Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzita Pardubice
Školní rok 2003/2004, letní semestr I. ročník, kombinované studium, obor DMML, Praha
Právní úprava přepravy nebezpečných odpadů
Habrmanová Lenka
15.6.2004
18
Prohlášení: Prohlašuji, že předložená páce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Literaturu a další zdroje, z nichž jsem čerpala, v práci řádně cituji. Souhlasím se zveřejněním páce na webovém serveru Univerzity Pardubice. Anotace: Má semestrální práce se zabývá úpravou přepravy nebezpečných odpadů v legislativě České republiky a připravovanými změnami v rámci působnosti Pardubického kraje a následně obcí.
Obsah 1. 2. 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 3. 3.1 4. 4.1 4.2 4.3 4.4 5. 6. 7.
Vymezení pojmů Odpady a jejich přeprava Současná právní úprava Mezinárodní vztahy Legislativa ČR Ostatní závazné předpisy Plán odpadového hospodářství Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje Přeprava nebezpečných odpadů Dle zák. 111/1994 Sb. Dle zák. 185/2001 Sb. Dle Vyhl. 383/2001 Sb. MŽP Návrh změny Vyhlášky č. 381/2001 Sb. v souladu se změnou Zákona č. 185/2001 Sb., ve znění zákona č.188/2004 Sb. Vlastní průzkum Shrnutí Seznam použité literatury
18
3 4 4 4 5 6 7 9 20 20 21 23 25 27 29 30
1 Vymezení pojmů Odpad je definován v §3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, jako každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů v příloze č. 1. Ke zbavování odpadu dochází bezplatně nebo za poplatek předáním movité věci dle přílohy č. 1, k využití nebo k odstranění nebo předáním osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů nebo samostatně, pokud věc nesplňuje svůj původní účel a ohrožuje životní prostředí nebo pokud byla vyřazena na základě zvláštních právních předpisů. Pro účely zákona jsou odpady rozděleny na odpady nebezpečné a komunální. Původce odpadů nebo oprávněná osoba jsou povinni při nakládání s odpady, odpad zařadit podle Katalogu odpadů a postupu pro zařazování odpadů dle předpisu Ministerstva životního prostředí nebo o zařazení požádá ministerstvo na základě žádosti příslušeného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Nebezpečným odpadem se rozumí odpady specifikované v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise, obsahuje-li nebezpečnou látku, je-li smíšen nebo znečištěn některou ze složek dle seznamu nebo odpadem dle seznamu a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb. Za nebezpečný odpad se nepovažuje směsný komunální odpad, přestože obsahuje částečně nebezpečné látky nebo je jimi znečištěn. Pokud si původce nebo oprávněná osoba nejsou jisti, zda je odpad odpadem s nebezpečnými vlastnostmi, mohou požádat o zhodnocení nebezpečných odpadů odbornou osobu pověřenou Ministerstvem životního prostředí nebo Ministerstvem zdravotnictví. Zákon stanovuje povinnosti při nakládání s odpady, nakládání s nebezpečnými odpady je dále upraveno zvláštními právními předpisy. Přeprava odpadů je upravena zejména zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, kde je v §4 definován pojem „nakládání s odpady“ jako: shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování odpadů v rámci tohoto zákona a v souladu s ostatními právními předpisy na ochranu životního prostředí. Povinnosti spojené s přepravou odpadů jsou upraveny v § 24 zákona č. 185/2001 Sb. Přepravu může zajistit pouze dopravce, který je k této činnosti oprávněn na základě zvláštního oprávnění. Přeprava musí být evidována a s přepravou nebezpečných odpadů je spojena i ohlašovací povinnost a v platba poplatku obci. Přeprava nebezpečných odpadů nesmí odporovat podmínkám sjednaným v Evropské dohodě o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí – ADR (Ženeva 1957). Z hlediska životního prostředí jsou nejdůležitějšími činnostmi využívání a odstraňování odpadů. Neméně důležitou je však i přeprava, neboť při současné frekventovanosti dopravních cest je nutné předcházet možným ekologickým haváriím při přepravě odpadů, zejména odpadů zařazených do kategorie odpadů nebezpečných.
18
2
Odpady a jejich přeprava
2.1 Současná právní úprava Níže uvádím přehled současná legislativy, vztahující se k odpadům a nakládání s odpady zejména: 2.1.1 Mezinárodní vztahy: • Zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva 1957), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb., • Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID). • Směrnice Rady ze dne 15. července 1975 o odpadech (75/442/EHS). • Směrnice Rady ze dne 18. března 1991, kterou se mění směrnice 75/442/EHS o odpadech (91/156/EHS). • Směrnice Rady ze dne 16. června 1975 o zneškodňování odpadních olejů (75/439/EHS). • Směrnice Rady ze dne 22. listopadu 1986, kterou se mění směrnice 75/439/EHS o zneškodňování odpadních olejů (87/101/EHS). • Směrnice Rady ze dne 20. února 1978 o odpadech z průmyslu oxidu titaničitého (78/176/EHS). • Čl. 11 směrnice Rady ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami (80/68/EHS). • Směrnice Rady ze den 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (86/278/EHS). • Směrnice Rady ze dne 19. března 1987 o předcházení a omezování znečištění životního prostředí azbestem (87/217/EHS). • Směrnice Rady ze dne 18. března 1991 o bateriích a akumulátorech obsahujících některé nebezpečné látky (91/157/EHS). • Směrnice Komise 98/101/ES ze dne 22. prosince 1998, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 91/157/EHS bateriích a akumulátorech obsahujících některé nebezpečné látky. • Směrnice Rady ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech (91/689/EHS). • Směrnice Rady ze dne 23. prosince 1991, kterou se normalizují a racionalizují zprávy o provádění některých směrnic týkajících se životního prostředí (91/692/EHS). • Směrnice Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o zneškodňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT). • Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů. • Směrnice 2000/53/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností. • Směrnice Komise 98/77/ES ze dne 2. října 1998 přizpůsobující technickému pokroku směrnici Rady 70/220/EHS o opatřeních proti znečištění ovzduší emisemi motorových vozidel; směrnice 2001/1/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 22. ledna 2001 o změně směrnice Rady 70/220/EHS o opatřeních proti znečištění ovzduší emisemi motorových vozidel. • Vyhláška č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů. • Nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole, ve znění nařízení Rady (ES) č. 120/97, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 259/93, ve znění rozhodnutí Komise 1999/816/ES, kterým se přizpůsobují, v souladu s čl. 16 odst. 1 a čl. 42 odst. 3, přílohy II, III, IV a V nařízení Rady (EHS) č. 259/93, a ve znění nařízení Komise (ES) č. 2557/2001 kterým se mění příloha V nařízení Rady (EHS) č. 259/93. 18
• Nařízení Rady (ES) č. 1420/1999, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro přepravu některých druhů odpadů do některých nečlenských zemí OECD, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1208/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2630/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 77/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1800/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, a ve znění nařízení Komise (ES) č. 2243/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999. • Nařízení Komise (ES) č. 1547/1999, kterým se stanoví kontrolní postupy podle nařízení Rady (EHS) č. 259/93 pro přepravu některých druhů odpadů do některých zemí, na něž se nevztahuje rozhodnutí OECD C(92) 39 v konečném znění, ve znění nařízení Komise (ES) č. 334/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 354/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1208/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1552/2000, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 77/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1800/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999, a ve znění nařízení Komise (ES) č. 2243/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 a nařízení Rady (ES) č. 1547/1999. • Nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole • Rozhodnutí Komise 94/774/ES o standardním průvodním listu ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad zásilkami odpadu v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole. • Rozhodnutí Komise 1999/412/ES o dotazníku pro informační povinnost členských států podle článku 41 odstavce 2 nařízení Rady (EHS) č. 259/93. 2.1.2 Legislativa ČR • Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 18
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
• • • • • •
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon). Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Zákonč. 258/2000 Sb., zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů. Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů. Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky. Zákon č. 188/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb.
2.1.3 Ostatní závazné předpisy • Vyhláška č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. • Vyhláška. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady • Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18
• Vyhlášky, směrnice a ostatní závazné předpisy vydané ministerstvy, krajskými úřady a obcemi (např. obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. • Havarijní plány
18
3.
Plán odpadového hospodářství
Dle zákona č. 185/2001 Sb. hlava II., Povinnosti pro jednotlivé fáze nakládání s odpady, díl 1 Původci odpadů, §16 je povinnosti původců odpadů zpracovat plán odpadového hospodářství v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a zajišťovat jeho plnění a vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a plánem odpadového hospodářství. Plán odpadového hospodářství v rozsahu stanoveném tímto zákonem zpracovává ministerstvo, kraje v samostatné působnosti a původci odpadů za účelem vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi podle tohoto zákona, je veřejně přístupný. 1. Plán zpracovaný ministerstvem: návrh plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává ministerstvo . Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky projedná ministerstvo s kraji v samostatné působnosti, obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství závaznou část (vyhlašuje vláda svým nařízením) a směrnou část . Závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky stanoví rámcové cíle, rámcová opatření k jejich dosažení a upravuje soustavu indikátorů jejich hodnocení pro a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, b) nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona, c) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými, d) nakládání s odpady z obalů, e) využívání odpadů, f) snižování podílu odpadů ukládaných na skládky a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené, g) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady. Plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován. Závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství. Vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství České republiky provádí ministerstvo pomocí soustavy indikátorů každoročně do 31. prosince následujícího roku. Plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy, nebo jiným vhodným způsobem. 2. Plán odpadového hospodářství kraje Kraj v samostatné působnosti zpracovává plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území a jeho změny. Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami, obsahuje závaznou část a směrnou část. Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje stanoví konkrétní cíle, konkrétní opatření k jejich dosažení pro a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, b) nakládání s komunálními odpady,
18
c) nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona, d) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými, e) nakládání s odpady z obalů, f) využívání odpadů, g) snižování podílu odpadů ukládaných na skládku a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené, h) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady. Vznikne-li potřeba zřídit zařízení k nakládání s odpady nebo řešit pohyb odpadů přesahující hranice krajů, jsou kraje v samostatné působnosti povinny při zpracovávání plánů odpadového hospodářství kraje a jejich změn spolu vzájemně spolupracovat. Kraj v samostatné působnosti je povinen zpracovat a schválit návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců od nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se vyhlašuje závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky. Plán odpadového hospodářství kraje se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován. Kraj v samostatné působnosti je povinen do 10 dnů ode dne zpracování návrhu plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny oznámit způsobem v místě obvyklým, kdy a kde lze do tohoto návrhu plánu nahlédnout, činit si výpisy, opisy nebo kopie. Veřejné nahlédnutí do návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny musí být umožněno po dobu nejméně 30 kalendářních dnů ode dne oznámení možnosti veřejného nahlédnutí; v této lhůtě lze též uplatnit k návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změně písemné vyjádření. Kraj je povinen připomínky vypořádat a toto vypořádání zveřejnit. Kraj v samostatné působnosti je povinen zaslat kopii plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny ministerstvu do 1 měsíce po jeho schválení. Závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změnu vyhlásí kraj obecně závaznou vyhláškou.32) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství původců odpadů a pro rozhodovací a koncepční činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství. Kraj zasílá vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství kraje ministerstvu každoročně do 15. listopadu následujícího roku. Vyhodnocení provede pomocí soustavy indikátorů stanovené v závazné části plánu odpadového hospodářství České republiky. Plán odpadového hospodářství kraje a jeho změny kraj zveřejní na portálu veřejné správy, nebo jiným vhodným způsobem. 3. Plán odpadového hospodářství původce odpadů Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu. Plán odpadového hospodářství původce odpadů musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami. Plán odpadového hospodářství původce odpadů se zpracovává na dobu nejméně 5 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 3 měsíců od změny podmínek. Původce odpadů, který ke dni vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny produkuje množství odpadů nad limit stanovený v odstavci 1, je povinen zpracovat návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny. Ostatní původci jsou povinni
18
zpracovat návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od dosažení produkce odpadů nad limit stanovený v odstavci 1. Původce odpadů je povinen kopii návrhu svého plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny zaslat krajskému úřadu, příslušnému podle sídla provozovny původce odpadů, a to nejpozději do 3 měsíců od jeho zpracování. V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství původce odpadů neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem nebo není v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a její změnou, příslušný krajský úřad do 3 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství původce odpadů sdělí původci odpadů své připomínky. Původce odpadů je povinen do 3 měsíců ode dne doručení připomínek příslušného krajského úřadu zaslat tomuto krajskému úřadu upravený plán odpadového hospodářství se zapracovanými připomínkami. Plán odpadového hospodářství původce odpadů je závazným podkladem pro jeho činnosti. Obce, které k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálním odpadem vytvořily dobrovolný svazek obcí, mohou na základě písemné dohody zpracovat společný plán odpadového hospodářství původce odpadů, určující rozsah a způsob nakládání s komunálním odpadem. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah plánu odpadového hospodářství původce odpadů. 3.1 Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje Plán odpadového hospodářství je veřejně přístupný na http://www.pardubickykraj.cz/odbor/ozp/poh/prezentace/prezent.htm Zde předkládám kraje výňatek textu úvodního ustanovení Plánu odpadového hospodářství Pardubického:1 „Tvorba Plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje spadá do období přípravy strategických rozvojových dokumentů kraje. Strategie rozvoje Pardubického kraje vznikla jako dlouhodobý plánovací dokument, čemuž odpovídá i časový výhled Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje (2010). Navazující Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje sleduje časový horizont Programu rozvoje kraje (2006). Tímto propojením je zajištěna vzájemná kompatibilita plánovacích dokumentů. Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje byl zpracován na základě § 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, který ukládá kraji v samostatné působnosti zpracovat plán odpadového hospodářství kraje pro jim spravované území. Účelem plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje je stanovit optimální způsob dosažení souladu s požadavky právních předpisů ČR a EU v oblasti odpadového hospodářství na území kraje a s tím spojené ekonomické dopady. Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje vychází z Koncepce odpadového hospodářství Pardubického kraje schválené zastupitelstvem kraje dne 12.12.2002. Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje není plánem samotného kraje, ale všech subjektů odpadového hospodářství působících na území kraje. Po schválení a přijetí Krajským zastupitelstvem bude Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje základním nástrojem pro efektivní řízení v oblasti nakládání s odpady na území kraje a současně vytvoří objektivizovaný a dlouhodobý výhled podnikatelských možností oblasti odpadového hospodářství. Významným znakem tvorby Plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje je transparentní postup při zpracování Plánu s účastí všech relevantních subjektů odpadového hospodářství za řízení Krajského úřadu Pardubického kraje. 1
Vložení textu neodporuje autorskému zákonu. Text byl vložen na základě souhlasu zpracovatele plánu a v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 18
POH Pk obsahují závaznou a směrnou část řešení. Závazná část řešení plánu řeší především opatření k předcházení a vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, zásady pro nakládání s komunálními, nebezpečnými a vybranými odpady, zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady a také podíly odpadů recyklovaných a ukládaných na skládku. Směrná část plánu řeší především jakým způsobem dosáhnout cílů stanovených v závazné části plánu. Plánovací proces v oblasti odpadového hospodářství v ČR tvořený osou : Plán odpadového hospodářství ČR ⇒ Plány odpadového hospodářství krajů ⇒ Plány odpadového hospodářství měst, obcí a ostatních původců odpadů, odpovídá zásadám 6. Akčního programu EU pro oblast životního prostředí a je v souladu s tvorbou základních rozvojových dokumentů území. Plány odpadového hospodářství musí být zpracovány v souladu se závaznou částí nadřízeného plánu, tzn. že, POH kraje musí respektovat závaznou část POH ČR a POH původců musí respektovat závaznou část POH kraje. Plán odpadového hospodářství původce odpadů se v souladu § 44 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech zpracovává na dobu nejméně 5 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 3 měsíců od změny podmínek. V zákoně o odpadech jsou stanoveny povinnosti původců odpadů, dle zákona je původcem komunálního odpadu obec. Jak je uvedeno v předcházející kapitole Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje není plánem kraje, nebo dokonce krajského úřadu, ale je plánem všech subjektů (původců, oprávněných osob), kteří na území kraje působí, což je skutečnost, ze které je nutné při hodnocení plánu vycházet. V části E.POH Pk jsou uvedeny varianty řešení, předkládám jejich přehled: POH Pardubického kraje je zpracován v jedné variantě. Tato varianta vychází ze závazné části POH ČR a schválené Koncepce odpadového hospodářství Pardubického kraje. Pro každý strategický cíl byly v návrhové části Koncepce odpadového hospodářství Pardubického kraje formulovány varianty jeho dosažení. Výběr optimální varianty byl proveden v rámci analýzy proveditelnosti na základě předem definovaných kriterií, která respektovala jak stanovené priority rozvoje Pardubického kraje, tak i významné dokumenty v oblasti odpadového hospodářství (např. 6. akční program ES pro životní prostředí – „Životní prostředí 2010: Naše budoucnost, naše volba“ (COM(2001)31def), Státní politika životního prostředí (MŽP, 2001) apod. Optimální varianta řešení vznikla na základě analýzy proveditelnosti předefinovaných variant provedené zpracovatelem a korigované na základě doporučení odborné veřejnosti v kraji; stejným postupem byla rovněž specifikována možná rizika ohrožující realizaci optimální varianty. Vzhledem k absenci dat o konkrétních dopadech jednotlivých variant na životní prostředí byl v rámci analýzy proveditelnosti modifikován postup hodnocení navržený tak, že jednotlivé váhy kriteriím přisuzovali jednotlivý respondenti sami. V rámci POH byla zpracovatelským týmem POH předána volná příloha POH Pardubického kraje „Varianty nakládání s komunálním odpadem v souvislosti s požadavkem omezovat ukládání BRKO na skládky“ (na rozdíl od koncepce, kde směřování k energetickému využívání odpadů je označeno za jedinou akceptovatelnou variantu) . V tomto materiálu jsou obecně nastíněny následující varianty: Varianta č.1: Zachování současného stavu
18
Dle POH se v podstatě nejedná o variantu, ale pouze o termínové oddálení řešení problémů v odpadovém hospodářství na území kraje, přičemž tato varianta navíc nerespektuje znění platných právních předpisů. Rizikem této varianty jsou mezinárodně-právní důsledky, dopadem pro kraj bude zamezení možnosti čerpat finanční prostředky z dotačních titulů EU a ČR. Varianta č.2: Mimokrajová varianta – komunální odpad bude odvážen na zařízení v okolních krajích Dle POH absence vlastního krajského zařízení k nakládání s odpady pro splnění klíčového požadavku právních předpisů znamená vysoké riziko závislosti na spalovacích kapacitách v okolních krajích. Nebudou zajištěny zdroje financování rekonstrukce zařízení, převoz odpadů nemusí být akceptován obyvateli okolí přepravních tras Varianta č.3: Varianta MBÚ – v kraji bude vybudováno zařízení na mechanicko – biologické zpracování komunálního odpadu Rizikem této varianty jsou dle zpracovatelů POH vysoké investiční náklady, problematický odbyt výstupů za tržních podmínek, nutnost ukládat část komunálního odpadu na skládkách a neověřené nebo neosvědčené technologie v podmínkách České republiky. Varianta č.4: Varianta EVO – v kraji bude vybudováno zařízení na energetické využití komunálního odpadu Rizikem této varianty jsou vysoké investiční náklady a nízká sociální akceptovatelnost. Varianta č.5: Varianta zvýšené separace – občané budou separovat v míře přesahující o 30% požadavky zákona č. 477/2001 Sb. o obalech. Dle POH je rizikem této varianty skutečnost, že zvýšení separace o cca 5000 t/rok neřeší problém 24200 t/r komunálního odpadu a už vůbec na 71 500 t/r komunálního odpadu v roce 2013. Dle uvedené volné přílohy je jediným reálným řešením energetické využití „přebytečného“ komunálního odpadu společně pro Pardubický a Královehradecký kraj v připravovaném zařízení EVO Opatovice, které skýtá logistické možnosti a tržní odbyt vyrobeného tepla po celý rok. Stanovisko týmu SEA (Strategic Environmental Assessment): Z hlediska navržených variant ve vztahu k vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů na jednotlivé složky životního prostředí je možné i na základě velmi obecných informací dostupných v POH (bez zohledňování investičních nákladů) jako realizovatelné označit varianty 3 a 4, z hlediska šetrných dopadů do životního prostředí i variantu 5 ( která však dle zpracovatelů POH neřeší komplexně problém odstranění 24 200 t/rok komunálního odpadu v roce 2010 a 71 500 tun v roce 2013. Pro komplexní strategické posouzení však uvedené variantní řešení u reálných variant (tedy 3 a 4) postrádá konkrétní údaje, na jejichž základě by bylo možné objektivně porovnat navržená řešení. Protože konečné řešení musí vycházet i od aktuální a reálné bilance produkovaných odpadů, je k této problematice formulováno v další části tohoto materiálu odpovídající doporučení. Z hlediska optimálních variant řešení v rámci celého POH Pardubického kraje sumarizovat následující skutečnosti: Nebezpečné součásti komunálního odpadu a nebezpečné odpady jinde nejmenované
18
lze
Optimální varianta řešení: ¾
Nebezpečné složky komunálního odpadu
Realizovat opatření odpovídající minimálně standardům vybavenosti území. ¾
Nebezpečné odpady jinde nejmenované
Na základě analýzy proveditelnosti bylo zvoleno jako optimální varianta řešení nakládání s nebezpečnými odpady jinde nejmenovanými v Pardubickém kraji společné řešení s Královehradeckým krajem, které spočívá v provozu 1 zařízení pro fyzikálně-chemickou úpravu nebezpečných odpadů a 1 zařízení pro termické využití nebezpečných odpadů.
SOCIÁLNÍ DOPADY potřeba akcept. ekonom. výstupů vybav. prac. míst obyvat. únosn. 4) bez FCHÚ – FCHÚ – FCHÚ – nákladů FCHÚ podle podle pro podle 9 500 techn. techn. občany, techn. t/rok FCHÚ 1 vybav. vybav. popř. vybav. SNO ano 1) (SNO) (SNO) 2) (ano) v rámci 12 500 SNO SNO SNO – plateb za t/rok 270 mil. 6 000-10 bez komunál 3) Kč 000 nároků ní odpad Kč/t na nová prac. místa 1) na základě současných zkušeností; nevyužitelné upravené nebezpečné odpady, včetně škváry ze SNO, budou uloženy na skládky S-NO; předpokládaná množství sebraných nebezpečných složek komunálního odpadu (cca 0,5 %hm) 820 t/rok PA 2) max. kapacita spalovny ALIACHEM 7 000 t/rok; nutnost rozšířit kapacitu a dovybavit podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší 3) podle charakteru nebezpečného odpadu a obsahu nebezpečných součástí (zejména Cl); provozní náklady mobilního sběru nebezpečných složek komunálního odpadu se pohybují v závislosti na účinnosti sběru kolem 30 000 Kč/t 4) předpokládané zvýšení počtu pracovníků mobilního sběru nebezpečných složek komunálního odpadu o cca 10 pracovníků potřebná potřeba kapacita doplnění
TECHNIKA odbyt současn.
EKONOMIKA invest. provoz. náklady náklady
Druhotné suroviny a odpady obalů Optimální varianta řešení: ¾ Navržené standardy představují jediné technologicky a ekonomicky relevantní dlouhodobě ověřené řešení. Jedná se o: 18
Místo výkupu odpadního papíru a/nebo lepenky a kovů pro max. 2 000 obyvatel (max. 5 000 obyvatel v obcích nad 5 000 obyvatel) v rámci stabilních sběrných dvorů Dvojice sběrných kontejnerů (čiré, barevné) odpadního skla pro max. 260 obyvatel . Sběrný kontejner odpadních plastů pro max. 200 obyvatel (doplnění o pytlový sběr v řídce osídlených oblastech). Zařízení (linka) pro dotřiďování a lisování odpadních plastů (popř. dalších druhotných surovin) pro max. 100 000 obyvatel. TECHNIKA EKONOMIKA SOCIÁLNÍ DOPADY potřebná odbyt současn. invest. potřeba akcept. potřeba provoz. ekonom. kapacita výstupů vybav. náklady prac. míst obyvat. doplnění2) nákl. 3) únosn. papír Kont.kont. sklo kont.14800 sklo 35 mil. 1200 sklo t/rok 1500 ks 2400 ks Kč Kč/t sklo plasty 5) 7100 ano 1) Kont.dotřiď. ano 10000 20 4) kont.t/rok plasty linky Kč/t plasty plasty 1420 ks 1100 ks 12 mil. 3600 Kč t/rok dotřiď. dotřiď. kovy linka 2 linka 2 1500 t/rok 1) na základě současných zkušeností; zpracovatelské kapacity pro odpadní papír a sklo jsou v ČR i při srovnatelném nárůstu sběru v ostatních krajích dostatečné; indikovaný nárůst sběru odpadů plastů otvírá nové podnikatelské aktivity ve zpracování těchto odpadů (z ekonomických důvodů bude hlavní zpracovatelskou kapacitou pro Pardubický kraj především TRANSFORM Lázně Bohdaneč). 2) pro cílový rok 2005; specifická zaměření na obce s počtem obyvatel 5000-15000, kde jsou dosahovány nejnižší míry separovaného sběru druhotných surovin na obyvatele; specifické zaměření na hromadné zdroje odpadního papíru - využití termínovaných sběrů (úřady, školy, podniky); střední kapacita dotřiďovacích linek bude cca 1500 t/rok (druhotné suroviny získané výkupem přes dotřiďovací linky nepůjdou) 3) provozní náklady separovaného sběru skla a plastů závisí významně na dosahované účinnosti 4) 2 směny 5) v rámci plateb za služby spojené s komunálním odpadem Odpady PCB Optimální varianta řešení: ¾
Standardy vybavenosti území mají obligatorní charakter a není navrhováno variantní řešení. Jedná se o následující standardy:
18
Krajská koordinační rada (KKR) pro inventarizaci odpadů a zařízení s obsahem PCB s uvedenou náplní činnosti. Provoz dekontaminačních zařízení (v kraji či mimo kraj) podle doporučených postupů. Odpadní oleje Optimální varianta řešení: ¾
Na základě analýzy proveditelnosti je zvolenou optimální variantou řešení nakládání s odpadními oleji v Pardubickém kraji logistický systém organizačně a technicky zajišťovaný autorizovanou(nými) oprávněnou(nými) osobou(ami) / obcemi, na kterou(é) smluvně přenesou povinné osoby odpovědnost za zajištění zpětného odběru (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, par. 38, odst. 7b)
Baterie a akumulátory Optimální varianta řešení: ¾ Na základě analýzy proveditelnosti je zvolenou optimální variantou řešení nakládání s odpadními bateriemi a akumulátory v Pardubickém kraji logistický systém organizačně a technicky zajišťovaný autorizovanou(nými) oprávněnou(nými) osobou(ami)/obcemi, na které přenesou povinné osoby, nebo sdružení povinných osob (přenosné zdroje proudu), odpovědnost za zajištění zpětného odběru (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, par. 38, odst. 7b). Výbojky a zářivky Optimální varianta řešení: ¾
Na základě analýzy proveditelnosti je zvolenou optimální variantou řešení nakládání s výbojkami a zářivkami v Pardubickém kraji logistický systém organizačně a technicky zajišťovaný autorizovanou(nými) oprávněnou(nými) osobou(ami)/obcemi, na které přenesou povinné osoby, nebo sdružení povinných osob (přenosné zdroje proudu), odpovědnost za zajištění zpětného odběru (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, par. 38, odst. 7b).
Odpadní elektr(on)ická zařízení Optimální varianta řešení: ¾
Na základě analýzy proveditelnosti bylo zvolenou optimální variantou řešení nakládání s odpadními elektr(on)ickými zařízeními v Pardubickém kraji krajský logistický systém organizačně a technicky zajišťovaný autorizovanou(nými) oprávněnou(nými) osobou(ami)/obcemi, na které přenesou povinné osoby odpovědnost za zajištění zpětného odběru (novelizovaný zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, par. 38, odst. 7b).
Autovraky Optimální varianta řešení: ¾
Na základě analýzy proveditelnosti bylo zvolenou optimální variantou řešení nakládání s autovraky v Pardubickém kraji společné řešení s Královehradeckým krajem spočívající v provozu 1 demontážního střediska a min. 8 sběrných míst autovraků.
Pneumatiky
18
Optimální varianta řešení: ¾ Na základě analýzy proveditelnosti bylo zvoleno optimální variantou řešení nakládání s odpadními pneumatikami v Pardubickém kraji logistický systém organizačně a technicky zajišťovaný autorizovanou(nými) oprávněnou(nými) osobou(ami)/obcemi, na které přenesou povinné osoby odpovědnost za zajištění zpětného odběru (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, par. 38, odst. 7b). Odpady ze zdravotnictví a veterinární péče Optimální varianta řešení: ¾
Na základě analýzy proveditelnosti bylo zvoleno optimální variantou řešení nakládání s odpady ze zdravotnických a veterinárních zařízení v Pardubickém kraji provoz 1 spalovacího zařízení kapacitně odpovídajícího potřebám kraje (Nemocnice Pardubice).
Stavební a demoliční odpady/odpady azbestu Optimální varianta řešení: ¾
Na základě analýzy proveditelnosti bylo zvoleno optimální variantou řešení nakládání se stavebními a demoličními odpady v Pardubickém kraji provoz min. 5 až 6 sběrných středisek (doplněný provozem sběrných dvorů) s využitím mobilní drticí techniky.
Předpokládaná potřebnost doplnění technické vybavenosti území: Název zařízení Překládací stanice směsného komunálního odpadu Kontejnery pro separovaný sběr druhotných surovin Třídicí linky druhotných surovin Zařízení na zpracování směsných odpadních plastů (rozšíření) Sběrné dvory Domácí kompostéry Zařízení na energetické využití komunálních odpadů (spalovna) Zařízení na energetické využití průmyslových odpadů (rekonstrukce) Zařízení na demontáž autovraků Recyklační střediska stavebních a demoličních odpadů Zařízení na demontáž elektrošrotu Zařízení na energetické využití zdravotnických odpadů (rekonstrukce) Zařízení pro skladování a úpravu nebezpečných odpadů Multifunkční zařízení pro nakládání s odpady (kompostárna,
Počet /ks/
Investiční náklady /mil. Kč/
Nová pracovní místa
Termín provozu
1
10
5
od 2010
18 800
188
0
2
40
50
2004 – 2013 od 2005
1
12
10
od 2005
34 78 000
104 156 2 000 spoluúčast obcí dle typu společnosti
190 0
od 2005 do 2010
35
do 2010
1
230
10
do 2004
5
70
100
do 2006
13
65
40
do 2004
3
35
40
do 2005
1
10
0
do 2004
1
3
5
2004
1
25
15
20042005
1
18
bidegradace, stabilizace, energ.využití skládkového plynu, výroba TTS) CELKEM
2 948/1 474 *
480
-
Uvedená tabulka tedy dle POH specifikuje potřebnost doplnění technické vybavenosti území, a to na základě rozborů prováděných v koncepci odpadového hospodářství a podrobněji dále v plánu odpadového hospodářství. Těmto potřebným kapacitám uváděným v této tabulce však neodpovídají údaje z jiné tabulky téhož materiálu, kde je provedeno vyhodnocení dostatečnosti kapacit.
Vyhodnocení dostatečnosti kapacit Technická vybavenost území
Jednotka
Současný stav
Cílový stav
(ks)
4 700
18 800
(ks) (ks) (ks)
1 20 4 c)
3 67 3
(ks)
0
1
(m3) (m3)
5 500 000 0 b)
1 020 000 130 000
(ks)
(1) c)
1
(ks)
(1)
c)
5
(ks)
2
15
(ks)
(2) c)
4
(ks)
(3) c)
2
Kontejnery pro separovaný sběr druhotných surovin Třídicí linky separovaného sběru Sběrné dvory Překládací stanice Zařízení pro využití směsného komunálního odpadu Skládky komunálního odpadu Skládky nebezpečného odpadu Zařízení pro energetické využití nebezpečných odpadů Zařízení pro zpracování autovraků Recyklační střediska stavebních a demoličních odpadů Zařízení pro zpracování elektrošrotu Zařízení pro energetické využití zdravotnických odpadů
Z uvedeného srovnání je tudíž patrné, že požadavek na doplnění potřebnosti kapacity kontejnerů pro separovaný sběr by měl být 14 100 kusů namísto uváděných 18 800, sběrných dvorů by mělo vzniknout 47 namísto uváděných 34, zařízení na demontáž elektrošrotu by měla být 2 namísto uváděných 3, zařízení na demontáž autovraků by měla být 4 namísto uváděných 5 apod. Pokud bychom provedli z hlediska vyhodnocení velikosti vlivu (v uvedeném případě hodnocením produkce odpadů) ve vztahu ke kapacitám produkovaných odpadů, potom lze pro Pardubický kraj vysledovat následující vývoj informací ve vztahu zejména ke komunálním odpadům: V koncepci odpadového hospodářství je prezentována následující tabulka: Výhled bilance komunálního odpadu v Pardubickém a Královéhradeckém kraji /t/rok/ Kategorie
2010 Pardubický
18
2013 Pardubický
1)
Královehradecký
Královéhradecký
druhotné suroviny (povinnost recyklace podle zákona č. 24 000 26 000 24 000 26 000 477/2001 Sb.) komunální odpad 2) (možno 20 500 23 800 21 500 23 200 kompostovat) komunální odpad 3) (možno 107 600 4) 144 000 157 000 102 000 4) skládkovat) komunální odpad 5) (nelze skládkovat podle zákona č. 31 000 31 300 90 000 99 200 185/2001 Sb. a Vyhl. Č. 383/2001 Sb.) CELKEM 219 600 238 100 237 500 253 000 1) v roce 2010 bude v Pardubickém kraji povinnost recyklovat podle zákona č. 477/2001 Sb. bude 26 000 t/rok.. Pro rok 2010 se předpokládá prolongace cílů recyklace obalů z roku 2005. 2) v roce 2010 se předpokládá kompostování veškeré produkce odpadů ze soukromé zeleně, kalů ze septiků a žump a separovaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů v Pardubickém kraji v množství 20 500 t/rok 3) v roce 2010/2013 je možno v Pardubickém kraji uložit 75% /50% biologicky rozložitelných odpadů vzniklých v roce 1995, tj. 68 100/45 400 t. Při předpokládaném středním obsahu biologicky rozložitelných látek v komunálním odpadu v roce 2010/2013 po odloučení papíru a kompostovatelných odpadů v celkovém množství 49 800/49 200 t/rok 49% /51% může být skládkováno 144 000/102 000 t/rok komunálního odpadu 4) veškerý komunální odpad z lokálně vytápěné zástavby představuje cca 70% uvedeného množství 5) v roce 2010 vznikne v Pardubickém kraji 219 600 t/rok komunálního odpadu; při respektování povinnosti recyklace odpadů obalů, využití veškerých kompostovatelných odpadů a dodržení limitu skládkování biologicky rozložitelných odpadů bude třeba v tomto roce nějak naložit s 31 000t/rok komunálního odpadu. Dle uvedeného podkladu lze vyvodit, že v roce 2010 bude třeba v Pardubickém kraji při povinnosti respektování recyklace obalů, využití všech kompostovatelných odpadů a dodržení limitu skládkování biologicky rozložitelných odpadů nějak naložit s cca 31 000 t/rok komunálního odpadu. Tento předpoklad vychází z udávaného objemu vzniklého komunálního odpadu 219 600 tun/rok. V POH Pardubického kraje se dle dále uvedeného schématu vychází pro rok 2010 s produkcí 176 300 tun/rok, z čehož na energetické využití je uvažováno s objemem 46 400 tun/rok.
18
43 000
14 100
DRUHOTNÉ 15 600 SUROVINY, ODPADY 27 400 OBALŮ
1 200
SBĚR A VYUŽITÍ 300
(200101 200139 200102)
400 SBĚR A VYUŽITÍ
1 100
1 500
900
NEBEZPEČNÉ SLOŽKY KOMUNÁLNÍHO ODPADU 400
SBĚR A VYUŽITÍ 200
(200113, 14, 15, 17, 19, 21, 23, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38)
600
12 600 4 400 SBĚR A VYUŽITÍ 4 400
OBJEMNÉ ODPADY (200202, 200203, 200307)4 200
ODSTRAŇOVÁNÍ 101 700 t/rok
16 800
3 200
6 600 98 600
ENERGETICKÉ VYUŽITÍ 46 400 t/rok
(200108, 200125, 200201, ČÁST. 6 600 200301)
(200000 mimo 200304) 176300 t/rok
KOMUNÁLNÍ ODPAD – 2010
16 400
10 000
BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ 9 800 ODPADY
MATERIÁLOVÉ VYUŽITÍ 28 200 t/rok
Schéma nakládání s komunálními odpady v roce 2010
SMĚSNÝ KOMUNÁLNÍ ODPAD 92 200301, 000 (200140, 200141, 200199, 200302, 200306, 200399)
18
V souvislosti s navrhovanými variantami dle POH Pk , dojde ke zvýšení přepravy nebezpečných odpadů (zejména mimokrajová varianta) a tím i ke zvýšení rizika ekologických havárií.
19
4. Přeprava nebezpečných odpadů Silniční přeprava nebezpečných odpadů je upravena zejména zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, v zákonem č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva 1957), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb. (a Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID) v případě kombinované dopravy), vyhláškou č. 383/2001 vydané Ministerstvem o podrobnostech nakládání s odpady. Dále závaznými dokumenty - metodickými pokyny, plány odpadového hospodářství Krajských úřadů, vyhláškami obcí, smluvním zajištěním Správy a údržby silnic jednotlivých krajů a směrnicemi Hasičských záchranných sborů v případě havárií a dohled zajišťují ministerstva, policie a celní orgány. Další podmínky přepravy nebezpečných odpadů specifikovány dalšími zákony a vyhláškami, např. Zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb. Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb., kterými se ve své práci nebudu zabývat. Jedná se o splnění podmínek pro udělení oprávnění k nakládání a přepravu odpadů apod. 4.1
Přeprava nebezpečných odpadů dle Zák. 111/1994 Sb.
Zákon č. 111/1994 Sb. upravuje podmínky provozování silniční dopravy motorovými vozidly pro vlastní a cizí potřeby za účelem podnikání a práva a povinnosti právnických osob s tím spojené a pravomoc a působnost orgánů státní správy v tomto úseku. Zákon se nevztahuje na provoz silniční dopravy pro soukromé účely. Silniční doprava umožňuje přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a je označována jako dohoda ADR. Tento zákon neupravuje přepravu jaderných a radionuklidových odpadů. Podle §22 a dále části III. je přeprava nebezpečných věcí – látek a předmětů, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí. K přepravě nebezpečných odpadů pověřuje Ministerstvo dopravy a spojů na dobu max. 5 let tuzemské fyzické a právnické osoby na základě splnění technických podmínek pro výkon požadované činnosti a prokázání odborné způsobilosti. Subjekt předávající nebezpečné věci je povinen zejména: a) zatřídit, zabalit a označit nebezpečné věci, b) dodržet ustanovení o zákazu společné nakládky, pokud ji provádí, c) nepředat k přepravě nebezpečné věci, jejichž přeprava není povolena, d) předat dopravci písemně pokyn pro řidiče, e) uvést správně a úplně údaje v nákladním listě, včetně prohlášení, f) předat řidiči kopii povolení, g) přezkoumat před nakládkou průvodní doklady a provést vizuální kontrolu, zda vozidlo a jeho zařízení splňují předepsaná ustanovení, h) označit kontejnery, i) zabezpečit předepsané školení ostatních osob podílejících se na přepravě, 20
j) ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí Dopravce je povinen (i pro případ přepravy pro vlastní potřeby): a) použít způsobilé vozidlo k přepravě nebezpečných věcí, b) zabezpečit, aby měl řidič povinnou výbavu, včetně výstražných oranžových tabulek, bezpečnostních značek, c) zabezpečit přítomnost závozníka ve vozidle, je.li předepsáno, d) zabezpečit, aby přepravu prováděli pouze řidiči, kteří jsou k tomu vyškoleni, e) ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí, f) zajistit, aby řidič byl schopen předložit oprávněným osobám ke kontrole průvodní doklady, funkční hasící přístroje, povinnou výbavu vozidla, nepřepravoval věci v poškozených a netěsných obalech, řidič dodržel opatření uvedené v písemných pokynech pro řidiče, dodržel předpisy týkající se nakládky, vykládky a manipulace, pokud ji sám provádí, včetně zákazu společné nakládky, provozu vozidla a dozoru nad vozidly. Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů může dle § 35 při porušení ustanovení tohoto zákona udělit pokutu až do výše Kč 1.000.000,-- dopravci nebo odesílateli, který nedodrží stanovené podmínky pro silniční dopravu nebezpečných věcí. 4.2
Přeprava nebezpečných odpadů dle Zák. 185/2001 Sb.
Zákon 185/2001 Sb. stanoví pravidla předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s ním při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje, práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a působnost orgánů státní správy. Povinnosti právnických a fyzických zúčastněných na přepravě odpadů (§ 24 zákona č. 185/2001 Sb.): a) zabezpečit přepravu odpadů v souladu s požadavky stanovenými ve zvláštních právních předpisech, b) na vyžádání kontrolních orgánů předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s přepravou odpadů, c) při přepravě nebezpečných odpadů vést evidenci a ohlašovat přepravované nebezpečné odpady v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Dopravce, který není zároveň osobou oprávněnou k převzetí odpadů do svého vlastnictví, nesmí převzít odpady do svého vlastnictví. Přeprava nebezpečných odpadů lze rozdělit na: a) vnitropodnikovou (§ 40 zákona č. 185/2001 Sb.) – postup a povinnosti nejsou upraveny zákonem. Jednotlivé firmy je upravují vlastními vnitropodnikovými směrnicemi. Musí však splňovat tyto podmínky: jde o vnitropodnikové dopravě zabezpečované vlastními dopravními prostředky, pokud nepřesahuje areál provozovny. b) vnitrostátní (§ 40 zákona č. 185/2001 Sb.): příjemce a odesílatel je povinen vyplnit evidenční list v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem (vzor je uveden v části 2.2.3 této práce), evidence o přepravě nebezpečných odpadů musí být archivována po dobu min. 5-ti let. Povinnosti odesílatele: a) přiložit k zásilce nebezpečného odpadu vyplněný evidenční list, b) zaslat evidenční list obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa zahájení přepravy do 10 dnů od jejího zahájení,
21
c) informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa zahájení přepravy a inspekci v případě, že do 20 dnů od odeslání odpadu neobdrží od příjemce potvrzený evidenční list o převzetí nebezpečného odpadu. Povinnosti příjemce: zaslat evidenční list o přepravě nebezpečného odpadu s potvrzením o převzetí odpadu odesílateli a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností příslušným podle místa zahájení a ukončení přepravy do 10 dnů od jeho převzetí. c) přeshraniční (§ 53 až §77) do, z a přes Českou republiku („přeshraniční přeprava odpadů“) je upravena právními Nařízením Rady (EHS) č. 259/93 Evropských společenství upravující dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu. Tento zákon obsahuje ustanovení nezbytná k jejich provedení: - příslušným správním úřadem pro přeshraniční přepravu odpadů a kontaktním subjektem za Českou republiku je ministerstvo. - odpad vzniklý v České republice se přednostně odstraňuje v České republice. - výjimky zákazu přeshraniční přepravy odpadů do ČR za účelem odstranění: a) odpady vzniklé v nečlenském státě Evropské unie, při zpracování zboží nebo odpadu vyvezeného z České republiky do tohoto státu v souladu s, v celním režimu pasivního zušlechťovacího styku, nebo b) odpadů vzniklých v sousedních státech v důsledku živelních pohrom nebo za stavu nouze. - do přeshraniční přepravy dále vstupuje ministerstva a celní orgány. - Krajský úřad uděluje souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem v množství větším než sto tun nebezpečného odpadu za rok a k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů původci, který nakládá s odpady v množství větším než 100 tun nebezpečného odpadu za rok. Udělení souhlasu může vázat na podmínky. - V souladu s nabytím platnosti a účinnosti novely Zákona o odpadech ve znění zákona č. 188/2004 navrhl Ministra úpravu takto: Náležitosti oznámení o plánované přepravě odpadu, s výjimkou tranzitu přes Českou republiku– musí vždy obsahovat informaci o způsobu zajištění finanční záruky nebo pojištění, je-li záruka realizována formou bankovní záruky vystavené ve prospěch ministerstva, musí být přiložen prvopis záruční listiny, informace o původu odpadu a o složení odpadu doložené analýzou, kalkulace a další doklady a podklady, které odůvodňují výši složené finanční záruky nebo pojištění. Náležitosti oznámení o plánované přepravě odpadu do České republiky: kopie souhlasu k provozování zařízení, ve kterém bude odpad využíván nebo odstraňován nebo kopie dokladu, jedná-li se o zařízení, ve kterém jsou odpady využívány podle pro přepravu nebezpečných odpadů, kopie kolaudačního rozhodnutí zařízení, ve kterém bude odpad využíván nebo odstraňován, vydaného podle zvláštního právního předpisu, údaj o kapacitě zařízení, ve kterém bude odpad využíván nebo odstraňován. informace o nákladech na využití odpadu a o nákladech na odstranění zbytkového odpadu, jedná-li se o přepravu za účelem využití. Jsou-li odpady přepravovány za účelem jejich využití některým ze způsobů, kterému předchází aplikace některého ze způsobů využití odpadu R12 a R13 nebo v případě přepravy odpadu za účelem odstranění některým ze způsobů D1 až D12 aplikace některého ze způsobů odstranění D13 až D15 v České republice, náležitosti uvedené v bodech a), b), c) a d) pro zařízení, které využití některým ze způsobů R12 a R13 nebo odstranění některým ze způsobů D13 až D15 provede. Je-li v oznámení uveden některý ze způsobů využití odpadu R12 a R13 nebo způsobů odstranění D13 až D15, informace o způsobu následného využití (R1 až R11) nebo odstranění (D1 až D12); v případě, že následné využití nebo odstranění bude provedeno v České republice, náležitosti uvedené pod písmeny a), b), c) a d) pro zařízení, které následné 22
využití nebo odstranění provede. Kopie podnikatelského oprávnění (např. živnostenský list) nebo kopie výpisu z obchodního rejstříku nebo kopie zřizovaní listiny příjemce. Náležitosti oznámení o plánované přepravě odpadu z České republiky: adresa skladu v České republice, do kterého bude odpad vrácen v případě, že přeprava nebyla dokončena tak, jak bylo plánováno, nebo byla uskutečněna v rozporu s právními předpisy Evropských společenství, kopie souhlasu k nakládání s nebezpečným odpadem podle § 16 odst. 3 zákona, pokud odpad vzniká při činnosti oznamovatele a je mu přiřazena kategorie nebezpečný odpad. kopie souhlasu k provozování zařízení, uvedeného pod písmenem a), podle § 14 odst. 1 zákona, pokud odpad nevzniká při činnosti oznamovatele, kopie podnikatelského oprávnění (např. živnostenský list) nebo kopie výpisu z obchodního rejstříku nebo kopie zřizovaní listiny oznamovatele. 4.3
Přeprava nebezpečných odpadů dle Vyhl. 383/2001 Sb. MŽP
Vyhláška č. 383/2001 Sb. ministerstva životního prostředí upravuje podrobnosti nákládání s odpady a blíže specifikuje některá ustanovení zák. č. 185/2001 Sb. Nakládat s nebezpečnými odpady může pouze odpadový hospodář na základě oprávnění a odborné způsobilosti, které je vydáno na základě splnění zákonem stanovených ,podmínek uvedených v § 2 vyhl. Při přepravě nebezpečných odpadů musí být splněny tyto podmínky: • musí být použity shromažďovací prostředky (přepravní obaly), splňující požadavky zvláštních právních předpisů upravujících přepravu nebezpečných věcí a zboží, Při volbě shromažďovacího místa nebo umístění shromažďovacího prostředku musí být zohledněny otázky bezpečnosti při jeho obsluze, požární bezpečnosti, jeho dostupnosti a možnosti obsluhy mechanizačními a dopravními prostředky. • musí být umístěn identifikační list shromažďovaného odpadu v blízkosti shromažďovacího prostředku nebezpečného odpadu nebo shromažďovacího místa nebezpečného odpadu nebo na nich Na shromažďovacím prostředku nebezpečného odpadu musí být uvedeno katalogové číslo a název shromažďovaného nebezpečného odpadu a jméno a příjmení osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku. IDENTIFIKAČNÍ LIST NEBEZPEČNÉHO ODPADU obsahuje: 1. Název odpadu (podle Katalogu odpadů): 2. Kód odpadu (podle Katalogu odpadů): 3. Kód podle ADR nebo COTIF: 4. Původce odpadu nebo oprávněná osoba: Firma (název) a sídlo, IČ (bylo-li přiděleno), osoba oprávněná jednat jménem původce odpadu nebo oprávněné osoby, telefon/fax: 5. Fyzikální a chemické vlastnosti odpadu: 6. Nebezpečné vlastnosti odpadu: 7. Bezpečnostní opatření při manipulaci, skladování a přepravě odpadu: technická opatření, doporučené osobní ochranné pracovní prostředky (dýchací orgány, oči, ruce, ostatní části těla) protipožární vybavení, opatření při nehodách, haváriích a požárech: lokalizace, první pomoc, další pokyny, tel. spojení (hasiči, zdravotní služba, policie) 8. Ostatní důležité údaje 9. Za správnost údajů uvedených v identifikačním listu odpovídá, datum vyhotovení, podpis a razítko • Účastníci přepravy nebezpečných odpadů vedou evidenci o přepravě nebezpečných odpadů na evidenčním listě. Evidence o přepravě nebezpečných odpadů se vede pro každou přepravu samostatně. 23
Vzor dokladu:
24
4.4
Návrh změny Vyhlášky č. 381/2001 Sb. v souladu se změnou Zákona č. 185/2001 Sb., ve znění zákona č.188/2004 Sb. Vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) v souladu se změnou zákona č.188/2004 Sb. 1.
Název vyhlášky zní : „Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, seznam nebezpečných odpadů a podrobnosti o oznámení, jeho náležitostech a dokladech doprovázejících přeshraniční přepravu odpadů.“
2.
V § 2 se na konci odstavce 4 slova „buď jako směs konkrétních druhů ostatních odpadů ze skupiny 20 v odhadnutém hmotnostním poměru nebo tuto směs zařadí pod katalogové číslo v ní převládajícího druhu odpadu této kategorie, pokud k upuštění od dalšího třídění tohoto odpadu získá souhlas okresního úřadu podle § 16 odst. 2 zákona“ nahrazují slovy „pod katalogové číslo 20 03 01 Směsný komunální odpad“.
3.
V § 3 odstavec 5 zní: „(5) Pro účely evidence se odpady zařazené podle Katalogu odpadů jako odpady nebezpečné (označené ∗) označují „N“, ostatní se označují „O“ a odpady, které nemají v Katalogu odpadů katalogové číslo označené jako nebezpečný odpad a kategorie nebezpečný odpad jim byla přiřazena v souladu s § 6 odst. 1 písm. b) nebo c) a § 6 odst. 2, jako „O/N. Odpadům uvedeným v Seznamu nebezpečných odpadů (příloha č. 2 této vyhlášky) se vždy přiřazuje kategorie „N“.“.
4.
V § 4 se v nadpisu slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ a v odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností“.
5.
Dále dochází ke změně v náležitosti oznámení o plánovaném přeshraničním pohybu odpadu dle textu v čl. 2.2.2.
6.
§ 6 až 8 se včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušují.
7.
V příloze č. 1 v podskupině 10 08 se katalogové číslo druhu odpadu „10 05 11“ nahrazuje číslem „10 08 11“.
8.
V příloze č. 1 v podskupině 10 12 pod katalogovým číslem 10 12 10 se v názvu druhu odpadu číslo „10 12 19“ nahrazuje číslem „10 12 09“.
9.
V příloze č. 1 v podskupině 13 07 se katalogové číslo „03 07 03*“ nahrazuje číslem „13 07 03*“.
10.
V příloze č. 1 v názvu podskupiny 14 06 se za slovem „Odpadní“ zrušuje předložka „z“.
11.
V příloze č. 1 v podskupině 16 05 pod katalogovým číslem 16 05 09 se v názvu druhu odpadu číslo „06 05 07“ nahrazuje číslem „16 05 07“.
12.
V příloze č. 1 v podskupině 16 09 se v názvu druhu odpadu pod katalogovým číslem 16 09 04* slovo „neurčenáé“ nahrazuje slovem „neurčená“. 25
13.
V příloze č. 1 v podskupině 18 01 se na konci názvu druhu odpadu pod katalogovým číslem 18 01 04 vypouští závorka se slovy „(např. obvazy, sádrové obvazy, prádlo, oděvy na jedno použití, pleny)“.
14.
V příloze č. 1 v podskupině 18 02 se v názvu druhu odpadu pod katalogovým číslem 18 02 08 číslo „18 01 07“ nahrazuje číslem „18 02 07“ (úplné znění položky: „18 02 08 Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 02 07“).
15.
V příloze č. 2 v podskupině 13 07 se katalogové číslo 03 07 03* nahrazuje číslem „13 07 03*“.
16.
V příloze č. 2 v názvu podskupiny 14 06 se za slovem „Odpadní“ zrušuje předložka „z“.
17.
V příloze č. 2 se katalogová čísla včetně názvů položek 10 12 11, 10 13 09, 17 03 01, 17 06 01, 17 09 01, 17 09 02, 18 01 03, 18 01 06, 18 02 02, 18 02 05, celá podskupina 19 03 Stabilizované/solidifikované
18.
Příloha č. 3 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 2 zní: Podrobnosti o dokladech doprovázejících přeshraniční přepravu odpadů: Seznam dokladů, které doprovázejí zásilku odpadů po území České republiky, Postup při vyplňování a pohyb nákladního listu (formulář oznámení a formulář pro pohyb/sledování odpadů): při přepravě odpadů z, do a přes České republiky.
19.
Je uveden postup dopravců při vyplňování a pohybu formuláře pro pohyb/sledování odpadů, návod na vyplnění jednotlivých kolonek nákladního listu, návod na vyplnění mezinárodního identifikačního kódu odpadu (IWIC - Mezinárodní identifikační kód odpadu (International Waste Identification Code, se sestavuje v šesti krocích z jednotlivých dílčích kódů, které jsou od sebe odděleny dvojitou šikmou čarou).
20.
Pozměňuje a doplňuje Tabulku č. 1 Odpady, které mohou být nebezpečné (ve formě kapaliny, kalu nebo pevné látky), Tabulku č. 2 Složky, které mohou činit odpad nebezpečným (v závorce je uveden kód z dodatku I Basilejské úmluvy), Tabulku č. Přehled nebezpečných vlastností odpadů (tato tabulka je převzata z Basilejské úmluvy (dodatek III) a slouží pouze pro sestavení Mezinárodního kódu odpadu IWIC), Tabulku č. 4 Činnosti, při kterých mohou vznikat nebezpečné odpady.
26
5. Vlastní průzkum Při přípravě podkladů pro tuto seminární práci jsem oslovila Krajský úřad Pardubického kraje, odbor Životního prostředí, obecní úřad ve Vysokém Mýtě, odbor životního prostředí, Správu a údržbu silnic Pardubického kraje a Hasičský záchranný sbor ve Vysokém Mýtě. Odbor životního prostředí Krajského úřadu Pardubického kraje – Ing. Bartoše, který mi sdělil, že přeprava nebezpečných odpadů v Pardubickém kraji, stejně jako v celé České republice se řídí obecně závaznými předpisy, zejména Zák. č. 111/1994 Sb. v platném znění, Zák. č. 185/2001 Sb. v platném znění a Vyhláškou ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb. a dále Plánem odpadového hospodářství Pardubického kraje (POH). V září 2004 budou vydány metodické pokyny závazné pro obce, které v rámci působnosti obcí budou nadále vydávat vyhlášky pro odpadové hospodářství na území obce, jak je uvedeno v POH, cituji: “Vlivy každého konkrétního zařízení na využívání nebo odstraňování odpadů, provozované v různých místech kraje, různými provozovateli a často i na různých technologických zařízeních, na jednotlivé složky životní prostředí mohou být velmi významně odlišné. Činnosti je proto nutno agregovat tak, aby členění v co největší míře respektovalo základní pojmy uváděné v zákonných předpisech, a současně aby bylo co nejjednodušší, odpovídající dosažitelným informacím a v praxi používaným postupům, ale i potřebám strategického hodnocení vlivu na životní prostředí“. Obce budou nadále zpracovávat vyhlášky pro nakládání s odpady v rámci jejich působnosti. Na obecním úřadě, v místě bydliště, ve Vysokém Mýtě jsem navštívila paní Ryšavou z odboru životního prostředí, která zpracovává informace o převáženém nebezpečeném odpadu a ta mi sdělila, že dosud ani obce nemají zpracovaný obecně závazný předpis úpro přepravu nebezpečných odpadů v katastrálním území obce z důvodu nenabytí účinnosti předpisů krajských úřadů ani havarijní plán pro případ ekologické havárie při přepravě nebezpečných odpadů. Obce se nemohou vyjádřit proti převozu nebezpečných odpadů po komunikacích na území obce a o převozu se dozvídají do deseti dnů po uskutečnění přepravy. Pouze zpracovávají vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Ministerstvo životního prostředí vydalo návrh Vyhlášky o náležitostech havarijního plánu pro případ havárií na povrchových nebo podzemních vodách, způsobu a rozsahu hlášení těchto havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Problematika havarijních plánů ve vztahu k ochraně povrchových a podzemních vod upravena zák. č. 254/2001 Sb., o vodách. Návrh této vyhlášky nezahrnuje úpravu problematiky náležitostí nakládání se závadnými látkami. Návrh z roku 2002, který jsem dostala k dispozici na obecním úřadě ve Vysokém Mýtě upravuje výčet náležitostí havarijního plánu, které jsou formulovány s ohledem na nutnost jeho okamžitého a účelného využití v situaci ohrožení vod. Nastiňuje postup, základní opatření při řešení havárie – bezprostřední odstranění příčin havárie, zneškodnění havárie a odstranění následků havárie. Dosud tento návrh nebyl přijat. Dále jsem kontaktovala vedoucího ekologa Správy a údržby silnic Pardubického kraje Ing. Weisbauera, který mi sdělil, že se obdobně jako Krajský úřad, odbor životního prostředí řídí obecně závaznými předpisy. Případ havárie nemají zpracovanou interní směrnici, protože nevlastní ani oprávnění pro likvidaci havárií, neboť tato činnost neodpovídá hlavní činnosti této společnosti. V případě havárie přepravce na silnicích, které spravují, mají uzavřenou 27
smlouvu s agenturou pro havarijní připravenost, která by zajistila likvidaci ekologické havárie v případě, že by tak nemohl učinit přepravce dle zákona (např. smrt řidiče vozidla přepravujícího nebezpečný náklad bez právního nástupce…). V případě ekologické havárie na silnicích ve správě Správy a údržby silnic Pardubického kraje okamžitě zasahuje Hasičský záchranný sbor (HZS). O tomtu zásahu se Správa a údržba silnic Pardubického kraje obvykle dozvídá s velkým zpožděním. Někdy, dle sdělení ekologa, vůbec. Na závěr jsem kontaktovala zástupce Hasičského záchranného sboru ve Vysokém Mýtě – p. Janovce, který mi směrnici, upravující postup při řešení ekologické havárie na komunikacích rovněž neposkytl.
28
6. Shrnutí Při současné právní úpravě je přepravce na základě oprávnění k nakládání s nebezpečnými odpady povinen dodržet předpisy a ručí za průběh přepravy. Je povinen být pojištěn pro případ ekologické havárie a pokud k ní dojde, je povinen zajistit její likvidaci na vlastní náklady. Obce se nemohou vyjádřit proti převozu nebezpečných odpadů jejími katastrálními územími. O přepravě jsou informovány až po uskutečnění přepravy na základě hlášení odesílatele odpadu a přepravce. Převoz nebezpečných odpadů pouze evidují, ale neovlivňují ani množství, ani složení. Státní správa a ministerstva ovlivňují pouze přeshraniční přepravu nebezpečného nákladu. Dále ovlivňují množství vydaných oprávnění přepravcům.
29
Použitá literatura: Zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva 1957), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů Vyhláška č. 383/2001 vydaná Ministerstvem o podrobnostech nakládání s odpady Návrh změny Vyhlášky č. 381/2001 Sb. v souladu se změnou Zákona č. 185/2001 Sb., ve znění zákona č.188/2004 Sb. Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje – Posouzení vlivu Plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje na životní prostředí dle zák. 244/92 Sb., zpracovaného firmou ECO-ENVI-CONSULT se sídlem Sladkovského 111, 506 01 Jičín, březen 2004 Informační zdroje: http://www.mdcr.cz/cz/index05.htm http://www.pardubickykraj.cz
30
I. ročník, kombinované studium, obor DMML, Praha Habrmanová Lenka
Připomínky: • Není dodržena požadovaná úprava (font, úprava první strany) • Nevhodný styl (požadován byl odborný!), používání 1. os. sg (požadováno je neosobní vyjadřování) “Má semestrální práce se zabývá“ • Chyby a překlepy („Níže uvádím přehled současná legislativy“) • Typografické chyby, často se vyskytující dvě, dokonce i tři mezery mezi slovy • Chybějící interpunkce • Tabulky nejsou řádně popsány, nejsou uvedeny zdroje, chybí odkazy v textu • Zdroje nejsou číslovány, nejsou na ně odkazy v textu, citace neodpovídá ISO 690. Hodnocení: nezveřejňuje se 21. 6. 2004 JM
31
