Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o., Čelákovice
Práce dispečerky ZZS a spolupráce s IZS při hromadných neštěstích
Studijní obor: Diplomovaný zdravotnický záchranář
Vypracovala:
Vedoucí práce:
Iva Juranková
MUDr. Josef Štorek PhD.
Prohlašuji, že jsem svou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury.
V Čelákovicích červen 2010
Juranková Iva
Tímto bych chtěla poděkovat MUDr. Josefu Štorkovi, vedoucímu mé absolventské práce, za spolupráci a velmi ochotné poskytování cenných rad. Dále bych ráda poděkovala všem, kteří mi pomáhali a snažili se mě při psaní této práce podpořit.
Obsah Úvod
6
1 Cíle práce
7
1.1 Hlavní cíl
7
1.2 Dílčí cíle
7
2 Obecná část
8
2.1 Historie přednemocniční péče
8
2.2 Přednemocniční pomoc
9
2.3 Spojová problematika v ZZS
10
2.3.1 Linkové spojení
10
2.3.2 Radiové spojení
11
2.4 Přednemocniční neodkladná péče
11
2.5 Organizace přednemocniční neodkladné péče
12
2.5.1 Struktura ÚSZS
12
2.5.2 Typy výjezdových posádek
12
2.6 Zdravotnické operační středisko
13
2.7 Organizace a řízení zásahu operačním střediskem
13
2.7.1 Technické poţadavky
13
2.7.2 Personální poţadavky
14
2.7.3 Reţimové poţadavky
14
2.8 Integrovaný záchranný systém
16
2.8.1 Integrovaný systém a jeho základní sloţky 3 Medicína katastrof
16 17
3.1 Historie medicíny katastrof
18
3.2 Koncepce medicíny katastrof
19
3.3 Struktura krizového plánu
23
3.4 Zdravotnická sluţba při mimořádných událostech
25
3.4.1 Charakter činnosti ZZS při hromadném neštěstí můţeme rozdělit do etap 26 3.5 Způsob přijetí výzvy a operační řízení mimořádných událostí
28
3.6 Operační řízení ZOS při mimořádných událostech
29
3.6.1 Základní ustanovení
29
4
3.6.2 Postup operátorek ZOS
30
3.6.3 Dokumentace a operační triage
31
3.6.4 Ukončení aktivace traumaplánu
31
4 Taktické prověřovací cvičení složek IZS v Mladé Boleslavi
32
4.1 Námět cvičení a plán činností ZS Mladá Boleslav
32
4.2 Úkoly cvičení
32
4.3 Rozbor práce ZOS v průběhu taktického cvičení
33
4.4 Zhodnocení práce ZOS během taktického cvičení
35
5 Diskuse
36
Závěr
37
Rezume
38
Seznam použitých zkratek
39
Bibliografie
40
Přílohy
40
Obrázek č. 1
41
Obrázek č. 2
42
5
Úvod Téma mé absolventské práce jsem si zvolila „Hromadná neštěstí a spolupráce integrovaného záchranného systému při hromadných neštěstích z pozice dispečera zdravotnické záchranné sluţby“. Toto téma jsem si zvolila proto, ţe je v mé současné práci stále více aktuální. Asi sedm let pracuji na dispečinku Zdravotnické záchranné sluţby v Mladé Boleslavi. Tato práce je pro mne velmi zajímavá a pestrá, neboť kaţdý den nám přináší něco nového, nepoznaného. Téměř denně se zde setkáváme s dalšími novými případy, které nás však v ţádném případě nesmí překvapit nebo snad zaskočit. Často je zde potom na místě kvalitní spolupráce všech potřebných sloţek integrovaného záchranného systému, kterou z vrchu řídí právě dispečeři jednotlivých sloţek tohoto systému. Hromadná neštěstí neboli hromadný výskyt postiţení zdraví v důsledku mimořádné události se svou četností staly kaţdodenní součástí práce zdravotnické záchranné sluţby, resp. obsahem rozhodování zdravotnického operačního střediska. Zdrojem hromadných neštěstí jsou různé přírodní pohromy, kterých v poslední době stále více přibývá, dopravní nehody, které jsou pomalu na denním pořádku našich silnic, ale také výbuchy, poţáry, ekologické havárie nebo dokonce i teroristické útoky, kterých na světě také není málo. I kdyţ se s těmito situacemi operátoři naštěstí nesetkávají denně, je dle mého názoru potřebné počínání si v těchto situacích osvojovat a stále opakovat. Jsou to totiţ situace, které přicházejí náhle a nečekaně. Často jsou komplikovány časovou tísní, chaosem a téměř vţdy jsou doprovázeny panikou, kterou bychom se my zdravotníci a ostatní záchranáři podílející se na provádění záchranných a likvidačních prací, neměli nikdy nechat strhnout. Měli bychom se jí umět bránit a to je zcela jistě velmi obtíţné. Operátoři integrovaného záchranného systému by měli umět jednat rychle, přesně a pohotově. Proto je toto téma stále hodně aktuální jak pro mě tak i pro mé kolegyně, neboť právě i na této naší „okamţité reakci“ závisí úspěšnost celé záchranné akce.
6
1
Cíle práce
1.1
Hlavní cíl Seznámit s prací zdravotnického operátora v rámci IZS při hromadných neštěstích.
1.2
Dílčí cíle Zpracovat teoretické kapitoly týkající se definice IZS, traumatologický plán,
mimořádné a krizové situace. Vypracovat přehled práce operátora ZZS při řešení následků hromadného postiţení osob v rámci traumatologického plánu. Zhodnotit taktické prověřovací cvičení sloţek IZS ze dne 25. dubna 2006 v městské části Mladé Boleslavi.
7
2 2.1
Obecná část Historie přednemocniční péče o 1797, Jean Dominique Larrey – Napoleonův osobní lékař, pro záchranu raněných postavil dvou- a čtyřkolové kočáry, představil také novou koncepci válečné medicíny: časný transport z bitevního pole do stanic první pomoci a dále do válečných nemocnic. o 1857, Praha – v Praze byl zaloţen dobrovolný záchranný sbor. o 1859, Solferino – Prusko-rakouská válka, bitva u Solferina – Projíţdějící švýcarský obchodník Jean Henry Dunant organizuje pomoc tisícům raněných vojáků, píše knihu „Vzpomínka na Solferino“, o 4 roky později je jedním ze zakladatelů Červeného kříţe. o 1865 – první záchranná sluţba v USA provozovaná Armádou USA. o 1869, New Yourk – první městská záchranná sluţba pouţívající kočáry taţené koňmi zřízená Nemocnicí Bellevue. o 1870 – při pruském obléhání Paříţe pouţity k transportu raněných vojáků horkovzdušné balóny. o 1899, Chicago – Nemocnice M. Reese provozovala automobilovou záchrannou sluţbu vozy o rychlosti 26 km/hod. o 1910, Severní Karolína – postaveno první letadlo letecké záchranné sluţby. o 1924 – Záchranná sluţba v Praze získala oprávnění pouţívat výstraţná zvuková znamení. o 40 léta 20 století – záchrannou sluţbu v USA provozovalo před II. světovou válkou mnoho nemocnic. V době války ji však provozovala policie nebo hasiči. o 1951 – během války v Koreji pouţívány helikoptéry pro dopravu raněných.
8
o 1966, Pantridge, Geddes – společně úspěšně zaloţili první systém přednemocniční péče vytvořením vozidla s vybavením pro koronární péči a lékařem. o 1968, únor - v USA vyhrazeno tísňové telefonní číslo 911. Se záchrannou sluţbou (dále „ZS“)vyjíţděl kardiolog a studenti medicíny, později speciálně vycvičení hasiči. o 1970 – vytvořen symbol „Hvězda života“ pouţívaný původně jako znak záchranné sluţby. Had ovinující hůl symbolizuje léčbu a uzdravování, 6 cípů označuje: příjem zprávy, předání zprávy, výjezd, péče v terénu, péče při převozu, předání k definitivnímu ošetření. o 1974 – v Československu zřízena síť center ZZS. o 1987, Praha – na ruzyňském letišti poprvé v Československu oficiálně zahájen provoz LZS. o 1992 – v Československu zřízena okresní a územní střediska ZS. o 1993 – ZZS je součástí komplexního záchranného systému, který je od tohoto roku budován na základě usnesení vlády ČR. o 1994 – vznikla Česká společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof. o 2000 – Legislativní deklarace existence Integrovaného záchranného systému, kdy jednou ze základních sloţek je zdravotnická záchranná sluţba. [Bydţovský, J., 2008, strana 10]
2.2
Přednemocniční pomoc Přednemocniční pomoc je základ úspěšného řešení náhlých onemocnění
a poranění. Správně cílená první pomoc u naléhavých stavů můţe odvrátit hrozící zhroucení ţivota nebo i smrt. V podstatě jde o soubor jednoduchých, účelových úkonů, která mohou být bezprostředně provedeny i improvizovanými prostředky na místě nehody. Postiţený musí být na místě nehody ošetřen tak, aby při převozu do zdravotnického zařízení nevznikla újma na zdraví. Převoz má být směrován
9
do takového nejbliţšího zdravotnického zařízení, kde se poskytne definitivní a komplexní ošetření. Zdravotnická pomoc úzce spolupracuje i se sluţbou technickou (HZS a Policie ČR), která zasahuje v první řadě při vyprošťování. Tyto sluţby jsou funkčně propojeny prostřednictvím telekomunikací volacím číslem 155. Jde o tísňové volání. Nemocný nebo raněný, který je v akutním stavu ohroţen, je ve stavu tísně a situace, která kolem něho vznikla, je tísňová. Poplach, který vyvolá okolí pro záchranu postiţeného, je tísňovým voláním o pomoc. V celé České republice jsou zdravotnické tísňové výzvy na telefonním čísle 155 směrovány řídícímu operačnímu středisku příslušné ZS. Po vyhodnocení tísňové výzvy jsou nasazeny nejvhodnější zdravotnické síly a prostředky tak, aby se postiţenému dostalo včas optimální (zdravotnické) pomoci a včas byla zahájená zdravotní (přednemocniční neodkladná) péče. Při potřebě technické pomoci se aktivuje Hasičský záchranný sbor, popřípadě asistence Policie ČR. Základní informace, které obsahuje tísňové volání: Jméno a telefonní číslo volajícího Místo nehody a další moţné nebezpečí Druh příhody a doba vzniku Stupeň ohroţení postiţeného nebo postiţených Způsob dosavadního ošetření [Počta, J., 1994]
2.3
Spojová problematika v ZZS Linkové (telefonní) spojení lze v ZZS v zásadě rozdělit na tísňové, operativní
(provozní), součinnostní a informační.
2.3.1 LINKOVÉ SPOJENÍ Tísňové spojení pro přivolání ZZS slouţí veřejná telefonní linka č. 155. Je nutno tuto linku vyhradit skutečně jen pro tísňová volání zvenčí. Dále je moţné pouţití
10
jednotného evropského tísňového čísla 112 společného pro všechny základní sloţky integrovaného záchranného systému. Operativní spojení je určeno pro provozní komunikaci mezi jednotlivými sloţkami a pracovníky uvnitř ZZS. Nejvhodnější pro tento účel jsou přímé linky nezačleněné do veřejné telefonní sítě. Součinnostní spojení slouţí ke komunikaci mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními, mezi zdravotnickými záchrannými sluţbami navzájem a mezi jednotlivými subjekty IZS. Volba konkrétního technického řešení je zde jiţ mnohem variabilnější v závislosti zejména na přesném účelu spojení a vzdálenosti mezi předpokládanými koncovými účastníky. Informační spojení pro přenos datových informací (textových, či grafických) můţe vyuţívat faxové sítě, internetové sítě, elektronickou poštu.
2.3.2 RÁDIOVÉ SPOJENÍ Rádiové spojení slouţí k: Operativní komunikaci mezi výjezdovými skupinami a příslušným operačním střediskem ZZS. Součinnostní komunikaci. Zdravotnické komunikaci mezi jednotlivými účastníky v rámci celostátní sítě ZZS, mezi jednotlivými sloţkami IZS. [Ertlová, F., Mucha, J., 2004]
2.4
Přednemocniční neodkladná péče Je definovaná jako péče o postiţené na místě jejich úrazu nebo náhlého
onemocnění a v průběhu jejich transportu a předání k dalšímu odbornému ošetření ve zdravotnickém zařízení.
11
2.5
Organizace přednemocniční neodkladné péče Do konce roku 2002 byla ZZS organizována do samostatných organizací –
okresních a územních středisek ZS. V současné době zdravotnickou záchrannou sluţbu v ČR provozují Územní střediska záchranné sluţby zřizované jednotlivými kraji, organizačně členěná na Oblastní střediska záchranné sluţby a jednotlivá výjezdová stanoviště.
2.5.1 STRUKTURA ÚSZS o Řídicí úsek, o Úsek zdravotnického operačního střediska, o Úsek krizového managementu, o Zdravotní úsek. Tísňovou výzvu přijímá a o nasazení příslušného typu výjezdové skupiny rozhoduje dispečer zdravotnického operačního střediska místně příslušného Územního střediska záchranné sluţby. Maximální dojezdová doba mimo zvláštních okolností je legislativně stanovena na 15 minut a je pro záchrannou sluţbu závazná. Audio záznamy s časovou stopou jsou archivovány minimálně 3 měsíce, záznamy o výjezdu 5 let a kniha výjezdů 10 let.
2.5.2 TYPY VÝJEZDOVÝCH POSÁDEK o Rychlá zdravotnická pomoc, o Rychlá lékařská pomoc, o Rendez-vous. o Letecká záchranná sluţba, o Lékařská sluţba první pomoci, o Doprava raněných, nemocných a rodiček. [Bydţovský, J., 2008]
12
2.6
Zdravotnické operační středisko
Vedoucí lékař zdravotnického operačního střediska (dále „ZOS“) odpovídá za: o řízení činností zajišťovaných ZOS, o odbornou způsobilost operátorů, o technickou úroveň ZOS a jeho funkčnost, o součinnost se ZOS sousedních středisek ZS, o připravenost ZOS pro součinnost v rámci IZS, o připravenost ZOS na řešení mimořádných událostí, o koncepci rozvoje ZOS ve vazbě na rozvoj střediska ZS, o informační systém ZOS, o navázání nestátních výjezdových skupin na ZOS ve spádové oblasti. [Pokorný, J., 2004]
2.7
Organizace a řízení zásahu operačním střediskem Hlavním předpokladem pro zajištění kvality přednemocniční neodkladné péče je
nepřetrţitý příjem tísňových výzev dobře pracujícím ZOS , které musí splňovat náročné technické, personální a reţimové poţadavky.
2.7.1 TECHNICKÉ POŢADAVKY Technické náleţitosti jsou dány vyhláškou MZ ČR č. 51/1995 Sb. o technických a věcných náleţitostech. Technické vybavení: Minimálně tři telefonní linky 155 v nepřetrţitém provozu, rádiové spojení se všemi výjezdovými skupinami ZS slyšitelné na celém spádovém území, koordinační spojení s HZS a s Policií ČR, nahrávání všech vstupních a výstupních hovorů a relací s časovým údajem, zabezpečení náhradního zdroje energie, vedení předepsané dokumentace Problematiku spojení legislativně řeší spojový řád, který je dodatkem vyhlášky MZ ČR č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné sluţbě, ve znění vyhlášky č. 175/1995Sb.
13
Pro potřeby IZS je vybudován jednotný spojový systém, kterým jsou vybaveny jeho základní sloţky´.
2.7.2 PERSONÁLNÍ POŢADAVKY Personální obsazení operačního střediska se řídí vyhláškou MZ ČR č. 434/1992 Sb. ve znění vyhlášky MZ ČR č. 175/1995 Sb., která ukládá, ţe vedoucím operačního střediska musí být vţdy lékař. Operátory jsou většinou zdravotní sestry, které mají ukončené postgraduální studium ARIP nebo pomaturitní studium v oboru zdravotnický záchranář. Předpokladem jsou bohaté zkušenosti v přednemocniční neodkladné péči, v resuscitační nebo intenzivní péči.
2.7.3 REŢIMOVÉ POŢADAVKY Operační středisko je reţimové pracoviště a přístup na něj mají výhradně operátoři ve sluţbě, vedoucí lékař, operačního střediska a určení vedoucí pracovníci. Nejdůleţitějším úkolem operátorů ZOS je přijímání a vyhodnocování tísňových výzev. Podle typu inzultu a počtu postiţených zabezpečit odpovídající péči jak kvalitativně, tak kvantitativně. Prvotním úkolem při přijetí a vyhodnocování tísňové výzvy pracovníky operačního
střediska
je
přístup
k volajícímu.
Volající
je
často
dezorientovaný, vyděšený a nedokáţe podat objektivní informace týkající se zdravotního stavu postiţeného, počtu raněných, někdy dokonce ani určit místo události. Dispečerka se tedy snaţí o klidný ale zároveň i důrazný způsob zjišťování všech důleţitých a potřebných informací. Po dobu rozhovoru se snaţí vést hovor směrem k důleţitým informacím a nezatěţovat komunikaci nadbytečnými dotazy: o Nejprve musí zjistit číslo volajícího pro případ přerušení spojení, případně pro ověření nebo doplnění informací. o Druhá důleţitá informace je místo události, protoţe i kdyby došlo k přerušení spojení, víme alespoň, kam máme jet. o V zásadě nejdůleţitější informace jsou o místě události, počtu postiţených a jejich zdravotním stavu.
14
o Poskytuje odborné rady volajícím v tísni ohledně poskytování první pomoci, v případě potřeby i ABC neodkladné resuscitace. Po vyhodnocení tísňové výzvy aktivuje nejvhodnější síly a prostředky pro řešení dané situace jak při jednotlivém výskytu postiţení, tak při mimořádné události většího rozsahu. Při větším souběhu poţadavků aktivuje výjezdové skupiny sousední zdravotnické záchranné sluţby prostřednictvím jejího operačního střediska. Způsob předávání tísňové výzvy výjezdové skupině je různý podle místních zvyklostí a podmínek telefonicky, prostřednictvím rádiové sítě nebo pomocí počítačové sítě. Operační středisko udrţuje rádiové spojení s výjezdovou skupinou po celou dobu výjezdu. Skupina podává průběţně hlášení o své činnosti, o způsobu ukončení zásahu, dále informuje o případné potřebě dalších sil a prostředků ke zvládnutí situace, o připravenosti k dalšímu zásahu, o návratu na základnu a o případném výskytu technických poruch. V případě součinnosti v rámci IZS ţádá operační středisko o asistenci příslušných sloţek podle charakteru události. Policie i hasiči jsou aktivováni pomocí přímých telefonních linek mezi operačními středisky nebo pomocí součinnostního radiofonního spojení. Jedním z úkolů ZOS je přenos informaci mezi výjezdovou skupinou a zdravotnickým zařízením. Skupina prostřednictvím ZOS informuje cílové zdravotnické zařízení o předpokládaném příjmu postiţeného s udáním potřebných údajů o jeho zdravotním stavu. V případě mimořádné události je zdravotní operační středisko jedním ze základních prvků Integrovaného záchranného systému spolu s operačními středisky Policie ČR a HZS. Musí aktivovat příslušný plán pro zvládnutí mimořádné události, svolat vlastní odpovědné pracovníky, popřípadě vyţádat pomoc okolních středisek, informovat zdravotnická zařízení o předpokládaném počtu postiţených, nutnosti uvolnění potřebné lůţkové kapacity pro příjem akutně postiţených. Pacienti jsou směrováni do zdravotnických zařízení schopných zvládnout péči jak z hlediska kvantity, tak kvality, tzv. cílových zdravotnických zařízení. Zdravotnické operační středisko svojí činností podstatným způsobem ovlivňuje další osud postiţených. [Pokorný, J., 2004]
15
2.8
Integrovaný záchranný systém
2.8.1 INTEGROVANÝ SYSTÉM A JEHO ZÁKLADNÍ SLOŢKY Integrovaný záchranný systém (IZS) je efektivní systém vazeb, pravidel spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních sloţek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události. Integrovaný záchranný systém vznikl jako potřeba kaţdodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších sloţek při řešení mimořádných událostí. ZZS je sloţkou IZS , který je budován na základě usnesení vlády ČR od roku 1993 k pohotovému, racionálnímu a efektivnímu řešení následků katastrof. Jeho dalšími sloţkami jsou Hasičský záchranný sbor a Policie ČR v prvním sledu a Civilní ochrana a Armáda ČR v druhém sledu. V roce 2000 byly vydány zákony (239/2000 Sb. o IZS, 240/2000 Sb. o krizovém řízení a vyhláška číslo 328/2001 Sb), které řeší postavení a úkoly IZS a jeho sloţek a problematiku krizového řízení na úrovni doby. ZZS při poskytování zdravotnické pomoci při katastrofách navazuje na laickou pomoc, ke které připravuje občany Český červený kříţ. ČČK je dobrovolnou organizací, jejíţ členové se připravují na poskytování pomoci v případě hromadného výskytu postiţených. Přehled o všech sloţkách zařazených do IZS, jejich případné vyrozumívání, ale i vyrozumění státních orgánů a orgánů samosprávy a další nezbytné činnosti pro fungování IZS zajišťují operační a informační střediska IZS. Jejich funkci plní operační střediska HZS, který tvoří nosnou páteř IZS. Proto také vlastní koordinace záchranných a likvidačních prací v místě nasazení sloţek IZS
a přímé řízení
součinnosti těchto sloţek provádí velitel zásahu, kterým je velitel jednotky poţární ochrany. [Štětina, J., 2000]
16
3
Medicína katastrof Dosavadní rozvoj lékařských věd a získané medicínské zkušenosti z rozsáhlých
zdravotnických aktivit světa, ať jiţ v podmínkách řešení následků přírodních ţivlů, nebo následků činností člověka, se stále prosazují do uceleného vědního systému, který se systematicky zaobírá problematikou účelného a efektivního zvládnutí následků devastujících událostí prostřednictvím účinného nástroje. Pro oblast zvládnutí zdravotních následků se tímto nástrojem stala medicína katastrof. Tento obor je zaloţen na prognózování a přípravě postupů v místě vzniku mimořádné události s jediným základním cílem: omezit ztráty na lidských ţivotech, sníţit utrpení postiţených a poškození zdraví na co nejmenší moţnou míru. Kromě základních zdravotnických úkolů, tj. uplatňování urgentní zdravotnické péče se tento obor dále zabývá: Výchovou
a
vzděláváním
pracovníků,
kteří
jsou
připravováni
pro poskytování neodkladné péče při hromadném výskytu raněných nebo zasaţených. Krizovým managementem a přípravou zdravotnických sil a prostředků pro mimořádné události. Spoluprací se všemi záchranářskými organizacemi – mezi nimi mají nezastupitelné postavení hasiči, policie, armáda a CO, ale i řada nestátních nebo humanitárních organizací, z nichţ nejvýznamnější úlohu hraje ČČK. Všechny tyto organizace provádějí přípravná opatření preventivního charakteru pro předcházení vzniku a minimalizaci následků mimořádných událostí. Dotkne-li se jakýkoliv přírodní jev člověka, stává se ve svém dopadu a svou podstatou jevem antropocentrickým, a je-li to dopad lidské činnosti, pak i jevem sociocentrickým. Takto vymezený okruh zájmu určuje základní cíl lékařského pojetí medicíny katastrof, tj. pokrýt potřeby prevence, okamţité pomoci a následná řešení moţných zdravotních následků vzniklých v přímém vztahu ke katastrofě a ve spolupráci s dalšími mimozdravotnickými aktivitami se podílet na tvorbě společného systému, systému řízení při katastrofách.
17
Medicínu katastrof lze souhrnně chápat jako výslednici poznatků lékařských věd, která slouţí jako nástroj pro zvládnutí zdravotních následků katastrof uvnitř jednotného prostředí pro řízení všech činností, směřujících k likvidaci a zvládnutí dopadů katastrofy na lidskou společnost. Konstrukce takového systému je odrazem příslušné doby, dosaţeného poznání a úrovně vědy společnosti. Je to především rozvoj vědeckých poznatků a technologie, umoţňující i vysoký stupeň organizovanosti pomoci obětem a řešení následků události. Mimořádná událost: stav, při němţ náhle dojde k akumulaci, úbytku nebo uvolnění určitých hmot, energie nebo sil, které působí škodlivě a ničivě na obyvatelstvo, jeho majetek, ţivotní prostředí, případně na společenské vztahy a ekonomickou, materiální a kulturní rovnováhu – stabilitu. Ţivelní pohroma: neovládaná mimořádná událost vzniklá v důsledku působení ničivých přírodních sil. Havárie: mimořádná událost vzniklá v souvislosti s provozem technických zařízení a budov nebo výrobou, zpracováním, skladováním, uţitím a přepravou nebezpečných látek. Katastrofa: náhle vzniklá mimořádná událost velkého rozsahu, kdy řešení situace můţe být úspěšné jen tehdy, uplatní-li se koordinovaný postup záchranných sloţek pod řízením správních úřadů a obcí. [Pokorný, J., 2004]
3.1
Historie medicíny katastrof Historická linie snahy lidstva o vyrovnání se s obdobnými situacemi je evidentní
a zanechává za sebou hlubokou stopu. o lovci a válečníci – jeskyně primitivních lidí v Lascaux a keramika starého Řecka, o historie vojenské medicíny, která vykrystalizovala aţ do dnešních rozměrů válečné medicíny, o Florence Nightingalová a profesionalita zdravotních sester, o akty mezinárodního práva, nerozlučně spjaty se vznikem Mezinárodního červeného kříţe a Ligy společností Červeného kříţe, Červeného půlměsíce, Ţenevskými úmluvami,
18
o těsná vazba MČK na Organizaci spojených národů a Světovou zdravotnickou organizaci, o Správa OSN pro pomoc a obnovu, která odstartovala ke konci 2. světové války, o Výzkumná práce OSN a SZO, která trvale pracují na otázkách řízení při katastrofách od okamţiku svého vzniku. Medicína katastrof je efektivní řídící a výkonný nástroj zdravotnického systému, vyuţívající
rozsáhlou
metodu
činností,
zahrnující
všechny fáze
a
aspekty
katastrofického cyklu, včetně přípravy, prevence, okamţitého nasazení, poskytování pomoci na místě, obnovy a následného rozvoje v postiţené oblasti. „Katastrofou se tak rozumí vážná událost – náhle nebo pomalu vzniklá – takového rozsahu, že postižená společnost musí vynaložit mimořádné úsilí, aby se s ní vyrovnala. Mnohdy za pomoci jiných regionů či pomoci mezinárodní.“ (S. W. A. Gunn)
3.2
[Štětina, J., 2000]
Koncepce medicíny katastrof V podmínkách České republiky byla vypracována koncepce medicíny katastrof
za vyuţití poznatků urgentní medicíny a válečné medicíny. Jádrem koncepce bylo jejich propojení do uceleného medicínského pojetí a k tomu organizačně vybudovat nový systém poskytování zdravotní péče v podmínkách hromadného postiţení osob. I. etapa realizace koncepce medicíny katastrof byla předmětem transformace zdravotnictví v letech 1990 – 1993 a probíhala synchronně s proměnou záchranných sluţeb. Základem těchto změn se stal tzv. záchranný řetězec, který je nositelem poţadavků na zajištění dostupné a účinné pomoci a je páteří systému zdravotnické záchranné sluţby. Zdravotnická záchranná služba Výkonné prvky Prostředky letecké záchranné sluţby Prostředky rychlé lékařské pomoci Prostředky rychlé zdravotnické pomoci
19
Řídící prvky Zdravotnické operační středisko
V trvalé záloze Prostředky lékařské sluţby první pomoci Prostředky dopravy raněných, nemocných a rodiček Návazně na tyto změny v záchranných sluţbách byla odpovědnost za přímé řízení přednemocniční neodkladné péče přenesena na zdravotnická operační střediska. V letech 1994 – 1996 probíhal proces fúze dnešních útvarů krizového managementu se zdravotnickými operačními středisky, aby se působnost těchto útvarů v oblasti ochrany, bezpečnosti i obrany spolu s materiálním zajištěním stala nedílnou součástí záchranné sluţby. Výstupem fúze je, ţe záchranná sluţba organizuje a řídí PNP při likvidaci zdravotních následků hromadných neštěstí a katastrof nevojenského i vojenského charakteru. Zdravotnické operační středisko dostalo pověření při likvidaci zdravotních následků hromadného neštěstí nebo katastrofy svolání určených pracovníků, udrţuje spojení se všemi zúčastněnými, organizuje rychlý výjezd potřebných sil a prostředků, vyzývá oddělení nemocnic k připravenosti na příjem většího počtu postiţených, aktivuje podle potřeby havarijní plán příslušného území, vyţaduje součinnost zdravotnických zařízení, zdravotnické sluţby civilní ochrany, policie, hasičských záchranných sborů, vyhodnocuje všechny související informace, zabezpečuje jejich předání a realizaci potřebných opatření. Zároveň
se
uplatňoval
poţadavek
medicíny
na
modernizaci
zásob
zdravotnického materiálu pro případné řešení hromadného výskytu postiţených osob a současně na kompatibilitu s moţnostmi a vybavením záchranných sluţeb. Formovala se tak II. etapa koncepce medicíny katastrof, která byla identická s poţadavky na realizaci usnesení vlády č. 246 z roku 1993 k zásadám budování Integrovaného záchranného systému.
20
Podpůrné systémy K zajištění kontinuity poskytované zdravotní péče je v rámci resortu zdravotnictví
nástrojem
potřebných
organizačních
a
součinnostních
vazeb
tzv. traumatologické plánování. Traumatologické plánování Podstatou traumatologického plánování je, ţe kaţdé zdravotnické zařízení zpracovává vlastní traumatologický plán, který je výrazem fungování daného zdravotnického zařízení v podmínkách reţimu zvýšeného příjmu hromadného postiţení osob. Podmínkou pro přechod funkce zdravotnického zařízení z běţného kaţdodenního chodu na reţim zvýšeného příjmu pacientů je vznik mimořádné události. Provázání jednotlivých traumatologických plánů z hlediska zajištění medicínských potřeb zajišťuje místně příslušná záchranná sluţba. Skladba a sloţení traumatologického plánu pokrývá sled událostí : Období výzvy Reakce na příjem výzvy, hodnocení situace podle výzvy, rozhodnutí o rozsahu opatření podle odhadu objemu ztrát na ţivotech a zdraví. Vyústěním je rychlá, postupná a plošná aktivace dostupných kapacit a moţností všech zdravotnických zařízení. Období výjezdu Vyhlášení stavu (výjezd, pohotovost na příjem apod.), aktivace spojení pro hromadná neštěstí, restrukturalizace a aktivace vlastních záloh a dostupných kapacit (záchranných, lůţkových, transportních kapacita, zásoby léčiv, materiálu apod.). Období součinnosti Resortně po horizontální i vertikální linii s vytypovanými subjekty pro zajištění správné funkce zdravotnického záchranného systému, územně po horizontální linii v rámci řízení odezvy správního celku. 21
Období poskytování pomoci Řízení prací podle zásad poskytování pomoci a charakteru postiţení, řízení chodu ZZ z hlediska medicínských poţadavků na zdravotní péči, období podpory pracovních týmů, dokumentace a evidence postiţených.
Hlášení Prvotní hlášení, průběţná hlášení, závěrečná hlášení. Smyslem takto plánovaných opatření je zajistit funkce záchranného řetězce, a ten účelně a efektivně doplnit spolupracujícími a cílovými subjekty zdravotnictví tak, aby záchranný systém byl schopný zpracovat celý objem postiţených osob v souladu s charakterem postiţení, s maximální efektivností a minimální invalidizací. Prostředím uplatnění traumatologických plánů zdravotnictví příslušného teritoria je tzv. havarijní plánování správního celku. Smyslem tohoto plánování je zajištění havarijní připravenosti, včetně zdravotnických opatření pro případ postiţení správního celku havárií. Pro potřeby havarijního plánování se havárií rozumí mimořádná událost, při které dochází k ohroţení ţivota, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo ţivotního prostředí. Proces transformace bývalé zdravotnické sluţby Civilní obrany tvořil III. etapu realizace koncepce medicíny katastrof v letech 1996 – 2000 a jejím smyslem se stalo efektivní vyuţití materiálové výbavy v souladu s poznatky urgentní medicíny a medicíny katastrof. Ve své podstatě se jednalo o opatření pro řešení krizových situací. Krizová situace je takový stav narušení stability ţivota společnosti, ţe hrozí jeho trvalá degradace a jsou bezprostředně či následně ohroţeny značné majetkové hodnoty nebo ţivoty lidí. Její zvládnutí si vyţaduje zásadní zásahy a intervence státních institucí do společenského ţivota prostřednictvím vyhlášení některého z platných krizových stavů.
22
Druhy krizových situací Přírodní - ţivelné pohromy. Mají rozsáhlý dopad na lidi (zemětřesení, záplavy, vichřice, sesuvy půdy, sněhové kalamity, epidemie) Technologické – technické. Mají rozsáhlý dopad na lidi. Jsou vyvolány technickými poruchami, jeţ jsou způsobeny velmi často lidským činitelem. Občanské – výsledek úmyslného jednání lidí. Jsou to války, občanské nepokoje terorismus způsobující rozsáhlé škody. Ekonomické – následky váţného porušení hospodářského koloběhu. Ekologické – události způsobené v podstatě lidmi, ale působící zpočátku spíše na půdu, vodní zdroje, atmosféru, rostliny a ţivočichy. Charakteristikou krizové situace je, ţe vyrůstá z určitého ohniska a podle rozsahu se člení na: Místní – nepřesahuje území obce Oblastní – postihuje několik obcí v rámci okresu Celostátní – postihuje většinu nebo celé území státu Globální – je-li postiţeno několik států nebo celý svět Jde o kategorii událostí, kdy řešení dopadů také události na zdravotní stav populace přesahuje rámec zdravotnictví příslušného území. Přesto základním úkolem je zajištění zdravotnických sluţeb občanům postiţené oblasti. Jeho řešení v rámci připravenosti na moţnou krizovou situaci spočívá v poţadavku zajistit dodávky zdravotnických sluţeb v rozsahu nezbytných potřeb. Za tímto účelem se zpracovávají soubory moţných způsobů řešení a přijatých opatření do dokumentů, kterými jsou krizové plány, popř. plány krizové připravenosti. [Štětina, J., 2000]
3.3
Struktura krizového plánu Krizový plán je preventivní dokument vytvořený pro potřeby institucí
pověřených řešením krizové situace (a jejich krizových štábů či odborných komisí, jako např. havarijních) a základním informačním podkladem pro provádění komplexních preventivních opatření. Krizový plán je také podkladem k zabezpečení
23
krizových sil a prostředků, výcviku členů krizového štábu, záchranářů a obyvatelstva ve zvládání praktických činností. Krizový plán musí být zpracován tak, aby byl pro uţivatele (zadavatele a jeho krizový štáb) v takové formě, která umoţní jeho praktické vyuţití, tzn. realizaci plánovaných cílů. Části krizového plánu Úvodní část Úvodní část tvoří: Úvodní list podepsaný zadavatelem, řešitelem, případně dalším subjekte, stvrzujícím platnost krizového plánu, rozdělovník s předávacím evidenčním dokumentem podepsaný všemi, kteří zodpovídají za zkoumaný systém, případně jeho důleţité úseky, obsah krizového plánu, seznam zkratek a definic, ostatní náleţitosti (stupeň utajení, datum zpracování a platnosti, evidenční údaje apod. Informačně-analytická část (syntéza) Operativní část Operativní část nebo-li operační dokumentace, je určena pracovníkům organizujícím a vykonávajícím komplex činností směřující k realizaci protikrizových opatření, či ke zmírnění následků krizové situace (vedle záchranných a zásahových prácí řešených traumatologickým plánem, zejména funkční, provozní a logistické práce, úkony spojené s ochranou lidí apod.). Obsahuje konkrétní informace ve formě plánů, scénářů, instrukcí, norem, mapových a obrazových podkladů, softwarové podpory a formulářů. Operační dokumentace vyuţívá poznatků informačně-analytické části, na jejíţ výstupy směrem k nutným opatřením bezprostředně reaguje. Je snaha, aby byla stručná, pravdivá, jasná, efektivní a vystihovala podstatu sledovaných cílů.
24
Databázová část Databázová část obsahuje komplexní rozsáhlou evidenci informací potřebných pro informační podporu členů krizového štábu, zásahových jednotek, specialistů vytvářejících koncepce rozhodovacích metod a ostatní subjekty účastnící se eliminace krizové situace. Přílohy Zpravidla obsahují dokumentaci nezbytně nutnou pro realizaci plánu jako např. legislativní normy (zákony), mapy apod. [Pokorný, J., 2004]
3.4
Zdravotnická sluţba při mimořádných událostech Mimořádná událost je mimořádná tím, ţe vzniká náhle, zpravidla bez moţnosti
provést okamţitá ochranná opatření. O tom, jaké důsledky tato mimořádná událost bude mít na společnost, rozhoduje několik zásadních faktorů: Znalost rizik, která v oblasti okresu, regionu či státu mohou způsobit hromadné neštěstí nebo katastrofu, připravenost orgánů státní správy na tyto mimořádné situace – krizové plánování, činnost krizových štábů. informovanost občanů a jejich příprava na mimořádné události, připravenost profesionálních organizací, které se likvidací následků mimořádných událostí zabývají: o např.: Zdravotnická záchranná sluţba:
systematická příprava a stálý trénink výjezdových záchranných skupin,
materiální zajištění záchranných týmů,
Nejvíce úkolů při likvidaci následků hromadných neštěstí nebo katastrof mají zdravotnické a technické sluţby. Není třeba zdůrazňovat, ţe právě mezi těmito základními sloţkami IZS musí být absolutně koordinovaná činnost, při které platí základní pravidlo: zdravotnická sluţba provádí odbornou zdravotnickou první pomoc
25
teprve po zajištění a ohraničení prostoru mimořádné události příslušníky technických sloţek.
3.4.1 CHARAKTER ČINNOSTI ZZS PŘI HROMADNÉM NEŠTĚSTÍ MŮŢEME ROZDĚLIT NA NĚKOLIK ETAP I. Fáze přípravy na likvidaci následků hromadného neštěstí nebo katastrofy a) Vypracování traumatologických plánů zdravotnických zařízení Kaţdé zdravotnické zařízení (primární péče, neodkladné péče, nemocnice, ústavy) má povinnost vypracovat traumatologický plán pro případ vzniku mimořádné události. Nejedná se o formální záleţitost, ale o zcela reálný systém opatření, která vstupují v platnost na základě vyhlášení pohotovosti k přípravě na větší příjem pacientů (kompetentní, tj. pověřenou osobou podle rozhodnutí ředitele). Traumatologický plán je zpracován na jednotlivá oddělení tak, aby kaţdý pracovník věděl, jaké úkoly musí v době mimořádné události provádět. Traumatologický plán vypracovává na základě podkladů a návrhů klinických pracovišť určený tým vedoucích pracovníků za vyuţití sekretariátu, kterým je útvar krizového managementu příslušného zdravotnického zařízení. Traumatologický plán podepisuje ředitel zdravotnického zařízení a nese také plnou odpovědnost za činnost v době mimořádné události. b) Odborná příprava pracovníků výjezdových skupin Odborná příprava pracovníků výjezdových skupin je prováděna průběţně na všech pracovištích ZZS a spočívá zejména v: Opakování (teoreticky a zejména prakticky) všech algoritmů poskytování neodkladné přednemocniční péče, seznamování se s novými přístroji a pomůckami, které jsou pouţívány, zajištění informovanosti všech pracovníků o tom, kde jsou uloţeny zásoby pro hromadné neštěstí nebo katastrofu a jakým způsobem budou pouţity, pravidelné kontrole léků a zdravotnických pomůcek, v zajištění bezporuchového systému spojení mezi operačním střediskem a jednotlivými výjezdovými skupinami. 26
c) Připravenost a vybavení výjezdního střediska ZZS prostředky pro likvidaci následků hromadného neštěstí nebo katastrofy Jednou z mnoha povinností zřizovatele ZZS je zajistit péči o občany v případě hromadného neštěstí nebo katastrofy. Ve většině výjezdových středisek ZZS jsou připraveny tzv. pohotovostní zásoby léků, infuzí, zdravotnické techniky a pomůcek, dále nezbytného materiálu pro poskytování neodkladné péče při hromadném výskytu raněných a zasaţených, stejně tak jako základní materiálové vybavení pro výjezdové skupiny záchranářů. Tyto pohotovostní zásoby musí být skladovány tak, aby je bylo moţno přesunout co nejdříve na místo mimořádné události. Uloţení pohotovostních zásob je moţné dvojím způsobem (systém kontejnerový, nebo uloţení v bednách a systém umístění zásob v přívěsu). II. Fáze reakce a) přednemocniční (terénní) = záchranné práce Trvá od přijetí tísňové zprávy a vyhlášení aktivace traumatologického plánu do předání posledního pacienta cílovému zdravotnickému zařízení. Toto období má průměrné časové ohraničení „hodiny“ (cca od 0 do 12 hodin) a záleţí na mnoha okolnostech, zda tento limit bude dodrţen: Místo mimořádné události, počet zasaţených osob, dostupnost zdravotnické sluţby (terén, denní doba, povětrnostní podmínky, nepředvídatelné události aj.) a sloţek IZS, kapacita sil a prostředků, moţnosti transportu, organizační připravenost ZZS jako základní sloţky IZS, činnost ZOS, popř.krizového štábu příslušné součásti ZZS. b) Řešení případů – likvidační fáze Je prováděno v nemocnicích a jeho časové rozloţením v průměru 24-36 hodin. Likvidace
zdravotních
následků
hromadného
neštěstí
je
prováděna
podle traumatologických plánů nemocnic (lůţkových zdravotnických zařízení).
27
c) Obnovovací fáze = odstraňování následků na zdraví Všechna hromadná neštěstí nebo katastrofy mají za následek velký výskyt mrtvých, těţce raněných vyţadujících neodkladnou péči přednemocniční i nemocniční, péči standardní i následnou. Patří sem zejména doléčovací, rehabilitační, protetická a další péče. Úkoly rezortu zdravotnictví jsou při likvidaci následků katastrof mimořádně náročné a rozsáhlé a týkají se prakticky většiny medicínských oborů. III. Fáze odezvy Rozbor a analýza reakce na mimořádnou událost, poučení pro další období a obnova sil a prostředků zdravotnické záchranné sluţby: odpočinek, doplnění, obnova akceschopnosti a přechod na běţný reţim. [Štětina, J., 2000]
3.5
Způsob přijetí výzvy a operační řízení mimořádné události Tísňovou výzvu přijímá oblastní zdravotnické středisko. Ve své činnosti
postupuje výhradně dle platné metodiky. Stupně poplachové aktivity rozsahu postiţení: 0. stupeň
tíseň
jednotlivé osoby
1. stupeň
nehoda
do 10 osob
aktivace traumaplánu moţná 2a. stupeň hromadné neštěstí malého rozsahu
do 30osob
aktivace traumaplánu nutná 2b. stupeň hromadné neštěstí velkého rozsahu
nad 30 osob
aktivace traumaplánu nutná 3. stupeň
hromadné neštěstí značného rozsahu
28
nad 100 osob
aktivace traumaplánu nutná 4. stupeň
hromadná neštěstí masivního rozsahu (katastrofa) nad 1000 osob aktivace traumaplánu nutná
ZOS má k dispozici tzv. prostředky prvního a druhého sledu: Prostředky prvního sledu: jedná se o všechny prostředky, které můţe ZOS vyslat na místo události okamţitě. Jedná se o všechny posádky, které jsou v daný okamţik k dispozici ve sluţbě včetně letecké záchranné sluţby. Nezáleţí na tom, zda se jedná o posádky oblastní, mimooblastní nebo dokonce posádky jiného kraje. Prostředky druhého sledu: jedná se o všechny prostředky, které mohou být vyslány na místo události poté, co je jejich příslušná ZOS aktivují (tedy všechny posádky, jejichţ členové budou svoláni, aby se dostavili na pracoviště). Pokud je jiţ z povahy tísňové výzvy evidentní, ţe dojde k vyčerpání kapacit prostředků druhého sledu nebo pokud dojde z místa mimořádné události hlášení, ţe hrozí nebo jiţ došlo k vyčerpání kapacit druhého sledu, aktivuje se traumatologický plán. Krizový štáb je aktivován vţdy, jakmile je vyhlášen poplachový stupeň IZS II. – IV., dle zákona č. 239/2000 Sb. o Integrovaném záchranném systému. Dále je aktivován vţdy, jakmile je vyhlášen krizový stav dle zákona č. 240/2000 Sb. [Traumatický plán, 2007]
3.6
Operační řízení ZOS při mimořádných událostech
3.6.1 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Mimořádná událost je událost, při níţ dojde k poškození či ohroţení zdraví většího počtu osob a kterou nejsou kapacitně schopné zvládnout prostředky, které má ZOS ve sluţbě k dispozici. Aktivuje „Traumatologický plán oblasti“.
29
Operátorka ZOS má pravomoc aktivovat traumatologický plán oblasti, splňujeli charakter události výše uvedenou definici. Operátorka ZOS, která přijala tísňovou výzvu pro mimořádnou událost, se stává „vedoucí operátorkou pro mimořádnou událost“. ZOS na jehoţ oblasti k mimořádné události došlo, se stává „řídícím ZOS pro mimořádnou událost“.
3.6.2 POSTUP OPERÁTOREK ZOS Přijetí výzvy a její ověření: operátorka musí dle obsahu výzvy rozhodnout, zda je nutno aktivovat traumaplán oblasti, nebo vyhlásit pohotovost k aktivaci traumaplánu. Dostupnými prostředky ověřit pravost obsahu tísňové výzvy. Spádově ihned předá výzvu složkám IZS. Operátorka ZOS vysílá prostředky prvního sledu na základě obsahu tísňové výzvy nebo první situační zprávy od vedoucího lékaře zásahu. Operátorka aktivuje telefonem další operátorky do celkového počtu minimálně 3 – 4 přítomných na ZOS. 2 – 3 operátorky zajišťují komunikaci na stávajících dispečerských pultech a vedoucí operátorka mimořádné události řídí a koordinuje činnost ostatních operátorek. Staniční sestra, která se na základě přivolání posil na ZOS dostaví, následně rozhodne, zda bude stávající vedoucí operátorka mimořádné události dále pokračovat v řízení a koordinaci mimořádné události, nebo zda staniční sestra ZOS tuto činnost sama převezme. Dle potřeby a poţadavků vedoucího lékaře zásahu ZOS aktivuje prostředky druhého sledu (tyto prostředky jsou upraveny v traumaplánu oblasti individuálně). Pro potřeby zajištění běţného provozu ZOS zajistí zálohu, která vychází z konkrétní situace. Sekundární transporty se po dobu aktivace traumaplánu zastavují. Pomocí přednastavených SMS aktivuje ZOS další personál podle potřeb hlášených z místa mimořádné události (individuální podle události a oblasti).
30
ZOS oznámí aktivaci traumaplánu oblasti členům Krizového štábu oblasti a Krizovému štábu kraje pomocí SMS zpráv. ZOS oznámí aktivaci traumaplánu oblasti spádovým zdravotnickým zařízením na kontaktní telefonní čísla, zaţádá o upřesnění aktuálního počtu a charakteru postiţených, které můţe zdravotnické zařízení přijmout. Dále potom vede evidenci volných míst a kapacity jednotlivých zdravotnických zařízení. 3.6.3 DOKUMENTACE A OPERAČNÍ TRIAGE ZOS vede zdravotnickou dokumentaci: o Evidenci pacientů do „Svodky poraněných – odsunutých“. o Seznam
zdravotnických
zařízení
s kontaktními
čísly
a
profil
transportovaných podle START. o Seznam transportních prostředků na místě události. ZOS na základě informací z místa mimořádné události provádí operační triage + avizuje konkrétní pacienty na poţadovaná místa zdravotnických zařízení, organizuje a dokumentuje transport a přijetí postiţených. Operační triage je směrování (distribuce) postiţených na cílová zdravotnická zařízení na základě informace z místa události. Operační triage řídí vedoucí operátorka mimořádné události. Výsledek směrování je ZOS sdělen jednotlivým posádkám ZZS.
3.6.4 UKONČENÍ AKTIVACE TRAUMAPLÁNU Aktivaci traumaplánu oblasti ukončuje řídící ZOS na základě rozhodnutí Krizového štábu po oznámení akce schopnosti všech výjezdových posádek ve sluţbě. ZOS oznámí ukončení traumaplánu oblasti všem aktivovaným posádkám a zálohám, ostatním ZOS Krizovému štábu oblasti pomocí SMS zpráv. [Traumatologický plan, 2007]
31
4
Kazuistika: Taktické prověřovací cvičení složek IZS okresu Mladá Boleslav ze dne 25. 4. 2006
4.1
Námět cvičení a plán činností ZS Mladá Boleslav Námětem tohoto prověřovacího cvičení je likvidace následků dopravní nehody.
Jde o situaci, kdy na silnici v Mladé Boleslavi dojde k dopravní nehodě autobusu poté, co najede na krajnici a ta se pod jeho vahou utrhne. Ve zdemolovaném a převráceném autobuse zůstane celkem 23 zraněných osob, z autobusu unikají provozní kapaliny. Plán činnosti: o triage na místě nehody, o ošetření na místě nehody, o transport všech pacientů do Oblastní nemocnice Mladá Boleslav a na Kliniku dr. Pírka.
4.2
Úkoly cvičení Prověřit taktickou úroveň velitelů a vedoucích sloţek IZS při společném nasazení, prověřit povolání dostatečného mnoţství sil a prostředků, ověřit funkčnost spojení v radiové síti, ověřit dojezdové časy, prověřit součinnost s LZS prověřit dodrţování zásad při vyprošťování a poskytnutí odborné pomoci postiţeným, prověřit spolupráci s Oblastní nemocnicí v Mladé Boleslavi.
.
32
4.3
Rozbor práce na ZOS v průběhu taktického cvičení Na toto taktické cvičení byla určena nejzkušenější dispečerka operačního
střediska, která na ZOS pracovala 15 let. V plánované sluţbě byly další dvě dispečerky. Velice přínosné bylo písemné rozdělení konkrétních činností podle traumatologického plánu pro kaţdou dispečerku. Veškeré činnosti na sebe plynule navazovaly a v krátkém časovém intervalu byly splněny.
Časový snímek: 16:04 ZOS Kolín předává výzvu přijatou od HZS Kladno (převrácený autobus u obce Bezděčín, volající v šoku, kontakt na volajícího), 16:05 vyslána RLP (posádka mimo sluţbu), 16:05 předávání výzvy HZS a Policii ČR, 16:06 Policie ČR upřesňuje výzvu: „převrácený autobus plný lidí, kouří se z něj“, 16:07 upřesnění informace posádce RLP vyslané na místo zásahu a výzva posádce RZP (posádka mimo sluţbu), 16:08 informován primář ZZS Mladá Boleslav, 16:10 informována vrchní sestra ZZS Mladá Boleslav, 16:10 příjezd na místo zásahu RLP posádky, 16:13 lékař hlásí z místa zásahu: „na místě asi 25 lidí, z toho polovina lehce zraněných, ţádá RLP, RZP, DRNR“, 16:13 vyslána RZP (posádka ze sluţby), 16:15 informován technický vedoucí ZZS Mladá Boleslav, 16:15 informován vedoucí oblasti ZS, 16:16 informována Oblastní nemocnice Mladá Boleslav,
33
16:16 – 16:38 kontaktováni zaměstnanci ZZS Mladá Boleslav a zjištěna jejich časová dostupnost, 16:17 – 16:24
obvolána oddělení Oblastní nemocnice – zjišťování počtu
volných lůţek, 16:17 ţádost na dispečink DRNR o vyslání tří vozů, ale k dispozici jsou pouze 2 vozy, 16:19 ţádost na Sanittrans o vyslání 3 vozů – vysílá, 16:20 informováno ÚSZS SK Kladno o aktivaci traumatologického plánu II. stupně, 16:21 volá dispečink DRNR – vysílá další vůz, 16:21-16:26 informován ZOS sousedních okresů, 16:33 poţadavek na dispečink DRNR – ţádost o pravidelné informování řidiči na linku 155 o počtu zraněných, které převáţí a kam, 16:35 vyslána RLP posádka ze sluţby na místo mimořádné události, 16:43 vyslána na místo RZP (mimo sluţbu), 16:53 vedoucí lékařka informuje o ukončení akce na místě zásahu, 16:54 informován dispečink DRNR o ukončení zásahu, 16:56 informován Sanittrans o ukončení zásahu, 17:06 informován primář ZZS a vedoucí oblasti, 17:09 informována Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, 17:10-17:30 informovány ostatní aktivované sloţky o ukončení akce.
34
Poznatky: Nejvíce času zabralo telefonické svolávání zaměstnanců ZZS (22 min.). Bylo by proto vhodné vypracovat jiný způsob svolávání zaměstnanců ZZS. V průběhu akce nebyl přijat ţádný tísňový hovor. Jako zásadní chyba byla povaţována chybné předání tísňové výzvy HZS Kladno (112) dispečinku ZZS Kolín, který aţ následně výzvu správně předal našemu operačnímu středisku v Mladé Boleslavi. V průběhu akce dostávalo ZOS málo informací o zranění pacientů. Tyto informace by měly být předávány ze sanity vysílačkou. Při aktivování a řízení sanitek DRNR Oblastní nemocnice Mladá Boleslav nebyl přímý kontakt na řidiče sanitek.
4.4
Zhodnocení práce ZOS během taktického cvičení Do sluţby byla předem povolána třetí dispečerka, která byla určena operačním
vedením taktického cvičení ZOS. Všechny tři přítomné dispečerky měly přiděleny konkrétní činnosti podle traumatologického plánu. Kaţdá písemně zaznamenávala splněný úkol a čas splnění. V případě dalšího tísňového volání na linku 155 tento záznam vţdy předala druhé dispečerce, která práci převzala a pokračovala podle seznamu činností. Vedoucí dispečerka, pověřená řízením akce, další tísňové volání z linky 155 nepřebírala, ale plně se věnovala radiovému spojení s posádkami ZZS a následnému telefonickému předávání informací Oblastní nemocnici v Mladé Boleslavi, sanatoriu dr. Pírka a dispečinkům DRNR. Průběţně zjišťovala, jaké další sanitní vozy potřebuje vedoucí lékařka na místě zásahu a ty operativně vysílala. Dispečerky zaznamenávaly všechny časové údaje, počty a čísla pacientů, rozsah zranění. Po obdrţení informace od vedoucí lékařky na místě zásahu o transportu a umístění posledního zraněného do nemocničního zařízení vedoucí dispečerka informovala všechny zúčastněné o ukončení taktického cvičení. Dále informovala ostatní aktivované sloţky o ukončení zásahu.
35
5
Diskuse Existenci člověka doprovází zápas o záchranu ţivota a zdraví určovaný v celé
jeho historii událostmi, které se jej bezprostředně dotýkaly a které si vyţádaly daň nejvyšší, lidské ţivoty. 20. století má ten primát, ţe v jeho průběhu proběhla řada katastrofálních událostí, které pohltily miliony lidských ţivotů. Významným se stal 1. duben 1991, světový den zdraví, připravený Světovou zdravotnickou organizací pod heslem „Buďme připraveni čelit katastrofám!“ Při této příleţitosti bylo ze strany SZO upozorněno na fakt, ţe příznivý vývoj zdravotnického, sociálního a ekonomického rozvoje je čas od času narušen ţivelnými pohromami nebo katastrofami způsobenými člověkem. Pokud usilujeme o dosaţení dlouhodobých cílů, nemůţeme tento problém pominout. Je nezbytné na počátku 21. století začít chápat ţivot jako nedotknutelnou a nejsvětější hodnotu a zdraví jako nejcennější vlastnictví člověka. Mou práci jsem chtěla ukončit těmito slovy, která jsou z knihy „Urgentní medicína“ (Pokorný J.), neboť tato slova při studium před psaním této mé práce mě velice zaujala. Byla to slova i k mému zamyšlení.
36
Závěr Hlavním cílem mé práce bylo seznámení s prací operátora v rámci IZS s důrazem na hromadná neštěstí Nejprve jsem se pokusila o zpracování teoretických kapitol týkajících se spojovací problematiky, organizace přednemocniční péče a dále jsem pokračovala popisováním organizace a řízení zásahu zdravotním operačním střediskem. Tuto obecnou část završuji kapitolou o integrovaném záchranném systému. V další části mé práce se věnuji problematice medicíny katastrof. Zde se snaţím o nastínění koncepce medicíny katastrof a dále také popisuji strukturu krizového plánu. V závěru této části mé práce uvádím i charakteristiku činnosti ZZS a to zejména zdravotního operačního střediska při mimořádných událostech. V poslední části mé práce se snaţím o přiblíţení taktického prověřovacího cvičení sloţek IZS, které proběhlo v Mladé Boleslavi dne 25.4 2006 a kterého jsem se účastnila i já sama. Zde uvádím rozbor činnosti práce dispečerek v průběhu tohoto taktického prověřovacího cvičení. V závěru této části jsem se pokusila i o stručné zhodnocení tohoto cvičení. Na závěr mohu konstatovat, ţe cíle mé práce se mi podařily splnit. Přála bych si, aby moje absolventská práce byla přínosem pro odborníky i laiky, kteří se touto problematikou zabývají.
37
Pезюме Массовие несчастья и сотрудничество интегрованной спасательной системи при массових несчастьях с позиции диспетчера скорой помощи. Тема моей випускной работи я избрала ,,массовие несчастья и сотрудничество интегрованной спасательной системи при массових несчастьях с позиции диспетчера скорой помощи. Вот уже семь лет я работаю диспетчером на скорой помощи а угроза массового несчастья с каждим днем становиться актуальнее. Речь идет например о дорожних проишествиях,природних и єкологических катастрофах,пожарах,взривов. Поєтому некоторие єлементи интегрованной спасательной системи должни бить всегда готови к таким ситуациям.Их работой руководят диспетчера отдельних спасательних елементов,которие обязани при возникновении массового несчастья дейсвовать бистро , єфективно и бить в готовности. Поєтому главной целью моей работи било ознакомить вас с работой оператора скорой помощи при массових несчастьях. Дальше я хотела указать на каком принципе существуют спасательние служби,какие их главние задачи,на типи виездних групп и на способи комуникации между отдельними группами и диспетчерского аппарата. В заключении моей работи находиться казуистика тактического упражнения отдельних частей интегрованной спасательной системи при автобусной аварии.
38
Seznam použitých zkratek RLP
Rychlá lékařská pomoc
RZP
Rychlá zdravotnická pomoc
ZZS
Zdravotnický záchranný sluţba
ZS
Záchranná sluţba
ÚSZS SK
Územní středisko záchranné sluţby Středočeského kraje
IZS
Integrovaný záchranný systém
HZS
Hasičský záchranný sbor
LZS
Letecká záchranná sluţba
DRNR
Doprava nemocných a rodiček
ZOS
Zdravotnické operační středisko
PNP
Přednemocniční péče
ČČK
Český červený kříţ
MČ
Mezinárodní červený kříţ
OSN
Organizace spojených národů
SZO
Světová zdravotnická organizace
CO
Civilní obrana
39
Bibliografie 1 POČTA, J. Medicína neodkladných stavů a katastrof. Praha: vydavatelství Karolinum, 1993. ISBN 80-7066-708-7 2 ERTLOVÁ, F., MUCHA, J. a kolektiv autorů. Přednemocniční neodkladná péče. Brno: NCO NZO, 2004. ISBN 80-7013-379-1 3 BYDŢOVSKÝ, J. Akutní stavy v kontextu. Praha: nakladatelství TRITON, 2008. ISBN 978-80-7254-815-6 4 POKORNÝ, J. a kolektiv. Urgentní medicína. Praha: Galén, 2004. ISBN 807262-259-5 5 ŠTĚTINA, J. a kolektiv. Medicína katastrof a hromadných neštěstí. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-688-9 6 ÚZEMNÍ
STŘEDISKO
ZÁCHRANNÉ
SLUŢBY
KRAJE. Traumatologický plán. Mladá Boleslav, 2007
Přílohy 1 Obrázek č. 1 - ZOS Záchranné sluţby v Mladé Boleslavi 2 Obrázek č. 2 - ZOS Záchranné sluţby v Mladé Boleslavi
40
STŘEDOČESKÉHO
Obrázek č. 1
41
Obrázek č. 2
42