Právo sociálního zabezpečení
Sociální práva Listina základních práv a svobod Čl. 30
(1)Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. (2) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. Čl. 31 Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Čl.32 (1) Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena. (2) Ženě v těhotenství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající pracovní podmínky. (5) Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu.
Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení představuje soubor právních předpisů upravujících hmotné zabezpečení a služby, které stát (případně obec, kraj) zajišťuje, reguluje nebo poskytuje občanům, kteří v důsledku sociální události nemohou být výdělečně činní nebo výdělečně činní jsou, ale jejich příjem nestačí na krytí zvýšených výdajů se sociální událostí spojených. Účelem sociálního zabezpečení je ochrana občanů (jejich rodin) v případě, že hrozí sociálně nepříznivá situace, nebo k ní už došlo. Zahrnuje všechna opatření, která mají zabraňovat vzniku sociálně nepříznivých situací, nebo alespoň zmírňovat jejich dopad na život jedince a jeho rodiny, pokud již takové situace nastanou.
Sociální události: nemoc, úraz, těhotenství, mateřství, nezaopatřenost dítěte, invalidita, dosažení určitého věku, smrt, nedostatečný příjem (chudoba), nezaměstnanost Sociální události jsou právní skutečnosti, které zakládají, mění či ruší právní vztahy sociálního zabezpečení.
Právní vztahy v právu sociálního zabezpečení Právní vztahy v sociálním zabezpečení jsou společenské vztahy upravené normami práva sociálního zabezpečení, jejichž obsahem jsou práva a povinnosti subjektů těchto vztahů. Právní vztahy v sociálním zabezpečení jsou převážně veřejnoprávní, ale též soukromoprávní (doplňkové penzijní systémy). Prvky právních vztahů: 1) Subjekty –(podle právní povahy) právnické osoby + fyzické osoby (podle jejich pozice v PV) povinné + oprávněné
Právnické osoby jsou zpravidla v pozici subjektu povinného (např. ČSSZ, zaměstnavatel). Fyzické osoby jsou zpravidla v pozici subjektu oprávněného (pojištěnec splňující podmínky pro poskytnutí dávky). 2) Obsah - práva a povinnosti (subjektů). Zpravidla právu strany jedné odpovídá povinnost strany druhé (vztahy synalagmatické). 3) Objekt - potřeba jedince (jeho rodiny), která vzniká nebo by mohla vzniknout na základě sociální události. K realizaci práv a povinností dochází pouze v případě, že je subjekt legitimován buď přímo ze zákona nebo na základě úředního výroku, který určí konkrétní podobu práv a míru povinností, které z daného právního vztahu vyplynuly.
Vznik, změna a zánik právních vztahů Vznik PV – na základě právní skutečnosti, zpravidla sociální události. Změna PV – na základě změny právní skutečnosti (např. změna stupně invalidity, a tím i stupně invalidního důchodu). Zánik PV – na základě právní skutečnosti (smrt oprávněného subjektu, změna příjmů osoby, která přestane splňovat podmínky nároku na dávku). Právo – vyplývá ze zákona, který tak může realizovat sociální právo zakotvené v ústavněprávním dokumentu (LZPS -právo na zabezpečení ve stáří). Právo se nemůže promlčet ani nepodléhá prekluzi. Nárok – vznikne v případě, že oprávněný subjekt splní zákonem stanovené podmínky (narození dítěte – při splnění podmínek nárok na porodné). Pokud není nárok uplatněn, může dojít v určitých případech k jeho promlčení. Nárok na výplatu (dávky) – pokud byl nárok uplatněn (podáním žádosti) a úředním výrokem přiznán. Nárok na výplatu vzniká vydáním rozhodnutí nebo dnem, který je v rozhodnutí uveden. Nárok na výplatu podléhá promlčení a v některých případech i prekluzi (např. výplata opakujících se plnění).
Druhy právních vztahů sociálního zabezpečení Právní vztahy sociálního zabezpečení lze členit podle povahy sociální události na vztahy: 1) sociálního pojištění - zdravotní pojištění - nemocenské pojištění - důchodové pojištění 2) sociálního zaopatření - státní sociální podpora 3) sociální pomoci - pomoc v hmotné nouzi - dávky poskytované osobám se zdravotním postižením - sociální služby
Ochrana sociálních práv v právu EU Listina základních práv EU – čl. 34: 1. Unie uznává a respektuje nárok na přístup k dávkám sociálního zabezpečení a k sociálním službám zajišťujícím ochranu v takových případech jako je mateřství, , nemoc, pracovní úrazy, závislost nebo stáří, jakož i v případech ztráty zaměstnání, podle pravidel stanovených právem Unie a vnitrostátními předpisy a zvyklostmi. 2. Každý, kdo oprávněně pobývá a pohybuje se uvnitř EU, má nárok na dávky sociálního zabezpečení a na sociální výhody v souladu s právem Unie a vnitrostátními předpisy a zvyklostmi. 3. Za účelem boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě Unie uznává a respektuje právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení s cílem zajistit důstojnou existenci pro všechny, kdo nemají dostatečné prostředky.
Koordinace národních systémů sociálního zabezpečení v EU Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č.883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení EP a Rady č.987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004
Koordinační pravidla zabezpečují, aby migrující pracovník neměl horší postavení než občané příslušného státu a aby neztrácel v důsledku přesídlení již získaná práva. Principy: - rovnosti zacházení ( zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti) - uplatňování právního řádu jediného státu (lex loci laboris) - sčítání dob pojištění (zachování práv během jejich nabývání) - zachování získaných nároků (výplata dávek do ciziny) - asimilace skutečností (přihlédnutí ke skutečnostem uznávaným v jiném členském státu)
Zdravotní pojištění (zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění , v platném znění) (zákon č.592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. v platném znění) (zákon č.551/1991 Sb.,o Všeobecné zdravotní pojišťovně, v platném znění) (zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdr. pojišťovnách) (zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách) (zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách)
Povinné pojištění, podle jehož jednotné právní úpravy se poskytuje oprávněným osobám zdravotní péče. Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení. Vznik pojištění: - narozením, jde-li o osobu s trvalým pobytem - získáním trvalého pobytu -dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu stala na území ČR zaměstnancem. Plátci pojistného: - zaměstnanec - zaměstnavatel - OSVČ - osoba bez zdanitelných příjmů s trvalým pobytem v ČR - stát
Zdravotní pojištění Práva pojištěnce (např.): -výběr zdravotní pojišťovny (+ její změnu 1x za 12 měsíců) -výběr poskytovatele zdravotních služeb -poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem -na náhradu nákladů , které vynaložil na zdravotní služby čerpané v jiném členském státě EU do výše stanovené pro úhradu takových služeb, pokud by byly poskytnuty v ČR Povinnosti pojištěnce (např.): -plnit oznamovací povinnost (např. narození pojištěnce, zahájení a ukončení SVČ) --sdělit zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn --hradit pojistné --poskytnout součinnost při kontrole průběhu léčebného postupu a dodržovat stanovený léčebný režim --podrobit se preventivním prohlídkám -- dodržovat opatření směřující k odvrácení nemoci
Zdravotní pojištění Výše pojistného: 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období Vyměřovacím základem: - zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti. (zaměstnavatel hradí 2/3, tj. 9%, za zaměstnance a 1/3, tj. 4,5% hradí zaměstnanec) - osoby samostatně výdělečně činné je 50% příjmů ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení (OSVČ platí pojistné formou záloh a doplatku) - osoby bez zdanitelných příjmů je minimální mzda (Od 1.1.2016 minimální výše pojistného u osoby bez zdanitelných příjmů 1 337 Kč.) - osoby, ze kterou je plátcem pojistného stát je 6 444 Kč
Rozhodné období je kalendářní měsíc, u OSVČ kalendářní rok, za který se pojistné platí. Má-li pojištěnec současně více příjmů, odvádí pojistné ze všech příjmů.
Nemocenské pojištění (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění) Slouží k finančnímu zabezpečení osob v případě vzniku sociální události, kterou je dočasná pracovní neschopnost pro nemoc či úraz, nařízená karanténa, ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj, těhotenství a mateřství. Určeno především pro ekonomicky činné osoby. Účast povinná pro zaměstnance. Pro OSVČ účast dobrovolná. Dávky: 1) Nemocenské (při dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc, úraz a při karanténě) 2) Ošetřovné (při ošetřování nemocného dítěte do 10 let věku nebo jiného člena domácnosti, vyžaduje-li to jeho stav, při péči o zdravé dítě do 10 let v zákonem stanovených případech). Nenáleží OSVČ. 3) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (poskytovaný těhotným ženám,kojícím ženám a matkám do konce 9.měsíce po porodu při převedení na jinou práci). Nenáleží OSVČ. 4) Peněžitá pomoc v mateřství (poskytovaná v souvislosti s těhotenstvím, porodem a péčí o novorozené dítě)
Nemocenské pojištění Zaměstnanec je účasten pojištění : -vykonává-li zaměstnání na území ČR (dočasně i mimo, je-li místo výkonu práce trvale v ČR) -v cizině trvale pro zaměstnavatele se sídlem v ČR, má trvalý pobyt v ČR nebo v jiném státě EU - sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc činí aspoň 2 500 Kč. Zaměstnání malého rozsahu –pojištění jen v měsících, kdy bylo dosaženo částky 2 500 Kč. Dohoda o provedení práce zúčtován v kalendářním měsíci příjem v částce vyšší než 10 000 Kč. Pojištěncem je fyzická osoba, která je účastna pojištění ; po jeho zániku se považuje za pojištěnce osoba, které plyne-li ochranná lhůta - pro účely nemocenského – 7 kalendářních dnů pro účely peněžité pomoci v mateřství u žen, kterým zaniklo pojištění v době těhotenství – 180 kalendářních dnů. Účast OSVČ – pojištění vzniká dnem uvedeným v přihlášce, nejdříve dnem podání přihlášky. Zaniká- odhlášením, skončením SVČ, zánikem oprávnění k SVČ, pozastavením, neplacením pojistného. Denní vyměřovací základ zaměstnance – vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období se vydělí počtem kalendářních dnů v tomto období. Rozhodné období - 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Denní vyměřovací základ se upraví pro výpočet nemocenského a ošetřovného: Do první redukční hranice 90%, do druhé 60%, do třetí 30%, k částce nad třetí se nepřihlíží. ( v r. 2016 : 1.RH – 901 Kč, 2. RH – 1 351 Kč, 3. RH – 2 701 Kč)
Nemocenské pojištění Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených zákonem. Nárok na výplatu dávky - vzniká splněním podmínek stanovených pro nárok na dávku a její výplatu a uplatněním nároku. Dávky se vyplácejí za kalendářní dny.
Nemocenské Nárok - Dočasná neschopnost nebo karanténa trvá déle než 14 kalendářních dní. OSVČ - účast na pojištění OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku DPN nebo nařízené karantény. Podpůrčí doba - od 15. dne DPN/karantény , nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku DPN. Fakultativně lze vyplácet nemocenské ještě nejdéle 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby. Nemocenské poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu třetího stupně – od 15.kalendářního dne trvání DPN /karantény nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů. Výše nemocenského - 60% denního vyměřovacího základu. Nemocenské pouze ve výši ½ uvedené částky při vzniku DPN -zaviněnou účastí ve rvačce, - bezprostřední následek opilosti nebo zneužité jiných omamných látek, - spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
Ošetřovné Nárok – zaměstnanec, který nemůže vykonávat zaměstnání z důvodu: a)- ošetřování dítěte mladšího 10 let, které onemocnělo nebo utrpělo úraz, - jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav pro nemoc/úraz nezbytně vyžaduje ošetřování jinou osobou, - členky domácnosti, která porodila, a její stav bezprostředně po porodu vyžaduje ošetřování
b) péče o dítě mladší 10 let, protože - škola, školské či dětské zařízení jsou uzavřeny kvůli havárii, epidemii, jiné podobné události, - dítě má nařízenou karanténu a nemůže docházet do školy, školského či dětského zařízení - osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, byla přijata do zdravotnického lůžkového zařízení, byla jí poskytnuta komplexní lázeňská péče, porodila , byla jí nařízena karanténa Podmínka nároku – osoba žije se zaměstnancem v domácnosti (neplatí při ošetřování a péči o dítě do 10 let) V témže případě ošetřování (péče) náleží dávka jen jednou a jen jednomu z oprávněných ( 1x možnost vystřídání osob). Podpůrčí doba - 9 kalendářních dnů - 16 kalendářních dnů pro osamělého zaměstnance pečujícího aspoň o 1 dítě do 16 let, které dosud neukončilo povinnou školní docházku - Výše ošetřovného - 60% denního vyměřovacího základu za kalendářní den.
Peněžitá pomoc v mateřství Nárok – a) těhotná pojištěnka nejdříve od počátku 8.týdne před porodem pojištěnka, která porodila dítě b) pojištěnec - převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na zákl. rozhodnutí přísl. orgánu, c) -pečuje o dítě , jehož matka zemřela, d)-pečuje o dítě, je jeho otcem nebo manželem matky dítěte, která nemůže/nesmí o něj pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci e)-pečuje o dítě, je jeho otcem nebo manželem matky dítěte, s kterou uzavřel písemnou,ověř. dohodu, že bude o dítě pečovat; účinnost dohody nejdříve od počátku 7.týdne po porodu Podmínka nároku – účast pojištěnce na pojištění alespoň po 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech před nástupem na peněžitou pomoc. OSVČ – kromě této podmínky ještě účast na pojištění OSVČ alespoň 180 dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Do doby účasti na pojištění se započítá: - doba úspěšně ukončeného studia na SŠ, VOŠ, VŠ - doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu 3.stupně
Podpůrčí doba - 28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila - 37 týdnů u pojištěnky, která porodila 2 a více dětí a pečuje alespoň o 2 z nich - 22 týdnů u pojištěnce v písm. b) až e) - 31 týdnů u pojištěnce v písm. b) až e), pečuje-li alespoň o 2 děti Výše peněžité pomoci v mateřství: 70% denního vyměřovacího základu za kalendářní den
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Nárok – zaměstnankyně/příslušnice , převedená na jinou práci: - z důvodu, že předtím konala práci zakázanou těhotným ženám, matkám do konce 9. měsíce po porodu a kojícím zaměstnankyním (vyhl. č.180/2015 Sb./vyhl. 432/2004 Sb.) , -podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře, protože práce ohrožuje těhotenství, zdraví, kojení, - těhotná zaměstnankyně činná v uměleckém souboru, která již nemůže veřejně vystupovat, pokud dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu než před převedením. Pro účely nároku se za převedení považuje také – snížení množství požadované práce, pracovního tempa, zproštění výkonu některých prací, - přeložení do jiného místa nebo na jiné pracoviště, - zproštění výkonu noční práce. Podpůrčí doba: za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení; u těhotné zaměstnankyně nejdéle do počátku 6.týdne před očekávaným dnem porodu, Výše vyrovnávacího příspěvku: rozdíl mezi denním vyměřovacím základem ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci (ustanovení příslušnice na jiné služební místo) a průměrem jejich započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v kalendářních měsících po převedení.
Důchodové pojištění (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění) (zákon č.592/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) I.Pilíř – základní důchodové pojištění (povinný, všeobecný, organizovaný a garantovaný státem Slouží k hmotnému zabezpečení osob v případě stáří, invalidity a úmrtí živitele.
Dávky: Důchody přímé: - Starobní důchod - Invalidní důchod (pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně) Důchody pozůstalých: - Vdovský a vdovecký důchod - Sirotčí důchod Všechny důchody jsou obligatorní, tj. při splnění v zákoně stanovených podmínek vzniká na ně nárok všem osobám.
Principy základního důchodového pojištění 1) Všeobecnost – uplatnění systému na všechny ekonomicky aktivní osoby i osoby ze společensky akceptovatelných důvodů ekonomicky neaktivní 2) Univerzalita– zabezpečit všechny oprávněné podle stejných (jednotných) pravidel 3) Povinnost účasti - účast na systému je při splnění stanovených podmínek povinná 4)Komplexnost – úplné pokrytí všech sociálních událostí dávkami 4) Kompenzace – přiměřenost dávek s ohledem na újmu vzniklou sociální událostí 5) Státní garance –správa svěřena státní instituci (ČSSZ) a orgánům sociálního zabezpečení MV,MO,MS 6) Zachování nabytých práv - nepřípustnost zpětného odnětí celých nebo částí nabytých práv 7) Obligatornost dávek – při splnění stanovených podmínek vzniká na dávku nárok 8) Dynamičnost systému- zachování reálného obsahu dávek valorizací dle stanovených pravidel 9) Participace – ekonomická – účast na financování základních dávek - právní – účast na řízení nebo kontrole 10) Solidarita – zdroje prostředků sociálního zabezpečení jsou tvořeny osobami ekonomicky aktivními , ale využívají je i ti, kteří se v daném časovém okamžiku na jejich vytvoření aktivně nepodíleli (mezigenerační solidarita) 11) Zásluhovost – vázanost výše vyplácených dávek na výši příjmů a z nich odváděného pojistného 12) Široký okruh náhradních dob – hodnocené pro účely DP ačkoliv pojistné nebylo placeno Systém je průběžně financovaný (pay as you go –PAYG) –výdaje na dávky v daném období jsou hrazeny z příjmů z pojistného vybraného v tomto období
Základní pojmy důchodového pojištění Doba pojištění - období počínající 1.1. 1996 (tj. účinností zákona č. 155/1995 Sb. Hodnoceny však budou i doby před účinností zákona – doby zaměstnání. Povinná účast na důchodovém pojištění - pro skupiny osob vymezené v § 5 odst.1 písm. a) až l) a v) až x). Dobou pojištění se doba účasti na pojištění stává, bylo-li za tuto dobu v ČR zaplaceno pojistné. Dobrovolná účast na důchodovém pojištění – osoba starší 18 let, která podala přihlášku k účasti na pojištění OSSZ a bylo zaplaceno pojistné, případně splněny další podmínky (např. vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud nenáleží podpora v nezaměstnanosti). Náhradní doba pojištění – je hodnocena pro účely DP, ačkoliv nebylo placeno pojistné (např některé doby uvedené v § 5 odst.2). Nezaopatřené dítě - do skončení povinné školní docházky, dále nejvýše do 26.roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se na ně nemůže připravovat ani vykonávat soustavnou výdělečnou činnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav – podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než 1 rok.
Způsob výpočtu důchodu Systém důchodového pojištění je dávkově definovaný – konstrukce výpočtu důchodu je dvousložková : -základní výměra – jednotná pro všechny důchody (v r. 2016 -2440 Kč) - procentní výměra – její výše je rozdílná podle délky doby pojištění a výše příjmů dosažených v rozhodném období před přiznáním důchodu. Rozhodné období – časové období, v němž se zjišťují úhrny vyměřovacích základů za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období a vyloučené doby. Cílovým stavem je ucelené období následující po dosažení 18 let pojištěnce až po kalendářní rok předcházející roku přiznání důchodu. Roční vyměřovací základy – skutečně dosažené vyměřovací základy (v podstatě „hrubé příjmy“) za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období vynásobené tzv. koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu.
Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu – podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem, a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ.
Pravidla dynamizace Dynamizace výpočtových prvků: -vývoj koeficientů nárůstu všeobecného vyměřovacího základu každoročně vyhlašovaného nařízením vlády, a to ve výši průměrné měsíčné mzdy zjištěné za předchozí kalendářní rok Českým statistickým úřadem . -přepočítací koeficient -stanoví každoročně vláda nařízením podle průměrné mzdy jako poměr této hodnoty za 1.pololetí daného roku oproti 1.pololetí roku předcházejícího. -- redukční hranice
Dynamizace vyplácených důchodů: Zvyšují se v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen a růstu mezd vždy v lednu. Zvýšení důchodu má činit 100% růstu cen a jednu třetinu růstu reálné mzdy. Základní výměra důchodu (9% průměrné mzdy) je zvyšována na základě růstu průměrné mzdy a procentní výměra na základě růstu spotřebitelských cen. Základní výměra vyplácených důchodů v r. 2016 – 2440 Kč. V mimo řádném termínu se důchody zvýší, pokud růst cen ve sledovaném období dosáhl aspoň 5%. Vyplácené důchody se v tomto případě zvyšují od splátky v pátém kalendářním měsíci následujícím po zvýšení cen (§ 67).
-Vláda může zvýšit nařízením důchody nad rámec valorizace (maximálně o 2,7%).
Souběh nároků na důchody a jejich výplatu (§ 58-59) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního nebo invalidního důchodu – vyplácí se jen jeden, a to vyšší. To neplatí, jde-li o nárok na sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte. V tom případě se vyplácí vyšší sirotčí důchod v plné výši a nižší ve výši procentní výměry. Jsou-li současně splněny podmínky pro nárok na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši a z ostatních důchodů polovina procentní výměry.
Doplňkové důchodové systémy - zákon č.42/1994 Sb., o penzijním připojištění se stát. příspěvkem - zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření (zrušen z. č.376/2015 Sb.) - zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření
II.pilíř – důchodové spoření (dobrovolný) – od 1.1.2013 (zrušen k 1.1.2016) III.pilíř -penzijní připojištění se státním příspěvkem -Individuální spoření u (transformovaných) penzijních fondů. Smlouvu bylo možno uzavřít pouze do 30.11. 2013. Státní příspěvek náleží při úložce min. 300 Kč. -Garance nezáporného zhodnocení, min. věk pro nárok na penzi 60 let -výsluhová penze (s možností vybrat polovinu prostředků již po 15 letech spoření). Veškeré naspořené prostředky je možné vybrat při dosažení 60 let věku a po minimálně 5 letech spoření. Poskytované dávky: -penze (doživotní pravidelná výplata peněžní částky) – starobní, invalidní, výsluhová pozůstalostní (výplata peněžní částky po dobu stanovenou penzijním plánem) -jednorázové vyrovnání -odbytné – náleží účastníku, pokud byly zaplaceny příspěvky alespoň na 12 měsíců a penzijní připojištění zaniklo výpovědí a nedošlo k převodu prostředků. Náleží i fyzickým osobám určeným ve smlouvě, pokud účastník zemřel.
Doplňkové důchodové systémy III.pilíř – doplňkové penzijní spoření (dobrovolný) Individuální spoření se státním příspěvkem u penzijních společností. Účast vzniká uzavřením smlouvy s penzijní společností (i pro nezletilého). Minimální úložka – 100 Kč (může platit zaměstnavatel). Státní příspěvek při úložce min. 300 Kč. Není zde (na rozdíl od penzijního připojištění) garance nezáporného zhodnocení. Možnost výběru účastnického fondu (liší se mírou rizika investic). Dávky: penzijní společnost vyplácí- starobní penze na určenou dobu (dosažení 60 let) - invalidní penze na určenou dobu - jednorázové vyrovnání (dosažení věku 60 let) - odbytné (zánik pojištěnípo min. 24 měsících) (Ve smlouvě lze určit osobu, které po smrti účastníka vznikne nárok na jednorázové vyrovnání nebo na odbytné) pojišťovna vyplácí- úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi (věk 60 let) - úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu („předdůchod“ ) – věk 60 let „Předdůchod“ je zvláštní způsob čerpání naspořených prostředků v období max. 5 let před dosažením důchodového věku. Jednotlivá splátka penze musí činit aspoň 30% průměrné mzdy v nár. hospodářství v předcházejícím roce. Doba výplaty – aspoň 2 roky. Po dobu pobírání dávky hradí stát pojistné na zdravotní pojištění.
Životní a existenční minimum (zákon č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, v platném znění) Životní minimum je minimální hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (nezahrnuje náklady na bydlení). Částka životního minima pro jednotlivce činí měsíčně 3 410 Kč. - osoby posuzované jako první v pořadí -osoby posuzované jako druhá a další: a) starší 15 let, není nezaopatřené dítě b) nezaopatřené dítě od 15 do 26 let c) nezaopatřené dítě od 6 do 15 let d) nezaopatřené dítě do 6 let
3 140 Kč 2 830 Kč 2 450 Kč 2 140 Kč 1 740 Kč
Existenční minimum je minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 200 Kč.
Státní sociální podpora (zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění) Jde o systém dávek, kterými se stát přispívá především na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby rodin a dětí, ale i na některé další sociální události. Náklady na dávky i na řízení o nich hradí v plném rozsahu stát. Orgány vykonávající státní správu: krajské pobočky Úřadu práce ČR, MPSV 1) Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (testované) - přídavek na dítě - příspěvek na bydlení -porodné (od 1.1.2015 i na druhé dítě – tj. 1. dítě 13 000 Kč, 2.dítě 10 000 Kč) 2) Ostatní dávky (netestované) - rodičovský příspěvek -pohřebné Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech zákonem stanovených podmínek. Nárok na výplatu dávky - splněním zákonem stanovených podmínek pro vznik nároku na dávku a její výplatu a podáním žádosti o přiznání dávky.
Dávky pěstounské péče I. (z.č.117/1995 Sb., od 1.1.2013 zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) Pěstounská péče se má být základní formou náhradní rodinné péče a významnou alternativou péče ústavní. Právní úprava se vztahuje na pěstouny a osoby vedené v evidenci, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, max.1 rok. Dávky: -Příspěvek na úhradu potřeb dítěte – nárok nezaopatřeného dítěte svěřeného do pěstounské péče. I po jejím zániku (dosažením 18 let) náleží do 26 let věku, pokud je dítě nezaopatřené, žije s pečující osobou a společně uhrazují své potřeby. Výše příspěvku : 4 500 – 6 600 Kč, zvyšuje se dále s ohledem na stupeň závislosti dítěte. Dávka zůstává zachována i v případě současného vzniku nároku na příspěvek na péči. -Příspěvek při převzetí dítěte – náleží osobě pečující. Jednorázová dávka vyplácená ve výši 8 000 – 10 000 Kč v závislosti na věku dítěte. -Odměna pěstouna – je stanovena za kalendářní měsíc pevnými částkami v závislosti na počtu dětí v pěstounské péči a její náročnost (stupni závislosti dítěte) od 8 000 – 24 000 Kč, v zákonem stanovených případech se zvyšuje o 4 000 Kč na každé další dítě.
Dávky pěstounské péče II. (z.č.117/1995 Sb., od 1.1.2013 zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) -Příspěvek na zakoupení motorového vozidla – nárok pečující osoby, která má v péči nejméně 3 děti. Náleží při zakoupení motorového vozidla nebo na zajištění jeho nezbytné celkové opravy. Výše příspěvku – 70% pořizovací ceny vozidla nebo prokázaných nákladů na opravu, nejvýše však 100 000 Kč. Součet příspěvků poskytnutých pečující osobě v období posledních 10 let před podáním žádosti nesmí přesáhnout 200 000 Kč. Vozidlo nesmí být používáno pro výdělečnou činnost.
-Příspěvek při ukončení pěstounské péče – náleží fyzické osobě, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni zániku nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Jde o jednorázovou dávku ve výši 25 000 Kč. Jde o pomoc státu, která má usnadnit dětem odcházejícím z pěstounské péče start do nového života.
Sociální pomoc Jde o systém, který představuje „záchrannou sociální síť“ a zaručuje tak poskytnutí sociální ochrany každému, kdo ji potřebuje. Nárok na dávky nevzniká přímo ze zákona, ale až úředním rozhodnutím. Systém je individualizovaný – nárok, forma a způsob plnění poskytnutého v nepříznivé sociální situaci se posuzuje individuálně. Sociální pomoc je určena omezenému okruhu osob. Funkce: a) předcházet vzniku chudoby, a pokud již nastane, zmírňovat její dopady, aby nedošlo k sociálnímu vyloučení (systém pomoci v hmotné nouzi) b) předcházet vzniku sociálního vyloučení, a pokud již nastane, začleňovat tyto osoby zpět do společnosti (systém sociálních služeb)
Vícezdrojové financování: dávky - krajské pobočky Úřadu práce sociální služby – obce, nevládní organizace s činností dotovanou ze státního rozpočtu, přímé úhrady klientů, sponzorské dary Systém sociální pomoci: 1) Pomoc v hmotné nouzi 2) Dávky pro osoby se zdravotním postižením 3) Sociální služby
ad 1) Pomoc v hmotné nouzi (zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, v platném znění) Účelem systému je poskytnutí pomoci k zajištění základních životních podmínek osobám s nedostatečnými příjmy (tj., které jsou v hmotné nouzi). Náklady na dávky hradí stát. Každý má nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení. Dávky: - příspěvek na živobytí – odvíjí se od částek životního a existenčního minima - doplatek na bydlení – podmínkou nároku je získání nároku na příspěvek na živobytí a příspěvku na bydlení (dle z.č. 117/1995 Sb.) -mimořádná okamžitá pomoc – jednorázová dávka. Jejím účelem je zabezpečit, aby nikdo, kdo se ocitl v nepříznivé situaci nezůstal bez pomoci, i když nesplňuje podmínky pro vznik nároku na jiné dávky sociálního zabezpečení (např. osoba nesplňuje podmínky hmotné nouze a hrozí jí vážná újma na zdraví, osoby ohrožené sociálním vyloučenímpropuštěné z výkonu trestu, ukončení léčby závislostí, uhrazení nákladů na pořízení předmětu základního vybavení domácnosti, osoba, kterou postihla mimořádná vážná (živelní) událost).
ad 2) Dávky pro osoby se zdravotním postižením (zákon č. 329/2011, o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením) Zákon upravuje poskytování peněžitých dávek osobám se zdravotním postižením, které jim mají pomoci zmírnit sociální důsledky zdravotního postižení a podporovat jejich sociální začleňování.
a) Průkaz osoby se zdravotním postižením - nárok má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením v podobě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který podstatně omezuje její schopnost pohybu a orientace včetně osob s poruchou autistického spektra (TP, ZTP, ZTP/P) – nárok na poskytování výhod (bezplatná doprava, vyhrazené místo v dopravních prostředcích) b) Dávky -Příspěvek na mobilitu – nárok má osoba s průkazem ZTP nebo ZTP/P, která se opakovaně v kalendářním měsíci za úhradu dopravuje nebo je dopravována a nejsou jí poskytovány pobytové sociální služby. Výše příspěvku: 400 Kč/měs.
- Příspěvek na zvláštní pomůcku – jednorázová dávka, kterou se osobě s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým zrakovým či sluchovým postižením přispívá na pořízení široké škály pomůcek (např.motorové vozidlo, vodící pes, schodišťová plošina).
ad 3) Sociální služby (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění) Právní úprava obsahuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Závislost: I.st. (lehká), II.st. (středně těžká), III.st. (těžká), IV.st.(úplná) Výše příspěvku: osoby od 1roku do 18 let -3 300 - 13 200 Kč osoby starší 18 let 880 – 13 200 Kč Náklady hradí stát; o příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce. Sociální služby: 1) Sociální poradenství (základní a odborné) 2) Služby sociální péče - pečovatelské, poskytované osobě, která není schopna se o sebe postarat (např. osobní asistence, pečovatelská služba, denní stacionáře, domovy pro seniory, chráněné bydlení) 3) Služby sociální prevence – pro osoby se sociálními problémy, které mají pomoci jejich integraci (např. azylové domy, kontaktní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, domy na půl cesty, služby následné péče, noclehárny) Sociální služby se poskytují bezplatně nebo za částečnou či plnou úhradu.
Odpovědnost v systémech sociálního zabezpečení Odpovědnost – povinnost strpět následky, které stanoví právní předpisy za porušení povinnosti. 1) Odpovědnost za nezaplacení pojistného Může vzniknout pouze u právních vztahů zdravotního, nemocenského a důchodového pojištění. Jde o odpovědnost objektivní (jejím předpokladem není zavinění). Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě nebo bylo zaplaceno v nižší částce, vznikne povinnost platit penále 0,05% dlužné částky. Za nesplnění povinnosti platit pojistné může být uložena pokuta až 20 000 Kč, při opětovném porušení /nesplnění povinnosti až 100 000 Kč. 2) Odpovědnost za přeplatek na dávce sociálního zabezpečení Vzniká při porušení ohlašovací/oznamovací povinnosti (uvedení nepravdivé skutečnosti nebo její zamlčení), kvůli čemuž byla dávka vyplacena vyšší, než náležela. Může vzniknout ve vztazích nemocenského a důchodového pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. a) subjektivní odpovědnost b) objektivní odpovědnost
a) Subjektivní odpovědnost za přeplatek na dávce sociálního zabezpečení Převažující princip odpovědnosti v právních vztazích nemocenského a důchodového pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. Jde o povinnost vrátit dávku, případně neprávem vyplacenou vyšší částku, jejíž výplatu příjemce porušením ohlašovací/oznamovací povinnosti zavinil (zamlčel rozhodnou skutečnost, dávku vylákal). Zavinění prokazuje orgán sociálního zabezpečení ; postačí i ve formě nedbalosti. (§ 124 z.č.187/2006 Sb., § 118a odst.1 z.č.582/1991 Sb., § 62 odst.1 před středníkem z.č.117/1995 Sb.)
b) Objektivní odpovědnost za přeplatek na dávce sociálního zabezpečení Výjimečný princip odpovědnosti, který se uplatňuje ve vztazích důchodového pojištění a státní sociální podpory. Předpokladem odpovědnosti není zavinění. (§118a odst.2 z.č.582/1991 Sb.-přeplatek na starobním důchodu, § 37 z.č. 155/1995 Sb..výplata předčasného starobního důchodu nenáležela z důvodu konkurence s příjmem z výdělečné činnosti, § 62 odst. 1 z. č. 117/1995 Sb., věta první za středníkem – přeplatek na rodičovském příspěvku, nebyly splněny podmínky nároku).
Organizace sociální správy v ČR Sociální správa – instituce figurující v právních vztazích sociálního práva, zpravidla jako povinný subjekt. Podle právní povahy jednotlivých subjektů: A) Státní správa B) Samospráva C) Soukromá správa
Ad A) Státní správa v sociální správě Větší část sociální ochrany je spravována státními orgány (garance ze strany státu). -Ministerstva Ústřední orgány státní správy - koncipují systémy sociální ochrany , koordinují jejich fungování a koncipují též další legislativní vývoj v oblasti sociální ochrany, zejména MPSV a MZ. MPSV pro účely opravných prostředků (výjimečně) posuzuje zdravotní stav a k tomu účelu zřizuje posudkové komise. Ve zvláštních systémech sociálního pojištění MV (důchodové pojištění Policie, HZS a ostatních bezpečnostních sborů), MO (vojáků z povolání), MS (Vězeňská služba). -Česká správa sociálního zabezpečení Zvláštní orgán státní správy, který v řízení o přiznání dávek důchodového pojištění zastupuje stát. ČSSZ spravuje důchodové pojištění a prostřednictvím svých územních složek (OSSZ) spravuje nemocenské pojištění, vede lékařskou posudkovou službu, plní úkoly plynoucí z mezinárodních smluv a je styčným orgánem pro provádění koordinace sociálního zabezpečení. OSSZ (PSSZ) – rozhodují o dávkách nemocenského pojištění, zajišťují spojení mezi zaměstnavatelem a ČSSZ, prostřednictvím svých lékařů posuzují zdravotní stav pro účely důchodového pojištění a stanoví stupeň invalidity žadatelů o invalidní důchod.
Státní správa v sociální správě -Krajské pobočky Úřadu práce Spravují všechny nepříspěvkové systémy sociální ochrany, tj. dávkový systém státní sociální podpory a sociální pomoci. Zprostředkovávají zaměstnání a vyplácejí podpory v nezaměstnanosti uchazečům o zaměstnání. -Výkon státní správy samosprávnými orgány v přenesené působnosti Krajské úřady či úřady obcí s rozšířenou působností vykonávají státní správu v oblasti sociálních služeb (krajský úřad rozhoduje o registraci poskytovatele sociálních služeb).
Ad B) Samospráva v sociální správě Samosprávné orgány v oblasti sociální ochrany působí jen v oblasti sociální pomoci, a to pouze výjimečně. Obce nebo kraje zjišťují potřeby poskytování sociálních služeb na svém území, zajišťují dostupnost informací a mohou zpracovávat plány rozvoje sociálních služeb. Všeobecná zdravotní pojišťovna Je zřízena zákonem (z.č.551/1991 Sb.), ale není státním orgánem. Jde o právnickou osobu (veřejnoprávní korporaci), která provádí zdravotní pojištění, pokud ho neprovádějí zaměstnanecké pojišťovny. Zákon stanoví pravidla pro její hospodaření. Ředitele VZP volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu.
Ad C) Soukromá správa v sociální správě Soukromá správa se uplatňuje zejména v oblasti sociálního pojištění a sociálních služeb . Penzijní fondy - v oblasti penzijního připojištění (od r. 1994) a penzijní společnosti v doplňkovém penzijním spoření. Akciové společnosti, povolení k činnosti uděluje ČNB. Předmětem podnikání penzijní společnosti je shromažďování příspěvků účastníků, příspěvků zaměstnavatelů, obhospodařování majetku v účastnických fondech a vyplácení dávek. Nakládají však rovněž s veřejnými prostředky (státní příspěvek) , jejich činnost je zákonem omezena a hospodaření kontrolováno Českou národní bankou.
Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny – vznikají na základě povolení MZ po vyjádření MF. Jde o právnické osoby (soukromého práva), které se zapisují do obchodního rejstříku, ale podléhají veřejnoprávní kontrole (hospodaření) prováděné MZ, které je oprávněno povolení odejmout. Poskytovatelé sociálních služeb v oblasti sociální pomoci – vznikají na základě právních předpisů (občanská sdružení, , obecně prospěšné společnosti, církevní právnické osoby) . Sociální služby mohou poskytovat pouze na základě registrace. Povinnost podrobit se inspekci poskytování sociálních služeb.
