JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA Katedra právních oborů, řízení a ekonomiky
Studijní opora předmětu
PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ oboru Sociální práce ve veřejné správě KS a CŽV
doc. JUDr. Vilém Kahoun, Ph.D. JUDr. Martin Šimák, Ph.D. JUDr. Božena Kučerová
České Budějovice 2007
Anotace předmětu: Předmět je součástí komplexu základních studijních předmětů. Poskytuje studentům základní vědomosti z práva sociálního zabezpečení. Naučí studenta pochopit komplikované a věcně složité právní vztahy v systému sociálního zabezpečení a jeho jednotlivých subsystémů, pochopit vzájemné vazby, orientovat v roztříštěné právní úpravě tak, aby byl schopen syntézy jednotlivých oblastí a aplikovat je do sfér, v nichž budou studenti v praxi působit, tj. ve veřejné a státní sféře.
Cíl předmětu: •
získat přehled o systému sociálního zabezpečení
•
získat znalosti o právní úpravě sociálního zabezpečení a naučit se v ní orientovat
•
získat základní znalosti o v rámci jednotlivých subsystémů sociálního zabezpečení
•
osvojit si schopnost aplikace získané znalosti v praktických situacích
Obsah předmětu: Předmět „Právo sociálního zabezpečení“ je přednášen ve rámci jednoho semestru. Studium zahrnuje výklad celého systému sociálního zabezpečení, který je nesmírně rozsáhlý, proto jsou podrobněji rozebírány pouze vybrané stěžejní partie předmětu. Studenti získají znalosti ohledně členění sociálního zabezpečení, jeho cílů a nástrojů k jejich dosažení. Podrobnější výklad bude věnován pilířům tohoto systému (tj. jednotlivým dávkovým systémům) – sociálnímu pojištění (důchodové, nemocenské), státní sociální podpoře a sociální péči (včetně služeb). Samostatný výklad je věnován systému zdravotního pojištění a péče. Studium tohoto předmětu umožňuje kvalifikované uplatnění v širokém spektru humanitních profesí včetně práce v orgánech veřejné správy resp. veřejnoprávních institucích, zaměřených na provádění sociálního nebo zdravotního pojištění.
Obsahové zaměření: Přednášky: 1. předmět a vývoj práva sociálního zabezpečení; zabezpečení, působnost, interpretace a aplikace
2
prameny práva sociálního
2. právní skutečnosti (pojem, sociální události) a právní vztahy v sociálním zabezpečení (subjekt, obsah, objekt, vznik, změna, zánik, odpovědnostní vztahy) 3. financování sociálního zabezpečení (principy, modely, financování jednotlivých subsystémů sociálního zabezpečení); organizace a řízení v sociálním zabezpečení 4. veřejné zdravotní pojištění (principy, rozsah, institucionální systém, úhrady zdravotní péče); zdravotnické právo (mlčenlivost, jednání, odběr lidských orgánů, odpovědnost, poučení) 5. důchodové pojištění (principy, pojmy, způsob výpočtu, dávkové schéma, přímé dávky a odvozené, souběh, dávky podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, koncepce invalidity, bezmocnost) a doplňkové důchodové systémy 6. nemocenské pojištění (účast, pojistný poměr, dávkové schéma, dávky, pojištění OSVČ, odchylné úpravy) 7. státní sociální podpora (pojem, nárok, životní a existenční minimum, dávky); sociální péče a sociální služby (pojem, dávky a služby) 8. lidská práva a činnosti mezinárodních organizací v sociálním zabezpečení; evropské právo sociálního zabezpečení (koordinace, Evropská unie, nařízení, vysílání, dávky, koordinační právo)
Semináře: 1. předmět a vývoj práva sociálního zabezpečení;
prameny práva sociálního
zabezpečení, působnost, interpretace a aplikace 2. právní skutečnosti a právní vztahy v sociálním zabezpečení 3. financování sociálního zabezpečení; organizace a řízení v sociálním zabezpečení 4. veřejné zdravotní pojištění; zdravotnické právo 5. důchodové pojištění a doplňkové důchodové systémy 6. nemocenské pojištění 7. státní sociální podpora; sociální péče a sociální služby 8. lidská práva a činnosti mezinárodních organizací v sociálním zabezpečení; evropské právo sociálního zabezpečení
-
se zaměřením na konkrétní aplikaci, seznámení s obsahem aktualizovaných právních úprav, seminární práce analyzující věcný problém v konkrétní sociální situaci
3
1. Úvod do práva sociálního zabezpečení (PSZ)
a) Předmět, vývoj PSZ b) Prameny, systém sociálního zabezpečení v ČR (3 pilíře) c) Působnost, interpretace a aplikace norem PSZ d) Právní skutečnosti (pojem, sociální událost), právní vztahy v sociálním zabezpečení (subjekty, objekt, obsah, vznik, změna a zánik) e) Odpovědnostní vztahy v sociálním zabezpečení
Cíl, obsah: Studenti se v úvodní přednášce seznámí se základy práva sociálního zabezpečení (PSZ), jeho historickým vývojem, prameny a působností právních norem. Dále získají znalosti a přehled o systému PSZ v České republice (3 pilíře – sociální pojištění, státní sociální podpora, sociální péče), o právních skutečnostech a důležitých sociálních událostech, na které je vázán vznik nároků na plnění ze systémů sociálního zabezpečení. Naučí se interpretaci a aplikaci právních norem PSZ. Základním zdrojem vědomostí je výklad učiva na přednáškách s seminářích, doplněný samostudiem příslušných učebních textů a právních předpisů.
Klíčová slova: Právo sociálního zabezpečení (PSZ), historický vývoj PSZ, 3 pilíře sociálního zabezpečení SZ (sociální pojištění, státní sociální podpora, sociální péče), prameny PSZ, působnost a aplikace norem PSZ, právní skutečnost, sociální událost a jejich druhy (nemoc, úraz, pracovní neschopnost, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, invalidita, těhotenství, mateřství, nezaopatřenost dítěte, dosažení věku, smrt, nedostatečný příjem), právní vztahy v SZ (pojem, zabezpečovací a pojistný princip), subjekty SZ - poskytovatelé a příjemci a jejich právní způsobilost (3 druhy), obsah právních vztahů SZ (nárok na dávku, nárok na výplatu dávky a rozdíly mezi nimi), objekt právních vztahů SZ, vznik, změna a zánik právních vztahů SZ, odpovědnost v SZ, odpovědnost za přeplatek, předpoklady vzniku odpovědnosti za přeplatek (protiprávní jednání, přeplatek, příčinná souvislost, zavinění), subjektivní a objektivní odpovědnost,
4
Úkoly: 1. Vysvětlete pojem 3 pilíře sociálního zabezpečení, vyjmenujte je. 2. Vysvětlete pojmy pojistný princip a zabezpečovací princip. 3. Jaký z pilířů sociálního zabezpečení je založen na tzv. pojistném principu? Odpověď odůvodněte. 4. Jaký z pilířů sociálního zabezpečení je založen na tzv. zabezpečovacím principu? Odpověď odůvodněte. 5. Vyjmenujte základní prameny (právní předpisy) u každého ze subsystémů sociálního zabezpečení.
Prameny: 1. Trőster P. a kol.: Právo sociálního zabezpečení, 2. vydání, Praha, C.H.Beck, 2002 2. zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
5
2. Financování sociálního zabezpečení
a) Principy, modely financování b) Financování sociálního pojištění c) Financování státní sociální podpory a sociální péče
Cíl, obsah: V rámci tohoto tématu se studenti seznámí s modely financování sociálního zabezpečení a následně s financování jednotlivých subsystémů sociálního zabezpečení, s důrazem na financování sociálního pojištění (tj. nemocenského a důchodového pojištění a státní politiky zaměstnanosti), které je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb. Studenti si v rámci přednášky, semináře a samostudia osvojí znalosti o pojistném na sociální pojištění, jeho skladbě, poplatnících, výpočtu, výběru a vymáhání včetně placení penále a pokut za neplnění povinností, jako i o financování systému státní sociální podpory a sociální péče (ze státního rozpočtu – zabezpečovací princip).
Klíčová slova: Sociální pojištění, modely (Bismarckovský, Beveridgeský, státoprávní) a principy financování (vzájemnost, solidarita, zásluhovost, rovnost), průběžné financování (PAYG), pojistné a jeho souhrnný odvod, poplatníci pojistného, výpočet a výše pojistného (vyměřovací základ, procentní sazby, rozhodné období), způsob výběru pojistného (plátce, poplatník), sankce (penále, přirážka, pokuta); financování státní sociální podpory a sociální péče
Úkoly: 1. Vyjmenujte základní modely financování sociálního zabezpečení a stručně je popište. 2. Na jakém principu je založen systém sociálního pojištění? Vysvětlete. 3. Co znamená a vyjadřuje zkratka PAYG? 4. Vysvětlete pojem
„malá organizace“.
Co
vyjadřuje?
Argumentujte zákonným
ustanovením. 5. Jaká je sazba pojistného pro zaměstnance? 6. Vysvětlete rozdíl mezi „plátcem“ a poplatníkem“ pojistného. 7. Jakým způsobem odvádí pojistné osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)?
6
8. Je OSVČ povinna odvádět pojistné na nemocenské pojištění? Argumentujte zákonným ustanovením. 9. Jak vysoká je sazba penále? Může být tato sazba snížena a pokud ano, za jakých podmínek? 10. Definujte pojmy hlavní a vedlejší výdělečná činnost u OSVČ. Argumentujte zákonným ustanovením.
Prameny: 1. Kahoun, V.: Pojistné na sociální zabezpečení, České Budějovice, ZSF JU, 1999 2. Trőster P. a kol.: Právo sociálního zabezpečení, 2. vydání, Praha, C.H.Beck, 2002 3. zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 4. zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění – ust. § 9 5. zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění – Část šestá - ust. § 145a a násl.
7
3. Lidská práva a činnost mezinárodních organizací v sociálním zabezpečení
a) Lidská práva – pojem, pojetí, vývoj b) Mezinárodní organizace v oblasti sociálního zabezpečení c) Mezinárodní dokumenty v oblasti sociálního zabezpečení
Cíl, obsah: Téma lidských práv je tématem aktuálním a zároveň již i tradičním. Znalost této oblasti, mezinárodních organizací, které lidská práva prosazují a jejich dokumentů, které je upravují, patří k základní nezbytné výbavě každého studenta. Výklad se nejprve zaměřuje na lidská práva obecně, následně je pozornost věnována zejména sociálním právům a dokumentům, v nichž jsou obsažena. Studenti se v rámci přednášky, semináře a samostudia dozvědí, že lidská práva jsou přirozená, že náleží každému bez jakékoliv diskriminace, že cesta k jejich dnešní podobě a zakotvení v mezinárodních dokumentech byla dlouhá a obtížná. Studenti dále získají vědomost o tom, kde jsou lidská a sociální práva upravena a jaké nejdůležitější organizace v dané oblasti působí.
Klíčová slova: Lidská práva, právo přirozené a pozitivní, sociální práva, Spojené národy – OSN (Charta OSN, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech), Mezinárodní organizace práce (MOP) a její úmluvy, Rada Evropy (Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Evropská sociální charta, Evropský zákoník sociálního zabezpečení), Evropská unie a její sociální politika, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení (MASZ)
Úkoly: 1. Vysvětlete pojmy ius naturale a ius positivum. Co vyjadřují? 2. Jaký je rozdíl mezi právem a svobodou? 3. Vyjmenujte příklady lidských práv a svobod. 4. Kdy vznikla OSN? 5. Je všeobecná deklarace lidských práv právně závazná?
8
6. Kdy vznikla Rada Evropy, jaké je její poslání? 7. Vyjmenujte základní sociální práva. V jakých dokumentech jsou obsažena?
Prameny: 1. Šimák, M.: Lidská práva – od historie do současnosti, Kontakt č.1-2, ročník 7, ZSF JU 2005, s. 115 – 120, ISSN 1212-4117. 2. Trőster P. a kol.: Právo sociálního zabezpečení, 2. vydání, Praha, C.H.Beck, 2002 3. www.,euroskop.cz 4. www.osn.cz
9
4. Evropské právo sociálního zabezpečení
Základy evropského práva, právo Evropské unie
Cíl, obsah: Znalost základních údajů o Evropské unii, patří, zejména po vstupu České republiky do EU, k samozřejmé vědomostní výbavě studenta (resp. absolventa) vysoké školy. V rámci tohoto tématu se studenti dozvědí o historickém vývoji vzniku EU, o organizační struktuře a orgánech EU, základních zásadách, na nichž je EU koncipována. Téma se dále soustřeďuje na právo EU – se zaměřením na právo sociálního zabezpečení, v němž se uplatňuje z důvodu nemožnosti evropské „unifikace“ tohoto odvětví, princip tzv. koordinace národních úprav sociálního zabezpečení jednotlivých členských států. Tato koordinace má zabránit diskriminaci osob, které legálně překračují hranice členských států, např. za účelem výkonu pracovní činnosti či změny bydliště. Potřebné znalosti si studenti osvojí jednak v rámci přednášek a seminářů, zaměřených na vybranou problematiku, jednak samostudiem, zejména z četných, dobře dostupných materiálů na internetu.
Klíčová slova: Evropská unie (EU), historický vývoj EU, orgány EU, základní principy a svobody EU, právo EU (komunitární právo) – primární právo a sekundární právo, nařízení a směrnice a způsoby jejich implementace do národních právních řádů, sociální zabezpečení v EU, Nařízení Rady ES č. 1408/1971, migrující osoba, koordinace, 4 koordinační pravidla (principy), osobní a věcný rozsah Nařízení Rady ES č. 1408/1971, E-formuláře
Úkoly: 1. Z jakých původních uskupení a kdy vznikla EU? 2. Vyjmenujte 4 základní svobody, na nichž je EU založena. 3. Vyjmenujte orgány EU. Popište jejich složení, funkci a úlohu v rámci EU. 4. Co tvoří tzv. primární právo EU? 5. Kdo vydává tzv. nařízení a jaký je jejich účel? 6. Co znamená princip koordinace? 7. Co znamená princip sčítání doby pojištění? Za jakých podmínek se uplatní?
10
8. Co znamená princip lex loci laboris? Za jakých podmínek se uplatní? 9. Co je to tzv. E-formulář?
Prameny: 1. Kahoun, V., Šimák, M.: Evropská sociální charta a zajištění jejích závazků v oblasti sociální péče v České republice. Kontakt, České Budějovice: ZSF JU, 2003, č. 3. 2. Nařízení Rady ES č. 1408/1971 3. Šimák, M.: Vliv vstupu ČR do EU na český systém sociálního zabezpečení, sborník z konference „Na cestě k evropské identitě“, STUDIA VŠERS – I, VŠERS Č. Budějovice, 2004, s. 176 – 185, ISBN-80-86708-01-2. 4. Trőster P. a kol.: Právo sociálního zabezpečení, 2. vydání, Praha, C.H.Beck, 2002 5. Web Ministerstva práce a sociálních věcí – www.mpsv.cz 6. Web České správy sociálního zabezpečení – www.cssz.cz 7. www.euroskop.cz
11
5. Důchodové pojištění
a) Pojem, právní úprava, principy, základní pojmy, způsob výpočtu důchodu b) Účast na důchodovém pojištění c) Důchody přímé a nepřímé d) Souběh nároků na důchody a jejich výplatu vzájemně a s příjmem s výdělečné činnosti, valorizace důchodů e) Doplňkové důchodové systémy
Cíl, obsah: Důchodové pojištění je stěžejním systémem sociálního pojištění, zajišťujícím plně nebo zčásti prostředky pro živobytí osobám při dlouhodobých sociálních událostech, jako je stáří, invalidita či smrt živitele. Systém důchodového pojištění je v poslední době hojně zmiňován především v souvislosti s realizací určitých změn či reforem, které budou dříve či později nezbytné. Studenti se v rámci přednášek, seminářů a samostudia dozvědí o základních pojmech, principech a fungování důchodového pojištění, o jednotlivých druzích důchodů, jejich výpočtu, výplatě a možnostech souběhu nároku na výplatou více důchodů resp. souběhu tohoto nároku s příjmem z výdělečné činnosti.
Klíčová slova: Principy důchodového pojištění, důchody (přímé, nepřímé), doba pojištění, účast na pojištění (povinná, dobrovolná), náhradní doba pojištění, vyloučená doba, výpočtový základ, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, výdělečná činnost, výpočet důchodu (dávková formule), starobní důchod (typy – řádný, předčasný, vznik, trvání a zánik nároku, výše, výplata při výdělečné činnosti), invalidní důchody (plný a částečný, invalidita všeobecná a fyzická, výše důchodů, souběh nároků na více důchodů a souběh důchodu s příjmem z výdělečné činností), posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a invalidity (lékařská posudková služba), nepřímé (pozůstalostní) důchody (vdovský, vdovecký, sirotčí, podmínky nároku, výše, výplata), valorizace důchodů, doplňkové důchodové systémy – pojem, právní úprava, 3 pilíře
12
Úkoly: 1. Vysvětlete pojmy doba pojištění a náhradní doba pojištění. Uveďte příklady náhradních dob pojištění. 2. Vyjmenujte klíčové principy systému důchodového pojištění. 3. Je, za splnění stanovený podmínek, povinná účast na důchodovém pojištění pro OSVČ? 4. Definujte pojem všeobecné invalidity. 5. Proč se pozůstalostní důchody označují též jako tzv. nepřímé? 6. Vyjmenujte 3 pilíře systému důchodového pojištění. 7. Může mít osoba pobírající starobní důchod současně příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti? 8. Pokud se sbíhají nároky na výplatu více přímých důchodů, jak se bude postupovat při jejich výplatě? Argumentujte zákonným ustanovením. 9. Co je to tzv. vyloučená doba? Uveďte příklad. 10. Jakým pojmem a v jakých stupních byl nahrazen dřívější pojem „bezmocnost“?
Prameny: 1. Trőster P. a kol.: Právo sociálního zabezpečení, 2. vydání, Praha, C.H.Beck, 2002 2. zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění
13
6. Nemocenské pojištění
a) Pojem, právní úprava, pojistný poměr b) Druhy dávek a jejich výpočet, pojištění OSVČ c) Odchylné úpravy
Cíl. obsah: Cílem výuky systému nemocenského pojištění je seznámit s klíčovým systémem zajišťujícím osobu, při splnění zákonných podmínek, po dobu výpadku příjmů z výdělečné činnosti z důvodu krátkodobé (nemoc) či střednědobé sociální události (těhotenství, mateřství). V rámci přednášek, seminářů a samostudia se studenti seznámí s podmínkami vzniku účasti na nemocenském pojištění (pojistný poměr), s druhy dávek a jejich výpočtem, s nemocenským pojištěním osob samostatně výdělečně činných a některých dalších skupin osob.
Klíčová slova: nemocenské pojištění, pojistný poměr (vznik, trvání, zánik, ochranná lhůta), dávky z důvodu nemoci (nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny), dávky z důvodu těhotenství a mateřství (peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství), výše dávek a jejich výpočet (vyměřovací základ, rozhodné období, procentní sazba), podpůrčí doba, oprávněné osoby (příjemci dávek), nárok při několika zaměstnáních, nemocenské pojištění OSVČ, nemocenské jako dobrovolná dávka, odchylné úpravy
Úkoly: 1. Kterým okamžikem (dnem) vzniká pojistný poměr nemocenského pojištění? 2. Vysvětlete pojem ochranná lhůta, k čemu slouží, jaká je její délka? 3. Je možné, aby zaměstnanec pobíral nemocenské z činnosti, pro kterou je zneschopněn, a zároveň měl započitatelný příjem z jiné činnosti? Vysvětlete a argumentujte zákonným ustanovením. 4. Jak dlouho se poskytuje podpora při ošetřování člena rodiny? 5. Co znamená pojem „podpůrčí doba“?
14
6. Jsou OSVČ povinně účastny nemocenského pojištění? Nalezněte v zákoně příslušné ustanovení. 7. Jaké dávky náleží OSVČ, při splnění zákonných podmínek, ze systému nemocenského pojištění? ? Nalezněte v zákoně příslušné ustanovení. 8. V jakých případech může být nemocenské vyplaceno jako tzv. dobrovolná dávka? Argumentujte zákonným ustanovením.
Prameny:
1. Kahoun V., Vurm, V.: Nemocenské pojištění. České Budějovice: ZSF JU, 2000. 2. Trőster P. a kol.: Právo sociálního zabezpečení, 2. vydání, Praha, C.H.Beck, 2002 3. vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění 4. vyhláška 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků… 5. zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců 6. zákon č.. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění 7. zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění – Část šestá - ust. § 145a a násl. (nemocenské pojištění OSVČ) Důležité: - účinnost nového zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, byla prozatím odložena k 1.1. 2009
15
7. Státní sociální podpora
a) Pojem, právní úprava, základní pojmy b) Druhy dávek, podmínky nároku c) Organizace a řízení
Cíl, obsah: Cílem výkladu o státní sociální podpoře, která je stěžejním systémem pro zabezpečení (zabezpečovací princip) zejména nízkopříjmových rodin s nezaopatřenými dětmi, je seznámit se základními právními pojmy této oblasti (životní minimu, nezaopatřenost apod.), s podmínkami nároků na dávky systému a jejich uplatnění, s organizací systému a průběhem řízení. Studenti (absolventi) tak budou schopni orientovat se v právní úpravě a v rámci působení v orgánu veřejné správy poskytovat fundované informace klientům o jejich nárocích a způsobech uplatnění.
Klíčová slova: systém státní sociální podpory, zabezpečovací princip, nárok na dávku (fyzická osoba, trvalý pobyt), rozhodný příjem, společně posuzované osoby, rodina, rozhodné období, nepříznivý zdravotní stav, nezaopatřené dítě, druhy dávek (testované – přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení; netestované – rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné), vznik a zánik nároku na dávku, vznik a zánik nároku na výplatu dávky (písemná žádost, prekluze), příjemce dávky (oprávněná osoba, zákonný zástupce nezletilého, jiná osoba, tzv. zvláštní příjemce), výplata dávky, odejmutí a snížení dávky a zastavení výplaty dávky, ohlašovací povinnost příjemce dávky, odpovědnost za přeplatek na dávce, řízení a rozhodování o dávkách, orgány státní sociální podpory (úřady práce, krajské úřady, Ministerstvo práce a sociálních věcí), zahájení řízení (zásada dispozitivity a oficiality), průběh řízení, důkazní prostředky, rozhodnutí, oznámení, odvolání, posuzování zdravotního stavu pro účely státní sociální podpory.
Úkoly: 1. Vysvětlete pojmy „testovaná“ a „netestovaná“ dávka.
16
2. Vysvětlete rozdíl mezi nárokem na dávku a nárokem n výplatu dávky. Podpořte ustanovením zákona. 3. Vyjmenujte dávky pěstounské péče. 4. V kterých případech se ustanovuje tzv. zvláštní příjemce dávky? Argumentujte zákonným ustanovením. 5. V kterých případech se namísto rozhodnutí vydává pouze oznámení o dávce a její výši? Argumentujte zákonným ustanovením. 6. Je omezena možnost výdělku při současném pobírání rodičovského příspěvku, aniž by došlo ke ztrátě nároku na tento příspěvek? Pokud je omezena, jak? Argumentujte zákonným ustanovením. 7. Který orgán (úřad) bude rozhodovat o odvolání podaném proti rozhodnutí úřadu práce o dávce? 8. Vyjmenujte základní změny v systému státní sociální podpory, k nimž došlo k 1.1. 2008 (zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů).
Prameny: 1. Trőster P. a kol.: Právo sociálního zabezpečení, 2. vydání, Praha, C.H.Beck, 2002 2. vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory 3. zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění 4. zákon č. 435/2004 sb., o zaměstnanosti, v platném znění, §§ 8, 9
17
8. Sociální péče
a) Pojem, právní úprava a její změny, základní pojmy b) Formy sociální péče c) Organizace a řízení
Cíl, obsah: Cílem výuky je studenty seznámit, v rámci přednášek, seminářů a formou samostudia příslušných pramenů, se systémem sociální péče, který je třetím pilířem sociálního zabezpečení v ČR a pro svou funkci také často nazýván záchranná sociální síť. Jde o důležitý systém, který má zachraňovat potřebné od hmotné nouze a navracet je, pokud je to možné, k samostatnosti a schopnosti živit sebe sama vlastními prostředky, získanými vlastní prací. V rámci tohoto tématu se studenti dozvědí o systému a pramenech, základních pojmech a formách sociální péče, financování, organizaci a řízení. Absolventi by následně měli být schopni odborně poradit klientům, např. jako zaměstnanci státních orgánů nebo orgánů samosprávy, na jaké formy sociální péče mají nárok v konkrétní nepříznivé životní situaci.
Klíčová slova: Sociální péče a sociální pomoc, nové trendy v sociální péči, životní minimum, existenční minimu, hmotná nouze, právní vztahy (subjekty – poskytovatelé, osoby oprávněné - a jejich způsobilost, obsah, objekt), formy sociální péče (dávky, služby), příspěvek na péči (pojem, stupně závislosti na péči jiné fyzické osoby, výše dávky, podmínky poskytování), dávky pomoci v hmotné nouzi (mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení), dávky poskytované dle vyhl. č. 182/1991 Sb. osobám těžce zdravotně postiženým, mimořádné výhody a jejich stupně, průkazy TP, ZTP a ZTP/P, povinnosti a odpovědnost příjemců v sociální péči, orgány zajišťující sociální péči, řízení v sociální péči (zahájení řízení, průběh, důkazní prostředky, rozhodnutí, oznámení, odvolání), zákon č. 108/2006 Sb. – sociální služby – druhy, formy, podmínky poskytování, poskytovatelé služeb, posuzování zdravotního stavu pro účely sociální péče.
Úkoly: 1. Vyjmenujte formy sociální péče.
18
2. Proč se prosazuje používání pojmu „sociální pomoc“ namísto „sociální péče“? Odůvodněte. 3. Je podmínkou pro získání nároku ze systému sociální péče české občanství či nikoliv? 4. Uveďte, který článek Listiny upravuje právo na pomoc osob v hmotné nouzi. 5. Vyjmenujte, v jakých úrovních (v Kč) může být poskytován příspěvek na péči a od čeho se tyto částky odvíjejí. 6. Jaké dávky se poskytují osobám těžce zdravotně postiženým? 7. Co znamenají zkratky TP, ZTP a ZTP/P? Argumentujte právní úpravou. 8. Lze částku existenčního minima používat v případě, že se jedná o posouzení příjmové (sociální) situace nezaopatřeného dítě? 9. Jaká je hranice způsobilosti k právním úkonům v oblasti sociální péče? 10. Definujte pojem hmotná nouze. Který dřívější pojem jím byl nahrazen? 11. Co znamená, že některé dávky sociální péče jsou obligatorní a některé fakultativní? Uveďte konkrétní příklady takových dávek. 12. Vyjmenujte klíčové změny právní úpravy sociální péče, k nimž došlo s účinností od 1.1. 2007. 13. Kdo posuzuje zdravotní stav pro účely sociální péče?
Prameny: 1. Kozlová, L., Hrušková, M., Mojžíšová, A., Šimák, M.: Sociální služby osobní asistence, in: Vybrané kapitoly ze zdravotně sociální problematiky, SR, Trnava 2003 2. Trőster P. a kol.: Právo sociálního zabezpečení, 2. vydání, Praha, C.H.Beck, 2002 3. vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, v platném znění 4. zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění 5. zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění 6. zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění 7. zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, v platném znění 8. zákon č. 435/2004 sb., o zaměstnanosti, v platném znění, §§ 8, 9
19
9. Organizace a řízení v sociálním pojištění
a) Organizace sociálního pojištění b) Pojem, právní úprava řízení c) Jednotlivé druhy řízení a jejich průběh
Cíl, obsah: Cílem výuky je studenty seznámit, v rámci přednášek, seminářů a formou samostudia příslušných pramenů, s organizačním zajištěním systému sociálního pojištění, dále s jednotlivými druhy správního řízení o dávkách z tohoto systému a s průběhem těchto řízení.
Klíčová slova: Orgány sociálního pojištění a jejich působnost a místní příslušnost, (OSSZ, ČSSZ), MPSV, zaměstnavatel – organizace a malá organizace a jejich úkoly v pojištění (přihlášky a odhlášky zaměstnanců), povinnosti občanů a OSVČ při provádění sociálního pojištění, posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti, kontrola dodržování léčebného režimu, evidenční list důchodového pojištění - ELDP, pokuty, řízení ve věcech nemocenského pojištění (dávkové, jiné než dávkové), řízení ve věcech důchodového pojištění (o přiznání a změně dávky), řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do plné nebo částečné invalidity, řízení o pojistném a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, správní a soudní výkon rozhodnutí, exekuční tituly, aplikace správního řádu a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků
Úkoly: 1. Vyjmenujte druhy řízení v rámci sociálního pojištění. 2. Použijí se na řízení ve věcech sociálního pojištění ustanovení správního řádu? Argumentujte ustanovením zákona. 3. Co znamená zásada tzv. oficiality a dispozitivity a kdy se uplatní? 4. Kde podává žadatel o starobní důchod žádost, je-li zaměstnán u tzv. malé organizace? 5. Jaké orgány se podílejí na řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity? 6. Jaké druhy řízení rozeznáváme v rámci řízení ve věcech nemocenského pojištění? 7. Jakou formou lze rozhodnout či předepsat dlužné pojistné a penále? 8. Je výkaz nedoplatků rozhodnutím ve smyslu správního řádu?
20
9. Kdo rozhoduje o přiznání starobního důchodu? 10. Kdo rozhoduje v případě sporu o nároku na dávku nemocenského pojištění? 11. Kde podává OSVČ žádost o dávku nemocenského pojištění a kde zaměstnanec tzv. organizace?
Prameny: 1. Trőster P. a kol.: Právo sociálního zabezpečení, 2. vydání, Praha, C.H.Beck, 2002 2. zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění 3. zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění 4. zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění
21
10. Veřejné zdravotní pojištění, zdravotní péče a její poskytování
a) Pojem, právní úprava, základní principy a pojmy, institucionální zajištění b) Financování zdravotní péče, zdravotní pojištění c) Poskytování zdravotní péče (zásady, povinnosti zdravotníků)
Cíl, obsah: Cílem výuky je seznámit studenty s právní úpravou poskytování zdravotní péče, s financováním systému zdravotní péče a jeho organizačním zajištěním. Studenti si v rámci přednášek, seminářů a samostudia osvojí znalosti o tom, jaké jsou finanční zdroje systému včetně zdroje nejdůležitějšího – pojistného na zdravotní pojištění, dále znalosti o zajištění systému z hlediska institucionálního, o zásadách a podmínkách poskytování zdravotní péče a jejím rozsahu, o základních povinnostech zdravotnických pracovníků obecně a ve vztahu k pacientům.
Klíčová slova: Zdravotní pojištění (osobní rozsah, vznik a zánik), zdroje financování zdravotní péče, pojistné (plátci, pojištěnci), výše a způsob placení pojistného, odvod pojistného za zaměstnance, za OSVČ a za osoby bez zdanitelných příjmů, dlužné pojistné a jeho úhrady, minimální vyměřovací základ, práva a povinnosti pojištěnce, zdravotní pojišťovny, podmínky poskytování zdravotní péče a její úhrady, soustava zdravotnických zařízení, poučení a souhlas pacienta, revers, povinnosti zdravotnických pracovníků, lex artis, zdravotnická dokumentace, odběr orgánů a jeho zásady
Úkoly: 1. Vysvětlete pojem minimální vyměřovací základ. O jakou se jedná částku a proč je stanoven? 2. Uveďte skupiny osob – plátců pojistného na zdravotní pojištění. 3. Jak často může pojištěnec změnit svou zdravotní pojišťovnu? 4. Má pojištěnec právo vybrat si zdravotnické zařízení, v němž chce být ošetřen? Pokud ano, za jakých podmínek? Argumentujte zákonným ustanovením. 5. Co je to tzv. negativní revers a k čemu slouží?
22
6. Vyjmenujte 4 základní povinnosti zdravotnických pracovníků podle zákona. 7. Jaká je celková sazba pro placení pojistného na zdravotní pojištění? 8. Uveďte příklady pojištěnců, za které pojistné platí stát. 9. Co znamená poskytování zdravotní péče lege artis? Kdo určuje, co je způsob lege artis? 10. Ve kterých případech může být pacient ošetřován/léčen i bez souhlasu resp. i proti své vůli? Argumentujte zákonným ustanovením.
Prameny:
1. Šimák, M., Kahoun, V.: K problematice povinné mlčenlivosti ve zdravotnictví, Kontakt č. 2, ZSF JU, 2003 2. Trőster P. a kol.: Právo sociálního zabezpečení, 2. vydání, Praha, C.H.Beck, 2002. 3. Vondráček, L., Kurzová, H.: Zdravotnické právo, UK Praha, Karolinum, Praha 2002 4. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění 5. zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, v platném znění 6. zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, v platném znění 7. zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění 8. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění
23
