Ptá-li se česká firma, co se pro ni změní vstupem ČR do Evropské unie a jak se má připravit na podnikání v podmínkách jednotného trhu EU, měla by při hledání odpovědi zaměřit svou pozornost do tří hlavních oblastí. Těmito oblastmi hlavních „hrozeb a příležitostí“, vyplývajících z našeho budoucího členství v EU, jsou: právní změny, konkurenční změny, nové šance. Na tyto oblasti dopadů členství ČR v EU je zaměřen i tento sborník. Formou článků, statistických srovnání a krátkých zpráv z produkce České podnikatelské reprezentace při EU v Bruselu přibližuje českému podnikateli to, co ho po 1. 5. 2004 očekává a nač by měl být připraven.
✤✤✤
Právní změny Šest bodů k zamyšlení a přípravě: 1. HARMONIZACE: Většina práva EU regulujícího obchod a podnikání (tzv. směrnice EU) je do práva ČR přejímána od první poloviny 90. let a je již součástí našich zákonů. Přizpůsobení se evropským směrnicím není laciné a někteří podnikatelé vyčíslují investice do splnění standardů EU na 20 – 100 % svého ročního obratu. Největší náklady mají firmy s přizpůsobením se požadavkům EU v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany bezpečnosti a zdraví při práci a ochrany spotřebitele. 2. UNIFIKACE: Dnem vstupu ČR do EU se na podnikatele začnou (vyjma dohodnutých přechodných období) vztahovat i základní evropská práva a svobody, umožňující volný pohyb zboží, služeb, osob, kapitálu a svobodu přesídlení za účelem podnikání. Začnou platit i tzv. nařízení EU, čili přímo závazné právní akty, nevyžadující harmonizaci na národní úrovni. Tato nařízení spíše dále rozšiřují možnosti evropského působení firem (např. evropská ochranná známka), ale také jednotně upravují obchod se zeměmi mimo EU (jednotný celní sazebník, společná ochranná opatření), ochranu hospodářské soutěže a celou oblast zemědělské produkce a obchodu. 3. PRÁVNÍ NOVINKY: Začleněním ČR do EU nebude přejímání společného práva u konce, protože legislativní proces EU nestojí na místě. Zejména v oblasti ochrany života, zdraví a ekonomických práv osob, ať již jako konzumentů, klientů, zaměstnanců, anebo účastníků silničního provozu, postupuje dnes právo EU rychle kupředu. To samé platí o sílící ochraně životního prostředí i práv duševního a průmyslového vlastnictví atd. Informace o tom, že EU právě navrhla nový předpis znamená, že do 2 – 3 let dojde k příslušné úpravě českého právního řádu. 4. LOBBYING: Přijetím do EU se ČR stane plnohodnotným účastníkem tvorby společného práva EU a čeští podnikatelé získají větší možnosti ovlivňovat toto právo svým „lobbyingem“. Orgány EU přímo vyzývají
1
zástupce zaměstnavatelů a podnikatelů ke konzultacím o připravovaných předpisech, neboť se programově snaží o udržení rovnováhy mezi konkurenceschopností evropské ekonomiky a zájmy zaměstnanců, ekologů, spotřebitelů… 5. APLIKACE PRÁVA: Vymáhání společného práva EU v ČR bude podléhat kontrole orgánů EU, tj. Evropské komise a v případě nedostatků i Evropského soudního dvora. Podnikatelé mohou po vstupu ČR do EU počítat s přísnějším vymáháním právních předpisů i s přímou intervencí Evropské komise v oblastech jako je ochrana rovné hospodářské soutěže a kontrola poskytování státní pomoci. V podmínkách jednotného trhu může na nedodržování společného práva upozornit orgány EU kdokoli, třeba i konkurent z jiné země EU. 6. PRÁVNÍ OCHRANA: Převzetí společného práva EU přináší českým podnikatelům i možnost bránit se proti administrativním chybám, úřední zvůli či nekalosoutěžnímu jednání využíváním svých evropských práv. Právo EU chrání svobody i jistoty volného trhu a má přednost před veškerým právem členských států. Standardní ochrana těchto práv náleží podnikateli kdekoli v EU.
Konkrétní příklady dopadů práva EU na podnikání: Časovaná bomba na elektronický a elektrotechnický průmysl? Ekologové se radují, podniky se hrozí. Evropská unie totiž vydá v březnu dvě směrnice, které na jedné straně ochrání životní prostředí, na straně druhé však podnikům vyrábějícím elektrické a elektronické zboží podstatně zvýší náklady. Těsně před Vánoci schválil ve třetím čtení Evropský parlament a po něm i Rada EU dva legislativní návrhy – směrnici o použitých elektrických a elektronických zařízeních (WEEE) a směrnici o používání některých nebezpečných látek v těchto výrobcích (RoHS). Proč právě elektrické a elektronické výrobky? Každý občan Evropské unie ročně vyprodukuje zhruba 14 kg elektrického či elektronického odpadu, tj. celkem 5 milionů tun. Celých 90 % tohoto odpadu je skládkováno, příp. spáleno bez předchozí úpravy. Elektrický a elektrotechnický odpad je v současné době zároveň nejrychleji rostoucí odpadovou složkou. Vědecké studie navíc potvrdily, že některé látky používané v těchto výrobcích mohou poškozovat zdraví (rtuť, olovo, kadmium, šestimocný chrom a bromované samozhášecí přísady). Směrnice o použitých elektrických a elektronických zařízeních (WEEE) náklady za sběr a nakládání s použitými elektrickými či elektronickými zařízeními nese jejich výrobce. ● Výrobce může tyto náklady hradit individuálně nebo se připojí ke kolektivnímu systému financování. ● Výrobce musí při uvádění nového zařízení na trh poskytnout finanční záruku zpětného odběru a zpracování použitého výrobku. Může tak učinit trojím způsobem – účastí v některém systému financování, pojištěním na recyklaci nebo vkladem na blokovaný bankovní účet. ● Výrobce elektrického či elektronického zařízení zajistí, aby co největší část zařízení byla recyklovatelná. ● Členský stát vytvoří systém zpětného odběru použitých elektrických a elektronických zařízení a zajistí, aby do konce roku 2006 připadaly na jednoho občana alespoň čtyři kilogramy tohoto vytříděného odpadu. ● Výrobce bude na štítcích informovat spotřebitele, že příslušné zařízení má být vráceno na sběrné místo odděleně od ostatního odpadu. ● Spotřebitel může vrátit použitá zařízení na sběrná místa zdarma. V březnu tohoto roku by měla být směrnice publikována v Oficiálním věstníku Evropských společenství, čímž oficiálně vstoupí v planost. Do září 2004 musí členské státy EU (včetně České republiky, pokud si nevyjedná přechodné období) převést směrnici do své legislativy. Nejpozději do září 2005 pak musí fungovat systémy zpětného odběru a zároveň podniky musí plnit finanční závazky a další povinnosti nakládání s použitými výrobky. Pokud jde o datum, kdy vstoupí směrnice v platnost v České republice, není zatím situace příliš přehledná. V současné době je uzákoněn a funguje jen zpětný odběr chladniček, nakládání s většinou ostatních použitých elektrických a elektronických zařízení zatím legislativně upraveno není. Ministerstvo životního prostředí již připravuje transpozici (převod) směrnice do české legislativy; zřejmě by se tak mělo stát novelou zákona 185/2001 Sb. o odpadech. Ministerstvo zároveň provádí studii dopadů směrnic na Českou republiku, na základě jejíchž výsledků se hodlá rozhodnout o příp. žádosti o odklad platnosti (tzv. přechodné období). Pre● Veškeré
2
cedentem pro jeho udělení by mohl být úspěch Irska a Řecka, které si vyjednaly dvouleté přechodné období. Každopádně aktivní domácí lobbying podniků a jejich zájmových sdružení, které budou mít na odkladu platnosti zájem, zde bude nanejvýš potřebný. Na jaké výrobky se bude směrnice vztahovat? V příloze 1A směrnice je vyjmenováno deset základních kategorií – velké domácí spotřebiče; malé domácí spotřebiče; telekomunikační a IT (informační technologie) zařízení; spotřební zařízení; světelná zařízení; elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkokapacitních stacionárních průmyslových strojů); hračky, volnočasová a sportovní zařízení; zdravotnická zařízení (s výjimkou implantátů a infekčních výrobků); kontrolní a monitorovací zařízení; automaty všeho druhu. V současné době sestavují úředníci odpovědní za implementaci směrnice v členských státech EU podrobnější kategorie výrobků, na něž by se směrnice měla vztahovat. Na jejich základě pak Evropská komise sestaví seznam platný na celém území jednotného vnitřního trhu EU. Nejdůležitější znaky směrnice o používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických výrobcích (RoHS) ● Nejpozději do 1. července 2006 stáhnou výrobci z jednotného vnitřního trhu zařízení, která obsahují větší než povolené množství některé nebezpečné látky. ● Za nebezpečné látky jsou považovány některé těžké kovy (rtuť, olovo, kadmium a šestimocný chrom) a bromované samozhášecí přísady (polybromované bifenyly a polybromované difenylethery). ● Směrnice se nevztahuje na případy, kdy neexistuje žádná vhodná náhrada za uvedené látky. Směrnice o použitých elektrických a elektronických zařízeních a směrnice o používání některých nebezpečných látek v těchto výrobcích budou mít na evropské podniky značný dopad. Zatímco zejména větší podniky z členských států EU jsou na jejich zavedení poměrně dobře připraveny, české podniky o existenci nové legislativy většinou nevědí. Přitom právě včasná příprava může zmírnit finanční dopad směrnic na podnik nebo dokonce umožnit využití situace ve vlastní prospěch. Příprava by měla spočívat zejména v zavádění jednoduše a lacině recyklovatelných zařízení, postupném utlumování výrobků obsahujících nebezpečné látky a vytváření rezerv na náklady spojené se zpětným odběrem použitých výrobků (úředníci Evropské komise odpovědní za implementaci směrnice předpokládají cca 2 – 3 % z prodejní ceny). Rychlá adaptace na novou situaci a image ekologicky uvědomělé firmy pak může znamenat i nezanedbatelnou konkurenční výhodu na domácím i evropském trhu.
Zaplať, jinak euro-penále! Členství v EU pomůže s problémem pozdních plateb Nezaplatit za odebrané zboží či služby, je krádež. Zaplatit za ně pozdě je normální. Děje se to na východě i na západě, hřeší tím firmy i státy. Evropská komise již v roce 1995 doporučila členským zemím EU, aby zatočily s tímto nešvarem, jehož prostřednictvím především malé a střední firmy nedobrovolně úvěrují své silnější odběratele. Nic zvláštního se nestalo, protože v roce 1997 Komise zjistila, že v šesti zemích „románsko-řecké“ Evropy získá dodavatel peníze až po dvou i třech měsících. Skandinávci sice vyšli ze stejného průzkumu jako vzorní, tj. platící do jednoho měsíce, bohužel v rámci jednotného trhu EU nehraje roli průměr horších a lepších členů, ale právě jejich rozdíly. Rozdílná délka splatnosti faktur, rozdílná úcta k dohodnutému termínu splatnosti, různé šance efektivně vymoci penále za zpoždění a různě uzákoněná výše vymahatelného penále, to všechno ničilo a ničí normální obchodní vztahy uvnitř EU. Přes 20 % firem Evropské komisi odpovědělo, že by exportovalo více, kdyby si bylo jisto, že jejich partner na druhém konci EU rychle a včas zaplatí. Část firem už si ani takto postesknout nemohla: podle odhadů Komise šel jeden z každých čtyř bankrotů na vrub opožděných plateb. To všechno by se postupně mělo stát černou minulostí. Na podnět Evropského parlamentu se Komise rozhodla nahradit své málo respektované doporučení zákonem a připravila směrnici o pozdních platbách v obchodním styku, která byla pod číslem 2000/35/ES schválena a 8. srpna 2002 vstoupila v platnost ve všech členských zemích EU. Ačkoli je brzy na to hodnotit její dopad na obchodní praxi, je nejvyšší čas se o ní něco dozvědět. Její ustanovení by se měla co nevidět objevit v našem obchodním právu. Jak rychle a jak kvalitně k přenosu evropské směrnice do českého práva a praxe dojde, bude záviset i na tlaku, který nespokojenci se současným stavem dokážou vyvinout na české úředníky a zákonodárce.
3
Směrnice vychází z toho, že normální doba splatnosti faktury je 30 dní po dodání zboží či služby. V určitých případech si podmínky dodávky nebo charakter zboží mohou vynutit splatnost delší, maximálně však šedesátidenní. Partneři se mohou dohodnout na jiné lhůtě, učiní-li tak oba zcela svobodně. Pokud velký odběratel tuto smluvní svobodu zneužije a vynutí si na dodavateli dobrovolný souhlas s lhůtou, která není objektivně zdůvodnitelná, dopustil se podle práva EU „hrubě nečestného“ jednání. Dojde-li ke sporu, správní a soudní orgány budou aplikovat výše uvedené zákonné lhůty splatnosti. Za každý den „navrch“ náleží nedobrovolnému věřiteli penále nejméně ve výši sedm procentních bodů nad základní sazbu Evropské centrální banky (nebo národní banky, neplatí-li země eurem) užívanou pro refinanční operace. Penalizace má fungovat jako automat, bez toho, aby musel být dlužník upomínán, že je v prodlení a bude postižen. Tento mechanismus je uplatnitelný na všechny komerční transakce, ať jsou jejich účastníky firmy, živnostníci, stát nebo jím kontrolované organizace. Národní právo musí dát dodavateli zboží možnost vymínit si v kontraktu vlastnické právo až do úplného zaplacení a také volnost předat eventuální stížnost na neplatiče své komoře, cechu či svazu, aby ho v řízení před správními či soudními orgány zastupovaly. Tyto orgány by měly vydat platební rozkaz do 90 dnů, pokud sám dluh či jeho splatnost nejsou soudně rozporovány. Je-li odběratel v prodlení vlastní vinou, dluží svému věřiteli i kompenzaci prokazatelných a přiměřených nákladů na získání zadržované částky. Evropská komise vyhodnotí v srpnu 2004 praktické dopady směrnice a v případě nedostatečného účinku navrhne její novelizaci. Bylo by přehnané očekávat, že nová směrnice okamžitě napraví platební morálku velkých odběratelů, nepochybně však ovlivní vývoj platební kultury. Jak rychle k tomu dojde, bude záviset na ochotě samotných podnikatelů a jejich organizací využít jejích ustanovení proti liknavým (ne)platičům. „Zaplať, jinak euro-penále!“, jim musejí říct právě oni.
Po vstupu ČR do EU bude českým občanům a podnikatelům pomáhat SOLVIT Spuštění vnitřního trhu Evropské unie v roce 1993 se neobešlo bez problémů, jako všechny novinky. Proto Evropská komise přišla v roce 1997 s iniciativou vytvoření Koordinačních center v každém z členských států EU. Cílem koordinačních center bylo jednak informovat podnikatele a občany o fungování jednotného trhu a pak hlavně pomáhat jim řešit případy, kdy dochází k nesprávnému výkladu a uplatňování komunitárního práva.. Dalším krokem ke zlepšení využívání výhod jednotného vnitřního trhu bylo vytvoření jednotné sítě pro mimosoudní řešení přeshraničních sporů vznikajících z nesprávného uplatnění pravidel fungování vnitřního trhu. Síť koordinačních center pod názvem SOLVIT byla odstartována 22. 7. 2002. Je tvořena tzv. domácími koordinačními centry (DKC), u kterých jsou stížnosti nebo dotazy podávány a tzv. vedoucími koordinačními centry (VKC), které se zabývají řešením problému v zemi, kde problém vznikl. Služby SOLVITu jsou poskytovány zdarma všem občanům členských zemí EU, a to ve všech 11 úředních jazycích EU. Jaké problémy lze pomocí SOLVITu vyřešit? Jedná se velmi často o případy uznání kvalifikace, možnosti pracovat v jiném členském státě, uznání potvrzení o studiu ve všech členských státech navzájem, svobody poskytování a využívání služeb ve všech členských státech, převod nároků na důchodové zabezpečení, nároky na rodinné dávky, zdanění příjmů, sociální zabezpečení, celní procedury, registrace osobních vozidel, založení firmy atd. Vždy jde o řešení případu, kdy občan nebo podnikatel z jednoho členského státu narazil při svém působení v jiné členské zemi na nějakou překážku ve fungování jednotných pravidel EU. Pro všechny EU země platí jedno telefonní číslo 0800 67891011 (čtěte: šest, sedm, osm, devět, deset, jedenáct), na kterém mohou občané EU své stížnosti bezplatně konzultovat a po konzultaci poslat elektronickou cestou domácímu koordinačnímu centru stížnost v písemné podobě. Mají přitom právo uvést nebo neuvést svoji totožnost. Po registraci stížnosti v celoevropské on-line databázi ji předá DKC automaticky VKC v zemi, kde problém vznikl. VKC má pak týden na to, aby detailně prozkoumalo stížnost a rozhodlo, zda se jedná o problém, který je schopno vyřešit. Pokud je odpověď pozitivní, má dalších deset týdnů na nalezení řešení. Komunikace mezi koordinačními centry navzájem a DKC s klientem probíhá vždy buď telefonicky nebo elektronickou poštou. Je třeba mít na paměti, že síť SOLVIT center nenahrazuje soudnictví jednotlivých členských zemí nebo EU. Řešení nalezená SOLVITem nejsou závazná, což znamená, že pokud se řešení jeví klientovi jako neakcep-
4
tovatelné, má vždy možnost zahájit formální vyšetřování své stížnosti prostřednictvím Evropské komise. Činnost center SOLVIT je zaměřena na rychlou pomoc v případech, kdy lze dosáhnout dohody a nápravy mimosoudní cestou. Případy řešené pomocí této sítě mohou zároveň sloužit jako příklady nedostatečnosti legislativních opatření jednotlivých členských států a jako základ pro jejich možnou změnu. V kandidátských zemích, a tedy i v České republice, začne síť center SOLVIT fungovat ode dne vstupu do Evropské unie. Evropská komise připravuje školící programy pro budoucí pracovníky těchto center na druhou polovinu roku 2003. A jeden příklad úspěšného zásahu SOLVIT centra na závěr: Portugalský občan pracoval v Německu, ale po odchodu do důchodu se vrátil do Portugalska. Přestože měl potvrzení o výši nároku na penzi, portugalský daňový úřad vyžadoval ještě další doklad o jeho ročním příjmu. Po několika neúspěšných pokusech obstarat si sám potřebný doklad se obrátil na SOLVIT centrum, které pro něho získalo potřebný dokument v Německu. Řešení bylo nalezeno během 6 dnů. Více na adrese: http://europa.eu.int/comm/internal_market/solvit/
Stručně o právních novinkách ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – Směrnice o eko-designu spotřebních zařízení 19. 11. 2002 Komise předložila Radě a Evropskému parlamentu ke schválení návrh směrnice o ekologickém designu zařízení, která jsou určena pro konečného uživatele (end-use-equipment = EuE). Směrnice zajišťuje možnost standardizovat ekologické parametry široké škály výrobků, které vyžadují přísun energie (elektřiny, ropy, plynu), včetně např. osobních počítačů a motorových vozidel. Půjde zejména o produkty, které se masově prodávají a mají citelný dopad na životní prostředí, ať již svým provozem nebo svou likvidací po skončení životnosti.Výrobky splňující nároky této směrnice se budou moci pohybovat volně po jednotném trhu EU, členské státy se nebudou moci takovým výrobkům uzavírat s poukazem na požadavky ochrany životního prostředí. Předložený návrh je pouze rámcovou směrnicí, tj. textem, který není určen k přímému použití v členských státech, ale opravňuje orgány EU vydat sérii prováděcích směrnic. Ty zavedou systém posuzování shody s ustanoveními rámcové směrnice. Prokázání shody usnadní harmonizované evropské normy. Prověřené výrobky ponesou Eco-label jako značku shody s požadavky směrnice. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – Ekologická odpovědnost firem 2. 12. 2002 Evropský parlament začíná projednávat směrnici o ekologické odpovědnosti, jejíž návrh předložila Evropská komise v lednu 2002. Návrh počítá s odpovědností znečišťovatele za tři druhy ekologických škod: na bodiverzitě, na čistotě vod a také na zdraví lidí, které bylo poškozeno znečištěním půdy nebo podzemních vrstev. Směrnice vyvolává živé diskuse mezi představiteli ekologických iniciativ a zástupci byznysu. Otevřené jsou například otázky povinnosti či dobrovolnosti pojištění ekologické odpovědnosti, omezení výše možných náhrad za poškození životního prostředí a možnosti zákonného zproštění odpovědnosti v případech, kdy podnikatel postupoval v souladu s povolením nebo s poznatky vědy a techniky. Zástupci podnikatelů pochopitelně namítají, že přísné řešení těchto otázek povede k omezení chuti podnikat a inovovat kvůli právní nejistotě, do níž budou uvedeny velké i malé firmy. Naopak ekologové odmítají možnost zproštění odpovědnosti i v případech, kdy podnikatel postupoval v souladu s vydaným povolením nebo s posledními poznatky vědy a techniky. Směrnice se dostane do prvního čtení na přelomu let 2002 – 2003, na jaře příštího roku by se jí měla začít zabývat i Rada ministrů. CHEMICKÝ PRŮMYSL – Rada k nové chemické politice 9. 12. 2002 Rada pro životní prostředí vyzvala Komisi k urychlení legislativního procesu, který směřuje k vytvoření jednotného systému bezpečnostního testování a povolování chemických přípravků (tzv. REACH systém), a to v souladu s principy vyjádřenými v kontroverzní Bílé knize o chemické politice z února 2001. Ministři podpořili požadavek trestů pro firmy, které neplní informační povinnost vůči úřadům ochrany životního prostředí a vyzvali rovněž k urychlenému vývoji substitutů za nebezpečné chemické látky. Souhlasili s tím, aby se autorizační proces v rámci REACH vztahoval i na chemické sloučeniny používané v hračkách nebo textiliích. Jedinou spornou otázkou zůstala délka platnosti povolení pro jednotlivé druhy chemikálií. Průmysl již
5
bije několik měsíců na poplach, protože doslovné vyžadování povinností obsažených v Bílé knize bude znamenat mimořádné náklady na re-testování tisíců chemických přípravků, což může vážně poškodit konkurenceschopnost evropského chemického průmyslu OCHRANA ZAMĚSTNANCŮ – Evropská unie zpřísnila hlukové limity 10. 12. 2002 Evropský parlament schválil ve třetím čtení návrh směrnice upravující minimální bezpečnostní a zdravotní požadavky ochrany zaměstnanců před hlukem. Podle litery směrnice musí zaměstnavatel zajistit, aby žádný pracovník nebyl vystaven více než 87 dB hluku. Zároveň by měl podle směrnice usilovat především o snížení hladiny hluku, ochranné pomůcky proti hluku by měly být jen podpůrným opatřením. OCHRANA ZAMĚSTNANCŮ – Ochrana pracovníků při práci s azbestem 18. 12. 2002 Evropský parlament včera zpřísnil návrh směrnice o ochraně zaměstnanců při práci s azbestem. Zejména navrhuje zavedení odstrašujících sankcí pro podniky, které by předpisy nedodržely, v zájmu rychlého uvedení nové legislativy do praxe. Parlament zároveň požaduje zavedení povinných přestávek pro zaměstnance, kteří musí při práci stále používat dýchací přístroje. Podle dnešních informací Rada EU s těmito změnami souhlasí a je tedy pravděpodobné, že bude směrnice brzy přijata. OCHRANA ZDRAVÍ – Barvy a laky budou bezpečnější 15. 1. 2003 Evropská komise předložila návrh směrnice snižující obsah těkavých organických složek v barvách a lacích. Přísnější limity na tyto látky ohrožující lidské zdraví a životní prostředí budou zavedeny ve dvou etapách, tj. v letech 2007 a 2010. Komise odhaduje, že výměnou za investici ve výši 108-157 milionů eur za rok, kterou si nová směrnice vynutí, uspoří EU na výdajích do ochrany života, zdraví a životního prostředí až 580 milionů eur ročně. OBCHODNÍ PRÁVO – Mezinárodní účetní standardy pro všechny akciové společnosti 16. 1. 2003 Poslanci Evropského parlamentu podpořili návrh, podle nějž by měly členské státy získat právo zavázat všechny akciové společnosti, tj. i ty, které se nekotují na mezinárodních burzách, k přechodu na mezinárodní účetní standardy (IAS) od roku 2005. EU chce tímto opatřením zamezit skandálům typu Enron nebo WorldCom, které byly založeny na účetním klamání investorů. ZAHRANIČNÍ OBCHOD EU – Boj proti dovozu padělků 21. 1. 2003 Evropská komise přijala nařízení, které by mělo zefektivnit boj proti dovozu padělaného zboží do EU. Podle této předlohy by měly celní úřady pravomoc zabavit zboží na základě požadavku majitele práva duševního vlastnictví k výrobku. Zároveň návrh předpokládá rozšíření seznamu výrobků, na něž se bude vztahovat legislativa EU. Návrh tohoto nařízení by měl být v příštích týdnech doplněn návrhem směrnice harmonizující sankce členských států proti výrobcům padělaného zboží v EU. MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY – Evropský Delegát malých a středních podniků 24. 1. 2003 Evropská komise jmenovala v prosinci 2001 Delegáta pro malé a střední podniky (MSP) a jejich zájmová sdružení; stal se jím Timo Summa. Delegát MSP hájí zájmy těchto podniků a funguje jako prostředník mezi nimi a institucemi EU. Jeho hlavním úkolem je prosazování zájmů a potřeb MSP do připravované legislativy EU a všech opatření EU na podporu MSP. Zvláštní pozornost by měl Delegát věnovat řemeslům, malým podnikům a samostatným podnikatelům. Delegáta je možné kontaktovat e-mailem:
[email protected] nebo faxem: +322 299 41 43. Zprávu Delegáta z prvního roku jeho působení si můžete prostudovat na: http://europa.eu.int/comm/enterprise/entrepreneurship/ sme_envoy/pdf/rapport_sme_envoy_en.pdf Stručné zprávy převzaty z informačního servisu na www.cebre.cz ✤✤✤
6
Konkurenční změny Šest bodů k zamyšlení a přípravě: 1. VÍCE KONKURENTŮ: Jak zmizí hraniční kontroly, jak budou u nás domácí i zahraniční podnikatelé jednotně chránění právem EU, jak bude stoupat koupěschopná poptávka v ČR, jak bude dobudována komunikační a dopravní infrastruktura,… jak zkrátka přestane být dřívější „východ“ rizikovou periferií, přibude na našem trhu zahraniční konkurence. Paralelu lze najít ve spuštění jednotného trhu v rámci současné EU na počátku 90. let, kdy i ve „starých členských zemích“ došlo ke snížení podílu domácích výrobců na národním trhu a naopak k rozšíření podílů těch úspěšných na trzích sousedů. 2. KONEC CENOVÉ VÝHODY: Cenová hladina na úrovni 44 % průměru EU při přizpůsobivé, vzdělané a disciplinované pracovní síle, učinily v 90. letech z ČR montážní dílnu. Zahraniční i domácí firmy dosud těží z cenové konkurenční výhody a dokonce i firmy s poloviční produktivitou oproti EU mohou s úspěchem vyvážet. Prakticky všechny studie však počítají s tím, že cenová konkurenční výhoda je v ČR dlouhodobě neudržitelná a v dohledné době přestane být základem konkurenceschopné strategie. Úroveň domácích cen má za období 1999-2006 zaznamenat 40 % růst, jehož příčinou bude z velké části právě vstup ČR do EU. Pro české výrobce to bude znamenat jediné: práce ve mzdě a jednoduchá neznačková výroba přestanou být v ČR ještě před koncem desetiletí efektivní. 3. NECENOVÁ KONKURENCESCHOPNOST: Přežití domácích firem bude otázkou podnikatelské strategie, konkurenceschopné produkce a přístupu ke kapitálu. Nejlépe uspějí ty firmy, které napřou svou invenci do nových, „nenasycených“ oborů s rychle rostoucí poptávkou. Dosavadní trendy však ukazují, že čas, peníze i talenty se u nás soustřeďují na práci ve mzdě, či „holou“ výrobu a podstatně méně na výzkum a vývoj na počátku výrobního cyklu a následně na marketing, propagaci a prodeji na jeho konci. Produktivita většiny českých firem je v důsledku toho podprůměrná a Světové ekonomické fórum (WEF) nás v konkurenceschopnosti momentálně řadí do čtvrté desítky. 4. STRATEGICKÁ ZMĚNA: Vstup ČR do EU si u podstatné části domácích firem vyžádá změny podnikatelské strategie. Úspory nákladů jsou jistě trvale nutné, ale samy o sobě – vzhledem k očekávanému růstu cen, resp. kursu – konkurenceschopnost nezajistí. Každá firma se musí sama sebe zeptat, kdo a proč bude kupovat její produkty, až budou přibližně stejně drahé jako nabídka evropské konkurence a dražší, než výrobky a služby přicházející ze zemí mimo EU. Většina firem bude muset důsledně strategicky „diferencovat“ svou nabídku od konkurence. Nikoli však (jen) cenou, ale především kvalitou, trvalou inovací svého výrobku či služby, komplexností nebo adaptabilitou své nabídky, propracovaným image a zákaznickým servisem. 5. MAXIMALIZACE POTENCIÁLU: Příklady ze současné EU ukazují, že řada menších a středních firem dokázala na jednotném trhu EU uspět jen za cenu fúzí, vstupu do větších sítí a aliancí, či dodavatelských sítí nadnárodních gigantů. Stejně tak se musela naučit pružně využívat všechny zdroje volného kapitálu, tj. nejen bankovní úvěry, ale i soukromé investory, fondy rizikového kapitálu a služby „business angels“. 6. LIDSKÝ KAPITÁL: Změna strategie a její úspěšná realizace v podmínkách členství v EU bude klást nároky na management a všechny klíčové zaměstnance firmy. Vedle motivačních, kvalifikačních a stabilizačních opatření by podnikatelé neměli zapomenout na maximální využití existujících možností poznání EU, jejího jednotného trhu, marketingových, právních i kulturních podmínek svých (potenciálních) vývozních trhů. Vybudovat skutečně evropskou firmu a maximálně využít šancí jednotného trhu zvládnou jen skuteční Evropané!
Konkrétně o konkurenční schopnosti a členství v EU: EU bije na poplach Jen menšina členů míří ke světové konkurenceschopnosti Do roku 2010 se Evropská unie chce stát „nejkonkurenceschopnější, vysoce dynamickou, na znalostech postavenou ekonomikou světa“. Tento vzletný cíl ji vytýčili její vedoucí státníci na vrcholné schůzce v březnu 2000 v Lisabonu. Cesty k této metě mají tvořit průlomová opatření v klíčových oblastech konkurenční schopnosti. EU a její členské státy se v Lisabonu rozhodly maximálně podporovat:
7
1) rozvoj informační společnosti 2) inovace, výzkum a vývoj 3) liberalizaci (dokončení jednotného evropského trhu, kontrola státní pomoci firmám) 4) síťová odvětví (telekomunikace, doprava aj.) 5) efektivní a integrované finanční služby 6) stimulující podnikatelské prostředí (podmínky pro nové podnikání, méně byrokracie) 7) sociální soudržnost (celoživotní vzdělávání, modernizace sociálního zabezpečení) 8) udržitelný rozvoj (rovnováha ekonomických, sociálních a ekologických hledisek, boj se změnami klimatu) Rychlá a pomalá Evropa Po necelých třech letech naplňování „Lisabonu“ neskrývají Evropská komise, a tím méně podnikatelé, svou nespokojenost. Cíle byly schváleny, strategie formulovány, skutek však „utek“. Potřebné strukturální reformy – trhu práce, vzdělávací a výzkumné soustavy, rozpočtových výdajů, sociálního zabezpečení – dokázala, podle lednového hodnocení Komise, uvést do praxe pouze menšina členských zemí. Celkově se EU nepohnula z místa, protože největší evropské ekonomiky utopily lisabonské cíle ve vnitropolitických kompromisech, v předvolebních populistických opatřeních a ve výsledné hospodářské stagnaci. EU podle evropského zaměstnavatelského svazu UNICE „nedokázala nastartovat svůj vlastní motor“ a zaostala vůči USA podle všech klíčových ukazatelů. Nejenže v roce 2002 vzrostl HDP Euro-zóny o méně než 1%, zatímco v USA představoval růst 2,5%, výrazné zaostávání se projevilo i na poli rozvoje informační společnosti, výzkumu a vývoje, síťových odvětví, finančních služeb a podnikatelského prostředí (viz tabulka).
Lisabonské skóre EU: USA (hodnocení Světového ekonomického fóra 2002) Kritérium
Nejlepší země EU
Nejhorší země EU
Informační společnost
Finsko, Švédsko, V. Británie
Řecko, Itálie, Španělsko, Irsko
– 0,52
Inovace, výzkum a vývoj
Finsko, Německo, Švédsko
Řecko, Itálie, Portugalsko, Španělsko
– 0,84
Telekomunikace
Finsko, Švédsko, V. Británie
Řecko, Irsko, Itálie, Španělsko
– 0,81
Doprava a další sítě
Německo, Finsko, Dánsko
Řecko, Irsko, Itálie, Španělsko
– 0,92
Finanční služby
V. Británie, Finsko, Dánsko
Řecko, Itálie, Španělsko, Belgie
– 0,62
Podnikatelské prostředí – nové podnikání
Finsko, V. Británie, Irsko
Řecko, Itálie, Francie, Španělsko
– 1,28
Finsko, V. Británie, Irsko Itálie, Řecko, Francie, Belgie
– 0,55
Podnikatelské prostředí – byrokracie
Srovnání průměru EU s USA
Pořadí konkurenceschopnosti členských zemích EU podle průměru všech výše uvedených kritérií je dnes následující: v čele Finsko, Nizozemsko, Dánsko, V. Británie a Švédsko. Pomyslný výkonnostní střed tvoří Německo, Rakousko, Belgie, Francie a Irsko. Mezi ním a „chvostem“ se nachází Portugalsko, které je o píď lepší než trojice Španělsko, Itálie a Řecko. Zcela výrazné je vedení Finska, které je nejlepší podle naprosté většiny kritérií a v rozvoji informační společnosti a telekomunikací ukazuje záda i USA. Naopak poslední trojka Španělů, Italů a Řeků, se prakticky nedostala ani v jednom z klíčových ukazatelů do první desítky členských zemí EU. V čem je tajemství úspěchu jedněch a zaostávání druhých? Statistiky ukazují, že výkonnější země zaprvé, více investují, ovšem (zadruhé) výhradně do reformovaných systémů vzdělání, výzkumu, zaměstnanosti, dopravy…, a zatřetí, podporují podnikavost a podnikání. V rámci těchto tří priorit svého úsilí přesunuly akcent
8
státních zásahů z pomoci tradičním odvětvím na inovace a na náročné technologie. Namísto obrany stávajících pracovních míst vsadily na dynamickou tvorbu míst nových, na lepší znalosti pracujících a na výchovu k podnikatelství. Na tom, že jejich směr je správný, se shodne Komise EU, analytici i podnikatelé. Ne vždy si totéž myslí zaměstnanci a jejich odbory (zejména románské Evropy) a tedy voličské masy, jejichž náladám podléhají politikové mnoha zemí. Zaměstnavatelský svaz UNICE proto reagoval v prosinci 2002 na neuspokojivé výsledky naplňování lisabonské strategie manifestem „Čas ubíhá, je nejvyšší čas konat“, v němž doporučil soustředit síly na pětici klíčových opatření: 1) Posílit podnikatelství v Evropě (EU a členské státy musí usnadnit vstup do podnikání a samotné podnikání, jinak nedosáhnou ani růstu a ni zaměstnanosti). 2) Realizovat inovační potenciál (EU a členské státy musí zvýšit kvantitu a kvalitu investic do výzkumu a vývoje, upravit regulační a daňový rámec). 3) Sjednotit jednotný trh (EU a členské dokončit liberalizaci veřejných zakázek a síťových odvětví, finančních služeb a odstranit zbývající bariéry volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu). 4) Zajistit silný a efektivní lidský kapitál (EU a členské státy musí zajistit celoživotní výchovu a vzdělání, orientované především na technologie, dále pružný trh práce, reformu sociálního a penzijního zabezpečení). 5) Dosáhnout udržitelného rozvoje (EU a členské státy musí dbát na rovnováhu ekonomických, sociálních a ekologických hledisek, celosvětově prosazovat vzájemně výhodný volný obchod). K tomuto apelu na orgány EU a vlády členských států se připojili všechny průmyslové a zaměstnavatelské svazy „rozšířené“ Evropy. Shodně sdílejí obavu o budoucnost kontinentu, z něhož by při zachování současných negativních trendů a struktur mohly začít odcházet talenty i investice a který by mohl upadnout do dlouhotrvající hospodářské a sociální krize. Hezký český… velký skok? Česká republika sice ekonomicky rostla v posledních letech rychleji než průměr celé EU, naprostá většina lisabonských cílů i čerstvých doporučení UNICE je však pro ni nanejvýš aktuální. Statistiky EU za roky 19992001 nás řadí v poměrných výdajích na vzdělání za Kypr, Estonsko, Slovinsko i Polsko. Díváme se z odstupu na Estonsko, Kypr, Lotyšsko, ale i na Slovinsko, Maďarsko a Polsko v podílu vysokoškoláků na aktivní populaci, kde dosahujeme pouze polovinu průměru EU. V počtu PC na 100 obyvatel jsme rovněž na polovině průměru členů EU a na „pěkném“ sedmém místě z kandidátských zemí. Patentů jsme v roce 2000 přihlásili méně než Slovinci nebo Maďaři a za průměrem EU jsme zaostali více než desetinásobně. Světové ekonomické fórum (WEF) nás podle inovačního indexu odsunulo v roce 2002 na 42. místo, tj. za všechny kandidátské země s výjimkou Slovenska, Rumunska a Turecka. V kvalitě podnikatelského prostředí a institucí, které ho formují, okupujeme na žebříčku WEF místa až v páté světové desítce, tj. např. za Tuniskem, Botswanou, Brazílií nebo Salvadorem… Ve srovnání s ostatními kandidátskými zeměmi (nikoli však s průměrem EU) vynakládáme více na vědu a výzkum: 1,2 % HDP v ČR, při průměru EU 1,9 % a Komisí doporučených 3 % HDP. Na struktuře našeho vývozu nebo charakteristikách naší zaměstnanosti, se to však příliš neprojevuje. Vyspělé technologie se na našem strojírenském vývozu podílely na přelomu století méně než 10 % (tj. méně než u Řecka, Estonska nebo Maďarska). Náš vývoz počítačů, rádií či televizorů zajišťoval z více než 90 % aktivní zušlechťovací styk, tj. kompletace na základě know-how a součástek odjinud. Kilogramové ceny našeho vývozu stále zaostávají nejen za vyspělou Evropou, ale i za Slovinskem, Maďarskem a Polskem. Domácí i zvenčí přinesený zpracovatelský průmysl vsadil v ČR především na lacinou pracovní sílu a tak není divu, že podle průzkumu z roku 2002 naši zaměstnavatelé sháněli nejvíce kvalifikované dělníky, po nich středoškoláky a relativně nejméně vysokoškolsky vzdělané odborníky. Přes moderně znějící záměry vlády a některé nesporné úspěchy, ať již z produkce domácího průmyslu nebo při lákání technologicky špičkových investorů, se český průměr zatím ubírá směrem, který nemá budoucnost. V hyper-konkurenční Evropě, dbající na sociální soudržnost a ekologickou ohleduplnost, je sázka na konkurenci lacinou pracovní silou, neznačkovou a technologicky tradiční produkcí, jen krátkodechou epizodou. Fakt, že se k nám dnes přesouvají výroby ze západní Evropy, slibuje jen tolik, že za 5 – 10 let se titíž investoři přesunou dále na východ a na jih. Pokud se včas nechytneme Lisabonské strategie s její orientací na
9
vzdělání, technologické inovace a na podporu dynamického podnikatelství, odejdou nám investoři a schopní podnikatelé do zemí lacinějších, talenty a špičky zas do zemí vyspělejších. Nechají za sebou strukturálně zaostalou a nekonkurenceschopnou ekonomiku s armádou špatně zaměstnatelných uchazečů o práci.
Hlavní konkurenční přednosti a slabiny členských zemí EU Země
Přednost (vysoká kvalita/kvantita)
Slabina (nízká kvalita/kvantita)
Belgie
●
Absolventi vysokých škol ● High-tech rizikový kapitál
●
●
High-tech služby Nové patenty ● Inovativní MSP
●
●
●
Absolventi vysokých škol Nové produkty na trhu
Absolventi vysokých škol Výzkum a vývoj ● Nové high-tech patenty ● Internet
●
Inovativní MSP
●
Absolventi vysokých škol Veřejné výdaje na výzkum a vývoj ● Inovace produktů
●
●
●
Internet Inovace finančních služeb
●
Absolventi vysokých škol Inovativní MSP ● High-tech služby
●
●
●
Dánsko
Finsko
●
●
Inovativní MSP Veřejné výdaje na výzkum a vývoj
●
Francie
Irsko
Itálie
lucembursko
Veřejné výdaje na výzkum a vývoj Nové high-tech patenty ● Celoživotní vzdělávání
Inovace produktů Inovativní MSP
●
●
●
Internet
●
●
Veřejné výdaje na výzkum a vývoj Výchova a vzdělání ● Nové high-tech patenty ● Inovace finančních služeb ●
Nové high-tech patenty Inovativní MSP ● Celoživotní vzdělávání ●
Německo
Nizozemsko
Medium-tech a high-tech zprac. průmysl ● Nové patenty ● Inovativní MSP
● ●
Celoživotní vzdělávání High-tech služby
Veřejné výdaje na výzkum a vývoj Nové high-tech patenty ● Internet ● Inovace finančních služeb
●
Absolventi vysokých škol
●
Veřejné a soukromé výdaje na výzkum
●
● ●
Portugalsko
Výdaje na informatiku ● Inovace produktů ●
a vývoj Výchova a vzdělání Inovativní MSP ● Nové high-tech patenty ● ●
Rakousko
●
Inovativní MSP
Absolventi vysokých škol Nové high-tech patenty ● Inovace finančních služeb ● ●
Řecko
●
Inovace finančních služeb
Veřejné a soukromé výdaje na výzkum a vývoj ● Nové high-tech patenty ● Inovativní MSP ● Internet ●
10
Země
Přednost (vysoká kvalita/kvantita)
Slabina (nízká kvalita/kvantita)
Španělsko
●
Inovace finančních služeb ● Nové produkty na trhu
●
Švédsko
●
Výzkum a vývoj Celoživotní vzdělávání ● Inovativní MSP ● High-tech rizikový kapitál ● Internet
●
Nový kapitál a investice
Výchova a vzdělání High-tech rizikový kapitál ● Internet
●
Veřejné výdaje na výzkum a vývoj
Veřejné a soukromé výdaje na výzkum a vývoj ● Nové high-tech patenty ● Internet
●
Velká Británie
● ●
Pramen: Competitiveness, Innovation and Enterprise Performace, European Commission 2001
Faktory konkurenční schopnosti a výsledky EU Faktor
Průměr EU
Nejlepší z EU
USA
Japonsko
Absolventi VŠ/ 20 – 29 let Absolventi VŠ/populace Celoživotní vzdělávání/populace Veřejné výdaje na vědu a výzkum/HDP Soukromé výdaje na vědu a výzkum/HDP Inovativní MSP Hight tech rizikový kapitál/HDP Domácnosti na internetu High-tech přidaná hodnota ve zprac. průmyslu
10,4 % 21,2 % 8,4 % 0,66 % 1,19 % 44,0 % 0,11 % 28,0 % 8,2 %
V. Británie 17,8 % Finsko 32,4 % Švédsko 21,6 % Finsko 0,95 % Švédsko 2,85 % Irsko 62,2 % V. Británie 0,26 % Nizozemsko 55 % Irsko 20,5 %
8,1 % 34,9 %
11,2 % 30,4 %
0,56 % 1,98 %
0,70 % 2,18 %
47 % 25,8 %
28 % 13,8 %
Pramen: Competitiveness, Innovation and Enterprise Performace, European Commission 2001
Čím konkurují malé a střední firmy zemí EU? (údaje v %) Velikost firmy (zaměstnanci)
0–9
10 – 49
50 – 249
Průměr
Cena
47
46
52
47
Vlastní produkt nebo služba
63
68
73
63
Zákaznický servis
75
62
61
64
Poloha – prostředí
23
23
26
23
Jiné
1
1
1
1
Nic
1
1
0
1
Pramen: Observatory of European SMEs No 1/2002 European Commission
11
Stručně o konkurenceschopnosti VĚDA A VÝZKUM – Zvednout investice na 3 % HDP! 12. 9. 2002 Evropská komise vydala sdělení „Více výzkumu pro Evropu“, ve kterém navrhuje opatření pro řešení dlouhodobě nízké úrovně investic do vědy a výzkumu v EU. Současný průměr 1,9 % HDP, tažený nahoru především Skandinávií a Německem, je stále vzdálen úrovni 3 %, kterou doporučil summit EU v Barceloně v březnu 2002. Evropě tak hrozí stále větší zaostávání za USA a Japonskem, které již této úrovně investic v podstatě dosahují. Klíčovou otázkou je přitom vtažení soukromého kapitálu a firem do výzkumu, které se na rozdíl od USA i Japonska na investicích do vědy podílejí jen 55 %. Mají-li evropské země dosáhnout úrovně 3 % HDP do roku 2010, musí změnit svůj přístup k financování vědy, tvrdí Komise. Více je třeba pracovat s nástroji motivujícími nestátní aktéry k podpoře výzkumu. I ty však musí být jen součástí mixu opatření, kombinujícího úsilí státu, firem, asociací, škol i jednotlivců, kvalitní ochranu práv duševního vlastnictví, nebyrokratické podnikatelské prostředí, právní rámec pro partnerství veřejného a soukromého sektoru a výkonný trh finančních služeb. REGULACE PODNIKÁNÍ – Podle USA ohrožuje politika EU zaměstnanost 14. 11. 2002 Velvyslanec USA při EU napadl politiku EU, zejména v oblasti ochrany spotřebitele, která podle něj svou jednostranností ohrožuje tisíce pracovních míst. Zejména neevropské, avšak v Evropě podnikající firmy, se často nemohou vyjádřit k připravované legislativě, která je podnikatelsky nevstřícná. Ochránci různých „veřejných zájmů“ mnohdy prosazují opatření, která pak jsou na úkor tisíců lidí zaměstnaných v určitých sektorech nebo regionech. Nejnovějším a zároveň nejkritičtějším případem je připravovaná legislativa o chemikáliích. Pokud by se do ní promítly závěry Bílé knihy Evropské komise „Strategie pro budoucí chemickou politiku EU“, chemický průmysl by musel neachat znovu otestovat a registrovat na 30 000 běžně užívaných přípravků. Většinou jde o přípravky, které jsou na trhu bez problémů dlouhá léta, nová legislativa by si však vynutila investice ve výši až 2 biliony eur k jejich novému prověření. Podle studie společnosti Artur D. Little by pouze německý chemický průmysl ztratil i při nejpragmatičtější aplikaci uvažované legislativy 1,4 % svého výkonu. Při přísnější aplikaci by to bylo 7,7 % a při fundamentalistické až 20,2 %. Pro zaměstnanost by to znamenalo uzavření 150 000 pracovních míst při pragmatickém přístupu, 900 000 při přísnější aplikaci a až 2 350 000 při fundamentalistickém lpění na doslovné aplikaci za každou cenu. Americký velvyslanec má ve svém tažení proti záměru EU spojence prakticky ve všech podnikatelských asociacích napříč EU. PŘÍPRAVA NA POVOLÁNÍ – EU stanoví společná kvalitativní kritéria 20. 11. 2002 Chce-li EU dosáhnout cíle schváleného summitu v Lisabonu 2000, tj. být v roce 2010 ekonomikou znalostí, vykazující nejvyšší konkurenceschopnost a dynamiku na světě, musí věnovat mimořádnou pozornost vzdělávací soustavě. Evropská komise ve svém novém sdělení vyzvala členské státy, aby cestou dobrovolné spolupráce a harmonizace zajistily naplnění pěti hlavních společných cílů. 1. Do roku 2010 snížit podíl mladých opouštějících předčasně vzdělávací cyklus (případy „školních neúspěchů“) na maximálně 9 % z populace 18 – 24 let, zatímco dnes je to v průměru 19 %. 2. Do roku 2010 na polovinu snížit existující nerovnováhu mezi muži a ženami ve studiu matematiky, věd a technologických oborů. V současné době je převaha mužů 1,6-násobná v Irsku, ale až 4-násobná v Rakousku. 3. Do roku 2010 by měl podíl osob ve věku 25 – 59 let, které mají dokončené střední či dokonce vyšší vzdělání, činit 80 %. Nyní je tento podíl v průměru 66 %, přičemž existují velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi: v Německu, Dánsku a Švédsku je to již 83 %, v Portugalsku jen 21 %. 4. Do roku 2010 snížit v každém členském státě na polovinu podíl mladých ve věku 15 let, kteří mají potíže se čtením, počty a s dalšími základními odbornostmi. Nyní vykazuje EU v tomto ohledu v průměru horší výsledky než USA a Japonsko (zdaleka nejlepší jsou však i ve světovém srovnání Finové, Irové a Britové). 5. Do roku 2010 zvýšit podíl účastníků celoživotního vzdělávání na 15 % populace v aktivním věku. Tuto hranici dnes přesahují Britové, Finové a Dánové, jinak je průměr EU zatím na úrovní 8,4 %. Komise rovněž vyzvala členské státy EU, aby každý rok zvyšovaly investice do lidského kapitálu. Nyní jsou výdaje na vzdělávání rovny v průměru EU 5 % hrubého domácího produktu. Nejvíce vydávají na vzdělávání Švédové, Finové a Francouzi, kde tento podíl přesahuje 7,4 %.
12
PODNIKÁNÍ – V EU chce málokdo podnikat 20. 11. 2002 Na třetí evropské konferenci o „chuti do podnikání“ v belgické Nové Lovani byly zveřejněny výsledky mezinárodního průzkumu „Global Entrepreneurship Monitor“, podle nějž se v EU stále méně lidí pouští do podnikání. Při sledování vzniku firem v posledních 42 měsících se ukázalo, že v roce 2002 klesl index nového podnikání v EU o celou jednu třetinu, v USA o 10 % a v Japonsku dokonce o 65 %. Největší podíl aktivní populace se pustil v poslední době do podnikání v USA (10,5 %), Irsku (9,1 %) a v Norsku (8,7 %). Na opačném konci škály, mezi zeměmi, kde se málokomu chce podnikat, se umístily Japonsko (1,8 %), Belgie (3 %), Francie (3,2 %), Švédsko (4 %) a Nizozemsko (4,6 %). Fenomén má mnoho příčin, od charakteru daňové soustavy, po tradice nebo systém vzdělávání. Například v Belgii vzniká relativně více firem ve Valonsku, zatímco Vlámů se hrne do podnikání mnohem méně. Určitý rozdíl mezi Skandinávií a Beneluxem je dán mj. tím, že v Severských zemích již existuje v poměru k počtu obyvatel daleko méně firem než v Belgii nebo Nizozemsku. Více informací na adrese: www.gemconsortium.org To, že Evropané jsou v průměru výrazně opatrnější, pokud jde o zakládání nových podniků, potvrzují i průzkumy Evropské komise. Také ony odhalují značné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy EU. Většina dotázaných ze států severní Evropy preferuje zaměstnanecký poměr, zatímco jižní státy EU, Irsko a Velká Británie inklinují zřetelně k soukromému podnikání. Ukázal to pravidelný průzkum vztahu Evropanů a Američanů k podnikání, který hodnotil i vztah k riziku a obtíže při zakládání podniků v jednotlivých státech.Více informací naleznete na: http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/survey/eurobarometer134_en.pdf VÝZKUM A VÝVOJ – Objem inovací v Evropě pokulhává za USA a Japonskem 16. 12. 2002 Podle údajů zveřejněných Evropskou komisí zaostává EU v inovačních aktivitách za USA a Japonskem v několika oblastech. Jedná se o investice do vývoje a výzkumu a o vzdělanost a patentovou ochranu v oblasti high-tech. Srovnání tentokrát zahrnuje i kandidátské země. Při srovnání 10 ukazatelů předstihují USA Evropskou unii v 7 oblastech, největší rozdíly jsou v oblasti přidané hodnoty vytvořené high-tech technologiemi, v počtech přihlášených patentů v oblasti high-tech a v počtu obyvatel v aktivním věku, kteří mají vyšší vzdělání. EU předstihuje Japonsko v počtu domácností majících připojení k Internetu. Nejvýrazněji se v oblasti inovací v EU rozvíjí Finsko, Švédsko, Dánsko a Nizozemí. Při srovnání regionů jsou na prvních místech Stockholm (Švédsko), Uusimaa (Finsko), Noord-Brabant (Nizozemí). Z kandidátských zemí jsou nejlépe hodnoceny Estonsko, Česká republika a Slovinsko.Kompletní text a srovnávací tabulky jsou k dispozici na adrese: http:://trendchart.cordis.lu/ a www.cordis.lu/scoreboard PODNIKÁNÍ – Neztratí EU konkurenceschopnost? 14. 1. 2003 Evropská komise připravila klíčový dokument pro březnový summit EU, v němž varuje před zaostávání EU jako celku v realizaci tzv. Lisabonské strategie z roku 2000, podle níž by se měla do konce desetiletí stát nejkonkurence-schopnějším ekonomickým celkem světa. Zaostávání hlavních členských zemích v potřebných strukturálních reformách má za následek vznik Evropy více rychlostí. Země jako Dánsko, Finsko či Švédsko jdou kupředu stále rychleji, Řecko, Itálie, Francie a stále více i Německo, Španělsko a Portugalsko stagnují a ztrácejí. Vstup deseti vesměs chudších zemí do EU v roce 2004 příkop mezi konkurenceschopnou a problémovou částí EU ještě prohloubí. Reforma je nutná jak na trhu práce, tak i kapitálu a firem. EU se nepodaří zajistit do roku 2005 práci pro dva ze tří nezaměstnaných, nezmenší se rozdíl v produktivitě a konkurenceschopnosti mezi EU a USA. Většina připomínek Evropské komise je relevantní i po země jako ČR, která ve všech klíčových parametrech konkurence-schopnosti (vzdělání, výzkum a vývoj, využití technologií, produktivita…) zaostává za Skandinávskými zeměmi i za průměrem EU. Doporučované strukturální reformy (liberálnější trh práce, podnikatelsky vstřícnější prostředí…) jsou rovněž významné pro ČR. Stručné zprávy převzaty z informačního servisu na www.cebre.cz ✤✤✤
13
Nové šance Šest bodů k zamyšlení a přípravě: 1. TRH BEZ HRANIC: Jednotný evropský trh je šancí pro firmy schopné využít toho, že půl miliardy koupěschopných spotřebitelů nakupuje na trhu, který má jen minimální vnitřní hranice a harmonizované podmínky prodeje výrobku či služby na celém svém úzhemí. Dnem našeho členství v EU (případně překonáním přechodných obtíží a dočasných omezení) padnou dosavadní administrativní překážky obchodu a podnikání v ostatních členských zemích EU. 2. PRÁVNÍ OCHRANA: Harmonizované právo EU je společným standardem ochrany všech podnikatelů na celém jednotném trhu. Svá evropská práva budou moci podnikatelé chránit jak v ČR, tak i v dnešních, stejně jako budoucích nových členských zemích EU. Zvýší se tím průhlednost podnikatelského prostředí, stabilizují se jistoty umožňující expanzi na nové trhy. 3. ZDROJE KAPITÁLU: Vstup do EU bude nepochybně znamenat přísun peněz do ČR, a to jak z podpůrných fondů EU, tak i od zahraničních investorů a bank. ČR se stane „domácím“ členem trhu EU, bude mít nárok na stejnou úroveň podpor rozvoji regionů, výstavby infrastruktury apod. jako nynější členské země. Stane se jistější destinací pro volný kapitál a pevnou součástí jednotného trhu finančních služeb, což se však naplno projeví až přístupem k jednotné měně euro. 4. RŮST POPTÁVKY: Odhaduje se, že vstup do EU by mohl již v prvních deseti letech zvýšit hospodářský růst v souhrnu až 9 % bodů a do 15 let by ČR měla dohnat v úrovni HDP na obyvatele „příjmově slabší“ třetinu současné EU. To se nepochybně promítne do disponibilního příjmu vlády i domácností a tedy do růstu koupěschopné poptávky. 5. PODPORA PROJEKTŮ: EU sama rozvíjí politiky podpory podnikatelů, zejména malých a středních, dále firem činných ve výzkumu-vývoji, v ekologickém podnikání a v expanzi na trhy mimo EU. Aktivní firmy, nelenící investovat do poznání a zvládnutí této „nabídky EU“, se mohou těšit na snazší přístup k multi-národním podpůrným programům. 6. KONKURENČNÍ NABÍDKA: Celoevropská konkurence bude zároveň konkurencí mezi dodavateli zboží a služeb, konkurencí na trhu práce a do značné míry i konkurencí mezi členskými státy v podmínkách příhodných pro investice a podnikání.
Konkrétně o nových šancích: Šestý rámcový program EU = šance pro české firmy Na jedné z největších konferencí ve své historii zveřejnila Evropská unie Šestý rámcový program pro výzkum a vývoj. V rámci Programu hodlá Unie v letech 2002-2006 vynaložit 17,5 mld. eur. Ač byla Česká republika zastoupena mezi osmi tisíci účastníky konference nadprůměrně, podnikatelů bylo v bruselském Heyselu jako šafránu. Přitom právě bezprecedentní podpora účasti malých a středním podniků (MSP) odlišuje Šestý rámcový program od jeho předchůdců. Následující postřehy z Konference (11. – 13. 11. 2002) se snaží dát odpověď na otázku, zda má pro českou malou či střední firmu smysl se Šestým rámcovým programem vůbec zabývat. Jaké oblasti výzkumu a vývoje Program podporuje? Rozhodnutí 2002/1513/EC Evropského parlamentu a Rady EU stanoví sedm prioritních oblastí Programu – přírodní vědy a biotechnologie pro zajištění zdraví; technologie informační společnosti; nanotechnologie a vývoj nových multifunkčních materiálů; aeronautika a vesmír; kvalita a bezpečnost potravin; udržitelný rozvoj, globální změna klimatu a ekosystémy; občané a veřejná správa v informační společnosti. V rámci některých schémat (projekty cíleného výzkumu a inovační projekty, kooperativní či kolektivní výzkum – viz tabulka) se může projekt týkat takřka libovolné oblasti dle specifických potřeb a problémů zúčastněných malých a středních podniků. Nebude mě stát příprava projektu moc času a peněz? Příprava projektu do Šestého rámcového programu není triviální záležitostí. Na druhé straně je tento Program ve srovnání se svými předchůdci pro podnikatele nesrovnatelně „uživatelsky přátelštější“. Například
14
tzv. kolektivního výzkumu (blíže viz tabulka) se účastní volná uskupení či svazy malých a středních podniků, vystupující pak v projektu jako jeden subjekt. Finanční a časové náklady na podání a řízení projektu se tak v rámci takového sdružení rozloží. Zároveň je výběrové řízení pro projekty kolektivního výzkumu dvoukolové – v první kole stačí podat jen velice stručný záměr projektu a teprve konsorcia postoupivší do druhého kola zpracují detailní projekt. Ve všech schématech se zjednodušila i administrativa projektů. Nejsou projekty příliš megalomanské a dlouhodobé? Některé projekty celospolečenského významu jsou samozřejmě dlouhodobé a jejich řízení je složité. Naproti tomu schémata, u nichž se počítá s větším zapojením malých a středních podniků, jsou jejich potřebám a možnostem přizpůsobena. Projekty cíleného výzkumu a inovační projekty jsou zaměřeny na získání nových poznatků s cílem značného zlepšení stávajících výrobků, služeb či výrobních postupů nebo na vývoj nových. V rámci kooperativního výzkumu jde o krátkodobé menší projekty (viz tabulka). V rámci tzv. integrovaných projektů či sítě špičkových pracovišť bude možné v průběhu realizace projekt upravit a přijmout do něj nové partnery. Úlohou malých a středních podniků by zde pak bylo například navržení praktického využití výsledků výzkumu. Nezneužije někdo moje nápady? Ochrana duševního vlastnictví je vždy citlivou otázkou. V rámci projektu Šestého rámcového programu může firma samozřejmě před svými partnery jen těžko tajit své know-how v předmětné oblasti výzkumu. Široká spolupráce na projektech navíc částečně potlačuje zdravou konkurenci mezi výzkumníky. Zkušenosti z minulých rámcových programů však ukazují, že výhody spolupráce převažují – zejména národnostní a institucionální pestrost v rámci výzkumného konsorcia vede k mimořádným výsledkům. Moderní vědecké přístroje jsou navíc často tak nákladné, že nezřídka bývá jen jeden svého druhu na celou Evropu. Navíc výsledky výzkumu zůstávají jako duševní vlastnictví realizátorům projektu. Kolik vlastně můžu dostat? Česká republika má již v programu stejné postavení jako stávající členské státy EU. Pokud jde o malé a střední podniky, myslí Unie podporu jejich účasti na Programu opravdu vážně. Například v rámci rozpočtu na sedm prioritních oblastí (viz výše) je garantováno minimálně 15 % pro MSP. Některá schémata jsou malým a středním podnikům přímo určena (kooperativní a kolektivní výzkum), jiná jsou postavena tak (zejména pokud jde o cíle), aby MSP k účasti maximálně motivovala (projekty cíleného výzkumu a inovační projekty). Grant Evropské unie pokrývá zpravidla max. 50 % nákladů na samotný výzkum, některé náklady (např. audit projektu) mohou být z grantu hrazeny dokonce v plné výši. Hlavní schémata/nástroje v rámci Šestého rámcového programu vhodná pro MSP Výzkumné schéma
Minimální účast na projektu (vždy z různých zemí)
Částka na projekt (mil. eur)
Doba trvání
Uzávěrka pro podávání projektů
Kooperativní výzkum
3 MSP + 2 výzkumné instituce
0.5 – 2.0
1 – 2 roky
29. 4. 2003 a 27. 11. 2003
Kolektivní výzkum
2 národní či 1 evropská podnikatelská asociace
2.0 – 5.0
2 – 3 roky
1. kolo: 6. 3. 2003 2. kolo: IX/2003
Integrované projekty
3 účastníci
podle projektu
3 – 5 let
různě, podle sedmi prioritních oblastí 6. RP
Sítě špičkových pracovišť
3 účastníci
podle projektu
7 let maximum
různě, podle sedmi prioritních oblastí 6. RP
Projekty cíleného výzkumu a inovační projekty
3 účastníci
podle projektu
2 – 3 roky
různě, podle sedmi prioritních oblastí 6. RP
Výzvy k předkládání projektů jsou zveřejněny na stránkách http://www.cordis.lu/fp6 od 17. 12. 2002.
15
Kde mám najít vhodné partnery do projektu? Zřejmě nejefektivnější cestou je kombinace dvou kroků. Prvním je získání rámcové představy, kterou Vám zdarma poskytne informační služba Evropské komise pro výzkum a vývoj CORDIS. Pokud hledáte partnery do „svého“ projektu, jistě si vyberete z obrovské databáze na internetových stránkách www.cordis.lu/fp6/partners/. Pokud chcete pouze vyjádřit zájem o podílení se na některém projektu Šestého rámcového projektu, stačí zadat do této databáze základní údaje o své firmě. Druhým krokem by pak měla být konzultace s některou institucí v České republice, která má již s projekty rámcových programů EU zkušenosti. Jednou s možností je kontaktovat své regionální Business Innovation Centre (BIC), jejichž síť je v České republice již poměrně hustá. Co mi ještě účast v projektu přinese? Šestý rámcový program EU nelze přeceňovat (Evropská unie v jeho rámci rozdělí jen zlomek peněz, které na výzkum a vývoj celkově dává), ale na druhé straně ani podceňovat. Zkušenosti z předchozích rámcových programů potvrzují, že všestranně přínosná spolupráce mezi členy výzkumného konsorcia většinou pokračuje i po skončení společného projektu. Navíc splnění poměrně náročných kritérií Šestého rámcového programu a spolupráce se špičkovými zahraničními partnery nesporně zlepší image Vaší firmy. Kde získám další informace? V České republice existuje tzv. Národní kontaktní bod, kterým je Technologické centrum Akademie věd ČR (tel. 220 390 726, e-mail:
[email protected], http://www.tc.cz). Generální ředitelství Evropské komise pro výzkum zřídilo také oddělení pro pomoc účasti MSP na Šestém rámcovém programu (e-mail:
[email protected], http://www.cordis.lu/sme).
Podpůrné programy Evropské unie – názor českých podnikatelů Česká republika čerpá prostřednictvím podpůrných programů Evropské unie prostředky na rozvoj mnoha oblastí. Tři základní programy určené pro podporu kandidátských zemí před vstupem do EU Phare, ISPA a SAPARD jsou doplněny dalšími grantovými a úvěrovými programy, které jsou plně nebo alespoň částečně financovány ze zdrojů EU. Jedná se např. o Fond na podporu malých a středních podniků, Fond pro investice do výrobního sektoru, Grantové schéma na podporu infrastruktury pro podnikání, různé komunitání programy v oblastech vzdělávání, zaměstnanosti, kultury, energetiky, rozvoje podnikání a médií atd. Česká podnikatelská reprezentace při EU oslovila prostřednictvím svých zakladatelských organizací – Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR jejich členy anketou, ve které měli čeští podnikatelé možnost sdělit svůj názor na kvalitu a dostupnost prostředků z podpůrných fondů EU. Anketa byla rozeslána firmám bez ohledu na oblast jejich podnikání nebo jejich velikost, byla rozdělena do devíti celků. Z došlých odpovědí vyplývá, že více než polovina podniků má pouze okrajové znalosti programů EU, jedna desetina programy nejen zná, ale jejich nabídky už využila. Z této skupiny více než šedesát procent patří mezi středně velké firmy (51 – 250 zaměstnanců). Osm procent odpovědí uvádí, že firma podala projekt se žádostí o podporu, ale neuspěla, sedmnáct procent respondentů získalo osobní zkušenost s účastí v programech zapojením se do projektu, který byl s podporou EU připraven někým jiným. Jedna desetina firem uvádí, že systém podpůrných programů nezná, téměř polovina z nich (47 %) patří mezi malé podniky (1 – 50 zaměstnanců). Nejznámějším a firmami nejvíce využívaným programem je program Phare, čtvrtina všech respondentů má osobní zkušenost s využitím tohoto nástroje, sedm procent předložilo projekty v rámci programu SAPARD, pět procent získalo finanční prostředky z programu ISPA. Z ostatních komunitárních programů byly nejvíce využity projekty v rámci 5.Rámcového programu a Leonardo da Vinci. České podniky by uvítaly zaměření programů EU, které poskytují prostředky na projekty z kandidátských zemí včetně České republiky, především na podporu investic (záruky za úvěry, podpora fondů rizikového kapitálu apod.), dále na podporu výzkumu a vývoje, marketingu a exportu. Jedna desetina odpovědí uvádí, že prostředky z podpůrných programů by neměly směřovat přímo k podnikatelům, ale měly by být použity na zlepšování celkového podnikatelského prostředí (obchodní právo, práce soudů, finančních úřadů…)
16
Téměř čtvrtina firem čerpá informace o nabídce programů EU z běžného tisku, necelá pětina z Internetu, osmnáct procent od podnikatelských organizací a pouze dvanáct procent uvádí jako informační zdroj orgány státní správy a její specializované agentury. Nejvíce ceněným rysem EU programů je fakt, že dobře připravené projekty mají velkou šanci uspět – uvádí více než třetina respondentů – a to, že jejich prostřednictvím lez získat konkrétní finanční podporu – dvacet dva procent odpovědí. Naopak podle názoru dvaceti šesti procent respondentů chybí dostatečné informace o nových programech a pětina z nich má pocit, že na žadatele o podporu jsou kladeny přehnané nároky. Jedna třetina podniků by přivítala, kdyby stát a jeho specializované agentury pomáhaly při přípravě projektů, třicet procent by tuto pomoc očekávalo od podnikatelských organizací. Jedenáct procent se domnívá, že podniky pomoc nepotřebují, že přípravu projektů zvládnou samy, případně s pomocí najatých poradců. Pokud program vyžaduje spolufinancování ze strany žadatele, měl by podle názoru čtyřiceti dvou procent podniků existovat státem garantovaný program půjček pro tyto účely, případně by banky měly vytvořit speciální nabídku úvěrů pro žadatele o podporu z EU. Jedna desetina odpovědí uvádí, že žadatelé by si měli pomoci sami, z této skupiny byla téměř polovina zaslána středně velkými firmami. Od vstupu České republiky do EU očekává téměř čtyřicet procent respondentů více možností čerpat podporu z programů EU a patnáct procent větší prostředky, které budou nabídnuty českým subjektům z fondů EU. Výsledky ankety napovídají, že české podniky si zvykají na možnost využití prostředků, které Evropská unie nabízí na rozvoj podnikání včetně výzkumu a vývoje, zavádění nových technologií či vzdělávání. A zejména že hledají cesty, jak se o nových možnostech více dozvědět. V tom by jim určitě měly pomoci hlavně jejich odvětvové svazy a komory.
Jak na programy Evropské unie 7 rad Generálního ředitelství Evropské komise pro podnikání 1. Zajistit si kvalitní informace o vybraném programu a o zadání výběrového řízení. 2. Dodržet předepsané zadání, proceduru i termíny – formální nedostatky projektu znamenají vyřazení v první kole probírky. 3. V přihlášce demonstrovat znalosti, schopnosti a zkušenosti svědčící o kapacitě předkládaný projekt kvalitně realizovat. 4. Prokázat schopnost spolufinancovat projekt (někdy je žádána bankovní garance). 5. V případě nováčků je lepší se nejprve stát členy konsorcia vedeného zkušeným předkladatelem projektu a až v dalším kole zkusit vlastní projekt v čele vlastního konsorcia. 6. Připravit se na přísná kritéria průhlednosti a správnosti nakládání s přidělenými penězi (pravidelná hlášení, kontrola pohybů prostředků z/na účet, případně kontrolní audit ze strany Komise). 7. V případě úspěchu si vhodným marketingem pěstovat image úspěšného a solidního partnera programů EU.
Stručně o nových šancích PRÁVO EU – Stravitelnost na prvním místě 28. 10. 2002 Komisař EU pro podnikání a informační společnost E. Liikanen se vyslovil na téma nejbližších iniciativ Komise v oblasti regulace. Komise připravila v letošním roce tzv. Better Regulation Action Plan a jeho podstatnou část by ráda realizovala do konce tohoto roku. „Lepší regulaci“ si slibuje od dokonalejšího předběžného oceňování dopadů připravovaných předpisů (impact assesment), od intenzivních konzultací s reprezentanty skupinových zájmů a také od citlivého výběru vhodných nástrojů regulace. V oblasti předběžného oceňování dopadů se chce Komise rychle zbavit dosavadního formalismu, provádět multi-sektorové průzkumy, více spoléhat na názor expertů a reprezentantů těch skupin společnosti, jichž se regulace dotkne. Rovněž chce předem posuzovat různé alternativy nástrojů a opatření, aby dala přednost dobrovolnému kodexu či závazku před zákonem všude tam, kde je to možné. Měření dopadů, zejména u malých a střední firem, pak bude ze strany Komise doprovázeno i budováním struktur podpory a přípravy na dopady nových opatření. Na poli konzultací bude Komise usilovat především o průhlednost procesu a jeho šíři, aby došlo na slyšení všech oprávněných zájmů. Bude ustaven „jednotný vstupní bod“, čili všeobecně známá adresa, na níž bude možné
17
psát Komisi veškeré připomínky. Výběr instrumentů by měl být široký a Komise by měla v každém případě nového návrhu posuzovat, zda je nutná právně závazná regulace, či zda není možné sáhnout po samoregulaci, případně ko-regulačních opatřeních, kterými může být kombinace předpisu a dobrovolného závazku. JEDNOTNÝ TRH EU – Občasné i firmy čekají více 11. 11. 2002 Nejnovější průzkum Evropské komise ukázal, že občané i firmy EU jsou ve své většině spokojeni s dopady fungování jednotného trhu (JVT) EU. K jednomyslnému ocenění jeho efektů je však stále daleko, což ukazuje na pocit jisté nenaplněnosti očekávání, která projekt jednotného trhu vyvolává. 80 % občanů EU se domnívá, že JVT pomohl rozšířit nabídku zboží a služeb, 67 % věří v jeho pozitivní dopad na jejich kvalitu, ale jen 41 % má za to, že JVT pozitivně ovlivnil jejich ceny. Pouze 45 % občanů EU se cítí dostatečně informováno o svých právech v rámci JVT EU, ale 52 % prokázalo v kvizu jejich skutečnou znalost. Mezi firmami 46 % tvrdí, že JVT měl pozitivní dopad na jejich podnikání, 11 % si však myslí opak a celých 42 % údajně nepocítilo zavedením JVT žádnou změnu. Nejpozitivnější efekty připisují JVT podnikatelé ve Španělsku, Řecku a v Itálii, naopak málo si jeho dopadů cení v Británii a ve Francii. Ve velikostním srovnání JVT oceňují především velké firmy (67 % kladných ohlasů), následované středními (55 %) a malými podniky (44 %). 42 % firem se cítí dobře informováno o svobodách a právech JVT, ovšem naprostá většina (83 % malých, 90 % středních a 92 % velkých) firem má za to, že EU by si měla jako naprostou prioritu vytýčit podstatně lepší fungování JVT. Plné výsledky průzkumu jsou k nalezení na: http://europe.eu.int/comm/internal_market/en/update/score/index.htm ELEKTRONICKÉ OBCHODOVÁNÍ – EU podporuje MSP 18. 11. 2002 Evropská komise vyzvala experty na e-business z veřejného i soukromého sektoru, aby společně s ní vytvořili Evropskou síť podpory elektronického obchodování malých a středních firem (MSP). Jde o součást iniciativy e-Europe 2005, jejíž akční plán byl schválen letos na summitu EU v Seville. Plánovaná síť podpory MSP by měla a) propojit různé iniciativy na podporu e-businessu, b) definovat budoucí výzvy na tomto poli a možné odpovědi na ně, c) vytvořit synergii různých iniciativ a podpořit akce rozvíjené samotnou EU. Celková efektivita podpory e-businessu na úrovni MSP by měla vzrůst, aniž by došlo k nahrazování úspěšných iniciativ evropskou politikou. Účast v síti podpory je dobrovolná a otevřená jak členským, tak i kandidátským zemím a účastníkům Evropského hospodářského prostoru. Formálně bude v čele nové iniciativy Řídící skupina scházející se dvakrát ročně na pozvání Komise. Stálým sekretariátem bude Generální ředitelství Komise pro podnikání. Bude vytvořen internetový portál, na němž budou zveřejněny „nejlepší praktiky“ a nabídky na vzájemnou spolupráci a výměnu poznatků. Několikrát ročně budou organizovány tématické workshopy. Více informací a přihlášku do sítě podpory lze nalézt na adrese: http://europa.eu.int/comm/enterprise/ict/policy/e-bus-snfsme.htm PODPURNÉ FONDY EU – První hodnocení akčního plánu pro rozvoj regionů sousedících s kandidátskými zeměmi 29. 11. 2002 V červenci 2001 přijala Evropská komise akční plán na posílení konkurenceschopnosti 23 regionů sousedících s kandidátskými zeměmi, a to v Rakousku, Finsku, Německu, Řecku a Itálii. Do plánu byly zahrnuty programy INTERREG III C a INTERACT zahrnující individuální i kolektivní projekty spolupráce v pohraničních regionech (20 mil. EUR), další fondy byly věnovány na podporu projektů malých a středních podniků v oblasti vypracování nových podnikatelských strategií a podporu přeshraniční spolupráce s budoucími členskými státy (10 mil. EUR), na podporu malých a středních podniků a dopravních sítí byly posíleny programy INTERREG A a B (30 mil. EUR). Další oblastí bylo zlepšení koordinace mezi programy Phare CBC a INTERREG a modifikace programu INTERREG IIIA (programy přeshraniční spolupráce s Maďarskem a Českou republikou) tak, aby do programu byla zahrnuta také Vídeň. Předkladatelé projektů do programu Interreg IIIC mohou získat Od 200 000 do 5 milionů EUR podpory na rozvoj sítí výměny informací a zkušeností z regionální politiky a podpory rozvoje regionů. Program poběží až do roku 2006 a je určen pro regiony kdekoli v EU, ovšem do spolupráce a výměny s nimi se mohou zapojit i regiony kandidátských zemí. Projekty mohou předkládat nejen regionální úřady, ale i rozvojové agentury, komory a místní práva. Veškeré informace jsou k nalezení na: http://www.interreg3c.net/sixcms/detail.php?id=382.
18
TELEKOMUNIKACE – Evropská unie podpoří telekomunikační a elektrotechnický průmysl 5. 12. 2002 Rada EU pro telekomunikace dnes schválila akční plán e-Europe 2005. V jeho rámci bude Evropská unie všemožně podporovat telekomunikační průmysl. Členské státy zároveň již nebudou moci tomuto sektoru finančně vypomáhat. Velký důraz bude klást Unie v následujícím období zejména na elektronizaci veřejné správy (e-government), elektronický obchod (e-commerce), zavádění výpočetní techniky do vzdělávání a ochrany zdraví (e-learning, resp. e-health). Značné podpoře se bude těšit i zavádění digitální televize a sítě mobilních telefonů třetí generace. Zavádění evropské informační společnosti si vyžádá nové legislativní úpravy. Summit EU na jaře 2003 se proto bude zabývat informační společností jako jednou ze svých hlavních priorit. PODPŮRNÉ PROGRAMY EU & MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY – Podpora EU pro MSP 23. 1. 2003 Evropská komise zveřejnila již šestou zprávu o aktivitách EU na podporu malých a středních podniků. Ze zprávy mimo jiné vyplývá, že v rozpočtovém období 2002 – 2006 má Evropská unie vyčleněno na podporu malých a středních podniků 16 mld. EUR, přičemž princip spolufinancování projektů zajišťuje dodatečnou národní podporu. Malé a střední podniky jsou rovněž důležitou součástí Šestého rámcového programu na podporu výzkumu a vývoje – na výzkumné a inovační aktivity MSP jsou vyčleněny více než 2 mld. EUR. Celý dokument je k dispozici na: http://europa.eu.int/comm/enterprise/entrepreneurship/promoting_entrepreneurship/doc/2003sec58_en.pdf REGIONÁLNÍ ROZVOJ EU – Podoba strukturálních fondů po roce 2007 30. 1. 2003 Evropská komise (EK) jednala o podobě regionálního rozvoje po roce 2007. Na základě rozhodnutí Rady EU z Kodaně se počítá s tím, že členské země věnují 0,4 % HDP na strukturální fondy, tento podíl připadá nepřijatelně vysoký daňovým poplatníkům, ale naprosto ne-dostatečný členským zemím. Předpokládá se, že EK předloží návrh rozpočtu na období 2007 – 2013 v listopadu 2004. Rozpočet by měl upřednostňovat nejméně rozvinuté regiony, proto se počítá, že cca 2/3 celkového rozpočtu budou rezervovány pro Prioritu I., tedy pro rozvoj regionů, které vykazují HDP na hlavu nižší než 75 % EU průměru (v ČR všechny regiony kromě Prahy). Zvláštní pozornost bude věnována i regionům současných členských států EU, které ztratí možnost využívat peněz z Priority I po rozšíření EU na 25 členských států. PODPORA PODNIKÁNÍ 2003 – Evropská komise publikuje seznam plánovaných podpůrných aktivit podnikání na rok 2003 31. 1. 2003 Generální ředitelství Evropské komise zodpovědné za oblast podnikání zveřejňuje hlavní směry grantové podpory rozvoje podnikání pro rok 2003. Dokument obsahuje indikativní seznam podpůrných akcí vedoucích ke zlepšení podmínek podnikání v členských i kandidátských zemích EU. Plný text lze nalézt na adrese: http://europa.eu.int/comm/dgs/enterprise/index_en.htm Tento seznam může ještě dostát dalších změn, a proto je třeba sledovat vypisování jednotlivých výzev k podání projektů na adrese: http://europa.eu.int/comm/enterprise/funding/grants/themes 2003/index.htm Stručné zprávy převzaty z informačního servisu na www.cebre.cz
✤✤✤
19
Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE) je společným zastoupením Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a státní agentury na podporu obchodu CzechTrade. Od pololetí roku 2002 poskytuje českým firmám informace a služby přímo z Bruselu. Jejích služeb využilo již přes čtyři desítky firem. Některé z nich vyslaly na stáž do CEBRE své manažery, jiné odebírají pravidelný monitoring evropských novinek, řada podnikatelů využila možnosti konzultovat přes CEBRE své problémy přímo s představiteli EU. CEBRE denně zveřejňuje přehled aktuálního dění v EU na adrese www.cebre.cz, pravidelně prezentuje své informace a poznatky v tisku a na podnikatelských školeních a konferencích v ČR. České podnikání a jeho zájmy prezentuje v Bruselu prostřednictvím svého čtvrtletníku Czech Business Today.
Poradenské, informační a vzdělávací služby pro MSP realizované ARP: Nejcennějším nástrojem pro zprostředkování a poskytování poradenských, informačních a vzdělávacích služeb pro sektor malých a středních podniků (MSP) je národní síť Regionálních poradenských a informačních center (RPIC) a Podnikatelských a inovačních center (BIC). Národní síť RPIC/BIC realizuje z prostředků Phare a státního rozpočtu ČR programy podpor PORADENSTVÍ, na jejichž základě získávají osoby připravující se na podnikání a MSP základní informace a konkrétní poradenské služby pro podnikání, nasměrování na vhodné další produkty podpor a pomoc v přístupu k nim. Dále pak pro podnikatele zajišťují dlouhodobé vzdělávací kurzy zaměřené na vstup do EU, zvýšení konkurenceschopnosti a dostupnost k finančním úvěrům a půjčkám z celého bankovního sektoru či produktů ČMZRB.
Česká firma v Evropské unii – Hrozba či šance, zisk či ztráta Autoři: Václav Šmejkal, Blanka Jakubcová, Michal Nekvasil Vydala: Hospodářská komora ČR ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a Agenturou pro rozvoj podnikání Nakladatelský servis: Q-art 5.000 výtisků, březen 2003 ISBN – 80-903280-0-8 NEPRODEJNÉ
● Obhajuje zájmy českých podnikatelů před orgány Evropské unie ● Informuje české podnikatele o legislativní činnosti EU v jejich oboru ● Školí české podnikatele a manažery přímo v sídelním městě EU Bruselu ● Zastupuje české podnikatelské organizace u evropských podnikatelských federací
Česká podnikatelská reprezentace při Evropské unii CEBRE (Czech Business Representation neboli Česká podnikatelská reprezentace při Evropské unii) bylo vytvořeno Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, aby prezentovalo a obhajovalo české podnikatelské zájmy před a po vstupu ČR do Evropské unie. K naplnění svého cíle CEBRE získalo podporu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a agentury CzechTrade.
Co mi CEBRE jako podnikateli nabízí? CEBRE pro vás může pracovat všude tam, kde se zájmy vaší firmy protínají s činností orgánů Evropské unie, nebo jiných evropských organizací sídlících v Bruselu. Všechny služby CEBRE můžete objednat přímo v ČR, za ceny přístupné i malým a středním podnikům. Konkrétně se jedná o následující služby: ● Monitoring oborových aktualit z EU ● Školicí stáže v kanceláři CEBRE v Bruselu ● Zakázkové služby ● Balíček evropského přežití ● Inzerce a reklama
Podrobnou nabídku služeb CEBRE naleznete na www.cebre.cz Hospodářská komora ČR, Centrum pro evropskou integraci Ing. Ondřej Hradil, tel.: 224 096 301, fax: 224 096 227, email:
[email protected] Svaz průmyslu a dopravy ČR, úsek vnějších vztahů Eva Svobodová, MBA, tel.: 224 934 514, fax: 224 934 038, email:
[email protected]
www.cebre.cz
