KOMENTÁŘ
Tematická sekce C Občanská práva a ústavní záležitosti
FÓRUM O SOUDNÍ SPOLUPRÁCI V OBČANSKÝCH VĚCECH: DISKUSE S VNITROSTÁTNÍMI PARLAMENTY
2. PROSINCE 2008 ZASEDÁNÍ II E-JUSTICE: NÁSTROJ PRO OBČANY, PRÁVNÍKY A PODNIKY OBECNÝ KOMENTÁŘ
PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI PE 415.240 JANUARY 2004
CS
DV\752580CS.doc
CS
PE415.240v01-00
CS
Generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie Tematická sekce C Občanská práva a ústavní záležitosti
FÓRUM O SOUDNÍ SPOLUPRÁCI V OBČANSKÝCH VĚCECH DISKUSE S VNITROSTÁTNÍMI PARLAMENTY
2. PROSINCE 2008 ZASEDÁNÍ II E-JUSTICE: NÁSTROJ PRO OBČANY, PRÁVNÍKY A PODNIKY OBECNÝ KOMENTÁŘ
PE415.240v01-00
CS
4/59
DV\752580CS.doc
Tento komentář si vyžádal výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti. Bude zveřejněn v těchto jazycích: BG, CS, DA, DE, EL, EN, ES, ET, FI, FR, HU, IT, LT, LV, NL, PL, PT, RO, SK, SL, SV. Autoři: Carlos Manuel Gonçalves de Melo Marinho, soudce, kontaktní osoba Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci a IberRede, Lisabon; Philippe Delarbre, ředitel Národního rejstříku trestů, Nantes; Marc van Opijnen, vrchní poradce pro informatiku v oblasti práva, Oddělení pro aplikaci internetu nizozemské soudní rady, Utrecht
Rukopis dokončen v dubnu 2008 Kopie jsou k dispozici u: Roberty Panizzové Tel: +32 2 2831433 Fax: +32 2 2832365 E-mail:
[email protected]
Informace o publikacích GŘ Ipol na adrese: http://www.ipolnet.ep.parl.union.eu/ipolnet/cms
Evropský parlament, Brusel
Za názory vyjádřené v tomto dokumentu nese výlučnou odpovědnost autor a nemusejí nutně odrážet oficiální postoj Evropského parlamentu.
DV\752580CS.doc
5/59
PE415.240v01-00
CS
ZASEDÁNÍ II – E-JUSTICE: NÁSTROJ PRO OBČANY, PRÁVNÍKY A PODNIKY
OBSAH
1. Využití informačních technologií v soudnictví: elektronické doručování písemností a elektronické opatřování důkazů, elektronická dokumentace a komunikace, videokonferenční komunikace, evropská soudní řízení on-line a evropský portál elektronického soudnictví (e-justice) – Carlos Manuel Gonçalves de Melo Marinho, soudce, kontaktní osoba Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci a IberRede, Lisabon 2. Tvorba elektronických sítí trestních rejstříků a potřeba zajištění ochrany osobních údajů – Philippe Delarbre, ředitel Národního rejstříku trestů, Nantes 3. Je zapotřebí vytvářet elektronické sítě rejstříků platební neschopnosti dlužníků, registrů ekonomických subjektů, katastrů nemovitostí a dalších rejstříků? – Marc van Opijnen, vrchní poradce pro informatiku v oblasti práva, Oddělení pro aplikaci internetu nizozemské soudní rady, Utrecht
PE415.240v01-00
CS
6/59
DV\752580CS.doc
VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V SOUDNICTVÍ: ELEKTRONICKÉ DORUČOVÁNÍ PÍSEMNOSTÍ A ELEKTRONICKÉ OPATŘOVÁNÍ DŮKAZŮ, ELEKTRONICKÁ DOKUMENTACE A KOMUNIKACE, VIDEOKONFERENČNÍ KOMUNIKACE, EVROPSKÁ SOUDNÍ ŘÍZENÍ ON-LINE A EVROPSKÝ PORTÁL ELEKTRONICKÉHO SOUDNICTVÍ (E-JUSTICE)
– CARLOS MANUEL GONÇALVES DE MELO MARINHO, SOUDCE, KONTAKTNÍ OSOBA EVROPSKÉ SOUDNÍ SÍTĚ PRO OBČANSKÉ A OBCHODNÍ VĚCI A IBERREDE, LISABON
DV\752580CS.doc
7/59
PE415.240v01-00
CS
I. VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V SOUDNICTVÍ: Způsoby uplatnění informačních technologií 1. Současný stav vývoje e-justice v Evropě1 se vyznačuje koexistencí řady paralelních a oddělených zkušeností na evropské a vnitrostátní úrovni a zcela odlišnými fázemi vývoje a odlišnými výsledky. V Evropské unii (EU) e-justice v zásadě znamená poskytování evropských informací prostřednictvím internetových stránek evropských orgánů (např. EUR-lex, SCADPlus, Eurovoc nebo Pre-lex), vytváření struktur informačních technologií na podporu a zavádění nových kritérií a pravidel spolupráce (např. Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci, Evropská soudní síť v trestních věcech, Soudní atlasy v občanských a trestních věcech, vzájemné propojení evropských trestních rejstříků a SOLON – vícejazyčný právní slovník výrazů z oblasti trestních věcí) a specifické projekty právních odborností (např. Evropská síť rejstříků závětí nebo EULIS, Evropská pozemková informační služba). Kromě toho existují pozoruhodné, i když stále ještě křehké nástroje, jako je N-Lex, zajímavá společná brána k vnitrostátním právním databázím 23 členských států ve 22 oficiálních jazycích a jednotná terminologická databáze IATE (Interactive Terminology for Europe), která obsahuje obecný slovník rovnocenných právních pojmů. 2. Tento specifický kontext vyžaduje rozvoj prostřednictvím spolupráce, rozšíření osvědčených postupů a řešení a centralizovaná rozhodnutí zaměřená na dosažení určité úrovně standardizace a integrace, aby se evropský rozměr a zdroje doplňovaly s vnitrostátními pravomocemi, snahami a zkušenostmi. Tato metodologie může pomoci zajistit „oboustranný obchvat“ a zesílenou účast a představuje nejlepší způsob, jak zajistit podporu a rozvoj konkrétních projektů bez rizika a obtíží, které jsou spojeny s legislativním postupem. Toto řešení může podnítit plodnou výměnu osvědčených postupů, sbližování technických řešení, iniciativy na vnitrostátní úrovni, úspory z rozsahu a větší úspory významných nákladů. Tuto potřebu a s ní spojené možnosti dobře ilustruje oblast videokonferenční komunikace a přeshraniční opatřování důkazů. Zde je zapotřebí přidat k výsledkům dosaženým na vnitrostátní úrovni společná kritéria pro fyzické odstranění prostředků a účinná a souběžná pravidla spolupráce a míry zapojení. 3. Podle této nové filozofie je nezbytné učinit z nástrojů e-justice pevnou součást soudních řízení s přeshraniční vazbou. Z toho plyne, že soudy by měly spolupracovat za použití informačních technologií a že právníci a občané by měli navazovat jejich prostřednictvím spojení a uplatňovat svá práva pomocí nejmodernějších mechanismů informační společnosti. 1
Nebo evropské e-justice nebo dokonce evropského on-line soudnictví, podle terminologie, kterou navrhuje akční plán pro evropské elektronické soudnictví (e-justice) ze dne 3. září 2008, 11330/08, LIMITE JURINFO 52 JAI 357 JUSTCIV 133 COPEN 133.
PE415.240v01-00
CS
8/59
DV\752580CS.doc
Doručování písemností, opatřování důkazů, elektronická dokumentace a komunikace, videokonferenční komunikace tvoří jádro této změny paradigmatu. 4. Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci, Evropská soudní síť v trestních věcech, vzájemné propojení evropských trestních rejstříků, Evropská síť rejstříků závětí jsou projevem doby, kdy právníci tvořili projekt e-justice, a to prostřednictvím nesjednocených iniciativ. ESSOOV jako precedens 1. Evropská soudní síť pro občanské a obchodní věci (ESSOOV) je věrným obrazem stávající fáze izolovaných, i když někdy účinných snah. Můžeme využít zkušeností a kritérií této fáze k vytvoření účelného systému globálního elektronického soudnictví e-justice. 2. Tato síť byla vytvořena na základě podnětu Amsterodamské smlouvy závěrů předsednictví Evropské rady v Tampere, konané ve dnech 15. a 16. října 1999. Některé z jejích základních myšlenek jsou nápadité a zvláště účinné a významné pro oblast elektronického soudnictví. 3. ESSOOV zaměřuje své činnosti na tři cíle: a) zajistit zlepšení a zjednodušení soudní spolupráce mezi státy Evropské unie; b) vypracovat, trvale nabízet a uchovávat aktualizovaný informační systém „o soudní spolupráci v občanských a obchodních věcech v rámci Evropské unie, o souvisejících právních aktech Společenství a mezinárodních právních aktech a o vnitrostátních právních předpisech členských států“2, jehož cílem bude především pomoci občanům překonávat zvláštní obtíže, které se objevují při přeshraničních sporech; c) zlepšit uplatňování nástrojů Společenství nebo platných úmluv mezi dvěma a více státy v praxi. 4. K dosažení těchto cílů bylo zvoleno společné řešení – intenzivní a pokud možno výhradní využívání informačních a komunikačních technologií. 5. Síť představovala vynikající odpověď na některé nové potřeby Evropy, které vyplynuly z požadavku na udržování přímých kontaktů mezi skutečnými subjekty procesu spolupráce – soudy – v oblasti soudní pomoci, přičemž klasickým ústředním orgánům přenechala druhotné postavení. Byla vytvořena proto, aby tento systém mohl fungovat efektivně a s cílem napomoci vytvoření skutečně evropského justičního prostoru.
2
Rozhodnutí Rady ze dne 28. května 2001 o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, Úřední věstník Evropských společenství L 174/25, 27.6.2001.
DV\752580CS.doc
9/59
PE415.240v01-00
CS
6. Tato struktura byla vytvořena na základě vnitrostátních kontaktních míst, která reprezentují kontaktní osoby (pokud možno soudci), které tvoří jakási pojítka sdílených údajů, a nahrazují tak, či podporují formální služby v úkolu pomáhat soudům v jejich přímé vzájemné spolupráci. 7. Během téměř šestiletého fungování už dosáhla síť těchto cílů: a. poskytování jednoduchých a zřetelných informací o právních systémech evropských zemí (s výjimkou Dánska); b. na ústřední stránce projektu je každý měsíc nalezeno 250 000 položek, což z ní činí jednu z nejnavštěvovanějších stránek Unie a ukazuje, jak významné jsou pro občany údaje, které poskytuje; c. vytvoření Evropského soudního atlasu v civilních věcech; d. poskytování některých informací v oblasti evropského práva; e. řešení nebo podpora řešení problémů ve spolupráci, předložených soudy nebo jinými orgány; f. podpora odborné přípravy soudců a státních zástupců v oblasti soudní spolupráce, a to i za použití virtuálních mechanismů informatiky; g. zkrácení časových prodlev potřebných k řešení problémů vznikajících při soudní spolupráci; h. vytvoření a zveřejnění některých dobře zpracovaných a užitečných příruček týkajících se významných právních předpisů Společenství na internetu; i. vytvoření internetových stránek s informacemi o soudní spolupráci v občanské a obchodní oblasti. 8. Tato síť přitom intenzivně využívá nových technologií a zejména výhod, které nabízí internet. Za vytvoření a správu ústřední stránky projektu, která se nachází na adrese http://europa.eu.int/comm/ justice_home /ejn/, je zodpovědná Evropská komise. Kromě velkého množství informací obsahuje tato stránka přehledy právních řádů, organizace soudnictví, právních odborností, právní pomoci, jurisdikce soudů, postupů předkládání případů k soudu, procesních lhůt, příslušného práva, předkládání písemností, opatřování důkazů a způsobů jejich dokazování, prozatímních opatření a preventivních opatření, vymáhání rozsudků, zjednodušených a urychlených postupů, rozvodů, případů rodičovské odpovědnosti, nároků na výživné, úpadku, alternativních řešení sporů, odškodnění obětí zločinu a v blízké budoucnosti i automatických soudních řízení. Každý zde rovněž může nalézt údaje o právu Společenství s dopadem na tuto technickou oblast. Tyto přehledy poskytují občanům i právníkům jednoduché a přímé informace o 26 soudních systémech členských států Evropské unie. PE415.240v01-00
CS
10/59
DV\752580CS.doc
Právní odkazy zde obsažené jsou uspořádány do jednoduchých a přímých otázek, po nichž následují jasné a vysvětlující odpovědi. 9. Tento technologický nástroj představuje rozhodný mechanismus pro vytvoření evropského justičního prostoru. Rovněž představuje účinný nástroj využití informatiky k obohacení kvality výkonu práv občanů, který jim poskytuje bezpečnější pocit ve styku s cizími systémy a při vytváření soudních vztahů s lidmi a podniky z ostatních států EU. 10. Tato síť rovněž vytvořila nezbytný nástroj, který využívá internetu jako kanálu dodávajícího potřebné informace k zajištění odpovídající spolupráce mezi soudy a správného využívání právních mechanismů a forem obsažených v evropských právních předpisech. Touto aplikací je evropský soudní atlas v civilních věcech, který se nachází na adrese http://europa.eu.int/comm/justice_home/judicialatlascivil/html/ index_en.htm. Prostřednictvím uvedeného nástroje může kterýkoli právník nebo občan získat v jednom z úředních jazyků Unie přístup k označením, adresám a územní jurisdikci soudů v EU. Uživatel zde rovněž nalezne nezbytné náležitosti právní pomoci, předkládání písemností, opatřování důkazů, uznávání a vymáhání rozsudků a odškodnění obětí zločinu. Soudy mohou navíc využít tuto aplikaci k vyplňování elektronických formulářů přijatých v rámci nařízení v občanské i obchodní oblasti. Kromě celé řady užitečných internetových odkazů zde nalezneme informace o všech evropských soudech, které jsou vybaveny systémy videokonferenční komunikace a mohou se podílet na přeshraničním opatřování důkazů. 11. Komunikace v rámci systému se odehrává na internetu a prostřednictvím intenzivního využívání e-mailu. Psané dopisy jsou výjimkou a jsou používány jen za velmi specifických okolností. 12. Tato síť je svým způsobem jakási ikona pro vstup na doménu e-justice. Je ukázkou toho, že snahy o vytvoření kvalitních a fungujících nástrojů musí být vedeny vědomím potřeby sloužit občanům a důležitostí využití technologických nástrojů, které umožní širokou interakci se systémem. Ostatně naše úsilí se musí trvale zaměřovat na zvyšování přínosu ve prospěch evropských občanů a podniků. Není možné vytvořit fungující systém elektronického soudnictví bez konkrétní koncepce. 13. Šíření filozofie sítě do dalších zeměpisných oblastí, jako je Latinská Amerika, Afrika nebo jako jsou oblasti hraničící se Středozemním mořem, nabádá k upevnění a sjednocení stávajících struktur informačních technologií a koncepce cílových produktů tak, aby bylo v budoucnu možné propojit síť s dalšími vnějšími systémy. DV\752580CS.doc
11/59
PE415.240v01-00
CS
Strukturální modely elektronického soudnictví 1. Při přípravě stavby struktury e-justice je třeba mít na paměti, že toto úsilí si musí klást za cíl účinnost a rychlost a lepší dostupnost evropského soudního a právního systému. Pro vytvoření evropského systému elektronického soudnictví e-justice je třeba správně rozpoznat potřeby, mít odborné a přesné povědomí o systémech a zejména o fungování soudů – což je dokladem potřeby změn s podporou soudní moci. Je nezbytné mít důkladné a aktuální znalosti o dostupných a vhodných řešeních v oblasti informatiky. To znamená, že jasná představa a účinné odpovědi na řešení otázek musí vycházet z analýzy založené na zkušenostech a důkladné znalosti soudních praxí a dostupných technologií. 2. Změna se musí zakládat na: a. kvalitě diagnostických metod; b. správném pochopení mechanismu soudnictví; a c. přesném skloubení řešení a faktů. 3. Je nezbytné, aby nová evropská právní úprava v této tematické oblasti vždy brala v úvahu výhody systému elektronického soudnictví e-justice a její možnosti a odmítala opatření, která jsou v rozporu s její filozofií. Proto je v tomto procesu kontrola právní soudržnosti e-justice nezbytností. 4. Stejně tak je nezbytné zajistit používání spolehlivých mechanismů digitálního podpisu (esignature), ověření totožnosti uživatele (e-identity), časových údajů a zajištění neměnnosti vytvořených akt nebo předkládaných dokumentů a šifrování komunikace. 5. Možná bychom měli vycházet z řešení, která jsou součástí internetu, a vyhnout se uzavření správy soudnictví na bázi pouhých intranetů nebo uvnitř virtuálních soukromých sítí. 6. Další rozhodný zásah k zajištění životaschopnosti změn potřebných v této oblasti je v oblasti odborné přípravy. Je zapotřebí systematického a důsledného úsilí při přípravě soudců a dalších právníků ve využívání informačních technologií a nástrojů e-justice, a to i prostřednictvím virtuálních technik výuky. Odhmotnění soudních žalob vyžaduje velmi schopné odborníky a kampaně, které ukážou výhody nových systémů a digitální volby.
PE415.240v01-00
CS
12/59
DV\752580CS.doc
7. Po odhmotnění musí být informace roztříděny a poskytovány na základě rozdílných úrovní přístupu a omezeny na konkrétní adresy jen v případě, že to ukládají vnitrostátní právní předpisy nebo právní předpisy Společenství. Pokud jsou údaje dodávány některým osobám nebo stranám, měly by být přístupné jen prostřednictvím přímého a soukromého ověření pravosti. Mechanismus přímého kontaktu se soudním procesem by měl být rovněž k dispozici právním zástupcům stran. To pochopitelně vyžaduje zabezpečenou infrastrukturu a ověření pravosti dokumentů. Žádný z těchto ohledů nevyžaduje nutně vytvoření rozdílných nástrojů. Naopak by bylo vhodné omezit počet mechanismů informačních technologií a není důvod bránit se centralizaci přístupu např. na velký portál. 8. Způsoby využití elektronického soudnictví e-justice v Evropě musí vždy zahrnovat trestní i občanské soudy a ubránit se neodůvodněnému pokušení věnovat více pozornosti trestní oblasti. Projekty vztahující se k oběma jurisdikcím se musí vytvářet společně, vyváženě a musí se řídit jednotnou filozofií a používat stejné terminologické nástroje. To rovněž zahrnuje potřebu stejné rychlosti, stejných zdrojů a kritérií pro tvorbu v obou oblastech, překonání nesouměrnosti způsobené různými dobami vzniku a skutečností, že jeden projekt je zařazen do třetího pilíře a druhý do pilíře prvního. 9. Ztráta digitálních dokumentů by byla dramatická a mohla by podkopat důvěru v elektronické soudnictví. Je proto absolutně nezbytné zaručit bezpečnost a kvalitu řešení od počáteční úrovně až po úroveň zálohování a archivace. Cíle a. Rychlejší řešení právních sporů. b. Zkrácení procesních lhůt. c. Zvýšení důvěry v účinnost a transparentnost právních a soudních mechanismů a přiblížení občanů a podniků soudním systémům. d. Zhospodárnění a zjednodušení soudních postupů. e. Snížení provozních nákladů. f. Usnadnění přístupu k soudům. g. Usnadnění úkolu právníků. h. Napomoci soudní spolupráci a volnému oběhu soudních rozhodnutí a zlepšení vzájemné důvěry mezi soudními orgány a nastolení důvěry prostřednictvím oboustranné znalosti a posílení digitální komunikace, odstranění překážek způsobených mnohojazyčností a rozdílností právní terminologie a poskytnutí spolehlivých nástrojů k zajištění bezpečnosti a ověřování údajů. i. Umožnit vzájemné propojení vnitrostátních a evropských databází. DV\752580CS.doc
13/59
PE415.240v01-00
CS
j.
Umožnit přímý přístup k formulářům potřebným v oblasti soudní spolupráce a umožnit jejich vyplňování a posílání on-line. k. Učinit tyto struktury v očích občanů přehlednější tím, že bude poskytovat jednoduché, přístupné a aktuální informace o vnitrostátních právních systémech, o evropském právu a předpisech, jimiž se řídí evropská a mezinárodní soudní spolupráce. l. Centralizovat informace na velkém internetovém portálu, který může zahrnovat přístup ke všem digitálním produktům, umožňovat interakci v rámci sítě Web 2.0, soustřeďovat přístup k různým službám, sítím a atlasům a rovněž umožňovat podávání všech formulářů a žádostí stejně jako vydávání dokumentů s právní platností. Rozhodně přispět k vytvoření evropského justičního prostoru. Směry vývoje 1. Evropští občané, čelící změnám rozměru času a prostoru a uvyklí přístupu k ohromnému množství informací, jsou stále náročnější. Soudnictví je pochopitelně spojováno s vysokými očekáváními a je oblastí, v níž může technologie přinést značný prospěch všem. 2. S ohledem na tyto modely, současnou psychologickou a sociologickou realitu, tlak poptávky a nové potřeby vznikající díky rostoucí nabídce digitálních produktů pro veřejnost, horečnému rozvoji technologických inovací, nárůstu očekávání, stlačení či přebudování skladby osobního času, globalizaci a většímu počtu a výskytu přeshraničních soudních vztahů, můžeme docílit následujících trendů v oblasti e-justice: Právní předpisy a fyzické systémy se budou pomalu měnit s cílem umožnit nahrazení tištěných písemností elektronickým soudním řízením; a. v obecné rovině se vztahy mezi občany a státem, zejména v oblasti soudnictví, budou zakládat na informačních technologiích; b. byrokracie se omezí díky rychlejší povaze komunikačních kanálů; c. spojení mezi soudy a orgány různých zemí zejména v rámci právních nástrojů evropského justičního prostoru budou v zásadě založeny na technologiích rychlého a přímého spojení a na videokonferenční komunikaci se záznamem pomocí několika kamer a se záznamem on-line. d. volnému pohybu rozsudků bude pomáhat obecný přístup veřejnosti k soudním řízením a soudním rozhodnutím prostřednictvím běžného digitálního zařízení, jako je osobní počítač, osobní digitální pomocník (PDA), mobilní telefon nebo jiné ruční zařízení s připojením wideband nebo broadband; e. budeme svědky zobecnění sítí soudní spolupráce na světové úrovni založeného na vysokorychlostní komunikaci a snadných pravidlech vzájemné pomoci; f. žádosti o spolupráci v Evropě budou zcela odhmotněny a formuláře požadované stávajícími i novými evropskými předpisy budou vyplňovány a posílány přímo on-line; PE415.240v01-00
CS
14/59
DV\752580CS.doc
g. tyto sítě vytvoří snadnější, neformální a stálé kanály, z nichž vznikne globální soustava; h. pomůžeme soustředit nástroje informačních technologií a jejich začlenění do všezahrnujícího tematického internetového prostoru; i. státy a Evropská unie dodají spolehlivé a jasné informace o vnitřních a společných právních předpisech; tyto informace budou dostupné občanům, podnikům, právníkům a soudním orgánům; j. na úrovni soudního procesu můžeme očekávat dobré výkony v oblasti vytvoření soudů bez tištěných dokumentů, systémů vedení a správy případů, přidělování případů, plateb on-line a soudních poplatků, uchovávání záznamů a archivace, řízení soudů a statistické systémy; k. ve velkém měřítku se bude používat přenos hlasu a obrazu prostřednictvím internetového protokolu a rychlých videospojení, elektronické zprostředkování (e-mediation), automatické překlady, automatické rozpoznání hlasu nebo digitální stenografie, integrální nahrávky slyšení on-line, digitální předkládání písemností a odhmotněná komunikace se soudy, soudní spory bez tištěných dokumentů a automatické postupy ve spojení s více či méně inkluzivními databázemi. Evropský exekuční titul 1. V rámci nařízení o evropském platebním rozkazu zahájilo Německo a Rakousko projekt vytvoření přeshraničního systému, který by mohl být rozšířen na úroveň EU. Tento projekt vstoupí v platnost ve své jednoduché verzi od okamžiku, kdy nabude účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu, a to je 12. prosince 2008. Rovněž je vyhlášeno doplnění dalších funkcí v pozdější lhůtě. Tento proces má podporu konkrétního ustanovení tohoto právního dokumentu Společenství, kterým je článek 8. Tento článek předpokládá, že posouzení žádosti, na jejichž základě se stanoví, zda jsou dodrženy požadavky článků 2, 3, 4, 6 a 7 a zda je žádost podložená, lze provádět „automatickým postupem“. Tento úkol je skutečnou výzvou a příkladem zvláštní opatrnosti, s níž musíme přistupovat k obrovskému úkolu vytváření prostoru elektronického soudnictví. Zaslouží si proto, abychom se o něm v tomto úvodním rozboru zmínili. 2. Nařízení je proto styčným bodem, kde se setkávají dva rozdílné systémy. U jednoho z nich – systému postupů samotného exekučního titulu (nebo-li „gerichtliches mahnverfahren“), který nevydává soudce („der Richter“), ale úředník pověřený některými soudními pravomocemi („der Rechtspfleger“) po obecném přezkumu – je snadné si představit DV\752580CS.doc
15/59
PE415.240v01-00
CS
zavedení automatizovaného postupu. Avšak i zde je to velký zásah z kulturního i soudního hlediska svěřit rozbor opodstatněnosti nároku kybernetickému systému. I když uvážíme, že soud je, pro tyto systémy i pro nařízení3, které inspirovaly, poněkud odlišný od soudce, vzniká dojem, že systém může ponechat občany méně chráněné. U smíšených nebo kombinovaných systémů exekučních řízení (jako je španělský, francouzský nebo italský systém), jež se vyznačují zárukou zásahu soudce, můžeme čelit odmítnutí práva soudců, zahajování automatizovaných rozhodnutí a odmítání skutečného přístupu ke spravedlnosti. 3. Je to skutečná zkouška našich možností. Pokud – alespoň z pohledu některých evropských kulturních přístupů – občané, zejména občané, kteří nejsou dostatečně připraveni se hájit a nerozumějí dostatečně právním systémům, kteří jsou v situaci obžalovaných, mohou docházet k závěru, že se jedná o odlidštěný systém, protože neumožňuje dostatečný přístup k odborné, technické a nestranné analýze jejich případu, nebudou úspěchy dosažené v oblasti efektivnosti schopny zachránit pověst e-justice. Tomuto ohledu je třeba věnovat veškerou péči. E-justice musí vždy vycházet od lidí, existovat s lidmi a fungovat pro lidi. II. ELEKTRONICKÉ DORUČOVÁNÍ PÍSEMNOSTÍ A ELEKTRONICKÉ OPATŘOVÁNÍ DŮKAZŮ, ELEKTRONICKÁ DOKUMENTACE A KOMUNIKACE, VIDEOKONFERENČNÍ KOMUNIKACE Evropským soudním postupům s přeshraničními prvky mohou nástroje e-justice výrazně prospět. Tyto nástroje mohou být zvláště účinné a užitečné v krátkodobém a střednědobém měřítku v oblastech, jako je doručování písemností, opatřování důkazů, evropský platební rozkaz, evropské řízení o drobných nárocích a žádosti o právní pomoc. Doručování písemností a elektronická komunikace a dokumentace 1. Odhmotnění přeshraničních soudních a mimosoudních řízení zahrnuje elektronickou komunikaci mezi soudy a stranami řízení. To je nezbytné pro rychlost, vezme-li v úvahu vzdálenost a specifické potíže spojené s mezinárodními procesy. V tomto ohledu stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a 3
„,soudem‘ jakýkoli orgán v členském státě, který je příslušný k řízení o evropském platebním rozkazu nebo k jakýmkoli jiným souvisejícím záležitostem“ čl. 5 odst. 3.
PE415.240v01-00
CS
16/59
DV\752580CS.doc
obchodních v členských státech (doručování písemností) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 platné od 13. listopadu 2008, že „aby zasílání soudních a mimosoudních písemností mezi místními subjekty určenými členskými státy probíhalo přímo a rychle“ (bod 8 preambule). Je to dokonalý právní důvod k zavedení informačních technologií v této oblasti. Nástroje e-justice by měly rovněž pomoci dosáhnout cíle nařízení prostřednictvím vytvoření elektronické příručky obsahující informace uvedené v článcích 2, 3, 4, 10, 11, 13, 15 a 19. 2. Doručování písemností a sdělení obecně zapříčiňuje většinu procesních průtahů. Tradiční způsob styku má vždy za následek také značné finanční náklady a vyžaduje velké nasazení lidských zdrojů. 3. V této oblasti mají informační technologie značný potenciál. Zde je třeba vyzdvihnout rychlost elektronické pošty, snížení nákladů spojených s využitím internetového hlasového protokolu a účinnost a rychlost, kterou nabízí videokonferenční komunikace prostřednictvím připojení broadband, wideband nebo ultra-wideband. 4. V zájmu zajištění co nejlepších výsledků odhmotněného systému soudnictví by bylo vhodné, aby měl každý občan svou elektronickou adresu. Tohoto cíle lze dosáhnout s představivostí a politickou vizí. I poštovní služba může znovu projít proměnou s cílem zajistit kontakt se všemi občany, respektive adresami elektronických dokumentů. Dalším řešením by bylo ústřední poskytování e-mailových adres pro všechny občany. Lidé, kteří nebudou mít počítač, by mohli mít přístup k této e-mailové adrese na veřejných místech, zvláště k tomuto účelu navržených. Navíc by v každé smlouvě mohl být obsažen údaj o e-mailové adrese smluvních stran a jejím přijetí, která bude použita v případě o podepisované dohodě. 5. Ohledně elektronického doručování písemností viz první kapitola tohoto textu. Videokonferenční komunikace v soudní spolupráci v občanských a obchodních věcech 1. Evropské předpisy pro přeshraniční opatřování důkazů v občanských a obchodních věcech se v současnosti nacházejí v NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001. Je to soubor norem platný ve všech zemích Evropské unie s výjimkou Dánska, kterým se nahrazuje úmluva ze dne 18. března 1970 o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských nebo obchodních, přijatou na Haagské konferenci o soukromém mezinárodním právu ve vztazích mezi zeměmi, které ji podepsaly. 2. Uvedené evropské nařízení platí, jestliže: a. se týká provádění důkazu v prostoru Společenství; DV\752580CS.doc
17/59
PE415.240v01-00
CS
b. toto provádění důkazů spadá mezi občanské nebo obchodní věci; c. žádost je předložena u některého soudu členského státu; d. požadované důkazy mají být použity pro účely zahájeného nebo zamýšleného soudního procesu. 3. Nejčastější typ přeshraničního provádění důkazů v rámci ustanovení tohoto nařízení je založeno na přímém převodu žádosti mezi soudy. Je to také nejběžnější systém spolupráce v rámci nové filozofie, kterou zavádí Amsterodamská smlouva nebo závěry z Tampere. V tomto rámci musí soud, který hodlá zaslat žádost o provedení důkazů příslušnému soudu v jiném členském státě, jej nejprve určit a nalézt. K tomuto účelu slouží výše zmíněný evropský soudní atlas v civilních věcech. Zde nalezne příslušné formuláře, údaje o jazyku, v němž je může vyplnit a zjistit dostupnost systému videokonference u dožádaného soudu. Rovněž může získat údaje o dostupných prostředcích spolupráce. Navíc získá přístup k textu uvedeného nařízení, Haagské úmluvy u roku 1970 a sdělením členských států. Po nalezení dožádaného soudu musí dožadující soud vyplnit formulář A, který se nachází v příloze uvedeného evropského dokumentu. Tento formulář může být stejně jako všechny ostatní formuláře vyplněn on-line. Poté je možné jej: a. vytisknout a zaslat poštou; b. uložit na osobním počítači; nebo c. přímo odeslat prostřednictvím e-mailu. 4. Bod odůvodnění 8 nařízení stanoví, že „účinnost soudních řízení v občanských nebo obchodních věcech vyžaduje, aby se předávání a zpracovávání žádostí o dokazování mezi soudy členských států uskutečňovalo přímo a co nejrychleji“. Tento právní dokument Evropského společenství stanoví použití nejvyspělejších technologických prostředků a upřednostňuje videokonferenční komunikaci. V tomto ohledu stanoví čl. 10 odst. 4, že „Dožadující soud může požádat dožádaný soud, aby při provádění dokazování použil komunikační technologie, zejména možnosti videokonference.“ 5. Toto nařízení je natolik silné, že stejné ustanovení stanoví, že „Dožádaný soud vyhoví této žádosti, pokud to není neslučitelné s právem jeho členského státu nebo pokud tomu nebrání závažné praktické překážky“. Podle všeho mohou překážku použití videokonference představovat jen praktické komplikace, neboť nevíme, že by některý právní systém členského státu mohl bránit používání tohoto technologického prostředku na základě skutečně právní překážky.
PE415.240v01-00
CS
18/59
DV\752580CS.doc
6. Úsilí o rychlost, kterou umožňuje používání vyspělé technologie, je natolik intenzivní, že nařízení předpokládá možnost vzájemné dohody mezi soudy za účelem obstarání původně neexistujících prostředků (čl. 10 odst. 4). 7. Zařízení pro videokonferenci bývá v rámci Společenství nainstalováno dosti nepravidelně a nerovnoměrně i navzdory nadšení, které se skrývá za vytvořením tohoto nařízení. V současnosti je videokonference dostupná ve většině členských států pro trestní procesy, ale méně často pro procesy občanské. Podle údajů zaslaných pro účely Evropského soudního atlasu v civilních věcech je videokonference dostupná u všech soudů pouze v Portugalsku. Některé členské státy ji nepoužívají vůbec a některé jiné musejí být nejprve kontaktovány s cílem zajistit přesun a montáž mobilních zařízení (jako např. v Nizozemsku a ve ŠlesvickuHolštýnsku v Německu). 8. Není-li použití specifického technologického nástroje jako např. videokonference možné, dožádaný soud musí zaslat formulář E v příloze uvedeného nařízení, kde prohlásí, že technologie není slučitelná s právem daného členského státu nebo jí brání závažné praktické překážky. 9. V případě tohoto nařízení je použití videokonference s cílem umožnit dožadujícímu soudu vyslechnout svědka zahrnuto do představy přímého provádění důkazů podle článku 17, kterým se stanoví potřeba zásahu ústředního orgánu podle čl. 2 odst. 3. 10. Vytváří se tak zvláštní překážka a vzniká vnitřní rozpor, který by mohl narušit proces spolupráce v této oblasti. A to proto, že se tu setkáváme se dvěma rozdílnými koncepcemi, které se vzájemně ruší, nebo jsou přinejmenším v rozporu. Na jedné straně hledáme inovativní strukturální koncepce, které byly vytvářeny s ohledem na potřebu rychlosti, jednoduchosti a důvěry. Tato nová pravidla se opírají o proklamovanou přednost bezprostředních styků mezi soudy, které omezí úlohu ústředních orgánů, a na intenzivním využívání nejnovějších technologických prostředků. Na druhé straně čelíme konkrétním preventivním opatřením při provádění důkazů, která ukládají systematické zásahy ze strany orgánů členského státu dožádaného soudu, neumožňují automatizovaný postup a bezprostřední iniciativu a zavádějí zbytečná omezení do pravidel o provádění důkazů. Pokud například podle popsané koncepce soud jedné země požádá soud druhé země, aby vyslechl svědka, tento svědek je povinen se dostavit a podat svědectví podle platných předpisů, jak je uvedeno v článku 13 nařízení. Pokud však dožadující soud požaduje přímé provedení důkazů za použití rychlejšího, přímějšího a účinnějšího prostředku, tj. prostřednictvím videokonference, nastanou problémy a důkazy lze DV\752580CS.doc
19/59
PE415.240v01-00
CS
provést jen na dobrovolném základě s vyloučením veškerých donucovacích prostředků, jak vyplývá z čl. 17 odst. 2. To představuje zmaření celé iniciativy ve značném počtu případů. 11. Pokud uvažujeme o přeshraničním výkonu provádění důkazů pomocí videokonference, nutně dojdeme k závěru, že se zde nejedná o potřebu ochrany svrchovanosti, jako v případě faktického přemístění členů soudu do jiné země. Jen v tomto případě je zvláštnost článku 17 odůvodněna. Zprostředkování ze strany ústředního orgánu je zapotřebí jen v případě potvrzení výhrady svrchovanosti a při řešení praktických problémů, které nemohou být vyřešeny zásahem dotčených soudů. Nepovinný charakter spolupráce svědků se soudem jiného státu, který jedná z území svého státu, připomíná, že v konkrétní zeměpisné oblasti mohou provádět úkony spojené s donucovacími opatřeními pouze místní orgány. 12. Mohli bychom z toho vyvodit, že evropský zákonodárce nepostřehl rozpor, který vnesl do systému tím, že ponechal videokonferenci v oblasti působnosti článku 17. Alespoň s ohledem na přezkum nařízení bychom měli tento režim omezit na situace faktického přemístění příslušníků soudu do jiného státu. Jen tak lze obhájit soudržnost prohlašované vůle používat rychlejší technologické prostředky a podporovat přímé kontakty mezi soudy. 13. De iure condendo a v souladu se záměry a zásadami zkoumaného nařízení tvrdíme, že přeshraniční provádění důkazů prostřednictvím videokonference je třeba provádět prostřednictví jednoduchého přímého kontaktu mezi evropskými soudy. 14. Rovněž se domníváme, že dosažení nezbytné spolupráce občanů se soudním systémem musí být podpořeno donucovacími opatřeními v souladu s vnitrostátním právem dožádaného státu. 15. Za stávající situace můžeme jen doporučit, aby dožadující soud požadoval použití videokonference na základě ustanovení článku 10, který umožňuje dožádanému soudu klást potřebné otázky svědkovi, a zároveň požádá o možnost, aby jeho soudci mohli do jednání zasahovat v souladu s ustanoveními čl. 12 odst. 4. Podle všeho je to jediný způsob, jak zachovat strukturu nařízení a zajistit, aby se použití jeho nových řešení nestalo zbytkovým jevem. 16. Kulturní rozdíly, které představují soudy s rozsáhlou tradicí písemných procesů, rovněž vytvářejí jistý odpor. 17. S cílem pomoci řešit stávající problémy, které zapříčiňují zbytkové využívání videokonference v občanských věcech, by bylo vhodné vytvořit evropskou příručku používání videokonference, přičemž je třeba mít stále na paměti potřebu poukázat na jednoduché a zřejmé provozní předpisy, které vybudují důvěru a demystifikují tuto technologii. To je mnohem důležitější než stanovovat technické protokoly a technologické standardy.
PE415.240v01-00
CS
20/59
DV\752580CS.doc
V oblasti civilních věcí by tato příručka měla mimo jiné vzít v úvahu, že: a. je nezbytné zajistit, s cílem odstranit stále existující pochybnosti, že vzdálený výslech svědka prostřednictvím videokonference podle článku 10 nebo 174 nařízení musí pokud možno dodržovat postupy pro výslech svědků u soudu dožadujícího státu, což znamená, že místo videokonference je třeba zvolit mezi stávajícími prostorami dožádaného soudu a musí splňovat potřebu zajištění důstojnosti a respektu jednání; b. pokud použité zařízení poskytuje soud, nemělo by to být spojeno s žádnými náklady. Pokud použité zařízení neposkytne soud, veškeré náklady na převoz, pronájem zařízení a technický personál potřebný k jeho provozu ponese strana, která videokonferenci požaduje. 18. Zároveň je důležité, aby byl evropský soudní atlas v civilních věcech aktualizován v oblasti videokonference, neboť je instalováno mnohem více systémů, které splňují podmínky nařízení 1206/2001, než kolik se jich tu uvádí. 19. Rozhodující je dosáhnout na evropské úrovni dohody o standardizovaných a jednotných komunikačních formátech a protokolech. Nejspíše bude vhodné – nejen s ohledem na náklady, ale i vzhledem k celosvětové dostupnosti a snadnému požívání – přijmout internetový protokol videokonference namísto používání specializovaných linek specifických pravidel (samozřejmě musí být v případě potřeby tento protokol důkladně zašifrovaný). Vysoké technologické požadavky na zavedení technologie, která by byla levná a snadná, by mohlo pouze vést ke zbytečným zdržením a odporu. 20. Videokonference mohou být rovněž velmi užitečné v oblasti komunikace s věznicemi, zejména k předcházením rizikům a nákladům spojeným se snahou o zajištění fyzické přítomnosti zatčených občanů. III. EVROPSKÉ PROCESY ON-LINE A EVROPSKÝ PORTÁL E-JUSTICE 1. Rok 2007 byl rokem rozvoje myšlenky elektronického soudnictví e-justice v Evropě. V tomto roce byl navržen prototyp evropského portálu e-justice, o kterém mluvil pan Maud de Boer-Buquicchio, zástupce generálního tajemníka Rady Evropy na konferenci Práce na e-justice 2007 konané v Brémách ve dnech 29. – 31. května 2007 jako o „přeshraniční, interoperabilní komunikační infrastruktuře pro e-justice“, tedy konstrukci, která má schopnost stát se vazbou mezi různými právními systémy. Bylo dosaženo závěru, že evropský systém e-justice nemůže být centralizovaný a měl by být postaven na vnitrostátních řešeních, která budou dobře koordinována v zájmu zajištění společného a účinného fungování a aby bylo možné „řídit systém soudržně“4. 2. Evropská Rada na svém zasedání ve dnech 19. a 20. června 2008 uvítala iniciativu „postupně zřídit jednotný portál EU E-Justice do konce roku 2009“. 4 Zpráva pracovní skupiny Rady pro právní informatiku (e-justice) 15892/07 LIMITE, JURINFO 73, JAI 646, JUSTCIV 325, COPEN 170, Brusel, 29. listopadu 2007.
DV\752580CS.doc
21/59
PE415.240v01-00
CS
3. Tento portál by se měl zaměřovat na různé projekty on-line, internetové stránky, portály věnované tomuto odvětí, informační nástroje, databáze, sítě a atlasy, které jsou významné z hlediska projektu evropského elektronického soudnictví e-justice, a měl by v sobě zahrnovat veškeré existující digitální nástroje přeshraniční soudní spolupráce v Evropě. Musí představovat středisko informací a služeb a prostor vzájemné výměny informací, které bude tvořit jedinou bránu, skrze kterou budou mít evropští občané a evropské podniky přístup k evropskému soudnictví. Musí se rovněž stát užitečným nástrojem pro soudce, soudní úředníky, ústřední orgány, pracovníky vnitrostátních ministerstev spravedlnosti a právníky. Může mít různé úrovně přístupu a odlišná přístupová práva. 4. Portál e-justice může sloužit jako jediné přístupové místo pro vnitrostátní a evropské právo – po vzoru ESSOOV, která se vztahuje ke stejnému předmětu – usnadňovat komunikaci mezi soudy, veřejnými orgány a dotčenými stranami a poskytovat obecné právní poradenství a pomoc v oblasti přeshraničních právních problémů. Zejména má poskytovat otevřené, bezplatné a dostatečné a vyčerpávající informace veřejnosti. Měl by poskytovat přesné a užitečné údaje prostřednictvím systémů určených na pomoc občanům při zvládání právních problémů a doprovázet je ve všech fázích jejich řešení. 5. Tento portál musí rovněž fungovat jako nástroj, který přesměruje návštěvníky k záznamům vzájemně propojeným na evropské úrovni a poskytne přímý přístup k novým evropským postupům (např. „drobné nároky“) a zejména automatizovaným postupům (např. automatizovaným postupům „evropský platební rozkaz“) a plně elektronickým evropským postupům, pokud budou vytvořeny. 6. Portál musí být vícejazyčný a nabízet informace ve 23 jazycích EU s využitím – v případě potřeby – zvláště navrženého překladatelského softwaru. Při připojení na vnitrostátní internetové stránky by měl nabízet překlad a tlumočení, a to zejména prostřednictvím automatizovaných překladatelských systémů (jako jsou např. automatizované překladatelské systémy EUROVOC a SYSTRAN) a věnovat zvláštní pozornost potřebě právních překladatelských nástrojů (jako např. SOLON a N-Lex). Může obsahovat databáze právních překladatelů a tlumočníků soudů, právníků i veřejnosti. 7. Evropský portál musí zajišťovat přístup k formulářům uvedeným v příloze nařízení, umožňovat jejich vyplnění a odeslání on-line a rovněž přímé žádosti o právní pomoc a nabízet on-line žádosti (např. odškodnění pro oběti trestných činů) a žádosti o výpis z trestního rejstříku, z katastru nemovitostí a dalších dostupných rejstříků. Rovněž by měl umožňovat on-line alternativní řešení sporů (ADR) a nabízet přístup k vnitrostátním veřejným ochráncům práv. Může umožňovat platby on-line jako např. soudní poplatky. PE415.240v01-00
CS
22/59
DV\752580CS.doc
8. Lze si představit, že tento portál bude jednoho dne nabízet e-mailové schránky evropských občanů všem občanům členských států, které by mohly být využívány při kontaktech se soudem a dalšími orgány a také pro doručování písemností. 9. Měl by umožňovat bezpečnou komunikaci, poskytovat veškeré potřebné nástroje pro videokonferenční komunikaci a stát se hlavní platformou pro výměnu dokumentů jak mezi soudy, tak mezi soudy a stranami, které budou v případě potřeby používat nástroje, jako jsou nástroje e-identity, e-security a časové údaje (time stamp) založené na standardizovaných formátech a komunikačních protokolech. 10. Nástroje, jako jsou např. CIRCA (portál pro spolupráci partnerů evropských orgánů používaný např. pro komunikaci v rámci ESSOOV), mohou být nahrazeny střediskem přímých kontaktů. V rámci portálu by měl mít každý možnost kontaktovat své kolegy pracující na stejném projektu anebo zásahu prostřednictvím bezpečného ověřování pravosti a mohl by se stát vstupní branou kanálu netištěné komunikace mezi soudními orgány prostřednictvím bezpečné sítě. 11. Vytvoření portálu e-justice může lépe zviditelnit evropské elektronické soudnictví e-justice a pomoci vytvořit důvěru a zlepšit přístup k soudnictví v Evropě. Může dát EU tvář v oblasti soudnictví, a přiblížit tak občany Společenství a jeho cílům.
DV\752580CS.doc
23/59
PE415.240v01-00
CS
TVORBA ELEKTRONICKÝCH SÍTÍ TRESTNÍCH REJSTŘÍKŮ A POTŘEBA ZAJIŠTĚNÍ OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJŮ
PHILIPPE DELARBRE ŘEDITEL NÁRODNÍHO REJSTŘÍKU TRESTŮ, NANTES
PE415.240v01-00
CS
24/59
DV\752580CS.doc
PROPOJENÍ REJSTŘÍKŮ TRESTŮ V
EVROPSKÉ UNII
Dne 22. ledna 2003 učinili u příležitosti 40. výročí Elysejské smlouvy prezident Francouzské republiky a kancléř Spolkové republiky Německo společné prohlášení, v němž se zavázali vytvořit evropský rejstřík trestů. Na základě této společné vůle Francie a Německa bylo v rámci procesu posílené spolupráce v trestních věcech zahájeno vytváření sítě rejstříků trestů členských států Evropské unie. Cílem partnerů podílejících se na Propojení je umožnit každému členskému státu rychlý a spolehlivý přístup k rozsudkům vyneseným soudy jiných členských států nad jejich příslušníky, a to s cílem zvýšit kvalitu spravedlnosti v členských státech (1). Tento rychlý a spolehlivý přístup se zajistí prostřednictvím sítě pro zabezpečenou výměnu elektronických dat mezi členskými státy Evropské unie. Aby byla zajištěna ochrana osobních údajů, členské státy, které se podílí na Propojení rejstříků trestů, se zavázaly zejména dodržovat ustanovení úmluvy Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob ze zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů (2) Použijí se rovněž ustanovení směrnice č. 95/46/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Toto posílené partnerství slouží Evropské unii jako pilotní projekt pro rozvoj Propojení ve všech členských státech podle rámcového rozhodnutí, které bylo předmětem politické dohody v roce 2007 a jehož technické detaily jsou upřesněny v rozhodnutí o Evropském informačním systému rejstříků trestů (ECRIS), které nyní prochází schvalovacím řízením.
DV\752580CS.doc
25/59
PE415.240v01-00
CS
1) PŘEDSTAVENÍ PROPOJENÍ REJSTŘÍKŮ TRESTŮ K procesu posílené spolupráce v trestních věcech mezi Francií a Německem se postupně připojily nové země. Je třeba upřesnit země, které se podílejí na Propojení rejstříků trestů, právní rámec výměn a podrobnější informace o fungování skupiny účastnící se propojení.
Země, které se účastní Propojení K pracím, které zahájily Francie a Německo za účelem ustavení informačního propojení svých rejstříků trestů, se v roce 2004 připojilo Španělsko a Belgie. Propojení rejstříků trestů mezi těmito čtyřmi zeměmi je funkční od 31. března 2006. K projektu se následně připojila Česká republika a Lucembursko, které se k některým ze čtyř průkopnických zemí připojily v lednu 2008. Na úplném propojení se v současnosti pracuje. Pokud jde o Českou republiku, úplné propojení dosud neumožňují některé technické obtíže. V roce 2007 a 2008 se k Propojení připojily nové země. V roce 2007 se tak k projektu připojily Slovinsko, Spojené království, Polsko, Itálie, Slovensko a Portugalsko. V červnu 2008 se k Propojení připojily rovněž Bulharsko a Nizozemsko. Tři další země, Rumunsko, Švédsko a Rakousko, se prohlásily pozorovatelskými státy, což jim umožňuje, aby se účastnily plenárních zasedání Propojení ještě předtím, než se k systému oficiálně rozhodnou připojit.
PE415.240v01-00
CS
26/59
DV\752580CS.doc
Je třeba uvést, že přistoupení k Propojení rejstříku trestů nepřináší okamžité propojení s jinými zeměmi. K uskutečnění právních a technických úprav, na jejichž základě je teprve možné skutečně provádět výměnu elektronických dat s rejstříky trestů ostatních členských zemí, je totiž třeba doba v průměru od 18 měsíců do dvou let. Interconnexion des casiers judiciaires européens L’interconnexion opé opérationnelle Le 2 dé décembre 2008
31 mars 2006
France
Allemagne
Espagne
Belgique
Janvier 2008 Luxembourg
Rep. Tchèque
Interconnexion des casiers judiciaires européens Les pays membres de l’ICJ en voie de connexion
Bulgarie Italie Pays Bas Pologne Portugal Royaume Uni Slovaquie Slovénie 2
L’Italie, la Pologne et la Slovaquie sous l’assistance technique de la France
DV\752580CS.doc
27/59
PE415.240v01-00
CS
ostatních členských zemí.
Právní rámec výměn A. K výměnám mezi rejstříky trestů dochází podle zavedeného práva v rámci
ustanovení Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959. Konkrétně:
článek 13 Úmluvy stanoví, že „dožádaná strana zašle opisy a informace z rejstříku trestů a všechny související informace, vyžádané od ní justičními orgány smluvní strany, které jsou potřebné v trestní věci“.
Článek 22 stanoví, že „každá smluvní strana bude informovat ostatní strany o všech odsouzeních a následných opatřeních týkajících se jejich státních občanů, která jsou uvedena v rejstříku trestů“.
Výměny v rámci Propojení rejstříků trestů se tak týkají trestních věcí a justičních orgánů. B. Právní úpravu doplnilo rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 21. listopadu
2005, které stanovilo, že každý členský stát určí ústřední orgán, a dále stanovilo lhůty pro provádění těchto výměn mezi zeměmi. Odpovědi na žádosti justičních orgánů o opisy tak musí být vyhotoveny ve lhůtě deseti dnů; jestliže je žadatelem soukromá osoba, je stanovena lhůta dvaceti dnů. C. Právní náležitosti výměn posílí rámcové rozhodnutí, které přijala Rada
Evropské unie na svém zasedání ve dnech 12. a 13. června 2007 a které nyní prochází schvalovacím řízením, a to za účelem: → upřesnit obsah informací (článek 7), → urychlit výměny (článek 8), → upřesnit podmínky aktualizací a jejich využívání (článek 7),
PE415.240v01-00
CS
28/59
DV\752580CS.doc
→ definovat rámec elektronických výměn mezi členskými státy (článek
11). Toto rámcové rozhodnutí má být doplněno novým rozhodnutím, které se označuje zkratkou ECRIS (European criminal record information system) a které je v současné době předmětem diskusí; toto rozhodnutí upravuje podrobná pravidla a formáty výměn.
Fungování Propojení rejstříků trestů Aby byly umožněny rychlé a úplné výměny, státy účastnící se Propojení se již na počátku rozhodly, že vypracují společné tabulky trestných činů a trestů s automatickým kódováním a překladem. Za tímto účelem se každý členský stát účastní právní pracovní skupiny, která připravuje tabulky trestných činů a trestů, přičemž zohledňuje zvláštnosti vnitrostátních právních řádů, aby mohly být zapracovány do soudržné a kódované tabulky. Této skupině v současné době předsedá Francie. Státy se účastní rovněž technické pracovní skupiny, jejímž úkolem je uskutečnit úpravy informačních technologií nezbytné k použití kódovaných tabulek ve výměně elektronických dat. Této skupině předsedá Německo. Tabulka trestných činů, která byla dokončena v roce 2007 a která zahrnuje 45 kategorií a 178 podkategorií, je již informačně využívána; konkrétně ji od ledna 2008 používá ve vzájemných výměnách šest dosud propojených států. Tato tabulka umožňuje automatické kódování a překlad údajů týkajících se podkategorií trestných činů. Na konci prvního pololetí 2008 rovněž všechny státy účastnící se Propojení rejstříků trestů přijaly tabulku trestů a nápravných opatření, která je v současné době implementována pro informační využití. Je třeba upřesnit, že rozhodnutí ECRIS, které nyní prochází schvalovacím řízením, stanoví pro výměny mezi členskými státy povinné užití těchto kódovaných tabulek. Ve střednědobém horizontu tak budou všechny výměny mezi rejstříky trestů probíhat v rámci společných tabulek trestných činů a trestů, které umožní rychlou
DV\752580CS.doc
29/59
PE415.240v01-00
CS
elektronickou výměnu s automatickým překladem údajů a v dokonale zabezpečeném prostředí. Je třeba zde zmínit, že Evropská komise uvolnila významné finanční prostředky, aby mohly členské státy uskutečnit technické úpravy nezbytné pro vzájemné propojení, a to zejména digitalizovat své rejstříky trestů, což je fáze, která musí předcházet zavedení elektronických výměn.
PE415.240v01-00
CS
30/59
DV\752580CS.doc
STATISTIKA 2007
Statistika
z Francie
1. leden – 31. prosinec 2007
do Německa, Španělska a Belgie
Výpisy
žádosti vystavené francouzskými
odpovědi zaslané cizím soudním
soudními orgány
orgánům
5 508
Informace z RT
Odeslané informace z RT
Francie obdržela z Německa, Španělska a Belgie
1 868
Informace zaznamenané ve francouzském Národním rejstříku trestů
3 621 10 541
STATISTIKA 2008
z Francie
Francie obdržela
Statistika do Německa, Španělska, Belgie a 1. leden – 30. září 2008
Výpisy
Lucemburska
z Německa, Španělska, Belgie a Lucemburska
žádosti vystavené francouzskými
odpovědi zaslané cizím soudním
soudními orgány
orgánům
4 342 Odeslané informace z RT Infomace z RT
3 877 Informace zaznamenané ve francouzském Národním rejstříku trestů
2 381 9 599
DV\752580CS.doc
31/59
PE415.240v01-00
CS
Komentáře: zavedení Propojení rejstříků trestů umožnilo, že odpovědi na žádosti o výpisy z rejstříků trestů, které zašle členský stát jinému členskému státu ve věci svých příslušníků, jsou k dispozici za pouhých několik dní. Analýza objemu výměn informací o rozsudcích a výpisů z rejstříků trestů před a po zavedení Propojení ukázala, že propojené země vyměňují v rámci Propojení mnohem více informací než předtím. Tento vývoj platí zejména pro země, které zavedly informační systém umožňující automatické zasílání rozhodnutí již od fáze úvodního zaznamenání a které své soudní orgány systematicky vedou k požadování výpisů z rejstříku trestů v závislosti na státní příslušnosti osoby zapojené do trestní věci.
OCHRANA
OSOBNÍCH
ÚDAJŮ
PŘI
ELEKTRONICKÝCH
VÝMĚNÁCH
V RÁMCI
PROPOJENÍ REJSTŘÍKŮ TRESTŮ Zaručení ochrany osobních údajů v rámci Propojení předpokládá, že má každý členský stát zavedeny přesné právní předpisy. Tato záruka rovněž předpokládá, že technické parametry výměn zaručí jejich důvěrnost a bezpečnost elektronické komunikace.
Záruky spojení s právními podmínkami výměn A. V rámci pilotního projektu
V současné době je Propojení v rámci pilotního projektu podle zavedeného práva založeno na použití Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 a rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 21. listopadu 2005 o výměně informací z rejstříku trestů.
PE415.240v01-00
CS
32/59
DV\752580CS.doc
Referenční dokument, který na počátku přijaly státy účastnící se pilotního projektu, stanovil za účelem ochrany údajů závazný rámec. Kromě výslovného odkazu na zásady definované v úmluvě Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 stanovily partnerské státy následující základní pravidla: → každý stát je nadále odpovědný za pravidla fungování svého rejstříku
trestů a není stanoven žádný přímý on-line přístup k obsahu rejstříků trestů ostatních států; → výměny se týkají výlučně konečných rozsudků v trestních věcech
zanesených do rejstříku trestů státu, ve kterém byl rozsudek vynesen; → vyměňovat lze pouze aktualizované informace o rozsudcích;
→ údaje osobní povahy přenášené v rámci projektu mohou být
využívány pouze za tím účelem, za kterým byly sděleny. Informace obsažené ve výpisu z RT tak nemohou být využity pro zanesení do záznamu; → státy se musí zavázat ve věci svých vnitrostátních právních předpisů
a náležitostí ochrany osobních údajů; → přistoupení nového státu podléhá jednomyslné dohodě ostatních
států, které se přesvědčí, že jsou splněny technické a právní podmínky, jakož i podmínky ochrany osobních údajů. Partnerské státy účastnící se pilotního projektu tak v rámci výměn zajistily skutečnou ochranu osobních údajů. B. V rámci projektu Evropské unie
DV\752580CS.doc
33/59
PE415.240v01-00
CS
Návrh rámcového rozhodnutí z června 2007 o organizaci a obsahu výměn informací z rejstříků trestů a projekt ECRIS, který je předmětem politické dohody v Radě pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 24. října 2008, upřesnily a posílily podmínky ochrany osobních údajů.
Nový vzorec výměn zejména stanoví, že: → úloha
státu, v němž byl vynesen rozsudek, a státu, jehož
příslušníkem je odsouzená osoba, je přesně definována, → aktualizace rozsudků musí být prováděny neprodleně (článek 4
rámcového rozhodnutí z roku 2007) → další přenosy informací z jednoho členského státu do jiného musí
obsahovat aktualizace obdržené ze státu, v němž byl vynesen rozsudek (článek 5 rámcového rozhodnutí z roku 2007) → údaje osobní povahy mohou být využívány pouze pro účely těch
postupů, pro které byly vyžádány (článek 9 rámcového rozhodnutí z roku 2007) → stát, v němž byl vynesen rozsudek, může omezit použití informací
odeslaných státu, jehož příslušníkem je odsouzená osoba, tím, že stanoví, že některé informace nesmí být dále předávány k účelům jiným než trestní řízení (článek 7 rámcového rozhodnutí z roku 2007)
PE415.240v01-00
CS
34/59
DV\752580CS.doc
Souhrn pravidel obsažených v návrhu rámcového rozhodnutí z roku 2007 a v projektu ECRIS tak posiluje účinnost a bezpečnost výměn mezi rejstříky trestů.
Záruky spojené s technickým řešením
Technické řešení Propojení rejstříků trestů v Evropské unii umožňuje každému připojenému rejstříku trestů zachování naprosté organizační autonomie za současné účasti na systému rychlé a bezpečné výměny informací s ostatními rejstříky, a to díky síti TESTA (Trans European Services for Telematics between Administration). Průkopnické země se již od prvopočátku věnovaly vývoji technologií a výměnných protokolů, které zaručí zabezpečení elektronické komunikace.
Technické provedení
Kódované výměny
Každý stát vlastní kódovací certifikát. Zavedení tohoto certifikátu v rámci výměnného protokolu http (HyperText Transfer Protocol) zaručuje důvěrnost a celistvost údajů zaslaných a obdržených servery partnerských států. Výměny mezi propojenými státy jsou technicky založeny na síti TESTA (TransEuropean Services for Telematics between Administrations), zabezpečené komunikační síti, která propojuje evropské instituce a část orgánů veřejné správy členských států.
Filtrované výměny
Každá země má k dispozici seznam IP (Internet Protocol) adres serverů svých partnerů. Nenachází-li se odesilatel na tomto seznamu, je jakákoliv výměna znemožněna.
Provozní provedení
Asynchronní potvrzení o přijetí
DV\752580CS.doc
35/59
PE415.240v01-00
CS
Propojené země zavedly pro výměny údajů tzv. „asynchronní“ potvrzení o přijetí. Odesilatelská země, která obdrží potvrzení o přijetí, ověří, že dotčené údaje skutečně odeslala ona. Návrh rozhodnutí ECRIS přebírá v základních bodech technické řešení, které používají státy účastnící se pilotního projektu. Nadále se počítá s decentralizovanou architekturou výměnného systému a s organizační autonomií rejstříků trestů všech členských států. Návrh rozhodnutí ECRIS stanoví zvláštní úlohu Evropské komise, která poskytuje všeobecnou podporu a kontrolní služby za účelem zajištění řádného chodu systému ECRIS. Návrh ECRIS konečně přesně definuje rámec výměn tím, že stanoví povinné použití kódovaných tabulek trestných činů a trestů, a to za účelem zjednodušení přenosu informací.
ZÁVĚR: Propojení rejstříků trestů se k dnešnímu dni účastní šest zemí, které jsou již propojeny, a osm zemí, které se k propojení chystají. Přijetí rámcového rozhodnutí na zasedání Rady Evropské unie ve dnech 12. a 13. června 2007 a rozhodnutí o systému ECRIS v nejbližší době umožní rozšířit propojení na všechny státy Evropské unie. Řešení propojení, které je v současné době omezeno pouze na výměny mezi soudními orgány, tak bude moci být rozšířeno na všechny žádosti o výpisy z rejstříků trestů, tedy i těch, které jsou podávány pro administrativní účely nebo pro potřeby soukromých osob.
PE415.240v01-00
CS
36/59
DV\752580CS.doc
JE ZAPOTŘEBÍ VYTVÁŘET ELEKTRONICKÉ SÍTĚ REJSTŘÍKŮ PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI DLUŽNÍKŮ, REGISTRŮ EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ, KATASTRŮ NEMOVITOSTÍ A DALŠÍCH REJSTŘÍKŮ? MARC VAN OPIJNEN VRCHNÍ PORADCE PRO INFORMATIKU V OBLASTI PRÁVA, ODDĚLENÍ PRO APLIKACI INTERNETU NIZOZEMSKÉ SOUDNÍ RADY, UTRECHT
DV\752580CS.doc
37/59
PE415.240v01-00
CS
JE ZAPOTŘEBÍ VYTVÁŘET ELEKTRONICKÉ SÍTĚ REJSTŘÍKŮ PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI DLUŽNÍKŮ, REGISTRŮ EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ, KATASTRŮ NEMOVITOSTÍ A DALŠÍCH REJSTŘÍKŮ? ÚVOD Informace o právním a finančním postavení dlužníků nebo smluvních partnerů jsou nezbytné pro hladké fungování hospodářství a právního systému. Příchod internetu výrazně zlepšil možnosti získání těchto informací za nízké ceny a rychle. Na vnitrostátní úrovni tuto potřebu po informacích uspokojuje stále větší počet katastrů nemovitostí, registrů ekonomických subjektů a rejstříků platební neschopnosti dlužníků. S rozvojem vnitřního trhu a s rostoucím počtem přeshraničních obchodních styků narůstá i potřeba přeshraniční dostupnosti těchto rejstříků. Nahlížení do vnitrostátních rejstříků ze zahraniční je však velmi často obtížné, a to z důvodů jazykových, technických, právních i kulturních. Tento dokument se zabývá potřebou přeshraničního nahlížení do katastrů nemovitostí, rejstříku platební neschopnosti dlužníků, registrů ekonomických subjektů a některých dalších rejstříků, především se však věnuje iniciativám, které se již pokoušejí o vytvoření sítí těchto vnitrostátních rejstříků. 2. oddíl se blíže zabývá situací ve Společenství ohledně přeshraničního přístupu k rejstříkům. 3. oddíl pojednává o registrech ekonomických subjektů a zvláštní pozornost přitom věnuje Evropskému registru ekonomických subjektů (ERES). Katastry nemovitostí se zabývá 4. oddíl se zvláštním důrazem na Evropskou pozemkovou informační službu (EULIS). V 5. oddílu se věnujeme vytváření sítí rejstříků platební neschopnosti dlužníků. Na rozdíl od katastrů nemovitostí a registrů ekonomických subjektů není mezi nimi v současnosti vytvořena žádná síť, i když v poslední době některé členské státy pracují na zkušební verzi. Tento oddíl nejen rozpracovává hlediska právní, organizační a technické povahy, spojená se zlepšováním přeshraniční dostupnosti informací o platební neschopnosti, rovněž však popisuje práci, kterou je třeba vykonat na vnitrostátní úrovni. 6. oddíl se zabývá dalšími rejstříky, mezi nimiž bude patrně třeba vytvořit síť, jako např. rejstříky závětí, registrů obyvatelstva a registru tlumočníků a překladatelů. 7. oddíl se zabývá různými možnostmi vytváření sítí rejstříků a 8. oddíl se zabývá budoucí činností. POTŘEBA VYTVÁŘENÍ SÍTÍ REJSTŘÍKŮ
V březnu roku 2008 vydala Evropská komise zelenou knihu s názvem: Účinný výkon soudních rozhodnutí v Evropské unii: transparentnost dlužníkových aktiv.5 Hned od začátku vyjasňuje v tomto dokumentu, proč je transparentnost potřebná: „Existuje riziko, že problémy spojené s přeshraničním vymáháním dluhů mohou ztížit volný oběh peněžních platebních rozkazů v rámci Evropské unie a mohou narušit řádné fungování vnitřního trhu. Opožděné platby a neplacení ohrožují zájmy podniků i spotřebitelů. tak tomu je zejména v případě, kdy věřitel a orgány provádějící výkon rozhodnutí nemají informace o místě pobytu dlužníka nebo o jeho aktivech.“6 5 6
KOM(2008)0128 v konečném znění L.c. s. 3.
PE415.240v01-00
CS
38/59
DV\752580CS.doc
Zelená kniha pak navrhuje čtyři odlišná opatření7, z nichž druhé – „Rozšíření informací dostupných v registrech a zlepšení přístupu k nim“ – je v tomto ohledu zvláště významné. A to nejen v případě vymáhání dluhů, kdy umožní přístup do registru, ale rovněž při uzavírání smluv nebo při zkoumání obchodní nabídky je třeba získat spolehlivé informace o právním a finančním postavení smluvních partnerů a jejich aktivech. V červnu roku 2007 Rada pro spravedlnost a vnitřní věci8 rozhodla, že „je třeba vyvinout úsilí s cílem rozvoje vyžívání informačních a komunikačních technologií v oblasti spravedlnosti na evropské úrovni.“ Bylo stanoveno, že „vytvářený systém musí být decentralizovaný, přičemž prioritami musí být: 1) vytvoření evropského rozhraní (portál e-justice); 2) vytvoření podmínek pro vytváření sítí těchto rejstříků: a) trestních rejstříků b) rejstříků platební neschopnosti dlužníků c) obchodních rejstříků a registrů ekonomických subjektů a d) katastrů nemovitostí; 3) zahájení příprav elektronické metody evropského platebního rozkazu v souladu s nařízením (ES) č. 1896/2006; 4) zlepšení využívání videotechnologie pro komunikaci v přeshraničních procesech.“ I když – v oblasti občanského práva – byla výslovně priorita přiznána jen rejstříkům platební neschopnosti dlužníků, registrům ekonomických subjektů a katastrům nemovitostí, ostatní rejstříky nebyly výslovně vyňaty. V květnu roku 2008 zveřejnila Evropská komise sdělení Směrem k evropské strategii pro elektronické soudnictví (e-justice).9 I když se v tomto dokumentu Komise zpochybňuje, zda spadá vytváření sítí výše uvedených rejstříků do oblasti působnosti e-justice – „Některé projekty nespadají do oblasti soudnictví, ale jsou lépe začlenitelné do projektu e-government. Některé aktivity, jež se mnohdy týkají soudních orgánů, jsou tak spíše administrativního rázu (např. katastry nemovitostí nebo obchodní rejstříky „European Business Register“)” 10 –, samotná potřeba vytváření sítí těchto rejstříků zpochybněna není. Rovněž v pracovním dokumentu o elektronickém soudnictví e-justice11 Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu jsou uvedeny elektronické registry jako jedna z oblastí, „v nichž by e-justice mohla mít na evropské úrovni pozitivní přínos“. Jak lze usoudit z uvedených dokumentů, obecnou potřebu vytváření sítí různých občanských rejstříků uznává Rada, Komise i Evropský parlament. V následujících oddílech budou pojednány nejdůležitější rejstříky samostatně, a to jak z hlediska potřeby vytváření sítí, tak z hlediska již dosažených výsledků.
7
L.c. s. 5. 10509/07 JURINFO 23 JAI 301 JUSTCIV 163 COPEN 89 9 KOM(2008)0329 v konečném znění 10 L.c. s. 4. 11 http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2004_2009/documents/dt/725/725374/725374en.pdf 8
DV\752580CS.doc
39/59
PE415.240v01-00
CS
REGISTRY EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ Podle první směrnice Rady o právu obchodních společností z roku 196812 jsou členské státy povinny vést obchodní rejstřík. Jedenáctá směrnice Rady o právu obchodních společností z roku 198913 stanoví povinnost zveřejňovat údaje o pobočkách společností ve státě, které se řídí právem jiného sátu. I když se tyto směrnice snaží zavést transparentnost v určitých obchodních oblastech, neharmonizují samotné rejstříky. S cílem zlepšit přeshraniční dostupnost obchodních rejstříků byl založen Evropský registr ekonomických subjektů (ERES)14, což je síť, která v současnosti sdružuje 21 hospodářských organizací. ERES je založen jako evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS). Účelem ERESu je poskytovat přeshraniční přístup k informacím o společnostech a představitelích společností. Prostřednictvím sítě ERES je možné vyhledat oficiální informace o společnostech z rejstříku členů skupiny ve vícejazyčném rozhraní a se standardními zprávami. ERES je dostupný prostřednictvím internetu jako služba v rámci vnitrostátních on-line služeb poskytovaných jednotlivými registry ekonomických subjektů prostřednictvím obecného rozhraní jazyce, který si zvolí uživatel. Prostřednictvím ERESu jsou k dispozici tyto údaje: standardní profil evropských podniků (standardní profil ERES); vnitrostátní profily podniků (úplnější informace rozšiřující standardní profil a obsahující např. statut, popis činnosti, pobočky); seznam řídících pracovníků, rozvahy, individuální profily. Státy ERES přinejmenším zpřístupní své údaje, a dobrovolně se pak mohou státy distributory informací pro ostatní členské státy. Obr. 1 nabízí přehled členských států ERES.
12
První směrnice Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření za účelem dosažení jejich rovnocennosti ve Společenství, které jsou vyžadovány v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 odst. 2 Smlouvy, na ochranu zájmů společníků a třetích osob, Úř. věst. L 65, 14.3.1968, s. 8. 13 Jedenáctá směrnice rady ze dne 21. prosince 1989 o zveřejňování poboček vytvořených v členském státě některými formami společností řídících se právem jiného členského státu, Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 36. 14 www.ebr.org
PE415.240v01-00
CS
40/59
DV\752580CS.doc
Členské státy EU, které nejsou členskými státy ERES Bulharsko Česká republika Kypr Litva Maďarsko Malta Polsko Rumunsko Slovensko
Členské státy EU, které jsou zároveň členskými státy ERES Belgie* Dánsko* Estonsko* Finsko* Francie* Irsko Itálie* Lotyšsko* Německo* Nizozemsko Rakousko* Republika Makedonie* Řecko (Athény)* Slovinsko Spojené království Španělsko* Švédsko* Portugalsko** Lucembursko**
Členské státy ERES, které nejsou členskými státy EU Jersey Norsko* Srbsko Ukrajina
* Rovněž distributor **Žádost o členství Obr. 1 členské státy EU a ERES
Z hlediska technické struktury je třeba poznamenat, že ERES je realizací decentralizovaného modelu. Nebyla vytvořena žádná ústřední databáze, ale údaje jsou odesílány ve chvíli, kdy je distributor (jiný rejstřík) požaduje. Pomocí vícejazyčného slovníku se vyhledávací rozhraní přizpůsobí jazyku uživatele. Tak může např. švédský uživatel nahlížet do italského registru ve švédštině (obr. 2).
DV\752580CS.doc
41/59
PE415.240v01-00
CS
Obr. 2. ERES: nahlížení do italského registru ekonomických subjektů ve švédštině.
Zlepší se tak fungování vnitřního trhu: údaje např. o zaměstnancích, oprávnění k zastupování a případná platební neschopnost jsou důležité pro hladké fungování mezinárodního obchodu. Kromě významu ERES v rámci členských států ERES bychom neměli podceňovat úlohu ERES ve vztahu k neevropským zemím: dostupnost francouzského rozhraní usnadní např. obchodníkovi z Pobřeží slonoviny hledání údajů o finské společnosti. Kromě pouhého vzájemného propojení registrů ekonomických subjektů, jak tomu bylo doposud, ERES rovněž uskutečňuje související projekty ke zlepšení zaměnitelnosti a kvality jednotlivých údajů o ekonomických subjektech, jako např. BRITE – Interoperabilita registrů ekonomických subjektů v Evropě, zaměřený na výměnu údajů mezi zúčastněnými rejstříky – a brMXL, jehož cílem je vytvořit standardní strukturu ve formátu XML pro výměnu informací mezi rejstříky.
KATASTRY NEMOVITOSTÍ Vzhledem k rostoucímu počtu občanů, kteří se stěhují do jiného členského státu nebo si v zahraničí pořizují druhý domov, je mezinárodní dostupnost informací z katastrů nemovitostí nezbytná pro správné fungování trhů s nemovitostmi a hypotékami.
PE415.240v01-00
CS
42/59
DV\752580CS.doc
Bílá kniha o integraci trhů EU s hypotečními úvěry15a zejména příloha III pracovního dokumentu útvarů Komise, která je připojena k bílé knize16, zdůrazňuje potřebu přeshraničního přístupu a nabízí stručný přehled jeho stávajících možností: „Dříve, než poskytovatel hypotéky přijme některou nemovitost jako záruku, musí mít přístup do vnitrostátního katastru nemovitostí, kde může ověřit, zda již nejsou provedeny některé změny, které by udělovaly práva jiné třetí straně. Vnitrostátní katastry nemovitostí a jejich dostupnost se liší v řadě ohledů. Za prvé, všechny členské státy nemají centralizované katastry. Například Belgie, Dánsko, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie a Portugalsko centralizované katastry nemají. Navíc všechny členské státy nemají elektronické katastry, a proto k nim nelze získat přístup on-line. Například neexistuje elektronický katastr ve Francii, zatímco v Německu a v Řecku jsou katastry nemovitostí částečně elektronické v závislosti na tom, do které pravomoci daný katastry spadá. (Částečně) elektronické katastry např. v Dánsku, Řecku a ve Španělsku nejsou přístupné on-line. Pokud jde o přeshraniční přístup do vnitrostátních katastrů nemovitostí, ve většině členských států mají zahraniční poskytovatelé hypoték stejná přístupová práva jako vnitrostátní poskytovatelé. V některých členských státech však není přeshraniční přístup možný nebo je omezený ve srovnání s tím, jak je k různým účelům umožněn přístup vnitrostátním poskytovatelům hypoték. V Maďarsku není např. on-line katastr přístupný přeshraničně. V Lotyšsku je právně možné, aby zahraniční poskytovatelé hypoték získali přístup do katastru on-line, v praxi je však přístup omezen, protože zahraniční poskytovatelé hypoték potřebují zvláštní povolení od Státní pozemkové služby, aby se dostali přes bezpečnostní ochranu. V některých členských státech, jako např. v Rakousku, v Portugalsku, Nizozemsku a ve Spojeném království, mohou už nyní zahraniční poskytovatelé hypoték nahlížet přeshraničně do on-line katastru.”17 Evropská pozemková informační služba (EULIS), která byla oficiálně zahájena v roce 2006 a je financována v rámci programů eContent a eTEN, byla založena s cílem uspokojit rostoucí potřebu přeshraničního přístupu do katastru nemovitostí. Účastníky programu EULIS jsou vnitrostátní orgány odpovědné za vedení a poskytování informací z vnitrostátních katastrů nemovitostí, kde jsou zaznamenávány údaje o nemovitostech, právech k těmto nemovitostem, smlouvách a břemenech. EULIS vytváří evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS). Obr. 3 poskytuje přehled členů EULIS ve srovnání s EU.
15
KOM(2007)0807 v konečném znění SEK(2007)1683 příloha III 17 SEK(2007)1683 příloha III, s. 125. 16
DV\752580CS.doc
43/59
PE415.240v01-00
CS
Členské státy EU, které nejsou členskými státy EULIS Belgie Lucembursko Francie Španělsko Portugalsko Itálie Malta Kypr Rumunsko Bulharsko Maďarsko Slovinsko Polsko Slovensko Česká republika Německo Dánsko Estonsko Lotyšsko Řecko
Členské státy EU, které jsou zároveň členskými státy EULIS Anglie, Wales, Skotsko Finsko Irsko Litva Nizozemsko Rakousko Švédsko
Členské státy EULIS, které nejsou členskými státy EU Island Norsko
Obr. 3: členské státy EU a EULIS
Fungování a služby EULIS:
Uživatel
5
3
1 místní vnitrostátní distributor
2
portál
EULIS
4
přeshran iční vnitrostátní dodavatel
Obr. 4: základní funkce EULIS.
V kroku 1 uživatel (z členského státu EULIS) se přihlásí do systému svého vnitrostátního distributora pozemkových informací. V rámci tohoto systému se objeví možnost volby EULIS. Vnitrostátní distributor zprostředkuje připojení k portálu EULIS. V portálu si uživatel zvolí členský stát EULIS, z něhož chce získat informace – může se jednat o obecné informace o dané zemi, nebo vstoupit přímo do katastru zvolené země. V tomto případě (krok 4) zadá uživatel PE415.240v01-00
CS
44/59
DV\752580CS.doc
v portálu požadavek na připojení ke katastru požadovaného státu. Nyní si uživatel vybere produkt pozemkových informací, o který má zájem. Výsledky se zobrazí on-line. Obr. 5 ukazuje příklad nizozemského katastru nemovitostí („Kadaster-on-line“) prostřednictvím portálu EULIS.
Obr. 5. Ukázka nizozemského katastru nemovitostí prostřednictvím portálu EULIS.
Služba EULIS rovněž obsahuje vícejazyčný slovník nejvíce používaných pojmů. Toto zařízení překládá běžně používané pojmy všech členských států EULIS, vysvětluje významové rozdíly a právní důsledky. Tento překladatelský nástroj je založený na seznamu běžných pojmů, které jsou definovány v angličtině. Pojmy EULIS fungují jako vazby mezi uvedeným pojmem v jedné jurisdikci a rovnocenným pojmem ve druhé jurisdikci. Uvedená bílá kniha o integraci trhů EU s hypotečními úvěry se zmiňuje o doporučení Komise, které vyzve členské státy k podpoře EULIS.18
REJSTŘÍKY PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI DLUŽNÍKŮ ÚVODNÍ POZNÁMKY Pro řádné fungování hospodářství je nezbytné zajistit dostupnost informací o finanční situaci smluvních stran – včetně informací o platební neschopnosti – a měly by být pokud možno bezplatné a co nejdostupnější. 18
L.c. s. 8.
DV\752580CS.doc
45/59
PE415.240v01-00
CS
I když tyto informace již dlouho shromažďují a poskytují ratingové a úvěrové agentury, narůstá přesvědčení, že tyto informace by měly být volněji k dispozici. A jak narůstá mezinárodní obchod, roste i potřeba dostupnosti informací o platební neschopnosti pro uživatele v zahraničí. Bez ohledu na skutečnost, že platební neschopnost společností je pravidelně uváděna v rejstříku ekonomických subjektů, rejstříky platební neschopnosti dlužníků mají svou přidanou hodnotu: Obsahují podrobnější informace např. o stavu úpadkového řízení, seznam likvidačních dividend, správci konkurzní podstaty a dohledem pověřeném soudci. Obsahují navíc informace o platební neschopnosti právnických osob, které nejsou zaneseny v rejstříku ekonomických subjektů, jako jsou např. fyzické osoby. Evropské právní nástroje pro rejstříky platební neschopnosti dlužníků neexistují. Proto se rejstříky platební neschopnosti dlužníků liší podle jednotlivých zemí: existuje značný rozdíl v úpadkových řízeních19, což má dopad na rejstříky; některé rejstříky platební neschopnosti dlužníků spravují vládní instituce, některé soukromé organizace, a některé země nemají rejstříky platební neschopnosti dlužníků vůbec; některé rejstříky jsou přístupné bezplatně, u jiných je vyžadován poplatek. vzhledem k odlišným předpisům na ochranu osobních údajů jsou rozdíly v možnostech vyhledávání a zveřejňování osobních údajů. Abychom ukázali, jaké právní, technické a organizační úkoly jsou spojeny s vytvářením sítí rejstříků obecně, a zejména rejstříků platební neschopnosti, v pododdílu 5.3 se budeme zabývat problémy, které se objevily ve zkušební verzi vytvořené v některých členských státech. INTERMEZZO: ÚSTŘEDNÍ REJSTŘÍK PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI DLUŽNÍKŮ V NIZOZEMSKU Než bude moci být vytvořena síť vnitrostátních rejstříků na evropské úrovni, musí být nejprve dány k dispozici vnitrostátní rejstříky. I když organizační, právní a technické poměry se v jednotlivých zemích liší, může být pro názornost prospěšné blíže se zmínit o snahách, které je třeba vyvinout k vytvoření vnitrostátního rejstříku, jenž by splňoval požadavky vyplývající z potřeby vytvoření sítě na evropské úrovni. Zaměříme se na tvorbu rejstříku platební neschopnosti v Nizozemsku – a to nejen proto, že názorně ukazuje problémy, které se objevují při zavádění řešení webových technologií a stávajících aplikací, ale také proto, že nizozemské řešení je technologicky poměrně vyspělé a má např. již zabudované prvky vícejazyčného přístupu. V Nizozemsku bylo donedávna získání údajů o platební neschopnosti ze soudních registrů zdlouhavé a náročné. Občané mohou každodenně číst úřední věstník nebo nahlédnout do registru ekonomických subjektů obchodní komory a zjistit stav společnosti nebo navštívit internetové stránky Rady pro právní pomoc pro ověření restrukturalizace dluhů u fyzické osoby. Avšak k získání informací od okresního soudu – oficiálního držitele rejstříku platební neschopnosti dlužníků – bylo zapotřebí zavolat nebo soud osobně navštívit, a pak poměrně dlouho čekat na odpověď. A pokud někdo hledal společnost a neznal její sídlo nebo osobu bez trvalého nebo přechodného bydliště, bylo 19
Viz přílohy A a B nařízení (ES) č. 1346/2000. ze dne 29. května 2000. o úpadkovém řízení.
PE415.240v01-00
CS
46/59
DV\752580CS.doc
třeba kontaktovat všech devatenáct okresních soudů, z nichž každý vedl vlastí registr. A i když byl postup registrace řádně proveden, možnost vyhledávání těchto údajů měla řadu nedostatků. Způsob, jak byla oznámení o platební neschopnosti zveřejňována a distribuována, byl rovněž zastaralý (obr. 6).
Obr. 5. Dřívější postup oznamování v Nizozemsku: bez harmonizace mezi jednotlivými soudy a množství manuální práce.
V rámci zákona a systému databází – jež měl každý soud vlastní – měl téměř každý soud vlastní politiku ohledně toho, které údaje zveřejňovat, ohledně formulace oznámení a metod distribuce. Po dokončení přípravy počítačový systém vytvořil textový dokument se soupisem oznámení o platební neschopnosti za daný den. Některé soudy odeslaly soupis prostřednictvím faxu nebo emailu zákonným příjemcům, některé vyráběly seznamy pro jednotlivé zákonné příjemce ručně a některé soudy na to najímaly reklamní agentury. Pro organizace jako poštovní služby – odpovědné za poštovní blokády – to znamenalo značnou administrativní zátěž. Úřední věstník, v němž mají být oznámení o platební neschopnosti zveřejňována, čímž pak nabývají účinnosti, dostával tato oznámení v odlišném formátu téměř od všech soudů – přičemž převedení do jednotné úpravy si vyžádalo značné náklady. Po založení internetového portálu pro soudnictví v roce 1999 zveřejňovalo stále více soudů denní soupis oznámení na internetu. I když se jednalo o důležitý pokrok, pouhé zveřejnění různých soupisů má k transparentnímu a přehlednému rejstříku daleko. Takže při zahájení projektu rejstříku platební neschopnosti v roce 2002 byly cíle následující: 1. harmonizace druhů a formulací oznámení o platební neschopnosti; 2. přeměna devatenácti okresních rejstříků platební neschopnosti na jeden společný rejstřík; DV\752580CS.doc
47/59
PE415.240v01-00
CS
3. zpřístupnění rejstříku na internetu; 4. elektronická distribuce oznámení zákonným příjemcům; 5. nabídnout odborným uživatelům možnost odebírat oznámení v elektronické verzi. Základním předpokladem pro opatření v oblasti informačních technologií byla harmonizace úpadkových řízení a druhů a formulací oznámení. To provedli soudní odborníci v oblasti platební neschopnosti a výsledkem bylo 103 různých druhů oznámení a velmi zhuštěná formulace textu. Při zavádění těchto jednotných postupů a oznámení byla tato oznámení získána od stávajících soudních systémů. Soubory jsou odesílány ústřednímu oddělení, které je uchovává v databázi – tak, aby byla odlišena jak oznámení, tak případy (jež představují odlišná právní pojetí). Každý den jsou z této databáze vytvářeny dva soubory v jazyce XML20 . Na jedné straně každodenní zveřejňování soupisu obsahujícího všechna oznámení za daný den – která je třeba odeslat do úředního věstníku. Tím, že úřední věstník dostane dobře strukturovaný dokument, lze dosáhnout značných úspor nákladů. Na druhé straně jsou vytvářeny XML dokumenty případů, z nichž každý obsahuje údaje o všech ohlášených případech platební neschopnosti. Tyto druhé soubory se posílají – přes zprostředkovatele zpráv – do veřejného rejstříku platební neschopnosti dlužníků na internetu. Na základě inteligentních obchodních předpisů zprostředkovatel zpráv třídí a převádí XML dokumenty případů podle potřeby zákonným příjemcům a distribuuje oznámení o platební neschopnosti podle předem stanovených distribučních pravidel. Několik příkladů: 1. I když na internetu musí být zveřejněna historie všech případů, příjemcům je třeba zasílat pouze poslední oznámení, takže starší oznámení se z XML zpráv odstraňují. 2. Poštovní služby potřebují pouze ta oznámení, která mají význam pro jejich činnost, takže dostávají zprávy o zahájení a ukončení řízení platební neschopnosti, nedostávají však zprávy o ověřovacích schůzkách nebo uložení seznamu likvidačních dividend. 3. Rada pro právní pomoc, která je odpovědná za realizaci zákona o restrukturalizaci dluhů u fyzických osob obdrží oznámení pouze o restrukturalizaci dluhů a nikoli o úpadcích nebo moratoriích. 4. Přesný obsah oznámení se může rovněž lišit podle jednotlivých příjemců. I když adresa osoby, která sídlí v útulku pro ohrožené ženy, nesmí být z pochopitelných důvodů zveřejněna na internetu, je třeba ji poslat poštovnímu úřadu, aby mohl provést poštovní blokádu. Dodávání technicky a sémanticky jednotných údajů může výrazným způsobem omezit náklady.
20
XML = „rozšiřitelný značkovací jazyk“ je pro člověka čitelný formát široce používaný k výměně informací na internetu.
PE415.240v01-00
CS
48/59
DV\752580CS.doc
Obr. 7. Stávající postup oznamování platební neschopnosti v Nizozemsku: harmonizovaný a téměř zcela automatizovaný.
Ve veřejném rejstříku platební neschopnosti dlužníků lze vyhledávat pomocí data kombinaci se soudem nebo druhem platební neschopnosti, podle čísla případu nebo oznámení, podle jména osoby nebo společnosti. Vzhledem k potřebě ochrany fyzických osob bylo s úřadem na ochranu osobních údajů dojednáno, že k vyhledávání bude třeba dvojího klíče, jako např. jméno spolu s datem narození, jméno a poštovní směrovací číslo. Společnosti a právnické osoby mohou být vyhledávány podle jména, adresy nebo čísla v obchodním rejstříku. Na stránce s podrobnými údaji z rejstříku lze nalézt informace o případu: jméno a adresu, jméno, adresu a kontaktní údaje správce nebo příjemce, jméno dozorujícího soudce, identifikační čísla a údaje o posledním oznámení či o předchozích oznámeních. I když tento rejstřík platební neschopnosti dlužníků představuje velké zlepšení, mnoho profesionálních uživatelů rejstříků – jako jsou banky, ratingové a úvěrové agentury a objednávkové společnosti – chce mít elektronický přístup k údajům. Takže v souladu se směrnicí o opakovaném použití informací veřejného sektoru21bylo rozhodnuto o usnadnění přístupu k webovým službám, které umožní těmto častým uživatelům přímý přístup ke zdroji souborů XML přímo a bezplatně. Uživatelé webových služeb mohou v rejstříku vyhledávat pomocí svých aplikací stejně, jako člověk může prohledávat webovou stránku. Veškeré odpovědi jsou v jazyce XML a lze je snadno integrovat. Zákazníkovi je navíc umožněno vytvořit si úplnou a synchronizovanou kopii rejstříku na vlastní síti – pokud dodrží předpisy o ochraně osobních údajů. I když uživatelské rozhraní rejstříku je v nizozemštině, pro zahraniční uživatele webové služby byla vytvořena anglická verze. Díky přísnému datovému modelu může být základní schéma 21
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru
DV\752580CS.doc
49/59
PE415.240v01-00
CS
v jazyce XML dvoujazyčné. Díky tomu může průměrný softwarový vývojář vytvořit anglickou verzi nizozemského rejstříku platební neschopnosti dlužníků. Avšak problémy právního výkladu se tím neřeší. Jelikož postupy úpadkového řízení se v jednotlivých zemích liší, doslovný překlad do jiného jazyka může vést k chybným právním výkladům. S cílem minimalizovat rizika byl použit anglický překlad popisu nizozemského úpadkového řízení na internetové stránce Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci22. Pomocí této terminologie mohou zahraniční uživatelé webové služby uvést do kontextu více než sto druhů oznámení a další pojmy, které se nacházení v rejstříku. EVROPSKÁ ZKUŠEBNÍ VERZE Podle rozhodnutí Rady z června 200723 portugalské předsednictví zahájilo iniciativu při vytvoření zkušební verze vzájemného propojení rejstříků platební neschopnosti dlužníků šesti členských států (Německa, Rakouska, Portugalska, Slovinska, Itálie a Nizozemska). Jak prokázal tento prototyp, který byl později rozšířen o Estonsko, Lotyšsko a Českou republiku, použití mezinárodních norem a společných webových technologií je dostatečné k vyhledávání v registrech jednotlivých členských států z jednoho vyhledávacího rozhraní, aniž by bylo třeba vytvářet novou ústřední databázi.
22 23
http://ec.europa.eu/civiljustice/bankruptcy_net_en.htm Viz výše, pozn. 5.
PE415.240v01-00
CS
50/59
DV\752580CS.doc
Obr. 8. Výsledky vyhledávání ve zkušební verzi vytvořené skupinou členských států. Výsledky zahrnují údaje z Itálie, Rakouska, Lotyšska a Nizozemska.
I když fáze přípravy prototypu v současnosti očekává rozhodnutí o financování, vnitrostátní odborníci již zkoumají problémy, které bude třeba vyřešit, než bude evropský portál s propojenými vnitrostátními rejstříky platební neschopnosti dlužníků moci být zpřístupněn veřejnosti. DV\752580CS.doc
51/59
PE415.240v01-00
CS
NĚKTERÉ ZÁKLADNÍ ÚDAJE O VYTVÁŘENÍ SÍTÍ REJSTŘÍKŮ Tento oddíl podrobně ukazuje, jak uživatel dostává odpověď na otázku, a ilustruje tak fungování evropských rejstříků propojených do sítě v decentralizované struktuře. Hlavní „technická“ trasa je naznačena na levé straně následujícího schématu. Specifické právní, technické a organizační otázky pro každý krok jsou uvedeny vpravo.
PE415.240v01-00
CS
52/59
DV\752580CS.doc
1. Příchod na stránku 2. Uživatel vstoupí na portál a zvolí jazyk, který chce použít pro navigaci (podobně jako u ostatních webových stránek EU).
10. Poplatek 11. V některých členských státech je rejstřík bezplatný, v jiných je třeba uhradit poplatek. Je třeba zavést mezinárodní platební službu, která bude zahrnovat všechny rejstříky.
3. Dotaz 4. Uživatel zadá název společnosti, kterou hledá, a zvolí jeden nebo více členských států.
5. Rozšířené znaky 6. Použití rozšířených znaků (jako č, š, å) může způsobovat problémy. Ne všechny vnitrostátní databáze dovedou tyto znaky číst nebo jsou schopné je převést do jejich „nominální“ formy (která může být nejasná: má být å překládáno jako a nebo aa?) 8. Fonetické hledání V některých zemích je zavedeno fonetické hledání, které např. umožňuje nalézt „Meier“, pokud hledáte „Mayera“. Tato funkce by měla být zaváděna na vnitrostátní úrovni, protože každá země může mít vlastní specifickou realizaci. Na portálu by však měl mít uživatel možnost určit, zda chce použít fonetické hledání či nikoli. Na straně portálu však nebude zavedena žádná funkce pro toto fonetické hledání. Uživatel by měl vědět (nebo být informován), který z rejstříků, má zavedeno fonetické hledání.
9. definice „společnosti“ a další právní otázky Jedná se o hledání společností nebo i fyzických osob? V případě osob může vzniknut problém, neboť některé členské státy umožňují hledání pouze na základě jména, jiné vyžadují dvojí klíč (např. jméno a datum narození). V tomto druhém případě musí mít uživatel tuto možnost. Objeví se při hledání společnosti i podniky tvořené jediným člověkem? Jsou do hledání zahrnuty i starší názvy? (Naleznete společnost A, když změnila své jméno na B těsně před vyhlášením úpadku?) Jsou do vnitrostátních rejstříků zahrnuty všechny druhy úpadkového řízení? Jak jsou tyto skutečnosti sděleny uživateli? Jak dlouho po skončení platební neschopnosti může být založena společnost?
DV\752580CS.doc
53/59
PE415.240v01-00
CS
14. Distribuce dotazu Software portálu přesměruje žádost k těm rejstříkům, které chce uživatel prohledat.
16. Vnitrostátní odpovědi Vnitrostátní rejstříky odešlou nalezené výsledky obsahující název společnosti, číslo případu v rejstříku, datum úpadku.
15. Obsah pole „společnost“ Obsah zobrazený v poli „společnost“ se liší. Pokyny pro programátory a zlepšení vnitrostátních rejstříků musí vést k jednoznačnějšímu zobrazení výsledků.
Ochrana údajů Předpisy na ochranu osobních údajů se v jednotlivých členských státech liší např. pokud jde o to, jak dlouho se osoba nebo společnost nachází v rejstříku po skončení platební neschopnosti. Datum Uživateli může být nejasné, jaké datum se zobrazuje v poli „datum“. Může to být datum zahájení úpadkového řízení, ale také poslední krok v tomto řízení. Studie by měla ukázat: zda je toto pole potřebné ve výpisu výsledků (možná by stačilo jeho zobrazení na stránce podrobností) je-li tomu tak, co by mělo udávat zda je to proveditelné u vnitrostátních registrů. Maximální počet záznamů Maximální počet zaslaných záznamů musí být jednoznačně stanoven a uživatel o něm musí být informován – pokud postrádá nějaké výsledky, musí o tom vědět. 17. 18. Integrace Portál integruje výsledky hledání z různých rejstříků do jednoho seznamu, přičemž je možné je rozdělit podle názvu společnosti, členského státu nebo podle data. Názvy polí se zobrazují v jazyce, který uživatel zvolil 13. Vyhledávání podrobností Uživatel může kliknout na jeden ze záznamů a získat tak podrobnější informace
PE415.240v01-00
CS
54/59
DV\752580CS.doc
19. Podrobnosti záznamu 20. Uživateli se ukazují podrobnosti daného případu.
21. Formát Některé členské státy (např. NL, IT) jsou schopny dodávat podrobné záznamy do portálu ve formátu XML a umožnit tak překlad názvů polí. Pokud je obsah polí tvořen některou z vymezených hodnot, může být tento obsah (např. název procedurálního opatření) rovněž přeložen do jazyku uživatele prostřednictvím vícejazyčného slovníku. V některých členských státech však (např. PT, DE) jsou podrobné záznamy soudními dokumenty ve formátu PDF nebo jsou prostým textem. Tyto formáty nelze přeložit, a pokud ano, vyžaduje to značné náklady. V důsledku toho dostává uživatel smíšené výsledky – takže je nezbytné, aby byly vnitrostátní rejstříky, které nejsou schopny dodávat podrobné záznamy ve strukturovaném formátu XML, upraveny. Uvedení do kontextu Vzhledem k rozdílům vnitrostátních úpadkových postupů a – tím i – obsahu rejstříků, by měly mít členské státy možnost volby zobrazovaných údajů na stránce podrobností. Řádný překlad je přitom nezbytný. Slovník pojmů může být nedostačující; Uživatelé se musí být schopni zasadit je do kontextu tak, aby jim rozuměli v zamýšleném právním smyslu.
Opětovné použití některé členské státy výslovně dovolují opětovné použití údajů (např. NL), v některých jiných zemích (např. DE) se opětovné použití nedovoluje. To je třeba uživateli sdělit zřetelně a jednoznačně.
23. Pokročilé vyhledávání 24. Vyhledávání na základě jiných kritérií než je název společnosti, např. podle specifických údajů, konkrétního soudu nebo specifického druhu řízení.
DV\752580CS.doc
Variace každá země má vlastní specifické údaje a možnosti vyhledávání. Je třeba nalézt flexibilní technická řešení, která učiní tyto možnosti dostupné na obecném portálu.
55/59
PE415.240v01-00
CS
DALŠÍ REJSTŘÍKY DATABÁZE PŘEKLADATELŮ A TLUMOČNÍKŮ V zájmu řádného fungování společného trhu s překladatelskými službami a jako nezbytná podmínka ostatních ambiciózních cílů programu e-justice (jako např. zlepšení přeshraničních videokonferencí, zprostředkování a přístup k soudním postupům v zahraničí) musí být vnitrostátní databáze překladatelů a tlumočníků dostupné z ostatních členských států. I když ne všechny členské státy mají databázi překladatelů a tlumočníků, jejich vzájemné propojení by mohlo být provedeno podobně jako v případě rejstříků platební neschopnosti; v prototypu v rámci rejstříků platební neschopnosti jsou vzájemně propojeny německé a rakouské překladatelské databáze. Údaje veřejně přístupné databáze by se mohly omezovat na jméno, mateřský jazyk, zemi a místo trvalého pobytu, jazyk/jazyky, odbornost, obory specializace a kontaktní údaje; dostupnost ostatních údajů by se mohla omezovat na soudní orgány. Dokud nebudou přijaty evropské normy jakosti, musí databáze používat vnitrostátní normy jakosti. I když sdělení Komise navrhuje vytvoření ústřední evropské databáze tlumočníků, nepředkládá přesvědčivé argumenty, proč by neměla být použita snadnější varianta propojení stávajících vnitrostátních databází do jedné sítě. REGISTRY OBYVATELSTVA Přístup do registrů obyvatelstva je potřebný mimo jiné pro shromažďování informací o adresách dlužníků. Jak se uvádí v zelené knize Komise s názvem: Účinný výkon soudních rozhodnutí v Evropské unii: transparentnost dlužníkových aktiv.24: „(T)yto registry se velmi liší. V některých členských státech25 spravují tyto registry místní orgány, takže by věřitel, který hledá adresu dlužníka, musel hledat ve všech místních registrech po celé zemi, což je neproveditelné. Centrální registry jsou často věřitelům nedostupné.26” Služby RISER ID, GmbH podporované od roku 2003 v rámci programu eTEN, jsou (soukromým) poskytovatelem služeb ověřování elektronických adres, prozatím z Německa, Rakouska, Maďarska, Irska, Estonska, Švédska a Švýcarska. Zatímco EULIS a ERES nabízejí rozhraní prostřednictvím vnitrostátních rejstříků, RISER ID má vlastní portál; přístup prostřednictvím vnitrostátních registrů není možný. REJSTŘÍKY ZÁVĚTÍ V zelené knize Dědictví a závěti 27 se konstatuje, že: „Vyhledávání závětí, zejména tehdy, jsou-li pořízeny v cizině, představuje někdy nepřekonatelnou překážku.“ K řešení tohoto problému přicházejí v úvahu různá řešení, které v současnosti přezkoumává posouzení dopadu Komise. I když můžeme uvažovat o vytvoření ústřední databáze, už zahájené vzájemné propojení některých vnitrostátních rejstříků v rámci Evropské sítě rejstříků závětí (ENRWA) je jednou z možností k dalšímu rozpracování. 24
25 26 27
Viz výše, pozn. 2.
Příklady: Německo, Itálie. Výjimka: V Rakousku je centrální registr obyvatel přístupný na internetu: www.business.telekom.at. KOM(2005)0065 v konečném znění
PE415.240v01-00
CS
56/59
DV\752580CS.doc
Evropská síť rejstříků závětí (ENRW) je sítí, která umožňuje vzájemné propojení stávajících vnitrostátních a místních rejstříků závětí. Prostřednictvím ENRW může notář zadávat požadavky do zahraničního rejstříku prostřednictvím svého vlastního vnitrostátního rejstříku. Zahraniční rejstřík pak pošle odpověď notáři prostřednictvím jeho vnitrostátního rejstříku. Tento projekt, který pochází z roku 2001, začal fungovat mezi Belgií a Francií v roce 2002. S cílem zjednodušit rozšíření ENRW na ostatní evropské státy vytvořila francouzská, belgická a slovinská sdružení notářů v červnu roku 2005 síť ENRWA, která v současnosti sdružuje osm členů (Francii, Belgii, Slovinsko, Nizozemsko, Portugalsko, Itálii, Lotyšsko a region St. Petěrburk), a čtyři další vyjádřili vůli se k ní připojit (Rumunsko, Bulharsko, Polsko a Estonsko).
VZÁJEMNÉ PROPOJENÍ: JAK? V předešlých oddílech jsme posuzovali potřebu přeshraniční dostupnosti katastrů nemovitostí, registrů ekonomických subjektů a rejstříků platební neschopnosti dlužníků. Kromě iniciativ, které již byly zahájeny, existují – obecně – různé možnosti, jak tuto přeshraniční dostupnost realizovat. V tomto oddíle uvedené možnosti stručně nastíníme. 1) Vytvoření jedné nebo více ústředních evropských databází.
Obr. 9. Ústřední evropské rejstříky.
Obecně vzato je to komplikovaná, málo pružná a drahá možnost. Obsah záznamu musí být stanoven na úrovni Společenství pokud možno prostřednictvím právního nástroje. Vedení databáze je nákladné mimo jiné kvůli opatřením na ochranu osobních údajů a kvůli bezpečnostním opatřením. Vytváření ústřední databáze může být poměrné složité, protože je obtížnější – ve srovnání s pouhým vzájemným propojením – zohlednit vnitrostátní zvláštnosti. 2) Vzájemné propojení rejstříků prostřednictvím přístupových míst na vnitrostátních rejstřících.
DV\752580CS.doc
57/59
PE415.240v01-00
CS
Obr. 10. Vzájemné propojení rejstříků s přístupem prostřednictvím vnitrostátních rejstříků.
Tuto možnost v praxi realizuje ERES a EULIS. Pouhé vzájemné propojení registrů šetří náklady na tvorbu a provoz ústřední databáze a nabízí zúčastněným členům flexibilitu. Řešení založené na doméně lze vnímat jako výhodu (nezávislost na jiných doménách) i jako nevýhodu (znovuobjevení kola, dvojí náklady). Jsou-li použity vnitrostátní rejstříky jako vstupní místa, není třeba vytvářet společné portály. Vzájemná integrace jednotlivých domén přesto není možná. 3) Vzájemné propojení rejstříků prostřednictvím portálu pro každý druh rejstříku.
Obr. 11. Vzájemné propojení rejstříků s přístupem prostřednictvím portálů domény.
Tento druh řešení pro rejstříky obyvatelstva nabízí RISER ID. Přístup do zahraničních rejstříků se nenabízí prostřednictvím vnitrostátních rejstříků, ale prostřednictvím jednoho centrálního portálu. Toto řešení je výhodné v případě, že vnitrostátní rozhraní jsou velmi složitá nebo těžko přístupná. 4) Vzájemné propojení rejstříků prostřednictvím jednoho společného portálu e-justice. PE415.240v01-00
CS
58/59
DV\752580CS.doc
Obr. 12. Vzájemné propojení rejstříků s přístupem prostřednictvím jednoho ústředního evropského portálu e-justice.
Toto řešení předpokládají návrhy e-justice Komise a Rady. Je to uživatelsky přívětivá možnost, protože řadě uživatelů by tento jeden portál, kde by měli jistotu, že údaje pocházejí z oficiálních zdrojů, a který by nabízel vzájemné propojení různých domén, stačil. Je však třeba mít na paměti, že ne všechny rejstříky jsou vždy užívány v čistě právním prostředí, a tak jedním z nedostatků příliš důsledné realizace tohoto řešení může být, že budou ztraceny nebo opomenuty specifické prvky domény. 5) Vzájemné propojení rejstříků založené na službách definovaných rozhraních.
Obr. 13. Flexibilní řešení založená na službách.
DV\752580CS.doc
59/59
PE415.240v01-00
CS
Tato možnost zohledňuje skutečnost, že různé domény vyžadují různá řešení, stejně jako skutečnost, že portál e-justice může vyžadovat odlišný přístup k vnitrostátním rejstříkům než řešení založené na doménách, která obě vyžadují funkční i regionální oblast působnosti – např. řešení ERES zahrnuje nečlenské státy EU, jež mohou být vynechány z evropského portálu ejustice. Při navrhování specifických služeb – funkční závislost softwaru s přesně stanovenými vstupními i výstupními parametry – mohou být realizována flexibilní řešení. Tato možnost je z hlediska struktury decentralizovaná a je v souladu s Evropským rámcem interoperability (ERI).28 Odpovědnosti lze jednoznačně rozdělit mezi: organizace odpovědné za vnitrostátní rejstříky, včetně odpovědnosti za kvalitu údajů a dostupnost v rámci společně schváleného rozhraní; organizace odpovědné za služby – to mohou být organizace, jako např. EULIS nebo ERES, a v některých případech orgány EU, jako např. Komise; organizace odpovědné za jednotlivá uživatelská rozhraní, což mohou být vnitrostátní rejstříky, vlastník evropského portálu e-justice nebo zprostředkovatelské organizace, jako např. RISER ID nebo EULIS.
BUDOUCÍ ČINNOST V tomto dokumentu předkládáme přehled nejdůležitějších hledisek vzájemného propojení obchodního rejstříků, katastrů nemovitostí, rejstříku platební neschopnosti dlužníků a některých dalších rejstříků. Můžeme vyvodit tyto závěry: jak konstatovaly Komise, členské státy, Rada a Evropský parlament, občané, podniky, právníci a soudní orgány musí mít vzájemně propojený přístup k těmto rejstříkům; přesto kontext, v němž jsou tyto údaje vyhledávány, není vždy právní, a proto není v zájmu uživatelů omezovat přístup k těmto rejstříkům na vznikající evropský portál e-justice. Je třeba nalézt způsoby zpřístupnění těchto rejstříků jak v rámci portálu e-justice, tak i z ostatních portálů a rozhraní. Jelikož každý uživatel má jiné potřeby, jedno univerzální řešení není ani možné, ani vhodné. Postupem podle zásad servisní orientace – v souladu s hlavními směry stanovenými Evropským rámcem interoperability – je možné zpřístupnit údaje různým skupinám uživatelů a různým portálům podle různých potřeb jejich uživatelů. K realizaci všech těchto cílů je zapotřebí úzká spolupráce mezi členskými státy, Komisí, vnitrostátními organizacemi spravujícími rejstříky a mezinárodními organizacemi činnými v této oblasti.
28
http://ec.europa.eu/idabc/en/document/3473
PE415.240v01-00
CS
60/59
DV\752580CS.doc
