„Potřeby učitelů a žáků a inkluze“ je projekt realizovaný o.s. LUMEN VITALE – Centrum vzdělávání, IČ: 26651548 Šaldova 34, Praha 8 – Karlín. CZ.1.07/1.2.00/14.0001 . Partnery projektu jsou: ZŠ, ZUŠ a MŠ Frýdlant, ZŠ a MŠ Jílové u Prahy, ZŠ a MŠ Kamenický Šenov, ZŠ Odolena Voda, ZŠ Vrané nad Vltavou
Pozvánka na konferenci Rozvoj školy a supervize Dne 31.května 2012 v Kamenickém Šenově v rámci projektu „Potřeby učitelů a žáků a inkluze“ Účast na konferenci je zdarma. Příspěvky zkušených i začínajících supervizorů, zkušenosti ředitelů škol a učitelů se supervizí, reflexe a drobné kazuistiky, příspěvky dalších odborníků. Pod záštitou starosty města pana Bc. Františka Kučery. K účasti se přihlašujte do 10.5., účastníci obdrží CD s příspěvky. Přednost mají účastníci z cílové skupiny projektu, kterou jsou pedagogičtí pracovníci Středočeského a Libereckého kraje. Formulář přihlášky v samostatné příloze.
Přispějí do Sborníku (kromě uvedených v programu): Milan Černý, Pavla Doležalová, Anna Hogenová, Zdeněk Martínek, Ivana Slavíková
Program: 9.00 - 9.30 Prezence 9.30 - 9.40 Zahájení a Úvodní slovo Bc. Františka Kučery, starosty Kamenického Šenova 9.40 - 10.00 PhDr. Olga Havránková „Vliv supervize na osobní rozvoj pracovníka“ 10.00 - 10.40 Mgr. Věra Dunajčíková „Supervize aneb není něco jinak?“ Mgr. Jitka Dupalová „Význam interního supervizora na škole“ Hana Svobodová „Závěry z hodnotících dotazníků ZŠ Kamenický Šenov o supervizi včetně sebereflexe ředitelky“ Mgr. Eva Srbová „Bojíte se supervize?“ 10.40 - 11.00 Mgr. Michal Vybíral „Zpráva o vývoji supervizí v jedné velké ZŠ aneb o cestě z undergroundu k systémové spolupráci.“ 11.00 - 11.20 kávová přestávka 11.20 - 11.40 Mgr. Dana Šedivá „Supervize jako podpůrný prostředek při zavádění systémových změn z oblasti primární prevence rizikového chování na škole“ 11.40 - 12.00 Mgr. Iva Macková „Role pedagoga v multidisciplinárním týmu pomáhajících profesionálů“ 12.00 - 12.20 Diskuse po dopoledním bloku 12.30 - 13.30 oběd, prohlídka školy 13.30 - 13.45 PaedDr. Vladimír Šik „Supervize jako forma prevence syndromu vyhoření v procesu vzdělávání“ 13.45 - 14.00 PhDr. Jiří Tošner „Příležitosti a bariéry supervize v pomáhajících profesích“ 14.00 - 14.20 PhDr. Jiří Broža „Role supervidovaného v procesu supervize“ 14.20 - 14.40 Bc. Martin Halama „Postoj učitelů k supervizi“ 14.40 - 15.00 kávová přestávka 15.00 - 15.15 PhDr. Vlastimil Sojka „Vedení dialogu a reflexe v učitelské praxi /supervize/“ 15.15 - 15.30 PhDr. Miloslav Čedík „Supervize a školní poradenské pracoviště“ 15.30 - 15.40 Mgr. Dana Šedivá “Pedagogové sobě aneb skupinová supervize pro pedagogy – drobné zkušenosti, výhody a úskalí“ 15.40 - 16.30 Závěrečná diskuse a ukončení RNDr. Renata Fejfarová „Role učitele a její limity“ pokud zbyde čas nebo pouze Sborník
PhDr. Jiří Broža, supervizor: „Role supervidovaného v procesu supervize“ Supervize je proces, který je stejnou měrou vytvářen dvěma subjekty, kteří jednají na úrovni dospělý – dospělý. Supervidovaný je odpovědný především za obsah supervize a supervizor za proces samotný. Společně vyjednávají o podobě supervizního setkání. PhDr. Miloslav Čedík, psychoterapeut, speciální pedagog SPC při ZŠ pro žáky s SPCH Zlíchov, Praha 5: „Supervize a školní poradenské pracoviště“ Jak implementovat supervizi bezpečně a efektivně do škol. Možnosti přirozené a neinvazivní implementace supervize do škol prostřednictvím školních speciálních pedagogů či psychologů a následně dalších odborných pracovníků školního poradenského pracoviště. Paralelně s tím možnost manažerské supervize pro ředitele a jejich zástupce. V případě aktivního přijetí supervize na těchto úrovních, dále nabídka pro třídní učitele a učitele formou individuální s dalším možným přesahem do supervize týmové. Mgr. Milan Černý, ředitel speciální školy: „Implementace supervize z pohledu ředitele školy“ Od začátku své profesionální kariéry jsem pracoval pod supervizí a postupně jsem začal vést supervize pro různé cílové skupiny. Supervizi považuji za jeden z klíčových nástrojů rozvoje pracovníků i týmu. Když jsem se před dvěma lety stal ředitelem speciální školy, rozhodl jsem se, že implementuji supervizi do procesů školy. Na začátku jsem stál před základním rozhodnutím. Jaký typ supervize zvolit? Zvolit supervizi týmovou nebo případovou. Jaká forma vedení supervize bude nejefektivnější, individuální nebo v týmu. Má být supervizor odborníkem na práci s dětmi s kombinovanými vadami nebo zkušeným supervizorem? Jak se zhodnotí vynaložené prostředky na supervizi? PhDr. Pavla Doležalová: „Co by měli učitelé vědět o attachmentu“ Mgr. Věra Dunajčíková, ředitelka ZŠ Frýdlant, frekventantka supervizního výcviku: „Supervize aneb není něco jinak?“ Mgr. Jitka Dupalová, ředitelka ZŠ a MŠ Jílové u Prahy, frekventantka supervizního výcviku: „Význam interního supervizora na škole“ Dobře fungující učitel je základním kamenem dobře fungující školy. Interní supervize nabízí nejen prevenci, ale i řešení závažnějších problémů, které mohou zbytečně ukončit kariéru výborných kantorů. RNDr. Renata Fejfarová, supervizor, vedoucí projektu: „Role učitele a její limity“ Bc. Martin Halama, supervizor: „Postoj učitelů k supervizi“ Očekávání učitelek a učitelů od supervize do té doby většinou neznámé. Pochybnosti, překážky a smysl, který v supervizi nalezli. Jak porozumět supervizi ve školském prostředí lépe než přes definici kolegy kantora? Příspěvek vznikl na základě individuálních rozhovorů se čtyřiceti ochotnými učitelkami a učiteli škol zapojených do projektu.
PhDr. Olga Havránková, supervizor: „Vliv supervize na osobní rozvoj pracovníka“ Kvalita supervizního prostoru - zaměření na téma - nazírání problematiky z různých úhlů pohledu (tvořivost, vzájemné naslouchání) - místo pro každý nápad, o všem se dá mluvit (přijetí, tolerance) - přínos zpětné vazby (sebepoznání, upřímnost a pravdivost k sobě samému) - identifikace slabých míst (bezpečí x nebezpečí) - podpora sebedůvěry a sebeúcty. Prof. PhDr. Anna Hogenová, filosof: „Role učitele v dnešní době“ PaedDr. Zdeněk Martínek: „Kdo jsou agresoři a oběti v rámci šikany“ Mgr. Iva Macková, sociální pracovník, supervizor: „Role pedagoga v multidisciplinárním týmu pomáhajících profesionálů“ Od pedagogů základních či středních škol se očekává především role vzdělavatele, kterou však není možné oddělit od jeho další významné role vychovatele. Právě v roli vychovatele, a to především v případech žáků pocházejících ze selhávajícího rodinného prostředí, by neměl být pedagog osamocen, ale měl by být součástí multidisciplinárních týmů pomáhajících profesionálů. Mezioborová spolupráce pedagogů, sociálních pracovníků, lékařů, dětských psychologů či orgánů činných v trestním řízení by měla být v současné praxi péče o nezletilé děti zasažené syndromem CAN (týrané, zneužívané a zanedbávané děti) samozřejmostí. V souvislosti s připravovanou novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí by měl být posílen význam spolupráce pomáhajících profesionálů, kteří by měli řešit případy ohrožených dětí ve vzájemné součinnosti. Společným prostorem pro posuzování případů nezletilých by jim měly být do praxe nově zaváděné případové konference. Od případových konferencí se očekává, že pomohou komplexně a co možná nejobjektivněji řešit konkrétní situace ohrožených dětí. Předpokládá se, že konference by měl moderovat nestranný profesionál – facilitátor. Zde se nabízí polemika, zda by nebylo vhodnější, aby byl nestranným profesionálem supervizor. Jednoduše shrnuto, učitelé by neměli být v práci s dětmi s problémy sami, v terénu často v dobré víře plní úkoly, které přísluší jiným institucím, a to za cenu vlastního vyčerpání. PhDr. Ivana Slavíková, psycholog: „Uplatňování institucionální výchovy a preventivní péče“
supervize ve školských zařízení
PhDr. Vlastimil Sojka, psycholog: „Vedení dialogu a reflexe v učitelské praxi /supervize/“ Vedení dialogu a reflexe v učitelské praxi /supervize/ . V letech 2010 – 2012 proběhl kurz výuky supervize pro učitele dvou škol - Základní školy speciální a Základní školy praktické. Příspěvek popisuje smysl kurzu, jeho průběh a výstupy, také možnosti využití zkušeností tohoto kurzu pro další školy. Mgr. Eva Srbová, zástupkyně ředitelky ZŠ Odolena Voda: „Bojíte se supervize?“ Hana Svobodová, ředitelka ZŠ Kamenický Šenov: „Závěry z hodnotících dotazníků ZŠ Kamenický Šenov o supervizi včetně sebereflexe ředitelky“ Příspěvek je zamyšlením autorky nad významem a možnostmi supervize v rozvoji šenovské školy s přihlédnutím k závěrům z hodnotících učitelských dotazníků a její osobní zkušenosti.
Mgr. Dana Šedivá, P-centrum Centra protidrogové prevence terapie, o.p.s. Plzeň: „Supervize jako podpůrný prostředek při zavádění systémových změn z oblasti primární prevence rizikového chování na škole“ Příspěvek seznamuje se zkušenostmi P-centra CPPT, o.p.s. v Plzni, které využilo supervize jako podpůrného nástroje pro implementaci dokumentů MŠMT a praktických doporučení pro primární prevenci na školách v rámci evropského projektu KOTVA (další vzdělávání pedagogů v primární prevenci). „Pedagogové sobě aneb skupinová supervize pro pedagogy – drobné zkušenosti, výhody a úskalí“ V příspěvku budou prezentovány zkušenosti ročního fungování supervizní skupiny pro pedagogy realizované v rámci evropského projektu. Zajištění komplexních služeb střediska primární prevence, P-centrem, CPPT, o.p.s. v Plzni. V příspěvku budou sděleny pohledy supervizorky i supervidovaných na skupinovou supervizi pedagogů z různých typů škol, pedagogů různých škol a pozic. PaedDr. Vladimír Šik, Asociace supervizorů pomáhajících profesí „Supervize jako forma prevence syndromu vyhoření v procesu vzdělávání“ Příspěvek pojednává o významu supervize v procesu prevence syndromu vyhoření u profesionálů v oblasti vzdělávání. V úvodní části se zabývá vymezením syndromu vyhoření, jeho příčinami, fázemi, a důsledky na proces vzdělávání, v rovině určitého teoretického konstruktu. V další části diskutuje a reflektuje možnosti využití supervize v rámci prevence a zvládání tohoto jevu. V aplikační části příspěvku autor nabízí praktický kazuistický pohled na využití supervize v praxi školy. PhDr. Jiří Tošner, HESTIA, o.s., Praha „Příležitosti a bariéry supervize v pomáhajících profesích“ Příspěvek prezentuje zkušenosti se zaváděním supervize v oblasti sociálních služeb, zejména nejčastější překážky při zavádění supervize a možnosti jejich překonání. Jedná se zejména obavy z narušení vlastního soukromí, o nedůvěru ke členům supervizního týmu, obavu z „prosakování“ citlivých informací ze supervize směrem k zaměstnavateli, obavy ze supervizora jako z nové neznámé role, která je chápana převážně jako kritická a kontrolní a obavy z neprofesionality supervizora a nezvládnutí jeho role v průběhu supervize, kdy může způsobit „více škody než užitku“. Mgr. Michal Vybíral, psychoterapeut, konzultant a lektor „Zpráva o vývoji supervizí v jedné velké ZŠ aneb o cestě z undergroundu k systémové spolupráci.“
