Právní novinky. březen Deloitte Česká republika

Právní novinky březen 2015 • K technické novele zákona o veřejných zakázkách • Zjednodušený postup při výkonu cizích soudních rozhodnutí z Evropské unie a další změny v nařízení Brusel I • Další krok v elektronizaci komunikace s finanční správou

Právní novinky Deloitte Česká republika


K technické novele zákona o veřejných zakázkách Dne 10. února 2015 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR další tzv. technickou novelu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění schváleném Senátem Parlamentu ČR. Níže bude věnována pozornost vybraným změnám, které tato technická novela přináší. Několik změn v technické novele se týká odstranění ustanovení, která do zákona vnesla tzv. transparenční novela z roku 2012, a v tomto směru tak navazuje na předchozí technickou novelu z roku 2014, která rovněž odstranila či modifikovala ustanovení zavedená transparenční novelou. Velmi zajímavé novinky však přináší dílčí promítnutí směrnice 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek („Směrnice VZ 2014“). Pokud jde o změny odstraňující ustanovení předchozích novel, zřejmě nejvítanější změnou je zrušení povinného rušení zadávacích řízení v případech, kdy zadavatel obdrží pouze jednu nabídku nebo mu zůstane k hodnocení jediná nabídka. Definitivně se také ruší povinná oponentní stanoviska a tzv. seznam hodnotitelů a tím i jejich povinná účast u vybraných veřejných zakázek (s hodnotou vyšší než 300 000 000 Kč v případě státu a jeho příspěvkových organizací a 50 000 000 Kč v případě územních samosprávných celků a jejich příspěvkových organizací). Jak bylo uvedeno výše, mimo tyto změny zavádí technická novela do zákona dvě zásadní novinky.

Dlouhodobě problematická otázka dodatečných stavebních prací a dodatečných služeb bude přechodným způsobem1 řešena částečnou transpozicí Směrnice VZ 2014. Aplikace § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ vytváří překážku především při provádění stavebních prací, když ZVZ mimo jiné dosud vyžaduje, aby potřeba dodatečných prací vznikla v důsledku objektivně nepředvídatelných okolností. Požadavek objektivní nepředvídatelnosti pak na zadavatele kladl v mnoha případech téměř nesplnitelné nároky, v důsledku čehož byla využitelnost předmětného zákonného ustanovení významným způsobem limitována. Nově ZVZ klade na zadavatele požadavky mírnější, když umožňuje pořízení dodatečných prací v případě, kdy zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl potřebu těchto prací předvídat. Druhou změnu v souvislosti s dodatečnými službami a stavebními pracemi představuje zvýšení limitu dodatečných stavebních prací z 20 % na 30 % z hodnoty původní veřejné zakázky. Z hlediska dosavadní praxe představuje zcela převratnou změnu rozšíření dílčích hodnotících kritérií v rámci hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek. Demonstrativní výčet dílčích hodnotících kritérií se rozšiřuje o možnost zohlednění vlivu plnění veřejné zakázky na zaměstnanost osob se ztíženým přístupem na trh práce a o kritérium organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění.

Do nabytí účinnosti zcela nového zákona o veřejných zakázkách.

1

2

Právní novinky březen 2015 • K technické novele zákona o veřejných zakázkách

První z nových dílčích hodnotících kritérií bude pravděpodobně obtížně aplikovatelné, když není zcela zřejmé, o jaký okruh osob se vlastně jedná. Pokud tento okruh vydefinuje sám zadavatel, vystavuje se riziku napadení zadávacích podmínek z důvodu diskriminace.

• Zjednodušený postup při výkonu cizích soudních rozhodnutí z Evropské unie a další změny v nařízení Brusel I

Druhé z nových dílčích hodnotících kritérií dosud nebylo používáno, neboť se svým obsahem mohlo překrývat s kvalifikačními předpoklady, přičemž v zákoně je striktně vymezeno, že kvalifikace dodavatelů nemůže být předmětem hodnotících kritérií.

• Další krok v elektronizaci komunikace s finanční správou

V první řadě je třeba si uvědomit, že využití tohoto hodnotícího kritéria je omezeno obecnými podmínkami, tedy zejména, že uvedené osoby musí být zapojeny do realizace veřejné zakázky a že tyto osoby musí mít významný vliv na její plnění. Prvně jmenovanou podmínku je nutno zajistit smluvně, protože uvedení této skutečnosti v zadávací dokumentaci není z hlediska smluvního vztahu a následného vymáhání smluvních závazků dostačující. Druhá z uvedených podmínek předpokládá, že se např. bude jednat o služby osobní povahy, kdy přímo vlastnosti a zkušenosti poskytovatele těchto služeb mají vliv na kvalitu jejich provedení. Ve vazbě na dosavadní negativní zkušenosti zadavatelů s užíváním nečíselných hodnotících kritérií je pak otázkou, zda se nové možnosti hodnocení v praxi zadavatelů v širší míře uplatní. Hodnotit kvalifikaci a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky bude stejně jako jiná nečíselná hodnotící kritéria vyžadovat detailní stanovení způsobu hodnocení a zkušené odborníky se znalostí správní a soudní rozhodovací praxe. Následně také bude nezbytné důsledné uplatňování stanovených pravidel v rámci procesu hodnocení ze strany hodnotící komise.

Ačkoliv v legislativním procesu zazněly i hlasy proti přijetí této novely s ohledem na plánovaný zcela nový zákon o veřejných zakázkách, lze uvedenou novelu přinejmenším v částech odstraňujících prvky předchozí transparenční novely za nezbytnou. Tato nezbytnost pramení ze skutečnosti, že dosavadní znění zákona již nebylo v praxi naplnitelné, když zákon předpokládal např. účast hodnotitelů u významných veřejných zakázek vybraných ze seznamu hodnotitelů, který k dnešnímu dni vůbec neexistuje. Zákon tedy zadavatele nutí k plnění nesplnitelné povinnost, což je samo o sobě alarmující a uvedená novela tak přichází již pět minut po dvanácté. Pokud jde o další části novely, částečná implementace Směrnice VZ 2014 ve výše uvedených oblastech může být prospěšná pro zadavatele i dodavatele, neboť se tím částečně mohou připravit na budoucí právní úpravu. Rovněž poznatky z uvedení předmětných ustanovení praxe mohou přispět k jejich případnému upřesnění v rámci připravovaného nového zákona. Ostatní ustanovení, zejména pak ustanovení týkající se procesu před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže však lze považovat za nadbytečná s ohledem na krátkou účinnost stanovených pravidel. Nezbývá než doufat, že nový zákon o veřejných zakázkách nebude podléhat tak často tlakům na novelizaci, neboť stabilita právní normy je v tomto případě pro správnou aplikaci naprosto klíčová. Ondřej Chmela +420 246 042 385 [email protected]

3

Právní novinky březen 2015

Zjednodušený postup při výkonu cizích soudních rozhodnutí z Evropské unie a další změny v nařízení Brusel I

• K technické novele zákona o veřejných zakázkách

Dne 10. ledna nabylo účinnosti revidované nařízení Brusel I upravující pravidla mezinárodní soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Toto nařízení nahrazuje dosavadní nařízení Brusel I a použije se na soudní řízení zahájená od 10. ledna 2015.

• Zjednodušený postup při výkonu cizích soudních rozhodnutí z Evropské unie a další změny v nařízení Brusel I • Další krok v elektronizaci komunikace s finanční správou

Zrušení řízení o prohlášení vykonatelnosti Hlavní změnou, které má nové nařízení přinést, je usnadnění výkonu rozhodnutí vydaného v jednom členském státě Evropské unie v jiném členském státě. Doposud totiž platilo, že pokud jste chtěli takové rozhodnutí vykonat, bylo třeba mimo jiné projít zvláštním řízením, ve kterém bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti tohoto rozhodnutí, a teprve následně bylo možné přistoupit k samotnému výkonu rozhodnutí. Nové nařízení samostatné řízení o prohlášení vykonatelnosti zcela vypouští. Ponechává však povinnému, který má na základě rozhodnutí plnit, obranu, kterou mohl v rámci řízení o prohlášení vykonatelnosti použít; ta se však nyní uplatní až ve fázi výkonu rozhodnutí. Aktivita je tak primárně vyžadována od povinného, který se chce výkonu rozhodnutí bránit, nikoli paušálně od všech oprávněných domáhajících se výkonu rozhodnutí, jako doposud. Co když bude zahájeno více řízení v různých členských státech? Nařízení dále nově upravuje vztah mezi několika řízeními v téže věci mezi týmiž účastníky zahájenými v různých členských státech. Doposud platilo, že pokud bylo zahájeno řízení v jednom členském státě, i když měl být (např. podle dohody o soudní příslušnosti) příslušný soud v jiném členském státě, později zahájené řízení muselo být přerušeno až do doby, kdy první soud rozhodne o své ne/příslušnosti. V praxi bylo toto ustanovení zneužíváno takovým způsobem, že pokud někdo očekával zahájení

soudního řízení, kterému se chtěl vyhnout, sám nejdříve účelově zahájil řízení u nepříslušného soudu (zpravidla v takových členských státech, které jsou známy průtahy v řízení), aby se tak oddálilo přijetí rozhodnutí ve věci samé. V reakci na tuto praxi je nově pravidlo priority soudů otočeno ve prospěch soudů toho členského státu, který byl stranami určen jako výlučně příslušný v jurisdikční dohodě, i když bylo dříve zahájeno řízení v jiném členském státě. Vyšší ochrana slabších stran Revidované nařízení přináší i řadu dalších dílčích změn v pravidlech pro určení mezinárodní soudní příslušnosti. Posiluje se tak například v některých oblastech ochrana slabších stran (zejména spotřebitelů, zaměstnanců apod.). Nově tak například zaměstnanec s obvyklým místem výkonu práce v Evropské unii může na základě nařízení žalovat svého zaměstnavatele, který nemá v Evropské unii své sídlo ani pobočku, u soudu toho členského státu, ve kterém zaměstnanec obvykle vykonává svou práci. Dále mají soudy, u kterých bylo zahájeno řízení, aniž by k tomu byly dle nařízení příslušné, novou povinnost ověřit si u slabších stran, že si jsou vědomy toho, že pokud se nebudou proti nepříslušnosti soudu bránit, bude příslušnost soudu založena. Martina Smržová +420 246 042 915 [email protected]

4


Další krok v elektronizaci komunikace s finanční správou Novela daňového řádu s účinnosti od 1. ledna 2015 zavádí obecnou povinnost elektronické formy zákonem specifikovaných podání. Tato nově zavedená povinnost se vztahuje na následující čtyři základní typy podání:

Daň

Povinná elektronická forma vybraných podání

z příjmů

•• řádné daňové tvrzení,



z přidané hodnoty

•• dodatečné daňové tvrzení,

/

z nemovitých věcí

•• přihláška k registraci,

/

z převodu nemovitých věcí



•• oznámení o změně registračních údajů.

silniční



Dotčené daňové subjekty Daňový subjekt musí splnit povinnou elektronickou formu podání, pokud má on nebo jeho zástupce zpřístupněnou datovou schránku nebo pokud má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Uznávané způsoby odeslání datové zprávy Daňový řád stanovuje povinnost odeslat uvedená podání datovou zprávu některým z následujících uznávaných způsobů: •• prostřednictvím datové zprávy podepsané uznávaným elektronickým podpisem, •• prostřednictvím datové zprávy odeslané prostřednictvím datové schránky, nebo •• prostřednictvím datové zprávy s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Různé podmínky pro různé daňové povinnosti Ačkoli je ustanovení § 72 odst. 4 daňového řádu obecnou procesní normou, nebude podle něho postupováno ve vztahu ke všem daňovým povinnostem.

5 Následky nedodržení povinné elektronické formy V případě nedodržení povinnosti činit stanovená podání elektronickou formou bude daňovému subjektu uložena pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy ve výši 2 tis. Kč. Pokud však nedodržením povinné elektronické formy podání daňový subjekt způsobí závažné ztížení správy daní, lze tuto pokutu dále navýšit až o částku 50 tis. Kč. Pro případ porušení povinné elektronické formy platí, že nemá-li dané podání žádné další vady, bude na něho i v případě nedodržení elektronické formy pohlíženo jako na bezvadné. V případě pochybností, zda se na Vás tato nová právní úprava také vztahuje, případně zda Vaše podání splňuje náležitosti dle nové právní úpravy, se obraťte na náš právní tým daňové litigace. Táňa Čapková +420 246 042 297 [email protected]

Právní novinky březen 2015

Kontakty

• K technické novele zákona o veřejných zakázkách

Ondřej Chmela

+420 246 042 385 [email protected]

Martina Smržová

+420 246 042 915 [email protected]

Táňa Čapková

+420 246 042 297

• Zjednodušený postup při výkonu cizích soudních rozhodnutí z Evropské unie a další změny v nařízení Brusel I • Další krok v elektronizaci komunikace s finanční správou

Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 100 Fax: +420 246 042 030

[email protected] www.deloittelegal.cz

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2015 Deloitte Česká republika

Právní novinky. březen Deloitte Česká republika

Recommend Documents