Právo sociálního zabezpečení

Právo sociálního zabezpečení Lidská práva, sociální práva Mezinárodní organizace v právu sociálního zabezpečení a jejich dokumenty Evropské právo sociálního zabezpečení

Aktualizováno k 1.1.2014 JUDr. Martin Šimák, Ph.D.

Lidská práva – pojetí, význam  

zahrnují aspekt etický, historický, filozofický, politický, sociální a právní lidská práva jsou:  rovná (zákaz diskriminace)  nezcizitelná  nezadatelná  nepromlčitelná  nezrušitelná  univerzální (má je „každý“)  přirozená (nadpozitivní)

náboženský,

Lidská práva - historie provází lidstvo od samých počátků existence, souvisí s vývojem státu a společnosti  zárodky lidských práv:  sumerské a babylonské městské státy (4.,3. tis. př. Kr.),  antické Řecko, Řím (753 př. Kr. – 486 po Kr.)  křesťanské i židovské prameny (např. Bible – Nový Zákon – obsahuje koncepci lidské důstojnosti, také zásady Desatera nesou poselství úcty a respektu k osobnosti člověka, k jeho životu, majetku)  středověk – dílo T. Akvinského - myšlenky o právu na život, na vlastnictví a práci, spravedlivý soudní proces apod. 

Lidská práva - historie 

ideje lidských práv a snahy o jejich písemné zakotvení se začínají široce prosazovat s nástupem novověku



lidskými právy se zabývají významní myslitelé – Thomas Hobbes, John Locke, J.J. Rousseau – otázky přirozenosti lidských práv, lidské rovnosti apod.



prosazuje se individualistické pojetí lidských práv – práva svědčí konkrétnímu autonomnímu jedinci, nevyplývají z příslušnosti ke společenské vrstvě ani se neodvozují od vztahu k bohu

Lidská práva - historie idea lidských práv - do právních řádů států od 2. pol. 18. stol.  1776 - Prohlášení nezávislosti USA  1789 – Deklarace práv člověka a občana…..  právní dualismus - 2 základní koncepce (teorie) v nahlížení na lidská práva a chápání jejich původu: a) přirozenoprávní teorie b) pozitivněprávní teorie 

Lidská práva iusnaturalismus (ius naturale) vs. iuspositivismus (ius positivum)  základní lidská práva a svobody = zvláštní kategorie  rozmach a zakotvení do mezinárodních dokumentů – po 2. světové válce  3 generace (skupiny): 

 první generace (negativní práva) - základní lidská práva, občanská práva, politická práva  druhá generace (pozitivní práva) – hospodářská, sociální, kulturní práva  třetí generace (kolektivní práva) – právo na mír, na rozvoj, na ekonomickou prosperitu, na čisté životní prostředí atd.

Sociální práva Všeobecná deklarace lidských práv (čl. 22 – 25)  Listina základních práv a svobod (hlava čtvrtá, čl. 26 - 35)  ochrana a naplňování sociálních práv = cíl sociálního zabezpečení  patří do tzv. druhé generace lidských práv 

◦ ◦ ◦ ◦

neuniverzální ekonomicky podmíněná obsahově neurčitá (adekvátní bydlení, přiměřená odměna za práci…) obtížně vymahatelná

Sociální práva  právo na práci (čl. 26 LZPS)  právo na vzdělání a přípravu na povolání (čl. 33 LZPS)  právo na uspokojivé pracovní podmínky (odměna, bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní podmínky, rovná příležitost pro kariérní postup, odpočinek) – čl. 28  právo na životní úroveň – minimální mzda  právo na rodinu (čl. 32 LZPS)  právo na sociální zabezpečení (čl. 30, 31 LZPS)  právo na svobodu sdružování (čl. 27 LZPS)

Mezinárodní organizace působící v oblasti sociálního zabezpečení a jejich

dokumenty

OSN (UN – United Nations) vznik 1945, konference v San Franciscu  dokumenty: 

 Charta OSN  Všeobecná deklarace lidských práv (VS OSN, 1948) ◦ čl. 22 – každý má nárok na sociální zabezpečení  Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (VS OSN, 1966)  Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (VS OSN, 1966)

Mezinárodní organizace práce (MOP, ILO)   

založena 1919, od r. 1945 specializovaná agentura OSN úkol = ochrana pracovních podmínek zaměstnanců a ochrana jejich sociálních práv přijímá tzv. konvence (úmluvy), např.: ◦ č. 102 o minimálních standardech v sociálním zabezpečení ◦ č. 183 o ochraně mateřství (původně č. 103) ◦ č. 118 o rovném zacházení s cizinci jako s vlastními občany v sociálním zabezpečení ◦ č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách ◦ č. 130 o zdravotní péči a dávkách v nemoci

Rada Evropy (Council of Europe) vznik v r. 1949  sídlo: Štrasburk  účel založení - zlepšování životních podmínek, ochrany a upevňování lidských práv a základních svobod členských států  47 členských států  orgány: ◦ Parlamentní shromáždění ◦ Výbor ministrů ◦ Komisař pro lidská práva ◦ Soud pro lidská práva 

Rada Evropy 

přijímá konvence (úmluvy), rezoluce a doporučení  Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms)  ČSFR se připojila v roce 1992  kontrolní mechanismus dodržování Úmluvy:  Soud pro lidská práva 

zřízen 1959,



každý stát má 1 soudce



soudci voleni Parlamentním shromážděním na 6 let

Rada Evropy  stížnost na porušení Úmluvy

 stížnost může podat smluvní stát (mezistátní stížnost) nebo jednotlivec resp. skupiny jednotlivců či nevládní organizace proti aktu státního orgánu (individuální stížnost)  povinnost vyčerpat všechny vnitrostátní opravné prostředky (v ČR = ústavní stížnost)  lhůta: 6 měsíců ode dne konečného vnitrostátního rozhodnutí  podmínkou přijetí stížnosti je mj. to, že byly vyčerpány všechny vnitrostátní opravné prostředky

Rada Evropy  Evropská úmluva o sociálním zabezpečení (1972)  Evropská sociální charta (1961, Turín)  ČR je smluvní stranou  čl. 11 – 17 – sociální práva  Evropský zákoník sociálního zabezpečení (1964)

Evropská unie (EU) 





1951  Evropské sdružení uhlí a oceli (ECSC European Coal and Steel Community) – Pařížská smlouva 1957  Evropské hospodářské společenství (EHS, EEC)  Evropské sdružení pro atomovou energii (EUROATOM) – Římské smlouvy 1967  vznik Evropských společenství (ES, EC – European Communities) – tzv. slučovací smlouva

Evropská unie 

1993  Maastrichtská smlouva (Smlouva o EU)

1997  Amsterodamská smlouva  2001  Smlouva z Nice  2004  Smlouva zakládající ústavu pro Evropu („evropská ústava“) - nepřijata  2007  Lisabonská smlouva (podepsána 13.12.2007) 

Evropská unie 

zásadní změny dle Lisabonské smlouvy (platná od 1.12.2009)  novelizuje smlouvu o EU (Maastricht) + Smlouvu o založení ES  zavádí právní subjektivitu EU  zavádí možnost vystoupení členského státu z EU  zavádí funkci stálého předsedy Evropské rady (30 měsíců)  zavádí funkci vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (= místopředseda Komise a předseda Rady pro vnější vztahy)  zavádí hlasování v Radě kvalifikovanou většinou (dosud: jednomyslnost)  od r. 2014 redukuje počet členů Komise EU (2/3 počtu států)  posiluje pravomoc Evropského parlamentu  ruší třípilířovou (chrámovou) strukturu EU  zakotvuje právní závaznost Listiny (charty) základních práv EU

Evropská unie 

1.5. 2004 – 5. rozšíření EU – vstup ČR



poslední (6.) rozšíření – k 1.1. 2007 (přistoupení Bulharska, Rumunska)



nyní: 28 členských států EU (od 1.7.2013 – Chorvatsko)



nově má EU právní subjektivitu



4 svobody: volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu



dosavadní 3 pilíře integrace (chrámová struktura EU) – sloučeny (integrovány) do 1 subjektu - EU:



ekonomika + zahraniční a bezpečnostní politika + policie a justice v trestních věcech

Evropská unie Orgány EU  Evropská rada (stálý předseda – „prezident EU“)  Rada EU (Rada ministrů) – rotace předsednictví 1 x / 6 měsíců  Evropský parlament (751 europoslanců / 21 ČR)  Komise EU  Evropský soudní dvůr

Právo Evropské unie = právo ES, komunitární právo, unijní právo, acquis communautaire 1. primární právo (zakladatelské smlouvy a jejich doplňky) 2. sekundární právo (výsledek činnosti orgánů EU) – nařízení, směrnice, rozhodnutí  zásada aplikační přednosti před národním právem  zásada bezprostředního účinku  nařízení („evropský zákon“) - obecně a přímo závazné, nástroj koordinace  směrnice - zavazují zúčastněné státy z hlediska dosažení stanovených cílů, nástroj harmonizace 