Potravinářský zpravodaj

Potravinářský zpravodaj Číslo 1 • Ročník XVI • 20. ledna 2015 • Cena 28 Kč

Šťastný a veselý... Prožili jsme rok 2014 a ten si zaslouží malé ohlédnutí. Byl to rok jedné vlády a asi po dlouhé době první rok ekonomicky nerušený tolik krizovými jevy jako ty předešlé. Nicméně podnikatelské subjekty, ale i spotřebitel se naučili v době krize chovat střídmě a velmi opatrně a tento stav setrvával i v loňském roce. A nezdá se, že by v této oblasti nastal rychlý obrat. To je pro tržní systém nedobrá zpráva. V odvětví potravinářského průmyslu, tedy u výroby a prodeje potravin, byla stále vyšší spotřebitelská poptávka po levnějších výrobcích, rád píši, že ne po nejlevnějších. Naše podnikatelské subjekty stále šetřily na marketingu a tím „otvíraly dveře“ pro výrobky vyrobené mimo naše území. To jednak tím, že nekonkurovaly velkým nadnárodním výrobcům, které do reklamy vkládají značné finance, ale i velmi málo ovlivňovaly našeho zákazníka před koupí především polských, ale i dalších dovážených výrobků. Už dávno neplatí, že by naše potraviny měly kvalitativní handicap proti výrobkům ze západních či jiných okolních zemí, takže věcný důvod vysoké míry spotřeby dovezených výrobků nelze nalézt. Dokonce lze hovořit u řady potravin o opačném gardu výsledku komparace. Na každý problém, zejména ekonomický, by měl být nalezen recept řešení. Není snadný, neboť výroba potravin u nás i ve světovém měřítku se odehrává jednak ve vysoké míře konkurence, ale zejména pak velmi často při nerovném vztahu výrobce a prodejce. Aby tedy mohl náš výrobce vynakládat vyšší podíl finančních zdrojů na reklamu, musel by být úspěšnější při získávání marží při prodeji svých výrobků. To je ovšem v nynějších podmínkách spíše „hraběcí rada“. A ani si nejsem jist, zda může v této oblasti něco přinést i novela zákona o významné tržní síle. Ale co je téměř nezbytné a tržně čisté, je fúzování našich firem, byť jen v prodejní sféře. Jako příklad může posloužit skupina Bongrain, která své tři významné mlékárenské celky (Pribina, Povltavské mlékárny a TPK) sloučila do jedné společnosti TPK se sídlem v Hodoníně. Ale i sdružování zemědělců-producentů syrového kravského mléka, jejichž družstva a obchodní seskupení se stala již před lety opravdu rovnocennými partnery našich mlékáren. A tato seskupení dost často i nereálně určují ceny mléčné suroviny pro výrobu mléčných výrobků u nás. Obecně lze říci, že je nutné neustále usilovat ze strany výrobců potravin o míru rovnosti vůči obchodním řetězcům a že právě toto by měl být recept na léta neřešený problém. Snad všechny problémy minulého roku v našem hospodářském životě jsou selankou a vlídnou procházkou oproti dění ve východní Evropě. Ukrajina a ruská anexe jejího území a občanská válka tam, to jsou nejen neustálé následky hrůzného stalinského období, ale především hrozba pro klid a mír v celém teritoriu Evropy, ale i celého světa. A muslimská teroristická válka vůči všem jiné víry v zemích Středního východu se rozrůstá do děsivých rozměrů a útok na pařížské vydavatelství jen podtrhuje obavu o klid, která naši práci a žití v míru velmi vážně ohrožuje. Přejme si jen, aby byly tyto obavy liché. Máme tedy celý rok 2015 před sebou. Při blahopřání k novému roku se často užívá „Šťastný a veselý...“. Věřme, že až jej budeme po jeho uplynutí hodnotit, že takový opravdu byl. A i to já všem našim čtenářům upřímně přeji. Ing. František Kruntorád, CSc.

Vážení čtenáři, na str. 5 odpovídá na 5 aktuálních otázek Ing. Ivan Flek, výkonný ředitel společnosti UNITED BAKERIES a. s.

ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2015 Známy výsledky 23. ročníku degustační soutěže

Absolutním vítězem – Championem 23. ročníku degustační soutěže Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2015 se stal GAMBRINUS 10 ORIGINÁL! Na fotografii s oceněním Stanislav Hamara, manažer pivovaru Plzeň (vpravo), a Diarmaid De Búrca, technický ředitel Plzeňského Prazdroje, a. s. Podrobné výsledky a výsledky 2. ročníku soutěže sudových piv – ZLATÝ SOUDEK PIVEX přinášíme uvnitř listu na straně 13.

Galerie piv soutěže ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2015

Od Nového roku platí nová pravidla přehlednějšího označování potravin

Ve čtvrtek 1. ledna 2015 vstoupila v platnost dlouho připravovaná novela zákona o potravinách. V návaznosti na další evropské předpisy je to nejzásadnější úprava potravinářské legislativy od vstupu České republiky do Evropské unie. Spotřebitelé díky tomu dostanou přehlednější a srozumitelnější informace o potravinách, které nakupují. „Novela zákona o potravinách zlepší jejich bezpečnost, ale také zefektivní dozor nad trhem. Konkrétně u nebalených potravin mají obchodníci povinnost umístit u prodejního pultu údaje o alergenech a v těs-

né blízkosti potraviny také informaci o jejím výrobci. Dosud tyto informace zákazníci nedostávali, a byli tak odkázáni na to, co je prodejce ochotný jim sdělit. To se od Nového roku mění,“ řekl ministr zemědělství Jurečka. Spotřebitel, pokud se zeptá, musí dostat od prodejce jasnou odpověď na složení nebalených salámů, uzenin, sýrů a salátů. Inspektoři mohou udělit vyšší pokuty za špatně označené nebo nekvalitní potraviny. Hranice maximální sankce za tento prohřešek se zvedne z 3 milionů korun na 10 milionů. Za potraviny, které jsou zdraví nebezpečné, mohou udělit dozorové orgány pokutu až 50 milionů korun. Od 1. dubna 2015 budou výrobci v celé EU povinně psát zemi původu u vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa. Zatím to platilo jen u hovězího masa, ovoce, zeleniny a olivového oleje. Široká veřejnost již zaznamenala, že od 13. prosince loňského roku platí evropské nařízení, které

mimo jiné určuje povinnou minimální velikost písma na obalech a stanovuje přísnější pravidla pro informování spotřebitelů o přítomnosti alergenů v potravinách a jejich výživové hodnotě. Informace o složení, datu trvanlivosti, návodu k použití a podmínek skladování musejí být napsány písmem, které není menší než 1,2 mm. Restaurace musí písemnou formou zveřejňovat seznamy alergenů v nabízených jídlech. „Cílem nové legislativy je usnadnit zákazníkům rozhodování při nákupu potravin. Evropské nařízení určuje, že údaje o trvanlivosti výrobku, o jeho složení nebo podmínky skladování musí být na obalu potraviny uvedeny větším písmem. Byly tedy vyslyšeny mnoho let trvající výtky nakupujících, kteří drobné písmo na obalech často nemohli vůbec přečíst,“ uvedl Jurečka. Hynek Jordán, ředitel Odboru komunikace MZe

Marian Jurečka: Konečně začal fungovat systém darování jídla potravinovým bankám Ministr zemědělství Marian Jurečka je rád, že se podařilo systémově rozjet podporu darování přebytečných potravin potravinovým bankám. Objem takto předávaného jídla v posledních měsících roste, jak uvedla předsedkyně Potravinové banky Praha Věra Doušová v rozhovoru pro Deník.cz. Podle Doušové na tom má největší zásluhu ministr zemědělství Jurečka, který už v září pozval před-

stavitele potravinových bank ke kulatému stolu. Při něm řešili, jak by bylo možné snížit plýtvání s potravinami a zároveň těmto bankám pomoci. Zástupci potravinových bank ministrovi přiblížili zásadní problémy, které omezují jejich činnost. Na toto společné setkání Marian Jurečka pozval i zástupce z finančního ředitelství a během několika dní začal jednat. Výsledkem bylo přijetí konkrétních legislativních opatření. U potravin darovaných potravinovým bankám je díky tomu možné v daných případech

stanovit základ daně z přidané hodnoty v minimální hodnotě, která se blíží nule, případně je nulová. „Jsem moc rád, že se po letech nečinnosti konečně podařilo s naším přispěním dotáhnout celou věc do konce a systém začal fungovat. Snad to zamezí plýtvání s potravinami, které ve vyspělém světě dosahuje obrovských rozměrů, a jídlo se dostane k potřebným lidem,“ řekl ministr Jurečka. Hynek Jordán, ředitel Odboru komunikace MZe

2 / nabídky – informace

Potravinářský zpravodaj 1 / 2015

zpravodajství MZe / 3


Na dotace připraveno 950 milionů korun nebo nově nákup plemenných zvířat, investice na výstavbu či pořízení nemovitého majetku pro zemědělskou prvovýrobu.

Vláda schválila pravidla pro rozdělování dotací v programech Zemědělec a Finanční podpora pojištění, které poskytuje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Na tyto finanční podpory je pro rok 2015 zajištěno zhruba 950 milionů korun z rozpočtu Ministerstva zemědělství. Peníze mají podpořit například nákup zemědělské techniky

„V programu Zemědělec budeme víc podporovat nákup zemědělské techniky a nově také investice na výstavbu nebo pořízení nemovitostí, které souvisí s prvovýrobou. Peníze bude možné využít také pro investice na nákup plemenných zvířat. Podle našich předpokladů půjde v letošním roce na program Zemědělec zhruba 650 milionů korun,“ řekl ministr zemědělství Jurečka. Na rozdíl od minulých let budou žádosti přijímány po celý rok a žadatelé je musí podávat

před uzavřením úvěrové smlouvy. Před podáním žádosti také nebude možné zahájit realizaci investice. Výši podpory stanovuje PGRLF na základě ekonomického vyhodnocení všech žádostí, takže při jejich podání nebude známa. Maximální výše půjčky pro jednoho žadatele na jeden rok u úvěrů na pořízení zemědělské techniky zůstane 10 mil. Kč při maximální době splatnosti 8 let. U úvěru na výstavbu, pořízení nebo vylepšení nemovitého majetku je navrhována částka 50 mil. Kč za rok s tím, že doba splatnosti nepřesáhne 20 let. V případě nákupu plemenných zvířat za účelem zlepšení genetické hodnoty stáda je navrhována půjčka 5 mil. Kč za rok s dobou splatnosti maximálně

4 roky. Finanční podpora pro prvovýrobce je formou dotace části úroků z úvěrů, které byly poskytnuty komerčními subjekty. Okruh příjemců zůstává zachován jako v předchozích letech. V rámci programu Finanční podpora pojištění poskytuje PGRLF peníze na úhradu části nákladů na pojištění plodin a hospodářských zvířat. Novinkou je, že žádosti o poskytnutí podpory budou muset být podány před úhradou pojistného. „Změny v programu Finanční podpora pojištění zahrnují rozšíření podporovaných rizik a také rozšíření kategorie takzvaných speciálních plodin. Navrhujeme rovněž, aby byla odstraněna horní hranice sazby pojistného,“ uvedl Jurečka.

Odhadovaný ekonomický výsledek českého zemědělství za rok 2014 Zisk ve výši 19,8 miliardy korun je odhadovaný ekonomický výsledek českého zemědělství za rok 2014. Tím bude překonán dosud nejvyšší zisk z roku 2011, který byl 17,4 miliardy korun. Podle podkladů Českého statistického úřadu výsledek prezentuje Eurostat, statistický úřad Evropské unie.

ziroční cenový index u skotu, prasat, vajec, a především mléka, kdy jeho průměrná cena vzrostla oproti roku 2013 o 14,2 %. U drůbeže klesla cena i výroba. Poklesla také odhadovaná výroba vajec kvůli snižujícím se stavům nosnic; přes vyšší prů-

měrnou cenu došlo u vajec k meziročnímu poklesu hodnoty produkce. Na druhé straně se zvýšila i mezispotřeba, a to u téměř všech položek kromě krmiv, jejichž hodnota klesla o 4 %. Podíl hodnoty krmiv na mezis-

Ekonomické výsledky v běžných cenách dle Souhrnného zemědělského účtu (mil. Kč) 1998

„Díky dotacím a zároveň dobrým výsledkům především v rostlinné výrobě je letos české zemědělství ziskové. Výsledek je tak lepší, než jsme očekávali, což potěší. Česká republika je dokonce třetí ze všech států EU z hlediska nárůstu reálného zemědělského příjmu na pracovníka,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Podle odhadů Eurostatu se očekává nárůst reálného zemědělského příjmu na pracovníka v porovnání s rokem 2013 v osmi členských státech EU, kdy mezi prvními třemi je Česká republika. Nejvyšší nárůst je odhadován pro Slovinsko (o 13,3 %), Maďarsko (9,1 %), ČR (7,2 %), Velkou Británii (6,9 %), Řecko (4,4 %), Kypr (1,8 %), Francii (1,2 %) a Německo (0,2 %). Naopak nejvyšší pokles se očekává ve Finsku, a to o 22,8 %. Zisk v zemědělství vzrostl oproti minulému roku o 22 %, produkce v základních běžných cenách byla vyšší o 4,8 %. Čistá přidaná hodnota byla, především díky rekordní úrodě pšenice, ječmene a řepky, vyšší o 12 %, a to i přes jejich cenový pokles. Pokud jde o živočišné komodity, zvýšil se me-

potřebě letos představuje 34 %. Od roku 1998 má klesající tendenci, což souvisí s nižšími stavy hospodářských zvířat. Naopak stále rostou výdaje za energie (meziročně o 1,7 %) a náklady na hnojiva (meziročně o 5,9 %).

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Rostlinná produkce

49 609

44 944

49 765

55 324

50 921

43 927

63 010

49 962

Živočišná produkce

55 178

48 904

50 551

53 813

48 319

46 376

48 868

47 698

Produkce zemědělského odvětví

106 551

95 308

101 188

110 102

102 290

93 671

115 751

102 893

Ostatní dotace na výrobu

3 678

4 617

5 225

5 219

6 787

7 507

7 158

19 025

Podnikatelský důchod

-4 333

-8 081

-1 184

3 056

-2 643

-2 502

8 548

7 051

193

177

166

164

161

151

145

139

2006

2007

2008

2009

20131)

20142)

Rostlinná produkce

49 484

66 401

62 509

Živočišná produkce

47 795

49 151

52 417

102 265

120 182

119 776

21 123

20 647

25 576

6 835

10 009

10 143

133

127

121

Počet pracovníků (v tis. AWU)*

Produkce zemědělského odvětví Ostatní dotace na výrobu Podnikatelský důchod Počet pracovníků (v tis. AWU)*

2010

2011

2012

51 115

56 951

70 252

71 806

75 957

78 227

42 402

40 890

43 417

45 017

46 895

50 482

97 816

102 606

118 879

122 374

128 223

134 380

28 674

26 845

27 567

29 283

27 504

29 227

2 840

7 645

17 389

16 444

16 248

19 819

115

109

106

106

105

105

2013 − semidefinitivní údaje; 2014 − předběžné údaje 1)

2)

* 1 AWU = počet skutečně odpracovaných hodin (1800) v rámci plného pracovního úvazku v zemědělství

Zemědělští diplomaté v pěti zemích Pět agrárních diplomatů bude zastupovat proexportní zájmy českých zemědělců a potravinářů na zastupitelských úřadech v Rusku, na Ukrajině, v Číně, Srbsku a Saúdské Arábii. Obsazení pozic těchto zemědělských radů vzejde z otevřených výběrových řízení. Schválený materiál navazuje na společné memorandum o spolupráci, které podepsali ministr zemědělství Marian Jurečka a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek v polovině června. Na jeho základě budou vybraní odborníci v ob-

lasti zemědělství, potravinářství a navazujících technologií vysláni na velvyslanectví v průběhu letošního roku. Formálně budou tito pracovníci podřízeni velvyslanci České republiky v dané zemi. „Zřízení pozic agrodiplomatů jsme vyhodnotili jako nejefektivnější způsob proniknutí českých zemědělsko-potravinářských firem na zahraniční trhy. Také v souvislosti s řešením dopadů ruských sankcí je vyslání zemědělských diplomatů významnou aktivitou, protože naši producenti a obchodníci hledají nové exportní příležitosti

mimo Evropu. A tito odborníci by jim v tom měli aktivně pomáhat,“ řekl ministr zemědělství Jurečka. Pět vybraných zemí má předpoklad budoucího růstu národních hospodářství a má velký exportní potenciál pro české výrobky. Zároveň patří mezi regiony, o které je zvýšený zájem ze stran českých potravinářských firem. V případě Srbska a Saúdské Arábie, tedy relativně menších regionů, budou aktivity zemědělských diplomatů přesahovat i do okolních zemí. V případě západního Balkánu to bude zejména Bosna a Hercegovina a Makedonie,

na Arabském poloostrově pak země sousedící se Saudskou Arábií. Pokud se v budoucnu výrazněji změní geopolitická nebo ekonomická situace v daných regionech, jsou oba resorty připraveny změnit destinace pro působení zemědělských diplomatů nebo také rozhodnout o rozšíření jejich sítě. Jako případné alternativní země jsou zvažovány Spojené státy americké, Japonsko nebo některé ze států severní Afriky (Maroko, Alžírsko), případně Latinské Ameriky (Brazílie, Mexiko). Hynek Jordán, ředitel Odboru komunikace MZe

Reakce ministra zemědělství Mariana Jurečky na tvrzení Asociace soukromého zemědělství ČR Ministr Jurečka nesouhlasí s tvrzením Asociace soukromého zemědělství, že upřednostňuje velké zemědělské podniky před těmi malými. Proto chce vysvětlit svůj postoj a také konkrétní kroky, které na podporu malých farmářů podniká on i Ministerstvo zemědělství. Od chvíle, kdy jsem nastoupil do funkce ministra zemědělství, jednám se zástupci všech zemědělských podniků, ať už jsou velké, střední nebo malé. Nikomu se nevyhýbám, ani nikoho neprotěžuji, ke všem přistupuji férově. Jedním ze subjektů, se kterým často jednám, je právě i Asociace soukromého zemědělství (ASZ). Proto mě zarazilo jejich prohlášení, ve kterém mě obviňují z toho, že podléhám tlaku velkých podniků a zájmům jejich nevládních organizací nebo že jsem nevyužil příležitostí reformy Společné zemědělské politiky. Musím konstatovat, že uvedená tvrzení se nezakládají na pravdě. Malé zemědělce, a mezi nimi samozřejmě i ty, kteří jsou sdruženi v ASZ, podporuje Ministerstvo různými způsoby. ASZ tvrdí, že malým farmám komplikuje získávání dotací například nová povinnost prokazovat minimální produkci na hektar či povinnost být zemědělským podnikatelem nikoliv podle platných zákonů, ale již kvůli dotační žádosti.

Tato podmínka zaručuje, aby se dotace dostaly k těm žadatelům, kteří reálně hospodaří a zemědělstvím se živí. Peníze tak nezískají spekulanti, kteří o podporu žádají, aniž by v zemědělství podnikali. Tato podmínka by neměla být překážkou pro členy ASZ, kterou tvoří soukromě hospodařící zemědělci. Dotace z EU nejsou odměnou za vlastnictví polí, ale za to, že na nich zemědělec pracuje a vytváří přidanou hodnotu. Minimální limit požadované produkce pro konkrétní komoditu je, aby podpora cíleně směřovala na zemědělskou činnost v citlivých komoditách. Zároveň se tak zabrání, aby se stal příjemcem peněz někdo, kdo nic neprodukuje. ASZ mi přisuzuje, že jsem nevyužil nic z politických nástrojů, abych zavedl vyšší dotace na omezené množství tzv. prvních hektarů na farmě. Zároveň mi vytýká, že jsem nepodpořil zjednodušený režim pro malé farmáře nebo minimální překážky pro získání dotací. Je pravda, že jsme nevyužili možnosti o tzv. prvních hektarech, ale to bylo proto, že jsme se rozhodli zvolit jinou a podle nás vhodnější formu podpory. V rámci Programu rozvoje venkova (PRV) budeme mít možnost přesně cílit na projekty malých zpracovatelů a farmářů. Nařízení EU umožňuje nastavit limit pro pré-

mii mladým zemědělcům od 25 do 90 hektarů. Ministerstvo zemědělství aplikuje podle požadavku ASZ horní limit. Zemědělci hospodařící na méně než 15 hektarech mají oproti větším farmářům zjednodušené povinnosti při plnění tzv. ozelenění. V loňském roce při hodnocení 20. kola Programu rozvoje venkova dostaly projekty do 5 milionů korun zvýhodnění 20 bodů. V mimořádném 22. kole PRV určeném na nákup strojů jsme postupovali tak, že při bodové shodě jsme upřednostnili menší projekty. Kofinancování PRV bylo zvýšeno z 15 % na 25 % z národních zdrojů, což je pozitivní zpráva také pro menší zemědělské podnikatele. Počítáme s tím, že při nastavení budoucí podoby PRV získají malé a střední zemědělské a potravinářské podniky určitou bonifikaci. Letos dostanou zemědělci více peněz například na nákup půdy nebo na pořízení zemědělské techniky. Podařilo se nám totiž prosadit zvýšení dotací poskytovaných prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu z původně plánované půl miliardy na 2 miliardy korun. Spolupracovali jsme s ASZ při novelizaci zákona, který umožnil domácí porážky skotu přímo na farmách. Pro malé farmáře je výhodou také to, že jsme zvýšili limity masa, které může být dodáno

na trh přímo z malých hospodářství, aniž by museli mít schválení coby zpracovatelské podniky. V loňském roce jsme uspořádali pět Farmářských slavností pro rodiny s dětmi. Akce se konají právě na malých farmách s cílem propagovat jejich práci. Loni na ně Ministerstvo zemědělství vydalo více než tři miliony korun. Akce měla u veřejnosti i u zemědělců úspěch a letos v ní budeme pokračovat. Loni Ministerstvo v rámci Roku rodinných farem uspořádalo projekt Poznej svého farmáře, kdy zorganizovalo pět akcí na podporu malých, většinou začínajících rodinných podniků. Na projekt, který lidem ukazuje možnosti nákupu kvalitních potravin v blízkém okolí přímo od farmáře, přispěl ministerský rozpočet částkou téměř 1,5 milionu korun. Akce měla tak pozitivní ohlas, že ji letos rozšíříme na 13 malých farem ve všech krajích ČR. Nerozumím tedy tomu, proč se mě Asociace soukromého zemědělství snaží očernit, když z uvedených konkrétních údajů naprosto jasně vyplývá, že menší farmáři nestojí na okraji mého zájmu. Naopak, Ministerstvo zemědělství je podporuje prostřednictvím mnohých dotačních programů i osvětových akcí. Marian Jurečka, ministr zemědělství

4 / zpravodajství SVS ČR – z domova


Co s ulovenými divokými prasaty?

V souvislosti s mediální zprávou o tom, že se letos myslivci chystají na lov 300 000 divokých prasat, přináší Státní veterinární správa souhrn informací o postupech vyšetřování tohoto druhu masa. Divoké prase určené ke konzumaci se totiž musí nechat vždy vyšetřit na přítomnost svalovce (tzv. „trichinel“), samozřejmě s vyhovujícím výsledkem. Co se tedy přesně děje s uloveným divočákem? U divokého prasete, které uživatel honitby použije výlučně pro vlastní spotřebu, stačí vyšetření na svalovce tzv. „kompresní metodou“, ovšem pouze v laboratoři, která získala od krajské veterinární správy povolení pro tento druh vyšetření. K tomuto vyšetření se odebírají vzorky svaloviny

o velikosti lískového ořechu z obou bráničních pilířů a dále z čelisti, svalů dolní kýty, mezižeberní svaloviny a ze svalů jazyka (6 vzorků z každého zvířete). V tomto případě nemusí zvíře prohlížet proškolená osoba. Ve všech ostatních případech je nutné provést vyšetření na trichinely tzv. „trávicí metodou“ v akreditované laboratoři nebo státním veterinárním ústavu. K tomuto vyšetření se odebírá vzorek svaloviny o hmotnosti nejméně 10 g, a to buď z přední nohy, jazyka nebo bránice (jeden vzorek z jednoho zvířete). Pokud uživatel honitby dodává těla divokých prasat v kůži konečnému spotřebiteli v rámci tzv. „malého množství“1, může uživatel honitby prodat nebo dodat divoká prasata až po vyhovujícím vyšetření na trichinely trávicí metodou. V tomto případě postačí prohlídka proškolenou osobou. Pokud tělo divokého prasete míří do zařízení zpracovávajícího zvěřinu, může být dodáno bez vyšetření na trichinely. Odběr vzorku a vyšetření provádí veterinární dozor v rámci veterinární kontroly. Prase prohlédnuté proškolenou osobou lze odeslat

do zařízení zpracovávajícího zvěřinu bez vnitřností. V případě, kdy nedojde k prohlídce proškolenou osobou, je nutné k tělu přiložit vnitřnosti – musí být patrné, ke kterému zvířeti patří. Hlava a bránice však musí být přiloženy v každém případě. Každý kus doprovází vyplněný lístek o původu zvěře. Ten povinně předává přepravující osoba příjemci, který musí uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu jeden měsíc (v některých případech 6 měsíců) od převzetí. Pokud divoké prase prohlédla proškolená osoba, musí být navíc na lístku její prohlášení o vyhovujícím vyšetření kusu. Stahovat a prodávat/dodávat/zpracovávat maso ze stažených divokých prasat pro jinou než vlastní spotřebu ve své domácnosti lze jen v registrovaných maloobchodních zařízeních nebo registrovaných a schválených zařízeních (zvěřinových závodech) krajskou veterinární správou. Mgr. Petr Pejchal, tiskový mluvčí SVS

která zásobuje přímo konečného spotřebitele a je na území kraje, v němž byla zvěřina ulovena; dodání do maloobchodního zařízení, které bylo krajskou veterinární správou registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou a které je na území kraje, v němž byla zvěř ulovena, nebo krajů sousedních.

1 Přímý prodej spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti; dodání do maloobchodní prodejny,

Dlouholetý mluvčí SVS Josef Duben po 15 letech končí

Ing. Josef Duben

Mgr. Petr Pejchal

Praha (ČTK/red) – Státní veterinární správu (SVS) ke konci ledna opouští její dlouholetý mluvčí Josef Duben (64). Komunikaci instituce měl na starost muž známý mimo jiné tím, že k tiskovým zprávám připojoval vlastní básničky. Na tomto postu byl více než 15 let, od poloviny loňského prosince zastává funkci oficiálního mluvčího SVS Petr Pejchal

(32), Duben je jeho zástupce. Loni v rámci soutěže Mluvčí roku obdržel za svou dlouholetou práci cenu Anny Veverkové, což je nový název pro kategorii síň slávy. „Ke konci ledna opravdu končím, mám tam nástupce, který to po mně přebírá,“ potvrdil Duben. O veterinárním dozoru se podle svých slov snažil

informovat slušně a srozumitelně, bez snah o senzace. Přestože již dostal několik pracovních nabídek, do pracovního úvazku již prý nastupovat nechce. Nevylučuje však nepravidelnou spolupráci s některými subjekty. Duben byl mluvčím organizace od září 1999. S médii či zvířaty souvisela i jeho předchozí zaměstnání. Absolvent Vysoké školy zemědělské působil napří-

klad jako učitel a následně ředitel na zemědělské střední škole, pracoval také jako zootechnik u cirkusů či redaktor v časopise Chovatel. Ve volném čase píše knihy, kterých mu vyšlo sedm. Tomuto svému hlavnímu koníčku se chce nyní věnovat více. Dubnův nástupce Pejchal nastoupil na tiskové oddělení SVS v prosinci 2013.

Schodek agrárního obchodu byl loni asi nejnižší od roku 2000 Praha (ČTK/red) – Schodek agrárního zahraničního obchodu Česka se podle předběžného odhadu Zemědělského svazu loni meziročně snížil zhruba o pětinu na zhruba 19 miliard korun. Bilanci zlepšil především zvýšený vývoz obilí a tabákových výrobků, uvedl svaz v tiskové zprávě. Pokud se odhad potvrdí, šlo by o nejnižší deficit od roku 2000, vyplývá z dlouhodobých statistik.

Za období od ledna do listopadu 2014, za něž jsou zatím údaje k dispozici, skončila bilance záporným saldem 15,7 miliardy korun. Čeští výrobci vyvezli ze země zboží za 163 miliard korun, meziročně více než o 15 miliard vyšší částku. Dovoz rostl méně než vývoz. Meziročně se zvýšil o necelých 12 miliard Kč. Za srovnatelné období roku 2013 dosáhl deficit 20,4 miliardy Kč a za celý rok 2013 pak 23,9 mili-

ardy Kč. Podle předsedy svazu Martina Pýchy se navzdory meziročnímu zlepšení bilance nezlepšuje její struktura. Roste totiž především vývoz surovin, na druhou stranu se zvyšují dovozy hlavně výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Loňskou i předloňskou bilanci pozitivně ovlivnil dobrý výsledek sklizně i příznivé výkupní ceny komodit. Zatímco za 11 měsíců roku 2013 dosáhl pře-

bytek obchodu s obilím devět miliard korun, loni to bylo dokonce 11 miliard. Kladné saldo u obchodu s tabákem a tabákovými výrobky rostlo loni o dvě miliardy ze čtyř na šest miliard Kč. Podobně jako v předchozích letech mělo Česko loni nejhorší obchodní bilanci v obchodě s masem. Za leden až listopad 2014 deficit dosáhl 16,4 miliardy Kč a prohloubil se meziročně o více než miliardu.

Saldo agrárního zahraničního obchodu Česka bylo naposledy kladné v roce 1993. Od té doby je bilance v minusu. Pokud by schodek za loňský rok byl skutečně takový, jak svaz předpokládá, šlo by o nejlepší výsledek od roku 2000, kdy činil 17,3 miliardy korun. Dosud nejhorší výsledky měl agrární zahraniční obchod v roce 2011, kdy skončil více než 36 miliard v minusu, od té doby se tři roky zlepšuje.

Průzkum: Potraviny přes internet nakupuje jen sedm procent uživatelů Praha (ČTK/red) – Potraviny přes internet v Česku někdy nakupuje pouze sedm procent jeho uživatelů. Do budoucna by však o tuto službu mělo zájem dalších 34 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu společnosti Incoma GfK, který na začátku ledna zveřejnila společnost MasterCard. Konkurence na online trhu s potravinami v Česku rychle roste,

loni na něj vstoupil například portál Rohlik.cz, vlastní e-shopy chystají i některé velké obchodní řetězce. Přestože Češi nenakupují přes internet již jen zboží dlouhodobé spotřeby, zájem o ně není zatím příliš velký. Navzdory tomu, že 27 procent dotázaných možnost nechat si dovézt domů na in-

ternetu objednané potraviny má, využívá ji pouze sedm procent z nich. Dalších 34 procent by možnost uvítalo. Nejvíce nakupují potraviny přes internet obyvatelé hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Průzkum byl realizován v listopadu 2014 na vzorku 1000 respondentů internetové populace. Nový e-shop s potravinami připravuje například také skupina Rockaway

podnikatele Jakuba Havrlanta. Povede ji dlouholetý šéf tuzemské pobočky řetězce Globus Petr Vyhnálek. Do pěti let chce obchod dosáhnout obratu v řádu miliard korun. Na online trh s potravinami loni v září vstoupil také e-shop Rohlik.cz, za kterým stojí podnikatel Tomáš Čupr a investiční skupiny Miton a Enern. Podle Čupra by mohl do pěti let dosáhnout

ročního obratu téměř deset miliard korun. Prodeji potravin přes internet nyní dominuje Služba Potraviny online řetězce Tesco, e-shop má 165 000 registrovaných zákazníků. Vlastní e-shopy chystají také Billa či Kaufland. Obrat prodeje potravin na internetu (bez alkoholu) byl podle Asociace pro elektronickou komerci loni zhruba miliarda korun ročně.

Velcí výrobci volají po dotacích na vývoz potravin mimo EU Praha (ČTK/red) – Iniciativa velkých tuzemských zemědělských a potravinářských firem požaduje od státu dotace na vývoz do zemí mimo Evropskou unii. V důsledku ruského embarga na dovozy je na evropském trhu přetlak a do Česka směřuje zboží, například maso, za dumpingové ceny. Na rozdíl od jiných států Česko situaci neřeší,

uvedl na tiskové konferenci předseda nedávno vzniklé organizace Zdeněk Jandejsek. Jedním ze zakládajících členů iniciativy je největší agropotravinářská skupina v ČR Agrofert vicepremiéra Andreje Babiše. „První věc, která by se v současné době měla řešit, je prosazení exportních dotací na ohrožené komodity do

třetích zemí,“ řekl Jandejsek, který je šéfem velké zemědělsko-potravinářské skupiny Rabbit Trhový Štěpánov. „My tady o tom hodně mluvíme, ale Francie už to dávno řeší, Polsko to řeší, pobaltské státy už to dávno řeší,“ podotkl. Výrobci z významných agrárních zemí se kvůli ruskému embargu snaží vyvážet na jiné trhy, včetně Česka. „V současné době sem jde maso za ceny

o 20 až 22 korun levnější, než se dá vyrobit,“ podotkl Jandejsek. Národní dotace v uvedených zemích jsou podle něj tak vysoké, že si tamní výrobci mohou dovolit vyvážet za uvedené ceny a čeští producenti jim cenově nejsou schopni konkurovat. Iniciativa chce kromě vývozních subvencí lobbovat za větší kontrolu dovozů. „To zboží se sem v řadě případů dová-

ží jinak evidované, jinak deklarované,“ řekl Jandejsek. Mezi 13 zakládajícími členy spolku, který byl založen 19. listopadu, jsou Agrofert, největší česká mlékárna Madeta, Agro Jesenice, AGRO-Měřín, InterLacto Group, Mikrop Čebín, Rabbit Trhový Štěpánov, Rhea Holding Dešná, Úsovsko a zemědělská družstva Dolní Újezd, Krásná Hora a Pluhův Žďár.

Zemědělská škola v Lanškrouně staví vlastní mlékárnu Lanškroun (Orlickoústecko) (ČTK/ /red) – Na jaře dokončí Střední škola zemědělská a veterinární v Lanškrouně výstavbu vlastní mlékárny. V polovině roku spustí zkušební provoz. Mlékem, máslem, smetanou či sýry bude zásobovat školní jídel-

nu, řekl ředitel školy David Hruška. Škola má vlastní farmu, čtyřicítka dojných krav denně produkuje kolem 1000 litrů mléka. V novém provozu se studenti následně naučí mléko zpracovávat. „Máme například první absolventy veterinárního oboru, součástí výuky

je i výroba potravin a hlídání jejich kvality,“ řekl Hruška. V prvním čtvrtletí by měly skončit stavební práce. Škola ještě vybírá dodavatele technologií na zpracování mléka. Projekt vyjde přibližně na deset milionů korun. Výstavbu hradí 15 procenty zřizovatel školy, pardubické hejt-

manství, a zbylou částku zaplatí dotace Evropské unie. Mlékárna nesmí pět let vykazovat zisk, protože jde o evropský projekt. „Výrobky budeme dodávat do naší jídelny. A předběžně jsme domluveni s městem, že zapojíme i další školní jídelny základních škol ve městě. Musíme

mít pět let nulovou marži,“ řekl Hruška. Studenti se zpočátku naučí tepelně zpracovávat kravské mléko, vyrábět máslo a smetanu a tvarohové sýry, později začnou i s výrobou dlouho zrajících sýrů. Škola má 280 studentů z celé země. Větší zájem mají o veterinární obor než o agropodnikání.

rozhovor / 5


Na 5 otázek odpovídá:

Ing. Ivan Flek, výkonný ředitel společnosti UNITED BAKERIES a. s. 1. Od jara roku 2013 zastáváte po devítileté „přestávce“ v pekařském oboru hlavního manažera společnosti UNITED BAKERIES a. s. Tuto funkci jste převzal po dost složitém předchozím vývoji společnosti a řada odborníků viděla vaši pozici jako ztracený boj. Přesto se pod vaším vedením společnost nadechla a její výrobky se prodávají po celém území ČR. Jak hodnotíte nynější současné postavení „úbéčka“ a co dalo v úsilí stabilizace firmy největší práci? Pravdou je, že nastupovat na pozici výkonného ředitele ve firmě, která během dvouletých příprav na akcionářskou změnu ztratila desítky procent obratu, bylo asi dost odvážné, posadil jsem se na hodně horké křeslo. Ale věděl jsem, že UNITED BAKERIES je firmou stojící na pevných základech, že drtivá většina klíčových lidí zůstala, že třináct pekáren je technologicky na vysoké úrovni, že se můžeme opřít o silné značky Delta, Fr. Odkolek, Cerea a Toasttip a zajímavé výrobkové portfolio, a tak to pro mě byla po devíti letech v security businessu velká výzva. Zejména ten první rok byl hodně těžký, museli jsme přesvědčit banky a obchodní partnery, že máme potenciál vrátit se na předchozí pozice. Což se nám postupně dařilo a všem za to velký dík. Díky ohromnému úsilí všech lidí v centrále i v jednotlivých pekárnách se nám podařilo získat si zpět pozici důvěryhodné, spolehlivé a dynamické firmy, která umí hrát klíčovou roli na českém pekárenském trhu. Úkolů na nás leželo opravdu hodně, museli jsme se zaměřit na všechny oblasti, zejména pak na restart obchodní politiky, protože tam jsme měli největší problémy, a s ní související inovační činnost. Posunuli jsme se hodně kupředu, ale stále je co zlepšovat. Důležité je, že se nám podařilo stabilizovat finanční situaci a naše cash flow je pozitivní. Vzhledem k náročnému konkurenčnímu prostředí v pekárenském oboru musíme být trpěliví, čeká nás pořád hodně práce. Ale důležité je, že jsme opět pro naše obchodní partnery důvěryhodnou firmou s jasnou vizí. Musím v neposlední řadě zdůraznit také aktivní podporu ze strany akcionářů, jejichž spolupráce s managementem společnosti je velice těsná. 2. Pekárenský obor u nás prodělal v posledních dvaceti pěti letech výraznou restrukturalizaci, a to jak majetkovou, tak především technologickou, a hlavně se dostal do tržních podmínek s vysokou mírou konkurence a silně nerovných podmínek vůči odběratelským systémům. Jak hodnotíte pekařský obor vy a jaké šance – v tomto nesnadném podnikatelském prostředí – má UNITED BAKERIES? V zemi působí zhruba 750 pekařských firem a většina z nich je v červených číslech. Podnikatelské prostředí v pekařině je hodně specifické; přežívá zde stále obrovský nadbytek výrobních kapacit, což vytváří extrémní prostředí s tlakem na ceny. My se snažíme důsledně prosazovat v obchodní činnosti hodnoty fair play, protože je nám jasné, že my potřebujeme obchodníky a obchodníci potřebují nás, zisk potřebují generovat oni i my. V období posledních dvou let se nám daří vrátit se tam, odkud nás konkurence vytlačila, získáváme i nové zákazníky. Naší výhodou je, že máme ze všech pekárenských společností v Česku strategicky nejlépe rozložené pekárny a jsme schopni nabídnout celoplošně logisticky nejlepší servis v kvalitě, která se u základních produktů neliší v jednotlivých regionech. S malou nadsázkou říkám, že jsme po České poště největší logis-

C U R R I C U L U M V I TA E :

Ing. Ivan Flek 2013–doposud výkonný ředitel UNITED BAKERIES a. s. 2011–2013 jednatel HUNTERS Security s. r. o. 2010–2011 viceprezident SECURITAS ČR s. r. o. 2007–2011 ředitel společnosti DORA Security a. s. 2005–2007 generální manažer G4S a. s. 2002–2004 generální ředitel a předseda představenstva ODKOLEK, a. s. 1999–2002 výkonný ředitel DELTA PEKÁRNY a. s. 1997–1999 obchodní, generální ředitel RAMILL a. s. 1990–1997 ředitel a zakládající společník pekařství BONAL s. r. o. 1987–1990 referent a vedoucí oddělení na ministerstvech FMZVž a MOCR ČR 1980–1986 plánovač v LAKTOS k. p. Praha

tickou firmou v republice. Navíc ale nabízíme i regionální výrobky, které sice díky diskriminačním podmínkám pro jejich přidělení nemohou nést logo Regionální potravina, ale které vyrábějí místní pekaři podle regionálních receptur, respektujících místní chutě. Například chléb Šumava vyrábíme ve třinácti originálních recepturách s respektem k regionálním chuťovým preferencím. V prosinci vždy v rámci Dne Františka S. Odkolka tyto chleby hodnotíme, naposledy zvítězila pekárna Uherský Brod, rok předtím Brandýs nad Labem. Zásadním problémem pekárenského oboru zůstává vnímání chleba a pečiva jako komodity, která musí být levná a přispívat k sociálnímu smíru ve společnosti. Je ale třeba si uvědomit, že za komunismu byly pekárny dotované státem, dnes jsou pekaři normálními podnikateli a potřebují generovat zisk, potřebný k udržitelnému rozvoji řemesla. 3. Návazně na již zmíněné konkurenční prostředí musela vaše společnost dost přehodnotit někdejší výrobní program. Mohl byste cha-

rakterizovat celkovou současnou sortimentní nabídku a uvést právě ty změny ve výrobním programu, které jste v posledních dvou letech museli učinit? Připravili jsme v loňském roce zásadní restrukturalizaci a vytvořili systém tří páteřních a deseti podpůrných pekáren. Po dvouleté inovační pauze během příprav na prodej jsme se zásadně zaměřili na oblast vývoje nových výrobků, velkou příležitost vidíme v prodloužené době trvanlivosti, což nám umožňuje oslovovat nové typy zákazníků doma i v zahraničí. Máme v portfoliu zhruba několik stovek výrobků ve všech kategoriích. Zásadní novinkou jsou dvě řady předpečených výrobků s 30denní trvanlivostí, jednu řadu nabízíme koncovým spotřebitelům pod značkou Fr. Odkolek, druhou pod značkou Delta zákazníkům, kteří dopékají chleby a pečivo ve svých provozovnách. Oproti doposud známým zamraženým výrobkům mají naše řady několik výhod: lze je skladovat v pokojové teplotě, není nutné je zdlouhavě rozmrazovat a kratší o dvě třetiny

je i doba dopékání, ke kterému stačí běžná trouba. Delší doba trvanlivosti je dosažena nikoliv nějakými éčky, ale výhradně díky speciální technologii balení. Vedle předpečených řad rozšiřujeme i výrobu speciálních zamražených produktů, které už prodáváme nejen v Česku, ale i na Slovensku a v Polsku, rozbíhá se export do Francie a Německa. Spousty inovovaných výrobků jsme uvedli na trh v segmentu čerstvého pečiva. Například jsme rozšířili řadu Cerea o nové výrobky, spotřebitele si získal nový chléb Žitan i tradiční poctivý kváskový chléb Fr. Odkolek, který se díky své vysoké kvalitě prosadil i jako privátní výrobek do prestižní řady Tesco Finest, z tradiční receptury vychází i rohlík Odkolek. V závěru roku jsme obdrželi opět certifikát Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR pro dalších třináct výrobků, máme značky Klasa a v Praze vyrábíme i produkty s certifikátem Kosher. V inovacích chceme pokračovat i v roce 2015. Jinak byl rok 2014 specifický povinností zvládnout legislativní změny diktované Evropskou unií, v praxi to znamenalo změnit všechny obaly a etikety. Stálo nás to hodně času i peněz, ale zvládli jsme to. 4. Firma vlastní několik významných marketingových značek, nejcennější je bezpochyby značka „Fr. ODKOLEK“, jejíž existence se datuje od roku 1850 a která slaví letos 165. výročí. V prosinci minulého roku jste také převzali ocenění „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“. Jak se vám daří tyto, ale i další ocenění a značky propagovat a jak s nimi bude společnost dále marketingově pracovat? Letos chceme výrazně více investovat do marketingové podpory našich značek než v minulých letech. A podpořit chceme zejména značku Fr. Odkolek, která letos slaví kulaté výročí. Značka se objeví na nových vozech a připravujeme celou řadu marketingových a PR aktivit, protože Fr. Odkolek patří mezi historicky nejcennější české obchodní značky. Co se týká značek kvality, tak jsou pro nás zajímavé zejména certifikáty Klasa a Český výrobek, těm ostatním, které jsou soukromými výdělečnými projekty, se spíš vyhýbáme. Další oficiální logo Regionální potravina nesmyslně získat nemůžeme, protože jsme vnímáni jako jedna výrobní jednotka, i když pekárny mají evidentně regionální charakter – i sortiment. 5. Vztahy mezi potravinářskými výrobci a obchodem je velmi diskutované téma. Jsou tyto vztahy rovné, či nerovné? Zákon o nerovné, resp. významné tržní síle nyní „čeká“ na svoji novelu. Co by měla přinést a jaký je váš názor na tuto problematiku? Už jsem zmínil, že se s obchodníky snažíme vždy vyjednávat v rámci fair play. Ta jednání jsou samozřejmě tvrdá, ale korektní, vždy se snažíme najít konsenzus, dohodnout ceny a obchodní podmínky přijatelné pro obě strany i pro koncové spotřebitele. Řetězce jsou dnes na trhu dominantní, to je daná realita. Ale i my jsme jeden z největších výrobců v oboru a na vývoj trendů máme významný vliv. Novela zákona o tržní síle by ale měla především odstranit pochybnosti o smyslu tohoto zákona, který je v současné době zpochybňován oběma stranami. My věříme v samoregulaci, ale vhodně připravená legislativní norma může fungování trhu samozřejmě napomoci. Za rozhovor děkuji. Ing. František Kruntorád, CSc.

6 / zpravodajství MZe – nabídky – informace


Ministr Jurečka po skončení kampaně „České Vánoce“: Soutěž zaznamenala velký úspěch

Přes 110 tisíc kompletně vyplněných hracích karet (111 093) přišlo do soutěže České Vánoce s regionálními potravinami. Zájem soutěžících tak potvrdil, že kampaň na podporu prodeje kvalitních potravin uspořádaná Ministerstvem zemědělství byla velmi úspěšná. Celkově se v rámci soutěže prodalo přes 3,2 milionu kusů různých produktů s příslušným označením kvality (3 213 720). Soutěžící měli koupit 30 libovolných výrobků označených logy Regionální potravina, Kla-

sa, Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu, Zaručená tradiční specialita, Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou, Bio „zebra“ a EU „Bio list“. Vystřihnutá loga nalepit na hrací kartu a zaslat na soutěžní adresu. „Když jsem v říjnu zahajoval soutěž České Vánoce, měl jsem představu, že nám dorazí zhruba 100 tisíc hracích karet. Moji spolupracovníci byli skeptičtější. Jejich odhady se pohybovaly na úrovni 75 tisíc. Výsledek je tedy pro mě osobně velmi milým překvapením,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Navíc se ještě do soutěže zapojil nezanedbatelný počet lidí, kteří nevyplnili hrací kartu kompletně, neodeslali ji, a proto nemohli být zařazeni do závěrečného hodnocení. „Právě oslovujeme společnosti a podniky, které

jsou držiteli označení kvality, zda by nám byli ochotni dodat čísla porovnání prodejů za koncová období let 2013 a 2014, abychom si udělali přesnější obrázek, nakolik soutěž reálně pomohla prodeji kvalitních českých potravin. Vedlejším efektem soutěže byla rovněž propagace méně známých označení kvality, aby se s nimi seznámilo více lidí,“ uvedl ministr zemědělství. Spotřebitelská soutěž trvala od 27. října 2014 do 4. ledna letošního roku. Náklady na kampaň byly MZe vyčísleny na 32 milionů korun. Na základě dat, která má úřad k dispozici, by pak mohla celková hodnota zboží prodaného v rámci soutěže vysoce přesahovat částku 100 milionů korun. (Kalkulace 30 Kč / produkt plus hodnota zboží v rámci neodeslaných hracích karet) Na závěr tiskové konference ministr Jurečka

vylosoval soutěžící, kteří se umístili na pátém až desátém místě (ceny: lednička a vybrané kvalitní české potraviny, mrazák a vybrané kvalitní české potraviny, autolednička, uzené sele, sada spotřebičů na zdravé vaření, kuchyňský robot). Na čtvrtém místě a rodinnou dovolenou pro 4 osoby s plnou penzí na farmě rodiny Němcovy v Netíně získal pan Václav P. z Šumperka. Na místě třetím se umístil a poukaz na odběr výrobků Budweiser Budvar v hodnotě 20 tis. Kč získal pan Bohumil D. z Jindřichova Hradce, druhé místo a odběr výrobků Budweiser Budvar v hodnotě 25 tis. Kč získal pan Josef V. z Opořan. Hlavní cenu soutěže „České Vánoce“, osobní automobil Škoda Rapid Spaceback, pak předal ministr zemědělství Jurečka formou symbolického klíče od vozu paní Alžbětě W. z Prahy.

Veletrh Grüne Woche v Berlíně: Při podpoře zemědělského exportu musíme být mnohem aktivnější, řekl ministr Jurečka

Odborníkům, obchodníkům i běžným návštěvníkům je určen mezinárodní veletrh potravinářství, zemědělství a zahradnictví Internationale Grüne Woche (IGW), jehož 80. ročník se konal ve dnech 16.–25. ledna v Berlíně. Tradičně se na něm představuje i Česká republika se svojí národní expozicí. Veletrh je také místem setkávání nejvyšších představitelů agrárního sektoru zemí západní, střední i východní Evropy. „Veletrhu v Berlíně se účastním hlavně proto, že chci pomoci českým exportérům na zahraniční trhy.

Všichni jistě víte, jak dopadají ruské sankce na zemědělce a potravináře, kteří patří mezi nejvíce postiženou skupinu. Svou účastí na významných mezinárodních veletrzích chci hledat proexportní možnosti a zprostředkovat následná jednání. Ostatně ministerstvo zemědělství v této věci podniká řadu kroků, například zřízení zemědělských diplomatů. Ti budou ve vybraných regionech světa pomáhat českým potravinářům a agropodnikatelům navazovat obchodní spolupráci,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Pod patronací českého Ministerstva zemědělství letos na veletrhu vystavuje například firma Indiana s. r. o., která se specializuje na výrobu sušeného masa, Polabské mlékárny, a. s., tradiční a jeden z nejvýznamnějších výrobců tvarohů a tvarohových výrobků v ČR, a také významný producent ovocných destilátů ve střední Evropě Rudolf Jelínek, a. s. Stánek MZe je místem jednání zahraničních delegací, setkání se zástupci zahraničních a domácích firem, zástupců veletržních správ, mar-

Ilustrační foto

ketingových agentur, svazů a organizací činných v agrárním a potravinářském sektoru. Návštěvníci zde mohou získat různé publikace, zejména aktualizovanou verzi katalogů kontaktních adres resortu zemědělství v ČR a kontaktních adres výrobců v potravinářském průmyslu. Výstava IGW je zaměřena v oblasti potravinářství na prezentaci gastronomie, na čerstvé produkty, ryby, maso a mléčné výrobky. Dále je představen široký výběr vín z různých zemí, piva a alkoholických nápojů, nechybí ani trendy v potravinářství a biopotravinách. Součástí výstavy je i lesnictví a myslivost, zahradnictví, květinářství a přehlídky hospodářských zvířat. Partnerskou zemí veletrhu bylo pro letošní rok Lotyšsko. Česká republika byla partnerskou zemí v roce 2005. Letošního veletrhu Internationale Grüne Woche se účastní zhruba 1600 vystavovatelů ze 70 zemí, každoročně ho navštíví více než 400 tisíc návštěvníků. Hynek Jordán, ředitel Odboru komunikace MZe

Výrobky sýrárny Orrero získaly ocenění kvality KLASA Mléčné výrobky z litovelské sýrárny Orrero získaly prestižní ocenění značkou kvality potravin KLASA. Orrero je jedinečnou společností, v níž se skloubila italská technologie a chuť s českou zemědělskou a chovatelskou kvalitou. Společnost založila také síť prodejen La Formaggeria Gran Moravia, ve kterých nabízí své výrobky spolu s nejlepšími, vhodně vybranými specialitami italské kuchyně. Posláním projektu vlastních prodejen je snaha povýšit nakupování na možnost strávit příjemné chvíle při výběru kvalitních a zdravých potravin. Značku KLASA uděluje Ministerstvo zemědělství již od roku 2003 těm nejkvalitnějším potravinářským a zemědělským výrobkům. Díky pečlivému výběru oceněných produktů si mohou být zákazníci při nakupování jisti, že si vybrali poctivý a kvalitní výrobek. Národní značkou kvality KLASA se aktuálně může pochlubit 227 českých a moravských výrobců. Italská společnost Orrero k nim patří již od roku 2003, kdy toto ocenění získal mimořádný dlouho zrající sýr Gran Moravia, který je vlajkovou lodí litovelské sýrárny. Na konci loňského roku si ocenění kvality KLASA zasloužily i jiné výrobky z Orrera patřící do produktové řady „Čerstvé z naší sýrárny“, kterou charakterizuje tradiční ruční zpracování a především čerstvost výrobků. Všechny oceněné výrobky jsou zákazníkům prodejen La Formaggeria Gran Moravia nabízeny hned druhý den od dokončení procesu výroby. Značku KLASA získaly následující produkty: Ricotta speciale, která se vyrábí ze syrovátky získané při výrobě jiných sýrů, dále poloměkké sýry italského typu Caciotta, a to prozrálý sýr Caciotta stagionata, velmi krátce prozrálý Caciotta fresca, Caciotta diavoletto s přídavkem pikantní až pálivé feferonky a Caciotta pepata s drceným pepřem. Dalšími oceněnými výrobky jsou rovněž oblíbené svěží a velmi dobře stravitelné sýry Giuncata, které jsou k dostání jak v přírodní verzi, tak ve verzi ochucené čerstvou rukolou, která tento mléčný výrobek obohacuje o vitamin C a betakaroten. Ocenění obdržely také jogurty La Formaggeria (bílý i v několika ovocných příchutích), v neposlední řadě se mohou označením KLASA nově pyšnit ochucené syrovátkové nápoje a Čerstvé máslo. Všechny oceněné výrobky je možné zakoupit, spolu s mnoha dalšími produkty, v řetězci podnikových prodejen La Formaggeria Gran Moravia, kterých je v současné době již patnáct po celé České republice (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Litovel, Olomouc, Ostrava, Praha). ORRERO a. s.

z domova / 7


Zemědělské dotace letos mírně vzrostou, skončí mléčné kvóty Praha (ČTK/red) – Dotace do zemědělství a příbuzných odvětví z národního rozpočtu a fondů EU by letos měly vzrůst zhruba o 1,5 miliardy korun na 53,7 miliardy Kč. Mění se také způsob jejich rozdělování. Zemědělcům a potravinářům však dělají starosti klesající výkupní ceny komodit a očekávaný konec mléčných kvót, vyplývá z vyjádření Potravinářské komory ČR a Agrární komory ČR. Podle odhadu Eurostatu publikovaného začátkem loňského prosince vzrostl loni zisk českého zemědělství více než o pětinu a dosáhl historického maxima téměř 20 miliard korun. Podle zemědělců se ale ještě projeví pokles cen v závěru roku a výsledek tak vysoký nebude. Letos mají z národního rozpočtu zemědělci dostat 18,4 miliardy

korun, bezmála o dvě miliardy více než loni. Přesto, že podpory z EU meziročně mírně klesnou, bude celková částka 53,7 miliardy meziročně vyšší zhruba o 1,5 miliardy Kč. Mimo jiné v důsledku ruského embarga na dovozy vybraných potravin ze Západu klesají již několik měsíců ceny komodit. „Situace, která je nyní na trhu, kdy klesá cena mléka a cena vepřového masa a připravujeme se na konec mléčných kvót, rozhodně sektoru neprospívá,“ řekla ČTK mluvčí Potravinářské komory a Agrární komory Dana Večeřová. Český potravinářský průmysl byl podle Večeřové loni silně pod tlakem obchodních řetězců a levných dovozů ze zahraničí. „Tato situace se ještě zhoršila vyhlášením ruských sankcí, kdy bylo najednou potřeba na jiné trhy uvnitř

EU umístit ty výrobky, které byly původně určeny pro ruský trh,“ uvedla. Podle potravinářů však obchodníci pokles cen komodit nepromítají do cen výrobků v obchodech. Za pozitivum loňského roku naopak Večeřová označila zájem spotřebitelů o původ potravin a upřednostňování domácích výrobků. Od dubna přestanou platit kvóty regulující množství vyrobeného mléka v zemích EU. „Ukončení kvót může rozkolísat trh s mlékem a jeho ceny,“ připustil mluvčí Ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Producenti mají podle něj ale možnost se se situací vyrovnat mimo jiné sdružováním do větších odbytových organizací. Kromě podpory domácích výrobců a ochrany trhu před nekvalitními dovozy vidí obě profesní komory jako jednu z priorit pro letošní rok novelizaci zá-

kona o významné tržní síle, který má chránit výrobce před nešvary ze strany obchodníků. Podle novely zákona o potravinách musí prodejci od začátku nového roku podrobněji informovat zákazníky o původu a složení nabízených potravin. Předloha označovaná za největší změnu potravinářských předpisů od vstupu Česka do EU také zvyšuje pokuty za klamání spotřebitelů a mění kompetence dozorových orgánů. Od dubna 2015 budou muset výrobci v celé EU uvádět původ masa u vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa podobně, jak je tomu dnes u hovězího. V průběhu letošního roku by na české ambasády v Rusku, na Ukrajině, v Číně, Srbsku a Saúdské Arábii měli nastoupit agrární diplomaté, kteří zde mají hájit vývozní zájmy českých výrobců.

Glosuje: Ing. Oldřich Obermaier BUDE TŘEBA VZÍT PENÍZE TĚM ÚSPĚŠNÝM A DÁT JE TĚM NEÚSPĚŠNÝM Polský ministr zemědělství si stěžuje na administrativní problémy při dovozu polských potravin do České republiky. Český ministr zemědělství to označuje za nedorozumění. V českých obchodech je 60–80 % českých potravin. Česká média nás už několik měsíců přesvědčují o špatné kvalitě polských

potravin (ale i o německých, zatímco jiná média nám radí jezdit nakupovat do Německa, kde je všechno kvalitnější a levnější). Zatímco není znám žádný opravdový důkaz o špatné kvalitě polských potravin, každý ví o několika otrávených v Polsku z českého metanolu. (Ale že mají štěstí ti Poláci, také bychom měli rádi takové politiky jako Tusk, Sikorski, Komorowski...) Chtěli bychom omezit dovoz, aby se čeští výrobci měli lépe. Omezit konkurenci. Vždyť český zákazník polské potraviny kupuje, protože mají ve srovnání s našimi nějaké benefity. Ministr zemědělství kritizuje ob-

chodní řetězce, protože tlačí výrobce potravin k nižším cenám. Z toho by měla mít současná levicová vláda radost: Ale je třeba zajistit příjmy do zemědělství. Z dotací i z našich peněženek: už zase se dočtete o krizi ve výrobě mléka, když trochu klesly farmářské ceny (Zemědělec). Bývalý ministr vnitra předkládá návrh zákona o omezení prodejní doby obchodů. Je to otrocká práce, říká (ČR žurnál). Lidé mají o svátcích být s rodinami a v kostele, ne nakupovat. Lidi je třeba hnát bičem do ráje, říká klasik. Že lidé nakupují i o volných dnech (jinak by obchody neměly otevřeno)

a pracovníci obchodu akceptují za volno příplatky, autora zákona nezajímá. Usiluje přece o jejich dobro. To je několik témat z posledních dnů. Naštěstí vlády přicházejí a odcházejí. Jejich životnost je krátká a koaliční vlády toho mnoho nemohou udělat. Ekonomika jde svým tempem, a přesto, že nám státní banka znehodnocuje měnu a vláda nám polovinu příjmů sebere na obvykle málo efektivní účely, ekonomika díky reformám Václava Klause šlape dobře. Hezky ty snahy vystihl poslanec Keller (toho jsme si zvolili...): Bude třeba vzít peníze od těch úspěšných

a dát je těm neúspěšným (časopis Týden). V roce 1948 mělo Československo o jednu třetinu vyšší příjem na obyvatele než Rakousko, v roce 1989 o dvě třetiny menší (nezapomeňme: tak jsme to vedli my komunisté), dnes má Česká republika o jednu třetinu menší výkon než Rakousko, říká nám statistika. Buďme tedy optimisty. Přes snahy vlád a parlamentu omezovat nám svobodu v podnikání i v životě ekonomika i životní úroveň (ať už měřitelná jakkoli) roste. Příliv zvedá každou loďku, říkal prezident Kennedy.

Tradiční obchodníci a potravináři našli společná témata

Zdeněk Juračka, předseda AČTO

Miroslav Toman, prezident PK ČR

Praha (red) – Představitelé Asociace českého tradičního obchodu

(AČTO) a Potravinářské komory ČR se sešli u jednoho stolu, aby hledali řešení společných problémů českých obchodníků a výrobců potravin. Jednání jednoznačně ukázalo ochotu spolupracovat na často diskutovaných tématech, jako je definice české potraviny, problematika příhraničních dovozů a legislativa vztahující se k novele zákona č. 110 týkající se značení potravin. Čeští obchodníci sdružení v AČTO i výrobci potravin mají mnoho společných problémů, na které v rámci trva-

lého konkurenčního boje na rozháraném českém trhu narážejí. To ostatně potvrdilo jednání zástupců českých obchodníků s prezidentem Potravinářské komory ČR Miroslavem Tomanem. „Hledáme podporu pro český obchod a nabízíme podporu českým potravinám a jejich výrobcům,“ uvedl jednání Zdeněk Juračka, předseda AČTO. „Spolupráci vítám,“ reagoval na slova předsedy AČTO prezident PK ČR Miroslav Toman, „nepochybně jsme schopni AČTO podpořit v jeho aktivitách, neb nás spojují společné problémy a jsme schopni najít i oboustranně výhodná řešení,“ na-

stínil možnost budoucí spolupráce prezident Toman. Přítomní se shodli také na tom, že vzájemná spolupráce výrobců i obchodníků je možná a potřebná. Společnou řeč našli tradiční obchodníci a potravináři také v otázce příhraničního dovozu, kdy z Polska či Německa přijede obchodník s autem, a aniž by musel cokoliv hlásit či platit, prodává své zboží. „Tato skutečnost, která je obráceně tvrdě postihována, způsobuje ztráty českým potravinářům i obchodníkům. Měli bychom v této věci společně usilovat o legislativní nápravu,“ uvedl dále předseda AČTO Juračka.

Asociace českého tradičního obchodu vznikla v červenci 2014 jako historicky první a největší konsolidovaný subjekt, který sdružuje maloobchodníky z oblasti malého a středního podnikání. Zakládajícími členy byla Skupina COOP, MS Brněnka, ESO Market, ČEPOS, ENAPO a CBA. V současnosti má AČTO 12 členů a reprezentuje téměř 7 tisíc prodejen s 30 tisíci zaměstnanců s ročním obratem 50 mld. Kč. Představuje tak cca 25% podíl na trhu s potravinami a klade si za cíl hájit specifické zájmy svých členů.

Velké zemědělské a potravinářské firmy vytvořily novou organizaci Praha (ČTK/red) – Třináct velkých tuzemských zemědělských a potravinářských firem vytvořilo novou zájmovou organizaci. Informovala o tom v tiskové zprávě Agrární komora. Spolek s názvem Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků chce hájit domácí výrobce, prosazovat větší ochranu domácího trhu a propagovat tuzemské potraviny.

Mezi členy spolku, který byl oficiálně založen 19. listopadu, jsou největší tuzemská agropotravinářská skupina Agrofert ministra financí Andreje Babiše a největší česká mlékárna Madeta. Dalšími členy jsou Agro Jesenice, AGRO-Měřín, InterLacto Group, Mikrop Čebín, Rabbit Trhový Štěpánov, Rhea Holding Dešná, Úsovsko a zemědělská družstva Dolní Újezd, Krásná Hora a Pluhův Žďár.

Předsedou iniciativy je šéf Rabbitu Trhový Štěpánov Zdeněk Jandejsek. „Mezi hlavní vytyčené priority a témata patří cílená podpora prvovýrobní zemědělské a potravinářské politiky bez ohledu na oblast hospodaření, vyrovnání podmínek národních podpor staré a nové EU,“ uvedl Jandejsek. Problémy domácím výrobcům podle něj působí především skryté dotace v mnoha zemích EU. Iniciativa bude proto usilovat

o jejich odstranění. „Za potřebné považujeme řešit problematiku nerovného postavení dodavatelů vůči neférovým praktikám obchodních řetězců, zasadit se o hlubší odbornou diskuzi s ministerstvem zemědělství a vládou ČR,“ dodal Jandejsek. Organizace bude také prosazovat větší ochranu českého trhu. Tu mají přinést zvýšené kontroly dovozů i propagace tuzemských potravin. Činnost iniciativy má navázat na práci před-

chozího volného sdružení nazývaného Konsorcium zemědělských a potravinářských podniků a nevládních organizací ke Společné zemědělské politice. Ta fungovala od roku 2010 a jejími členy byly významné nevládní organizace. Firmy nové organizace v souhrnu hospodaří zhruba na 220 000 hektarech z celkových přibližně 3,5 milionu ha zemědělské půdy. Chovají přibližně pětinu skotu, prasat a drůbeže v ČR.

Darovat potraviny na charitu bude pro firmy levnější a jednodušší Praha (ČTK/red) – Darovat potraviny potřebným bude pro výrobce a obchodníky v Česku levnější a jednodušší než doposud. Generální finanční ředitelství vydalo dokument, který umožňuje, aby základ daně z přidané hodnoty u potravin darovaných potravinové bance mohl být blízký nule či nulový, sdělila mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. „U zboží darovaného potravinové bance lze ve stanovených případech pro

výpočet DPH vycházet ze základu daně, který je v minimální hodnotě i blížící se nule,“ uvedla Petlachová. Jde podle ní o zboží s končícím datem spotřeby či trvanlivosti nebo o zboží jinak nevyhovující pro běžný prodej, například s poškozeným obalem, avšak stále upotřebitelné. Již dříve avizovaný materiál má sjednotit postup při uplatnění daně ze strany daňových subjektů i správce daně. Jde především o stanovení ceny, ze které bude nutné daň odvádět. Při stanovení ceny darovaného zboží

je podle Petlachové nutné přihlížet k aktuálnímu stavu potraviny v okamžiku darování, k fázi prodejního procesu či situaci na trhu. „Dárce by si proto měl zajistit od potravinové banky potvrzení o darování potravin, ze kterého bude patrný předmět a rozsah daru,“ podotkla mluvčí. Pro prokázání správně použitého ocenění zboží doporučuje Generální finanční ředitelství zdokumentovat i stav darovaných potravin. Obchodníci novinku již v době, kdy

vznikala, přivítali. „Je to motivující podnět k prohloubení spolupráce s potravinovými bankami a tím i k snížení potravinového odpadu,“ uvedla již dříve mluvčí obchodů Albert Judita Urbánková. „Tuto metodickou změnu velmi vítáme a vstřícný přístup státní správy oceňujeme, představuje pro nás odstranění bariéry při darování potravin potravinovým bankám,“ řekla v listopadu mluvčí Makra Romana Nýdrle. Svaz obchodu a cestovního ruchu žádal ministerstvo financí o změnu v odvodu DPH

za darované potraviny již předloni. Podle iniciativy Potraviny pomáhají bez DPH bylo doposud darování potravin potřebným pro firmy finančně i organizačně nevýhodné. Společnosti musely odvádět 15procentní DPH z původní prodejní ceny výrobků. Každou darovanou položku musely navíc uvést v darovací smlouvě. Stát dosud argumentoval právem Evropské unie, řada zemí EU však pro podobné případy uplatňuje výjimku a darované potraviny jsou od daně osvobozeny.

8 / z domova – nabídky – informace


Opustila nás Ing. Eva Černá, významná osobnost našeho mlékařství Přinášíme smutnou zprávu. Dne 11. 1. 2015 ve věku 88 let opustila náš mlékařský i pozemský svět Ing. Eva Černá, která strávila ve službě Výzkumnému ústavu mlékárenskému a českému mlékařství celý svůj život. V tomto ústavu působila od roku 1952, prakticky od jeho založení. Působila jako vedoucí chemického oddělení, později analytického odboru i ve vedení ústavu. Byla významnou vědeckou pracovnicí až do roku 1986, kdy odešla do důchodu. Byla průkopnicí v zavádění automatizovaných metod stanovení složek mléka a významně se podílela na zavádění systému hodnocení mléka a centrálních laboratoří.

Dlouhá léta působila jako reprezentant čs. mlékařství v tuzemsku i zahraničí a dlouhou řadu let byla v živém kontaktu s mezinárodními organizacemi, jako je IDF, FAO, ISO, WHO aj., kde uplatnila svou vynikající odbornou i jazykovou erudici. Také její přednášková činnost a aktivita publikační byly rozsáhlé, ať už se jedná o její původní články v tuzemských a zahraničních časopisech, nebo o práce monografické a práce kongresové. Byla nejen vynikající výzkumnicí, ale i kolegyní, milým a empatickým člověkem. Vychovala řadu mladých, nyní již zestárlých výzkumníků, kteří jí vděčí za svůj mlékařský život. Ani po odchodu do důchodu nezahálela, ale stále se angažovala

Seznam o původu zboží v řetězcích by se měl podle výrobců změnit Praha (ČTK/red) – Pravidla pro zveřejňování pěti zemí, z nichž odebírají obchodní řetězce nejvíce potravin, by se podle potravinářů měla změnit. Tabulky u vchodu do prodejen podle novely zákona o potravinách nezobrazují skutečný původ sortimentu, ale podíly jednotlivých dodavatelů podle sídla v daném státě. Na tiskové konferenci dne 6. ledna to řekl prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Ministerstvo zemědělství připustilo, že pokud se neprokáže přínosnost seznamu, mohla by se pravidla pro jeho sestavování změnit. Potravináři jsou připraveni iniciovat novelu, podle níž by řetězce musely seznam sestavit na základě toho, kde jsou jimi prodávané výrobky vyrobeny. Údaje, které musí od začátku roku zveřejňovat obchodníci, jsou prý „nic neříkající“. Tabulka totiž nezobrazuje původ sortimentu, ale podíly dodavatelů podle sídla v daném státě. Podle údajů z loňského června je skutečný podíl zboží českého původu v regálech řetězců výrazně nižší, než uvádějí čísla na tabulkách. Například hypermarkety Globus uvádějí, že odebírají od firem se sídlem v Česku 93 procent zboží, Billa ještě o půl procenta více. Například Lidl odebírá 44 procent zboží českého původu. Podle mluvčího Ministerstva zemědělství Hynka Jordána je informace o největších dodavatelích potravin jednou z informací, která může pomoci spotřebitelům při rozhodování o nákupu. Podobné ustanovení platí například na Slovensku. „Nejedná se o informaci o původu, jelikož tyto údaje nejsou v rámci vnitřního trhu povinné pro všechny potraviny, ale pouze pro uvedený druh komodit,“ řekl mluvčí. Údaj o původu je v EU nyní povinný například u ovoce, zeleniny, olivového oleje a hovězího masa. Od dubna bude povinný také u vepřového,

drůbežího, skopového a kozího masa. „Pokud se v praxi ukáže, že tento seznam není pro spotřebitele přínosný, je ministerstvo připraveno iniciovat změnu,“ připustil Jordán. Z údajů, které obchodní řetězce loni v červnu poskytly Ministerstvu zemědělství, vyplynulo, že podíl českých potravin je mezi 40 a 75 procenty. Nejvyšší podíl domácích produktů měly tehdy družstevní prodejny Coop, následované řetězci Globus, Penny Market a Tesco. Nejméně českých potravin v nabídce měly Lidl a Kaufland. Toman na tiskové konferenci zopakoval, že se potravinářům nelíbí návrh Ministerstva zemědělství, podle něhož by za českou mohla být označována pouze potravina, která obsahuje 75 procent složek domácího původu. „Definici české potraviny, kdy se plošně stanoví, že musí obsahovat 75 procent české suroviny, považujeme za vyloženě nešťastnou,“ řekl bývalý ministr zemědělství Toman, který označil tvůrce zákona za nekompetentní. Podle potravinářů by podíly hlavní suroviny pro jednotlivé skupiny potravinářských výrobků měly být diferencované tak, jak to stanovují pravidla značky Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou. Například pro výsekové maso či mléčné výrobky je podle potravinářů podíl 75 procent příliš nízký a mohl by činit 100 procent. Naopak například u čokoládových cukrovinek, pro něž se musí hlavní složka dovážet, by měla být hlavním hlediskem receptura či sídlo výrobce. „Podle této definice bychom museli v tuto chvíli zlikvidovat belgickou čokoládu a švýcarskou čokoládu,“ poznamenal Toman. „Podle mých informací se ale ve Švýcarsku ani v Belgii dosud kakaové boby nepěstovaly,“ dodal sarkasticky. „Dle našeho názoru jde o receptury, jde o přidanou hodnotu, o zaměstnávání, nejde pouze a výhradně o surovinu, abychom se tady vzájemně likvidovali,“ uzavřel.

Mlynáři: Ceny pšenice stoupají, zdraží mouka i pečivo Praha (ČTK/red) – Ceny potravinářské pšenice navzdory loňské vysoké úrodě stoupají. Největší obchodníci s obilím v Česku prodávají od ledna tunu za 4800 Kč a v únoru podle odhadů cena vzroste na 5000 Kč. Růst cen obilí způsobí zdražení mouky a následně pekárenských výrobků. Sdělil to předseda Společenstva mlynářů a pekařů v ČR Jaroslav Chochole. Podle informací ČTK má však většina velkých pekáren s řetězci dlouhodobé smlouvy, a úpravy ceníků tak nejméně do žní nelze příliš předpokládat. Podražit by mohly spíše menší pekárny, které nejsou v tvorbě cen závislé na supermarketech. „Příčinou je růst evropských a světových cen. V Evropě se ceny postupně vyrovnávají a největší vliv má burza MATIF Paříž,“ uvedl Chochole. Rozdíly v jednotlivých regionech Evropy se různí na základě vzdálenosti k námořním přístavům. „U nás ceny ovlivňuje i kurz koruny vůči euru,“ dodal. Lídrem trhu s pšenicí jsou podle mlynářů exportní organizace. Druhým největším odběratelem jsou výrobci krmiv, potravinářské zpracování je až na třetím místě. „Je jasné, že růst cen potravinářské pšenice o 15 procent musí ovlivnit ceny mouky, a tím i pe-

kárenských výrobků,“ podotkl Chochole. Promítnutí nákladů na suroviny do cen výrobků je podle něj nezbytné pro udržení konkurenceschopnosti mlýnů a pekáren do budoucnosti.

zejména na poli normotvorném v agendě ISO a CEN, což byla velmi významná práce v přípravě na vstup ČR do EU. Velmi se svou vědeckou autoritou uplatnila v oponování výzkumných prací a v členství ve Vědecké radě Výzkumného ústavu mlékárenského. Ing. Eva Černá zůstane mezi námi jako osobnost českého mlékařství a kolegyně. Ředitel Výzkumného ústavu mlékárenského, kolegové a přátelé Redakce Mlékařských listů – Zpravodaj

z domova – nabídky – informace / 9


Glosuje: Ing. Pavel Skřivan, CSc. B E Z O DVA H Y SE NIC NOVÉHO NERODÍ Hovořit dnes o devadesátých letech jinak než pejorativně se v dnešním českém mainstreamu nenosí. Kdo devadesátky nezažil, musí mít pocit, že se tehdy Česko změnilo v eldorádo padouchů a zlodějů. Je namístě si ale připomenout, že v té době vzniklo a rozvinulo se množství firem, většina z těch, které u nás stále v nějaké podobě existují. Firem, které byly nápadité a úspěšné. Kde jsou tyto firmy dnes? Jak bylo řečeno, mnohé žijí a některé z nich stále dobře a samostatně. Jiné sice žijí, ale v převážné míře jako subdodavatelé velkých, často nadnárodních korporací, některé se staly jejich součástí, když jejich zakladatelé a první porevoluční manažeři odešli na odpočinek. S devadesátými léty sice odešly divoké počátky nového kapitalismu v Česku, s nimi však postupně odešla také odvaha. A s odvahou také úžasná dynamika původních firem, jejich invence a kreativita, která skutečně často končila také omyly a neúspěchy, která ale přinesla gigantický rozvoj Česka na konci minulého století. Rozvoj, který z dnešního pohledu připadá mnohým samozřejmý. Odvaha devadesátých let byla především odvahou mnoha lidí vzít na sebe riziko. Mnozí riziko podcenili, ale mnozí je, často velmi dovedně, zvládali a zvládli. V tehdejší době sice zdaleka ne každý dokázal riziko správně vyhodnotit, ale prakticky nikdo o něm nepochyboval.

V posledních deseti letech se situace radikálně změnila. Duch korporací, které postupně ovládly český trh, je často zcela jiný. Je mnohem konzervativnější a opatrnější. Mottem dnešních managementů není rizika překonávat, ale minimalizovat je a pokud možno se jim vyhnout. Na první pohled je v něm víc racionality a uměřenosti. Jako argument pro toto „nové“ vidění věcí jsou uváděny nedávné turbulence na trzích a finanční krize USA a Evropy, jejíž vznik se datuje do roku 2008 a která vyvolala kolektivní paniku. Management rizik je jedním z klíčových slov korporátní kultury. Racionalita a opatrnost je ale pouze eufemistickým vyjádřením ztráty odvahy. Ze samostatně uvažujících manažerů se stávají hierarchicky zařazení úředníci. Samozřejmě existují výjimky, ale ve většině případů k tomuto posunu došlo. Existuje mnoho případů firem velmi úspěšných v devadesátých letech a ještě na samém počátku milénia, které nesešly nebo nescházejí na úbytě kvůli poměrům na trhu nebo tak zásadně špatným rozhodnutím, ale kvůli žádným rozhodnutím. Tak jako celé společnosti ztratily odvahu riskovat, tak je tomu i s jejich manažery. Proč riskovat teplé místo vyslovením vlastního názoru, najmě pak odvážným návrhem řešení, když bezpečnější je vyčkat a na případný dotaz „shora“ zareagovat obligátním návrhem snížení nákladů. Tady někde leží možná jeden z klíčů k evidentnímu snížení dynamiky našich podniků i celého hospodářství v novém miléniu.

Zatímco v devadesátých letech byly managementy v mnoha firmách vedeny k odvaze, samostatnosti a skutečné kreativitě a hledala se i jiná řešení než úspory, řešení, jako jsou investice do jiného odvětví, rozvoj nového, pokud možno ojedinělého podnikání a diverzifikace, dnes je takový přístup spíše výjimečný. Bohužel. Atmosféra ztráty odvahy a snahy snížit, nebo lépe eliminovat rizika pronikla celou společností. Pokud bude pokračovat, projeví se úbytkem živnostníků, nárůstem konformity, zahníváním a v konečném důsledku i k nárůstu nezaměstnanosti a frustrace. Potíž je totiž v tom, že riziku se stejně vyhnout nelze a něco takového jako trvalé bezpečí a jistoty neexistuje. V životě ani v podnikání. Kdo není připraven na možná rizika, ten v klíčových okamžicích podléhá zmatkům a neschopnosti cokoli vymyslet. A prošetřit se k prosperitě nelze. Firma může mít desítky kvalifikovaných finančních controllerů a vnitřních auditorů. Ti jí ale prosperitu nepřinesou. Prošetřit se k lepším zítřkům je marná snaha, která by musela nezúčastněnému pozorovateli nutně připadat jako absurdní představení. Začne to auditem nejlépe mezinárodně etablovaného (rozuměj velmi drahého) experta na Cost Management, který se, jak je dnes obvyklé a žádoucí, vyznačuje především tím, že nemá nejmenší ponětí o daném oboru. Ten po důkladném studiu všech možných podkladů přijde se zjištěním, že nejlépe lze ušetřit na surovině a ostatním nákupu, a navrhne

proto zřídit centrální nákup a výběrová řízení na všechny možné položky. V lepším případě se náklady na nákup sníží alespoň tak, aby pokryly náklady na příslušného experta. Vedlejším efektem ovšem bývá, že se spolu s cenou také sníží kvalita surovin, což v konečném důsledku přinese zhoršení kvality produktů, zvýšení reklamací a nakonec také pokles výnosů. V dalším kroku se sáhne po redukci výrobních kapacit (která se ovšem, také eufemisticky, nazve koncentrací), dále se zruší vlastní vývoj, je příliš drahý, a pokud by se někdo chtěl pouštět do něčeho tak nejistého, jako je nový výrobek, najme si experty zvenčí. Pak následuje celkové zeštíhlení, snížení nákladů na vše, co si lze představit – od inzerce přes kancelářské potřeby až po toaletní papír a kávu do kávovaru. Často se však ukáže, že kýžený efekt se nedostavil, nebo ne v takové míře, kterou firma naplánovala. Navíc ti, kteří byli schopni hledat nová řešení a měli snahu posouvat věci kupředu, jsou v rámci zeštíhlování propouštěni nebo znechuceni odcházejí sami. Nastává období horečných debat mezi těmi, kteří ještě zbyli, a hledá se průlomové řešení. Ti, kdo zbyli, ovšem často nejsou schopni jakékoli nalézt, a i pokud by byli, neseberou k němu odvahu. Nezbývá než se obrátit na experty z mateřské společnosti nebo na externí pomoc. Ve skutečnosti se společnost ovšem v této fázi již většinou nachází v začarovaném kruhu vlastní opatrnosti a neschopnosti vzít odpovědnost do

rukou a přestává být funkční. Z tohoto kruhu již často nebývá skutečného úniku. Pokud firma neskončí v úpadku, padne levně do rukou, které z ní vysají zbytky a poté zlikvidují nebo, v lepším případě, z ní učiní svou divizi nebo odštěpný závod, který bude mechanicky fungovat do doby, než přijde nová vlna „koncentrace“ výroby a zeštíhlování. Každá mince má však dvě strany. Druhou stranou této mince je fakt, že snažit se nahradit nebezpečnou realitu bezpečnou fikcí lze jen na čas. A ti, kdo mají odvahu riskovat, jsou stále mezi námi. Jen je jich možná méně a hlavně jsou méně slyšet. Mainstream volající po bezpečí, ochraně všeho a všech před vším je velmi hlasitý. Nakonec ale nutně narazí na vlastní meze. Kde není odvaha jít proti riziku a přes ně, tam není dynamika, není rozvoj, není posun vpřed. Skutečný rozvoj se nedá koupit a převzít, musí vycházet z vlastní kreativity. Prošetřit se k prosperitě nelze. Lze tak pouze překonat krátkodobé potíže. Devadesátá léta byla plná chyb, byla nekorektní, neukázněná, protože přinesla téměř absolutní svobodu po padesáti letech naprosté nesvobody. Věřme tomu, že po době pofňukávání, svalování veškerých problémů na zloděje z předchozích dob a hledání fiktivních jistot a ochrany všeho druhu přijde zákonitě nová zdravější a příznivější etapa, která se vrátí k tomu nejlepšímu z devadesátých let. Ke zdravému rozumu, myšlení na vlastní hlavu a odvaze hledat a tvořit nové. Bez odvahy se nic nového nerodí.

BIZERBA Váš spolehlivý partner pro vážení, etiketování, detekci kovů a software pro řízení v masném průmyslu.

Váhy a Systémy s. r. o. Kamenická 5 CZ-170 00 Praha 7 Tel.: +420 233 379 697 Fax: +420 233 381 573 [email protected] www.bizerba.com Dodáváme váhy a váhové systémy pro průmysl i maloobchod, váhy pultové, přesné, etiketovací, kontrolní, dávkovací, detektory kovů a rentgeny, baličky – vakuové, fresh pack, do fólie, dále nářezové stroje, mlýnky na maso, termoetikety, fólie, nákupní košíky a vozíky a taktéž zákaznický software pro řízení pokladních i průmyslových váhových systémů.

Zabezpečujeme dodávky zařízení, spotřebního materiálu a software, instalace, záruční i pozáruční servis, konzultační a poradenskou činnost.

Poskytujeme Servisní smlouvy i 24 hodin 7 dní v týdnu a smlouvy o trvalém rozvoji aplikace, což dává uživatelům váhových systémů Bizerba záruku bezpečí dlouhodobé spolupráce se silným obchodním partnerem.



Ekologicky obhospodařovaná půda je cenným pokladem T I S KOVÁ Z P R Á VA P R O - B I O SVA Z U E KO LO G I C K Ý C H Z E M Ě D Ě LC Ů Šumperk – Půda a zemědělství, to je tisíce let staré nerozlučné partnerství. Zemědělec se bez půdy neobejde. Kvalita zemědělské půdy ovlivňuje zemědělskou výrobu. O tom, že je třeba s půdou jako základním zdrojem zacházet šetrně a s úctou, není pochyb. Zřejmě o tom nepochybuje ani Organizace spojených národů, která vyhlásila rok 2015 Mezinárodním rokem půdy. Přístup ekologických zemědělců k půdě přispívá k její ochraně. „Nejde jen o protierozní opatření, která realizují obdobně jako jejich konvenčně hospodařící kolegové, ale především o volené agrotechnické postupy,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Zemědělské plochy v ekologickém režimu se postupně stávají bohatší na živiny, jejich zhutnění

je menší a život „pod zemí“ je rozmanitější. „Na ekologických polích naleznete možná více plevelů a ,škůdců‘, což ovlivňuje výnosy a je i náročnější na čištění výsledného produktu. Odměnou za to je však nezničená půda, která žije. A půda, jejíž kvalita se nesnižuje, naopak při dlouhodobé šetrné péči i zvyšuje, slibuje stabilní výnosy bez minerálních hnojiv a chemických postřiků, jejichž výroba i použití prokazatelně zatěžuje životní prostředí a je z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Cena a kvalita půdy v ekologickém režimu tedy postupně stoupá. Nešetrné hospodaření se základním zdrojem obživy pak vede i některé vlastníky půdy k tomu, aby hledali nájemce, kteří si hodnotu půdy uvědomují a nedrancují ji ve jménu svého zisku,“ doplňuje Kateřina Nesrstová. Podle posledních zveřejněných dat Českého statistického úřadu se v České republice výhradně v ekologickém režimu hospodaří na 403 051 hektarech farem s rostlinnou produkcí a na dalších 395 504 hektarech podniků, které se věnují i živočišné výrobě. Nejvyšší plocha zemědělské

půdy v ekologickém režimu leží v Jihočeském kraji, z toho činí 57 720 ha výhradně rostlinná výroba a 55 940 ha doplňuje živočišná. Naopak nejméně ploch v režimu EZ nalezneme v Jihomoravském kraji, kde patří 12 137 ha rostlinné výrobě a pouze 4 411 ha živočišné. Další plochy obhospodařované v ekologickém režimu se pak nachází na farmách se souběžnou nebo konvenční produkcí. Orná půda v ekologickém režimu zabírá 57 220 ha, přičemž největší plocha připadá na Plzeňský kraj – 8 565 ha, za nímž následuje Jihomoravský kraj s 8 455 ha orné půdy v EZ. Na ekologicky obhospodařované orné půdě se nejčastěji pěstují obiloviny – 27 815 ha celkem (z toho největší plochy o výměře 4 356 ha jsou v Plzeňském kraji). Následují pak plodiny sklízené tzv. „nazeleno“, tedy např. pícniny, které se pěstují na 21 209 ha. Olejniny jsou ekologicky pěstovány na 2 955 hektarech. Jen o něco menší plochu, 2 498 ha, pak zaujímají ostatní plodiny, ke kterým patří přadné, technické plodiny apod. Luskoviny na zrno se pěstují na 1 467 ha.

Není bez zajímavosti, že léčivé, aromatické a kořeninové rostliny se pěstují na 872 hektarech ekologické orné půdy, přičemž největší plochu zaujímají v kraji Karlovarském – 278 ha. Čechy oblíbené brambory se pak v ekologickém režimu pěstují pouze na 185 hektarech (64 ha Jihomoravský kraj, 37 ha Vysočina). Jen o něco méně orné půdy připadá na ekologické pěstování zeleniny, jahod a melounů (celkem 157 ha, nejvíce Jihomoravský kraj 84 ha). Ve Středočeském kraji se dokonce v režimu EZ pěstuje na 63 hektarech technická cukrovka. „Je tedy vidět, že skladba plodin na orné půdě v režimu EZ je skutečně rozmanitá a zvolený osevní postup v režimu EZ tomu plně odpovídá, oproti mnohým konvenčním kolegům tak zahrnuje i například pěstování plodin, které přirozenou cestou půdu obohacují a zkvalitňují, což je velmi důležité,“ uzavřela Kateřina Nesrstová. Za PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Sylva Horáková

Retail Summit 2015: vrcholové setkání českých potravinářů Ve dnech 3. a 4. února 2015 se v pražském hotelu Clarion koná již 21. ročník Retail Summitu, odborného a společenského setkání věnovaného rozvoji obchodu v ČR a dalších středoevropských státech. Jako již tradičně se na této velké konferenci setkají nejen obchodníci, ale též vrcholoví reprezentanti potravinářství. Program konference proto logicky obsahuje řadu vystoupení a diskusí, které jsou zacíleny na tento segment účastníků. Mezi nejvýznamnější z nich patří: – Úvodní „top-to-top panel“, ve kterém budou diskutovat manažeři obchodu a výroby s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou. – Prezentace průlomové zprávy o inovacích, jež je založena

– – – – –

na rozsáhlé mezinárodní analýze realizované analytiky firmy Nielsen. Interview na téma, co se chystá v e-commerce (včetně horkého tématu startu nových internetových prodejců potravin na našem trhu). Diskuse o potravinovém národním obrození, respektive o cestách ke zvýšení podílu českých potravin, podpořená detailní analýzou Newton Media o reflektování tohoto tématu v médiích. Diskuse o tom, co pro prodej českých potravin mohou udělat čeští obchodníci. Panel k problematice aktuálních trendů ve vývoji privátních značek. Velká závěrečná diskuse o nových přístupech ke spolupráci výroby a obchodu na základě evropské Supply Chain Iniciativy.

V programu Retail Summitu 2015 vystoupí řada domácích i mezinárodních potravinářských firem, viz například Agrofert, Danone, Emco, Hamé, Kofola, Mondeléz, Nestlé, Plzeňský Prazdroj, Steinhauser či Unilever. Podrobnosti o programu a on-line registrace jsou k dispozici na konferenčním webu www. retail21.cz. Blue Events

z domova / 11


Na Žofíně uděleny certifikáty Klasa a Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR

V rámci slavnostního předávání certifikátů KLASA v paláci Žofín dne 3. prosince 2014 převzalo z rukou ministra zemědělství Mariana Jurečky a ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu Martina Šebestyána certifikáty KLASA devět výrobců. Nově bylo oceněno celkem 36 produktů (viz tabulka č. 1). Národní značku kvality KLASA uděluje mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003. Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond. Národní značku kvality získává výrobce na tři roky. Logo KLASA slouží spotřebitelům k lepší orientaci na trhu při rozeznání výjimečně kvalitních produktů v porovnání s běžně dostupnými potravinami. V současnosti mohou spotřebitelé nalézt značku KLASA na obalech celkem 1 179 produktů od 227 českých a moravských výrobců. Další informace a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou dostupné na stránkách www.eklasa.cz.

Současně byla prezidentem Potravinářské a Agrární komory ČR Miroslavem Tomanem předána ocenění Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR sedmi výrobcům. Oceněné společnosti s výrobky uvádí tabulka č. 2. Značku „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“ má ve svém vlastnictví Potravinářská komora ČR od roku 2011. Primárním cílem této iniciativy byla podpora českých potravin a zlepšení orientace spotřebitele na trhu s potravinami. Značka „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“ je udělována na dobu tří let. Výrobky, které značku získaly, jsou v průběhu této doby namátkově kontrolovány a v případě, že je zjištěn nějaký závažný nedostatek, může být značka výrobku odebrána. Do dnešního dne získalo značku celkem 58 společností, což představuje více než 1 300 výrobků.

Ministr zemědělství Marian Jurečka a ředitel SZIF Martin Šebestyán při zahájení slavnostního večera

Zdroj: SZIF a PK ČR

Tabulka č. 1 Výrobky oceněné národní značkou kvality KLASA Společnost

Oceněné výrobky Směs s kukuřicí, Minestrone směs, Zeleninové pyré, Zelenina s máslovou příchutí, Špenát listový sekaný ochucený Kuřecí šunkový EXTRA bez E, Kuřecí klobása EXTRA bez E Farmářský jogurt bílý, Farmářský zákys, Farmářské mléko, Farmářský sýr zauzený, Farmářský sýr čerstvý, Farmářský tvaroh

AGRO Jesenice u Prahy a. s. Drůbežářský závod Klatovy a. s. FARMERS spol. s r. o. Goldfein CZ s. r. o.

Dortík s jahodovou náplní

HOLLANDIA Karlovy Vary, s. r. o.

BIO Selský jogurt hruška Williams, BIO Selský jogurt meruňka

MASO UZENINY PÍSEK, a. s.

Farmářské libové párky

MASOEKO s. r. o.

Klobása s pepřem

ORRERO a. s.

Caciotta Pepata, Giuncata con la rucola, Caciotta Stagionata, Caciotta Fresca, Caciotta Diavoletto, Giuncata Fresca, Čerstvé máslo, Jogurt bílý, Jogurt Borůvka, Jogurt Meruňka, Jogurt Višeň, Ricotta speciale, Zákys, Syrovátkový nápoj Piňacolada, Syrovátkový nápoj Brusinka, Syrovátkový nápoj Mango-maracuja

Procházka, a. s.

Masová tlačenka, Bagetová vajíčková pomazánka

Prezident PK ČR a AK ČR Miroslav Toman a ministr zemědělství Marian Jurečka před udělováním ocenění

Tabulka č. 2 Výrobky oceněné značkou Český výrobek – garantováno PK ČR Společnost

Oceněné výrobky

Kategorie

1.

Allivictus s. r. o.

Allivictus tinktura

Ostatní

2.

BulKo, s. r. o.

Český česnek

Nezpracované ovoce, zelenina, brambory, houby

3.

4. 5. 6.

7.

CATUS spol. s r. o. LACRUM Velké Meziříčí, s. r. o. Ludmila Kocourková

Zástupci společnosti Allivictus s oceněním Český výrobek – garantováno PK ČR za výrobek Allivictus tinktura

CATUS TEA – černý čaj s citronem, CATUS TEA – lesní plody, CATUS TEA Ostatní – třešeň-rakytník, CATUS TEA – broskev-mandarinka, CATUS TEA – meloun-jahoda Roztíratelné máslo z Vysočiny, Plnotučné Mléko a mléčné výrobky mléko 3,5 %, Kefír, Smetana 40 % Jesenický pramen

Nealkoholické nápoje

Natura, a. s.

Solamyl/Naturamyl

Mlýnské výrobky a těstoviny

UNITED BAKERIES a. s.

Toustový chléb dětský světlý, České buchtičky s náplní makovou, České buchtičky s náplní povidlovou, České buchtičky s náplní tvarohovou, Grahamová veka, Chléb MammaMia, Chléb severský, Slunečnicový chléb, Vánočka Linia, Chléb Fit, Chléb Cereální krájený, Chléb Mnohozrnný, Chléb Čtyřzrnný krájený, Chléb Vital

Pekařské a cukrářské výrobky

Miroslav Toman předává ocenění zástupci společnosti Natura za výrobky Solamyl/Naturamyl.



TOP GASTRO & HOTEL 9. MEZINÁRODNÍ VELETRH GASTRONOMIE A ZAŘÍZENÍ PRO HOTELY A RESTAURACE

HOLIDAY WORLD

19. - 22. 2. 2015 Výstaviště Praha - Holešovice

www.top-gastro.cz

Pod záštitou

z domova / 13


ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2015 – 23. ročník degustační soutěže TRADIČNÍ DEGUSTAČNÍ ODBORNÁ SOUTĚŽ LAHVOVÝCH PIV Do pěti základních kategorií odborné soutěže lahvových piv PIVEX se přihlásilo celkem 40 značek piv z 13 pivovarů z České republiky. Záštitu nad soutěžemi PIVEX převzaly Ministerstvo zemědělství ČR, Asociace krajů České republiky, Jihomoravský kraj a statutární město Brno. Odborným garantem degustací je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze a jeho sladařské pracoviště v Brně (VÚPS). Konzultačním garantem je tradičně i letos zkušený a uznávaný pivovarský odborník Ing. Antonín Kratochvíle. V průběhu 23. ročníku pivovarské soutěže PIVEX rozhodne odborná porota o vítězích a držitelích řady ocenění degustační soutěže ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2015 a také 2. ročníku soutěže ZLATÝ SOUDEK PIVEX 2015. Tradiční soutěž ZLATÝ POHÁR PIVEX, uznávanou pivovarskými odborníky za jedno z nejprestižnějších a nejvýznamnějších degustačních hodnocení

piva v České republice, pořádá marketingová, produkční a reklamní společnost SNIP & CO ve spolupráci se společností Veletrhy Brno. Čtyřicet vzorků v hlavní dvoukolové soutěži lahvových piv pochází z produkce 13 českých pivovarů. Soutěžní kategorie jsou – SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO, SVĚTLÉ LEŽÁKY, NEALKO PIVA, TMAVÁ PIVA, MÍCHANÁ NÍZKOALKOHOLICKÁ A NEALKOHOLICKÁ PIVA. Minipivovary budou soutěžit v samostatné sekci v rámci soutěže ZLATÝ SOUDEK PIVEX 2015. K první degustaci se odborní degustátoři sešli v listopadu 2014. Druhé kolo hodnocení přihlášených vzorků proběhlo 7. ledna 2015. Vzorky označené pouze kódy posuzují vždy anonymně degustátoři ze soutěžících pivovarů, z VÚPS a dalších odborných institucí. Průběh soutěže za dohledu zástupců odborných garantů a producenta soutěže ověřuje notář. Hlavními hodnotícími kritérii v této soutěži jsou chuť, plnost, vůně, říz, hořkost i další vlastnosti piva a jeho jiné příznaky v chuťových a vizuálních zjištěních de-

Štěpán Kovanda, technolog specialista (vlevo), a obchodní sládek Pavel Zítek přebírají za pivovar Gambrinus cenu ZLATÝ SOUDEK PIVEX 2015 pro sudová piva v kategorii světlé výčepní pivo.

VÝSLEDKY DEGUSTAČNÍ ODBORNÉ SOUTĚŽE LAHVOVÝCH PIV – 23. ROČNÍK Nejvyšší absolutní cena – CHAMPION – je udělována pro značku piva, která ze všech zúčastněných a hodnocených piv získala v součtech a stanovených kritériích absolutně nejlepší hodnocení. CHAMPION – ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2015 – ABSOLUTNÍ VÍTĚZ GAMBRINUS 10 ORIGINÁL Plzeňský Prazdroj, a. s. – pivovar Gambrinus Zvláštní cena – PRIVILEGIUM 11 – v kategorii světlých ležáků je udělována nejlépe umístěné značce piva deklarované jako „jedenáctka“. PRIVILEGIUM 11 – NEJLEPŠÍ „JEDENÁCTKA“ V KATEGORII LEŽÁKŮ VELKOPOPOVICKÝ KOZEL 11 Plzeňský Prazdroj, a. s. – pivovar Velké Popovice Zvláštní cena – SUPERIOR KOLEKCE – je udělována pro výrobce (pivovar), jehož soutěžní značky získaly v součtu výsledků a stanovených kritériích v každé hlavní kategorii (světlé výčepní + světlý ležák) nejvyšší bodové hodnocení. SUPERIOR KOLEKCE – SESTAVA NEJLEPŠÍCH PIV V KATEGORIÍCH SVĚTLÝ LEŽÁK A SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO

STAROPRAMEN LEŽÁK a STAROPRAMEN SVĚTLÝ Pivovary Staropramen s. r. o. V jednotlivých vyhlášených kategoriích dvoukolového hodnocení v soutěži jsou udělována 3. a 2. místa a Zlatý pohár pro vítěze. KATEGORIE SVĚTLÝ LEŽÁK vítěz STAROPRAMEN LEŽÁK Pivovary Staropramen s. r. o. 2. místo VELKOPOPOVICKÝ KOZEL 11 Plzeňský Prazdroj, a. s. – pivovar Velké Popovice 3. místo PÁTER 11% Pivovary Lobkowicz, a. s. – pivovar Černá Hora KATEGORIE SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO vítěz GAMBRINUS 10 ORIGINÁL Plzeňský Prazdroj, a. s. – pivovar Gambrinus 2. místo STAROPRAMEN SVĚTLÝ Pivovary Staropramen s. r. o. 3. místo ZUBR GOLD – Pivovar ZUBR a. s. KATEGORIE TMAVÁ PIVA vítěz VELKOPOPOVICKÝ KOZEL ČERNÝ Plzeňský Prazdroj, a. s. – pivovar Velké Popovice

gustátorů. V obou kolech soutěže jsou u všech vzorků piv prováděny také laboratorní rozbory a senzorická hodnocení v laboratořích VÚPS. Výsledek je určen konečným součtem hodnot z obou kol včetně rozborů, přičemž veřejně jsou vyhlášena pouze piva umístěná na prvních třech místech. Vítězové kategorií získávají „ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2015“. V soutěži jsou udělována také další zvláštní ocenění – „PRIVILEGIUM 11“ pro nejlépe umístěné jedenáctistupňové pivo v kategorii ležáků, „SUPERIOR KOLEKCE“ pro pivovar s nejlépe umístěnými pivy v kategoriích světlý ležák a světlé výčepní pivo. Absolutní vítěz získává titul „CHAMPION ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2015“. Degustačním hodnocením pro sudová čepovaná piva je 2. ročník soutěže ZLATÝ SOUDEK PIVEX 2015. Proběhl jednokolově 14. 1. na brněnském výstavišti. DEGUSTAČNÍ PIVNÍ SOUTĚŽ PRO SUDOVÁ PIVA Ve svém 23. ročníku odborných pivních degustačních soutěží lahvových piv PIVEX je součástí tradičního hodnocení kvality zlatého moku pivovarskými odborníky v roce 2015 také 2. ročník soutěže pro sudová piva pod značkou ZLATÝ SOUDEK PIVEX. Soutěž vyhlásila producentská a marketingová společnost SNIP & CO ve spolupráci s Veletrhy Brno a Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským Praha a jeho sladařským pracovištěm v Brně jako jednokolovou degustační soutěž určenou pro sudová piva. V České republice je taková soutěžní odborná hodnotící degustace sudového piva unikátní. Doplňuje marketingovou a komunikační nabídku odborníky uznávaných oficiálních soutěží pivovarského oboru. Pro rok 2015 byly vyhlášeny dvě soutěžní kategorie – SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO a SVĚTLÉ LEŽÁKY. Minipivovary jsou hodnoceny samostatně v sekci mini-

2. místo ZUBR CLASSIC TMAVÉ VÝČEPNÍ Pivovar ZUBR a. s. 3. místo LITOVEL DARK TMAVÉ VÝČEPNÍ Pivovar Litovel a. s. KATEGORIE NEALKOHOLICKÁ PIVA vítěz BIRREL Plzeňský Prazdroj, a. s. – pivovar Radegast 2. místo BIRREL POLOTMAVÝ Plzeňský Prazdroj, a. s. – pivovar Radegast 3. místo LOBKOWICZ PREMIUM NEALKO Pivovary Lobkowicz, a. s. KATEGORIE MÍCHANÁ NÍZKOALKOHOLICKÁ A NEALKOHOLICKÁ PIVA vítěz HOLBA HORSKÉ BYLINY Pivovar HOLBA, a. s. 2. místo BIRREL ZÁZVOR Plzeňský Prazdroj, a. s. – pivovar Radegast 3. místo LITOVEL ČERNÝ CITRON NEALKO Pivovar Litovel a. s. Podle stanovených kritérií soutěžních podmínek uděluje producent soutěže podle doporučení odborných garantů Certifikát kvality soutěžní značce piva, která se v obou kolech umístila na pozici vždy do 8. místa a zároveň byla v obou kolech hodnocena (postoupila) do finálové degustace. Takový výsledek dokumentuje vyrovnanost vysoké kvality piva.

SOUDEK. Soutěžní degustace proběhla ve středu 14. ledna 2015 na brněnském výstavišti v pavilonu P. Pro každou přihlášenou značku piva (vzorek) je pro čepování zajištěno jednotné a samostatné výčepní zařízení i potřebné množství výčepních. Hodnocení piv soutěže ZLATÝ SOUDEK PIVEX 2015 probíhá v návaznosti na tradiční Mezinárodní veletrhy cestovního ruchu GO a REGIONTOUR (15.–18. 1. 2015). V soutěžní zóně PIVEX v pavilonu P prováděli jednokolové hodnocení odborní degustátoři anonymně, podobným systémem jako u lahvových piv. Anonymně byla také piva čepována odbornými výčepními. Soutěžní zóna PIVEX v pavilonu P od následujícího dne během veletrhu GO a REGIONTOUR sloužila návštěvníkům a vystavovatelům pro občerstvení a ochutnávky několika druhů piva z českých a moravských pivovarů (za úhradu) v rámci akce RegFoodFest. Pivovary podle průzkumu vítají soutěž především proto, že v současné době se výrazně změnil poměr spotřeby sudových piv ve prospěch lahvových.

Citelně tento stav pociťují hlavně provozovatelé restaurací a tradičních hospod, kde stále ubývá konzumentů. Tato skutečnost samozřejmě ovlivňuje i produkci sudových piv v pivovarech. Na soutěži se podílí dodavatel výčepních technologií a zařízení – společnost THERMOTECHNIKA BOHEMIA, která dodává pro soutěž sudových piv potřebné množství jednotných výčepů a s nimi související servis během degustací. Tlačný plyn BIOGON do soutěže dodává společnost LINDE GAS. Výrazně přispívá k rozšíření tradice pivovarských odborných soutěží pod značkou PIVEX hlavní partner a spoluvyhlašovatel – společnost Veletrhy Brno. Vyhlášení výsledků odborných soutěží ZLATÝ SOUDEK PIVEX a ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2015 proběhlo ve středu 14. ledna v hotelu Voroněž v Brně jako součást 23. Galavečera pivovarníků a sladovníků v předvečer zahájení Mezinárodních veletrhů cestovního ruchu GO a REGIONTOUR. SNIP & CO, reklamní společnost, s. r. o.

Zástupci Pivovaru Holba – ředitel Vladimír Zíka a sládek Luděk Reichl přebírají ZLATÝ POHÁR PIVEX 2015 v kategorii míchaná nealkoholická a nízkoalkoholická piva.

CERTIFIKÁTY KVALITY ZA VYROVNANOU KVALITU VE DVOUKOLOVÉ SOUTĚŽI: KATEGORIE SVĚTLÝ LEŽÁK – certifikát kvality LITOVEL PREMIUM Pivovar Litovel a. s. STAROBRNO MEDIUM Heineken Česká republika, a. s. – pivovar Starobrno STAROPRAMEN JEDENÁCTKA Pivovary Staropramen s. r. o. ZUBR PREMIUM Pivovar ZUBR a. s. KATEGORIE SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO – certifikát kvality HOLBA CLASSIC Pivovar HOLBA, a. s. VELKOPOPOVICKÝ KOZEL SVĚTLÝ Plzeňský Prazdroj, a. s. – pivovar Velké Popovice ZUBR CLASSIC Pivovar ZUBR a. s.

VÝSLEDKY DEGUSTAČNÍ ODBORNÉ SOUTĚŽE SUDOVÝCH PIV – 2. ROČNÍK

V soutěži sudových piv byly pro rok 2015 vyhlášeny tři kategorie pro jednokolové hodnocení. Systém hodnocení (degustací) je podobný jako u lahvových piv. V každé kategorii jsou udělována ocenění na 3. a 2. místě. VÍTĚZ obdrží titul a symbolickou cenu ZLATÝ SOUDEK PIVEX 2015.

KATEGORIE SVĚTLÝ LEŽÁK vítěz LITOVEL PREMIUM Pivovar Litovel a. s. 2. místo STAROBRNO MEDIUM Heineken Česká republika, a. s. – Pivovar Starobrno 3. místo HOLBA PREMIUM Pivovar HOLBA, a. s. KATEGORIE SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO vítěz GAMBRINUS NEPASTERIZOVANÝ Plzeňský Prazdroj, a. s. – Pivovar Gambrinus 2. místo RADEGAST ORIGINÁL Plzeňský Prazdroj, a. s. – Pivovar Radegast 3. místo HOLBA ŠERÁK Pivovar HOLBA, a. s. SEKCE MINIPIVOVARY vítěz RAMPUŠÁK 12% NEFILTROVANÝ Staročeský pivovárek, s. r. o., Dobruška 2. místo ZLATÁ LABUŤ 12° SVĚTLÝ LEŽÁK Pivovarský dvůr Zvíkov s. r. o., Písek 3. místo HARRACH SVĚTLÝ LEŽÁK Jelínkova vila s. r. o. – Pivovar Velké Meziříčí SNIP & CO, reklamní společnost, s. r. o.



Gambrinus 10 originál absolutním vítězem letošního Pivexu! Piva Plzeňského Prazdroje excelovala v pěti kategoriích Brno – Historickým úspěchem pro Plzeňský Prazdroj skončilo slavnostní vyhlášení letošního ročníku pivovarské degustační soutěže Zlatý pohár Pivex a Zlatý soudek Pivex. Lahvový Gambrinus 10 Originál získal hlavní cenu „Champion“ a první příčku obdržel také v kategorii světlých výčepních piv. Piva Plzeňského Prazdroje dominovala také v dalších kategoriích a celkově získala sedm, respektive devět ocenění, z toho pět prvních míst!

ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2015 – historický úspěch pro Plzeňský Prazdroj

Lahvový Gambrinus 10 Originál se stal absolutním vítězem letošního ročníku Pivexu, když získal absolutně nejlepší hodnocení mezi 40 značkami třinácti přihlášených pivovarů. V kategorii tmavých piv vyhrál Velkopopovický Kozel černý. Pivovar Velké Popovice se navíc prosadil i v kategorii „světlý ležák“, kde obsadil Velkopopovický Kozel 11 stříbrnou pozici. První příčku v kategorii nealkoholických piv obsadila značka Birell a jeho polotmavá varianta získala navíc druhé místo. V kategorii míchaná nízkoalkoholická a nealkoholická piva si druhé místo vybojoval Birell Zázvor. Značka Gambrinus zaznamenala na slavnostním galavečeru pivovarníků a sladovníků ČR

pomyslný hattrick, když zvítězila také v soutěži „Zlatý soudek Pivex“, určené pro sudová piva. Gambrinus Nepasterizovaný vyhrál v kategorii světlých výčepních piv a na druhé příčce se umístil Radegast Originál. Plzeňský Prazdroj si tak z letošního ročníku jedné z nejprestižnějších českých pivních soutěží odváží 7 ocenění za lahvová piva a dvě ocenění za piva sudová. „Je to skutečně vynikající výsledek! Takový počet ocenění je skvělým startem do nového roku!“ neskrýval radost Paolo Lanzarotti, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. „Dík patří všem našim zaměstnancům, díky jejichž úsilí a péči dosahují piva Plzeňského Prazdroje špičkové kvality,“ dodal. Hodnocení v soutěži Zlatý pohár Pivex je dvoukolové. První degustace proběhla v listopadu loňského roku, druhá začátkem letošního ledna. Vzorky označené pouze kódy posuzovali degustátoři ze soutěžících pivovarů a dalších odborných institucí anonymně a za dohledu odborných garantů. Výsledky ověřuje notář. Hlavními hodnotícími kritérii jsou chuť, plnost, vůně, říz, hořkost a další vlastnosti piva. Letos se konal již 23. ročník této soutěže. AMI Communications, spol. s r. o.

Velký úspěch Staropramenu na PIVEXU: Ležák vyhrál svou kategorii, pivovar má také nejlepší dvojici piv světlý ležák – světlé výčepní pivo ocenění své pocity vrchní sládek pivovaru Zdeněk Lux. UMÍSTĚNÍ STAROPRAMENU V ODBORNÉ DEGUSTAČNÍ SOUTĚŽI ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2015:

Staropramen Ležák: 1. místo v kategorii světlý ležák Staropramen Světlý: 2. místo v kategorii světlé výčepní pivo Staropramen Jedenáctka: Certifikát kvality Anna Přikrylová, PR.Konektor, s. r. o.

Superior kolekce: Staropramen Ležák a Staropramen Světlý

Právě vychází v nakladatelství Havlíček Brain Team Gabriela Basařová Vratislav Psota Jan Šavel Petr Basař Richard Paulů Karel Kosař Pavel Dostálek Pavlína Basařová Vladimír Kellner Renata Mikulíková Pavel Čejka

KOLEKT

IV

Sladařství teorie a praxe výroby sladu vychází v první polovině ledna 2015

ŘOVÁ A LA BASA

Výsledky soutěže byly oficiálně vyhlášeny v Brně ve středu 14. ledna 2015 v rámci 23. galavečera pivovarníků a sladovníků České republiky. Staropramen se prosadil v konkurenci 13 pivovarů, které přihlásily do soutěže rovných 40 vzorků svých lahvových piv. Vítězstvím Ležáku výčet úspěchů pivovaru Staropramen zdaleka nekončí. Staropramen Světlý obsadil skvělé druhé místo v kategorii světlých výčepních piv. Celkový úspěch smíchovského pivovaru navíc podtrhl certifikát kvality pro Staropramen Jedenáctku za vyrovnanou kvalitu v obou kolech soutěže. „Máme velkou radost, že se nám podařilo uspět se všemi třemi přihlášenými pivy značky Staropramen, tedy s Ležákem, Světlým i Jedenáctkou. Získaná ocenění potvrzují, že na Smíchově vaříme velmi kvalitní piva, která se dokáží prosadit v konkurenci velkých i malých pivovarů,“ říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen,

a dodává: „Úspěchu ve Zlatém poháru PIVEX si vážíme mimo jiné proto, že je to soutěž dvoukolová, a zohledňuje tak dlouhodobou vysokou kvalitu.“ Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2015 probíhá ve dvou kolech, v rámci nichž porota složená z pivovarských odborníků hodnotí zejména chuť, plnost, vůni, říz a hořkost piva. V obou kolech jsou u všech vzorků piv prováděny také laboratorní rozbory a senzorická hodnocení v laboratořích. K první degustaci se odborní degustátoři sešli v listopadu 2014. Druhé kolo hodnocení přihlášených vzorků proběhlo 7. ledna 2015. Staropramen Světlý, který je nejprodávanějším pivem z portfolia Staropramenu, je charakteristický osvěžující čistou pivní chutí s jemným řízem. Je to také nejoceňovanější pivo z portfolia pivovaru. Na Zlatém poháru PIVEX zaujal porotu a získal ocenění i v letech 2011 a 2013. Ve stejných letech vyhrál svou kategorii také ve druhé prestižní pivovarské soutěži – České pivo roku. Loni získal bronz. S náročnými podmínkami soutěže si výborně poradily i oba přihlášené světlé ležáky, když Staropramen Ležák svou kategorii dokonce vyhrál. „Je středně až silně prokvašený. Vaříme ho ze dvou druhů sladů z Polabí a vybraných odrůd chmele z žatecké oblasti. Loni na podzim získal třetí místo v soutěži o Nejlepší ležák pořádané První pivní extraligou. Těší nás tak, že dlouhodobě vítězíme napříč soutěžemi bez ohledu na složení odborných degustačních komisí soutěží i počtu a velikosti soutěžících pivovarů,“ popsal po zisku

GABRIE

Praha – Pivovar Staropramen zaznamenal mimořádný úspěch na letošním 23. ročníku prestižní degustační soutěže ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2015, která se každoročně koná v Brně. U porotců nejvíce zabodoval Staropramen Ležák, který zvítězil v kategorii světlých ležáků a spolu se Staropramenem Světlým navíc získal zvláštní ocenění s názvem SUPERIOR KOLEKCE udělované pivovaru, jehož soutěžní značky získaly v součtu dvou hlavních kategorií (světlé výčepní + světlý ležák) nejvyšší bodové hodnocení. Pivovar si z prestižní degustační soutěže odváží celkem čtyři ocenění.

TEORIE

A PRA

XE VÝ

GABRIE

Doporučená D č á MOC 800 Kč/ks Kč/k

ROBY

LA BASA

SLADU

ŘOVÁ A KO

LEKTIV

„N obor, který by byl bytostněji spjat s českou kultu„Není rou a společností než výroba piva. Ač na první pohled by se mohlo zdát, že jde o tradiční řemeslo, které již za léta praxe bylo dovedeno k dokonalosti, opak je pravdou. Jde pra o dynamicky rozvíjející se obor, který využívá současné o d věd vědecké poznatky. Dobré pivo není možné vyrobit bez kvalitních surovin Do a tou základní pro většinu piv a piva »českého« typu oba to zvláště je ječmen, přesněji řečeno ječný slad. A právě jeho zvl přípravě se věnuje kniha Sladařství s podtitulem teorie pří a praxe výroby sladu od autorského kolektivu vedeného a p prof. Ing. Gabrielou Basařovou, DrSc. Na jednotlivých pro kapitolách se podíleli další renomovaní odborníci z prakap xe, výzkumných institucí a vysokých škol. Kniha není zajímavá jen tím, že přináší informace o výrobě sladu, ale zaj jde o komplexní dílo, které se na problematiku sladařství dívá z různých pohledů.“ dív z úvodního slova prof. Ing. Karla Melzocha, CSc., rektora Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

648 tiskových stran, pevná vazba 400 obrázků, grafů a tabulek

Knihu lze objednat na dobírku (účtujeme poštovné a balné) Havlíček Brain Team, Přemyslovská 11, 130 00 Praha 3 tel. 257 223 009, 724 156 360; e-mail: [email protected], www.brainteam.cz

Vrchní sládek Staropramenu Zdeněk Lux (vpravo) a Jan Špaček přebírají ocenění za nejlepší světlý ležák.

nebo zakoupit u knihkupců.

z domova / 15


HEINEKEN Česká republika posiluje svůj management tým

Praha – S příchodem nového roku přicházejí i nové posily do management týmu společnosti HEINEKEN Česká republika. HEINEKEN má tak s platností od 1. ledna 2015 nového ředitele marketingu Petra Havlíčka a ředitele financí Jiřího Špalka. Na konci roku 2014 posílil tým i nový ředitel logistiky a distribuce Aleš Zachoval. Marketingový ředitel Petr Havlíček přichází do společnosti HEINEKEN z Imperial Tobacco CR & SR, kde působil od roku 2004, a to na různých po-

zicích v marketingu, od Business Intelligence po Brand Management. Od roku 2008 vykonával funkci marketingového manažera pro Česko, v roce 2013 rozšířil svou zodpovědnost i o slovenský trh. V roce 2012 byl vybrán do mezinárodního týmu, a podílel se tak na přípravě vstupu Imperial Tobacco Group na japonský trh. Mimo jiné je i externím odborným poradcem vydavatelství Slovart pro lokalizaci publikací z oblasti marketingu. Petr je ženatý a má dvě děti. Mezi jeho koníčky patří zimní plavání. Finanční ředitel společnosti HEINEKEN ČR Jiří Špalek působí ve firmě

od roku 2008. Začínal zde na pozici interního auditora a vypracoval se až na pozici Accounting Managera, kde výrazně přispěl k úspěšné integraci celé společnosti. Od roku 2012 koordinoval velké finanční projekty. Během své kariéry působil mimo jiné i jako finanční manažer ve společnosti Tesco Stores ČR. Mezi jeho záliby patří kolo, lyže, turistika a rodina. Na konci roku 2014 posílil management tým také Aleš Zachoval, který přišel ze společnosti Procter and Gamble, kde působil od roku 2007 na různých manažerských pozicích v oblasti Supply Chain. Většina z těchto pozic měla přesah do regionu centrální a východní Evropy, kdy posledního 2,5 roku působil v Polsku. Aleš začínal ve společnosti Carrefour ČR, kde vykonával roli manažera dodavatelského řetězce. Po převzetí

aktivit Carrefouru společností Tesco ČR přešel na pozici projektového manažera logistiky. Mezi jeho záliby patří sport, zvláště pak cyklistika a turistika. Svůj volný čas tráví rád s přáteli a svojí rodinou. HEINEKEN je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě a evropskou jedničkou mezi výrobci piva. V České republice do společnosti HEINEKEN patří tři pivovary: od roku 2003 pivovar Starobrno v Brně, od roku 2007 Královský pivovar Krušovice ve středních Čechách a od roku 2008 pivovar Velké Březno v severních Čechách. Společnost HEINEKEN Česká republika je v současnosti třetím hráčem na domácím trhu s pivem, v exportu se řadí mezi nejdůležitější vývozce. Do portfolia společnosti patří značky Heineken, Desperados, Krušovice, Zlatopramen, Starobrno, Březňák, Zlatopramen Ra-

dlery, nealkoholický Zlatopramen NA, Hostan a regionální značky Dačický a Louny. Piva pravidelně vyhrávají ceny na domácích i zahraničních degustačních soutěžích, jejich výčet za uplynulé roky je ke zhlédnutí na www.heinekenceskarepublika.cz. Nedílnou součástí strategie společnosti v České republice je projekt Brewing a Better Future, jehož cílem je snižování dopadu výroby (spotřeby vody, energií a CO2) a distribuce na životní prostředí, prosazování zodpovědného přístupu ke konzumaci piva a práce s místními komunitami. Největší ambicí společnosti HEINEKEN do budoucna je stát se nejzodpovědnějším výrobcem piva v České republice. Více informací k těmto tématům lze najít rovněž na výše uvedených webových stránkách. PROTEXT

Liberecký Radniční sklípek je otevřen Liberec – Po deseti letech, kdy zel historický prostor libereckého Radničního sklípku prázdnotou, v něm ve středu 10. prosince zahájil provoz své první značkové restaurace Pivovar Svijany. Samotnou restauraci provozuje Catering KNL, který si speciálně pro Radniční sklípek najal specialisty v oboru gastronomie a připravil různé druhy jídelních lístků tradiční i netradiční české kuchyně hodící se ke kompletnímu portfoliu svijanských piv. Hosté, jichž se do prostoru vejde 250, si poprvé v historii mohou mimo jiné vychutnat Svijany z tanku. Radniční sklípek byl oficiálně otevřen 15. prosince, ideální doba pro jeho návštěvu ale byla až po Vánocích. Do té doby probíhal testovací provoz na akcích pro uzavřené společnosti. Pivovar Svijany vysoutěžil prostor deset let neobývaného Radničního sklípku v květnu 2014. Rekonstrukční práce započaly téměř okamžitě po jeho převzetí

a probíhaly ve spolupráci s libereckou radnicí a památkáři. Nový interiér navrhlo architektonické studio Raketoplán, z části původní sál doplnilo zcela novými prvky výčepu, vstupu a řadou dalších detailů. Pro koncepci osvětlení byla použita skleněná svítidla Lasvit. „Přáli jsme si do sklípku vnést atmosféru staré české hospody, ve které si každý najde svůj kout, kam se bude rád vracet nejen za dobrým pivem. Po celou dobu jsme se utkávali s historizujícím kontextem interiéru, do něhož jsme chtěli přinést nový život. Výsledkem jsou detaily, jako například beerbook – prostor na stěně, na kterém mohou zákazníci zanechat svou stopu v podobě účtenky,“ říká Pavel Nalezený ze studia Raketoplán. A exnáměstek bývalé liberecké primátorky Jiří Šolc, který měl projekt rekonstrukce Radničního sklípku na starosti, dodává: „Stoly a židle jsou znovuobnovené, stejně jako půlkruhové vitráže v oknech. Každá z nich má svůj příběh. Při stavbě radnice je darovaly různé řemeslné cechy a spolky a zobrazují výjevy z hospody a z tehdej-

šího života.“ Velká péče byla věnována i oblečení personálu. To je navržené a ušité na míru módní manufakturou Rodná Hrouda, která připravuje šaty i pro významné světové soutěže krásy. V poslední době stála za přípravou oblečení pro české soutěžící Miss World 2014 a Miss Earth 2014. Provozování své první restaurace svěřil Pivovar Svijany Cateringu KNL, který má osmiletou úspěšnou tradici a napříč Libereckým krajem provozuje 27 svých restaurací a bufetů. „Radniční sklípek je naše 28. restaurace, kte-

rá se ale od všech ostatních bude lišit. Najali jsme si pro ni speciální vysoce proškolený tým 26 specialistů v oboru gastronomie. V nové kuchyni v Radničním sklípku připravujeme občerstvení a jídla pro tři jídelní lístky dle jednotlivých částí restaurace. Vše jsou ryze české speciality,“ upřesnil vedoucí Cateringu KNL Krajské nemocnice Liberec Karel Kubelka. Hosté se proto mohou v Parlamentním sále těšit na pochoutky servírované především k pivu, zatímco v Primátorském sále okusí tradiční i netradiční české speciality od jehněčích kolínek až například po škeble. V centrální části Radničního sklípku si návštěvníci mohou vybírat ze všech tří jídelních lístků. „Ctíme regionální výrobce, a pokud to jde, tak kupujeme suroviny od výrobců a zemědělců především z Libereckého kraje,“ doplnil Karel Kubelka. Dominantou celého prostoru je výčep, jehož součástí jsou i pivní tanky. „V Radničním sklípku nabízíme kompletní sortiment svijanských piv, některá z nich jsou poprvé v historii

čepovaná z tanků. Navíc pod naší přímou kontrolou, takže se hosté mohou spolehnout na to, že právě zde budou Svijany vždy v perfektní kondici,“ říká Petr Menšík, sládek Pivovaru Svijany. Na čepu je pivovarská voda, ze které se ve Svijanech vaří pivo a kterou Pivovar do restaurace dováží v sudech. „Za město patří velké díky Svijanům především proto, že v rámci rekonstrukce sklípku došlo na opravu a znovuobnovení podzemních částí radnice, nádvoří, vstupu atd. Sklípek bude znovu, věřím na dalších 100 let, libereckou pýchou,“ dodává Jiří Šolc. Radniční sklípek v Liberci je první vlaštovkou v plánované síti svijanských značkových hospod. „Tu bychom časem rádi rozšířili po celé republice, ale nejprve si chceme na naší domovské půdě ověřit, že je to krok správným směrem. A neexistuje lepší místo, než jsou krásné historické prostory pod libereckou radnicí,“ dodává Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany. PIVOVAR SVIJANY, a. s.

Budvar loni prodal 1,457 milionu hl piva, nejvíce v historii České Budějovice (ČTK/red) – Budějovický Budvar loni prodal 1,457 milionu hektolitrů piva, nejvíce ve své stodevatenáctileté historii. Na dobrých výsledcích se podílel především export. Výstav meziročně vzrostl o 2,5 procenta, tržby o sedm procent na 2,3 miliardy korun, řekl mluvčí pivovaru Petr Samec. Vlastníkem národního podniku Budějovický Budvar je stát. Export se zvýšil o šest procent na 813 000 hektolitrů a byl nejvyšší v historii. „Dokázali jsme významně zvýšit prodej na našich nejdůležitějších trzích v Německu a na Slovensku a k navýšení došlo také v mnoha dalších zemích. Navíc jsme

vstoupili i na zcela nová obchodní teritoria,“ řekl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt. Loni se tak počet exportních zemí zvýšil o pět na celkem sedmdesát. Pivovar začal nově vyvážet například do Republiky Kongo, Keni nebo Thajska. Pro srovnání, v roce 1991 vyvážel pivovar pouze do 18 států. Zvýšení objemu prodeje spolu se slabším kurzem české koruny se podle Chrta příznivě projevilo v nárůstu tržeb za pivo. Ty se meziročně zvýšily o 7 procent na 2,3 miliardy Kč. Pivovar podle mluvčího Samce na trh loni uvedl několik novinek a sezonních piv, z nichž k nejzajímavějším patřilo speciální pivo B:CRYO. Byl úspěšně do-

končen redesign všech obalů pro značku Budweiser Budvar a vítězstvím skončily významné soudní spory o značku Budweiser v Portugalsku a Norsku. Nejvíce piva v České republice podle odborných serverů vyrobí Plzeňský Prazdroj. Pod Prazdroj kromě Pilsneru Urquellu patří několik dalších známých značek, jako například Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Radegast, Frisco

Podle něj se konzumenti vracejí k lahvovému pivu, což má také vliv na počet piv, které spotřebitel vypije. „Manželka muži dá k večeři jedno, v restauraci by jich vypil víc,“ uvedl Kratochvíle. Podle něj je nyní poměr spotřeby lahvových piv a sudových v ČR zhruba

vyrovnaný, v minulých letech převažovalo sudové pivo. Podle Kratochvíleho je český pivař zvědavý, ale tradicionalista. „Když se na trhu objeví novinka, tak ji chce ochutnat, ale pak se vrátí ke klasickému pivu,“ uvedl. Jako příklad uvedl nedávný boom pivních mixů. „Ty už ale pomalu umřely,“ uvedl Kratochvíle. Pokles prodeje v loňském roce ohlásil zatím například Pivovar Svijany na Liberecku. V prosinci uvedl, že loni dodal na trh 570 000 hektolitrů piva. Je to zhruba o pět procent méně než o rok dříve. Je to poprvé od obnovení výroby v roce 1998, kdy výstav pivovaru meziročně klesl. Důvodem je pokles spotřeby sudového piva v restauracích,

majitele a je jím kanadská společnost Molson Coors. Na třetí pozici je pak pivovar Heineken ČR, který je ve vlastnictví nizozemského Heinekenu N. V. Svůj vysoký tržní podíl na českém trhu si získal zejména ovládnutím pivovarů, jako jsou Starobrno, Krušovice, Březňák nebo Zlatopramen. Na čtvrté příčce je pak výstavem národní podnik Budvar.

Výsledky Budějovického Budvaru: Výstav (v milionech hl) Export (hl)

2009 1,275 579 947

2010 1,250 604 792

2011 1,319 651 929

2012 1,34 657 000

2013 1,42 763 000

2014 1,457 813 000

Zdroj: pivovar Budějovický Budvar

Některé české pivovary loni zaznamenaly pokles výstavu Brno (ČTK/red) – Některé české pivovary loni zaznamenaly pokles výstavu. Jedním z důvodů je růst počtu minipivovarů, které posunuly cenovou hladinu piva výše, než bylo dříve zvykem. Pivo tak začíná být drahou záležitostí, řekl novinářům v Brně pivovarský odborník Antonín Kratochvíle, který v minulosti řídil například Budějovický Budvar.

nebo Master. Prazdroj ještě loňské výsledky nezveřejnil, v roce 2013 uvařil 9,7 milionu hektolitrů piva. Majitelem Prazdroje je společnost SABMiller sídlící v Londýně, což je druhé největší pivovarské seskupení na světě. Na druhém místě je pivovar Staropramen, který vyrábí o více jak polovinu hektolitrů ročně méně než jeho největší rival. I tento pivovar má stoprocentního zahraničního

který pivovar nemohl vykrýt zvýšením dodávek piva lahvového kvůli výstavbě nové plnicí linky na lahve. Naopak například poličskému pivovaru produkce vzrostla a je na úrovni kapacity pivovaru. Podle Kratochvíleho je zatím brzo hodnotit, jak se produkce jednotlivých pivovarů projeví v celkové produkci oboru. České pivovary v roce 2013 uvařily 19,3 milionu hektolitrů piva, o 0,6 procenta více než o rok dříve. Zatímco domácí spotřeba meziročně klesla o 1,1 procenta, pivovarníci vyvezli meziročně o devět procent více zlatavého moku. Lidé nadále pili méně piva v restauracích, podíl na celkové spotřebě klesl na historické minimum.

České pivo – klenot České republiky Publikace vydávaná ve spolupráci s Českým svazem pivovarů a sladoven je zaměřená na seznámení zahraniční veřejnosti s tradicí výroby piva v České republice. Poskytuje základní informace o historii i současnosti výroby piva na českém území a jeho unikátnosti ve světovém měřítku. Publikace má za cíl přispět k rozšíření povědomí o jedinečnosti českého piva v zahraničí, a je proto vydávána mimo české verze ještě v dalších pěti jazykových mutacích. Rok vydání 2014, ISBN: 978-80-7434-168-7, vydavatel MZe, ČSPS



INK-JET TISKÁRNA

9232 Jsme česká zelenina... Téměř 90 % námi zpracované zeleniny je vypěstováno v České republice. Získali jsme taktéž ocenění Středočeská regionální potravina.

…pro označování č á í výrobků ý bků Nové výrobky se značkou Klasa

DÁLE NABÍZÍME…

www.mrazirna.agro-jesenice.cz

NOVINKY V NAŠEM SORTIMENTU

termotransferové tiskárny

>>ZhDsĞůŬĠDĞǌŝƎşēş͕Ɛ͘ƌ͘Ž͘ ,ŽƌŶŽŵĢƐƚƐŬĄϯϴϯ͕sĞůŬĠDĞǌŝƎşēş ,Ž Ž ůĂĐƌƵŵΛůĂĐƌƵŵǀŵ͘Đǌ

tiskárny nyy ch h velkých ků ů znaků

www.lacrumvm.cz

ROZTÍRATELNÉ R OZTÍR ATELNÉ MÁSLO MÁSLO KďƐĂŚ KďƐĂŚƚƵŬƵ Ś ƚƵŬ ƚƵŬƵ ŵŝŶ ŵŝŶ͘ϴϮй ϴϮй sĞůŝŬŽƐƚďĂůĞŶş ϭϴϬŐ

CO2 laserové tiskárny

dǇƉ ďĂůĞŶş ƉůĂƐƚŽǀǉŬĞůşŵĞŬ dǇƉďĂůĞŶş ƉůĂƐƚŽǀǉ Ŭ dƌǀĂŶůŝǀŽƐƚ ϱϬĚŶş

WƎĞĚŶŽƐƟ͗ƉůŶĠůĂŚŽĚŶĠƐŵĞƚĂŶŽǀĠĐŚƵƟ͕ǀŚŽĚŶĠŬĞŬĂǎĚŽĚĞŶŶş ƐƉŽƚƎĞďĢ͕ůĠƉĞƌŽǌơƌĂƚĞůŶĠ͘

PLNOTUČNÉ MLÉKO KďƐĂŚƚƵŬƵ ϯ͕ϱй sĞůŝŬŽƐƚďĂůĞŶş ϭůŝƚƌ

dǇƉďĂůĞŶş ƉůĂƐƚŽǀĄůĂŚĞǀ dƌǀĂŶůŝǀŽƐƚ ϴĚŶş

aplikátory etiket

WƎĞĚŶŽƐƟ͗ǀǇŶŝŬĂũşĐşĐŚƵƛēĞƌƐƚǀĠŚŽŵůĠŬĂ͕ŬƚĞƌĠƉŽĐŚĄǌş ǌǀǇďƌĂŶǉĐŚĨĂƌĞŵsǇƐŽēŝŶǇ͕ƐǀƌƐƚǀŽƵƉŽĐƚŝǀĠƐŵĞƚĂŶǇ͕ ŬƚĞƌĄēĂƐĞŵǀǇǀƐƚĄǀĄƉŽĚŚƌĚůĞŵůĂŚǀĞ͘

Oceněný exponát ZLATÁ SALIMA 2014

SMETANOVÝ ZÁKYS KďƐĂŚƚƵŬƵ ϯ͕ϳй sĞůŝŬŽƐƚďĂůĞŶş ϭůŝƚƌ

WƎĞĚŶŽƐƟ͗ŽƐǀĢǎƵũşĐş͕ƉƎşũĞŵŶĢŶĂŬǇƐůǉŵůĠēŶǉŶĄƉŽũ͕ĚşŬǇ ŬǀĂůŝƚŶşŵƵƉůŶŽƚƵēŶĠŵƵŵůĠŬƵŵĄǌĄŬǇƐũĞŵŶĢƐŵĞƚĂŶŽǀŽƵƉƎşĐŚƵƛ͘

SMETANA 40 % KďƐĂŚƚƵŬƵ ϰϬй sĞůŝŬŽƐƚďĂůĞŶş Ϭ͕Ϯϱů

…a další

dǇƉďĂůĞŶş ƉůĂƐƚŽǀĄůĂŚĞǀ dƌǀĂŶůŝǀŽƐƚ ϮϬĚŶş

ONDRÁŠEK INK- JET SYSTEM výhradní distributor Markem-Imaje komplexní značicí technologie pro výrobní a balicí linky Nad Přehradou 2296, 738 02 Frýdek-Místek, tel.: +420 558 639 611

dǇƉďĂůĞŶş ƉůĂƐƚŽǀĄůĂŚĞǀ dƌǀĂŶůŝǀŽƐƚ ϭϬĚŶş

WƎĞĚŶŽƐƟ͗ĞǆƚƌĂŚƵƐƚĄƐůĂŚŽĚŶŽƵƉůŶŽƵĐŚƵơ͕ǀŚŽĚŶĄƉƎĞĚĞǀƓşŵŬĞƓůĞŚĄŶş͕ ƐƓŝƌŽŬǉŵƵƉůĂƚŶĢŶşŵǀƚĞƉůĠŝƐƚƵĚĞŶĠŬƵĐŚǇŶŝ͘ ĂŬŽƵƉşƚĞ ǀƉƌŽĚĞũŶĄĐŚ͗

www.ondrasek.cz

z domova / 17


Vinaři počítají medaile úspěšného ročníku 2014

Rok 2014 byl mimo jiné nepochybně také rokem vína. Moravští a čeští vinaři totiž výrazně promluvili do výsledkových listin nejprestižnějších evropských soutěží, ale medaile sklízeli i za oceánem či v Asii. Společnou prezentaci moravských a českých vín u velké většiny soutěží finančně podpořil Vinařský fond ČR a organizačně zajišťovalo Národní vinařské centrum, o. p. s. V březnu se naše vína prezentovala na 20. ročníku Vinalies Internationales, odkud si vinaři odvezli 26 medailí, z nichž bylo 10 zlatých a 16 stříbrných. Zajímavostí ročníku 2014 byla zlatá medaile červeného vína Zweigeltrebe 2011, pozdní sběr, barrique, od výrobce Habánské sklepy, které se umístilo v kolébce nejproslulejších červených vín světa na nejvyšší příčce. Mezi nejúspěšnější se letos probojovalo vinařství Tomáš Krist, které získalo tři zlaté a dvě stříbrné medaile. Vinařství Josef Dufek si odváží dvě zlaté medaile a jednu stříbrnou. Další zlaté medaile získalo již zmíněné vinařství Habánské sklepy za Zweigeltrebe 2011, pozdní sběr, barrique, dále Kolby, Václav Ovčáčík, Sedlecká vína a Vinařství Štěpánek. V březnu se konala také soutěž Chardonnay du Monde, kde moravské víno získalo titul absolutně nejlepšího Chardonnay soutěže a jak název soutěže na-

povídá, tak také na světě. Tuto poctu si vysloužilo Chardonnay, výběr z hroznů 2005, z Vinařství Josef Valihrach z Krumvíře na Břeclavsku. Do nejlepší desítky světových Chardonnay se Josef Valihrach se svým vínem dostal už vloni, ale příčka nejvyšší je úspěchem naprosto mimořádným. Kromě zlaté medaile a umístění v TOP 10 získalo Vinařství Josef Valihrach, s. r. o., také ještě jednu stříbrnou medaili. Stříbrnou medaili na soutěži získalo také vinařství Znovín Znojmo, a. s. Konec března znamenal obrovský úspěch i pro Sedlecká vína, která si přivezla celkem čtyři medaile z výstavy vín China Wine and Spirits Awards Best Value 2014 v Asii. Duben zaznamenal další fenomenální úspěch v podobě titulu absolutně nejlepšího vítěze soutěže Pinot Blanc du Monde, o který se postaralo Zámecké vinařství Bzenec a jeho Rulandské bílé

2011, pozdní sběr. Kromě Zámeckého vinařství Bzenec získali moravští vinaři ve Štrasburku dalších 8 zlatých medailí. Téměř ve stejném termínu zabodoval v Bordeaux na další odrůdové soutěži Concours Mondial du Sauvignon Pavel Binder, který získal zlatou medaili za Sauvignon 2013, pozdní sběr. Opět s medailovými úspěchy absolvovali moravští vinaři v květnu další prestižní mezinárodní soutěž vín Concours Mondial de Bruxelles. Celkem si z Bruselu odvážejí 17 medailí, z nichž je 5 zlatých a 12 stříbrných. Mezi nejúspěšnější vinařství soutěže se zařadily Vinné sklepy Lechovice se ziskem dvou zlatých medailí a opět Zámecké vinařství Bzenec s jednou zlatou a dvěma stříbrnými medailemi. Další v řadě prestižních mezinárodních soutěží, na které se se svými nelepšími víny každoročně prezentují také moravští a čeští vinaři, proběhla v červnu Londýně. Účast na Decanter World Wine Awards vynesla ocenění pro 82 vín moravských a českých vín. Jednu zlatou medaili doplnilo 17 stříbrných a 45 bronzových medailí a 19 diplomů. Zlatou medaili z Decanter World Wine Awards si přivezlo vinařství Znovín Znojmo za Ryzlink rýnský 2012, ledové víno. Znovín získal ještě jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Neméně úspěšná byla i další vinařství. Zámecké vinařství Bzenec si přivezlo 5 stříbrných, 2 bronzové medaile a 1 diplom. Vinařství Tomáš Krist získalo 3 stříbrné, 4 bronzové medaile a 2 diplomy. Vinařství Josef Dufek přivezlo 2 stříbrné, 4 bronzové medaile a 1 diplom. V červnu se moravská a česká vína vydala soutěžit do San Francisca. Soutěž San Francisco International Wine Competition vynesla našim vinařům 92 medailí, z toho neuvěřitelných 10 velkých zlatých, 7 zlatých, 36 stříbrných a 39 bronzových. Obrovský úspěch zaznamenaly Vinařství Petr Vacenovský

a Vinice Hnanice. Petr Vacenovský se svým Ryzlinkem rýnským 2013, pozdní sběr, získal nejen ocenění za nejlepší Ryzlink rýnský soutěže, ale jeho víno se stalo zároveň nejlepším bílým vínem soutěže. Vinice Hnanice si rovněž odvezla ocenění za nejlepší víno mezi „ostatními odrůdami“, tedy odrůdami ze světového úhlu pohledu méně obvyklými, a to se svým Irsai Oliver 2013, pozdní sběr. Další z červnových soutěží MUVINA Prešov přinesla vinařům 67 medailí. Titul Champion kategorie bílá suchá vína si přivezl Sauvignon, pozdní sběr 2013, z Vinařství Valihrach. Velkou zlatou medaili získala Pálava, výběr z hroznů 2013, z Vinařství U Kapličky. Dalších 66 vín získalo „jen“ zlatou medaili, což je v součtu více než polovina všech oceněných vín na soutěži. Nejvíce zlatých medailí, a to 6 z 6 přihlášených vín, si odvezlo Vinařství V & M Zborovský. Dalších 5 zlatých putovalo do Vinařství Baloun. Červnové úspěchy završily tři zlaté medaile, které si z letošní gruzínské soutěže Georgia International Wine Awards 2014 odvezla tři bílá moravská vína. Absolutním šampionem gruzínské soutěže se stal Sauvignon 2013, pozdní sběr, z Rodinného vinařství Pavla Bindera z Rakvic, který byl letos oceněn zlatými medailemi již v Bordeaux na Concours Mondial du Sauvignon, na Grand Prix Vinex i na Valtických vinných trzích. Tři zlaté a tři stříbrné medaile získali naši vinaři na prestižní mezinárodní soutěži VINAGORA 2014 v Maďarsku, která se letos konala v atraktivním regionu Tokaj. Celkem ČR získala tři zlaté medaile – dvě získal ZNOVÍN ZNOJMO, a. s., třetí zlatou medaili obdrželo Vinařství U Kapličky. Znovín získal také dvě stříbra. Na největší světové soutěži vín, AWC Vienna, získali moravští vinaři v zá-

ří 43 zlatých, 141 stříbrných medailí a 100 diplomů. Zlatých medailí si letos naši vinaři vysloužili o 13 více než v loňském roce, což představuje jeden z největších kvalitativních skoků v mezinárodním hodnocení vín a jeden z nejvýznamnějších mezinárodních úspěchů našeho vinařství vůbec. Mezi nejúspěšnější vinařství letošního ročníku patřila Vinselekt Michlovský a. s., Vinařství V&M Zborovský, Vinařství U Kapličky s. r. o. a VÍNO HRUŠKA s. r. o., která si z Vídně shodně odvážejí po třech zlatých medailích. Úspěšný byl i listopad a účast na Hong Kong International Wine & Spirit Competition, odkud si vinaři dovezli 2 stříbrné a 16 bronzových medailí. Jednoznačným vítězem je B/V Vinařství, které získalo celkem devět medailí včetně obou stříbrných. V listopadu se konala rovněž mezinárodní soutěž VINOFORUM 2014, jež přinesla moravským a českým vinařům 19 zlatých medailí, z nichž Rulandské modré klaret 2013 z B/V vinařství a. s. navíc zvítězilo v kategorii rosé, a Bohemia Sekt Prestige demi sec 2012 společnosti BOHEMIA SEKT, s. r. o., získal dokonce jeden z titulů Šampiona. V listopadu přivezli moravští a čeští vinaři pět zlatých a pět stříbrných medailí z prestižní mezinárodní soutěže vín v Německu MUNDUS vini. Z osmé účasti na této jedné z nejnáročnějších světových soutěží získali o jednu zlatou a jednu stříbrnou medaili více než loni. Zlatou medaili dovezli: Vinice Hnanice za Pálavu 2013, pozdní sběr, a Veltlínské zelené 2013 VOC, Habánské sklepy za Rulandské šedé a Tramín červený, oboje 2013, pozdní sběr, a ZNOVÍN ZNOJMO za Ryzlink rýnský 2013, výběr z cibéb. Více o vínech na www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz. Omnimedia, s. r. o.

Svaz vinařů ČR představil finalisty 6. ročníku Vinařství roku STŘEDNÍ VINAŘSTVÍ (PRODUKCE 50 001 – 250 000 L) SONBERK, a. s. Vladimír Tetur Žernosecké vinařství s. r. o.

Soutěž o titul Vinařství roku 2014, pořádaná Svazem vinařů ČR, už zná svoji finálovou devítku vinařských společností, které se utkají v kategoriích malá, střední a velká vinařství. Hodnocení odborníky proběhne v závěru února a výsledky budou vyhlášeny na slavnostním večeru 26. března ve Veletržním paláci. Celkového vítěze spoluurčí svými hlasy stejně jako loni veřejnost. Do letošního ročníku soutěže se zapojilo 32 vinařů a vinařských společností ve třech kategoriích podle velikosti produkce. „Změna pravidel ve smyslu poskytnutí rovné šance všem vinařstvím, kterou jsme provedli v loňském roce, přispěla ke zvýšení zájmu hlavně v řadách malých a středních vinařů. Těch se tentokrát přihlásilo o 12 % více než v přechozích letech,“ uvádí prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray a dodává: „Poprvé v historii soutěže se také do finále probojovalo vinařství, které má výrobu i své vinice v Če-

chách. Ostatní vinařství jsou opět moravská.“ Porota složená z 18 nezávislých významných osobností vinohradnicko-vinařského oboru udělovala v prosinci body přihlášeným vinařstvím a rozhodla o složení finálové devítky, do které se probojovala tato vinařství: MALÁ VINAŘSTVÍ (PRODUKCE DO 50 000 L) Vinařství Kořínek Vinařství rodiny Špalkovy s. r. o. VÍNO J. STÁVEK

Z tiskové konference konané dne 15. ledna 2015

VELKÁ VINAŘSTVÍ (PRODUKCE NAD 250 000 L) CHÂTEAU VALTICE – Vinné sklepy Valtice, a. s. Vinařství LAHOFER, a. s. Zemědělské družstvo Sedlec u Mikulova Druhé kolo hodnocení finalistů proběhne 23.–25. února, kdy skupina dalších odborníků navštíví jednotlivá vinařství. Budou zde komplexně posuzovat jejich činnost v uplynulém roce a vyberou vítěze v kategoriích malé, střední a velké vinařství. Porota složená ze zástupců vinohradníků a vinařů, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, odborného školství, enogastronomie, sommelierství a odborného tisku bude u jednotlivých vinařství hodnotit objektivní a subjektivní kritéria jejich činnosti. Vítěze letošního ročníku „Vinařství roku 2014“ spoluurčí stejně jako loni veřejnost svým hlasováním v soutěži „Mediatel Vindemia publica 2014“. Lidé budou vybírat ze všech devíti nominovaných vinařství a prostřednictvím internetu a nově pomocí sms jim mohou zasílat hlasy. Titul Vinařství roku 2014 bude udělen jednomu z vítězů jednotlivých kategorií (malé vinařství, střední vinařství, velké vinařství), který při hlasování veřejnosti získá největší počet hlasů. Výsledky Vinařství roku 2014 budou vyhlášeny na slavnostním galavečeru 26. března 2015 v prostorách Malé dvorany Veletržního paláce Národní galerie. Během večera budou mít hosté možnost seznámit se nejen s víny všech

devíti finalistů, ale také degustovat stovku vín, která vzešla ze soutěže Salon vín – Národní soutěž vín ČR a budou v roce 2015 umístěna ve stále expozici Salonu vín na zámku ve Valticích. Na rozdíl od jiných vinařských soutěží v ČR je soutěž o titul Vinařství roku postavena na komplexním posuzování vinařských společností – tedy nejen na základě kvality vyráběného vína, ale také podle toho, jak svým podnikáním přispívají k pozvednutí, rozvoji a modernizaci oboru vinařství. A které z vinařství má tedy největší šanci na úspěch? „Zjednodušeně řečeno je to vinařství, které produkuje nejlepší vína a současně je nejlépe řízeno,“ vysvětluje Tibor Nyitray. Držiteli titulu Vinařství roku se dosud stala vinařství VINSELEKT MICHLOVSKÝ a. s., Bohemia Sekt, s. r. o., Malý vinař – František a Hana Mádlovi, a ZNOVÍN ZNOJMO, a. s. V loňském roce se díky hlasům veřejnosti absolutním vítězem stala společnost SONBERK. Tu ocenila i sedmičlenná odborná porota, která ji ohodnotila jako nejlepší v kategorii „střední vinařství“, společně s vinařstvím Vinařství Glo-

Finálová devítka

sovi, které zvítězilo v kategorii „malé vinařství“, a Zámeckým vinařstvím Bzenec, které získalo prvenství v kategorii „velké vinařství“. Soutěž vyhlašuje Svaz vinařů České republiky ve spolupráci s Národním vinařským centrem, za významné podpory Vinařského fondu ČR a Potravinářské komory ČR, hlavních partnerů Erste Corporate Banking, MEDIATEL, spol. s r. o., Mercedes–Benz Česká republika s. r. o. a Tesco Stores ČR a. s. V jeho vybraných prodejnách budou vína od všech finalistů také k dostání. „Zákazníci si budou moci od března do poloviny května zakoupit v našich obchodech právě vína úspěšných devíti finalistů. Jsme rádi, že touto cestou můžeme podpořit tuzemská lokální vinařství,“ říká Eva Svobodová, sommelierka společnosti Tesco. Podrobné informace na www.vinarstviroku.cz Ing. Kateřina Martykánová, LOCOMOTION, spol. s r. o.



Tuky pro čokoládovnický a cukrovinkářský průmysl Tuky a shorteningy pro pekárenský průmysl Tuky pro mlékárenský průmysl Tuky pro kosmetický a farmaceutický průmysl Tuky pro výrobu krmných směsí a technické oleje Poradenská činnost v oblasti technologie procesů výroby a zpracování rostlinných tuků a olejů www.aak.com

The first choice for value-added vegetable oil solution AAK Czech Republic s. r. o., Na Pankráci 1618/30, 140 00 Praha 4 Tel: +420 222 212 087, +420 222 210 406, mobil: +420 602 145 090 e-mail: [email protected]

Firma Kamille s. r. o.

zajišťuje vývoz a dovoz živých zvířat. Společnost má dlouholetou tradici v oboru a při své obchodní činnosti upřednostňuje spolehlivost a seriózní obchodní vztahy se svými partnery. KONKRÉTNĚ NABÍZÍME: – výkup jatečního skotu a prasat za účelem exportu, – výkup zástavového skotu k výkrmu. Máme svoje stálé obchodní partnery a rádi Vás přivítáme do tohoto společenství. S důvěrou se na nás obraťte! Kamille s. r. o., V pláni 11/25, 142 00 Praha 4, CZ Kontakt: Ing. Pavel Heřmánek Tel.: +420 222 233 356, fax: +420 222 233 311, mobil: 602 204 104 [email protected] www.kamille-livestock.com

z domova – nabídky – informace / 19


Nejlepším vínem České republiky pro rok 2015 se stalo Rulandské bílé Ego 75, výběr z hroznů 2013, Zámeckého vinařství Bzenec Mikulov – Šampionem, tedy nejlepším vínem České republiky pro rok 2015, se stalo Rulandské bílé Ego 75, výběr z hroznů 2013, Zámeckého vinařství Bzenec. Hrozny pochází ze slovácké vinařské podoblasti, z obce Vracov, viniční tratě Klínky. Zástupci Národního vinařského centra, Svazu vinařů České republiky a hodnoticí komise vyhlásili 9. ledna v Mikulově absolutního Šampiona Salonu vín – národní soutěže vín 2015, nejvyšší soutěže vín v České republice. Šampion Salonu vín – národní soutěže vín 2015 uspěl v konkurenci 1646 moravských a českých vín přihlášených do soutěže. Nejprve postoupil z nominačního kola Národní soutěže vín – slovácké vinařské podoblasti do prvního kola a dále do druhého finálového kola Salonu vín – národní soutěže vín 2015, které proběhlo 9. ledna v Mikulově. Porota jej v konkurenci dvou set finalistů soutěže vyhodnotila jako absolutního vítěze. Šampion se stal zároveň vítězem kategorie bílých suchých a polosuchých vín. „Zámecké vinařství Bzenec slaví už třetí titul Šampiona v řadě a není bez zajímavosti, že letošním Šampionem se stalo víno ze stejné viniční tratě jako v roce 2013. Viniční trať Klínky je výjimečná a milovníci moravských vín mají to štěstí, že její potenciál dokážou v Zámeckém vinařství Bzenec bezezbytku využít,“ komentoval výběr letošního Šampiona Ing. Marek Babisz z Národního vinařského centra, který zajišťoval hodnocení. Celkově se přihlásilo do Národní soutěže vín v jednotlivých vinařských podoblastech Moravy (velkopavlovické, mikulovské, slovácké, znojemské) a vinařské oblasti Čechy 1646 vzorků. Do 1. kola finální soutěže dále postoupilo letos 722 vzorků. Ve 2. kole hodnocení byla kromě titulu Šampiona, vítězů jednotlivých kategorií a nejlepší kolekce vybrána také stovka nejlepších moravských a českých vín pro rok 2015, oceněných titulem „Salon vín České republiky“.

Stávající expozice Salonu vín ČR 2014 ve Valticích bude otevřena až do konce ledna 2015. Nová kolekce Salonu vín 2015 bude pro veřejnost otevřena opět od soboty 28. února 2015 do konce ledna 2016. „Každoročně se obliba expozice Salonu vín ČR zvyšuje a letos očekáváme další nárůst. Salon vín totiž získal titul TOP VINAŘSKÝ CÍL pro rok 2014. Jedná se o soutěž, v níž hlasuje veřejnost, a o to víc je pro nás tento titul cenný,“ řekl Ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra. „Fakt, že naši vinaři vyrábějí skvělá vína, je jen jednou částí mince. Druhou je pak to, aby o těchto vínech věděla také veřejnost, aby je měla možnost ochutnat, objevovat v nich nenapodobitelný regionální charakter i rozmanité přístupy jednotlivých vinařů. A právě Salon vín jim dává tuto možnost,“ řekl Pavel Večeřa z Vinařského fondu, který medializaci soutěže podporuje. Záštitu nad Salonem vín – národní soutěží vín 2014 převzal stejně jako loni prezident České republiky Miloš Zeman. SYSTÉM SALONU VÍN – NÁRODNÍ SOUTĚŽE VÍN Celý systém hodnocení vín se skládá z několika stupňů. Pět základních soutěží pod názvem Národní soutěž vín probíhá v jednotlivých vinařských podoblastech (velkopavlovické, mikulovské, slovácké, znojemské) a ve vinařské oblasti Čechy, odkud se vína mohou nominovat do prvního, už celostátního

kola soutěže. Pro nominaci do prvního kola Salonu vín – národní soutěže vín, byla stanovena minimální bodová hranice pro kategorie A, D, E, G 80 bodů, pro kategorie B a F 82 bodů a pro kategorii C 84 bodů. Z jednotlivých nominačních kol všech čtyř vinařských podoblastí na Moravě a z oblasti Čechy se sestaví účastníci 1. kola soutěže, které přímo vede k titulu Salon vín, proto už také nese označení Salon vín – národní soutěž vín. Tato vína jsou hodnocena v prosinci a postupuje z nich do 2. finálového kola 200 vín. Lednové finálové kolo rozhoduje o vítězi (Šampionu) celé soutěže, vítězích jednotlivých kategorií, nejlepší kolekci přihlášených vín a o udělení prestižního titulu Salon vín ČR stovce nejlepších vín. Podmínkou zisku titulu Salon vín ČR je ocenění minimálně 80 body. DEGUSTAČNÍ EXPOZICE – SALON VÍN Ve zrekonstruovaném sklepení státního zámku ve Valticích je pak Salon vín prezentován v podobě celoroční degustační expozice. Vína zde jsou k dispozici veřejnosti, která má možnost ochutnat kterékoliv ze zde uložených vín. Vína uložená v Salonu vín jsou určena výhradně ke vzdělávání návštěvníků o víně a propagaci a podpoře našeho vinařství tím, že široká veřejnost, včetně zahraničních návštěvníků, má možnost naše nejlepší vína ochutnat na jednom místě a v důstojných podmínkách a zároveň se dozvědět všechny podstatné informace o každém víně i výrobcích, jejichž vína budou v Salonu vín České republiky zastoupena. Vína je zde možno také zakoupit, ovšem pouze po jednotlivých lahvích a tento nákup není určen obchodníkům s vínem za účelem dalšího obchodování. Součástí sklep-

Nové značení našich vín zajistí lepší a jednodušší orientaci zákazníků

Na finálovém hodnocení Salonu vín se sešli (zleva) prezident Svazu vinařů JUDr. Tibor Nyitray, ministr zemědělství Ing. Marian Jurečka, technolog Zámeckého vinařství Bzenec Ing. Vojtěch Vít a hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Michal Hašek. ních prostor Salonu vín je také naučná expozice o našem vinařství a vinařských oblastech a také prodejna dárkového balení na láhve, vinařské literatury, degustátorských skleniček, sommelierských potřeb atd. TRADICE A VÝZNAM SOUTĚŽE Salon vín – národní soutěž vín ČR je nejvyšší soutěží vín v ČR. Pořádá ji Národní vinařské centrum, o. p. s., a jako jediná soutěž vín u nás má oficiální garanci profesní svazové organizace – Svazu vinařů ČR. Ročník 2015 bude již 15. ročníkem. VÝBĚR DEGUSTÁTORŮ A SYSTÉM HODNOCENÍ V komisích soutěže každý rok zasednou naši nejlepší degustátoři. Kromě požadavku na složení degustačních zkoušek dle evropských norem provádí Národní vinařské centrum jako jediné

u nás své degustátory vlastním systémem následného proškolování a vyhodnocování. Po technické stránce mají degustátoři při hodnocení k dispozici unikátní počítačový systém vyvinutý Národním vinařským centrem. Důležitým a zcela zásadním atributem soutěže je požadavek na předchozí nalahvování přihlašované partie vína a odběr a zapečetění vzorků přímo u výrobce vína organizátorem soutěže, který má právo na výběr libovolných 6 lahví z přihlašované partie. K hodnocení se používá stobodový systém OIV (Mezinárodní organizace pro révu a víno se sídlem v Paříži) podle standardu z roku 2009. Více o našich vínech na www.vinazmoravy.cz, www.vinazcech.cz; www.salonvin.cz a www.vinarskecentrum.cz Omnimedia, s. r. o.

18. mezinárodní veletrh pro gastronomii 18th International Trade Fair for Gastronomy

Vinařský fond ČR a Svaz vinařů ČR připravily pro vinaře projekt dobrovolného značení vín jednotným označením vycházejícím z ochranné známky Vína z Moravy, vína z Čech. Toto značení bude spotřebitelům viditelně garantovat původ vín i hroznů v České republice. Vína je možné s tímto jednotným značením uvádět na trh počínaje rokem 2015. Cílem nového značení je podpora a ochrana moravských a českých vín a jejich výrobců proti nekalým praktikám, které ohrožují poctivé vinaře i pověst našeho vinařství jako celku. „Nedávný průzkum mezi vinaři potvrdil, že velká většina vinařů vnímá falšování moravských a českých vín jako veliký problém, který se negativně dotýká jejich podnikání. Zároveň by vinaři také uvítali opatření, která by tyto nekalé praktiky potírala. Víme, že jde jen o jedno z řady opatření proti černému a šedému trhu se zahraničními víny, ale jde o opatření relativně jednoduché, a tudíž spustitelné poměrně rychle,“ komentoval hlavní důvody zavedení nového značení Pavel Večeřa z Vinařského fondu. Horní kruhová plocha záklopky nebo šroubového uzávěru bude značena výsečí ze známého loga Vína z Moravy, vína z Čech v podobě skleničky v národních barvách. Grafické zpracování zbývající části záklopky či uzávěru bude i nadále plně v rukou vinařů, tzn. na boku kapsle mohou mít

logo vinařství, dosud používané grafické prvky nebo tam nemusí být nic. „Pravidelně necháváme zpracovávat také průzkumy veřejného mínění, ze kterých vyplývá, že spotřebitelé preferují moravská a česká vína a vnímají je ve srovnání se zahraniční konkurencí jako kvalitnější. Nově zaváděné značení jim zjednoduší cestu k spolehlivé identifikaci moravských a českých vín. Zároveň toto značení ztíží pozici prodejcům zahraničních vín, která se na první pohled tváří jako vína z Moravy či Čech,“ dodal Pavel Večeřa. Na rozdíl od značení země původu v Rakousku a na Slovensku půjde v České republice o značení dobrovolné. Vinaři se tak mohou sami rozhodnout, zda se připojí a svým zákazníkům zjednoduší orientaci při nákupu moravských a českých vín, nebo si ponechají své dosavadní záklopky v nezměněné podobě. Cílem projektu je však jeho co nejmasivnější rozšíření a zapojení většiny vinařů a vinařských firem. V konkurenci zahraničních vín na pultech obchodů a vinoték by ta z České republiky, tedy značená, měla působit jako dominantní, a tím se stát jednoznačně první volbou při nákupu. „Svaz vinařů projednává s příslušnými orgány státní správy možnosti zakotvení tohoto grafického značení jako povinného do vinařské legislativy, tedy diskutuje obdobný systém povinného značení, jaký existuje v Rakousku a na Slovensku,“ řekl k problematice legislativy JUDr. Tibor Nyitray, prezident Svazu vinařů ČR a místopředseda Rady Vinařského fondu. Na stránkách www.wineofczechrepublic.cz byla zároveň zřízena samostatná sekce, která obsahuje veškeré informace o projektu. Více informací naleznete na: www.wineofczechrepublic.cz. Omnimedia, s. r. o.

VýstavištÏ Praha Holešovice – Æeská republika DennÏ pro odborníky 11 – 14, pro veâejnost 14 – 20 Exhibition Ground Prague – Czech Republic Daily for professionals 11am – 2pm, for public 2pm – 8pm Poâadatel:

Organizer:

Vego Prag, Jeseniova 77, 130 00 Praha 3 tel.: 271 770 953, fax: 222 584 589, mobil: 603 445 026 e-mail: [email protected], www.vinodelikatesy.cz

Vego Prag – foreign companies contact: mobil: +420 736 610 320 e-mail: [email protected], www.vinodelikatesy.cz

Inzerce Vino a delikatesy 180x260.indd 1

11.11.2014 11:48:04



www.ekokom.cz

Děkujeme

partnerům systému třídění a recyklace odpadů EKO-KOM za spolupráci v roce 2014.

všem

Společně jsme tak zachránili 2 přírody.

23 km

Děkujeme! EKO-KOM_inzerat_180x128.indd 2

11/18/14 7:53 AM

PROČ S NÁMI? působíme na českém trhu již 20 let zastupujeme 50 předních světových výrobců potravinářských aditiv a ingrediencí dodáváme produkty více než 500 zákazníkům v oblasti food a pharma v našem portfoliu naleznete téměř 1 500 produktů poskytujeme zdarma odborné poradenství, semináře a služby aplikační kuchyně

V NAŠEM PORTFOLIU NALEZNETE deriváty celulózy

kyselina citronová, citráty kyselina mléčná, laktáty glukonáty xantan

emulgátory

kvasničné extrakty se sníženým obsahem sodíku zvýrazňovače chuti se sníženým obsahem sodíku

speciální mouky pufované cereálie náhrada bramborové kaše

aromata

karagenany pektiny citrusová vláknina

sukraloza steviolglykosidy kukuřičné nativní a modifikované škroby tekuté cukry

VÍCE INFORMACÍ NALEZNETE NA

www.brenntag.cz

NOVINKA mlékařské kultury syřidla konzervanty

ze zahraničí – nabídky – informace / 21


Některé evropské potraviny údajně mohou přijít o ochranu původu Berlín/Praha (ČTK/red) – Pokud bude uzavřena obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy, mohou některé evropské potraviny přijít o chráněné označení původu. Upozornil na to německý ministr zemědělství Christian Schmidt. Zároveň ale zdůraznil, že uzavření zmíněné smlouvy, známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), je v zájmu Německa. Němečtí i čeští potravináři možné omezení ochrany regionálních specialit odmítají. „Nebudeme moci chránit každou klobásu a každý sýr jako regionální specialitu,“ uvedl Schmidt v televizi N24. „Náš systém chráněných regionálních označení původu není v USA ani v jiných zemích znám a Evropské komisi se dosud v rámci Světové obchodní organizace (WTO) nepodařilo prosadit ho jako světový standard,“ řekl ministr. „Vzhledem ke zkušenostem, které jsme udělali při jednáních o volném obchodu s Kanadou, víme, jak těžké bude takový systém prosadit v jednáních s USA,“ doplnil.

Evropská směrnice o potravinových alergenech se prosazuje těžce Paříž/Berlín/Londýn (ČTK/red) – Evropské hospody, kavárny a pekárny se jen rozpačitě přihlásily k novým pravidlům pro označování potravin, jejichž cílem je usnadnit život alergikům. Nová pravidla platná v celé Evropské unii ukládají prodejcům potravin a provozovatelům stravovacích zařízení poskytovat více informací o nabízených pokrmech a hlavně informovat zákazníky o přítomnosti některého ze 14 obávaných alergenů. Přestože nařízení vstupující nyní v platnost bylo schváleno už před třemi lety, v Itálii a Francii o způsobech jeho uplatňování stále není jasno, píše agentura AP. Tamním restauratérům prý jen komplikuje život, protože nabízené menu se neustále mění. Nejlepším receptem, jak předcházet problémům, je podle italských a francouzských kuchařů komunikace se zákazníkem, nikoli stále nové svazující regule. Británie naopak nové nařízení vítá, protože alergikům velmi usnadní život. V Německu se prý na nařízení Bruselu dobře připravili, ale zběžný test prokázal spíš opak, zjistila AP. Šéfkuchař Jean Terlon z restaurace v Longjumeau u Paříže považuje evropské nařízení za zbytečné. „Nemusíme čekat na Evropu, abychom zákazníky informovali o riskantních alergenech. Direktiva je zbytečná,“ tvrdí Terlon, který má ve zvyku měnit recepturu pokrmů s ohledem na přání a zdravotní problémy hostů. Připouští ale, že mnohé restauranty pracují s průmyslově zpracovanými polotovary, o jejichž složení nemají ponětí. Podle Jane Seckerové-Jacobsové, majitelky hospody v Británii, je bruselská směrnice užitečná. „Zákazník by měl být informován a měl by dostat právě to, oč má zájem. I alergici mají právo pokrm si užívat stejně jako ostatní lidé u stolu,“ soudí. Kontrola asi deseti berlínských hostinců ukázala, že nové nařízení zatím respektuje jen jediný. Populární restaurace Staendige Vertretung nabízející rýnské speciality informuje o alergenech na zvláštní tabuli. Ostatní hostince, které navštívil zpravodaj AP, prý o nařízení EU nevědí. Madridský řezník Francisco Rubio o směrnici ví, ale nic prý měnit nemusí. „Máme povinnost tyto informace uvádět už léta kvůli hrozbě nemoci šílených krav,“ tvrdí. Majitelka sousedního potravinářského obchodu Teresa Baezová naopak informována nebyla. „Nikdo nic nepožadoval a nikdo nás neinformoval,“ řekla na svou obranu. Ve Spojených státech podle AP žádné podobné nařízení neplatí. Podle zákona ale provozovatelé restaurací mají od roku 2009 povinnost projít školením o alergenech a jejich přítomnosti v potravinách.

Proti oslabení ochrany původu se postavil německý potravinářský svaz. „Regionální speciality musejí zůstat regionálními specialitami. Nechceme žádné originální norimberské klobásky z Kentucky,“ řekl serveru Bild.de předseda svazu Christoph Minhoff. Schmidtovo vyjádření kritizují i spotřebitelské svazy, které se obávají klamání spotřebitelů. S názorem německých potravinářů se plně ztotožňuje i česká Potravinářská komora. „Potraviny jako jihočeská Niva, Olomoucké tvarůžky, Pardubický perník nebo Štramberské uši či České pivo jsou tradičními výrobky z určitých regionů s dlouhou tradicí výroby a měly by zůstat jako takové zachovány,“ řekla ČTK mluvčí komory Dana Večeřová. „Pokud by se vyráběly někde jinde, pak jde nepochybně o klamání spotřebitele, který si mnohdy daný výrobek kupuje právě kvůli tradici a výrazné regionalitě,“ dodala. Přesto, že se USA staví k problematice ochrany zeměpisných označení velmi rezervovaně, nelze podle mluvčího českého ministerstva zemědělství Hynka Jordána hovořit o ohrožení evropského systému.

„Obecně se v bilaterálních dohodách dojedná způsob a formy ochrany, například zeměpisných označení, a pak seznam takových produktů,“ uvedl mluvčí. Vzhledem k rozsáhlému počtu produktů se zeměpisným označením na straně EU není prý neobvyklé, že v jednáních je zajištěna ochrana pouze pro vybraný seznam produktů. Podobně to podle Jordána má Evropa stanoveno ve smlouvě

s Kanadou. „Česká republika podporuje při jednáních s USA vzájemně vyváženou dohodu a zachování evropských norem kvality,“ poznamenal. Německý ministr Schmidt zdůraznil, že o chráněné označení nepřijdou všechny regionální speciality. „Norimberské klobásky se budou muset i nadále vyrábět jenom v Norimberku. Bohužel ale v Evropě máme i výrobky označované jako ‚sýr XY‘, které z daného regionu nepocházejí. A Američané se potom ptají, k čemu vlastně ochrana označení původu slouží,“ řekl ministr. Podle Schmidta by měla Evropská komise v jednáních o TTIP tlačit na to, aby prosadila evropský systém označování původu potravin jako standard pro EU i USA. I kdyby však některé potraviny měly o chráněné označení původu přijít, ministr vnímá smlouvu s USA jako přínosnou. „TTIP je pro nás obrovská šance. Jsme exportní země, nemůžeme usilovat o protekcionismus, ale musíme se naopak snažit o to, abychom mohli své dobré výrobky vyvážet na zahraniční trhy. Už nyní vyvážíme z Německa do USA potraviny v hodnotě 1,6 miliardy eur (44,3 miliardy Kč),“ řekl Schmidt.

Vše objednáte na jediném místě, vše přivezeme za jediný den Je to velmi jednoduché. Nezdržujte se nakupováním u několika různých dodavatelů. Věnujte se svému podnikání a my zařídíme to ostatní.

Služba MAKRO Distribuce: tKFVSĲFOBQœFEFWÝÓN)P3F$B[ÈLB[OÓLŞN[ŭœBEIPUFMŞ KÓEFMFO SFTUBVSBDÓBŭLBOUâO tOBCÓ[ÓWÓDFOFäŭQPMPäFL[ŭPCMBTUJĲFSTUWâDIQPUSBWJOWĲFUOĶNBTB SZC PWPDFBŭ[FMFOJOZ NMÏĲOâDIWâSPCLŞBŭEÈMFWÓOB ESPHFSJJ LBODFMÈœTLÏWZCBWFOÓ BŭTQPUœFCOÓNBUFSJÈM tQPTLZUVKFQSPGFTJPOÈMOÓQÏĲJBŭPTPCOÓQPSBEFOTUWÓPCDIPEOÓIP[ÈTUVQDF.",30 t[BSVĲVKFĲFSTUWPTUWÝFDIQSPEVLUŞ PWĶœFOPVPEEĶMFOÓNLWBMJUZEMFTNĶSOJD)"$$1 tQœJKÓNÈPCKFEOÈWLZTKFEOBOÏPOMJOF .PCKFEOÈWLB

UFMFGPOJDLZOFCPFNBJMFN tVNPäŋVKFJOEJWJEVÈMOÓQPENÓOLZoTPVISOOÈPCKFEOÈWLB GBLUVSBDFBQPE 1SP[ÈLB[OÓLZ.",30%JTUSJCVDFQMBUÓ[WMÈÝUOÓDFOÓL KFIPäBLUVÈMOÓ WFS[JWÈNQPTLZUOPVPCDIPEOÓ[ÈTUVQDJTQPMFĲOPTUJ.",30 $FOZWŭOĶNVWFEFOÏ[BISOVKÓJŭEPQSBWVLŭ[ÈLB[OÓLPWJ7ŭQœÓQBEĶ PTPCOÓIPOÈLVQVQœÓNPWFŭWFMLPPCDIPEOÓNTUœFEJTLVQMBUÓCĶäOÏ DFOZVWFEFOÏOBŭDFOPWLÈDIOBŭSFHÈMFDI7ÓDFJOGPSNBDÓPŭTMVäCĶ .",30%JTUSJCVDFTFEP[WÓUFOBŭOBÝÓJOGPMJODFŭŭ LEFSPWOĶä[ÓTLÈUFLPOUBLUOBŭPCDIPEOÓIP[ÈTUVQDF WFŭWBÝFNSFHJPOV

4MFEVKUFOÈTOBŭ'BDFCPPLV XXXGBDFCPPLDPNNBLSPD[

BRNO-Tuřany, Kaštanová 50/506; ČESKÉ BUDĚJOVICE-Hrdějovice, č. p. 396; HRADEC KRÁLOVÉ-Komerční zóna Hradubická, č. p. 181; KARLOVY VARY-Jenišov, Obchodní č.p. 33, tel.: 353 164 111; LIBEREC-Doubí, Sportovní 522; OSTRAVA-Hrabová, Místecká 280; PLZEŇ-Borská pole, Obchodní ul. 2; PRAHA Čestlice, U Makra 102; PRAHA-Černý Most, Chlumecká 2424; PRAHA-Stodůlky, Jeremiášova 7/1249; ÚSTÍ nad Labem-Trmice, Žižkova 3363/78; ZLÍN-Malenovice, Třída 3. května 1198 VELKÁ BYSTŘICE u Olomouce, Olomoucká 791;

22 / ze zahraničí


Z A J Í M A V O S T I ULTRAPURIFIKOVANÁ PŘÍRODNÍ BARVIVA FIRMY SENSIENT COLORS Nadnárodní společnost Sensient Colors vyvinula nové purifikační technologie, které podle jejího tvrzení umožňují odstranění nežádoucích flavorů a pachů u celé řady přírodních barviv. Společnost uvedla na trh svá vysoce purifikovaná barviva připravená pomocí těchto technologií pod značkou Pure-S. Uvádí, že pomocí těchto nových barviv se jí podařilo vyplnit niku, co se týče vlastností a ceny, která byla mezi syntetickými a z přírodních zdrojů pocházejícími barvivy. Dříve bylo použití přírodních barviv extrahovaných kupříkladu ze salátové ředkve, červeného zelí a papriky u většiny potravinářských a nápojových aplikací omezeno. I přes přitažlivé barevné odstíny dosažitelné s těmito extrakty jejich uplatnitelnost byla limitována vzhledem k nežádoucím nepříjemných chuťovým a aromatickým projevům. Výsledkem bylo, že výrobci se buď spokojili s méně přitažlivými barevnými odstíny anebo posunuli plány přechodu formulací od syntetických k přírodním na pozdější dobu. Podle výkonného ředitele Sensient Food Colors Europe se vývoj purifikačních technologií realizoval ve výzkumných a vývojových střediscích v Německu, Itálii a Spojených státech a trval přibližně dva roky. Technický průlom v purifikaci přírodních barviv otevírá pro potravinářských průmysl širokou škálu možností. Kupříkladu barvivo Pure-S Strawberry Antho, které lze použít jako alternativu karmínu či barviva Allura Red, zabezpečí potravině zářivě jasné červené zbarvení. Nově uvedenou řadu barviv Pure-S společnost mimo jiné doporučuje zejména pro cukrovinkářské a nápojové aplikace. http://www.sensientfoodcolors.com/

PORÉZNÍ ŠKROB NOSIČEM FLAVORU Podle názoru italských vědců porézní škrob houbovité struktury může sloužit jako nosič pro transport flavoru do potravinových systémů, a to i v průmyslovém měřítku. Středem zájmu výrobců flavorů a potravin byl v nedávné době mimo jiné i vývoj dokonalejších transportních systémů pro dodávání flavorů do potravní hmoty. Jako potenciální nosič těchto chemikálií upoutal pozornost také porézní kukuřičný škrob, který začal být nabízený jako nový způsob jak dodat patřičné chuťové a aromatické látky do potravinové matrix. Výzkum popisovaný v časopise LWT – Food Science and Technology testoval možnosti takovéhoto dodavatelského mechanismu v reálných aplikacích a dospěl k závěru, že porézní škrob lze úspěšně použít i v průmyslovém měřítku. Výzkumný tým z Universita degli Studi di Parma, Kerry Ingredients a Flavors EMEA vedený Claudií Belingheriovou poukázal na skutečnost, že až do současnostri nebylo jasné, zda se porézní škrob chová stejně jako jiná, tradičnější plnidla a zda jeho přirozená porézní povaha chrání flavor stejně účinně, jako by tak činila struktura mikroenkapsulačního činidla. Až dosud totiž nebyla, ve srovnání s technikami běžně používanými pro konverzi 5$'$ 2%5$1< 67È78

$1*/ '8%

ýÈ67 7$-(1.<

tekutého flavoru do práškové formy, publikovaná žádná odborná práce, která by popisovala chování porézního škrobu v reálné aplikaci. Srovnáním dodavatelského systému na bázi porézního škrobu s existujícími dodávacími technikami, jako je sušení rozprašováním a nanesením na maltodextrin, tým zjistil, že škrobový systém má průmyslový potenciál jako molekula pro dodávání flavoru. Výhodou použití porézního škrobu budou zejména nižší výrobní náklady (stačí pouhé nasesení místo nákladnějšího sušení rozprašováním) a dosažitelnost vysokého poměru tekutiny ku prášku (dokonce vyššího než u sprejového sušení). Belingheriová se spolupracovníky srovnávala použití tří rozdílných nosičů flavoru k dodání tomatového flavoru do modelové rajské omáčky. Tekutý rajčatový flavor byl nanesený na porézní škrob, na maltodextrin a také vysušen rozprášováním. Tento poslední způsob je nejběžnější technikou enkapsulace flavoru používanou průmyslem výroby potravinářských přísad. Tři výše popsané flavorové systémy byly poté jednotlivě přidány do rajské omáčky, která byla následně sterilovaná a uchovávaná při pokojové teplotě. Metodami chemické a senzorické analýzy se testovala odolnost flavoru ke sterilaci a trvanlivost výrobku. Podle výsledků všechny tři systémy vykázaly po sterilaci obdobný obsah flavoru a obdobné chování v průběhu skladování. Výsledky taktéž jasně ukázaly důležitou roli výběru rozpouštědla pro nanesení a udržení molekul flavoru na povrchu porézních škrobových zrn. Čím vyšší byla z hlediska polarity afinita mezi molekulami flavoru a rozpouštědla, tím vyšší byla retence flavoru v průběhu času. Možnost použití porézního škrobu jako nosiče flavoru byla potvrzena i přímo v průmyslové aplikaci. Claudia Belingheri, Antonio Ferrillo, Elena Vittadini: Porous starch for flavor delivery in a tomato-based food application. LWT – Food Science and Technology, 60, č. 1 (2014) , s. 593–597, DOI: 10.1016/j.lwt.2014.09.047

PRŮLOMOVÝ VÝZKUM MŮŽE ZJEDNODUŠIT NAVRHOVÁNÍ SLOŽENÍ POTRAVINÁŘSKÝCH GELŮ Nová skríninková metoda, která předpovídá způsob kombinování peptidů při tvorbě gelu, může významně zjednodušit odhalování funkčních gelů pro použití v potravinářství. Článek z časopisu Nature Chemistry popisuje novou metodu k testování peptidů z hlediska jejich potenciálního použití jako biologických gelů pro potravinářské aplikace. Podle Tella Tuttleho z University of Strathclyde a Reina Ulijna z City University of New York až dosud objevení nových použitelných gelů bylo převážně náhodné. Cílem výzkumného týmu bylo navrhovat struktury na bázi peptidů, jež jsou sice inspirované biologickými systémy, ale jsou mnohem jednodušší, a udělat z nich systémy škálovatelné, vyladitelné, robustní a funkční. Nyní již vědci mají k dispozici prediktivní metody, které jim umožní jejich záměry realizovat. Počet možných aminokyselinových sekvencí je velký (existuje více než 8 tisíc možných tripeptidů), což v praxi znamená, že není možné je všechny v pokusech otestovat. To v minulosti limitovalo

)27%$/,67$ ý(6.é&+ %8'ċ-29,&

6.ěË3$9é =98.

$1*/ 6.È/$

9/2ä(1Ë

+$:$-6.é 267529

%5È='$

.2ě(1Ë

2=1$ý(1Ë /(7$'(/ %8/+$56.$

%2,Ïġ$1

Z E

odhalení nových peptidových kandidátů pro specifické aplikace. Nyní výzkumný tým vyvinul predikční výpočtové metody odhalující, který z těchto tripeptidů je vhodný jako surovina k vývoji materiálů s požadovanými vlastnostmi. Tyto výpočtové metody umožní vznik nové skupiny jednoduchých tripeptidů, které jsou schopny tvořit hydrogely při neutrální hodnotě pH. Nové hydrogely jsou ve srovnání s biologickými systémy mnohem jednodušší, ale mají zajímavé vlastnosti, které mohou být využitelné v různých oblastech, a to i mimo potravinářství. Autoři poznamenávají, že peptidy, které jsou schopny samovolně vytvářet nanostruktury, jsou ohromně zajímavé pro řadu průmyslových odvětví a aplikací – od potravinářství po kosmetiku a biomedicínu. V článku autoři demonstrují výpočtové nástroje k prověření schopnosti samovolného uspořádávání ve vodním prostředí u všech více než 8 tisíců možných tripeptidů a ke srovnání těchto zjištění se známými příklady. K selekci vhodných tripeptidových kandidátů aplikovali filtry, které současně optimalizují zdánlivě odporující si požadavky na schopnost agregace a hydrofilicitu. Výsledkem procesu byl vznik sady pravidel pro návrh samouspořadávacích sekvencí aminokyselin. Autoři následně syntetizovali a charakterizovali řadu peptidů včetně prvně ohlášených tripeptidů schopných formovat hydrogel při neutrálním pH. V závěru autoři konstatují, že jimi navržené výpočtové nástroje, které umožňují vyhledávání supramolekulárních vlastností v oblasti peptidových sekvencí, dávají možnost minimalistické peptidové nanotechnologii dostát svému jménu. Pim W. J. M. Frederix, et al.: Exploring the sequence space for (tri-)peptide self-assembly to design and discover new hydrogels. Nature Chemistry, published online ahead of print, DOI: 10.1038/ nchem.2122

VĚTŠINA KONZUMACE JÍDLA JE PSYCHOLOGICKY MOTIVOVÁNA Ve většině případů jsou podnětem k jídlu ve vyspělých zemích psychologické faktory, nikoliv hlad. Uvádí to ve svém recenzovaném článku v časopise IFST profesorka psychologie na Bournemouthské univerzitě Katherine Appletonová. I když hlad a žízeň jsou občas impulzem ke konzumaci jídla, psychologické faktory hrají významnou roli při výběru druhu pokrmu, velikosti porce a počtu přídavků. Většina těchto faktorů vede ke zvýšené konzumaci. Jedním z nejzajímavějších, téměř skrytých determinantů jezení a velikosti porce jsou konzumační normy, což je naše chápání množství spotřeby považované za normální v situaci, ve které se právě nacházíme. Kupříkladu je normální jíst v určitých časových obdobích dne, je normální jíst určité pokrmy či potraviny při určité příležitosti a jíst určité velikosti porcí při určitých jídlech. Okolní prostředí nás ovlivňuje taktéž. Předchozí výzkum ukázal, že lidé mají tendenci jíst a nabrat si větší porci na větší talíře a do větších misek a konzumovat víc při zvucích v pozadí, kupříkladu při televizi nebo při hudbě. Množství se stravováním souvisejících zdravotních neduhů celosvětově roste, je proto stále důle-

-25'È16.e 6Ë'/2

+1ċ'é

+/8â

6$9(& &+8'2 =8%é

7,78/ 08ä(

$1*256.È 9/1$

3ě(+2= %(= 58.È9ģ

/$7,16.< -$.2

'8&+291Ë

=È325.$

ýÈ67 7$-(1.<

ýÈ67 7$-(1.<

=1 260,$

(7,23 +25$

=1 7(//858 ./$0 1(5232 &25',(5,78

63= 5<&+129$ 1$' .1ċä128

.21ä6.e 6Ë'/2

7$9(1,1$

63= =12-02

63= &+58',0

Zěmědělský a zemědělsko-průmyslový odpad se může stát důležitým alternativním zdrojem rostlinných olejů a bioaktivních přísad do funkčních potravin. Studie zveřejněná v časopise Food Research International hodnotila kvalitu olejů pocházejících ze semen z agroprůmyslových odpadů a analyzovala je na přítomnost bioaktivních látek. Výzkumný tým z brazilské státní univerzity v Sao Paulu pod vedením Any Caroliny da Silva shromáždil z odpadů vzorky semen. Šlo o semena z vinných hroznů, guave, melounu, mučenky, dýně, gravioly a rajčat. Ze semen byly vyextrahované oleje, u nichž byla stanovena oxidativní stabilita a obsah bioaktivních látek – profil mastných kyselin, triacylglycerolů, složení tokoferolů, fytosterolů, fenolových sloučenin, celkových karotenoidů a antioxidační kapacita. Extrahované oleje byly převážně nenasycené, s vysokým procentem esenciální kyseliny linolenové (38,8 až 79,4 %). Extrakty též obsahovaly významná množství tokoferolů, fytosterolů a fenolových sloučenin. Oleje z rajčatových semen a ze semen guave měly nejvyšší antioxidační kapacitu, olej z dýňových semen měl v testu oxidační stability nejvyšší indukční čas (65,3 h). Na základě zjištěných údajů došli výzkumníci k závěru, že zemědělské a průmyslové odpady lze využít jako novou surovinu, jako alternativní zdroj pro výrobu olejů a přísad s přidanou hodnotou v potravinářském, chemickém či farmaceutickém průmyslu. V závěru článku uvádějí, že v Brazílii zemědělsko-průmyslový komplex produkuje denně kvanta odpadu, který je mimo výše uvedené látky bohatý též na sacharidy, vitaminy, minerální látky, vlákninu a jiné látky s funkčními vlastnostmi. Tento odpad by měl sloužit nikoliv jako pouhé živočišné krmivo či hnojivo, ale měl by se stát novou cennou surovinou zejména pro potravinářský a farmaceutický průmysl. Ana Carolina da Silva, Neuza Jorge: Bioactive compounds of the lipid fractions of agro-industrial waste. Food Research International, published online ahead of print, DOI: 10.1016/j.foodres.2014.10.025. Mgr. Tatiana Oldřichová

,1,& /(1'/$

ýÈ67 7$-(1.<

63= 3Ë6.8

$1*/ /È=1ċ

ýÈ67 7$-(1.<

520È1 :6&277$

32/29,ý1Ë =(6Ë/(1é .29 =È325

ýÈ67 &(/.8 320$/é $1*/ 21$

/$7,1 $/(

ZEMĚDĚLSKOPRŮMYSLOVÝ ODPAD SLIBNÝM ZDROJEM OLEJŮ A POTRAVINÁŘSKÝCH PŘÍSAD

92-(16.È ý(7$ =$67

ěË06.È

.58+

žitější pochopit příčiny nadměrné spotřeby jídla v rozvinutých zemích. Potraviny jsou pro většinu Evropanů kupříkladu pohotově k dispozici, cenově dostupné a lehce dosažitelné, ale existuje i hodně jiných faktorů, které určují, co a kolik lidé snědí. „Jenom málo z nás jí pouze proto, že má hlad. Většinou jíme podle toho, jak se cítíme nebo jak myslíme, nebo dokonce kde se nacházíme či s kým jsme. Výsledkem působení většiny těchto psychologických faktorů je bohužel to, že jíme více než, jak si uvědomujeme, bychom měli,“ uvádí ve svém článku Appletonová. http://www.ifst.org/knowledge-centre/information-statements/psychology-food-intake-and-portion-control

+$)$1

.Ï' 0$/7<

=.5=È./ 35267 ě('.ģ

&9,ý1È 9(6/$ě6.È /2Ć

S V Ě T A

)5$1& ),/2=2)

0(=,1È52'1Ë .Ï' 0$.('21,(

1ċ0 .27/,1$

1(6(71287

.,/20(75

=1 '<63526,$

52=+/ 632/ 0$/$-6,(

'20È&.< /8&,(

ý,

6Ë'/2 9%(/*,,

3e

ěË06.<

ěË06.< ýÈ67 7$-(1.<

ýÈ67 7$-(1.<

ěË06.é&+

Potravinářský zpravodaj – vydává AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4-Braník, tel.: 296 374 656, http://www.agral.cz, šéfredaktorka: Věra Fillnerová – 296 374 652, e-mail: [email protected]; Oddělení inzerce a administrace: tel. 296 374 657, e-mail: [email protected]; Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – grafické práce. Tiskárna Durabo. ISSN 1801-9110. Evidenční číslo MK ČR E 104484.

nabídky – informace / 23


POTRAVINÁŘSKÁ REVUE POTRAVINÁŘSKÝ ZPRAVODAJ ŘEZNICKO/UZENÁŘSKÉ NOVINY

t n r e a ř p i í s n o l u á i těže d e M potravinářský v ý ý r r ob e b o d k o

ČESKÁ CHUŤOVKA

letos již 7. ročník Vydavatel: AGRAL s. r. o. Zelený pruh 1560/99 140 02 Praha 4 - Braník

www.agral.cz


1

015 2 – 5 9 9 1 0. leden


20

Zelený pruh

AGRAL s.r.o.

Vydavatelství potravinářských periodik slaví 20 let

AGRAL s.r.o.

Potravinářský zpravodaj

Recommend Documents