akcie). O podobě akcie rozhoduje zakladatel, o přeměně podoby akcie rozhoduje pak valná hromada. Akcie musí obsahovat: a) firmu a sídlo společnosti, b) jmenovitou hodnotu, c) označení formy akcie, u akcie na jméno firmu, název nebo jméno akcionáře, d) výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie, e) datum emise. Listinná akcie musí obsahovat i číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva, kteří jsou oprávněni jménem společnosti jednat. Zákon o cenných papírech rozšiřuje výčet povinných náležitostí pro registrované akcie, které musí obsahovat též údaj o povolení k veřejnému obchodování a ISIN. Tyto akcie musí být též vytištěny v tiskárně cenin. Je-li vydáno více druhů akcií, musí akcie obsahovat označení druhu a listinné akcie musí obsahovat i určení práv s nimi spojených alespoň odkazem na stanovy. Akcie, s níž nejsou spojena žádná zvláštní práva (kmenová akcie), nemusí obsahovat označení druhu. Forma akcií Akcie může znít na jméno nebo na majitele. Pokud společnost vydala akcie na jméno je povinna vést seznam akcionářů. Práva spojená s akcií na jméno může vykonávat pouze osoba, která je zapsána v seznamu akcionářů. Stanovy mohou omezit, ne ale vyloučit, převoditelnost akcií na jméno. Pokud je převod akcie na jméno podmíněn souhlasem orgánu společnosti a tento orgán odmítne udělit souhlas v případech, kdy podle stanov nebyl povinen souhlas odmítnout, je společnost povinna na žádost akcionáře tuto akcii odkoupit za cenu přiměřenou jejich hodnotě. Listinná akcie na jméno je převoditelná rubopisem a předáním. Převod akcie je účinný až od zápisu změny v osobě akcionáře v seznamu akcionářů. Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Práva spojená s listinnou akcií na majitele vykonává ten, kdo ji předloží. Práva spojená se zaknihovanou akcií na majitele vykonává osoba vedená v evidenci zaknihovaných cenných papírů.

72


Stanovy mohou určit vydání druhu akcií, se kterými jsou spojená přednostní práva týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku – tzv. prioritní akcie. Stanovy mohou rovněž určit vydání prioritních akcií, se kterými není spojeno právo hlasovat na valné hromadě. Prioritní akcie mohou být vydány do výše 1/2 základního kapitálu. Stanovy mohou určit, že zaměstnanci společnosti mohou nabývat akcie společnosti za zvýhodněných podmínek. Stanovy nebo usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu mohou určit, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs vydávaných akcií nebo celou cenu, za kterou je společnost pro zaměstnance nakoupila, pokud bude rozdíl pokryt z vlastních zdrojů společnosti. Souhrn části emisního kursu nebo kupních cen všech akcií, které nepodléhají splacení zaměstnanci, nesmí překročit 5% základního kapitálu v době, kdy se o upsáni akcií zaměstnanci nebo jejich prodeji zaměstnancům rozhoduje. Nabýt akcie za zvýhodněných podmínek mohou pouze zaměstnanci společnosti a zaměstnanci společnosti, kteří odešli do důchodu. Úkol k textu. Možná jste již někde při studiu ekonomických disciplín narazili na pojem zlatá akcie. Pokuste se charakterizovat její podstatu Stanovy musí určit jmenovitou hodnotu všech druhů akcií, které mají být vydány. Součet jmenovitých hodnot těchto akcií musí odpovídat výši základního kapitálu. Akcie mohou být společným majetkem více osob. Spolumajitelé akcie se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva spojená s akcií, nebo musí určit společného zmocněnce. Zemře-li akcionář, je oprávněn vykonávat práva spojená s akcií dědic. Samostatně převoditelná práva S převodem akcie se převádějí všechna práva s ní spojená. Obchodní zákoník (§156a) však stanoví, že lze samostatně (odděleně od akcie) převádět právo na vyplacení dividendy, přednostní právo na upisování akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů a právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku. Samostatně převoditelné právo spojené s akcií se převádí smlouvou o postoupení pohledávky. Převod se registruje v evidenci cenných papírů. Právo spojené jinak s akcií může být také od akcie odděleno a spojeno s cenným papírem vydaným k této akcii. Převod samostatně převoditelného práva musí být na listinné akcii nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů vyznačen.


73

Zatímní listy Pokud upisovatel nesplatil celý emisní kurs upsané akcie před zápisem společnosti do obchodního rejstříku, vydá mu společnost po zápisu do obchodního rejstříku zatímní list nahrazující všechny jim upsané a nesplacené akcie jednoho druhu. Zatímní list je cenný papír, se kterým jsou spojena stejná práva jako s akcií, kterou nahrazuje, a povinnost splatit emisní kurs. Po splacení emisního kursu vymění společnost akcionáři zatímní list za akcie. Emisní kurs akcie Emisní kurs je částka, za kterou společnost vydává akcie. Emisní kurs nesmí být nižší než její jmenovitá hodnota. Pokud je emisní kurs akcií vyšší než jmenovitá hodnota akcií, tvoří rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou hodnotou akcií emisní ážio. Upozornění! Společnost nesmí upisovat vlastní akcie, může však nabývat jí vydané zatímní listy nebo akcie, pokud to zákon dovoluje. Nabývání vlastních akcií a zatímních listů Společnost může sama nebo prostřednictvím jiné osoby jednající vlastním jménem na účet společnosti nabýt své vlastní akcie za podmínek uvedených v § 161a, pokud: a) se na nabytí vlastních akcií usnesla valná hromada, b) jmenovitá hodnota všech vlastních akcií a zatímních listů v majetku společnosti nepřesáhne 10% základního kapitálu společnosti, c) společnost má zdroje na vytvoření zvláštního rezervního fondu na vlastní akcie. Pokud je nabytí akcií nutné k odvracení značné škody, která bezprostředně hrozí společnosti, není nutný souhlas valné hromady (tzv. intervenční nákupy). Tyto akcie je však společnost povinna zcizit do 18 měsíců od jejich nabytí. Povinnost schválit nákup vlastních akcií na valné hromadě se nevztahuje ani na případ, kdy akcie nabývá společnost za účelem jejich prodeje zaměstnancům. Takto nabyté akcie je povinna zcizit do 12 měsíců od jejich nabytí. Bez splnění podmínek uvedených v § 161a, může společnost nabýt vlastní akcie: a) za účelem provedení rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu, b) jako právní nástupce vstupující do všech práv osoby, která byla jejich majitelem, c) z důvodu plnění povinností uložené ji zákonem nebo na základě soudního rozhodnutí k ochraně menšinových akcionářů, zvláště při fúzi nebo rozdělení společnosti, změně právní formy, nebo zavedení omezení převoditelnosti akcií na jméno anebo při zrušení registrace akcií, d) v soudní dražbě při výkonu rozhodnutí na vymožení pohledávky společnosti proti majiteli splacených akcií.

74


Pokud společnost nabyté vlastní akcie nezcizí ve lhůtě uvedené v obchodním zákoníku, je povinna o hodnotu těchto akcií snížit základní kapitál. Pokud základní kapitál nesníží, hrozí ji sankce zrušení soudem a nařízení likvidace. Společnost nemůže vykonávat hlasovací a přednostní práva spojená s vlastními akciemi nebo zatímními listy, které nabyla. Akciová společnost může za zákonem stanovených podmínek vydávat kromě akcií také dluhopisy (obligace). Akciová společnost vydává dluhopisy zejména v případě, kdy potřebuje finanční prostředky a nechce vydáním nových akcií zvyšovat základní kapitál. Vyměnitelné a prioritní dluhopisy Umožňují-li to stanovy společnosti, může valná hromada rozhodnout o vydání zvláštních dluhopisů, se kterými je spojeno právo na jejich výměnu za akcie společnosti (vyměnitelné dluhopisy) nebo přednostní právo na upisování akcií (prioritní dluhopisy). Pokud rozhodne o vydání těchto dluhopisů, rozhodne současně o podmíněném zvýšení základního kapitálu. Přednostní právo na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů mají akcionáři. Akciová společnost je nesložitější formou obchodní společnosti. Také její založení je mnohem náročnější, než založení jiných obchodních společností včetně společnosti s ručením omezeným. Proto si v následující části podrobněji proces založení popíšeme. 5.4.3 Založení akciové společnosti Zakladatelem akciové společnosti může být jedna osoba, je-li to osoba právnická, jinak může být založena dvěma nebo více zakladateli. Zakládají-li akciovou společnost dva nebo více zakladatelů, uzavírají zakladatelskou smlouvu. Pokud je zakladatel pouze jeden, zakládá akciovou společnost zakladatelskou listinou. Zakladatelská smlouva i listina musí být uzavřeny ve formě notářského zápisu. Akciová společnost může být založená s veřejnou nabídkou akcií (zakladatelé v tomto případě upisují pouze část navrhovaného základního kapitálu) nebo bez veřejné nabídky akcií (zakladatelé v tomto případě upisují celou hodnotu navrhovaného základního kapitálu). Založení akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií Zakladatelská smlouva nebo listina musí obsahovat: a) firmu, sídlo a předmět podnikání, b) navrhovaný základní kapitál,


75

c) počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, podobu a formu akcií; mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název, popis práv s nimi spojených, příp. údaj o omezení převoditelnosti akcií na jméno, d) kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen, e) splácí-li se emisní kurs nepeněžitými vklady, i určení předmětu nepeněžitého vkladu a způsobů jeho splacení, počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, které se vydají na tento nepeněžitý vklad, f) přibližnou výši nákladů na založení společnosti, g) určení správce vkladu, h) návrh stanov. Má-li být společnost založená s veřejnou nabídkou akcií, musí zakladatelská smlouva obsahovat ještě další náležitosti: a) místo a dobu upisování akcií, b) postup při upisování akcií, zejména zda účinnost upisování akcií při dosažení nebo překročení navrhované výše základního kapitálu bude posuzována podle toho, kdy k upsání došlo, popřípadě zda bude možno krátit jednotlivým upisovatelům, kteří upíši akcie ve stejné době, počet upsaných akcií podle poměru jmenovitých hodnot jimi upsaných akcií, c) připouštějí-li zakladatelé upisování akcií převyšující navrhovaný základní kapitál, postup při takovém upsání, d) určení, že zájemci mohou splácet emisní kurs akcie pouze peněžitými vklady, e) místo, dobu, popřípadě účet u banky pro splácení emisního kursu, f) emisní kurs upisovaných akcií, g) způsob svolání ustavující valné hromady a místo jejího konání. Dalším krokem při založení společnosti na základě veřejné nabídky akcií je zpracování prospektu podle zvláštního právního předpisu, který musí být předložen ke schválení Komisi pro cenné papíry. Po schválení prospektu mohou zakladatelé zveřejnit veřejnou nabídku akcií (způsob zveřejnění není zákonem upraven). K vlastnímu upisování akcií dochází zápisem do listiny upisovatelů. Podpis upisovatele nemusí být úředně ověřen. Lhůta pro upisování akcií nesmí být kratší než dva týdny. Upisovatel je povinen splatit případné emisní ážio a alespoň 10% jmenovité hodnoty upsaných akcií v době a na účet u banky, které jsou určeny zakladateli ve veřejné nabídce akcií. Pokud tuto povinnost nesplní, je upsání akcií neúčinné. Pokud po ukončení lhůty k upisování akcií nedosáhne jmenovitá hodnota upsaných akcií výše navrhovaného základního kapitálu, je upisování akcií neúčinné. Zakladatelé však mohou do jednoho měsíce po uplynutí lhůty k upisování akcií chybějící akcie sami upsat. Pokud naopak bude o společnost zájem, pak mohou zakladatelé po upsání navrhovaného základního kapitálu další upisování akcií odmítnout, pokud zakladatelská smlouva nebo listina nestanoví něco jiného. Jestliže neodmítnou, rozhodne o přijetí nebo odmítnutí upsání akcií, k němuž došlo po dosažení navrhovaného základního kapitálu,

76


ustavující valná hromada. Po odmítnutí upsání akcií jsou zakladatelé povinni vrátit upisovateli částku zaplacenou po upsání akcií spolu s úrokem . Nejpozději do 60 dnů po ukončení upisování jsou zakladatelé povinni svolat ustavující valnou hromadu. Pokud tuto lhůtu nedodrží, považuje se upsání akcií za neúčinné a zakladatelé jsou povinni vrátit částky zaplacené po upsání akcií včetně úroků. Do zahájení ustavující valné hromady musí být splaceno případné emisní ážio a alespoň 30% jmenovité hodnoty upsaných akcií, které mají být splaceny peněžitými vklady. Ustavující valná hromada je usnášení schopná, jestliže se ji zúčastní upisovatelé, kteří upsali alespoň polovinu upsaných akcií a kteří mají právo účastnit se valné hromady a hlasovat na ni. Pro rozhodnutí valné hromady se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných upisovatelů, kteří mají právo zúčastnit se valné hromady. Ustavující valná hromada: a) rozhoduje o založení společnosti, b) schvaluje stanovy společnosti, c) volí první orgány společnosti. Ustavující valná hromada rozhoduje případně také o akciích, které byly upsány nad navrženou výši základního kapitálu. Schvaluje také v souladu s posudkem znalce nebo znalců předmět nepeněžitých vkladů a počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, které mají být jako protiplnění na ten který vklad vydány. Průběh ustavující valné hromady se osvědčuje notářským zápisem. O rozhodnutí ustavující valné hromady o schválení stanov se rovněž pořizuje notářský zápis, který musí obsahovat též schválený text stanov. Akciová společnost založená s veřejnou nabídkou akcií je založená dnem usnesení ustavující valné hromady. Vznik společnosti Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává představenstvo a podepisují ho všichni členové představenstva. K návrhu na zápis se přikládá: a) zakladatelská smlouva nebo listina, b) notářský zápis o průběhu ustavující valné hromady, c) notářský zápis o schválení stanov, který musí obsahovat text stanov, d) posudky znalců na ocenění nepeněžitých vkladů, e) potvrzení správce vkladu, f) prospekt schválený Komisi pro cenné papíry, g) veřejná nabídka akcií, h) doklad o podnikatelském oprávnění, i) další listiny, které osvědčují skutečnosti, které mají být zapsány do obchodního rejstříku.


77

Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Po vzniku vydá společnost upisovateli zatímní list nebo akcie (pokud již splatil celý emisní kurs akcie). Založení společnosti bez veřejné nabídky akcií Rozhodnutí zakladatelů založit akciovou společnost bez veřejné nabídky musí být výslovně uvedeno v zakladatelské listině nebo smlouvě. V tomto případě se nevyžaduje veřejná nabídka akcií a nekoná se ustavující valná hromada. Akciová společnost je založena uzavřením zakladatelské smlouvy nebo listiny, která obsahuje toto rozhodnutí. Scéma č.6: Postup založení a vzniku akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií

Zpracování zakladatelské smlouvy nebo listiny a zpracování návrhu stanov Zpracování prospektu cenného papíru Schválení prospektu Komisí pro cenné papíry Veřejná nabídka akcií Vlastní upisování akcií Splacení alespoň 30% hodnoty upsaných akcií Konání ustavující valné hromady Získání oprávnění k podnikatelské činnosti Podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku Zápis do obchodního rejstříku

Stanovy Stanovy jsou základním dokumentem akciové společnosti. Povinné náležitosti stanov jsou uvedeny v §173 obchodního zákoníku.


78 Úkol k zamyšlení.

Fyzická osoba jako jediný společník nemůže akciovou společnost založit. Zamyslete se nad tím zda by jedna fyzická osoba mohla později ve svých rukou soustředit veškeré akcie společnosti a stát se tak jediným akcionářem. 5.4.4 Práva a povinnosti akcionářů • Každý akcionář má především právo na podíl na zisku (dividendu). Tento podíl se určuje poměrem jmenovité hodnoty jeho akcií k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. • Valná hromada může schválit ze zisku určeného k rozdělení tzv. tantiému, tj. podíl členů představenstva a členů dozorčí rady na zisku. Dividenda a tantiéma je splatná do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku, pokud stanovy nebo rozhodnutí valné hromady nestanoví jinak. Společnost je povinna vyplatit dividendu na své náklady a nebezpečí na adrese akcionáře, pokud vydala akcie na jméno nebo zaknihované akcie na majitele. Pokud vydala listinné akcie na majitele, určí místo výplaty dividendy stanovy nebo rozhodnutí valné hromady. Nebyloli místo výplaty určeno, vyplatí společnost dividendu akcionáři v místě sídla společnosti. Představenstvo je povinno oznámit den výplaty dividendy, místo a způsob její výplaty způsobem určeným pro svolání valné hromady. Dividendu přijatou v dobré víře, není příjemce povinen vrátit. • Akcionář má rovněž právo na podíl na likvidačním zůstatku. Likvidační zůstatek se dělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Pokud likvidační zůstatek nestačí k úhradě jmenovité hodnoty akcií, dělí se likvidační zůstatek na část připadající majitelům prioritních akcií a ostatních akcií v rozsahu určeném stanovami. Části likvidačního zůstatku se dělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií. Nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku vzniká akcionáři vrácením listinných akcií společnosti předložených na výzvu likvidátora. Pokud společnost vydala zaknihované akcie, vzniká nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku ke dni, kdy na základě příkazu likvidátora byly zrušeny akcie společnosti v evidenci zaknihovaných cenných papírů. • Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat a dostat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li to potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, a má právo uplatňovat návrhy a protinávrhy. Hlasovací právo je spojeno s akcií. Na akcie o stejné jmenovité hodnotě musí připadnout stejný počet hlasů. • Menšinoví akcionáři, tj. akcionář nebo akcionáři, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 3% základního kapitálu, pokud je základní kapitál vyšší než 100 mil. korun, nebo akcionář nebo akcionáři, kteří


79

mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 5% základního kapitálu, jeli základní kapitál 100 mil. korun nebo nižší, mají právo požádat o svolání mimořádné valné hromady. Představenstvo je povinno svolat mimořádnou valnou hromadu do 40 dnů ode dne, kdy mu došla žádost o její svolání. Pokud představenstvo svoji povinnost nesplní, rozhodne soud na žádost těchto akcionářů o tom, že je zmocňuje svolat mimořádnou valnou hromadu. Tito menšinoví akcionáři mohou dále požadovat, aby: a) představenstvo zařadilo jimi určenou záležitost na pořad jednání valné hromady, b) dozorčí rada přezkoumala výkon působnosti představenstva v záležitostech určených v žádosti, c) dozorčí rada uplatnila právo na náhradu škody, kterou má společnost vůči členovi představenstva, d) představenstvo podalo žalobu na splacení emisního kursu akcií proti akcionářům, kteří jsou v prodlení s jeho splacením. Povinnosti akcionářů • Upisovatel je povinen splatit emisní kurs akcií, které upsal, v době uvedené ve stanovách, nejpozději ale do jednoho roku od vzniku společnosti. Při porušení povinnosti splatit emisní kurs upsaných akcií zaplatí upisovatel úroky z prodlení určené ve stanovách, jinak ve výši 20% ročně. Pokud nesplatí emisní kurs upsaných akcií, vyzve ho představenstvo, aby ho splatil ve lhůtě, kterou určí stanovy společnosti, jinak ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty vyloučí představenstvo upisovatele ze společnosti a vyzve jej, aby vrátil zatímní listy v přiměřené lhůtě, kterou mu určí. Pokud vyloučený upisovatel v určené lhůtě zatímní list nevrátí, prohlásí představenstvo tento zatímní list za neplatný a své rozhodnutí zveřejní způsobem určeným pro svolání valné hromady. Místo neplatného zatímního listu vydá nový zatímní list osobě schválené valnou hromadou, která splatí emisní kurs těchto akcií. • Povinná nabídka převzetí při ovládnutí cílové společnosti Povinná nabídka převzetí se vztahuje na případy, kdy akciová společnost má registrované (dříve veřejně obchodovatelné) cenné papíry. Akcionář, který získá buď sám nebo s jinými osobami jednajícími ve shodě podíl na hlasovacích právech (183d), který mu umožňuje ovládnutí společnosti, je povinen do 60 dnů ode dne, který následuje po dni, v němž akcionář tento podíl získal nebo překročil, učinit veřejnou nabídku převzetí všem majitelům účastnických cenných papírů. Stejnou povinnost má i akcionář a osoby jednající s nim ve shodě, jejichž podíl na účastnických cenných papírech nebo hlasovacích právech dosáhne nebo překročí hranici 2/3 a 3/4 hlasovacích práv. Tato povinnost mu vzniká dnem následujícím po dnu, ve kterém akcionář podíl získal.


80

V §183b odst. 3 jsou vyjmenovány osoby, na které se tato povinnost nevztahuje (např. Česká republika, státní organizace, Pozemkový fond, obce). Cena uvedená v povinné nabídce převzetí musí být přiměřená hodnotě akcií. Při stanovení ceny se přihlíží k váženému průměru cen, za které byly uskutečněny obchody s těmito cennými papíry v době 6 měsíců před vznikem povinnosti učinit nabídku převzetí. Přiměřenost ceny musí být doložena posudkem znalce. • Oznamovací povinnost Osoba, která získá podíl na hlasovacích právech společnosti, která má registrované cenné papíry ve výší 5%, 10%, 15%, 20%, 25%, 30%, 1/3, 40%, 45%, 50%, 55%, 60%, 2/3, 70%, 75%, 80%, 90%, 95% všech hlasovacích práv, oznámí tuto skutečnost písemně Komisi pro cenné papíry a Středisku cenných papírů a to do tří dnů, kdy se o nabytí nebo zcizení účasti na společnosti dozvěděla. Oznamovatel, který je v prodlení s plněním oznamovací povinnosti, nesmí po dobu prodlení vykonávat hlasovací práva spojená s akciemi, které nabyl nad danou hranici, a nesmí smluvně nabývat další akcie. Smlouva uzavřená v rozporu s tímto zákazem, není neplatná, ale s hlasovacími právy nabytými na základě této smlouvy nemůže nabyvatel po dobu prodlení vykonávat hlasovací práva. • Novela obchodního zákoníků s účinností od 1. 7. 2005 stanoví novou povinnost menšinovým akcionářům - povinný odprodej akcií. Akcionář, který vlastní akcie jejichž jmenovitá hodnota činí alespoň 90% základního kapitálu společnosti (tzv. hlavní akcionář), je oprávněn požadovat, aby představenstvo svolalo valnou hromadu, která rozhodne o přechodu všech ostatních akcií na jeho osobu. Představenstvo svolá valnou hromadu do 15 dnů a poté bez zbytečného odkladu podá návrh na zápis usnesení valné hromady do obchodního rejstříku. Uplynutím měsíce od zveřejnění zápisu přechází vlastnické právo k těmto akciím z minoritního akcionáře na hlavního akcionáře. 5.4.5 Organizace akciové společnosti Akciová společnost povinně vytváří představenstvo a dozorčí radu.

tři

orgány

–

valnou

hromadu,


81

Schéma č.7: Organizace akciové společnosti

Valná hromada představenstvo

dozorčí rada

Valná hromada dozorčí rada představenstvo

anglosaský model

německý model

Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem akciové společnosti. Akcionář se může zúčastnit valné hromady buď osobně nebo v zastoupení (na základě ověřené plné moci). Zástupcem akcionáře nemůže být člen představenstva nebo dozorčí rady. Valná hromada se musí sejít minimálně jednou za rok ve lhůtě uvedené ve stanovách, nejpozději ale do šesti měsíců od posledního dne účetního období. a zákonem. Pokud má společnost akcie na jméno, zasílá představenstvo pozvánku na valnou hromadu všem akcionářům na adresu sídla nebo bydliště nejméně 30 dnů před konáním valné hromady. Pokud má společnost akcie na majitele zveřejní v téže lhůtě oznámení o konání valné hromady způsobem uvedeným ve stanovách, nejméně ale v jednom celostátně distribuovaném deníku určeném ve stanovách. Pozvánka na valnou hromadu musí obsahovat alespoň: a) firmu a sídlo společnosti, b) místo, datum a hodinu konání valné hromady, c) označení, zda se svolává řádná, mimořádná nebo náhradní valná hromada, d) pořad jednání valné hromady, e) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud společnost vydala zaknihované akcie (rozhodný den určují stanovy, jinak platí, že rozhodným dnem je sedmý kalendářní den přede dnem konání valné hromady). Valnou hromadu lze odvolat nebo změnit datum jejího konání na pozdější dobu způsobem uvedeným ve stanovách, nejpozději ale jeden týden před oznámeným datem konání. Valná hromada je schopna se usnášet, pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30% základního kapitálu společnosti, pokud stanovy nevyžadují účast vyšší. Pokud valná hromada není usnášení schopná, svolá představenstvo náhradní valnou hromadu. Náhradní valnou hromadu svolá představenstvo novou pozvánkou nebo novým oznámením 15 dnů předem. Náhradní valná hromada se musí konat do šesti týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Náhradní valná hromada musí mít nezměněný pořad jednání a je schopná usnášení bez ohledu na počet přítomných.

82


Pravomoci valné hromady Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů o: a) schválení účetní závěrky, rozdělení zisku a úhradě ztráty, b) stanovení tantiém, c) volbě, odvolání členů představenstva, pokud stanovy neurčují, že představenstvo volí dozorčí rada, d) volbě a odvolání členů dozorčí rady, e) odměňování členů představenstva a dozorčí rady, f) schválení jednání učiněných jménem společnosti do jejího vzniku, g) o fůzi, převodu jmění na jednoho akcionáře nebo rozdělení, popřípadě o změně právní formy, h) jmenování a odvolání likvidátora a jeho odměně, i) změně druhu nebo formy akcií, j) změně práv spojených s určitým druhem akcií, k) o omezení převoditelnosti akcií na jméno, l) o zrušení registrace akcií. K rozhodnutí o záležitostech podle písmene i-l se vyžaduje navíc souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů majících tyto akcie. Alespoň dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů rozhoduje valná hromada o: a) změně stanov, b) zvýšení nebo snížení základního kapitálu, c) možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, d) vydání dluhopisů, e) zrušení společnosti s likvidací a plánu rozdělení likvidačního zůstatku. Rozhoduje-li o zvýšení nebo snížení základního kapitálu, vyžaduje se i souhlas alespoň dvou třetin hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií, které společnost vydala. Alespoň třemi čtvrtinami hlasů přítomných akcionářů rozhoduje valná hromada o: a) vyloučení nebo omezení přednostního práva na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, b) vyloučení nebo omezení přednostního práva na upisování nových akcií, c) schválení ovládací smlouvy a její změny, d) schválení smlouvy o převodu zisku a její změny, e) zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady. Pokud společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se k rozhodnutí valné hromady i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcií. Tam, kde se k rozhodnutí valné hromady vyžaduje souhlas kvalifikované většiny, musí být o rozhodnutí pořízen notářský zápis. Notářský zápis o změně stanov musí obsahovat i schválený text změny stanov.


83

Rozhodne-li valná hromada o zrušení registrace akcií, změně druhu akcií, o omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo o jejím zpřísnění, je společnost povinna učinit veřejný návrh smlouvy adresovaný těm akcionářům, kteří hlasovali proti nebo se valné hromady nezúčastnili. V notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady musí být jmenovitě uvedeni akcionáři, kteří hlasovali pro tyto změny. Společnost je povinna akcie odkoupit nejpozději do jednoho měsíce ode dne následujícího po dni uplynutí závaznosti veřejného návrhu smlouvy. Společnost je povinna akcie koupit za cenu přiměřenou hodnotě akcií. Přiměřenost ceny musí být doložena posudkem znalce. Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování se nepřihlíží k akciím a zatímním listům, se kterými není spojeno právo hlasovat nebo pokud nelze hlasovací právo s nimi spojeno vykonávat (§186c odst. 2). Má-li společnost jediného akcionáře, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento akcionář. Rozhodnutí akcionáře při výkonu funkce valné hromady musí mít písemnou formu a tam, kde se k rozhodnutí valné hromady vyžaduje souhlas kvalifikované většiny, musí být učiněno ve formě notářského zápisu. O svolání mimořádné valné hromady mohou požádat menšinoví akcionáři. Mimořádnou valnou hromadu je povinno svolat také představenstvo, pokud zjistí, že celková ztráta společnosti dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo pokud zjistí, že se společnost dostala do úpadku. Mimořádnou valnou hromadu může rovněž svolat dozorčí rada. Představenstvo Představenstvo je statutárním orgánem akciové společnosti, který řídí činnost společnosti a jedná za společnost navenek. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou zákonem nebo stanovami svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Pokud ze stanov nevyplývá něco jiného, za představenstvo může navenek jednat každý člen představenstva. Představenstvo zabezpečuje obchodní vedení včetně řádného vedení účetnictví a předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrky a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty. Ve lhůtách uvedených ve stanovách, nejméně ale jednou za účetní období, předkládá valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku. Tato zpráva je vždy součásti výroční zprávy. Funkční období členů představenstva je maximálně 5 let. Představenstvo musí mít minimálně 3 členy. Členy představenstva volí a odvolává valná hromada, stanovy však mohou určit, že členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada.

84


Pokud porušením právních povinností způsobí členové představenstva společnosti škodu, jsou povinni ji uhradit. Pro členy představenstva platí zákaz konkurence. Členem představenstva může být pouze fyzická osoba starší 18 let, která je plně způsobilá k právním úkonům, bezúhonná a u které netrvá překážka v provozování živnosti. Pokud člen představenstva přestane splňovat tyto podmínky, jeho funkce zaniká. Dozorčí rada Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů společnosti, kontrolují správnost vedení účetních zápisů a zda se podnikatelská činnost uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady. Dozorčí rada přezkoumává účetní závěrky, návrh na rozdělení zisku a na úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě. Pokud to vyžadují zájmy společnosti, svolává valnou hromadu. Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy, počet jejich členů musí být vždy dělitelný třemi. Má-li společnost více jak padesát zaměstnanců v pracovním poměru, volí dvě třetiny členů valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci. Jsou voleni na dobu maximálně pěti let, první funkční období členů dozorčí rady činí 1 rok od vzniku společnosti. Úkol k textu. Najděte v obchodním zákoníku odpověď na otázku, zda-li může skutečnost, že akciová společnost má pouze jednoho akcionáře, ovlivnit složení představenstva a dozorčí rady. 5.4.6 Změny základního kapitálu Změnami základního kapitálu rozumíme jeho zvýšení nebo snížení. Zvýšení základního kapitálu O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada dvou třetinovou většinou členů. Na základě usnesení valné hromady může být pověřeno zvýšením základního kapitálu také představenstvo. Představenstvo může rozhodnout o zvýšení základního kapitálu nejvýše o jednu třetinu dosavadní výše.


85

Zvýšit základní kapitál lze několika způsoby: • Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií je přípustné, pokud akcionáři již splatili emisní kurs dříve upsaných akcií. Toto ale neplatí, pokud emisní kurs nově upsaných akcií bude splácen nepeněžitými vklady. Upisují-li se akcie peněžitými vklady, je upisovatel povinen ve lhůtě určené valnou hromadou splatit alespoň 30% jejich jmenovité hodnoty a případné emisní ážio, jinak je upsání neúčinné. Peněžité vklady musí být splaceny na zvláštní účet u banky, který za tímto účelem společnost otevře. Upsat akcie nepeněžitými vklady je možné pouze, je-li to v důležitém zájmu společnosti. Upsat akcie lze pouze těmi nepeněžitými vklady, které schválila valná hromada. Nepeněžité vklady musí být splaceny před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Přednostní právo na upsání nových akcií mají stávající akcionáři . • Podmíněné zvýšení základního kapitálu Pokud valná hromada rozhodla o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, přijala současně rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu v rozsahu, v jakém mohou být uplatněna výměnná práva z vyměnitelných dluhopisů nebo přednostní práva z prioritních dluhopisů. Částka podmíněného zvýšení základního kapitálu nesmí přesáhnout polovinu základního kapitálu. Výměnné právo se uplatňuje u společnosti doručením písemné žádosti o výměnu dluhopisů za akcie společnosti. Doručení žádosti o výměnu dluhopisů za akcie nahrazuje upsání a splácení akcií. Přednostní právo se vůči společnosti uplatňuje upsáním akcií společnosti. • Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti Valná hromada může po schválení účetní závěrky rozhodnout, že použije čistého zisku po provedení přídělu do rezervního fondu nebo části čistého zisku anebo jiného vlastního zdroje vykázaného v účetní závěrce ve vlastním kapitálu ke zvýšení základního kapitálu.. Ke zvýšení základního kapitálu nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, které jsou účelově vázány a jejichž účel není společnost oprávněna měnit. Zvýšení základního kapitálu se provede buď vydáním nových akcií a jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře podle poměru jmenovitých hodnot jejich akcií nebo zvýšením jmenovitých hodnot dosavadních akcií. Zvýšení jmenovité hodnoty dosavadních listinných akcií se provede buď jejich výměnou nebo vyznačením vyšší jmenovité hodnoty na dosavadních akciích s podpisem člena nebo členů představenstva oprávněných jednat jménem společnosti. Představenstvo vyzve akcionáře, kteří mají listinné akcie,

86


aby je předložili ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady za účelem jejich výměny nebo zvýšení jejich jmenovité hodnoty. Pokud akcionář ve stanovené lhůtě akcie nepředloží, není oprávněn až do jejich předložení vykonávat práva s nimi spojená. Pokud je nepředloží ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu společnost k tomu určí, představenstvo je prohlásí za neplatné a toto prohlášení zveřejní. Místo těchto neplatných akcií vydá společnost nové akcie, které prodá. Výtěžek z prodeje akcií po započtení pohledávek společnosti proti dotčené osobě vzniklých v souvislosti s prohlášením jejich akcií za neplatné a prodejem akcií vyplatí společnost bez zbytečného odkladu dotčené osobě. Zvýšení jmenovité hodnoty zaknihovaných akcií se provede změnou zápisu o výši jmenovité hodnoty v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Mají-li být na zvýšení základního kapitálu vydány listinné akcie, vyzve představenstvo akcionáře bez zbytečného odkladu po zápisu zvýšeného základního kapitálu do obchodního rejstříku, aby se dostavili k převzetí nových akcií společnosti. Pokud se nedostaví do jednoho roku od uveřejnění výzvy, jejich právo na vydání akcií se promlčuje. Představenstvo pak postupuje stejně, jako v případě nepředložení akcií (viz předchozí odstavec). Pokud mají být vydány nové akcie v zaknihované podobě, podá představenstvo po zápisu zvýšeného základního kapitálu do obchodního rejstříku, příkaz k vydání nových akcií osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů. • Kombinované zvýšení základního kapitálu Zvyšuje-li základní kapitál společnost, jejíž akcie jsou registrované a jejichž kurs na veřejném trhu v době rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu nedosahuje výše jmenovité hodnoty akcie, nebo zvyšuje-li se základní kapitál upisováním akcií zaměstnanci společnosti, může valná hromady rozhodnout, že část emisního kursu upisovaných akcií bude kryta z vlastních zdrojů společnosti. Upisovatel je povinen splatit ve lhůtě uvedené v rozhodnutí valné hromady před zápisem zvýšeného základního kapitálu do obchodního rejstříku nejméně 50% části emisního kursu upsaných akcií, které je povinen splatit upisovatel. Zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady je v tomto případě nepřípustné. Zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva O zvýšení základního kapitálu upisováním akcií nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o jednu třetinu dosavadní výše základního kapitálu v době, kdy valná hromada představenstvo zvýšením základního kapitálu pověřila. Představenstvo může v rámci pověření zvýšit základní kapitál i vícekrát, pokud celková částka zvýšení nepřekročí stanovený limit. O rozhodnutí představenstva musí být pořízen notářský zápis. Pověření zvýšit základní kapitál je možno udělit na dobu nejdéle pěti let.


87

Snížení základního kapitálu O snížení základního kapitálu rozhoduje vždy valná hromada. Základní kapitál nelze snížit pod jeho minimální hodnotu. Ke snížení základního kapitálu použije společnost především vlastní akcie nebo zatímní listy. Jiným způsobem lze snížit základní kapitál jen, jestliže tento postup nepostačuje ke snížení základního kapitálu v rozsahu určeném valnou hromadou. Společnost použije vlastní akcie nebo zatímní listy ke snížení základního kapitálu tak, že je zničí, pokud jsou v listinné podobě, nebo podá příkaz osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, jestliže byly vydány v zaknihované podobě. Pokud společnost nemá ve svém majetku vlastní akcie nebo jejich použití nepostačuje ke snížení základního kapitálu, provede se snížení základního kapitálu následujícími způsoby: • Snížení jmenovité hodnoty akcií a zatímních listů Jmenovitá hodnota akcií se snižuje poměrně u všech akcií s výjimkou případu, kdy účelem snížení základního kapitálu je prominout nesplacenou část emisního kursu akcií. Snížení jmenovité hodnoty listinných akcií nebo zatímních listů se provede výměnou akcií nebo zatímních listů za akcie nebo zatímní listy s nižší jmenovitou hodnotou nebo vyznačením nižší jmenovité hodnoty na dosavadní akcii nebo zatímním listu a to stejným postupem jako u zvyšování základního kapitálu. Snížení jmenovité hodnoty zaknihovaných akcií se provede změnou zápisu o výši jmenovité hodnoty akcií v evidenci cenných papírů na základě příkazu společnosti. • Vzetí akcií z oběhu na základě losování Možnost losování akcií za účelem snížení základního kapitálu musí připouštět stanovy společnosti. Pokud společnost vydala zaknihované akcie, je povinna před losováním podat příkaz k očíslování osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, a požádat o výpis z této evidence, který bude obsahovat i čísla akcií. Losování zaknihovaných akcií musí být provedeno nejpozději do deseti dnů ode dne, kdy byl podán příkaz k očíslování. Průběh a výsledky losování musí být osvědčeny notářským zápisem. Za vylosované akcie je společnost povinna zaplatit úplatu. • Vzetí akcií z oběhu na základě návrhu Akcie lze vzít z oběhu také na základě veřejného návrhu smlouvy nebo veřejného návrhu smlouvy o bezplatném vzetí akcií z oběhu. Kupní cena za akcie vzaté z oběhu musí být splatná do tří měsíců od zápisu výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. • Upuštění od vydání akcií Valná hromada může rozhodnout o snížení základního kapitálu upuštěním od vydání akcií v rozsahu, v jakém jsou upisovatelé v prodlení se splácením


88

jmenovité hodnoty akcií. Upuštění od vydání nesplacených akcií se provede tak, že představenstvo vyzve akcionáře, který je v prodlení se splácením emisního kursu nebo jeho části, aby vrátil zatímní list ve lhůtě určené valnou hromadou s tím, že společnost nevydá akcie, které tento zatímní list nahrazuje, a upisovateli vrátí po zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku dosud splacený emisní kurs akcií po započtení nároku společnosti vůči upisovateli. Pokud akcionář ve stanovené lhůtě zatímní list nepředloží, není oprávněn až do jeho předložení vykonávat práva s ním spojená a pokud ho nepředloží ani v dodatečné lhůtě, bude prohlášen za neplatný. Představenstvo je povinno písemně do 30 dnů od nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu oznámit rozsah snížení všem známým věřitelům. Po zápisu rozhodnutí valné hromady o snížení základní kapitálu do obchodního rejstříku zveřejní představenstvo nejméně dvakrát po sobě s alespoň třicetidenním odstupem výzvu pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky a to do 90 dnů od oznámení nebo ode dne druhého zveřejnění výzvy. Tyto pohledávky musí být uspokojeny nebo pokud nejsou splatné, zajištěny. Rejstříkový soud provede zápis sníženého základního kapitálu, pokud je prokázáno oznámení rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu a zajištění nebo uspokojeni pohledávek věřitelů. 5.4.7


Akciová společnost se zrušuje z důvodů uvedených v §68 obchodního zákoníku. Likvidátora jmenuje a odvolává valná hromada. Likvidační zůstatek se dělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Nárok na vyplacení likvidačního zůstatku vzniká akcionáři vrácením listinných akcií nebo zrušením zaknihovaných akcií v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Rejstříkový soud provede výmaz společnosti z obchodního rejstříku, pokud bude prokázáno, že všechny akcie byly zničeny, prohlášeny za neplatné nebo zrušeny. Část pro zájemce. Ukončili jsme výklad obchodních společností upravených obchodním zákoníkem. Pokud máte zájem o bližší informace o dalších možných formách obchodních společností - evropské společnosti nebo evropském hospodářském zájmovém sdružení, doporučuji prostudovat kap. 3 publikace Dědič, J., Čech, P.: Obchodní právo po vstupu do EU. BOVA POLYGON, Praha, 2005.


89

Další právní formou podnikání je družstvo. Družstvo nepatří mezi obchodní společnosti, jeho úprava je ale obchodním společnostem velmi podobná. 5.5

Družstvo

Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo za účelem zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Družstvo je právnickou osobou. Za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Členové za závazky družstva neručí. Družstvo je na rozdíl od obchodních společností právnickou osobou s neuzavřeným počtem členů. Počet členů se může v průběhu trvání družstva měnit, aniž by bylo nutno měnit stanovy družstva, nesmí však klesnout pod zákonem stanovenou hranici. Družstvo musí mít minimálně pět členů. To neplatí, pokud jsou jeho členy alespoň dvě právnické osoby. Družstvo musí povinně vytvářet základní kapitál. Základní kapitál je tvořen souhrnem členských vkladů, k jejichž splacení se členové družstva zavázali. Stanovy určují výši základního kapitálu, který se zapisuje do obchodního rejstříku (zapisovaný základní kapitál). Minimální výše zapisovaného základního kapitálu je 50 000,- Kč. Podmínkou vzniku členství je splacení členského vkladu určeného stanovami (základní členský vklad) anebo ve stanovách určené části základního členského vkladu (vstupní vklad). Firma družstva může být tvořena jakkoliv, musí však vždy obsahovat označení „družstvo“. 5.5.1 Výhody a nevýhody družstva Výhodou této právní formy podnikání je malá míra podnikatelského rizika. Členové družstva neručí za závazky družstva. Stanovy však mohou určit, že členové družstva mají na základě rozhodnutí členské schůze povinnost přispět na krytí ztrát družstva. Uhrazovací povinnost člena nemůže přesáhnout trojnásobek členského vkladu. Další výhodou družstva je nízký základní kapitál a snadné přistoupení a vystoupení z družstva. Určitou nevýhodou družstva je povinnost při založení a pak po celou dobu existence družstva dodržet minimální počet členů, relativně složité řízení družstva a dvojí zdanění zisku. Jako právní forma podnikání se družstva v České republice příliš nepoužívají, jejich hlavní smysl je spíše ve vyvíjení aktivit, které jsou v zájmu členů (např. uspokojování jejich bytových či jiných potřeb).

90


5.5.2 Založení a vznik družstva O založení družstva rozhoduje ustavující schůze družstva. Ustavující schůze družstva: a) určuje zapisovaný základní kapitál, b) schvaluje stanovy, c) volí představenstvo a kontrolní komisi. Na ustavující schůzi družstva jsou oprávněny hlasovat osoby, které podaly přihlášku do družstva.Ustavující schůze družstva volí a přijímá usnesení většinou přítomných. Uchazeč o členství může vzít svou přihlášku zpět ihned po hlasování o stanovách, jestliže hlasoval proti jejich přijetí. Ustavující schůze družstva vede k jeho založení, pokud se na ní uchazeči o členství zavázali k členským vkladům dosahujícím stanovené částky zapisovaného základního kapitálu. Základní členský nebo vstupní vklad musí být splacen do 15 dnů od konání ustavující schůze družstva . Průběh ustavující schůze družstva se osvědčuje notářským zápisem, jehož přílohou je seznam členů a výše jednotlivých členských vkladů. O rozhodnutí ustavující schůze o schválení stanov se rovněž pořídí notářský zápis, který musí obsahovat schválený text stanov. Povinné náležitosti stanov upravuje § 226 obchodního zákoníku. Družstvo vzniká ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Před podáním návrhu na tento zápis musí být splacena alespoň polovina zapisovaného základního kapitálu. Návrh na zápis podává představenstvo a podepisují jej všichni členové představenstva. K návrhu na zápis se přikládá: a) stejnopis notářského zápisu o ustavující schůzi družstva a stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí ustavující schůze družstva o schválení stanov, b) stanovy družstva, c) doklad o splacení stanovené části zapisovaného základního kapitálu, d) další listiny o skutečnostech, které mají být zapsány do obchodního rejstříku . 5.5.3 Vznik a zánik členství v družstvu Členy družstva mohou být fyzické i právnické osoby. Členství v družstvu vzniká: a) při založení družstva dnem vzniku družstva, b) za trvání družstva pak přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky, c) převodem členství, d) jiným způsobem stanoveným zákonem ( např. v souvislosti s děděním). Členství nevzniká před zaplacením vstupního vkladu.


91

Pokud je podmínkou členství v družstvu pracovní vztah člena k družstvu, vzniká členství dnem, který byl sjednán jako den vzniku pracovního vztahu, a zaniká dnem zániku pracovního vztahu člena k družstvu. Pokud to stanovy nevylučují, může každý člen převést svá členská práva a povinnosti na jiného člena družstva. Dohoda o převodu členských práv a povinností na osobu, která není členem družstva, podléhá souhlasu představenstva. Stanovy mohou určit důvody, které převod vylučují. Proti zamítavému rozhodnutí představenstva se může člen odvolat k členské schůzi. Stanovy mohou určit případy, kdy představenstvo nemůže souhlas s převodem členských práv a povinností odmítnout nebo se nevyžaduje souhlas představenstva. Souhlasu představenstva nepodléhá dohoda o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu. Členství v družstvu zaniká: a) písemnou dohodou uzavřenou mezi družstvem a členem, b) vystoupením (členství zaniká v době určené ve stanovách, nejdéle ale uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy člen písemně oznámil představenstvu vystoupení z družstva), c) vyloučením (člen může být z družstva vyloučen, jestliže opakovaně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti, nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. Fyzická osoba může být také vyloučena, pokud byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, který spáchala proti družstvu nebo členu družstva. O vyloučení rozhoduje představenstvo, člen má právo se odvolat k členské schůzi. Pokud je rozhodnutí členské schůze o vyloučení z družstva v rozporu s právními předpisy nebo stanovami, prohlásí je soud na návrh člena, jehož se rozhodnutí týká, za neplatné.), d) prohlášením konkursu na majetek člena nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena (jestliže byl zrušen konkurs na majetek člena z jiného důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo pro nedostatek majetku, jeho členství v družstvu se obnovuje), e) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností nebo vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce (jestliže byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí postižením členských práv a povinností člena v družstvu nebo pravomocně zastavena exekuce, jeho členství v družstvu se obnovuje), f) zánikem družstva, g) smrtí fyzické osoby (dědic členských práv a povinností může požádat družstvo o členství. Stanovy mohou určit, kdy představenstvo nesmí žádost dědice o členství odmítnout nebo kdy se nevyžaduje souhlas představenstva. Souhlas představenstva se nevyžaduje, jestliže dědic nabyl práva a povinnosti spojené s členstvím v bytovém družstvu.V důsledku dědění nemůže podle zákona č. 87/1995 Sb. vzniknout členství v družstevní záložně. Pokud se dědic nestal členem družstva, má nárok na vypořádací podíl.), h) členství právnické osoby v družstvu zaniká jejím vstupem do likvidace, prohlášením konkursu nebo jejím zánikem (má-li právnická osoba právního nástupce, vstupuje nástupce do všech jejich členských práv a povinností).


92

Při zániku členství za trvání družstva má dosavadní člen nárok na vypořádací podíl, který se určí poměrem splaceného členského vkladu násobeného počtem ukončených let členství v družstvu k souhrnu splacených členských vkladů všech členů násobených ukončenými roky jejich členství. Pro určení vypořádacího podílu je rozhodující stav vlastního kapitálu družstva podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Nárok na vypořádací podíl je splatný uplynutím tří měsíců od schválení účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích . Vložil-li jako členský vklad nemovitost a připouštějí-li to stanovy, může člen žádat vypořádání vrácením této nemovitosti. Je-li výše vypořádacího podílu menší než hodnota nemovitosti, je člen povinen uhradit družstvu rozdíl v penězích. Nárok na vrácení zemědělské půdy má člen i v případě, že stanovy tento nárok neurčují. Nedělitelný fond Družstvo je povinno při svém vzniku zřídit nedělitelný fond, nejméně ve výši 10% zapisovaného základního kapitálu. Tento fond je pak povinno doplňovat, a to nejméně o 10% ročního čistého zisku až do doby, než výše nedělitelného fondu dosáhne částky rovnající se polovině zapisovaného základního kapitálu. Nedělitelný fond se nesmí použít za trvání družstva k rozdělení mezi členy. 5.5.4 Orgány družstva Orgány družstva jsou členská schůze, představenstvo, kontrolní komise, případně další orgány upravené ve stanovách. Družstevní záložna kromě toho zřizuje navíc úvěrovou komisi. Do orgánu družstva mohou být voleni pouze členové družstva starší 18 let a zástupci právnických osob, které jsou členy družstva. Funkční období zvolených členů orgánů družstva je pět let a jsou-li voleni poprvé po založení družstva, pak pouze tři roky. Pro členy orgánu družstva platí zákaz konkurence. Pro platnost usnesení členské schůze, představenstva a kontrolní komise se vyžaduje jejich řádné svolání, přítomnost nadpoloviční většiny členů a souhlas většiny hlasů přítomných členů, pokud podle zákona nebo stanov není třeba souhlasu kvalifikované většiny. Schéma č.7: Organizace družstva

Členská schůze

představenstvo

kontrolní komise


93

Členská schůze Členská schůze je nejvyšším orgánem družstva. Schází se ve lhůtách určených stanovami, nejméně ale jednou za rok. Svolání členské schůze musí být členům oznámeno způsobem uvedeným ve stanovách. Členská schůze musí být svolána, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina členů družstva nebo kontrolní komise, příp. i v dalších případech uvedených ve stanovách. Do působnosti členské schůze patří: a) měnit stanovy, b) volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise, c) schvalovat řádnou účetní závěrku, d) rozhodovat o rozdělení a užití zisku, případně o úhradě ztráty, e) rozhodovat o zvýšení nebo snížení zapisovaného základního kapitálu, f) rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje družstva, g) rozhodnout o splynutí, sloučení, rozdělení a o jiném zrušení družstva nebo o změně právní formy, h) rozhodovat o prodeji a nájmu podniku nebo o jiných významných majetkových dispozicích, i) rozhodovat o prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých jsou byty, nebo s byty. Stanovy mohou určit, že členské schůze se budou konat formou dílčích schůzí. Pro rozhodování ve věcech družstva se pak sčítají hlasy odevzdané na všech dílčích členských schůzích. Dílčí členské schůze nemohou rozhodovat o zániku družstva. Pokud není s ohledem na rozsah družstva možné svolávat členskou schůzi, mohou stanovy určit, že působnost členské schůze plní shromáždění delegátů. Každý z delegátů se volí stejným počtem hlasů. Stanovy mohou určit odchylky, pokud jsou nutné vzhledem k organizačnímu uspořádání družstva. Jestliže členská schůze není schopná se usnášet, svolá představenstvo novou pozvánkou náhradní členskou schůzi (dílčí členskou schůzi, shromáždění delegátů) tak, aby se konala do tři týdnů ode dne, kdy se měla konat členská schůze původně svolaná. Náhradní členská schůze musí mít nezměněný pořad jednání. Je schopná se usnášet bez ohledu na počet přítomných členů. Při hlasování má každý člen jeden hlas, pokud stanovy neurčují jinak. Člen družstva může písemně zmocnit jiného člena nebo jinou osobu, aby jej na členské schůzi zastupovala. Představenstvo Představenstvo je statutárním orgánem družstva, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny jinému orgánu. Představenstvo plní usnesení členské schůze a odpovídá ji za svou činnost.

94


Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, jedná za představenstvo navenek předseda nebo místopředseda. Pokud je pro právní úkon, který činí představenstvo, předepsána písemná forma, je třeba podpisu alespoň dvou členů představenstva. Představenstvo se schází podle potřeby. Představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva, který je současně předsedou představenstva. Volí také místopředsedu, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti. Zastupováním mohou být pověřeni i další členové představenstva. Stanovy mohou určit, že předsedu a místopředsedu volí členská schůze. Předseda družstva organizuje a řídí jednání představenstva. Pokud tak určují stanovy, organizuje a řídí i běžnou činnost družstva. Stanovy ale mohou určit, že běžnou činnost družstva organizuje a řídí ředitel jmenovaný a odvolávaný představenstvem (ředitel není orgánem družstva, je k družstvu v pracovněprávním vztahu). Kontrolní komise Kontrolní komise je kontrolním orgánem družstva. Je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednává stížnosti členů družstva. Odpovídá pouze členské schůzi a je nezávislá na ostatních orgánech družstva. Kontrolní komise se vyjadřuje zejména k roční účetní závěrce, návrhu na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty, upozorňuje na zjištěné nedostatky představenstvo a vyžaduje sjednání nápravy. Kontrolní komise je oprávněna požadovat po představenstvu veškeré informace o hospodaření družstva. Kontrolní komise má nejméně tři členy. Schází se podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce. Funkce člena představenstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné. Úkol k textu. Srovnejte organizaci družstva s organizací akciové společnosti. V čem se jejich organizace liší a v čem naopak shoduje? Kde vidíte základní odlišnost? Orgány malého družstva Pokud má družstvo méně než 50 členů, mohou stanovy určit, že působnost představenstva a kontrolní komise bude plnit členská schůze. Statutárním orgánem je v tomto případě předseda družstva, popř. další člen jmenovaný členskou schůzí.


95

5.5.5 Zrušení a zánik družstva Zánik družstva se odehrává ve dvou etapách. V první etapě dochází ke zrušení družstva a v druhé etapě k jeho zániku ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Družstvo se zrušuje: a) usnesením členské schůze (o zrušení družstva s likvidací, o splynutí, o sloučení, o rozdělení nebo o změně právní formy), b) uplynutím doby, na kterou bylo družstvo zřízeno, c) dosažením účelu, k němuž bylo družstvo zřízeno, d) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, anebo zamítnutím návrhu na konkurs pro nedostatek majetku, e) rozhodnutím soudu. Rozhodnutí členské schůze o zrušení družstva musí být osvědčeno notářským zápisem. Pokud se družstvo zrušuje s právním nástupcem, musí usnesení členské schůze obsahovat i určení právního nástupce a vymezení obchodního jmění, které na něj přechází. Člen družstva, který nesouhlasí s převodem svých členských práv a povinností na právního nástupce, může z družstva vystoupit ke dni, kdy má k převodu dojít, pokud to oznámí představenstvu do jednoho týdne po usnesení členské schůze. Nárok na vypořádací podíl je právní nástupce povinen uhradit členovi, který z družstva vystoupil, do jednoho měsíce ode dne, kdy na něj přešlo jmění družstva. Soud může na návrh státního orgánu, člena družstva nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení družstva s likvidací, jestliže: a) počet členů družstva klesl pod minimální počet stanovený zákonem, b) souhrn členských vkladů klesl pod 50 000,- Kč, c) uplynuly dva roky ode dne, kdy skončilo funkční období orgánů družstva a nebyly zvoleny nové orgány, nebo byla porušena povinnost svolat členskou schůzi, anebo družstvo po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost, d) družstvo porušilo povinnost vytvářet nedělitelný fond, e) družstvo porušuje ustanovení § 56 odst. 3 obchodního zákoníku, f) založením, splynutím nebo sloučením družstva byl porušen zákon. Soud stanoví před rozhodnutím o zrušení družstva lhůtu k odstranění důvodů, pro který bylo zrušení navrženo, jestliže je jeho odstranění možné. Při zrušení družstva s likvidací se likvidační zůstatek rozdělí mezi členy způsobem uvedeným ve stanovách. Neurčí-li stanovy jinak, vyplatí se členům splacená část jejich členského vkladu. Zbytek likvidačního zůstatku se rozdělí mezi členy, jejichž členství ke dni zrušení družstva trvalo alespoň jeden rok. Pokud stanovy nestanoví jinak, rozdělí se zbytek likvidačního zůstatku mezi tyto členy podle rozsahu, v jakém se podílejí na základním kapitálu družstva.

96


Shrnutí kapitoly. Veřejná obchodní společnost je osobní společnost založená za účelem podnikání. Musí jí založit minimálně dvě osoby a tento stav musí být zachován po celou dobu její existence. Společníkem může být osoba fyzická i osoba právnická. Společnost nevytváří povinně základní kapitál, společníci nejsou povinni vložit do společnosti vklad. Tato společnost je vhodná spíše pro podnikání menšího rozsahu. Je jednoduchá na založení i řízení, protože nevytváří žádné speciální orgány - statutárním orgánem je každý ze společníků. Je výhodná i z daňového hlediska, nedochází zde ke dvojímu zdanění zisku. Velkou nevýhodou této společnosti je vysoká míra podnikatelského rizika, společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Komanditní společnost je smíšená společnost založená výhradně za účelem podnikání. Stejně jako veřejná obchodní společnost musí být založená minimálně dvěma osobami, které mají ve společnosti rozdílné postavení. Jeden společník dává do společnosti vklad a za závazky společnosti ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu (komanditista) a druhý společník (komplementář) není povinen vložit do společnosti vklad, za závazky společnosti však ručí celým svým majetkem. Je to společnost jednoduchá na založení i řízení, protože stejně jako veřejná obchodní společnost se zde nevytváří speciální orgány, ale řízením společnosti jsou pověřeni komplementáři. Výhody a nevýhody této společnosti jsou závislé na postavení společníka. Pro komplementáře je výhodná z daňového hlediska, pro komanditistu z hlediska ručení. Pro komplementáře je naopak nevýhodná z důvodů ručení a pro komanditistu nevýhodná z daňového hlediska (dvojí zdanění zisku). Společnost s ručením omezeným a akciová společnost patří mezi společnosti kapitálové. Tyto společnosti již povinně vytvářejí základní kapitál, společníci se podílejí na podnikání především majetkovým vkladem, jejich osobní účast na podnikání se nevyžaduje. Při tomto způsobu podnikání dochází ke zmírnění podnikatelského rizika, protože společníci těchto společností za závazky společnosti neručí buď vůbec (a.s.) nebo jen částečně (s.r.o.). Nevýhodou těchto společností je však jejich složitější založení (smlouva nebo listina ve formě notářského zápisu, případně u a.s. konání ustavující valné hromady) a řízení. Tyto společnosti již povinně vytvářejí speciální orgány, které společnost řídí. Jsou vhodné pro podnikání velkého rozsahu. Akciová společnost je obecně vnímána jako symbol stability, solidnosti. Jako jediná ze všech společností může podnikat ve všech oborech činnosti. Obě společnosti mohou být založeny jednou osobou, u akciové společnosti to však musí být osoba právnická.


97

Družstvo nepatří mezi obchodní společnosti, jeho právní úprava je však obchodním společnostem v mnohém podobná. Družstvo může být založeno nejen za účelem podnikání, ale také za účelem uspokojování potřeb svých členů. Je to společenství neuzavřeného počtu osob (počet členů se může měnit, aniž by se měnili stanovy družstva. Družstvo musí založit minimálně 5 osob fyzických nebo alespoň 2 osoby právnické. Družstvo povinně vytváří základní kapitál, minimální výše zapisovaného základního kapitálu je 50 000 Kč. Členové družstva za závazky družstva neručí, může jim však být uložena povinnost podílet se na úhradě ztráty, pokud to připouštějí stanovy. Nevýhodou družstva je jeho složitější řízení, protože organizace družstva se v mnohém podobá akciové společnosti. Družstvo povinně vytváří nedělitelný fond, zisk podléhá dvojímu zdanění.

Otázky. 1. Charakterizujte veřejnou obchodní společnost, zhodnoťte její výhody a nevýhody. 2 Popište postup založení a vzniku veřejné obchodní společnosti. 3. Jaká základní práva a povinnosti mají společníci ve veřejné obchodní společnosti a čím se tato práva a povinnosti řídí? 4. Charakterizujte komanditní společnost., uveďte její výhody a nevýhody. 5. Jak se komanditní společnost zakládá? 6. Jaká práva a povinnosti mají společníci v komanditní společnosti? 7. Charakterizujte společnost s ručením omezeným, zhodnoťte její výhody a nevýhody.. 8. Popište postup založení a vzniku společnosti s ručením omezeným. 9. Uveďte základní práva a povinnosti společníku s.r.o. 10. Popište organizaci společnosti s ručením omezeným. 11. V čem spočívají možné problémy při ukončení členství v s.r.o. nebo při převodu obchodního podílu? 12. Charakterizujte akciovou společnost, uveďte její výhody a nevýhody. 13. Charakterizujte základní pojmy – akcie, podoba a forma akcie, prioritní akcie, kmenová akcie, zlatá akcie, emisní kurs, emisní ážio, obligace, zatímní list. 14. Popište postup založení akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií. 15. Charakterizujte základní práva a povinnosti akcionářů. 16. Popište organizaci akciové společnosti. 17. Jakým způsobem může dojít ke zvýšení základního kapitálu akciové společnosti? 18. Jakým způsobem je možné snížit základní kapitál akciové společnosti? 19. Charakterizujte družstvo, uveďte jeho výhody a nevýhody. 20. Jak se družstvo zakládá? 21. Popište organizaci družstva. 22. Čím se řídí práva a povinnosti členů družstva?

98


Další zdroje. §76 - §260 obchodního zákoníku Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností. PROSPEKTRUM, Praha 1998, str. 131 – 350 Dědič, J., Švarc, Z. a kol.: Učebnice práva pro ekonomy. PROSPEKTRUM, Praha, 1994, str. 140 - 256 Veber, J., Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy. Grada, Praha, 2005. Korespondenční úkol č.3 Vyřešte zadání testu. Forma: písemná, v úvodu uveďte název předmětu, číslo korespondenčního úkolu, jméno a studijní skupinu. 1. Veřejná obchodní společnost: a) je sdružení pouze fyzických osob za účelem podnikání, b) je sdružení fyzických i právnických osob nejen za účelem podnikání, c) je sdružení fyzických i právnických osob pouze za účelem podnikání, d) žádná odpověď není správná. 2. Bratři Novákové zakládají veřejnou obchodní společnost. Jakou obchodní firmu mohou přijmout? a) REALITY, v.o.s., b) Jiří Novák a spol., c) REALITY, Jiří a Milan Novákovi, d) žádná odpověď není správná. 3. Společník ve veřejné obchodní společnosti: a) je povinen dát do společnosti vklad, b) je oprávněn k obchodnímu vedení společnosti, c) neručí za závazky společnosti, d) žádná odpověď není správná. 4. K obchodnímu vedení komanditní společnosti jsou oprávněni: a) pouze komanditisté, b) pouze komplementáři, c) všichni společníci, d) žádná odpověď není správná. 5. Komanditisté: a) ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, b) za závazky společnosti neručí, c) za závazky společnosti ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu, d) žádná odpověď není správná. 6. Společnost s ručením omezeným: a) musí být založená alespoň dvěma osobami, b) může být založená i jednou osobou, c) může být založená jednou osobou, je-li to osoba právnická, d) žádná odpověď není správná. 7. Společník ve společnosti s ručením omezeným ručí za závazky společnosti: a) veškerým svým majetkem, b) do výše svého nesplaceného vkladu, c) do výše souhrnu nesplacených vkladů všech společníků podle stavu zápisu v OR, d) žádná odpověď není správná.


99

8. Společník ve společnosti s ručením omezeným: a) může ze společnosti kdykoliv vystoupit, b) nemůže ze společnosti vystoupit, c) může požádat o zrušení účasti ve společnosti valnou hromadu, d) žádná odpověď není správná. 9. Společník ve společnosti s ručením omezeným může svůj obchodní podíl převést: a) na jiného společníka vždy, b) na jinou osobu vždy, c) na jinou osobu jen, připouští-li to společenská smlouva, d) žádná odpověď není správná. 10. Akciovou společnost musí založit: a) minimálně dvě osoby, b) minimálně tři osoby, c) může založit i jedna osoba, je-li to osoba právnická, d) žádná odpověď není správná. 11. Minimální výše základního kapitálu akciové společnosti založené s veřejnou nabídkou akcií je: a) 200 000,- Kč, b) 2 000 000,- Kč, c) 20 000 000,- Kč, d) žádná odpověď není správná. 12. Při zakládání akciové společnosti na základě veřejné nabídky akcií, je společnost založená: a) dnem podpisu zakladatelské smlouvy, b) dnem posledního úspěšného úpisu akcií, c) dnem usnesení ustavující valné hromady, d) žádná odpověď není správná. 13. Pokud při zakládání společnosti nebyly upsány všechny akcie ve lhůtě k upisování akcií: a) je upisování akcií vždy neúčinné, b) mohou být chybějící akcie upsány zakladateli nejpozději do jednoho měsíce od ukončení upisování, c) mohou zakladatelé určit další lhůtu pro upisování akcií, d) žádná odpověď není správná. 14. Akcie, u kterých může být omezeno právo hlasovat na valné hromadě, jsou: a) akcie na jméno, b) akcie na majitele, c) prioritní akcie, d) žádná odpověď není správná. 15. Emisní ážio je: a) hodnota, za kterou akciová společnost vydává své akcie, b) jmenovitá hodnota akcie, c) kladný rozdíl mezi emisním kursem akcie a její jmenovitou hodnotou, d) žádná odpověď není správná. 16. O výši dividend rozhoduje v akciové společnosti: a) představenstvo, b) dozorčí rada, c) valná hromada, d) žádná odpověď není správná.

100


17. Tantiéma je označení pro: a) podíl akcionáře na zisku a.s., b) podíl člena představenstva a člena dozorčí rady na zisku a.s., c) podíl zaměstnance na zisku a.s., d) žádná odpověď není správná. 18. Pokud stanovy neurčí jinak, je valná hromada a.s. schopná usnášet se, jsou-li přítomni akcionáři, jejichž akcie představují úhrnem více jak: a) 15 % základního kapitálu, b) 30 % základního kapitálu, c) 50 % základního kapitálu, d) žádná odpověď není správná. 19. Náhradní valná hromada a.s. je schopná usnášet se, jsou-li přítomní akcionáři, jejichž akcie představují úhrnem více jak: a) 20 % základního kapitálu, b) 50 % základního kapitálu, c) je vždy usnášení schopná, d) žádná odpověď není správná. 20. Členy představenstva akciové společnosti volí: a) vždy valná hromada, b) valná hromada nebo dozorčí rada, pokud tak určují stanovy, c) valná hromada a jednoho člena představenstva zaměstnanci společnosti, pokud jejich počet v době volby přesáhne 50, d) žádná odpověď není správná. 21. Vydáním dluhopisů se: a) zvyšuje základní kapitál akciové společnosti, b) nezvyšuje základní kapitál akciové společnosti, c) podmíněně zvyšuje základní kapitál akciové společnosti, d) žádná odpověď není správná. 22. Družstvo je založeno: a) dnem podpisu společenské smlouvy, b) dnem konání ustavující schůze družstva, c) dnem zápisu do obchodního rejstříku, d) žádná odpověď není správná. 23. Družstvo musí založit: a) minimálně dvě osoby fyzické, b) minimálně dvě osoby právnické, c) může i jedna osoba právnická, d) žádná odpověď není správná. 24. Člen družstva za závazky družstva: a) ručí celým svým majetkem, b) neručí, c) ručí do výše svého nesplaceného vkladu, d) žádná odpověď není správná

.

25. Dílčí členská schůze je: a) zvláštní orgánem družstva svolávaným k řešení mimořádných situací, b) formou, ve které se může konat členská schůze, připouštějí-li to stanovy družstva, c) není orgánem družstva, d) žádná odpověď není správná.

Jiné formy podnikání

101

5. JINÉ FORMY PODNIKÁNÍ


co je to státní podnik a kdo může být jeho zakladatelem;

•

čím se liší podnikání státního podniku od podnikání jiných osob;

•

co je to tiché společenství;

•

co je to sdružení bez právní subjektivity;

•

co je to zájmové sdružení právnických osob;

•

čím se jednotlivé formy sdružení liší.

Budete schopni: •

pochopit rozdíl mezi podnikáním soukromým a podnikáním státního podniku;

•

pochopit podstatu tichého společenství;

•

posoudit výhody a rizika tichého společenství;

•

založit sdružení;

•

pochopit vztahy uvnitř sdružení a vůči třetím osobám.

Klíčová slova této kapitoly: Státní podnik. právo hospodaření, kmenové jmění, určený majetek, fondy, tichý společník, sdružení bez právní subjektivity, zájmové sdružení právnických osob.




V této poslední kapitole se stručně seznámíme s ostatními formami podnikání. Tyto další formy podnikání nejsou časté, proto jim budeme věnovat jen okrajovou pozornost, tak aby jste měli ucelený přehled o všech možných formách . 5.


5.1

Státní podnik

Státní podnik je právní forma podnikání, která je vyhrazena státu. Státní podniky jsou zakládány k uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů. Státní podnik je upraven samostatným zákonem č. 77/1997 Sb., o státním podniku. Státní podnik je právnická osoba založená za účelem podnikání, která provozuje podnikatelskou činnost vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní majetkovou zodpovědnost. Státní podnik nemá vlastní majetek a hospodaří s majetkem státu, ke kterému má pouze právo hospodaření. Stát za závazky státního podniku neručí. Zakladatelem státního podniku je stát, jeho jménem vykonávají tuto funkci příslušná ministerstva. Státní podnik může být založen pouze po předchozím souhlasu vlády. Státní podnik je samostatná právnická osoba. Její samostatnost je však do určité míry omezená. Je omezená zejména v tomto směru: 1/ o založení a zrušení státního podniku rozhoduje zakladatel, 2/ zakladatel jmenuje a odvolává ředitele, 3/ zakladatel určuje počet členů dozorčí rady a jmenuje a odvolává 2/3 členů dozorčí rady, 4/ zakladatel má právo kontroly, právo na informace o hospodářské činnosti, 5/ zakladatel schvaluje roční účetní závěrku, 6/ státní podnik nehospodaří s vlastním majetkem, ale s majetkem státu, ke kterému má pouze právo hospodaření. Totéž platí o majetku, který nabude od jiné osoby – tento majetek rovněž nabývá do vlastnictví státu. Založení a vznik státního podniku Státní podnik se zakládá zakladatelskou listinou, kterou vydává příslušné ministerstvo. Státní podnik právně vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Návrh podává zakladatel. K návrhu se přikládá usnesení vlády, kterým se uděluje souhlas se založením státního podniku.


103

Organizace státního podniku Státní podnik má dva povinné orgány – ředitele a dozorčí radu. Ředitel je statutární orgán. Je jmenován a odvoláván zakladatelem výjimečně i vládou.. Ředitel řídí státní podnik a jedná za něj navenek. Jmenuje a odvolává svého zástupce, příp. i více zástupců. Vydává organizační řád podniku. O vnitřní organizaci rozhoduje státní podnik sám. Dozorčí rada je kontrolním orgánem. Počet členů dozorčí rady určuje zakladatel. Dozorčí rada musí mít minimálně 3 členy. 1/3 tvoří zaměstnanci státního podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku, 2/3 jmenuje a odvolává zakladatel. Pravomoci dozorčí rady: 1/ schvaluje zásadní otázky koncepce rozvoje podniku, 2/ projednává výroční zprávu, roční finanční plán, pololetní výsledky hospodaření, 3/ přezkoumává roční účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku, příp. vypořádání ztráty, 4/ dohlíží na hospodaření s fondy, 5/ dohlíží na činnost ředitele a uskutečňování podnikatelské činnosti podniku, 6/ vyjadřuje se k návrhu zakladatele na zrušení st. podniku, 7/ má právo nahlížet do všech účetních dokladů, kontrolovat vedení evidence a účetnictví, 8/ schvaluje auditora, 9/ vyjadřuje se k návrhu statutu a jeho změnám, 10/ má právo doporučit zakladateli odvolání ředitele. Principy hospodaření Za své závazky odpovídá státní podnik svým majetkem (s výjimkou určeného majetku). Stát za závazky státního podniku neručí. Určeným majetkem je majetek státu, který je jako určený majetek uveden v zakládací listině a který se zapisuje do obchodního rejstříku. S tímto majetkem může státní podnik hospodařit pouze se souhlasem zakladatele a nelze z něj uspokojit pohledávky věřitelů. Státní podnik při hospodaření s majetkem státu vykonává tato práva vlastníka a) právo majetek držet a užívat, b) majetek sepsat, ocenit, vést v evidenci, pečovat o jeho údržbu a provádět opravy, c) nakládat s majetkem státu v rámci předmětu činnosti vymezeného v zakládací listině, d) nabývat majetek do vlastnictví státu (nabývá-li státní podnik majetek od jiné osoby, nabývá jej pro stát a podniku vzniká pouze právo s tímto majetkem hospodařit).


104

Státní podnik povinně vytváří tyto fondy: 1/ rezervní fond (ke krytí ztrát a rizik, k financování výkÿvů hospodaření, případně ke krytí přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb u podniků, které nemají dostatečný zisk nebo jsou ve ztrátě), 2/ fond kulturních a sociálních potřeb (tvorba a použití se řídí zvláštním předpisem – vyhl. 300/95 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb) Státní podnik může ze svého použitelného zisku vytvářet i další fondy. Účetní závěrka musí být ověřená auditorem. Zrušení státního podniku O zrušení státního podniku rozhoduje zakladatel po předchozím souhlasu vlády. Po zrušení státního podniku s likvidací se likvidační zůstatek převede do státních finančních aktiv. Úkol k textu. Zjistěte, které strategicky významné podniky mají formu státního podniku. 5.2

Smlouva o tichém společenství

Smlouvou o tichém společenství se tichý společník zavazuje poskytnout podnikateli vklad a podílet se jim na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k placení části čistého zisku vyplývající z podílu tichého společníka na výsledku podnikání. Smlouva musí být vždy uzavřena písemně. Je upravena v §673 – 681 obchodního zákoníku. Podstatné náležitosti smlouvy: 1) určení stran – podnikatel, tichý společník (tichý společník nemusí být podnikatelem) 2) určení vkladu tichého společníka (vkladem může být nejen peněžitá částka, ale i věc, právo nebo jiná majetková hodnota. Movité věci, které jsou vkladem tichého společníka, přecházejí do vlastnictví podnikatele, nemovité věci zůstávají ve vlastnictví tichého společníka, podnikatel je však oprávněn k jejich užívání po dobu trvání smlouvy. Je-li předmětem vkladu právo, je podnikatel oprávněn po dobu trvání smlouvy k jeho výkonu.), 3) určení podílu na zisku ( podíl společníka na zisku musí být stejný jako jeho podíl na ztrátě), 4) určení podnikání, na kterém se tichý společník podílí. Tiché společenství může být uzavřeno na dobu určitou i neurčitou. Smlouvou o tichém společenství nevzniká žádná právnická osoba!


105

Tichý společník neručí za závazky podnikatele (tichý společník by ručil za závazky společnosti pouze v případě, že by jeho jméno bylo obsaženo ve firmě podnikatele nebo pokud prohlásí osobě, se kterou podnikatel jedná o uzavření smlouvy, že oba podnikají společně). Upozornění! Tichý společník sice neručí za závazky podnikatele, ale podílí se na ztrátě! Tichý společník nemá oprávnění podílet se na řízení společnosti. Má pouze právo nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů a právo na stejnopis účetní závěrky. Účast tichého společníka na podnikání zaniká: a) uplynutím doby, na kterou byla smlouva uzavřena, b) výpovědí, byla-li uzavřena na dobu neurčitou, c) dosáhne-li podíl tichého společníka na ztrátě výše jeho vkladu, d) prohlášením konkursu na majetek podnikatele, e) prohlášením konkursu na majetek tichého společníka. Po ukončení smlouvy je podnikatel povinen vrátit tichému společníkovi vklad zvýšený nebo snížený o jeho podíl na výsledku podnikání. Úkol k zamyšlení. V čem podle vašeho názoru může spočívat určité riziko pro tichého společníka při této formě spolupráce? 5.3

Sdružení bez právní subjektivity

Smlouva o sdružení zakládá společenství osob bez právní subjektivity (sdružení tedy není právnickou osobou). Smlouva o sdružení je upravena v §829 - 841 občanského zákoníku. Smlouvou o sdružení se několik osob (fyzických i právnických) sdružuje, aby společně vyvíjeli činnost k dosažení účelu sjednaného ve smlouvě, a to způsobem uvedeným ve smlouvě, a zdržet se jakékoliv činnosti, která by mohla znemožnit nebo ztížit dosažení tohoto účelu. Pro smlouvu není předepsána písemná forma (lze ji ale vřele doporučit). Podstatné náležitosti smlouvy: • určení smluvních stran, • určení hospodářského účelu, který má být dosažen, • stanovení způsobu, jak má být hospodářský účel dosažen.

106


Forma účasti na činnosti sdružení může být pracovní nebo majetková. Majetkové hodnoty musí být vloženy ve lhůtě uvedené ve smlouvě, jinak ihned po uzavření smlouvy. Peníze a věci určené druhově se stávají spoluvlastnictvím všech účastníků, věci určené jednotlivě zůstávají ve vlastnictví účastníka sdružení, ostatní účastníci je mohou bezplatně užívat. Majetek získaný společnou činností se stává spoluvlastnictvím všech účastníků. Pokud smlouva nestanoví jinak, jsou ze zákona podíly všech účastníků stejné. Za závazky sdružení odpovídají účastníci společně a nerozdílně. Způsob jednání a rozhodování O obstarání společných záležitostí rozhodují účastníci jednomyslně, pokud smlouva nestanoví jinak Má-li podle smlouvy rozhodovat většina hlasů, má každý účastník pouze jeden hlas, velikost podílu nerozhoduje. Za sdružení jedná navenek kterýkoliv z účastníků, smlouvy podepisuje účastník svým jménem! Zánik účasti ve sdružení: Každý účastník může se sdružení vystoupit, nemůže to však učinit v nevhodné době a k újmě ostatních členů sdružení. Z vážných důvodů však může vystoupit kdykoliv. Účastník může být ze sdružení i vyloučen. K vyloučení může dojít ze závažných důvodů. O vyloučení musí být rozhodnuto jednomyslným usnesením všech ostatních členů, pokud smlouva nestanoví jiná pravidla. Účastník, který vystoupil nebo byl vyloučen, odpovídá i po ukončení členství za závazky, které vznikly do dne ukončení jeho účasti na sdružení. Zánik sdružení Občanský zákoník zánik sdružení výslovně neupravuje, je ale možno konstatovat, že sdružení může zaniknout dohodou, uplynutím doby, splněním účelu, pro který bylo založeno, nebo z jiného důvodu uvedeného ve smlouvě. Účastníci mají nárok na vrácení hodnot vnesených do sdružení a na podíl na majetku získaný společnou činností. Vypořádání se provede způsobem uvedeným ve smlouvě, jinak rovným dílem. Úkol k zamyšlení. Zamyslete se nad otázkou, v čem může být tato forma spolupráce pro účastníky sdružení výhodná a za jakým účelem by jste ji případě uzavřeli. V čem naopak může spočívat nevýhoda této formy společné činnosti a jak toto sdružení působí navenek na obchodní partnery (ve smyslu důvěryhodnosti či nedůvěryhodnosti). Víte jakým starším názvem je toto sdružení také označováno?

Jiné formy podnikání 5.4

107

Zájmová sdružení právnických osob

Zájmové sdružení právnických osob je společenství pouze právnických osob. Vytváří se k ochraně zájmů jejich členů nebo k dosažení jiného účelu. Na rozdíl od předcházejícího sdružení je sdružení právnických osob právnickou osobou, která odpovídá za své závazky celým svým majetkem, členové za závazky sdružení neručí. Zájmové sdružení právnických osob je rovněž upraveno občanským zákoníkem §20f - §21. K založení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva nebo schválení založení sdružení na ustavující členské schůzi. O založení sdružení na této schůzi se musí sepsat zápis, který podepíši všichni členové. Ke smlouvě nebo zápisu musí být přiloženy stanovy a musí být určeno, kdo je oprávněn jednat jménem sdružení. Stanovy jsou povinným dokumentem, který upravuje název, sídlo, předmět činnosti, úpravu majetkových poměrů, vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, orgány sdružení a vymezení jejich působnosti, způsob zrušení sdružení a naložení s jeho likvidačním zůstatkem. Stanovy schvalují zakladatelé nebo ustavující členská schůze. Sdružení vzniká zápisem do registru sdružení, který vede krajský úřad příslušný podle sídla sdružení. K návrhu na zápis se přikládá zakladatelská smlouva nebo zápis s ustavující členské schůze a stanovy. Sdružení zaniká výmazem z registru. Úkol k textu. Vymezte výhody a zápory tichého společenství a obou forem sdružení. Najděte ve svém okolí příklady těchto forem spolupráce.

108


Shrnutí kapitoly. Státní podnik je forma podnikání určena pouze státu a sloužící k zajištění strategicky významných, celospolečenských nebo obecně prospěšných zájmů. Zakladateli státního podniku mohou být pouze ministerstva po předchozím souhlasu vlády Tiché společenství je forma společného podnikání, při které se nevytváří nová právnická osoba. Tichý společník pouze poskytuje podnikateli vklad do podnikání a podnikatel se zavazuje mu poskytnout určitý podíl na zisku. Tichý společník neručí za závazky podnikatele, ale podílí se na ztrátě. Tichý společník se nepodílí na řízení společnosti, má pouze právo kontroly účetních dokladů. Smlouvou o sdružení nevzniká samostatný právní subjekt. Sdružení jako takové nemůže vstupovat do právních vztahů, členové sdružení musí navenek jednat vlastním jménem. Za závazky sdružení odpovídají účastníci sdružení společně a nerozdílně. Zájmové sdružení právnických osob je právnickou osobou, která odpovídá za své závazky celý svým majetkem, členové sdružení za závazky sdružení neručí. Účastníky sdružení mohou být pouze osoby právnické.

Otázky. 1.

Kdo může být zakladatelem státního podniku a za jakým účelem může být státní podnik založen? 2. Čím je omezena samostatnost státního podniku? 3. Charakterizujte organizaci státního podniku. 4. Charakterizujte smlouvu o tichém společenství. 6. Uveďte rozsah ručení tichého společníka za závazky společnosti. 7. Charakterizujte smlouvu o sdružení. 8. Uveďte rozsah ručení členů sdružení za závazky sdružení. 9. Charakterizujte formy účasti na činnosti sdružení. 10. Charakterizujte zájmové sdružení právnických osob. Další zdroje. Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku §673 – 681 obchodního zákoníku §20f – 21 a §829 – 841 občanského zákoníku Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností. PROSPEKTRUM, Praha, 1998, str.20 - 22

Literatura

109

LITERATURA 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

Bartošíková, M. a kol.: Základy obchodního práva. Prospektrum, Praha, 1998 Bartošíková, M., Štenglová, I.: Společnost s ručením omezeným. C. H. BECK, Praha, 2005 Bejček, J., Eliáš, K. a kol.: Kurs obchodního práva. C.H..BECK, Praha, 2003 Dědič, J., Švarc, Z. a kol.: Učebnice práva pro ekonomy. Prospektrum, Praha, 1994 Dědič, J. a kol.: Právo obchodních společností. Prospektrum, Praha, 1998 Dědič, J., Čech, P.: Obchodní právo po vstupu ČR do EU. Polygon, Praha, 2005 Dvořák, T.: Společnost s ručením omezeným. ASPI, 2005 Eliáš, K., Bartošíková, M. a kol.: Kurs obchodního práva – právnické osoby jako podnikatelé. C.H. BECK, Praha, 2003 Kleinová, Z: Živnostenský zákon s komentářem, vzory a judikaturou. Computer Press. Praha, 2002 Pohl, T.: Abeceda obchodního práva pro podnikatele. ASPI, Praha, 2002 Veber, J., Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy. Grada, Praha, 2005 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti Zákon č. 360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení

110


Poznámky

POZNÁMKY

111

112


PRÁVO V PODNIKÁNÍ I OSTRAVA 2005 JUDR. ZUZANA LOKAJOVÁ

Recommend Documents