Pražský filharmonický sbor (PFS) Senovážné náměstí 23, 110 00 Praha 1, ředitelka: PhDr. Eva Sedláková tel: +420 224 267 538, fax: +420 224 267 538 e-mail:
[email protected], http://www.filharmonickysbor.cz v tis.Kč
Výše příspěvku v roce 2015: schválená provozní dotace ((dotacedoprovozní dotace provozní dotace po úpravách Vlastní příjmy z hlavní činnosti celkem: Celkové náklady PFS Hospodářský výsledek Průměrný přepočtený počet zaměstnanců: Procento soběstačnosti: Podíl příspěvku na provoz na celkových nákladech: Počet koncertů v roce 2015 celkem Počet koncertů v zahraničí Počet koncertů v České republice Praha ostatní města v ČR Počet koncertů pořádaných PFS Počet výkonů při nahrávání (frekvence) Počet live nahrávek (TV + Rozhlas) Počet nově nastudovaného repertoáru Počet hostujících umělců celkem sbormistři dirigenti sólisté instrumentalisté mluvené slovo Počet spolupracujících orchestrů a menších vokálně-instrumentálních skupin
34 817 35 038 13 234 48 137 309 74 27,5 72,8 76 41 35 24 11 3 7 9 38 171 3 13 108 43 4 12
Nejvýznamnější akce a počiny Rok 2015 zahájil Pražský filharmonický sbor (PFS) provedením mimořádně obtížné skladby Te Deum německého pozdně romantického skladatele Waltera Braunfelse. Česká premiéra této výjimečné kompozice zazněla ve spolupráci s Českou filharmonií a dirigentem Manfredem Honeckem. Hned v únoru pak sbor oslavil 80. výročí svého založení velkým samostatným koncertem ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Středobodem slavnostního programu bylo koncertní provedení baletu Svatba Igora Stravinského (dále sbor v tomto programu uvedl výběr motet Antona Brucknera a skladbu Gloria Johna Ruttera). Mj. i díky provedení této skladby se koncert stal nevšední uměleckou událostí, jíž si všimla všechna odborná média. Koncert byl časopisem Hudební rozhledy označen za nejvýznamnější hudební událostí roku 2015. V březnu se PFS připojil k opernímu souboru Národního divadla v Praze. Ve výjimečné spolupráci těchto
dvou příspěvkových organizací Ministerstva kultury ČR vznikla nová inscenace opery Boris Godunov skladatele Modesta Petroviče Musorgského, která zůstala na repertoáru i v následující sezoně. V dubnu provedl sbor Mahlerovu Symfonii č. 2 „Vzkříšení“, a to ve spolupráci s Českou filharmonií a jejím šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem. Podobná umělecká spolupráce čekala sbor i o měsíc později, kdy ve stejném uměleckém obsazení provedl na festivalu Pražské jaro Mahlerovu Symfonii č. 3 (stejný koncert pak PFS reprízoval ještě na ostravském festivalu Janáčkův máj v červnu). Na Pražském jaru se PFS představil také v nekonvenčním samostatném programu zaměřeném na nejnovější trendy sborové tvorby (John Tavener – Svyati, Arvo Pärt – Sieben Magnificat-Antiphonen, Veljo Tormis – Livonský odkaz, Eric Whitacre – Průtrž mračen). Koncem června PFS znovu vystoupil s Českou filharmonií a jejím šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem, a to hned dvakrát: na festivalu Smetanova Litomyšl provedl Requiem Antonína Dvořáka a na festivalu v německém Bad Kissingenu zazněla Missa solemnis Ludwiga van Beethovena. Léto opět patřilo již tradičním hostováním PFS na západoevropských operních festivalech. Menší část sboru účinkovala ve švýcarském St. Gallenu (festival „St. Galler Festspiele“), kde několikrát provedla Verdiho ranou operu Dva Foscariové a Cherubiniho málo známé Requiem č. 1 c moll. Větší část PFS plnila po boku Vídeňských symfoniků funkci rezidenčního sboru na prestižním operním festivalu v rakouském Bregenzu („Bregenzer Festspiele“). Sbor zde scénicky nastudoval Offenbachovu operu Hoffmannovy povídky. Režisérem této náročné inscenace byl slavný Stefan Herheim a sbor pod jeho vedením předvedl mj. i své mimořádné herecké a taneční dovednosti. Vedle toho PFS na tomto festivalu účinkoval ještě v opeře Turandot (účastnil se bezmála pětadvaceti představení) a koncertně provedl také Pucciniho skladbu Messa di Gloria. Na podzim sbor studiově natočil komplet náročných „kantát z Vysočiny“ skladatele Bohuslava Martinů. Nové CD vyjde na jaře roku 2016 u společnosti Supraphon. Začátkem prosince PFS uskutečnil velký samostatný koncert z děl Bohuslava Martinů v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů. Na koncertě zazněly zřídka uváděné skladby Legenda o svaté Dorotě, Hora tří světel, Romance z pampelišek a Mikeš z hor. V prosinci se PFS představil také v originálním adventním programu s Českou filharmonií a dirigentem Manfredem Honeckem. Tento program byl po vzoru přenosů z newyorské Metropolitní opery přenášen živě do českých kin. Vedle všech jmenovaných prestižních projektů v Praze a v zahraničí sbor uskutečnil také celou řadu koncertů v českých regionech (mj. Filharmonie Hradec Králové, Plzeňská filharmonie, festivaly Janáčkův máj, Smetanova Litomyšl, Třeboňská nokturna atd.). PFS pokračoval i ve své úspěšné sérii edukativních koncertů určených školní mládeži. Ve spolupráci s českými hudebními školami zaštiťoval „Akademii sborového zpěvu“, která umožňuje studentům pěveckých oborů získat praxi v profesionálním sborovém tělese. Pražský filharmonický sbor je v současné době na vynikající umělecké úrovni, což prokazují ohlasy na jeho vystoupení v České republice i v zahraničí. Této skutečnosti management organizace maximálně využívá a snaží se sbor představit i na pódiích, kde doposud nevystupoval nebo jen výjimečně. Umělecko-provozní úsek považuje tuto činnost za naprosto prioritní a intenzivně proto vyhledává nové kontakty zejména v zahraničí. Jsou oslovovány zahraniční orchestry a festivaly, bylo zahájeno jednání o hostování v nadcházejících sezónách.
Akademie sborového zpěvu a Edukativní program Akademie sborového zpěvu Pražského filharmonického sboru se v kalendářním roce 2015 dočkala své čtvrté sezóny. Stala se již stálou a respektovanou součástí pražského hudebního života. Doposud jí prošlo osm úspěšných absolventů, v současné době má šest členů. Činnost akademie lze i v roce 2015 rozdělit na dvě části. V první polovině roku, patřící do 80. koncertní sezóny PFS, si její čtyři členové (ještě ve složení alt – tenor – tenor – bas) rozšířili pěvecký obzor o několik stěžejních děl sborového repertoáru v oblasti vokálně-instrumentálních kompozic, které jsou páteří a hlavním přínosem Akademie. Ty nejvýznamnější: Mahlerova druhá Symfonie „Vzkříšení“ (Česká filharmonie, dir. J. Bělohlávek), Beethoven Symfonie č. 9 (Plzeňská filharmonie, dir. T. Brauner), provedení Rossiniho kantáty Stabat Mater (Severočeská filharmonie Teplice, dir. A. Scarano), či Beethovenova Missa Solemnis (Česká filharmonie, dir. J. Bělohlávek). V posledním případě se jednalo o zájezd do německého Bad Kissingenu. Pokud jde o zahraničí, je nutné zmínit možnost všestranné realizace, kterou zahraniční angažmá sboru v roce 2015 členům Akademie přinesla – několik jich bylo přizváno k tradičnímu účinkování PFS na letním operním festivalu v rakouském Bregenz a jeden člen Akademie (basista Josef Kovačič) zde dokonce vystoupil sólově – v inscenaci opery Hoffmannovy povídky J. Offenbacha (dir. J. Debus). Neopomenutelnou součástí prvního pololetí bylo nastudování opery Boris Godunov M. P. Musorgského (ve spolupráci s Národním divadlem Praha), kde měli i členové Akademie možnost nahlédnout do zákulisí příprav velké operní inscenace. V květnu 2015 se konal pravidelný konkurz do dalšího ročníku Akademie, do něhož se přihlásilo celkem 11 zpěváků. Z účastníků bylo vybráno šest adeptů, tři ženy a tři muži, Akademie tedy nyní pracuje ve složení soprán – alt – alt – tenor – tenor – bas. Jedná se o dosud největší a hlasově nejkomplexnější obsazení v dosavadní historii Akademie. Ve druhé polovině roku 2015 (právě probíhající 81. koncertní sezóna PFS) nastudovali členové Akademie Mozartovo Requiem (Plzeňská filharmonie, dir. T. Brauner) a účastnili se čtyř předvánočních koncertů České filharmonie (dir. M. Honeck). Akademie sborového zpěvu představuje pro mladé talentované zpěváky se zájmem o kolektivní práci neopakovatelnou možnost systematického cílevědomého studia v profesionálním sboru a provádění vrcholných skladeb naší i světové sborové literatury v koprodukci s našimi nejlepšími orchestry a dirigenty. Její význam je nepopiratelný. O tom svědčí i to, že její absolventi se neztrácejí, je o nich nadále slyšet – zmíněné sólové uplatnění J. Kovačiče na festivalu v Bregenz nebo současné studium sopranistky Terezy Hořejšové na prestižní konzervatoři G. Verdiho v Miláně.
Ekonomika a vnitřní uspořádání organizace V průběhu roku 2015 byly provedeny 3 úpravy rozpočtu, které se týkaly oblasti osobních nákladů, vyplývající jednak ze zákonného navýšení platových tarifů a z navýšení osobních nákladů, které bylo pokryto zvýšenými výnosy organizace. Oproti plánovanému rozpočtu se zvýšily výnosy z koncertní činnosti o 1 509 tis. Kč, tj. o cca o 13 %. Vzhledem k tomu, že výnosy z koncertní činnosti jsou ze 75 % realizovány v zahraničí, jsou s těmito výnosy spojeny i vyšší náklady na cestovné (o 7 % proti plánu rozpočtu).
V oblasti mzdových nákladů byl překročen limit na platy o cca 142 tis. Kč. Překročení limitu je kryto čerpáním fondu odměn. Limit ostatních osobních nákladů byl dodržen a odpovídá rozpočtu po úpravách. Za rok 2015 vykazuje Pražský filharmonický sbor kladný hospodářský výsledek ve výši 309 tis. Kč. V průběhu r. 2015 se vrátily po mateřské dovolené či po dlouhodobé nemoci do pracovního poměru celkem tři členky sboru, nově byl uzavřen pracovní poměr na dobu určitou se třemi uměleckými a dvěma administrativními pracovníky. Bylo uzavřeno celkem třicet krátkodobých dohod o činnosti či provedení práce. V průběhu roku 2015 byla dále pořízena nová výpočetní technika v kancelářích PFS – čtyři nové počítače, tiskárna a tablet. Na konci kalendářního roku byl zakoupen nový nábytek do společných prostor sboru. Byly tak nahrazeny dosluhující sedací soupravy a stoly ve foyeru, pořízeny nové (zasklené a uzamykatelné) informační panely. Podařilo se realizovat plánovanou výrobu nových koncertních šatů pro dámy sboru. Veřejnou zakázku na návrh a výrobu koncertního ošacení vyhrála módní návrhářka Helena Fejková, která vytvořila model a zároveň zajistila výrobu dámských koncertních šatů.
Propagace Zásadními událostmi propagace Pražského filharmonického sboru se v roce 2015 staly dva samostatné koncerty v pražském Rudolfinu – únorový Slavnostní koncert k 80. výročí založení sboru pod záštitou ministra kultury a prosincový koncert k 125. výročí narození Bohuslava Martinů konaný v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů. V den slavnostního koncertu k 80. výročí PFS byla dále ve foyer Rudolfina umístěna výstava dokumentující na deseti dvoustranných panelech úspěchy a činnost celého sboru od doby jeho vzniku v r. 1935 až po současnost. Výstavu mohli shlédnout návštěvníci koncertů České filharmonie v průběhu února a března 2015. Rozsáhlá indoorová i outdoorová propagace související s těmito akcemi umožnila dostat sbor do širokého povědomí obyvatelstva, předních osobností České republiky a taktéž přilákat nové návštěvníky. Prostřednictvím spolupráce se studentskými spolky se výrazně zvýšil podíl zastoupení mladší generace v publiku. Mezi podstatné události, kterým byla v rámci marketingu a PR věnována zvýšená pozornost, lze řadit dále Akademii sborového zpěvu, samostatný koncert sboru v rámci Pražského jara, edukativní koncert pro děti nebo orchestrální koncerty pro jiné pořadatele. Počinem, jež potvrdil výrazné posílení dobrého jména PFS u široké veřejnosti nejen v České republice, ale i v zahraničí, byla již tradiční účast PFS na zahraničních festivalech světového významu – švýcarském St. Galler Festspiele, německém Bad Kissingen Sommer a rakouském Bregenzském festivalu. V tomto ohledu lze velice pozitivně hodnotit angažmá sboru na Bregenzském festivalu, díky jehož masivní propagaci a návštěvnosti (celkem 171 tisíc diváků) bylo dobré jméno sboru šířeno zejména v Rakousku, Švýcarsku a Německu. Tyto země o festivalu informovaly prostřednictvím komentovaných živých přenosů, speciálních TV pořadů, článků aj. Recenzi o obou představeních festivalu – Turandot a Hoffmannovy povídky – vydal i americký The New York Times (tištěná i online verze). Fotografie Pražského filharmonického sboru byla použita jako hlavní fotografie článku. O festivalu na Bodamském jezeře opakovaně informovala i přední česká média (Česká
televize, iDnes.cz, Hospodářské noviny, iDnes.cz, Český rozhlas aj.). I při omezenosti finančních zdrojů využívala organizace v roce 2015 k propagaci řady marketingových nástrojů: venkovní nosiče reklamy – citylight (metro, rotundy v centru Prahy), tištěné propagační materiály (sezónní programový katalog, programy ke koncertům, plakáty, letáky), PR články, sociální sítě, inzerce v tištěných a elektronických médích, pravidelný kontakt s novináři, tiskové konference, tiskové zprávy, spolupráce se studentskými spolky a kluby absolventů, spolupráce s rozhlasovými stanicemi, všeobecně zaměřenými médii (i anglicky mluvící skupina), odbornými časopisy aj. Důležitým komunikačním kanálem byly v roce 2015 sociální sítě, zejména facebookový profil Pražského filharmonického sboru s 2 500 fanoušky. Prostřednictvím FB organizace sdílela aktuální informace z denní činnosti sboru a fotografie z akcí. Webové stránky PFS stránky byly využívány zejména pro komunikaci omezeného počtu stěžejních informací. Důvodem nižší míry využívání tohoto kanálu je zastaralost stránek neumožňující efektivní komunikaci s veřejností odpovídající dnešním standardům. Tento nedostatek bude řešen během roku 2016, kdy je v plánu obnova celkového visuálu sboru. Nový visuál by měl odpovídat požadavkům na moderní instituci s historickým odkazem, instituci, která naplňuje poslání státní příspěvkové organizace Ministerstva kultury ČR a je přístupná a atraktivní pro široké spektrum obyvatelstva. Změna visuálu má zahrnovat především změnu loga, webových stránek, jednotný grafický styl plakátů pro jednotlivé činnosti sboru aj. Součástí propagace činnosti tělesa směrem k mladému publiku se nově stala i spolupráce se studentskými spolky a obdobnými uskupeními: Spolek českých právníků Všehrd a Rozkvět Pražského jara, jejichž členové, studenti či absolventi, se stávají pravidelnými návštěvníky koncertů PFS. V rámci PR činnosti byla prohloubena spolupráce s novináři, tento krok vedl ke zvýšení počtu mediálních výstupů sboru a upevnění pozice PFS u veřejnosti. Začátkem roku 2015 se v prostorách zřizovatele organizace – Ministerstva kultury ČR – uskutečnila tisková konference, výstupy z konference byly vedle odborných periodik také v řadě médiích národního významu (Hospodářské noviny, MF Dnes, Česká televize, Deník, Novinky.cz, Český rozhlas aj.).
Archiv hudebnin a elektronická databáze V roce 2015 bylo do notového archivu PFS pořízeno celkem sedm titulů. Nákup tohoto materiálu buď částečně obnovil stávající fond (L. v. Beethoven, G. Verdi, A. Dvořák), nebo ho rozšířil o významná sborová díla skladatelů 20. století (Z. Lukáš, K. Nysted), u nichž je předpoklad opakovaného nastudování a provedení. Mimo průběžné zaznamenávání a archivaci všech současných vystoupení a nahrávek Pražského filharmonického sboru, byla v první polovině roku 2015 dokončena závěrečná revize celé databáze koncertů, tj. od roku 1935 do současnosti. Při této kontrole a současném sledování starých záznamů, výstřižků z novin, kritik a konečně i jiných archivních materiálů, např. diplomových prací, se objevilo několik titulů, o kterých nebyla dosud v databázi ani zmínka, ale byly zcela jistě provedeny. V prvních letech svého působení měl sbor smlouvu s tehdejším Radiojournalem, dnešním Českým rozhlasem. V průběhu r. 2015 začalo intenzivní pátrání v archivu Českého rozhlasu. Tato práce představuje podrobné studium svázaných archivovaných měsíčníků „Radiojournalu“, tehdejšího rozhlasu. Elektronicky tyto měsíčníky v archivu rozhlasu zatím zpracovány nejsou, jde tedy o časově náročné pročítání svázaných čísel časopisu.
Tabulka: Rozšíření archivní části databáze výkonů PFS v průběhu r. 2015 rok 1935 1936 1937 1938
Počet uměleckých výkonů PFS v databázi Počet uměleckých výkonů PFS v databázi před 2015 2015 2 18 1 40 5 39 5 70
Z tabulky je zřejmé, že tato práce má pro archiv PFS obrovský význam, není zdaleka ukončena a vyžaduje další studium. Pražskému filharmonickému sboru přináší cenné doklady o jeho činnosti v samotných počátcích. V současné době je před dokončením studium r. 1938. Jistě se ještě objeví mnoho dalších titulů nastudovaných a provedených skladeb, o kterých nemá archiv PFS v současné době žádnou dostupnou informaci. Trvale je vedena i kronika sboru se záznamy od předních světových a českých spolupracujících dirigentů.
Sídlo Pražského filharmonického sboru V r. 2009 se Pražský filharmonický sbor přestěhoval z Národního domu na Vinohradech do objektu Správy majetku odborových svazů kultury (SMOSK) na Senovážném náměstí 23. Prostory už v počátku nevyhovovaly a byly považovány za provizorium. Zejména zkušebna sboru nemá dostatečnou „kubaturu“ pro zkoušky velkého smíšeného tělesa, navíc je orientována do frekventované křižovatky, kde je velký hluk a kolem projíždějící tramvaje celou budovou dokonce i otřásají. Jde v podstatě o spojené kanceláře. Hledání nového sídla je trvalou součástí práce vedení organizace. V r. 2015 došlo k významnému pokroku v tomto úsilí. V součinnosti s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), se podařilo najít prostory v objektu na Nábřeží Edvarda Beneše čp. 627/3, v Praze 1 na Malé Straně. K nabídce došlo zejména proto, že PFS je schopen plně vyžít divadelní sál, který je součástí objektu. Objekt patří v současné době Městskému státnímu zastupitelství a v jeho prostorách působí zaměstnanci státních zastupitelství dvou pražských obvodů. Obě státní zastupitelství by měla budovu v průběhu r. 2017 či 2018 opustit. V porovnání s prostory, které má nyní PFS v pronájmu, jde o nesrovnatelně lepší podmínky pro činnost celé instituce. Nabízené prostory jsou pro provoz PFS ideální. Divadelní sál (uvažovaná zkušebna) je umístěn do dvora v klidné zóně. Poloha objektu je pro PFS vhodná i tím, že je v docházkové vzdálenosti od Rudolfina a České filharmonie, tedy nejčastějšího koncertního partnera PFS. Prostory ke zkouškám pěveckého tělesa by byly vhodné i z hlediska požadovaných akustických parametrů (požadovaná výška stropu zkušebny min. 5m). Pražský filharmonický sbor sám nevyužije všechny prostory tohoto rozsáhlého objektu. V průběhu r. 2015 došlo proto k dohodě s Národním památkovým ústavem (NPÚ), který je schopen budovu převzít, zrekonstruovat, a poté do objektu umístit (mimo PFS) své Územní pracoviště pro Prahu. Po rekonstrukci by budova měla být oběma institucím k dispozici v průběhu r. 2019.
