PRADĚD, OVČÁRNA , ŠVÝCÁRNA
210. Futurulogiczna wizja Pradziada (1924) Futurologická vize Pradědu Altvater — eine futurulogische Vorstellung
211. Pocztówka wysłana z chaty Alfredka (1905) Litografická pohlednice odeslaná z chaty Alfrédka Grusskarte aus der Alfredka Hütte
146
P R A D Ě D ,
O V Č Á R N A ,
Š V Ý C Á R N A
212, 213. Wieża widokowa „Habsburgwarte” na Pradziadzie (1912, 1914) Rozhledna Habsburgwarte na Pradědu „Habsburgwarte” auf dem Altvater
214. Kamienna wieża widokowa na Pradziadzie zimą (lata 30) Kamenná rozhledna na Pradědu v zimě (30. léta) Steinerner Aussichtsturm auf dem Altvater im Winter (1930 er Jahre)
P R A D Ě D ,
O V Č Á R N A ,
Š V Ý C Á R N A
147
215. Z „Petrových kamieni” roztacza się piękny widok na Pradziada (1912) Z „Petrových kamenů”, 1438 m. n.m., je krásná vyhlídka na Praděd s rozhlednou Von den Felsen Petrove kamienie aus, 1438 m ü. d. M., erstreckt sich ein schöner Ausblick auf den Altvater
216. Na „Petrových kamieniach” miały odbywać się sabaty czarownic, później zamienione na spotkania turystów (1910) Na „Petrových kamenech” údajně slavily sabat čarodějnice. Ty posléze vystřídali turisté Auf den Felsen Petrove kamienie sollten ursprünglich Hexensabbate statfinden. Derzeit Begegnungsort für Touristen
148
P R A D Ě D ,
O V Č Á R N A ,
Š V Ý C Á R N A
217. Schronisko „Owczarnia” wybudowano po pożarze wcześniejszego szałasu pasterskiego (1920) Chata „Ovčárna” byla postavena po požáru původní salaše Herberge „Ovčárna” errichtet nach der Verbrennung einer früheren Hirtenhütte
218. Schronisko „Owczarnia” przed rozbudową (1924) Chata „Ovčárna” před svým rozšířením Herberge „Ovčárna” vor dem Ausbau
P R A D Ě D ,
O V Č Á R N A ,
Š V Ý C Á R N A
149
219. Schronisko „Szwajcarka” (1910) Chata „Švýcárna”, přestavěná z původní salaše Herberge „Švýcárna”
220. Zbocze Hrubého Jesenika służyło jako pastwiska (1908) Celý hřeben Hrubého Jeseníku sloužil jako pastvina pro stáda dobytka Hruby Jesenik diente als Bergheide
150
P R A D Ě D ,
O V Č Á R N A ,
Š V Ý C Á R N A
ŠERÁK, KEPRNÍK, VOZKA
221. Droga z Keprnika na Šerák w stronę „Chaty Jerzego” (1916) Cesta z Keprníku na Šerák k „Jiřího chatě” Weg vom Keprnik auf den Šerák Richtung der Jiřího Hütte
222. „Chata Jerzego” na Šeráku (1905) „Jiřího chata” na Šeráku Jiřího Hütte auf dem Šerák
Š E R Á K ,
K E P R N Í K ,
V O Z K A
151
223. „Chata Jerzego” na Šeráku była chlubą MSSGV (1912) „Jiřího chata” na Šeráku, 1351 m n.m., byla chloubou turistického spolku MSSGV Jiřího Hütte auf dem Šerák, 1351 m ü. d. M., war eine Zierde des MSSGVs
224. Wnętrze „Chaty Jerzego” na Šeráku (1900) Interiér chaty na Šeráku Innenraum der Jiřího Hütte auf dem Šerák
152
Š E R Á K ,
K E P R N Í K ,
V O Z K A
225. Świerkowa puszcza na Keprniku, rezerwat przyrody od 1904 roku (1900) Smrkový prales na Keprníku byl vyhlášen přírodní rezervací již roku 1904 Fichtenurwald auf dem Keprnik, Naturschutzgebiet seit 1904
226. Wychodnie skalne na szczycie Vosky pojawiają się w wielu miejscowych legendach (1906) Skaliska Vozka svým tvarem připomínají starou pověst Kletterfelsen auf der Spitze des Vozka-Berges tauchen in mehreren örtlichen Legenden auf (1906)
Š E R Á K ,
K E P R N Í K ,
V O Z K A
153
V I D N AVA 227. Pograniczne miasteczko Vidnava zostało przyłączone do ówczesnej kolejowej sieci (1899) Pohraničnímu městečku Vidnava přineslo štěstí napojení na železnici Kleine Grenzstadt Vidnava angeschlossen an den Eisenbahnverkehr
228.Vidnava, rynek i gimnazjum z własnym kościołem (1908) Vidnava, náměstí a gymnázium s vlastním kostelem za náměstím Vidnava – Markplatz, Gymnasium mit Kirche
154
V I D N A V A
229. Letniskowa miejscowość Habina koło Vidnavy (1939) Výletní místo Habina u Vidnavy Sommererholungsort Habina bei Vidnava
230. Kopalnia kaolinu koło Vidnavy (1907) Kaolínové doly u Vidnavy Kaolinbergwerk bei Vidnava
V I D N A V A
155
Z L AT É H O R Y 231. Dzięki połączeniu z kolejową siecią Zlaté Hory stały się ulubionym przez turystów miejscem (1900) Zlaté Hory se díky připojení na železnici stalo pro turisty oblíbeným místem (litografie) Dank dem Zugverkehr wurde Zlaté Hory zum beliebtesten Ausflugsziel für Touristen (Litografie)
232. Sanatorium „Schweinburg” (1923) „Schweinburgovo” lesní sanatorium u Zlatých Hor Kurhaus Schweinburg bei Zlaté Hory
156
Z L A T É
H O R Y
233. Miejsce pielgrzymek z kościołem „Maria Hilf” (1928) Poutní místo s kostelem „P. Marie Pomocné” u Zlatých Hor Wallfahrtsort und Kirche „Maria Hilf” bei Zlaté Hory
234. Kościół „Wniebowzięcia Marii Panny” w Zlatých Horách (1903) Kostel „Nanebevzetí P. Marie” ve Zlatých Horách Maria-Himmelsfahrt-Kirche in Zlaté Hory
Z L A T É
H O R Y
157
235. Wschód księżyca przy sanatorium Schweinburg (1920) Módní měsíční svit. Schweinburgovo sanatorium Mondaufgang über dem Kurhaus Schweinburg
236. Ruiny zamku Edelstein (1918) Ruina hradu Edelštejn, který kdysi chránil zlaté doly Ruinen des Edelstein-Schlosses
158
Z L A T É
H O R Y
REJVÍZ
237. Legendarny pastuch Gill (litografia z 1900) Pastýř Gill zval na Rejvíz (litografie) Legendärer Hirt Gill (Litografie)
238. Przystanek „Pod Grzybkiem” (1927) Zastavení „U Hříbku” v zatáčce nad Dolním Údolím Haltestelle am „Hříbek” in Dolní Údolí
R E J V Í Z
159
239. Zajazd „Brauner” w Rejwizie (1915) Braunerův hostinec na Rejvízu Gasthaus „Brauner” in Rejvíz
240. Zajazd „Brauner” zasłynął rzeźbionymi drewnianymi krzesłami, które możemy oglądać i dziś (1930) Braunerův hostinec na Rejvízu proslul vyřezávanými dřevěnými židlemi, které zde najdeme doposud Gasthaus „Brauner” ist für seine geschnitzten Holzstühle berühmt geworden, die dort noch heute stehen
160
R E J V Í Z
241. Zajazd Metznera „Zum Birkhahn” (1923) Metznerův hostinec „U Tetřívka” Metzners Gasthaus „Zum Birkhahn”
242. Basen w Rejwizie (lata 30) Koupaliště na Revízu (30. léta) Schwimmbecken in Rejvíz (1930er Jahre)
R E J V Í Z
161
243. Pośród torfowisk Rejvizu znajduje się Wielkie Mchowe Jezioro (1910) Uprostřed rejvízského rašeliniště se nachází Velké mechové jezírko opředené pověstmi An den Torfgruben in Rejvíz ist der See Wielkie Mchowe Jezioro gelegen
244. Już od 1870 roku do Wielkiego Mchowego Jeziora turyści docierają drewnianym chodnikiem (1902) Již od roku 1870 chodí turisté po haťovém chodníku k Velkému mechovému jezírku Schon seit 1870 gelangten die Touristen zum „Mchowe”-See über einen einen Holzbalkenweg
162
R E J V Í Z
245. Zajazd „Pod Jeziornym Pasterzem” (1938) Hostinec „U Jezerního pastýře” v zimním hávu Gaststätte „Zum Seehirten”
246. Turyści odwiedzali Rejwiz także i w zimie (lata 30) Turisté vyhledávali Rejvíz i v zimě (30. léta) Touristen besuchten Rejvíz auch im Winter (1930er Jahre)
R E J V Í Z
163
KO PA B I S K U P I A 247. Od 1890 roku na Kopie Biskupiej stała drewniana wieża widokowa i schronisko (1899) Od roku 1890 stály na Biskupské kupě nad Zlatými Horami dřevěná rozhledna a chata Holzaussichtsturm und Herberge auf der Bischofskoppe seit 1890
248. W schronisku „Rudolfa” spotykali się turyści zarówno z austriackiej jak i niemieckiej strony granicy (1915) V „Rudolfově” chatě se scházeli turisté jak z rakouské, tak pruské strany státní hranice In der Rudolfova Herberge trafen sich Touristen sowohl von der österreichischen als auch der deutschen Grenzseite
164
K O P A
B I S K U P I A
249. Kopa Biskupia (1890) Biskupská kupa nad Zlatými Horami s návrhem kamenné věže Bischofskoppe
250. Pocztówka z wizerunkiem właściciela schroniska na Kopie Biskupiej (1912) Pohlednice majitele chaty na Biskupské kupě Postkarten mit einem Porträt des Besitzers der Herberge auf der Bischofskoppe
K O P A
B I S K U P I A
165
251. Z werandy schroniska „Rudolfa” rozpościerały się najpiekniejsze widoki na okolice (1914) Z verandy „Rudolfovy” chaty na Biskupské kupě byly nádherné výhledy do okolí Von der Terrasse der Rudolfova Herberge aus erstreckten sich die schönsten Aussichten auf die Gegend
252. Górnośląskie schronisko wybudowali na Kopie Biskupiej turyści z Prudnika (Neuestadt) Hornoslezskou chatu postavili na Biskupské kupě turisté z Prudniku Oberschlesische Herberge auf der Bischofskoppe errichteten Touristen aus Neustadt
166
K O P A
B I S K U P I A
253. Goście na werandzie schroniska „Rudolfa” Hosté na verandě „Rudolfovy” chaty Gäste auf der Terrasse der Rudolfova Herberge
254. Schronisko „Rudolfa” zamienione na hotel (lata 30) Rudolfova chata byla přestavěna na horský hotel (30. léta) Rudolfova Herberge verwandelt in Hotel (1930er Jahre)
K O P A
B I S K U P I A
167
INNE MIEJSCOWOŚCI
255. Miasteczko Mikulovice słynęło z fabryki tureckich fezów (1900) Městys Mikulovice se chlubil továrnou na fezy Stadt Mikulovice berühmt für eine Fabrik morgenländischer Kopfbedeckungen
256. Mikulowice, Niemiecki Zajazd (1912) Mikulovice, Německý dům a hostinec Mikulovice, deutsches Gasthaus
168
257. Przelot sterowca „Zeppelin” nad Białą Wodą (1931) Přelet vzducholodi Zeppelin nad Bílou Vodou Flug des Luftschiffs „Zeppelin" über Bílá Voda
I N N E
M I E J S C O W O Ś C I
258. Bernatice i Górne Heřmanice prosperowały dzięki przyłączeniu do sieci kolejowej (1911) Bernartice a Horní Heřmanice prosperovaly i díky připojení na železnici Bernatice und Horné Heřmanice entwickelten sich dank dem Eisenbahnverkehr
259. Hotel „Kronprinz” w Bernaticach (1905) Hotel „U Korunního prince” Rudolfa v Bernarticích Kronprinz-Hotel in Bernatice
I N N E
M I E J S C O W O Ś C I
169
260. Supíkovice – zajazd „Ferdynanda” Supíkovice, hostinec „Ferdinanda” lupete Supíkovice – Ferdinanda Gasthaus
261. Supíkovice, tutaj zwiedzano m.in. jaskinie „Na Špičaku” (1904) O zpřístupnění jeskyní „Na Špičáku” u Supíkovic se zasloužil spolek MSSGV (litografie) Supíkovice — sehenswerte Höhle auf dem Špičak (Litografie)
170
I N N E
M I E J S C O W O Ś C I
162. Skorošice – proponowały m.in. odwiedzenie „Nýznerovskich wodospadów” (1899) Na litografii Skorošic najdeme „Nýznerovské vodopády” Skorošice, das Besichtigung von Wasserfällen bei Žulova im Angebot (1899) hatte
263. Vlčice – ich atrakcją był zamek i staw (1901) Zámek ve Vlčicích byl obklopen parkem s rybníkem Vlčice, dessen Attraktionen Schloss und Teich waren
I N N E
M I E J S C O W O Ś C I
171
264. Zamek w Žulowej, z dobudowanym do wieży później kościołem św. Józefa (1920) Hrad v Žulové přestavěný na kostel sv. Josefa Schloss in Žulova mit der an den Turm angebauten Hl.-Joseph-Kirche
265. Schronisko „Jerzego” nad Žulową (1906) Na Boží hoře nad Žulovou postavili turisté „Jiřího” útulnu Jiřího Herberge bei Žulova
172
I N N E
M I E J S C O W O Ś C I
266. „Skalne miasto” na Smolném vrchu, często było odwiedzane przez turystów (1915) Na Smolném vrchu u Kobylé se nachází „skalní město” hojně navštěvované turisty „Skalní město” auf dem Smolny vrch war oft von Touristen besucht
267. Černa voda – u góry widok na ruiny zamku Kaltenstein (1914) Ruina hradu Kaltenštejn u Černé Vody Černa Voda – Blick von oben auf Ruinen des Schlosses Kaltenstein
I N N E
M I E J S C O W O Ś C I
173
268. Horni Udoli – kościółek pielgrzymkowy św. Anny i św. Marty (1929) Poutní místo sv. Anny nad Horním Údolí Horni Udoli – Wallfahrtskirche der Hl. Anna
269. Mikulovice – powódź z lipca 1903 r., jak każda inna nie respektowała granic państw Povodeň na řece Bělá roku 1903 nerespektovala státní hranici Mikulovice – Flut vom Juli 1903 überschwemmte sogar die Staatsgrenzen
174
I N N E
M I E J S C O W O Ś C I
270. Ostružná – wieś na przełęczy ramzowskiej na pograniczu Śląska i Moraw (1919) Horská obec Ostružná na hranici Moravy a Slezska Ostružná – Dorf im Grenzgebiet zwischen Schlesien und Mähren
271. Ramzowa – stacja kolejowa z linią „Śląski Semmering” (1908) „Slezský Semmering” prochází Ramzovským sedlem, 760 m n.m. Ramzová – Eisenbahnhaltestelle und Streckenführung des „Schlesischen Semmerings”
I N N E
M I E J S C O W O Ś C I
175
Spis treści / Obsah / Inhaltsverzeichnis:
Z a r y s h i s to r i i ro z w o j u t u r y s t y k i n a p o g r a n i c z u p o l s ko - c ze s k i m p o w i a tó w ny s k i e g o i j e s e n i c k i e g o N á s t i n h i s to r i e t u r i s t i k y v p o h r a n i č n í c h o k re s e c h N i s a a J e s e n í k G e s c h i c h te d e s Fre m d e n ve r ke h r s i n d e r p o l n i s c h - t s c h e c h i s c h e n G re n z re g i o n d e r K re i s e N e i s s e u n d J e s e n i k i m Ü b e r b l i c k . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Powiat Nyski / Okres Nisa / Kreis Neisse
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
GŁUCHOŁAZY .............................................................................................................. 42 POKRZYWNA
............................................................................................................... 59
J A R N O ŁT Ó W E K . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 3 PODLESIE .................................................................................................................... 64 NYSA ........................................................................................................................... 65 OT M U C H ÓW . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 PACZ KÓ W . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 KO R FA N TÓ W . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 4 Ł A M B I N OW I C E . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 I N N E M I E J S C O W O Ś C I . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 0
P o w i a t J e s e n i k / O k r e s J e s e n i k / K r e i s J e s e n i k . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 5 ČERVENOHORSKÉ SEDLO I VŘESKA .......................................................................... HRUBÝ JESENÍK, HŘEBEN .......................................................................................... J AVO R N Í K I O KO L I C E . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . JESENÍK I OKOLICE ................................................................................................... LÁZNĚ JESENÍK ......................................................................................................... K A R LOVA S T U D Á N K A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK ................................................................................................... L Á Z N Ě D O L N Í L I P OVÁ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PRADĚD, OVČÁRNA , ŠVÝCÁRNA ............................................................................... Š E R Á K , K E P R N Í K , VOZ K A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V I D N AVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z L AT É H O R Y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . REJVÍZ ....................................................................................................................... KO PA B I S K U P I A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . INNE MIEJSCOWOŚCI ................................................................................................
11 6 11 9 121 12 5 13 4 14 0 14 4 14 5 14 6 151 15 4 15 6 15 9 16 4 16 8
Literatura / Literatúra / Literatur: 1. Chrobak Piotr, Kopaczyński Jerzy, Migała Mariusz, Szczeblowski Radosław, Szymkowicz Paweł; Turystyczne tradycje Głuchołaz i Zlanych Hor, Głuchołazy 2004. 2. Growka Květoslav — Vinklát Pavel; Album starých pohlednic — Jeseníky, Liberec 2002. 3. Dziedzic Marcin; Wieże widokowe w polskiej części Gór Opawskich, w; Sudety nr. 4/49 kwiecień 2005 4. Dziedzic Marcin; Dawne Prowincjonalne Schronisko Młodzieżowe w Głuchołazach, w Sudety nr 7/52 lipiec 2005 5. Dziedzic Marcin.; Morawsko-Śląskie Sudeckie Towarzystwo Górskie 1881-1945, Wrocław 2006. 6. Dziedzic Marcin; Miejsca pielgrzymkowe w śląskiej części Jeseników, W:Sląski Labirynt Krajoznawczy, nr 9, Wroclaw 1997. 7. Melzer Miloš — Schulz Jindřich s kolektivem; Vlastivěda šumperského okresu, Šumperk 1993 8. Migała Mariusz.: Uzdrowisko Bad Ziegenhals (Głuchołazy) na tle pobliskich kurortów w XIX oraz I połowie XX wieku i jego znaczenie dla rozwoju lecznictwa na Śląsku, Studia i Monografie z. 143, Politechnika Opolska, Opole 2003. 9. Potocki Jacek, Rozwój zagospodarowania turystycznego Sudetów od połowy XIX wieku do II wojny światowej, Jelenia Góra 2004. 10. Smyk Henryk, Przez Góry Opawskie, W: Kalendzarz Opolski 1983, Opole 1983. 11. Szymkowicz Paweł, Franz Kafka w Zlatych Horach, W: Nasze Życie Głuchołaz nr 19/1999. 12. Szymkowicz Paweł, Historia Rudolfsheimu — pierwszego schroniska na Kopie Biskupiej, W: Nasze Życie Głuchołaz nr 18(44)/2000.
176
