PRAVIDLA ČESKÉHO PRAVOPISU
TZ- 2013
PRAVIDLA ČESKÉHO PRAVOPISU
TZ- 2013
Informace pro uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v žádné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Používání elektronické verze knihy je určeno jen osobě, která ji legálně nabyla, a to v rozsahu stanoveném autorským zákonem. Jakékoliv neoprávněné užití jako např. kopírování, úpravy, konverze do jiných formátů, prodej, pronájem, půjčování, darování, umísťování na servery, sdílení atp. je zakázáno!
první vydání 2013 © Mgr. Věra Zahradníčková © Mgr. Tomáš Zahradníček - TZ-one (elektronická verze) ISBN 978-80-87873-01-4
OBSAH Obsah.................................................................................................... Úvodem................................................................................................. Použité zkratky....................................................................................
5 7 8
PRAVOPISNÁ PRAVIDLA Označování hlásek písmeny................................................................ Označování hlásek ve slovech domácích............................................ Pravidla pro psaní i (í) a y (ý).................................................... Pravopisně měkké souhlásky.............................................. Pravopisně tvrdé souhlásky................................................. Pravopisně obojetné souhlásky........................................... Slova vyjmenovaná................................................. Koncovky podstatných a přídavných jmen............. Koncovky příčestí a jmenných tvarů příd. jmen..... Skupiny bě/ bje, vě/ vje, pě........................................................ Psaní mě/ mně............................................................................ Souhlásky párové....................................................................... Skupiny souhlásek..................................................................... Předložky a předpony s a z........................................................ Délka samohlásek...................................................................... Označování délky................................................................ Střídání krátkých a dlouhých samohlásek.......................... Psaní přejatých slov............................................................................. Obecná jména............................................................................ Vlastní jména............................................................................. Jména osobní....................................................................... Jména zeměpisná................................................................
11 12 12 12 12 12 13 17 19 22 22 23 23 25 28 28 29 31 31 35 35 35
Zkratky a značky................................................................................. Zkratky ............................................................................................... Zkratková slova................................................................................... Značky.................................................................................................
37 37 40 40
Psaní velkých písmen...........................................................................
42
Hranice slov v písmu............................................................................
45
Spřežky................................................................................................ Spojovníky ......................................................................................... Dělení slov .........................................................................................
45 45 46
Členicí znaménka................................................................................. Tečka................................................................................................... Čárka................................................................................................... Středník............................................................................................... Otazník................................................................................................ Vykřičník............................................................................................. Dvojtečka............................................................................................ Uvozovky............................................................................................ Pomlčka............................................................................................... Tři tečky.............................................................................................. Závorky............................................................................................... Odsuvník.............................................................................................
48 48 50 54 55 55 56 56 57 58 59 60
PRAVOPISNÝ SLOVNÍK...................................................................
63
7
ÚVODEM Námi předkládaná Pravidla českého pravopisu vychází vstříc každodennímu užívání. Tvoří přehledný a srozumitelný výklad pravopisných pravidel a tvarosloví s kompletním zapracováním Dodatku zveřejněného v roce 1994 MŠMT ČR, který u některých slov připouští dvojí či dokonce trojí zůsob psaní. Takto zpracovaná Pravidla umožňují uživateli rychlé vyhledávání potřebných informací. Přesto však musí uživatel zvážit výběr hesla z hlediska stylové vhodnosti, neutrálnosti či příznakovosti slova, vhodnosti jeho užití v mluveném či psaném projevu a vhodnosti užití vzhledem k adresátovi. Autoři
8
POUŽITÉ ZKRATKY aj. angl. ap., apod. atd. atpod., atp. bud. círk. citosl. č. j. č. mn. část. dok. dn. dř. franc. hist. hovor. chem. ital. j., jedn. jm. kap. kniž. lat. m. mj. mn. např. násl. nedok. neodb. neskl. nespis. neživ. ob.
a jiné anglicky a podobně, a podobný a tak dále a tomu podobný, a tak podobně budoucí čas církevní citoslovce číslo jednotné číslo množné částice dokonavé sloveso dnes, dnešní dříve francouzsky historický, historicky hovorový, hovorově chemický, chemicky italsky jednotné (číslo) jméno kapitola knižní, knižně latinsky mužský rod mimo jiné množné (číslo) například následující nedokonavé sloveso neodborný, neodborně nesklonné (jméno) nespisovný, nespisovně neživotný obecný, obecně
odb. os. p. pod. podst. jm. pomn. popř. předl. příč. příd. jm. příjm. přísl. přít. rozk. řec. řidč. s., str. sport. srov. st. stř. tj. tzv. vl. jm. zájm. záp. zast. zkr. zn. zprav. zvl. ž. živ.
odborný, odborně osoba, osobní pád podobný, podobně podstatné jméno pomnožné (jméno) popřípadě předložka příčestí přídavné jméno příjmení příslovce přítomný čas rozkazovací způsob řecky řidčeji strana sportovní, sportovně srovnej stupeň střední rod to je(st) takzvaný vlastní jméno zájmeno záporný, záporně zastaralý, zastarale zkratka značka zpravidla zvláště ženský rod životný
V hranatých závorkách [] je uveden přepis výslovnosti.
PRAVOPISNÁ PRAVIDLA
Označování hlásek písmeny
11
OZNAČOVÁNÍ HLÁSEK PÍSMENY
Aa
Áá
Bb
Cc
Čč
Dd
Ďď
Ee
Éé
Ěě
Ff
Gg
Hh
Chch
Ii
Íí
Jj
Kk
Ll
Mm Nn
Ňň
Oo
Óó
Pp
Qq
Rr
Řř
Ss
Šš
Tt
Ťť
Uu
Úú
Ůů
Vv
Ww
Xx
Yy
Ýý
Zz
Žž
Spřežka ch – tj. spojení písmen c a h – se považuje za jediné písmeno. Písmena q, w, x (popřípadě některá další: ä, ê, ő, ű, ł aj.) se vyskytují ve slovech cizího původu.
Psaní i, í a y, ý
I. Označování hlásek ve slovech domácích
Pravidla pro psaní i (í) a y (ý) PO PRAVOPISNĚ MĚKKÝCH SOUHLÁSKÁCH i (í)
ž, š, č, ř, c, j a ď, ť, ň (pokud se jimi označují souhlásky měkké; píše se di, ti, ni) ♦ žirafa, šiška, čistota, řízek, cibule, jiskra, dítě, tikot, nitka
Poznámka: U podstatných jmen vzoru hrad zakončených na c se píše tvrdé y (např. tácy, kecy, hecy – viz níže).
PO PRAVOPISNĚ TVRDÝCH SOUHLÁSKÁCH y (ý)
h, ch, k, r a d, t, n (pokud se jimi označují souhlásky tvrdé) ♦ Hynek, chýše, kyselina, ryba, dýně, tyč, nyní
Poznámka: toto pravidlo není závazné pro slova zvukomalebná, kdy se píše i (í), někdy též y (ý), např. chichi; kikirikí, též kykyryký.
PO PRAVOPISNĚ OBOJETNÝCH SOUHLÁSKÁCH
b, f, l, m, p, s, v, z i (í) y (ý)
Y/ Ý se píše v kořenech slov domácích jen ve vyjmenovaných slovech (výjimečně i v příponě: slepýš, kopyto, brzy) a ve slovech příbuzných nebo od nich odvozených, dále v předponě vy-, vý-, v některých koncovkách podstatných a přídavných jmen a v některých složených tvarech slovesných v koncovkách příčestí minulého (viz níže).
12
Psaní i, í a y, ý
13
Slova vyjmenovaná (výčet slov není vyčerpávající)
♦ by, bý být (bych, bys, by, bychom, byste, abych, kdybych, bytí, bývat, bývalý, bytelný, bytost), bydlit (bydliště), obyvatel (obyvatelný), byt (bytná, bytový), příbytek, nábytek, dobytek (dobytkářství, dobytče), zbytek (zbytečný), obyčej (obyčejný), bystrý (bystrost, bystřina), bylina (býlí, býložravec, černobýl), kobyla (Kobylisy), býk (býček, býčí, býkovec), babyka vlastní jména: Přibyslav, Bydžov, Hrabyně, Bystřice, Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav aj. Poznámka: pozor na psaní i (í) x y (ý) v těchto slovech: být (existovat) x bít (tlouci) nabýt (získat) x nabít (zmlátit) dobýt (získat) x dobít (baterii) přibýt (být navíc) x přibít (hřebík) ubýt (na váze) x ubít (usmrtit) bydlo (příbytek) x bidlo (tyč) býlí (plevel) x bílí (bílé zabarvení)
♦ ly, lý slyšet (slyšitelný, nedoslýchat), mlýn (mlýnice, mlynář), blýskat se (blýskavý, blyštět se, zablýsklo se, blýskavice), polykat (vzlykat, zalykat), plynout (plyn, splývat, plynulý, plynojem, plynárna, rozplynout se, oplývat, vyplývat), plýtvat, plyn, vzlykat, lysý (lysina, lyska, Lysá), lýtko, lýko (lýčí, lýkovec, lýkožrout, lýčený – tj. z lýka), lyže (lyžařský, lyžovat), pelyněk, plyš, slynout, plytký, vlys (vlysový) vlastní jména: Volyně, Lysolaje, Lysá aj. Poznámka: pozor na psaní i (í) x y (ý) v těchto slovech: mlýn, mlynář(ka) x mlít lýčený (z lýka) x líčený (předstíraný, strojený) lyska (pták, lysina) x líska (lískový keř) blýská (se) x blízká (nedaleká) Slova lišej (vyrážka) a lišaj (motýl), ližiny (trámce k posunování těžkých břemen) se píší s měkkým -i-.
PRAVOPISNÝ SLOVNÍK
acetylen
63
A
A abatyše ž. abatyšský, mn. -šští abbé m. , jedn. 2. , 4. abbého, 3. abbému, 6. , 7. abbém, mn. 1. abbéové atd., též neskl. m. abdikace [-dy-] ž. abdikovat [-dy-] abdukce ž. abdukční abeceda, -y ž. Ábel i Abel, -a m. aberace ž. abiturient, -a m. abnormalita, -y ž. abnormální abonent, -a m. abonmá stř. neskl. abonovat aborigenní abortivní abradovat Abrahám i Abraham, -a m. abrahámoviny, -in ž. pomn. abraze ž. abrazivní i abrazívní i abrasivní [-zi- i -zí- i -si-] abrupce ž. abrupční abruptní absces, -u m., mn. 1., 4., 7. -y absence ž. absentér, -a m. absentismus [-tyzm-], -ismu i absentizmus [-ty-], -izmu m. Absolón i Absolon, -a m. absolutismus [-tyzm-], -ismu i absolutizmus [-ty-], -izmu m. absolutistický [-tysty-]
absolutizace i absolutisace [-tyza-] ž. absolutní absolutorium [-to- i -tó-], -ria stř., mn. 2. -rií, 7. -rii absolvent, -a m. absolvovat absorbér, -u m. absorbovat absorpce ž. absorpční abstence ž. abstinence [-ty-] ž. abstinenční [-ty-] abstinent [-ty-], -a m. abstinentský [-ty-], mn. -tští abstrahovat abstrakce ž. abstrakcionismus [-nyzm-], -ismu i abstrakcionizmus [-ny-], -izmu m. abstrakční abstrakt, -u m. abstraktní abstraktum, -ta stř. absurdita [-dy-], -y ž. absurdní abundance ž. abundantní abych, abys (ale aby ses nebál, aby sis vzal atp.), aby; mn. abychom, abyste accelerando [ače-] acetaldehyd, -u m. acetát, -u m. acetin [-ty- i -tý-], -u m. aceton, -u m. acetylen i acetylén [-le- i -lé-], -u m.
acidita A
acidita [-dy-], -y ž. acidofilní a conto [kon-] ital. acyklický acylpyrin [-ri- i -rí-], -u m. ačkoli, ačkoliv spojka ad absurdum (lat.) ad acta [akta] (lat.) adagio [adádžo] adamita, -y m. adaptabilita, -y ž. adaptabilní adaptace ž. adaptér, -u m. adaptor, -u m. adaptovat Addis Abeba [adys], Addis Abeby ž.; addisabebský [-dys-a-] addukce [-d-d-] ž. adekvátní adept, -a m. adheze ž. adhezivní i adhesivní [-zi- i -zí-] adhezní ad hoc [hók] (lat.) adiabatický [-dy-ty-] adice [-dy-] ž. adié i adieu [adyjé] ad infinitum [-ny-] (lat.) Adiže [ady-] ž. ; adižský, mn. -žští adjektivizace i adjektivisace [-tyza-] ž. adjektivní [-ty- i -tý-] adjektivum [-ty- i -tý-], -va stř. adjunkt, -a m. adjustace ž. administrace [-ny-] ž. administrativa [-ny-ty- i -nytý-], -y ž. administrativní [-ny-ty- i -nytý-] admirál, -a m., mn. 4., 7. -y admiralita, -y ž. ; Admiralita
64
(palác v Petrohradě)
adolescence ž. adolescenční adolescent, -a m. adopce ž. adopční adoptivní [-ty- i -tý-] adoptovat adrenalin [-li- i -lí-], -u m. adresa, -y ž. adresát, -a m. adresní (např. kniha) adresný (např. projev) adsorbér, -u m. adsorbovat adsorpce ž. adsorpční adstrát, -u m. ad usum [úzum] lat. advent, -u m. adventní advokacie ž. advokát, -a m. advokátní advokátský, mn. -tští advokatura [-tu- i -tú-], -y ž. Aeneida [é-] i Aeneis [é-], -idy ž. (název básnické skladby)
aerobik [a-e-], -u m. aerobní [a-e-] aerobus [a-e-], -su m. aerodyn [a-e-], -u m. aerodynamický [a-e-] aerodynamika [a-e-], -y ž. aeroklub [a-e-], -u m. aerolinie [a-e-ny-] ž., mn. 2. -nií aeroplán [a-e-], -u m. aerosol [a-e-sol], -u m. aerostatický [a-e-ty-] afatický [-ty-] afázie i afasie [-fázi-] ž. afekce ž. afekční afekt, -u m.
PRAVIDLA ČESKÉHO PRAVOPISU
Vydal Mgr. Tomáš Zahradníček - TZ-one, v roce 2013. Vydání první. www.tz-one.cz
