PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ. DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ENERGOAUA, a.s

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ENERGOAUA, a.s. (SPOLEČNÁ ČÁST)

Pravidla provozování lokální distribuční soustavy stanovují základní technické, plánovací a informační požadavky pro připojení uživatelů k lokální distribuční soustavě ENERGOAQUA, a.s. a pro její užívání. Tato pravidla byla vypracována v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

V Praze, leden 2003

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav

OBSAH NÁZVOSLOVÍ - KRÁTKÉ DEFINICE VYBRANÝCH ODBORNÝCH POJMŮ, POUŽITÉ ZKRATKY ............................................................................................................ 4 1 ÚVOD ............................................................................................................................. 10 2 VŠOBECNÉ PODMÍNKY PRO UŽÍVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ........................................................................................................................... 12 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9

PLATNOST......................................................................................................................... 12 PŮSOBNOST ENERGETICKÉHO REGULAČNÍHO ÚŘADU VE VZTAHU K PPLDS12 REVIZE PPLDS .................................................................................................................. 12 NEPŘEDVÍDANÉ OKOLNOSTI....................................................................................... 13 STAV NOUZE .................................................................................................................... 13 FAKTURACE ELEKTŘINY CHRÁNĚNÝM ZÁKAZNÍKŮM ....................................... 13 FAKTURACE POPLATKŮ ZA SLUŽBY LDS ................................................................ 13 OBCHODNÍ MĚŘENÍ ........................................................................................................ 13 VÝPOČET TECHNICKÝCH ZTRÁT ............................................................................... 14

3.1

ZÁSADY NÁVRHU A ROZVOJE LDS ............................................................................ 15

3.2

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY NA PŘIPOJENÍ................................................................. 18

3.3

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PŘIPOJENÍ.................................................................. 20

3.4

POŽADAVKY NA VÝROBCE ELEKTŘINY .................................................................. 21

3 PLÁNOVACÍ A PŘIPOJOVACÍ PŘEDPISY PRO LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVU ........................................................................................................................... 15

CHARAKTERISTIKY ELEKTŘINY DODÁVANÉ Z LDS ..................................................................... 15 MĚŘENÍ CHARAKTERISTIK NAPĚTÍ A JEJICH HODNOCENÍ ......................................................... 16 STANDARDY KVALITY DODÁVEK ELEKTŘINY .............................................................................. 16 ZMÍRNĚNÍ OVLIVŇOVÁNÍ KVALITY ELEKTŘINY V NEPROSPĚCH OSTATNÍCH UŽIVATELŮ17 CHARAKTERISTIKY POŽADOVANÉHO ODBĚRU............................................................................. 18 ZPŮSOB PŘIPOJENÍ ................................................................................................................................. 19 ODBĚRNÉ MÍSTO..................................................................................................................................... 19 HRANICE VLASTNICTVÍ ........................................................................................................................ 19

POŽADAVKY NA CHRÁNĚNÍ ................................................................................................................ 20 UZEMNĚNÍ ................................................................................................................................................ 20 ZKRATOVÁ ODOLNOST ......................................................................................................................... 20 ÚČINEK KAPACITANCÍ A INDUKTANCÍ ............................................................................................ 20 OBCHODNÍ MĚŘENÍ................................................................................................................................ 21 TECHNICKÉ POŽADAVKY ..................................................................................................................... 21 POSKYTNUTÍ ÚDAJŮ .............................................................................................................................. 21

3.5

POSTOUPENÍ ÚDAJŮ PRO PLÁNOVÁNÍ ...................................................................... 23

PLÁNOVACÍ PODKLADY POSKYTNUTÉ PROVOZOVATELEM LDS ............................................. 23 PLÁNOVACÍ ÚDAJE POSKYTNUTÉ UŽIVATELEM ........................................................................... 23 VÝMĚNA OSTATNÍCH INFORMACÍ PRO PLÁNOVACÍ ÚČELY ...................................................... 23

4

3.6

SYSTÉMOVÉ A PODPŮRNÉ SLUŽBY LDS .................................................................. 23

4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9 4.10

ODHAD POPTÁVKY ........................................................................................................ 23 PROVOZNÍ PLÁNOVÁNÍ ................................................................................................. 25 MONITORING LDS ........................................................................................................... 27 OMEZOVÁNÍ SPOTŘEBY V MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH..................................... 27 VÝMĚNA INFORMACÍ O PROVOZU............................................................................. 29 HLÁŠENÍ ZÁVAŽNÝCH PROVOZNÍCH UDÁLOSTÍ A PODÁVÁNÍ INFORMACÍ .. 30 BEZPEČNOST ZAŘÍZENÍ LDS ........................................................................................ 31 ÚDRŽBA A ODEČTY MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ OBCHODNÍHO MĚŘENÍ .................... 32 ČÍSLOVÁNÍ, ZNAČENÍ A EVIDENCE ZAŘÍZENÍ ........................................................ 33 ZKOUŠKY LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ....................................................... 33

PROVOZNÍ PŘEDPISY PRO LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVU ............... 23

2


4.11

5

DISPEČERSKÉ ŘÍZENÍ ..................................................................................................... 34

HAVARIJNÍ PLÁNY A HAVARIJNÍ ZÁSOBY ........................................................35 5.1

HAVARIJNÍ PLÁNY .......................................................................................................... 35

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA HAVARIJNÍ PLÁN ...............................................................................35 STRUKTURA HAVARIJNÍHO PLÁNU LDS ...........................................................................................35 FORMÁLNÍ NÁLEŽITOSTI HAVARIJNÍHO PLÁNU ............................................................................36 POSTUPY K PŘEDCHÁZENÍ A ŘEŠENÍ STAVŮ NOUZE LDS............................................................36

5.2 HAVARIJNÍ ZÁSOBY ....................................................................................................... 36 OBECNÉ ZÁSADY PRO ZAJIŠTĚNÍ HAVARIJNÍCH ZÁSOB PLDS ................................... 36 ZÁKLADNÍ ZAŘÍZENÍ A MATERIÁLY PRO HAVARIJNÍ ZÁSOBY PLDS........................ 37

6

PRAVIDLA PŘEDÁVÁNÍ DAT A INFORMACÍ ......................................................38

6.1 6.2 6.3

POSTUPY A ODPOVĚDNOSTI ........................................................................................ 38 PŘEHLED DOTAZNÍKŮ ................................................................................................... 39 INFORMACE O LDS.......................................................................................................... 39

INFORMACE O MOŽNOSTECH DISTRIBUCE ......................................................................................39 EVIDENCE TECHNICKÝCH ZTRÁT LDS ..............................................................................................40 PŘEDÁVÁNÍ STATISTICKÝCH ÚDAJŮ ................................................................................................40

7

LITERATURA ...............................................................................................................41 7.1 7.2

8

TECHNICKÉ PŘEDPISY ................................................................................................... 41 PRÁVNÍ PŘEDPISY V ENERGETICE ............................................................................. 42

SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................43

3


NÁZVOSLOVÍ - KRÁTKÉ DEFINICE VYBRANÝCH ODBORNÝCH POJMŮ, POUŽITÉ ZKRATKY Bezpečnost práce

opatření a postupy, chránící osoby obsluhující či pracující na zařízeních nebo provádějící na nich zkoušky, před ohrožením zejména elektrickým proudem

Bezpečnostní předpisy

předpisy pro zajištění bezpečnosti práce

Bezpečnost zařízení LDS

vlastnost LDS neohrožovat život nebo zdraví osob, zvířat, majetek nebo životní prostředí při zajišťování dodávky elektřiny a při zachování stanovených parametrů v průběhu času v mezích podle technických podmínek

Čtvrthodinová maxima

nejvyšší hodnoty výkonu ve stanovené čtvrthodině

Dispečerské řízení

řízení provozu technickým dispečinkem, definované Dispečerským řádem ES ČR [L4]

Dispečink provozovatele LDS

Technický dispečink, odpovídající za dispečerské řízení výroby a distribuce elektřiny v LDS

Distribuce elektřiny

doprava elektřiny distribuční soustavou

Distribuční soustava (DS)

vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 110 kV (s výjimkou vybraných vedení a zařízení 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy) a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV a 35 kV, sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území ČR, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; DS je zřizována a provozována ve veřejném zájmu

Dodavatel

subjekt dodávající elektřinu konečnému odběrateli

Držitel licence

fyzická či právnická osoba, podnikající v elektroenergetice na území ČR na základě státního souhlasu, kterým je licence udělená ERÚ; licence se udělují u elektřiny na: - výrobu elektřiny - přenos elektřiny - distribuci elektřiny - obchod s elektřinou zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ni odbočením od vedení směrem k odběrateli a je určeno k připojení odběrných elektrických zařízení

Elektrická přípojka

Elektrická stanice

soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy, který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich provozu

Elektrizační soustava (ES)

vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek a přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky

Energetický regulační úřad (ERÚ)

ústřední správní úřad pro výkon regulace v energetice, v jehož působnosti je ochrana zájmů spotřebitelů a držitelů licence v těch oblastech energetických odvětví, kde není možná konkurence, s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií

4

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav Energetický zákon (EZ)

zákon č. 458/2000 Sb. ze dne 28.11.2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů

Flikr

subjektivní vjem změny světelného toku.

Frekvenční odlehčování

automatické odepínání zatížení v závislosti na kmitočtu pomocí frekvenčních relé

Frekvenční plán

soubor plánovaných opatření k předcházení a řešení stavu nouze spojeného s havarijní změnou kmitočtu přerušením dodávek elektřiny odběratelům a odpojováním výroben elektřiny od sítě převážně působením frekvenčních relé

Generátor

část výrobního bloku vč. event. střídače, ale bez event. kondenzátorů ke kompenzaci účiníku. Ke generátoru nepatří ani transformátor, přizpůsobující napětí generátoru napětí veřejné sítě.

Harmonické

Sinusové kmity, jejichž kmitočet je celistvým násobkem základní frekvence (50 Hz).

Havarijní plán

soubor plánovaných opatření k předcházení a odvrácení stavu nouze a k rychlé likvidaci tohoto stavu

Hromadné dálkové ovládání (HDO)

soubor zařízení sloužící k řízení elektrických spotřebičů, měření, případně jiným službám s využitím přenosu řídících signálů

Chráněný zákazník

fyzická či právnická osoba, která má právo na připojení k distribuční soustavě a na dodávku elektřiny ve stanovené kvalitě a za regulované ceny

Kompenzační prostředek

zařízení určené výhradně k výrobě nebo spotřebě jalového výkonu

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

výroba elektřiny, která vzniká současně při výrobě tepla pro technologické účely nebo pro vytápění, přičemž výroba elektřiny může mít různý stupeň závislosti na výrobě tepla

Kondenzátorová baterie

kompenzační prostředek používaný k výrobě jalového výkonu

Konečný zákazník

fyzická či právnická osoba odebírající elektřinu pro vlastní užití; konečným zákazníkem je oprávněný zákazník nebo chráněný zákazník

Kvalita dodávané elektřiny

provozní hodnoty systémových veličin, garantované provozovatelem PS, provozovatelem DS a provozovatelem LDS během normálního stavu ES podle [1] a [L8]

Lokální distribuční soustava (LDS)

vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 110 kV (s výjimkou vybraných vedení a zařízení 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy) a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV a 35 kV případně jiné napěťové úrovně, sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. LDS není přímo připojena k přenosové soustavě (PS)

5

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav Lokální spotřeba výrobce druhé je elektřina, vyrobená ve výrobně elektřiny a spotřebovaná tímto výrobcem nebo jiným účastníkem trhu bez použití přenosové nebo regionální distribuční soustavy. kategorie Lokální spotřeba výrobců druhé kategorie nezahrnuje vlastní spotřebu elektřiny na výrobu elektřiny nebo vlastní spotřebu elektřiny na výrobu elektřiny a tepla. Meziharmonické

sinusové kmity, jejichž kmitočet není celistvým násobkem základní frekvence (50 Hz).

Místo připojení

místo v LDS stanovené PLDS ve stanovisku k žádosti o připojení k LDS;

Nezávislý výrobce

držitel licence na výrobu elektřiny

Nízké napětí

napětí mezi fázemi do 1000 V včetně

Normální stav

stav soustavy, kdy jsou všechny provozní hodnoty systémových veličin v dovolených mezích, kdy je splněno pro vedení 110 kV a přípojnice stanic 110 kV/vn napájejících distribuční sítě kritérium N-1 a v sítích vn a nn není pro poruchu, revizi nebo údržbu omezena doprava elektřiny odběratelům nebo výrobcům

Obchodník s elektřinou

fyzická či právnická osoba, která je držitelem licence na obchod z elektřinou a nakupuje elektřinu za účelem jejího prodeje

Obnovitelný zdroj

využitelný zdroj energie, jehož energetický potenciál se trvale a samovolně obnovuje přírodními procesy

Odběratel

fyzická či právnická osoba odebírající elektřinu

Odběrné místo

odběrné elektrické zařízení jednoho odběratele, včetně měřicích transformátorů, na souvislém pozemku, do kterého se uskutečňuje dodávka elektřiny a jehož odběr je měřen jedním měřicím zařízením nebo jiným způsobem na základě dohody; souvislým pozemkem se rozumí i pozemek, který je přerušen veřejnou komunikací, jestliže je splněna podmínka technologické návaznosti

Odpovědný pracovník

pracovník pověřený svým zaměstnavatelem provádět stanovené úkony související s provozem LDS

Ochrany výrobny

systém ochran výrobny elektřiny, zabraňující jejímu poškození a šíření poruchy do PS, DS nebo LDS

Ochrany sítě

systém ochran zařízení provozovatelů nebo uživatelů PS, DS a LDS zabraňující poškození zařízení a dalšímu šíření poruchy do PS, DS a LDS

Omezení sítě

stav, kdy se dosáhne přenosové kapacity některého prvku soustavy

Operátor trhu

právnická osoba zajišťující koordinaci nabídky a poptávky na trhu s elektřinou na území ČR

Oprávněný zákazník

fyzická či právnická osoba, která má právo přístupu k přenosové soustavě, a distribučním soustavám za účelem volby dodavatele elektřiny

Ostrovní provoz zdroje

provoz zdroje, pracujícího do části ES, která se elektricky oddělila od propojené soustavy

OZ

zapnutí obvodu vypínače spojeného s částí sítě, v níž je porucha, automatickým

6

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav zařízením po časovém intervalu, umožňujícím, aby z této části sítě vymizela přechodná porucha Plán obnovy provozu

souhrn technicko – organizačních opatření zajišťujících uvedení soustavy do normálního stavu po jejím úplném nebo částečném rozpadu

Plán obrany proti šíření poruch souhrn technicko – organizačních opatření zajišťujících zabezpečenost provozu soustavy Plánování rozvoje LDS

souhrn činností zajišťujících technicky i ekonomicky optimální rozvoj LDS dle přijatých standardů rozvoje LDS ve vazbě na rozvoj všech současných i budoucích uživatelů LDS

Podmínky připojení k LDS

podmínky, které musí být splněny před připojením uživatele k LDS, specifikované [L2] a [L8]

Podpůrné služby

činnosti fyzických či právnických osob, jejichž zařízení jsou připojena k elektrizační soustavě, které jsou určeny k zajištění systémových služeb

Poskytovatel podpůrné služby

uživatel PS, DS nebo LDS, poskytující povinně nebo nabízející podpůrné služby na základě dohody s provozovatelem PS, DS nebo LDS

Pravidla provozování distribuční soustavy (PPDS)

soubor veřejně dostupných dokumentů specifikujících zásady působnosti provozovatele a uživatelů DS, schválený ERÚ

Pravidla provozování lokální distribuční soustavy (PPLDS)

soubor veřejně dostupných dokumentů specifikujících zásady působnosti provozovatele a uživatelů LDS, schválený ERÚ. Specifická situace jednotlivých LDS je řešená doplňkem, který schvaluje ERÚ a je součástí PPLDS

Provozní diagram výrobny

grafické vyjádření dovoleného provozního stavu výrobny v závislosti na činném a jalovém výkonu s respektováním vnitřních i vnějších omezení

Provozní instrukce dispečinku PDS

písemný dispečerský pokyn dispečinku PDS s dlouhodobější platností, popisující činnosti a řešící kompetence v rámci dispečerského řízení DS a LDS

Provozovatel DS (PDS)

fyzická či právnická osoba, která je držitelem licence na distribuci elektřiny;

Provozovatel LDS (PLDS)

fyzická či právnická osoba, která je držitelem licence na distribuci elektřiny a působí na částech vymezeného území provozovatele DS. právnická osoba, která je držitelem licence na přenos elektřiny

Provozovatel PS (PPS) Provozování DS nebo LDS

veškerá činnost PDS nebo PLDS související se zabezpečením spolehlivé distribuce elektřiny

Předávací místo

místo styku mezi LDS a zařízením uživatele LDS, dané smlouvou

Přenosová soustava (PS)

vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze PPPS, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území ČR a propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu

Přerušitelné zatížení

zatížení, které je možno odpojit pro dosažení výkonové rovnováhy buď automaticky nebo na požadavek provozovatele PS, DS, LDS

7

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav Přímé vedení

vedení na území ČR zřízené dodatečně k PS, DS nebo LDS, se kterou je elektricky propojeno a které není vlastněno PPS, PDS nebo PLDS

Příprava provozu DS nebo LDS činnost prováděná při dispečerském řízení DS nebo LDS, při které se zpracovává soubor technicko – ekonomických a organizačních opatření v oblasti výroby, distribuce a spotřeby elektřiny, jejímž cílem je zajištění spolehlivého a bezpečného provozu DS nebo LDS při respektování smluvních vztahů mezi účastníky trhu s elektřinou Regulační plán

plán snížení výkonu odebíraného odběrateli v souladu s vyhlášenými stupni omezování spotřeby podle [L5]

Rezervovaný příkon

nejvyšší hodnota výkonu požadovaného uživatelem LDS

Řízení provozu DS a LDS v reálném čase

činnost při dispečerském řízení DS nebo LDS probíhající v reálném čase, při které se uskutečňují záměry stanovené přípravou provozu při současném řešení vlivu nepředvídaných provozních událostí v DS a LDS

Sousední DS nebo LDS

DS nebo LDS jiného provozovatele, která umožňuje s danou LDS přímé elektrické propojení a synchronní provoz

Společný napájecí bod

nejbližší místo veřejné sítě, do kterého je vyveden výkon vlastního zdroje, ke kterému jsou připojeni, nebo ke kterému mohou být připojeni další odběratelé.

Standardy dodávky z LDS

hlavní charakteristiky napětí elektřiny, dodávané z LDS v místech připojení odběratelů (frekvence sítě, velikost napětí, rychlé změny napětí, poklesy napětí, krátká a dlouhá přerušení napájení, dočasná přepětí o síťové frekvenci, přechodná přepětí, nesymetrie, harmonická a meziharmonická napětí, napětí signálů a standardy definované v [L3])

Standardy připojení

soubor způsobů připojení odběrných zařízení a výroben k LDS

Stav nouze

omezení nebo přerušení dodávek elektřiny na celém území ČR nebo na její části z důvodů a způsobem, uvedeným v EZ

Střídače řízené sítí

střídače řízené sítí potřebují ke komutaci cizí napětí, které nepatří ke zdroji střídače. Tyto střídače nejsou ve smyslu této směrnice schopné ostrovního provozu.

Střídače řízené vlastní frekvencí samostatné střídače nepotřebují pro komutaci žádné cizí napětí, pro paralelní provoz se sítí ale potřebují odvodit řízení zapalovacích impulsů od frekvence sítě. Jsou schopné ostrovního provozu, pokud mají vnitřní referenční frekvenci (např. krystal) a přídavnou regulaci pro trvalý ostrovní provoz, na který se při výpadku sítě přechází buď automaticky nebo ručním přepnutím. Účiník

podíl činného a zdánlivého elektrického výkonu

Uživatel LDS

subjekt, který využívá služeb LDS

Vymezené území

oblast, v níž má držitel licence na distribuci elektřiny povinnost dodávat elektřinu chráněným zákazníkům a povinnost připojit každého odběratele, který o to požádá a splňuje podmínky dané EZ a PPLDS nebo PPDS

Vynucený provoz

provoz výroben elektřiny, nutný z technologických, síťových nebo právních důvodů

Vypínací plán

postup pro rychlé a krátkodobé přerušení dodávky elektřiny odběratelům vypnutím vybraných vývodů v rozvodnách velmi vysokého a vysokého napětí

8

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav Výměna dat v reálném čase

tok informací mezi PLDS a dispečinkem PDS, využívaný pro řízení provozu v reálném čase

Výpadek DS nebo LDS

stav, kdy celá DS, LDS nebo její významná část je bez napětí

Výpočet chodu sítě

výpočet pro získání velikosti a rozložení toků výkonů a napěťových poměrů v ES pro zadané schéma

Výrobce elektřiny

fyzická či právnická osoba, která vyrábí elektřinu a je držitelem licence na výrobu elektřiny

Výrobce druhé kategorie

je výrobce, který vyrábí elektřinu především pro užití u fyzické či právnické osoby a který dodává méně než 80 % vlastní vyrobené elektřiny jinému účastníkovi trhu.

Výrobna elektřiny

energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující technologické zařízení pro přeměnu energie, stavební část a všechna nezbytná pomocná zařízení

Výrobní blok

část výrobny, zahrnující jeden generátor včetně všech zařízení, potřebných pro jeho provoz. Hranicí výrobního bloku je místo, ve kterém je spojen s dalšími bloky nebo s veřejnou distribuční sítí.

POUŽITÉ ZKRATKY DS

distribuční soustava

ERÚ

Energetický regulační úřad

ES

elektrizační soustava

EZ

Energetický zákon

LDS

Lokální distribuční soustava

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

PDS

provozovatel distribuční soustavy

PLDS

provozovatel lokální distribuční soustavy

PPLDS

Pravidla provozování lokální distribuční soustavy

PPDS

pravidla provozování distribuční soustavy

PPS

provozovatel přenosové soustavy

PPPS

pravidla provozování přenosové soustavy

PS

přenosová soustava

9


1

ÚVOD

Činnost (funkce) každé lokální distribuční soustavy (LDS) je řízená svými „Pravidly provozování lokální distribuční soustavy“ (PPLDS). V těchto pravidlech jsou zveřejněny základní technické, plánovací, provozní a informační požadavky pro připojení uživatelů k LDS a pro její užívání. První část (hlavní dokument a 6 příloh) předem schválená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) a platná pro všechny LDS a její uživatele, řeší otázky odrážející společnou problematiku. Pokud mají LDS místní specifické odlišnosti, pak je PLDS povinen zpracovat druhou část PPLDS formou doplňku, který tyto odlišnosti řeší. Doplněk PLDS současně předkládá ke schválení ERÚ. PPLDS přitom vycházejí ze zákona č. 458/2000 Sb. - o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetického zákona – EZ) [L1] a z navazujících vyhlášek Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO) a Energetického regulačního úřadu (ERÚ), specifikujících provádění některých ustanovení EZ v elektroenergetice (zejména Vyhláška o podmínkách připojení a dopravy elektřiny v elektrizační soustavě [L2], Vyhláška o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice [L3], Vyhláška o dispečerském řádu ES ČR [L4], Vyhláška o postupu v případě hrozícího nebo stávajícího stavu nouze v elektroenergetice [L5], Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů [L6], Vyhláška, kterou se stanoví pravidla trhu s elektřinou [L7], Vyhláška, kterou se stanoví podmínky připojení a dodávek elektřiny pro chráněné zákazníky [L8]), které se na PPLDS odvolávají a ukládají jim podrobně specifikovat určené požadavky. Pravidla provozování lokální distribuční soustavy navazují na Pravidla provozování distribuční soustavy tak, aby společně zajistila průhledné a nediskriminační podmínky pro potřebný rozvoj i spolehlivý provoz elektrizační soustavy (ES) ČR a dodávky elektřiny v potřebné kvalitě. Dodržení požadavků PPLDS je jednou z podmínek pro připojení uživatele k LDS. Jejich účelem je zajistit, aby se provozovatel i každý uživatel LDS spravedlivě podíleli na udržování sítě v dobrých provozních podmínkách, byli schopni zabránit vzniku poruch nebo omezit jejich šíření dále do soustavy a byl tak zabezpečen stabilní provoz LDS. Vedle PPLDS formalizují vztahy mezi provozovateli a uživateli LDS ještě provozní instrukce dle dispečerského řádu. Tyto dokumenty tvoří minimální soubor pravidel pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu LDS. Případné nejasnosti a spory řeší ERÚ. Elektroenergetiku ČR představují tyto hlavní organizace: - ČEPS, a.s. (ČEPS), výhradní držitel licence na přenos elektřiny - Regionální energetické akciové společnosti (REAS), držitelé licence na distribuci elektřiny na vymezeném území - Lokální držitelé licence na distribuci elektřiny - Držitelé licence na výrobu elektřiny - Držitelé licence na obchod s elektřinou - Odběratelé s vlastní výrobou elektřiny pro krytí své spotřeby. Přesné definice přenosové soustavy (PS), distribuční soustavy (DS) a lokální distribuční soustavy (LDS) jsou uvedeny v základním názvosloví. Provozovatel LDS je fyzická či právnická osoba, která je držitelem licence na distribuci elektřiny a působí na částech vymezeného území provozovatele DS. Provozovatel LDS je povinen na vymezeném území dodávat elektřinu chráněným zákazníkům, připojit k LDS každého a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky dané EZ, jeho

10

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav prováděcími vyhláškami a Pravidly provozování LDS (dále jen PPLDS). Místo a způsob připojení k LDS se určí tak, aby nedošlo k přetížení nebo překročení parametrů žádného prvku sítě. Další technické a jiné předpoklady jsou obsaženy v následujících kapitolách Pravidel provozování LDS. PPLDS definují technické aspekty provozních vztahů mezi provozovatelem LDS a všemi dalšími uživateli připojenými k LDS. Ustanovení PPLDS jsou společná a závazná pro provozovatele a všechny uživatele LDS. Kromě Pravidel provozování LDS musí provozovatelé LDS plnit své závazky vyplývající z licence a z obecných právních předpisů. PPLDS však neobsahují úplně všechny předpisy, které mají uživatelé připojení k LDS dodržovat. Tito uživatelé musí dále respektovat i ostatní příslušné právní a technické normy, bezpečnostní předpisy, předpisy požární ochrany, ochrany životního prostředí a předpisy pro dodávku elektřiny a místní provozní předpisy PLDS. PPLDS sestávají ze dvou hlavních částí: - plánovacích a připojovacích předpisů pro LDS - provozních předpisů pro LDS. Požadavky na poskytování informací provozovateli LDS ze strany uživatelů jsou shrnuty v předpisech pro registraci údajů o soustavě. Provozovatel LDS je potřebuje zejména pro plánování provozu a rozvoje LDS. Tyto informace jsou důvěrné a budou zpřístupněny pouze za okolností stanovených ve všeobecných podmínkách LDS. Různé druhy užívání LDS vyžadují různé typy smluv mezi provozovatelem LDS a uživateli (definované v [L7]), které případně upravují i technické řešení míst připojení.

11


2

2.1

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY PRO UŽÍVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY PLATNOST

PPLDS je soubor veřejně dostupných dokumentů specifikujících zásady působnosti provozovatele a uživatelů LDS (společná část PPLDS). Pokud mají LDS místní specifické odlišnosti, pak je PLDS povinen zpracovat druhou část PPLDS formou doplňku, který tyto odlišnosti řeší. Způsob schvalování PPLDS pro jednotlivé PLDS je tento: ERÚ vypracuje a schválí společnou část PPLDS. Provozovatelé zašlou na ERÚ ke schválení následující materiály: • Titulní list zveřejněné společné části PPLDS s uvedením názvu LDS a číslem licence na distribuci elektřiny. • Doplněk ke PPLDS (musí mít stejnou strukturu jako společná část PPLDS – požadované změny by měly mít odkazy na příslušné kapitoly společné části PPLDS). • Havarijní plány PLDS. Společná část PPLDS je zveřejněná na internetové stránce www.eru.cz. Způsob zveřejnění jednotlivých PPLDS je dle rozhodnutí PLDS. PPLDS se budou vyvíjet podle požadavků praxe a technických trendů. Každý výtisk PPLDS obsahuje znění platné k datu jeho vydání. Pozdější změny budou vydávány postupem uvedeným v části 2.3 PPLDS.

2.2

PŮSOBNOST ENERGETICKÉHO REGULAČNÍHO ÚŘADU VE VZTAHU K PPLDS

Energetický regulační úřad (ERÚ), zřízený podle § 17 EZ [L1], chrání zájmy spotřebitelů s cílem uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku elektřiny. Dále ERÚ: a) rozhoduje případy, kdy nedojde k dohodě o uzavření smlouvy mezi jednotlivými držiteli licencí a popř. i jejich zákazníky b) rozhoduje případy, kdy nedojde k dohodě o přístupu třetích stran c) spolupracuje ve věcech regulace se zástupci odběratelů a konečných zákazníků. Prováděcím právním předpisem stanoví ERÚ mimo jiné: - kvalitu dodávek a služeb - podmínky připojení a dodávek pro chráněné zákazníky, které musí provozovatel LDS respektovat.

2.3

REVIZE PPLDS

V průběhu působnosti PPLDS bude ERÚ shromažďovat a evidovat připomínky jednotlivých provozovatelů a uživatelů LDS k platnému znění PPLDS Po uplynutí určité doby používání PPLDS (nejméně 1-krát ročně) nebo při vzniklé potřebě upravit stávající znění PPLDS, zajistí ERÚ svolání pracovní komise, jejímž úkolem bude: • Vyhodnotit dosavadní funkci společné části PPLDS • Odstranit vzniklé nedostatky vytvořením nového znění společné části PPLDS

12

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav • Předložit nový návrh společné části PPLDS ke schválení a zveřejnění ERÚ O složení pracovní komise rozhoduje ERÚ s využitím iniciativy PLDS.

2.4

NEPŘEDVÍDANÉ OKOLNOSTI

Pokud nastanou okolnosti, které ustanovení Pravidel provozování LDS nepředvídají, zahájí PLDS konzultace se všemi zúčastněnými uživateli s cílem dosáhnout dohody o dalším postupu. Pokud nelze dohody dosáhnout, rozhodne o dalším postupu PLDS. Při rozhodování bere, pokud možno, ohled na potřeby uživatelů a rozhodnutí musí být přiměřené okolnostem. Pokyny, které uživatelé po rozhodnutí dostanou, jsou pro ně závazné, pokud jsou v souladu s technickými parametry soustavy uživatele, registrovanými podle PPLDS. Případné spory řeší ERÚ.

2.5

STAV NOUZE

Po vyhlášení stavu nouze nebo po vyhlášení stavu ohrožení může být platnost PPLDS úplně nebo částečně pozastavena. V tomto případě se provozovatel i uživatelé LDS řídí [L5] a dispečerskými pokyny dispečinků PPS a PDS; uživatelé LDS se rovněž řídí pokyny PLDS.

2.6

FAKTURACE ELEKTŘINY CHRÁNĚNÝM ZÁKAZNÍKŮM

Energetický zákon ukládá v přechodném období do úplného otevření trhu s elektřinou provozovatelům LDS dodávat elektřinu chráněným zákazníkům za regulované ceny. V tomto období bude PLDS chráněným zákazníkům elektřinu také fakturovat. Podmínky připojení a dodávek pro chráněné zákazníky stanoví [L8].

2.7

FAKTURACE POPLATKŮ ZA SLUŽBY LDS

[L7] ukládá provozovatelům LDS fakturovat zákazníkům připojeným k jejich LDS, tj. oprávněným zákazníkům nebo obchodníkům jednajícím jejich jménem, poplatky za -

rezervaci kapacity LDS (Kč/MW) použití LDS (Kč/MWh) systémové služby na úrovni PS (sazba za systémové služby PS krát spotřeba odběratele)

Tyto poplatky stanoví ERÚ na základě návrhu PLDS, který je bude následně fakturovat za zúčtovací místo odběratele. PLDS, pokud to právní předpis umožňuje, může převzít poplatky stanovené ERÚ pro regionální DS. Spotřebovává-li konečný zákazník výhradně elektřinu vyrobenou ve vlastním zařízení, platí jen poplatky za systémové služby pro lokální spotřebu výrobců druhé kategorie. Fakturace elektřiny chráněným zákazníkům se provádí dle cenových rozhodnutí ERÚ.

2.8

OBCHODNÍ MĚŘENÍ

Podle EZ [L1] a [L6] zajišťuje obchodní měření v LDS příslušný PLDS. Výrobci a koneční zákazníci jsou povinni na svůj náklad upravit odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu s PPLDS a podle pokynu PLDS, nebo v souladu s platnou legislativou uhradit náklady, spojené s úpravou místa, pokud je v majetku PLDS. Měřicí řetězec zahrnuje měřicí transformátory, elektroměry, registrační stanice apod., přenosové cesty pro sběr naměřených hodnot a jejich přenos do měřicí centrály.

13

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav PLDS zodpovídá za měření týkající se příslušných účastníků trhu a za zajištění přenosových cest, a to vč. obsluhy, kontroly a údržby zařízení, úředního ověřování, dále za odečet a archivaci údajů a předávání příslušných dat operátorovi trhu a uživatelům LDS. Podrobnosti stanoví [L6] a části 3.3 a 4.8 PPLDS.

2.9

VÝPOČET TECHNICKÝCH ZTRÁT

Držitelé licence na distribuci elektřiny ve smyslu EZ [L1] musí v rámci svých podnikatelských aktivit současně dodržovat i podmínky Zákona o hospodaření energií [L9] a souvisejících prováděcích vyhlášek. Vyhláška MPO [L10], kterou se stanoví podrobnosti určení účinnosti užití energie při přenosu, distribuci a vnitřním rozvodu, ukládá všem provozovatelům distribučních soustav (držitelům licence na přenos a distribuci elektrické energie) vyhodnocovat roční technické ztráty elektrické energie, vzniklé v jimi provozované soustavě, a to každoročně do 30. března následujícího roku způsobem uvedeným v příloze Vyhlášky MPO [L10]. Zpracovaný materiál bude sloužit jako výkaz technických ztrát, kterým se každoročně prokazuje úroveň hospodárnosti provozu lokální distribuční soustavy.

14


3

PLÁNOVACÍ A PŘIPOJOVACÍ PŘEDPISY PRO LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVU

Plánovací a připojovací předpisy pro LDS stanovují technická a návrhová kritéria a procedury, které má PLDS dodržovat při plánování výstavby, rozvoje a obnovy LDS a připojování uživatelů k LDS. Tyto předpisy se dále vztahují na všechny uživatele LDS při plánování výstavby, rozvoje a obnovy jejich soustav mající vliv na LDS. Plánuje-li uživatel LDS výstavbu výrobny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 30 MW a více, je tato výstavba možná pouze na základě autorizace MPO, jejíž podmínky stanovuje EZ [L1]. Plánuje-li uživatel LDS výstavbu přímého vedení, je tato výstavba možná pouze na základě autorizace, o jejímž udělení rozhoduje MPO na základě podmínek, stanovených v EZ [L1].

3.1

ZÁSADY NÁVRHU A ROZVOJE LDS

Charakteristiky elektřiny dodávané z LDS Jednotlivé charakteristiky elektřiny, popisující kvalitu elektřiny dodávané z veřejné distribuční sítě nn a vn podle [1] v platném znění, jsou: a)

kmitočet sítě

b) velikost napájecího napětí c)

odchylky napájecího napětí

d) rychlé změny napětí •

velikost rychlých změn napětí

•

míra vjemu flikru

e)

krátkodobé poklesy napájecího napětí

f)

krátkodobá přerušení napájecího napětí

g) dlouhodobá přerušení napájecího napětí h) dočasná přepětí o síťovém kmitočtu mezi živými vodiči a zemí i)

přechodná přepětí mezi živými vodiči a zemí

j)

nesymetrie napájecího napětí

k) harmonická napětí l)

meziharmonická napětí

m) úrovně napětí signálů v napájecím napětí. Pro charakteristiky a) až d) a j) až m) platí pro odběrná místa z LDS s napěťovou úrovní nn a vn • zaručované hodnoty • měřicí intervaly • doby pozorování • mezní pravděpodobnosti splnění stanovených limitů stanovené v [1]. Pro charakteristiky e) až i) uvádí [1] pouze informativní hodnoty. Souhrnné přerušení dodávky elektřiny a četnost přerušení dodávky elektřiny patří mezi tzv. obecné standardy kvality, jejichž hodnocení od PLDS vyžaduje ERÚ a které patří mezi informace obecně dostupné všem uživatelům LDS. 15


Podrobnosti k doporučenému členění napěťových poklesů, krátkodobých přerušení napájení a jejich trvání i přerušení napájení s trváním nad 3 minuty obsahuje Příloha 2 PPLDS “Metodika určování spolehlivosti dodávky elektřiny a prvků lokálních distribučních soustav ”. Podrobnosti k metodám měření napěťových poklesů a krátkodobých přerušení dodávky i potřebnému přístrojovému vybavení obsahuje Příloha 3 PPLDS “Kvalita elektřiny v LDS a způsoby jejího zjišťování a hodnocení”. Měření charakteristik napětí a jejich hodnocení Při měření a vyhodnocování charakteristik napětí se vychází z postupů definovaných v [2]. Při měření charakteristik napětí je zapotřebí měřit a vyhodnocovat ta napětí, na která jsou připojovány odběry 1, tzn.: • • •

ve čtyřvodičových sítích nn jak napětí mezi fázemi a středním vodičem, tak i napětí mezi fázemi v sítích vn sdružená napětí v sítích vvn sdružená napětí.

Za nedodržení kvality elektřiny se považují všechny stavy v LDS, při kterých jsou překročeny dovolené meze narušení kvality u některého z těchto napětí, uvedené v předchozích částech, s výjimkou těch výjimečných situací, na které nemá dodavatel elektřiny vliv 2, tj.: • • •

mimořádné povětrnostní podmínky a další přírodní katastrofy stav nouze vyšší moc.

Standardy kvality dodávek elektřiny Zákonné standardy kvality dodávek elektřiny a souvisejících služeb jsou dány Vyhláškou [L3], a jsou členěny na a) Garantované standardy dodávky elektřiny a souvisejících služeb stanovují úroveň dodávek a služeb, která musí být dosažena v každém individuálním případě [L3]. b) Obecné standardy kvality dodávek elektřiny a souvisejících služeb definují předem stanovenou úroveň dodávek a služeb, které mají zákazníci právo očekávat [L3]. Mezi nejdůležitější garantované standardy patří: u kvality dodávek: • • •

dodržování frekvence a napětí podle normy [1] odstranění poruchy pojistky v hlavní domovní pojistkové nebo kabelové skříni nízkého napětí po ohlášení obnovení dodávky elektřiny

Nesymetrie fázových napětí v sítích vn nemá praktický vliv na sdružená napětí a poměry (nesymetrii, flikr) v napájených sítích nn. 2 Pokud odběratel nesouhlasí s hodnocením provozovatele o výjimečnosti situace, při které byla narušena kvality dodávané elektřiny, může se obrátit se stížností na ERÚ. 1

16

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav u kvality souvisejících služeb podle [L3] jsou stanoveny termíny pro •

sdělení podmínek pro připojení nového zákazníka

•

montáž měřicího zařízení a zahájení dodávky elektřiny od okamžiku splnění podmínek připojení zákazníkem

•

vyřízení reklamace na kvalitu dodávek elektřiny

•

vyřízení reklamace na správnost měřícího zařízení nebo způsobu vyúčtování dodávky elektřiny a pod.

Obecné standardy kvality dodávek elektřiny a souvisejících služeb jsou: •

standard souhrnné doby přerušení dodávky elektřiny (pro PLDS)

•

standard četnosti přerušení dodávky elektřiny (pro PLDS)

Tyto standardy zahrnují každé přerušení dodávky zákazníkovi s dobou trvání delší než 3 minuty, bez ohledu na to, zda příčina vzniku byla v zařízení provozovatele distribuční nebo přenosové soustavy nebo v zařízení jiného provozovatele. Za přerušení se přitom nepovažuje přerušení dodávky u zákazníka, jehož příčinou je jeho vlastní odběrné zařízení nebo elektrická přípojka v jeho vlastnictví a není přitom omezen žádný další zákazník. Postup pro stanovení těchto standardů obsahuje Příloha 2 PPLDS. Obecné standardy vyjadřují průměrné hodnoty za celou LDS. Výše náhrady za neplnění standardů kvality dodávek elektřiny a kvality souvisejících služeb je řešena Vyhláškou [L3]. Zmírnění ovlivňování kvality elektřiny v neprospěch ostatních uživatelů S uživatelem LDS, který prokazatelně ovlivňuje kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních uživatelů nad rámec stanovený standardy kvality dodávek elektřiny a je tedy povinen provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivňování kvality, může PLDS uzavřít dohodu o zmírnění ovlivňování kvality technickými opatřeními v LDS v konfiguračním okolí uživatele. V této dohodě je zapotřebí stanovit jak míru zlepšení kvality příslušných parametrů elektřiny provozovatelem LDS a její prokazování, tak i podíl úhrady pořizovacích a provozních nákladů na tato opatření ze strany uživatele. Pro stanovení povinnosti uživatele LDS provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivňování kvality v neprospěch ostatních odběratelů LDS jsou rozhodující pro plánované i provozované odběry ustanovení [2] až [8] a pro zdroje Příloha 4 PPLDS. Pro stanovení povinnosti provozovatele LDS provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivnění kvality v předávacích místech jsou rozhodující limity uvedené v Příloze 3 PPLDS a prokázané ovlivnění příslušných nevyhovujících parametrů kvality provozovatelem LDS nebo zařízením ostatních uživatelů připojených do LDS. Prokazování ovlivnění kvality elektřiny v neprospěch ostatních uživatelů LDS se provádí měřením, zajišťovaným v součinnosti PLDS a příslušného uživatele v předávacím místě. Pokud není ve smlouvě o připojení k LDS nebo ve smlouvě o poskytnutí dopravy dohodnuto jinak, jsou parametry kvality elektřiny i jejich zaručované hodnoty pro oprávněné i chráněné zákazníky a výrobce připojené do LDS uvedeny v platném znění [1]. Měření kvality elektřiny zajišťuje PLDS buď na základě stížnosti na kvalitu dodávané elektřiny, nebo na základě vlastního rozhodnutí. Pokud má stěžovatel výhrady proti měření kvality napětí zajišťovaném PLDS, může zajistit kontrolní měření vlastními prostředky nebo ve spolupráci s cizí organizací. U neoprávněné stížnosti má PLDS právo požadovat na stěžovateli úhradu nákladů, u oprávněné stížnosti má stěžovatel právo požadovat na PLDS úhradu kontrolního měření. Za prokazatelné se považují výsledky měření parametrů kvality, při kterých jsou použity způsoby měření a vyhodnocení podle Přílohy 3 PPLDS, části „Měření parametrů kvality a smluvní vztahy“ a použité měřicí 17

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav přístroje splňují požadavky Přílohy 3 PPLDS, části “Požadavky na přístroje pro měření parametrů kvality”. Pokud uživatel LDS instaluje ve své síti zařízení pro přenos superponovaných signálů, musí takové zařízení vyhovovat normě [9] včetně dodatků. V případech, kdy uživatel navrhuje použití takového zařízení pro superponované signály v rámci LDS, je třeba předchozího souhlasu PLDS.

3.2

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY NA PŘIPOJENÍ

Charakteristiky požadovaného odběru U odběrů ze sítí nn lze ve většině případů rozhodnout o podmínkách připojení na základě následujících údajů [L7, L8]: a)

adresa odběrného místa (popř. situační plánek)

b)

rezervovaný příkon, požadovaná hodnota hlavního jističe

c)

charakter odběru (např. bytový, podnikatelský apod., jeho sezónnost)

d)

typ a odběr připojovaných spotřebičů (zejména počet a výkon motorů, elektrické pece a topení, rámové pily, el. svářecí zařízení, řízené pohony apod.)

e)

požadovaná kvalita zásobování (i spolehlivost a maximální doba přerušení dodávky)

f)

datum, k němuž je připojení požadováno

g)

adresa nebo E-mail pro zasílání korespondence ( informace o přerušení či omezení dodávky elektřiny)

h)

návrh o způsobu měření spotřeby Tyto požadavky budou uvedeny na formuláři žádosti o připojení, který lze obdržet od PLDS.

U odběrů ze sítí nízkého napětí při uvažované změně velikosti nebo charakteru odběru, je odběratel povinen podat novou žádost PLDS o připojení k LDS Zjistí-li se po předběžném prověření těchto údajů, že jsou třeba podrobnější informace, PLDS si je vyžádá a uživatel je povinen je poskytnout. U dodávek o jiném než nízkém napětí odběratel na požádání předloží kromě uvedených údajů navíc ještě následující podrobnější informace: i)

j)

pro všechny typy odběrů: 1)

maximální požadovaný činný výkon

2)

maximální a minimální požadavky na jalový výkon, údaje o místní kompenzaci

3)

typy zátěží a jejich řízení, např. řízený usměrňovač nebo velký motorový pohon a jeho spouštění, indukční pece, kompenzační zařízení apod.

4)

maximální zátěž pro každou fázi v době maximálního odběru

5)

maximální harmonické proudy, které budou protékat do LDS

pro kolísající odběry (svářecí automaty, rámové pily, el. pece apod.) ještě podrobné údaje o cyklických změnách a o pracovním cyklu připojovaného zařízení, činném výkonu (popřípadě jalovém výkonu), zejména: 1) rychlost změn činného výkonu a jalového výkonu (týká se jak poklesu, tak nárůstu)

18

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav 2) nejkratší časový interval kolísání činného výkonu a jalového výkonu 3) velikost největších skokových změn činného výkonu a jalového výkonu (týká se poklesu i nárůstu). V některých případech mohou být pro vyhodnocení účinků připojení zátěže uživatele na LDS zapotřebí ještě podrobnější údaje. Takové informace mohou zahrnovat nástin nárůstu zatížení a navrhovaný program uvádění do provozu, případně i vliv zařízení uživatele na signál HDO. Tyto informace si PLDS jmenovitě vyžádá a uživatel je povinen je poskytnout. (Příloha 1, dotazníky 4 a 5). Způsob připojení Při vyřizování žádosti o připojení určí PLDS uživateli způsob připojení pro daný typ připojené zátěže, úroveň napětí, na kterou bude uživatel připojen, způsob provedení LDS v místě připojení a sdělí očekávanou kvalitu dodávky. V případě, kdy uživatel požaduje zvýšení stupně spolehlivosti dodávky elektřiny nad standard stanovený [L3] nebo specifický způsob stavebního či technického provedení připojení k zařízení LDS, uhradí žadatel o připojení náklady spojené s realizací tohoto specifického požadavku v plné výši. Standardní způsoby připojení jsou uvedeny v Příloze 6 PPLDS: Standardy připojení zařízení k LDS. Potřebné údaje pro zdroje připojované k LDS jsou uvedeny v Příloze 4 PPLDS. PLDS má právo odmítnout požadavek žadatele o připojení k LDS v následujících případech: 1) kapacita zařízení LDS je v požadovaném místě připojení nedostatečná s ohledem na požadovanou kvalitu služeb a provozu, tj.: a) nevyhovuje zkratová odolnost zařízení LDS anebo zařízení uživatele LDS b) přenosová schopnost zařízení LDS je nedostatečná 2) plánované parametry zařízení uživatele LDS včetně příslušenství, měřicích a ochranných prvků nesplňují požadavky příslušných technických norem na bezpečný a spolehlivý provoz LDS. 3) plánované parametry zařízení a dodávané/odebírané elektřiny ohrožují kvalitu dodávky ostatním odběratelům a přenos dat provozovatele LDS po silových vodičích LDS nad dovolené meze stanovené postupem v části 3.1 PPLDS. V případě, kdy PLDS odmítne žadateli požadované připojení, je povinen toto rozhodnutí zdůvodnit. Odběrné místo Odběrné místo stanoví PLDS. Odběrným elektrickým zařízením odběratele je veškeré elektrické zařízení odběratele pro konečnou spotřebu elektřiny, připojené k LDS buď přímo, elektrickou přípojkou nebo prostřednictvím společné domovní instalace. Hranice vlastnictví Vlastnictví zařízení bude v případě potřeby zaznamenáno v písemné smlouvě mezi PLDS a uživatelem. Neexistujeli mezi smluvními stranami zvláštní smlouva, která stanoví jinak, je vlastník povinen zajistit výstavbu, uvedení do provozu, řízení, provoz a údržbu svého zařízení. U odběrů ze sítě 110 kV a vn připraví PLDS po dohodě s uživatelem rozpis povinností a v případech, kdy tak PLDS rozhodne během vyřizování žádosti o připojení, také schéma sítě znázorňující dohodnutou hranici vlastnictví. Změny v ujednání ohledně hranice vlastnictví navržené některou ze smluvních stran musejí být odsouhlaseny předem a budou zaneseny do síťového schématu PLDS.

19


3.3

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PŘIPOJENÍ

Oddíl 3.3 PPLDS specifikuje technické řešení požadované na hranici vlastnictví mezi LDS a soustavou uživatele a vztahuje se na všechny napěťové úrovně. Vstupní a výstupní připojení k LDS musí zahrnovat zařízení, kterým PLDS může v případě potřeby odpojit uživatele od LDS. Toto zařízení musí být trvale přístupné PLDS. Požadavky na chránění Řešení ochran uživatele na hranici vlastnictví, včetně typů zařízení a nastavení ochran i přenos informací o působení ochran musí odpovídat standardům PLDS, které PLDS specifikoval během vyřizování žádosti o připojení. Zejména: a)

maximální doba vypnutí poruchy (od počátku poruchového proudu až do zhašení oblouku) musí být v rozmezí hodnot stanovených PLDS a v souladu s limity zkratové odolnosti zařízení, přijatými pro LDS

b)

uživatel nesmí omezit činnost automatik LDS (opětné zapínání, regulace napětí apod.) a tím snížit kvalitu dodávané elektřiny

c)

při připojení k LDS by si měl uživatel být vědom toho, že v LDS mohou být používány prvky automatického nebo sekvenčního spínání. PLDS podá na požádání podrobné informace o prvcích automatického nebo sekvenčního spínání, aby uživatel mohl tyto informace zohlednit v návrhu své soustavy, včetně řešení ochran

d)

uživatel by si měl být zároveň vědom toho, že při napájení ze sítě vn s kompenzací zemních kapacitních proudů může v této síti nesymetrie fázových napětí vlivem zemního spojení trvat až několik hodin a že řešení ochran v některých LDS, může u některých typů poruch způsobit odpojení pouze jedné fáze třífázové soustavy.

Uzemnění Způsob provozu uzlu sítí LDS musí vyhovovat [10]. PLDS a uživatel LDS se dohodnou na způsobu uzemnění soustavy uživatele LDS. Specifikace připojovaného zařízení musí odpovídat napětím, které se na zařízení mohou vyskytnout v důsledku použitého způsobu provozu uzlu. Požadavek na návrh uzemnění pro ochranu před úrazem elektrickým proudem jsou podrobně uvedeny v [11, 12 a 13] a v dokumentech, na něž tyto publikace odkazují. Zkratová odolnost Skutečné hodnoty zkratové odolnosti zařízení uživatele v místě připojení nesmějí být menší než zadané hodnoty zkratového proudu LDS, k níž je zařízení připojeno. Při volbě zařízení, které bude připojeno k síti nízkého napětí, je možno zohlednit útlum zkratového proudu v příslušné síti nn. Při návrhu své soustavy vezme PLDS v úvahu případné zvýšení zkratového proudu způsobené zařízením či soustavou uživatele. Aby bylo možné provést toto vyhodnocení, je třeba zajistit v případě potřeby výměnu údajů o vypočtených příspěvcích ke zkratovému proudu vtékajících do soustavy PLDS a poměrech reaktance k činnému odporu v příslušných místech připojení k LDS. Účinek kapacitancí a induktancí Uživatel při podání žádosti o připojení poskytne PLDS údaje uvedené v části 3.2. Podrobně je třeba uvést údaje o kondenzátorových bateriích a reaktorech připojených na vysokém napětí, které by mohly mít vliv na LDS a o

20

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav jejichž připojení uživatel PLDS žádá. Na požádání PLDS zašle uživatel také údaje o kapacitanci a induktanci částí svého rozvodu. Údaje musejí být natolik podrobné, aby umožňovaly: a)

prověřit, zda spínací zařízení LDS je správně dimenzováno

b)

prokázat, že nepříznivě neovlivní provoz LDS (např. odsávání nebo resonanční zvyšování úrovně signálu HDO); pro odstranění příp. negativních vlivů je uživatel povinen provést vhodná technická opatření dle [14]

c)

zajistit, aby zhášecí tlumivky a uzlové odporníky, pokud je PLDS používá pro zemnění uzlu sítí LDS, byly dostatečně dimenzovány a provozovány podle [10].

Obchodní měření Obecné požadavky Úkolem obchodního měření je získávání dat o odebírané a dodávané elektřině a poskytování těchto dat oprávněným účastníkům trhu. Tato data jsou podkladem pro účtování na trhu s elektřinou. Základní ustanovení o obchodním měření jsou uvedena v EZ, zejména v § 49 [L1] a dále v [L6]. Souhrnně a podrobně je obchodní měření popsáno v Příloze 5 PPLDS. Technické požadavky na obchodní měření Vedle obecných požadavků musí měřicí zařízení splňovat minimální technické požadavky, z nichž některé uvádí [L6]. Tyto požadavky jsou podrobně popsány v Příloze 5 PPLDS. Způsob instalace a umístění pro obvyklé případy obsahují standardy PLDS. Všeobecně platí, že měřicí zařízení se umisťuje do odběrného zařízení konečného zákazníka nebo do rozvodného zařízení výrobny co nejblíže k místu rozhraní s LDS. U složitějších odběrných míst musí být projekt odsouhlasen PLDS. PLDS stanoví minimální požadavky na měřicí zařízení.

3.4

POŽADAVKY NA VÝROBCE ELEKTŘINY

Technické požadavky Požadavky na elektrické parametry výrobny elektřiny (uživatel LDS), měřené na svorkách generátorové jednotky, stanoví PLDS při jednání o připojení výrobny k LDS v závislosti na způsobu připojení. Výrobna musí být schopna dodávat svůj sjednaný činný výkon s frekvencí soustavy v rozmezí definovaném v Příloze 4 PPLDS. Činný výkon by neměly ovlivňovat změny napětí v povoleném provozním pásmu. PLDS písemně stanoví, zda je pro řízení napětí výrobny požadován průběžně pracující automatický systém buzení s rychlou odezvou bez nestability v celém provozním pásmu výrobny. To závisí na velikosti a typu výrobny a sousedících částí LDS, k níž je připojena. PLDS písemně stanoví případné požadavky na koordinaci řízení napětí v uzlu LDS. PLDS dále stanoví pásmo pro jalový výkon výrobny. Podrobnosti jsou uvedeny v Příloze 4 PPLDS. Poskytnutí údajů Výrobci elektřiny se podle velikosti instalovaného výkonu a napěťové úrovně, do které pracují, dělí do tří, níže uvedených, základních kategorií. Každá kategorie výrobců musí při vyřizování žádosti o připojení nebo na vyžádání PLDS poskytnout nejméně dále uvedené informace: Kategorie výrobců

21

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav (a)

Výrobce elektřiny s výrobnou připojenou na napětí vn nebo nižší nebo s výkonem menším než 5 MW

(b)

Výrobce elektřiny s výrobnou připojenou na napětí vn nebo vyšší a s výkonem větším než 5 MW až do 30 MW

(c)

Výrobce elektřiny s výrobnou, jejíž celkový instalovaný výkon přesahuje 30 MW .

Při podání žádosti o připojení k LDS se výrobci elektřiny musejí řídit rovněž ustanoveními oddílů 3.2 a 3.3. PLDS použije poskytnuté informace k vypracování modelu LDS a rozhodne o způsobu připojení a potřebné napěťové úrovni pro připojení. Pokud PLDS dojde k závěru, že navrhované připojení nebo změny stávajícího připojení je třeba zhodnotit podrobněji, může si vyžádat další informace. Je nezbytné, aby každý výrobce elektřiny poskytl PLDS informace o výrobně a řešení místa připojení výrobny k LDS. Před stanovením podmínek připojení jakékoli výrobny k LDS si PLDS může ode všech výrobců vyžádat tyto informace: a)

Údaje o výrobně (pro jednotlivé generátory) 1)

jmenovité výstupní napětí

2)

jmenovitý zdánlivý výkon

3)

jmenovitý činný výkon

4)

maximální dodávaný činný výkon, případně požadavky na jalový výkon

5)

druh generátoru- synchronní, asynchronní, apod.

6)

pohon

7)

očekávaný provozní režim výroby elektřiny, např. trvalý, přerušovaný, pouze ve špičce apod.

8)

příspěvek ke zkratovému proudu

9)

b)

řízení napětí (typ regulátoru a event. možnost připojení do automatické sekundární regulace napětí)

10)

údaje o transformátoru, do kterého je generátor vyveden

11)

požadavky pro krytí vlastní spotřeby a/nebo pohotovostní dodávky

12)

schopnost ostrovního provozu a startu ze tmy

13)

výsledky měření na zdroji potřebné pro posuzování připojitelnosti ve smyslu Přílohy 4 PPLDS

14)

způsob vyvedení výkonu od generátoru po předávací místo

Řešení místa připojení 1)

způsob synchronizace mezi PLDS a uživatelem

2)

podrobné údaje o řešení způsobu provozu uzlu té části soustavy výrobce, která je přímo připojena k LDS

3)

způsob připojení a odpojení od LDS

4)

údaje o síťových ochranách.

Podle typu a velikosti výrobny nebo podle místa, kde má být provedeno připojení k LDS, si PLDS může vyžádat další informace. Tyto informace musí výrobce na požádání PLDS poskytnout. (Příloha 1, dotazníky 1a, 1b a 1c). 22


3.5

POSTOUPENÍ ÚDAJŮ PRO PLÁNOVÁNÍ

Tato část uvádí informace předávané vzájemně mezi PLDS a uživateli LDS. Zahrnuje údaje, které jsou nezbytné pro efektivní, koordinovaný a hospodárný rozvoj LDS a k tomu, aby PLDS dodržel podmínky licence. Plánovací podklady poskytnuté provozovatelem LDS V souladu se svou licencí připraví PLDS na požádání podklad, ve kterém budou podrobně uvedeny hodnoty minimálního a maximálního zkratového proudu, parametry kvality včetně spolehlivosti LDS a limity úrovní zpětných vlivů. Podklad zpracuje do 30 dnů ode dne přijetí žádosti nebo obdržení souhlasu se zaplacením dohodnuté částky, a to za předpokladu, že žádost obsahuje dostatečné informace pro jeho přípravu (ve složitějších případech stanoví PLDS přiměřeně delší lhůtu). Za poskytnutí tohoto podkladu může PLDS účtovat poplatek. Plánovací údaje poskytnuté uživatelem Aby PLDS mohl dodržet požadavky licence a dalších závazných předpisů, jsou uživatelé LDS povinni na žádost PLDS poskytnout dostatečné údaje a informace pro plánování. Uživatelé, na nichž se podle provozních předpisů pro LDS (kap. 4 PPLDS) požaduje odhad spotřeby, musí jednou ročně předat tato data PLDS. Součástí těchto dat má být plán rozvoje pokrývající 5 let. Tyto informace se ročně aktualizují. Aby PLDS mohl vypracovat svůj plán rozvoje, jeho rozpočet a provést případné potřebné úpravy LDS, je uživatel dále povinen oznámit také veškeré podstatné změny ve své soustavě nebo provozním režimu. Tyto informace musí obsahovat veškeré změny - snížení či zvýšení maximální spotřeby nebo dodávaného výkonu. V případě neplánovaných změn v soustavě uživatele nebo provozním režimu uživatel co nejdříve uvědomí PLDS, tak, aby PLDS mohl přijmout příslušná opatření. Výměna ostatních informací pro plánovací účely Ukáže-li se to nezbytným pro spolehlivost a efektivnost provozu, budou si na základě předem uzavřené dohody PLDS s uživatelem vyměňovat ještě další informace, týkající se zejména ostatních dotčených uživatelů, územního plánování, kompenzace jalového výkonu, kapacitních proudů sítě, zkratových proudů, impedance propojení, možností převádění odběrů, krátkodobých přepětí a dalších.

3.6

SYSTÉMOVÉ A PODPŮRNÉ SLUŽBY LDS

Výrobny pracující do LDS mohou poskytovat podpůrné služby k zajištění systémových služeb pro nadřazené DS nebo PS a PLDS nesmí této aktivitě bránit. Podmínky této aktivity jsou stanoveny PPDS a PPPS.

4

PROVOZNÍ PŘEDPISY PRO LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVU

Provozní předpisy jsou souhrnem hlavních zásad, pravidel a povinnosti při řízeni provozu LDS.

4.1

ODHAD POPTÁVKY

Pro úspěšný rozvoj, provoz a řízení LDS je třeba, aby její uživatelé poskytovali PLDS informace o předpokládaném odebíraném a dodávaném výkonu (poptávce a nabídce). To platí, pokud si PLDS v doplňku k PPLDS nestanoví jinak, pro následující uživatele: a) výrobce elektřiny s výrobnami připojenými do LDS o výkonu 1 MW a vyšším b) odběratele LDS s rezervovaným příkonem 1 MW a vyšším.

23

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav Tam, kde se od uživatele vyžadují údaje o poptávce a nabídce, jde o požadavek na činný elektrický výkon udávaný v MW v odběrném místě mezi LDS a uživatelem. PLDS může v určitých případech výslovně stanovit, že údaje o poptávce a nabídce musí v sobě zahrnovat i jalový výkon uvedený v MVAr, velikost technického maxima (MW), velikost rezervovaného příkonu (MW) a množství požadované elektřiny na čtvrtletí (MWh) apod.. Informace poskytované provozovateli LDS budou písemné nebo ve vzájemně dohodnuté elektronické formě. Cílem je: a)

stanovit celkový odhad poptávky a odhad nabídky výkonu výroben z údajů, které poskytnou uživatelé tak, aby umožnili PLDS provozovat a rozvíjet svou LDS

b)

specifikovat požadované informace, které poskytnou uživatelé PLDS tak, aby mu umožnili splnit závazky, které pro PLDS vyplývají z PPDS. ODHAD POPTÁVKY – DLOUHODOBÁ PŘÍPRAVA PROVOZU (na 2 až 5 let dopředu)

KAŽDÝ KALENDÁŘNÍ ROK – 19. TÝDEN: Odhad informací pro každé z následujících let zahrnuje: a)

čtvrthodinový činný výkon a účiník (nebo zdánlivý výkon) za průměrných ročních klimatických podmínek zimního období pro specifikovanou čtvrthodinu ročního maxima spotřeby v příslušných odběrných místech LDS a pro specifikovanou čtvrthodinu ročního maxima spotřeby PS

b)

čtvrthodinový činný výkon a účiník (nebo zdánlivý výkon) za průměrných klimatických podmínek pro specifikovanou čtvrthodinu ročního minima spotřeby PS

c)

odhad roční spotřeby elektřiny za průměrných klimatických podmínek, členěný na spotřebu v průmyslu, energetice, stavebnictví, zemědělství, dopravě, službách, spotřebu obyvatelstva a ostatní; navíc se požaduje odhad spotřeby v mimošpičkových tarifech pro odběratele v domácnostech a pro ostatní odběratele všude tam, kde je to vhodné

d)

čtvrthodinový činný výkon výrobny pro specifikovanou čtvrthodinu ročního maxima spotřeby PS.

(Příloha 1, dotazník 2) Údaje, označené v předchozím textu slovy “specifikován” nebo “spotřeba PS”, poskytne PLDS po jejich obdržení od PPS v souladu s PPPS. PLDS může v případě potřeby tyto termíny upravit. Údaje pro denní přípravu provozu se zasílají na více dnů dopředu v pátek nebo v den předcházející svátku tak, aby pokryly i dny pracovního volna a pracovního klidu. ODHAD POPTÁVKY – ROČNÍ A KRÁTKODOBÁ PŘÍPRAVA PROVOZU Roční příprava provozu Každý předchozí kalendářní rok do 25. týdne budou předány PLDS zpřesněné informace ve struktuře podle předpovědi poptávky Měsíční příprava provozu Vždy do 5. dne předchozího měsíce budou předány PLDS tyto informace:

24

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav výrobci předají PLDS dotazníky pro provoz výroben s výkonem 1 MW a vyšším (viz Příloha 1 PPLDS) (hodinově, tj. čtvrthodinová maxima jednotlivých hodin) Řízení provozu v reálném čase Pro odhad poptávky budou uživatelé LDS dodávat PLDS bez prodlení zejména následující informace: a)

podrobnosti o veškerých odchylkách větších než 1 MW od hodinových údajů v dotaznících každé výrobny, které byly předány PLDS.

b)

podrobnosti od každého uživatele připojeného k LDS o veškerých změnách v souhrnném odběru v odběrném místě, které jsou vyšší o 1 MW, než byla poptávka.

Velikost mezní odchylky 1 MW, uvedené v a), a b), může PLDS podle potřeby upravit. Hodnocení provozu PLDS budou dodány každý den do 07.00 hod. hodinové hodnoty činného výkonu a jalového výstupního výkonu, který do LDS dodala výrobna nepodléhající plánování a dispečinku DS v průběhu předchozího dne. (Příloha 1, dotazník 2)

4.2

PROVOZNÍ PLÁNOVÁNÍ

Provozní plánování slouží ke koordinaci odstávek výroben a dalšího zařízení tak, aby nebyl narušen spolehlivý a efektivní provoz LDS. Provozního plánování se musí zúčastnit PLDS a následující uživatelé LDS: a) Výrobci připojení do LDS s registrovaným výkonem 1 MW nebo vyšším. b) Odběratelé s vlastní výrobou elektřiny tam, kde to PLDS uzná za vhodné. V části 4.2 rok 0 znamená běžný (současný) kalendářní rok PLDS, rok 1 znamená příští kalendářní rok, rok 2 znamená rok po roce 1, atd. Tam, kde je specifikován 52. týden, znamená to poslední týden v příslušných letech.

DLOUHODOBÁ PŘÍPRAVA PROVOZU - NA 2 AŽ 5 LET VČETNĚ

KAŽDÝ KALENDÁŘNÍ ROK : TÝDEN 1:

Výrobci elektřiny poskytnou PLDS program předpokládaných odstávek výrobního zařízení na 2 až 5 let včetně, spolu se specifikací výrobny a příslušného výkonu v MW, předpokládaný termín každé navrhované odstávky a tam, kde existuje možnost přizpůsobení, uvede také nejbližší datum zahájení a nejzazší termín dokončení.

25

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav TÝDEN 11:

PLDS poskytne výrobcům elektřiny podrobnosti ohledně omezujících okolností ze strany LDS a o možných požadavcích na LDS, a to pro každý týden na období 2 až 5 let (včetně) pro odstávky společně s požadavky na použitelný výkon na období 2 až 5 let.

TÝDEN 24:

Výrobci elektřiny poskytnou PLDS aktualizované programy předpokládaných odstávek výroben spolu s registrovaným výkonem a po týdnech odhady použitelného výkonu, v obou případech za období leden roku 2 až prosinec roku 5.

TÝDEN 27:

PLDS po vzájemné diskusi s výrobci elektřiny uvědomí každého výrobce o všech podrobnostech týkajících se navrhovaných změn, které PLDS požaduje provést v předaném programu předpokládaných odstávek výroben, spolu s uvedením důvodů, které vedly k navrhovaným změnám, včetně těch informací, které byly předány v 11. týdnu. Uživatelé poskytnou PLDS na 2 až 5 let dopředu podrobnosti o navrhovaných odstávkách, které by mohly ovlivnit provoz LDS. Tyto informace nemusí být omezeny pouze na zařízení a přístroje v odběrném místě LDS. Podrobnosti budou zahrnovat všeobecné požadavky na odstávku, termíny zahájení a ukončení.

TÝDEN 41:

PLDS po konzultacích s výrobci elektřiny uvědomí každého výrobce o všech podrobnostech, týkajících se navrhovaných změn, které jsou nezbytně nutné k zajištění bezpečnosti provozu LDS, jež hodlá provést v již dříve předaném aktualizovaném programu předpokládaných odstávek výroben.

PLDS po vzájemných konzultacích s uživateli zahrne návrhy odstávek zařízení uživatelů do dlouhodobého programu. (Příloha 1, dotazníky 3a a 3d)

TÝDEN 42:

ROČNÍ PŘÍPRAVA PROVOZU – PLÁNOVÁNÍ ODSTÁVEK KAŽDÝ CELÝ KALENDÁŘNÍ ROK : TÝDEN 1:

Výrobci elektřiny nezahrnutí do etapy dlouhodobého plánování poskytnou PLDS program předpokládaných odstávek výrobny na 1 rok dopředu spolu se specifikací výrobny a velikosti odstavovaného výkonu v MW, předpokládaným termínem každé navrhované odstávky a je-li to možné, uvedou také nejbližší datum zahájení a nejzazší termín dokončení.

TÝDEN 6:

Výrobci elektřiny poskytnou PLDS odhady použitelného výkonu pro rok a orientační rozpis výroby a dodávky elektřiny pro každou výrobnu v členění na jednotlivé měsíce pro rok 1, týdny 1-52 a svůj navrhovaný program odstávek pro rok 1.

TÝDEN 11:

Po konzultacích s výrobci elektřiny poskytne PLDS příslušným výrobcům podrobnosti o omezujících okolnostech na straně LDS a o dalších možných požadavcích na LDS souvisejících s odstávkou, a to za každý týden roku 1, spolu s doporučenými změnami. PLDS bude informovat každého výrobce elektřiny o požadavcích na disponibilní výkon na rok 1, týdny 1-52.

TÝDEN 27:

Uživatelé LDS poskytnou PLDS podrobné informace o chystaných odstávkách svých zařízení v průběhu roku 1, které mohou mít vliv na provoz LDS. Informace bude zahrnovat aktualizaci programu z etapy dlouhodobého plánování, případné nové požadavky a tam, kde je to třeba, i podrobný popis odstávky. Kromě návrhu odstávek bude tento program zahrnovat najížděcí zkoušky, rizika spouštění a ostatní známé informace, které mohou mít vliv na bezpečnost a stabilitu provozu LDS. 26


TÝDEN 40:

Každý výrobce elektřiny poskytne PLDS aktualizované odhady disponibilního výkonu pro každou výrobnu pro rok 1, týdny 1-52.

TÝDEN 42:

PLDS po vzájemných konzultacích s uživateli zahrne návrhy uživatelů na odstávky zařízení do roční přípravy provozu.

(Příloha 1, dotazník 3b a 3d)

KRÁTKODOBÁ PŘÍPRAVA PROVOZU – PLÁNOVÁNÍ ODSTAVEK Pro uživatele zahrnuté do roční přípravy provozu jsou tyto etapy přípravy provozu upřesněním etap předcházejících. Uživatelé poskytnou PLDS zpřesněné a nové požadavky na odstávky zařízení (termín, doba trvání, příslušný výkon v MW) a aktualizované odhady použitelného výkonu výroben:

•

pro měsíční přípravu provozu do 4. dne předchozího měsíce

•

pro týdenní přípravu provozu do pondělí předchozího týdne do 12 hod.

•

pro denní přípravu provozu do 6 hodin předchozího dne, případně v den předcházející dnům pracovního volna nebo pracovního klidu pro všechny následující nepracovní dny; po dohodě s dispečinkem provozovatele LDS mohou být tyto termíny stanoveny odlišně.

PLDS bude v těchto etapách informovat uživatele o svých zpřesněných požadavcích na použitelný výkon výroben a o omezujících okolnostech ze strany LDS ve vztahu k požadovaným odstávkám zařízení. (Příloha 1, dotazník 3c)

4.3

MONITORING LDS

PLDS je oprávněn systematicky nebo namátkově sledovat vliv uživatele na provoz LDS. Toto sledování se bude zpravidla týkat velikosti a průběhu činného a jalového výkonu, přenášeného odběrným místem. V případech, kdy uživatel dodává do LDS nebo odebírá z LDS činný výkon a jalový výkon, který překračuje hodnoty sjednané pro odběrné místo, bude PLDS o tom uživatele informovat a podle potřeby také doloží výsledky takového sledování. Uživatel může požadovat technické informace o použité metodě sledování. V případech, kdy uživatel překračuje dohodnuté hodnoty, je povinen neprodleně omezit přenos činného a jalového výkonu na rozsah dohodnutých hodnot. I v těch případech, kdy uživatel požaduje zvýšení činného výkonu a jalového výkonu, které nepřekračuje technickou kapacitu odběrného místa, musí dodržet hodnoty a parametry odběru/dodávky podle platných smluv o připojení a dopravě elektřiny. Zvýšení hodnot a parametrů odběru/dodávky předpokládá uzavření příslušných nových smluv.

4.4

OMEZOVÁNÍ SPOTŘEBY V MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH

27

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav Tato část se týká opatření pro řízení spotřeby při stavech nouze, při činnostech bezprostředně bránících jejich vzniku nebo při odstraňování jejich následků, která zajišťuje PDS, PLDS nebo uživatel s vlastní soustavou připojenou k této DS nebo LDS podle [L5] a havarijními plány PLDS. Platí pro a)

snížení odběru 1) omezením regulovatelné spotřeby pomocí hromadného dálkového ovládání, realizovaným PLDS 2) snížením výkonu odebíraného odběrateli v souladu s vyhlášenými stupni regulačního plánu

b)

přerušení dodávky elektřiny podle vypínacího plánu, nezávislé na frekvenci sítě, realizované PLDS

c)

automatické frekvenční vypínání podle frekvenčního plánu v závislosti na poklesu frekvence sítě.

Výraz “řízení spotřeby” zahrnuje všechny tyto metody sloužící k dosažení nové rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. PLDS má právo instalovat u uživatelů LDS potřebné technické zařízení, sloužící k vypnutí, příp. omezení odběru při vyhlášení stavu nouze (např. přijímač HDO, frekvenční relé ap.). Instalace tohoto zařízení bude uvedena ve smlouvě o připojení uživatele k LDS. Cílem je dosáhnout snížení spotřeby za účelem zabránění vzniku poruchy nebo přetížení kterékoliv části elektrizační soustavy, aniž by došlo k nepřípustné diskriminaci jednoho nebo skupiny uživatelů. PLDS se přitom řídí vyhláškou o stavu nouze, havarijní plány PLDS, [L5], PPDS, PPPS a dalšími předpisy. Postup: Opatření pro snížení odběru a zajištění regulačního plánu v rámci LDS •

PLDS může pro předcházení vzniku poruchy nebo přetížení soustavy využívat prostředků pro snížení odběru podle bodu a) kap. 4.4. Za použití tohoto opatření bude zodpovědný PLDS.

•

PLDS zpracuje ve smyslu [L5] a v součinnosti s PDS regulační plán, jehož jednotlivé stupně 2 až 7 určují hodnoty a doby platnosti omezení odebíraného výkonu vybraných odběratelů .

Rozsah výkonové náplně pro regulační stupně č. 2 až 5 odběratelů připojených k LDS o napětí vyšším než 1 kV je stanoven ve výši 37 % z výkonu sjednaného ve smlouvě o dodávce elektřiny při dodržení bezpečnostního minima odběratele. V jednotlivých stupních č. 2 až 5 je stanovena minimální hodnota sníženého výkonu ve výši 5 % z výkonu sjednaného ve smlouvě o dodávce elektřiny s tím, že je dodržena celková hodnota snížení výkonu ve výši 37 % ze sjednaného výkonu ve smlouvě o dodávce elektřiny. PLDS je povinen ve smlouvách o dodávce elektřiny svým zákazníkům zajistit stanovení příslušné náplně jednotlivých stupňů regulačního plánu podle [L5] a její Přílohy 1. Využití příslušného stupně regulačního plánu vyhlašuje a odvolává pro celé území státu dispečink provozovatele PS. Týká-li se stav nouze určité části území státu, vyhlašují a odvolávají je příslušné dispečinky provozovatelů DS. Regulační stupně 2 až 7 se nevztahují na odběratele z některých oborů, uvedených v [L5]. Výrobci elektřiny se také zahrnou do regulačního plánu. Přerušení dodávky podle vypínacího plánu PLDS zpracuje ve smyslu vyhlášky o stavu nouze v elektroenergetice v součinnosti s PDS vypínací plán, tj. postup pro rychlé a krátkodobé přerušení dodávky elektřiny odběratelům, ke kterému se přistupuje výjimečně 28

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav při likvidaci závažných systémových či lokálních poruch v ES. Přerušení dodávky se provádí vypnutím vybraných vývodů v zařízeních LDS zpravidla na dobu trvání 2 hodin od vyhlášení. Vypnutí zařízení odběratelů podle vypínacího plánu a jeho opětné zapnutí řídí v celé ES provozovatel PS, na části území státu příslušní provozovatele DS a LDS. Provádí ho dispečink provozovatele PS nebo dispečink provozovatele DS, LDS nebo sám provozovatel LDS v souladu se zásadami dispečerského řízení. Vypínací stupně 21 až 25 Stupeň 21 představuje 2,5 % ročního maxima zatížení LDS, každý další stupeň představuje hodnotu předchozího stupně zvýšenou o 2,5 % ročního maxima zatížení LDS. Vypínací stupně 26 až 30 Stupeň 26 představuje 17,5 % ročního maxima zatížení LDS, každý další stupeň představuje hodnotu předchozího stupně zvýšenou o 5 % ročního zatížení LDS. Vypínací stupně 21 až 25 a 26 až 30 nelze vyhlašovat současně. Do vypínacího plánu se také zahrnou výrobci elektřiny způsobem předem projednaným s PLDS. Automatické frekvenční vypínání podle frekvenčního plánu PLDS zajistí, aby měl ve vybraných místech LDS k dispozici technické prostředky pro automatické frekvenční vypínání při poklesu frekvence sítě pod hodnoty stanovené frekvenčním plánem. Frekvenční plán zpracovává provozovatel PS ve spolupráci s provozovateli DS, LDS a držiteli licence na výrobu elektřiny a je vydáván formou dispečerského pokynu dispečinku provozovatele PS. Automatické odpínání předem daných zatížení se provádí při poklesu frekvence pod 49,0 Hz. Počet stupňů, jejich nastavení a velikosti odpínaného zatížení určuje PPS na základě výpočtů. V pásmu 49,0 až 48,1 Hz se využívá frekvenční vypínání pro řešení poruch systémového charakteru, pro řešení lokálních poruch je možné využít i vypínání se stupni pod 48,1 Hz. Při výběru odpojovaného zatížení přihlíží PLDS k bezpečnosti provozu zařízení a k riziku škod způsobených dotčeným odběratelům. Zahrnutí uživatelů LDS do frekvenčního plánu musí být obsaženo v jejich smlouvách s PLDS. Informování uživatelů Provádí-li PLDS řízení spotřeby, bude následně uživatele podle potřeby nebo na vyžádání vhodným způsobem informovat. Regulační plán, vypínací plán a frekvenční plán definuje podrobně [L5, přílohy 1, 2 a 3].

4.5

VÝMĚNA INFORMACÍ O PROVOZU

Výměna informací je nutnou podmínkou koordinované funkce ES na všech jejich řídících stupních a proto je také závaznou pro všechny uživatele LDS. PLDS a každý uživatel LDS jmenuje odpovědné pracovníky a dohodne komunikační cesty tak, aby byla zajištěna účinná výměna informací. Každý rok vždy do 31. 3. a dále pak při vzniku změny jsou PLDS a uživatelé LDS povinni si navzájem vyměnit jmenné seznamy pracovníků, kteří přicházejí do styku s dispečerským řízením ES. Povinnost této vzájemné informace platí pro pracoviště, která spolu spolupracují. Informování o úkonech a událostech probíhá mezi PLDS a uživateli LDS obecně podle postupů uvedených v [L4], [L5] a v provozních instrukcích dispečinků.

29


Informování o úkonech (plánovaných nebo vyvolaných jinými úkony nebo událostmi): V dohodnutém rozsahu a určeným způsobem bude: - uživatel informovat PLDS o úkonech ve své soustavě, které mohou ovlivnit provoz LDS - PLDS informovat uživatele o úkonech v LDS nebo DS, které mohou ovlivnit provoz jeho zařízení. Obecně se jedná o plánované odstávky, funkce vypínačů, přetížení, propojení soustav, přifázování výrobny, řízení napětí. Informace musí být předána v dostatečném předstihu, může být ústní, příjemce ji musí potvrdit. Musí obsahovat jméno pracovníka, který ji podává. Informace musí být dostatečně podrobná, aby umožnila příjemci zvážit její důsledky. Její poskytovatel zodpoví příjemci případné dotazy. Informování o událostech (neočekávaných) : V dohodnutém rozsahu a určeným způsobem bude: - uživatel informovat PLDS o událostech ve své soustavě, které mohly ovlivnit provoz LDS nebo DS - PLDS informovat uživatele o událostech v DS nebo LDS, které mohly ovlivnit provoz zařízení uživatele. Obecně se jedná o poruchy v DS nebo LDS, mimořádné provozní stavy, výskyt nepříznivých klimatických podmínek, zvýšené nebezpečí stavu nouze. Informace o události musí být podána co nejdříve po jejím výskytu, může být ústní, příjemce ji musí potvrdit. Musí obsahovat jméno pracovníka, který ji podává. Informace musí být dostatečně podrobná, aby umožnila příjemci zvážit její důsledky. Poskytovatel zodpoví případné dotazy příjemce.

4.6

HLÁŠENÍ ZÁVAŽNÝCH PROVOZNÍCH UDÁLOSTÍ A PODÁVÁNÍ INFORMACÍ

Tato část stanoví požadavky na podávání písemných hlášení o událostech, klasifikovaných jako „závažné události“, které byly již předtím hlášeny ústně podle části 4.5. Závažnými událostmi jsou například: • úraz elektrickým proudem na zařízení PLDS a uživatele LDS • požár zařízení PLDS a uživatele LDS • ekologická havárie zařízení PLDS a uživatele LDS • bezproudí velkého rozsahu. Tato část PPLDS se také zabývá společným vyšetřováním závažných událostí pracovníky PLDS a zúčastněných uživatelů LDS.

Písemná hlášení o událostech V případě provozní události, která byla podle 4.5 hlášena provozovateli LDS uživatelem LDS ústně a následně ji provozovatel LDS klasifikoval jako událost závažnou, vyhotoví uživatel pro PLDS písemné hlášení. Ve složitějších případech vypracuje uživatel nejprve předběžné hlášení.

30

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav Hlášení musí obsahovat písemné potvrzení ústního hlášení předaného podle 4.5 včetně podrobností o závažné události. Příjemce může vznést dotazy k vyjasnění hlášení a ohlašovatel musí v rámci svých možností na tyto otázky odpovědět. Písemné hlášení bude po ústním vyrozumění poskytnuto v době co nejkratší. Předběžné hlášení o každé události bude obvykle předáno do 24 hodin. Společné vyšetřování závažných událostí Byla-li událost klasifikována jako závažná a bylo o ní zasláno písemné hlášení, může kterákoliv zúčastněná strana písemně požadovat, aby bylo zahájeno společné vyšetřování. Složení vyšetřovací komise bude odpovídat povaze vyšetřované události. Komisi jmenuje PLDS na návrh zúčastněných stran. Forma, postupy, předpisy a všechny záležitosti vztahující se ke společnému vyšetřování (včetně předpisů pro stanovení nákladů a pro odstoupení jedné strany od vyšetřování po jeho zahájení, je-li to třeba) budou dohodnuty během společného vyšetřování. PŘEHLED: ZÁLEŽITOSTI, ZAHRNUTÉ PODLE KONKRÉTNÍCH OKOLNOSTÍ DO PÍSEMNÉHO HLÁŠENÍ O ZÁVAŽNÉ UDÁLOSTI Týká se uživatelů LDS a PLDS: 1. Doba vzniku závažné události 2. Místo 3. Zařízení 4. Popis závažné události vč. dokumentace, předpokládaná příčina 5. Podrobný popis všech provedených opatření pro omezení odběru 6. Dopad na uživatele, včetně doby trvání události a odhadu data a času obnovení normálního provozu (je-li to možné). Týká se výrobce elektřiny: 7. Dopad na výrobu elektřiny 8. Přerušení výroby elektřiny 9. Průběh frekvence 10. Dosažené napětí, činný a jalový výkon 11. Odhad data a času obnovení normálního provozu.

4.7

BEZPEČNOST ZAŘÍZENÍ LDS

Pro zajištění bezpečnosti zařízení LDS je PLDS a uživatel LDS v místě připojení povinen zejména: -

Uvádět do provozu jen taková zařízení, která odpovídají příslušným platným normám a předpisům, a jen po provedení předepsaných kontrol, zkoušek a revizí v souladu se zásadami navrhování.

-

Vést technickou dokumentaci pro výrobu, přepravu, montáž, provoz, údržbu a opravy zařízení, jakož i technickou dokumentaci technologií, která musí m.j. obsahovat i požadavky na zajištění bezpečnosti práce. Neoddělitelnou součástí technické dokumentace musí být zásady pro vykonávání kontrol, zkoušek a revizí.

-

Podrobovat zařízení po dobu jejich provozu pravidelným předepsaným popř.revizím, údržbě a opravám.

31

kontrolám, zkouškám,

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav -

Zaznamenávat provedené změny na zařízeních a v technologiích do jejich technické dokumentace a tyto změny oznamovat PLDS, pokud tyto změny ovlivňují údaje uvedené v žádosti o připojeni.

-

Organizovat práci, stanovit a provádět pracovní postupy související s výstavbou, řízením, provozem a údržbou zařízení tak, aby byly dodržovány i předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, předpisy požární ochrany a ochrany životního prostředí.

Rozhraní vlastnictví, provozování a údržby Rozhraní určující vlastnictví a odpovědnost za bezpečnost zařízení LDS, která jednoznačně nevyplývají z právních předpisů, budou vzájemně dohodnuta mezi PLDS a příslušným uživatelem, a to pro každé místo připojení, kde je buď provozní rozhraní nebo rozhraní společné odpovědnosti. Vlastnictví zařízení, vzájemné povinnosti a součinnost smlouvě mezi PLDS a uživatelem LDS.

budou v případě potřeby zaznamenány v písemné

Pověřený personál PLDS a uživatelé LDS jmenují pracovníky, trvale zodpovědné za dodržování zásad bezpečnosti zařízení LDS. Seznam těchto pracovníků a komunikačních cest mezi nimi si vzájemně vymění a udržují jej aktuální. Tito pracovníci a komunikační cesty mohou být titíž a tytéž jako v části 4.5. Dokumentace PLDS a uživatelé LDS budou v rozsahu a způsobem schváleným PLDS dokumentovat všechny změny v technické dokumentaci zařízení LDS, technologií a provedení předepsaných kontrol, zkoušek, revizí, a oprav. Tuto dokumentaci vztahující se k zařízení LDS nebo soustavě uživatele LDS bude uchovávat PLDS a příslušný uživatel po dobu stanovenou příslušnými předpisy, nejméně 1 rok. Podle potřeby si ji budou vzájemně poskytovat.

4.8

ÚDRŽBA A ODEČTY MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ OBCHODNÍHO MĚŘENÍ

Jakékoliv zásahy do měřícího zařízení bez souhlasu PLDS jsou zakázány. Uživatel LDS je povinen umožnit PLDS přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny nebo odebrání měřícího zařízení. Dále je povinen neprodleně nahlásit PLDS závady na měřicím zařízení včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci (plomba). Údržbu a diagnostiku poruch měřícího zařízení nebo jeho částí zajišťuje vlastník daného zařízení. V případě že PLDS není vlastníkem celého měřícího zařízení PLDS zajišťuje pro eventuelní potřebnou výměnu elektroměr, registrační přístroj a komunikační zařízení, a přístroje pro výměnu dalších částí měřicího zařízení při jejich poruše nebo rekonstrukci a údržbu měřicích transformátorů včetně jejich případné výměny zajišťuje uživatel LDS na základě pokynů nebo se souhlasem PLDS. Závady na měřicím zařízení musí být odstraněny v co nejkratším termínu. Úřední ověřování elektroměru zajišťuje PLDS. Doba platnosti úředního ověření stanovených měřidel je stanovena přílohou [L13] v platném znění. PLDS může v případě potřeby předepsanou dobu platnosti ověření u vlastního zařízení (elektroměru) zkrátit. Úřední ověření měřicích transformátorů zajišťuje na své náklady provozovatel silového zařízení (uživatel LDS), ve kterém jsou transformátory zapojeny. Způsob měření elektřiny, typ a umístění měřicího zařízení určuje PLDS v závislosti na charakteru a velikosti odběru/dodávky. PLDS je oprávněn změnit typ měřicího zařízení. Pokud je tato výměna vynucena změnou právních předpisů nebo je prováděna z důvodů vyvolaných uživatelem LDS, je uživatel LDS povinen upravit na svůj náklad 32

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav předávací místo nebo odběrné zařízení pro instalaci nového typu měřicího zařízení, a hradit náklady spojené s úpravou odběrného místa, pokud toto není v jeho vlastnictví. Při změně předávaného výkonu nebo rezervovaného příkonu je provozovatel LDS oprávněn požadovat na výrobci nebo konečném zákazníkovi změnu parametrů měřicích transformátorů spojenou se změnou rezervovaného příkonu. Odečty měřicího zařízení, zpracování a předávání dat zajišťuje PLDS. Pokud vznikne závada na telekomunikačním zařízení uživatele LDS, přes které provádí PLDS odečet měřicího zařízení, je uživatel LDS povinen bez zbytečného odkladu zajistit odstranění vzniklé závady. Uživatel LDS má právo nechat přezkoušet měřicí zařízení. PLDS je povinen na základě písemné žádosti do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření. Je-li na měřicím zařízení uživatele LDS zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření PLDS. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo písemně požádal o přezkoušení měřicího zařízení a o ověření správnosti měření.

4.9

ČÍSLOVÁNÍ, ZNAČENÍ A EVIDENCE ZAŘÍZENÍ

Cílem je zajistit, aby ve všech místech, kterými prochází hranice vlastnictví, měla každá zde umístěná položka zařízení číslo a/nebo označení, které bylo společně dohodnuto mezi příslušnými vlastníky a o kterém se tito vlastníci navzájem informovali, s cílem zajistit co nejracionálnější, nejbezpečnější a nejefektivnější provoz sítí a snížení rizika omylu. PLDS a každý uživatel odpovídá za jasné a jednoznačné označení svého zařízení v místech, jimiž prochází hranice vlastnictví. Nebude-li mezi PLDS a uživatelem dosaženo dohody, má PLDS právo určit číslování a značení, které se v daném místě bude nadále používat.

4.10 ZKOUŠKY LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY Tato část stanoví povinnosti a postupy při organizaci a provádění takových zkoušek LDS, které mají nebo by mohly mít významný dopad na provoz LDS nebo soustavu uživatelů. Jsou to zkoušky, při kterých dochází buď k napodobení nebo řízenému vyvolání nepravidelných, neobvyklých či extrémních podmínek ve vlastní LDS nebo některé její části, v sousedních LDS a v DS. Mezi tyto zkoušky není zahrnuto provozní ověřování energetických zařízení před jejich opětným zapnutím po poruchách, pokud se tak děje beze změny základního zapojení LDS a poruchou dotčených energetických zařízení v LDS. Pro zajištění spolehlivého a zabezpečeného provozu ES ČR je nutné, aby tyto zkoušky na výrobních a distribučních zařízeních v LDS byly povolovány a řízeny příslušně zodpovědnou úrovní dispečerského řízení a prováděny po zajištění nezbytných informací jak pro tuto příslušnou úroveň dispečerského řízení, tak i v souladu s [L1, § 25, bod (6)]. Příprava zkoušek Návrh zkoušek předloží žadatel o zkoušku v písemné formě a bude obsahovat údaje o povaze a účelu navrhované zkoušky, o výkonu, umístění příslušného energetického zařízení a jeho zapojení do LDS. Celkovou koordinaci zkoušky LDS zajistí PDS nebo PLDS. Na základě své úvahy určí, kteří další uživatelé LDS, kromě žadatele, by mohli být zkouškou postiženi. Vedoucího zkoušky, jímž bude osoba s odpovídající kvalifikací, jmenuje PLDS po dohodě s uživateli, o kterých usoudil, že by na ně navrhovaná zkouška mohla mít dopad. Všichni uživatelé určení PLDS dostanou od vedoucího zkoušky písemné předběžné vyrozumění o navrhované zkoušce LDS. 33


To bude obsahovat: a) jméno vedoucího zkoušky a společnosti, která ho jmenovala b) podrobnosti o povaze a účelu navrhované zkoušky LDS, výkon a umístění příslušné výrobny nebo zařízení a seznam dotčených uživatelů, které PLDS určil na základě své úvahy Vedoucí zkoušky posoudí: a) b) c)

d)

podrobnosti o povaze a účelu navrhované zkoušky hospodářská i provozní hlediska a rizika navrhované zkoušky možnost kombinace navrhované zkoušky s jinými zkouškami a s odstávkami výroben nebo zařízení, které přicházejí v úvahu na základě požadavků přípravy provozu ze strany PLDS, PDS, PPS a uživatelů LDS dopad navrhované zkoušky LDS na dodávky elektřiny, řízení zkouškou dotčených výroben, odběratelů a další případné vlivy

Vedoucí zkoušky zhotoví protokol o zkoušce, který bude zaslán všem, kdo obdrželi předběžné vyrozumění. Po zvážení námitek rozhodne PLDS o uskutečnění zkoušky. Konečný program zkoušky vypracuje žadatel o zkoušku na základě rozhodnutí PLDS. Bude v něm uvedeno datum zkoušky, pořadí a předpokládaný čas vypínání, jmenovitě osoby provádějící zkoušku (včetně osob zodpovědných za bezpečnost práce) a další skutečnosti, které bude žadatel považovat za vhodné. Jestliže žadatelem o zkoušku není PLDS, podléhá Konečný program zkoušky schválení PLDS. Konečný program zkoušky zavazuje všechny dotčené uživatele k tomu, aby jednali v souladu s jeho ustanoveními. Vyplývá-li z Konečného programu zkoušky, že bude omezena nebo přerušena dodávka elektřiny z výroben, resp. odběratelům nebo pravděpodobně nebude dodržena kvalita dodávek elektřiny stanovená prováděcím právním předpisem, splní PLDS ohlašovací povinnost ve smyslu [L1, § 25, bodu (6)]. Provedení zkoušky a závěrečné vyhodnocení Každá zkouška musí být prováděna pod dohledem příslušně zodpovědné úrovně řízení. Řízením zkoušek je pověřen vedoucí zkoušek. Po ukončení zkoušky zodpovídá žadatel o zkoušku za vypracování písemného protokolu (“závěrečného protokolu”) o zkoušce. Tento závěrečný protokol musí obsahovat popis zkoušky včetně výsledků, závěrů a doporučení. Stupeň zveřejnění závěrečného protokolu posoudí PLDS společně s žadatelem o zkoušku a vedoucím zkoušky po zvážení hlediska ochrany důvěrných informací.

4.11

DISPEČERSKÉ ŘÍZENÍ

Podle Dispečerského řádu ES ČR [L4] má i PLDS povinnost zřizovat technický dispečink, pokud provozuje zařízení na napěťové úrovni 110 kV. Pro nižší napěťové úrovně tato povinnost není, způsob řízení provozu LDS je na rozhodnutí PLDS podle místních podmínek.

34


5 5.1

HAVARIJNÍ PLÁNY A HAVARIJNÍ ZÁSOBY HAVARIJNÍ PLÁNY

Držitelé licence na distribuci elektřiny (PDS a PLDS) mají povinnost vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od udělení licence a dále je každoročně upřesňovat. Aktualizace havarijního plánu se provádí také při významných změnách v LDS, nebo změnách legislativy. Účelem havarijních plánů je určení postupů k předcházení vzniku a řešení stavů nouze a mimořádných situací, které mohou při provozu DS a LDS nastat. Základní požadavky na havarijní plán Informace obsažené v havarijním plánu musí být stručné, srozumitelné a přehledně uspořádané. Vhodné je využít grafického znázornění na situačních plánech, barevného rozlišení (nezbytné u plánů únikových cest, umístění různých prostředků, objektů ap.). Důležitá telefonní čísla a jiné důležité údaje se zvýrazní. Všechna řešení zahrnutá do havarijního plánu respektují místní situaci, zvyklosti a organizační strukturu LDS. Havarijní plán musí být koordinován s havarijními plány provozu DS a PS, sousedních DS a LDS, příp. zahraničních partnerů. Struktura havarijního plánu LDS Havarijní plán vychází z charakteru LDS, jeho rozsah odpovídá významu LDS. Havarijní plán musí obsahovat: a)

b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n) o) p) q)

stručný popis LDS včetně vnějších vazeb (rozsah vymezeného území, stav LDS z hlediska spolehlivosti, zajištění výkonové zálohy z prostředků na vlastním vymezeném území, možnosti výpomoci ze sousedních DS nebo LDS) organizační schéma s popisem základních vztahů a odpovědností přehled a charakteristiku hlavních dodavatelů a odběratelů elektřiny regulační , vypínací a frekvenční plán přehled kapacit pro provoz, údržbu a opravy pracovní pokyny a dílčí havarijní plány pro objekty, kde může dojít k úniku nebezpečných látek plán k předcházení stavů nouze a k obnově provozu zařízení LDS (postupy dispečerských a provozních pracovníků směrnice pro vyhlášení opatření k předcházení a odstranění následků stavu nouze plán vyrozumění a spojení, včetně spojení s vnějšími subjekty plán svolání zaměstnanců požární řád, požární poplachové směrnice zásady zajištění první pomoci a lékařské pomoci zásady zajištění ekologických havárií popis organizace materiálního zabezpečení (materiály, náhradní díly, dopravní a mechanizační prostředky ap.) plán evakuace krizový štáb přehled smluv, uzavřených mezi PLDS a jinými subjekty pro zajištění spolupráce, součinnosti a výpomoci podle havarijního plánu.

35

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav Formální náležitosti havarijního plánu Havarijní plán musí obsahovat údaje o držiteli licence, pro který byl zpracován, objekt, pro který platí, data vypracování, schválení, nabytí účinnosti, dobu platnosti, osoby zpracovatele, schvalujícího a odpovědného a jejich podpisy. Dále musí havarijní plán obsahovat seznam dokumentů, které ho tvoří s udáním místa jejich uložení, jednotlivé dokumenty musí být příslušně označeny, číslovány a osoby v nich uvedené musí být zapsány jménem, příjmením a funkcí.

Postupy k předcházení a řešení stavů nouze LDS Náplní této části havarijního plánu LDS je vyhledání situací v LDS, při kterých existuje pravděpodobnost vzniku stavu nouze a vypracování konkrétních opatření pro jejich řešení, zejména postupy realizované dispečerskými pracovníky. Postupy vycházejí z EZ a Vyhlášky MPO č. 219/2001 Sb. [L1,L5]. Postupy k předcházení stavům nouze Pro plánovaný provoz LDS se určí toky výkonů v síti a napětí v uzlech sítě. Prověřuje se ustálený chod sítě při stavech: - výpadek napájecího transformátoru z PS nebo DS - zhroucení celé PS nebo DS - výpadek výrobny většího výkonu pracující do uzlu sítě 110 kV DS nebo LDS - výpadek velmi zatížených vícenásobných vedení 110 kV - výpadek ostatních vybraných prvků LDS nebo DS b) provoz soustavy po působení automatických zařízení (ochran, síťových automatik, frekvenčních automatik aj.) s přihlédnutím ke vzniku ostrovních režimů c) omezení spotřeby prostřednictvím vypínacího a regulačního plánu.

a)

Postupy k řešení stavů nouze Určí se možné způsoby obnovy chodu LDS po rozpadu soustavy, s uvážením dočasného zajištění provozu místních výroben a vytvoření ostrovů kryjících část zatížení . Podle možností se využije výpomoc od sousedních LDS nebo DS. Specifikují se dispečerská opatření směřující k obnově chodu LDS a napájení odběratelů. Příslušná opatření se zakotví v provozních instrukcích dispečinku DS a LDS.

5.2

HAVARIJNÍ ZÁSOBY

Havarijní zásoby jsou vybrané druhy materiálů, náhradních dílů, provozních hmot a drobného hmotného majetku, jejichž pořízení, řízení pohybu i spotřeba jsou podřízeny zvláštnímu režimu s ohledem na jejich význam při zajišťování spolehlivosti provozu LDS. Povinnost zajišťovat havarijní zásoby má PLDS, který určí umístění jednotlivých druhů havarijních zásob a provede jejich evidenci. Obecné zásady pro zajištění havarijních zásob PLDS Pro jednotlivé druhy zařízení LDS se vychází z těchto zásad : a)

stožáry pro venkovní vedení 110 kV – nebudou vzhledem k množství druhů a nutnosti betonování při stavbě umístěny v havarijních skladech 36

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav b) rozvodna 110 kV – při havárii bude provizorně obnovena jen transformace 110 kV/vn c) rozvodna vn – při havárii nebude obnovována; potřebné vývody vn se provizorně propojí a připojí se k transformátoru 110 kV/vn přes jeden vypínač vn d) sítě nn – provizorní zásobování odběratelů se zajistí z náhradních zdrojů, zvláštní zásoby materiálů nebudou drženy e) venkovní vedení 110 kV – při havárii se opraví pouze vodiče f) venkovní vedení vn – provedou se jen provizorní opravy pro jeho zprovoznění g) kabelová vedení vn, nn – havarijní stavy na kabelových vedeních se nepředpokládají h) stavební, drobný a běžný materiál – samostatné havarijní zásoby se neudržují Základní zařízení a materiály pro havarijní zásoby PLDS Druhy i množství jednotlivých zařízení a materiálů určí PLDS podle rozsahu a technického vybavení LDS.

37


6

PRAVIDLA PŘEDÁVÁNÍ DAT A INFORMACÍ

Ustanovení této části PPLDS vycházejí z EZ [L1] a dále z [L2], [L4], [L6] a [L7]. Část 6 platí pro všechny uživatele LDS. Údaje požadované PLDS se rozdělují do dvou kategorií, na údaje pro plánování LDS (označené PL) a provozní údaje (označené PR). Aby bylo možno posoudit a vyhodnotit důsledky připojení k LDS, bude PLDS požadovat údaje podle Přílohy 1 PPLDS s tím, že o přesné podobě těchto požadavků rozhodne PLDS. Uživatel LDS musí provozovateli LDS poskytnout požadované údaje nejpozději do termínu dohodnutém ve smlouvě o připojení. Příloha 1 PPLDS obsahuje dotazníky, které shrnují všechny požadavky na informace různých druhů. Jednotlivé dotazníky nebo jejich skupiny se přitom týkají různých typů uživatelů.

6.1

POSTUPY A ODPOVĚDNOSTI

Neurčí-li PLDS nebo nedohodl-li se s uživatelem jinak, musí každý uživatel poskytovat údaje způsobem, stanoveným v části 6 a v Příloze 1 PPLDS. Část 6 PPLDS vyžaduje, aby změny v údajích byly PLDS oznámeny co nejdříve. Bez ohledu na to se musí dotazníky podle Přílohy 1 PPLDS každoročně k 31.3. aktualizovat tak, aby byla zajištěna přesnost a platnost údajů. Údaje budou pokud možno předávány na typizovaných formulářích, které uživateli předá PLDS. Pokud si uživatel bude přát kteroukoliv požadovanou položku formuláře změnit, musí to nejdříve projednat s příslušným PLDS, aby bylo možno posoudit důsledky této změny. Po schválení bude změna uživateli písemně potvrzena zasláním upraveného formuláře pro poskytování údajů, nebo v případě časové tísně ústním oznámením s následným písemným potvrzením. PLDS může změnit své požadavky na poskytované údaje. Příslušní uživatelé budou o těchto změnách informováni v okamžiku, kdy změny nastanou a bude jim poskytnuta přiměřená lhůta na to, aby na ně mohli reagovat. Výměna informací o provozu, resp. způsob hlášení závažných provozních informací jsou specifikovány v 4.5 a 4.6 PPLDS.

38


PŘEHLED DOTAZNÍKŮ

6.2

Požadované údaje pro jednotlivé typy uživatelů jsou shrnuty v dotaznících, uvedených v Příloze 1 PPLDS. Následující tabulka podrobněji specifikuje obsah dotazníků.

Označení

Vypracuje

1a

Všechny výrobny

Technická data jednotlivých Typ, pohon, S, Pn, Pmax, Qmax, způsob generátorů řízení U a Q, blokové trafo, vlastní spotřeba

1b

Všechny výrobny

Technická data jednotlivých generátorů

P≥1 MW

1c

Všechny výrobny P≥1 MW

Název

Obsah

Rozsah výkonů jednotlivých generátorů při Pvýrobny – max, min

Kategorie dat

Odkazy na kapitoly

PL

3.4

PL

3.4

Reaktance generátorů a časové konstanty Technická data jednotlivých generátorů

Odpory a reaktance jednotlivých generátorů, transformátor, regulační ústrojí

PL

3.4

2

Všichni uživatelé

Předpověď poptávky a výroby

Režimové hodnoty (Pmax, Pmin)

PR

4.1

3a

Všechny výrobny

Dlouhodobá příprava provozu – Plánování odstávek

Termíny odstávek, jejich upřesňování během roku

PR

4.2

3b

Všechny výrobny

Roční příprava provozu – plánování odstávek


PR

4.2

3c

Všechny výrobny

Krátkodobá příprava provozu – plánování odstávek


PR

4.2

3d


Dlouhodobá a roční příprava provozu – ostatní uživatelé


PR

4.2

4


Technické údaje o soustavě

Kompenzace Q, data sítě, zkratové výkony

PL

3.2

5


Charakteristiky zatížení

Odběry, nesymetrie, změny zatížení

PL

3.2

6.3

INFORMACE O LDS

Informace o možnostech distribuce EZ v § 25 [L1] ukládá PLDS zveřejňovat informace o možnostech distribuce elektřiny v LDS a předpokládaném rozvoji LDS. Informace o možnostech distribuce zahrnují údaje o volné distribuční kapacitě v různých obdobích roku, příp. pro různé typy dní na -

vedeních 110 kV transformaci 110 kV/vn.

Informace o předpokládaném rozvoji LDS zahrnují údaje o plánované výstavbě, případně významné rekonstrukci transformoven 110 kV/vn, vedení 110 kV, důležitých vedení a rozvoden vn, a to nejméně na období pěti let. 39


Informace o možnostech distribuce jsou aktualizovány průběžně, informace o předpokládaném rozvoji jsou k dispozici u PLDS. Forma prezentace informací může být grafická nebo textová. Obsahuje též podmínky a způsob získání podrobnějších údajů, týkajících se konkrétního místa připojení v LDS. Evidence technických ztrát LDS PLDS má ve smyslu [L9] a [L10] povinnost vyhodnocovat roční technické ztráty a údaje archivovat nejméně po dobu 5 let.

Předávání statistických údajů Vyhláška ERÚ [L3] ukládá držitelům licence na distribuci elektřiny povinnost vést statistiku o poruchovosti LDS (Příloha 2 PPLDS).

40


7

LITERATURA

Při případných změnách právních předpisů a norem se musí respektovat jejich platné znění.

7.1 [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19]

[20]

[21] [22]

[23]

[24] [25] [26] [27] [28] [29]

[30]

TECHNICKÉ PŘEDPISY ČSN EN 50160: 2000 Charakteristiky napětí elektrické energie dodávané z veřejné distribuční sítě PNE 33 3430-7: 1999 Charakteristiky napětí elektrické energie dodávané z veřejné distribuční sítě PNE 33 3430-0: 1998 Výpočetní hodnocení zpětných vlivů odběratelů distribučních soustav PNE 33 3430-1: 1998 Parametry kvality elektrické energie. Část 1: Harmonické PNE 33 3430-2: 1999 Parametry kvality elektrické energie, Část 2: Kolísání napětí PNE 33 3430-3: 2000 Parametry kvality elektrické energie. Část 3: Nesymetrie napětí PNE 33 3430-4: 1997 Parametry kvality elektrické energie. Část 3:Poklesy a krátká přerušení napětí PNE 33 3430-6: 1999 Omezení zpětných vlivů na zařízení hromadného dálkového ovládání ČSN EN 50065-1+A1 Signalizace v instalacích nízkého napětí v kmitočtovém rozsahu od 3 kHz do 148,5 kHz – Část 1: Všeobecné požadavky, kmitočtová pásma a elektromagnetické rušení ČSN 33 3070 Kompenzace kapacitních zemních proudů v sítích vysokého napětí, ÚNM Praha, 1982 ČSN 33 3201: 2000 Elektrické instalace nad 1 kV AC ČSN 33 2000-5-54 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení - Kapitola 54: Uzemnění a ochranné vodiče PNE 33 0000-1: 1998 Ochrana před úrazem elektrickým proudem v DS dodavatele elektřiny PNE 38 2530: 2000 Hromadné dálkové ovládání. Automatiky, vysílače a přijímače Návrh UNIPEDE na stanovení ukazatelů spolehlivosti dodávky, ČSRES, 1997 prIEC 61000-4-30:2000 Testing and measurement techniques Power Quality Measurement Methods ČSN 33 0120: 2001 Normalizovaná napětí IEC IEC 61000-3-7 Assessment of emission limits for fluctuating loads in MV and HV power systems, 1996 ČSN IEC 1000-2-2 Elektromagnetická kompatibilita (EMC). Část 2: Prostředí. Oddíl 2: Kompatibilní úrovně pro nízkofrekvenční rušení šířené vedením a signály ve veřejných rozvodných sítích nízkého napětí ČSN IEC 1000-2-2 Elektromagnetická kompatibilita (EMC). Část 2: Prostředí. Oddíl 2: Kompatibilní úrovně pro nízkofrekvenční rušení šířené vedením a signály ve veřejných rozvodných sítích nízkého napětí ČSN EN 61000-4-15 Elektromagnetická kompatibilita (EMC) - Část 4: Zkušební a měřicí technika Oddíl 15: Měřič blikání - Specifikace funkce a dimenzování ČSN EN 61000-4-7: 1993 Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – část 4: Zkušební a měřicí techniky – Oddíl 7: Všeobecná směrnice o měření a měřicích přístrojích harmonických a meziharmonických pro rozvodné sítě a zařízení připojovaná do nich ČSN EN 61000-4-7 Elektromagnetická kompatibilita (EMC). Část 4: Zkušební a měřicí techniky. Díl 7: Všeobecný pokyn o měření a měřicích přístrojích harmonických a meziharmonických pro rozvodné sítě a zařízení ÈSN EN 61000-2-4 Elektromagnetická kompatibilita (EMC). Èást 2: Prostøedí. Oddíl 4: Kompatibilní úrovnì pro nízkofrekvenèní rušení šíøené vedením v prùmyslových závodech ÈSN EN 61000-4-2 Elektromagnetická kompatibilita (EMC) - Èást 4-2: Zkušební a mìøicí technika Elektrostatický výboj - zkouška odolnosti ÈSN EN 61000-4-3: 1997 Elektromagnetická kompatibilita (EMC) - Část 4-3: Zkušební a měřicí technika - Vyzařované vysokofrekvenční elektromagnetické pole – zkouška odolnosti ČSN EN 61000-4-5 Elektromagnetická kompatibilita (EMC) - Část 4-5: Zkušební a měřicí technika Rázový impuls - Zkouška odolnosti IEC 1000-3-6 Assessment of emission limits for distorting loads in MV and HV power systems, 1996 ČSN IEC 1000-2-2 Elektromagnetická kompatibilita (EMC) Část 2: Prostředí Oddíl 2: Kompatibilní úrovně pro nízkofrekvenční rušení šířené vedením a signály ve veřejných rozvodných sítích nízkého napětí, 1996 ČSN 33 3080 Kompenzace indukčního výkonu statickými kompenzátory

41

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37]

[38] [39]

[40] [41] [42] [43] [44] [45] [46] [47]

7.2 [L1] [L2] [L3] [L4] [L5] [L6] [L7] [L8] [L9] [L10] [L11] [L12]

PNE 33 3430-5 Parametry kvality elektrické energie. Část 5: Přechodná přepětí – impulsní rušení, 1998 ČSN 33 3320: 1996 Elektrické přípojky ČSN 33 3015: Elektrotechnické předpisy. Elektrické stanice a elektrická zařízení. Zásady dimenzování podle elektrodynamické a tepelné odolnosti při zkratech ČSN 33 3020: Elektrotechnické předpisy. Výpočet poměru při zkratech v trojfázové elektrizační soustavě ČSN 33 3060: Elektrotechnické předpisy. Ochrana elektrických zařízení před přepětím ČSN 33 2000-4-43: Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 4: Bezpečnost. Kapitola 43: Ochrana proti nadproudům ČSN 33 2000-4-473: Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 4: Bezpečnost. Kapitola 47: Použití ochranných opatření pro zajištění bezpečnosti. Oddíl 473: Opatření k ochraně proti nadproudům ČSN 33 2000-5-52: Elektrotechnické předpisy - Elektrická zařízení - Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení - Kapitola 52: Výběr soustav a stavba vedení ČSN 33 2000-5-523: Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. Kapitola 52: Výběr soustav a stavba vedení. Oddíl 523: Dovolené proudy PŘÍLOHA NL Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení. Kapitola 52: Výběr soustav a stavba vedení. Oddíl 523: Dovolené proudy. Národní příloha NL: Přiřazení jisticích prvků proti přetížení k vodičům a kabelům ČSN 38 1754: Dimenzování elektrického zařízení podle účinku zkratových proudů PNE 33 0000-2: 1999 Stanovení charakteristik vnějších vlivů pro rozvodná zařízení vysokého a velmi vysokého napětí PNE 33 0000-3:2000 Revize a kontroly elektrických zařízení přenosové a DS ČSN 33 3051: Ochrany elektrických strojů a rozvodných zařízení ČSN 33 0125: Jmenovité proudy; od r. 2001 nahrazena normou ČSN EN 60 059: Normalizované hodnoty proudů IEC ČSN 33 3300: 1997 Stavba venkovních silových vedení ČSN 73 6005: 1994 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení ČSN 33 3301: 1997 Stavba elektrických venkovních vedení s jmenovitým napětím do 52 kV

PRÁVNÍ PŘEDPISY V ENERGETICE Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon) Vyhláška MPO č. 18/2002 Sb ze dne 20.12.2001 o podmínkách připojení a dopravy elektřiny v elektrizační soustavě Vyhláška ERÚ č. 306 ze dne 20.8.2001 o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice Vyhláška MPO č. 220 ze dne 14.6.2001 o dispečerském řádu elektrizační soustavy České republiky Vyhláška MPO č. 219 ze dne 14.6.2001 o postupu v případě hrozícího nebo stávajícího stavu nouze v elektroenergetice (jako přílohy obsahuje regulační, vypínací a frekvenční plány) Vyhláška MPO č. 218 ze dne 14.6.2001 , kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů Vyhláška ERÚ č. 373 ze dne 16.10.2001, kterou se stanoví pravidla trhu s elektřinou Vyhláška ERÚ č. 297 ze dne 30.7.2001, kterou se stanoví podmínky připojení a dodávek elektřiny pro chráněné zákazníky Zákon č. 406/2000 Sb o hospodaření energií Vyhláška MPO č. 153/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti určení účinnosti užití energie při přenosu, distribuci a vnitřním rozvodu elektrické energie Vyhláška č.169 MPO ze dne 27.7.1995 o podmínkách dodávek elektřiny a o způsobu výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem elektřiny v platném znění Zákon o metrologii, zákon č. 505/1990 Sb. a jeho novela č. 119/2000 Sb.

42

Pravidla provozování lokálních distribučních soustav [L13] [L14]

8

Vyhláška MPO č. 263/2000 Sb., ze dne 14.7.2000, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu Vyhláška MPO č. 252 ze dne 28.6.2001 o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla

SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍLOHA 1 PPLDS:

DOTAZNÍKY PRO REGISTROVANÉ ÚDAJE

PŘÍLOHA 2 PPLDS:

METODIKA URČOVÁNÍ SPOLEHLIVOSTI DODÁVKY ELEKTŘINY A PRVKŮ LOKÁLNÍCH DISTRIBUČNÍCH SÍTÍ

PŘÍLOHA 3 PPLDS:

KVALITA ELEKTŘINY V LDS, ZPŮSOBY JEJÍHO ZJIŠŤOVÁNÍ A HODNOCENÍ

PŘÍLOHA 4 PPLDS:

PRAVIDLA PRO PARALELNÍ PROVOZ ZDROJŮ SE SÍTÍ NÍZKÉHO NEBO VYSOKÉHO NAPĚTÍ PLDS

PŘÍLOHA 5 PPLDS:

OBCHODNÍ MĚŘENÍ

PŘÍLOHA 6 PPLDS:

ZÁSADY PRO PŘIPOJENÍ ZAŘÍZENÍ K LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ

43

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ENERGOAQUA, a.s. (společná část)

Příloha 1

Dotazníky pro registrované údaje

V Praze, leden 2003

Příloha 1 PPLDS: Dotazníky pro registrované údaje

Obsah Dotazník 1a Údaje o všech výrobnách - po jednotlivých generátorech.... 3 Dotazník 1b Údaje o výrobnách s výkonem 1 MW a vyšším - .................... po jednotlivých generátorech .................................................. 4 Dotazník 1c Údaje o výrobnách s výkonem 1 MW a vyšším - .................... po jednotlivých generátorech .................................................5 Dotazník 2

Předpovědi poptávky a výroby ...............................................6

Dotazník 3a Dlouhodobá příprava provozu na 2 - 5 let..............................8 Dotazník 3b Roční příprava provozu .........................................................10 Dotazník 3c Krátkodobá příprava provozu ..............................................12 Dotazník 3d Dlouhodobá a roční příprava provozu - ostatní ..................... uživatelé....................................................................................14 Dotazník 4

Technické údaje o soustavě ...................................................15

Dotazník 5

Charakteristiky zatížení .........................................................17

2


Dotazník 1a Výrobna ………….

Generátor .....................

ÚDAJE O VÝROBNÁCH PRO VŠECHNY VÝROBNY – PO JEDNOTLIVÝCH GENERÁTORECH

Popis údaje

Jednotky

Kategorie dat

Typ generátoru

Text

PL

Typ hnacího stroje

Text

PL

Zdánlivý jmenovitý výkon

KVA

PL

Činný jmenovitý výkon

KW

PL

Sdružené napětí statoru

KV

PL

Maximální dodávaný činný výkon

KW

PL

Jmenovitý jalový výkon

KVAr

PL

Předpokládaný provozní režim

Text

PL

Příspěvek ke zkratovému výkonu

MVA

PL

Způsob řízení napětí

Text

PL

Blokový transformátor (pokud je)

KVA

PL

převod vč. odboček

PL

KVA

PL

Vlastní spotřeba při jmenovitém výkonu

3


Dotazník 1b Výrobna ……………..

Generátor .............................

ÚDAJE O VÝROBNÁCH PRO VŠECHNY VÝROBNY S VÝKONEM 1 MW A VYŠŠÍM – PO JEDNOTLIVÝCH GENERÁTORECH Popis údaje

Jednotky

Kategorie dat

Dosažitelný činný výkon pro jednotlivé

MW

PL

MW

PL

Vlastní spotřeba pro jednotlivé generátory a

MW

PL

výrobnu při dosažitelném výkonu

MVAr

Vlastní spotřeba pro jednotlivé generátory a

MW

výrobnu při minimální výrobě

MVAr

generátory a výrobnu Činný výkon při minimální výrobě pro jednotlivé generátory a výrobnu

PL

Údaje k jednotlivým generátorům Jméno (označení) generátoru ………………. Jmenovitý zdánlivý výkon

MVA

PL

PQ diagram při stanovených podmínkách

text/obrázek

PL

Konstanta setrvačnosti

MW s/MVA

PL

Odpor fáze statoru při provozní teplotě

%

PL

přechodná

%

PL

rázová

%

PL

synchronní

%

PL

přechodná

%

PL

rázová

%

PL

synchronní

%

PL

rázová v podélné ose

s

PL

přechodná v podélné ose s

PL

rázová v příčné ose

PL

Podélná sycená reaktance

Příčná sycená reaktance

Časové konstanty

s

4


Dotazník 1c Výrobna ……………

Generátor ...………………..

ÚDAJE O VÝROBNÁCH PRO VŠECHNY VÝROBNY S VÝKONEM 1 MW A VYŠŠÍM – PO JEDNOTLIVÝCH GENERÁTORECH Popis údaje

Jednotky

Kategorie dat

Odpor

%

PL

Reaktance

%

PL

Odpor

%

PL

Reaktance

%

PL

Proud naprázdno

%

PL

Ztráty nakrátko

kW

PL

Ztráty naprázdno

kW

PL

Napětí nakrátko

%

PL

Netočivá složka

Zpětná složka

Transformátor výrobny

Odbočky (počet a velikost napětí

PL

na jednu odbočku) Spojení vinutí

PL

Uzemnění uzlu

PL

Automatický regulátor napětí (AVR)

Schéma

PL

Blokové schéma pro model AVR systému včetně

Text

PL

údajů o sousledných a zpětných časových konstantách zesílení a limitech řízení napětí Údaje o regulátoru otáček a hnacím stroji Maximální rychlost

PL

- zavírání ventilů turbíny

PL

- otvírání ventilů turbíny Blokové schéma pro model omezovače rychlosti

Schéma

výrobny podrobně rozebírající kulový odstředivý

Text

regulátor omezovače a řízení systému a časové konstanty turbíny spolu s jmenovitým a maximálním výkonem turbíny

5

PL


Dotazník 2

Uživatel …………….. PŘEDPOVĚDI POPTÁVKY A VÝROBY

Popis údaje

Jednotky

Pokrytá lhůta Aktualizace Kategorie dat

1. Čtvrthodinový činný výkon a

MW/-

2 – 5 let

Týden 19

PR

MW/-

2 – 5 let

Týden 19

PR

MWh

2 – 5 let

Týden 19

PR

2 – 5 let

Týden 19

PR

účiník při průměrných klimatických podmínkách pro určený čas roční špičkové čtvrthodiny v příslušných odběrných místech a v určený čas roční špičkové čtvrthodiny poptávky PS 2. Čtvrthodinový činný výkon a účiník při průměrných klimatických podmínkách v určené čtvrthodině minimální roční poptávky PS 3. Roční odhad požadované el. práce za průměrných klimatických podmínek, určený podle následujících kategorií – průmysl, energetika, stavebnictví, zemědělství, doprava, služby, obyvatelstvo a ostatní. Dále se požaduje předpověď požadované el. práce pro domácnosti a obchodní sféru mimo sazbu platnou ve špičce 4. Čtvrthodinový výkon výrobny MW v určenou čtvrthodinu roční špičky poptávky PS

6


5. Dotazníky o provozu výroben, MW

1 – 2 měsíce

5. den

jejichž výkon je v každé hodině

Datum

dopředu

předch.

vyšší než 1 MW, příp. vyšší než

Čas

PR

měsíce

hodnota stanovená PLDS 6. Shora uvedená položka 5

1 – 2 týdny

každé úterý

aktualizovaná

dopředu

do 8 hodin

PR

předch.týdne 7. Podrobnosti k rozdílům vyšším

MW

1 – 3 dny

8 hodin

než 1 MW, příp. vyšším než

Datum

dopředu

předch. dne

hodnota stanovená PLDS proti

Čas

PR

provozním dotazníkům výroben podle bodu 5, pro každou hodinu 8. Podrobné údaje od malých

MW

1 – 3 dny

8 hodin

výrobců elektřiny ke všem

Datum

dopředu

předch. dne

rozdílům proti výkonu a době

Čas

PR

jejich navrhovaného využití (shrnutí za každou hodinu ) 9. Podrobné údaje od každého

MW

1 – 3 dny

8 hodin

uživatele připojeného k LDS o

Datum

dopředu

předch. dne

všech změnách celkového

Čas

PR

odběru v okamžiku překročení poptávky o více než 1 MW , příp. vyšším než hodnota stanovená PLDS 10. Podrobné údaje

MW

k hodinovému činnému výkonu

MVAr

Předchozí den 3 hodiny násled. dne

a jalovému výkonu dodanému do LDS výrobnou, která nepodléhá plánování a odesílání během předchozího dne, pro každou hodinu

7

PR


Dotazník 3a Výrobna ………………… DLOUHODOBÁ PŘÍPRAVA PROVOZU – PLÁNOVÁNÍ ODSTÁVEK ROK 2 – 5 VÝROBNY S VÝKONEM 1 MW A VYŠŠÍM A MALÉ VÝROBNY PŘIPOJENÉ K LDS DLE URČENÍ PLDS Popis údaje

Jednotky

Pokrytá lhůta

Aktualizace Kategorie dat

1. Číslo a jmenovitý výkon

MW

Rok 2 – 5

Týden 1

PR

bloku výrobny. Preferovaný

Datum

Rok 2 – 5

Týden 11

PR

Datum

Rok 2 – 5

Týden 24

PR

b) Registrovaný výkon

MW

Rok 2 – 5

Týden 24

PR

c) Předpovědi týdenního

Datum

Rok 2 – 5

Týden 24

PR

termín odstavení, nejbližší termín zahájení provozu, nejpozdější termín ukončení provozu 2. PLDS oznámí výrobně: a)

Datum

podrobnosti k výrobně, kterou mohou odstavit z provozu

b)

požadavky na disponibilní výkon

MW Datum

3. Výrobna poskytne PLDS: a) Aktualizaci předběžného plánu odstavení výrobny z provozu

disponibilního výkonu

8


4. PLDS po projednání

Datum

Rok 2 – 5

Týden 27

PR

Datum

Rok 2 – 5

Týden 41

PR

Datum

Rok 2 – 5

Týden 42

PR

s výrobcem elektřiny vyrozumí výrobce o změnách předběžného plánu odstávek výrobny z provozu, tyto změny zdůvodní. 5. PLDS po projednání s výrobcem elektřiny vyrozumí výrobce o změnách předběžného plánu odstávek výrobny z provozu, tyto změny zdůvodní (přitom se budou brát v úvahu odstávky uživatele předané v týdnu 27) 6. PLDS po projednání s uživateli odsouhlasí odstávky uživatelů z provozu

9


Dotazník 3b Výrobna ……………….. ROČNÍ PŘÍPRAVA PROVOZU – PLÁNOVÁNÍ ODSTÁVEK ROK 1 VÝROBNY S VÝKONEM 1 MW A VYŠŠÍM A MALÉ VÝROBNY PŘIPOJENÉ K LDS DLE URČENÍ PLDS Popis údaje

Jednotky

Pokrytá lhůta



MW

Rok 1

Týden 1

PR

bloku výrobny. Preferovaný

Datum

Rok 1

Týden 6

PR

Rok 1

Týden 6

PR

Datum

Rok 1

Týden 11

PR

4. PLDS vyrozumí každého

MW

Rok 1

Týden 11

PR

výrobce o požadavcích na

Datum

termín odstavení, nejbližší termín zahájení provozu, nejpozdější termín ukončení provozu 2. Výrobna poskytne PLDS odhady: a) Disponibilní výkon

MW Datum

b) Program odstávek z provozu MW 3. PLDS po projednání s výrobcem poskytne: a) podrobnosti k výrobně, kterou výrobce může odstavit z provozu

disponibilní výkon 5. Aktualizaci výrobcova

Týden 27

programu odstávek z provozu na příští rok 6. Výrobna poskytne ke

MW

každému bloku odhady

Datum

Rok 1

disponibilního výkonu

10

Týden 40

PR


7. PLDS po projednání

Datum

Rok 1

s uživateli odsouhlasí odstávky uživatelů v provozu

11

Týden 42

PR


Dotazník 3c Výrobna ……………….. KRÁTKODOBÁ PŘÍPRAVA PROVOZU – PLÁNOVÁNÍ ODSTÁVEK VÝROBNY S VÝKONEM 1 MW A VYŠŠÍM A MALÉ VÝROBNY PŘIPOJENÉ K LDS DLE URČENÍ PLDS Popis údaje

Jednotky

Pokrytá lhůta


MW

Týdny 9 - 52

výrobny, trvání odstávek

Datum


z provozu, nejbližší termín zahájení provozu, nejpozdější termín ukončení provozu Odhady disponibilního výkonu MW

Týdny 9 – 52

Týden 1

PR

Týdny 9 – 52

Týden 3

PR

Týdny 18 – 52

Týden 9

PR

Týdny 18 – 52

Týden 11

PR

Týdny 28 – 52

Týden 24

PR

Týdny 31 – 52

Týden 26

PR

Týdny 44 – 52

Týden 40

PR

Datum 2. PLDS informuje výrobnu o

MW

požadavcích na disponibilní

Datum

výkon 3. Výrobna předá PLDS

MW

odhady disponibilního výkonu

Datum

výrobny 4. PLDS informuje výrobnu o

MW

změnách v požadavcích na

Datum

disponibilní výkon 5. Výrobna předá PLDS

MW


Datum

výrobny 6. PLDS informuje výrobnu o

MW

změnách v požadavcích na

Datum

disponibilní výkon 7. Výrobci předají PLDS

MW


Datum

výrobny

12


8. PLDS informuje smluvní

MW

výrobnu o změnách

Datum

Týdny 44 – 52

Týden 42

PR

Týdny +1 - +8

Týden 47

PR

Týdny +1 - +8

Týden 50

PR

v požadavcích na disponibilní výkon 9. Výrobna předá PLDS

MW


Datum

výroben 10. PLDS informuje smluvní

MW

výrobnu o změnách

Datum

v požadavcích na disponibilní výkon

13


Dotazník 3d Uživatel ……………….. DLOUHODOBÁ A ROČNÍ PŘÍPRAVA PROVOZU – OSTATNÍ UŽIVATELÉ

Popis údaje

Jednotky

Pokrytá lhůta


Uživatelé poskytnou PLDS

Datum

Roky 1 a

Týden 27

2–5

podrobné údaje k navrhovaným odstávkám z provozu, které by mohly mít vliv na provoz LDS. Budou zde mj. obsaženy i podrobnosti ke zkouškám výpadků, rizika výpadku a ostatní známé skutečnosti, které by mohly mít vliv na bezpečnost a stabilitu LDS. Aktualizace již dříve zaslaných údajů k rokům 2 – 5 bude po projednání s uživateli a PLDS obsahovat dohodnuté návrhy odstávek z provozu shrnuté do programu. V případě změn.

Aktualizace návrhů uživatelů v měsíčním plánu

14

PR


Dotazník 4

Uživatel …………………. TECHNICKÉ ÚDAJE O SOUSTAVĚ

Popis údaje

Jednotky

Kategorie dat

kVAr

PL

Jmenovitý výkon jednotlivých kondenzátorových baterií

kVAr

PL

Jmenovitý výkon hradících reaktancí

kVAr

PL

Podrobnosti k logické funkci automatik, aby bylo možno

Text/

PL

určit provozní charakteristiky

Schémata

Místo připojení k LDS

Schéma

Kompenzace jalového výkonu Jmenovitý výkon jednotlivých paralelních reaktorů (bez kabelů)

PL

Celková susceptance sítě Podrobnosti k ekvivalentní celkové susceptanci soustavy

PL

uživatele vztahující se k odběrnému místu z LDS včetně paralelních reaktorů, které jsou součástí kabelové sítě a

kVAr

které nejsou v provozu samostatně Kromě: Samostatně vypínané kompenzace jalového výkonu připojené k uživatelově soustavě a susceptance uživatelovy sítě, která je součástí činného a jalového odběru Příspěvky ke zkratovému výkonu Maximální a minimální jmenovitý příspěvek ke

MVA (kA)

PL

zkratovému výkonu (proudu) v LDS Poměr X/R při maximálním a minimálním zkratovém proudu Příspěvek z točivých strojů Na vyžádání PLDS ekvivalentní informace o síti Impedance propojení U uživatelů, kteří provozují svoji síť paralelně se sítí

15

PL


PLDS, si obě strany vymění podrobné informace o impedanci propojení, včetně: odporu sousledné složky

%

PL

odporu nulové složky

%

PL

reaktance sousledné složky

%

PL

reaktance nulové složky

%

PL

susceptance

%

PL

MW

PL

Pokud bude podle názoru PLDS impedance příliš nízká, vyžádá si podrobnější informace Schopnost převedení odběrných míst:

- tam, kde jeden a týž odběr může být uspokojen z několika různých odběrných míst, vymění si obě strany informace o možnosti přenosu odběru včetně poměru, ve kterém je odběr za normálních okolností z jednotlivých míst uspokojován. - bude uzavřena dohoda o manuálním/automatickém přepínání odběru při normálním provozu a při výpadcích. Přechodná přepětí PLDS si vyžádá informace odpovídající daným okolnostem

16

PL


Dotazník 5

Uživatel ……………. CHARAKTERISTIKY ZATÍŽENÍ ODBĚRATELE

Popis údaje

Jednotky

Kategorie dat

Maximální odběr činného výkonu

kW

PL

Maximální a minimální odběr jalového výkonu

kVAr

PL

Typy poptávky:

Druh zátěže a její řízení, např. použité rozběhové zařízení u Text motoru s regulovatelnou rychlostí Maximální zatížení v každé fázi v době maximálního A/fázi odběru Maximální nesymetrie zatížení fází A/ danou fázi Maximální proudy emitovaných harmonických

PL PL PL

% u jednotlivých PL harmonických

Kolísavé zatížení: Velikost změn činného a jalového výkonu (vzrůstu i kW/s; kVAr/s poklesu) Nejkratší časový interval opakování změn činného a s jalového výkonu Největší skoková změna činného a jalového výkonu (vzrůst kW; kVAr i pokles)

17

PL PL PL


Příloha 2

Metodika určování spolehlivosti dodávky elektřiny a prvků lokálních distribučních soustav

V Praze, leden 2003

Příloha 2 PPLDS: Metodika určování spolehlivosti dodávek elektřiny a prvků LDS

Obsah 1 2 3 4

5

6 7 8

ÚVOD ............................................................................................................................... ..3 STANDARDY KVALITY DODÁVEK ELEKTŘINY A SLUŽEB ............................. 3 ROZSAH PLATNOSTI ................................................................................................... 4 DATABÁZE PRO SLEDOVÁNÍ UDÁLOSTÍ .............................................................. 5 4.1 4.2 4.3

HODNOTY ZADÁVANÉ JEDNOTLIVĚ............................................................................... 5 SOUHRNNÉ ÚDAJE O ZAŘÍZENÍ A ZÁKAZNÍCÍCH ........................................................ 7 METODIKA VÝPOČTU UKAZATELŮ ................................................................................ 7

8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 8.6 8.7 8.8 8.9

IDENTIFIKACE LDS ............................................................................................................ 12 TYP UDÁLOSTI .................................................................................................................... 12 TYP ROZVODNY.................................................................................................................. 12 NAPĚTÍ SÍTĚ, NAPĚTÍ ZAŘÍZENÍ...................................................................................... 13 ZPŮSOB PROVOZU UZLU SÍTĚ......................................................................................... 13 PŘÍČINA UDÁLOSTI ............................................................................................................ 13 DRUH ZAŘÍZENÍ .................................................................................................................. 14 POŠKOZENÉ ZAŘÍZENÍ ...................................................................................................... 15 DRUH ZKRATU (ZEMNÍHO SPOJENÍ) .............................................................................. 16

METODIKA VÝPOČTU UKAZATELŮ SPOLEHLIVOSTI ZAŘÍZENÍ A PRVKŮ.............................................................................................................................9 PLYNULOST DODÁVKY A RUŠENÍ NAPĚŤOVÝMI POKLESY........................ 10 SEZNAM POLOŽEK DATABÁZE UDÁLOSTÍ A SOUHRNNÝCH DAT O ZAŘÍZENÍ ....................................................................................................................... 11 PŘÍLOHA - SPOLEČNÉ ČÍSELNÍKY PRO LDS ..................................................... 12

2


1

ÚVOD

Tato část PPLDS vychází z Vyhlášky ERÚ v platném znění o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice [L3]. Stanovuje garantované a obecné standardy souhrnného přerušení dodávky elektřiny a standard četnosti přerušení dodávky elektřiny. Hlavním cílem sledování je získání: 1) globálních ukazatelů spolehlivosti dodávky v sítích nn, vn a 110 kV pro veřejnou potřebu 2) podkladů o spolehlivosti jednotlivých prvků v sítích PLDS 3) podkladů pro spolehlivostní výpočty připojení velkoodběratelů 4) podkladů o plynulosti dodávky pro citlivé odběratele.

2

STANDARDY KVALITY DODÁVEK ELEKTŘINY A SLUŽEB

Garantované standardy dodávky elektřiny a souvisejících služeb stanovují úroveň dodávek a služeb, která musí být dosažena v každém individuálním případě [L3]. Mezi nejdůležitější garantované standardy patří: u kvality dodávek: •

dodržování frekvence a napětí podle normy [1]

•

odstranění poruchy pojistky v hlavní domovní pojistkové nebo kabelové skříni nízkého napětí po ohlášení

•

obnovení dodávky elektřiny

u kvality souvisejících služeb podle [L3] jsou stanoveny termíny pro •

sdělení podmínek pro připojení nového zákazníka

•

montáž měřicího zařízení a zahájení dodávky elektřiny od okamžiku splnění podmínek připojení zákazníkem

•

vyřízení reklamace na kvalitu dodávek elektřiny

•

vyřízení reklamace na správnost měřícího zařízení nebo způsobu vyúčtování dodávky elektřiny a pod.

Obecné standardy kvality dodávek elektřiny a souvisejících služeb definují předem stanovenou úroveň dodávek a služeb, které mají zákazníci právo očekávat [L3]. Obecné standardy kvality dodávek elektřiny a souvisejících služeb jsou: •

standard souhrnné doby přerušení dodávky elektřiny (pro PLDS)

•

standard četnosti přerušení dodávky elektřiny (pro PLDS)

Tyto standardy zahrnují každé přerušení dodávky zákazníkovi s dobou trvání delší než 3 minuty, bez ohledu na to, zda příčina vzniku byla v zařízení provozovatele distribuční nebo přenosové soustavy nebo v zařízení jiného provozovatele. Za přerušení se přitom nepovažuje přerušení dodávky u zákazníka, jehož příčinou je jeho vlastní odběrné zařízení nebo elektrická přípojka v jeho vlastnictví a není přitom omezen žádný další zákazník. Sledované ukazatele charakterizují střední průměrnou spolehlivost dodávky a její důsledky z pohledu průměrného odběratele 1. Budou využívány především ve vztahu k ERÚ a k vzájemnému porovnání mezi LDS. Podle zvolené metody jde buď o: • průměrného zákazníka určovaného z poměru počtu zákazníků postižených jednotlivými přerušeními dodávky k celkovému počtu zákazníků sítě bez ohledu na velikost jimi odebíraného výkonu • průměrného zákazníka určovaného z poměru velikosti výkonu nedodávaného při přerušení dodávky k celkovému výkonu dodávanému ze sítě bez ohledu na počty omezených zákazníků • průměrného zákazníka určovaného z poměru počtu stanic, pro které byla přerušena dodávka k celkovému počtu stanic v síti, bez ohledu na velikost nedodávaného výkonu i počet omezených zákazníků

1

3

Příloha 2 PPLDS: Metodika určování spolehlivosti dodávek elektřiny a prvků LDS Ve vztahu k běžným odběratelům jsou však důležité meze, ve kterých se tyto ukazatele v LDS, (nebo v jejich některé části) pohybují a rozdělení jejich četnosti jako celku i ve vybraných uzlech. Spolehlivost dodávky je závislá nejen na spolehlivosti prvků LDS, ale i DS a PS a rovněž i na organizaci činností při plánovaném i poruchovém přerušení dodávky, vybavení technickými prostředky pro lokalizaci poruch, způsobu provozu uzlu sítě, možnosti náhradního napájení apod.. Podklady o spolehlivosti zařízení a prvků distribučních soustav jsou: • poruchovosti jednotlivých zařízení a prvků, • odstávky zařízení při údržbě a revizích, • odstávky zařízení pro provozní práce na vlastním zařízení i zajištění bezpečnosti při pracích v blízkosti živých částí rozvodu. Tyto podklady budou sloužit jak pro posuzování vlastností již provozovaných zařízení (popř. i zařízení určitého typu vybraného dodavatele), při výběru nových zařízení a pro posuzování vhodného času pro rekonstrukci dožívajících zařízení, tak i pro spolehlivostní výpočty, volbu způsobu provozu uzlu sítí vn apod. Podklady pro spolehlivostní výpočty připojení velkoodběratelů jsou: • spolehlivost zařízení a prvků distribučních soustav, • četnosti přerušení dodávky a její trvání v odběrných místech. Podklady o plynulosti dodávky pro odběratele s citlivými technologiemi jsou: • četnost, hloubka a trvání napěťových poklesů (četnost, zbytkové napětí a trvání napěťových poklesů) 2, • četnost a trvání krátkodobých přerušení dodávky.

3

ROZSAH PLATNOSTI

Provozovatel LDS je povinen zaznamenávat k jednotlivým událostem hodnoty: • uvedené v části 4.1.1 až 4.1.4 • 4.1.11 až 4.1.15 • podle zvoleného způsobu hodnocení minimálně buď 4.1.17 a 4.1.18 nebo 4.1.19 a 4.1.20 nebo 4.1.21 a 4.1.22. Podle zvoleného způsobu hodnocení dále určit souhrnné údaje - buď podle 4.2.1 nebo 4.2.2 nebo 4.2.3. Zaznamenávání ostatních položek databáze a k nim vztažených číselníků je doporučené. Sledování napěťových poklesů a krátkodobých přerušení dodávky podle části 6 je doporučené. Metodika výpočtu ukazatelů spolehlivosti zařízení a prvků podle části 5 je doporučená.

2

Návrh IEC 61000-4-30 [16] přináší novou definici napěťových poklesů, která lépe vystihuje vliv na zařízení 4


4

DATABÁZE PRO SLEDOVÁNÍ UDÁLOSTÍ

Sledované události – přerušení dodávky jsou buď poruchy nebo odstávky zařízení (plánované či vynucené). Data potřebná k sledování spolehlivosti jsou:

4.1

HODNOTY ZADÁVANÉ JEDNOTLIVĚ

Pozn.: Tyto hodnoty jednak identifikují událost, jednak ji charakterizují časovými a dalšími údaji. 4.1.1

Pořadové číslo

4.1.2

Pořadové číslo události v běžném roce.

4.1.3 Typ události – druh přerušení U událostí se rozlišuje mezi nahodilými (výpadky a poruchami) , plánovanými a vynucenými (ze společného číselníku typů událostí). Pozn.: Další vnitřní členění je již individuální podle potřeb jednotlivých PLDS a PDS, podle jejich individuální databáze. 4.1.4 Napětí sítě Jmenovité napětí sítě, které se týká událost (ze společného číselníku napětí sítí a zařízení). Pozn.: Pokud se plánovaná událost týká sítě s více napěťovými hladinami, pak se uvede nejvyšší napěťová hladina, u nahodilých (poruch) napětí sítě se zařízením postiženým poruchou. 4.1.5 Druh sítě Kód druhu sítě podle způsobu provozu uzlu: izolovaná, kompenzovaná, odporově uzemněná, kombinovaná, účinně uzemněná (ze společného číselníku druhu sítí). Pozn.: Kombinovaná síť je kompenzovaná síť vn, u které je při zemní poruše připojen paralelně ke zhášecí tlumivce odpor a zemní poruchy jsou vypínány působením ochran. 4.1.6 Napětí zařízení Jmenovité napětí zařízení, kterého se týká událost (ze společného číselníku napětí sítí a zařízení). Pozn.: Pokud se plánovaná událost týká zařízení více napěťových hladin, pak se uvede nejvyšší napěťová hladina, u nahodilých (poruch) napětí zařízení postiženého poruchou. 4.1.7 Příčina události Číselný kód příčiny ze společného číselníku příčin události. 4.1.8 Druh (soubor) zařízení Číselný kód druhu (souboru) zařízení ze společného číselníku. 4.1.9 Poškozené (revidované) zařízení Číselný kód druhu (souboru) zařízení ze společného číselníku prvků rozvodu. Poškozená zařízení představují prvky rozvodu. 4.1.10 Druh zkratu (zemního spojení) Zadává se kód ze společné databáze.

5

Příloha 2 PPLDS: Metodika určování spolehlivosti dodávek elektřiny a prvků LDS Pozn.: Pro stanovení globálních ukazatelů spolehlivosti nemá tato položka bezprostřední význam, doporučujeme ji pro možné posouzení účinnosti a správného nastavení ochran, vhodnosti zvoleného způsobu provozu uzlu sítě apod. 4.1.11 T0 Datum a čas začátku události. 4.1.12 T1 Datum a čas začátku manipulací. U plánovaných událostí je datum a čas začátku události a manipulací shodný. 4.1.13 T2 Datum a čas konce manipulací pro vymezení poruchy. Pozn.: U sítí s napětím110 kV a vyšším se zaznamenávají jednotlivé manipulační kroky. 4.1.14 T3 Datum a čas obnovení dodávky v úseku ovlivněném událostí. 4.1.15 T4 Datum a čas konce události, tj. čas obnovení schopnosti zařízení plnit svou funkci. Pozn.: U plánovaných a vynucených událostí je datum a čas konce manipulací a události shodný. 4.1.16 Tz Datum a čas zemního spojení Pozn.: Pokud bylo zemní spojení vymanipulováno bez přechodu ve zkrat (výpadku), je TZ=T0, pokud přešlo ve zkrat, je T0 čas přechodu ve zkrat. 4.1.17 P1 Výkon v čase T0 v kVA. Pozn.: Pro výpočet nedodané energie se P1 uvažuje jako výkon nedodávaný v čase od T0 do T1. 4.1.18 P2 Výkon v čase T2 v kVA. Pozn.:V síti vn se pro výpočet nedodané energie považuje za P2 instalovaný výkon v čase od T2 do T3, v čase od T1 do T2 se uvažuje střední hodnota z P1 a P2. V síti s napětím 110 kV a vyšším se uvažují výkony odpovídající časům jednotlivých manipulačních kroků, pro výpočet nedodané energie se vždy uvažuje střední hodnota z výkonů na začátku a konci příslušného intervalu. V těch sítích vn, 110 kV, ve kterých jsou k dispozici měřené hodnoty výkonů (proudů), lze pro určení nedodané energie zákazníkům místo instalovaných výkonů používat měřené okamžité hodnoty výkonů. Pokud jsou u vývodů k dispozici pouze proudy, lze místo naměřených hodnot používat hodnoty přepočtené. Předpokladem je, že měřené hodnoty musí být k dispozici pro příslušnou napěťovou hladinu celé LDS a že je znám celkový výkon dodávaný z příslušné napěťové hladiny LDS pro hodnocení události. V síti nn se uvažuje podle rozsahu výpadku dodávky: a) při úplném přerušení dodávky instalovaný výkon transformátorů v distribuční transformovně (DTS)

6

Příloha 2 PPLDS: Metodika určování spolehlivosti dodávek elektřiny a prvků LDS b) c)

při přerušení dodávky vývodu(ů) poměrná část instalovaného výkonu transformátorů (podle poměru počtu vývodů s přerušenou dodávkou k celkovému počtu vývodů) při přerušení dodávky v rozpojovací skříni nebo hlavní domovní skříni výkon odpovídající jmenovitému proudu pojistky.

Ke stanovení globálních ukazatelů spolehlivosti dodávky lze kromě odhadovaných výkonů P1 a P2 vycházet i z počtu zákazníků bez napětí při sledovaných událostech, popř. i počtu odpojených distribučních transformátorů. K tomu jsou zapotřebí následující hodnoty pro jednotlivé události: 4.1.19 Z1 Počet zákazníků bez napětí v čase T0. 4.1.20 Z2 Počet zákazníků bez napětí v čase T2. 4.1.21 D1 Počet distribučních stanic bez napětí v čase T0. 4.1.22 D2 Počet distribučních stanic bez napětí v čase T2.

4.2

SOUHRNNÉ ÚDAJE O ZAŘÍZENÍ A ZÁKAZNÍCÍCH

Pro navazující vyhodnocení spolehlivosti jsou kromě údajů k jednotlivým událostem zapotřebí vždy pro dané sledované období následující součtové hodnoty za LDS 3 k 31.12. (vždy za uplynulý rok): 4.2.1 Ls Celkový instalovaný výkon distribučních transformátorů 110 kV/vn, vn/vn a vn/nn (LDS a cizích). 4.2.2 Ss Celkový počet distribučních transformátorů 110 kV/vn, vn/vn a vn/nn (LDS a cizích). 4.2.3 Ns Celkový počet zákazníků zásobovaných z LDS (podle jednotlivých napěťových hladin). 4.2.4

Celkový počet dalších zařízení ze společné databáze zařízení

4.2.5 Celkový počet prvků rozvodu ze společné databáze prvků rozvodu Při hodnocení spolehlivosti, vycházejícího z hodnot skutečného počtu zákazníků, kterým bylo přerušeno napájení v důsledku události, skutečného nedodaného výkonu nebo skutečného počtu stanic (transformoven), kterým bylo přerušeno napájení v důsledku události, je nutné současně znát a při hodnocení vztahovat tyto události k celkovému počtu zákazníků, celkovému dodávanému výkonu nebo celkovému počtu stanic (transformoven) v čase příslušné události.

4.3

METODIKA VÝPOČTU UKAZATELŮ

Podle doporučení UNIPEDE [15] jsou tři základní přístupy ke stanovení ukazatelů spolehlivosti dodávky z distribučních sítí, vyvolaných nahodilými, plánovanými nebo vynucenými přerušeními dodávky: • důsledky výpadku se vztahují na počet odběratelů postižených výpadkem, Pro výpočet globálních ukazatelů spolehlivosti dodávky je zapotřebí znát součtové hodnoty přiřazené k příslušným sledovaným ukazatelům o důsledcích událostí, tj. např. při znalosti P1 a P2 je třeba znát součtové výkony transformátorů, při znalosti D1 a D2 celkové počty transformátorů.

3

7

Příloha 2 PPLDS: Metodika určování spolehlivosti dodávek elektřiny a prvků LDS • důsledky výpadku se vztahují na nedodaný výkon (instalovaný, deklarovaný, měřený), • důsledky výpadku se vztahují na počet postižených stanic nebo transformátorů. Předpokládá se, že pro účely meziročního srovnávání může libovolný zvolený přístup zajistit dostatečnou přesnost. Z hlediska dlouhodobějšího sledování navržených ukazatelů (vztahujících se k odběrateli) je však třeba postupně přejít ke sledování počtu postižených odběratelů, sledování podle počtu postižených stanic nebo transformátorů je nejméně vhodné. Ukazatelé se vypočtou podle jednoho z níže uvedených způsobů pro jednotlivé napěťové hladiny. Ve vyhodnocení musí být uvedeno, jakého postupu bylo při výpočtu použito. Jedna událost v distribuční soustavě může vést k několika výpadkům, které postihnou některé nebo všechny původně postižené odběratele, v některých případech však i další odběratele. Ve výpočtu ukazatelů se musí uvážit všechny relevantní výpadky a jejich důsledky pro odběratele. a)

Varianta, kdy se zaznamenává nebo se může stanovit odhadem počet postižených odběratelů a doba trvání výpadku:

∑ nj četnost výpadků =

j

[výpadek . rok-1]

Ns

∑j (n j ⋅ t j )

souhrnná doba trvání všech výpadků =

doba trvání jednoho výpadku =

Ns

∑j (n j ⋅ t j )

[minuta . rok-1]

[minuta . výpadek-1]

∑nj j

kde

nj = počet odběratelů ve skupině postižených odběratelů j, tj = doba trvání výpadku pro odběratele skupiny j, která se určí ze vztahu

Z1 ⋅ (T1 − T0 ) + (Z1 + Z 2 ) ⋅ (T2 − T1)/ 2 + Z 2 ⋅ (T3 − T2 ) Z1 Ns= celkový počet zásobovaných odběratelů (tj. odběry k datu, které podnik uvede). tj =

b) Případy, kdy se měří nebo se může stanovit odhadem nedodaný výkon [kVA] a doba trvání výpadku:

∑l

četnost výpadků =

j

j

[výpadek . rok-1]

Ls



kde

∑j (l j ⋅ t j ) Ls

∑j (l j ⋅ t j )

[minuta . rok-1]


∑j l j

lj = instalovaný (deklarovaný nebo měřený) výkon v kVA u skupiny postižených odběratelů j, tj = střední doba trvání výpadku pro odběratele skupiny j, která se určí pomocí vztahu

P1 ⋅ (T1 − T0 ) + (P1 + P2 ) ⋅ (T2 − T1)/ 2 + P2 ⋅ (T3 − T2 ) P1 Ls= celkový instalovaný (deklarovaný nebo měřený) výkon v kVA k datu, které podnik uvede. tj =

8


c)

Případy, kdy se zaznamenává nebo se může stanovit odhadem počet postižených stanic vn/nn (nebo transformátorů): sj

∑

četnost výpadků =

j

[výpadek . rok-1]

Ss



kde

∑j (s j ⋅ t j ) Ss

∑j (s j ⋅ t j )

[minuta . rok-1]


∑j s j

sj = počet stanic (transformátorů) napájejících skupinu postižených odběratelů j, tj = doba trvání výpadku pro odběratele skupiny j

tj =

D1 ⋅ (T1 − T0 ) + (D1 + D 2 ) ⋅ (T2 − T1)/ 2 + D 2 ⋅ (T3 − T2 ) D1

Ss = celkový počet stanic (transformátorů) k datu, které podnik uvede. Viz Vzor 1 a Vzor 2 na konci této Přílohy.

5

METODIKA VÝPOČTU UKAZATELŮ SPOLEHLIVOSTI ZAŘÍZENÍ A PRVKŮ

Pro intenzitu prostojů prvků platí: N λ= Z ⋅P

[rok-1]

N = počet prostojů, Z = počet prvků příslušného typu v síti, P = délka sledovaného období [rok]. Pro intenzitu prostojů vedení platí:

λ=

N l ⋅ 0,01 ⋅ P

[rok-1 . (100 km)-1]

N = počet prostojů, l = délka vedení příslušného typu [km], P = délka sledovaného období [rok]. Pro střední dobu prostoje platí: N

τ=

ti ∑ i =1

[hod]

N

N = počet prostojů prvku příslušného typu, t = doba prostoje prvku příslušného typu [hod].

9


6

PLYNULOST DODÁVKY A RUŠENÍ NAPĚŤOVÝMI POKLESY

Při sledování poklesů napětí 4 použije PLDS následující členění podle TAB.1. Požadavky na přístroje pro sledování těchto jevů jsou uvedeny v Příloze 3 PPLDS “Kvalita elektřiny v LDS a způsoby jejího zjišťování a hodnocení” TAB.1 Zbytkové Uret [%]

10 ms ≤ t <100ms

100 ms ≤ t < 500 ms

500 ms ≤ t <1 s

1 s ≤ t < 3s

3 s ≤ t < 20 s

20 s ≤ t < 1 min

Trvání (t)

85 < d < 90

N11

N21

N31

N41

N51

N61

85 ≤ d < 70

N12

N22

N32

N42

N52

N62

70 ≤ d < 40

N13

N23

N33

N43

N53

N63

40 ≤ d < 95

N14

N24

N34

N44

N54

N64

Pro trvání přerušení napájecího napětí použije PLDS následující členění

5

TAB.2 Trvání přerušení

Trvání < 1s

3 min >trvání ≥ 1s

trvání ≥ 3 min

Počet přerušení

N1

N2

N3

Napěťový pokles je charakterizován dvojicí hodnot, trváním a podle ČSN EN 50160 [1] hloubkou nebo podle IEC 61000-4-30 [16] zbytkovým napětím. TAB. 1 je TAB. 6 v PNE 33 3430-7[2] upravená podle IEC 61000-4-30, místo poklesů se vyhodnocuje zbytkové napětí a pro přerušení napájecího napětí se uvažuje mez 5 % Un.. Trvání poklesu t odpovídá času, po který bylo napětí menší než 90 % jmenovitého (dohodnutého) napětí. Hloubka poklesu d je definována jako rozdíl mezi minimální efektivní hodnotou v průběhu napěťového poklesu a jmenovitým (dohodnutým) napětím, vyjádřený v % jmenovitého (dohodnutého) napětí. Nij je zjištěná četnost poklesů pro určitou hloubku a její trvání. Tento přístup podle IEC 61000-4-30 lépe vyjadřuje vliv na zařízení v síti, poklesy napětí jsou vhodné pro stanovení flikru 5 TAB. 7 v PNE 33 3430-7 [2] podle doporučení UNIPEDE [15], 4

10


7

SEZNAM POLOŽEK DATABÁZE UDÁLOSTÍ A SOUHRNNÝCH DAT O ZAŘÍZENÍ

Poř.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43

Položka databáze Rozvodná energetická společnost Pořadové číslo události Typ události Rozvodna Druh sítě Napětí sítě Napětí zařízení T0 [den: hodina: minuta] T1 [den: hodina: minuta] T2 [den: hodina: minuta] T3 [den: hodina: minuta] T4 [den: hodina: minuta] TZ [den: hodina: minuta] P1 P2 D1 D2 Z1 Z2 Příčina události Druh zařízení Poškozený prvek Druh zkratu (zemního spojení) Výrobce Rok výroby Součtový výkon DT 110 kV/vn (LDS + cizí) Součtový výkon DT vn/vn (LDS + cizí) Součtový výkon DT vn/nn (LDS + cizí) Počet DT 110 kV/vn (LDS + cizí) Počet DT vn/vn (LDS + cizí) Počet DT vn/nn (LDS + cizí) Počet zákazníků LDS Délky venkovních vedení [km] Délky kabelových vedení [km] Počet vypínačů Počet odpojovačů Počet odpínačů Počet úsečníků s ruč. poh. Počet úsečníků dálk. ovl. Počet měřicích transformátorů Počet uzlových odporníků Počet zhášecích tlumivek Počet svodičů přepětí

Datový typ Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Datum/čas Datum/čas Datum/čas Datum/čas Datum/čas Datum/čas Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo rok Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo Číslo

11

Zadání Výběr ze spol. číselníku Evidence LDS Výběr ze spol. číselníku Výběr ze spol. číselníku Výběr ze spol. číselníku Výběr ze spol. číselníku Výběr ze spol. evidence Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Výběr ze spol. číselníku Výběr ze spol. číselníku Výběr ze spol. číselníku Výběr ze spol. číselníku Výběr ze spol. číselníku Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS Evidence LDS


8

PŘÍLOHA - SPOLEČNÉ ČÍSELNÍKY PRO LDS

8.1

IDENTIFIKACE LDS

Formát kódu: X/Y X – stávající kód nadřazené regionální DS (viz tab. níže) Y – číslo licence LDS, udělené ERÚ Kód X

Význam

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Středočeská energetická, a.s. Jihočeská energetika, a.s. Západočeská energetika, a.s. Severočeská energetika, a.s. Východočeská energetika, a.s. Jihomoravská energetika, a.s. Severomoravská energetika, a.s. Pražská energetika, a.s. Jiné (zvláštní případy)

8.2

TYP UDÁLOSTI

Kód

Význam

1 2 3

Nahodilá Plánovaná Vynucená

8.3

TYP ROZVODNY

Kód

Význam

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 19

Jednosystémová Jednosystémová podélně dělená Dvousystémová Dvousystémová podélně dělená Dvousystémová - W2 totožno s W5 Dvousystémová - W2 totožno s W5 podélně dělená Dvousystémová s pomocnou přípojnicí Dvousystémová s pomocnou přípojnicí podélně dělená Trojsystémová H systém Ostatní

12


8.4

NAPĚTÍ SÍTĚ, NAPĚTÍ ZAŘÍZENÍ

Kód

Hodnota [kV]

1 2 3 4 5 6 7 8/Z

0,4 3 6 10 22 35 110 Jiné (8/3 kV ss, 8/25 kV st apod.)

Z – bližší specifikace napětí sítě nebo zařízení

8.5

ZPŮSOB PROVOZU UZLU SÍTĚ

Kód

Význam

1 2 3 4 5

Izolovaná Kompenzovaná Odporová Kombinovaná Účinně uzemněná

8.6 Kód 1 2 3 4 9 11 12 13 14 19 21 22 23 24 25 26 29 31 32 33

PŘÍČINA UDÁLOSTI Význam Příčiny před započetím provozu Příčiny spjaté s provozem a údržbou Cizí vlivy Vynucené vypnutí Příčina neobjasněna Chyby v konstrukci a projekci Chyby ve výrobě Chyby v dopravě, skladování a montáži Chyby v seřizování a přípravě provozu Ostatní Příčiny dané dožitím a opotřebením Příčiny dané porušením tvaru a funkce Příčiny dané znečištěním Abnormální provozní režimy - vnější příčiny Nedostatky v obsluze Nesprávná údržba Ostatní Abnormality elektrizační soustavy Vliv okolí a prostředí Zásah cizích osob

13

Příloha 2 PPLDS: Metodika určování spolehlivosti dodávek elektřiny a prvků LDS Kód 34 39

8.7

Význam Přírodní vlivy Ostatní

DRUH ZAŘÍZENÍ

Kód

Význam

1 2 3 4 5 6 7 8 51 52 53 54 55 56 57 58 59 61 62 63 64 65 66 71 72 73 74 75 76 77 621 622 629 631 632 639

Venkovní vedení jednoduché Venkovní vedení dvojité Kabelové vedení silové Kabelové vedení ostatní Distribuční transformovna vn/nn Transformovna vn/vn a spínací stanice vn Transformovny a rozvodny vvn Ostatní Zděná věžová Zděná městská Zděná vestavěná Zděná podzemní Prefabrikovaná Bloková Sloupová Rozpínací Ostatní Vnitřní - zděné, klasická výzbroj Vnitřní - zděné, skříňové rozvaděče Vnitřní – zapouzdřené provedení Venkovní Venkovní – skříňové rozvaděče Ostatní Venkovní - s jedním systémem přípojnic Venkovní - s několika systémy přípojnic Vnitřní – klasická výzbroj, s jedním systémem přípojnic Vnitřní – klasická výzbroj, s několika systémy přípojnic Vnitřní – zapouzdřené, s jedním systémem přípojnic Vnitřní – zapouzdřené, s několika systémy přípojnic Ostatní Vnitřní IRODEL Vnitřní MIKROBLOK Ostatní Vnitřní IRODEL Vnitřní MIKROBLOK Ostatní

14


8.8

POŠKOZENÉ ZAŘÍZENÍ

Kód

Význam

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 101 102 103 109 181 182 183 184 191 192 193 194 199 211 212 213

Stožár Vodič Zemnící lano Výstroj Izolátor Kabel Kabelový soubor Pojistka Přípojnice Úsečník Vypínač výkonový Odpínač Odpojovač Jiný spínací přístroj Transformátor VN/NN Transformátor VN/VN Transformátor 110 kV/VN Měřící transformátor Svodič přepětí Kompenzační tlumivka Zařízení pro kompenzaci jalového proudu Reaktor Ŕídící systémy Ochrany pro vedení a kabely Ochrany pro transformátory Vysokofrekvenční vazební prvky Vedení pro pomocná zařízení Stejnosměrný zdroj a rozvod Vlastní spotřeba Výroba a rozvod stlačeného vzduchu Ruční pohon (klasický odpojovač) Ruční pohon se zhášecí komorou (odpínač) Dálkově ovládaný se zhášecí komorou Ostatní Transformátor napětí – induktivní Transformátor napětí – kapacitní Transformátor proudu Transformátor proudu a napětí (kombinovaný) Ventilová bleskojistka Vyfukovací bleskojistka (Torokova trubice) Ochranné jiskřiště Omezovače přepětí Ostatní Paralelní kondenzátor Sériový kondenzátor Kompenzační tlumivka

15

Příloha 2 PPLDS: Metodika určování spolehlivosti dodávek elektřiny a prvků LDS Kód

Význam

214 241 242 243 244 245 246 247 249 251 252 253 254 255 256 259

Rotační kompenzátor Nadproudová Distanční Směrová nadproudová Srovnávací s galvanickou vazbou Zemní Relé primární Automatika Ostatní Plynová (Buchholz) Nadproudová Zkratová nadproudová Rozdílová Zemní (kostrová, nádobová) Termokopie (tepelný obraz) Ostatní

8.9

DRUH ZKRATU (ZEMNÍHO SPOJENÍ)

Kód

Význam

1 2 3 4 5 9 11 12 13 14 15 16 19

Zkrat jednofázový zemní Zkrat dvoufázový zemni Zkrat trojfázový zemni Zkrat dvoufázový bez zemně Zkrat trojfázový bez zemně Druh zkratu neurčen Zemní spojení Zemní spojení přešlo ve zkrat Dvojité nebo vícenásobné zemní spojení Zemní spojení vymezené vypínáním Zemní spojení vymezené indikátorem zemních poruch Zemní spojení zmizelo při vymezování Ostatní

16

Příloha 2 PPLDS: Metodika určování spolehlivosti dodávky elektřiny a prvků LDS

Vzor 1 [L3] Provozovatel lokální distribuční soustavy Souhrnné přerušení (min./rok) hladina napětí do 1 kV hladina napětí 1 kV až 100 kV hladina napětí 110 kV

Všechna přerušení

Uznáno ERÚ jako mimořádná

Rozdíl

Četnost přerušení (počet) hladina napětí do 1 kV hladina napětí 1 kV až 100 kV hladina napětí 110 kV

Všechna přerušení

Uznáno ERÚ jako mimořádná

Rozdíl

17


Vzor 2 [L3] Výkaz hodnocení přerušení dodávek lokální distribuční soustavy – rok 2...

Sledování přerušení dodávky elektřiny v napěťové hladině .... provozovatele lokální distribuční soustavy za období od .......... do Pořad. číslo

Druh přerušení

Chybné vypnutí způsobené obsluhou

ANO/NE

Začátek přerušení – T0

datu m

čas

Začátek manipulací T1

datu m

čas

Konec manipulací – T2

čas

datu m

Konec přerušení – T3

datu m

Poznámka: Druh přerušení.............................................................. [poruchové, vynucené, plánované] Napěťová hladina ........................................................ [celé číslo – kV] Datum a čas začátku události – T0 .............................. [dd, mm, rr, hh, mm] Datum a čas začátku manipulací – T1 ......................... [dd, mm, hh, mm] (pouze u poruchových vn )

18

čas

P1

P2

lj

lj x tj

kVA

kVA

MVA

MVAh

Porucha v HDS

Uznán od ERÚ

ANO/NE

ANO/NE


Příloha 3

Kvalita elektřiny v LDS, způsoby jejího zjišťování a hodnocení

V Praze, leden 2003

Příloha 3 PPLDS: Kvalita elektřiny v lokální distribuční soustavě

OBSAH 1 ÚVOD .................................................................................................................................. 3 2 ROZSAH PLATNOSTI ..................................................................................................... 3 3 KVALITA ELEKTŘINY .................................................................................................. 3 3.1 CHARAKTERISTIKY NAPĚTÍ ELEKTŘINY DODÁVANÉ Z LDS ....................................................... 3 3.2 CHARAKTERISTIKY ELEKTŘINY DODÁVANÉ Z DS ........................................................................ 4 3.2.1 KMITOČET SÍTĚ .............................................................................................................................. 4 3.2.2 VELIKOST A ODCHYLKY NAPÁJECÍHO NAPĚTÍ ..................................................................... 4 3.2.3 RYCHLÉ ZMĚNY NAPĚTÍ .............................................................................................................. 4 3.3 CHARAKTERISTIKY ELEKTŘINY DODÁVANÉ REGIONÁLNÍMI VÝROBCI ................................. 7

4 5 6

7

ZPŮSOBY HODNOCENÍ PARAMETRŮ KVALITY .................................................. 7 POŽADAVKY NA PŘÍSTROJE PRO MĚŘENÍ PARAMETRŮ KVALITY ............. 7 SPECIFIKACE METOD MĚŘENÍ A ZKOUŠEK PŘESNOSTI ................................. 8

6.1 MĚŘICÍ INTERVALY ................................................................................................................. 8 6.2 ČASOVÁ AGREGACE MĚŘENÍ ............................................................................................... 8 6.3 ZKOUŠKY PŘESNOSTI ............................................................................................................. 9 6.4 FREKVENCE ............................................................................................................................... 9 6.5 VELIKOST NAPĚTÍ .................................................................................................................. 10 6.6 FLIKR ......................................................................................................................................... 10 6.7 POKLESY A ZVÝŠENÍ NAPÁJECÍHO NAPĚTÍ .................................................................... 10 6.8 PŘERUŠENÍ NAPÁJENÍ ........................................................................................................... 11 6.9 NESYMETRIE NAPÁJECÍHO NAPĚTÍ................................................................................... 11 6.10 HARMONICKÉ.......................................................................................................................... 12 6.11 MEZIHARMONICKÉ ................................................................................................................ 12 6.12 SIGNÁLY PO SÍTI ..................................................................................................................... 12

TECHNICKÉ PARAMETRY......................................................................................... 13 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6

8

PRACOVNÍ ROZSAHY A PROSTŘEDÍ .................................................................................. 13 NAPĚŤOVÉ VSTUPY ............................................................................................................... 14 PROUDOVÉ VSTUPY .............................................................................................................. 14 DIGITÁLNÍ VSTUPY ................................................................................................................ 14 DIGITÁLNÍ VÝSTUPY ............................................................................................................. 14 SOFTWARE ............................................................................................................................... 14

MĚŘENÍ PARAMETRŮ KVALITY A SMLUVNÍ VZTAHY ................................... 15

8.1 VŠEOBECNÉ ............................................................................................................................. 15 8.2 ZVLÁŠTNÍ UJEDNÁNÍ ............................................................................................................ 16 8.2.1 8.2.2 8.2.3 8.2.4 8.2.5 8.2.6 8.2.7 8.2.8 8.2.9

FREKVENCE SÍTĚ ......................................................................................................................... 16 NAPÁJECÍ NAPĚTÍ ........................................................................................................................ 16 FLIKR ............................................................................................................................................... 17 POKLESY/ZVÝŠENÍ NAPÁJECÍHO NAPĚTÍ .............................................................................. 17 PŘERUŠENÍ NAPÁJECÍHO NAPĚTÍ ............................................................................................ 17 NESYMETRIE NAPÁJECÍHO NAPĚTÍ ........................................................................................ 17 HARMONICKÉ NAPĚTÍ ................................................................................................................ 17 MEZIHARMONICKÉ NAPĚTÍ ...................................................................................................... 18 SIGNÁLNÍ NAPĚTÍ V NAPÁJECÍM NAPĚTÍ .............................................................................. 18

2


1

ÚVOD

Tato část PPLDS vychází z EZ [L1] a z Vyhlášky ERÚ v platném znění o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice [L3], které mj. ukládají PPLDS definovat kvalitu elektřiny, stanovit její parametry a podmínky jejího dodržování uživateli LDS. Cílem je definovat kvalitu elektřiny, která je jedním ze standardů kvality dodávek a služeb v elektroenergetice, a to stanovením řady parametrů, závazných nebo doporučených pro jednotlivé uživatele LDS, způsoby zjišťování jednotlivých parametrů a požadavky na měřicí soupravy pro jejich zjišťování. Dalším cílem je definovat způsoby možného uplatnění parametrů kvality ve smlouvách o dodávce elektřiny. Ověření kvality elektřiny provádí PLDS podle vlastního rozhodnutí nebo na základě stížnosti na kvalitu dodávané elektřiny. Pokud má stěžovatel výhrady ke způsobu ověřování, může zajistit kontrolní měření vlastními prostředky nebo ve spolupráci s cizí organizací. U neoprávněné stížnosti má PLDS právo požadovat na stěžovateli úhradu nákladů, u oprávněné stížnosti má stěžovatel právo požadovat na PLDS úhradu kontrolního měření.

2

ROZSAH PLATNOSTI

Část 3.1 se vztahuje na odběratele z LDS připojené ze sítě nn a vn, část 3.2 na dodávky elektřiny z distribuční soustavy a část 3.3 na dodávky elektřiny ze zdrojů připojených do DS a LDS.

3

KVALITA ELEKTŘINY

Kvalita elektřiny je definována jejími charakteristikami v daném bodě ES, porovnávanými s mezními velikostmi referenčních technických parametrů.

3.1

CHARAKTERISTIKY NAPĚTÍ ELEKTŘINY DODÁVANÉ Z LDS

Jednotlivé charakteristiky napětí elektrické energie, popisující kvalitu elektřiny dodávané z veřejné distribuční sítě, vycházejí z normy ČSN EN 50160 [1] pro sítě nn a vn v platném znění. Jsou to: a) kmitočet sítě b) velikost napájecího napětí c) odchylky napájecího napětí d) rychlé změny napětí • velikost rychlých změn napětí • míra vjemu flikru e) krátkodobé poklesy napájecího napětí f) krátkodobá přerušení napájecího napětí g) dlouhodobá přerušení napájecího napětí h) dočasná přepětí o síťovém kmitočtu mezi živými vodiči a zemí i) přechodná přepětí mezi živými vodiči a zemí j) nesymetrie napájecího napětí k) harmonická napětí l) meziharmonická napětí m) úrovně napětí signálů v napájecím napětí. Pro charakteristiky a) až d) a j) až m) platí pro odběrná místa z DS nebo LDS s napěťovou úrovní nn a vn • zaručované hodnoty • měřicí intervaly • doby pozorování • mezní pravděpodobnosti splnění stanovených limitů, stanovené v ČSN EN 50160 [1]. 3


Pro charakteristiky e) až i) uvádí ČSN EN 50160[1] pouze informativní hodnoty. Podrobnosti k metodám měření jednotlivých charakteristik obsahují části 4 a 6 této přílohy, údaje k požadovaným vlastnostem přístrojů část 5.

3.2

CHARAKTERISTIKY ELEKTŘINY DODÁVANÉ Z DS

3.2.1 Kmitočet sítě Jmenovitý kmitočet napájecího napětí je 50 Hz. Za normálních provozních podmínek musí být střední hodnota kmitočtu základní harmonické, měřená v intervalu 10 s, v následujících mezích 1 u systémů se synchronním připojením k propojenému systému 50 Hz ± 1 % (tj. 49,5 …50,5 Hz) během 99,5 % roku 50 Hz + 4 %/-6% (tj. 47…52 Hz) po 100 % času u systémů bez synchronního připojení k propojenému systému (tj. ostrovní napájecí systémy) 50 Hz ± 2 % (tj. 49…51Hz) během 95 % týdne 50 Hz ± 15 % (tj. 42,5…57,5 Hz) po 100 % času. 3.2.2 Velikost a odchylky napájecího napětí Velikost napájecího napětí je dána dohodnutým napájecím napětím Uc. Za normálních provozních podmínek s vyloučením přerušení napájení, musí být během každého týdne 95 % průměrných efektivních hodnot napájecího napětí v měřicích intervalech 10 minut v rozsahu podle normy 2. 3.2.3

Rychlé změny napětí

3.2.3.1 Velikost rychlých změn napětí Za normálních provozních podmínek efektivní hodnota rychlé změny napětí du nepřekročí v závislosti na četnosti výskytu r hodnoty uvedené v následující TAB.1 3

TAB.1 Četnost [r/h]

dumax [% Un]

r≤1

3

1 < r ≤10

2,5

10 < r ≤100

1,5

100 < r ≤1000

1

Převzato z ČSN EN 50160 [1] Meze převzaty z ČSN 33 01 20 [17] 3 Meze převzaty z IEC 61000-3-7 [18], způsob měření dosud není v mezinárodních dokumentech určen. 1 2

4


3.2.3.2 Míra vjemu flikru Za normálních provozních podmínek musí být během každého týdne krátkodobá míra vjemu flikru Pst a dlouhodobá míra vjemu flikru Plt v 99 % sledovaných intervalů v mezích podle TAB.2 4

TAB.2 Pst

≤ 0,8

Plt

≤ 0,6

3.2.3.3 Krátkodobé poklesy napětí Pro stanovení mezních hodnot nejsou k dispozici potřebné podklady. Při sledování a event. budoucím stanovení mezních hodnot se použije členění podle TAB.3 (TAB.6 v PNE 33 3430-7 [2]). TAB.3 Hloubka d [%] Trvání (t)

10 ms ≤ t <100 ms

10 < d < 15 15 ≤ d < 30 30 ≤ d < 60 60 ≤ d < 90 5

N11 N12 N13 N14

100 ms ≤ t < 500 ms

500 ms ≤ t <1 s

N21 N22 N23 N24

1s≤t<3s

N31 N32 N33 N34

N41 N42 N43 N44

3 s ≤ t < 20 s

20 s ≤ t < 1 min

N51 N52 N53 N54

N61 N62 N63 N64

3.2.3.4 Přerušení napájecího napětí Pro stanovení mezních hodnot nejsou k dispozici potřebné podklady. Pro sledování a budoucí stanovení mezních hodnot se doporučuje členění podle TAB.5. TAB.4 Trvání přerušení

Trvání < 1s

3 min >trvání ≥ 1s

trvání ≥ 3 min

Počet přerušení

N1

N2

N3

3.2.3.5 Nesymetrie napětí Za normálních provozních podmínek musí být v libovolném týdenním období 95 % desetiminutových středních efektivních hodnot zpětné složky napájecího napětí v rozsahu 0 % až 2 % sousledné složky. V některých oblastech se vyskytují nesymetrie až do 3%. Pozn.: V normě [1] jsou uvedeny hodnoty jen pro zpětnou složku, protože tato složka je rozhodující pro možné rušení spotřebičů připojených do sítě.

4 5

Meze převzaty z IEC 61000-3-7 [18] Tato mez je definována odchylně od [1]. 5

Příloha 3 PPLDS: Kvalita elektřiny v lokální distribuční soustavě 3.2.3.6 Harmonická napětí Za normálních provozních podmínek musí být během každého týdne 95 % průměrných efektivních hodnot harmonických napětí uh a celkového harmonického zkreslení THD v měřicích intervalech 10 minut v rozsahu podle následující TAB.5. TAB.5 liché harmonické ne násobky 3 řád harmonické h

Harmonické napětí %

liché harmonické násobky 3 řád harmonické h


sudé harmonické řád harmonické h


5 6 3 5*) 2 2 7 5 9 1,5 4 1 11 3,5 15 0,5 6 ... 24 0,5 13 3 21 0,5 17 2 19 1,5 23 1,5 25 1,5 *) V závislosti na druhu sítě mohou být hodnoty třetí harmonické podstatně nižší Poznámka: Hodnoty pro harmonické vyšších řádů než 25 se neuvádějí, jelikož jsou obvykle malé, avšak vlivem rezonančních účinků obtížně předvídatelné.

THD se určí podle následujícího vztahu 40 THD = (u h ) 2 .

∑

h =2

3.2.3.7 Meziharmonická napětí Za normálních provozních podmínek musí být během každého týdne 95 % průměrných efektivních hodnot meziharmonických napětí Um menších než 0.2 % Un. 6 Pro hodnoty sub- a meziharmonických blízkých síťové frekvenci platí následující tabulka 7

TAB.6 Řád meziharmonické

Um

Řád meziharmonické

Um

m ≤ 0,2

Pozn.a)

0,72 < m ≤ 0,76 a 1,24 < m ≤ 1,28

0,22

0,2 < m ≤ 0,6

0,50

0,76 < m ≤ 0,88 a 1,12 < m ≤ 1,24

0,18

0,6 < m ≤ 0,64 a 1,36 < m ≤ 1,40

0,44

0,88 < m ≤ 0,92 a 1,08 < m ≤ 1,12

0,23

0,64 < m ≤ 0,68 a 1,32 < m ≤ 1,36

0,35

0,92 < m ≤ 0,96 a 1,04 < m ≤ 1,08

0,35

0,68 < m ≤ 0,72 a 1,28 < m ≤ 1,32

0,28

0,96 < m ≤ 1,04 a 1,4 < m ≤ 1,80

0,60

Pozn.a):Pro řád meziharmonické nižší než 0,2 jsou hladiny kompatibility určeny požadavky flikru. Míra vjemu flikru může být vypočtena podle IEC 61000-3-7 [18] užitím činitele tvaru pro periodické a sinusové kolísání napětí. Konzervativní hodnoty činitele jsou 0,8 pro 0,04 < m ≤ 0,2 a 0,4 pro m ≤ 0,04.

6 7

Hodnoty v ČSN EN 61000-2-4 pro třídu prostředí 2- sítě dodavatele elektřiny Podle návrhu ČSN IEC 1000-2-2 a 1000-2-12 [19, 20] 6

Příloha 3 PPLDS: Kvalita elektřiny v lokální distribuční soustavě 3.2.3.8 Úrovně napětí signálů v napájecím napětí Za normálních provozních podmínek musí být během libovolného denního období 99 % průměrných efektivních hodnot meziharmonických napětí v měřicích intervalech 3 s menších než 0,3 % Un. Úroveň přeslechového signálu HDO by neměla při připojených vazbách HDO překročit hodnotu 0,3 % Un. 8 Podrobnosti k metodám měření a hodnocení jednotlivých parametrů obsahují části 4 a 6, požadavky na měřicí přístroje pro zjišťování jednotlivých charakteristik část 5 této přílohy.

3.3

CHARAKTERISTIKY ELEKTŘINY DODÁVANÉ REGIONÁLNÍMI VÝROBCI

Výrobce dodávající elektřinu do LDS a DS ovlivňuje parametry kvality jednak dodávaným proudem a jeho kolísáním, proudovými rázy při připojování zdroje k síti, dodávkou nebo odsáváním harmonických proudů a proudů signálu HDO ze sítě, dodávkou nebo odsáváním zpětné složky proudu. Projevuje se současně jako zátěž i jako zdroj. Pro elektřinu dodávanou regionálními výrobci platí ve společném napájecím bodě stejné parametry kvality, jako jsou uvedeny v části 3.1 pro dodávky elektřiny z LDS. Přípustný podíl výrobce na celkové dovolené hladině rušení se určí způsobem uvedeným v Příloze 4 PPLDS: „Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS.“

4

ZPŮSOBY HODNOCENÍ PARAMETRŮ KVALITY

Při měření a vyhodnocování charakteristik napětí se vychází z postupů definovaných v normě [1] a [16]. V těchto normách jsou současně definovány i požadavky na vlastnosti měřicích souprav, které zaručují porovnatelnost a opakovatelnost měření. Při měření charakteristik napětí je zapotřebí měřit a vyhodnocovat ta napětí, na která jsou připojovány odběry 9, tzn.: • ve čtyřvodičových sítích nn jak napětí mezi fázemi a středním vodičem, tak i napětí mezi fázemi • v sítích vn sdružená napětí • v sítích vvn sdružená napětí. Za nedodržení kvality elektrické energie se považují všechny stavy v LDS, při kterých jsou překročeny dovolené meze narušení kvality u některého z těchto napětí, uvedené v předchozích částech, s výjimkou těch výjimečných situací, na které nemá dodavatel elektřiny vliv, tj.: • mimořádné povětrnostní podmínky a další přírodní katastrofy • cizí zavinění • nařízení úřadů • průmyslová činnost (stávky v rámci zákona) • vyšší moc • nedostatek výkonu zaviněný vnějšími okolnostmi.

5

POŽADAVKY NA PŘÍSTROJE PRO MĚŘENÍ PARAMETRŮ KVALITY

Analyzátor kvality elektřiny v předávacích místech musí být schopen měřit současně tyto parametry kvality v trojfázové síti: a) kmitočet sítě b) velikost napájecího napětí a jeho odchylky c) rychlé změny napětí d) flikr PNE 38 2530 část 6 [14] Nesymetrie fázových napětí v sítích vn nemá praktický vliv na sdružená napětí a poměry (nesymetrii, flikr) v napájených sítích nn.

8 9

7

Příloha 3 PPLDS: Kvalita elektřiny v lokální distribuční soustavě e) f) g) h) i) j)

poklesy a zvýšení napájecího napětí přerušení napájecího napětí nesymetrie napětí harmonické napětí meziharmonické napětí signály v napájecím napětí.

Kromě těchto parametrů kvality musí analyzátor umožňovat měření velikosti proudů a z nich odvozených (podle přiřazených napětí) i dalších veličin: k) činný výkon l) zdánlivý výkon m) jalový výkon n) zpětnou složku proudu a její úhlový vztah k referenčnímu napětí (nebo výkon) o) harmonické proudy a jejich úhlový vztah k referenčnímu napětí (nebo výkon)

6

SPECIFIKACE METOD MÌØENÍ A ZKOUŠEK PØESNOSTI

6.1

MÌØICÍ INTERVALY

Definované mìøicí intervaly podle [16] jsou: velmi krátký èas: 3s krátký èas: 10 minut dlouhý èas: 2 hodiny Pro rùzné metody mìøení jsou požadovány tyto èasové intervaly: - pro síovou frekvenci: 10 s - pro flikr: 10 minut a 2 hodiny - pro velikost napájecího napìtí, harmonická/meziharmonická napìtí a nesymetrii: 3 s, 10 minut a 2 hodiny - pro signály po síti: 3 s a 10 minut.

6.2

ÈASOVÁ AGREGACE MÌØENÍ

Agregace mìøení je stanovena pro harmonické, meziharmonické, nesymetrii a velikosti napìtí.

10

Èasové intervaly agregace jsou: - 10 cyklù (pro jmenovitých 50 Hz) - 150 cyklù (pro jmenovitých 50 Hz); tento interval se nazývá ”velmi krátký èas” - 10 minut; tento interval se nazývá ”krátký èas” - 2 hodiny; tento interval se nazývá ”dlouhý èas”. Všechny agregace jsou vytvoøeny z odmocniny souètu druhých mocnin vstupních hodnot. Základním vstupem u této metody jsou data 10 cyklù. Pro každý parametr, který užívá tuto metodu agregace (harmonické, meziharmonické, nesymetrie a velikost napìtí), jsou zpùsoby získání základních dat 10 cyklù a zpùsob jejich oznaèení návìštím vysvìtleny v kapitolách, které se jimi zabývají. Pozn.: Koncepce ”návìštìní” zamezuje vícenásobnému zapoèítání jednotlivé události do rùzných parametrù, tj. napø. zapoètení napìového poklesu souèasnì jako zmìny frekvence. Data pro interval 150 cyklù musí být agregována z pøesnì patnácti intervalù 10 cyklù. Každý 10 minutový interval musí zaèínat na 10 minutové hranici reálného èasu. Data pro interval 10 minut musí být agregována ze všech dostupných 150 cyklových intervalù bìhem 10 minutového intervalu.

10

Pro časovou agregaci měření velikosti harmonických proudů platí stejné zásady, jako pro napětí 8

Příloha 3 PPLDS: Kvalita elektřiny v lokální distribuční soustavě Uživatel mùže volit, zda zahrnout nebo vylouèit oznaèená data z následující hladiny agregace. Pokud je nìkterá hodnota oznaèena nebo vylouèena z následující hladiny agregace, pak musí být oznaèena i tato hladina. Každý 2-hodinový interval musí zaèínat na dvouhodinové hranici reálného èasu. Data pro 2 hodinový interval musí být agregována z pøesnì dvanácti 10 minutových intervalù.

6.3

ZKOUŠKY PŘESNOSTI

Základní stavy, ve kterých se ověřuje přesnost (podle [16], část 5.2, 5.3) uvádí následující TAB.7. TAB. 7 STAVY PŘI ZKOUŠKÁCH PŘESNOSTI (vztažené k měřeným charakteristikám napětí) Ovlivňující veličina

Zkušební stav 1

Frekvence

50 Hz

49 nebo 59 Hz

51 nebo 61 Hz

± 0,5 Hz

Velikost napětí

Un

Určený flikrem,

Určený flikrem,

± 1 % Un

nesymetrií, harmonickými, meziharmonickými viz níže

nesymetrií, harmonickými, meziharmonickými viz níže

Zkušební stav 2

Zkušební stav 3

Tolerance

Flikr

žádný

Pst = 1, pravoúhlá modulace 2,275 Hz

Pst =4 pravoúhlá modulace 8,8 Hz

0,1

Nesymetrie

žádná

0,73 Un fáze A

1,52 Un fáze A

0,5 %

Harmonické

žádné

0,80 Un fáze B

1,4 Un fáze B

0,87 Un fáze C

1,28 Un fáze C

všechny úhly 120o (nesymetrie 5 %)

všechny úhly 120o (nesymetrie 5 %)

10% Un 3.h. při 0o

10% Un 7.h. při 180o

5% Un 5.h. při 0

5% Un 13.h. při 0

o

5% Un 29.h. při 0 Meziharmonické

žádné

3 % Un

o

5% Un 25.h. při 0o

o

1% Un při 7,5nás. zákl. harm.

1% Un při 1,8nás. zákl. harm.3

1 % Un

Pokud pøístroj tøídy A odebírá energii z mìøicího vstupu, mìøicí zaøízení nesmí mìnit chrakteristiky napìtí na mìøicích vstupech. Přesnost přístrojů musí být ověřována pro každou měřenou veličinu následujícím způsobem: 1. volba ověřované měřené veličiny (např. ef. hodnota napětí) 2. při udržování ostatních veličin ve zkušebním stavu 1 se ověřuje měřená veličina v pěti bodech rovnoměrně rozmístěných v pracovním rozsahu (např. 60 % Un, 95 % Un, 130 % Un, 165 % Un, 200 % Un 3. při udržování ostatních veličin ve zkušebním stavu 2 se zkouška opakuje 4. při udržování ostatních veličin ve zkušebním stavu 3 se zkouška opakuje.

6.4

FREKVENCE

Měření Výstup frekvence je průměr měření celého počtu cyklů odpovídajícího (ale vždy menšího než) 10 s. Pozn.: Frekvence může být odvozena od počtu průchodů konstantním prahovým napětím blízkým nule za přibližně 10 s. Frekvence je poměr počtu celých period za přibližně 10 s k celkovému trvání týchž period. Přípustné jsou i jiné techniky, poskytující ekvivalentní výsledky.

9

Příloha 3 PPLDS: Kvalita elektřiny v lokální distribuční soustavě Měření se aktualizuje každých 10 s. Měřicí intervaly musí na sebe navazovat, ale nesmí se překrývat. Jednotlivé cykly, které přecházejí mez 10 s, mohou být vyloučeny. Přesnost měření V definovaném pracovním rozsahu a za podmínek popsaných v části 3.2 je nepřesnost vyhodnocení frekvence ∆f = ± 10 mHz. Vyhodnocení měření Pokud se objeví v měřicím intervalu pokles, přerušení napětí nebo zvýšené napětí, data frekvence z tohoto intervalu musí být označena návěštím. Frekvence musí být měřena na referenčním kanále. První měřicí interval po poklesu, přerušení napětí nebo zvýšení napětí musí začít prvním kladným průchodem nulou poté, co reálný čas dosáhne hranice 10 s.

6.5

VELIKOST NAPĚTÍ

Měřena musí být efektivní hodnota napětí definovaná následující rovnicí T

U rms −T

1 2 u (t ) dt = T ∫0

Přesnost měření Ve stanoveném pracovním rozsahu a za podmínek předepsaných pro zkoušky je chyba měření ∆V = ± 0,1 % z naměřené hodnoty. Vyhodnocení měření Měřicí intervaly T efektivních hodnot jsou: 200 ms, 3 s, 10 minut a 2 hodiny. U jednofázových systémů je jedna měřená hodnota pro každý měřicí interval, u třífázových systémů jsou to 3 pro třívodičové systémy a šest pro čtyřvodičové. Efektivní hodnota pro 10 period T je rovno pro systém 50 Hz oknu 10 period. Efektivní hodnota pro 200 ms se určí z okamžitých efektivních hodnot napětí. N okamžitých hodnot (u) se získá vzorkováním napětí užitím AD převodníku během každých 200 ms. Všechny intervaly 200 ms musí na sebe navazovat a nepřekrývat se. 200 ms efektivní hodnota se určí jako: N

u rms −200 ms =

∑u

2

i =1

N

Pokud je při jednofázovém měření 200 ms hodnota větší než 150 % Un nebo menší než 50 % Un, 200 ms efektivní hodnota napětí v tomto intervalu bude označena návěštím. Při trojfázovém měření, jestliže jakákoliv z 200 ms efektivních hodnot je větší než 150 % Un nebo menší než 50 % Ua, budou všechny 200 ms efektivní hodnoty napětí v tomto intervalu označeny návěštím.

6.6

FLIKR

Pro přístroje třídy A platí norma [21].

6.7

POKLESY A ZVÝŠENÍ NAPÁJECÍHO NAPĚTÍ

Měření Měřicí zařízení musí měřit efektivní hodnotu napětí periodu za periodou. Měření se aktualizuje každou půlperiodu (tj. jednotlivé periody na sebe budou navazovat a překrývat se o půlperiodu). Pro vícefázový systém každá perioda začíná kladným průchodem nulou referenčního napětí.

10

Příloha 3 PPLDS: Kvalita elektřiny v lokální distribuční soustavě U vícefázových systémů jsou poklesy a zvýšení napájecího napětí detekovány a měřeny odděleně pro každý měřicí kanál. Hloubka a výška měřené hodnoty Pokles napětí na x % U jednofázového systému je pokles napětí na x %, když efektivní hodnota klesne na x % (x>10%) referenčního napětí Uref. U vícefázového systému je pokles napětí na x %, když efektivní hodnota napětí jedné z fází klesne na x % (x>10%) referenčního napětí Uref, i když napětí ostatních fází nejsou současně pod x %. Zvýšení napětí na x % U jednofázového systému je zvýšení napětí na x %, když efektivní hodnota vzroste na x % referenčního napětí Uref. U vícefázového systému je zvýšení napětí na x %, když efektivní hodnota napětí jedné z fází vzroste na x % referenčního napětí Uref, i když napětí ostatních fází nejsou současně přes x %. Trvání poklesu na x % U jednofázového systému začíná pokles napětí na začátku první periody s napětím pod mezí poklesu a končí s poslední periodou, která je větší než mez poklesu plus hysterese. U vícefázového systému začíná pokles napětí v okamžiku, kdy se pokles projeví u fáze postižené narušením a končí s poslední periodou poklesu plus hysterese u poslední postižené fáze. Trvání zvýšení na x % U jednofázového systému začíná zvýšení napětí na začátku první periody s napětím nad mezí zvýšení a končí s poslední periodou, která je menší než mez zvýšení mínus hysterese. U vícefázového systému začíná zvýšení napětí v okamžiku, kdy se zvýšení projeví u první fáze s poruchou a končí s poslední periodou zvýšení minus hysterese u poslední postižené fáze. Přesnost měření Neurčitost při měření poklesů a zvýšení napětí pro přístroje třídy A musí být ∆U= ± 0,2 % Un. Neurčitost měření trvání poklesů a zvýšení napětí pro přístroje třídy A je menší než 2 cykly.

6.8

PŘERUŠENÍ NAPÁJENÍ

Měření přerušení napájení včetně jeho trvání je shodné s měřením napěťových poklesů s mezí nastavenou na 10 %. Měřicí zařízení musí detekovat přerušení na konci prvního cyklu, ve kterém napětí kleslo na hodnotu mezi 0 a 10 % referenčního napětí. Neurčitost trvání přerušení musí být do 40 ms. Pozn.: Pokud přerušení trvá déle než čas specifikovaný pro napájecí napětí přístroje, pak trvání neurčitosti měření bude delší, vzhledem k času do obnovení pohotovosti měřicího přístroje po dlouhém přerušení. Pro velikost napětí je pracovní rozsah rozšířen na 1 – 115 %.

6.9

NESYMETRIE NAPÁJECÍHO NAPÌTÍ

Mìøení Nesymetrie napìtí uu v daném èasovém úseku T je definována za použití metody soumìrných složek velikostí pomìru zpìtné složky napìtí Vi k sousledné složce Vd , vyjádøené v procentech:

11


uu =

Vi Vd

×100% ,

což mùže být vyjádøeno jako

uu =

1 − 3 − 6β 1 + 3 − 6β

×100%

kde

β=

U 124 fund + U 234 fund + U 314 fund (U 122 fund + U 232 fund + U 312 fund )

kde U12fund je sdružené napìtí základní harmonické fází 1 a 2 (U23fund a U31fund jsou analogicky další sdružená napìtí základní harmonické. Mìøicí souprava musí vyhodnocovat nesymetrii v oknu 10 minut, pro výpoèet se užije pouze základní harmonická. Všechny ostatní harmonické mají být vylouèeny filtry nebo algoritmem DFT. Pøesnost mìøení Pokud je na vstup pøivedeno napìtí splòující refereèní podmínky a s nesymetrií 1 až 5 %, mìøicí souprava musí mít chybu ∆uu ≤ 0,2% Uu ( ∆uu je v %). Pøi mìøení nesymetrie je rozšíøen mìøicí rozsah velikosti napìtí na 0 – 200 % Un. Hodnocení mìøení: Musí být užity mìøicí intervaly (T): 3 s, 10 minut a 2 hodiny. Mìøicí souprava musí mìøit nebo poèítat nesymetrii napìtí pro každé okno 10 cyklù 50 Hz. Mìøení nesymetrie je oznaèeno návìštím bìhem poklesu, zvýšení napìtí nebo pøerušení.

6.10 HARMONICKÉ Mìøení je definováno v ÈSN EN 61000-4-7 [22, 23]. Pøi mìøení musí být užity následující mìøicí intervaly T: 200 ms, 3 s, 10 minut a 2 hodiny. Pokud se v prùbìhu mìøení projeví pokles, zvýšení napìtí nebo pøerušení, pøíslušné mìøení musí být uznaèeno návìštím.

6.11 MEZIHARMONICKÉ Mìøení je definováno v ÈSN EN 61000-4-7 [22, 23]. Musí být užity následující mìøicí intervaly T: 200 ms, 3 s, 10 minut a 2 hodiny. Pokud se v prùbìhu mìøení projeví pokles, zvýšení napìtí nebo pøerušení, pøíslušné mìøení musí být oznaèeno návìštím.

6.12 SIGNÁLY PO SÍTI Podle ČSN EN 50160 [1] se měří střední, nikoli pravá efektivní hodnota v pevném intervalu 3 s, při době pozorování 1 den.

12


7

TECHNICKÉ PARAMETRY

7.1

PRACOVNÍ ROZSAHY A PROSTŘEDÍ

Analyzátory kvality jsou zpravidla připojeny k přístrojovým měřicím transformátorům napětí a proudu, instalovaným v jednotlivých fázích. Jmenovitému fázovému napětí v síti odpovídá napětí na napěťových vstupech analyzátoru 100/√3 V. Jmenovité sekundární proudy transformátorů proudu jsou buď 1 nebo 5 A. Základní pracovní rozsahy uvedené v TAB. 8 jsou určeny pro veličiny odvozené z měřeného (měřených) napětí. Prostředí definují TAB. 9 až TAB.11 11, meze pro pomocné napětí TAB. 12. TAB. 8 PRACOVNÍ ROZSAHY PRO TŘÍDU A PODLE [1] Ovlivňující veličina

Rozsah pro třídu A

frekvence

42,5 až 57,5 Hz

velikost napětí (ustálený stav)

60 – 200 % Un

flikr (Pst)

0-4

nesymetrie

0–5%

harmonické (THD)

dvojnásobek kompatibilních tab.2,3,4,5 třída 3 [24]

meziharmonické

dvojnásobek kompatibilních úrovní podle IEC 61000-2-4, tab.6 třída 3 [24]

signál HDO

0–9%

přechodná přepětí

6 kV

rychlé přechodové jevy

4 kV

úrovní

podle

TAB. 9 PRACOVNÍ PROSTØEDÍ Ovlivòující velièina

Rozsah

okolní teplota

-20 oC – 45 oC

vlhkost

20 % - 95 %

magnetická indukce vnìjšího pùvodu pøi vztažné frekvenci (50 Hz) až do 0.5 mT; IEC 1036, tabulka 14 libovolného smìru vnìjší elektrické pole pøi vztažné frekvenci (50 Hz) libovolného až do 1 kV/m smìru elektrostatické výboje

15 kV, IEC 61000-4-2, tabulka 1 hladina 3 [25]

elektromagnetické vf pole (80 – 1000 MHz)

10 V/m, IEC 61000-4-3, tabulka 1 hladina 3 [26]

pomocné napájecí napìtí

viz TAB.13

11

Pro okolní teplotu a vlhkost prostředí v místě instalace lze sjednat nižší požadované rozsahy 13

IEC

61000-2-4,

Příloha 3 PPLDS: Kvalita elektřiny v lokální distribuční soustavě TAB. 10 MEZNÍ PROSTØEDÍ Ovlivòující velièina

Rozsah

velikost napětí

< 250 % Un s trváním 30 minut za periodu 24 hodin, na měřicích vstupech, mezi vstupy nebo mezi vstupem a zemí

okolní teplota

-40 oC – 55 oC

vlhkost

10 % - 90 % bez kondensace

pomocné napájecí napìtí

podle TAB.6

pøechodná pøepìtí

4 kV; ÈSN EN 61000-4-5, tabulka 1 tøída 4 [27]

TAB: 11 PODMÍNKY PRO DOPRAVU A SKLADOVÁNÍ Ovlivòující velièina

Rozsah

okolní teplota

-40 oC – 70 oC

vlhkost

10 % - 90 % bez kondenzace

TAB. 12 POMOCNÉ NAPÁJECÍ NAPÌTÍ Ovlivòující velièina

Rozsah

napájecí napìtí

70 – 140 % Ua trvale 0 - 200 % po dobu 15 minut (tøída A) a 1 minuta (tøída B) po 10 hodinách provozu

pøechodná pøepìtí a rušení

6 kV L-N, N-PE, L-PE (reference se zvažují)

potenciál vùèi komunikaènímu vedení (telefon, data, apod.)

(reference se zvažují)

7.2 • •

7.3 • •

7.4

NAPÌOVÉ VSTUPY Minimálně tři napěťové diferenciální vstupy, vzájemně galvanicky volné, vstupní úroveň signálu 0 –250 V ef.

PROUDOVÉ VSTUPY Minimálně tři nezávislé, galvanicky volné vstupy, vstupní úroveň signálu 0 –2 (10) A ef.

DIGITÁLNÍ VSTUPY

Analyzátor musí být vybaven vstupy pro přijímání řídících signálů od dalších zařízení.

7.5 •

7.6

DIGITÁLNÍ VÝSTUPY Minimálně dva digitální reléové výstupy, programovatelné na ovládání překročením mezí sledovaných veličin kvality napětí nebo proudu.

SOFTWARE

Programy pro vyhodnocení a komunikaci musí být uzpůsobeny pro Windows 9x/NT, základní agregace naměřených dat pro vyhodnocení jednotlivých parametrů kvality a pro zvolené časové intervaly musí být součástí analyzátoru.

14


Místně zadavatelné musí být převody přístrojových transformátorů napětí a proudů. Mezní hodnoty, jejichž překročení se zaznamená jako událost, musí být pro jednotlivé parametry zadavatelné jak místně, tak dálkově. Software pro statistické zpracování naměřených hodnot musí umožnit zadávat dovolené tolerance dané veličiny (např. ±10 %) a pravděpodobnost, s jakou daná veličina v daném časovém období nesmí být překračována (např. 95%, 99 %, 100% a pod.). Je zapotřebí rozlišovat mezi oprávněním pro čtení naměřených hodnot a oprávněním pro parametrizaci.

8 8.1

MĚŘENÍ PARAMETRŮ KVALITY A SMLUVNÍ VZTAHY VŠEOBECNÉ

Podmínky smlouvy musí být zároveň dosažitelné pro jednu a přijatelné pro druhou stranu. Výchozím bodem musí být standard nebo specifikace odsouhlasená oběma zúčastněnými stranami. Pozornost je zapotřebí věnovat plánovacím hladinám a úrovním kompatibility v příslušných normách [18, 19, 20, 24, 28]. Pro to, aby naměřené hodnoty reprezentovaly podmínky běžného provozu, lze při vyhodnocování měření kvality elektřiny nepřihlížet (nikoliv je vyloučit) k datům, která byla naměřena za výjimečných podmínek, jako: •

extrémní povětrnostní podmínky

• • • • •

cizí zásahy nařízení správních orgánů průmyslová činnost (stávky v mezích zákona) vyšší moc výpadky napájení způsobené vnějšími vlivy.

V kontraktu by mělo být určeno, zda data označená návěštím mají být vyloučena z vyhodnocení při posuzování, zda výsledky měření vyhovují podmínkám kontraktu. Pokud jsou data s návěštím vyloučena z vyhodnocení, výsledky měření jsou obecně vzájemně pro jednotlivé parametry nezávislé a každý parametr bude možno snadněji porovnat s hodnotami v kontraktu. Pokud budou data s návěštím zahrnuta do vyhodnocení, výsledky budou více přímo svázány s účinky sledovaných parametrů kvality na citlivou zátěž, ale bude mnohem obtížnější, nebo přímo nemožné srovnání s podmínkami kontraktu. Pozn. Přítomnost dat s návěštím naznačuje, že měření mohlo být ovlivněno rušením a tudíž následovně jedna porucha mohla ovlivnit více parametrů. Pokud je rozhodnuto o nezbytnosti měření parametrů kvality pro posouzení, zda dodávka elektřiny vyhovuje podmínkám kontraktu, je na smluvní straně, která požaduje měření, aby je zajistila. To však neznamená, že by kontrakt nemohl obsahovat ujednání, kdo bude zajišťovat měření. Je též možno konzultovat třetí stranu. V kontraktu by mělo být stanoveno, jak budou finanční náklady měření rozděleny mezi zúčastněné strany. Toto může být závislé na výsledcích měření. V kontraktu o měření by měla být stanovena doba jeho trvání, doba trvání měření, které parametry kvality se budou měřit a dále umístění měřicího přístroje z hlediska sítě. Volba zapojení měřicího přístroje (tj. hvězda/trojúhelník) by měla respektovat typ zdroje, nebo by měla být dohodnuta zúčastněnými stranami. Měla by být explicitně vyjádřena ve smlouvě. Ve smluvních podmínkách mají být explicitně stanoveny metody měření, popsané v části 6. 15


Ve smlouvě má být stanovena přesnost použitého měřicího zařízení. Smlouva má specifikovat metodu stanovení náhrad pro případ, že by některá ze zúčastněných stran odmítla splnit své závazky. Smlouva může obsahovat dohodu, jak postupovat v případě námitek k interpretaci naměřených výsledků. Ve smlouvě je vhodné stanovit podmínky přístupu k datům a utajení, jelikož strana provádějící měření nemusí též analyzovat data a posuzovat, zda vyhovují smlouvě.

8.2

ZVLÁŠTNÍ UJEDNÁNÍ

Kvalita elektřiny je stanovena porovnáním mezi výsledky měření a limity (dohodnutými hodnotami) v kontraktu. Zúčastněné strany by měly odsouhlasit kategorii přesnosti měřicího zařízení, které má být použito. Měřicí přístroj kategorie A by měl být použit, pokud je potřeba porovnávat výsledky dvou samostatných zařízení, tj. dodavatele a zákazníka, neboť přesnost přístrojů v kategorii B byla shledána pro tyto účely nepřijatelná. Podrobnosti jsou uvedeny v Příloze 5 PPLDS :“Obchodní měření“ nebo v [L6]. Každý parametr kvality může v kontraktu obsahovat dohodnutou(é) hodnotu(y), uvažovaný časový interval, délku časového úseku pro vyhodnocení a nejvyšší počet označených dat, která mohou být zahrnuta do vyhodnocení. V následujících jsou uvedeny doporučené hodnoty. 8.2.1 Frekvence sítě Interval měření: minimální perioda pro vyhodnocení – 1 týden. Postup při vyhodnocení: Mají být uvažovány intervaly 10 vteřin. Následující postupy jsou doporučeny, zúčastněné strany se mohou dohodnout na odlišných: -

počet nebo procento hodnot během intervalu, přesahujících nejvyšší nebo nejnižší mezní hodnotu podle kontraktu, které může být uvažováno při vyhodnocení a/nebo nejhorší naměřené hodnoty mohou být porovnány s nejvyššími a/nebo nejnižšími hodnotami v kontraktu (může být zvolen rozdílný interval záznamu) a/nebo jedna nebo více hodnot, 95% (může být jiná hodnota) týdenních hodnot, vyjádřených v Hertz, může být porovnáno s nejvyššími a/nebo nejnižšími hodnotami ve smlouvě a/nebo počet po sobě jdoucích hodnot, které překročily nejvyšší a/nebo nejnižší hodnoty kontraktu a mohou být zahrnuty do hodnocení a/nebo integrace odchylek od jmenovité frekvence během měřicího intervalu může být porovnána s hodnotami kontraktu. (Pozn. Váže se k akumulované časové chybě pro synchronní zařízení jako hodiny).

8.2.2 Napájecí napětí Interval měření : minimální vyhodnocovací perioda jeden týden. Metody vyhodnocení: lze vyhodnocovat 10 minutové intervaly. Následující postupy jsou doporučené, zúčastněné strany se mohou dohodnout na odlišných: -

při vyhodnocování lze uvažovat počet nebo procento hodnot během intervalu, které přesáhly nejvyšší nebo nejnižší mezní hodnotu podle smlouvy a/nebo nejhorší naměřené hodnoty mohou být porovnány s nejvyššími a/nebo nejnižšími hodnotami ve smlouvě (může být zvolen rozdílný interval záznamu) a/nebo 95% (může být jiná hodnota) týdenních hodnot, vyjádřených v Hertz, může být porovnáno s nejvyššími a/nebo nejnižšími hodnotami ve smlouvě a/nebo hodnocení počtu po sobě jdoucích hodnot, které překročily nejvyšší a/nebo nejnižší hodnoty ve smlouvě.

16

Příloha 3 PPLDS: Kvalita elektřiny v lokální distribuční soustavě 8.2.3 Flikr Interval měření : minimální vyhodnocovací perioda jeden týden. Metody vyhodnocení: Lze vyhodnocovat 10 min. hodnoty (Pst) a/nebo 2 hod. hodnoty (Plt ). Doporučené jsou následující postupy pro obě hodnoty, smluvní strany se mohou dohodnout na odlišných: - při vyhodnocování lze uvažovat počet nebo procento hodnot během intervalu, které přesáhly mezní hodnotu podle smlouvy - a/nebo 99% (nebo jiné procento) týdenních hodnot Pst, nebo 95% (nebo jiné procento) pravděpodobnosti týdenních hodnot Plt může být porovnáváno s hodnotami smlouvy. 8.2.4 Poklesy/zvýšení napájecího napětí Interval měření: minimální interval 1 rok. Metody vyhodnocení: zúčastněné strany by se měly dohodnout na stanovení referenčního napětí Ur. Pozn.: Pro zákazníky nn je deklarované napětí obvykle stejné jako jmenovité napětí napájecího systému. Pro zákazníky připojené na napěťové hladiny, kde lze očekávat dlouhodobě velké napěťové změny (obvykle vn nebo vvn) je možno preferovat klouzavé referenční napětí. Pokud je použito klouzavé referenční napětí, měly by být zároveň stanoveny „klouzavé“ smluvní hodnoty. Smluvní strany by se měly shodnout na: - prahových hodnotách pro poklesy napětí a přepětí - způsobu agregace fází - způsobu agregace času - způsobu agregace měřicích míst, (pokud je měřeno na více místech) - prezentaci výsledků jako jsou tabulky zbytkové napětí/trvání - dalších metodách vyhodnocení, pokud přicházejí do úvahy. 8.2.5 Přerušení napájecího napětí Minimální perioda měření 1rok. Vyhodnocovací metody: strany se mohou dohodnout na časových intervalech, které definují krátkodobé a dlouhodobé přerušení. Při vyhodnocení může být uvažován počet přerušení a celková doba „dlouhých“ přerušení v průběhu doby měření. Stranami může být dohodnut i jiný postup při vyhodnocování. 8.2.6 Nesymetrie napájecího napětí Interval měření : minimálně 1 týden. Metoda vyhodnocení: mohou být uvažovány 10 minutové a/nebo 2 hodinové hodnoty. Pro vyhodnocení se navrhuje následující způsob, ale mezi stranami může být dohodnut jiný: - může být počítán počet nebo procento hodnot které během měření překročí dohodnuté meze - a/nebo nejhorší naměřené hodnoty mohou být porovnávány s hodnotami ve smlouvě (měřicí interval může být v tomto případě odlišný, např. 1 rok) - a/nebo jedna nebo více hodnot, 95% (nebo jiné procento) týdenních hodnot, vyjádřených v procentech může být porovnáno s hodnotami ve smlouvě. 8.2.7 Harmonické napětí Interval měření: jeden týden pro 10 minutové intervaly a v případě intervalů 3 vteřiny denní vyhodnocování po dobu minimálně 1 týden. Metody vyhodnocení: vyhodnocovány mohou být intervaly 3 vteřiny nebo 10 minut.

17


Smluvní hodnoty se mohou týkat jednotlivých harmonických nebo skupiny harmonických, nebo např. sudých či lichých harmonických podle dohody smluvních stran. Následující metody jsou doporučeny, po dohodě mezi stranami mohou být použity jiné: - může být počítán počet nebo procento hodnot, které během měření překročí dohodnuté meze - a/nebo nejhorší naměřené hodnoty mohou být porovnávány s hodnotami ve smlouvě (měřicí interval může být v tomto případě odlišný, např. 1 rok) - a/nebo jedna nebo více hodnot, 95% (nebo jiné procento) týdenních hodnot pro desetiminutové intervaly, a/nebo 95% (nebo jiné procento) denních hodnot pro 3vteřinové hodnoty, vyjádřených v procentech může být porovnáno s hodnotami ve smlouvě. 8.2.8 Meziharmonické napětí Interval měření : minimálně 1 týden pro 10-minutové intervaly a denní vyhodnocení pro interval 3-vteřiny minimálně po dobu 1 týdne. Metody vyhodnocení: vyhodnocovány mohou být intervaly 3 vteřiny nebo 10 minut. Hodnoty se mohou týkat skupiny meziharmonických nebo jiné skupiny podle dohody ve smlouvě. Následující metody jsou doporučeny pro všechny hodnoty, po dohodě mezi stranami mohou být použity jiné: - může být počítán počet, nebo procento hodnot které během měření překročí dohodnuté meze - a/nebo nejhorší naměřené hodnoty mohou být porovnávány s hodnotami ve smlouvě (měřicí interval může být v tomto případě odlišný, např. 1 rok) - a/nebo jedna nebo více hodnot, 95% (nebo jiné procento) týdenních hodnot pro desetiminutové intervaly, a/nebo 95% (nebo jiné procento) denních hodnot pro 3vteřinové hodnoty, vyjádřených v procentech může být porovnáno s hodnotami ve smmlouvě. 8.2.9 Signální napětí v napájecím napětí Interval měření: minimálně denní vyhodnocení. Metody vyhodnocení: smluvní hodnoty mohou být užity pro všechny hodnoty, po dohodě mezi stranami mohou být použity jiné. • může být zjišťován počet nebo procento hodnot, které během měřicího intervalu překročí dohodnuté meze • a/nebo nejhorší naměřené hodnoty mohou být porovnávány s hodnotami ve smlouvě. (měřicí interval může být v tomto případě odlišný, např. týden).

18


Příloha 4

Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS

V Praze, leden 2003

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS

Obsah 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

ÚVOD ...................................................................................................................................... 3 OZNAČENÍ A POJMY ......................................................................................................... 3 ROZSAH PLATNOSTI......................................................................................................... 4 VŠEOBECNÉ ......................................................................................................................... 4 PŘIHLAŠOVACÍ ŘÍZENÍ ................................................................................................... 4 PŘIPOJENÍ K SÍTI ............................................................................................................... 5 ELEKTROMĚRY, MĚŘICÍ A ŘÍDÍCÍ ZAŘÍZENÍ ......................................................... 5 SPÍNACÍ ZAŘÍZENÍ ............................................................................................................ 5 OCHRANY ............................................................................................................................. 6 KOMPENZACE JALOVÉHO VÝKONU .......................................................................... 6 PODMÍNKY PRO PŘIPOJENÍ ........................................................................................... 7

11.1 11.2 11.3 11.4 11.5

12

ZVÝŠENÍ NAPĚTÍ ........................................................................................................................ 7 ZMĚNY NAPĚTÍ PŘI SPÍNÁNÍ.................................................................................................... 8 PŘIPOJOVÁNÍ SYNCHRONNÍCH GENERÁTORŮ .................................................................. 9 PŘIPOJOVÁNÍ ASYNCHRONNÍCH GENERÁTORŮ................................................................ 9 PŘIPOJOVÁNÍ VÝROBEN SE STŘÍDAČI, EV. MĚNIČI KMITOČTU .................................... 9

ZPĚTNÉ VLIVY NA NAPÁJECÍ SÍŤ ................................................................................ 9

12.1 ZMĚNA NAPĚTÍ ......................................................................................................................... 10 12.2 FLIKR ........................................................................................................................................... 10 12.3 PROUDY HARMONICKÝCH .................................................................................................... 10 12.3.1 12.3.2

VÝROBNY V SÍTI NN .......................................................................................................................10 VÝROBNY V SÍTI VN .......................................................................................................................11

12.4 OVLIVNĚNÍ ZAŘÍZENÍ HDO .................................................................................................... 12

13 UVEDENÍ DO PROVOZU ................................................................................................. 13 14 PROVOZOVÁNÍ ................................................................................................................. 14 15 PŘÍKLADY PŘIPOJENÍ VLASTNÍCH VÝROBEN ..................................................... 15 16 DODATEK ........................................................................................................................... 22 16.1 VYSVĚTLIVKY .......................................................................................................................... 22 16.2 PŘÍKLADY VÝPOČTU............................................................................................................... 28 16.3 MEZNÍ VÝKONY GENERÁTORŮ PŘIPOJITELNÝCH DO SÍTĚ NN ................................... 30 16.3.1 16.3.2 16.3.3

PODLE ZMĚN NAPĚTÍ .....................................................................................................................30 MEZE PRO HARMONICKÉ ..............................................................................................................31 MEZE PRO VLIV NA HDO ...............................................................................................................32

16.4 FORMULÁŘE .............................................................................................................................. 33

2


1

ÚVOD

Následující pravidla shrnují hlavní hlediska, na která je zapotřebí brát zřetel při připojování výrobny elektřiny do sítě nn nebo vn provozovatele lokální distribuční soustavy (PLDS). Slouží proto stejně pro PLDS i pro výrobce elektřiny jako podklad při projektování a pomůcka při rozhodování. V jejich rámci je možné se zabývat pouze všeobecně běžnými koncepcemi zařízení, vycházejícími ze současných zvyklostí, dostupných zařízení i současně platných předpisů. V části "Označení a pojmy" jsou krátce vysvětleny nejdůležitější pojmy. K jednotlivým bodům pravidel jsou poskytnuty další informace pro vysvětlení jejich určitých požadavků, popř. záměrů. Pro omezení vlastního textu pravidel na to nejpodstatnější jsou tato vysvětlení shrnuta v dodatku po jednotlivých částech. Dále se nachází v dodatku příklady výpočtů, formuláře "Základní údaje" a "Protokol o uvedení do provozu". Seznam literatury se nachází v hlavním dokumentu PPLDS.

2

OZNAČENÍ A POJMY

SkV

zkratový výkon ve společném napájecím bodu

ψkV

fázový úhel zkratové impedance

Un

jmenovité napětí sítě

Plt, Alt

dlouhodobá míra vjemu flikru, činitel dlouhodobého rušení flikrem [4],[29]; míra vjemu flikru Plt v časovém intervalu dlouhém (lt = long time) 2 h

∆U

Pozn.: Plt=0.46 je stanovená mez rušení pro jednu výrobnu. Hodnota Plt může být měřena a vyhodnocena flikermetrem. Kromě míry vjemu flikru Plt se používá i činitel rušení flikrem Alt,, mezi kterými platí vztah Alt = Plt3 . změna napětí Rozdíl mezi efektivní hodnotou na začátku napěťové změny a následujícími efektivními hodnotami.

c

Pozn.: Pro relativní změnu ∆u se vztahuje změna napětí sdruženého napětí ∆U k napájecímu napětí sítě Un. Pokud má změna napětí ∆U význam úbytku fázového napětí, pak pro relativní změnu napětí platí ∆u = ∆U/Un/√3. činitel flikru zařízení

SA

Bezrozměrná veličina, specifická pro dané zařízení, která spolu s dvěma charakteristickými veličinami, tj. výkonem zařízení a zkratovým výkonem ve společném napájecím bodu, určuje velikost flikru vyvolaného zařízením ve společném napájecím bodu. jmenovitý zdánlivý výkon výrobny

SAmax

maximální zdánlivý výkon výrobny

SnE

jmenovitý zdánlivý výkon výrobního bloku

SnG

jmenovitý zdánlivý výkon generátoru

ϕi

fázový úhel proudu vlastního zdroje

cos ϕ

cosinus fázového úhlu mezi základní harmonickou napětí a proudu

λ

účiník – podíl činného výkonu P a zdánlivého výkonu S

k

poměr mezi rozběhovým, popř. zapínacím proudem a jmenovitým proudem generátoru

Ia

rozběhový proud 3

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS Ir

proud, na který je zdroj dimenzován (obvykle jmenovitý proud In)

kk1 zkratový poměr, poměr mezi SkV a maximálním zdánlivým výkonem výrobny SrAmax Index “A” je použit ve vztahu k výrobně, index “E” se vztahuje k jednomu bloku, index “G” k jednomu generátoru.

3

ROZSAH PLATNOSTI

Tato pravidla platí pro plánování, zřizování, provoz a úpravy výroben elektřiny, připojených k síti nn nebo vn PLDS. Takovýmito výrobnami jsou např.: vodní elektrárny větrné elektrárny tepelné elektrárny fotočlánková zařízení. Minimální výkon, od kterého je nutné připojení k síti vn, a maximální výkon, do kterého je možné připojení do sítě nn, závisí na druhu a způsobu provozu vlastní výrobny, stejně jako na síťových poměrech LDS.

4

VŠEOBECNÉ

Při zřizování vlastní výrobny je zapotřebí dbát na platná nařízení a předpisy, na to, aby byla vhodná pro paralelní provoz se sítí PLDS a aby bylo vyloučeno rušivé zpětné působení na síť nebo zařízení dalších odběratelů. Při zřizování a provozu elektrických zařízení je zapotřebí dodržovat: -

současně platné zákonné a úřední předpisy, především [L1], [L11] a [1] platné normy předpisy pro ochranu pracovníků a bezpečnost práce nařízení a směrnice PLDS.

Projektování, výstavbu a připojení vlastní výrobny k síti PLDS je zapotřebí zadat odborné firmě. Připojení k síti je třeba projednat a odsouhlasit s PLDS. PLDS může ve smyslu zákona [L1] požadovat změny a doplnění na zřizovaném nebo provozovaném zařízení, pokud je to nutné z důvodů bezpečného a bezporuchového napájení, popř. též z hlediska zpětného ovlivnění distribuční soustavy. Konzultace s příslušným útvarem PLDS by proto měly být prováděny již ve stadiu přípravy, nejpozději při projektování vlastní výrobny. Výrobce elektřiny je povinen instalovat a provozovat u nově budovaných výroben o celkovém instalovaném výkonu 30 MW a více zařízení pro poskytování podpůrných služeb [L1] .

5

PŘIHLAŠOVACÍ ŘÍZENÍ

Pro přihlášení je zapotřebí předat PLDS včas podklady podle části 3.4 PPLDS a dále: situační plán, na kterém jsou vyznačeny hranice pozemku a místo výstavby včetně širších vztahů přehledové schéma celého elektrického zařízení s jmenovitými hodnotami použitých zařízení (jednopólové schéma postačí) vč. údajů o vlastních přípojných vedeních a rozvodném zařízení výrobce elektřiny údaje o zkratové odolnosti předávací stanice elektrická data napájecího/ch transformátoru/ů, tzn. výkon, převod, napětí nakrátko, spojení vinutí, ztráty naprázdno a nakrátko atd. popis ochran s přesnými údaji o druhu, výrobci, zapojení a funkci příspěvek vlastní výrobny k počátečnímu zkratovému proudu v místě připojení k síti popis druhu a způsobu provozu pohonu, generátoru a případně střídače stejně jako způsob připojení k síti včetně technických dat a zkušebních protokolů

4

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS -

u střídačů, měničů frekvence a synchronních generátorů s buzením napájeném usměrňovači: zkušební protokoly k očekávaným proudům harmonických a meziharmonických u větrných elektráren: osvědčení a zkušební protokol k očekávaným zpětným vlivům (kolísání činného a jalového výkonu, vnitřní úhel zdroje, kompensace účiníku).

Především je zapotřebí přiložit dotazník s technickými údaji o zařízení, jehož vzor je přiložen v části 16.4.

6

PŘIPOJENÍ K SÍTI

Vlastní výrobny, popř. zařízení odběratelů s vlastními výrobnami, které mají být provozovány paralelně se sítí PLDS, je zapotřebí připojit k síti ve vhodném bodě. Způsob a místo připojení na síť stanoví PLDS s přihlédnutím k daným síťovým poměrům, výkonu a způsobu provozu vlastní výrobny, stejně jako k oprávněným zájmům výrobce. Tím má být zajištěno, že vlastní výrobna bude provozována bez rušivých účinků a neohrozí napájení dalších odběratelů. Posouzení možností připojení z hlediska zpětných vlivů na síť vychází z impedance sítě ve společném napájecím bodě (zkratového výkonu, resonance), připojovaného výkonu, stejně jako druhu a způsobu provozu vlastní výrobny. Připojení k síti PLDS se děje ve spínacím místě s oddělovací funkcí, přístupném kdykoliv personálu PLDS. Příklady připojení jsou uvedeny v části 15 této přílohy.

7

ELEKTROMĚRY, MĚŘICÍ A ŘÍDÍCÍ ZAŘÍZENÍ

Druh a počet potřebných měřících zařízení (elektroměrů PLDS) a řídících přístrojů (přepínačů tarifů) se řídí podle smluvních podmínek pro odběr a dodávku elektřiny příslušného PLDS. Proto je nutné projednat jejich umístění s PLDS již ve stadiu projektu. Elektroměry pro účtování a jim přiřazené řídící přístroje jsou uspořádány na vhodných místech udaných PLDS. Dodávku a montáž měřicích zařízení zajišťuje PLDS. Přístrojové měřicí transformátory napětí či proudu jsou součástí zařízení výrobny. Přístrojové měřicí transformátory musí být schváleného typu a úředně ověřeny. Měřicí zařízení zajišťuje PLDS, náklady na jeho instalaci výrobce elektřiny (podrobnosti jsou v Příloze 5 PPLDS: Obchodní měření). V případě oprávněných zájmů PLDS musí výrobce vytvořit podmínky pro to, aby přes definované rozhraní mohly být na příslušný dispečink PLDS přenášeny další údaje důležité pro bezpečný a hospodárný provoz, např. hodnoty výkonu a stavy vybraných spínačů.

8

SPÍNACÍ ZAŘÍZENÍ

Pro spojení vlastní výrobny se sítí LDS musí být použito spínací zařízení (vazební spínač) minimálně se schopností vypínání zátěže (např. vypínač, odpínač s pojistkami, úsekový odpínač), kterému je předřazena zkratová ochrana podle části 9. Tento vazební spínač může být jak na straně nn, tak i na straně vn. Pokud se nepředpokládá ostrovní provoz, lze k tomuto účelu použít spínací zařízení generátoru. Spínací zařízení musí zajišťovat galvanické oddělení ve všech fázích. U vlastních výroben se střídači je třeba spínací zařízení umístit na střídavé straně střídače. Při společném umístění ve skříni střídače nesmí být spínací zařízení vyřazeno z činnosti zkratem ve střídači. Při použití tavných pojistek jako zkratové ochrany u nn generátorů je zapotřebí dimenzovat spínací zařízení minimálně podle vypínacího rozsahu předřazených pojistek. Výrobce musí prokázat zkratovou odolnost celého zařízení. K tomu mu PLDS udá velikost příspěvku zkratového ekvivalentního oteplovacího proudu a velikost nárazového zkratového proudu ze sítě. Způsobí-li nová výrobna zvýšení zkratového proudu v síti PLDS nad hodnoty, na které je zařízení sítě dimenzováno, pak musí výrobce učinit 5

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS opatření, která výši zkratového proudu z této výrobny nebo jeho vliv patřičně omezí, pokud se s PLDS nedohodne jinak. Některé příklady připojení vlastních výroben jsou uvedeny v části 15.

9

OCHRANY

Opatření na ochranu vlastní výrobny (např. zkratovou ochranu, ochranu proti přetížení, ochranu před nebezpečným dotykem) je zapotřebí provést podle části 3.3 PPLDS. U zařízení schopných ostrovního provozu je třeba zajistit chránění i při ostrovním provozu. K ochraně vlastního zařízení a zařízení jiných odběratelů jsou potřebná další opatření využívající ochran, které při odchylkách napětí a frekvence vybaví příslušná spínací zařízení podle části 8. Je zapotřebí zajistit ochrany s následujícími funkcemi: Funkce podpěťová ochrana

rozsah nastavení 1.0 Un až 0.70 Un

přepěťová ochrana

1.0 Un až 1.15 Un

podfrekvenční ochrana

50 Hz až 48 Hz

nadfrekvenční ochrana

50 Hz až 52 Hz.

Podpěťová a přepěťová ochrana mohou být nastaveny např. na 0.8 Un, resp. 1.1 Un. Podfrekvenční a nadfrekvenční ochrany je třeba s ohledem na rychlé a bezpečné zjištění výpadku sítě nastavit pokud možno blízko síťové frekvenci (např. 49 resp. 51 Hz). V některých případech může být, s ohledem na síťové poměry, třeba jiné nastavení ochran. Proto je jejich nastavení vždy nutné odsouhlasit s PLDS. Vhodným podkladem pro tato nastavení jsou studie dynamického chování zdrojů v dané síti. Podpěťová a přepěťová ochrana musí být trojfázová. Podfrekvenční a nadfrekvenční ochrana může být jednofázová. Vypnutí podpěťovou a nadpěťovou ochranou může být po dohodě s PLDS zpožděno. Při připojení výroben k síti PLDS provozované s OZ, které mohou tyto výrobny ohrozit, je zpoždění vypínání přípustné jen tehdy, když je pro nezpožděné odpojení výrobny při OZ k dispozici zvláštní ochrana. Jako zvláštní ochrana může být použito např. relé na skokovou změnu vektoru napětí (pouze u synchronních generátorů) nebo relé na výkonový skok. K provádění funkčních zkoušek ochran je zapotřebí zřídit rozhraní (např. svorkovnici s podélným dělením a zkušebními svorkami). Výrobce je povinen si zajistit sám, aby spínání, kolísání napětí, krátkodobá přerušení nebo jiné přechodové jevy v síti LDS nevedly ke škodám na jeho zařízení. S PLDS je zapotřebí dohodnout, které ochrany budou případně zaplombovány.

10 KOMPENZACE JALOVÉHO VÝKONU U odběratele s vlastní výrobnou musí účiník celého zařízení při odběru i dodávce činného výkonu odpovídat uzavřené smlouvě o dodávce. Není-li dohodnuto jinak, musí být účiník celého zařízení v intervalu 0.95-0.98 induktivní (dle [30]) a kompenzace jalového výkonu je obvykle nutná. U kompenzačního zařízení je zapotřebí přihlížet ke způsobu provozu vlastní výrobny a z toho vyplývajících zpětných vlivů na síťové napětí. Při silně kolísajícím výkonu pohonu (např. u některých typů větrných elektráren) musí být kompenzace jalového výkonu automaticky a dostatečně rychle regulována.

6

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS Kompenzační kondenzátory nesmějí být připínány před zapnutím generátoru. Při vypínání generátoru musí být odpojeny současně. Provoz kompenzačního zařízení může vyžadovat opatření k omezení napětí harmonických a pro zamezení nepřípustného zpětného ovlivnění HDO. S PLDS je proto zapotřebí odsouhlasit výkon, zapojení a způsob regulace kompenzačního zařízení, případně i hrazení harmonických vhodnými indukčnostmi.

11 PODMÍNKY PRO PŘIPOJENÍ K zabránění zavlečení zpětného napětí do sítí PLDS je zapotřebí zajistit technickými opatřeními, aby připojení vlastní výrobny k síti LDS bylo možné pouze tehdy, když jsou všechny fáze sítě pod napětím. K připojení může být použit jak spínač, který spojuje celé zařízení odběratele se sítí, tak i spínač, který spojuje generátor popř. více paralelních generátorů se zbylým zařízením odběratele. Zapnutí tohoto vazebního vypínače musí být blokováno do té doby, dokud není na každé fázi napětí minimálně nad rozběhovou hodnotou podpěťové ochrany. K ochraně vlastní výrobny se doporučuje časové zpoždění mezi obnovením napětí v síti a připojením výrobny v rozsahu minut. Časové odstupňování při připojování více generátorů v jednom společném napájecím bodu je zapotřebí odsouhlasit s PLDS.

11.1 ZVÝŠENÍ NAPĚTÍ Zvýšení napětí vyvolané provozem připojených výroben nesmí v nejnepříznivějším případě (přípojném bodu) překročit 2 % pro výrobny s přípojným místem v síti vn ve srovnání s napětím bez jejich připojení

∆u vn ≤ 2 %

(A)

pro výrobny s přípojným místem v síti nn nesmí překročit 3 %, tedy

∆unn ≤ 3 %

(B)

Pokud je v síti jen jedno přípojné místo, je možné tuto podmínku posoudit jednoduše pomocí zkratového poměru výkonů

k k1 =

S kV , ΣS A max

(C)

kde SkV je zkratový výkon v přípojném bodu a ΣSAmax je součet maximálních zdánlivých výkonů všech připojených/plánovaných výroben. K vyšetření SAmax u větrných elektráren je zapotřebí vycházet z maximálních zdánlivých výkonů jednotlivého zařízení SEmax:

S E max = S E max 10 min = S nG ⋅ P1min =

PnG ⋅ P10 min , λ

(D)

přičemž hodnotu P10 min (maximální střední výkon v intervalu 10 minut) je zapotřebí převzít ze zkušebního protokolu. U zařízení se speciálním omezením výkonu je zapotřebí dosadit tyto omezené hodnoty. V případě jediného přípojného bodu v síti bude podmínka pro zvýšení napětí dodržena vždy, když zkratový poměr výkonů kk1 je pro výrobny s přípojným místem v síti vn

k k1vn ≥ 50

(E)

podobně pro výrobny s přípojným místem v síti nn

k k1nn ≥ 33 .

(F)

Pokud je síť silně induktivní, pak je posouzení pomocí činitele kk1 příliš konzervativní, tzn., že dodávaný výkon bude silněji omezen, než je zapotřebí k dodržení zvýšení napětí. V takovém případě je zapotřebí provést výpočet s komplexní hodnotou impedance sítě s jejím fázovým úhlem ψkV, který poskytne mnohem přesnější výsledek. Podmínka pro maximální výkon pak je pro výrobny s přípojným místem v síti vn

7


S A max vn ≤

2% ⋅ S kV S kV , = cos( ψ kV + ϕ) 50 ⋅ cos( ψ kV + ϕ)

(G)

pro výrobny s přípojným místem v síti nn

S A max nn ≤

3% ⋅ S kV S kV , = cos( ψ k + ϕ) 33 ⋅ cos(ψ k + ϕ)

(H)

kde ϕ je fázový úhel mezi proudem a napětím výrobny při maximálním zdánlivém výkonu SAmax. Pokud pro cos vychází hodnota menší než 0,1, pak se se zřetelem na nejistoty tohoto výpočtu odhaduje 0,1. V mnoha případech je v praxi udán maximální připojitelný výkon SAmax, pro který je pak zapotřebí určit zvýšení napětí v přípojném bodu. K tomu je používán následující vztah:

∆u AV =

S A max ⋅ cos(ψ kV + ϕ) . S kV

(I)

V propojených sítích a/nebo při provozu více rozptýlených výroben v síti je rovněž zapotřebí určovat zvýšení napětí, a sice s pomocí komplexního chodu sítě. Přitom musí být dodržena podmínka pro ∆u v nejnepříznivějším přípojném bodě.

11.2 ZMĚNY NAPĚTÍ PŘI SPÍNÁNÍ Změny napětí v přípojném bodu, způsobené připojováním a odpojováním jednotlivých generátorů nebo zařízení, nevyvolávají nepřípustné zpětné vlivy, pokud největší změna napětí pro výrobny s přípojným místem v síti vn nepřekročí 2 %, tj.

∆umax vn ≤ 2 % ,

(J)

pro výrobny s přípojným místem v síti nn platí

∆umax nn ≤ 3 % .

(K)

a přitom spínání není častější než jednou za 1,5 minuty. Při velmi malé četnosti spínání, např. jednou denně může PLDS připustit větší změny napětí, pokud to připustí poměry v síti. V závislosti na zkratovém výkonu SkV v síti PLDS a jmenovitém zdánlivém výkonu SnE jednotlivé výrobny lze odhadnout změnu napětí

∆umax = k i max ⋅

S nE . S kV

(L)

Činitel kimax se označuje jako “největší spínací ráz” a udává poměr největšího proudu, který se vyskytuje v průběhu spínacího pochodu (např. zapínací ráz Ia ) ke jmenovitému proudu generátoru nebo zařízení, např.

k i max =

Ia . InG

(M)

Výsledky na základě tohoto “největšího zapínacího rázu” jsou na bezpečné straně. Pro činitel zapínacího rázu platí následující směrné hodnoty: synchronní generátory s jemnou synchronizací, střídače kimax = 1 asynchronní generátory, připojované s 95 až 105 % synchronních otáček, pokud nejsou k dispozici kimax = 4 přesnější údaje o způsobu omezení proudu. S ohledem na krátkodobost přechodového jevu musí přitom být dodržena dále uvedená podmínka pro velmi krátké poklesy napětí asynchronní generátory motoricky rozbíhané ze sítě kimax = Ia/InG pokud není známo Ia. kimax = 8 Asynchronní stroje připojované přibližně se synchronními otáčkami mohou vlivem svých vnitřních přechodových jevů způsobit velmi krátké poklesy napětí. Takovýto pokles smí dosáhnout dvojnásobku jinak přípustné hodnoty, tj. 8

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS pro sítě vn 4 %, pro sítě nn 6 %, pokud netrvá déle než dvě periody a následující odchylka napětí od hodnoty před poklesem napětí nepřekročí jinak přípustnou hodnotu. Pro větrné elektrárny platí speciální “činitel spínání závislý na síti”, který musí výrobce prokazovat, jímž se hodnotí jejich spínání a který také respektuje zmíněné velmi krátké přechodové jevy. Tento činitel respektuje nejen výši, ale i časový průběh proudu v průběhu přechodového děje a udává se jako funkce úhlu impedance sítě ψ pro každé zařízení ve zkušebním protokolu. Jeho pomocí lze vypočítat fiktivní “náhradní změnu napětí”,

∆u ers = k i ψ ⋅

SnE , SkV

(N)

která rovněž (jako ∆umax ) nesmí překročit hodnotu 2 % pro výrobny s přípojným místem v síti vn a 3 % pro výrobny s přípojným místem v síti nn. S ohledem na minimalizaci zpětného vlivu na síť LDS je zapotřebí zamezit současnému spínání více generátorů v jednom přípojném bodu. Technické řešení je časové odstupňování jednotlivých spínání, které je závislé na vyvolaných změnách napětí. Při maximálním přípustném výkonu generátoru musí být minimálně 1,5 minuty. Při zdánlivém výkonu generátoru do poloviny přípustné hodnoty postačí odstup 12 s.

11.3 PŘIPOJOVÁNÍ SYNCHRONNÍCH GENERÁTORŮ U synchronních generátorů je nutné takové synchronizační zařízení, se kterým mohou být dodrženy následující podmínky pro synchronizaci: -

rozdíl napětí rozdíl frekvence rozdíl fáze

∆U < ± 10 % Un ∆f < ± 0.5 Hz < ± 10o.

V závislosti na poměru impedance sítě k výkonu generátoru může být nutné k zabránění nepřípustných zpětných vlivů na síť stanovit pro spínání užší meze.

11.4 PŘIPOJOVÁNÍ ASYNCHRONNÍCH GENERÁTORŮ Asynchronní generátory rozbíhané pohonem musí být připojeny bez napětí při otáčkách v mezích 95 % až 105 % synchronních otáček. U asynchronních generátorů schopných ostrovního provozu, které nejsou připojovány bez napětí, je zapotřebí dodržet podmínky spínání jako pro synchronní generátory.

11.5 PŘIPOJOVÁNÍ VÝROBEN SE STŘÍDAČI, EV. MĚNIČI KMITOČTU Střídače smějí být spínány pouze tehdy, když je jejich střídavá strana bez napětí. U vlastních výroben se střídači, schopných ostrovního provozu, které nejsou spínány bez napětí, je zapotřebí dodržet podmínky zapnutí platné pro synchronní generátory.

12 ZPĚTNÉ VLIVY NA NAPÁJECÍ SÍŤ Aby nebyla rušena zařízení dalších odběratelů a provozovaná zařízení LDS, je zapotřebí omezit zpětné vlivy výroben. Pro posouzení je třeba vycházet ze zásad pro posuzování zpětných vlivů a jejich přípustných mezí [3], [4], [5]. Bez další kontroly zpětných vlivů mohou být výrobny připojeny, pokud poměr zkratového výkonu sítě SkV ke jmenovitému výkonu celého zařízení SrA je větší než 500. Pokud výrobce nechá své zařízení ověřit v uznávaném institutu, pak lze do posuzování připojovacích podmínek zahrnout příznivější činitel SkV/SrG (<500). Pro větrné elektrárny je zapotřebí předložit certifikát, zkušební protokol apod. o očekávaných zpětných vlivech (viz kap. 16.1). Pro individuální posouzení připojení jedné nebo více vlastních výroben v jednom společném napájecím bodu je třeba vycházet z následujících mezních podmínek: 9


12.1 ZMĚNA NAPĚTÍ Změna napětí

∆U ≤ 3 % Un (pro společný napájecí bod v síti nn) ∆U ≤ 2 % Un (pro společný napájecí bod v síti vn - viz též část 11).

12.2 FLIKR DLOUHODOBÝ FLIKR Pro posouzení jedné nebo více výroben v jednom přípojném bodu je zapotřebí se zřetelem na kolísání napětí vyvolávající flikr dodržet v přípojném bodě mezní hodnotu

Plt ≤ 0,46 ( A lt ≤ 0,1 ).

(O)

Dlouhodobá míra flikru Plt jednoho zdroje může být určena pomocí činitele flikru c jako

Plt = c ⋅

SnE , SkV

(P)

SnE je jmenovitý výkon zařízení (pro větrné elektrárny je to hodnota SnG). Pokud je hodnota vypočtená podle předchozí rovnice větší než 0,46, je možné do výpočtu zahrnout fázové úhly a počítat podle následujícího vztahu

Plt = c ⋅

S nE cos(ψ kV + ϕi ) . S kV

(Q)

U výrobny s více jednotlivými zařízeními je zapotřebí vypočítat Plt pro každé zvlášť a výslednou hodnotu pro flikr v přípojném bodě určit podle následujícího vztahu

Plt res =

∑ Plt2i .

(R)

i

U zařízení s n stejnými jednotkami je výsledný činitel pro flikr

Plt res = n ⋅ Plt = n ⋅ c ⋅

S nE . S kV

(S)

12.3 PROUDY HARMONICKÝCH Harmonické vznikají především u zařízení se střídači nebo měniči frekvence. Harmonické proudy emitované těmito zařízeními musí udat výrobce, např. zprávou o typové zkoušce.

12.3.1 Výrobny v síti nn Za předpokladu, že do sítě nn nemohou být připojeny více než dvě větší vlastní výrobny s maximálním výkonem po 10 % jmenovitého výkonu distribučního transformátoru, mohou být pro posouzení proudů vyšších harmonických (Iν) použita následující jednoduchá kritéria: Přípustný proud Iνnn = vztažný proud iν

S kV sin ψ kV

(T)

vztažný proud iν je uveden v TAB.1. sin ψkV =Xk/Zk (≅ 1, když je přípojné místo blízko transformátoru vn/nn).

10


TAB.1 řád harmonické ν

Vztažný proud iν: (A/MVA)

5 7 11 13

3.0 2.5 1.5 1.0

Tento výpočetní postup nemůže být použit, pokud je společný napájecí bod v síti vn (např. větrná elektrárna).

12.3.2 Výrobny v síti vn Pro pouze jediný přípojný bod v síti vn lze určit celkové v tomto bodě přípustné harmonické proudy ze vztažných proudů iν přl z TAB.2 násobených zkratovým výkonem v přípojném místě

I υpř = i υpř ⋅ S kV

(U)

Pokud je v přípojném bodě připojeno několik zařízení, pak se určí harmonické proudy přípustné pro jednotlivá zařízení násobením poměru zdánlivého výkonu zařízení SA k celkovému připojitelnému nebo plánovanému výkonu SAV v přípojném bodu

Iυ př = Iυ př ⋅

SA S = iυ př ⋅ SkV ⋅ A . S AV S AV

(V)

U zařízení sestávajících z jednotek stejného typu lze za SA dosadit ΣSnE. To platí též pro větrné elektrárny. U zařízení z nestejných typů jde pouze o odhad. Celkově přípustné harmonické proudy pro síť vn, vztažené na zkratový výkon, které jsou vyvolány zařízením přímo připojeným do této sítě, jsou uvedeny v TAB.2. Pro harmonické s řády násobků tří platí hodnoty v TAB.2 pro nejbližší řád, a to pouze, pokud se nulová složka proudů z výrobny neuzavírá do sítě. TAB.2 Řád harmonické ν,µ 5 7 11 13 17 19 23 >25 nebo sudé µ < 40 µ > 401

Přípustný vztažný proud harmonických iν,µpř [A/MVA] síť 10 kV síť 22 kV 0,115 0,058 0,082 0,041 0,052 0,026 0,038 0,019 0,022 0,011 0,016 0,009 0,012 0,006 0,010 0,005 0,06/ν 0,03/ν 0,06/µ 0,03/µ 0,16/µ 0,09/µ

Pro sčítání proudů harmonických, pocházejících jak od různých odběratelů, tak i výroben platí následující pravidla  usměrňovače řízené sítí (6- nebo 12 pulzní) Harmonické typické pro usměrňovače (řádu 5., 7., 11., 13., atd.) i pro netypické nízkých řádů (ν < 7) se sčítají aritmeticky

Iυ =

n

∑ Iυ i .

(W)

i =1

11

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS Pro netypické harmonické vyšších řádů (ν > 7) je celkový harmonický proud určitého řádu roven odmocnině ze součtu kvadrátů harmonických proudů tohoto řádu

Iυ =

n

∑I2υ i .

(X)

i =1

 pulzně modulované střídače Pro řád µ, který v zásadě není celočíselný, ale pro hodnoty µ > 11 také obsahuje celočíselné hodnoty, je celkový proud rovný odmocnině ze součtu kvadrátů pro jednotlivá zařízení

Iµ =

n

∑Iµ2 i .

(Y)

i =1

Pokud se vyskytují u těchto střídačů netypické harmonické proudy řádu µ < 11, pak se tyto sčítají aritmeticky. Jsou-li překročeny přípustné hodnoty harmonických proudů (nebo přípustné proudy meziharmonických), pak jsou zapotřebí podrobnější posouzení. Přitom je třeba mít na paměti, že hodnoty přípustných harmonických proudů jsou voleny tak, aby platily i při vyšších frekvencích pro induktivní impedanci sítě, tj. např. pro čisté venkovní sítě. V sítích s významným podílem kabelů je ale síťová frekvence v mnoha případech nižší, takže mohou být přípustné vyšší proudy harmonických. Předpokladem je výpočet a posouzení napětí harmonických v přípojném bodu při uvažování skutečné (frekvenčně závislé) impedance sítě v přípojném bodu podle [3]. Navíc k dosavadním požadavkům je zapotřebí dodržet podmínku, že v rozsahu frekvencí 2000 Hz až 9000 Hz nepřekročí v přípojném bodě napětí 0,2 %. Je-li v síti několik přípojných bodů, musí být při posuzování poměrů v jednom přípojném bodu brány v úvahu též ostatní přípojné body. Podle toho jsou poměry v síti vn přípustné, pokud v každém přípojném bodu nepřekročí harmonické proudy emitované do sítě hodnotu

Iυ V př = i υ př ⋅ S kV ⋅

S AV , Ss

(Z)

kde SAV je součet napájecích zdánlivých výkonů všech zařízení v daném přípojném bodě a Ss je celkový výkon, pro který je síť navržena. Pokud podle tohoto výpočtu dojde k překročení přípustných harmonických proudů, pak v zásadě připojení není možné, pokud podrobnější výpočet neprokáže, že přípustné hladiny harmonických napětí v síti nejsou překročeny. Pro jiná síťová napětí, než jaká jsou udána v TAB. 2, lze přepočítat vztažné harmonické proudy z hodnot v této tabulce (nepřímo úměrně k napětí). Pokud jsou překročeny přípustné proudy harmonických, pak je zapotřebí provést podrobnější výpočet harmonických (viz kap. 16).

12.4 OVLIVNĚNÍ ZAŘÍZENÍ HDO Zařízení hromadného dálkového ovládání (HDO) jsou obvykle provozována s frekvencí mezi cca 180 až 1050 Hz. Místně použitou frekvenci HDO je zapotřebí zjistit u PLDS. Vysílací úroveň je obvykle mezi 1 % až 4 % Un. Zařízení HDO jsou dimenzována na zatížení, které odpovídá 50 Hz zatížení sítě, kterou napájí svým signálem. Výrobny ovlivňují HDO přídavným zatížením vysílačů HDO: vlastním zařízením výrobny příp. zvýšeným zatížením části sítě, do které pracuje výrobna. Tento vliv může způsobit nepřípustné změny hladiny signálu HDO v přípojném bodu, kterým je obecně zapotřebí zamezit odpovídajícími technickými opatřeními, která musí být odsouhlasena mezi provozovatelem výrobny a PLDS.

12

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS Přitom je zapotřebí vycházet z toho, že hladina signálu HDO v žádném bodu sítě nesmí klesnou o více než 10 až 20 % pod požadovanou hladinu ( v závislosti na podmínkách jako jsou frekvence HDO, druh sítě, druhy přijímačů apod.), přičemž je zapotřebí uvažovat s odpovídajícími impedancemi odběrů i výroben. U poklesů hladiny signálu HDO výrobnami je zapotřebí uvažovat následující hlediska: − Zdroje připojené statickými střídači bez filtrů zpravidla nezpůsobují významné snížení hladiny signálu HDO. Pokud jsou vybaveny filtry nebo kompenzačními kondenzátory, pak je zapotřebí přezkoušet sériovou rezonanci s reaktancí nakrátko transformátoru výrobny. − Zdroje, jejichž synchronní nebo asynchronní generátory jsou připojeny do sítě přes transformátor, vyvolávají tím nižší pokles signálu, čím je vyšší zkratová reaktance generátoru a transformátoru, čím je vyšší frekvence HDO a zkratový výkon sítě. V některých případech může být nutná instalace zádrže pro tónovou frekvenci. Kromě omezení poklesu hladiny signálu HDO nesmí být též produkována nežádoucí rušivá napětí. Obecně platí: − výrobnou vyvolané rušivé napětí, jehož frekvence odpovídá místně použité frekvenci HDO nebo leží v bezprostřední blízkosti, nesmí překročit 0.1 % Un − napětí produkovaná výrobnou, jejichž frekvence je do 100 Hz pod nebo nad místně použitou frekvencí HDO, nesmějí v přípojném bodu překročit 0.3 % Un. Výše uvedené hodnoty 0.1 % Un resp. 0.3 % Un vycházejí z předpokladu, že v síti nn nejsou připojeny více než dvě vlastní výrobny. Jinak jsou zapotřebí zvláštní výpočty. Pokud vlastní výrobna nepřípustně ovlivňuje provoz zařízení HDO, je zapotřebí, aby její provozovatel učinil opatření potřebná k odstranění ovlivnění, a to i když ovlivnění je zjištěno v pozdějším čase.

13 UVEDENÍ DO PROVOZU Před uvedením do provozu je zapotřebí, aby zřizovatel potvrdil, že vlastní výrobna je provedena podle předpisů, norem a zásad uvedených v části 4, stejně jako podle PPLDS a této přílohy a předložil protokol o provedení výchozí revize. První paralelní připojení k síti je zapotřebí provést v přítomnosti zástupce PLDS. Před připojením je zapotřebí: -

prohlídka zařízení porovnání vybudovaného zařízení s projektovaným zkontrolovat přístupnost a funkce spínacího místa v předávacím místě zkontrolovat provedení měřicího a účtovacího zařízení podle smluvních a technických požadavků.

Dále je zapotřebí uskutečnit funkční zkoušky ochran podle části 9. Ochrany se ověřují buď za skutečných podmínek, nebo simulací pomocí odpovídajících zkušebních přístrojů. Dále je zapotřebí odzkoušet náběh ochran a dodržení udaných vypínacích časů pro následující provozní podmínky: -

třífázový výpadek sítě (u sítě nn i jednofázový) OZ (u asynchronních generátorů a synchronních generátorů od jmenovitého výkonu stanoveného PLDS) odchylky frekvence (simulace zkušebním zařízením).

Obdobně je zapotřebí provádět tyto zkoušky i u zařízení se střídači. U elektroměrů pro dodávku i odběr je zapotřebí provést kontrolu správnosti chodu. Pokud je výrobna vybavena dálkovým ovládáním, signalizací a měřením, je zapotřebí ověřit jejich funkce z příslušného rozhraní. 13

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS Je zapotřebí kontrolovat podmínky pro připojení podle části 11. Dále je zapotřebí kontrolovat, zda kompenzační zařízení je připojováno a odpojováno s generátorem a zda u regulačních zařízení odpovídá regulace výkonovému rozsahu. Doporučuje se body zkoušek provádět podle seznamu. Uvádění do provozu, zejména funkční zkoušky ochran, je zapotřebí dokumentovat, např. zkušebním protokolem (viz 16.4). Ochrany mohou být PLDS plombovány.

14 PROVOZOVÁNÍ Zařízení potřebná pro paralelní provoz vlastní výrobny se síti PLDS musí výrobce udržovat neustále v bezvadném technickém stavu. Spínače a ochrany musí být v pravidelných lhůtách funkčně přezkoušeny odborným pracovníkem. Výsledek je zapotřebí dokumentovat zkušebním protokolem. Tento protokol má chronologicky doložit předepsané zkoušky a být uložen u zařízení vlastní výrobny. Slouží též jako důkaz řádného vedení provozu (viz část 16.4). PLDS může v případě potřeby požadovat přezkoušení ochran pro oddělení od sítě a ochran vazebního spínače. Pokud to vyžaduje provoz sítě, může PLDS zadat změněné nastavení pro ochrany. Výrobce je povinen z nutných technických důvodů na žádost PLDS odpojit vlastní výrobnu od sítě. PLDS je při nebezpečí nebo poruše oprávněn k okamžitému odpojení výrobny od sítě. Odpojování výroben k provádění provozně nutných činností v síti jsou zpravidla jejich provozovateli oznamována. Vlastní výrobna smí být - zejména po poruše zařízení PLDS nebo výrobce - připojena na síť LDS teprve tehdy, když jsou splněny spínací podmínky podle části 11. Pověřeným pracovníkům PLDS je zapotřebí umožnit v dohodě s výrobcem přístup ke spínacímu zařízení a ochranám podle částí 8 a 9. Pokud je ke spínání potřebný souhlas, pak uzavře PLDS s provozovatelem výrobny odpovídající (dohodu) smlouvu o provozování, ve které jsou vyjmenovány osoby oprávněné ke spínání. Do této dohody je zapotřebí zahrnout i ujednání o poruchové signalizaci, signalizaci odpojení a časech připojování zařízení vlastní výrobny. PLDS vyrozumí provozovatele výrobny o podstatných změnách ve své síti, které mohou ovlivnit paralelní provoz, jako je např. zvýšení zkratového výkonu. Provozovatel výrobny musí s dostatečným předstihem projednat s PLDS zamýšlené změny zařízení, které mohou mít vliv na paralelní provoz se sítí, jako např. zvýšení nebo snížení výkonu výrobny, výměna ochran, změny u kompenzačního zařízení. Výrobce je povinen včas odsouhlasit s PLDS zamýšlené změny ve svém zařízení, pokud tyto mají vliv na paralelní provoz, jako např. zvýšení nebo snížení dodávaného výkonu, výměnu ochran, změny kompenzačního zařízení.

14


15 PŘÍKLADY PŘIPOJENÍ VLASTNÍCH VÝROBEN síť nn 400/230 V trvale přístupné spínací místo podle části 6 (může být vypuštěno, pokud je domovní skříň neomezeně přístupná zaměstnancům PLDS)

domovní přípojková skříň hranice vlastnictví dodávka - měření podle části 7.

odběr

400/230 V

rozváděč spínač podle části 8 ochrany podle části 9 G 3~

generátor (generátor s ss meziobvodem a střídačem)

Příklad 1 Paralelně provozovaná výrobna v síti nn bez možnosti ostrovního provozu

síť nn - 400/230 V trvale přístupné spínací místo podle části 6 (může být vypuštěno, pokud je domovní skříň pracovníkům PLDS neomezeně přístupná )

domovní přípojková skříň hranice vlastnictví dodávka - měření podle části 7.

odběr

vazební spínač podle části 8 se síťovými ochranami podle části 9 400/230 V

rozváděč generátorový spínač podle části 8 ochrany podle části 9 (zkratová, proti přetížení) G 3~

generátor

Příklad 2 Paralelně provozovaná výrobna v síti nn s možností ostrovního provozu

15


síť vn

spínací místo podle části 6

transformátor odběratele

sběrnice nn

spínací přístroj (vazební vypínač) podle části 8 s ochranami generátoru podle části 9

odběry

G 3~

generátor

Příklad 3 Jedna vlastní výrobna v paralelním provozu se sítí bez možnosti ostrovního provozu

16


síť vn



sběrnice nn


další zdroje

G 3~

G 3~

generátor

Příklad 4 Několik vlastních výroben v paralelním provozu se sítí bez možnosti ostrovního provozu

17


síť vn



spínací přístroj (vazební vypínač) podle části 8 se síťovými ochranami podle části 9

sběrnice nn

vypínač generátoru se - zkratovou ochranou - ochranou proti přetížení

odběry

G 3~

generátor

Příklad 5 Vlastní výrobna v paralelním provozu se sítí s možností ostrovního provozu

18


síť vn


spínací přístroj (vazební vypínač) podle části 8 se síťovými ochranami podle části 9

transformátor výrobny

sběrnice nn


odběry další zdroje

G 3~

G 3~

generátor

Příklad 6 Několik vlastních výroben v paralelním provozu se sítí s možností ostrovního provozu

19


síť vn


sběrnice vn

blokový transformátor další zdroje spínací přístroj (vazební vypínač) podle části 8 a ochranami generátoru podle části 9

G 3~

G 3~

generátor

Příklad 7 Několik vlastních výroben v paralelním provozu se sběrnicí vn a decetralizovanými vypínači s ochranami

20


síť vn


spínací přístroj (vazební vypínač) podle části 8 a síťovými ochranami podle části 9

sběrnice vn

blokový transformátor další zdroje vypínač generátoru se - zkratovou ochranou - ochranou proti přetížení

G 3~

G 3~

generátor

Příklad 8 Několik vlastních výroben v paralelním provozu se sítí bez možnosti ostrovního provozu, se sběrnicí vn a centrálním vypínačem s ochranami

21


16 DODATEK 16.1 VYSVĚTLIVKY Vysvětlivky k části: 5

Přihlašovací řízení

U vlastních výroben s několika generátory je zapotřebí udat data pro každý jednotlivý pohon i generátor (podrobnosti jsou v části 3.4 PPLDS). Souhrnné údaje u zařízení s více generátory nepostačují pro závěrečné posouzení nárazových proudů, časového odstupňování, harmonických a flikru (viz dotazník pro posouzení možnosti připojení).

6

Připojení k síti

Aby bylo zajištěno dostatečné dimenzování zařízení, musí být v každém případě proveden výpočet zkratových poměrů ve společném napájecím bodě. Zkratová odolnost zařízení musí být vyšší, nejvýše rovna největšímu vypočtenému celkovému zkratovému proudu. Podle síťových poměrů i druhu a velikosti zařízení vlastní výrobny musí dělící spínací místo vykazovat dostatečnou vypínací schopnost (odpínač nebo vypínač).

7

Elektroměry, měřicí a řídicí zařízení

Pokud má být zjišťována dodávka elektrické energie do sítě PLDS, pak je pro její měření zapotřebí dvoucestný elektroměr, umožňují oddělené zúčtování odběru a dodávky. Elektroměry v přívodech k vlastní výrobně neslouží pro účtování, nýbrž pouze pro informaci výrobce. Proto nejsou PLDS požadovány.

8

Spínací zařízení

Při dimenzování spínacího zařízení je zapotřebí brát ohled na to, že zkrat je napájen jak ze sítě LDS, tak z vlastní výrobny. Celková výše zkratového proudu závisí tedy jak na příspěvku ze sítě LDS, tak z vlastní výrobny. U větších generátorů je všeobecně požadován výkonový vypínač. Spínač ke spojení vlastní výrobny se sítí LDS slouží jako trvale přístupné spínací místo (viz část 6). Uspořádání spínačů je závislé na zapojení, vlastnických i provozních poměrech v předávací stanici. Bližší stanoví PLDS ve smlouvě. U zařízení, která nejsou určena pro ostrovní provoz mohou být použity generátorové vypínače ke spojování a synchronizaci, stejně jako k vypínání ochranami, tedy jako dělící vypínače k síti. U zařízení schopného ostrovního provozu (viz příklady provedení 15.5 a 15.6) slouží synchronizační vypínač mezi spínacím místem podle části 6 a zařízením výrobny k vypínání, ke kterému může dojít činností ochran při jevech vyvolaných v síti LDS. Funkce vazebního a synchronizačního vypínače je zapotřebí specifikovat jako součást smlouvy o způsobu provozu. Výpadek pomocného napětí pro ochrany a spínací přístroje musí vést automaticky k vypnutí vlastní výrobny, protože jinak při poruchách v síti LDS nedojde k působení ochran a vypnutí.

22

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS 9

Ochrany

Ochrany v dělícím bodě mají zabránit nežádoucímu napájení (s nepřípustným napětím nebo frekvencí) části sítě oddělené od ostatní napájecí sítě z vlastní výrobny, stejně jako napájení poruch v této síti. U třífázových generátorů připojených na třífázovou síť vede nerovnováha mezi výrobou a spotřebou činného výkonu ke změně otáček a tím frekvence, zatímco nerovnováha mezi vyráběnou a spotřebovávanou jalovou energií je spojena se změnou napětí. Proto musí u těchto generátorů být sledována jak frekvence, tak i napětí. Kontrola napětí je třeba třífázová, aby bylo možné s jistotou rozpoznat i jednopólové poklesy napětí. Zpoždění vypínání podpěťovou a přepěťovou ochranou musí být krátké, aby ani při rychlých změnách napětí nedošlo ke škodám na zařízení dalších odběratelů nebo na zařízení vlastní výrobny. Při samobuzení asynchronního generátoru může svorkové napětí během několika period dosáhnout tak vysoké hodnoty, že nelze vyloučit poškození provozovaných zařízení. Časy zpoždění do 3 s udané v této příloze PPLDS je tedy možné použít jen ve výjimečných případech. Generátory připojené přes střídače nereagují na nevyrovnanou bilanci činného výkonu automaticky odpovídající změnou frekvence. Proto u nich stačí podpěťová a přepěťová ochrana. Oddělená kontrola frekvence jako ochrana pro oddělení není u zařízení se střídači bezpodmínečně nutná; obecně postačuje integrované sledování frekvence v řízení střídače s rozběhovými hodnotami podle části 9. Nezpožděným odpojením vlastní výrobny při OZ jsou chráněny synchronní generátory před zapnutím v protifázi po automatickém znovuzapnutí po beznapěťové přestávce. Také účinnost OZ je zajištěna pouze tehdy, když při beznapěťové pauze síť není napájená. Proto musí být součet vypínacího času ochrany a vlastního času spínače zvolen tak, aby beznapěťová pauza při OZ nebyla podstatněji zkrácena. Ochrany pro nezpožděné vypnutí při OZ (relé na skokovou změnu vektoru a výkonu, popř. směrová nadproudová ochrana) nejsou náhradou za požadované napěťové a frekvenční ochrany. Při jejich nastavení je zapotřebí brát v úvahu reakci na kolísání zatížení v zařízení vlastní výrobny a přechodné jevy v síti. U zařízení schopných ostrovního provozu je jejich hlavní funkcí rozpoznat ostrovní provoz (s částí sítě PLDS), vypnout vazební vypínač a tím zamezit pozdějšímu nesynchronnímu sepnutí ostrovní sítě a sítě PLDS. Vypínací časy těchto ochran je zapotřebí sladit s odpovídajícími časy napěťových a frekvenčních relé. K vymezení části zařízení se zemním spojením může být požadováno vybavení zemním směrovým relé. Tato relé mají být zapojena pouze na signál. Ze smluvních důvodů nebo k zabránění přetížení zařízení mohou být požadovány ochrany pro omezení napájení do sítě. Nasazení odpovídajících ochran a jejich nastavení je zapotřebí odsouhlasit s PLDS.

10

Kompenzace jalového výkonu

K zamezení vysokých ztrát činného výkonu je zapotřebí usilovat o účiník přibližně 1. V distribuční síti vysokým podílem kabelů a s kondenzátory stávajících kompenzačních zařízení může celkový účiník ležet v kapacitní oblasti. Pak může být žádoucí zabránit, aby vlivem kompenzačního zařízení odběratele kapacitní výkon v síti dále nerostl. Proto může PLDS v jednotlivých případech, např. u malých asynchronních generátorů, od požadavku na kompenzační zařízení upustit. Je rovněž třeba vyšetřit, zda požadovat jednotlivou, skupinovou nebo centrální kompenzaci. Při využití kompenzačních kondenzátorů je zapotřebí si uvědomit, že v každé síti dochází při frekvenci vyšší než 50 Hz k paralelní rezonanci mezi rozptylovou reaktancí napájecího transformátoru a součtem všech síťových kapacit, při které zejména v době slabého zatížení může dojít ke zvýšení impedance sítě. Připojením kompenzačních kondenzátorů se tato resonanční frekvence posune k nižším kmitočtům. To může v některých sítích vn vést ke zvýšení napětí harmonických v síti. K zabránění lze kondenzátory zahradit předřazením indukčnosti (nelze vždy dodatečně, protože se zvýší napětí na kondenzátorech). Vzhledem k možnému sacímu účinku na místně použité frekvenci HDO je nutný souhlas příslušného PLDS.

23

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS Při vypínání může zůstat v kondenzátorech náboj, který bez vybíjecích odporů může způsobit vyšší dotykové napětí, než je přípustné podle [11]. Při opětném zapnutí ještě nabitého kondenzátoru může též dojít k jeho poškození. Proto jsou zejména u vyšších výkonů potřebné vybíjecí odpory, případně lze využívat k vybíjení vhodně zapojené přístrojové transformátory napětí. -

Potřeba jalového výkonu asynchronních generátorů

Potřebný jalový výkon asynchronního generátoru je cca 60 % dodávaného zdánlivého výkonu. Nemá-li být tento jalový výkon dodáván ze sítě PLDS, je třeba pro kompenzaci připojit paralelně ke generátoru odpovídající kondenzátory. Protože asynchronní generátor smí být připínán k síti pouze v beznapěťovém stavu, nesmějí být příslušné kondenzátory připojeny před připojením generátoru. K tomu může být zapínací povel odvozen např. od pomocného kontaktu vazebního vypínače. Při vypnutí generátoru je zapotřebí pro ochranu před samobuzením generátoru a ochranu před zpětným napětím kondensátory odpojit. -

Potřeba jalového výkonu synchronních generátorů

U synchronních generátorů může být cos ϕ nastaven buzením. Podle druhu a velikosti výkonu pohonu je buď postačující konstantní buzení, nebo je zapotřebí regulátor na napětí nebo cos ϕ. Potřeba jalového výkonu u střídačů Vlastní výrobny provozované se střídači řízenými síťovou frekvencí mají spotřebu jalového výkonu odpovídající přibližně asynchronnímu generátoru. Proto pro kompenzaci těchto střídačů platí stejné podmínky jako u asynchronních generátorů. Výrobny se střídači s vlastní synchronizací mají nepatrnou spotřebu jalového výkonu, takže kompenzace jalového výkonu se u nich obecně nepožaduje. 11

Podmínky pro připojení

Po vypnutí ochranou smí být vlastní výrobna zapnuta teprve tehdy, když je odstraněna porucha, která vedla k vypnutí. Po pracích na zařízení výrobny a síťovém přívodu je zapotřebí především přezkoušet správný sled fází. Po vypnutí vlastní výrobny pracovníky PLDS (viz část 14) je opětné zapnutí zapotřebí dohodnout s příslušným pracovištěm PLDS. Zpoždění před opětným připojením generátoru a odstupňování časů při připojování více generátorů musí být tak velká, aby byly jistě ukončeny všechny regulační a přechodové děje (cca 5 s). Proud při motorickém rozběhu je u asynchronních strojů několikanásobkem jmenovitého proudu. S ohledem na vysoké proudy a napěťové poklesy v síti (flikr) se motorický rozběh generátorů obecně nedoporučuje. Ke stanovení podmínek pro synchronizaci musí mít synchronizační zařízení měřicí část, obsahující dvojitý měřič frekvence, napětí a měřič diferenčního napětí. Přednostně se doporučuje automatická synchronizace. Pokud vlastní zdroj není vybaven dostatečně jemnou regulací a dochází k hrubé synchronizaci, je zapotřebí jej vybavit tlumivkou na omezení proudových nárazů. U střídačových zařízení je zapotřebí zabezpečit řízením tyristorů, aby střídač před připojením byl ze strany sítě bez napětí. 12 Zpětné vlivy Zpětné vlivy na LDS se u vlastních výroben projevují především jako změny napětí a harmonické. Bezprostředně pozorovatelné účinky jsou např.: -

kolísání jasu (flikr) žárovek a zářivek 24

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS -

ovlivnění zařízení dálkové signalizace a ovládání, zařízení výpočetní techniky, ochranných a měřících zařízení, elektroakustických přístrojů a televizorů kývání momentu u strojů přídavné oteplení kondenzátorů, motorů, filtračních obvodů, hradících tlumivek, transformátorů vadná činnost přijímačů HDO a elektronického řízení.

Zpětné vlivy na LDS se mohou projevovat následujícím způsobem: -

zhoršením účiníku zvýšením přenosových ztrát ovlivněním zhášení zemních spojení.

a) Změny napětí Maximální přípustné změny napětí jsou závislé na četnosti jejich výskytu (křivka flikru). Podrobnosti jsou v [3, 5]. Měřítkem a kritériem pro posuzování je míra vjemu flikru Plt (Alt). Ten se zjišťuje buď měřením skutečného zařízení ve společném napájecím bodu, nebo předběžnými výpočty. Plt je závislý na: -

zkratovém výkonu SkV úhlu ψkV zkratové impedance jmenovitém výkonu generátoru činiteli flikru zařízení c a při podrobnějším vyšetřování i na jalovém výkonu zařízení, vyjádřeném fázovým úhlem ϕi .

Činitel flikru zařízení c charakterizuje spolu s fázovým úhlem i specifické schopnosti příslušného zařízení produkovat flikr. Obě hodnoty udává buď výrobce zařízení nebo nezávislý institut a mají význam především u větrných elektráren. Činitel flikru zařízení s generátorem může být stanoven měřením flikru za reálných provozních podmínek, ze kterých jsou vyloučeny spínací pochody. Je účelné takové měření provádět v síti s odporově-induktivní zkratovou impedancí, ve které vlastní výrobna nevyvolává větší změny napětí než 3 až 5 %, jak se to doporučuje pro měření zpětných vlivů [8, 31]. Činitel flikru c získáme z měření rušivého činitele flikru Plt s uvažováním výkonu generátoru SrG a fázového úhlu generátorového proudu

c kde:

=

Plt nam

.

S kV , S rG cos (ψ kV + ϕi )

( AA )

je fázový úhel síťové impedance při měření v odběratelsky orientovaném systému, tj. -90o< ψkV <+90o (při induktivní impedanci je ψkV>0) fázový úhel proudů generátoru- přesněji : změny proudu- proti generátorovému napětí ve zdrojově orientovaném (obvyklém u generátorů) systému, tj. -90o< ϕi <+90o (pokud se generátor chová jako induktivní odběratel, tj. např. asynchronní generátor, pak je ϕi>0).

ψkV ϕi

Určení fázového úhlu ϕi vyžaduje přesné měření velikosti a fáze proudu generátoru. Výpočetně se určí ϕi rozptýlených zdrojů z měření kolísání činného výkonu ∆P a kolísání jalového výkonu ∆Q:

ϕi

kde:

=

arctan

∆Q , ∆P

( BB )

∆P > 0 činný výkon vyráběný vlastní výrobnou ∆Q jalový výkon vyvolaný vlastní výrobnou se znaménkem, definovaným následujícím způsobem: ∆Q > 0 když se vlastní výrobna chová jako induktivní odběratel, tj. např. asynchronní generátor, nebo podbuzený synchronní generátor 25

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS ∆Q < 0 když se vlastní výrobna chová jako kapacitní odběratel, tj. např. přebuzený synchronní generátor. Absolutní hodnota součinitele flikru c a fázový úhel ϕi komplexní veličiny c popisují účinek flikru vlastní výrobny. S přihlédnutím ke zkratovému výkonu SkV a úhlu zkratové impedance ψkV v předpokládaném společném napájecím bodu se vypočte činitel dlouhodobého rušení flikrem, způsobený vlastní výrobnou

Plt

  S rA cos (ψ kV + ϕi ) c .   S kV

=

.

( CC )

Tento vztah poskytuje menší, ale přesnější hodnoty činitele flikru, než odhad podle rovnice (17) v části 12. Kdyby v rozsahu úhlů ψkV+ϕi ≈ 90o klesl cos(ψkV+ϕi) pod hodnotu 0.1, pak je i přesto zapotřebí dosadit minimální hodnotu 0.1, protože jinak by mohly vyjít nereálně nízké hodnoty flikru. Pokud není úhel síťové impedance příliš velký (ψkV < 60o), pak lze podle okolností vliv úhlu ϕi zanedbat. Pokud je hodnota činitele flikru c nějakého zařízení pod 20, pak není zapotřebí připojení s ohledem na flikr nijak zvlášť přezkušovat, protože podmínky připojení podle části 10 představují přísnější kritérium. Činitel flikru zařízení c je závislý především na stejnoměrnosti chodu daného zařízení, na kterou opět mají vliv další parametry: -

turbinami poháněné generátory (např. vodními, parními nebo plynovými) mají obecně hodnoty c menší než 20 a nejsou proto pokud jde o flikr kritické

-

u pístových motorů má na hodnotu c vliv počet válců

-

čím větší je rotující hmota, tím menší je činitel flikru

-

u fotočlánkových zařízení nejsou k dispozici naměřené hodnoty c, žádné kritické působení flikru se však neočekává.

Při posuzování flikru bývají kritické větrné elektrárny, protože podle zkušeností jsou jejich činitele flikru c až 40. Pro větrné elektrárny platí:

-

čím je větší počet rotujících listů, tím menší je činitel flikru c

-

u zařízení se střídači je tendence k nižším hodnotám c, než u zařízení s přímo připojenými asynchronními resp. synchronními generátory.

Pokud pracuje více různých generátorů (např. v parku větrných elektráren) do stejného společného napájecího bodu, pak je zapotřebí pro toto zařízení použít výsledný činitel flikru podle následujícího vztahu:

c res

=

Σ (c i

. SrGi )

Σ SrGi

2

.

( DD )

Pokud zařízení sestává ze stejných generátorů, pak se předcházející rovnice zjednoduší na:

c res

=

c

.

( EE )

n

Odtud je zřejmé, že u zařízení, která sestávají z více generátorů, dochází k určité "kompenzaci" flikru jednotlivých generátorů. 26

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS b) Harmonické - výrobny v síti nn Pokud je v zařízení se střídači použit šestipulzní usměrňovač s induktivním vyhlazováním bez zvláštních opatření ke snížení vyšších harmonických (jednoduché trojfázové můstkové zapojení), přípustné velikosti harmonických nebudou překročeny, pokud je splněna následující podmínka:

S rA S kV

〈

1 . 120

( FF )

V sítích s nízkým až průměrným zatížením harmonickými není zapotřebí očekávat při provozu vlastních výroben rušivá napětí harmonických, pokud součet jmenovitých výkonů těchto zařízení SrA splňuje následující podmínku:

ΣS rA S kV

〈

1 . 60

( GG )

Pokud jde o zemnění uzlu v třífázovém systému, je zapotřebí si uvědomit, že proudy třetí harmonické a jejích násobků mají ve všech fázových vodičích stejný směr (nulový systém) a tudíž se v uzlu sčítají. Ve středním vodiči tekou proto trojnásobky těchto harmonických proudů. Při izolovaném uzlu se třetí harmonická v proudu nemůže vyvinout. Pokud je střední vodič vyveden a připojen pro umožnění ostrovního provozu, mohou být použita např. tato opatření: - vyšší průřez vodiče pro připojení uzlu - zabudování tlumivky do uzlu (která nesmí ovlivnit činnost zkratových ochran při jednopólových zkratech) - automatické přerušení spojení uzlu se sítí při paralelním provozu klidovým kontaktem vazebního spínače. - výrobny v síti vn Zkratové výkony používané k výpočtu přípustných proudů harmonických v sítích vn mohou ležet v rozsahu 20 až 500 MVA. Je zapotřebí dávat pozor, aby se nepoužívala jmenovitá zkratová odolnost zařízení vn, ale skutečný zkratový výkon ve společném napájecím bodě. Očekávané proudy vyšších harmonických mohou být zjištěny např. v rámci měření slučitelnosti se sítí. Napětí harmonických 5. řádu vyvolané vlastním zdrojem mohou být maximálně 0,2 % Un a pro ostatní harmonické v TAB. 2 nesmějí být větší než 0,1 % Un. Pokud jsou proudy harmonických zařízení nižší než přípustné proudy, pak je zajištěno, že jimi vyvolaná napětí harmonických v síti nejsou větší, než v předchozím uvedené hodnoty. To platí za předpokladu induktivní impedance sítě, která znamená, že u žádné z harmonických uvedených v TAB.2 nenastává rezonance. Při překročení přípustných proudů je zapotřebí nejprve vypočítat vyvolaná napětí harmonických při uvažování skutečné impedance sítě (viz [3]). Protože mnoho sítí vn vykazuje již pro harmonické poměrně nízkých řádů kapacitní impedanci, jsou výše uvedené přípustné hodnoty napětí harmonických 0,1 % Un dosaženy teprve při vyšších proudech, než vypočtených podle TAB. 2. Pouze tehdy, když jsou vypočtená napětí harmonických vyšší než výše uvedené meze, přicházejí mj. v úvahu následující opatření: -

zabudování filtrů harmonických připojení v místě s nižší impedancí sítě (vyšším zkratovým výkonem).

Dále je zapotřebí doporučit a v jednotlivých případech přezkušovat, zda mají být použity u zařízení se střídači od cca 100 kVA (jmenovitý výkon) dvanáctipulsní a u zařízení nad 2 MVA (jmenovitý výkon) dvacetičtyřpulsní usměrňovače. Tím se snižují proudy harmonických a návazně i náklady na kompenzační zařízení. Údaje o proudech harmonických má dodávat výrobce zařízení.

27

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS U zařízení se střídači s modulací šířkou pulsu ve frekvenčním rozsahu nad 1 kHz je zapotřebí předložit protokoly o analýze maximálních proudů harmonických při různých výkonech. Harmonické vyšších frekvencí, tzn. v rozsahu nad 1 250 Hz, mohou vystupovat za určitých okolností, např. při slabě tlumených rezonancích částí sítě, vyvolaných při komutacích. V těchto případech musí být přijata zvláštní opatření, popsaná blíže v [3]. Zpětné vlivy na zařízení HDO Sací obvody pro snížení harmonických nebo kompenzační kondenzátory vyvolávají často snížení hladin signálů HDO pod dovolenou mez. V těchto případech může pomoci vhodné provedení sacích obvodů nebo - u vyšších frekvencí HDO - zahrazení kondenzátorů. Případně musí být použity hradící členy pro tónovou frekvenci. Generátory a motory zatěžují napětí tónové frekvence subtransientní reaktancí a mohou tak rovněž vyvolat nepřípustné snížení hladiny signálu. I zde jsou podle okolností potřebné hradící členy nebo podpůrné vysílače HDO. Z těchto důvodů může PLDS požadovat i dodatečně u kompenzačního zařízení zahrazení kondenzátorů nebo jiné technické opatření, která musí provozovatel vlastní výrobny zabudovat.

16.2 PŘÍKLADY VÝPOČTU Posouzení přípustnosti připojení vlastní výrobny k distribuční síti vn. Zadání úlohy K veřejné síti 22 kV má být připojena větrná elektrárna s výkonem 440 kVA. Velikost výkonu vyžaduje připojení zvláštní trafostanicí 22/0.4 kV. Přípustnost připojení je zapotřebí přezkoušet s přihlédnutím k podmínkám připojení podle části 11 a zpětných vlivů podle části 12. Údaje o síti -

zkratový výkon ve společném napájecím bodu fázový úhel zkratové impedance

SkV=100 MVA ψkV= 70o

Údaje k vlastní výrobně -

synchronní generátor s ss meziobvodem a 12pulsním usměrňovačem

-

jmenovité napětí usměrňovače

Ur=400 V

-

jmenovitý výkon

SrG=SrA=440 kVA

-

poměr maximálního zapínacího proudu ke jmenovitému

k=1

-

činitel flikru

c=30 při ϕi=0o I11=4.3 %

=27.3 A

relativní a absolutní hodnoty

I13=4.3 %

=27.3 A

na straně 400 V

I23=4.6 %

=29.3 A

I25=3.1 %

=19.7 A

proudy harmonických

28

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS Ověření připojitelnosti Posouzení podmínek pro připojení Přípojný výkon, přípustný podle části 10 je: 2 % . S kV 2 . 100 000 kVA S rApríp = = = 2000 kVA 〉 440 kVA k 100 Protože připojovaný výkon generátoru je menší než přípustný výkon, je podmínka splněna, tj. při připojení zařízení se neočekává žádné rušení změnami napětí. Posouzení zpětných vlivů

-

Posouzení zpětných vlivů podle části 12. Pro orientační posouzení platí podmínka uvedená v části 11: SkV 〉 500 SrA V tomto případě platí 100 MVA = 227 〈 500 440 kVA Protože v předchozím uvedená podmínka není splněna, je nutný další výpočet. Ověření kritéria flikru

-

SrA . SkV Odhad činitele dlouhodobého rušení flikrem 440 kVA Plt ≤ 30 . = 0.132 〈 0.46 = Pltpřtp 100 000 kVA Flikr vycházející ze zařízení při provozu zůstane pod přípustnou hodnotou. Plt

-

≤

c

.

Ověření přípustnosti vystupujících proudů harmonických podle podmínky: Přípustný proud harmonických = vztažný proud harmonických . SkV

Pro posouzení budou použity hodnoty příslušných vztažných proudů harmonických v TAB.2 v části 12. Společný napájecí bod pro připojení vlastního zdroje je sice na straně vn, přesto však budou použity hodnoty strany 400 V.

Posuzovací tabulka Řád harmonické

proudy harmonických vztažné (A/MVA)

přípustné

vypočtené

(A)

(A)

400 V

400 V

400 V

výsledek posouzení

11

0.5

50

27.3

vyhovuje

13

0.3

30

27.3

vyhovuje

23

0.2

20

29.3

nevyhovuje

25

0.2

20

19.7

vyhovuje

Pro proud 23. harmonické je přípustná mez překročena.

29

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS Před rozhodnutím o přípustnosti připojení vlastního zdroje je třeba vypočíst vyvolané napětí 23. harmonické (viz [29]). Pokud po tomto výpočtu bude rovněž překročeno přípustné napětí pro tuto harmonickou, přicházejí v úvahu následující opatření: -

SkV

zabudování filtru pro 23. harmonickou připojení v místě s vyšším zkratovým výkonem, minimálně 29,3 ≥ 100 MVA . = 146 MVA 20 A

16.3 MEZNÍ VÝKONY GENERÁTORŮ PŘIPOJITELNÝCH DO SÍTĚ NN 16.3.1 Podle změn napětí Napěťové poměry je zapotřebí určovat jak pro normální provoz při dodávce do sítě, kdy dochází v místě připojení výrobny ke zvýšení napětí, tak pro připojování výrobny k síti, kdy jsou omezující napěťové poklesy. Následující TAB.P1 uvádí mezní velikosti výkonů generátorů, připojitelných k transformátorům 22/0,4 kV samostatným vedením, určených jednak podle jednoduchého vztahu (1), jednak pomocí přesnějšího výpočtu podle rovnice (9) v [3]. V prvním sloupci jsou výkony transformátorů, ve druhém sloupci zkratový výkon na jejich sekundární straně, stanovený pro zkratový výkon na primární straně transformátoru 50 MVA a poměr X/R = 3. Ve třetím sloupci jsou uvedeny hodnoty stanovené podle vztahu (1), které platí pro zvýšení napětí o 3 %. Ve čtvrtém sloupci přesněji určené hodnoty podle rovnice (9) v [3] pro zvýšení napětí rovněž o 3 % a pro předpokládaný účiník dodávky 0.9. V pátém sloupci jsou uvedeny mezní hodnoty určené pro připojování asynchronního generátoru s 95 až 105 % jmenovitých otáček, tedy při proudovém rázu s k=4 a za dalšího předpokladu účiníku při spouštění s velikostí 0.4. TAB. P1 Str [kVA]

SkV [MVA]

Sgmax [kVA]

Smax [kVA]

Smr[kVA]

Jmen. výkon transformátoru

Zkrat. výkon na straně 400 V

Chod

Chod podle (9) v [3]

Rozběh podle (9) v [3]

(podle (1))

50

1,35

41

42

37

100

2,63

80

91

71

160

4,11

125

150

110

250

6,20

188

234

165

400

9,38

284

361

247,5

630 (4 %)

13,63

413

528

354

630 (6 %)

9,81

297

420

262

1000

14,30

433

593

373

1600

20,18

612

800

513

2500

26,78

812

1017

663

Tato tabulka slouží pouze pro orientaci a představu, vycházet při rozhodování o připojitelnosti je zapotřebí z konkrétních síťových poměrů a vztahů (1) a (2), popř. přesnějších výpočetních vztahů normy [3].

30


16.3.2 Meze pro harmonické Za předpokladů uvedených v části 16.1 byly pro jednotlivé výkony transformátorů vn/nn a ostatní podmínky, jako při posuzování změn napětí stanoveny přípustné velikosti připojovaného generátoru, resp. jejich celkový výkon, určeny hodnoty v následující TAB.P2, kde Sgmax1 je výkon jednoho generátoru a Sgmax2 je součtový výkon generátorů sítě. TAB.P2 Str

SkV

Sgmax1 [kVA]

[kVA]

[MVA]

(SkV/120)

50

1,35

11

22

100

2,63

22

44

160

4,11

34

68

250

6,20

52

104

400

9,38

78

156

630

13,63

114

228

630

9,81

82

164

1000

14,30

119

228

1600

20,18

168

336

2500

26,78

223

446

31

Sgmax2 [kVA] (SkV/60)


16.3.3 Meze pro vliv na HDO V následující TAB.P3 jsou uvedeny mezní velikosti generátorů, připojitelných na přípojnice ve stanici vn/nn, které by způsobily snížení úrovně signálu HDO o 10, resp 20 %, určené za následujících předpokladů: Transformátor je zatížen motorickou a obyčejnou zátěží s velikostí 10 %, 30 % a 60 % jmenovitého výkonu transformátoru, přičemž u nemotorické zátěže je účiník 0.95, u motorické 0,8. Motorická zátěž i připojovaný generátor má zpětnou reaktanci X”G = 15 %, činný odpor pro frekvenci HDO pak s velikostí 0,1 X”G, tak jak je to uvedeno v [8].

TAB.P3 trafo výkon [ kVA]

50

100

160

250

400

4% 630 6%

1000

zátěž % Sjm

výkon pro 10% (90%)

výkon pro 20% (80%)

10

11

23

30

16

29

60

24

39

10

20

44

30

31

56

60

49

77

10

34

66

30

49

87

60

77

119

10

52

99

30

76

132

60

118

186

10

79

155

30

117

202

60

189

287

10

119

224

30

187

306

60

302

440

10

92

168

30

164

254

60

282

404

10

141

260

30

249

396

60

448

628

32


16.4 FORMULÁŘE DOTAZNÍK PRO VLASTNÍ VÝROBNU provozovanou paralelně se sítí LDS

nn

(tuto stranu vyplní provozovatel nebo zřizovatel)

vn

Ulice: ____________________________________ Místo_____________________________________ Zřizovatel zařízení Jméno: ___________________________________ Adresa: ___________________________________ Telefon/fax: _____________________________

Provozovatel (smluvní partner) Jméno: ______________________________ Ulice: ______________________________ Místo: ______________________________ Telefon/fax: _______________________ e-mail: ______________________________

e-mail: ______________________________ Adresa zařízení Zařízení Výrobce: Typ: Využívaná energie

Vítr regulace: "Stall" "Pitch" voda

___________________________ Počet stejných zařízení: __________________ ___________________________ bioplyn spalovna ostatní slunce

kogenerace plyn olej

asynchronní fotočlánkový se střídačem synchronní a třífázovým připojením se střídačem a jednofázovým připojením způsob ostrovní provoz ano ne provozu zpětné napájení ano ne dodávka veškeré energie do sítě ano ne Data činný výkon P ____ kW Pouze u větrných elektráren jednoho zdánlivý výkon S ____ kVA špičkový výkon Smax ___ kVA zařízení jmenovité napětí U ____ V střední za čas ___ s proud I ____ A měrný činitel flikru c ___ motorický rozběh generátoru ano ne pokud ano: rozběhový proud Ia ____ A Pouze u střídačů: řídící frekvence síťová vlastní schopnost ostrovního provozu ano ne počet pulzů 6 12 24 modulace šířkou pulzu proudy harmon. podle PNE 33 3430-1 ano ne příspěvek vlastního zdroje ke zkratovému proudu ____ kA zkratová odolnost zařízení ____ kA kompenzační zařízení není je výkon ____ kVAr přiřazeno jednotlivému zařízení společné řízené ano ne s předřazenou tlumivkou ano s ___ % ne s hradícím obvodem ano pro ___ Hz ne se sacími obvody ano pro n= ___ ne Poznámky: generátor

místo, datum:_________________________________

33

podpis:__________________________


DOTAZNÍK PRO VLASTNÍ VÝROBNU provozovanou paralelně se sítí LDS (tuto stranu vyplní PLDS) Připojení k síti společný napájecí bod nn _________________________________________________________________________ zkratový výkon ze strany LDS v přípojném bodu SkV__________ MVA zkratový proud

vn

__________ kA

při připojení na vn: stanice LDS vlastní zúčtovací místo nn vn trvale přístupné spínací místo (druh a místo)____________________________________________________ rozpadový - dělící bod______________________________________________________________________ hranice vlastnictví_________________________________________________________________________ Kontrolní seznam (zkontrolujte před uváděním do provozu) provozovatel předloží PLDS následující podklady přihláška k připojení k síti polohový plán s hranicemi pozemku a místem výstavby vlastní výrobny dokumentace k zapojení celého elektrického zařízení s údaji k jednotlivým zařízením schémata s údaji k zapojení, druhu, výrobci a funkci jednotlivých ochran popis druhu a způsobu provozu pohonů, generátorů a způsobu připojení k síti ? žádost o uvedení do provozu a připojení na nn/vn síť ? protokol o nastavení ochran vlastní výrobny ___________________ (místo, datum)

___________________ (služebna)

34

____________________ (zpracovatel, telefon)

Příloha 4 PPLDS: Pravidla pro paralelní provoz zdrojů se sítí nízkého nebo vysokého napětí PLDS PROTOKOL O UVEDENÍ VLASTNÍ VÝROBNY DO PROVOZU pro paralelní provoz se sítí LDS

nn vn

(vyplní PLDS)

Provozovatel (smluvní partner) Jméno: __________________Ulice: __________________Místo: __________________ Telefon: __________________Telefax: __________________ Adresa zařízení Ulice: _______________________ Místo: _______________________ Zřizovatel zařízení Jméno:_______________________Adresa:_______________________Tel/Fax:______________________________ _ Výsledky zkoušek 1 Všeobecné 1.1 Prohlídka zařízení (stavu) 1.2 Vybudované zařízení odpovídá projektu 1.3 Trvale přístupné spínací místo, splnění dělící funkce 1.4 Měřící zařízení podle smluvních podmínek a technických požadavků 2 Ochrany 2.1 Nastavení ochran podle bodu 2.2 jsou ve zvláštním protokolu. Proto odpadá vyplnění bodu 2.2 2.2. Nastavení/funkční zkoušky 2.3. Předvedení funkce ochran zřizovatelem/provozovatelem zařízení a záruka dodržení nastavených hodnot. Výsledky jsou následující seřiditelnost nastavení 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5

Podpěťová ochrana vypínací čas Přepěťová ochrana vypínací čas Podfrekvenční ochrana Nadfrekvenční ochrana Vektorové skokové relé

v pořádku

ano

plomba ano ne

1.0 Un ÷ 0.7 Un _______ Un _______ s 1.0 Un ÷ 1.15 Un _______ Un _______ s 50 ÷ 48 Hz _______ Hz 50 ÷ 52 Hz _______ Hz 0 ÷ 9o el _______ o el

(Výkonové skokové relé, směrová nadproudová ochrana) pokud jsou použity

2.3.2 2.3.3 2.3.4

Činnost ochran Jednofázový výpadek sítě (u připojení nn odděleně pro všechny fáze) pro připojení vn odpadá) Třífázový výpadek sítě Opětné zapínání (u asynchronních generátorů od 250 k a u synchronních generátorů) Odchylka frekvence (simulace se zkušebním zařízením)

3 3.1 3.2 3.3 3.4

Měření, podmínky pro spínání, kompensace účiníku Úvodní ověření elektroměru pro odběr a dodávku Podmínky pro spínání podle pravidel pro paralelní provoz Kompensační zařízení se připíná a odpíná s generátorem Kompensační zařízení: funkce regulace

2.3 2.3.1

není není

Zařízení uvedeno do provozu za přítomnosti níže podepsaných Podpisem protokolu stvrzuje zřizovatel zařízení, že jsou splněny podmínky PLDS pro paralelní provoz Místo, datum: ____________________________________ Zřizovatel zařízení: _____________________________

35

Provozovatel: __________________ PLDS : _______________________

ne


Příloha 5

Obchodní měření

V Praze, leden 2003

Příloha 5 PPLDS: Obchodní měření

Obsah 1 2

ÚVOD ....................................................................................................................... 3 VŠEOBECNÉ POŽADAVKY ................................................................................ 3

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6

MĚŘICÍ MÍSTO, MĚŘICÍ BOD, MĚŘICÍ ZAŘÍZENÍ ........................................................ 3 POŽADAVKY NA OBCHODNÍ MĚŘENÍ .......................................................................... 3 VYMEZENÍ POVINNOSTÍ PLDS, VÝROBCŮ A KONEČNÝCH ZÁKAZNÍKŮ............ 4 MĚŘICÍ A ZÚČTOVACÍ INTERVAL ................................................................................. 4 STŘEDNÍ HODNOTA VÝKONU ........................................................................................ 5 ZNAČENÍ SMĚRU TOKU ENERGIE ................................................................................. 5

3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11 3.12 3.13 3.14 3.15 3.16

DRUHY MĚŘENÍ ................................................................................................................. 5 DRUHY MĚŘICÍCH ZAŘÍZENÍ .......................................................................................... 5 VYBAVENÍ MĚŘICÍCH MÍST ............................................................................................ 6 TŘÍDY PŘESNOSTI ............................................................................................................. 6 MĚŘICÍ A TARIFNÍ FUNKCE ............................................................................................ 7 OVLÁDÁNÍ TARIFŮ ........................................................................................................... 7 PROVOZOVÁNÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ ........................................................................... 7 POSKYTNUTÍ KOMUNIKAČNÍHO PŘIPOJENÍ .............................................................. 7 KONTROLNÍ (POROVNÁVACÍ) MĚŘENÍ ....................................................................... 7 VYUŽITÍ INFORMACÍ Z OBCHODNÍHO MĚŘENÍ PLDS ZÁKAZNÍKEM ................... 8 ZABEZPEČENÍ SUROVÝCH DAT ..................................................................................... 8 IDENTIFIKACE NAMĚŘENÝCH DAT .............................................................................. 8 ODEČET A POSKYTOVÁNÍ DAT ..................................................................................... 8 POSKYTOVÁNÍ NÁHRADNÍCH HODNOT ...................................................................... 8 PŘEDÁVÁNÍ NAMĚŘENÝCH HODNOT .......................................................................... 9 ÚHRADA NÁKLADŮ ZA MĚŘICÍ ZAŘÍZENÍ A POSKYTOVÁNÍ (PŘENOS) DAT .... 9

4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6

ÚVOD .................................................................................................................................. 10 ÚDRŽBA MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ...................................................................................... 10 ÚŘEDNÍ OVĚŘOVÁNÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ .............................................................. 10 ZMĚNA TYPU A PARAMETRŮ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ ............................................... 10 ODEČTY MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ...................................................................................... 11 PŘEZKOUŠENÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ NA ŽÁDOST UŽIVATELE LDS .................... 11

3

TECHNICKÉ POŽADAVKY ................................................................................ 5

4

ÚDRŽBA A ODEČTY MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ ............................................... 10

2


1

ÚVOD

Úkolem obchodního měření je korektním způsobem získávat data o odebírané a dodávané elektřině, a takto pořízená data dále poskytovat oprávněným účastníkům trhu, a to nediskriminačně a s náležitou důvěrností. Hlavní úlohou obchodního měření zůstává i nadále fakt, že naměřená data tvoří obvyklý výstup pro většinu používaných způsobů účtování na trhu s elektřinou. Základní ustanovení ohledně obchodního měření jsou uvedena v EZ [L1], zejména v § 49 (Měření), a dále podrobněji v [L6].

2 2.1

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY MĚŘICÍ MÍSTO, MĚŘICÍ BOD, MĚŘICÍ ZAŘÍZENÍ

Měřicí bod je zpravidla fyzický bod sítě, ve kterém se snímá, měří a registruje elektřina. Podle vyskytujícího se směru toku energie se jedná o dodávající (napájecí) a / nebo odběrný bod. Vytváří-li se u složitějších případů měření součty nebo rozdíly z naměřených hodnot, ať už v registračních přístrojích nebo pomocí výpočetní techniky, jsou přiřazovány tzv. virtuální měřicí body. Měřicí místo je místem měření elektřiny v zařízeních elektrizační soustavy a odběrných místech konečných zákazníků. Představuje v praxi soubor technických prostředků a měřicích přístrojů připojených k jednomu měřicímu bodu. Měřicí zařízení sloužící k měření, vyhodnocení a zúčtování obchodu z elektřinou jsou měřící transformátory, elektroměry a registrační stanice včetně spojovacích vedení pro přenos naměřených hodnot. Z definice měřicího bodu, měřicího místa, měřicího zařízení a odběrného nebo předávacího místa dále vyplývá, že odběrné (předávací) místo se v zásadě skládá z jednoho měřicího místa. To současně znamená, že je tvořeno jedním měřicím zařízením ve smyslu EZ [L1]. U složitějších případů napájení odběrných míst a dále v elektrických stanicích a výrobnách elektřiny nelze vždy vystačit s jedním měřicím místem. Takovéto odběrné místo stanice nebo výrobny je potom složeno z více měřicích míst, tzn. že sestává i z více měřicích zařízení. Celková odebraná nebo dodaná energie v takovémto odběrném nebo předávacím místě se stanovuje jako fyzický nebo logický součet jednotlivých měřicích míst. Fyzickým součtem se rozumí převážně HW řešení za použití registračního (součtového) přístroje, na jehož vstupy jsou připojena jednotlivá měřicí zařízení z příslušných měřicích míst. Logickým součtem se rozumí SW řešení zpravidla v sídle PLDS, za využití výpočetní techniky.

2.2

POŽADAVKY NA OBCHODNÍ MĚŘENÍ

Výjimečné postavení z přístrojů měřicího zařízení zaujímá elektroměr a měřicí transformátory proudu a napětí. Jedná se o tzv. pracovní měřidla stanovená (zkráceně jen “stanovená měřidla”) a vztahuje se na ně [L12] v platném znění a dále zejména [L13]. V praxi to znamená, že jako elektroměr a měřicí transformátor nesmí být v obchodním měření použit (uveden do oběhu) takový přístroj, který nemá přidělenu značku schváleného typu a který nebyl ověřen, tj. nemá platný ověřovací list, nebo není opatřen platnou úřední značkou (hovorově “plombou”). Odběr nebo dodávka s poškozenou nebo odstraněnou úřední značkou (“úřední plombou”) nebo s porušenou montážní plombou, nebo i jinak poškozeným zajištěním měřicího zařízení nebo neměřených částí odběrného elektrického zařízení proti neoprávněnému odběru, je ve smyslu platných ustanovení EZ [L1] neoprávněným odběrem, nebo neoprávněnou dodávkou. EZ [L1] používá pro uvedené případy sjednocující formulaci: “porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci”. Výrobci a koneční zákazníci jsou povinni podle EZ [L1] neprodleně hlásit závady na měřicích zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci. Tato povinnost vyplývá z toho, že měřicí zařízení se nachází 3

Příloha 5 PPLDS: Obchodní měření zpravidla v odběrném zařízení konečného zákazníka nebo výrobním zařízení výrobce a nemůže být z objektivních důvodů pod častější pravidelnou a přímou kontrolou PLDS.

2.3

VYMEZENÍ POVINNOSTÍ PLDS, VÝROBCŮ A KONEČNÝCH ZÁKAZNÍKŮ

Za funkčnost a správnost měřicího zařízení, tj. souboru měřicích a technických prostředků jako celku, je zodpovědný příslušný PLDS, což vyplývá z jeho povinnosti zajišťovat měření v LDS podle EZ [L1]. Aby mohl PLDS dostát této své povinnosti, jsou výrobci a koneční zákazníci povinni rovněž dle ustanovení EZ [L1] upravit na svůj náklad předávací místo nebo odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení a uhradit náklady spojené s úpravou tohoto místa, pokud je toto v majetku PLDS. Konkrétně se jedná o následující možné úpravy: •

Montáž, popř. výměnu měřicích transformátorů v odběrném místě s převodovým měřením za schválené typy, s platným úředním ověřením a technickými parametry stanovenými příslušným PLDS. (Provedení, technické parametry měřicích jader, primární a sekundární jmenovité hodnoty měřených veličin, jmenovité zatížení, zapojení, apod., jsou součástí vnitřních standardů příslušného PLDS). Povinnost zajistit a nákladově uhradit výměnu měřicích transformátorů je zakotvena v EZ [L1]. Měřicí transformátory proudu a napětí jsou součástí odběrného místa. Kromě příslušné měřicí funkce v záležitosti obchodního měření nesmí být jádro měření použito pro zajištění funkce ochran rozvodného zařízení apod. Měřicí transformátory kromě toho představují rozměrově i typově konstrukční prvek závislý na celkovém provedení rozvodného zařízení nebo příslušného elektroměrového rozvaděče.

•

Položení nepřerušovaných, samostatných spojovacích vedení mezi měřicími transformátory a elektroměry, respektive mezi transformátory a zkušebními svorkovnicemi. (Dimenzování spojovacího vedení u převodového měření dle vnitřních standardů příslušného PLDS).

•

Zajištění příslušného rozhraní dle specifikace PLDS pro využívání výstupů z elektroměru nebo integračního přístroje ke sledování a / nebo řízení odběru konečného zákazníka nebo výrobce.

•

Zajištění spojovacího vedení mezi elektroměry a registračním přístrojem u případů složitějších měření typu A nebo B. Připojení zajištěného napájení, atd.

•

Připojení samostatné telefonní linky nebo jiného zařízení pro dálkový odečet naměřených hodnot (jen u měření typu A).

•

Zajištění, popř. úpravu rozvaděčů, měřicích skříní nebo elektroměrových desek pro montáž elektroměrů a dalších přístrojů podle technické specifikace PLDS. (Provedení a umístění rozvaděčů v souladu s vnitřními standardy PLDS).

•

Výměnu a montáž předřazeného jisticího prvku za odpovídající typ a velikost.

Poznámka : Počet a rozsah požadovaných úprav se odvíjí od reálného stavu měřicího zařízení v odběrném nebo předávacím místě a závisí rovněž na typu měření (v textu uvedeno) dle [L6] citované v odst. 3.3. Veškeré podrobnosti stanovuje příslušný standard PLDS. U nových nebo celkově rekonstruovaných odběrných míst schvaluje PLDS příslušnou projektovou dokumentaci. Rovněž při podstatném a dlouhodobém navýšení nebo snížení zatížení měničů, tj. primární jmenovité hodnoty měřené veličiny, může PLDS nařídit výměnu měřicích transformátorů.

2.4

MĚŘICÍ A ZÚČTOVACÍ INTERVAL

Pro všechna měřicí místa elektrizační soustavy je v záležitosti obchodního měření jednotně zaveden od 1. listopadu 2001 platný čas. Základním měřicím intervalem (měřicí periodou) je jedna čtvrthodina. Používá se pro zjišťování hodnoty energie nebo střední hodnoty výkonu, např. při zjišťování průběhu zatížení. Pro některé druhy zúčtování se však uplatňuje jako základní zúčtovací interval jedna hodina. Podrobnější údaje jsou stanoveny v [L6] včetně údajů o synchronizaci.

4


STŘEDNÍ HODNOTA VÝKONU

2.5

Je to množství naměřené elektřiny vztažené na měřicí periodu [kWh/tm].

ZNAČENÍ SMĚRU TOKU ENERGIE

2.6

Odebíraná činná energie v daném měřicím bodě je označena jako kladná (+), tj. od PLDS k uživateli sítě, dodávaná činná energie jako záporná (-), tj. od uživatele sítě k PLDS. Jalová energie je označena jako kladná, když pro fázový úhel mezi proudem a napětím platí : 0° < ϕ < 180°. Jalová energie je označena jako záporná, když pro fázový úhel mezi proudem a napětím platí : 180° < ϕ < 360°.

3

TECHNICKÉ POŽADAVKY

Vedle všeobecných požadavků uvedených zejména v 3.3 musí měřicí zařízení splňovat i další minimální technické požadavky, z nichž některé jsou popsány v [L6]. Druh měřícího zařízení, způsob jeho instalace a umístění jsou pro jednodušší případy obsaženy ve standardech PLDS. V zásadě platí, že měřicí zařízení se umisťuje do odběrného zařízení konečného zákazníka nebo do rozvodného zařízení výrobny co nejblíže k místu rozhraní s PLDS. Minimální požadavky na měřicí zařízení stanovuje PLDS v souladu s těmito pravidly. Projektová dokumentace řešení a umístění měřicího zařízení u složitějších typů měření A a B musí být odsouhlasena příslušným PLDS.

DRUHY MĚŘENÍ

3.1

Základní součástí každého měřicího zařízení je elektroměr sloužící k měření elektrické činné a / nebo jalové energie. Měření je přímé, prochází-li elektroměrem veškerá měřená energie, nebo převodové kde je elektroměr zapojen přes měřící transformátor. U převodového měření v síti nn se používají jen proudové měřicí transformátory. U měření v síti vn a vvn se používají jak proudové, tak i napěťové měřicí transformátory. Podle toho, na kterou stranu příslušného napájecího (“silového”) transformátoru jsou měřicí transformátory připojeny, mluvíme o tzv. primárním nebo sekundárním měření. Úkolem měřicích transformátorů je převádět primární veličiny (proud a napětí) z hlediska hodnoty a úhlu na sekundární veličiny. Poměr mezi primárními veličinami a sekundárními veličinami vyjadřuje převod měřicího transformátoru (převodový poměr). Elektroměr použitý v převodovém měření může být zkonstruován, nebo uživatelsky nastaven pro vykazování buď v sekundárních, nebo přímo v primárních hodnotách energie a výkonu.

DRUHY MĚŘICÍCH ZAŘÍZENÍ

3.2

Pro měření množství elektřiny (elektrické práce a středních hodnot výkonu) se používají následující způsoby měření [L6]: a) Typ A – průběhové měření elektřiny s dálkovým přenosem údajů b) Typ B – průběhové měření elektřiny s odečtem pomocí ručního terminálu c)

Typ C – ostatní měření elektřiny.

Průběhové měření je takové měření, při kterém je kontinuálně zaznamenávána hodnota energie nebo střední hodnota výkonu v měřicím intervalu (měřicí periodě). Měřicím přístrojem může být podle provedení měřicího zařízení buď samotný elektroměr, nebo externě připojený registrační přístroj. Velmi často se jedná o kombinaci měření průběhového s měřením ostatním, tzn. že jsou současně využívány příslušné registry (číselníky) energie a výkonu, často jak tarifní, tak i sumární. Registry mohou být nastaveny pro zobrazování stavů (kumulativní nárůst), anebo rovnou pro zobrazování spotřeby (rozdíl stavů) v daném účtovacím období. Vždy záleží na konkrétním použitém přístroji (elektroměru) a možnostech jeho uživatelského nastavení, které provádí příslušný PLDS.

5

Příloha 5 PPLDS: Obchodní měření Dálkovým přenosem nazýváme přenos naměřených hodnot, který se uskutečňuje pomocí komutované linky (jak klasické telefonní - analogové / ISDN, tak GSM), případně též pomocí pevné linky (dále vlastní radiosíť, Internet, apod.). Dálkový odečet s přenosem naměřených dat do centra zajišťuje PLDS. Odečtem pomocí ručního terminálu se rozumí sejmutí uložených hodnot energie a výkonu z paměti elektroměru nebo registračního přístroje přes optické nebo jiné rozhraní do ručního terminálu. U měření typu C mohou být data odečtena ručně (vizuální odečet) s následným využitím klávesnice ručního terminálu, nebo bez terminálu, vypsáním příslušného dokladu (odečtový list). U novějších typů měřidel se rovněž předpokládá automatizace odečítacího postupu za účelem jeho zkvalitnění a zrychlení. Konkrétní způsoby odečtu určuje příslušný PLDS.

3.3

VYBAVENÍ MĚŘICÍCH MÍST

Vybavení měřicích míst s ohledem na typ měření (A,B,C) určuje [L6], která pro stanovení konkrétního typu měření uplatňuje princip napěťové hladiny a velikosti odběru / dodávky, tj. instalovaného výkonu výrobny / rezervovaného příkonu konečného zákazníka. Jednotlivá vybavení jsou předepsaná jako minimální takto: a) měřením typu A pro: 1. předávací místa mezi jednotlivými distribučními soustavami s napětím vyšším než 52 kV 2. předávací místa výrobců elektřiny s instalovaným výkonem výrobny elektřiny nad 1 MW 3. odběrná místa konečných zákazníků s odběrem z distribuční soustavy s napětím vyšším než 52 kV 4. odběrná místa konečných zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím od 1 kV do 52 kV včetně a s rezervovaným příkonem elektřiny nad 400 kW b) měřením typu B pro: 1. předávací místa výrobců elektřiny s instalovaným výkonem výrobny elektřiny od 250 kW do 1 MW 2. odběrná místa konečných zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s napětím od 1 kV do 52 kV včetně a s rezervovaným příkonem elektřiny od 250 kW do 400 kW c) měřením typu C pro: 1. předávací místa ostatních výrobců elektřiny 2. odběrná místa ostatních konečných zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy s instalovaným měřením.

3.4

TŘÍDY PŘESNOSTI

Vyhláška MPO č. 218/2001 [L6] stanovuje minimální požadavky na třídy přesnosti elektroměrů a měřicích transformátorů podmíněné rovněž zřizováním nových měřicích míst nebo rekonstrukcí starých, spojených s celkovou výměnou měřicího zařízení (značná ekonomická náročnost) - viz tabulka 1. Obecně platí princip, že vyšší napěťové úrovni odpovídá i vyšší třída požadované přesnosti měřicích transformátorů a vyšší třída přesnosti k nim připojených elektroměrů. Tabulka 1 Měřicí místo

Měřicí transformátory proudu

Měřicí transformátory napětí

Napětí nižší než 1 kV přímé měření

-

-

činná energie, třída přesnosti 2 jalová energie, třída přesnosti 3

Napětí nižší než 1 kV sekundární měření

0,5

-


Napětí od 1 kV do 52 kV primární měření

0,5

0,5


Napětí vyšší než 52 kV primární měření

0,2

0,2

činná energie, třída přesnosti 0,5 jalová energie, třída přesnosti 1

6

Elektroměr

Příloha 5 PPLDS: Obchodní měření Vyhláška [L6] uvádí rovněž požadavky na synchronizaci jednotného času elektroměrů, eventuálně dalších přístrojů obsahujících interní zdroj času.

3.5

MĚŘICÍ A TARIFNÍ FUNKCE

Potřebné tarifní a měřicí funkce měřicího zařízení jsou zajišťovány PLDS. Jednotlivé měřicí funkce, které jsou v daném měřicím bodě k dispozici, jsou předmětem smluvního ujednání mezi PLDS a uživatelem LDS. Rozsah měření jalové energie je rovněž stanoven PLDS. Měřen bývá zpravidla jak induktivní odběr, tak i kapacitní dodávka. U drobných zákazníků s měřením typu C je dostačující měření činné energie. U zákazníků s průběhovým měřením (typ A a typ B) se doporučuje použití elektroměru pro měření činné i jalové energie. Pokud jsou uživatelem sítě požadovány tarifní nebo měřicí funkce, které jdou pro dané použití nad rámec [L6], mohou být smluvně s PLDS sjednány přídavné funkce. V daném případě hradí přesahující náklady za nadstandardní funkce (za nadstandardní provedení měřicího zařízení) uživatel sítě. O použití a nasazení speciálních měřicích systémů, např. mnohotarifních elektroměrů, předplatních systémů, atd., rozhoduje PLDS. Záležitost vyžaduje odpovídající smluvní podchycení.

3.6

OVLÁDÁNÍ TARIFŮ

Pro ovládání jednotlivých tarifních registrů (číselníků) elektroměru (přepínání sazeb) se zejména u měření typu C používá zařízení hromadného dálkového ovládání (HDO), přepínacích hodin, popř. i jiných technických prostředků v interním nebo samostatném provedení. K případnému přepínání sazeb u měření typu A a B v kombinaci s průběhovým měřením se přednostně využívá interní časové základny elektroměru nebo registračního přístroje.

3.7

PROVOZOVÁNÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ

PLDS je zodpovědný za řádný a bezporuchový provoz měřicího zařízení. Za tím účelem je každý uživatel LDS (výrobce a konečný zákazník) povinen zabezpečit PLDS kdykoli přístup k měřicímu zařízení. Tato povinnost bývá navíc zakotvena v příslušných smlouvách. Zajištění časově neomezeného přístupu je nutné např. z důvodů odstraňování poruch, provádění revizí, údržby a kontrol.

3.8

POSKYTNUTÍ KOMUNIKAČNÍHO PŘIPOJENÍ

U průběhového měření elektřiny s dálkovým přenosem údajů je zapotřebí zajistit příslušný přenos naměřených hodnot. Za tím účelem poskytuje uživatel LDS příslušnému PLDS bezplatně k dispozici samostatnou komunikační linku (pobočku) a pomocné napájecí napětí (např. pro externí modem nebo jiné komunikační zařízení), obojí do bezprostřední blízkosti měřicího místa. Při chybějícím nebo v příslušném termínu nezajištěném komunikačním připojení účtuje PLDS uživateli sítě vznikající provozní vícenáklady. Přístup k elektroměru, případně k přídavnému zařízení (registrační přístroj, modem, atd.) je obvykle jištěn heslem. Poznámka : Inicializace přenosu dat je vždy vedena z centra příslušného PLDS. PLDS hradí poplatky za přenos dat. Ostatní poplatky (obvykle instalace a pevný paušál) jsou hrazeny ze strany uživatele LDS.

3.9

KONTROLNÍ (POROVNÁVACÍ) MĚŘENÍ

Výrobci, koneční zákazníci a obchodníci mohou v souladu s příslušným ustanovením EZ [L1] a se souhlasem PLDS pro vlastní potřebu a na svůj náklad osadit vlastní kontrolní měřicí zařízení. Druh a rozsah zařízení kontrolního měření je nutno odsouhlasit a smluvně podchytit s příslušným PLDS. PLDS musí být umožněn přístup k takovému kontrolnímu měření, ke všem měřeným hodnotám, stejně jako je tomu u hlavního obchodního měření. Elektroměry kontrolního měření jsou přiřazeny k samostatným měřicím bodům, různým od měřicích bodů hlavního (obchodního) měření. Je nezbytné zajistit rovněž kontrolní měření proti neoprávněné manipulaci. V případě převodového měření jsou vyžadovány vlastní měřicí transformátory, nebo alespoň samostatná jádra, aby nemohlo dojít chybnou manipulací k nežádoucímu ovlivnění hlavního obchodního měření. Pro eventuální porovnávání výsledků obou měření se doporučuje pravidlo dvojnásobku maximální přípustné chyby v rámci třídy přesnosti použitého elektroměru. 7


3.10 VYUŽITÍ INFORMACÍ Z OBCHODNÍHO MĚŘENÍ PLDS ZÁKAZNÍKEM V případě, že výrobce nebo konečný zákazník projeví zájem o kontinuální využívání dat z obchodního měření přímo v odběrném místě (monitoring, řízení zátěže), bude mu to ze strany PLDS umožněno za předpokladu, že není vybudováno kontrolní měření a obchodní měření toto využití umožňuje. Výstup z elektroměru nebo registračního přístroje (zpravidla impulsní výstup) se vyvede na příslušné rozhraní a galvanicky oddělí optočlenem nebo pomocí relé, aby nemohlo dojít k poškození měřicího zařízení PLDS nesprávnou manipulací. Výrobce nebo konečný zákazník je povinen uhradit pořízení a montáž optočlenu (relé). Porucha zařízení neopravňuje uživatele LDS k nedodržování smluvních hodnot. Při změně typu měřicího zařízení obnoví provozovatel LDS vyvedení výstupů pouze v případě, že to typ a nastavení měřicího zařízení umožňuje. Při výměně měřicího zařízení obchodního měření za jiný typ si konečný zákazník nebo výrobce upraví vlastní vyhodnocovací zařízení s ohledem na případnou změnu výstupních parametrů. Další podrobnosti stanoví příslušný PLDS.

3.11 ZABEZPEČENÍ SUROVÝCH DAT Surová data jsou odečtené nebo sejmuté informace přímo z měřicího přístroje nebo registračního (integračního) přístroje. Odečtené naměřené hodnoty z daného měřicího místa je zapotřebí jakožto surová data nezměněně archivovat a uchovávat. Za to je zodpovědný PLDS. V případě, že surová data představují sekundární hodnoty, je zapotřebí archivovat a uchovávat i příslušné převodové poměry (konstanty) měřicích transformátorů.

3.12 IDENTIFIKACE NAMĚŘENÝCH DAT Zejména pro úlohu dalšího předávání dat se musí naměřená data označit jednoznačným a úplným způsobem přídavným informačním statusem (stavem). Obvykle jsou rozlišovány následující status-informace : “pravdivá hodnota” – bez označení, “náhradní hodnota”, “předběžná hodnota”, “zkreslená hodnota”, “chybějící hodnota”. Je-li např. chybějící hodnota nahrazena náhradní hodnotou, změní se odpovídajícím způsobem status. Při součtech nebo diferencích se status automaticky dále převádí do výsledku. Jestliže existuje více stavových informací, je automaticky připojena status informace s nejzávaznějším dopadem. S ohledem na žádoucí sjednocení v rámci liberalizovaného prostředí se u nových zařízení doporučuje použití EDIS identifikačního standardu a jeho zahrnutí do vnitřních standardů všech PLDS.

3.13 ODEČET A POSKYTOVÁNÍ DAT Odečet je technický a organizační postup, při kterém se účtovací data sbírají přímo na místě vizuálním způsobem, nebo se pořídí automatizovaně pomocí technického datového zařízení, a to místně nebo dálkově. Odečtové intervaly pro jednotlivé typy měření A, B, C jsou stanoveny v [L6]. Odečet a poskytování dat se doporučuje podchytit rovněž smluvně. Způsob provádění odečtů určuje PLDS. Při změně dodavatele (obchodníka) se doporučuje zjištění spotřeby energie v termínu co možná nejblíže k rozhodnému dni. Může být též sjednáno programové rozdělení odebrané energie k rozhodnému dni, případně jiné řešení.

3.14 POSKYTOVÁNÍ NÁHRADNÍCH HODNOT Při chybějících, zkreslených nebo nevěrohodných hodnotách jsou PLDS poskytnuty náhradní hodnoty. Náhradní hodnoty jsou označeny příslušným statusem. Pro jednotlivé skupiny měření (A,B,C) jsou navrhovány separátní způsoby tvorby náhradních hodnot. U zákazníků s měřením typu C se použijí data z předchozího časově porovnatelného období. V případě, že uvedená data nejsou k dispozici nebo jsou nevěrohodná, použijí se data vypočtená na základě znalosti vybavení odběrného místa. Tato data se později nahradí daty z nového aktuálního měření, když je k dispozici minimálně potřebný porovnávací interval. U zákazníků s průběhovým měřením (typ A a typ B) se pro tvorbu náhradních hodnot doporučují následující způsoby:

8

Příloha 5 PPLDS: Obchodní měření •

namísto chybějících nebo zkreslených či jinak nevěrohodných hodnot se použijí existující naměřené hodnoty z kontrolního měření

•

v případě, že jen několik měřicích period je zkreslených, nebo zcela chybí, vytvoří se interpolované hodnoty

•

v ostatních případech se použijí naměřená data z porovnatelného časového období.

Pokud se “průběhové” náhradní hodnoty nedají vyšetřit nebo odsouhlasit do požadovaného termínu, je zapotřebí použít prozatímních hodnot. Tyto se označí a později nahradí náhradními hodnotami. Oprávněný příjemce dat (zákazník, výrobce, PLDS, PDS, PPS) může v případě potřeby požadovat od PLDS vysvětlení důvodu změny a principu tvorby náhradních hodnot.

3.15 PŘEDÁVÁNÍ NAMĚŘENÝCH HODNOT Naměřené hodnoty z jednotlivých měřicích míst se přenášejí vždy s příslušnými informacemi jednotné identifikace měřicího bodu. K těmto informacím patří označení měřicího bodu, EDIS-identifikace, naměřená hodnota a status informace. PLDS předává informace na příslušné datové rozhraní. K výměně informací dochází zpravidla pomocí UN/EDIFACT-typových zpráv, zvláště MSCONS a UTILMD. Příslušný standard však bude v ČR teprve určen. Rozhodující úlohu pro jeho určení bude mít operátor trhu. Po přechodnou dobu je možno vystačit s provizorními způsoby, k nimž lze počítat např. excelovské tabulky apod. Intervaly přenosu naměřených dat určuje [L6].

3.16 ÚHRADA NÁKLADŮ ZA MĚŘICÍ ZAŘÍZENÍ A POSKYTOVÁNÍ (PŘENOS) DAT Příslušný PLDS hradí : •

náklady na úřední ověření elektroměru

•

provozní náklady na přezkoušení měřicího zařízení, zjištění správnosti jeho zapojení a funkce u chráněných zákazníků

•

provozní náklady na instalaci elektroměru u chráněných zákazníků

•

provozní náklady za přezkoušení a poskytování dat včetně provozních nákladů spojených s dálkovým přenosem naměřených hodnot a jejich dalším předáváním příslušným příjemcům (nadřazené DS).

Výrobci a oprávnění zákazníci hradí : •

pořizovací a instalační náklady na měřicí transformátory, náklady na jejich úřední ověření, dále pořizovací náklady na příslušná spojovací vedení (kabely), na měřicí skříně nebo rozvaděče, na zkušební svorkovnice, na pojistkové odpojovače (jištění) a na příslušná rozhraní (optorozhraní nebo relé) v případě vlastního využívání impulsů z měřicího zařízení

•

pořizovací náklady na telefonní linku (včetně napájení pro modem), nebo jiného komunikačního zařízení

•

náklady na provoz komunikační trasy

•

instalaci měřicího zařízení, tj. elektroměru, registračního přístroje, modemu

•

první přezkoušení a uvedení měřicího zařízení do provozu.

Chránění zákazníci hradí : 9

Příloha 5 PPLDS: Obchodní měření •

pořizovací a instalační náklady na měřicí transformátory a jejich úřední ověření (jsou-li použity), na příslušná spojovací vedení (kabely), na měřicí rozvaděče včetně jejich vybavení (hlavní jistič, nulový můstek, premixové desky, atd.)

•

pořizovací náklady na pojistkové odpojovače (jištění) a na příslušná rozhraní pro svá vyhodnocovací zařízení

•

pořizovací náklady na telefonní linku (včetně napájení pro modem), nebo jiného komunikačního zařízení

•

náklady na provoz komunikační trasy

Poznámka: Podle velikosti rezervovaného příkonu a velikosti napájecího napětí chráněného zákazníka jsou úměrně uplatňovány pouze některé z vyjmenovaného výčtu nákladů v souladu se složitostí použitého měřicího zařízení. U drobných chráněných zákazníků se uplatní pouze první bod. Podrobnosti určuje [L6]. PLDS musí rovněž v dostatečném časovém předstihu zajistit individuální přechod ze statutu chráněného zákazníka na oprávněného zákazníka v záležitosti jeho vybavení odpovídajícím měřicím zařízení.

4 4.1

ÚDRŽBA A ODEČTY MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ ÚVOD

Jakékoliv zásahy do měřicího zařízení bez souhlasu PLDS jsou zakázány. Uživatel LDS je povinen umožnit PLDS přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny nebo odebrání měřicího zařízení. Dále je povinen chránit měřicí zařízení před poškozením a neprodleně nahlásit PLDS závady na měřicím zařízení včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci.

4.2

ÚDRŽBA MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ

Údržbu a diagnostiku poruch měřicího zařízení zajišťuje PLDS. PLDS zajišťuje pro eventuální potřebnou výměnu elektroměr, registrační přístroj a komunikační zařízení. Přístroje pro výměnu dalších částí měřicího zařízení při jejich poruše zajišťuje uživatel LDS na základě pokynů nebo se souhlasem PLDS. Závady na měřicím zařízení musí být odstraněny v co nejkratším termínu.

4.3

ÚŘEDNÍ OVĚŘOVÁNÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ

Úřední ověřování elektroměru zajišťuje PLDS. Doba platnosti úředního ověření stanovených měřidel, viz čl. 2.3 je stanovena přílohou vyhlášky [L13] v platném znění. PLDS může v případě potřeby předepsanou dobu platnosti ověření u vlastního zařízení (elektroměru) zkrátit. Úřední ověření měřicích transformátorů zajišťuje na své náklady provozovatel silového zařízení, ve kterém jsou měřicí transformátory zapojeny.

4.4

ZMĚNA TYPU A PARAMETRŮ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ

Způsob měření elektřiny, typ a umístění měřicího zařízení určuje PLDS v závislosti na charakteru a velikosti odběru elektřiny odběrného zařízení uživatele LDS. PLDS je oprávněn změnit typ měřicího zařízení. Pokud je tato změna vynucena změnou právních předpisů nebo je prováděna z důvodů vyvolaných uživatelem LDS, je uživatel LDS povinen upravit na svůj náklad předávací místo nebo odběrné zařízení pro instalaci nového typu měřicího zařízení a uhradit náklady spojené z takovou úpravou pokud není předávací nebo odběrné místo v jeho majetku. Při změně předávaného výkonu nebo rezervovaného příkonu je provozovatel LDS oprávněn požadovat po výrobci nebo konečném zákazníkovi změnu parametrů měřicích transformátorů spojenou se změnou rezervovaného příkonu.

10


4.5

ODEČTY MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ

Odečty měřicího zařízení, zpracování a předávání dat zajišťuje PLDS. Pokud vznikne závada na komunikačním zařízení uživatele LDS, přes které provádí PLDS odečet měřicího zařízení, je uživatel LDS povinen bez zbytečného odkladu zajistit odstranění vzniklé závady.

4.6

PŘEZKOUŠENÍ MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ NA ŽÁDOST UŽIVATELE LDS

Výrobce, oprávněný zákazník, chráněný zákazník a obchodník má právo nechat přezkoušet měřicí zařízení. Provozovatel distribuční soustavy je povinen na základě písemné žádosti do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření. Je-li na měřicím zařízení výrobce nebo oprávněného zákazníka zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho výměnou, přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo písemně požádal o přezkoušení měřicího zařízení a o ověření správnosti měření. Je-li na měřicím zařízení pro chráněného zákazníka zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho výměnou, přezkoušením nebo ověřením správnosti měření provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady chráněný zákazník.

11


Příloha 6

Zásady pro připojení zařízení k lokální distribuční soustavě

V Praze, leden 2003

PŘÍLOHA 6 PPLDS: Zásady pro připojení zařízení k LDS

Obsah 1

2

ÚVOD .............................................................................................................. 3 ELEKTRICKÉ PŘÍPOJKY ............................................................................... 3 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ELEKTRICKÝCH PŘÍPOJEK ........................................................... 3 ZAČÁTEK ELEKTRICKÝCH PŘÍPOJEK............................................................................... 3 UKONČENÍ ELEKTRICKÝCH PŘÍPOJEK ............................................................................ 4 OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI PŘÍPOJEK ......................................................... 4 PŘÍPOJKY NÍZKÉHO NAPĚTÍ................................................................................................ 4

2.5.1 2.5.2 2.5.3

PŘÍPOJKY NN PROVEDENÉ VENKOVNÍM VEDENÍM........................................................... 4 PŘÍPOJKY NN PROVEDENÉ KABELEM ................................................................................... 5 PŘÍPOJKY NN PROVEDENÉ ZČÁSTI VENKOVNÍM VEDENÍM A ZČÁSTI KABELOVÝM VEDENÍM ....................................................................................................................................... 5

2.6 PŘÍPOJKY VYSOKÉHO NAPĚTÍ (vn) .............................................................................5 2.6.1 2.6.2 2.6.3

PŘÍPOJKY VN PROVEDENÉ VENKOVNÍM VEDENÍM........................................................... 5 PŘÍPOJKY VN PROVEDENÉ KABELOVÝM VEDENÍM .......................................................... 6 PŘÍPOJKY VN PROVEDENÉ ZČÁSTI VENKOVNÍM VEDENÍM A ZČÁSTI KABELOVÝM VEDENÍM ....................................................................................................................................... 6

2.7 PŘÍPOJKY VELMI VYSOKÉHO NAPĚTÍ (vvn) ...............................................................6

2

Příloha 6 PPLDS: Zásady pro připojení zařízení k LDS

1

ÚVOD

V příloze jsou popsány zásady pro provedení úprav v lokální distribuční soustavě (posílení, rozšíření apod.) vyvolaných požadavkem na připojení nového odběrného místa nebo zvýšení rezervovaného výkonu stávajícího odběrného místa. Na těchto úpravách se žadatel o připojení podílí ve výši stanovené právními předpisy [L2] a [L8]. Na tyto úpravy může v některých případech navazovat elektrická přípojka, kterou ve smyslu EZ [L1] hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena (vlastník odběrného zařízení), a kterou vlastní ten, kdo uhradil náklady na její zřízení. Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození majetku. Ve smyslu EZ [L1] může o tuto činnost požádat PLDS, který je povinen ji za úplatu vykonávat.

2

ELEKTRICKÉ PŘÍPOJKY

Elektrická přípojka je určena k připojení odběrných elektrických zařízení. Elektrické přípojky musí odpovídat všem platným technickým normám, především [12] a [32 až 40]. Elektrická přípojka, realizovaná po nabytí účinnosti zákona [L1], není obecně součástí zařízení LDS. Vlastní provedení připojení je odlišné podle jmenovitého napětí té části distribuční soustavy, ke které bude odběrné zařízení připojeno.

2.1

ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ELEKTRICKÝCH PŘÍPOJEK

Elektrické přípojky se podle provedení dělí na : a) b) c)

přípojky provedené venkovním vedením přípojky provedené kabelovým vedením přípojky provedené kombinací obou způsobů.

Elektrické přípojky se podle napětí dělí na: a) b) c)

2.2

přípojky nízkého napětí (nn) přípojky vysokého napětí (vn) přípojky velmi vysokého napětí (vvn).

ZAČÁTEK ELEKTRICKÝCH PŘÍPOJEK

Elektrická přípojka začíná odbočením od rozvodného zařízení provozovatele distribuční soustavy směrem k odběrateli. Odbočením se rozumí odbočení od spínacích prvků (upevňovací šrouby, svorky a pod. jsou již součástí přípojky) v elektrické stanici, vychází-li el. přípojka z elektrické stanice. Mimo elektrickou stanici začíná elektrická přípojka odbočením od venkovního nebo kabelového vedení. Odbočením od venkovního vedení (jakékoliv konstrukce) se rozumí, že vodiče hlavního venkovního vedení jsou součástí zařízení PLDS. Svorka (jakéhokoliv provedení) je již součástí přípojky. Odbočný podpěrný bod (byť by byl zřizován současně s přípojkou ) je součástí rozvodného zařízení PLDS. Zařízení, které je v přímém styku s rozvodným zařízením PLDS, podléhá schválení PLDS. Toto zařízení musí být kompatibilní se zařízením PLDS.

3


2.3

UKONČENÍ ELEKTRICKÝCH PŘÍPOJEK

Přípojka nízkého napětí končí standardně v přípojkové skříni, není-li dohodnuto jinak. Přípojky vn a vvn provedené venkovním vedením končí kotevními izolátory na stanici odběratele. Kotevní izolátory jsou součástí přípojky. Nosná konstrukce, na které jsou kotevní izolátory upevněny jsou součástí stanice. Přípojky vn a vvn provedené kabelovým vedením končí kabelovými koncovkami v el. stanici odběratele.

2.4

OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI PŘÍPOJEK

Přípojky musí vyhovovat základním ustanovením [12, 13, 33 až 42]. Uzemňování musí odpovídat [12]. Dimenzování a jištění přípojek musí odpovídat příslušným ustanovením [12, 33 až 40]. Vybavení přípojek vn a vvn proti poruchovým a nenormálním provozním stavům musí odpovídat [43] a musí být selektivní a kompatibilní se zařízením LDS. Druh a způsob technického řešení přípojky určí provozovatel LDS v připojovacích podmínkách. Technické řešení je ovlivněno především provedením rozvodného zařízení LDS v místě připojení, standardy připojení, PLDS, PPLDS a platnými ČSN.

2.5

PŘÍPOJKY NÍZKÉHO NAPĚTÍ.

2.5.1 Přípojky nn provedené venkovním vedením Přípojka nn slouží k připojení jednoho odběrného zařízení, ve zvláště odůvodněných případech lze se souhlasem PLDS připojit jednou přípojkou i více objektů. Je-li provedeno pro jeden objekt více přípojek, musí být tato skutečnost odsouhlasena PLDS a vyznačena v každé přípojkové skříni tohoto objektu. Přípojka musí být zřízena s plným počtem vodičů rozvodného zařízení PLDS v místě odbočení přípojky. Pouze ve výjimečných případech odůvodněných charakterem malého odběru (prodejní stánky, poutače, reklamní zařízení apod.) lze přípojku provést se souhlasem PLDS i s menším počtem vodičů. Minimální průřezy vodičů jsou 16 mm2 AlFe u holých vodičů a 10 mm2 Al u izolovaných vodičů a závěsných kabelů. Při použití jiných materiálů nebo jiné konstrukce vodičů musí být zachovány obdobné elektrické a mechanické vlastnosti vodičů. Pro přípojky se standardně používá závěsných kabelů a izolovaných vodičů. Při zřizování nové a rekonstrukci stávající přípojky musí být provedena dostupná technická opatření k zamezení neoprávněného odběru elektřiny. Přípojková skříň je součástí přípojky. Umísťuje se zpravidla na odběratelově objektu nebo na hranici tohoto objektu či v její blízkosti tak, aby byl k ní umožněn přístup i bez přítomnosti odběratele. Umístění přípojkových skříní musí vyhovovat [32]. Jištění v přípojkové skříni musí být alespoň o jeden stupeň vyšší (z řady jmenovitých proudů podle [44]), než jištění před elektroměrem. Přitom je nutné dodržet zásady pro volbu jistících prvků podle [36]. K jištění lze použít pojistky závitové, nožové apod.. Je-li v přípojkové skříni více sad pojistek či jiných jistících prvků, musí být u každé sady trvanlivě vyznačeno, pro které odběrné místo je pojistková sada určena. Provedení přípojek musí odpovídat [45].

4

Příloha 6 PPLDS: Zásady pro připojení zařízení k LDS 2.5.2 Přípojky nn provedené kabelem Přípojka nn slouží k připojení jednoho odběrného zařízení, ve zvláště odůvodněných případech lze se souhlasem PLDS připojit jednou přípojkou i více objektů. Je-li provedeno pro jedno odběrné zařízení více přípojek, musí být tato skutečnost odsouhlasena PLDS a musí být tato skutečnost vyznačena v každé přípojkové skříni tohoto objektu. Je-li připojení odběrného zařízení provedeno zasmyčkováním kabelu distribučního rozvodu PLDS, přípojka odběrných zařízení začíná ve skříni v majetku PLDS. Kabelové přípojky musí být zřízeny vždy s plným počtem vodičů rozvodného zařízení PLDS v místě připojení. Přípojková skříň musí být uzamykatelná závěrem odsouhlaseným PLDS. Minimální průřezy kabelů elektrických přípojek jsou 4 x 16 mm2 Al. Použije-li se kabel s měděnými vodiči, minimální průřez je 4 x 10 mm2 Cu. Přípojková skříň je součástí přípojky. Umisťuje se zpravidla na odběratelově objektu v oplocení, obvodovém zdivu či jiném vhodném a snadno přístupném místě, které je přístupné i bez přítomnosti odběratele. Umístění nesmí zasahovat do evakuační cesty. Před přípojkovou skříní musí být volný prostor o šířce minimálně 0,8 m k bezpečnému provádění obsluhy a prací. Spodní okraj skříně má být 0,6 m nad definitivně upraveným terénem. S ohledem na místní podmínky ji lze po projednání s PLDS umístnit odlišně. Nedoporučuje se umisťovat ji výše než 1,5 m. Jištění v přípojkové skříni musí být alespoň o jeden stupeň vyšší ( z řady jmenovitých proudů podle [44]) , než je jištění před elektroměrem. Přitom je nutné dodržet zásady pro volbu jistících prvků podle [36]. Je-li v přípojkové skříni více sad pojistek či jiných jistících prvků, musí být u každé sady trvanlivě vyznačeno, pro které odběrné místo je pojistková sada určena. Uložení kabelové přípojky musí být v souladu s [38] a [46]. 2.5.3 Přípojky nn provedené zčásti venkovním vedením a zčásti kabelovým vedením V odůvodnitelných případech lze provést přípojku nn kombinací venkovního a kabelového vedení. Silnoproudý rozvod za přípojkovou skříní je součástí vnitřní instalace objektu. Toto zařízení není součástí zařízení PLDS. Toto zařízení musí odpovídat právním předpisům a platným normám.

2.6

PŘÍPOJKY VYSOKÉHO NAPĚTÍ (vn)

Při stanovení připojovacích podmínek zpracovávaných PLDS se vychází z použité technologie v předpokládaném místě připojení, z technologie odběrného zařízení, jeho významu a požadavků odběratele na stupeň zajištění dodávky elektřiny. 2.6.1 Přípojky vn provedené venkovním vedením Standardně se připojení odběratele na úrovni vn řeší : a) jednou přípojkou odbočující z kmenového vedení b) jednou přípojkou odbočující z přípojnic rozvodny vn. Nadstandardně, v případě požadavku odběratele na vyšší stupeň zabezpečenosti dodávky, lze odběratele připojit: a) zasmyčkováním okružního vedení vn do odběratelské stanice vn b) dvěma nebo více přípojkami, připojenými na různá venkovní vedení vn, nebo transformovny 110 kV/vn

5

Příloha 6 PPLDS: Zásady pro připojení zařízení k LDS c)

kombinacemi výše uvedených způsobů.

V případě nadstandardního způsobu připojení je nutno způsob připojení a majetkoprávní vztahy řešit na bázi smluvního vztahu mezi PLDS a odběratelem. Do každé přípojky musí být vložen vypínací prvek pro odpojení odběrného zařízení (transformovny vn/nn či vn/vn). Vypínací prvek se umisťuje na vhodném a trvale přístupném místě. Případné osazení dalšího vypínacího prvku je možní stanovit v rámci připojovacích podmínek stanovených PLDS. Přípojka vn provedená venkovním vedením začíná odbočením z kmenového vedení vn, proudová svorka je již součástí přípojky. Součástí přípojky je i vypínací prvek sloužící k odpojení odběrného místa. Přípojka vn končí kotevními izolátory na odběratelské stanici. Kotevní izolátory jsou součástí přípojky. Nosná konstrukce není součástí přípojky vn. Přípojky se zpravidla jistí jen v elektrických stanicích vn. Technologii použitou pro realizaci přípojky doporučí PLDS v rámci připojovacích podmínek. Použitá technologie musí být kompatibilní s technologií používanou PLDS. Provedení přípojky musí splňovat požadavky zejména [32], [43], [47] a norem souvisejících. 2.6.2 Přípojky vn provedené kabelovým vedením Standardně se připojení odběratele na úrovni vn řeší : Zasmyčkováním kabelového vedení do vstupních polí rozvodny vn, v tomto případě se hranice vlastnictví a způsob provozování dohodne individuálně ve smlouvě o připojení b) Provedením jedné kabelové přípojky ven z elektrické stanice vn PLDS. Přípojka začíná odbočením od spínacích prvků v elektrické stanici vn PLDS (upevňovací šrouby, svorky apod. jsou již součástí přípojky). Technologii vývodního pole určí PLDS v připojovacích podmínkách, aby byla kompatibilní se stávající technologií stanice. a)

Nadstandardně v případě požadavku odběratele na zvýšený stupeň zabezpečenosti dodávky elektřiny dvěma nebo více přípojkami, připojenými na různá kabelová vedení vn, nebo transformovny 110 kV/ vn. Ochrana kabelových vedení před nadproudem, zkratem apod. se provádí v napájecích elektrických stanicích vn v souladu s platnými normami. Provedení kabelového vedení musí odpovídat [38]. Obecně přípojka vn končí kabelovými koncovkami v odběratelské stanici. 2.6.3 Přípojky vn provedené zčásti venkovním vedením a zčásti kabelovým vedením Část přípojky provedená venkovním vedením musí splňovat podmínky uvedené v článku 2.6.1. Část přípojky provedená kabelovým vedením musí splňovat podmínky uvedené v článku 2.6.2. Pro místo přechodu z venkovního vedení do kabelového vedení je nutné dodržet podmínky koordinace izolace a ochrany zařízení proti přepětí.

2.7

PŘÍPOJKY VELMI VYSOKÉHO NAPĚTÍ (vvn)

Při volbě způsobu připojení odběrného zařízení odběratele na napěťové úrovni vvn se vychází z velikosti připojovaného výkonu, konfigurace sítě v předpokládaném místě připojení a požadavků odběratele na stupeň zabezpečenosti dodávky elektřiny. Provedení elektrické přípojky vvn musí být vždy projednáno individuálně s PLDS dle místa lokality LDS

6


V případě nadstandardních požadavků odběratele na zvýšený stupeň zajištěnosti dodávky elektřiny lze připojení řešit vybudováním několika přípojek z jedné nebo několika rozvoden 110 kV. Venkovní vedení musí odpovídat [45], ochrany a chránění musí odpovídat platným normám a standardům PLDS.

7

PRAVIDLA PROVOZOVÁNÍ LOKÁLNÍ. DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY ENERGOAUA, a.s

Recommend Documents