Potravinářský zpravodaj

Potravinářský zpravodaj Číslo 6 • Ročník XVII • 8. listopadu 2016 • Cena 28 Kč

Místa na slunci Naše země i svět jsou nabity událostmi, v tomto čase až nebývale hustě. O nich pak informují veškerá média a novináři si nemohou stěžovat ani trochu na nedostatek námětů. Takovýto přehršel má ale jednu velkou nevýhodu, každá událost pak má při tomto svém počtu jepičí časovou platnost, anebo je to vlastně výhoda? I náš mozek má svoji omezenou kapacitu, natož jedno vydání novin, kde se vedle sebe tísní zprávy: dennodenní houpačka v předpokladech vítěze prezidentských voleb v Americe, starosti o naši prosperitu celé velké Číny, do níž Tibet bez diskusí patří asi jako Krym do Ruska a naše republika do Arabských emirátů, dopis našich vrcholových představitelů v rolích soukromníků o tom, že už Dalajláma není, a zlatý hřeb všeho „dajlimedajlové“ klání, to když se všichni do Vladislavského sálu nevešli a museli slavit náš den státnosti na Staroměstském náměstí. A chudák pan Brady veze do Kanady plnou bednu poct, i když si přijel jenom právě pro tu jednu. Vskutku hodnotné a poučné. Ale dávejme si pozor! Řada těchto událostí dost připomíná dobu dávno minulou, okrášlenou podzimními lampionovými průvody. A já jsem šťastný, a nejsem jistojistě sám, že letošní 99. výročí od výstřelů z Aurory slavit nebudeme, ale hlavně že nemusíme. Události potravinářské. Těch se sešlo v tomto podzimním období opravdu hodně. Počátkem října Kroměřížské mlékařské dny 2016, dnes již tradiční bienální konference měla výtečnou odbornou úroveň a v mekce mlékařů a přenádherném našem městě Kroměříž navazuje na bohatou tradici tohoto významného potravinářského oboru. Další byla 17. října 2016 v Břevnovském klášteře v Praze, kde pekaři oslavili velmi důstojně Světový den chleba. A nejsilnější obor – masný průmysl, tedy naši řezníci a uzenáři zastřešeni Českým svazem zpracovatelů masa – připravil pro své členy, své dodavatele a odběratele další ročník školení pracovníků masného průmyslu. Letos podruhé v brněnském hotelu Voroněž a poprvé pod novým vedením svazu, ale i pod nápaditým názvem MEATING 2016, s datem konání 1. listopadu 2016. Účast 350 účastníků jen potvrzuje význam výrobců masa, který nejrazantněji z potravinářských oborů zasahuje i do maloobchodní sféry. A právě ocenění v soutěži „Prodejna roku“ je jednou z velkých ozdob tohoto odborného setkání, které se opravdu vyvedlo. I účast vrcholových činovníků státní správy na těchto akcích dokumentuje, že potravinářský průmysl má zase svoji oprávněnou podporu. A to nebývalo vždy, pamatujeme i doby, kdy se na Ministerstvu zemědělství nesmělo říkat potravinářský průmysl, ale zpracovatelský. A není to tak dávno. Dobrá práce potravinářských svazů, ale i aktivita Potravinářské komory ČR přinesly obrat v tomto vnímání nezastupitelného odvětví našeho hospodářství. A uvedené akce jsou jedním z nezastupitelných míst k prosazování pozitivního vědomí o potravinách, potravinářích a celém potravním systému a výživě, a to jak u reprezentantů politiky, státní správy, tak především u celé společnosti. A nesmím zapomenout na slavnostní vyvrcholení letošního, již 8. ročníku soutěže o dobrý tuzemský potravinářský výrobek ČESKÁ CHUŤOVKA, které se konalo ve Valdštejnském paláci na pražské Malé Straně, tedy v Senátu České republiky 20. října 2016. Více o této úspěšné potravinářské akci uvádíme uvnitř listu. A všechny účastníky z firem a organizací zastoupených v soutěži a jejich osobnosti i touto cestou zdravím a děkuji jménem pořadatelů i hodnotitelské komise za jejich účast. Neboť aktivit na podporu dobrých a chutných českých potravin není nikdy dost. A i Česká chuťovka si již na tomto slunci svoje zasloužené místo vydobyla. Ing. František Kruntorád, CSc.

Vážení čtenáři, na straně 9 přinášíme rozhovor s Eduardem Korandou, generálním ředitelem společnosti ZEMAN maso-uzeniny, a. s.

Ocenění Česká chuťovka a Dětská chuťovka 2016 předána!!!

Rytíř české chuti 2016 – Václav Bozděch, technolog společnosti PENAM, a. s. Začíná se pomalu, ale jistě stávat tradicí podzimní vyhlašování vítězů soutěže Česká chuťovka a Dětská chuťovka. Za období pořádání této soutěže, jejíž 8. ročník se letos konal, začíná tato značka vstupovat do povědomí odborné i spotřebitelské veřejnosti jako značka, jejímž rozhodujícím kritériem je chuť výrobku. O tom, že soutěž nabývá na významu a hodnotě, svědčí stále vzrůstající počet potravinářských firem ucházejících se svými výrobky o tuto značku.

Česká chuťovka 2016 – vítězové v kategorii masných výrobků

Vyhlašování vítězů, letos uspořádané dne 20. října 2016, se již počtvrté konalo v Rytířském sále Valdštejnského paláce, sídle Senátu Parlamentu ČR, jehož nádherné prostředí celou akci zdobilo a umocňovalo její slavnostní atmosféru. Předávala se ocenění Česká chuťovka, Dětská chuťovka, a to v jednotlivých potravinářských kategoriích, a cena novinářů. Zlatým hřebem večera bylo udělování titulu Rytíř české chuti, jejímž novým držitelem se pro rok 2016 stal Václav Bozděch, technolog společnosti PENAM. Podrobné informace o události, tabulku vítězných výrobků a obrazovou reportáž ze slavnostního odpoledne přinášíme na stranách 14–18. Redakce

Ministerstvo zveřejnilo Zásady pro poskytnutí kompenzací za jarní mrazy, ovocnáři o ně budou žádat ve dvou fázích Ministerstvo zemědělství zveřejnilo podmínky, za kterých mohou ovocnáři získat kompenzaci škod způsobených jarními mrazy. Na peníze mají nárok pěstitelé, kteří kvůli mimořádně nepříznivému počasí ztratili více než 50 % svých obvyklých tržeb, jakých dosahovali v posledních třech letech. Celkem se mezi ně rozdělí 133 milionů korun. „Ovocnáři, kteří přišli letos na jaře kvůli mrazům o polovinu až tři čtvrtiny obvyklých tržeb, od nás dostanou patnáct procent svých obvyklých nákladů. Pokud doloží, že měli ztráty ještě větší, vyplatíme jim jako odškodné až čtvrtinu nákladů,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. O peníze budou moci ovocnáři žádat ve dvou termínech. Pěstitelé letních druhů ovoce, tedy broskví, meruněk, třešní, višní, švestek, rybízu a jahod, budou žádosti moci podávat již na konci listopadu. Pěstitelé jablek a hrušek pak v návaz-

nosti na termín ukončení prodeje letošní sklizně na jaře příštího roku. „Snažíme se tak pěstitelům letního ovoce umožnit čerpání podpory v co nejkratším možném termínu. Kompenzace ovocnářům poskytujeme i proto, že se v České republice, s výjimkou pěstitelů jahod, nemohou pojistit proti mrazům. Sami tak nemají šanci zmírňovat následky, které na jejich úrodě způsobí výjimečně chladné počasí,“ uvedl ministr Jurečka. Konečná výše a sazby podpor budou v jednotlivých podprogramech upraveny podle celkového

počtu přijatých žádostí. Pěstitelé letního ovoce mohou prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu podávat žádosti od 28. listopadu do 9. prosince 2016. Pěstitelé jablek a hrušek pak od 3. do 13. dubna 2017. Spolu se Zásadami budou v nejbližší době na webových stránkách Ministerstva zemědělství a SZIF uveřejněny také modelové příklady výpočtu dotace, na kterých si budou moci prakticky vyzkoušet stanovený postup prokazování škody a výpočet požadavku na dotaci. Zásady jsou zveřejněny na: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/narodni-dotace/zasady-zemedelstvi-potravinarstvi/zasady-pro-rok-2016/zakladni-informace/zasady-kterymi-se-stanovuji-podminky-pro-2.html Markéta Ježková, tisková mluvčí Ministerstva zemědělství

2 / nabídky – informace

Potravinářský zpravodaj 6 / 2016


zpravodajství MZe / 3

Poslanci schválili zelenou naftu. Bude i pro lesníky a rybáře vratku za spotřební daň za pohonné hmoty budou mít zemědělci v živočišné výrobě, včetně pracovníků v lesích a rybářů.

Poslaneckou sněmovnou prošla novela zákona o spotřební dani, která se týká tzv. zelené nafty pro živočišnou výrobu. Nárok na

„Vratku části daně ze spotřebovaných pohonných hmot budou nově dostávat také pracovníci v lesích a rybáři. Je to logický krok, protože i oni stejně jako zemědělci podstatnou část nafty spotřebují mimo silnice. Přitom spotřební daň je určená právě na opravy veřejné infrastruktury,“ řekl ministr Marian Jurečka.

Práce lesních hospodářů i rybníkářů má pozitivní dopady na životní prostředí, pomáhá například zvyšovat retenci vody v krajině. Vratka části zaplacené spotřební daně sníží náklady na naftu spotřebovávanou při hospodaření v lesích a umožní navýšit investice do pěstebních a těžebních technologií, šetrnějších vůči lesním ekosystémům, chovatelé ryb budou moci zintenzivnit péči o spravovaná vodní díla. Podle předběžných odhadů se předpokládá roční daňová úleva ma-

ximálně 270 milionů korun pro lesní hospodáře a dodavatele lesnických služeb a nanejvýš 20 milionů pro rybníkáře. Vratku ze zelené nafty již v současnosti dostávají zemědělci podnikající v rostlinné výrobě a zemědělští podnikatelé provozující lesní školkařskou činnost na zemědělském i lesním půdním fondu. Systém daňových úlev pro zemědělce existuje také v dalších zemích EU (např. Německo, Polsko).

Český a slovinský ministr zemědělství jednali v Židlochovicích O podobě Společné zemědělské politiky po roce 2020, situaci na trhu s mlékem, vepřovým masem a vejci a prostorových informačních systémech v zemědělství hovořili na zámku v Židlochovicích ministr zemědělství Marian Jurečka a jeho slovinský protějšek Dejan Židan. Věnovali se také sociálnímu zemědělství. „Pokud jde o vepřové maso a mléko, zaznamenali jsme u nás, stejně jako v celé Evropské

unii, mírné oživení. Stále se však snažíme hledat okamžité nástroje, jak zemědělcům pomoci, aby nemuseli živočišnou výrobu v tomto obtížném období utlumovat či rušit, ale naopak ji vhodnými investicemi rozvíjet. Oceňuji balíček opatření na podporu trhu, který v červenci představila Evropská komise. Přidělenou národní obálku v rámci mimořádné kompenzační platby vázané na stabilizaci trhu chceme navýšit z národního rozpočtu o 100 procent,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

V souvislosti s prostorovými informačními systémy v zemědělství ministr Jurečka uvedl, že v ČR je více než 60 % zemědělských ploch ohroženo vodní erozí, přičemž nejvíce rizikové jsou plochy v horských a podhorských oblastech. Vyjádřil přesvědčení, že by bylo pro obě země přínosné vzájemně porovnat své zkušenosti a data. Slovinsko má totiž vzhledem ke svým geografickým podmínkám dlouholeté zkušenosti s vodní erozí v horských oblastech a ČR disponuje velmi rozsáhlou a podrobnou databází

prostorových informací o vodní erozi. Na programu dvoudenní návštěvy slovinského ministra zemědělství, lesnictví a potravinářství Dejana Židana byla také prohlídka zemědělského družstva POOSLAVÍ Nová ves a firmy SONNENTOR s. r. o., účast na zahájení akce Fair4Food a na semináři slovinských a českých podnikatelů, který se při této příležitosti konal. Rovněž prohlídka Zetor Tractors, a. s., a zahájení výstavy Les 25 v Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny.

Ministr zemědělství Jurečka schválil hlavní platby zemědělcům pro letošní rok Ministr zemědělství Marian Jurečka schválil pro rok 2016 sazbu jednotné platby na plochu (SAPS), platby na greening a platby pro mladé zemědělce. Zálohy na SAPS budou vyplaceny ve výši 70 %. Sazby jsou ve zhruba stejné výši jako loni.

vázanou na produkci pro tzv. citlivé komodity. Jde o sektor ovoce a zeleniny, včetně konzumních brambor, škrobové brambory, chmel, cukrovou řepu, bílkovinné plodiny, dojnice, masná telata, ovce a kozy. Sazby pro tyto platby budou známy během listopadu. SAPS (jednotná platba na plochu) je jednou z nejvýznamnějších zemědělských plateb. Mohou ji dostat zemědělci, kteří obhospodařují minimálně 1 hektar orné půdy, travního porostu, vinice, chmelnice, ovocného sadu či jiné kultury, která je vedená v Evidenci půdy. Poskytnutí SAPS je mimo jiné podmíněno řádným obhospodařováním půdy, dodržováním podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu a povinných požadavků na hospodaření. Platí se z rozpočtu Evropské unie. Greening (povinné ozelenění) je platba za plnění podmínek zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí. Nárok na ni mají pouze zemědělci, kteří pěstují různé druhy plodin, na svých polích udržují stanovenou výměru trvalých travních porostů a mají některé plochy vyčleněné pro tzv. ekologický zájem, např. plochy s dusík vázajícími plodinami, meziplodinami, úhor nebo krajinné prvky atd. Mladý zemědělec je podpora zemědělců do 40 let. Maximální výměra, na kterou lze platbu poskytnout, je 90 hektarů zemědělské půdy.

Ministr Jurečka podepsal pro letošní rok sazbu jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) ve výši 3 514 korun na hektar (loni 3 543 korun), sazbu platby na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (greening) ve výši 1 928 korun na hektar (loni 1 943 korun) a sazbu platby pro mladé zemědělce ve výši 878 korun na hektar (loni 885 korun). Vzhledem k nepříznivé finanční situaci v některých sektorech zemědělské výroby využije Česká republika možnosti poskytnout zálohy SAPS ve výši 70 %. „Stejně jako v minulém roce budeme vyplácet zvýšené zálohy na přímé platby. Považuji to za jednu z forem podpory pro zemědělce, kteří se potýkají s obtížnou situací na trhu. Mým cílem je, aby zemědělci měli k dispozici prostředky ze Společné zemědělské politiky, a tím i finanční hotovost co nejdříve, a mohli je tak využívat k hrazení potřebných výdajů,“ řekl ministr Marian Jurečka. Zemědělci dostanou i dobrovolnou podporu

Zemědělci mohou začít žádat o investiční a provozní úvěry na podnikání. Podpora je zaměřená hlavně na citlivé oblasti, které to nejvíce potřebují Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) Ministerstva zemědělství začal 17. října přijímat žádosti o investiční a provozní úvěry. Podzimní kolo zavádí několik novinek. Podpora je například zacílená do potřebných oblastí, dostanou ji tedy chovatelé skotu, ovcí, koz, prasat, drůbeže nebo pěstitelé ovoce, vína, chmele, zeleniny, brambor a cukrové řepy. „Přesně zaměřenými úvěry podpoříme hlavně tuzemskou živočišnou výrobu a pěstování takzvaných citlivých komodit. Právě v těchto oblastech je nutné

posílit naše zemědělce a zpracovatele, kteří čelí rostoucímu dovozu potravin ze zahraničí,“ řekl ministr Marian Jurečka. Možnost čerpat investiční nebo provozní úvěr mají podle upravených podmínek programů ti zemědělci, kteří jsou chovateli skotu, ovcí, koz, prasat nebo drůbeže či pěstiteli ovoce, révy vinné, chmele, zeleniny, brambor nebo cukrové řepy. PGRLF dále rozšířil okruh lesních hospodářů a zpracovatelů dřeva, kteří také získávají nárok na čerpání investičního nebo provozního úvěru. Podle nových pravidel si mohou žádost podat například výrobci palivového dřeva, lisovaného dře-

va a poskytovatelé služeb pro lesnictví. Žadatelé o úvěr si mohou nově požádat o následné snížení jistiny až do výše 50 procent z celkové výše úvěru. Vždy však platí, že snížení nemůže být vyšší než v korunách vyčíslená hodnota částky 15 tisíc eur. Žadatel musí nejprve splnit podmínky pro poskytnutí úvěru včetně prokázání dostatečného finančního zdraví. Teprve potom může získat podporu v režimu de minimis ve formě snížení jistiny úvěru. Pokud například pěstitel ovoce požádá o investiční úvěr ve výši 700 000 korun a splní podmínky pro jeho získání, může požádat o snížení jistiny

až o 350 000 korun. Zemědělec, který splní podmínky pro získání investičního úvěru ve výši například 3 miliony korun, může požádat o snížení jistiny v částce 405 000, což odpovídá 15 tisícům eur. Maximální doba splatnosti úvěru na investice je patnáct let, u provozního to mohou být až dva roky. Výše investičního úvěru se může pohybovat od 100 tisíc korun do 10 milionů. U provozního úvěru je to od 100 tisíc až po 2 miliony korun. Upravené podmínky programů Investiční úvěry a Provozní úvěry najdete na webových stránkách www.pgrlf.cz.

Ministr zemědělství: Je potřeba hledat strukturální opatření, která posílí stabilitu citlivých sektorů Ministr zemědělství Marian Jurečka jednal na Radě pro zemědělství a rybářství v Lucemburku se svými evropskými kolegy o možnostech zjednodušení Společné zemědělské politiky (SZP) a o aktuální situaci na trzích v EU, především u vepřového masa a mléka po červencových mimořádných opatřeních. Ministři zemědělství diskutovali také o zjednodušení podmínek greeningu. „V rámci diskuze o zjednodušení SZP podporujeme, aby uplatnění podmínek aktivního zemědělce

bylo dobrovolné. Plněním těchto podmínek totiž nedochází ke zlepšení zacílení podpor, ale spíše k nárůstu administrativy a kontrol. Dále navrhujeme zrušit vracení peněz nevyužitých v rámci krizové rezervy příjemcům a související nižší krácení přímých plateb v dalším roce. To by výrazně pomohlo naší platební agentuře,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Česká republika již delší dobu prosazuje zvýšení limitu u dobrovolné vázané podpory na 25 % ročního vnitrostátního stropu. To by mělo přispět k udržení stability některých našich

citlivých sektorů. Pro posuzování greeningu považuje Ministerstvo zemědělství za užitečné sjednotit hektarové limity. Problematické je i zrušení tzv. pravidla 50/50, kdy by nově měla být nevymožená platba plně hrazena členským státem. MZe požaduje, aby i nadále byly finanční náklady rovnoměrně rozděleny mezi členský stát a Evropskou komisi. Ve vystoupení k aktuální situaci na zemědělských trzích ministr Jurečka hovořil o potřebě hledat systémové nástroje pro posílení postavení výrobců a řešit problematiku transparentnosti cen,

regulace nekalých obchodních praktik a posílení sdružování producentů. „Uvítali jsme přijetí červencového balíčku na podporu trhů s mlékem a vepřovým masem. Už pozorujeme první signály zlepšení. Situace producentů je však stále vážná, proto je potřeba hledat strukturální opatření v odvětvích, která jsou silně ohrožena cenovými výkyvy,“ uvedl ministr Marian Jurečka. Markéta Ježková, tisková mluvčí Ministerstva zemědělství

4 / zpravodajství MZe – SZPI


Žofínské fórum 2016 ČESKÉ POTRAVINY V OBCHODECH BUDOU SKUTEČNĚ ČESKÉ, LIDÉ MUSÍ JASNĚ VĚDĚT, CO KUPUJÍ Hovořil i o zlepšení postavení zemědělců v potravinovém řetězci. Obchodníci totiž mají dlouhodobě silnější vyjednávací pozici, která se projevuje především při stanovování cen a rozdělování ziskových marží. Více než čtyři pětiny dodavatelů tvrdí, že se setkávají s některou z nekalých obchodních praktik ze strany maloobchodních řetězců.

Kvalita potravin, konkurenceschopnost českých výrobců a přiměřená potravinová soběstačnost. O těchto tématech mluvil ministr zemědělství Marian Jurečka na Žofínském fóru, které se konalo 1. listopadu. Poukázal i na nerovnocenné postavení dodavatelů při vyjednávání s maloobchodními řetězci či označování potravin v obchodech. „Díky novele zákona o potravinách už nebudou moci obchodníci jako českou potravinu označit cokoli, třeba to, co se u nás jen zabalí. Nastavili jsme jasná pravidla, aby to, co je uváděno jako české, bylo skutečně vyrobeno v České republice a z místních surovin,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

„Dosavadní kroky Evropské komise pro potírání nekalých obchodních praktik jsou nedostatečné. Je nezbytné přijít s celounijním legislativním řešením, které zajistí rovné podmínky mezi zemědělci, zpracovateli a obchodníky,“ uvedl ministr Jurečka. Dalšími tématy Žofínského fóra byly Strategie MZe s výhledem do roku 2030, potravinová soběstačnost ČR či rozdílná kvalita výrobků přímo od výrobců v porovnání s výrobky uváděnými pod privátní značkou obchodního řetězce.

Do projektu Ministerstva zemědělství Medová snídaně se letos zapojilo 40 škol Čtyřicet škol ze všech krajů České republiky se přihlásilo do projektu Ministerstva zemědělství (MZe) „Medová snídaně 2016“. Ten odstartoval 1. listopadu v Karlových Varech, Litoměřicích a také v Dětské skupině MZe Klásek. Cílem akce, kterou organizuje Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Českým svazem včelařů, je propagace zdravého stravování, medu a včelařství. „Je důležité, aby si děti už v raném věku navykly na správné a vyvážené stravování. Letos se zapojí celkem 5 280 dětí a v každém kraji byl vybrán do-

davatel medu, který získal ocenění Regionální potravina,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Školáci a děti v mateřských školách dostanou český med a k tomu máslo a chleba. Kromě toho se ale také dozví základní informace o včelařství jako profesním oboru a významu chovu včel pro zemědělství a zachování biologické různorodosti krajiny. Ve spolupráci s Českým svazem včelařů byli osloveni lektoři (členové svazu), kteří budou mít na školách přednášky v délce 20 až 30 minut. Do 32 škol bude dodán v den, kdy se Medová snídaně koná, čerstvý chléb. Ostatním 8 školám, které si ho zajistí samy, jej MZe proplatí. Chleby

mají ocenění Regionální potravina, Klasa nebo místní ocenění kvality. Máslo si nakoupí školy samy a MZe jim ho proplatí. Po dohodě se Státním zdravotnickým ústavem byla pro školy objednána také jablka (oceněná Klasou), která děti dostanou spolu s chlebem s máslem a medem. Medová snídaně 2016 bude stát 152 369 korun. Nejde však o definitivní částku, protože vyúčtování másla a chleba školy dodají během listopadu. Loňský, pilotní, projekt Medové snídaně stál 66 000 korun a zúčastnilo se ho 5 škol.

MED V ČÍSLECH: Průměrná spotřeba medu na obyvatele v ČR: 0,7 kg Produkce medu v ČR v roce 2016: 9 017 153 kg Vývoz medu od 1. 1. 2016 do 31. 8. 2016: 702 493 kg Dovoz medu od 1. 1. 2016 do 31. 8. 2016: 1 209 033 kg Cena medu v ČR: nektarový med za 145 až 160 Kč, medovicový med za 190–220 Kč Počty včelstev k 31. 10. 2016: 675 046 Markéta Ježková, tisková mluvčí Ministerstva zemědělství

Ohlédnutí za 30 lety existence Státní zemědělské a potravinářské inspekce

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) si v říjnu tohoto roku připomněla třicet let svého působení a při této příležitosti uspořádala v sídle Ústředního inspektorátu tiskovou konferenci. Akce se zúčastnila řada významných hostů, mezi nimiž nechyběl ministr zemědělství Marian Jurečka, dále prezident Potravinářské a Agrární komory ČR Miroslav Toman, místopředseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny PČR Pavel Kováčik, předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR Jan Hajda a bývalý ústřední ředitel SZPI Jakub Šebesta. Přítomní konstatovali, že v uplynulých třiceti letech se úřad stabilizoval v pozici jednoho ze základních nástrojů státu v ochraně práv spotřebitelů a poctivých provozovatelů v potravinářství. Konferenci dominovala tři témata – ohlédnutí a bilance 30 let vývoje úřadu, budoucí kontrolní priority inspekce a spuštění nového informačního kanálu. OHLÉDNUTÍ Mezi klíčovými milníky Inspekce zmínila například zákon o vzniku České zemědělské a potravinářské inspekce z roku 1986, přesídlení Ústředního inspektorátu z Prahy do Brna v roce 1992 nebo vznik významných specializovaných laboratorních pracovišť v Brně i Praze, které posílily kvantitu i kvalitu analýz a v mnoha oblastech jsou evropskou špičkou. Jako další důležité kroky Inspekce připomněla například spuštění unikátního projektu Potraviny na pranýři (web a sociální sítě), určeného ke komunikaci se spotřebiteli, některé významné aspekty mezinárodní spolupráce týkající se úřední kontroly potravin či rozšíření

vině v internetovém obchodě, uvádění nepovolených výživových a léčebných tvrzení na internetu nebo na výrobku a prodej doplňků stravy s nepovolenými látkami. Vzhledem k rostoucímu významu této formy prodeje a neuspokojivé situaci z hlediska kontrolních výsledků bude inspekce personálně i odborně posilovat kontroly tohoto segmentu.

Z tiskové konference: zleva Martin Klanica, Marian Jurečka, Miroslav Toman a Pavel Kováčik kontrolních kompetencí o segment provozoven společného stravování v roce 2015. AKTUÁLNÍ KONTROLNÍ PRIORITY Inspekce dále představila své aktuální kontrolní priority, které směřují ke kontrole prodeje potravin nabízených prostřednictvím internetu. Jak vyplývá z dat SZPI i evropských dozorových organizací, trh s potravinami prochází zásadní změnou, kterou představuje dynamický nástup právě tohoto typu prodeje. Počet online prodejců potravin registrovaných u SZPI meziročně stoupá o 100 až 200 % a je třeba na tuto situaci adekvátně reagovat.

Od roku 2013 jsou inspektoráty SZPI vybaveny pracovišti pro anonymní nákup (odběr vzorků) přes internet, které neumožní identifikovat počítač inspektora SZPI ze strany kontrolovaného subjektu. Výsledky kontrol SZPI ukazují, že významná část provozovatelů internetových obchodů s potravinami má problémy s dodržováním právních předpisů. Přes 41 % letošních kontrol internetového prodeje skončilo s hodnocením nevyhovující. Pochybení se může týkat potraviny samotné nebo jejího označení na internetu. Mezi nejčastější pochybení patří absence povinných údajů o potra-

NOVÉ FORMY KOMUNIKACE SZPI dlouhodobě a systematicky usiluje o co nejotevřenější komunikaci se spotřebiteli. Pilířem tohoto úsilí je zmíněný projekt Potraviny na pranýři. Inspekce aktuálně přistoupila k jeho dalšímu rozšíření – založení účtu na sociální síti Instagram. Inspekce tím vstupuje do nejrychleji se rozvíjející sociální sítě v ČR s více než 600 000 uživateli. Jde tak o vstřícný krok vůči nejmladší generaci spotřebitelů, kteří preferují vizuální způsob komunikace. Cílem je mladou generaci spotřebitelů přiblížit k tématu kvality a bezpečnosti potravin a vytvořit tím další spojnici mezi nimi a zdroji informací na webu Potraviny na pranýři a webu SZPI. CHARITATIVNÍ AKCE ZAMĚSTNANCŮ Prostřednictvím zaměstnanců SZPI nabyla akce i svůj charitativní rozměr. V rámci dražby a sbírky ve prospěch projektu „Obědy pro děti“ věnovali zaměstnanci úřadu ze svých soukromých prostředků celkem 181 485 Kč. Cílem projektu pod hlavičkou obecně prospěšné společnosti Women For Women je pomoci dětem, jejichž rodiče si nemohou dovolit zaplatit obědy ve školních jídelnách. Mgr. Radoslav Pospíchal


zpravodajství SVS ČR – nabídky – informace / 5

Kontroly SVS v oblasti welfare

Zlepšení životní pohody zvířat (welfare) i obecného povědomí o této problematice v České republice patří dlouhodobě mezi hlavní cíle Státní veterinární správy. Úřední veterinární lékaři v této oblasti každoročně provedou tisíce kontrol. I díky nim se welfare zvířat v ČR zlepšuje, přestože situace stále není ideální. Hlavním pilířem dozorové činnosti SVS v oblasti ochrany zdraví zvířat a péče o jejich pohodu je tzv. Víceletý plán kontrol. Ten na základě

analýzy rizika stanoví minimální roční frekvenci kontrol pro daný kalendářní rok. Při tvorbě plánu se zohledňuje například počet zvířat na hospodářství, jejich druh, datum poslední kontroly či nedostatky při provedených kontrolách. Zásadní právní normou v této oblasti je zákon na ochranu zvířat proti týrání, vycházející z mezinárodních předpisů vydaných Radou Evropy a Evropským Společenstvím. V období od začátku ledna do konce srpna letošního roku provedli úřední veterinární lékaři SVS v oblasti welfare cca 4 800 kontrol, z toho při téměř 700 kontrolách zjistili nějakou závadu. Zhruba v polovině případů závad se jednalo o týrání ve smyslu zákona na ochranu zvířat proti týrání. Nadpoloviční většina kontrol (cca 2 600) se týkala zájmových zvířat čili domácích mazlíčků. Více než 1 900 kontrol připadlo na chovy hospodářských zvířat. Při kontrolách bylo zkontrolováno více než 6 milionů zvířat, z toho

5,2 milionu představovala zvířata hospodářská. Kontrolována jsou však také zvířata v cirkusech, v ZOO a ostatní volně žijící zvířata či laboratorní zvířata. Ve více než 1 600 případech byla kontrola provedena na základě obdrženého podnětu. Od začátku 90. let 20. století dochází díky osvětě i důsledným kontrolám dodržování legislativy celkově k zlepšování podmínek chovu hospodářských zvířat, pokud jde o podmínky prostředí i péči o zvířata. Problémy se projevují zejména u chovatelů, kteří nemají dostatek znalostí a zkušeností. Problematické bývají někdy ne zcela vydařené přestavby stájí a chovných prostor. U chovu zájmových zvířat v posledních letech přibývá obdržených podnětů, což svědčí o rostoucím zájmu veřejnosti o tuto problematiku. Mnoho podání je opodstatněných, velká část je však charakteru občanskoprávního (sousedské spory, pokousání zvířat jiným zvířetem apod.). Je

vhodné zdůraznit, že ne každé porušení podmínek chovu a povinností chovatele daných legislativou znamená týrání zvířat tak, jak to vnímá veřejnost, to znamená, že porušení má za následek poškození zdraví nebo úhyn daného zvířete. U těch „nejhorších“ případů týrání s následkem pro zvíře je častokrát rozhodující selhání lidského faktoru (nevědomost, nedbalost). Jsou to extrémní případy, které nelze paušalizovat a vztahovat obecně na všechny chovatele, u kterých SVS zjistí nedostatek. Podobně jako v předchozích letech i letos SVS spoluorganizovala mezinárodní konferenci o welfare zvířat na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně (VFU Brno). Již 23. ročník této konference se pod názvem „Ochrana zvířat a welfare 2016“ uskutečnil 6. října 2016. Mezi témata přednášek a diskusí patřily například problematika bioetiky, welfare v chovech prasat, canisterapie či welfare psů v útulcích.

SVS úspěšně dokončila schvalovací proces pro vývoz mléčných produktů z ČR do Kolumbie Státní veterinární správa (SVS) úspěšně dokončila schvalovací proces, který má umožnit pokračování vývozu mléčných produktů z ČR do Kolumbie poté, co tento stát zavedl nová pravidla pro dovoz živočišných produktů ze zemí EU. Zájem o vývoz těchto komodit do jihoamerické země má 17 tuzemských výrobců. Někteří čeští mlékaři již do Kolumbie na základě dřívější registrace své produkty vyvážejí. V prvním pololetí letošního roku takto vyvezli 800 tun mléčných produktů. Delegace Evropské unie v Kolumbii informovala SVS o tom, že kolumbijský dozorový orgán INVIMA (Instituto Nacional de Vigilancia de Me-

dicamentos y Alimentos) úspěšně dokončil vyhodnocení obsáhlého dotazníku. Představitelům kolumbijských dozorových orgánů tento dotazník předal Zbyněk Semerád, ústřední ředitel SVS, během červnové pracovní návštěvy Kolumbie. Česká strana musela tamním úřadům poskytnout podrobné informace zejména ohledně úředních kontrolních systémů v ČR. „Schválení dotazníku je klíčovým předpokladem pro jednodušší registraci nových, respektive opětovnou registraci již vyvážejících podniků,“ říká Semerád. Pro vývoz veterinárního zboží do třetích zemí musí být splněny veterinární podmínky, které si stanovuje konkrétní země dovozu. Na základě pří-

slušných veterinárních podmínek pro konkrétní komoditu a konkrétní zemi dovozu je vytvořen zvláštní certifikát, tzv. veterinární osvědčení, který před vývozem každé zásilky vydává a potvrzuje po provedené veterinární kontrole úřední veterinární lékař. Pro představu o množství agendy s tím spojené: v roce 2015 vydala a potvrdila SVS každý měsíc průměrně 750 veterinárních osvědčení pro vývoz zásilek veterinárního zboží do třetích zemí. Úkolem SVS není pouze dozor nad zdravotní nezávadností živočišných produktů na českém trhu a nad tím, aby nedocházelo ke klamání spotřebitelů v této oblasti. Dlouhodobě se snaží také napomáhat zvyšování produkce českých výrobců na zahraničních trzích.

Zástupci SVS v rámci usnadňování vývozu živočišné produkce z ČR do třetích zemí vedou řadu dlouhodobých jednání se zahraničními partnery. V září 2016 se například zúčastnili mise Ministerstva zahraničních věcí na Kubu. Jednali zde o rozšíření seznamu závodů, které mohou na Kubu vyvážet mléko a mléčné výrobky, o další české výrobce. V listopadu se zástupce SVS zúčastní společné pracovní cesty ministerstev zahraničních věcí a zemědělství do Koreje za účelem schválení ČR pro vývoz mléčných výrobků do této země. www.svscr.cz Mgr. Petr Pejchal, tiskový mluvčí SVS

Světový den boje proti vzteklině Dne 28. září jsme jako každoročně oslavili svátek patrona naší země, svatého Václava. Organizace odpovědné za zdraví lidí a zvířat v celém světě, mezi něž patří také Státní veterinární správa (SVS), si v tento den, podobně jako v předchozích letech, připomněly i jiné výročí: „Světový den boje proti vzteklině“ (World Rabbies Day). V řadě zemí včetně České republiky sice již vzteklina bezprostřední hrozbou není, ale z globálního hlediska stále představuje velký problém. Každý rok na toto onemocnění ve světě zemřou desítky tisíc lidí, zejména dětí v chudých mimoevropských zemích. Vzteklina je virové onemocnění teplokrevných živočichů, včetně člověka, které napadá nervový systém a končí smrtí. K přenosu onemocnění dochází prostřednictvím infikovaných slin, nejčastěji v důsledku pokousání nakaženým zvířetem, případně kočičím škrábnutím. Inkubační doba kolísá od několika dnů až po několik měsíců. Propuknou-li příznaky onemocnění spočívající ve

změnách chování, agresivitě či nekontrolovaných křečích, končí onemocnění vždy smrtí. Především v Africe a Asii umírají na vzteklinu stále desítky tisíc lidí ročně. Nejčastěji se jedná o děti pokousané nakaženým psem. Poslední případ vztekliny v ČR byl u terestriálních obratlovců zaznamenán před více než 14 lety (duben 2002) u lišky. Co se týče domácích zvířat, byla posledním nakaženým zvířetem kočka v únoru 2001. Hlavní zásluhu na příznivé nákazové situaci a tom, že se vzteklinu prakticky podařilo v ČR vymýtit, měl bezpochyby Program orální vakcinace lišek proti vzteklině, který byl v tehdejším Československu zahájen v roce 1989 a ukončen po 20 letech v roce 2009. Orální vakcinace byla účinná a vedla k likvidaci vztekliny na území ČR. Vzhledem k příznivé nákazové situaci v roce 2004 Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) uznala Česko za zemi prostou této nákazy. Stejná organizace, která je v oblasti veterinární medicíny tím, čím je Světová zdravotnická organizace (WHO) v oblasti humánní medicíny, letos v květnu ocenila MVDr. Oldřicha Matoucha,

CSc., za dlouholeté zásluhy v boji proti vzteklině. Prestižní ocenění hlavnímu organizátorovi výše zmíněného vakcinačního programu lze chápat také jako uznání českému veterinárnímu dozoru za úspěšný boj s nákazami zvířat. Navzdory tomuto statusu probíhá v Česku stále preventivní monitoring u volně žijících zvířat (uhynulých a zastřelených) na výskyt vztekliny. Vyšetřeno je v posledních letech zpravidla mezi 2 000 až 3 000 kusů zvířat ročně, především lišek jakožto nejrizikovějšího druhu. V roce 2016 již evidujeme 2 707 vyšetření na vzteklinu u volně žijících zvířat (většinou lišek) s negativním výsledkem. V ČR musí být navíc všichni psi, lišky a jezevci držení v zajetí ve stáří od 3 do 6 měsíců očkováni proti vzteklině a poté ještě během doby účinnosti předchozí použité očkovací látky přeočkováni. Navzdory příznivé nákazové situaci platí pro chovatele zvířat i nadále povinnost předvést zvíře, které poranilo člověka, k vyšetření veterinárním lékařem 1. a 5. den po poranění. V loňském roce bylo v ČR klinicky vyšetřeno soukromými veterinár-

ními lékaři celkem 5 796 zvířat, která poranila člověka. V roce 2005 a poté po deseti letech v září 2015 (v tomto případě v Riegrových sadech v Praze) byla zjištěna v ČR vzteklina u netopýra. Protože je vzteklina netopýrů považována za specifickou variantu nákazy, neměly tyto případy vliv na udržení výše zmíněného statusu „země prosté nákazy“. V některých evropských státech se vzteklina stále vyskytuje, nejvíce případů je dlouhodobě zaznamenáváno v Rumunsku, kde představují velký problém toulaví psi. Z tohoto důvodu SVS opakovaně v posledních letech apelovala na české turisty a nabádala je při cestování po této zemi k opatrnosti. Podobně jsme také důrazně varovali před dovozy psů neznámého původu z této země do ČR. Případy vztekliny (zejména u lišek) bývají hlášeny také ze sousedního Polska. SVS proto nákazovou situaci stále pečlivě sleduje.

SLAVÍME 5 LET A ROZDÁME 100 KOLOBĚŽEK SOUTĚŽ PROBÍHÁ OD 17. 10. DO 18. 12. 2016 KÓDY Z OLMÍKŮ VKLÁDEJTE NA OLMICI.CZ PARTNER AKCE

kolobka.cz

www.svscr.cz Ing. Petr Majer, SVS

6 / z domova – nabídky – informace


Velká spotřebitelská soutěž s kvalitními potravinami právě probíhá (ZTS, CHZO, CHOP), Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR, BIO Produkt ekologického zemědělství, Evropské značení ekologické produkce. „Střihněte si naše výhry!“ – tak zní motto velké spotřebitelské soutěže, která právě probíhá! Soutěž je pořádaná Státním zemědělským intervenčním fondem. Jejím principem je sbírat ze zakoupených výrobků oceněných značkami kvality jejich loga. Hlavními výhrami jsou např. jízdní kola, kuchyňské roboty nebo poukaz na prodloužený rodinný víkend. Soutěž probíhá od 26. září 2016 až do 1. ledna 2017. Podpora zdravého životního stylu hlavně v oblasti stravování i snaha zvýšit povědomí českých spotřebitelů o kvalitě výrobků motivovala SZIF k zahájení velké spotřebitelské soutěže. Ta potrvá déle než čtvrt roku. Na úspěšné soutěžící čekají atraktivní výhry především z oblasti kuchyňských spotřebičů. Maskotem a průvodcem kampaně je opět Klasáček. „Pravidla soutěže jsou velmi jednoduchá. Stačí navštívit webový portál akademiekvality.cz, kde je možné si stáhnout a vytisknout herní kartu s třice-

H L AV N Í M I V Ý H R A M I J S O U : 5x jízdní kolo Author s brašnou nebo košem na nákup kvalitních potravin 2x kuchyňský robot Eta v hodnotě 10 000 Kč 2x poukaz na nákup elektrospotřebičů dle vlastního výběru za 10 000 Kč 1x poukaz na prodloužený rodinný víkendový pobyt na farmě rodiny Němcovy Klasáček vycestoval tentokrát do Brna. Druhá výherkyně soutěže Jana Mojžíšová ti volnými políčky. Do nich se vystřihují a nalepují loga kvality ze zakoupených výrobků. Herní karty bude také možné získat ve vybraných obchodech, kde je bude zákazníkům rozdávat „promo“ tým,“

vysvětluje Vladimíra Nováková, tisková mluvčí SZIF. Mezi soutěžní značky kvality patří následující: Regionální potravina, Klasa, Chráněné označení

Soutěž probíhá od 26. září 2016 do 1. ledna 2017. Detailní informace najdete na: www.akademiekvality.cz. SZIF

Muži preferují kvalitu, ženy čerstvost O tom, že značky kvality potravin ovlivňují spotřebitele, svědčí i výsledek výzkumu, který provedl Státní zemědělský intervenční fond ve spolupráci s výzkumnou agenturou STEM/MARK v průběhu července 2016. Kvantitativní výzkum znalosti značek měřil nejen aktuální míru povědomí, ale

také spotřebitelské chování, vztah k českým potravinám, především k jejich kvalitě. Průzkum se uskutečnil na reprezentativním vzorku české populace ve věkové kategorii 15–55 let, celkem u 1 043 respondentů. Povzbudivý je trend, že se dvě třetiny spotřebitelů díky značkám více zajímají o kvalitu potravin a o české potraviny vůbec. Jsou dokonce ochotni si za ně připlatit. Začínají upřednostňovat čerstvost a kvalitu, přičemž ženy obecně kladou důraz na první z charakteristik, muži zase více straní kvalitě ve smyslu méně chemie, umělých náhražek a konzervantů. České potraviny preferuje zhruba

polovina nakupujících, jenž je toho názoru, že se za poslední roky kvalita zlepšila. Rovněž je většina zákazníků přesvědčena, že české potraviny jsou lepší než zahraniční. Co se samotných značek týká, Klasa drží prvenství jako nejznámější značka kvality v ČR, a to ve spontánní (49 %) i podpořené znalosti (87 %). Po ní následuje znalost značky Český výrobek, hned za ní se umístila Regionální potravina. Zajímavostí je, že značka kvality Česká potravina, která vznikla na začátku tohoto roku, se již nyní dostala na 39 % podpořené znalosti značek kvality potravin. Zákazníci dnes mají větší zájem o podrobnější informace týkající se potravin, než tomu bylo

v minulosti. Zároveň je ale stále hodně spotřebitelů, kteří jsou primárně orientováni na cenu. Z těchto důvodu SZIF od letošního července rozjel osvětovou kampaň AKADEMIE KVALITY na podporu kvalitních potravin. Jejím cílem je spotřebitele seznamovat s benefity kvalitních potravin a vysvětlovat jim, jak kvalitu vlastně poznají. Hlavním komunikačním pilířem celého projektu jsou webové stránky www.akademiekvality.cz. Mgr. Petr Milas, ředitel Odboru administrace podpory kvalitních potravin, SZIF

nabídky – informace / 7


Firma Steinhauser, s.r.o. ũĞēĞƐŬĄĮƌŵĂ͕ ŬƚĞƌĄũĞŶĂƚƌŚƵũŝǎϮϱůĞƚ͘ ĂŬůĄĚĄƐŝŶĂǀǉƌŽďĢƵǌĞŶŝŶ ŶĞũǀǇƓƓşŬǀĂůŝƚǇ͘

aƵŶŬĂƐƉĞƉƎĞŵĂēĞƐŶĞŬĞŵ Šunka je vyrobena ǌǀǇďƌĂŶǉĐŚēĄƐơŬǉƚǇ ƐůĞŚŬǉŵƚƵŬŽǀǉŵ ŬƌǇơŵ͘KďƐĂŚƵũĞϵϱരй ǀĞƉƎŽǀĠŚŽŵĂƐĂ͘ ŚƵƛũĞƉŽĚƚƌŚŶƵƚĂ ēĞƐŶĞŬĞŵĂƉĞƉƎĞŵ͕ ŬƚĞƌĠƚǀŽƎşƉŽŬƌǇơ šunky.

Sedlácká šunka Sedlácká šunka ŽďƐĂŚƵũĞϴϳരй ǀĞƉƎŽǀĠŚŽŵĂƐĂ͕ je kryta slabou vrstvou ƚƵŬƵ͕ēĄƐƚĞēŶĢƐŬƽǎş͕ je dozlatova vyuzená.

Naše krédo: .YDOLWQ©PDVRMHHVHQF©Sĕ©URG\ NRQFHQWUWHPV©O\DKDUPRQL©FKXW© 1DĝHY¹UREN\MVRX]NYDOLWQ©KRPDVD GRFKXFHQ¥VRO©DNRĕHQ©PRYRQ×Q¥NRXĕHP 7YRĕ©PHMHPRGHUQ©WHFKQLNRX DĕHPHVOQ¹PNXPĝWHPWDNDE\FKXWQDO\

8QVYNYDOLWXY×ĕ©PH

www.steinhauser.cz


SPOČÍTEJTE TO EET Hledáte jednoduché mobilní zařízení pro elektronickou evidenci tržeb? T-Mobile Kalkulačka má intuitivní ovládání tlačítky, které zvládne každý i v rušném gastro provozu. Navíc používá PLU kódy jako běžné pokladny, takže se vaši zaměstnanci nemusí učit nové technologie. Chcete vědět víc? Rádi vám poradíme na T-Mobile.cz/eTrzby nebo v naší nejbližší prodejně.


rozhovor / 9


Na 5 otázek odpovídá:

Eduard Koranda, generální ředitel společnosti ZEMAN maso-uzeniny, a. s. 1. V letošním roce měla Vaše společnost významné výročí – 25 let od jejího založení. Od svých počátků do této doby prodělala významný vývoj. Mohl byste jej charakterizovat a zdůraznit, které mezníky byly pro nynější velmi úspěšný stav Vaší společnosti nejpodstatnější?

Co se týče kontroly přímo na prodejnách, tu zajišťují manažeři prodejen, z nichž každý má pod svou kontrolou 6–10 prodejen, dále pak regionální oblastní vedoucí a manažer kvality určený výhradně pro kontrolu prodejen. Já mám samozřejmě o kontrolách a celkových výsledcích jednotlivých prodejen přehled, ale bohužel nejsem schopen prodejny pravidelně sám kontrolovat, věnuji se především výrobním závodům, a proto prodejny kontroluji spíše namátkově. Z personální stránky o kvalifikované zaměstnance se zájmem o obor nouzi skutečně máme, což se bohužel na výsledcích jednotlivých prodejen také projevuje. Problém nespočívá pouze v kvalifikaci, ale také ve spolehlivosti a zodpovědnosti jednotlivých zaměstnanců. Spolehlivých, pracovitých a zodpovědných zaměstnanců je dnes bohužel také nedostatek. Nedostatek kvalifikovaných a kvalitních zaměstnanců se snažíme řešit motivačními programy a zaškolením nevyučených zájemců. Chtěli bychom také motivovat a podpořit mladou generaci, aby více studovala obory masného průmyslu. Firmy by jim pak umožnily získat praxi a postupně se vypracovat do vyšších pozic. Díky malému zájmu o potravinářské obory u mladé generace mnoho škol a učilišť ukončilo výuku oborů, jako je např. obor řezník nebo prodavač masa a uzenin. Odborných profesí napříč obory – od potravinářství po stavebnictví – je dnes vůbec nedostatek.

První a nejdůležitější mezník bylo v roce 1991 otevření první prodejny v Plzni, která položila základ vzniku celé společnosti. S úspěšným provozem první prodejny se začala společnost rozrůstat o další prodejny, především v západních Čechách. Díky dobrému jménu a významnému postavení na trhu, které si společnost velmi rychle vybudovala, začala v roce 1996 úspěšná spolupráce s obchodním řetězcem Penny Market, a byla tak otevřena první prodejna jako součást Penny Marketu. V současné době provozuje síť ZEMAN maso-uzeniny 120 prodejen v České republice. Nedílnou a velmi významnou součástí společnosti jsou vlastní výrobní závody v Příbrami a v Zábřehu na Moravě. 2. Ano, v prvé řadě je to výroba, zejména ve Vaší výrobní základně a vlajkové lodi firmy známé spíše jako Příbramská Masna nebo Příbramská uzenina. Jak to nyní v tomto výrobním závodě vypadá a jak jste spokojen se současnou výrobou v tomto tradičním závodě masného průmyslu? A ještě se prosím zmiňte o dalších výrobních provozech, které dotvářejí Vámi vyráběný sortiment. Vzhledem ke stavebnímu a technickému stavu celého objektu příbramského masokombinátu byly již při obnově výroby investice velmi vysoké a je i nadále nutné investovat jak do stavebních úprav, tak do výrobních zařízení, abychom se stali nejmodernějším provozem, který klade důraz nikoli na kvantitu, ale kvalitu výrobků. Investiční plán pro období 2016–2018 je rozdělen do tří částí, a to – pořízení nové technologie, výstavba a opravy. V průběhu tohoto roku investujeme především do výměny a pořízení nových technologií a stavebních oprav až do výše cca 200 milionů, v průběhu let 2017 a 2018 pak ve výši cca 100 milionů. Co se týče produkce, společnost v současné době produkuje měsíčně cca 1 000 tun čerstvého masa a cca 1 000 tun masných výrobků a polotovarů. Vyrábíme široký sortiment masných výrobků a vybrané druhy lahůdek. V příbramském závodě se specializujeme na porážku jatečných zvířat českého původu. Dále se zaměřujeme na výrobky vyšší kvality z domácích surovin, šunky, trvanlivé salámy typu vysočina, turistický salám, ale především na sušené výrobky – Brdská klobása, Brdská pálivá klobása, Sněženka, Třemšín apod., na které vlastníme ochranné známky a které jsou u zákazníků velmi oblíbené, a proto chceme objem výroby u těchto produktů navýšit. Kromě příbramského závodu vlastníme také nový výrobní závod v Zábřehu na Moravě, jeho výroba je zaměřena především na uzenářské výrobky vyššího standardu s vysokým obsahem masa, šunky, celosvalové speciality a výrobky se sníženým obsahem sodíku. V příbramském závodu jde především o čerstvé české maso, polotovary z něj, škvařené sádlo, sušené a trvanlivé výrobky a různé speciality. 3. Vaše společnost však hraje na trhu masem a výrobky z masa velký prim, zejména pak pokud se jedná o maloobchod. Vlastníte 120 vlastních prodejen na celém našem území. Kde jsou tyto prodejny převážně umístěny a jak se Vám daří tyto prodejny řídit a kontrolovat? A to jak organizačně a ekonomicky, tak zejména personálně, když je dnes tak velký „hlad“ po kvalifikované a poctivé pracovní síle. Prodejny ZEMAN maso-uzeniny se nachází především ve větších městech po celé České republice a jsou ve většině případů součástí super-

4. Jak vidíte a hodnotíte pojem pro označení „Česká potravina“ pro masné výrobky, a to v souvislosti s povinným podílem tuzemské suroviny od počátku roku 2017? To když u vepřového masa činí podíl tuzemských zdrojů méně než 50 % a vepřové maso je rozhodující surovinou pro převahu našich masných výrobků. Nebo o toto označení nebudete usilovat?

C U R R I C U L U M V I TA E :

Eduard Koranda Narozen 10. 5. 1969 ve Strakonicích Vzdělání: Střední průmyslová škola – obor strojař. Po revoluci několik let spolu s otčímem Janem Janotou vedli řeznickou rodinnou firmu, která úspěšně funguje dodnes, a při tom se vyučil v Plzni v oboru řezník/uzenář. Rok 1998–2000 Vimperská masna – vedoucí výroby V roce 2000 nástup do společnosti Masokombinát Plzeň s. r. o., kde začal jako vedoucí výroby, poté se stal výrobním ředitelem a později generálním ředitelem celé společnosti a jednatelem společnosti Schneider - Group, a. s. Po prodeji Masokombinátu Plzeň generální ředitel a zároveň partner společnosti ZEMAN maso-uzeniny, a. s.

marketů. Jsem rád, že se dnes můžeme pochlubit takovým počtem prodejen, ale pravdou je, že vysoký počet pro nás není prioritou, prodejna musí dobře fungovat, nabízet jak kvalitní výrobky, tak kvalitní služby, být produktivní a splňovat určitý obrat. Z tohoto důvodu dnes u každé prodejny její dlouhodobé výsledky zhodnotíme a u některých bohužel dojdeme k závěru, že je raději uzavřeme, než abychom je provozovali s podprůměrným výsledkem.

I přesto, že v současné době máme přes 100 prodejen po celé České republice, jsou nám velkou konkurencí nadnárodní řetězce, u nichž je samozřejmostí úsek masa a uzenin s velmi širokou nabídkou, a proto se snažíme o rozvoj ve výrobě uzenin (nové technologie, nové produkty), abychom mohli nabízet naše výrobky i přes tyto nadnárodní prodejní sítě. Naši budoucnost a růst společnosti vidíme především v rozšiřování spolupráce s nadnárodními řetězci.

Usilovat o toto označení samozřejmě budeme, neboť jsme českou společností a chceme podporovat kvalitní české výrobky. Máme vlastní porážku, kde se specializujeme na porážku jatečných zvířat českého původu (vepřové, hovězí, telecí, jehněčí). Spolupracujeme výhradně s českými zemědělci, a to především v okolí příbramského závodu, vepřové odebíráme například z Hluboše, pak také ze vzdálenějších míst, např. z Berouna nebo Klatov. Samozřejmě si vybíráme spolehlivé dodavatele s kvalitními jatečnými zvířaty a dobrou pověstí. Vzhledem k naší dlouholeté tradici máme s dodavateli již vybudované pevné a dlouhodobé obchodní vztahy. Pokud začínáme spolupracovat s novým dodavatelem, nejdříve zkusíme odebrat několik kusů zvířat a až poté řešíme možnosti dlouhodobé spolupráce. Často mě zamrzí, že spousta velkých firem, které nemají vlastní porážku, kupují pouze dovozové maso a dokážou prodávat svoje výrobky s přívlastkem, že jsou české. 5. Nejcennější vlastností každé potraviny je chuť – u masných výrobků obzvlášť. A v tomto ohledu si zasloužíte nesmírné uznání. Velmi dobře jste zabodovali v letošní soutěži Česká chuťovka. Na slavnostním vyvrcholení dne 20. října 2016 v Senátu ČR ve Valdštejnském paláci v Praze jste převzali pro svoje masné výrobky 5 ocenění s titulem Česká chuťovka 2016 z šesti přihlášených výrobků. To je velký úspěch. Co tomu říkáte? Samozřejmě jsem velmi rád, že jsme získali tato ocenění, a vážím si jich. Vnímám to vlastně trošku i jako svůj osobní úspěch, po prodeji masokombinátu v Plzni jsme se rozhodli jít odlišnou cestou, nechceme se orientovat na kvantitu, která je velkých výrobních závodech hodně důležitá, ale především na kvalitu, a právě postupné získávání ocenění našich výrobků mě ujišťuje, že tato cesta je správná.

Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.



z domova / 11


Světový den chleba v České republice

Slavnostní akci podpořil ministr zemědělství Marian Jurečka.

Světový den chleba je každoročně připomínán 16. října jako svátek základní lidské potraviny a oslava pekařské profese. Symbolicky v Břevnovském klášteře, odkud je z roku 993 první zmínka o výrobě chleba v Praze, proběhla konference k oslavě Světového dne chleba v České republice. Zúčastnil se jí ministr zemědělství Marian Jurečka, jenž ve své zdravici vyzdvihl význam chleba a zdůraznil důležitost podpory kvalitních tuzemských potravin. Generálním partnerem akce byla společnost Penny Market, která ve svých obchodech poskytuje velký prostor lokálním dodavatelům chleba a pečiva. V České republice dnes vyrábí chléb přes 700 klasických pekáren, každý den vyprodukují okolo 1 milionu kusů – co chléb, to originál. Spotřeba chleba se po dlouholetém poklesu ustálila na hodnotě 40 kg na osobu a rok, ročně za chléb utratí průměrný Čech necelých 1 000 Kč. Nabídka chlebového sortimentu je v Česku jedna z nejlepších v Evropě. Zákazníci u nás mají z čeho vybírat – pekaři to v Břevnově dokázali vytvořením rekordu 102 ks nejrůznějších druhů chleba na jednom místě. Rekord zaregistrovala Agentura Dobrý den. ČESKÝ PEKAŘSKÝ TRH JE JEDEN Z NEJVYSPĚLEJŠÍCH V EVROPĚ Český pekařský trh je v současnosti dle nabídky sortimentu jeden z nejvyspělejších v Evropě. „Zákazník si dnes může skutečně vybrat,“ uvádí předseda Svazu pekařů a cukrářů v ČR Jaromír Dřízal a doplňuje: „Nabídka chlebového sortimentu je velmi bohatá, co se týče množství druhů, surovinového složení, originálních tvarů a hmotností a re-

gionálních specialit. Za uplynulé čtvrtstoletí se také výrazně zvýšila hygiena výroby a distribuce chleba.“ Díky servisu pekařů, kteří zaváží čerstvý chléb i 3x denně, je v obchodech dostupný po sedm dnů v týdnu; balený a krájený chléb či chleby o menších hmotnostech usnadňují jeho větší hospodárnost i praktičtější konzumaci. Řemeslná pekařství a firemní prodejní speciálky pak oživují a doplňují širokou nabídku na trhu. Zákazníci rovněž čím dál více vyhledávají v regálech obchodů a v pekařstvích své „chlebové favority“ od lokálních výrobců. Kvalitní český chléb patří mezi „rodinné stříbro“ naší gastronomické tradice. Jeho hodnotu ocení každý, kdo na delší dobu vycestuje do zahraničí. CHLÉB JE U NÁS LEVNÝ Cena, za kterou dodávají pekárny chleba do obchodů, trvale od roku 2008 klesá a pekaři tvrdí, že neodpovídá jeho skutečné hodnotě. Dle údajů ČSÚ byla výrobní cena 1 kg chleba v roce 2008 16,80 Kč, v srpnu 2016 pouhých 14,94 Kč. Český spotřebitel v loňském roce průměrně utratil za chléb necelých tisíc korun. Spotřebitelská Chlebová výstavka cena 1 kg chleba, která aktuálně dle ČSÚ činí necelých 22 Kč, je v porovnání s okolními státy výrazně nižší. Podle šetření Eurostatu je český chléb aktuálně 5. nejlevnější v EU. „Nízká cena neumožňuje pekařům investovat do rozvoje, řádně odměňovat své zaměstnance, řemeslo ztrácí atraktivitu pro mládež. Pekaři proto apelují na obchodní řetězce, aby mezi sebou nesoutěžili ve snižování cen základních pekařských výrobků, ale kvalitou chleba či pečiva a komfortem nákupu,“

Projev Martina Klanicy, ústředního ředitele SZPI, na téma kvality chleba a pekařských výrobků v ČR

Vystoupení předsedy Svazu pekařů a cukrářů v ČR Jaromíra Dřízala komentuje situaci předseda Svazu pekařů Jaromír Dřízal. CHLÉB MÁ ŘADU ZDRAVOTNÍCH BENEFITŮ Kvalitní chléb, zejména s vyšším podílem přírodního kvasu, žitné či celozrnné mouky, je zdraví jednoznačně prospěšný. Chléb tvoří základ výživové pyramidy a výživoví poradci na něm oceňují řadu pozitiv: jde o významný zdroj bílkovin, vitamínů řady B, železa, vápníku a samozřejmě vlákniny, jíž je v naší stravě nedostatek. Vláknina působí aktivně proti civilizačním chorobám, snižuje hladinu cholesterolu, je prevencí cukrovky a účinně působí proti rakovině tlustého střeva. Vyšší podíl žitné mouky v chlebu zase blahodárně působí na peristaltiku střev, proti zácpě a nádorům. Při výběru chleba by měli spotřebitelé mít na zřeteli, jaký druh a složení je nejvhodnější pro jejich zdravotní potřeby. TRENDY NA TRHU Se zvyšující koupěschopností se spotřebitelé začínají orientovat na speciální a dražší druhy chleba. Nejoblíbenější však stále zůstává klasický pšeničnožitný Konzumní chléb či jeho pomoučněná varianta Šumava. Nekupují se velké bochníky chleba, ale jejich dělené části. Téměř třetinu chlebového sortimentu však dnes tvoří speciální druhy, celozrnné a vícezrnné chleby. Zákazníci po vzoru farmářských trhů začínají nakupovat regionální výrobky od lokálních pekařů. „Spotřebitelé, hlavně ve velkých městech, čím dál více preferují zdravý životní styl. Jeho součástí je i kvalitní český chléb, který jim přináší mnoho zdra-

votních benefitů. Letošní dobrá sklizeň obilí a kvalitní mouka by měla zajistit vysokou jakost vyráběného chleba,“ potvrzuje Jaromír Dřízal. Dle zjištění agentury na průzkum trhu GfK Czech jsou pekařské výrobky se 17 % třetí největší kategorií čerstvých potravin v nákupním košíku českých domácností. Prodej chleba roste zejména v malých a specializovaných prodejnách, které tvoří již 44 % celkového prodeje. Pro 30 % populace je při nákupu motivující informace, zda se jedná o čerstvý výrobek či dopečený ze zmrazeného polotovaru. VYTVOŘEN „CHLEBOVÝ REKORD“ Jako doprovodný program Světového dne chleba uspořádal Svaz pekařů a cukrářů v ČR velkou výstavu chlebového sortimentu. Na 26 firem profesního sdružení prezentovalo 102 nejrůznějších druhů chleba. Výstava dokumentovala vyspělost pekárenského oboru v České republice na začátku 21. století a neobyčejně širokou a bohatou nabídku chleba na trhu pro spotřebitele. Dosažený „chlebový rekord“ 102 druhů chleba zaregistrovala Agentura Dobrý den Pelhřimov. Konference, kterou osobní účastí podpořil ministr zemědělství ČR Marian Jurečka, byla umístěna symbolicky do Břevnovského kláštera – místa, kde je z roku 993 první doložená zmínka o výrobě chleba v Praze. Martin Klanica, ústřední ředitel SZPI, potvrdil ve svém příspěvku standardně vysokou kvalitu chleba a pekařských výrobků. Akci navštívila řada významných hostů a potravinářských odborníků. Generálním partnerem akce se stala společnost Penny Market s. r. o. Strategickými partnery oslavy Světového dne chleba byly společnosti Kornfeil spol. s r. o. – dodavatel strojního zařízení do pekáren, a společnost Zeelandia spol. s r. o. – dodavatel surovin a směsí. Svaz pekařů a cukrářů v České republice, z. s. Svaz pekařů a cukrářů v České republice, z. s., je významné potravinářské profesní sdružení, které hájí zájmy a podporuje činnost firem podnikajících v pekařském a cukrářském oboru. V současné době sdružuje 120 členů – pekáren a cukráren, dodavatelů strojního zařízení, surovin a služeb pro tyto obory a potravinářských škol. Více informací o Světovém dnu chleba 2016 na www.svazpekaru.cz

Pohled do auditoria. K slavnostní atmosféře přispělo krásné prostředí Břevnovského kláštera.

12 / fotoreportáž

MEATING 2016 dne 1. listopadu 2016 v hotelu Voroněž Brně Zpravodajství z této akce najdete v příštím vydání časopisu Potravinářská Revue č. 7/2016 – vyjde 22. 11. 2016


z domova / 13


Starejte se o svůj chléb!

Váš chléb je opět okoralý? Neodhadli jste množství a zbylý chléb vám zplesnivěl? Nikdo nevyhazuje potraviny rád, ale bohužel každá domácnost vytváří přebytky a zkušenosti ukazují, že pekárenské výrobky končí v popelnici nejčastěji. Nicméně existuje několik triků, které životnost pekařských výrobků dokážou prodloužit. A co víc, nemusíte chléb vyhazovat, i když navzdory vašemu nejlepšímu úsilí okorá. Praha – Plánované a cílené nakupování je důležité: Nenakupujte více potra-

vin, než můžete spotřebovat, a skladujte nakoupené produkty správně. Vždy u potravin zkontrolujte dobu trvanlivosti a dejte si pozor na to, jak rychle se potraviny kazí po jejich otevření. Trvanlivost chleba je ovlivněna několika faktory: Za ideálních podmínek skladování se doporučuje chléb spotřebovat do 3 dnů od výroby, ale záleží také na použitém obilí. Žitný chléb vyráběný s delší dobou zrání procházející kypřícím procesem udrží svou kvalitu nejdéle, zatímco jednodušší pekařské výrobky bez kvasu a tuku vydrží kratší dobu. Během nakupování vždy vyhledávejte kvalitní produkty, které si můžete doma déle vychutnat. Vynikající kvalita pekařských výrobků prodávaných v obchodech Tesco je zaručena nejen díky pečlivě vybraným a prověřeným surovi-

nám, ale také díky odborně vyškoleným pracovníkům v našich pekárnách. Klíčovou roli hraje i samotné skladování. Doma by chléb měl být zabalený do papíru nebo látkové utěrky a skladovaný při pokojové teplotě v chlebníku, který je pro uchování čerstvosti pečiva ideální. Tento chlebník by se měl každý měsíc čistit a dezinfikovat, aby se zabránilo vzniku patogenů, které vedou k rozvoji plísní a dalších nemocí chleba. Pokud si myslíte, že zakoupený chléb nebudete v dohledné době konzumovat, můžete ho celý nebo rozkrájený zmrazit. Každopádně chléb nesmí být uchovávaný v ledničce, protože to negativně ovlivňuje jeho kvalitu. Navíc chléb vzhledem k vlhkosti snadněji zplesniví. A nemusíte se obávat, ani pokud je váš chléb okoralý. Existuje několik způ-

sobů, jak využít suchý chléb. Než si začnete lámat hlavu nad recepty, vložte chléb do papírového sáčku a ohřejte ho 3 minuty v troubě předehřáté na 180 °C. Tímto způsobem ho můžete přivést zpět k životu. Mějte na paměti, že tato metoda funguje pouze krátkou dobu po nákupu chleba. V případě, že vám chléb okorá úplně, nevyhazujte ho. Místo toho ho použijte v pokrmech, ve kterých je základní složkou. Pokud jste fanouškem italské kuchyně, můžete si udělat lahodnou bruschettu s rajčaty a česnekem nebo Panzanellu, známou také jako chlebový salát. Můžete také uvařit speciální chlebovou polévku se sýrem a kapustou nebo obohatit krémovou polévku okořeněnými krutony. Chléb může být takéideální surovinou pro dezerty: Pro pří-

pravu latinskoamerického pudingu vám stačí namočit chléb do mléka smíchaného se skořicí a máslem a pak ho dát péct. Pokud hledáte rychlé a jednoduché řešení, udělejte si domácí strouhanku. Existuje samozřejmě bezpočet dalších způsobů využití tvrdého chleba, například jako živiny pro vaše rostliny nebo občerstvení pro vaše domácí mazlíčky. Bez ohledu na způsob, jak ho použijete, pointa je v tom, že ho nevyhodíte. Tesco systematicky podniká řadu kroků v boji proti plýtvání potravinami. Dlouhodobě spolupracuje s Federací potravinových bank v ČR, prostřednictvím kterých daruje potravinové přebytky lidem v nouzi. Celkem 61 obchodů Tesco je nyní zapojeno do pravidelné spolupráce s potravinovými bankami. www.tescocr.cz

Ocenění pro českou minerálku a návštěva výrobního závodu v Kyselce součástí Globálního kongresu balených vod Karlovarské minerální vody získaly na 13. celosvětovém kongresu výrobců balených vod (Global Bottled Water Congress) prestižní ocenění pro Magnesii Red v kategorii nejlepší chuť ochucené minerální vody. Kongresu, který se konal v Praze, se účastnili delegáti ze 70 zemí, kteří se věnovali světovým trendům v oblasti pramenitých a minerálních vod, obalovým materiálům a budoucímu směřování tohoto oboru. Návštěvníci také za doprovodu generálního ředitele Karlovarských minerálních vod Alessandra Pasqualeho navštívili stáčírnu minerálních vod Mattoni v Kyselce, kde se seznámili s českými trendy a inovacemi. Globální kongres balené vody pořádala již potřinácté společnost Zenith International, prestižní společnost v ob-

lasti nápojového poradenství. Odborníci působící v oblasti balených vod si v průběhu akce předali cenné zkušenosti z jednotlivých trhů, probrali budoucí směřování oboru a nastínili směr vývoje obalových materiálů, jehož ekologie je jedním ze zásadních témat. Podle závěrů kongresu spotřebitelé očekávají zdravější alternativy nápojů, a balená voda tak získává zásadní podíl a zvýšenou oblibu na celosvětovém trhu s nápoji. (Canadean: celosvětové prodeje kategorie balených vod v roce 2015 dosáhly 231 miliard litrů, takže poprvé předstihly prodeje sycených nápojů ve výši 229 miliard litrů). Třídenní program zahrnul také možnost návštěvy moderní stáčírny Karlovarských minerálních vod v Kyselce u Karlových Varů. Stáčírnou účastníky kongresu provedl osobně generální ředitel společnosti Alessandro Pasquale. Na místě se názorně seznámili s aktuálními trendy na českém trhu, prohlédli

Generální ředitel KMV Alessandro Pasquale (vpravo) přebírá cenu za Magnesii Red na 13. celosvětovém kongresu balených vod (GBWC).

si mimo jiné i plně automatizovanou aseptickou plnicí linku, která slouží k balení výrobků ve sterilním prostředí. Jako vzpomínku si pak odnesli novou knihu Historica Mattoni o historii Kyselky a jeho zakladateli. Vyvrcholením akce byla slavnostní večeře, během níž byla vyhlášena prestižní ocenění udělovaná za inovace a nejlepší počiny v oblasti balených vod. Cenu za nejlepší chuť ochucené minerální vody pro Magnesii Red slavnostně převzal Alessandro Pasquale. „Jsem velmi rád, že jsme tuto cenu získali. Magnesia Red je unikátní svou jemnou perlivostí, silou přírodního hořčíku a osvěžující chutí šťávy z červeného ovoce. Ocenění je jasnou známkou, že naše úsilí ve vývoji a inovacích jde správným směrem a že tímto směrem máme pokračovat i do budoucna,“ uvedl Pasquale. AMI Communications, spol. s r. o.

Zvýšení minimální mzdy uzavře další malé prodejny

Praha – Vláda schválila zvýšení minimální mzdy o 1 100 Kč. Bohužel, tento krok bude mít značně negativní důsledky na obchodní obslužnost venkova. Na toto riziko upozorňovala Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) již na jaře letošního roku. Zvýšení minimální

mzdy bude jedním z podstatných důvodů k dalšímu uzavírání malých venkovských prodejen, což bude mít neblahý dopad nejen na stávající zaměstnance, ale hlavně na venkovské zákazníky. Obchodní obslužnost venkova se neustále zhoršuje. „Pod tlakem cenové politiky zahraničních řetězců se v současnosti prodává více než 50 % zboží v akcích, což vede k devalvaci hodnoty potravin a rovněž ke zkreslenému vnímání zákazníka

reálné hodnoty potravin. V důsledku toho obrat malých venkovských prodejen stagnuje, zisk klesá a mnohé prodejny jsou dlouhodobě ztrátové. Přesto malé prodejny představují jedinou obchodní obslužnost pro obyvatele, zejména pak starší ročníky,“ upozorňuje na neblahý vývoj Ing. Pavel Březina, předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev, spravujícího největší českou síť obchodů pod značkou COOP. V této situaci, kdy minimální mzda nadále roste, se zvyšuje již tak neúnosný tlak na pro-

vozovatele obchodů, kteří již další navýšení nákladů nebudou schopni zvládat. Pokud nezačnou mít orgány státní správy a vláda větší zájem o tento stav a společně s provozovateli nebudou hledat řešení, pak můžeme očekávat další uzavírání desítek venkovských prodejen. „Situace je dlouhodobě nepříznivá. Život na venkově se pomalu dostává do krize a je třeba se ptát, zda má smysl, aby obce a kraje podporovaly pojízdné prodejny či nerentabilní pobočky pošt s jednotkami transakcí denně. Nebylo by

pro obyvatele venkova mnohem smysluplnější podpořit zachování malých prodejen?“ nabízí řešení Ing. Zdeněk Juračka, předseda AČTO. Ostatně řada obchodů COOP na venkově již poskytuje i poštovní služby jako partner České pošty. „Není v silách malých obchodníků dlouhodobě udržovat ztrátové prodejny, aniž by jim někdo podal pomocnou ruku,“ dodává předseda AČTO Juračka. www.acto.cz Mgr. Jan Hrdina, AČTO

Mrkve nerostou v továrnách, ukazuje výstava Vynikající Ve spolupráci s venkovní galerií Artwall a německým umělcem Ulim Westphalem pořádá iniciativa Zachraň jídlo výstavu velkoformátových fotografií s názvem Vynikající. Fotografie ukazují, že ovoce a zelenina nemusí nutně vyrůst do podoby, na jakou jsme zvyklí z obchodů, a že tyto pokřivené kousky jsou jedinečné a svým způsobem krásné. Výstava probíhá v rámci kampaně Jsem připraven v období od 4. 10. do 2. 12. 2016 ve venkovní galerii Artwall na nábřeží kpt. Jaroše a Edvarda Beneše. Umělec Uli Westphal se tématem „křivé“ zeleniny a ovoce zabývá už od roku 2006, odkdy fotí zvláštní kousky ve svém ateliéru. Svůj projekt nazývá Mutatoes. „Začal jsem s tím v době, kdy jsem se přistěhoval do Berlína a navštěvo-

val místní trhy. Zaujala mě různorodost tvarů a barev některých kousků zeleniny a ovoce, které tu prodávali: zakroucené okurky, lilky s pěti nožičkami, siamská rajčata. Líbily se mi vzhledově a zároveň mě přiměly k myšlence – jak je možné, že tyhle plody nikdy nevidíme v supermarke-

tech? Jaké mechanismy zabraňují tomu, aby se tam takové jídlo dostalo?“ říká Uli o začátku projektu. Proto se tématem začal zabývat víc do hloubky a zkoumal celý proces pěstování a výroby našeho jídla. Spolu s iniciativou Zachraň jídlo nyní vytvořil leták k výstavě, který popisuje odvrácené stránky produkce potravin. Text se zabývá proměnou zemědělství a tím, že plodiny vypěstované na poli začaly být vnímané jako produkt vyrobený v továrně. „Zapomněli jsme nebo jsme mnohdy ani nezažili, jak může zelenina a ovoce ve své přirozené podobě vypadat a chutnat. Prostřednictvím fotografií zaznamenávám zbytky diverzity v zemědělství a zprostředkovávám je veřejnosti,“ dodává. – Iniciativa Zachraň jídlo se problémem plýtvání v zemědělství zabývá už od roku 2014, kdy během úspěšného happeningu Tisíc kilo rozdala u Národního divadla 2,5 tuny mrkví, cibulí

– Plýtvání potravinami má negativní vliv na životní prostředí: nezužitkované a vyplýtvané potraviny jsou zodpovědné za 8 % celosvětových emisí.2 – Uli Westphal je vizuální umělec z Berlína. Zeleninu a ovoce, které se vymykají běžné představě o ideálním vzhledu, dokumentuje na svém webu už od roku 2006: http://uliwestphal. de/mutatoes/index.html. – Název kampaně „Jsem připraven“ iniciativy Zachraň jídlo odkazuje na tvrzení zástupců obchodních řetězců, kteří říkali, že zákazníci nejsou na nestandardně vypadající ovoce a zeleninu připraveni. a brambor, které neprošly výběrem. V roce 2015 uspořádala happening Křivá polévka, kdy se na stejném místě rozdalo 2 000 porcí polévek z nevyhovující zeleniny. – Podle OSN se kvůli nevyhovujícímu vzhledu vyhodí až 20 % produkce1.

www.jsempripraven.cz www.zachranjidlo.cz 1 FAO. Global food losses and food waste. Rome, 2011. 2 FAO. Food Wastage Footprint and Climate Change, 2015.

14 / z domova


OCENĚNÍ ČESKÁ CHUŤOVKA A DĚTSKÁ CHUŤOVKA 2016 PŘEDÁNA!!! LETOS JIŽ 8. ROČNÍK Nádherné prostory Rytířského sálu Valdštejnského paláce, sídla Senátu ČR, hostily ve čtvrtek 20. října již počtvrté za sebou nejlepší české potravináře z různých koutů naší republiky, kteří si přijeli převzít ocenění ČESKÁ CHUŤOVKA 2016 a DĚTSKÁ CHUŤOVKA 2016 za své vynikající a chutné potraviny. Získali je v 8. ročníku soutěže na základě náročného anonymního hodnocení dvou přísných porot – jednak odborné a jednak té ještě o něco přísnější, dětské. Povzbudivé je jak to, že se do letošní soutěže nebálo přihlásit opět víc výrobců potravin z celé republiky (o zhruba 10 %), tak zejména to, že se opět kvalita a chuť přihlášených českých potravin znatelně zlepšily, a procento úspěšnosti přihlášených výrobků se tak zákonitě zvýšilo. Lze navíc s potěšením říci, že velká většina přihlášených výrobků byla nadprůměrná, pokud jde o kvalitu a chuť, a obě hodnotitelské komise tak měly o to těžší rozhodování. O tom, že rozhodly správně, však svědčily mimo jiné i spontánní reakce novinářů a hostů během slavnostního odpoledne, kteří nešetřili chvalozpěvy na um a vynalézavost přítomných českých výrobců. Dokonce i Felix Slováček, který spolu s klavíristou Borisem Krajným ozdobil svými hudebními vsuvkami slavnostní ceremoniál, vysekl oceněným českým potravinářům do mikrofonu spontánní poklonu, když označil jejich potraviny za opravdové umění a se sympatickou nadsázkou prohlásil, že by chtěl dokázat takto dokonale hrát na svou „sopránku“.

vaný odborník v pekárenském odvětví, který v současné době působí jako vývojový technolog ve společnosti Penam, a. s. Přímo na místě ještě přítomná novinářská porota pod vedením své předsedkyně paní Evy Brixi ocenila tři výrobky i Cenou novinářů – železnorudské Café Charlotte ji obdrželo za Banánový dort bez mouky, Jatka Lanškroun za Staročeské hovězí a lanžhotské Řeznictví-Uzenářství Hakalík za Oškvarky. Poprvé za dobu udílení Novinářské ceny se tak stal jejím držitelem opakovaně stejný výrobek, i když loni byl přihlášen do soutěže ještě jako Škvarky.

Ing. Josef Sléha, CSc., při zahájení slavnostního odpoledne. S moderátorkami Marií Retkovou a Stáňou Lekešovou

Seznam nejen těch letošních, ale všech i v předchozích letech oceněných potravin, které dosud získaly značku ČESKÁ CHUŤOVKA nebo DĚTSKÁ CHUŤOVKA, a další informace a zajímavosti o soutěži naleznou zájemci o kvalitní a chutné české potraviny na www.ceskachutovka.cz. Aktuální zprávy o oceněných potravinářích i potravinách i další zajímavosti, fotografie, pozvánky na události apod. je možné průběžně sledovat také na facebooku České chuťovky https:// www.facebook.com/ceskachutovka.

Obdiv přítomných platil všem 63 výrobcům (o 10 víc než loni), kteří si převzali pro svých 130 výrobků (o 32 víc než loni) plakety a diplomy opravňující pyšnit se značkou Česká chuťovka 2016, a také 24 potravinářům (o 5 víc než loni), kteří získali značku Dětská chuťovka 2016 pro 32 svých výrobků (rovněž o 5 víc než loni). Titulem Rytíř české chuti, historicky teprve čtvrtým v pořadí, byl za svůj celoživotní přínos dekorován pan Václav Bozděch, respekto-

ODBORNÝ GARANT:

8. ročník soutěže o značku „Dobrý tuzemský potravinářský výrobek Česká chuťovka 2016“ se konal již tradičně pod záštitou pana Milana Štěcha, předsedy Senátu, a nově i pod záštitou ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky. Odborným garantem soutěže se od letoška stala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a její rektor prof. Ing. Karel Melzoch, CSc., nad ní přijal odborný patronát. Role předsedkyně hodnotitelské komise se poprvé ujala a skvěle se jí zhostila známá potravinářská odbornice z VŠCHT prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., která ovšem v porotě soutěže zasedá nepřetržitě od jejího vzniku.

O krásný hudební zážitek se postaral svým vystoupením Felix Slováček s klavíristou Borisem Krajným.

G E N E R Á L N Í PA R T N E R :

AHOLD Czech Republic, a. s.

SPOLUPRÁCE:

M E D I Á L N Í PA R T N E Ř I :

Ing. Josef Sléha, CSc., SYMPEX GROUP, s. r. o.

Z Á Š T I TA :


Ilustrační záběry z předávání cen Česká chuťovka 2016

z domova / 15

16 / z domova


Držitelé ocenění Česká chuťovka 2016 Česká chuťovka 2016 Výrobce Název výrobku PEKAŘSKÉ A CUKRÁŘSKÉ VÝROBKY Buchty s náplní BEAS, a. s. Ličenský cop s tvarohovo-meruňkovou náplní Moravský koláč s náplní Banánový dort bez mouky Eva Nechvátalová – Café Charlotte Dort s borůvkami a vaječným likérem Vanilkový dort s jahodami HAVLÍK OPAL spol. s r. o. Trvanlivé tyčinky se sýrem a solí JaJa Pardubice s. r. o. Hlava plněná Koláčkova pekárna s. r. o. Žitný chléb ořechový KOMPEK, kombinát pekařské a cukrářské Babiččino vánoční cukroví výroby, spol. s r. o. Chléb se špaldou bez E (Špaldík) Chléb Fajnšmekr PAC Hořovice s. r. o. Pivařský rohlík Pekárna BACHAN s. r. o. Svatební koláček PENAM, a. s. Himalájský chléb 500 g Chléb konzumní s kmínem 500 g POEX Velké Meziříčí, a. s. Crispy flakes se skořicí Babiččin štrůdl s tvarohem, jahodami a broskví Štrůdelník Honzovy koláčky Svatební koláčky UNITED BAKERIES a. s. Toasttip Chia Vlčnovský makovníček Vlastimil Javor Vlčnovský vdolek MLÉČNÉ VÝROBKY Brazzale Moravia a. s. Furfante sýr Jogurt La Formaggeria citrusy Choceňská mlékárna s. r. o. Tradiční pomazánkové Jalapeňo Kunětická zmrzka Kunětická zmrzka na klacku LACRUM Velké Meziříčí, s. r. o. Zákys jahoda Ondřej Malina – kozí farma Nová Víska Přírodní čerstvý kozí sýr TAURUS, družstvo PATRIOT MASNÉ VÝROBKY FOLDA, s. r. o. Jelení klobása Hovězí klobása Globus ČR, k. s., řeznictví Játrovka s telecím masem Talián Janíček & Čupa, výroba speciálních uzenin s. Židlochovická paštika s pečeným masem r. o. Židlochovický LANČMÍT Staročeské hovězí Jatka Lanškroun, s. r. o. Staročeský špek Šunka od kosti Vepřové maso ve vlastní šťávě Jiří Kozojed, řeznictví – uzenářství Bylinková klobása s jalape os „MASOJIKO“ Šunka MasoJiko Exclusive Venkovská slanina Josef Klimeš Čertovky Debrecínský špek Gazdovská slanina Paprikový lalok Kaufland Česká republika v. o. s. Premium rolovaná plec Uzené koleno z kýty Uzený bok s česnekem Kostelecké uzeniny a. s. Plněná bůčková roláda Krušnohorské uzeniny J + J Radoš s. r. o. Gothajský salám Salám Hubert MP Krásno, a. s. Venkovská klobása Vesnická šunka nejvyšší jakosti PEJSKAR & spol., spol. s r. o. Hrubozrnné párky Zámecká klobása Klobása Hévíz Klobása s jamajským rumem Párky Milířské se sýrem Petr Landa UZENINY BETA Šunka od kosti Tlačenka šunková světlá Zauzený kuřecí delikates Řeznictví a uzenářství U DOLEJŠÍCH s. r. o. Davelské taliány v láku Davelský staročeský salám Hájecká klobása Řeznictví Tichý s. r. o. Párty kolínko Azules klobás Gaston klobás Řeznictví-Uzenářství Hakalík Oškvarky Špek od Hakalíka Burgundská kýta Dekor klobása bruschetta Mini uherská klobáska SKALIČAN a. s. Paštika s brusinkami Skalický bochánek v pepři Špekáčky vázané Šunka Delikates Uherská klobása pirát Sedlácká šunka Steinhauser, s. r. o. Šunka s pepřem a česnekem Babiččina paštika Uzenářství a lahůdky Sláma s. r. o. Klobása s medvědím česnekem Myslivecká klobása Sušená kýta od kosti Vimperská masna, a. s. Vimperské eso párečky Kuřecí Cordon Bleu smažený Vodňanská drůbež, a. s. Kuřecí křídla HOT smažená Kuřecí prsní řízek smažený Hradišťská klobása VOMA, s. r. o. Uzené maso Rochus Sekaná se sýrem Sekaná se špekem ZEMAN maso-uzeniny, a. s. Vepřová krkovice bez kostí na pečení Vepřové koleno bez kostí na pečení Vepřový bok s kostí na pečení

Výrobce Název výrobku OVOCNÉ A ZELENINOVÉ VÝROBKY Bouda 1883 – Originál ze Znojma Znojemské třešně s kávou a whisky Hana Šindlerová Džem ČERNÝ RYBÍZ NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE Kitl s. r. o. Kitl Syrob Višňový s dužninou Podorlická sodovkárna, s. r. o. Jablečný mošt 100% PIVO Městský Podorlický pivovar s. r. o. Rychnovský Zilvar 10 Kolčavka ALE 13° Pivovar Nad Kolčavkou a. s. Kolčavka Libeňský světlý ležák 12° Kolčavka Mrtvý kostelník 15° Prémiový ležák „450“ PIVOVAR SVIJANY, a. s. Svijanský Rytíř 12% Zámecký Máz 11% Tradiční pivovar v Rakovníku, a. s. Bakalář medový speciál VÍNO ORANŽOVÉ, RULANDSKÉ ŠEDÉ 2015 – pozdní sběr, polosuché VINAŘSTVÍ LEDNICE ANNOVINO a. s. ORANŽOVÉ, TRAMÍN ČERVENÝ 2015 – pozdní sběr, polosladké Chardonnay, pozdní sběr 2015, jakostní víno VINIUM a. s. s přívlastkem Ryzlink vlašský, pozdní sběr 2015, jakostní víno s přívlastkem LIHOVINY Podorlická sodovkárna, s. r. o. Podorlická třešňovice 50% O S TAT N Í V Ý R O B K Y FRIGONOVA s. r. o. Cizrnový burger Špenátový burger se sýrem Kečup Kand Tomato sladký 520 g KAND s. r. o. Živáňská omáčka se žampiony 380 g Knedlíky Láznička s. r. o. Láznička karlovarský knedlík Čokoláda z nepražených kakaových bobů 60% mcePharma s. r. o. bez přidaného cukru Mestrey, s. r. o. Bonboniéra „Vánoční sen“ minicukrovar Mžany SIROB z cukrové řepy FARMÁŘSKÝ VÝBĚR Vejce z chovu OVUS – podnik živočišné výroby, spol. s r. o. na podestýlce MORAVIA Vejce z chovu na podestýlce Pavel Volk – pražírna Volkafe San Domingo Barahona „AA“ POEX Velké Meziříčí, a. s. Arašídy barevné mix PROQIN s. r. o. PROQIN RÉVOVÝ VINNÝ OLEJ Rodinná včelařská farma Košec Med květový – nektarový Chia s granátovým jablkem v mangovém pyré Titbit, s. r. o. Salát s pečenou řepou a ovčím sýrem

Dětská chuťovka 2016 Výrobce Název výrobku PEKAŘSKÉ A CUKRÁŘSKÉ VÝROBKY Koláč kombi s náplní BEAS, a. s. Štrůdlík s jablky Eva Nechvátalová – Café Charlotte Banánový dort bez mouky Vánoční linecké cukroví HAVLÍK OPAL s. r. o. Trvanlivé tyčinky se sýrem a solí KOMPEK, kombinát pekařské Vosí hnízda a cukrářské výroby, spol. s r. o. PAC Hořovice s. r. o. Pohádkové buchty Vlastimil Javor Vlčnovský vdoleček MLÉČNÉ VÝROBKY Brazzale Moravia a. s. Gran Moravia Cri Cri sýr Kunětická zmrzka Kunětická zmrzka na klacku LACRUM Velké Meziříčí, s. r. o. Zákys jahoda MASNÉ VÝROBKY FOLDA, s. r. o. Šunkový salám retro FRIGONOVA s. r. o. Kuřecí stripsy nepálivé Játrový sýr Josef Klimeš Jemné párky MP Krásno, a. s. Amálka šunka nejvyšší jakosti Petr Landa UZENINY BETA Zauzený kuřecí delikates Řeznictví-Uzenářství Hakalík Uzená krůtí šunka Vodňanská drůbež, a. s. Kuřecí POP-CORN smažený OVOCNÉ A ZELENINOVÉ VÝROBKY Hana Šindlerová Džem JAHODA-MALINA NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE Kitl s. r. o. Kitl Syrob Višňový s dužninou Moštárna Louny ln s. r. o. Mošt JABLKO/BROSKEV 80/20% Višňový nektar Podorlická sodovkárna, s. r. o. Jablečný mošt 100% O S TAT N Í V Ý R O B K Y FARMÁŘSKÝ VÝBĚR Vejce z chovu na OVUS – podnik živočišné výroby, spol. s r. o. podestýlce MORAVIA Vejce z chovu na podestýlce POEX Velké Meziříčí, a. s. Crispy flakes se skořicí Duhovky Multivitaminové želatinky RAKYTNÍČEK s příchutí rakytníku, višně a hrušky TEREZIA COMPANY s. r. o. RAKYTNÍČEK cereální bezlepková tyčinka s příchutí meruňka, švestka a jablko RAKYTNÍČEK mléčná čokoláda s rakytníkem Titbit, s. r. o. Chia s granátovým jablkem v mangovém pyré

Cena novinářů 2016 Výrobce Eva Nechvátalová – Café Charlotte Jatka Lanškroun, s. r. o. Řeznictví-Uzenářství Hakalík

Název výrobku Banánový dort bez mouky Staročeské hovězí Oškvarky



z domova / 17

18 / z domova



Fotografie: Agral, Michal Vokřál

z domova / 19


Václav Bozděch – Rytíř české chuti 2016 (red) – Narodil se 27. 9. 1960 v Podbořanech. Po absolvování podbořanské devítileté základní školy Julia Fučíka (dnes Masarykova) nastoupil v roce 1975 na střední odborné učiliště Severočeských pekáren a cukráren v Ústí nad Labem. Následující rok přešel na střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Pardubicích, obor zpracování mouky. Středoškolské studium úspěšně ukončil maturitní zkouškou v roce 1980. Záhy nastoupil na dvouletou povinnou vojenskou službu. Od roku 1982 pracuje v potravinářském pekárenském odvětví, nejdříve jako pekař, posléze mistr, dále jako technolog, vedoucí výrob. V současné době působí jako vývojový technolog ve společnosti PENAM, a. s. Podílí se na přípravě a vývoji nových výrobků, skladbě jejich receptur a složení, a následnému jejich zavádění do výroby. Některé výrobky z pekárny i díky jeho nápadům získaly ocenění Chléb roku 2014, 2015 a 2016. Znalosti pekařského řemesla předával v letech 2004 až 2009 studentům na pražské Střední průmyslové škole potravinářských technologií.

Jak jej vidím já… S Václavem Bozděchem, letošním držitelem ocenění „Rytíř české chuti“, spolupracuji už mnoho let. Poznali jsme se ještě v pekárnách Odkolek, kde pracoval na pozici hlavního technologa. Naše cesty se opět sešly v roce 2009 v Penamu, kde už více než 7 let spolupracujeme na vývoji našich novinek. Letos jsme s jednou novinkou uspěli hned dvakrát, získali jsme Chléb roku 2016 bez hranic a Českou chuťovku pro Himalájský chléb z naší řady Z jádra dobrý. Vážím si každého ocenění, které naši zaměstnanci získají, o to víc, když jsou za nimi vidět výsledky dobré práce.

Dne 20. října 2016 obdržel z rukou rektora VŠCHT profesora Karla Melzocha diplom s titulem RYTÍŘ ČESKÉ CHUTI 2016.

Ing. Jaroslav Kurčík, generální ředitel PENAM, a. s.

Kroměřížské mlékařské dny 2016 Za rekordní účasti více než sto šedesáti delegátů se ve dnech 5.–6. října 2016 uskutečnila v Kroměříži odborná mlékařská konference „Kroměřížské mlékařské dny“. Přednášející a účastníci přijeli na již sedmý ročník této tradiční akce mlékařů z celkem šesti zemí: kromě České republiky bylo zastoupeno Slovensko, Polsko, Nizozemí, Belgie a pozvání přijali i dva hosté ze vzdálené Bosny a Hercegoviny. Konference pořádaná s dvouletou periodicitou společně mlékárenskou společností Kromilk a Českomoravským svazem mlékárenským informuje vždy o nejnovějších poznatcích

z mléčného trhu, z oblasti spotřebitelského chování a zejména o směřování výrobních a technologických inovací. I letos přineslo toto setkání mlékařských odborníků řadu doporu-

Pracovní představenstvo: Zleva Pavel Vandas (tlumočník), Ing. Milan Zeman (VOŠP a SPŠM), Mgr. Jaroslav Němec (starosta Kroměříže), Kinga Adamaszwili (EDA), Ing. Jiří Kopáček, CSc. (ČMSM) a Ing. Jan Tykvart (Kromilk)

Zleva: Ing. Josef Mrázek (VOŠP a SPŠM), Ing. Jan Tykvart (Kromilk a. s.) – organizační garant konference a Ing. Milan Zeman (VOŠP a SPŠM)

čení pro jejich současnou i budoucí práci. Letošní konference se uskutečnila v období doznívající dlouhodobé a složité krize mlékárenského sektoru, která odstartovala před dvěma lety a byla charakterizovaná snižováním poptávky, propadem cen surovin i výrobků a především nerovnováhou mléčného trhu. V období této krize navíc došlo k ukončení režimu mléčných kvót v Evropské unii, k prodloužení ruských sankcí na dovoz mléčných výrobků až do roku 2018, k rozhodnutí Velké Británie o odchodu z Evropské unie, ale také k prohloubení politické krize a občanské války v Sýrii a v některých dalších zemích Blízkého a Středního východu. I o těchto tématech účastníci diskutovali a v přednesených příspěvcích jim byly nastíněny možnosti řešení krize v jejich sektoru. Při tom bylo poukázáno na nové výzvy a příležitosti, které dnes naopak před mlékárenstvím stojí a které jsou garancí pozitivního vývoje v budoucnu. Výrobci strojních zařízení, dodavatelé hygienických systémů, ale i odborníci

Ing. Jiří Kopáček, CSc., z ČMSM byl opět odborným garantem konference.

ze stavebnictví na konferenci představili nejnovější poznatky ze svých oborů, které mohou přispět právě k využití budoucích výzev mlékárenství a jeho dalšímu modernímu rozvoji. Nejvýznam-

nější témata se ale již tradičně týkala nových technologií a inovací. Vedle svého odborného zaměření byla konference určitě i důležitým společenským setkáním zástupců ze všech oblastí mlékárenské praxe od prvovýroby přes zpracování a obchod až po úředníky, školství a výzkum s renomovanými odborníky z domova a zahraničí. Dvoudenní pracovní program proběhl v areálu Střední školy hotelové a služeb, příjemné společenské setkání rovněž s ochutnávkou skvělých českých sýrů se pak uskutečnilo v prostorách Salla Terena Arcibiskupského zámku Kroměříž. Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda ČMSM

Zástupkyně Evropské mlékařské asociace Kinga Adamaszwili a tlumočník Pavel Vandas

Ing. Miloš Kvasnička a P. Neprašová z Mlékárny Polná



Naše nakladatelství AGRAL s. r. o. ve spolupráci se Studijním klubem 11 vydalo knihu s názvem „Až přijede veterinář“, která popisuje příhody čtyřnohých pacientů a lidí kolem nich. Autorem knihy je emeritní rektor Vysoké školy veterinární Brno prof. MVDr. Jaroslav Neumann, DrSc. Obsah publikace byl inspirován slavným anglickým veterinářem Jamesem Herriotem, jehož knihy z poloviny 20. století, plné optimizmu, laskavého humoru a lásky k lidem i zvířatům, si získaly srdce milionů čtenářů po celém světě. Autor knihy dílo Herriota nekopíruje. Uvádí své příběhy z mládí pod zcela speciﬁckým prizmatem krás jižní Moravy, tu a tam okořeněné dobrým moravským vínem či pálenkou. Profesor Neumann nepopisuje ve své práci pouze studium na vysoké škole, vojenskou službu a činnost terénního veterináře, ale také psychiku a chování uživatelů veterinární praxe. Kniha je psána lehkou rukou v humorném duchu a jistě si najde mnoho čtenářů, a to nejen z odborných kruhů. Kniha má tvrdou vazbu, obsahuje 360 stran textu a je vhodná jako dar při různých příležitostech.

Pro naše čtenáře je k dispozici v ceně 264 Kč + balné a poštovné. Objednávky vyřizuje ABONT s. r. o., Perucká 2522/1, 120 00, Praha 2 – Vinohrady, tel.: 739 050 861 E-mail: [email protected] nebo přímo naše redakce. 9. 9. 2016 7:53:43

www.kompek.cz

Tradiční pekařská a cukrářská výroba z Kladna NAŠE OCENĚNÉ VÝROBKY:

Babiččino vánoční cukroví

Špaldík – chléb se špaldou bez E

Vosí hnízda 260 g


Vlastimil Javor 687 61 Vlčnov 184 E-mail: [email protected] Tel.: +420 725 774 266, 702 155 035 www.vlcnovske-vdolecky.cz


Za výrobek

Vlčnovský vdolek a Vlčnovský makovníček jsme získali Českou chuťovku 2016!

Za výrobek

Vlčnovský vdoleček jsme získali Dětskou chuťovku 2016!

Na sváteční stoleček, od Javora vdoleček ...

22 / z domova


KUŘECÍ STRIPSY NEPÁLIVÉ BYLY OCENĚNY DĚTSKOU POROTOU

ý dort Banánov y k u o bez m

STYLOVÁ ŽELEZNORUDSKÁ KAVÁRNA – CUKRÁRNA CAFÉ CHARLOTTE S VLASTNÍ VÝROBOU DORTŮ A ZMRZLINY

růvkami Dort s bo likérem m ý a vaječn

Přijďte ochutnat oceněné výrobky ze soutěže Česká á a Dětská Dě chuťovka!

ý dort Vanilkov i m a d s jaho

www.cafe-charlotte.cz

Vánoční roví uk linecké c

Café Charlotte, K Samotám 77, 340 04 Železná Ruda, e-mail: [email protected], mobil: 602 486 490

z domova / 23


Sýry z ekologických farem na prvních místech – ocenila je mezinárodní porota v anonymní soutěži

Stanislav Šindler z Ekofarmy Javorník převzal ocenění za sýry z faremní mlékárny ve Štítné nad Vláří od ústředního ředitele SVS MVDr. Zbyňka Semeráda, který se festivalu zúčastnil. nický tvaroh, který získal druhé místo. V měkkých zrajících sýrech z kravského mléka byl opět nejlepší Biohermelín a mezi polotvrdými a tvrdými zrajícími sýry z kravského mléka byl 1. místem oceněn javornický Bio mini eidam. Tento sýr se stal dokonce šampionem celé soutěže, kdy získal maximum, tedy plných100 bodů. Mikulov/Šumperk – O tom, že „Ekofarma Javorník tedy i v této soutěje bio známkou kvality, přesvědči- ži potvrdila, že přestože se výrobě sýrů věly biosýry z malých faremních zpra- nuje teprve 3 roky, umí zúročit dlouholeté coven. Ve čtyřech z deseti katego- zkušenosti vedoucí mlékárny Ing. Marty rií „braly“ pomyslné zlato v Národní Buzašové. Právem v letošním roce získasoutěži malých výrobců sýrů, která la ocenění Svazu PRO-BIO jako nejlepší se konala v Mikulově 16. září 2016. sedlák Svazu pro rok 2016 i ocenění za Biosýry byly hodnoceny mezinárod- Biohermelín v soutěži Česká biopotraviními odbornými porotami anonym- na roku 2016. Jsme velmi rádi, že farmy, ně a společně s výrobky z konvenč- jako je ekofarma Javorník, ve Svazu PROních farem. -BIO máme,“ uvedla Kateřina Urbánková, manažerka Svazu PRO-BIO. Farma, která vyrábí špičkové sýry, Vzhledem k tomu, že se v České reje bezesporu ekofarma Javorník ze publice v ekologickém režimu chová Štítné nad Vláří. Hned tři její výrobky polovina všech ovcí, je logické, že i sýbyly hodnoceny jako nejlepší. V kate- ry z ovčího mléka by měli ekologičtí gorii měkkých sýrů z kravského mléka zemědělci umět. Další sýrařkou, která byl oceněn její čerstvý sýr s bylinkami. je opravdu umí velmi dobře, je Monika V této kategorii zabodoval také javor- Menčíková, která chová ovce a zpraco-

vává jejich mléko v Šonově v Broumovském výběžku. V kategorii měkkých nezrajících sýrů z ovčího mléka byla nejlepší její ricotta, Šonovská bryndza pak získala druhé místo v kategorii měkkých zrajících sýrů z ovčího mléka a do třetice zabodoval Šonovský kmet, a to 3. místem v kategorii polotvrdých a tvrdých sýrů z ovčího mléka. Další, kdo biosýrům věnuje patřičnou péči, je farma Bio Vavřinec ze Středočeského kraje. Pařený sýr z této farmy byl druhý nejlepší v kategorii pařených sýrů, ve které se nerozlišoval druh užitého mléka. Sýr sv. Barbory získal třetí místo v kategorii polotvrdých a tvrdých zrajících sýrů z kravského mléka, sedmé místo obsadil sýr cottage mezi měkkými sýry z kravského mléka. Do první desítky ve své kategorii se probojoval ještě čerstvý kozí sýr Veroniky Hajné z biofarmy v Dolních Křečanech. „Většina producentů překvapila porotu i odborníky z oboru mlékárenství a předložila na faremní produkty neuvěřitelně kvalitní výrobky. Potěšilo mě, že kvalita byla oceněna, o to více, že takovéto sýry vznikají v malopodnicích a často i ve složitých podmínkách,“ dodala Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců a členka poroty. Nad objektivním ohodnocením soutěže dohlíželi renomovaní odborníci. Sýry z kravského mléka hodnotili porotci pod vedením Ing. Jiřího Kopáčka, předsedy Českomoravského mlékárenského svazu. Na ovčí sýry dohlížel Ing. Ján Keresteš, bývalý předseda Zvezu bryndziarov Slovenské republiky, a kozí sýry byly hodnoceny porotou vedenou Ladislavem Liklerem, rytířem Řádu Camembertu. „Soutěž potvrdila, že potenciál výroby sýrů na ekologických farmách je obrovský. Jsou tu však i výrobci, kteří se ještě mají hodně co učit,“ řekla Blanka Hrbková ze Svazu faremních zpracovatelů, spoluorganizátorka sýrařské soutěže.

Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, a Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda ČMSM, při hodnocení kravských sýrů

Vzorky sýrů a tvarohů z kravského mléka

Fota: archiv organizátorů festivalu

Celkem bylo do soutěže přihlášeno 106 vzorků od 31 výrobců, z toho biosýrů bylo napříč kategoriemi 19. Soutěž se konala v rámci Festivalu Sýr, který organizují společnými silami Svaz faremních zpracovatelů v České republice, Institut pro trénink pohos-

tinnosti, VOŠ potravinářská a SPŠ mlékárenská Kroměříž a PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Další ročník soutěže se uskuteční 16. 9. 2017. Sylva Horáková, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců

Superpotraviny nemusí být vždy super. Záleží na způsobu pěstování, skladování i dovozu Brno – Přestože jsou dnes superpotraviny vnímány jako symbol zdravého životního stylu, ne všechny jsou stejně kvalitní a poskytují stejné množství cenných látek. Bez správného pěstování, skladování a šetrného dovozu totiž i ta sebelepší super zdravá potravina ztrácí své „super“ vlastnosti. „Pro uchování co nejvyššího množství zdraví prospěšných látek by superpotraviny měly být podávané v raw kvalitě,“ říká Jan Petr ze společnosti Vitalvibe, která působí v oblasti zdravé výživy. 1. Mnozí si myslí, že všechny superpotraviny jsou stejně kvalitní. To ale není pravda. Jaký vliv má způsob pěstování, způsob skladování či dovoz na kvalitu superpotravin? Určitě všechny tyto faktory mají na kvalitu superpotravin vliv a opomenutím, byť jednoho z nich může potravina ztratit ze svých „super“ vlastností. Důraz je proto kladen na to, aby při pěstování nebyly používány žádné pesticidy, umělá hnojiva či jiné chemické látky. To potravinám umožňuje, aby si zachovaly vysokou hladinu nutričně žádoucích látek. Kvalitu superpotravin ovlivňuje i způsob skladování. Dodržením správných stálých teplot a dostatečným větráním jsou potraviny chráněny například proti plísním. Rovněž během přepravy musí být zachovány stejné podmínky jako u skladování. Superpotraviny navíc bývají často dováženy ze zemí, kde nepanují přísná pravidla pro jejich pěstování jako v Evropě. V Asii či Jižní Americe se například v zemědělství používají hnojiva, která nemusejí

splňovat všechny předpisy. Dovážené superpotraviny tak mohou obsahovat zbytky pesticidů či jiných zdraví škodlivých látek. Z tohoto důvodu je důležitý samotný výběr dodavatele a způsobu přepravy, kdy s ohledem na životní prostředí upřednostňujeme námořní dopravu před leteckou. Nesmí se podcenit ani správný způsob zpracování. Pro uchování co nejvyššího množství zdraví prospěšných látek by superpotraviny měly být podávané v raw kvalitě, tedy tepelně upravované do maximálně 42 °C. 2. V České republice je možné pozorovat vzrůstající zájem o superpotraviny. Po kterých z nich je největší poptávka a proč? Nejznámější superpotravinou je určitě kustovnice čínská. Říká se jí ovoce štěstí nebo rostlina dlouhověkosti pro její vysoký obsah antioxidantů. Další oblíbenou superpotravinou jsou chia

semínka, která nejen že obsahují vysoký obsah esenciálních aminokyselin, ale zároveň podporují trávení. Určitě bych zmínil i konopná semínka, jež patří mezi původně české plodiny. O konopných semínkách se traduje, že kdyby člověk měl přežít jenom na jedné potravině, byla by to právě tato semínka. Obsahují totiž všechny základní živiny v tom správném poměru. Mají velké množství omega-3 mastných kyselin, a navíc skvěle chutnají. 3. Dá se říci, která superpotravina je nejvíce super? To se asi říci nedá. Vždy záleží na množství, konkrétní situaci, zdravotním stavu a psychickém rozpoložení člověka. Každé jídlo může být lékem, zároveň může být ve velkém množství pro náš organismus nevhodné, a to platí i u superpotravin – všeho s mírou. Výjimkou je již zmiňované konopné semín-

ko. Je neutrální, výživné a lehké a dá se říci, že je vhodné opravdu pro každého. 4. Jsou tedy superpotraviny v bio kvalitě základem zdravého stravování, respektive životního stylu? Základem je, aby člověk jedl pestrou a vyváženou stravu, nejlépe ze svých vlastních zdrojů nebo od farmáře v bio kvalitě. Moderní člověk ale často tyto zdroje nemá k dispozici nebo zkrátka v dnešní uspěchané době na kvalitu jídla tolik nehledí a hledá pouze rychlý zdroj energie. Superpotraviny mohou být v tomto případě ideálním řešením pro doplnění žádoucích živin, které pomáhají v boji proti únavě, stresu či jiným civilizačním chorobám. Nepotřebujeme přitom superpotraviny konzumovat po kilech. Bohatě postačí malá hrstička, kterou si dáme každý den, nebo když máme chuť a tělo si o přísun látek říká.

5. Co jsou vlastně superpotraviny? Podle čeho se pod tuto kategorii potraviny řadí? Superpotraviny jsou potraviny, které obsahují velké a zároveň koncentrované množství vitaminů a minerálů. Ty se v superpotravinách vyskytují v přirozené formě, což činí superpotraviny velice dobře vstřebatelné pro naše tělo. Pod tuto kategorii se nejčastěji řadí exotické potraviny jako chia semínka či kakaové boby, často rostoucí na těžko dostupných místech naší planety. Superpotravinami můžeme nazvat ale i řadu základních potravin, jakou je obyčejná červená řepa nebo borůvky nasbírané v lese. 6. V čem jsou tedy superpotraviny lepší než běžně kupovaná strava? V čem se odlišují? Pro většinu lidí je v současnosti zdrojem surovin běžná supermarketová strava, často průmyslově zpracovaná, chemicky hnojená či jinak chemicky ošetřovaná. Tyto potraviny ale díky nešetrnému zacházení ztrácejí na chuti i kvalitě, což souvisí s úrodností půdy, která je dnes vyčerpaná a neobsahuje příliš mnoho minerálů. To vše má za následek velký úbytek živin ve stravě moderního člověka. Superpotraviny se od běžně kupované stravy odlišují především vyšší koncentrací a komplexním složením různých zdraví prospěšných látek, jakými jsou vitaminy, minerály, antioxidanty, enzymy, aminokyseliny a stopové prvky. Lenka Rudišová, PR & Media manager LESENSKY.CZ s. r. o.

24 / nabídky – informace Příjemné propojení chutí oříšků a brusinek s jemnou a sladkou mléčnou nebo lahodnou hořkou čokoládou

POEX Velké Meziříčí, a.s., Třebíčská 384, 594 01 Velké Meziříčí, tel. 566 502 711 www.poex.cz


z domova – ze zahraničí / 25


Škrobárny Pelhřimov: Brambory se urodily a mají dost škrobu Pelhřimov (ČTK/red) – Škrobárny Pelhřimov letos plánují vyrobit škrob z více než 60 000 tun brambor. Dodávky dohodnuté s pěstiteli jsou sice nižší, ale díky nadprůměrným výnosům budou zřejmě překročeny, řekl předseda představenstva Josef Hadrava. Oba provozy škrobáren, v Pelhřimově a v jihočeském Chýnově, zpracovávají brambory nepřetržitě od 1. září, kampaň je za polovinou. Díky počasí mají hlízy nejvyšší obsah škrobu za poslední léta. „Průměrná škrobnatost se u nás pohybuje okolo hodnoty 20 procent, což je

jemska. „Kontrakty máme uzavřeny se 180 dodavateli,“ řekl Hadrava. Tito pěstitelé se letos zavázali dodat 56 700 tun brambor z celkových 1 650 hektarů polí. Hektarové výnosy jsou ale v porovnání s běžnými roky vyšší o pět až deset procent. Škrobárny prodávají v tuzemsku 70 procent bramborového škrobu a zbývající díl v zemích Evropy. Největšími odběrateli jsou potravinářské firmy, následuje papírenský průmysl. Škrobu z brambor konkurují levnější kukuřičné a pšeničné škroby. „Kvalita bramborového škrobu je ale nejvyšší a jeho nahraditelnost jinými škroby je

o 1 až 1,5 procenta nad dlouhodobým průměrem,“ uvedl Hadrava. Pomohlo to, že po deštivějším červenci přišly slunečný srpen a září. „My škrobaři říkáme, že sluníčko dělá škrob,“ podotkl předseda představenstva. Oba závody škrobáren teď fungují naplno sedm dnů v týdnu. Denně v součtu zpracují 800 tun brambor. V kampani vypomáhá 25 lidí. Stálých zaměstnanců má podnik 55. Pelhřimovské škrobárny jsou jediné, které vyrábí na tradičně bramborářské Vysočině bramborový škrob. Dodávky jim plynou z polí Vysočiny, ale také z jižních a středních Čech a ze Zno-

pro některé účely velmi problematická,“ uvedl Hadrava. V Pelhřimově se historie škrobárenství odvíjí od roku 1871. V ČR bývalo hodně škrobáren. Dnes už škrob z brambor kromě Škrobáren Pelhřimov vyrábí pouze podnik Lyckeby Amylex v Horažďovicích v Plzeňském kraji, za nímž stojí švédská firma. Hadrava uvedl, že Pelhřimov se udržel díky investicím do modernizace výroby, které stále pokračují. „Naše linky jsou srovnatelné s těmi, které mají na Západě, bez toho bychom tady nemohli být,“ konstatoval. Pelhřimovská akciová společnost zůstala v českých rukou.

Výroba cukru se loni v ČR snížila o čtvrtinu kvůli suchu Praha (ČTK/red) – Cukrovary v ČR v cukrovarnické kampani, která skončila letos v lednu, snížily meziročně výrobu cukru skoro o čtvrtinu na 451 877 tun. Na vině bylo sucho i zmenšující se výměra, na níž se pěstuje cukrová řepa. Výroba se snížila přes rekordní cukernatost bulev řepy. Píše to Ministerstvo zemědělství v situační a výhledové zprávě o cukru a cukrové řepě. O rok dřív bylo cukru vyrobeno nejvíc od vstupu ČR do Evropské unie. Cukrové řepy bylo na výrobu cukru zpracováno 2,74 milionu tun z plochy 44 925 ha. Průměrný hektarový výnos činil 60,94 tuny z hektaru jako odraz katastrofálního sucha v loňském roce,

napsalo ministerstvo. Loni se plochy cukrové řepy, ze které se nevyrábí jenom cukr, ale také například biopaliva nebo líh, poprvé od roku 2008 zmenšily. Řepa byla pěstovaná na 57 212 ha.

z nich vlastní dva podniky s rozhodujícím podílem zahraničního kapitálu. V příštím roce skončí evropské kvóty na výrobu cukru, v souvislosti s tím Zemědělský svaz ČR již vyjádřil obavy z odchodu některých výrobců z ČR. Ministerstvo se snaží podporovat zvětšování ploch cukrové řepy. Na konci loňského roku například zařadilo řepu mezi tzv. citlivé komodity, na které lze čerpat vyšší dotace.

Letos by se měly podle ministerstva plochy znovu zvýšit, oseto by mělo být skoro 61 000 ha. Více než čtvrtina řepy roste ve Středočeském kraji, dále v Olomouckém, v Královéhradeckém a v Moravskoslezském kraji. Výroba melasy vlivem sucha zaznamenala další pokles na minimum, tentokrát 54 800 tun, doplnilo ministerstvo. Melasu tak české podniky nadále nakupují mimo ČR. V ČR je sedm cukrovarů, z toho dva v Čechách, zbytek na Moravě. Čtyři

Zemědělci mohou začít žádat o dotace, připraveno je 4,6 mld. Kč Praha (ČTK/red) – Farmáři, potravináři a lesníci mohli od 11. října žádat o dotace v evropském rozvojovém programu. Stát ve třetí výzvě přerozdělí 4,6 miliardy korun. Žádosti Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přijímal do konce října, a to pouze elektronicky, sdělila mluvčí SZIF Vladimíra Nováková. Největší objem peněz je určen na investice do zemědělských podniků. Nově budou moci zemědělci podle pravidel získat snadněji peníze na projekt, pokud budou sdružení v organizaci producentů. Stát projekty boduje, pokud půjde o organizaci producentů, dostanou čtyři preferenční body. Preferenční body na projekty se určují i podle velikosti kofinancování,

podle počtu zvířat na hektar, podle záměru projektu, počtu zaměstnanců na hektar a dalších kritérií. V minulém kole dotací zemědělci všechny peníze nevyčerpali. Stát nabídl až tři miliardy korun, Ministerstvo zemědělství doporučilo k proplacení asi 1 400 projektů za 2,26 miliardy. Ministerstvo peníze, které mohli zemědělci a potravináři získat, přitom navýšilo, původně chtělo rozdělit 2,3 miliardy korun. V prvním kole bylo zemědělcům, potravinářům a lesníkům rozděleno 7,5 miliardy korun. Nejvíce šlo do živočišné výroby. Z programu rozvoje venkova budou moci zemědělci do roku 2020 čerpat téměř 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu je 35 procent, zbytek jsou evropské zdroje.

Alokace (v Kč při kurzu 27 Kč/euro)

Název dotačního titulu 4.1.1 Investice do zemědělských podniků

2 548 400 000

4.2.1 Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů

756 200 000

4.3.2 Lesnická infrastruktura

268 600 000

8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodářství

221 300 000

16.1.1 Podpora zřizování a fungování operačních skupin v rámci EIP

131 400 000

16.2.2 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh

546 800 000

16.3.1 Sdílení zařízení a zdrojů

74 900 000

16.4.1 Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů 16.6.1 Horizontální a vertikální spolupráce při udržitelném zajišťování biomasy pro výrobu energie a v průmyslových procesech Celkem

46 300 000 19 900 000 4 613 800 000

WHO doporučila vládám uvalit zvláštní daň na slazené nápoje Ženeva (ČTK/red) – Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala vlády jednotlivých zemí, aby v zájmu boje proti obezitě, cukrovce a zubnímu kazu uvalily zvláštní daň na slazené nápoje. Učinila tak u příležitosti Světového dne obezity, který připadá na 11. října.

Výskyt případů obezity se na světě mezi lety 1980 až 2014 zvýšil více než dvojnásobně, uvádí nová zpráva WHO. Obézních je na světě asi 11 procent mužů a 15 procent žen, což odpovídá více než půl miliardě lidí. Nadváhou podle zprávy trpí až 40 procent světové dospělé populace. Cukrovku má 422 milionů dospělých. Nadváha či obezita trápí také 42 milionů dětí mladších pěti let.

Téměř polovina z nich žije v Asii a čtvrtina v Africe. Svůj návrh vyššího zdanění slazených nealkoholických nápojů, sportovních nápojů, ale třeba i stoprocentních ovocných džusů opírá WHO o pozitivní zkušenosti s podobnými opatřeními zavedenými v souvislosti s bojem proti kouření. Zvýšení daní na tabákové výrobky podle organizace vedlo nejen ke sníže-

ní jejich spotřeby a zlepšení veřejného zdraví, ale přineslo také vyšší příjmy státním pokladnám. Zdanění sladkých a slazených nápojů by tak mohlo podle zdravotnické organizace přispět ke snížení spotřeby cukru. Aby mělo opatření kýžený efekt, měly by podle WHO ceny stoupnout nejméně o 20 procent. Další zlepšení veřejného zdraví by podle zprávy WHO mohly přinést dota-

ce na snížení ceny čerstvého ovoce a zeleniny. Pokud by vlády dokázaly cenu srazit o deset až třicet procent, zvýšilo by to konzumaci ovoce a zeleniny. Zvláštní daň na potraviny a nápoje škodící zdraví zavedlo už například Mexiko nebo Maďarsko. Podle WHO chystá obdobná opatření Velká Británie, Jihoafrická republika nebo Filipíny.

Jisté potraviny v některých zemích nekoupíte Sydney (ČTK/news.com.au/red) – Maková semínka či mletá maková náplň nebo třeba čokoládová vajíčka s překvapením pro děti jsou v našich obchodech běžně k vidění. Existují ale země, kde byste je sháněli marně, a nebylo by také rozumné přibalit si je do zavazadla. Důvody, proč se potraviny dostanou na seznam zapovězených, sahají od obav z jejich nebezpečnosti přes náboženské důvody až k ekologickým či humanitárním aspektům, napsal zpravodajský server news.com.au. Čokoládová vajíčka milují děti po celém světě, jen ve Spojených státech amerických byste jim těžko vysvětlovali, o čem je řeč. V USA se tato populární cukrovinka prodávat nesmí, protože obsahuje „nejedlý objekt“ v podobě hračky. Všichni milovníci indické kuchyně znají taštičky samosa – těsto vytvarované do trojúhelníkové pyramidky se slanou náplní. V posledních letech se

z nich stalo jídlo dobývající celý svět stejně jako čínské kuře kung-pao či japonské suši a vychutnat si je mohou lidé kdekoli s výjimkou některých částí Somálska. Radikální islámské milice Šabáb, které kontrolují rozsáhlé oblasti Somálska, zakázaly samosy v roce 2011 údajně kvůli tomu, že tři boky těsta urážejí islám, protože jsou připomínkou křesťanské Svaté trojice. Jak k tomuto spojení v sou-

vislosti s pokrmem pocházejícím původně z převážně hinduistické Indie somálští islamisté přišli, zůstává záhadou. Spojené státy americké jsou jedinou zemí na světě, která zakazuje dovoz skotské lahůdky podobné české tlačence – haggisu. Postaral se o to zákaz z roku 1971, který nedovoluje dovoz produktů obsahujících ovčí plíce, jež tvoří asi 15 procent receptu na haggis. Mezi známé zákazy patří žvýkání žvýkaček v Singapuru, ovšem méně už se ví, že v amerických státech Kalifornie a Illinois je nezákonná konzumace koňského masa. V Kalifornii si navíc nesmíte dopřát ani klokaní steak, protože v tomto státě je zakázáno dovážet či prodávat klokaní maso i další klokaní produkty. Tento zákaz byl obnoven

prvního července letošního roku; převážil názor jeho zastánců, podle nichž je „nelidské“ vybíjet kultovního tvora Austrálie. Odpůrci zákazu neuspěli se svým argumentem, že lov klokanů na maso je ekologicky udržitelný. Další běžnou potravinou, která je v některých částech světa zakázaná, je docela obyčejný mák. Na to, že byste si upekli makové buchty nebo koláče, tak můžete zapomenout například v Singapuru, na Tchaj-wanu, v Saúdské Arábii či Spojených arabských emirátech. Příčiny tohoto zákazu se ovšem liší. Zatímco Saúdská Arábie maková semínka zakazuje z náboženských důvodů, v Singapuru mák na seznam zakázaných látek zařadila místní protidrogová agentura.



z domova / 27


Společnost NOVUM, spol. s r. o., váš technologický partner

Společnost NOVUM spol. s r. o., jeden z leaderů na trhu v oblasti pokladen a pokladních systémů, vah a vážicích systémů, informačních systémů pro různé segmenty obchodu, etiketovacích a průmyslových zařízení, je stabilním dodavatelem obchodů, potravinářských provozů a průmyslových firem již 25 let. S ohledem na produktové portfolio a segment jejího působení se nyní dostává do povědomí také v souvislosti s pozicí významného dodavatele řešení pro elektronickou evidenci tržeb (EET). NOVUM spolu s řešením EET přináší ale mnohem více. Svým prostřednictvím nabízí zákazníkům reference reálného provozu. Žádná prezentace nebo nabídka nemůže nahradit reálnou zkušenost a zpětnou vazbu uživatelů. Proto velmi dbáme na osobní přístup, který nám umožňuje zaměřit pozornost zákazníka na opravdu klíčové věci, jimiž kromě referencí jsou tradice, zkušenosti, servisní pokrytí, segmentové a produktové know-how. Snažíme se, aby se zákazník vyhnul situaci, kdy kvalitu svého technologického partnera pozná až ve chvíli, kdy nastane nebo kdy začne řešit nějaký problém. Naším cílem je nalézt pro zákazníka takové řešení, které nejenom umožní splnění legislativních požadavků, ale zároveň bude také generovat přínos a přidanou hodnotu pro jeho uživatele. JAK MŮŽEME NAŠIM ZÁKAZNÍKŮM POMOCI Provozujeme webové stránky www.eletronickaevidencetrzeb.cz, kde mají návštěvníci možnost seznámit se nejen s legislativní stránkou zákona EET, případně se širokou škálou dostupných řešení, od tradičních registračních pokladem až po sofistikovaná systémová řešení, ale také s nejčastěji diskutovanými tématy. Popsané informace jsme přehledně rozčlenili dle možných segmentů podnikání tak, abychom co nejvíce zjednodušili všem potenciálním zájemcům jejich výběr. Zároveň máme připravené linky zákaznické podpory, kde jsme připraveni poskytnout požadované informace nebo rady. Pro síť stávajících partnerů organizujeme školení, prezentace, webináře a marketingovou podporu vztahující se k problematice řešení EET. O nejzajímavější postřehy bychom se s Vámi rádi podělili právě prostřednictvím tohoto článku.

NEJČASTĚJI KLADENÉ DOTAZY Rozptyl je naprosto diametrální i přesto, že portály veřejné zprávy nebo weby společností nabízejících řešení pro EET, mezi které se Novum také řadí, začaly s dostatečným předstihem poskytovat kompletní servis a podporu zákazníkům

při výběru vhodné technologie a řešení. Začíná dotazy na základní požadavky zákona EET a končí poptávkou na sofistikované pokladní systémy. V případě odpovědí jsme ve stejné situaci. Třeba implementace pokladního systému může trvat v ideálním případě jeden den. To ale nezahrnuje fázi přípravy, kterou považujeme za klíčovou pro samotný průběh instalace a bezproblémové spuštění. Třeba standardní samoobsluha má katalog zhruba 8 tisíc živých položek. Připravit kompletní katalog zboží, který zahrnuje veškerá potřebná data pro plné využití funkcionality systému, zabere obchodníkovi dobu v řádech několika týdnů, nebo dokonce měsíců.

KOHO SE TÝKÁ EET, AUTENTIZAČNÍ ÚDAJE A CERTIFIKÁT PRO EET Povinnost evidovat tržby má každý podnikatel, který přijímá tržby dle zákona o jejich evidenci. Evidovanou tržbou je platba v hotovosti, platební kartou nebo dalším podobným způsobem zahrnující příjem z podnikání, na který se nevztahuje výjimka. Platby realizované převodem z účtu na účet nebo inkasem evidenci tržeb naopak nepodléhají. Autentizační údaje jsou přihlašovací údaje na portál správce daně, tvořené uživatelským jménem a heslem. Slouží k přihlášení na portál správce daně, kde bude možné spravovat potřebné certifikáty a údaje pro správu evidence tržeb (například údaje o provozovnách). O ty je možné žádat od 1. 9. 2016 jedním z těchto způsobů: elektronicky na portálu správce daně pomocí datové schránky nebo osobně na libovolném finančním úřadu. V obou případech je po jejich získání nutné počkat s přihlášením do aplikace Elektronická evidence tržeb ideálně 2 dny. V opačném případě se z technických důvodů není možné přihlásit. Certifikát pro EET bude nutný pro jednoznačnou identifikaci podnikatele a zasílaných údajů na server Finanční správy. Je dostupný za pomoci Autentizačních údajů ve webové aplikaci Elektronická evidence tržeb. Prostřednictvím portálu Finanční správy může podnikatel získat jeden nebo více certifikátů k evidenci tržeb podle potřeb jeho provozu (certifikát si po přihlášení stáhne do svého PC a dle potřeby jej bude instalovat do zařízení určených pro evidenci tržeb). CO POTŘEBUJETE PRO SPLNĚNÍ ZÁKONNÝCH PODMÍNEK Aby podnikatelský subjekt splnil podmínky zákona o evidenci tržeb, potřebuje internetové (datové) připojení, jehož prostřednictvím bude komunikovat s portálem Finanční správy v době přijetí platby. Ten vygeneruje a pošle FIK (finanční identifikační kód), který bude vytištěn na účtence. Pro průběh daného procesu je dále potřeba vhodné zařízení (od registrační pokladny po sofistikovaný pokladní systém dle povahy provozu) se softwarem nebo aplikací, které dokáže tržbu zaevidovat, spojit se s portálem Finanční správy, přijmout fiskální identifikační kód a vytisknout ho na dané účtence. JAK BUDE PROBÍHAT KOMUNIKACE S FINANČNÍ SPRÁVOU Komunikace údajů o tržbách bude probíhat dvěma způsoby. V běžném režimu „online“, který bude platit pro převážnou většinu podnikatelských

subjektů. Tam, kde by online evidence zásadně ztížila plynulý a hospodárný výkon činnosti, bude možné evidovat tržby ve zjednodušeném režimu „offline“. Tyto výjimky bude na základě odůvodněné žádosti posuzovat správce daně ve lhůtě 15 dnů od jejího podání. Funkčnost svých zařízení si budou moci provozovatelé vyzkoušet v testovacím prostředí pro zasílání údajů o evidovaných tržbách, které bude pro tyto účely zřízeno přibližně 1 měsíc před začátkem účinnosti zákona (od listopadu 2016).

KTERÉ ÚDAJE DLE ZÁKONA O EET BUDE MUSET NOVĚ OBSAHOVAT ÚČTENKA A OZNAČENÍ PROVOZOVNY Mezi nové údaje, které na základě zákona o evidenci tržeb bude muset obsahovat účtenka, budou patřit: ● čas vystavení dokladu, ● fiskální identifikační kód (FIK) – unikátní číslo účtenky přidělené systémem daňové zprávy online, ● režim evidence – běžný „online“ nebo zjednodušený „offline“. Mimo těchto zmíněných údajů se budou dle zákona do systému Finanční správy přenášet tyto další údaje z účtenky: číslo provozovny (je přidělováno Finanční správou od 1. 9. 2016), označení kasy (určuje si podnikatel nebo podnikatelský subjekt sám), číslo účtenky (pořadové číslo účtenky v navazující řadě), datum vystavení dokladu, tržba (suma rozsahu předmětů zdanitelného plnění). V souvislosti s novým zákonem musí být na prodejně vyvěšen text s platností EET. Jeho znění se liší v závislosti na tom, v jakém režimu evidence tržeb provozovna pracuje (běžný „online“ nebo zjednodušený „offline“). Jeho doslovný text najdete v paragrafu 25 zákona o evidenci tržeb.

JAK JSOU FIRMY PŘIPRAVENÉ NA EET Ti, kteří používají pokročilá řešení v podobě pokladních systémů, jsou vlastně připraveni. V jejich případě se jedná jen o upgrade systému v rámci legislativní změny. Potom je tu druhá skupina zákazníků, kteří chtějí získat s řešením nějakou přidanou hodnotu. Ty aktuálně své požadavky řeší nebo řešit začínají. Zbylá „last minute“ skupina nechává i podle dostupných průzkumů řešení na období posledních 8 týdnů před spuštěním. I v tomto případě ale platí, čím dříve, tím lépe. S blížícím se koncem rozhodného období se bude snižovat dostupnost řešení, kapacita lidských zdrojů, čas pro instalaci a zkušební provoz. Nejde přece jen o splnění zákonné normy. Rádi bychom dostali také přidanou hodnotu pro samotného provozovatele. JAKÁ JE CENA ZAŘÍZENÍ PRO PODNIKATELE A O KTERÉ JE NEJVĚTŠÍ ZÁJEM Stále se spekuluje o ceně, kterou musí za zařízení vhodná pro EET podnikatelé zaplatit. Ta se prioritně odvíjí od požadavku zákazníka na přínosy a přidanou hodnotu pořizovaného systémového řešení. Pokud je požadavek v módu „chci jen splnit zákon“, potom nabízíme zařízení za částku kolem hranice 7 tisíc korun bez dalších provozních poplatků. Na základě zákona o EET si někteří podnikatelé mohou odečíst na dani částku

5 tisíc korun. Pokud naopak náš požadavek směřuje k nejmodernějšímu řešení v rámci pokladního systému, tak se bavíme o investici v řádech sta tisíc korun. Zde je nutné také přiznat, že tyto investice se odvíjí od typu a obratu dané provozovny. Nemůžeme měřit podle stejných kritérií sezonního provozovatele zmrzlinového stánku s provozovatelem samoobsluhy. Vzhledem k tak širokému spektru našich zákazníků, mezi které patří zároveň největší řetězce i malé provozovny, zaznamenáváme zájem o celé portfolio námi nabízených produktů. Jedná se o registrační pokladny, PC pokladny, sofistikované váhopokladny, pokročilé pokladní systémy. S tím samozřejmě souvisí také komplexní nabídka servisních služeb a nástrojů pro řízení procesů v oblasti obchodu, logistiky a marketingu.

JAKÁ RIZIKA MOHOU OVLIVNIT VÝBĚR VHODNÉHO ZAŘÍZENÍ Z obchodního hlediska je to naplnění očekávání zákazníka. Najít správnou rovnováhu mezi tím splnit zákon, získat přidanou hodnotu a naplnit budget. Z technického hlediska to může být například kvalita internetového připojení pro komunikaci se serverem státní správy. Proto apelujeme na naše zákazníky, aby řešili EET s dostatečným předstihem. Získají tím prostor pro otestování a doladění systému a infrastruktury ve zkušebním provozu. Vyhnou se tak situaci, kdy místo svého podnikání musí řešit provozní problémy. JAKÉ DRŽÍME TRENDY V OBLASTI POKLADEN A POKLADNÍCH SYSTÉMŮ Možná spíše nechtěně patří náš trh mezi lídry v řešení na míru. Zjednodušeně řečeno co instalace, to snaha o originál. Asi to pramení ze snahy ulehčovat si věci na úkor maximálního využití funkcionality pokladního systému a jeho přidané hodnoty, kterou nám může přinést. Bohužel to samo o sobě také vyžaduje změnu obvykle dlouhodobě zažitých procesů. Hybnou silou těchto změn jsou především nové technologie, které přicházejí na náš trh, požadavky legislativy pozitivně ovlivněné členstvím v EU a v neposlední řadě také požadavky zákazníků, kteří chtějí držet trend a krok s konkurencí. Jako příkladem může být originální věrnostní systém cílený na všechny kategorie zákazníků. Nejen, že je možné ho používat v malých provozovnách a díky jednoduchosti není třeba věrnostních kartiček, ale také umožňuje zviditelnit podnikatele v rámci všech zákazníků používajících tento věrnostní systém. Spuštění připravujeme na konec roku. Mezi segmenty, kde naopak na českém trhu zaostáváme, patří nadstandardní technologie, kterými jsou například elektronické cenovky, systém fronty nebo prvky pro marketingovou komunikaci se zákazníkem. Dalším důležitým faktorem je pravidelná obnova zařízení. Tuzemští zákazníci často inklinují ke stavu, dokud funguje a jde servisovat, tak zařízení měnit nebudu. Tento přístup s sebou potom nese potřebu velké jednorázové investice, například v případě legislativní změny, jakou je EET. Pokud by byla zařízení pravidelně obměňovaná za moderní technologie, potom by i investice byly rozloženy v čase.

MVDr. Františkovi Dolejšímu a MVDr. Ivoně Dolejší přejeme k „50“ řeznické „Zdar a sílu“ Rodina a zaměstnanci

NOVUM, spol. s r. o.



z domova / 29


Zemřel prof. Ing. Ivo Ingr, DrSc. V pondělí 26. září 2016 ve věku 80 let zemřel po dlouhé a těžké nemoci pan prof. Ing. Ivo Ingr, DrSc., emeritní profesor, děkan, prorektor a velká osobnost oboru technologie zpracování masa.

zbytek profesního života a kde získal nejprve titul docent (1977) a poté profesor (1985). Se zdejší alma mater spojil svůj život i prostřednictvím činnosti proděkana Agronomické fakulty, posléze prorektora univerzity a nakonec i děkana (AF). Stál u zrodu zde vyučovaného oboru technologie potravin. Jeho bohatá profesní činnost byla založena na spolupráci. Jednalo se o činnost v rámci vědeckých rad univerzit, odborných společností, jako jsou Společnost pro výživu, Česká společnost chemická nebo Česká akademie zemědělských věd, působil v redakčních radách odborných časopisů, jako jsou Maso nebo Výživa a potraviny.

Rodák z Kelčan (okr. Hodonín) byl již od svého profesního počátku spojen se zpracováním potravin živočišného původu. Po studiu na SPŠ konzervárenské v Bzenci (1951–1955) absolvoval Fakultu potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze (1955–1961). Profesní činnost zahájil v Jihomoravském průmyslu masném v Brně, kde se propracoval až na vedoucího pracovníka výroby. Více je však znám pro svoji vědeckou dráhu, kterou nejprve začal jako pracovník hygieny a technologie potravin živočišného původu na Výzkumném ústavu veterinárního lékařství (1965–1976).

Pan profesor patřil k lidem, kteří se nesmazatelně zapsali do srdcí lidí spjatých s masozpracujícím oborem. Předával informace a spojoval lidi, a to i prostřednictvím akcí, které tak rád a s takovou péčí pořádal. Jeho jméno zůstane navždy v naší paměti.

V roce 1976 spojil svoji dráhu s tehdejší VŠZ Brno (posléze MZLU v Brně), které věnoval

Redakce

Glosuje: Ing. Oldřich Obermaier S TÁT S E O N Á S S TA R Á Deutsche Bahn se stala první nefinanční společností, která vydala dluhopisy s negativním výnosem (!) Soukromým firmám jde jen o zisk, a ne o kvalitu. (HN 26.7.) Nemáme se za co stydět (volební heslo KSČ 2016) Prezidentovi: Dík za názor a tady máte klíčenku. (z komentáře v HN) Posledních 20 let bylo nejšťastnějších, jaké jsme kdy poznali a poznáme. (Ivo Možný) Vláda (vlády) se o nás starají s dojemnou péčí. Pamlsková vyhláška, ceny nealkoholických nápojů, zákaz prodeje o svátcích, přísné kontroly dovozu potravin (a pokusy dovoz zakázat, protože zákazníci potraviny z dovozu nakupují a nám to škodí, rádi bychom zvýšili ceny našich), kontroly, čím topíme… a vůbec celkově jsme my, občané, považováni za nesvéprávné zlodějské

lumpy (vzpomeňte, jak vám v Lidlu a Kauflandu prohlížejí košík), na které musí stát dohlížet, a horou zákonů se pokouší určovat úplně všechno. Na každém rohu je kamera, při stavbě silnic rychlostí jednotek kilometrů za rok stát navrhuje zpoplatnit silnice po ujetých kilometrech, všechno řeší zákazy a příkazy. Starostové a aktivisté jednotlivých čtvrtí a obcí se nestydí blokovat dopravu a dopravní stavby v zájmu svých občanů, nápady zavřít výjezd z tunelu Blanka nebo spojnici dálnic či výjezdy z dálnic a pražský magistrát přihlíží tomu, jak si městské části instalují semafory a modré zóny. Brněnský magistrát chce řešit fakt, že studenti jezdí auty a nemají kde parkovat, nikoli řešením parkování, ale jeho zákazem atd. Hrad nám zavřeli a prezident se odvolává, že Peroutka přece jen napsal, co nenapsal. Banky kazí měny, za což byly ve středověku velké tresty a dnes je to standardní počínání, na které všichni jednou doplatíme. Nedávno byl v televizi anglický film Chartúm o brutálním povstání fanatických muslimů koncem 19. století (vida, stále aktuální…). Britský ministerský předseda Gladstone říká: Anglie nemá stálé přátele a nepřátele – stálé jsou jen anglické zájmy.

Zamysleme se nad tím, zda dnes nějaká vláda nebo státník myslí na zájmy státu – obvykle myslí jen na to, aby byl u moci do příštích voleb … podívejte se kolem sebe. Místo tlaku na růst efektivity hospodářství (stačilo by, kdyby se vlády o soukromý sektor ekonomiky nestaraly) se podporuje oslabováním měny a dotacemi nerovnováha ekonomiky (deformuje se racionální alokace zdrojů, což je jedna z hlavních výhod tržního hospodářství). Je to zajímavé, když jezdíte po republice, vidíte, jak vzkvétá (vzpomínám na projev pana prezidenta Havla) jen tím, že necháme občany dělat, co je třeba, a stát se do toho neplete (což se ovšem snaží). Stačí nás nechat být. Pravda a láska prohrává s bůčkem a uzeninou (MFDnes) Většina ekonomů i my sami si však často myslíme, že by stát měl do řady věcí zasahovat a že to bude dělat kvalifikovaně a rozumně. To ovšem není pravda – většina zásahů státu je nerozumná, často škodlivá, takže škodí věci a vytváří další problémy, které by jinak ani nebyly. Všude se opakuje mantra o nekvalitních potravinách z dovozu, často o nekvalitních potravinách vůbec. Přitom je zřejmé, že tak kvalitní potraviny, jako máme dnes, nikdy dříve nebyly. Kdo

tomu nevěří, může se seznámit s údaji o zdraví populace a např. o zvyšujícím se průměrném věku. Přitom chceme české potraviny vyvážet a potřebujeme tak volný široký trh, ale sami bychom nejraději zakázali dovoz… Agrární komora uvádí, že kolem 50 % potravin je z dovozu. Obchod uvádí číslo do 30 %. Ale sami chodíte nakupovat, tak víte, jak je to doopravdy. Domácí pomeranče mít nebudeme a dovoz za tzv. dumpingové ceny nikdo neprokázal. Naši zemědělci a potravináři by rádi potraviny zdražili… (já vím, o čem mluvím). V časopise Týden se jako příklady uvádějí čísla o podvodech s dováženými potravinami – místo 70 % sušiny je v produktu 40 % … atd. Opravdu? Je to vůbec možné? Neobhajuji dovoz ani české potraviny. Obhajuji právo zákazníka, aby si sám určil, co koupit a jíst. A vracím se k tomu, že stát (každý stát) rozhoduje za občany většinou nekvalifikovaně. Hamižný a sobecký kapitalismus prostě často dokáže pomoci společnosti více než sebelépe vymyšlené státní podnikání. ([email protected]) Ale připomínám redaktora Steigerwalda: I přesto máme dobrou republiku. Málo je na světě takových. I když budoucnost už není, co bývala, nezapomínejme na to. Staré zlaté časy jsou právě teď.

Zemřel prof. Ing. Stanislav Gajdůšek, DrSc. V srpnu letošního roku nás navždy opustil pan prof. Ing. Stanislav Gajdůšek, DrSc. Dovolte mi napsat malou osobní vzpomínku na tohoto uznávaného odborníka v mlékařství, vynikajícího pedagoga a skvělého člověka. Narodil se 6. října 1937 v Kroměříži a po absolvování devítileté školní docházky pokračoval v letech 1952 až 1956 ve studiu na Průmyslové škole mlékárenské v Kroměříži. Po maturitě následujících 5 let studoval na VŠCHT v Praze, na fakultě potravinářské technologie, obor technologie mléka a tuků. V roce 1961 získal titul inženýr chemie a následně nastoupil jako odborný asistent na Provozně ekonomickou fakultu VŠZ v Českých Budějovicích, kde v roce 1969 získal titul CSc. v oboru Zemědělských a lesnických věd. Od 1. ledna 1970 byl přijat na místo odborného asistenta na Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně (dnes Mendelova univerzita), kde pracoval až do 1. října 2002, kdy odešel do důchodu. Nejdříve působil jako odborný asistent na Katedře laktologie a technologie živočišných výrobků, později jako odborný asistent na Katedře veterinární prevence, re-

produkce a technologie živočišných výrobků, od roku 1980 z důvodu reorganizace přejmenované na Katedru zoohygieny a technologie výroby živočišných produktů. V říjnu 1978 byl jmenován docentem pro obor Technologie živočišných výrobků. V roce 1990 získává na Vysoké škole zemědělské v Praze titul DrSc. v oboru Zemědělských a lesnických věd. Profesorem pro obor Mlékařství byl jmenován prezidentem Václavem Havlem 1. prosince 1993. V roce 1992 byla zahájena na Vysoké škole zemědělské výuka nově zřízeného studijního oboru, a to Technologie potravin. Prof. Gajdůšek byl jmenován garantem tohoto oboru a tuto funkci vykonával až do roku 1999. O vznik tohoto nového studijního programu se významně zasloužil společně s prof. Ivo Ingrem, prof. Františkem Dudášem a doc. Milošem Pelikánem. Ve stejném období, tj. od 1. října 1994 do 31. srpna 1999, působil jako vedoucí Ústavu zemědělských produktů, od 1. ledna 1995 přejmenovaného na Ústav technologie potravin. Prof. Gajdůšek vychoval řadu odborníků, namátkou vzpomenu prof. Ing. Alžbetu Jarošovou, Ph.D. – proděkanku Agronomické fakulty Men-

delovy univerzity v Brně a stávající vedoucí Ústavu technologie potravin, prof. Oto Hanuše a doc. RNDr. Marcelu Klimešovou, oba pracující na Výzkumném ústavu mlékárenském. Na univerzitě garantoval a přednášel předměty Mlékařství, Laktologie a Mlékárenské technologie. Vedl řadu studentů při zpracovávání jejich diplomových i disertačních prací. Napsal a podílel se na sepsání několika vysokoškolských skript. Během své kariéry publikoval velký počet vědeckých a odborných prací. Je mimo jiné také autorem 32 článků v impaktových časopisech, které psal až do roku 2005. S panem prof. Gajdůškem jsem se poprvé osobně setkala na konkurzu na místo odborného asistenta na no-

vě vznikajícím Ústavu technologie potravin. Vysoký štíhlý pán s přísným vystupováním se mě vyptával na má studia a praxi a já jsem následně, k mému překvapení, byla přijata od října 1995 jako jeho odborná asistentka pro výuku mlékařských předmětů. A měla jsem mnohokrát možnost poznat, že za jeho přísností se skrývá snaha o perfektní výsledky práce. Pro mě byla léta, kdy jsem měla možnost pracovat s panem profesorem, sledovat jeho přednášky, pozorovat ho při práci se studenty, největší školou a nikdy na ně nezapomenu. Měla jsem příležitost poznat pana profesora i jako vynikajícího vypravěče, vtipného a laskavého člověka, který byl ke studentům náročný, ale také vstřícný, jehož přednášky byly studnicí praktických zkušeností a cenných rad. Pod vedením pana profesora jsem ukončila doktorskou disertační práci, pan profesor byl i jedním z oponentů mojí habilitační práce. V roce 2012, tedy v době, kdy již byl řadu let v důchodu, který trávil se svojí paní v Jindřichově Hradci, jsem mu s obavami telefonovala a chtěla ho požádat o doporučení mojí žádosti o zahájení profesorského řízení. S váháním, vždyť chci dosáhnout stejného titulu.

Opravdu na to mám? Stále se vidím jako jeho studentka, vím, kolik toto neznám. Jak bude pan profesor reagovat? Každý telefonát s panem profesorem začínal stejně, okamžitě se vyptával, co je nového na univerzitě. I tentokrát jsem mu začala vyprávět, když on najednou z ničeho nic razantně povídá: „Ženská, proč jste si již dávno nezažádala o profesuru?“ Je druhá polovina srpna, vycházím na balkon hotelového pokoje a nadšeně vydechnu: „Moře, konečně!“ Za sebou mám několik hodin letu, ale před sebou mám několik dnů, jak doufám, nádherné dovolené. Zapípá mi mobil, Jirka Kopáček. Je sobota, co mi může o víkendu chtít? Otevírám sms a čtu. „Posílám smutnou zprávu, zemřel prof. Gajdůšek.“ Dosedám na balkonovou židli, hlavou mi překotně běží vzpomínky, jedna přes druhou, slyším dobře známý profesorův hlas: „Hodinky nebo holinky, je jim to jedno, však se obojí natahuje,“ napůl vážně a napůl žertem se zlobil u zkoušky na studenty, když neuměli. Pozoruji moře pod sebou. Moře, které mění barvu a které je stejně slané jako slzy. Pane profesore, nestihla jsem Vám za vše poděkovat… Květoslava Šustová



www.pivovarrychnov.cz

www.sodo.cz

Městský Podorlický pivovar s. r. o. a Podorlická sodovkárna, s. r. o. Z Í S K A LY O C E N Ě N Í Č E S K Á C H U ŤO V K A A D Ě T S K Á C H U ŤO V K A Z A V Ý R O B K Y:

Jablečný mošt 100% – ČCH a DCH Podorlická třešňovice 50% – ČCH

Rychnovský Zilvar 10 – ČCH

Lacrum Velké Meziříčí

w w w. l a c r u mv m . c z

PRO VÝROBEK ZÁKYS JAHODA JSME ZÍSK ALI OCENĚNÍ Č E S K Á C H U ŤO V K A A D Ě T S K Á C H U ŤO V K A .

z domova / 31


Dny českého piva podporují unikátní hospodskou tradici D O L E T O Š N Í H O R O Č N Í K U S E Z A P O J I LY T I S Í C E P O D N I K Ů P O C E L É R E P U B L I C E jit tyto oslavy s připomínkou svatého Václava, patrona českého piva. Prodeje piva v restauracích a hospodách totiž dlouhodobě klesají, v současnosti se zde vypijí čtyři z deseti piv. „Dny českého piva jsou svátkem všech milovníků piva, hospod a gastronomie. Jejich prostřednictvím chceme podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout unikum tradiční české hospody,“ uvedl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Nad letošní akcí přezval záštitu prezident České republiky Miloš Zeman a ministr zemědělství Marian Jurečka.

„Česká hospoda je součástí naší kultury – naší národní identity,“ tak znělo heslo již čtvrtého ročníku Dnů českého piva, do kterého se na přelomu září a října zapojilo více než šest tisíc hospod a restaurací po celé České republice. Jejich návštěvníci si mohli pochutnat nejen na pivních speciálech, ale i na hlavním jídle – kančím se šípkovou omáčkou. Kromě toho pivovary zorganizovaly i setkání se sládky nebo prohlídky svých pivovarů. Cílem Českého svazu pivovarů a sladoven, který Dny českého piva organizuje, je vybudovat dlouhodobou tradici oslav piva jako národního nápoje a spo-

JE NARAŽENO! Dny českého piva byly slavnostně zahájeny 20. září při příležitosti Svatováclavské slavnosti českého piva v pražském Národním domě na Vinohradech za účasti významných vládních představitelů, institucí a zástupců pivovarského oboru. Prvním naraženým sudem letošních Dnů českého piva se stal Radegast

Ryze Hořká 12 z Pivovaru Radegast, vítězné pivo kategorie světlých ležáků v degustační soutěži České pivo 2016. Do celonárodní oslavy zlatavého moku se v letošním roce zapojily desítky pivovarů, a to jak velkých a středních, tak i minipivovarů. Každý z nich se pochlubil především svými speciály, řada z nich zorganizovala i slavnostní narážení za účasti sládků a dalších osobností, nechyběly ani dny otevřených pivovarů. ČEŠI JSOU NA SVÉ PIVO HRDÍ Z červencového průzkumu Českého svazu pivovarů a sladoven vyplynulo, že pojem „české pivo“ si většina oslovených spojuje s kvalitou a vlastnostmi českého piva, českou kulturní tradicí a rovněž v této souvislosti uvádí, že je pivo nejoblíbenějším českým nápojem. Průzkum rovněž ukázal, že přes 80 procent respondentů je hrdých na

(Zdroj: ČSPS/IPSOS, červenec 2016)

pověst českého piva vzahraničí. Jeho rostoucí oblibu v ostatních zemích dokazují i statistiky. „Zatímco produkce tuzemského piva díky jeho exportu stoupá, spotřeba piva v České republice dlouhodobě stagnuje, v přepočtu na obyvatele je to 143 litrů piva za rok,“ uvedl k průzkumu František Šámal a dodal: „Přesto jsme ve spotřebě piva první na světě.“ ČESKÁ KLASIKA: KANČÍ SE ŠÍPKOVOU Při letošních Dnech českého piva si návštěvníci vybraných podniků vedle pivních speciálů pochutnali i na dobrém hlavním jídle. Tím byla kančí pečeně se šípkovou omáčkou a hříbkovým knedlíkem podle receptu držitele oceně-

ní Bib Gourmand prestižního Průvodce Michelin šéfkuchaře Tita Eliáše. Zvěřina je totiž díky svým vlastnostem ideální kombinací k výraznějším druhům piv s vyšším obsahem chmelu. Přímo ke kančímu se pak hodí tradiční české ležáky. A zvěřinové hody bez piva, národního zlatavého moku, si snad nelze představit. „Věříme, že Dny českého piva pomohou tomu, aby si lidé na načepovaný půllitr své oblíbené značky zašli častěji. Češi milují české pivo a českou pivní tradici. Víme, že do své oblíbené hospůdky, která je zejména na menších městech a vesnicích centrem společenského a kulturního života, sice chodí méně často než dříve, ale stále rádi,“ doplnil Šámal.

Svatováclavské slavnosti ve znamení českého piva MIROSLAV KOUTEK Pivovarnictví se mu stalo osudem. To lze bez nadsázky říci o Miroslavu Koutkovi, předsedovi představenstva a emeritním sládkovi Pivovaru Litovel. Koutek po ukončení školy působil v Pivovaru Litovel jako mistr výroby a sladmistr a již ve svých 25 letech byl jmenován sládkem pivovaru, nejmladším v tehdejším Československu. Zasadil se o znovuotevření učňovského oboru pivovarník–sladovník na SOŠ v Litovli, z nějž v letošním roce vyšli první učni. V roce 1988 rovněž inicioval vybudování první stálé historické muzeální expozice pivovarnictví na Moravě pod názvem Pivovar Litovel – historie a současnost. PAVEL PRŮCHA

Zástupci pivovarů převzali ocenění z rukou ministra zemědělství Mariana Jurečky a předsedy Českého svazu pivovarů a sladoven Františka Šámala. Svátek svatého Václava je ne- včetně počinu z oblasti vědy a výzku- světlý ležák Zubr Grand z Pivovaru jen připomínkou význačného české- mu. Zubr. V kategorii světlé výčepní pivo ho panovníka, ale také významnou Do Síně slávy českého pivovarství se na prvním místě umístilo Královské událostí pro všechny pivovarníky – a sladařství jsou v rámci Svatováclavské pivo Litovel Moravan. Nejlepšími tmasvatý Václav je totiž od dob Karla slavnosti každý rok uváděny významné vými pivy porota určila Bernard Černý IV. patronem českého piva. Proto osobnosti tohoto oboru. Nejvyšší oceně- ležák s jemnými kvasnicemi a Královje s touto událostí tradičně spjata ní je odměnou těm, kteří svými znalost- ské pivo Litovel Dark. Mezi nealkoi Svatováclavská slavnost české- mi, schopnostmi, vysokou odborností holickými pivy nejvíce bodoval Birell ho piva, kterou již od roku 2002 or- a pracovitostí i morálním příkladem při- Světlý z Pivovaru Radegast Plzeňského ganizuje Český svaz pivovarů a sla- spěli k tomu, že pivovarnictví se spolu Prazdroje. doven. se sladařstvím, chmelařstvím a pěstitelstvím stalo nedílnou součástí společnosDNY ČESKÉHO PIVA V letošním roce se slavnost konala ti, kultury a profesního věhlasu v České Na závěr večera se na pódiu sešli mi20. září v prostorách Národního do- republice. V letošním roce byli do Síně nistr zemědělství Marian Jurečka, jeho mu na Vinohradech, kde byly oceněny slávy uvedeni Pavel Průcha, emeritní slá- náměstkyně pro řízení Sekce potraviosobnosti pivovarského a sladařského dek Plzeňského Prazdroje, a Jiří Špringl nářské výroby Viera Šedivá, předseda oboru. Během večera byly také vyhláše- ze společnosti Chmel Polepská blata. zemědělského výboru Poslanecké sněny výsledky degustační soutěže České movny Parlamentu ČR Jaroslav FaltýČESKÉ PIVO 2016 pivo 2016 a rovněž slavnostně zahájeny nek, předseda Českého svazu pivovarů Během slavnostního večera nechy- a sladoven František Šámal, ředitel pro Dny českého piva. Čestnou plaketu českého sládka bělo ani tradiční vyhlášení degustač- programování a strategii Potravinářské Františka Ondřeje Poupěte, kterou ní soutěže České pivo, kterou pořádá komory ČR Miroslav Koberna a ředijiž od roku 2007 každoročně uděluje Český svaz pivovarů a sladoven a jejímž tel Pivovaru Radegast Ivo Kaňák, aby Český svaz pivovarů a sladoven vyni- odborným garantem je Výzkumný ústav společně slavnostním přípitkem zahájili kajícím profesionálům v pivovarském pivovarský a sladařský. letošní Dny českého piva (na fotografii Prestižní kategorii světlých ležáků vy- vpravo nahoře). Prvním naraženým suoboru, převzal Miroslav Koutek, předseda představenstva a emeritní sládek hrál Radegast Ryze Hořká 12 pivovaru dem se tak stal Radegast Ryze Hořká Pivovaru Litovel. Jedná se o ocenění za Radegast Plzeňského Prazdroje. Mezi 12 z Pivovaru Radegast, vítězné pivo mimořádný přínos českému pivovarství, stále populárnějšími jedenáctistupňo- kategorie světlých ležáků v degustační sladařství a jeho návazným odvětvím, vými pivy byl jako nejlepší ohodnocen soutěži České pivo 2016.

Emeritní sládek Plzeňského Prazdroje Pavel Průcha vařil pivo na varně Prazdroj již v roce 1970. Několik let působil jako vedoucí výzkumu a technologického rozvoje v podniku Lachema Kaznějov. V letech 1986 až 1992 zastával funkci hlavního sládka Plzeňského Prazdroje. Další roky působil jako manažer kvality a obchodní sládek. Nyní je konzultantem a emeritním sládkem plzeňského pivovaru. Pavel Průcha je členem Chemické a Biochemické společnosti při Akademii věd ČR, byl členem americké Society of Brewing Chemists a Master Brewers Association of the Americas. Publikoval v domácích i zahraničních časopisech a přednášel na mnoha domácích i zahraničních pivovarnických a sladařských kongresech.

JIŘÍ ŠPRINGL Jiří Špringl se věnuje pěstování chmele, konkrétně poloraného žateckého tradičního červeňáku v té nejvyšší kvalitě. V oboru začínal v roce 1970 v Jednotném zemědělském družstvu v Polepech jako agronom chmelař. V roce 2002 transformoval družstvo do společnosti Chmel Polepská blata a začal se věnovat výhradně pěstování chmele. Ze společnosti vybudoval stabilní a prosperující podnik. V roce 1997 byl oceněn za svůj dlouhodobý přínos v oblasti pěstování chmele mezinárodním řádem chmelového rytíře. Native PR, s. r. o.

32 / z domova – nabídky – informace


Plzeňský prazdroj inspiruje malé podniky k udržitelnému podnikání a strategicky rozvíjejí své podnikání směrem k odpovědnému přístupu a dlouhodobé udržitelnosti.

Plzeň – Největší nezávislá platforma pro odpovědné podnikání v České republice ve středu 19. října na slavnostním galavečeru ocenila aktivity Plzeňského Prazdroje zlatým certifikátem „TOP odpovědná velká firma“ a cenou „TOP odpovědný reporting“. Letos je Plzeňský Prazdroj nově partnerem kategorie „TOP odpovědná malá firma“, ceny pro střední a malé podniky, které systematicky, komplexně

„Pokud chtějí být firmy v byznysu úspěšné, musí se starat i o prostředí, ve kterém podnikají. V posledních letech vidíme rostoucí přesun od jednorázových charitativních akcí směrem k dlouhodobému pozitivnímu působení na ekonomiku, životní prostředí a společenský život v regionu, kde firmy působí. Tento přístup začínají volit i malé a střední podniky, pomáhá jim nejen k lepší pověsti, ale také k větší spokojenosti a loajalitě zaměstnanců i udržitelnosti jejich podnikání,“ popisuje současný vývoj firemní společenské odpovědnosti (CSR) Pavlína Kalousová, šéfka platformy Byznys pro společnost. A právě drobné podniky se rozhodl Plzeňský Prazdroj v těchto aktivitách podporovat. „Vedle našich vlastních dlouhodobých aktivit k udržitelnému podnikání se snažíme pozitivně působit také na naše dodavatele a inspirovat i malé podniky. I proto se stal Plzeňský Prazdroj partnerem kategorie TOP odpovědná malá firma,“ říká Drahomíra Mandíková, ře-

ditelka firemních vztahů Plzeňského Prazdroje. V této kategorii jsou oceňovány právě takové podniky, které mají odpovědný přístup k zaměstnancům, obchodním partnerům, svému okolí a zároveň mají jasnou vizi, kam chtějí v oblasti udržitelného podnikání směřovat. Tato kritéria podle odborné poroty letos nejlépe naplňuje Zemědělské obchodní družstvo Brniště, které se zabývá chovem a zpracováním drůbeže a skotu a založilo Nadační fond Podralsko, který podporuje rozvoj v regionu Podralska a jeho okolí. „Pro zemědělskou firmu je přirozené přispívat k místnímu rozvoji. To bylo a bude součástí naší dlouhodobé strategie. Hodně věcí se nám už povedlo. Jsme v kraji první firma, která zavedla soukromé stipendium pro střední školy, vedeme vzdělávací programy pro školy a pořádáme řadu akcí pro místní obyvatele. Poskytujeme také zázemí a podporu místním spolkům. O Brništi a našich aktivitách se v kraji začíná vědět,“ popisuje aktivity ZOD Brniště předseda představenstva Petr Kubíček. Dalším z příkladů dobré praxe spolupráce velkých a menších firem v oblasti udržitelnosti je společný projekt

Plzeňský Prazdroj získal ocenění v oblasti TOP odpovědná velká firma. Nejodpovědnější malou firmou se stalo Zemědělské obchodní družstvo Brniště. Prazdroj & COOP pro lepší život v obcích. Lídr českého pivního trhu a síť prodejen COOP jsou tradičními obchodními partnery. Spojují je hodnoty jako úcta k tradici či závazek starat se o rozvoj komunit, proto se společně zaměřili na obnovu památek místní-

ho významu a podporu dobrovolných hasičů. Na tyto aktivity darovali procento z prodeje produktů Plzeňského Prazdroje zakoupených ve vybraném období v síti spotřebních družstev COOP a celkem přispěli částkou téměř 400 tisíc korun.

Pražské hospody slaví 174leté výročí plzeňského piva Plzeň/Praha – Už 174 let uplynulo ode dne, kdy sládek Josef Groll uvařil první várku plzeňského ležáku, a založil tak zcela novou pivní kategorii spodně kvašených piv „pils“. Toto významné výročí připomněl na začátku října v 6 pražských hospodách historický koňský povoz v čele s poslední českou formankou a plzeňským sládkem, kteří přivezli na voze do hospod speciální pivní várku nefiltrovaného ležáku v dubových pivovarských sudech.

Oslava 174. narozenin piva Pilsner Urquell začala v sobotu 1. října tradičním plzeňským Pilsner Festem, který odstartoval další místní oslavy po celé republice. Historické výročí se bude slavit až do poloviny listopadu ve více než 30 vybraných hospodách ve 12 českých městech, z nichž prvním byla Praha. Šest pražských hospod tak na jeden večer ožilo dobovou pivní atmosférou a jejich návštěvníci mohli ochutnat Pilsner Urquell v jeho nefiltrované podobě z ručně vyráběného dubového sudu. Ten na slavnosti

do vybraných hospod dovezla plzeňská formanka Jana Šůsová, která ještě dnes aktivně rozváží na svém koňském povo-

zu pivo do několika plzeňských hospod. Udržuje tak rodinnou tradici formanského řemesla. „Formanství a koně jsou moje vášeň. Je to důležité dědictví, které mi předal můj táta a jemu zase děda. Jsem ráda, že cestou těchto regionálních oslav výročí ležáku můžu lidem naživo ukázat krásu tohoto tradičního řemesla,“ říká Šůsová. Ručně vyráběný sud z jejího povozu pak v každé z vybraných hospod a restaurací narazil plzeňský sládek a slavnostního proslovu se ujala histo-

rická postava Josefa Grolla, zakladatele piva plzeňského typu. Pivo po hospodě roznášely šenkýřky a o zábavu a dobrou náladu se postarala dobová kapela. Atmosféru jako v roce 1842 bylo možné zažít v Praze v restauraci U Pinkasů, v hospodě Bredovský dvůr, v hospodě PUOR Kulaťák a U Veverky, v Lokálu Dlouhá a v restauraci Katr ve Vězeňské ulici. AMI Communications, spol. s r. o.

11. MEZINÁRODNÍ VELETRH GASTRONOMIE A ZAŘÍZENÍ PRO HOTELY A RESTAURACE

souběžně s veletrhem cestovního ruchu

16. - 19. 2. 2017 Výstaviště Praha - Holešovice

www.top-gastro.cz





z domova / 35


Moravští vinaři přivezli 8 zlatých a 11 stříbrných medailí z MUNDUS vini Vinařství Štěpán Maňák za Sauvignon 2015, slámové víno Vinařství Štěpán Maňák za Děvín 2015, výběr z hroznů Jedna z nejpřísněji hodnotících světových vinařských soutěží MUNDUS vini ocenila moravské vinaře 8 zlatými a 11 stříbrnými medailemi. Účast vín z České republiky finančně podpořil Vinařský fond ČR a organizačně ji zajistilo Národní vinařské centrum, o. p. s.

Vinařství U Kapličky s. r. o. za Pálavu 2015, výběr z hroznů

Více než 4 300 vín z 38 zemí světa hodnotilo v německém Neustadtu 150 odborníků z oboru vinařství. „Hodnocení na MUNDUS vini je jedno z nejpřísnějších na světě, a tak na zlaté medaile dosáhne jen zlomek přihlášených vín. Z Německa tak nikdo nevozí velké množství medailí, ale ocenění se dočkají jen naprosto špičková vína světového formátu,“ komentuje úspěchy Ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra, o. p. s.

ZNOVÍN ZNOJMO, a. s., Ryzlink rýnský 2015, výběr z hroznů

ZLATÉ MEDAILE ZÍSKALA VINAŘSTVÍ: CHATEAU VALTICE – Vinné sklepy Valtice, a. s., za Ryzlink vlašský 2011, výběr z cibéb CHATEAU VALTICE – Vinné sklepy Valtice, a. s., za Ryzlink vlašský 2011, slámové víno

VINICE – HNÁNICE s. r. o. za Pálavu 2015, výběr z hroznů Vinofol, s. r. o., za Pálavu 2015, výběr z bobulí

Soutěž MUNDUS vini se poprvé konala v roce 2001 a patří k nejlépe organizovaným světovým soutěžím vín. Vína hodnotí anonymním způsobem mezinárodní komise enologů, vinařů, obchodníků s vínem, sommelierů a odborných žurnalistů. Vína jsou hodnocena v souladu se standardy 100bodového schématu Mezinárodní organizace pro révu a vín (OIV) a Mezinárodní unie enologu (UIOE). www.mundusvini.de www.vinazmoravy.cz www.vinazcech.cz Omnimedia s. r. o.

VÝSLEDKY MUNDUS VINI 2016

Výrobce

Odrůda

Ročník

Medaile

B\V vinařství a. s.

Ryzlink rýnský, pozdní sběr

2015

Stříbrná

BOHEMIA SEKT, s. r. o.

Bohemia Sekt, Prestige brut

2013

Stříbrná


Bohemia Sekt, Prestige demi sec

2013

Stříbrná


Chateau Bzenec, brut

2013

Stříbrná

HABÁNSKÉ SKLEPY, spol. s r. o.

Tramín červený, pozdní sběr

2015

Stříbrná

CHÂTEAU BZENEC, spol. s r. o.

Rulandské bílé, pozdní sběr

2015

Stříbrná

CHÂTEAU VALTICE – Vinné sklepy Valtice, a. s.

Ryzlink vlašský, výběr z cibéb

2011

Zlatá

CHÂTEAU VALTICE – Vinné sklepy Valtice, a. s.

Ryzlink vlašský, slámové víno

2011

Zlatá

Vinařství Čech s. r. o.

Hibernal, pozdní sběr

2015

Stříbrná

Vinařství Štěpán Maňák

Sauvignon, slámové víno

2015

Zlatá


Děvín, výběr z hroznů

2015

Zlatá


Ryzlink rýnský, výběr z bobulí

2015

Stříbrná

Vinařství U Kapličky s. r. o.

Pálava, výběr z hroznů

2015

Zlatá

VINICE – HNÁNICE s. r. o.

Ryzlink rýnský, VOC

2015

Stříbrná

VINICE – HNÁNICE s. r. o.

Pálava, výběr z hroznů

2015

Zlatá

VÍNO Mikulov, spol. s r. o.

Hibernal, pozdní sběr

2015

Stříbrná

Vinofol, s. r. o.

Pálava, výběr z bobulí

2015

Zlatá

ZNOVÍN ZNOJMO, a. s.

Ryzlink rýnský, výběr z hroznů

2015

Zlatá

ZNOVÍN ZNOJMO, a. s.

Ryzlink rýnský, výběr z hroznů

2015

Stříbrná

Z Prague Wine Trophy si vinaři VOC Znojmo odnesli 11 medailí

Na největší mezinárodní soutěži vín v ČR – Prague Wine Trophy – uspěli také vinaři VOC Znojmo. Odnesli si celkem 11 medailí, z toho 1 prémiovou zlatou, 9 zlatých a 1 stříbrnou. „Prague Wine Trophy je jedna z neprestižnějších soutěží vín, a tak je nám velkou ctí, že vína našich vinařů si z třetího kola soutěže odnášejí 11 medailí. Je to důkaz, že naše vinařství opravdu vyrábějí vína světové kvality,“ říká předseda VOC Znojmo František Koudela. Zlaté medaile si odneslo jedno červené cuvée od Arte Vini a dvě od Vino Hort, fortifikovaná vína Šaler od Vinařství Špalek si odnesla jednu prémiovou zlatou a jednu zlatou medaili, Müller Thurgau od Vinařství Lahofer získalo

zlatou medaili a tatáž odrůda od Znovínu Znojmo stříbrnou medaili. Nejvíce oceněných vín vinařů VOC Znojmo bylo odrůdy Ryzlinku rýnského – celkem 4, přičemž všechny obdržely zlatou medaili. Jeden z vinařství Lahofer, jeden ze Znovínu Znojmo a dvě z Arte Vini, přičemž jeden z Ryzlinků byl v kvalitě VOC Znojmo. „Ryzlink je pro Znojemsko typickou odrůdou, k jeho pěstování tu máme ideální podmínky a um našich vinařů dokáže potenciál ryzlinků dovést téměř k dokonalosti. Že uspěl i ryzlink VOC Znojmo, je třešničkou na dortu,“ dodává s úsměvem Koudela. O PRAGUE WINE TROPHY Prague Wine Trophy je mezinárodní soutěž vín určená pro vína z vinařských regionů z celého světa. Co do počtu hodnocených vzorků jde o největší mezinárodní soutěž vín v České republice. Soutěž Prague Wine Trophy probíhá ve čtyřech kolech (v termínech březen, květen, září, říjen). Hodnocená vína jsou rozdělena do celkem 32 kategorií, v každém kole se hodnotí 8 kategorií (resp. odrůd vín). Více na www.praguewinetrophy.cz.

O 3. KOLE SOUTĚŽE 3. kolo soutěže Prague Wine Trophy 2016 se konalo v Praze od 15. do 22. září. V porotě tentokrát zasedla i první česká Master of Wine, žijící v Londýně, Lenka Sedláčková. 3. kola se zúčastnilo 363 vín, z toho 153 domácích (42 %) a 210 za-

hraničních (58 %). Vína pocházela z 16 zemí (České republiky, Slovenska, Rakouska, Německa, Francie, Itálie, Španělska, Portugalska, Slovinska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, JAR, Argentiny, Chile, Kalifornie a Austrálie). Bylo hodnoceno 8 odrůd nebo druhů

vín: Riesling, Müller Thurgau, Cabernet Sauvignon, Shiraz, Nebbiolo, Zweigeltrebe, fortifikovaná vína a červená cuvée. Nejvíce soutěžilo ryzlinků – rovných 150. Medaile získalo ve 3. kole 75 soutěžících. VOC ZNOJMO, z. s.

VÝSLEDKY VINAŘŮ VOC ZNOJMO Odrůda

Ročník

Název vína

Výrobce

Body

Medaile

Červená cuvée

2013

Red Reserve

Arte Vini

88

Prague Gold

Červená cuvée

2012

Premium

VINO HORT

88

Prague Gold

Červená cuvée

2012

Selection

VINO HORT

87

Prague Gold

Fortifikovaná vína

2000

Víno Šaler

Vinařství Špalek

90

Prague Premium Gold

Fortifikovaná vína

2011

Víno Šaler

Vinařství Špalek

89

Prague Gold

Müller Thurgau

2015

Müller Thurgau kabinet

Vinařství LAHOFER

87

Prague Gold

Müller Thurgau

2015

Müller Thurgau

Znovín Znojmo

85

Prague Silver

Riesling

2015

RR VOC

Arte Vini

87

Prague Gold

Riesling

2015

Ryzlink rýnský, pozdní sběr

Vinařství LAHOFER

87

Prague Gold

Riesling

2015

RR

Arte Vini

86

Prague Gold

Riesling

2013

Ryzlink rýnský

Znovín Znojmo

86

Prague Gold

Salon vín ve znamení rekordů!

Letošní Salon vín – národní soutěž vín se stal rekordním ve všech směrech. Počet nominovaných vinařů a vinařských firem se přehoupl přes hranici 150 a počet vín, která postoupila do 1. celostátního kola soutěže, přesáhl 1 100. Meziročně tedy vzrostl počet nominovaných vín o téměř 60 %. Nominaci, tedy možnost zúčastnit se 1. kola Salonu vín – národní soutěže vín

2017, získala vína na základě výsledků v Národní soutěži vín ve znojemské, mikulovské, velkopavlovické a slovácké oblasti a ve vinařské oblasti Čechy. Celkem bylo v nominačních kolech Národní soutěže vín hodnoceno 2 020 vín, což opět znamená rekordní účast a nárůst o více než 40 % oproti loňskému roku. Suverénně tak jde o největší soutěž vín u nás. Ze 1 145 vín od 157 vinařů přihlášených do 1. kola hodnocení je tradičně nejvíce vín v kategorii A, tedy bílá suchá a polosuchá vína do 12 g/l zb. cukru (591 vín), dále v kategorii E, tedy vína červená suchá a polosuchá (204 vín). Z hlediska odrůd je nejvíce Ryzlinků rýnských, dále Sauvignonů a Veltlínského zeleného. „Letošní ročník Salonu vín je rekordním po všech stránkách. Potkaly se zde

totiž dva pozitivní faktory. Prvním je stále rostoucí zájem o Salon vín – národní soutěž vín jako o naši nejvyšší soutěž a druhým byla mimořádná kvalita ročníku 2015, který soutěži dominuje. Díky tomu máme rekordní počet účastníků i nominovaných, tedy rekordy v kvalitě i kvantitě,“ komentoval významný nárůst počtu přihlášených i nominovaných vín Ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra. První kolo hodnocení Salonu vín – národní soutěže vín 2017 proběhne v prostorách Národního vinařského centra ve Valticích 21.–25. 11. Vína budou hodnotit naši nejlepší degustátoři – držitelé evropských degustačních zkoušek. V komisích budou zastoupeni vinařští technologo-

vé, sommelieři, obchodníci s vínem, novináři se zaměřením na víno a také zástupci Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity a Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Degustátoři budou hodnotit vína pomocí originálního počítačového systému ELWIS, který usnadňuje práci degustátorů a eliminuje chyby při případném sečítání bodů při tradičním ručním sečítání. Na první kolo, ve kterém vyberou degustátoři nejlepších 200 vín, naváže finální – druhé kolo soutěže, které proběhne 8. prosince 2016 v jízdárně valtického zámku. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže a otevření nového ročníku degustační expozice Salonu vín se uskuteční 3. února 2017 a pro veřejnost bude

expozice otevřena od soboty 4. února. V průběhu měsíce ledna bude expozice uzavřena a bude probíhat příprava nového ročníku. Osvědčily se také loňské novinky – zavedení „stříbrné medaile“ pro vína na 101.–200. místě za předpokladu získání minimálně 83 bodů ve finálním kole a tzv. divoká karta – každý vinař, který má alespoň 1 nominaci z oblastních kol, má možnost přihlásit ještě jedno své víno nad rámec nominovaných z oblastních kol. Více o vínech na www.narodnisoutezvin.cz a www.vinazmoravy.cz. Omnimedia s. r. o.



S hrdostí představujeme držitele ocenění Česká chuťovka 2016. Davelský staročeský salám a Davelské taliány v láku. Řeznictví a uzenářství U DOLEJŠÍCH s. r. o., Na náměstí 97, 252 06 Davle, e-mail: [email protected]

RYCHLE. JEDNODUŠE. ONLINE.

PŘEPRAVKA E2 I Vyrobeny z PE I Nosnost až 30 kg I Splňuje náročné DIN normy 55423

VHODNÉ PRO PŘEPRAVU A USKLADNĚNÍ MASA, MASNÝCH VÝROBKŮ APOD. MOŽNOST POTISKU.

BIGBOXY I Velikost EURO nebo ISO I Stohovatelnost zajištěna I Jednoduše čistitelné

SKVĚLÉ ŘEŠENÍ PRO OBJEMNÉ PRODUKTY

PALETA PLASTOVÁ HYGIENICKÁ H1 I Vyrobeny z PE I Nosnost až 5000 kg I Splňuje náročné DIN normy

ČISTOTA A JEDNODUCHOST PŘI MANIPULACI

w w w. t b a p l a s t . c z

z domova / 37


Otevření prvních Svatomartinských vín se blíží!

Již brzy se s charakteristickým zvukem začnou po celé zemi otevírat první láhve Svatomartinských vín. I přes tři jarní mrazivé dny, které se podepsaly na letošní úrodě, nás čeká velmi zajímavý ročník. Poprvé jej budeme moci ochutnat tradičně 11. 11. 2016. Letošní svátek všech milovníků vína připadne na pátek, což dává možnost strávit příjemný prodloužený víkend se Svatomartinským na náměstích, v restauracích, vinárnách či jinde. „I když na jaře našim vinařům počasí příliš nepřálo, dostatek vláhy a tepla v letních měsících a začátkem září ztráty dohnalo kvalitou,“ naznačuje ředitel Vinařského fondu Ing. Jaroslav Machovec.

Jen vína, která díky své kvalitě uspěla u hodnocení, které proběhlo mezi 20. až 26. říjnem, mají možnost nosit známku Svatomartinské. Jako každoročně se dá předpokládat nejvyšší zastoupení bílých Svatomartinských vín (Müller Thurgau, Veltlínské červené rané a Muškát moravský), kterých bude na trhu cca 40 %, následovat budou červená (Modrý Portugal a Svatovavřinecké) s 30 % a růžová (Modrý Portugal, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe) také s 30 %. V roce 2005, kdy byla značka Svatomartinské z iniciativy Vinařského fondu uvedena na trh poprvé, se do projektu přihlásilo 36 vinařství. V loňském roce už Svatomartinská vína vyrábělo 113 vinařství, která dodala na trh cca 2 300 000 lahví. Svatomartinská vína se stala tak oblíbeným fenoménem, že i přes celkově nižší úrodu plánují vinaři vyrobit letos minimálně stejné množství Svatomartinského jako v loňském rekordním roce.

Nepříjemné mrazivé dny na jaře napáchaly škody na úrodě. Své o tom ví i ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Ing. Bořek Svoboda: „Věříme, že si počasí svou daň vybralo na jaře, kdy se mrazy podepsaly na nižší úrodě na některých tratích. Zatím to vypadá nadějně!“

SKLIZEŇ ROČNÍKU 2016 „Sklizené množství odpovídá původnímu odhadu, tedy snížení výnosu o asi 20 až 25 % oproti roku 2015. Sklizeň tedy bude na úrovni desetiletého průměru,“ komentuje sklizeň révy vinné Ing. Martin Půček, výkonný ředitel Svazu vinařů v ČR.

ODRŮDY SVATOMARTINSKÝCH VÍN

SVATOMARTINSKÝ KOŠT A DALŠÍ AKCE Stejně jako v uplynulých letech pořádá Vinařský fond 11. 11. od 11 hodin na brněnském náměstí Svobody největší ochutnávku svatomartinských vín u nás. Svatomartinského koštu se 100 druhy svatomartinských vín od 100 různých vinařů se každoročně účastní více než 5 000 obyvatel a návštěvníků moravské metropole. Vinařský fond zároveň podporuje řadu dalších svatomartinských akcí po celé republice. Podrobnější informace a přehled letošních akcí naleznete v kalendáři na www.wineofczechrepublic.cz.

BÍLÉ VÍNO – odrůdy: Müller Thurgau, Veltlínské červené rané a Muškát moravský

typová charakteristika: příjemné, vyrovnané, svěží ovocité suché víno RŮŽOVÉ VÍNO – odrůdy: Modrý Portugal, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe typová charakteristika: příjemné, dobře pitelné ovocité suché víno ČERVENÉ VÍNO – odrůdy: Modrý Portugal a Svatovavřinecké typová charakteristika: hladké sametové suché víno, odbourané kyseliny, případně karbonická macerace

ZNAČKA SVATOMARTINSKÉ Značka „Svatomartinské“ byla registrována v roce 1995 a od roku 2005 je jejím vlastníkem Vinařský fond ČR, který ji dále nabízí zdarma všem vinařům registrovaným v České republice a splňujícím všechna náročná kritéria. V letošním roce Vinařský fond ve spolupráci s Národním vinařským centrem již pojedenácté realizuje propagaci těchto vín pod jednotným logem. Více o vínech a vinařských akcích na www.wineofczechrepublic.cz. Omnimedia s. r. o.

Novelu proti falšování vína bude chtít Jurečka zmírnit v Senátu Praha (ČTK/red) – Omezit falšování vína a potírat černý trh s vínem má pomoci novela zákona o vinařství, kterou 21. října schválila Sněmovna. Předloha zvyšuje pokuty až na 50 milionů korun, nyní jsou desetinové. Ministru zemědělství Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) připadá novela v některých případech příliš tvrdá a bude se snažit, aby ji Senát zmírnil. Za nerealizovatelný považují nová pravidla prodejci vína, vinaři naopak novelu chválí. Předloha schválená ve Sněmovně vedle pokut upravuje také pravidla pro prodej vína. Sudové víno by nemělo být

možné prodávat jinde než u výrobců nebo dovozců. Výrobcem ale bude i ten, kdo si víno nechá vyrobit. Zakazuje se také prodej vína z automatů. Předloha má podle vlády zvýšit ochranu spotřebitele. Vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením vyrobená z hroznů sklizených v tuzemsku musejí mít na horní části láhve podle novely povinně trikoloru. Nový předpis také obsahuje ustanovení, že vinotéky, které prodávají dovozové víno, budou muset používat pouze znovu nenaplnitelné nádoby, tzv. bag-in-boxy. Dovozci budou muset do 12 hodin nahlásit státu import vína, poté budou

muset víno nechat deset dnů ve skladu, aby mohlo být zkontrolováno. O zmírnění zákona se bude v Senátu snažit ministr Jurečka. Kritizuje povinnou trikoloru na hrdle láhve, když všechna ostatní označení v potravinářském sektoru, která odkazují na kvalitu nebo původ v ČR, jsou dobrovolná. Příliš tvrdá Jurečkovi připadají opatření, která se týkají sudového vína ze zahraničí. „V okamžiku, kdy bude příjemce dovážet víno například v cisterně do České republiky k dalšímu prodeji v režimu sudového vína, tak bude muset mít přesně do litru rozepsáno, v ten okamžik z té cisterny, kde přesně, v které konkrétní vinotéce v České republice bude

to víno jako sudové prodáváno,“ řekl ministr. To je podle něj v praxi velice těžce naplnitelné. Stejně argumentuje předseda Sdružení obchodníků s vínem a vinoték Václav Rusnok. „My dovážíme víno s tím, že potom na něj hledáme kupce – vinotéku nebo někoho jiného. Že by obchodník při dovozu věděl, kdo od něj víno koupí, je nereálné,“ uvedl. Svaz vinařů ČR naopak doufá, že senátoři nepřijmou žádná zjemnění zákona. Svaz i Vinařská unie ČR věří, že novela zlepší poměry na trhu, na kterém nyní falšovaná, především stáčená vína ohrožují dobrou pověst domácího vinařství. „Tento velký benefit pro nás převy-

šuje všechna negativa spojená se zvýšenou administrativou a změnou procesů,“ uvedl prezident Vinařské unie Ondřej Beránek. Podle prezidenta Svazu vinařů Tibora Nyitraye by víno nemělo zdražit. Růst cen vína kvůli nově stanoveným povinným obalům naopak očekává ODS, která ve Sněmovně hlasovala proti zákonu stejně jako TOP 09, Starostové a část klubu vládní KDU-ČSL. Sněmovna novelu schválila 94 hlasy především koaličních poslanců. ODS tvrdí, že úprava falšování vína neomezí, a navíc postihne poctivé vinaře a vinotéky. Podle bývalého ministra zemědělství a poslance ODS Petra Bendla zákon zvýhodňuje velké firmy proti malým podnikatelům.

Zemřel Ing. Jaroslav Kolek, poslední vinař z Pribiny roky později území okupovala rumunská armáda a českou rodinu vyhnala. Uprchlík z Ukrajiny po válce absolvoval vinařské školy v Mikulově a v Lednici a vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. S autorem mnoha technologických postupů i patentů odešel poslední představitel slavné, ale do jisté míry již zaniklé, kapitoly Pribiny Hesov; dnes Savencia Fromage & Dairy Czech Republic. Výroba džemů pod jeho vedením došla takového uznání, že se Pribina stala jejich výhradním dodavatelem pro všechny jogurty v Československu. Jaroslav Kolek znal tajemství výroby ovocných vín, džemů a sýrů v Pribině Hesov. Snímek vynikajícího technologa a spolupracovníka Potravinářského zpravodaje zachytil měsíc před jeho úmrtím. Zcela zaplněná obřadní síň v Havlíčkově Brodě se 16. září rozloučila s inženýrem Jaroslavem Kolkem, který rovných šedesát roků žil v Přibyslavi a z nich sedmatřicet let (1956–1993) řídil výrobu ovocných vín, tekutého ovoce, nápojů, džemů a sýrů v mlékárně Pribina v Hesově. Narodil se 27. dubna 1933 ve městě Bohdan v Zakarpatské oblasti Ukrajiny, jeho otec tam byl lesníkem. O dva

„VYNÁLEZCE“ PRIBINKY Do historie českého konzervárenství se zapsal převratnou technologií výroby tekutého ovoce a zeleniny, kterou starší a střední generace pamatuje pod názvem Pribinka. „Mládež dnes pije nejrůznější džusy a dřeňové limonády a netuší, že všechny mají svůj základ právě v Pribince. Ovšem, dnes ani zdaleka nedosahují její kvality,“ řekl před časem Kolek novinářům. Pribinka měla dvojnásobnou i vyšší záruční dobu zachování přirozeného vitaminu C a vyráběla se z neuvěřitelného počtu 18 druhů ovoce. Kolek s tímto nápojem sbíral poháry a ceny po celé Evropě, ty největší na potravinářských veletrzích v Sofii, Oděse, Berlíně, Varšavě. V roce 1966 za Pri-

binku z německého Erfurtu přivezl zlatou medaili. Přestože v roce 1961 byla podle Kolkova projektu dostavěna nová výrobní linka s koloidním mlýnem, výrobní program Hesova byl úředním rozhodnutím „vyčištěn” od všeho, co nesouviselo se zpracováním mléka, a proto v roce 1970 slavná Pribinka zmizela z trhu. Kolkův koloidní mlýn byl demontován, odvezen na Ukrajinu a dodnes rozemílá ovoce v Oděse. OD VÍNA K SÝRŮM Stejný osud postihl ovocná vína. K jejich výrobě z plodů černého bezu podle Kolkova technologického postupu v Hesově již nedošlo. Víno se mělo jmenovat Přibyslavské radniční. Recept na něj v Přibyslavi dodnes koluje a řada rodin toto bezinkové víno v malém úspěšně vyrábí. Ve stadiu zkoušek byla zastavena příprava produkce vína z bílého rybízu pod názvem Hrozen Vysočiny. Na otázku, zda ovocná vína jsou k nerozeznání od vín z hroznů, Kolek odpovídal: „Ta kvalitní, a jiná jsme v Pribině nedělali, nerozezná ani školený someliér. Když vám nepřiznám, že pijete ovocné víno, budete přesvědčen, že pijete víno z hroznů vinné révy. Náš Bianco Vermut měl 16 procent a hořké ovocné víno, tzv. hořčák, dokonce 18 procent, což dnes mají některé likéry, a u nich je chuťové

Jaroslav Kolek s vnučkou Michaelou Kasalovou, studentkou České zemědělské univerzity. Spolu drží hermelínové srdce, které přinesli bývalí spolupracovníci z mlékárny v Přibyslavi-Hesově. rozpoznání takřka nemožné.“ V závodě Pribina se proto jako hlavní technolog začal plně věnovat mlékárenské výrobě. Podílel se na vzniku a vývoji Pribináčku, tavených sýrů Rego, Pribina, Lux, Rex a dalších. V roce 1976 splnil úkol zavést první plně mechanizovanou velkovýrobu Hermelínů. Stejnou produkci zaváděl ve slovenském Kežmaroku a v maďarském Veszprému. Na konci své profesní dráhy vedl kolektiv, který přestavěl a modernizoval tavírny sýrů. Pribina se tak stala jejich největším producentem v zemi.

DODNES POPULÁRNÍ NA SLOVENSKU Předloni Jaroslava Kolka na přibyslavském náměstí vyhledala trojice novinářů z Bratislavy. Domů odjeli s popsanými bloky, s etiketami sýrů, ovocných nápojů a vín. Napsali čtivou reportáž plnou obdivu k celoživotní práci tohoto muže. Vyšla na několika stránkách nejčtenějšího slovenského týdeníku Život pod příznačným titulkem – Alchymista z Pribiny. Text a fotografie: Ivo Havlík

38 / zahraničí


Z A J Í M A V O S T I BIOPLAST A VITAMIN B12 Z PŘEBYTKOVÉ SYROVÁTKY Výzkumní pracovníci ze španělského technologického centra AINA vyvinuli z přebytkové syrovátky bioplast Wheypack. Jejich projekt Wheypack je součástí projektu Evropské komise Circular Economy. Wheypack je cirkulární projekt: největší užitek z něj bude mít průmysl výroby sýrů, který se jednak zbaví syrovátky, kterou produkuje ve velkém množství, a za druhé bude mít k dispozici nový, biologicky odbouratelný obal, který je „ušitý na míru“ potřebám jeho vlastních mlékárenských produktů. Jenom v Evropě samotné mlékárenský průmysl při výrobě sýrů vytvoří ročně odhadem na 75 milionů tun syrovátky. Okolo 40 procent je likvidováno jako potravinářský odpad. Projekt vedený technologickým centrem AINIA nyní úspěšně vyvinul první bioplastický materiál vyrobený z tohoto vedlejšího produktu sýrařství. Jedná se o polyhydroxybutyrát (PHB), vyrobený prostřednictvím mikrobiální fermentace syrovátky pocházející ze sýrárny Central Quesera Montesinos. Tato sýrárna je nejdůležitejším výrobcem kozích sýrů ve Španělsku. Ročně produkuje přibližně 15 000 tun šesti různých typů sýrů, z nichž více než 20 procent jde na vývoz do celého světa. Polyhydroxybutyrát je plně biologicky odbouratelný plast získaný fermentací. Vývoj začal identifikací a charakterizací různých typů syrovátky pocházející z výrobního procesu v sýrárně Central Quesera Montesinos. Poté byly vybrány ty syrovátky, které se zdály být nejvhodnější pro kvasný proces. Získaný PHB byl zpracovaný v partnerském technologickém centru AIMPLAS, kde došlo ke zlepšení jeho vlastností a stal se z něj materiál vhodný pro výrobu potravinářských obalů. V současnosti portugalský obalový specialista EMBALNOR navrhuje a vyvíjí finální obalový materiál na bázi uvedené bioplastické složky. Většina komerčních plastů jsou syntetické polymery pocházející z ropných derivátů. Jsou velmi obtížně biologicky rozložitelné. V tomto smyslu použití bioplastů typu PHB, který je biodegradovatelný a vyrobený z obnovitelného zdroje, představuje významný krok směrem k dosažení udržitelného a k životnímu prostředí šetrnějšího obalového materiálu. Tento nově vyvinutý obal bude mít stejné vlastnosti jako tradiční obalový materiál na bázi petrochemických plastů, ale bude mít menší uhlíkovou stopu. Bude moci nahradit tradiční obalové plasty pro mléčné výrobky minimálně ve španělském murcijském regionu. Evropský projekt LIFE WHEYPACK vznikl jako reakce na jeden ze současných problémů, které trápí mlékárenský průmysl: co s přebytečnou syrovátkou. Jeho realizací bude mít mlékárenský průmysl ze svého vlastního odpadu dvojí užitek: obdrží biologicky odbouratelné obaly vyhovující potřebám mlékárenských výrobků a zároveň výroba tohoto bioplastu bude pro mlékárenský průmysl ekonomicky výnosná. Tento tříletý projekt Evropské komise (01/06/2014–30/11/2016) s názvem „Snížení emisí CO2 využitím PHB vyrobeného ze syrovát-

NEM. ODDċLENÍ

CITOSL. ÚDERU

INIC. SEBEJISTÝ MONTANDA ýLOVċK

ANGL. PROPAST

ky: ukázka obalového materiálu pro mlékárenské výrobky“ byl financovaný z programu LIFE (LIFE13 ENV/ES/000608). Koordinátorem projektu je Miguel Albroch z technologického centra AINIA, partnery jsou společnosti Aimplast, Embalnor a Central Quesera Montesinos. Celkový rozpočet je 1 188 777 eur.

TECHNOLOGIE WHEY2VALUE Další, kdo se pustil do řešení problému, co s nadbytečnou syrovátkou, je slovinská společnost Acies Bio. Tato technologická společnost získala grant v hodnotě 1,7 mil. eur z programu EU Horizon 2020 SME INST (H2020-SMEINST-2-2015) pro vývoj své technologie Whey2Value (W2V). Horizon 2020 pomáhá financovat malým a středním podnikům vývoj inovací v oblasti výrobků, služeb nebo procesů, které by jim pomohly zvýšit konkurenceschopnost na globálních trzích. Finanční prostředky, které získala Acies Bio, půjdou na vybudování prototypu závodu, kde se začne vyrábět organický vitamin B12. W2V bude jako primární přísadu pro mikrobiální fermentaci k produkci vitaminu jako aditiva pro živočišná krmiva používat odpadní syrovátku. Mluvčí Acies Bio uvedl, že W2V je dokonalým příkladem toho, jak by cirkulární ekonomika měla fungovat. Technologie Whey2Value si vystačí s nízkonákladovým výrobním zařízením, které lze kdekoli snadno instalovat a které vyžaduje minimální náklady na údržbu. Zároveň tato technologie může představovat jedinečné a průlomové řešení pro malé a střední evropské mlékárenské podniky, které významně zvýší jejich konkurenceschopnost. Z odpadního materiálu vytváří výrobky s vysokou přidanou hodnotou a současně představuje udržitelné řešení využití odpadu, velmi šetrné k životnímu prostředí. Cílem dvouletého projektu (01/11/2015 – 31/10/2017) je v rámci fáze 1 připravit podrobný byznys plán a studii proveditelnosti, následně ve fázi 2 převést výrobu do průmyslového měřítka a předvést ukázku operační technologie v průmyslovém zařízení v místní mlékárenské společnosti. V současnosti je technologie připravena k předvedení v průmyslovém zařízení. Po úspěšném ukončení technické části projektu by měla následovat komercionalizace nové technologie, a to nejdříve na území Evropské unie, posléze celosvětově. Řešitelé projektu očekávají, že na globálních trzích bude o tuto novou přelomovou ekobiotechnologii zájem. www.wheypack.eu, www.aciesbio.com

NEMLÉČNÉ TUKUPROSTÉ GELY A PĚNY Španělští výzkumníci zpracovali různým způsobem vaječný bílek a žloutek, a vyvinuli tak sérii nových gelů a pěn, které neobsahují tuk ani mléčnou složku a mají neutrální chuť. Pracovníci z týmu vedeného Martou Garcés-Rimón z madridského Výzkumného ústavu potravinářského (Instituto de Investigación en Ciencias de la Alimentación) enzymaticky hydrolyzovali roztoky celých vajec nebo oddělených bílků a žloutků pomocí aminopeptidázy z plísně

2. ýÁST TAJENKY

ZN. AVIVÁŽE

Aspergillus oryzae. Tímto postupem vznikly gely a pěny nového typu, které měly texturu pohybující se od hladké, krémové až po tuhou. Podle názoru výzkumníků jsou tyto nové produkty zdravé a mají vysokou přidanou hodnotu. Na jejich základě bude v budoucnu možné vyvíjet další potraviny s texturami nového typu. Práce španělských výzkumníků je prvním podrobným výzkumem enzymatické hydrolýzy vaječných bílkovin, jehož cílem bylo získání nových textur pro kulinární využití. Vaječná melanž či oddělené bílky a žloutky byly nejdříve okyseleny na pH 5,5, což je optimální hodnota pro aktivitu aminopeptidázy. Hydrolýza probíhala při teplotě 50 oC za stálého míchání ve vodní lázni po dobu dvou hodin. Poté bylo přidáno několik přísad, kupříkladu flavory a barviva v tekuté či práškové formě (sůl, sladidla, ovocné či zeleninové extrakty). Inaktivace enzymu proběhla ohřátím vzorků na 95 oC po dobu 15 minut ve vodní lázni, následovalo zchlazení na 4 oC. Senzorické posouzení produktů provedlo 21 panelistů, kteří hodnotili vzhled, texturu a flavor každého produktu pomocí pětibodové hedonické stupnice. Z texturních parametrů se posuzovala pevnost, tvrdost, lepivost, elasticita, soudržnost a žvýkatelnost. Španělští výzkumníci byli schopni pomocí vaječných bílků a krémového vaječného produktu z bílků a žloutků či ze žloutků samotných připravit repliku citronového krému či sýru cottage. Prvním přípravkem byl hydrolyzovaný vaječný bílek s cukrem, limetkovým a citronovým extraktem. Výsledkem byl hladký krémový dezert s flavorem a texturou obdobnou jako citronový krém, který samozřejmě neobsahoval přidaný tuk ani náhražku tuku. Tento speciální produkt lze též úspěšně zmrazit, tím se získá nemléčná zmrzlina. Z hydrolyzovaného vaječného bílku s přidanou solí zase vznikl na vaječné bázi beztukový, nemléčný analog sýru s chutí a pocitem v ústech obdobný čerstvému sýru nebo sýru cottage. Marta Garcés-Rimón a její kolegové též připravili pěnu, kterou lze i po zhroucení opětovně nasytit vzduchem. Podle názoru španělských výzkumníků jsou jimi vyvinuté vaječné produkty levné, “clean label”, obsahují velmi málo aditiv, a přestože proces hydrolyzace může skončit hořkou chutí, mají jejich výrobky neutrální chuťový profil. Výrobní proces je jednoduchý, rychlý a umožňuje optimální využití nejenom celých vajec, ale je též vhodný pro samostatné bílkové i žloutkové frakce a je bez vedlejších produktů či odpadu. Představuje možnost, jak zlepšit technicko-funkční vlastnosti vejce jako přísady, a rozšiřuje jeho použití v nových recepturách a vývoji nových produktů. Tyto nově vyvinuté vaječné výrobky jsou zajímavé zejména pro výrobce nemléčných potravin a mohly by zaujmout i výrobce vyvíjející potraviny pro jedince s problémy se žvýkáním. Všechny uvedené výrobky jsou bezlaktózové a neobsahují mléčnou bílkovinu, přesto mají vzhled, texturu, chuť a flavor obdobné jako mléčné výrobky. Vzhledem k tomu, že proteinové hydrolyzáty jsou snadněji stravitelné a v trávicím traktu lépe vstřebatelné než intaktní proteiny, mají nově vyvinuté produkty velmi dobrý výživový profil a zajišťují lepší dostupnost aminokyselin.

DċD

BÝVALÁ ITAL.MċNA

SPZ PRAHY

OPAK LESKU

ZN. AKTINIA

M. Garcés-Rimón, M. Sandoval, E. Molina, R. López-Fandiño, M. Miguel: „Egg protein hydrolysates: New culinary textures“. International Journal of Gastronomy and Food Science, Available online April 2016, vol. 3, pp. 17–22. http:// dx.doi.org/10.1016/j.ijgfs.2015.04.001

JEDLÉ KVĚTY – SLIBNÝ ZDROJ ŽIVIN Portugalští vědci z Polytechnického institutu v Bragança se domnívají, že jedlé květy mimo to, že jsou atraktivní na pohled, mají důležité nutriční charakteristiky a mohly by se stát zdrojem bioaktivních živin. Představují neprobádanou niku na trhu a mohly by mít značnou ekonomickou a sociální důležitost. Kulinárně se využívají již od dávných dob jako součásti nálevů a zálivek, omáček, salátů a dezertů a vzhledem ke svým léčivým účinkům také při výrobě horkých nápojů. Ve starém Římě se různé druhy růžových květů (Rosa spp.) používaly k přípravě protlaků a omelet. Ve středověké Francii se květy měsíčku lékařského (Calendula officinalis L.) dávaly do omelet a salátů, též se podávaly jako příloha k sýru. V Mexiku se květy jiřin (Dahlia spp.) běžně konzumují jako součásti různých druhů pokrmů, sušené se kupříkladu přidávají do suchých směsí pro přípravu polévek. Portugalští vědci si ve své studii ke zkoumání vybrali jedlé okvětní lístky a výluhy z jiřin (Dahlia spp.), růží (Rosa spp.), chrpy (Centaurea spp.) a měsíčku (Calendula sp.). Měsíček lékařský se již v potravinářství využívá jako zdroj karotenoidů. U okvětních lístků analyzovali složení makronutrientů, energetickou hodnotu, mastné kyseliny, rozpustné cukry, organické kyseliny a tokoferoly, zjištěné hodnoty potom srovnávali s nutričním složením výluhů. Podle výsledků publikovaných v časopise Food Chemistry byla nejvyšší koncentrace celkového tuku, popelovin, polynenasycených mastných kyselin, a to zejména linolenové, a celkových tokoferolů, a to hlavně ve formě alfa-tokoferolu, v okvětních lístcích měsíčku. Ty měly také nejvyšší energetickou hodnotu. Vysoké hodnoty celkových proteinů, rozpustných cukrů a organických kyselin vědci nalezli též u okvětních lístků růže. Chrpa měla naopak nejvyšší obsah sacharidů a nejnižší množství saturovaných mastných kyselin. Co se týče výluhů, jiřina a růže měly nejvyšší obsah sacharidů a růže nejvyšší energetickou hodnotu. Extrakt z měsíčku obsahoval nejvyšší procento cukrů, zatímco nejvyšší množství organických kyselin bylo zjištěno ve výluhu z chrpy. „Tyto výsledky ukazují, že jedlé květy lze kdekoli na světě konzumovat buď jako součást každodenních pokrmů, nebo pít ve formě výluhů a bylinných čajů. V obou formách poslouží jako zdroj živin,“ uvádějí vědci v závěru své studie. T. C. S. P. Pires, M. Inês Dias, L. Barros and I. C. F. R. Ferreira: “Nutritional and chemical characterization of edible petals and corresponding infusions: Valorization as new food ingredients”. Food Chemistry, Vol. 220, s. 337–343, http://dx. doi.org/10.1016/j.foodchem.2016.10.026. Mgr. Tatiana Oldřichová

ZN. TELLURU

LIGASA

SELHAT

INDONÉS. HORA

KILOBYTE

ATRAPA

PěEDLOŽKA

S RADOSTÍ

ANGL. JACHTY

ŽENSKÉ JMÉNO (8.10.)

CELOEVROP. MċNA

ZPċVNÍ PTÁCI

TU MÁTE

TAHLE

STUPEĕ CITLIVOSTI NċM.ýLEN FILMU URýITÝ

SPZ SOKOLOVA

SADA

ODRģDA JABLONċ

POSTAVA OPERY:STRAUSS - RģŽOVÝ KAVALÍR

LESKÉ TKANINY

UNIFORMA

1. ýÁST TAJENKY

SPZ GALANTY

ODEJMOUT

3. ýÁST TAJENKY

SPZ CHRUDIM

BOJOVÁ LÁTKA

ýESKÁ ěEKA

4. ýÁST TAJENKY

S V Ě T A

USKÉ SÍDLO

EVROPAN

KÓD OMÁNU

ANGL. PSý

MILIBAR

Z E

SPZ CATANZARO (ITÁLIE) CITOSL. ġUKNUTÍ ZOBÁKEM

ýÁST OBCE KÁMEN SPZ BLANSKO

BARVA PěÍRODNÍHO HEDVÁBÍ

NċM. JAKO

NAŠE DOLY

BA

HUDEBNÍ STYL

ýADSKÁ ěEKA

KÓD NEPÁLU

CITOSLOVCE ÚDIVU

POěÁDEK

ěADOVÁ ýÍSLOVKA

Potravinářský zpravodaj – vydává AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4-Braník, tel.: 296 374 656, http://www.agral.cz, šéfredaktorka: Věra Fillnerová – 296 374 652, e-mail: [email protected]; Oddělení inzerce a administrace: tel. 296 374 657, e-mail: [email protected]; Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Perucká 1, 120 00 Praha 2, tel.: 739 050 861. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – grafické práce. Tiskárna Durabo. ISSN 1801-9110. Evidenční číslo MK ČR E 104484.



VÁŠ DISTRIBUTOR CHEMIKÁLIÍ Amino kyseliny a jejich deriváty L-leucin L-valin L-isoleucin L-arginin glycin L-glutamin L-prolin taurin L-lysin L-cystein L-tyrosin L-kreatin L-karnitin

Aromata (tekutá, sypká, enkapsulovaná) komplexní sortiment aromat a aromatických látek pro široké spektrum potravinářských aplikaci (sladké, slané) Báze pro nápoje

nealkoholické izotonické energetické

Brambory a výrobky z nich bramborová kaše bramborový škrob modifikované bramborové škroby bramborová vláknina Enzymy a enzymatické přípravky α-amyláza β-glukanáza β-fruktofuranosidáza fosfolipáza glukoamyláza xylanáza transglutamináza atd. Fortifikace potravin vitaminy a vitaminové směsi minerály a minerální směsi kofein směsi je možné sestavit a namíchat podle individuálního přání zákazníka Hydrolyzované rostlinné proteiny (HVP), kvasničné extrakty Chemie pro úpravu pitné a odpadní vody Mléčné kultury a syřidla pro jogurty jogurtové nápoje kefíry acidofilní mléka zakysané smetany sýry tvarohy

Mléko a výrobky z něj syrovátka syrovátkový koncentrát laktóza

mléčné proteiny sýrové prášky (ementál, eidam,

camembert, blue cheese, kozí, gouda, chedar)

Mouky a cereálie

předželatinizované funkční mouky

s vysokou vazností vody (pšeničná, kukuřičná, rýžová) pufované cereálie pelety pšeničný lepek

Oleoresiny Přírodní sladidla fruktóza dextróza glukózové sirupy glukózo-fruktózové sirupy fruktózo-glukózové sirupy tekuté výrobky z cukru (tekutý cukr, tekutý invertní cukr) Rostlinné extrakty rostlinné extrakty vhodné zejména do doplňků stravy (jitrocel, šalvěj, rozmarýn, rooibos, boswellia apod.) Sója a výrobky z ní sójová mouka (plnotučná, odtučněná) sójové bílkovinné izoláty Škroby a výrobky z něj

Sladidla E 950 - acesulfam K E 951 - aspartam E 953 - isomalt E 954 - sacharin a jeho sodná sůl E 955 - sukralóza E 960 - steviollykosidy E 952 - cyklamát sodný

modifikované (kukuřičné) a nativní

(bramborový, kukuřičný, tapiokový) škroby THIN GUM - možná náhrada pektinu maltodextriny Toffee karamel Vlákniny

přírodní nerozpustná vláknina z kořene čekanky bambusová bramborová citrusová hrachová jablečná Psyllium

Želatina Živočišné proteiny plazma hemoglobin kolagenní bílkovina mléčné proteiny Antioxidanty E 221 - siřičitan sodný E 223 - disiřičitan sodný

E 331 - citráty sodné E 334 - kyselina vinná E 336 - vinany draselné E 338 - kyselina fosforečná E 341 - fosforečnany vápenaté E 363 - kyselina jantarová E 380 - citrát amonný E 385 - dvojsodno-vápenatá sůl kyseliny ethylendiamintetraoctové E 575 - glukono-delta lakton

Konzervanty E 200 - kyselina sorbová E 202 - sorban draselný E 210 - kyselina benzoová E 211 - benzoát sodný E 221 - siřičitan sodný E 223 - disiřičitan sodný E 224 - disiřičitan draselný E 234 - nisin E 235 - natamycin E 260 - kyselina octová E 262 - octany sodné E 270 - kyselina mléčná E 280 - kyselina propionová E 281 - propionát sodný E 282 - propionát vápenatý

Regulátory kyselosti E 296 - kyselina jablečná E 326 - mléčnan draselný E 327 - mléčnan vápenatý E 330 - kyselina citronová

Tavicí soli

E 339 - fosforečnan sodný E 450 - difosforečnany E 452 - polyfosforečnany Nosiče a rozpouštědla Rozpouštědla metanol etylacetát etylacetát isopropanol emonopropylenglykol eglycerin 86,5%, 99,5% pharma

(sójový, řepkový, slunečnicový)

kyselin z jedlých tuků

Protispékavé látky

mastných kyselin s kyselinou octovou

Zvlhčující látky

Emulgátory

Barviva, přírodní a syntetická E 100 - kurkumin E 101 - riboflavin, riboflavin-5’-fosforečnan E 120 - košenila, kyselina karmínová, karmíny E 140 - chlorofyly a chlorofyliny E 141 - měďnaté komplexy chlorofylů a chlorofylinů E 150a - karamel E 150b - kaustický sulfitový karamel E 150c - amoniakový karamel E 150d - amoniak-sulfitový karamel E 153 - medicinální uhlí (z rostlinné suroviny) E 160a - karoteny E 160b - annato, bixin, norbixin E 160c - paprikový extrakt, kapsanthin, kapsorubin E 161b - lutein E 162 - betalainová červeň, betanin E 163 - anthokyany

Snížený obsah Na+ náhrada jedlé soli

čekanková (oligofruktoza, inulin),

E 224 - disiřičitan draselný E 300 - kyselina askorbová E 316 - erythorban sodný E 321 - butylhydroxytoluen E 322 - lecitiny E 325 - mléčnan sodný E 326 - mléčnan draselný E 330 - kyselina citronová E 331 - citráty sodné E 334 - kyselina vinná E 338 - kyselina fosforečná

E 322 - lecitiny tekuté a práškové, E 471 - mono- a diglyceridy mastných E 472a - estery mono- a diglyceridů

E 472b - estery mono- a diglyceridů

mastných kyselin s kyselinou mléčnou

E 472c - estery mono- a diglyceridů

mastných kyselin s kyselinou citronovou

E 472d - estery mono- a diglyceridů

mastných kyselin s kyselinou vinnou

E 472e - estery mono- a diglyceridů

mastných kyselin s kyselinou monoa diacetylvinnou E 472f - směsné estery monoa diglyceridů mastných kyselin s kyselinami octovou a vinnou Zahušťovadla, stabilizátory E 339 - fosforečnany sodné E 340 - fosforečnany draselné E 341 - fosforečnany vápenaté E 401 - alginát sodný E 406 - agar E 407 - karagenan E 410 - karubin E 412 - guma guar E 414 - arabská guma E 415 - xanthan E 418 - guma gellan E 425 - konjak E 440 - pektiny - pektin, amidovaný pektin E 460 - celulózy - mikrokrystalická celulóza, prášková celulóza E 461 - methylcelulóza E 463 - hydroxypropylcelulóza E 466 - karboxymethylcelulóza E 1200 - polydextrózy E 1412 - fosforečnanový diester škrobu E 1422 - acetylovaný škrobový adipan E 1442 - hydroxypropylškrobový difosforečnan

Látky zvýrazňující chuť a vůni E 621 - glutamát sodný E 631 - inosinát sodný E 635 - sodné soli 5’-ribonukeotidů E 363 - kyselina jantarová

Kypřící látky

E 500 - uhličitany sodné E 503 - uhličitan amonný E 341 - dihydrogenfosforečnan vápenatý

Průmyslová chemie hydroxid sodný tekutý 50% kyselina dusičná 50%, 60% kyselina sírová 94/98%, 37% kyselina fosforečná 75%, 85% metakřemičitan sodný peroxidy - technická i potravinářská kvalita - Solvay kyselina peroctová chlornan sodný kyselina chlorovodíková 31%, 37% acetanhydrid kyselina octová fosforečnan diamonný dusičnan amonný uhličitan vápenatý

PROČ S NÁMI? Působíme na českém trhu již od roku 1994. Zastupujeme 50 předních světových výrobců potravinářských aditiv a ingrediencí. Dodáváme produkty více než 500 českým zákazníkům v oblasti food a pharma. V našem portfoliu naleznete téměř 1 500 produktů. Poskytujeme zdarma odborné poradenství, semináře a služby aplikační laboratoře. Výhodné umístění regionálních skladů zajišťuje snadnou dostupnost pro všechny klienty a rychlé dodávky produktů. Disponujeme zkušeným týmem obchodních zástupců po celé ČR.

KONTAKTUJTE NÁS: Obchodní zástupce – specialista pro savoury aplikace Petr Polívka mobil: +420 731 431 044 email: [email protected]

Obchodní zástupce pro Čechy Lukáš Feit mobil: +420 604 222 741 e-mail: [email protected]

Obchodní zástupce pro Moravu Hana Horáková mobil: +420 604 222 742 e-mail: [email protected]

Obchodní zástupce pro Střed Filip Trčka mobil: +420 739 243 048 e-mall: [email protected]

VÍCE INFORMACÍ NALEZNETE NA

www.brenntag.cz



Potravinářský zpravodaj

Recommend Documents