Potravinářský zpravodaj

Potravinářský zpravodaj Číslo 7 • Ročník XI • 26. října 2010 • Cena 24 Kč

Vážení čtenáři, na aktuální otázky týkající se českého zemědělství a potravinářství nám na stranách 14–15 odpovídají Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR, a Ing. Oldřich Obermaier, člen představenstva ČMSM.

Řezníček s Novákem bodují Popularita farmářských trhů a soutěží o nejlepší regionální potraviny nasvědčuje jedinému. Zájem o domácí produkci u spotřebitelů roste. Jednak se prostřednictvím televizních zpráv a sdělení v novinách stále častěji dozvídáme o porušování zásad kvality potravinářských výrobků z dovozu, kde inspektoři našli nadlimitní množství cizorodých látek, u jiného zboží se zase prokázalo, že trčelo v mrazírně více než pět let, jindy došlo k záměrné záměně suroviny u konzerv anebo se vědomě zkreslily údaje na vinětě. Naši potravináři sice také nejsou bez chyb, ale těch je proti prohřeškům jejich zahraničních kolegů méně. Je to mimo jiné dáno pověstnou přísností našich veterinářů, inspektorů a pracovníků laboratoří. Tohoto trendu, dávat přednost tuzemským potravinám, si samozřejmě všímají pracovníci řetězců, a tak se najednou v jednom ze supermarketů setkáte s celou škálou výrobků firmy Novák, o níž sice nikdo neví nic bližšího, ale české jméno působí samo o sobě blahodárně na tuzemce stejně jako firma Řezníček u jiného supermarketu. Když se prodávajících zeptáte, kde se tato firma nachází, přinejlepším odpoví, že se s jejími zástupci nikdy nesetkali a neví, o koho jde. Na internetu sice najdete klempíře Řezníčka, jmenovce, co čistí odpadní vody, a Plzeňáka téhož jména, který hodlá vstoupit do komunální politiky. Jako naschvál ale žádného řezníka, natož větší firmu zásobující celý obří řetězec masem a uzeninami s názvem Řezníček nenajdete. České příjmení ale láká a dává i jisté záruky tuzemské kvality. Stejně jako slůvko selský. To zase garantuje poctivost sedláka, s níž nabízí třeba zrovna mléko od svých dobře živených kraviček. Nad jednou takovou firmou jsme spekulovali při návštěvě farmářských trhů. S úžasem jsme totiž zjišťovali, jak slůvko pravé selské mléko z rodinné farmy zabírá. A kdyby člověk netušil, že ona farma už hezkých pár roků krávy ve svých chlévech nemá a jen mléko nakupuje, aby je zpracovala v sýry a po pasteraci s etiketou prodala jako mléko ze dvora, bral by to jako ostatní za „echt poctivé domácí“. Nic proti tomuto mléku, je stejně kvalitní jako z ostatních našich mlékáren, kam se vozí z farem, ale tento trik, jak vidno zabral, a lze se jen vsadit, že stejné mléko z řady dalších mlékáren by v souboji s tímto prohrálo. Při dni otevřených dveří na této farmě by ale ony maminky chtivé toho nejlepšího pro své děti zůstaly stát s otevřenou pusou. Tento obchodní trik totiž zavání hazardem a když se časem provalí, že je to vše trochu jinak, jakékoliv firmě se to vymstí. Inu, jak se říká, svět chce být klamán, ale všeho do času. Není to tak dávno, co jsme si o jednom chytrákovi z Německa mohli přečíst, že jeho bioprodukce byla nakoupena u řady sedláků z okolí, co klasicky obhospodařovali svá pole a o ekologii ani nechtěli nic slyšet. Dobrák, co stačil zbohatnout na svém vynálezu, kdy měnil klasiku na bio, už pár měsíců sedí za katrem a splácí svůj hřích v kriminále, a bude tak činit i pár let, až vyjde z „chládku“. Ono se totiž i toto tak zvaně nevinné klamání jednou provalí a orgány trestně činné, jak se pěkně muži zákona označují, si ví i s těmito prohřešky rady. Filutů bylo a bude jistě dost, ale těch poctivců není naštěstí o nic méně. Stačí zajet na pár reportáží do firem, co zvítězily v regionálních kolech soutěží Agrární komory, a podívat se do útrob provozů, kde se vyrábějí všechny ty dobroty. Jedním slovem se dá říci, že je to paráda. V nejednom případě tam zabrousili i zástupci Evropské unie z Bruselu a shodně chválili. Když navíc máte srovnání s obdobnými provozy z Belgie, Německa, Rakouska a Itálie, tak si nutně musíte říci, že české potraviny nezískávají na popularitě jen tak náhodou. Kéž si tuto vysoko nastavenou laťku udrží, co jen jde dlouho, a tlak na cenu ustojí. Vzdělaný a normálně myslící spotřebitel totiž velmi dobře ví, že kvalitní potravina je základem jeho dobrého zdraví a do něj se vyplatí investovat. Eugenie Línková

Uvnitř listu přinášíme reportáž z Kroměřížských mlékařských dnů 2010. Pohled za předsednický stůl při zahájení konference.

Češi chtějí potraviny české, nejlépe regionální, jsou přesvědčeni o jejich kvalitě Naprostá většina spotřebitelů v ČR chce nakupovat kvalitní místní potraviny, 86 procent dotazovaných vítá vznik značky Regionální potravina. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu ministerstva zemědělství, do kterého se na agrosalonu Země živitelka zapojilo více než 1100 lidí. Na poptávku po kvalitních domácích potravinách odpovídá projekt Regionální potravina, kterým ministerstvo zemědělství současně podporuje menší tuzemské výrobce a pěstitele.

Podle průzkumu ministerstva zemědělství provedeného na výstavě Země živitelka vznik nové značky „Regionální potravina“ vítá 86 % dotazovaných. Potraviny od regionálních výrobců upřednostňuje 95 %

dotazovaných, jen pět procent z nich nesleduje, kdo výrobek vyrobil. V naprosté většině se lidé při výběru potravin orientují podle značek kvality. „Výsledky našeho průzkumu jsou pochopitelně ovlivněny tím, že na specializovaný veletrh přicházejí lidé se zájmem o domácí zemědělskou produkci. Nicméně, velký zájem o farmářské trhy a závěry šetření nezávislé agentury potvrzují, že projekt Regionální potravina přichází ve správnou chvíli,“ říká ministr zemědělství Ivan Fuksa. Agentura DEMA ve své zprávě

z 15. září uvedla, že naprostá většina občanů ČR starších 18 let má za to, že tuzemské potraviny a produkty jsou kvalitativně srovnatelné se zahraničními (97 %). Kupovat přímo od zemědělců chtějí spotřebitelé hlavně zeleninu (49 %), ovoce (37 %), maso (41 %), mléko (39 %) a mléčné výrobky (30 %). Nakupovat potraviny přímo od výrobců má zájem každý druhý z dotazovaných. Podobné výsledky přinesl výzkum, který provedlo ministerstvo zemědělství mezi více než tisícovkou návštěvníků veletrhu Země živitelka. Šetření bylo zaměřeno na nově zaváděnou značku Regionální potravina. Projekt Regionální potravina se zaměřuje na nejlepší produkty českých zemědělců a zpracovatelů v jednotlivých krajích České republiky. Odborné poroty hodnotí výrobky v šesti kategoriích – mléčné produkty, pekařské a cukrářské výrobky, ovoce a zelenina, nápoje, uzeniny a produkty z masa a ostatní potravinářské produkty. Oceněné výrobky získávají certifikát ministerstva a právo užívat značku Regionální potravina na výrobcích a při jejich propagaci po dobu šesti let. Spotřebitelé tak dostávají do rukou produkt, jehož původ, kvalita i čerstvost je jednoznačná. Respondenti výzkumu DEMA by přivítali větší propagaci domácích potravin. Právě na ni se teď soustřeďuje projekt Regionální potravina. Navzdory nutným úsporám se ministerstvu podařilo najít prostředky na propagaci regionálních potravin. „Na propagaci a budování důvěryhodnosti kvalitních českých potravin se rozhodně zaměřujeme. Zvýšit podíl českých potravin v českých obchodech jde totiž jen posunem spotřebitelského chování tak, že zákazníci sami budou české produkty vyžadovat,“ poznamenal ministr Fuksa. Uvádění doplňujících informací typu „vyrobeno z českých surovin“ na obalech potravin podle ministra nic nebrání. Tereza M. Dvořáčková, MZe

Světový svátek chleba Praha (fk) – 16. říjen je světovým dnem chleba, tedy nezastupitelné a cenné potraviny, a zároveň svátkem všech pekařů. Tento svátek vyhlásila Světová organizace řemeslných pekáren (U.I.B) a slaví se nejrůznějším způsobem v řadě zemí světa. V České republice se Světový den chleba slavil letos podruhé. A to 14. října 2010 v důstojných prostorách Břevnovského kláštera v Praze, v jehož análech je zmínka o výrobě chleba v Praze datována do roku 993, tedy do doby panování českého knížete Přemyslovce Boleslava II. Pořadatelem a organizátorem oslavy byl Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR za účasti dalších firem. Záštitu nad velmi pěknou oslavou převzal ministr zemědělství Ivan Fuksa. Součástí programu oslavy byla i tisková konference, kde největším zájmem novinářů byly ceny pekařských výrobků. Spotřeba chleba nyní u nás dosahuje 43 kg na osobu a rok. To je zhruba poloviční množství oproti roku 1989. Maloobchodní ceny chleba a pečiva se však u nás pohybují

Výstavka chlebů v Břevnovském klášteře zaujala všechny přítomné. na cca třetinové úrovni oproti našim nejbližším sousedům západní Evropy a to při současné neúměrně vysoké ceně obilí a mouky přináší pekařům nemalé ekonomické ztráty, ale i obavu o budoucí rozvoj pekařského řemesla u nás. Všichni se shodují na

tom, že ceny chleba a pečiva budou muset růst, což však bude pravda až po přijetí této obchodní politiky obchodními řetězci. Podle předsedy svazu pekařů Ing. Jaromíra Dřízala bylo hlavním cílem konference informovat veřejnost

o současném stavu výroby, prodeje a spotřeby chleba v naší zemi, poukázat na úspěchy v této oblasti za posledních 20 let, upozornit zároveň na některé negativní skutečnosti z oblasti prodeje a spotřeby chleba, propagovat kvalitní český chléb vyrobený z tuzemských surovin, jeho jedinečnost z hlediska výživy, posílit úctu a vážnost k fenoménu „chléb“ a prohloubit osvětu na poli zlepšování kultury prodeje a spotřeby chleba. Vlastní oslavu letošního Světového dne chleba 2010 velmi důstojně ozdobila vysoce kvalifikovaná odborná přednáška Ing. Evy Novákové ze společnosti IREKS ENZYMA z Brna. Její výživářský pohled na chleba jako na nezaměnitelnou a nezastupitelnou složku naší výživy poučil nejen vzácné hosty, ale jistě i pekaře samé. Nutno pochválit i donátorskou činnost pekařského společenstva ve prospěch pekařských kolegů postižených letošními povodněmi. Organizátorům a aktivním účastníkům oslavy je nutné vyslovit pochvalu a dík. A jak bylo řečeno na závěr celé akce – těšme se na oslavu Dne chleba 2011!

2 / nabídky – informace

JG_POTRAVINARSKY_ZPRAVODAJ_255x372.indd 1

Potravinářský zpravodaj 7 / 2010

19.10.2010 16:55:58

zpravodajství SVS ČR / 3


Salmonely nepodceňujeme

Riziko onemocnění salmonelózou pro lidi existuje, nikoli však jen prostřednictvím čerstvého drůbežího masa. Salmonely, které jsou všudypřítomné v okolním prostředí, mohou kontaminovat potraviny, zejména takové, které jim poskytnou „živnou půdu“, tj. jsou vlhké, popřípadě sladké. Takovou surovinou může být i maso, to se však nejí (až na výjimky) syrové, drůbeží pak vůbec ne. A tepelným zpracováním se pochopitelně salmonely ničí, a nejen ony.

Nicméně státní veterinární dozor bere salmonely vážně a sleduje úroveň zpracovatelských závodů a chovů, kde v případě zjištění nařizuje zlepšit podmínky zoohygieny a popřípadě ukládá sankce. Pokud jde o dovozy, správněji řečeno obchodování živočišnými produkty, tj. i s drůbežím masem, v rámci EU, kontrolují úřední veterináři veterinární autoritou země původu vystavené potvrzení o zdravotní nezávadnosti a namátkově i fyzicky. Ze třetích zemí lze dovážet jen ze závodů pro EU schválených, přes pohraniční veterinární stanice na vnějších hranicích Unie, tedy v našem případě přes Německo či Holandsko. Jde-li dnes „aktuálně“ o salmonely, tak veterinární vyšetření je samozřejmě možné, ale lze k němu přikročit u zásilek na základě analýzy rizika, tj. důvodného podezření, a samozřejmě

namátkově – a jak stanoví legislativa EU – nediskriminačním způsobem. Vyšetření na salmonelu trvá tři dny, čtvrtý až pátý den se mohou určit kmeny (chlazená drůbež má dobu použitelnosti zpravidla 5 dní). Těžko si lze představit, že všechna obchodovaná drůbež by musela být na salmonely laboratorně vyšetřena. Takto to veterinární legislativa EU neurčuje ani neumožňuje. Pokud někdo podezření vysloví, popřípadě vlastním vyšetřením zjistí „něco podezřelého“, má výslovně na základě nařízení EP a R (ES) č. 178/2002 povinnost: „tj. domnívá se nebo má důvod se domnívat, že potravina, kterou dovezl, vyprodukoval, zpracoval, vyrobil nebo distribuoval, není v souladu s požadavky na bezpečnost potravin (tzn. např. mikrobiologické požadavky stanovené legislativou) neprodleně přistoupí ke stažení dotyčné potraviny z trhu, pokud tato potravina již

není pod bezprostřední kontrolou tohoto původního provozovatele potravinářského podniku, a uvědomí o tom příslušné orgány.“ A tyto orgány, státní veterinární dozor, přijmou opatření, mohou odebrat úřední vzorky a konají v souladu s předpisy. Určitě stojí za to zmínit nařízení Komise (ES) č. 2073/2005, o mikrobiologických kritériích pro potraviny. Toto nařízení dosud neuvádí jako kritérium bezpečnosti potravin limit pro Salmonella pro čerstvé drůbeží maso, jen pro mletá masa, masné polotovary a jiné masné výrobky včetně výrobků z drůbežího masa. Podle nařízení (EC) č. 2160/2003 Evropského parlamentu a Rady bude platit od 1. 1. 2011 pro čerstvé drůbeží maso (nosnice, brojler, krůta) nulová přítomnost v 25 g vzorku (tato nařízení zřejmě v budoucnu doznají změn).

Kritérium pro výskyt salmonel je dosud stanoveno jen pro výrobní proces pro jatečně upravená těla drůbeže (brojler, krocan, krůta), kdy při překročení stanovených kritérií – nepřítomnost v 25 g směsného vzorku z kůže jatečně upravených těl po zchlazení – musí provozovatel přijmout opatření opatření ke zlepšení hygieny výrobního procesu, což opět kontroluje státní veterinární dozor. Takže resumé těchto slov o riziku salmonel je především: Ten, kdo doma zachází s potravinami živočišného původu, zejména tedy s masem, musí dbát hygienických zásad, nepoužívat nářadí k porcování masa k práci se zeleninou a jinými potravinami, které se jí čerstvé, tj. zejména nožů, prkének, mlýnků apod. Tyto věci jsou známé již minimálně 3 000 let a patří i do zásad pro zacházení s potravinami, které zveřejnil EFSA (Evropský úřad pro potraviny).

Závadné zásilky se vracejí, …anebo se likvidují, a to na náklady dovozce nebo výrobce. Zákazníci potravinářských obchodů již dobře vědí, že potraviny a suroviny živočišného původu dozoruje státní veterinární dozor. Vědí také, že se čas od času objeví v médiích informace, že se do tržní sítě nedostalo díky veterinárnímu dozoru nějaké závadné zboží. Samozřejmě zásadní je veterinární dozor „doma“, kdy veterinární dozor kontroluje standardy výrobních závodů,

které musejí odpovídat legislativě EU. To se samozřejmě týká i výrobků, a to ať jde například o složení mikrobiologické, chemické či fyzikální. Intrakomunitární obchod, tedy obchod mezi členskými zeměmi EU, je otevřený a pro všechny členské země platí stejné veterinární podmínky dozorované kompetentní autoritou. Tudíž náš státní veterinární dozor je pro ostatní země EU stejně důvěryhodný, jako je důvěryhodný systém veterinárního dozoru členských zemí pro nás. Ovšem náš veterinární dozor prověřuje i zásilky jak ze třetích zemí, tak ze

zemí EU. Významným pro veterinární dozor je systém rychlého varování RASFF (Rapid Alert Systém for Food and Feed). Zjistí-li členský stát v případě vývozu, že surovina či potravina živočišného původu je či může být zdravotně závadná, má povinnost informovat o této skutečnosti ostatní členské země. Své poznatky do tohoto systému vkládá i Státní veterinární správa ČR a samozřejmě i údajů vložených využívá. Pro představu lze uvést, že Státní veterinární správa ČR takto řešila letos zatím 29 případů, například šlo

o plesnivý dezert z Německa, listérie v šunce natura ze Španělska, kadmium v kalamárech z Itálie, neomycin v mražených filetech pangase z Vietnamu, o nedeklarovanou laktózu v mražených kuřecích prsních řízcích z Polska, popřípadě o listérie v sýru korbáčik. Od počátku roku 2010 nebylo propuštěno na český trh prostřednictvím tohoto systému zatím 301 780 000 kg veterinárního zboží. Takže u nás nefunguje „pouze“ standardní veterinární dozor, který probíhá podle plánu a na základě analýzy rizika,

ale i dozor na základě systému RASFF. Navíc v rámci naší republiky již pět let i Státní veterinární správou praktikovaný tzv. vnitřní systém rychlého varování, na jehož základě se v případě zjištění závad v jednom kraji soustředí na problém i veterinární dozorové orgány na celém území ČR, tj. všechny krajské veterinární správy. Ostatně také žádné mise z odborných kontrolních orgánů EU (DG SANCO) nezjistily závažné nedostatky, které by vedly k pozastavení naší produkce směřující do zemí EU, ale ani do třetích zemí.

Z trhu do kuchyně Asi nejen návrat k tradicím a inspirace ve Francii či Itálii vedl u nás k oživení trhů s jídlem a surovinami do kuchyně. Ano, jde o trhy, kterým se u nás začalo říkat „farmářské“. Státní veterinární správa ČR vítá tuto snahu domácích výrobců, chovatelů a hospodářů nabídnout lidem kvalitní čerstvé potraviny. A ve schválených tržnicích a tržištích vykonává veterinární dozor. Zákon o potravinách (č. 110/1997 Sb., v platném znění) říká, že dozor při prodeji surovin a potravin živočišného původu v tržnicích a na tržištích vykonávají krajské veterinární správy, na území hlavního města pak Městská veterinární správa v Praze. Úprava veterinárních podmínek a povinností provozovatelů tržnic a tržišť plyne z § 25 veterinárního zákona, provozovatel tržnice a tržiště má rovněž povinnost předložit místně příslušné

krajské veterinární správě (popřípadě MěVS v Praze) ke schválení tržní řád, který musí v daném případě obsahovat veterinární a hygienické podmínky zacházení s prodávanými živočišnými produkty, popřípadě informace o tom, zdali tržní řád nebyl vydán formou nařízení obce. Podle ustanovení § 46 veterinárního zákona takováto prodejní místa schvalují obce a povolují konání těchto trhů. Státní veterinární správa spolu s krajskými veterinárními správami tento

způsob prodeje v tržnicích a na tržištích projednaly se Svazem měst a obcí a požádaly je o spolupráci, zejména proto, aby orgány veterinárního dozoru měly potřebné informace k výkonu dozoru nad bezpečností potravin k dispozici. Jedině za těchto podmínek může místně příslušná krajská veterinární správa, popřípadě Městská veterinární správa v Praze, vykonávat dozor. Státní veterinární správa ČR připomíná všem, kdo organizují tzv. farmářské trhy, i těm, kteří zde prodávají, že musejí dodržovat veterinární a hygienické požadavky, které jsou nezbytné pro zachování zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu. Takovýto způsob prodeje je možný, je i žádoucí a veřejností vítaný.

Upozorňujeme zpracovatele Státní veterinární správa upozorňuje ty, kdo přímo manipulují s drůbežím masem, tj. ty, kdo je porcují, balí, apod., aby dbali zásad hygieny a biologické bezpečnosti. Na základě požadavku Ministerstva zemědělství prohloubila Státní veterinární správa ČR veterinární kontroly drůbežího masa v místech určení, zejména v jatkách, porcovnách, logistických centrech maloobchodních řetězců

a zpracovnách. Veterinární kontroly prověřují dokumentaci, značení suroviny i výrobků, podmínky dodržování chladicího řetězce a v poslední řadě i odebírají vzorky k laboratornímu vyšetření, například na stanovení obsahu vody, cizorodých látek a patogenních mikroorganismů. V uplynulém týdnu bylo prověřeno 79 vzorků drůbežího masa uváděného na trh v ČR. U dvou vzorků byla zachycena Salmonella enteritidis, která může

být člověku za určitých okolností nebezpečná. Potenciální nebezpečí by se mohlo týkat právě lidí, kteří by s takovýmto kontaminovaným masem přímo manipulovali a nedbali by hygienických zásad. To znamená především zaměstnanců jatek, porcoven či zpracoven. V domácnosti je třeba používat jiné nástroje na maso a jiné na syrové potraviny a maso řádně tepelně zpracovat. Nicméně Státní veterinární správa ČR na tento, sice ojedinělý případ

upozorňuje jak dotyčné zpracovatele, tak výrobce (šlo o chlazené drůbeží maso z Polska, firmy STORTEBOOM HAMROL Sp.zo.o. 62-066 Granowo Kotowo 1a, veterinární schvalovací číslo PL 30053903 WE), krajské veterinární správy i hlavního hygienika ČR. Pro zpracovatele každé takovéto zjištění znamená zpracovat potenciálně kontaminovanou surovinu odděleně od ostatních potravin a po jejím zpracování a před začátkem dalších činností

provést čištění a dezinfekci prostorů a zařízení, následně provést kontrolní stěry, aby bylo možné se přesvědčit o účinnosti sanitace, a tyto výsledky stěrů předložit místně příslušné krajské veterinární správě. Tyto kroky jsou v souladu s ustanoveními týkajícími se bezpečnosti potravin a vyplývají z nařízení č. 178/2004, zejména článku 14. Při konzumaci tepelně opracovaného drůbežího masa nehrozí spotřebitelům žádné nebezpečí.

Co to jsou dodatečné garance? Podmínky obchodu s veterinárním zbožím, to znamená se surovinami a potravinami živočišného původu, ale i s živými zvířaty v rámci intrakomunitárního obchodu, tj. mezi členskými zeměmi EU, upravuje veterinární legislativa EU. Obecně lze říci, že podmínky jsou pro všechny členské země stejné a o plnění těchto podmínek se přesvědčují veterinární kontrolní orgány jednotlivých zemí.

Přesto je možné za určitých okolností požadovat tzv. dodatečné garance, a to v případě, když dotyčná členská země má uznaný status země prosté některých nákaz hospodářských zvířat. Nebo když uplatňuje ozdravný program proti některé z nákaz. ČR na základě těchto statusů může požadovat, že na naše území lze dovážet živá, například plemenná zvířata jen ze zemí, kde se provádí ozdravný program proti IBR

(infekční bovinní rhinotracheitidě), nebo ze zemí, které jsou prosté tuberkulózy skotu, kde není klasický mor prasat, popřípadě pokud jde o zvířata vakcinovaná proti katarální horečce ovcí (bluetongue) nebo o zvířata, která jsou na tuto nákazu vyšetřená. To je i výhodné pro naše exportéry z hlediska našeho případného vývozu. Jisté problémy mohou vzniknout a vznikají při obchodování

s exotickými zvířaty, kdy jsou dány evropskou legislativou podmínky, a přesto některé členské země požadují splnění nadstandardních podmínek. Těmito záležitostmi se chystají zabývat odborné orgány EU v nejbližší době. S takovouto situací jsme se setkali v uplynulých dnech, kdy dánská strana požadovala po jednom našem obchodníkovi splnění požadavků, které navíc nebyly ČR ani předem sděleny.

To je vyloženě proti duchu podmínek intrakomunitárního obchodu. Proto Státní veterinární správa ČR požádala dánskou veterinární autoritu o vysvětlení. Vzhledem k tomu, že se takovéto případy v rámci EU vyskytují, budou se jimi veterinární orgány EU na nejbližších zasedáních zabývat. Josef Duben SVS ČR

4 / zpravodajství SVS ČR – SZPI – MZe

Pozor na falešné auditory Státní veterinární správa ČR upozorňuje prostřednictvím krajských správ podnikatele na takové „dobráky“, kteří jim nabízejí pomoc před auditem kontrolního systému. S problémy s falešnými inspektory se setkaly již také jiné státní dozorové orgány, nyní má obdobnou zkušenost i Státní veterinární správa. O co přesně jde? Setkali jsme se totiž s nabídkou provést zpracovatelskému podniku předaudit před auditem, který plánovala krajská veterinární správa. Audity kraje uskutečňují na jatkách a ve zpracovatelských podnicích a jde o audit

systému, který podnik zavedl k tomu, aby jím vyráběné potraviny byly zdravotně nezávadné. Takovéto povedené firmy si, samozřejmě za patřičnou úplatu, „půjčují“ dokumentaci ke kontrole a případnému „předělání“, aby podnik posléze „vyhověl“. Pak kromě jiných rizik hrozí, že v době skutečného auditu prováděného krajskou veterinární správou tyto dokumenty nebudou k dispozici. Pozor tedy na kohokoli, kdo se zaštiťuje autoritou SVS ČR či KVS. Lze potvrdit, že SVS ČR nemá žádnou dohodu či smlouvu s žádným subjektem k provádění tzv. předauditů.


Mezinárodně v Brně o ochraně zvířat Ve dnech 21.–22. září proběhl v Brně již 17. ročník odborné konference Ochrana zvířat a welfare 2010! Konferenci organizovala Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno za podpory Státní veterinární správy ČR a Ministerstva zemědělství ČR. Konference je vždy zaměřena na aktuální otázky ochrany a pohody (welfare) hospodářských, zájmových, pokusných a volně žijících zvířat včetně zvířat v zoologických zahradách a handicapovaných zvířat. A bylo tomu tak i letos. Mezi účastníky byli pracovníci státních orgánů ochrany zvířat, veterinární praxe, chovatelské praxe, univerzit, výzkumných ústavů, zoologických

zahrad a další zájemci o danou problematiku. Ze zahraničí se účastnili konference odborníci z osmi zemí. Ve 47 odborných příspěvcích se dostalo na problematiku přepravy, porážek, což byla i témata, která Státní veterinární správa ČR úspěšně řešila v době českého předsednictví EU. Přednášející se též věnovali řešení a posuzování vybraných faktorů působících v chovech kuřat chovaných na maso a při zajištění welfare v chovech telat a jalovic. Pozornost si zasloužila i problematika chovu a ochrany ryb. Kapitola sama pro sebe je chov zájmových zvířat, kde jsou problémy se zajištěním jejich pohody. Své o tom mohou říci konkrétně pracovníci krajských veterinárních správ.

V městských aglomeracích působí potíže z volně žijících zvířat populace zdivočelých holubů, na konferenci byly prezentovány zkušenosti např. s regulací, zejména s omezením hnízdních možností, popřípadě se snížením jejich počtu, a podmínkami, za jakých k němu lze přikročit. Zajímavé byly příklady z ochrany kolonií netopýrů. Podle Milana Maleny, šéfa Státní veterinární správy, byly velkým přínosem referáty z oblasti právních předpisů, které mají vliv na občanskoprávní vztahy. Pro představu o odborné úrovni konference lze nahlédnout do sborníku: http://vfu-www.vfu.cz/oz/welfare/Proceedings2010.pdf

Rituální porážky mají svůj řád, „ritus“ Snad to není přehnané, ale porážky jatečných zvířat podle náboženských předpisů, tzv. rituální porážky, o tisíciletí, popřípadě staletí předcházely současným veterinárním předpisům. Například tzv. košer porážka vychází z reality Blízkého východu s velmi teplým

počasím, a tudíž z požadavku na rychlé vykrvení i z požadavku na rychlé usmrcení jatečných zvířat, tedy netýráním. Následuje „veterinární“ prohlídka vyškoleným odborníkem. Jistou obdobou je i halal porážka v tradiční podobě. V ČR jsou počty takto porážených jatečných zvířat velmi malé, nicméně jsou možné. Pro představu lze uvést,

že ve dvou jatkách (z celkového počtu 228 v ČR) bylo v roce 2009 takto podle náboženských předpisů poraženo 68 kusů skotu, 428 ovcí a 42 302 kusů drůbeže. Pro porovnání bylo v roce 2009 poraženo celkem 286 149 kusů skotu, 11 710 ovcí a 131 989 020 kusů drůbeže. Takže rituálních porážek bylo opravdu zanedbatelné množství.

Způsoby košer a halal porážky samozřejmě také dozorují orgány státního veterinárního dozoru, aby byly v souladu s ustanoveními zákona na ochranu zvířat proti týrání i v souladu s nařízeními EU, zejména s nařízeními č. 3/2002, č. 4/2003 a č. 562/2004. Každá jednotlivá porážka musí být oznámena Ministerstvu zemědělství ČR a zájemce

(náboženská společnost) musí požádat o její povolení. Takovýto způsob porážky umožňuje jak legislativa EU, tak samozřejmě i legislativa ČR. Lze říci, že na základě dosavadních zkušeností jsou tzv. rituální porážky prováděny v souladu s předpisy a nikdy nebyly zaznamenány problémy ani s týráním, ani se zdravotní nezávadností produktů.

Kontrolujeme podmínky obchodování Nejen správně vyrobené, ale i správně zabalené, přepravované a označené musejí být potraviny živočišného původu. Od počátku měsíce září probíhá na celém území ČR mimořádná veterinární kontrola zaměřená na obchodování s potravinami živočišného původu a týká se i obchodování s drůbežím masem. Mimořádných kontrol

v krajích se účastnili i odborní pracovníci ze Státní veterinární správy z odboru veterinární hygieny a veřejného zdraví. Celkem bylo dosud provedeno 144 kontrol. Z celkového množství 530 000 kg kontrolovaných potravin živočišného původu nebylo na trh v ČR uvolněno 11 500 kg, z toho zhruba 8 500 kg drůbežího masa. Ve 3 případech šlo o zboží původem z ČR (drůbež, vejce, zhruba

500 kg), jeden případ z Německa (poškozený obal a kontaminace vepřového masa – 4 000 kg) a ve 4 případech šlo o drůbeží maso z Polska (přes 7 000 kg). Důvodem vrácení zásilek byl například porušený obal, nedodržení teplotního řetězce a nesprávné nebo nesprávně provedené označení, což je v rozporu s veterinární legislativou EU. Je to signál pro obchodníky a do-

vozce, že musejí dodržovat podmínky dané veterinárními předpisy EU. Připomínáme, že sice bezprostřední ohrožení zdravotní nezávadnosti výrobků naši inspektoři nezjistili (až na kontaminované vepřové maso z Německa), ale ke kontaminaci zásilky kvůli porušenému obalu či nedodržení teplotního řetězce dojít mohlo. A to je v rozporu s platnou legislativou. Josef Duben, SVS ČR

Další informace z oblasti SVS ČR lze získat na internetových stránkách:

www.svscr.cz

SZPI provedla rozsáhlou kontrolu balených baget Stejně jako v loňském roce prováděla Státní zemědělská a potravinářská inspekce v letních měsících rozsáhlou kontrolu prodeje balených plněných baget, housek, bulek, sendvičů, obložených chlebů apod. Inspektoři se při těchto kontrolách cíleně zaměřovali na stánky a obchody s občerstvením u autobusových či vlakových nádraží, na čerpací stanice a prodejní automaty. Celkem bylo provedeno 173 kontrol u 111 subjektů. Zhodnoceno bylo 274 vzorků, nedostatky byly zjištěny u 30 z nich. Přímo v místě prodeje inspektoři kontrolovali podmínky uchování plněných baget; jako výrobky studené kuchyně musí být tyto výrobky uloženy v chladicích zařízeních. Nevyhovující podmínky uchování byly zjištěny v devíti

případech; buď byly výrobky uloženy zcela mimo chladicí zařízení, anebo chladicí zařízení nebylo funkční. Dále inspektoři prověřovali jakost vzorků, tj. zda výrobky neobsahují například zkažené suroviny, jako například zeleninu

nebyly seřazeny sestupně, někde chyběl údaj o hmotnosti či údaj o výrobci, u složek zdůrazněných v názvu výrobku chyběl údaj o konkrétním podílu složky ve výrobku atd. Jeden vzorek byl špatně skladován a zároveň byl také chybně označen. či salám, a označování vzorků. Zkažené suroviny byly odhaleny jen v jednom případě, zato nedostatky v označení v devatenácti případech. Na některých výrobcích například chyběly údaje o teplotách uchování, složky výrobku

Třicet vzorků z celkového množství bylo rovněž odebráno na mikrobiologické analýzy v laboratoři. Předpisy v obdobných výrobcích stanovují limit pro výskyt bakterie Listeria monocytogenes a v případě, že výrobek obsahuje i vejce,

pak také limit pro bakterie Salmonella. Laboratorní analýzy neodhalily porušení těchto limitů ani u jednoho ze vzorků. Všechny analyzované vzorky tak byly hodnoceny jako bezpečné. Potraviny, které měly jakostní nedostatky, byly špatně označené nebo nesprávně skladované, byly zakázány. Se všemi prodejci, u kterých bylo zjištěno porušení právních předpisů, bude zahájeno správní řízení. Martina Šmídtová SZPI

Ministr Fuksa zbavuje resort zbytečné byrokracie, úspory jdou do milionů Ministr zemědělství Ivan Fuksa představil zásadní kroky ke snížení byrokratické zátěže zemědělců. Rychle se změní vyhlášky spadající do kompetence ministra. Následovat budou návrhy rozsáhlých úprav zákonů. Podstatnou změnu pak přinese slučování organizací zabývajících se kontrolou v resortu ministerstva zemědělství. RUŠENÍ ZBYTEČNÝCH NAŘÍZENÍ Antibyrokratická komise (ABK), která je poradním orgánem ministra, upozornila ministra na několik nejkřiklavějších případů, kdy jsou zemědělci vystavení přehnanému tlaku ze strany státních úředníků. Například malé farmáře v oblasti prodeje ze dvora a faremního zpracování tlačí do plnění přísných kritérií, přestože evropská

legislativa umožňuje benevolentnější přístup. V některých případech dokonce úřady trvají na dodržování neodůvodněných a anachronických požadavků, ačkoli tyto přehnané podmínky obsahuje již zrušená vyhláška. Samostatnou spornou kapitolu pak představuje přeprava zvířat, kdy české úřady na rozdíl od celé EU nerozlišují komerční přepravu a přepravu chovatelem. Dochází tak k absurdním situacím, kdy jsou chovatelé-vlastníci obtěžováni školením primárně určeným komerčním přepravcům. „Vydal jsem okamžitě pokyn, aby veterinární správa ve všech sporných záležitostech postupovala v souladu s legislativou, ale nikoli s přehnanými nebo neopodstatněnými požadavky především vůči menším provozovatelům. Naší úlohou je vytvářet přívětivé prostředí pro zemědělce, a ne jim házet klacky pod nohy umělým zvyšováním

jejich nákladů v souvislosti s dodržováním iracionálních a zastaralých podmínek,“ sdělil ministr zemědělství Ivan Fuksa.

KONCEPČNÍ ZMĚNY – SLUČOVÁNÍ A VYTVOŘENÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU Dalším důležitým bodem úsporné a debyrokratizační agendy je postupné slučování kontrolních organizací v rámci resortu MZe. „Sloučením dojde především k významným úsporám, které jsou nezbytné v celé státní správě. Druhým a neméně podstatným

efektem bude zpřehlednění kontrolních postupů tak, aby zemědělce neobtěžovaly víc, než je nutné,“ shrnul ministr Fuksa. Nový Národní úřad pro bezpečnost potravin pod sebe zahrne Státní veterinární správu, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní rostlinolékařskou správu, Českou plemenářskou inspekci, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, státní veterinární ústavy a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Obdobně čeká sloučení pozemkové úřady, pozemkový fond ČR, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond a Ústav pro hospodářskou úpravu lesa. Transformace bude probíhat postupně během přibližně tří let a vyžádá si mnohé legislativní úpravy. Úspory plynoucí z takto razantních a rozsáhlých změn půjdou do stovek milionů korun.

VÝZVA ZEMĚDĚLCŮM A VEŘEJNOSTI V souvislosti s bojem se zbytečnou byrokracií vyzývá ministr Fuksa zemědělskou veřejnost k dalším podnětům proti obtěžující byrokracii. Své podněty mohou zemědělci předat ABK pomocí formuláře na webu MZe. Samotná výzva se k zemědělcům dostane prostřednictvím resortních organizací (agentury pro zemědělství a venkov, SZIF) a ministerstvo očekává i podporu profesních organizací, jako jsou Asociace soukromého zemědělství ČR, Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Podle ministra Fuksy je velmi prospěšné, aby se všechny dotčené úřady domluvily na společném postupu při získávání impulzů pro další antibyrokratizační proces. Tereza M. Dvořáčková MZe

zpravodajství MZe / 5


Všecky švestky mají pecky, s některými je i zábava Spotřeba ovoce a zeleniny v České republice povážlivě klesá, zatímco počet dětí ohrožených obezitou nebezpečně roste. Kampaň „Ovoce do škol“ má za cíl podpořit oblibu ovoce a zeleniny mezi dětmi. Do projektu se zapojily téměř tři tisíce škol; pro všechny základní školy v Česku, kterých je přes čtyři tisíce, ministerstvo zemědělství připravilo ještě CD plné veselých vitamínových písniček „Všecky švestky mají pecky“. V tomto týdnu rozešle ministerstvo zemědělství do všech více než čtyř tisíc základních škol v Česku CD s názvem Všecky švestky mají pecky. Určeno je hlavně pro prvňáky, ale chytlavé melodie pobaví i větší děti. „Spotřeba

ovoce a zeleniny v Česku klesá, naopak počet dětí ohrožených obezitou rok od roku roste. Na připraveném CD se děti hravou formou seznámí s domácími druhy ovoce a zeleniny, které jsou vždy čerstvé, protože na pulty obchodů neputují dlouhé dny a týdny. Jablka, hrušky, ředkvičky, zkrátka druhy, jaké děti najdou u babičky na zahradě,“ popsal ministr Ivan Fuksa snahu ministerstva zemědělství tento nepříznivý trend zvrátit a podpořit oblibu ovoce a zeleniny u dětí. Při zpívání veselých textů Jana Vodňanského děti poznají, čím jsou jednotlivé druhy ovoce a zeleniny zdraví prospěšné. Karaoke verze písniček bude děti bavit ještě víc. Možná dojde i na tanec, takže ke zdravému jídelníčku se hned přidá i pohyb.

Pohyb a vyvážený jídelníček jsou dva základní pilíře zdravého životního stylu. Výskyt obezity v ČR za poslední desetiletí prudce stoupá. Podle údajů studie Životní styl a obezita 2005 agentury STEM/MARK trpí nadměrnou hmotností každé páté dítě ve věku 6–12 let. Nejvyšší podíl dětí s obezitou (18 %) je mezi sedmiletými, tedy těsně po změně životního stylu souvisejícího se začátkem školní docházky. Snaha změnit jejich stravovací návyky je tedy nasnadě a jednou z forem může být právě CD s vtipnými texty, které učitelé zapojí do výuky. Do projektu „Ovoce do škol“, který je financován ze zdrojů Evropské unie a České republiky celkovou částkou 72,5 mil. Kč, se zapojilo 2 883 škol s celkovým počtem 323 431 žáků.

Čeští zemědělci si zaslouží férové podmínky Budoucnost Společné zemědělské politiky po roce 2013 projednávali šéfové zemědělských resortů EU na neformálním zasedání rady v belgickém La Hulpe ve dnech 19.–21. září. Českou delegaci vedl ministr zemědělství Ivan Fuksa, který na jednání vyslovil jednoznačnou podporu reformě SZP ve smyslu její modernizace a nastolení spravedlivějších podmínek. Diskuzi ministrů podbarvila francouzsko-německá deklarace o společném postoji v otázce budoucnosti Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. Česká republika oceňuje

akcent deklarace na modernizaci, zjednodušení a na konkurenceschopnost SZP. Nicméně tato deklarace obsahuje i snahy o zachování stávajících podmínek pro přerozdělování přímých plateb, s čímž naopak Česká republika zásadně nesouhlasí. Ministr Ivan Fuksa zahrnul narovnání podmínek pro farmáře v rámci EU do svých priorit hned od svého jmenování. V prosazování spravedlivějšího přístupu má Česko už i vybudovanou jistou tradici agrární diplomacie v evropských strukturách, spravedlivé podmínky se staly tématem i našeho předsednictví. Většina ministrů, včetně ministra Fuksy, během neformálního zasedání

akcentovala moderní přístup v rámci reformy SZP, ne konzervaci současného stavu. „Reformu Společné zemědělské politiky považujeme za mimořádnou příležitost k modernizaci Společné zemědělské politiky a k její lepší obhajitelnosti vůči evropské veřejnosti“, řekl na jednání ministr zemědělství Ivan Fuksa. „Za zcela zásadní prioritu považuji nastolení spravedlivých podmínek pro všechny členské státy Evropské unie. Je důležité se zbavit historických zátěží, které oslabují SZP v očích veřejnosti,“ zdůraznil ministr Fuksa. Ministr Ivan Fuksa dále považuje za významnou prioritu posilování

konkurenceschopnosti a omezování bariér řádného fungování vnitřního trhu. „Je třeba se vyvarovat vytváření nových nerovností a nesystémových opatření, zejména jsme proti návrhům stropů plateb jakkoliv souvisejících s velikostní strukturou zemědělských podniků. Nepřejeme si diskriminaci podniků na základě velikosti či formy vlastnictví.“ Velkou důležitost ministr Fuksa přikládá také venkovskému sektoru: „Jsme pro zlepšování kvality života na venkově a budeme podporovat další posílení významu politiky rozvoje venkova. Chceme zachovat současný rozsah méně příznivých oblastí.“ Ministr Ivan Fuksa uskutečnil na

okraj neformální rady řadu bilaterálních setkání se svými resortními protějšky, jednal tak na příklad s maďarským ministrem Sándorem Fazekasem, se slovenským kolegou panem Zsoltem Simonem, s paní Caroline Spelman za Spojené království, s polským ministrem Markem Sawickim i s dánským partnerem panem Henrikem Høeghem, ale také s německou spolkovou ministryní paní Ilse Aigner. Ministr Fuksa měl také příležitost prezentovat priority ČR v zemědělské oblasti komisaři pro zemědělství a rozvoj venkova panu Dacianu Cioloșovi, který přijal jeho pozvání na návštěvu Česka na jaře příštího roku.

Startuje podzimní etapa kampaně Ryba domácí Ministerstvo zemědělství v září zahájilo další etapu komunikační kampaně Ryba domácí. Jednou z tradičních podzimních činností v rámci zemědělského roku je výlov rybníků. A právě výlov rybníka je ideálním místem pro nákup čerstvých sladkovodních ryb té nejvyšší kvality. „Chceme lidi motivovat, aby výlov navštívili, a to nejlépe s celou rodinou. Budeme proto využívat rozhlasových spotů a upoutávek na internetu,“ uvádí

ředitelka OP Rybářství Renáta Komiková, která dále dodává: „Největší výhodou nákupu ryb přímo na výlovech je jednak záruka stoprocentní čerstvosti

a dále dostupnost sezonních druhů ryb, jako je štika nebo candát, které nejsou v průběhu roku v obchodech běžně k dostání.“ Kompletní seznam výlovů zpracovaný Rybářským sdružením České republiky je zveřejněn na stránkách projektu www.rybadomaci.cz Mimo cílené podpory výlovů se kampaň v podzimní etapě dále zaměří

na propagaci konzumace sladkovodních ryb v televizních pořadech o vaření, v tištěných médiích a na internetu. Naplánovány jsou rovněž promo akce a ochutnávky rybích specialit v rámci vybraných městských slavností po celé ČR. Propagační kampaň Ryba domácí je spolufinancována z Evropského rybářského fondu a jejím cílem

je podpořit spotřebu sladkovodních ryb a výrobků z nich. Cílem projektu ovšem není pouze navrátit rybím produktům jejich místo v jídelníčku spotřebitelů, ale také podpořit zájem veřejnosti o produkty rybolovu a akvakultury, a tím v dlouhodobé perspektivě ovlivnit spotřebitelské chování lidí a podporovat zdravější životní styl.

Kontroly potravin mají být důsledné, ale ne diskrimační Český spotřebitel si zvykl na vysoký standard kvality a bezpečnosti potravin. Tuto jistotu je třeba zachovat, stávající kontrolní mechanismy jsou dostatečné a v souladu s evropskou legislativou. Větší informovanosti a propagaci českých potravin ze strany výrobců podle ministra Fuksy nic nebrání. Ministr Fuksa souhlasí s nutností důkladných kontrol potravin. V průběhu září a října provádí Státní veterinární správa kontrolní akci zaměřenou na

produkty živočišného původu. Podle legislativy EU však veškeré kontroly musejí probíhat pouze v případě důvodného podezření a namátkově, tj. nediskriminačním způsobem. „Kontroly se mají provádět pravidelně, na základě rizika a přiměřeně často. Jednoduchá aplikace zásad zdravého rozumu podpoří konkurenceschopnost českých výrobců už jen tím, že jim ulehčí od přehnané byrokratické zátěže,“ uvedl ministr Fuksa Orgány státního dozoru nad bezpečností potravin průběžně sledují výskyt patogenních mikroorganismů, tedy i

salmonely, jak u produktů vyrobených v ČR, tak u produktů dovezených z jiných členských zemí EU či ze třetích zemí. V České republice se při porážkách drůbeže používá téměř výhradně moderní vychlazování vzduchem, především proto, že se neustále zvyšuje prodej nezamražené čerstvé drůbeže. Legislativa EU však umožňuje i vychlazování vodou, které je z hlediska mikrobiální kontaminace problematické. Tuto technologii používají i menší zpracovatelé drůbeže v Polsku. Státní veterinární správa proto vyžaduje od dovozců informaci

o způsobu chlazení drůbeže při porážce. Drůbeží maso je nutné před samotnou konzumací tepelně upravit. U nás se obvykle syrové maso nekonzumuje, drůbeží už vůbec ne. Tepelná úprava spolehlivě ničí veškeré choroboplodné mikroorganismy, salmonelu nevyjímaje. Evropská legislativa ovšem dosud neuvádí limit pro výskyt salmonely pro čerstvé drůbeží maso jako kritérium bezpečnosti potravin. Nicméně od 1. ledna 2011 bude v EU platit pro čerstvé drůbeží maso limit nulové přítomnosti salmonely v 25 g vzorku.

„Cestou, jak zvýšit podíl českých potravin v českých obchodech, je intenzivní propagace a budování dlouhodobé důvěryhodnosti, která ovlivní spotřebitelské chování tak, že spotřebitelé sami budou ve zvýšené míře české produkty vyhledávat a vyžadovat,“ poznamenal ministr Fuksa. Direktivní určování podílu českých a dovozových potravin v českých prodejnách totiž není možné. Naproti tomu uvádění doplňujících informací typu „vyrobeno z českých surovin“ na obalech potravin podle ministra nic nebrání.

Česko si stojí za tradičním pomazánkovým máslem Evropská komise rozhodla, že podá na Česko žalobu kvůli používání označení „pomazánkové máslo“. Spor mezi Českou republikou a Evropskou unií o toto označení trvá už pět let. Několik desítek let ale trvá tradice používání tohoto názvu domácí pochoutky, jejíž obliba u nás navíc stále roste. Česká republika podporuje výrobu tradičních výrobků, a proto i nadále považuje za oprávněné používat pro tradiční mléčný výrobek tradiční označení.

Již více než pět let trvá spor s EU. Podle bruselských norem by totiž označení „máslo“ měly používat jen výrobky s podílem mléčného tuku větším než 39 procent. Pomazánkové máslo ho má minimálně 31 procent a je vyráběné unikátní tuzemskou technologií zmáselňování smetany. „Chceme zachovat označení, na které jsou spotřebitelé zvyklí už desítky let; pro zákazníka je to pojem, pro výrobce zavedená marketingová značka. Česká republika podporuje výrobu tradičních

výrobků, a proto i nadále považuje za oprávněné užívat pro tradiční výrobek tradiční název,“ říká ministr Ivan Fuksa. „Právě tím, že výrobek je tradiční a zákazníci dobře znají jeho parametry, nemůže dojít ke klamání spotřebitele. Navíc uznání označení chceme jen pro český trh.“ Uplatnění nachází pomazánkové máslo převážně na místním trhu, jen malý objem se vyváží, a to především na Slovensko, kde existuje tradice obdobná té české, a nově do Ruska, ale

na oba trhy pod jiným názvem, tedy ne jako „máslo“. „Čeští výrobci ,pomazánkového másla‘ jsou diskriminováni oproti výrobcům, jejichž výrobky používají tradiční označení na základě výjimek přijatých před rokem 2006 podle příslušných evropských právních norem,“ dodává náměstek ministra zemědělství pro Společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU Juraj Chmiel. Taková výjimka platí například pro některé britské, dva německé a jeden španělský produkt.

Česká republika podporuje výrobu tradičních výrobků, a proto i nadále považuje za oprávněný svůj přístup, kdy užívá pro tradiční mléčný výrobek odpovídající požadavkům vyhlášky č. 77/2003 Sb. označení „pomazánkové máslo“ a bude respektovat až rozhodnutí Evropského soudu v této věci. Ministerstvo zemědělství věří, že ESD argumentaci ČR uzná. Tereza M. Dvořáčková MZe

6 / z domova


Malý formát v provozu Řetězec BILLA 15. září otevřela v Brně svou první malometrážní prodejnu v České republice. Malý formát prodejen hodlá BILLA využívat v centrálních částech měst, kde není pro supermarkety o standardní ploše 800–1200 m2 kvůli prostorovým či legislativním omezením místo. Jak vnější vzhled, tak rozvržení vnitřního uspořádání nového typu prodejen jsou zcela flexibilní a lze je vhodně přizpůsobit místním podmínkám. Ve

srovnání se standardními supermarkety BILLA bude sortiment malometrážních prodejen zaměřen téměř výhradně na čerstvé zboží, hotová jídla a saláty určené pro rychlou či okamžitou spotřebu. Nová brněnská prodejna BILLA v Křenové ulici má plochu 150 m2 a zaměstnává celkem 13 pracovníků. „Právě v Brně jsme našli ideální prostor na testování nového konceptu,“

říká Jaroslaw Szczypka, generální ředitel společnosti BILLA. „První výsledky vyhodnotíme ještě letos. Na jejich základě pak určíme strategii dalšího rozšiřování malometrážních prodejen. Naším cílem je být zákazníkům co

nejblíže a nabídnout jim kvalitní, pohodlný a rychlý nákup,“ dodává Jaroslaw Szczypka. Na rozdíl od standardních supermarketů nabídne brněnská malometrážní prodejna sortiment lahůdek formou samoobslužného pultu. K dispozici bude velké oddělení hotových jídel a salátů a široká nabídka ovoce a zeleniny. Sortiment doplní nápoje, cukrovinky a čerstvá káva připravovaná přímo na prodejně a limitovaný výběr základních

potravin. Prodejna bude otevřena od pondělí do soboty od 7:00 do 19:00 hod, v neděli od 8:00 do 17:00 hod. Společnost BILLA v současné době zaměstnává téměř 6200 pracovníků. Do konce letošního roku plánuje otevřít ještě další zcela nové prodejny, a zvýšit tak jejich celkový počet v České republice na více než 200. BILLA je tak řetězcem s jednou z nejhustších sítí prodejen v České republice. Beata Bartošová Donath-Burson-Marsteller

Pan Torben EMBORG, generální ředitel Nestlé pro Česko a Slovensko Od 1. 10. 2010 nastupil na pozici generálního ředitele Nestlé Česko s. r. o. pan Torben Emborg. V této funkci nahradil pana Jariho Latvanena, který bude ve své meziná-

rodní kariéře pokračovat ve Skandinávii. Pan Emborg (46) bude řídit a koordinovat všechny aktivity Nestlé na českém a slovenském trhu. Torben Emborg má rozsáhlé manažerské zkušenosti ze svého mezinárodního působení v rámci Nestlé.

V současnosti je regionálním ředitelem divize Nestlé Professional pro Evropu se sídlem ve Švýcarsku. Během 20 let

strávených v rámci Nestlé zastával pan Emborg řadu manažerských pozic při řízení podnikání, v marketingu i prodeji ve společnostech Nestlé v Německu, Rumunsku, České republice i Dánsku, jakož i v mezinárodním ústředí Nestlé ve Švýcarsku. Pan Emborg vystudoval Univerzitu v Aalborgu v Dánsku, s titulem Master

of International Business Administration. Kromě své rodné dánštiny hovoří pan Emborg plynně anglicky, německy a francouzsky. Při jeho pobytu v Praze jej doprovází manželka a 2 děti. Mezi jeho koníčky patří tenis, lyžování a vaření. Martin Walter Nestlé Česko s. r. o.

Novým šéfem Tetra Pak Danube je Švýcar Eric Schmid PRAHA – Novým generálním ředitelem skupiny Tetra Pak Danube (Česká republika, Slovenská republika, Maďarsko a Rakousko) je od letošního léta Švýcar Eric Schmid (48). Nahradil v této funkci Svenda Weidemanna, jenž se stal viceprezidentem zemí střední Evropy a generálním ředitelem Tetra Pak Germany. Schmid pracuje pro společnost Tetra Pak již 22 let. Během této do-

vědný za řízení obchodních aktivit pro Střední Evropu.

by získal bohaté pracovní zkušenosti na různých pozicích v Evropě, severní Africe nebo na Středním východě. Nový generální ředitel Tetra Pak Danube bude zároveň zodpo-

Hlavními Schmidovými úkoly v regionu Danube bude posílit a rozšířit obchodní aktivity firmy. „Ve své nové funkci se soustředím zejména na zlepšení fungování obchodních aktivit ve střední Evropě a implementaci našich inovativních řešení na tomto velmi konkurenčním a rychle se měnícím trhu,“ říká nový generální ředitel Tetra Pak Danube. Eric Schmid absolvoval politologii na univerzitě v Lausanne v roce 1988. Ve stejném roce začal pracovat pro

Tetra Pak v oddělení cenové politiky. Během své kariéry pracoval v celé řadě rozvojových zemí, v pobaltském regionu a na různých pozicích ve Švýcarsku. Do Tetra Pak Danube přichází z Tetra Pak Maghreb, kde byl několik let generálním ředitelem. Eric Schmid je ženatý a má tři syny. Mezi jeho zájmy patří golf a fotbal.

a dodavateli vyrábí bezpečné, inovativní a ekologické výrobky, se kterými se denně setkávají miliardy lidí na celém světě. Přes 20 000 zaměstnanců ve více než 150 zemích věří v odpovědné vedení a trvale udržitelný rozvoj. Motto, „CHRÁNÍME DOBRÉ“ reflektuje vizi vyrábět bezpečné a dostupné potraviny pro všechny na světě.

O SPOLEČNOSTI TETRA PAK Tetra Pak je světový lídr v oblasti zpracování a balení potravin. Díky úzké spolupráci se svými zákazníky

Více informací o firmě Tetra Pak najdete na www.tetrapak.com. Mgr. Hana Zmítková Tetra Pak

PENNY a jeho zákazníci preferují českou zeleninu Čeští zákazníci stále častěji upřednostňují domácí produkci oproti dovozu zboží ze zahraničí. Důvodem je kvalita domácí produkce i návrat k místním surovinám. Tento trend se odráží i v oblasti ovoce a zeleniny. Společnost Penny Market již druhým rokem prodává, ve spolupráci se Zelinářskou unií Čech a Moravy (ZUČM), speciální zdravější, ryze českou zeleninu z integrované produkce (IPZ). I v letošním roce zaznamenal Penny Market zvýšený zájem o tuto ryze českou komoditu. Vzhledem k rostoucí oblíbenosti IPZ zeleniny řetězec plánuje další rozšíření tohoto vyhledávaného sortimentu i v příštím roce. Za prvních 8 měsíců sezony 2010, která ještě není u konce, Penny Market zatím zaznamenal obrat cca 78 mil. Kč. „Podpora domácích výrobců a lokálních produktů je jednou z našich priorit. Chceme našim zákazníkům nabízet stále něco nového, kvalitního a pokud možno českého. Přesně tuto podmínku splňuje zelenina z integrované produkce. Tato zelenina je v našich prodejnách řádně a viditelně označena a zákazník si tak může vybrat zeleninu nejen dle vzhledu, ale v tomto případě i dle odlišnosti v pěstování. Jsme rádi, že díky naší husté síti více než 300 prodejen můžeme našim zákazníkům nabídnout ryze českou, velmi kvalitní a zdravou zeleninu za cenu srovnatelnou s konvenční zeleninou. Nízká cena je pro nás, vedle vysoké kvality nabízených produktů, hlavní prioritou,“ uvedl David Kolář, vedoucí marketingu společnosti Penny Market.

Společnost Penny Market, je v současné době největším odběratelem zeleniny IPZ. Jedná se o ryze českou zeleninu, která se na pultech začíná objevovat od jara a zákazník ji může nakupovat přibližně do konce listopadu. V roce 2009 činil obrat této komodity více než 100 mil. Kč. Nejprodávanějším zbožím loňského roku byla mrkev, cibule, ledový salát a ředkvičky. Za rok 2009 bylo zrealizováno 22 položek IPZ, v sezoně 2010 se jedná již o 30 položek. Mezi novinky v roce 2010 patřily například kulatá balená rajčata, žluté cukety, řapíkatý celer, modrý kedluben, fenykl, červené hlávkové zelí či saláty římský a Salanova nebo Radicchio. Velký úspěch zaznamenala karotka a polní okurky s dvojnásobným nárůstem prodaného množství

oproti loňské sezoně či fazolové lusky s nárůstem cca o 50 %. Do budoucna je plánováno další významnější rozšíření tohoto sortimentu, např. o špičaté zelí, brokolici, pórek, vyhledávaný český česnek a navýšení podílu českého květáku a papriky. Jako jeden z mála prodejců PENNY zeleninu IPZ řádně označuje – v tomto případě speciální zelenou cenovkou s logem IPZ.

„Jako Agrární komora tuto aktivitu velmi vítáme. Stále se snažíme o podporu domácí produkce, která je opravdu velmi kvalitní a často převyšuje dovozové zboží. Jsme velmi rádi, že se najdou obchodníci jako Penny Market, kteří výrazně podporují české pěstitele,“ uvedl Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory. „S Penny Marketem na tomto projektu spolupracujeme již od roku 2009. Jsme velmi rádi, že se díky jejich pomoci a aktivitám dostává povědomí o IPZ mezi širokou veřejnost. Těší nás, že zákazníci tuto naši snahu vítají a opět se vrací k domácí produkci a podporují místní rozvoj,“ uvedl ing. Jaroslav Zeman, předseda ZUČM. Společnost Penny Market vnímá spojení s IPZ jako zajímavou konkurenční výhodu. I z tohoto důvodu proto jak v minulém, tak v letošním roce natočila televizní reklamy a využívá toto téma pro komunikaci v letácích, na webových stránkách, Facebooku či v dalších oblastech. Díky těmto aktivitám společnost výrazně přispívá k osvětě českých zákazníků a seznámení s tímto kvalitním druhem domácí zeleniny.

IPZ IPZ neboli také kontrolovaná zelenina je produkce zeleniny vysoké kvality, která dává přednost ekologicky

přijatelným metodám a minimalizuje nutné vstupy agrochemikálií s potenciálními vedlejšími účinky. Řadí se mezi konvenční a organickou produkci plodin, prosazuje snížení rizika přehnojování půdy a racionálnější využívání živin. V integrovaném systému produkce zeleniny se do výrobního procesu zapojují ekologicky a ekonomicky přijatelná opatření, která usměrňují pozitivně kvalitu zeleniny se zvláštním zřetelem na minimalizaci obsahu cizorodých látek. Jde tedy o alternativní postupy k metodám, které podle dosaženého stupně poznání zvyšují ekologická a hygienická rizika výroby zeleniny. Zelenina vypěstovaná v systému IPZ podléhá systematické kontrole nezávislého kontrolního orgánu. Milada Hofmanová PR. Konektor

Makro a ZŘUD otevřou v Poličce novou zpracovnu masa Praha (bo) – Nový provoz na zpracování a distribuci masa, který si vyžádal investici 60 milionů korun, otevřela v říjnu v Poličce velkoobchodní společnost MAKRO Cash & Carry ČR a masokombinát ZŘUD. Stavba tzv. platformy na zpracování a distribuci

masa byla v Poličce zahájena letos v únoru. Mluvčí společnosti Makro Romana Nýdrle sdělila, že díky novému projektu bude zrychleno zpracování masa a rozšířena jeho nabídka. Investice má mít také pozitivní vliv na ekono-

miku prodeje masa. Nová platforma na zpracování a distribuci masa bude otevřena v areálu poličského masokombinátu a vytvoří zhruba 30 nových pracovních míst. „Budeme schopni splnit individuální přání zákazníků týkající se úpravy masa na míru včetně dodávek do 16

hodin, k dispozici budou naši zkušení řezníci a další odborníci. Zřejmá je i podpora místních producentů masa a farmářů, velká část masa z regionu bude zpracována v nové platformě,“ podotkl generální ředitel ZŘUD – Masokombinát Polička Aleš Hantsch. Makro v ČR provozuje 13 velko-

obchodních center a má přes 800 000 registrovaných zákazníků z řad podnikatelů, zejména obchodníků a firem podnikajících v gastronomii. MAKRO Cash & Carry ČR je součástí nadnárodní skupiny Metro Group, která ve 31 zemích provozuje zhruba 665 velkoobchodních center.


nabídky – informace / 7



z domova / 9


Jemča VIVA oceněna v soutěži Obal roku Tradiční český výrobce čajů Jemča byl oceněn v prestižní národní soutěži Obal roku za celkový design krabiček nové řady čajů Jemča VIVA, který pro ni navrhla společnost Leo Burnett. Porotu zaujalo především dobré propojení příběhu značky VIVA s celkovým řešením obalu. Toto ocenění umožňuje Jemče účast v celosvětové soutěži obalového designu WorldStar for Packaging. Nové čaje VIVA se snaží zákazníky nalákat na podmanivou chuť a vůni čerstvého ovoce. Samotný obal tyto hodnoty sděluje – světle zelená základní barva krabičky navozuje pocit čerstvosti a zároveň výrobek zřetelně zviditelňuje v regálech obchodů. Jednotlivé příchutě jsou snadno rozlišitelné díky fotografiím konkrétních plodů s odpovídajícím

barevným podkladem. Krabičky jsou znovu uzavíratelné, příjemně se s nimi manipuluje a balení jednotlivých čajových sáčků do zvláštních přebalů udržuje svěží vůni i chuť čaje. Jemča byla za svá obalová řešení pozitivně ohodnocena již podruhé – v roce 2008 získala ocenění za řadu Exclusive. Letošní úspěch umožňuje Jemče účast v mezinárodní soutěži obalového designu WorldStar for Packaging. Snahou Jemči bylo vždy dodávat do českých domácností kvalitní čaje za přijatelnou cenu. Jedním z produktů této společnosti je i proslulý Pigi čaj, který je na českém trhu k dostání již přes 40 let. Dnes Jemča disponuje moderními výrobními linkami, které ročně zabalí téměř 1400 tun čaje. Ve svém závodě

v Jemnici vyrábí více než 50 druhů čajů – ovocné, bylinné, černé a zelené. Mezi tyto produkty patří například Pigi čaj, Lesní Plody, Šípek, kolekce ovocných, černých, zelených a bylinných čajů Gastro, Klub čaj, řada čajů „Zlatý“ či kvalitní řada čajů netradičních chutí značky Jemča Exclusive. V roce 2006 byla Jemča koupena společností TATA Enterprise, úspěšným indickým průmyslovým koncernem. V roce 2010 přišla s novou řadou kvalitních ovocných čajů Jemča VIVA, která jí přinesla první místo v anketě Volba spotřebitelů 2010 v kategorii čaje. Jemča jakožto největší výrobce čaje v ČR zaměstnává v Jemnici kolem 80 zaměstnanců. Více informací o společnosti Jemča a.s. a jejích aktivitách naleznete na www.jemca.cz. Kristina Štěpánková AMI Communications

Ve WorldStar Packaging Awards 2010 zabodovaly české a slovenské obaly V letošním ročníku soutěže o nejlepší obaly světa dosáhly české a slovenské obaly vynikajícího úspěchu: z 11 přihlášených získalo ocenění WorldStar Packaging Award (WPO) devět:

Košíček na jahody – THIMM Obaly, k. s.

Laminátová tuba s Braillovým písmom – TUBAPACK, a. s. RADMILLA višne a slivky v čokoláde – 10 ks – Grafobal, akciová spoločnosť Feel eco prací prášek – Rosta, akciová společnost KOŠÍČEK NA JAHODY – THIMM Obaly, k. s. Set darčekových obalov na cukrovinky – 3H creative studio, s. r. o. Luxusný obal na pralinky ILLUI

Luxusný obal na pralinky ILLUI – Grafobal, akciová spoločnosť

– Grafobal, akciová spoločnosť OBAL NA SÝRY HOCHLAND – THIMM Obaly, k. s. WARENLIFT (VYZDVIHOVAČ ZBOŽÍ) – THIMM Obaly, k. s. Univerzální skupinový obal pro autodisky kol – UNIPAP a. s. Podmínkou přihlášení do soutěže WorldStar Packaging Awards je získání ocenění v národní soutěži. Vysoké procento úspěšnosti v této globální soutěži má kořeny v přísně nastavené laťce požadavků porotců české soutěže OBAL ROKU. Soutěž se již tradičně stala místem, na kterém se ve vzájemné rivalitě setkávají zejména české a slovenské obaly a obalové materiály. Soutěž je

ovšem otevřena i exponátům z dalších zemí, zcela analogicky jako i jiné evropské i zámořské regionální soutěže. Tuzemskou soutěž OBAL ROKU organizuje OBALOVÝ INSTITUT SYBA. V novodobé historii se letos uskutečnil 16. ročník této soutěže a slavnostní obalový galavečer s předáním cen vítězům se uskuteční 18. listopadu 2010 v Praze. Globální soutěž Worldstar Packaging Awards o nejlepší obaly světa je organizována World Packaging Organisation. Zasedání hodnotitelské jury WS se uskutečnilo v tureckém Istanbulu jako součást několikadenního jednání WPO. Veronika Nolčová OBALOVÝ INSTITUT SYBA

Vánoce v gurmánském stylu & tipy na dárky od značky Pâté du Chef Podíváme-li se do kalendáře, zjistíme, že se pomalu ale nezadržitelně blíží období pevně spjaté s Vánocemi. Letos máte navíc možnost udělat z vánočních svátků ojedinělý gurmánský zážitek. Značka paštik Pâté du Chef přichází s tipem, který potěší nejen gurmána, ale i člověka se smyslem pro originalitu. Pro letošní rok připravila značka Pâté du Chef vánoční duopacky obsahující dva druhy paštik a dárek, nůž určený na jejich porcování. Duopacky jsou dodávány na český trh ve třech variantách. Jednou z nich je například kombinace Paštiky s kachními játry v černém pepři a Bruselské paštiky s brusinkami. Dalším tipem na vánoční dárek jsou rovněž paštiky v keramických nádobách různých

tvarů, jako například paštika Pâté du Chef se šampaňským v keramické formě ve tvaru lahve. Ta zaujme nejen na silvestrovské párty, ale navíc je možné ji využít na zapékání. „Stejně jako minulý rok jsme i letos přistoupili k výrobě vánočního sortimentu, který byl v loňském roce mezi našimi zákazníky velice oblíbený,“ říká Tereza Nováková, brand manager značky Pâté du Chef. „Na vánoční výrobky pozitivně reagovali naši zákazníci, kteří si tyto produkty zakoupili jak k vlastní konzumaci, tak i jako dárek pro své blízké. Naše letošní vánoční nabídka je ještě zajímavější, protože jsme ji obohatili o více variant duopacků, vánočních dortů a také paštik v keramických formách,“ dodává Tereza Nováková.

Varianty vánočního duopacku jsou tři: první je duopack obsahující Paštiku s kachními játry v černém pepři a Bruselskou paštiku s brusinkami, druhá varianta nabízí Paštiku s kachními játry v zeleném pepři a Paštiku s kachními játry. Třetí variantou je Paštika

Krásné prožití Vánoc přeje značka Pâté du Chef!

s kachními játry v černém pepři a Paštika s kachními játry v bylinkách. Jako dárek obsahují všechny duopacky speciální nůž určený přímo k servírování těchto lahodných paštik. Výrobna paštik Pâté du Chef je dnes situována nedaleko Prahy v Dobřejovicích, kde vyrostla v roce 2004 moderní výrobna s kapacitou 6000 tun chlazených paštik ročně, která zaměstnává 100 zaměstnanců. Výroba paštik Pâté du Chef je držitelem evropských standardů (BRC, IFS aj.) a pochlubit se může též certifikátem BRC levelu A, který získala již podruhé za sebou. Tým vývojářů vede specialista na paštiky pocházející z Belgie. Velký úspěch společnost Alimpex - Maso, s. r. o., zaznamenala v roce 2006, kdy se kromě dodávek na tuzemském trhu podařilo

začít i exportovat. Dnes vyváží do 15 zemí EU a Ruska, kdy export tvoří více než polovinu realizované produkce. Mezi nejnovější exportní země v roce 2009 patří Dánsko, Velká Británie, Německo, Polsko, Španělsko, Slovinsko, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Litva, Bulharsko, Rumunsko a dalších. Vedle nové značky Pâté du Chef jsou na trhu již delší dobu značky Torus, Krajanka a Danela. Pro každou značku je charakteristické jak její balení a receptura, tak i její cenová relace. Výroba pokrývá celkovou škálu pasterovaných čili čerstvých paštik. Během posledních deseti let si všechny naše značky našly svoji širokou klientelu a s roční výrobou okolo 2500 tun pro tuzemský i zahraniční trh se výrobna řadí mezi největší v ČR. Crest Communications

Farmářské trhy zvýšily návštěvnost Galerie Fénix o třetinu Praha (bo) – Nákupnímu centru Galerie Fénix v Praze-Vysočanech se vyplatil nápad pořádat od září pravidelné sobotní farmářské trhy, které

návštěvnost tohoto nákupního centra zvýšily o zhruba třetinu. Obchodníci díky tomu hlásí nárůst tržeb. Galerie Fénix je prvním nákupním centrem,

Pohled do nitra Farmářského trhu v Karlíně v Praze

Foto: Martin Bouška

které se rozhodlo nabídnout návštěvníkům čerstvou zeleninu a ovoce přímo od zemědělců. Pouliční farmářská tržiště se stala hitem letošního jara nejprve v Praze, kde jejich počet rychle roste, a postupně začínají fungovat i v dalších městech. Martin Žížala z realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield sdělil, že po prvním měsíci fungování farmářských trhů se sobotní návštěvnost Galerie Fénix zvýšila o 30 procent. „Pevně věříme, že v dalších měsících bude návštěvnost dále narůstat. V říjnu a listopadu už přijde skutečně studené počasí, které jen podtrhne komfortní prostředí farmářských trhů pod střechou, tak jak je nabízí Galerie Fénix Vysočanská,“ uvedl Žížala. V Galerii Fénix funguje supermarket a 80 obchodů, kaváren a restaurací. Nájemci obchodního centra tvrdí, že zásluhou farmářských trhů v září zvýšili tržby. „Díky kombinaci slev, které byly v naší prodejně VAVI u příležitosti 20. výročí firmy, a farmářských trhů pořádaných Galerií Fénix se nám

v obchodě prostřídalo více potenciálních zákazníků a tržby v prodejně VAVI vzrostly přibližně o 28 procent ve srovnání s předešlými sobotami,“ podotkl Jiří Vávra ze společnosti Vavi, která prodává pánské a dámské košile. Farmáři a malí výrobci potravin ve zhruba patnácti stáncích návštěvníkům nákupního centra Galerie Fénix od září každou sobotu nabízejí čerstvé ovoce a zeleninu, mléčné a masné výrobky, čerstvá vejce, houby, bezlepkové uzeniny, koření, mošty, klobásy a čabajky či medovinu. „První měsíc potvrdil naše předpoklady, že Pražané budou mít velký zájem o farmářské trhy pod střechou,“ dodala ředitelka Galerie Fénix Zdeňka Jakšič. Farmářských tržišť v Praze rychle přibývá. Jedno z prvních začalo fungovat loni na podzim v Klánovicích a letos na jaře k němu jeho pořadatelé přidali také Dolní Počernice. Pod patronací radnice Prahy 6 pak od března až na výjimky každou druhou sobotu farmáři nabízejí své zboží na Vítězném náměstí v Dejvicích. Svůj selský trh mají rovněž Vršovice, na tamním Kubánském

náměstí se koná dokonce třikrát týdně. Občanské sdružení Archetyp pořádá pravidelné trhy také na náplavce u Vltavy poblíž Palackého náměstí. Tamní tržiště je zvláštní zejména prodejem živých ryb přímo od rybářů. Nové farmářské tržiště hodlá do tří let vybudovat v Holešovické tržnici v Praze společnost Delta Center, která tento areál spravuje. V jedné z hal Holešovické tržnice nyní šest dní v týdnu funguje tržiště se zeleninou, které od května jednou měsíčně doplňují farmářské trhy, na nichž zemědělci nabízejí spotřebitelům své výpěstky a produkty. Kromě hlavního města mají svůj farmářský trh také například Kladno, Plzeň, Příbram a Brno. Zájem farmářů o přímý prodej výpěstků v poslední době roste. Dostávají lépe zaplaceno, neboť se nemusejí dělit o marži s obchodníky, jejichž podíl na konečné ceně výrobků se podle zemědělců stále zvětšuje. Spotřebitelé pak v tomto způsobu nákupu hledají alternativu k supermarketům a průmyslově vyráběným potravinám, jejichž kvalitu a čerstvost někteří z nich kritizují.

10 / z domova – informace


Nutradefense – nyní ještě blíže mateřskému mléku Společnost HERO, která na trhu zastupuje značku SUNAR, již není třeba představovat. Značka SUNAR je na trhu již přes 60 let a vždy patřila mezi špičkové výrobky, které si udržují trend modernosti. Při vytváření nových receptur se společnost vždy řídila nejnovějšími doporučeními předních odborníků v oblasti výživy. Ani tentokrát nezůstává tradiční značka pozadu a pod ochrannou známkou SUNAR přináší moderní řadu mléčné výživy Nutradefense. Společnost HERO CZECH s. r. o. představuje horkou novinku na trhu dětské výživy, novou unikátní řadu náhradní mléčné výživy Nutradefense, která je v prodeji od října 2010. Řada Nutradefense je unikátní svým složením. Při vytváření receptury se experti v oblasti výživy nechali inspirovat právě složením mateřského mléka, které je zlatým standardem ve výživě kojenců. Nicméně, kojení jako nejlepší způsob výživy dítěte alespoň do ukončeného 6. měsíce společnost HERO plně podporuje. „Nutradefense v současné době představuje unikátní produkt, který je svým složením ještě blíže mateřskému mléku. Součástí mléčné výživy Nutradefense jsou významné složky, jež právě mateřské mléko obsahuje. Jsou to především oligosacharidy – prebiotická vláknina GOS, nenasycené mastné kyseliny DHA/ARA a nukleotidy. Prebiotická vláknina GOS, která se v mateřském mléce tvoří např. z laktózy, patří mezi nestravitelné látky. Ty jsou zastoupeny v mateřském mléce ve významném množství. V posledních letech je prebiotická vláknina i nedílnou součástí kojenecké mléčné výživy. V kojenecké mléčné výživě jsou používány rozdílné typy prebiotické vlákniny či jejich kombinace. Je to prebiotická vláknina FOS, dále GOS nebo jejich kombinace. Prebiotická vláknina GOS (galaktooligosacharidy – polymery galaktózy) je živočišného původu, průmyslově se vyrábí z laktózy kravského mléka a je přirozeně vytvářena i v mateřském mléku na rozdíl od prebiotické vlákniny FOS (fruktooligosacharidy – polymery D- fruktózy), která je rostlinného původu (získává se např. z čekanky). Prostřednictvím mateřského mléka se GOS dostává nestrávená do střevního

traktu (tlustého střeva), kde podporuje a upravuje růst selektivní střevní mikroflóry. U kojených dětí rovněž přispívá k pravidelné a měkčí konzistenci stolice. „Přidáním prebiotické vlákniny GOS do mléčné výživy Nutradefense se snažíme napodobit její funkci v mateřském mléce. Tím se lišíme od jiných výrobků, které oproti mléčné výživě Nutradefense využívají např. i prebiotickou vlákninu FOS, jež ale není v mateřském mléku přítomna,“ doplňují odborníci společnost HERO. Dávkování prebiotické vlákniny GOS přitom vycházelo z nejnovějších vědeckých poznatků.“ Tuky patří mezi hlavní živiny člověka. Jsou vydatným zdrojem energie, v organismu se uplatňují jako hlavní zásobní energetický substrát. Mezi tuky patří i tzv. nenasycené mastné kyseliny, dnes známé rovněž jako omega 3 a omega 6. I ty mají v mateřském mléce své opodstatnění, jelikož se podílí na řadě důležitých procesů v organismu. Vzhledem k tomu, že mateřské mléko obsahuje nenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem – kyselinu arachidonovou označovanou jako ARA a kyselinu dokosahexaenovou označovanou zkratkou DHA – jejich přímá konzumace je účinnější než konzumace jejich prekursorů kyseliny linolové a alfa-linolenové. Tyto tzv. esenciální nenasycené mastné kyseliny (DHA a ARA) jsou ty, které si naše tělo neumí samo vyrobit, musí být v dostatečném množství přijímány v potravě – u nejmenších tedy v mateřském mléce. „Dle jeho vzoru přidáváme esenciální nenasycené mastné kyseliny DHA a ARA i do náhradní mléčné výživy Nutradefense. Dle doporučení pediatrů by měl být poměr DHA a ARA 1 : 1,“ upřesňují specialisté. Dostatečný příjem těchto nenasycených mastných kyselin (DHA, ARA) se dává do souvislosti se správným vývojem mozku, kognitivních funkcí a oční sítnice. Nukleotidy jako další významná složka mateřského mléka hrají důležitou roli ve všech biologických procesech. Jsou stavebními jednotkami DNA a RNA, které se podílí na přenosu dědičné informace a které jsou nezbytné pro tvorbu bílkovin. Jsou nezbytné pro rychle rostoucí buňky. V mateřském mléce, zejména v prvních měsících, jsou nezastupitelné. Nicméně s postupem věku dítěte jejich množství postupně klesá. Mezi 5

významných nukleotidů mateřského mléka patří nukleotidy označované zkratkami CMP, UMP, AMP, GMP, IMP. Nukleotidy tedy nesmí chybět ani v mléčné výživě Nutradefense. Zajímavostí je, že výrobek mléčné výživy Nutradefense 3 – tzv. pokračovací mléčná výživa – byl věkově posunut a nyní je doporučen kojencům již od ukončeného 10. měsíce oproti původnímu 12. měsíci. Důvodem k tomuto posunu bylo přizpůsobit složení Nutradefense dětem v tomto věku, kdy již není mléčná výživa jediným zdrojem výživy. „Děti již v tomto období začínají konzumovat i další stravu – zeleninové, masozeleninové a ovocné příkrmy, kaše atd., které jsou pro ně rovněž zdrojem energie a řady nutrientů. Z tohoto důvodu jsme složení Nutradefense 2 a Nutradefense 3 přizpůsobili tomuto období – postupného zavádění tzv. komplementární výživy,“ vysvětlují ve společnosti HERO. Sušená mléčná kojenecká výživa Nutradefense se tedy nechala inspirovat významnými složkami mateřského mléka – prebiotickou vlákninou GOS, nenasycenými mastnými kyselinami DHA a ARA a nukleotidy. Nutradefense nabízí široký sortiment produktů pro nejmenší všech věkových kategorií a požadavků. Výrobky řady Nutradefense patří mezi potraviny pro zvláštní výživu.

1) ZÁKLADNÍ ŘADA Nutradefense 1 – pro kojence od narození, pokud nemohou být kojeni Nutradefense 2 – pro kojence od ukončeného 6. měsíce Nutradefense 3 – pro kojence od ukončeného 10. měsíce Nutradefense 4 – pro malé děti od ukončeného 18. měsíce 2) HYPOALERGENNÍ ŘADA – určena kojencům a malým dětem s rizikem vzniku alergií. „Za velmi důležitou informaci považujeme, že budeme během října přecházet z hypoalergenního Sunaru HA na Nutradefense HA. Klasický Sunar ale stále pokračuje, týká se to jen Sunaru hypoalergenního,“ upozorňují zástupci marketingového oddělení.

Nutradefense HA1 – pro kojence od narození, pokud nemohou být kojeni Nutradefense HA 2 – pro kojence od ukončeného 6. měsíce Nutradefense HA 3 – pro kojence od ukončeného 10. měsíce

3) NUTRADEFENSE SMART PACK – balení s praktickou dózou, kterou mohou maminky opakovaně využít. Dózu je možné umývat v myčce. Uvnitř je přiložen letáček s praktickými informacemi. Nutradefense smart pack 1 – pro kojence od narození, pokud nemohou být kojeni Nutradefense smart pack 2 – pro kojence od ukončeného 6. měsíce

4) JEDNOPORCOVÉ BALENÍ – ideálním řešením pro maminky, které chtějí výrobek vyzkoušet, nebo jako cestovní balení Nutradefense „jednoporcovky“ 1 – pro kojence od narození, pokud nemohou být kojeni Nutradefense „jednoporcovky“ 2 – pro kojence od ukončeného 6. měsíce To, že všechny produkty kojenecké mléčné výživy Nutradefense úspěšně obstály v náročných testech a odpovídají přísným hygienickým požadavkům na výrobu kojenecké výživy, je samozřejmostí. Všechny výrobky mléčné výživy Nutradefense jsou k dispozici v běžné obchodní síti – hypermarketech a supermarketech, drogistických řetězcích (Rossmann, DM drogerie, Schlecker), ve všech lékárnách (případně i na objednání), dále na internetovém e-shopu spol. Hero http://obchod. detskavyziva.cz/shop/ nebo na www.mall.cz/ detska-vyziva/ Více informací na www.nutradefense.cz / www.nutradefense.sk V případě dotazů, prosím, volejte na bezplatnou infolinku: 800 201 102 (ČR), 0800 606 005 (SR). www.hero.cz

z domova / 11


Ivan Chramosil, sládek pivovaru u Fleků

Letošní Svatováclavská slavnost českého piva se již tradičně, stejně jako předchozí ročníky, konala u příležitosti oslav svatého Václava, patrona českých pivovarníků a sladovníků. Galavečer pivovarského sektoru je věnován ocenění pivovarských a sladařských legend. Osobností, které se výraznou měrou o oba obory zasloužily nebo svým celoživotním dílem přispěly k jejich obnově či rozvoji. Do Síně slávy českého pivovarství a sladařství pro rok 2010 byli vybráni Ivan Chramosil, sládek Pivovaru a restaurace U Fleků, a Ing. Karel Klusáček, majitel sladovny v Kounici. Připomeňme si, že Ivan Chramosil (*1946 v Praze) po dobu téměř čtyřiceti let působení v pivovaru U Fleků se pro svou vysokou profesionalitu stal zárukou výroby vynikajícího piva, nápoje šířícího věhlas doma i v zahraničí. Jeho nesporné znalosti a vědomosti z něj učinily rovněž vyhledávanou osobnost pro domácí a mezinárodní degustační soutěže piv. Spolupracuje s řadou vysokoškolských pracovišť, kde se podílel poskytováním stáže budoucím pivovarským odborníkům na jejich profesní přípravě a vzdělávacím procesu. Ing. Karel Klusáček (*1931 v Kounicích) se v roce 1992 po restituci majetku vrátil do rodné sladovny, kde dodnes působí coby zástupce již čtvrté generace pivovarských a sladařských odborníků. Sladovnu, která byla při přebírání v dosti špatném stavu, v průběhu let v maximálně míře zmodernizoval a zvelebil. Zachoval v ní však klasickou výrobu sladu humnovou technologií. Podnik se díky kvalitě vyprodukovaného sladu stal vyhledávaným dodavatelem suroviny pro mnoho tuzemských a restauračních pivovarů. Ing. František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven, k letošním laureátům mj. poznamenal: „V době rozmachu těch nejvyspělejších technologií je pivovarství a sladovnictví takovými obory, kde člověk vždy zůstane pro výrobu klíčovým elementem. Bez něho si dnes, ale ani v budoucnosti zkrátka nedovedeme výrobu kvalitního piva představit.“ Tradičně velkou pozornost na sebe soustřeďují i soutěže odbornosti a ankety popularity piv. Odbornou degustační soutěž České pivo 2010, do které pivovary přihlásily celkem 45 piv, ovládly v letošním roce střední a velké pivovary. Kategorii nealkoholických piv, v níž soutěžilo 7 piv, vyhrálo pivo Radegast Birell z produkce pivovaru Radegast patřícího do skupiny Plzeňský Prazdroj, a. s. Na

MUDr. Miroslav Pšenička, prezident Old Beer Clubu (vlevo), spolu s Ing. Františkem Šámalem (na snímku vpravo) předali ocenění nejpopulárnějším pivům v anketě médií Naše pivo 2010. Druhý zleva Dough Brodman, Plzeňský Prazdroj, a. s., Ing. Josef Vávra a Ing. Stanislav Bernard, Rodinný pivovar Bernard, a. s. (uprostřed), a Ing. Jan Hlaváček, Plzeňský Prazdoj, a. s. (druhý zprava).

Ing. Karel Klusáček, majitel Sladovny Ing. Karel Klusáček

Svatováclavská slavnost českého piva 2010

v rámci novinářské ankety popularity piv Naše pivo 2010. Nominovali v dosavadní historii ankety rekordní počet 70 značek. Nejpopulárnějším českým pivem mezi žurnalisty je již tradičně Pilsner Urquell z Plzeňského Prazdroje, a. s., následovaný pivem Bernard z Rodinného pivovaru Bernard, a. s. Na třetím místě se umístilo pivo Gambrinus ze skupiny Plzeňského Prazdroje, a. s. Významnou novinkou letošního galavečera pivovarského sektoru se stala i unikátní anketa popularity piv mezi ženami Dámská pivní volba. Společně ji vyhlásil První dámský pivní klub po dohodě s vedením Českého svazu pivovarů a sladoven a anketní lístky obdrželo téměř 250 žen. Ty svými hlasy rozhodly o tom, že nejpopulárnější značkou piva mezi ženskou částí české populace se pro rok 2010 stalo pivo Bernard z produkce Rodinného pivovaru Bernard, a. s., a dále piva vyráběná skupinou Plzeňský Prazdroj, a. s., Pilsner Urquell a Velkopopovický Kozel. Ta se objevila mezi nominovanými značkami, kterých se na anketních lístcích nakonec ocitlo celkem 55, nejčastěji. Výsledky ankety komentovala Hana Černá-Šípková, viceprezidentka Prvního dámského pivního klubu, následovně: „Především jsme byly překvapeny zájmem o tuto jedinečnou akci, jež nám pomohla zjistit, která piva jsou mezi dámskou populací u nás nejpopulárnější, a také odhalit, jsou-li chutě u žen rozdílné, nebo naopak stejné jako u mužů.“ A Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS, k anketě i výsledkům dodal: „Světově unikátní anketu popularity pivních značek jsme velmi uvítali a ani na okamžik nezapochybovali o její užitečnosti. Mile nás překvapila škála piv, kterých se v anketních lístcích objevilo pětapadesát, a také to, že se mezi nominacemi vynořila nejen piva tradičně známá, ale i piva z menších a restauračních pivovarů, což nám dělá radost.“ Na závěr je třeba dodat, že dnes již tradiční Svatováclavská slavnost českého piva je součástí dlouhodobého projektu Českého svazu pivovarů a sladoven České pivo naše pivo. Jeho základním smyslem a úkolem je seznamovat nejširší veřejnost s historií a současností výroby piva v českých zemích a s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organismus, a rovněž dále zlepšovat image piva. Ing. JOSEF VACL, CSc., PORT spol. s r. o.

druhém místě skončil Zubr Free z Pivovaru Zubr, a. s., a třetí byl Litovel Free, který vyrábí Pivovar Litovel, a. s. Oba pivovary patří do skupiny PMS Přerov, a. s. Do druhé nejpopulárnější kategorie světlých výčepních piv pivovary přihlásily 16 piv. Vyhrál Zubr Gold před pivem Zubr Classic, oba vyrábí Pivovar Zubr, a. s. Ocenění za třetí místo získal Litovel Moravan z produkce Pivovaru Litovel, a. s. Uvedené pivovary patří do skupiny PMS Přerov, a. s. Nejprestižnější kategorií mezi pivy jsou světlé ležáky, kde jich letos bylo přihlášeno 22. Své loňské prvenství obhájil Velkopopovický Kozel Premium, jehož výrobcem je Plzeňský Prazdroj, a. s., Pivovar Velké Popovice. Na děleném druhém místě se umístil Velkopopovický Kozel Medium od stejného výrobce spolu s pivem Starobrno Ležák, který je ze skupiny Heineken Česká republika, a. s., a vyrábí jej pivovar Starobrno. Na třetím místě skončilo pivo značky Holba Premium z produkce Pivovaru Holba, a. s., ze skupiny

PMS Přerov, a. s. Připomeňme si, že specifikem této soutěže je, že se jedná o dvoukolovou soutěž pořádanou u nás, což posiluje objektivitu hodnocení. Vzorky do soutěže jednotlivé pivovary neposílají, ale jsou odebírány přímo ve výrobních závodech soutěžní komisí, což zvyšuje nestrannost soutěže. Soutěž je zároveň jedinou akcí, kterou pořádá Český svaz pivovarů a sladoven pod svým patronátem. Za chod, organizaci, technickou část soutěže a vyhodnocení výsledků odpovídá VÚPS, a. s. Výsledky komentoval Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS, takto: „Soutěž potvrdila, že kvalitní pivo může vyrobit jak malý pivovar, jak jsme se přesvědčili v řadě případů v minulosti, tak pivovary s velkým objemem produkce, což potvrdily degustace odborníků v letošním roce, a to je dobře.“ Zástupci tištěných a elektronických médií i televizních a rozhlasových stanic se opět svými hlasy podíleli na výběru nejpopulárnějších piv

Účinnější míchání s rotačními mixéry Alfa Laval Míchání je jednou z klíčových součástí výrobních procesů v potravinářském i nápojovém průmyslu. Díky novince v sortimentu Alfa Laval je možné dosáhnout významného zvýšení účinnosti i úspor nákladů. Tvrzení, že úspěch či neúspěch výrobku je do značné míry dán už v počátku jeho výroby, tedy kvalitou prvotního míchání, není vůbec nadnesené. Různorodé složení, barva či chuť potravin a nápojů může být příčinou menší atraktivity produktu a v konečném důsledku i menší ziskovosti. Konečně i energie potřebná k míchání představuje významnou položku celého procesu. Pokud na mixéry nebudeme nahlížet pouze jako na další běžná výrobní zařízení, můžeme si povšimnout jejich předností. Konkurenční výhoda se totiž

může skrývat právě v lepší účinnosti míchání.

ROTAČNÍ TRYSKOVÉ HLAVICE Zařízení, které zvyšuje účinnost míchání, vzniklo v podstatě náhodou. Tryskové rotační mycí hlavice se běžně používají k čištění procesních nádrží a tanků. Paprsky kapaliny dopadající na každý čtverečný centimetr vnitřního povrchu nádrže jsou zárukou vysokého stupně čistoty, jakého běžnými statickými hlavicemi nelze dosáhnout. Systém díky vnitřnímu rotoru a ozubenému soukolí využívá energii samotné čisticí kapaliny, která je hnací silou pro rotaci a otáčení hlavice. V jednom závodě měli rotační tryskovou hlavici instalovánu uvnitř nádrže jako součást sanitačního systému CIP. Nádrž během cyklu čištění zůstala

nedopatřením naplněna produktem a rotační trysková hlavice kupodivu obsah velmi efektivně promíchala. Od tohoto okamžiku byla koncepce rotační trysky rozšířena o míchání a zrodil se rotační tryskový mixér.

RYCHLEJŠÍ MÍCHÁNÍ Rotační tryskový mixér ve srovnání s běžnou technologií promíchá kapaliny v nádržích až o 30 % rychleji. Mixér je uzpůsoben provozu v celé řadě odvětví, např. výroby potravin, piva nebo nealkoholických nápojů. Je umístěn pod hladinou kapaliny a udržuje cirkulaci v celé nádrži. Čtyři trysky mixéru rotují kolem svislých i vodorovných os a účinně promíchávají obsah. Díky svým jedinečným schopnostem míchání v rozsahu 360° vmíchá stejně účinně kapaliny i pevné práškové konzistence, odvzdušňuje a sytí oxidem uhličitým. Jednou z velkých předností rotačního tryskového mixéru je potřeba menšího počtu nádob nezbytných k míchání při výrobě nápojů. Běžně musejí být použity samostatné nádrže pro odvzdušnění, míchání sirupu a sycení oxidem

uhličitým. Při použití rotačního tryskového mixéru mohou všechny tři procesy probíhat v jediné nádrži. Jeho vynikající míchací výkon přináší vyšší produktivitu, kvalitu a homogenitu produktu, účinné rozptýlení plynu i prášku, nižší vstupní investiční i provozní náklady. Atraktivita mixéru se dále zvýší, uvědomíme-li si, že po skončení míchání lze totéž zařízení použít i k čištění nádrží jako běžnou rotační tryskovou hlavici. Peter Rose www.alfalaval.cz/vybaveninadrzi

12 / z domova


Edam Holland a Gouda Holland v rejstříku výrobků CHZO Dne 7. 10. 2010 – Českomoravský svaz mlékárenský přijal s politováním zprávu o rozhodnutí Stálého výboru Evropské komise pro ochranné známky o zápisu nizozemských sýrů EDAM HOLLAND a GOUDA HOLLAND do rejstříků výrobků s chráněným zeměpisným označením (CHZO). Čeští sýraři sice oceňují, že v revidovaném návrhu nařízení bylo vyjasněno několik sporných záležitostí, které byly předmětem podaných námitek českých výrobců, zejména možnost užívání generických označení „Edam“ a „Gouda“

i pro jiné výrobce. Nicméně návrhy nařízení po oba uvedené produkty ani dostupná dokumentace jednoznačně neodstranily pochybnosti o splnění dalších zákonných podmínek pro zápis označení do rejstříku ve smyslu čl. 2 nařízení 510/2006. Čeští výrobci jsou především názoru, že uvedené argumenty nedokládají v případě výrobků označovaných Edam Holland a Gouda Holland specifickou/mimořádnou jakost, pověst nebo jinou vlastnost, které by bylo možné přičíst jejich zeměpisnému původu. Popsaná technologie výroby včetně použitých surovin

jsou zcela běžné a nevyžadují žádné zvláštní dovednosti. Vysoká kvalita sýrů Edam Holland a Gouda Holland je v žádostech přičítána např. podmínkám chovu skotu. Téměř shodné podmínky pro chov skotu však jsou i v dalších přímořských oblastech Evropy. Existují také pochybnosti, že by označení

Edam Holland a Gouda Holland byla před podáním žádostí na trhu dlouhodobě a tradičně užívána, proto jim nelze připisovat zvláštní pověst. Zdá se, že se jedná o účelově vytvořené označení a uvedenou registrací se dostává Nizozemsku významné konkurenční výhody při obchodování s tímto dnes již po celém světě vyráběným sýrem. Především tyto důvody vedly českou stranu k rozhodnutí, že při hlasování o zápisu nepodpoří návrh Evropské komise na uvedené zápisy. Českomoravský svaz mlékárenský se však v této záležitosti v žádném případě

neztotožňuje s tvrzeními pana europoslance Jana Březiny, který ve svém prohlášení popisuje tuto situaci jako „…konec českého eidamu v Čechách“. Tato prohlášení jsou nepřesná a zavádějící. Čeští výrobci sýrů mohou i nadále vyrábět své výrobky s druhovým/generickým označením eidam a gouda a záleží především na nich, aby do budoucna přesvědčili nabízenou kvalitou vyráběných sýrů své zákazníky o tom, že český výrobek je stejně kvalitní a hodnotný jako konkurenční sýr z Nizozemska. Ing. Jiří Kopáček, CSc. předseda ČMSM

ANO, NENÍ TO ŠPATNÉ P OZ N Á M K A K P Ř I BYS L AVS K Ý M M L É K A Ř S K Ý M D N Ů M ( Z Á Ř Í 2 010 ) Prezident Václav Klaus při setkání se zemědělci zdůraznil, že je nutné, aby nebrečeli, nenatahovali jen ruce ke státu, ale snažili se svou prací dostat někam dál... Prezident Klaus při návštěvě Vysočiny 14. 9. 2010 „Kdo se domnívá, že superpozitivní konjunktura je trvalý stav, je blázen.“ V časopise EURO, září 2009 „Nejprve se staňte neoblíbeným, teprve potom vás budou brát vážně.“ Konrád Adenauer

Stále kolem sebe slyším, jak mnozí kolegové z našeho i souvisejících oborů, především zemědělství, charakterizují dnešní situaci zemědělství a potravinářského průmyslu slovy krize, kolaps a katastrofa. Nepopírám existenci problémů: kolísají ceny, kolísá poptávka, někteří konkurenti rostou a jiní zanikají, zahraniční konkurence usiluje o získání trhů, dovoz nám dělá pro-

blémy a na zahraniční trhy se dostáváme těžko. Zaměstnanci chtějí větší platy, rostou ceny vstupů, chování obchodníků a jejich ochota platit včas je skandální. K rozumným půjčkám od bank se dnes nedostanete. Atd. Na rozdíl od vás, milí škarohlídi, si však myslím, že tohle všechno je v tržní ekonomice normální.

Nechápu snahu čelit těmto normálním jevům, které jsou charakteristikou našich všedních pracovních dní, metodami, které byly aktuální v dobách centrálně plánované ekonomiky a ukázaly se jako zcela nefunkční: státní administrativou určené ceny, státní monopol, ústřední řízení, preference státních zásahů před podnikatelskou aktivitou.

oborů, je situace na trhu. Jděte se podívat do regálů hypermarketů, a máte odpověď. České potraviny jsou konkurenceschopné v jakémkoli pohledu. Takže – přes problémy kolem nás, které přináší každodenní život, vidím situaci i budoucnost českého zemědělství a potravinářství optimisticky.

Celkový efekt, podle něhož lze soudit úspěch transformace našich

Ing. Oldřich Obermaier

Dopřejte si pravou máslovou chuť – Farmářské máslo Společnost Mlékárna Hlinsko uvádí na trh svou mléčnou novinku pod značkou Tatra – pravé Farmářské máslo. Tatra vyrábí již řadu let prověřené, poctivé, kvalitní a chutné mléčné výrobky. Nové máslo pod názvem „Farmářské máslo“ je jediné na trhu, které obsahuje 85 % tuku. Díky tomu je jemnější, smetanovější, a tudíž i daleko chutnější.

zpracování,“ uvedla Veronika Pácaltová, marketingová manažerka společnosti. Mlékárna Hlinsko se v případě tohoto výrobku rozhodla pro atraktivní, netradiční obal z pergamenu. „Pergamen dodá výrobku pečeť kvality, zákazník tento obal vnímá jako poctivý, až jakoby ,domácí výroby‘, očekává v obsahu poctivé, chutné, ,pravé‘ máslo,“ pokračuje Veronika Pácaltová.

„Farmářské máslo je svým složením, obsahem tuku 85 %, naprosto unikátní novinkou na českém trhu. Chceme našim zákazníkům nabídnout opravdu kvalitní máslo, které má jemnou a smetanovou chuť, a pokračovat tak v podpoře tradičních oblíbených výrobků. Nespornou výhodou je i snadná roztíratelnost másla, která je dosažena díky svému vyváženému složení a vhodnému technologickému

Kromě nového obalu má máslo spotřebitelsky přijatelnou upravenou gramáž. Díky profesionálním výrobním procesům, kvalitním vstupním surovinám a bezpečnému kvalitnímu balení je podpořena samotná čerstvost másla. V případě správného uskladnění vydrží máslo dlouho čerstvé. Milada Hofmanová PR. Konektor

Jogurtový twister – Merenda DUO jogurt Mlékárna Valašské Meziříčí přichází s novinkou – DUO jogurtem Merenda, který navazuje na úspěšnou řadu jogurtových nápojů Merenda. Merenda DUO jogurt s příchutí ananasu, mandarinky a limetky je vyráběn speciální technologií, která je v České republice ojedinělá. Příchutě dohromady vytváří „jogurtový twister“ – tedy jakousi spirálu příchutí. Ty můžete vychutnat postupně jednotlivě nebo smíchat dohromady. „Vzhledem k tomu, že na českém trhu chybí jogurty vyráběné speciální technologií, která umožňuje způsob plnění jogurtu do spirály, rozhodli jsme se pro výrobu tímto způsobem,“ uvádí

Zdeněk Bukovjan, vedoucí obchodu a marketingu společnosti Mlékárna Valašské Meziříčí. „Příchuť tvoří jogurtový ,twister‘, díky němuž lze ochutnat každou vrstvu zvlášť. Tuto technologii

Novinka – Dětský toustový speciál Společnost United Bakeries v září uvedla na trh novinku určenou především dětem – toustový chléb Toasttip dětský světlý. Toustový chléb v balení 500 g má trvanlivost deset dnů a vedle vláčné konzistence má ještě dva významné benefity: snížený obsah soli a absenci konzervantů. Zaujme i veselý atraktivní obal s tipy na přípravu produktu. Společnost United Bakeries, která je největší pekárenskou skupinou na středoevropském trhu, nabízí ve svém portfoliu pod značkou Toasttip vedle zmíněné novinky v různých baleních toustové chleby světlé, tmavé a slunečnicové. UNITED BAKERIES a. s.

v mlékárenském segmentu v České republice zatím žádný výrobce nepoužívá. Proto věříme, že si najde své zákazníky, kteří si ji oblíbí a vychutnají si díky ní své oblíbené příchutě. V nejbližší době uvedeme další Merenda DUO jogurt v nových příchutích,“ dodává Zdeněk Bukovjan. Mezi českými zákazníky jsou svěží příchutě oblíbené. Mandarinka s ananasem je dokonalé spojení sladších chutí a limetka dodává jogurtu na svěžesti

– kyselosti. Zakysaný mléčný výrobek Merenda DUO jogurt je vhodný pro ty, kteří se vyhýbají tučnějším smetanovým jogurtům, ale nízkotučné jogurty jim nechutnají. Má hustou krémovou konzistenci a plnou chuť. Merenda DUO jogurt obsahuje kombinaci jogurtové a probiotické kultury. Příznivě působí na lidský organismus a pomáhá chránit zažívací trakt. Crest Communications

Pribina u spotřebitelů bodovala Přibyslav (li) – Mlékárenského dne v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku se v polovině září podle odhadu radnice zúčastnilo přes 1000 lidí. Lákala je hlavně ochutnávka mléčných výrobků ve sklepích pod radnicí. Své novinky ve výrobě sýrů,

tvarohů, mlék, pomazánek a krémů tam představilo 13 regionálních mlékáren. Návštěvníci mlékárenského dne také v soutěži o Krajáč Vysočiny vybírali nejlepší mlékárnu. V letošním 18. ročníku akce u nich zvítězila Pribina Přibyslav.

Za dobrou práci perníkové ocenění V každém z třinácti regionů Čech a Moravy proběhly semináře k soutěži Regionální potravina.

a věnovali jej centrále AK ČR, Jan Veleba, prezident AK ČR, perníkové ocenění věnoval symbolicky právě Jaroslavě Nekvasilové.

Hlavní břímě organizace, zajištění kvalitních přednášejících a celkově dobrého průběhu těchto akcí leželo na bedrech pracovnice Agrární komory Ing. Jaroslavy Nekvasilové. Když tedy severočeští cukráři vyrobili z perníku krásný velký znak Regionální potraviny

Vše běželo hladce, ale málokdo tušil, kolik s tím bylo spojeno práce a nervů, aby se vše vydařilo a semináře splnily očekávání. Dle ohlasů lze soudit, že ano. Text a foto: Eugenie Línková

z domova / 13


KROMĚŘÍŽSKÉ MLÉKAŘSKÉ DNY

Pohled za předsednický stůl při zahájení konference

Předseda ČMSM a odborný garant konference Ing. Jiří Kopáček, CSc., při svém vystoupení

Svoje liberální pohledy na náš trh znovu obhajoval Ing. Oldřich Obermaier.

Na konferenci vystoupil také nový tajemník českého komitétu IDF Ing. Štěpán Tůma, Ph.D.

Ve dnech 6.–7. 10. 2010 se v Kroměříži za účasti 130 mlékárenských odborníků uskutečnil v pořadí již 4. ročník odborné konference se zahraniční účastí „Kroměřížské mlékařské dny“. Akci spolupořádají Českomoravský svaz mlékárenský a mlékárenská společnost KROMILK, a. s., podporované dalšími organizacemi. Na konferenci odeznělo 18 přednášek, se kterými vystoupili odborníci z Čech, Nizozemí, Belgie, Dánska a Slovenska a které se týkaly především hodnocení situace na trhu s mlékem a jejími dalšími výhledy, současných úprav v oblasti potravinářské legislativy a informací o novinkách v technice, technologiích a hygieně moderních potravinářských provozů. Účastníci akce se především shodli na tom, že budoucí výhledy mlékárenství jsou spíše optimistické a že mlékárenské podniky postupně překonávají dopady nedávné globální hospodářské krize. Pro příští období se zejména očekává opětovné oživení a stabilizace cen, a to jak surovin,

tak mléčných výrobků, návrat růstu spotřeby mléka a mléčných výrobků, který tak přispěje k posílení zdravé výživy. V legislativní oblasti požadují mlékaři zejména rychlejší přístup k projednávání a přijímání nové potravinářské legislativy, nyní především evropského nařízení o poskytování informací na potravinách spotřebitelům a vyjasnění problematiky nutričních profilů. Velký důraz je potřeba klást na dokončení legislativních návrhů Evropské komise v rámci projednávání tzv. Zelené knihy jakosti. Do této agendy např. patří problematika rozhodování o statusu tzv. zaručených tradičních specialit

Výborní organizátoři celé akce Ing. Josef Mrázek (vlevo) a Ing. Jan Tykvart

(ZTS), na který nyní aspiruje „Pomazánkové máslo“. Čeští mlékaři však kritizují, že administrativní procedura je velmi zdlouhavá a složitá, a apelují na její zjednodušení a urychlení schvalovacího procesu. Podrobně se diskutovalo i o nedávných návrzích skupiny pro mléko na nejvyšší úrovni (High Level Expert Group), zřízené při Evropské komisi v loňském roce s cílem se zabývat krizí v sektoru, jejími dopady a možnostmi jejího řešení. Mlékaři se rovněž shodli na tom, že skutečným klíčem k růstu musí být spotřebitel, se kterým je nutné velmi úzce a nepřetržitě komunikovat

Pohled do auditoria

a pracovat na získání jeho důvěry, a to např. budováním loajality k výrobkovým značkám a nabídkou skutečné kvality. Prioritou budoucnosti bude jednoznačně (bezpečná) kvalita, a nikoliv pouze (výhodná) cena. Důležitým faktorem musí být také růst přidané hodnoty zboží a snaha o neustálé inovace výrobkového sortimentu. Účastníci se shodli i na tom, že v potravinářském průmyslu není až tak velkým rizikem globální krize, nýbrž případná nevyrovnanost v celém komplexu dodavatelsko-odběratelských vztahů. A co je ještě důležité: výchova a vzdělávání spotřebitelů (ze strany výrobců, obchodníků i státu), vybudování funkčního systému potravinové kontroly a odstranění nekalých praktik v hospodářské soutěži. Zahraniční hosté se podělili s účastníky zejména o poznatky a informace o posledních novinkách a nabídkách technologie a čeští výzkumní pracovníci poskytli ucelený přehled výsledků současně řešených výzkumných projektů a jejich možných aplikací v potravinářské výrobě. Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda ČMSM

14 / rozhovor


Na 5 otázek odpovídají:

Ing. Jan Veleba,

prezident Agrární komory České republiky,

Ing. Oldřich Obermaier,

a člen představenstva Českomoravského mlékárenského svazu a jednatel společnosti TPK, spol. s r. o., Hodonín 1. Prožíváme období plné událostí. Několik měsíců jsme prožili s úřednickou vládou, nyní již máme zase svého regulérního ministra zemědělství. Smysl politiky se dost často vytrácí v slůvku „šetření“ a do toho „vlétla“ dvojnásobná cena obilí. Jak se vám pracuje v tomto současném ovzduší určité nervozity? A jaké priority nyní řešíte? JAN VELEBA: Spíš než jako nervozitu bych charakterizoval současné období jako horký podzim. Iniciativní skupina, integrace, rozpočet, reforma Společné zemědělské politiky. To jsou hlavní témata letošního podzimu, přičemž každé z nich vydá na samostatnou úvahu, samostatné řešení. Vstupujeme do nejsložitějšího období od transformace českého zemědělství, které bych charakterizoval následovně: zvyšují se dál prudkým tempem dovozy většiny významných potravinových komodit, zdražují se vstupy (krmiva, hnojiva, energie), je nepříznivě nastaven rozpočet, připravuje se zvýšení DPH potravin. Doba je velmi složitá a náročná na stanovení té správné taktiky. Přesto se mně pracuje dobře. Důvodem je velmi kvalitní tým ve vedení komory. Mluvím o viceprezidentech, tajemníkovi a dalších lidech kolem sebe. Pracuji v opravdu dělném prostředí s kvalitními lidmi, kteří jdou za naší společnou věcí. Všechny výstupy agrární komory jsou výsledkem týmu, nikdy ne pouze jednotlivce, mě nevyjímaje. OLDŘICH OBERMAIER: Dovolte mi krátký úvod k mým odpovědím. Potravináři i zemědělci jsou na jedné lodi. Zemědělci, ať už v živočišné nebo rostlinné výrobě, potřebují svou produkci prodat a my, výrobci potravin, ji potřebujeme nakoupit ke své produkci. Tu ovšem musíme prodávat, a tady je jediný spor mezi námi, a to docela přirozený, týkající se cen, za které potravináři zemědělskou produkci nakupují. Ceny potravin musí být pro spotřebitele reálné a o to se více než dostatečně starají obchodníci. Jistota, že jsme se zemědělci na jedné lodi, spočívá už v tom, že máme stejný základní zájem: prosperitu a rozvoj českého zemědělství a potravinářského průmyslu i malých výrobců potravin. A nyní k otázce: Před několika týdny jsem se zúčastnil semináře, kde byli zemědělci i potravináři. Z referátů mých předřečníků zaznívala slova jako kolaps, krize, katastrofa, a dokonce totální likvidace, kterými kolegové ze zemědělské sféry popisovali současný stav mlékařství v České republice. Můj názor, že situaci v mlékařství lze charakterizovat slovem stabilita, nebyl přítomnými odborníky vůbec přijat a pochopen, a to přesto, že jsem ho vysvětlil: za posledních 10 let (například) se produkce mléka v České republice měnila jen v několika málo procentech v okolí kvóty, kvalita stoupala a cena oscilovala kolem rovnoběžné přímky (i když v posledních letech víc než dřív, mluvíme o volatilitě). Chov dobytka je běh na dlouhou trať: než se postaví kravín, než se zaplatí úvěry, než se z telete stane výkonná dojnice apod. Stejně je na tom zpracovatel: než se stabilizují obchodní vztahy, než si opatří nové zařízení, než ho zaplatí apod. Každá změna je tedy výsledkem vážné úvahy a má dlouhodobé následky i realizaci. Co jiného než stabilní prostředí v otázkách množství a dostupnosti suroviny-mléka, její kvality a ceny chovatel a zpracovatel potřebuje? A to v posledních nejméně deseti letech má. Já vím, že problémů je celá řada, ale to je přece normální součást tržního hospodářství. Na Vaši otázku, jak se mi pracuje v současném ovzduší nervozity, tedy odpovídám, že současný vývoj a problémy jsou normální součástí mé práce a nijak zvlášť nervozitu necítím. Naše mlékárny nyní fúzovaly, získali jsme silnější postavení na trhu a budeme se víc než dřív jej snažit využít. Reorganizujeme náklady, obchodní strategii i inovace výrobků i služeb zákazníkům, abychom byli lepší než konkurence, a snažíme se uspět na zahraničních trzích. Neskromně řeknu, že přes všechny problémy

Často se setkávám s našimi dodavateli mléka. Vážím si jejich práce a entuziasmu a máme velmi dobré vzájemné vztahy, s našimi mlékárnami i vztahy osobní. Když však narazíme na některá stanoviska agrární komory, článků v Zemědělci nebo Agrobázi, získá čtenář snadno dojem, že něco není v pořádku. Musím taky dodat, že agrární komora pracuje jako lobbistická organizace dobře a její výsledky daleko překračují skutečnou základnu, kterou chce zastupovat – vždyť v zemědělství pracuje přes 2 % obyvatelstva a dodavatelů většiny mléka je jen kolem patnácti set. Poukazuji na dobrou práci, kterou my potravináři zatím neumíme. Musíme vycházet z našich podmínek koncentrované výroby mléka, diverzifikovat zdroje příjmů, používat zdravý rozum a nespoléhat jen na dotace, které jednou (za dlouho a možná) ustanou. Nebo si je výkonná zemědělská lobby už nevybojuje, protože stát prostě nebude peníze mít. Obě odvětví našeho hospodářství zajišťující potravinové bohatství naší země – tedy zemědělství a potravinářský průmysl – neprožívají již řadu let nejlepší období. Jeden evropský trh přinesl sice řadu možností, ale ještě více starostí. Vysoká míra konkurence a z ní vyplývající tlak na realizační ceny přináší nezbytné reakce v obou sektorech. Problémem největším však jsou vzájemné vztahy, kdy zájmy jedné a druhé strany se zřídkakdy sčítají. A tak součet sil směřující k jednotě a tím i k snadnějšímu prosazování i zájmů společných pak postrádá potřebnou razanci. Patrný antagonismus mezi zemědělci a potravináři má v naší zemi historické kořeny a lze jej považovat za chronický a nemá vždy ekonomický či obchodní podtext. Lze však připustit, že v této době mají oba sektory ve svém čele moudré hlavy, což přináší určité projevy vzájemného sbližování. I proto jsem si pro zmapování tohoto současného stavu našeho zemědělství a potravinářství vybral dvě osobnosti, o nichž jsem přesvědčen, že právě o určitou jednotu názorů na problémové okruhy stojí. Nicméně právě jejich rozdílný postoj k otevřenému trhu Evropy a účasti státu na hospodaření jednotlivých subjektů mě přivedl k myšlence požádat je o „zasednutí“ k jednomu stolu a pokusit se dát jejich názory pod „jeden klobouk“. F. K.

2. Vzájemné vztahy mezi zemědělci a potravináři jsem v úvodu nazval jako antagonistické a neříká se mi to takto otevřeně příliš snadno. Je to ale faktum, se kterým se setkáváme v denním životě poměrně často. Vím, že existují i vzorové příklady, řečeno někdejší docela pěknou terminologií „dodavatelsko-odběratelských vztahů“, které jsou skvělé. Není na tom však sedlák z rakouských Alp a šéf z nejbližší mlékárny lépe než ten náš vzorový? Jak to tedy je podle vašeho hodnocení?

u mléka, které tlačí Evropská komise. Nechápu, jak obtížně se hledá shoda na v jiných oborech tak jasné záležitosti, jako je například zásada, že cena za zboží, v tomto případě za mléko, musí být dohodnuta předem, před jeho prodejem. Zkuste si představit něco takového v průmyslu. Nechápu, proč je odpor k dlouhodobým smluvním vztahům. Při majetkovém oddělení prvovýroby od zpracovatelů jsou právě jasně nastavené obchodní vztahy zcela zásadní. To je zkrátka neoddiskutovatelné a bránění tomu o něčem svědčí. Jinak bych sedláka z rakouských Alp příliš neidealizoval. Má svoje starosti a některé z nich jsou jenom obtížně řešitelné. Například najít svého nástupce. A když ho má, tak nastává často problém, aby ten založil rodinu a vytvořil předpoklady hospodaření dalšího pokolení. Čím dál méně dívek je totiž ochotno tuto tvrdou selskou práci dělat. Platí to ve stále větší míře i pro venkovská děvčata, která volí raději pohodlnější, většinou zaměstnanecké profese.

JAN VELEBA: Často se říká, že zemědělci a potravináři jsou na jedné lodi. Asi ano, ale já dodávám, že mají dvě peněženky. Takže často jsou tyto vztahy opravdu antagonistické a doslova kdo s koho. Například v některých obdobích to platí u mléka. V této souvislosti musím říct něco, co se mnohým zpracovatelům nebude líbit. Jsem dalek toho, abych rozfoukával staré ohýnky, ale podle mého názoru se udělala velká chyba při privatizaci. Nebyly totiž umožněny restituce právnických osob. Co mám na mysli? Zkrátka to, že nebyl vrácen majitelům majetek, podíly na něm, zpracovatelského průmyslu. Naši otcové a dědové měli svoje podíly v mlékárnách, výkupech, cukrovarech apod. Důsledkem tohoto postupu státu po revoluci je úplné oddělení prvovýroby od zpracování a to je podle mne příčinou často nedobrých vztahů. Na západě je to často jinak, farmáři jsou se zpracovatelským průmyslem majetkově propojeni a mohou oprávněně hovořit o jedné lodi. Tam to platí, u nás je to jenom přání. Myslím si, že ve vztahových záležitostech jsme ještě nedozráli. Příkladem jsou například současné debaty o nastavení budoucích dodavatelsko-odběratelských vztahů

OLDŘICH OBERMAIER: O antagonistických vztazích mezi zemědělci a potravináři nelze vůbec mluvit. Spor o ceny je normálním jevem tržního hospodářství. Vzájemně jsme provázáni a vždycky se dohodneme. Bez nátlakových akcí a zájmových organizací, politiků a státních zásahů by to šlo ovšem vždycky lépe. Představte si, že bychom například my, kteří vyrábíme sýry, zablokovali dálnici proto, že zákazník nekupuje naše sýry, protože jsou příliš drahé. My přece také chceme spravedlivou marži (jako kdyby v ekonomice něco jako spravedlivá marže existovalo). Stále skoro 80 % výrobních nákladů tvoří nakupované mléko. Myslíte, že by to veřejnost chápala a podporovala, jako často podpoří nátlakové akce agrární komory? Princip je stejný – chceme vyšší ceny. To je ovšem v tržním hospodářství na vztahu mezi prodávajícím a kupujícím, a navíc jsme v evropském (tj. i německém, polském a slovenském trhu). A vynucovat si násilím státní dotace? Vždyť v minulém roce šlo do zemědělství skoro 50 miliard korun a díky neodpovědné vládě v minulých letech musíme lépe hospodařit všichni.

jsem co do budoucnosti našich mlékáren optimista. V jednotě je síla, říká klasik. Jako představitele mlékárenského svazu mě mrzí, že mlékařská zájmová organizace, jejímž posláním je rozvoj české výroby mléka, je dnes rozdělena, a tak se nevelké prostředky i prestiž ještě zmenšily. Také lobby a média, která jsme nikdy neuměli moc používat, budou mít teď ještě menší prostor k publikaci našich názorů než dřív.

3. Dotace do zemědělství – mají být, musí být? Otázka na první pohled laická. Ale systém dotací dle výměry zemědělské půdy naprosto vynechává zemědělské podniky se zaměřením na živočišnou výrobu, které na půdě nehospodaří. Jejich ústup od výroby masa a mléka je nutné považovat za alarmující. Přitom vidím i jako nehorázné ponechat si dotaci na hektar pšenice a pak ji prodat mlynářům a krmivářům za světovou cenu. Jak to vidíte vy? JAN VELEBA: Vezmu to odzadu. Příklad s pšenicí není dobrý. Tady nejsme v Kanadě, kde se pěstují nekonečné monokultury pšenice. Zdejší pěstitelé osévají a sází i další plodiny, které jsou často ztrátové. A konečně, velmi vysoké ceny obilí tu byly od našeho vstupu do EU jenom jeden rok. Byl to rok 2008 a ceny byly vyhnány spekulanty na světových kapitálových burzách. Například v minulém roce byla cena potravinářské pšenice pod hranicí 3 000 Kč/t a to už nesrovnáváme. Abychom mohli celou situaci vyhodnotit objektivně, museli bychom pečlivě rozborovat ekonomiku jednotlivých vrstev potravinové vertikály – prvovýrobce, zpracovatel, obchodník. V minulém roce poklesly příjmy z tržeb všem. Ale prvovýrobci o více než 20 %, zpracovateli o cca 5 %, obchodníkovi do 5 %. Takže bych byl v těchto soudech zdrženlivý. Nyní k dotacím. Byli jsme to my, kteří jsme vstoupili do EU, která měla, má a bude mít Společnou zemědělskou politiku, jejíž součástí je propracovaný systém dotací. To je zkrátka dáno, my to nezměníme a časté mediální útoky na toto téma poškozují české zemědělce. Pokud se týká směřování dotací, tak je pravda, že nejsou dotována monogastrická zvířata, tedy prasata a drůbež. Ta zkrátka EU nedotuje, podobné to je například v USA. Všechna ostatní zvířata – dojené krávy, masné krávy, ovce, kozy – dotované jsou. Děje se tak prostřednictvím doplňkových přímých plateb ze státního rozpočtu, tzv. TOP UP. Právě z tohoto zdroje se dotují citlivé komodity, do nichž jednotlivé kategorie zvířat s výjimkou monogastrů patří. Abych byl přesný, tak musím použít minulého času „dotovaly se“, protože vládní návrh státního rozpočtu na rok 2011 má u položky TOP UP číslici „0“. Takový je přístup státu. Přitom živočišná výroba rovná se pracovní místa, přidaná hodnota, organická hmota do půdy atd. Vedle toho bych dodal, že ten, kdo chová přežvýkavce, ten musí mít i půdu a na tu dostává platby (dotace) na plochu. Není to tedy tak jednoduché. Za těžký propad stavů dobytka a tím i živočišné produkce nemůže pěstitel obilí, ale stát, který léta dělá defenzivní agrární politiku, dělá-li vůbec jakou. Například v minulém roce jsme byli zřejmě jediný stát EU, který dojeným kravám nejenže nijak nepomohl, ale platbu na VDJ (velká dobytčí jednotka) naopak snížil! Je tu také obrovská nestabilita. Já jsem v čele agrární komory šestý rok a stávající ministr zemědělství Ivan Fuksa je za tu dobu sedmý ministr. Nelze proto hovořit o jakékoliv kontinuitě a už vůbec ne

rozhovor / 15


o jakékoliv koncepčnosti. A vzhledem k tomu, že zemědělství je odvětví s dlouhými výrobními cykly (například jalovička se telí v 25 měsících věku), pak jdeme bohužel systémem samospádu, respektive trvalého propadu, který je úspěšně urychlován masivními a stále rostoucími dovozy potravin. OLDŘICH OBERMAIER: Dotace do zemědělství… Velkou část své profesionální kariéry jsem prožil v období centrálně plánované ekonomiky, což ze mě udělalo přesvědčeného zastánce liberální tržní ekonomiky. Přál bych mnoha svým mladším kolegům a bruselským politikům a úředníkům, aby zažili tuto nepřenosnou zkušenost. Dvacet let politické svobody a v zásadě tržní ekonomiky se všemi nedostatky mě překvapilo rychlostí, s jakou jsme se zase stali bohatou zemí, a jak rychle a úspěšně proběhla transformace ekonomiky. Velmi těžce nesu domácí i zahraniční autory myšlenek, jak dále omezit vliv trhu opatřeními z centrálně plánované ekonomiky, která za čtyřicet let prokázala svou neschopnost vyrobit a dodat zboží v kvalitě a ceně tam, kde je zapotřebí. Mezi taková opatření patří např. nápady na zvýšení vlivu státu v ekonomice, omezení dovozu, jednotné a stabilní ceny nejrůznějších komodit včetně mléka, jednotné smlouvy na nákup mléka a jedinou nákupní organizaci, omezení prodejní doby obchodů přímé bruselské daně atd. Považuji za pravdivé tvrzení, že situace nikdy není tak špatná, aby ji zásah státu nemohl ještě zhoršit. A s tím souvisí dotace. Je mi známo, že v evropských klimatických podmínkách nemůžeme výrobními náklady konkurovat zemím s vhodným klimatem. Mléko a sýry z Nového Zélandu budou vždy levnější než naše. Je mi také známo, že bez dotací přibude na venkově nezaměstnaných, a jsem schopen chápat i mimoprodukční úlohu zemědělství. Nejsem ale ochoten chápat, proč je EU se svými drahými mléčnými potravinami největším světovým vývozcem a proč chtějí naši chovatelé mléčného skotu dotace na produkci mléka, které musíme vyvézt, protože ho doma nemůžeme spotřebovat. Dotace demotivují a bylo by správné, aby z chovatelů dojnic přežili jen ti, kteří dokáží své mléko mlékárně prodat. Tak je to i v potravinářském průmyslu. Co nedokážeme prodat obchodním řetězcům ani na export, musíme přestat vyrábět. EU se vůbec chová divně: dává obrovské sumy do chudých zemí, a přitom chrání svůj trh před výrobky z těchto zemí, ač výroba a prodej svého zboží je jediná cesta těchto zemí z chudoby. Mluvíme o napětí mezi severem a jihem, a přitom ho v zájmu svých producentů vytváříme a ještě se vydáváme za filantropy. Není vám divné, že nejlevnější mléko je v zemích, které ho neprodukují, ale koupí si ho na světovém trhu za námi dotované ceny (donedávna např. bohaté Japonsko)? Dosti všeobecných úvah. Myslím si, že současná úroveň dotací u nás a v EU dávno překročila rozumný rámec a zejména úroveň tzv. regulace je daleko od rozumných potřeb tržní ekonomiky. Nelíbily se mi nikdy kvóty a podobná omezení, která jen provokují další regulace, a výsledkem jsou potraviny dražší, než by mohly být (cukr). V minulém roce jsem navštívil v bývalé NDR jedno větší zemědělské družstvo. „Jak jste se vypořádali s nízkou cenou mléka v minulých měsících?“ zeptal jsem se. „Na mléku jsme prodělávali, ale finanční rovnováhu nám udržela bioplynová stanice. Teď už jdou ceny mléka zase nahoru, prostě musíte diverzifikovat příjmy,“ řekl ředitel. Jinými slovy – musí se hospodařit jako všude jinde v celém hospodářství. Zablokovaná dálnice a brambory před ministerstvem nejsou řešení. Soběstačnost v potravinách? A v čem ještě v soukromém globalizovaném světě? Jako Severní Korea? Podobně se dívám na některé aktivity potravinářů: Zákon o omezení obchodních řetězců, státní zásahy do importu potravin… Přátelé, vzpomeňte si, kam ta opatření vedla dříve… (Je to vůbec naruby: politická strana, která neodpovědnou hospodářskou politikou způsobila státní dluhy, dnes podporuje stávky a protesty proti těm, kteří musí napravovat škody vzniklé činností právě její vlády). Mnohokrát jsem řekl, že nemám sympatie pro některé metody chování nákupčích obchodních řetězců. Musím jim ovšem přiznat, že vědí lépe než my, výrobci potravin, jakou cenu zákazník akceptuje. Bez našeho zboží se neobejdou. Ani tady nejde o antagonistický vztah: mělo by jít spíš o vztah, který je pro oba partnery výhodný – a ten se vytváří na základě dodávek dobrých výrobků a služeb, obráceně pak na prodeji velkých množství a včasných platbách. My, zemědělci a potravináři, bychom měli umět přesvědčit zákazníka, aby si kupoval naše výrobky. Ale musí se rozhodnout on, a ne mu státními zásahy určovat, co si má a může koupit. To už tady taky bylo a víte, jak to dopadlo. Akce jako regionální

potraviny, trhy doma vypěstovaných plodin, řemeslné výrobky a další vítám. Nemyslím si ovšem jako někteří kolegové, že kdosi kdesi vydal objednávku na zničení českého zemědělství a potravinářství. Podobné paranoidní představy jsou mi těžko pochopitelné, protože nevím, kdo by takový příkaz vydal, kdo by ho prováděl a co by z toho měl. Leda, že by se v Německu a ve Francii tak báli našich zemědělců. Opravdu si to myslíte? Podobně je tomu s dělením firem na české (dokonce ryze české) a nenáviděný zahraniční kapitál, jehož jsem v očích některých kolegů představitelem. Chtěli jsme do Evropy s pěti sty miliony spotřebitelů, a teď bychom chtěli, aby zahraniční konkurence, která nás spolu s domácí konkurencí postavila na nohy, měla na českém trhu nějaké horší postavení. Dobré suroviny i výrobky umíme udělat my i v zahraničí, i špatné. Zákazník chce dobré zboží za rozumnou cenu, a jestli si kupuje zahraniční, asi mu přináší nějaké benefity, které neumíme. V konkurenci se prostě musíme víc snažit místo lobbovat za uzavření hranic. To platí pro zemědělce i potravináře. Je velmi nefér, když agrární komora volá po domácích potravinách a přitom řada chovatelů vyváží mléko do Německa. Pak sama upozorňuje na to, že nevyvážíme potraviny s vyšší přidanou hodnotou. Osobně s tím mám zkušenost, protože když naše hodonínská mlékárna před rokem 2004 vyvážela na čínský trh tavené sýry, museli jsme s tím přestat kvůli dotacím z EU, jinak bychom byli i na takovém trhu uspěli. Chceme stejné dotace jako zemědělci v EU. Redaktor Havel před časem správně napsal, že je mít nebudeme. Musíme chtít stejné podmínky, a ty nejsou jen v dotacích. Kdyby stejné dotace měli Poláci, Rumuni a Bulhaři při jejich nákladech, těžko bychom uspěli. Roli přece hraje cena nájmu, velikost hospodářství, cena a dostupnost úvěrů, výše platů a cen atd. To ví zástupci zemědělců lépe. Přečetl jsem si nedávno staré Zemědělské noviny z roku 2003. S vyjednanými podmínkami vstupu do EU jsme tehdy souhlasili. Dnes ne? Dost – vzdálil jsem se od přímé otázky, ale čtenář jistě pozná, že tyhle emocionální názory s otázkou dotací souvisí. 4. V prosazování svých odvětvových zájmů jsou zemědělci oproti potravinářům bezesporu úspěšnější. Má to sice především svoje technické důvody – citovanou pšenici vyrábějí všichni zemědělci, komoditní rozsah celého potravinářského průmyslu se těžko dá nazvat jedním slovem. Ale tím nechci zlehčovat úspěšnost zemědělců při hájení svých zájmů. Jak snadno či nesnadno se dá lobbovat, ale i vyvíjet určitý tlak na státní správu a jaký je váš názor na tento problém? Přineslo např. zatarasení dálnice obilními kombajny či demonstrace před budovou ministerstva zemědělství nějaký výsledek? JAN VELEBA: Vidím to poněkud složitější. Zemědělců jsou tisíce, hospodaří v různých podmínkách. Polovina výměry jsou produkční oblasti a polovina marginální oblasti se znevýhodněnými podmínkami hospodaření. Někteří chovají dobytek, někteří provozují jenom polní výrobu. Někteří hospodaří jako rodinné farmy, další jako obchodní společnosti či zemědělská družstva. Vidím to tedy naopak. Určitá jednota při prosazování našich zájmů je výsledkem tvrdé a neúnavné práce. Desítek tiskových konferencí, stovek mediálních výstupů, stovek valných hromad od okresní přes krajskou až po republikovou úroveň. Mohu uvádět další aktivity – porady, mezinárodní summity, celorepublikový informační systém, společné akce v ulicích, na silnicích, před obchodními řetězci, někdy dokonce na hranicích atd. To vše se děje s velkým nasazením a přesvědčením o správnosti naší věci. Nikdy to není jenom jako. Nejsem český politik, kterému je vlastní chlubení se a hodnocení sebe sama, ale musím položit

otázku – kdo to takto mimo nás dělá? To jsou kořeny našeho pomyslného úspěchu. Nic nepřichází samo, všechno se musí tvrdě odpracovat. Byl bych velmi rád, kdybychom mohli věci vyjednat u stolu. Naše agrární politika je ovšem léta defenzivní, na okraji zájmu politiků. Takže když věci nevyjednáte, tak si musíte vybrat. Buď se smíříte, anebo budete bojovat. My vždy volíme druhou variantu. No a k otázce, zda naše akce přinesly výsledek. Každá akce, která má hlavu a patu a je vyargumentovaná a dělá se s nasazením, musí přinést určitý výsledek. Dám příklad. Vloni jsme 2. prosince demonstrovali v Praze za navýšení plateb TOP UP. Akce se zúčastnilo 5 000 lidí a vylobbovali jsme zvýšení o 1,5 mld. Kč. Nejsou to ale jenom materiální snadno měřitelné výsledky. Jsem si jist, že jsme dosáhli toho nejdůležitějšího, podpory veřejného mínění. Lidé nejsou hloupí, a dnes už ví, že se v zemědělství děje něco nedobrého, a jsou na naší straně. Nejsou to ale jenom jednání a demonstrace. My nemůžeme jenom natahovat ruku a demonstrovat. My musíme udělat něco navíc. Přesvědčit českého občana, aby nás tu chtěl, a dát mu pravdivý obrázek českého zemědělství. Když nás tu budou lidi chtít, budou muset nás chtít i politici. Budou nás podporovat, budou kupovat české potraviny atd. Proto jsme založili při komoře Marketingový výbor, skládáme na jeho činnost svoje peníze a nastartovali jsme tříletý program. Má za úkol propagovat české zemědělství. Jsme teprve na začátku, je to obtížná záležitost, ale už je jasné, že se tento projekt, který je zde první svého druhu, podaří. OLDŘICH OBERMAIER: Nepřiměřený je rozsah stávek ve Francii a ten nemá v Evropě obdoby. Nepřinesly nic – pětatřicetihodinová pracovní doba se teď bude draze platit v řadě hospodářských opatření včetně prodloužení důchodového věku. Řada firem měla v minulosti potíže kvůli sociálním nákladům a ztratila ve světě pozice. Díky hospodářskému zázemí, savoir-faire a tvůrčímu přístupu většiny firem překonává Francie současný sociální neklid. I představitelé agrární komory, kteří umějí o sobě dát slyšet, přece ví, že tudy cesta nevede. Odpovím frází a hraběcí radou, ale pravdivou: chce to tvůrčí přístup, nebrečet a nestávkovat, diverzifikovat zdroje, v době konjunktury myslet na horší časy, jsme stejně dobří jako naši sousedé v Evropě a můžeme využít zkušenosti, které nás poučily, kudy cesta nevede. Prostě – do budoucna jsem optimista a přeji našim zemědělcům i potravinářům úspěch. V tom se jistě s ing. Velebou shodneme. 5. Hitem letošní sezony jsou regionální potraviny. Mediálním hitem se pak stalo syrové kravské mléko z automatů. Mohu znát vaše názory na tyto dvě – zdánlivě nesourodé – oblasti? I když společného jmenovatele mají. Jde o prodej potravin s nižší přidanou hodnotou, avšak s určitými riziky pro spotřebitele. A nejen u mléčných automatů. JAN VELEBA: V Rakousku se prodává ze dvora 7 % čerstvého mléka. Nikdo se nad tím nepozastavuje, nikdy nevystoupil žádný hygienik a nestrašil lidi „coby kdyby“. Nikdy nevystoupil tiskový mluvčí jisté státní kontrolní organizace a nedivil se v novinách, jak je to možné, že si lidi tolik oblibují mléčné automaty. Naopak, tento způsob prodeje, který bude vždy marginální co do objemu, je v západních zemích všemožně podporován. Nemusíme ale chodit jenom na západ, podívejme se do Polska na jejich potravinové trhy. Nicméně vývoj se dá přibrzdit, částečně potlačit, nikoli však zastavit. Jsem rád, že jsme dospěli do stavu, že spotřebitelé chtějí také něco jiného, než jsou uniformní, průměrné a globalizované potraviny z obchodních řetězců, dovážené často tisíce kilometrů. Zde je důvod obrovského boomu farmářských trhů. Dalším směrem jsou nesporně

...při rozhovoru ve vydavatelství Agral

regionální potraviny. Podařilo se nám spolu s Potravinářskou komorou ČR, ministerstvem zemědělství a Asociací krajů program Regionální potravina úspěšně nastartovat. Ten směr je stoprocentně správný, a kdo by pochyboval, tomu bych doporučil podívat se letos na „Zemi živitelce“ do pavilonu R3, kde byly regionální potraviny ze všech krajů vystaveny. Zájem lidí a politiků byl nelíčený a obrovský a už se těším na příští živitelku, na které budou regionální potraviny soustředěny do nového velkého pavilonu. Už nikdy nic nenaděláme s tím, že maloobchodní síť ovládají téměř z 80 % obchodní řetězce, které bohužel až na jeden jsou v zahraničních rukou. Můžeme ale udělat něco s tím, aby se zde chovaly slušně, a ne jako na dobytém území, což často předvádějí. Jsou ale výjimky. Například Billa má k českým potravinám vstřícnou obchodní politiku. Nedávno například zastavila nákup biojogurtů v Rakousku a nakupuje naše. Nicméně vrátím se k začátku, k té jedné lodi. My jsme skutečně na jedné lodi. Tou lodí jsou české potraviny. Pokud se v obchodních řetězcích budou prodávat především české potraviny, pak zde bude místo pro zpracovatelský průmysl a pro zemědělství. To je jednoduchá rovnice. Udělejme pro to tedy něco. Jsem si jist, že doba je tomu konečně nakloněna. Začínají se probouzet i politici. Konečně jsme se dočkali ministra, který české potraviny podporuje, a to veřejně. Nedávno například otevíral mléčný automat na Kladně. To je proti únorovému vystoupení hlavního hygienika proti mléčným automatům obrovský posun. Ale nejenom náš ministr. Před necelým měsícem jsme byli na jednání u premiéra Petra Nečase, týkalo se rozpočtu. Velmi se zajímal o dovozy potravin a dostal jsem od něho úkol, abych ho písemně informoval o dovozech kuřat a jejich kvalitě. Tento předseda vlády má evidentně zájem o české potraviny a bude je podporovat. To je zde poprvé a je také na nás, jak toho využijeme. Abych udělal závěr, vidím to tedy ve dvou rovinách. Za prvé věnovat větší pozornost obchodním řetězcům a prosadit v nich více českých potravin a přijatelné podmínky dodavatelsko-odběratelských vztahů. Za druhé podporovat alternativní způsoby prodeje a umožnit spotřebitelům volbu. Jedině tak můžeme s trhem potravin, na kterém jsou bytostně závislí zemědělci i zpracovatelé, pohnout správným směrem. Dodávám, že je nejvyšší čas. Není to obvyklé, ale zakončím vývojem salda agrárního zahraničního obchodu od vstupu do EU u čtyř nejdůležitějších komodit. Od roku 2003 (poslední rok, kdy jsme byli mimo EU) do roku 2009 se obchodní saldo hovězího masa propadlo z -55 mil. Kč (2003) na -1,3 mld. Kč (2009). U vepřového je vývoj z -904 mil. Kč na -7,5 mld. Kč, drůbeží pak z -692 mil. Kč na -2,3 mld. Kč. Proti tomu obilí šlo ze salda +2,2 mld. Kč v r. 2003 na +7,1 mld. Kč v r. 2009. Sečteno a podtrženo – prudce se prohlubuje strukturální nerovnováha českého zemědělství. Propadá živočišná produkce a zvyšují se přebytky obilí. Je už pět minut po dvanácté. OLDŘICH OBERMAIER: Mléko z automatů… V kontextu hospodářských čísel a doby nezajímavá otázka. Byl jsem nedávno v mlékárně firmy Mueller v Leppersdorfu u Drážďan. Mlékárna má denní kapacitu zpracování 6 milionů litrů mléka. Čtenáři také vědí, o čem mluvím, když říkám kritická velikost produkce. Agrární komora tvrdí, že mléčné automaty vznikly jako reakce na pokles cen syrového mléka s cílem ovlivnit cenu směrem nahoru. Uvažte sami: kdo ovlivní cenu mléka: ten, kdo nakupuje denně 6 milionů litrů (nebo 100 nebo 200 tisíc), nebo 150 mléčných automatů s denním prodejem 50 litrů? Jinak ovšem proti mléčným automatům nic nemám – chce-li někdo chodit s konvičkou na roh pro mléko, pak ho převařovat, proč ne. Ačkoli zprávy veterinářů o kvalitě syrového mléka z automatů nejsou špatné, je zde jistě riziko větší než u mléka z mlékárny, MUDr. Víta s jeho obavou chápu: je hlavní hygienik a jeho starost je říkat, co si myslí. Trhy s místními potravinami byly vždy součástí běžného života. Vítám jejich obnovování a malým pěstitelům a výrobcům přeji úspěch. V mé milované Francii to tak vždycky bylo. Předpokládám ovšem, že veterinární služba bude plnit svou odbornou povinnost a nebude podléhat žádným lobbistickým tlakům. Určité malé procento si takový prodej získá, pokud na něj někdo v médiích nesvede nějaký problém v souvislosti se zdravotní bezpečností potravin. Má-li se však čerstvé mléko převařit, je efekt čerstvého mléka problematický a zůstává jen poezie chodit s konvičkou (plastovou lahví) pro mléko… Někteří zastánci nového způsobu prodeje navrhují přidávat do mléka pasterační přísadu. Copak to asi bude? Asi benzoan draselný. Nebo kyselina sorbová… Děkuji za vaši návštěvu. Ing. František Kruntorád, CSc.



www.bivoj.cz

Co na srdci, to na jazyku

ám na Přidejte se k n

www.vivalittove

lla.it.

Všechny druhy těstovin z řady Exclusive vyrábíme z té nejkvalitnější semolinové mouky podle tradičních italských receptur a pod dohledem italských expertů. Takže ať už si připravíte fusilli, penne nebo třeba spaghetti, čeká vás gurmánská specialita, jaká se vyrovná nejkvalitnějším italským produktům.

Adriana_POTRAVINARSKY_ZPRAVODAJ_255x184.indd 1

18.10.2010 14:06:29


z domova / 17



Kvalitní proužky Twinsensor na inhibiční látky!

Prodej pekařských výrobků s vyšší přidanou hodnotou PRODEJNÍ STRATEGIE ZAMĚŘENÁ NA ZÁKAZNÍKA Největší šanci, jak s veškerým komfortem nabídnout takovýto produkt zákazníkovi, mají ti pekaři, kteří provozují vlastní prodejny. Budování firemních pekařství je vedeno myšlenkou prodat spotřebiteli vedle sáčku rohlíků a půlky konzumního chleba – tedy pekařského základu – další výrobky, a to zejména právě ty s vyšší přidanou hodnotou. Kvantita takovéhoto prodaného zboží „dělá“ tržby a zisk. Alfou i omegou každého výrobce je cílový zákazník, který si zvykl na to být středobodem obchodního světa. Všichni producenti potravin jsou hnáni snahou vyhovět spotřebiteli ve všem, vždy a všude v duchu hesla: „Náš zákazník je spokojený zákazník“. Má-li pekař svou vlastní prodejnu, pak mu spokojení zákazníci přinášejí řadu výhod. Zejména u něj utratí více svých peněz a zvýší jeho tržby, s vysokou pravděpodobností lze předpokládat, že se vrátí, a v neposlední řadě zvyšují dobré jméno firmy tím, že o ní šíří ve svém okolí kladnou reklamu. O spokojeného zákazníka je tedy jednoznačně třeba pečovat!

Letáček vysvětlující spotřebiteli význam výrobků řady VitalFit

Pekařské zboží s vyšší kvalitou a s vyšší cenou, např. s bohatší recepturou, náročnějším tvarováním, vyšším podílem ruční práce, zdravotním benefitem atd., se souhrnně označuje jako zboží s vyšší přidanou hodnotou. Stručně řečeno splňuje vyšší nároky spotřebitele na kvalitu potraviny, v tomto případě pekařského výrobku, který je základem jídelníčku.

VLÍDNÁ OBSLUHA V PŘÍJEMNÉM PROSTŘEDÍ Prodej pekařského zboží v hezkém a příjemném prostředí je základní podmínkou úspěchu. Pokud se v útulném pekařství zákazník cítí dobře a je spokojen, jistě se po základní objednávce několika rohlíků a chleba rozhlédne po pultu a přidá si i další výrobek. V nejlepším případě dodá kouzelnou větu: „Co máte nového?“ V tom okamžiku svoji nezaměnitelnou roli začíná hrát milý, informovaný a řádně proškolený prodejní personál s dobrými komunikačními schopnostmi. Neboť na osobní komunikaci je závislý obchod ze všeho nejvíce. Ani supermoderní prodejna nezaručí úspěch, pokud spotřebitel neobdrží informace, které dnes vyžaduje více než kdykoli dříve. Jsou-li v nabídce výrobky s deklarovanými výživovými vlastnostmi nebo speciální zboží vhodné např. pro diabetiky nebo celiaky, pak schopnost personálu upozornit na ně a hlavně podat fundované informace je nezbytnou podmínkou prodejního úspěchu. Vynaloží-li výrobce jistě značné prostředky na jejich výrobu, jež je podmíněna řadou legislativních podmínek, pak neschopnost řádně je nabídnout je cestou k vyřazení ze sortimentu. PODPORA PRODEJE Některé grafické symboly vztahující se k obchodu známe už z doby 1. republiky a leckdy se používají dodnes. V oblasti prodejních materiálů jsou bezesporu nejvynalézavějšími výrobci a prodejci kávy a alkoholu, neboť tyto pochutiny patří k nejdražším. Obecně platí, že čím dražší výrobek, tím více je třeba na něj upozornit a konečného

Plakát s novinkou Lněné zlato spotřebitele zaujmout. To platí samozřejmě i o pekařském sortimentu – na rohlík a konzumní chleba není třeba vyrábět propagační materiály. Ovšem má-li výrobce ve své nabídce novinku, zboží jedinečné, odlišující se od konkurence, delikatesu nebo zdravotně prospěšný výrobek, pak je zcela namístě podpořit jeho prodej, a to např. plakátem, letákem, samolepkou nebo nabídnout ochutnávku. Takto vynaložené prostředky se vrátí zvýšeným objemem prodeje. Ing. Eva Nováková IREKS ENZYMA s. r. o.

www.ireks-enzyma.cz

z domova / 19


Titul „Kornspitz roku 2010“ zamířil do Ratíškovic

Petr Příkaský a Vilém Foltýn, zástupci vítězného pekařství

KLADNO – Vítězem prestižní celostátní soutěže Kornspitz roku, které se každoročně účastní desítky pekáren a pekařství z celé České republiky, se stalo pekařství Petr Příkaský z Ratíškovic. Druhé místo v soutěži pekařů „Kornspitz roku 2010“ patří pekárně PANE, spol. s r. o., z Dolního Bousova, na třetím místě skončila Pekárna BACHAN s. r. o. z Blatnice pod sv. Antonínkem. Cenu backaldrin obdrželo klatovské Pekařství Na Rybníčkách, v. o. s.

Soutěž Kornspitz roku se každoročně setkává s velkou oblibou. Letos se konal již sedmý ročník, v rámci kterého porota hodnotila nejen vzhled, ale i chuť kornspitzů od jednotlivých pekáren a pekařství. „Soutěž Kornspitz roku 2010 hodnotím jako velice dobrou, protože přispívá k tomu, aby se světový výrobek i u nás dělal na co nejlepší úrovni. Kornspitz vyrábí hodně pekáren a pekařství v republice a tato soutěž je přehlídkou nejlepších výrobců kornspitzů. V České republice je zakořeněn výraz

tmavé pečivo, nicméně tmavé pečivo může být třeba i pečivo spálené. Proto jsem rád, že se stále více dostává do povědomí lidí i název Kornspitz, což je jeden z nejlepších celozrnných výrobků,“ uvedl Mgr. Petr Šedivý, ředitel Střední průmyslové školy potravinářské v Pardubicích, který byl jedním z odborných porotců soutěže Kornspitz roku 2010. A co na prvenství v této celostátní soutěži říká zástupce vítězného pekařství? „Vítězství v soutěži Kornspitz roku 2010 nás moc potěšilo. V Ratíškovicích je kornspitz oblíbeným produktem. Lidé mají v poslední době celozrnné pečivo v oblibě, což souvisí i s tím, že se více zajímají o zdravou výživu,“ je přesvědčen Petr Příkaský. Celou soutěž tradičně pořádala společnost backaldrin, která je dodavatelem směsí, z nichž se kornspitz peče. „Laická veřejnost vnímá kornspitz jako jeden ze zdravých rohlíků a nás toto vnímání samozřejmě těší. Různé pekárny a pekařství kornspitz sice mohou vzhledem k technologickým podmínkám dělat různě, přesto by měl kornspitz chutnat všude stejně. Každý kornspitz, jak se ukázalo i na naší soutěži, může ale vypadat odlišně. Když někdo vyrábí hřebíky, nastaví stroj a pak je jeden hřebík jako druhý, to ale u těsta neplatí,“ konstatoval Petr Mach, jednatel společnosti backaldrin s. r. o. Mgr. Petr Neckař

KORNSPITZ ROKU 2010: UMÍSTĚNÍ NA PRVNÍCH DESETI MÍSTECH Umístění

Pekárna

1.

Petr Příkaský, Ratíškovice

2.

PANE, spol. s r. o., Dolní Bousov

3.

Pekárna BACHAN s. r. o., Blatnice pod sv. Antonínkem

cena backaldrin Pekařství Na Rybníčkách, v. o. s., Klatovy 4.

Jozef Bočinec, Valtice

5.–6.

VOKURKA – racionální pečivo s. r. o., Plzeň

5.–6.

Ing. Jiřina Ječná, Praha

7.

PEKÁRNA HRUBÝ s. r. o., Pardubice

8.

Pekařství Na Rybníčkách, v. o. s., Klatovy

9.

SMÉKALOVO PEKAŘSTVÍ spol. s r. o., Vysoké Mýto

10.

Pekařství Kraupner s. r. o., Roudnice nad Labem

Délka Kornspitzu® je mezi 18 a 22 cm a má rohlíkový tvar. Pro Kornspitz® je charakteristická zejména horní strana – má dva šikmé podélné zářezy. Kornspitz® byl vynalezen v roce 1984 firmou backaldrin v Rakousku. Kornspitz® je podle přesně definované receptury pečen po celém světě denně tisíci pekaři. Oblíbené pečivo s pšeničnými otrubami má vysoký podíl obilného šrotu. Kornspitz® tak má velmi vysoký podíl balastních látek (přes 6 %) – tedy téměř stejně jako celozrnný chléb. Díky vyvážené kombinaci vysoce kvalitních přísad je Kornspitz® oblíben u gurmánů i u konzumentů, kteří kladou vysoké nároky na kvalitu výživy.

Pečivo nejspíš podraží, pekaři s obchodníky jednají o kolik Praha (li) – Pečivo na pultech tuzemských obchodů patrně brzy podraží. Pekaři, kterým v důsledku výrazného růstu cen obilí vzrostly náklady, chtějí, aby jim obchodníci začali za jejich výrobky platit více než doposud. Možný růst cen připouštějí již také některé obchodní řetězce. O kolik ceny chleba a pečiva vzrostou, rozhodne ostré vyjednávání velkých pekáren a řetězců. „Chceme zvýšit ceny. O kolik, to nedokážeme říct, protože to bude otázkou jednání mezi námi a obchodními řetězci,“ uvedl generální ředitel společnosti Penam, druhé největší tuzemské pekárny, Jaroslav Kurčík. „My jsme nakupovali v létě tunu obilí za 2900 korun (za tunu), dneska ho nakupujeme za 5000 korun. To je obrovský nárůst ceny, to musíte promítnout do ceny pečiva nebo mouky,“ poznamenal šéf Penamu. „Kdy budeme zvyšovat ceny, se nedá určit, ale kdybych to měl přiblížit, tak spíše k 1. listopadu,“ poznamenal Kurčík. Zdražení obilí pekárnu zasáhlo přesto, že má vlastní mlýny. Zvýšila již také ceny mouky, kterou prodává i jiným potravinářským firmám. „Pro nás je letošní rok velmi komplikovaný a máme obavy z ekonomiky. Zatím jsme pečivo nezdražili, ale moc dlouho to takhle nevydržíme,“ uvedla Marcela Batelková, jednatelka firmy Aplica, která je pekárnou s několika prodejnami. Firma v současné době zaměstnává na 50 lidí a bere tento rok jako nejhorší ve více než desetileté době působnosti. Zvýšení cen připustil například mluvčí supermarketů a hypermarketů Albert Lukáš Hora. „Ceny pečiva v prodejnách Albert se budou odvíjet od konečného

postoje dodavatelů a také od situace na českém trhu. Budeme se ale snažit zákazníkům nabídnout co nejnižší možnou cenu. Pokud by ale skutečně došlo ke změně u cen pečiva, rozhodně se nebude jednat o skok, který nastal v roce 2007, kdy cena rohlíku vzrostla až na 2,5 koruny,“ řekl Hora. Vyšší ceny pečiva na pultech tuzemských obchodů si kvůli rostoucím cenám surovin dokáže představit také jednatel hypermarketů Globus Petr Vyhnálek. Zda v následujících týdnech či měsících společnost Globus skutečně zvýší ceny pečiva, však nechtěl komentovat. Hypermarkety Globus mají vlastní pekárny, ve kterých vyrábějí hlavní část pečiva pro své prodejny, zbytek nakupují od průmyslových pekáren. Jednání o vyšších cenách nebude ale pro pekaře vůbec lehké. Na českém trhu panuje na evropské poměry nebývalá cenová konkurence. Český zákazník je na ceny základních potravin velmi citlivý. Obchodníci proto budou zdražovat pečivo jen velmi neradi. „Bedlivě sledujeme vývoj cen základních komodit pro pekařskou výrobu. Nevidíme důvod, proč by mělo dojít ke zvýšení cen u základního pečiva,“ reagovala na dotaz mluvčí řetězce Tesco Eva Karasová. Mlynáři již kvůli růstu cen obilí zdražili mouku a avizují další zvyšování cen. „Myslím si, že během října dosáhne vzestup cen mouky dvě koruny za kilogram. Některé mlýny cenu zvýšily již nyní,“ poznamenal v rozhovoru pro aktuální číslo týdeníku Zemědělec Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů ČR. Letošní sklizeň je nejen nižší, ale také méně kvalitní než loňská. Například u žita je využitelná pro potravinářství zhruba jen

třetina z letošní úrody, kterou statistici odhadují na necelých 130 000 tun. Mlýny přitom potřebují přibližně 110 000 tun této plodiny. Nedostatek bude i pšenice. Její spotřeba pro potravinářské účely v ČR se dlouhodobě pohybuje kolem 1,2 milionu tun. Využitelný bude asi jen jeden milion tun z jinak dostatečně veliké letošní produkce této obiloviny. Chybějící obilí se tak bude muset nejspíše dovézt, což může znamenat další zvýšení cen, evropské ceny pšenice jsou totiž ještě o 500 až 1 000 korun výše než v ČR. Na rozdíl od Hory si Filip dokáže představit, že by se cena rohlíku mohla vrátit na 2,50 koruny, jak tomu bylo ještě před několika lety. Pekaři podle něj v současnosti dodávají rohlíky do obchodních řetězců zhruba za 62 haléřů za kus. Již dnes by však měli dostávat minimálně korunu. Po zdražení by oprávněně mohli požadovat 1,20 až 1,50 koruny, míní Filip. „Myslím, že řetězce mají ještě prostor pro zvýšení cen placených producentům, navíc když vidí, že výrobci jsou ve ztrátě,“ uvedl. Podle průzkumu Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR totiž v letošním prvním pololetí devět z deseti pekáren skončilo zejména v důsledku nízkých cen své produkce ve ztrátě. Obchodní řetězce se v Česku dlouhodobě snaží držet ceny základních potravin, mezi něž chléb a rohlíky nebo housky patří, nízko. V ostrém konkurenčním boji obchodníků jsou tyto ceny jednou ze zbraní k nalákání zákazníků. Řetězce přitom od pekáren odebírají zhruba dvě třetiny jejich produkce. Pekaři upozorňují, že ve srovnání s Evropou je v Česku například chleba nezvykle levný. „Mýtus levného chleba“

podle nich vznikl před rokem 1989, kdy byla cena prakticky ze sta procent dotována. „V roce 1989 stál jeden kilogram chleba 4,40 Kč a za 20 let se tedy cena zvýšila čtyřnásobně. Náklady

na jeho výrobu a průměrná mzda v ČR se však za toto období zvýšily zhruba desetkrát,“ sdělil šéf Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR Jaromír Dřízal.

Líhně s celoevropskou působností Litomyšl (li) – Firmě MACH DRŮBEŽ a. s. z Litomyšle se podařil husarský kousek. Od ruských veterinářů, známých svou přísností a nekompromisností, získala v těchto dnech certifikát umožňující prodej jednodenních kuřat na ruský trh. Zatím mohla firma operovat na evropském trhu. Umožňují jí to certifikáty jakosti získané v roce 2002, které každoročně obhajuje. Splňu-

je normy ISO 9001 a ISO 14001, které jsou jednotné pro evropský trh. „Certifikát z Ruska nás samozřejmě těší a umožňuje firmě expanzi i na východ,“ uvedl majitel firmy Jiří Mach. Podle českých potravinářů získat tento certifikát je velmi složité a náročné, a když se tak stane, je to velký úspěch, protože se odbytu otevírá obrovský trh.

Během své osmnáctileté dynamické existence firma navýšila svou kapacitu líhní z původních 10 milionů na současných 170 milionů jednodenních brojlerových kuřat ročně. V obci Ostrovec u Písku se nachází líhně vybavené jednorázovými inkubátory od firmy Chick Master. Roční kapacita těchto líhní je 18 milionů jednodenních kuřat. Dalším působištěm firmy je Sloven-

sko. Zde jsou líhně, kde původní kapacita líhní 30 mil. jednodenních kuřat byla navýšena v roce 2010 na 52 mil. jednodenních kuřat ročně. Kapacita farem pro odchov a chov rodičů byla v letošním roce navýšena o 250 tis. kusů. Vlastní odchovy a chovy nyní činí 500 tisíc kusů. Zvýšené kapacity líhní si vyžádaly zakoupení dalších farem pro odchov a chov rodičů. Farmy byly okamžitě rekonstruovány podle současných trendů.

V současné době kapacity rodičovských chovů vzrostly na 1,5 mil. kusů. Soběstačnost v odchovech i chovech rodičů zajišťuje firmě MACH DRŮBEŽ a. s. efektivní a maximálně kvalitní výrobu vlastních násadových vajec. Nejvýznamnější export je do Polska, Slovenska, Rakouska, Itálie, Maďarska a Slovinska. V posledních letech výrazně vzrostl export zejména do Rumunska a na Ukrajinu.

20 / z domova


Výroba piva a sladu v České republice za prvních šest měsíců roku 2010 Celkový výstav průmyslových pivovarů dosáhl za prvních šest měsíců objemu 7 346 592 hl. Tento údaj nezahrnuje produkci pivovaru Budějovický Budvar, jehož data o dosaženém výstavu nejsou k dispozici. V tuzemsku se spotřebovalo 6 210 249 hl piva a na trhu piva pokračují trendy minulých let. I když se nejvíce vypije výčepního piva, jehož podíl činí 57 %, pozice ležáků se upevnila a tvoří již 37 %. Nadále roste poptávka po nealkoholickém pivu, jehož podíl stále roste a dnes činí 3,7 %. Zbytek tvoří piva speciální a neobvyklá. Za první pololetí se vyvezlo 1 136 343 hl piva. Tradičně největším importérem našeho piva zůstává

SRN, na druhém místě je Slovensko. Roste role Švédska, které je před Ruskem, páté jsou USA. V lahvích bylo prodáno 47,1 % celkového výstavu piva, v tuzemsku 45,7 %, exportní podíl lahvového piva činí necelých 55 %. Prodej piva v sudech činí celkem 42,6 % z celkového výstavu. Podíl sudového piva na tuzemské spotřebě činí 45,4 % a v sudech se vyváží 27,2 % z celkového objemu exportu. Obliba piva v plechovkách je větší v zahraničí, kde podíl vývozu přesahuje 11 %. Zájem o pivo v plechovkách na domácím trhu tvoří 3,4 %. Celkový podíl piva stáčeného do plechovek činí 4,6 %. Také podíl piva vyváženého do zahraničí

v cisternách je silnější a dosáhl 5,4 % objemu exportovaného piva ve srovnání s domácí poptávkou po pivu z cisteren, která činí 2,9 %. Celkem tvoří produkce piva distribuovaná cisternami 3,25 %. Pololetí 2010 potvrzuje trend z uplynulého roku. Významně se totiž posiluje stáčení do PET na úkor skleněných lahví, a i když objem 2,25 % je prozatím

malý, především tuzemský trh signalizuje růst poptávky a činí 2,45 %, zatímco na export putuje pouze 1,2 % z celkového objemu vyváženého piva. „První pololetí zaznamenalo celkový pokles poptávky po pivu, což přičítáme především dramatickému růstu spotřební daně u piva. Situaci nepochybně ovlivnila i přetrvávající ekonomická krize,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Současně však musíme po pravdě uvést, že pokles poptávky se netýká všech pivovarů, ale vidíme, že některé pivovary byly s to svou produkci navzdory zmíněným vlivům i zvýšit, což považuji za dobrý signál a první známky celkového oživení na trhu piva,“ dodal Jan Veselý.

České sladovny, obchodní i pivovarské, vyrobily za prvních šest měsíců letošního roku 232 955 t sladu, téměř o 17 % více než ve stejném pololetí 2009. Z 16 činných sladoven je největším producentem českého sladu společnost Sladovny Soufflet ČR, a. s. Z celkové výroby bylo exportováno 121 951 t, tedy o 8,2 % méně než v pololetí 2010. Největším importérem českého sladu je Polsko, kam bylo vyvezeno přes 60 tisíc tun, do SRN potom necelých 17 tisíc tun. Tradičním důležitým dovozcem je i Velká Británie, kam směřovalo 13 tisíc tun. Český slad putuje nejen do tradičních evropských destinací, ale i do Japonska, na Kubu, Vietnamu, Panamy a dalších zemí.

Pivovary pokračovaly v projektech podporujících zodpovědnou konzumaci alkoholu a připravují další projekt Celkem 113 500 především mladých lidí ve věku od 18 do 35 let mohlo v rámci 11 hudebních festivalů (Rock for People, Benátská noc, Sázava fest a osmi festivalů v rámci seriálu České hrady a Moravské hrady) navštívit stan, kde měli možnost, především řidiči, dobrovolně se podrobit dechovým zkouškám a ověřit si, nejsou-li pod vlivem alkoholu. Proběhlo téměř 3 000 dechových zkoušek, bylo rozdáno 9 000 jednorázových alkohol testů a téměř 3 000 reflexních pásek. Stalo se tak během letošních letních prázdnin v rámci projektu „DOMLUVME SE“, podporujícího mj. zodpovědnou konzumaci piva. Tento projekt podporují pivovary, členové Českého svazu pivovarů a sladoven. Patronem projektu je MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu Parlamentu ČR. Hlavním poselstvím tohoto projektu je propagovat myšlenku, že alkohol za volant nepatří. V jeho rámci je apelováno na mladé lidi jedoucí za zábavou autem, aby se vždy domluvili, kdo nebude během večera konzumovat alkohol a ostatní doveze bezpečně domů. Jeho cílem je komunikovat bezpečný návrat mladých lidí, kteří vyrazili za zábavou, především o pátečních

a sobotních nocích z diskoték a jiných společenských akcí. Dlouhodobá kampaň zaměřená na mladé lidi ve věku od 18 do 35 let začala před 4 lety a má formu celorepublikové road show. Organizuje ji ministerstvo dopravy (odbor BESIP) a dalšími partery jsou kromě pivovarů sdružených v rámci Iniciativy zodpovědných pivovarů i Fórum PSR – „Pijte s rozumem!“, neziskové

sdružení významných výrobců a distributorů alkoholických nápojů v České republice. „Nikomu z nás pivovarníků není a nemůže být lhostejná bezpečnost mladých lidí na silnicích a chceme, aby respektováním pravidel silničního provozu a dodržováním pravidla, že alkohol za volant nepatří, dojeli v pořádku do cíle své cesty,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Považuji za významné, že prakticky všechny pivovary našeho svazu považují za nedílnou součást své činnosti zodpovědný přístup ke konzumaci alkoholu a ctí a respektují tento projekt, finančně jej podporují a v řadě případů umožňují projekt realizovat v rámci svých pivovarských slavností,“ dodal Jan Veselý. Novinkou letošního roku v portfoliu aktivit Iniciativy zodpovědných

pivovarů je projekt „Pobavme se o alkoholu“, zaměřený na školní děti ve věku 12–13 let, jejich rodiče a učitele. Projekt probíhá formou interaktivní prezentace ve třídě. Cílem projektu je poskytnout dětem základní informace o alkoholu a nácvik reakce v rizikových situacích. Projekt bude realizován po celé ČR v 80 školách a osloveni budou žáci z přibližně 240 tříd. Pro celé pivovarnické odvětví u nás je společenská zodpovědnost jednou z priorit, což dokazují výsledky dotazníkového šetření provedeného minulý rok mezi pivovary, které představují 98 % výstavu piva u nás. Hlavním závěrem je skutečnost, že obeznámenost s touto problematiku je velká. Společenská zodpovědnost je vnímána jako oblast důležitá pro pivovarnictví a její význam bude růst, zvláště pak aktivity na podporu zodpovědné konzumace.

Názory menších pivovarů, převážně s tuzemským kapitálem, se významně neliší od názorů velkých nadnárodních společností. Samoregulační aktivity českého pivovarnického sektoru se řídí podle tzv. 7 operačních standardů k samoregulaci reklamních aktivit. Jedná se o dobrovolný závazek ČSPS vůči bruselskému DG SANCO (Evropský direktoriát pro zdraví a ochranu spotřebitelů). Výsledky českého pivovarnictví v dodržování těchto standardů jsou posuzovány a auditovány KPMG a Evropskou asociací reklamního průmyslu a již tradičně jsou vyhodnocovány na velmi dobré úrovni. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz. Tisková zpráva ČSPS

Potravináři a sdružení spotřebitelů usilují o zvýšení informovanosti tuzemských spotřebitelů Podle průzkumů veřejného mínění se stále méně spotřebitelů v ČR zajímá o nápisy potravinách – stoupající množství povinně uváděných informací spotřebitele spíše mate a znesnadňuje jeho orientaci ve výběru potravin. Tu dále snižuje řada zavádějících údajů používaných při propagaci potravin manipulující spotřebitele k nákupu určitého výrobku a také množství slevových akcí maloobchodních sítí nutící spotřebitele k nákupu potravin za co nejnižší cenu. Nic z toho ale v zájmu spotřebitele není. Zamezit uvedeným trendům je ambicí pracovní skupiny „Potraviny a spotřebitel“ při České technologické platformě pro potraviny (ČTPP). Jejím základním cílem je poskytnout tuzemským spotřebitelům v jejich vlastním zájmu aktuální a objektivní informace o kvalitě potravin na základě nejnovějších poznatků vědy a výzkumu. Tento projekt zaštiťuje Potravinářská komora ČR, podporuje

jej Ministerstvo zemědělství ČR a účastní se na něm Sdružení českých spotřebitelů a další sdružení. ČTPP je obdobou Evropských technologických platforem, jejichž vznik iniciovala v roce 2004 Evropská Komise jako nástroj ke zlepšení orientace spotřebitelů v oblasti inovativních potravin a zavádění nových technologií ve výrobě potravin. Podle ředitele Potravinářské komory ČR Ing. Miroslava Koberny chce ČTPP mimo jiné přispět k žádoucí změně stravovacích návyků i změně životního stylu, zejména ale k osvětě spotřebitele při nákupu skutečně kvalitních potravin. ČTPP působí v několika prioritních oblastech, včetně vztahu potravin k bezpečnosti, ke zdraví, ke kvalitě. „Právě vztah spotřebitele a kvality je naším ústředním tématem,“ říká Ing. Libor Dupal, předseda Sdružení českých spotřebitelů a rovněž předseda pracovní skupiny ČTPP „Potraviny a spotřebitel“. Tato skupina byla ustavena v loňském roce s cílem posilování komunikace vůči spotřebitelům ohledně kvality

potravin a podpory užívání kvalitních potravin. Členy pracovní skupiny jsou všechny spotřebitelské organizace, které o to projevily zájem, a dále zástupci subjektů trhu, které mají ke kvalitě

potravin vztah. „Spotřebitelům se snažíme rovněž vysvětlovat použití některých potravinářských technologií, o kterých jsou zavedeny poněkud zkreslené představy,“ vysvětluje Libor Dupal a dodává, že během několika měsíců byla činnost skupiny výrazně aktivizována, důkazem čehož jsou čtyři publikace: „Moderní šlechtění a potraviny“, „Potraviny ošetřené ionizací“, „Označování masných výrobků“ a „RFID – Radiofrekvenční identifikace: Důvod k obavám?“ Ve všech případech jsou autory uvedených publikací přední domácí odborníci s úzkým vztahem k tématům. Čtenáři se v nich mohou dočíst o celé řadě mýtů a pověr, které s výrobou potravin souvisí, a základní údaje týkající se orientace v označování potravin. Ve svých aktivitách hodlá skupina „Potraviny a spotřebitel“ pokračovat i nadále, například v rámci připravovaných seminářů na téma osvěta spotřebitele v konferenčních prostorách na Novotného lávce 5 v Praze 1.

VÝTAH Z VÝZKUMU CHOVÁNÍ TUZEMSKÝCH SPOTŘEBITELŮ (podle zjištění agentury Focus, Marketing & Social Research pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci) Zatímco v roce 2005 nečetlo údaje na obalech potravin 49 procent lidí, v současné době se tento podíl zvýšil na 56 procent. Ze 77 procent na 56 procent klesl podíl lidí, kteří se domnívají, že údaje na potravinách jsou pravdivé. Počet spotřebitelů konzumující ovoce a zeleniny podle zásad omezující zdravotní rizika klesl ze 43 procent v roce 2005 na 29 procent. Cena potravin hraje stále významnou roli při jejich výběru – 66 procent lidí vyhledává akční slevy a zlevněné potraviny občas nakoupí 77 procent spotřebitelů. Většina spotřebitelů hodnotí lépe bezpečnost a kvalitu českých potravin oproti zahraničním potravinám. ČTPP

Starobrněnský ležák stříbrný v prestižní soutěži České pivo 2010 Dne 24. září 2009 ve večerních hodinách proběhlo v hotelu Hilton v Praze slavnostní vyhlášení 10. ročníku odborné degustační soutěže České pivo 2010, kterou jako jedinou akci mezi soutěžemi piv u nás vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven. Starobrno si z této soutěže odnáší další z řady letošních ocenění. V prestižní kategorii ležáků bylo toto pivo vyhodnoceno jako druhé nejlepší. Starobrnu tak pro letošní rok přibylo do sbírky již osmé ocenění z degustačních soutěží! „Je skvělé, že naše starobrněnské pivo v letošním roce boduje na každé soutěži, do níž bylo přihlášeno. Ocenění jsou pro nás potvrzením kvality našeho piva a naší práce, ale svou hodnotu mají i jako motivace do budoucna,“ říká k oceněním Tomáš Pluháček, manažer a vrchní sládek starobrněnského pivovaru.

Starobrněnský ležák s 5,0 % alkoholu je pivo ve stylu brněnské tradice. Vyrábí se již několik století a je symbolem moravského pivovarnického umění. Má světlou jantarovou barvu a plnou chuť, po napití se však vyznačuje lehkostí a výrazným chmelovým dojmem. Na trh se dodává ve vratných skleněných lahvích o objemu 0,5 l a také 0,33 l,

v plechovkách a sudech obsahujících 5, 30 nebo 50 litrů tohoto zlatavého moku. V portfoliu piv starobrněnského pivovaru má své stálé místo, společně s pivy Starobrno Medium, Tradiční a Černé patří k nejoblíbenějším produktům z centra Brna. Ve všech kategoriích soutěže České pivo 2010 se v letošním roce utkalo celkem 45 piv, která do ní letos pivovary přihlásila. Piva hodnotilo 20 odborných degustátorů, sládků a pivovarských odborníků. Porotci hodnotili senzorické vlastnosti piv, to, zda mají deklarovanou stupňovitost, a také chuť soutěžících moků. Starobrnu se letos v degustačních

soutěžích daří skvěle. Za devět měsíců roku 2010 již toto pivo získalo celkem osm ocenění na čtyřech prestižních soutěžích, jakými jsou Česká pivní pečeť, Zlatý pohár Pivex 2010, Pivo České republiky a České pivo 2010.

Heineken je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě a evropskou jedničkou mezi výrobci piva. V roce 2003 se součástí skupiny Heineken Česká republika stal pivovar Starobrno a v roce 2007 se působnost skupiny rozrostla o Královský pivovar

Krušovice a. s. V polovině roku 2008 byla úspěšně dokončena akvizice společnosti Drinks Union, a. s. V roce 2009 bylo Starobrno, a. s. fúzováno do společnosti Královský pivovar Krušovice a. s. Na počátku roku 2010 byla do obchodního rejstříku zapsána změna obchodní společnosti, kterou byla společnost Královský pivovar Krušovice a. s. přejmenována na Heineken Česká republika, a. s. V současné době je Heineken Česká republika třetím nejsilnějším hráčem na domácím trhu s pivem, v exportu se řadí mezi nejdůležitější vývozce piva. Bc. Dagmar Krausová Heineken Česká republika

z domova / 21


Vítězové druhého ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv při festivalu Znojemský hrozen 2010 oceněni Znojmo – Druhý ročník soutěže speciálních a neobvyklých piv, který se uskutečnil v rámci gastronomického festivalu Znojemský hrozen 2010, vyhlásil ocenění nejlepších piv. Čtrnáct pivovarů přihlásilo celkem 30 vzorků do třech vypsaných kategorií. V nejpočetněji obeslané kategorii světlá speciální piva, kde bylo přihlášeno 15 vzorků piv, obdržela třetí cenu piva Primátor Exclusiv 16, pivovar Náchod, a. s., a Kvasničák z produkce Pivovaru Svijany, a. s. Druhou cenu získalo pivo Baron Trenck, Heineken Česká republika, a. s., Prácheňská Perla z pivovaru Platan, s. r. o., K Brewery Trading, a. s., a Rychtář Speciál, jehož výrobcem je Pivovar Rychtář, s. r. o., K Brewery Trading, a. s. Vítězem se stal Jihlavský Grand 18 z Pivovaru Jihlava, a. s., K Brewery Trading, a. s.

V kategorii polotmavé a tmavé pivní speciály byly přihlášeno 7 vzorků. Na třetím místě skončil Svijanská kněžna z Pivovaru Svijany, a. s., a druhou cenu získala pivo Primátor polotmavý z pivovaru Náchod, a. s., a 17 Polotmavý Doublebock, z pivovaru Czech Brewery – Rakovník, a. s. Vítězem se stalo pivo Bernard – speciální černé s živými kvasinkami z produkce Rodinného pivovaru Bernard, a. s. V kategorii neobvyklých piv, která byla obeslaná 8 vzorky, získalo třetí cenu pivo Primátor Pale Ale z pivovaru Náchod a. s. Druhé ceny získala piva Bernard Švestka z produkce Rodinného pivovaru Bernard, a. s., a Weizenbier z pivovaru Náchod a. s. Vítězem se stal Velen z Pivovaru Černá Hora, a. s., K Brewery Trading, a. s. Cenu předsedy poroty za nejvíce nominací získal Jihlavský Grand 18 z Pivovaru Jihlava, a. s., K Brewery

Trading, a. s. „Degustační soutěž piv rozhodně patří na festival Znojemský hrozen a znamená jeho jednoznačné obohacení,“ uvedl Ing. Ladislav Skopal, místopředseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, který byl v letošním ročníku soutěže členem panelu reprezentantů. „České pivo je nejen fenoménem u nás, ale dlouhodobě nás úspěšně reprezentuje i v zahraničí a soutěžení piv, jejich odborná degustace a posuzování je nutnou cestou k upevnění jeho pozice ve světě,“ doplnil Ladislav Skopal. „Vyšší počet soutěžících pivovarů a přihlášených piv jen potvrzuje dění na pivním trhu – dlouhodobě roste zájem veřejnosti o speciální a také neobvyklá piva,“ uvedl Mgr. František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a. s., a hlavní organizátor soutěže. „Po loňském prvním ročníku

jsme se zájmem očekávali ohlasy z pivovarů a jsme potěšeni, že ve druhém roce byl jejich zájem ještě větší a počet soutěžních piv vyšší. Potvrdila se tak životaschopnost soutěže tohoto unikátního typu a obdobné uspořádání soutěže není ve světě známé,“ dodal František Frantík. Soutěž vyhlásil PORT spol. s r. o. pro speciální a neobvyklá piva vyrobená komerčními pivovary v České republice. Odborným garantem je tradičně Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., a soutěž se uskutečnila v rámci gastronomického festivalu Znojemský hrozen 2010. Vyhlašuje se ve třech kategoriích: První z nich je určená pro světlá speciální piva (13,0 a více % EPM), druhá pro polotmavá a tmavá speciální piva (13,0 a více % EPM, barva 20 j. EBC) a vyšší. Třetí kategorie je určena neobvyklým pivům. Tímto pojmem se

rozumí např. ochucená nebo v našich podmínkách neobvyklou technologií vyráběná piva. V této kategorii přihlašovatel může uvést parametr, kterým se pivo odlišuje, a komise k němu při hodnocení přihlíží. Jednokolová soutěž proběhla ve dvou termínech a vyhodnocení přihlášených piv provedla devatenáctičlenná hodnotitelská komise rozdělená na dvě subkomise. První z nich, dvanáctičlenný panel expertů, tj. grémium složené z členů degustační komise VÚPS, byla doplněna o nezávislé odborníky z dalších odborných institucí, jako např. z VŠCHT Praha a Zemědělské univerzity v Praze. Sedmičlenný panel reprezentantů byl tvořen novináři zabývajícími se pivovarskou problematikou a významnými osobnostmi, které pivo znají, ale nezabývají se jeho hodnocením profesionálně. Tisková zpráva ČSPS

Pivovarští experti hodnotili česká piva. Zubr, Litovel a Holba si z degustační soutěže České pivo 2010 odvážejí rekordních 6 medailí z 9 udělovaných.

Přerov – To, že se nejlepší výčepní piva vaří na střední Moravě, potvrzuje absolutní vítězství piva Zubr Gold, následovaného Zubrem Classic a světlým výčepním Litovel Moravan letošního ročníku soutěže České pivo 2010. Pivovarští experti dále ocenili Holbu Premium, která získala bronzovou medaili v kategorii ležáků, a Zubr Free a Litovel Free, kterým patří stříbro a bronz v kategorii nealkoholických piv. „Jde o mimořádný úspěch, který je

výsledkem dlouhodobé poctivé práce, orientované na spokojenost konzumenta. Je o to cennější, že jde o obsazení kategorie nejčastěji konzumovaného piva. Výčepního piva se totiž u nás vypije zhruba 10 milionů hl ročně, což představuje více než polovinu celkové produkce, kdežto u ležáků je to zhruba třetina. Jde tedy o kategorii, která konzumenty zajímá nejvíce,“ k úspěchu vyjadřuje Pavel Svoboda, ředitel pivovaru Zubr. Oceněná piva se již více než 130 let vyrábějí klasickou technologií podle

tradičních receptur a to jim přináší osobitou charakteristiku. Je to především plná chlebnatá chuť, vyšší hořkost a výborný říz. V pivu se ale odráží nejen samotná technologie, ale také prvotřídní kvalita především domácích surovin – sladu a chmele – a vysoký podíl lidské práce. Jak uvařit nejlepší pivo v republice, ví nejlépe výrobní ředitelka Nataša Rousková. „Klasická výroba umožňuje, aby si pivo vzalo to nejlepší ze sladu i chmele. Třeba Zubra poznáte už podle chmelového aroma, které získává nejen díky prvotřídní kvalitě chmele, ale i způsobu jeho dávkování. Pro pivo Litovel je typická vyšší a přitom příjemná hořkost. Aby pivo získalo své chuťové vlastnosti, je zapotřebí dát mu čas. Zatímco brány pivovarnických gigantů výčepní piva opouštějí za 14 dní, u nás je to 5 až 6

týdnů,“ říká Nataša Rousková. Důležitý je nejen čas, ale i samotné procesy. Tradičně vyrobené pivo kvasí přirozeně na otevřené spilce a pozvolným dokvašováním a dozráváním v ležáckých sklepích získává plnou vyváženou chuť a správný říz. „Jednoduše vzniká přirozenými procesy, a není ho tedy zapotřebí uměle dosycovat, dobarvovat ani jinak upravovat,“ doplňuje přednosti klasicky vařeného piva Nataša Rousková. Degustační soutěž České pivo roku každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským (VÚPS). Hodnocení jednotlivých vzorků probíhá anonymně a ve dvou kolech, což zajišťuje maximální objektivitu výsledků a je ve srovnání se světem ojedinělé. Důležitý je fakt, že

vzorky do soutěže jednotlivé pivovary neposílají, ale odebírá je komise VÚPS přímo v pivovarech. Výsledné pořadí vzorků hodnocených v jednotlivých kategoriích je určeno součtem bodů, které vzorek ve své kategorii získal v obou kolech. Tím je omezen prvek náhody ve kvalitě vzorků. Letos se soutěže zúčastnilo celkem 45 piv, které ve 3 kategoriích hodnotilo 20 degustátorů a pivovarských odborníků. „I když jsem pevně přesvědčen, že kvalitní piva vyrábějí u nás všechny průmyslové pivovary, přece jen se potvrdilo, že konkurence výrobců piva je veliká a vyrovnaná a nikdo nemá jistotu, že právě jeho pivo vyhraje, což mě také těší,“ uvedl Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS. Tisková zpráva PMS a. s.

Svatováclavský Doppelbock z Velkého Března – pivo neobvyklé síly Na svátek svatého Václava, hlavního patrona naší země, uvedl Heineken Česká republika pod názvem Svatováclavský Doppelbock dosud nejsilnější pivo ve svém portfoliu. 28. září tak pivní fajnšmekři dostali o příležitost ochutnat jedinečné 21 pivo vrchního sládka Petra Hauskrechta z pivovaru Velké Březno. Jedná se o spodně kvašené 21° pivo s výraznou, ale jemnou hořkostí, dosaženou použitím českých aromatických a hořkých odrůd chmelu, jehož obsah alkoholu je 9,5 %. V ležáckých sklepech

v omezené sérii, na svatého Václava. Je to speciální pivo, které žije jedinečností slavnostní chvíle. Ve Velkém Březně jsme na něj náležitě hrdí a věříme, že zachutná i konzumentům.“ Označení Doppelbock v názvu piva odkazuje k tradici výroby podobně silných podzimních piv s výraznou chutí, která jako první vařili italští mniši v Bavorsku. Svatováclavský Doppelbock, kterého bylo pro jediný den v roce uvařeno 470 hektolitrů, se prodával ve vybraných více než 950 provozovnách po celé České republice. V omezené sérii byly pro

pod dozorem sládků zrálo více než 100 dní. Díky zbytkovému neprokvašenému extraktu je toto sytě zlato-hnědé pivo charakteristické velmi vysokou plností a nasládlým dozníváním s alkoholovými tóny. Hodí se pro velmi speciální příležitosti. Petr Hauskrecht, vrchní sládek pivovaru Velké Březno a tvůrce nového speciálu, jeho výjimečnost komentuje následovně: „Je to nejsilnější pivo z portfolia Heinekenu Česká republika. Jedenadvacítka. Před lety se u nás již prodávala, my nyní tuto tradici po dlouhých letech obnovujeme. Ovšem pouze

jeho podávání vyrobeny také sváteční sklenice. Novinkou byla také nabídka části produkce ve vratných skleněných pivních lahvích o objemu 0,5 l. Svatováclavský Doppelbock je již čtvrtým z řady pěti speciálů, které letos Heineken uvádí na český trh. Po Zeleném velikonočním speciálu ze Starobrna, červnovém Svatojánském z Velkého Března a Dožínkovém z Krušovic přibude ke Svatováclavskému o Vánocích ještě patnáctistupňový Regenerátor taktéž z Velkého Března. Mgr. Kateřina Beute Heineken Česká republika

Budějovický měšťanský pivovar chce vyrobit více piva České Budějovice (bo) – Budějovický měšťanský pivovar očekává, že letos vyrobí o 30 procent více piva než loni. Do budoucnosti by se desátý největší tuzemský pivovar rád výrazněji prosadil v jižních Čechách. Na tiskové konferenci to řekl generální ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Jiří Oubrecht. U příležitosti zahájení sladovnické naposledy konala pravděpodobně v rosezony na nádvoří pivovaru požehnal ce 1947,“ řekl předseda představenstva sladu českobudějovický biskup Jiří Pa- Budějovického měšťanského pivovaru ďour. „Vracíme se k tradici, která se tu Miroslav Leština.

Budějovický měšťanský pivovar patří mezi 15 českých pivovarů, které mají sladovnu přímo ve svém areálu. „Slad je jednou z nejdůležitějších složek při výrobě piva,“ připomněl Leština. Letos vyrobí pivovar podle odhadů 180 000 až 190 000 hektolitrů piva. Loni Budějovický měšťanský pivovar uvařil 143 000 hektolitrů. „Hlavní zá-

sluhu na nárůstu má exportní složka. My bychom se chtěli v následujících letech zaměřit na to, abychom se více prosazovali v jižních Čechách. Oproti ostatním pivovarům s podobnou kapacitou se dostatečně neprodáváme ve vlastním regionu,“ řekl Oubrecht. Podle něj Budějovický měšťanský pivovar uvažuje také o tom, že by v bu-

doucnosti stáčel pivo do plastových lahví. Budějovický měšťanský pivovar byl založen v roce 1795. V 60. letech minulého století nesl jméno Samson. Je to nejstarší pivovar v Českých Budějovicích. V roce 1974 začal jako první tuzemský pivovar vyrábět nealkoholické pivo, které nese název pito.

Pilsner Urquell přichází s novým balením jedenácti piv Plzeňský Prazdroj uvádí na trh nový vratný obal piva Pilsner Urquell, tzv. poloviční přepravku, která obsahuje 11 klasických vratných lahví světlého plzeňského ležáku. Výhodou nového balení je především jeho nízká váha, snadná odnositelnost a manipulovatelnost. „Nová poloviční přepravka má bezmála o polovinu menší váhu než ta

klasická. Snažíme se tak spotřebitelům zprostředkovat pohodlnější nákup piva Pilsner Urquell ve vratném a tím pádem i ekologicky šetrnějším obalu,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell. Zatímco klasická pivní přepravka s 20 lahvemi váží přes 17 kg, poloviční přepravka s 11 pivy váží jen cca 9 kg. Váha poloviční přepravky s plzeňským ležákem je tedy takřka totožná

s balením 6 kusů 1,5litrových minerálních vod, se kterým spotřebitelé běžně manipulují jednou rukou. Jedná se o vratný a tím pádem ekologicky šetrnější obal. Spotřebitel ho může vrátit společně s prázdnými láhvemi zpět do obchodu, záloha na půl přepravku přitom činí padesát korun. V zahraničí jsou pivní poloviční přepravky zavedeným i osvědčeným balením a Česká republika v tomto

ohledu nebude pravděpodobně výjimkou. V nejbližší době proběhne distribuce nových polovičních přepravek Pilsner Urquell do několika obchodních sítí. První budou hypermarkety Globus, od října se plzeňské poloviční přepravky objeví i v dalších obchodních řetězcích. Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

22 / z domova


Sklizeň vína bude letos slabá, zvedne cenu vín o 10 procent Brno (bo) – Vinaři očekávají v letošním roce výrazný propad sklizně. Podle odhadů sklidí na vinicích o polovinu méně hroznů, než je průměr v posledních deseti letech. Bude to mít vliv i na cenu vína v příštím roce. Podle tajemníka Svazu vinařů ČR Martina Půčka budou zejména moravská vína dražší patrně o zhruba deset procent. Hlavní sklizeň hroznů révy vinné začala koncem září. Sklizena byla v té době čtvrtina. Podle Půčka by vinaři mohli sklidit asi tři tuny hroznů z hektaru, což představuje asi 380 000 hektolitrů vína a v procentuálním vyjádření pak asi jen pětinu celkové spotřeby vína. Zbývající množství bude nutné vykrýt dovozem. „Sklizeň tak můžeme srovnávat co do množství s ročníky 2003 a 1997,“ uvedl Půček. Špatná byla už loni, kdy výnosy

oproti průměru poklesly o 35 procent. Nízká úroda byla letos způsobena vlhkým počasím v červnu a s tím spojeným rozvojem plísně révové, která provedla silnou redukci hroznů. Nedostatek hroznů má vliv i na ceny. Hrozny se začaly prodávat za 15 korun za kilogram. „V současné době se pohybují kolem 20 korun za kilogram hroznů a směřují k 25 korunám,“ uvedl Půček. Ekonomický dopad takto nízké sklizně je podle představitelů svazu velmi nepříjemný a lze konstatovat, že i přes velmi vysokou cenu hroznů bude letošní ekonomika produkce hroznů ztrátová. „Pěstitelé se dostávají do červených čísel. Náklady na hektar vinice jsou kolem 100 000 korun,“ uvedl Půček. Vliv ceny hroznů se tak bude muset promítnout i do cen vína. U moravského, kterého je naprostá většina, půjde podle Půčka o desetiprocentní nárůst.

Jednou z firem, která v letošním roce udrží prakticky stejnou sklizeň jako loni, je Vinselekt Michlovský z Rakvic na Břeclavsku. „Neudělali jsme nikde chybu. Některé věci jako mrazíky však nedokážeme ani my ovlivnit,“ řekl hlavní agronom společnosti Lubomír Kudelňák. Vinselekt Michlovský hospodaří na 120 hektarech, úbytek sklizených hroznů by měl činit maximálně deset procent. Firma těží i z toho, že její struktura vinic je v kraji pod Pálavou roztroušená. „Na různých místech je počasí trochu jiné, proto nikdy nedopadneme úplně špatně,“ dodal Kudelňák. Pozitivně hodnotí Svaz vinařů kvalitu letošního vína, přestože počáteční cukernatost hroznů byla poměrně nízká. „Vyšší cukernatost očekáváme později, kdy přijdou na řadu odrůdy méně plodné, pro které není problém vyšší cukernatosti dosáhnout,“ dodal Půček.

Vinařem s nejlepším čichem se už podruhé stala žena Vítězem 2. Mistrovství České republiky v rozeznávání vůní ve víně se o víkendu v Mikulově stala Adéla Hoffmannová z Brna. Mistrovství pořadatelé už podruhé zařadili na program Pálavského vinobraní a stejně jako loni bylo otevřené pro soutěžící z řad návštěvníků vinobraní. Odvahu poměřit své síly v rozeznávání typických aromat obsažených ve víně našlo nakonec 391 z nich. Vítězka letošního ročníku není vinařským profesionálem, má ráda Tramín červený nebo původní moravskou odrůdu Rubinet. K samotnému vítězství v soutěži říká: „Ráda si večer dám sklenku dobrého vína. A baví mne si o něm povídat. Myslím, že přemýšlení o víně

je jednou z příčin, proč se mi dnes podařilo zvítězit.“ Mistrovství má za cíl nejen nalézt milovníka vína s nejvytříbenějším čichem, jemuž se dostane zasloužených ovací, ale hlavně oslovit co nejvíce milovníků vína a ukázat jim, jaké bohatství vůní lze ve vínech objevit. Soutěžící a návštěvníci vinobraní si tak mohli zajímavou formou prověřit své schopnosti vnímání vůní obsažených ve víně a umění tyto vůně také správně určit. Vztah vína a jeho vůní je velmi úzký a je pro vnímání jedinečnosti toho kterého vína naprosto klíčový. Hlavní soutěž je založena na kombinaci praktických a teoretických (nicméně ne nutně expertních) schopností. Aspirant na titul mistra republiky tak

Vítězka Adéla Hoffmannová

musel zvládnout poznávání vůní ve víně s využitím renomované učebnice Vůně vína (Le Nez du vin) francouzského odborníka v oblasti aromat Jeana Lenoira, poznávání reálných vůní (letos se naslepo poznávala například skořice nebo káva) a zodpovědět řadu vědomostních otázek o vůních vín se zaměřením na vína z Moravy a Čech. Na širokém spektru vůní vína a jejich nekonečných kombinacích tak pořadatelé mistrovství ukázali jedinečnou rozmanitost moravských a českých vín, která nemá ve světě obdoby. Doslova každá vinice, každý svah dává naprosto unikátní vína a konzumentům tak nabízí každý ročník nový materiál pro dobrodružné zkoumání neopakovatelných chutí a vůní vína.

Na své si v neděli přišli i nejmenší návštěvníci vinobraní, pro které byla připravena soutěž v rozeznávání vůní a chutí Malý sommeliér. Na rozdíl od svých dospělých kolegů děti testovaly nealkoholické nápoje. Čestnou cenu a diplom si odnesly všechny. Loňského premiérového mistrovství se zúčastnilo 365 osob, přičemž do předkol nastoupilo zkusit štěstí přes 1000 zájemců. Vítězkou 1. Mistrovství České republiky v rozeznávání vůní ve víně se stala Marta Vítková z Mikulova, která se tentokrát umístila na druhém místě. Mistrovství České republiky v rozeznávání vůní ve víně vzniklo za podpory Vinařského fondu. Daniel Kříž Omnimedia Public Realtions, s. r. o.

Otavská klobása je držitelem diplomu Česká chuťovka Slow food 2010

OTAVSKÁ KLOBÁSA trvanlivý fermentovaný masný výrobek, který se vyrábí podle originální receptury ZŘUD – MASOKOMBINÁT PÍSEK CZ, a. s. Výrobek dostal název podle zlatonosné řeky Otavy, která malebným jihočeským městem protéká. U zákazníků je velmi oblíbená pro svoji decentní chuť, která vyhovuje celé rodině. Během svého působení na trhu získala i mnoho významných cen a ocenění. V tomto roce 2010 udělila Otavské klobáse odborná komise Diplom Česká chuťovka. Tato soutěž o dobrý potravinářský tuzemský výrobek ocenila vysoce jakostní české výrobky s vysokými nároky na chuťové vlastnosti. Předání ocenění proběhlo v nádherných prostorech galerie Sovovy mlýny na pražské Kampě. Tohoto ocenění si velice vážíme a zavazuje nás vyrábět poctivé a kvalitní masné výrobky.

www.mkpisek.cz

PROBIO – Písecké rodinné stříbro

. . . í z ě t í v Chuť

z domova / 23


Obliba svatomartinských vín roste Tradice svatomartinského vína byla obnovena v roce 2005. Tehdy bylo vyrobeno 125 tisíc lahví. Oblíbenost tohoto svěžího a mladého vína rok od roku roste. Loni se jich vyrobilo 1,1 milionu. „Letos se nám přihlásilo téměř sto vinařů, z nichž polovina je z velkopavlovické vinařské podoblasti,“ uvedl Pavel Večeřa z Vinařského fondu ČR. Podle něj dosud vinaři přihlásili celkem 254 vzorků. Největší podíl z nich mají bílá vína. Milovníci mladých vín se mohou letos těšit i na novinku. Svatomartinské víno se bude letos dělat i z moravského

Předseda Svazu vinařů ČR Ing. Jiří Sedlo, CSc., a Ing. Antonín Králíček, vedoucí oddělení pro víno na MZe, na terase vinice Pražského hradu

Pohled na vinice kolem Pražského hradu

Brno – Obliba svatomartinských vín rok od roku stoupá. I přes nižší výnosy letošní sklizně chystají čeští vinaři vyrobit až 1,6 milionu lahví. Na tiskové konferenci to řekli zástupci vinařů. A tak již pošesté se budou letos 11. listopadu pod patronací Vinařského fondu slavnostně otevírat lahve svatomartinských vín. S oblibou těchto vín roste i jejich výroba a množství vinařů a vinařských firem, které mají zájem vyrábět a prodávat vína s logem svatomartinské.

muškátu. „Tato odrůda rovněž dozrává poměrně brzy a je oblíbená pro svou aromatičnost. Nabízí také zajímavou možnost kupáží, například s odrůdou Müller Thurgau,“ řekl ředitel Národního vinařského centra Pavel Krška. Ne každé mladé víno vyrobené před 11. listopadem je svatomartinské. Vína procházejí kontrolou nezávislé komise, která hodnotí, zda senzorické parametry vína odpovídají požadované charakteristice. Dosud se bílé svatomartinské víno v ČR vyrábělo pouze z odrůd Müller-Thurgau a Veltlínské červené rané. Růžové a červené víno se bude nadále dělat z Modrého Portugalu a Svatovavřineckého. „Svatomartinské víno získalo takové renomé, že dnes nenajdete obec nebo restauraci, kde by se nekonala nějaká akce spojená s tímto vínem,“ uvedl Večeřa.

„Spotřebitelé se naučili vnímat svatomartinská vína jako kvalitní vína a první možnost seznámení se s novým ročníkem vín. V posledních letech jsme zaznamenali také potěšující skutečnost, že si mnoho lidí přes příjemně pitelná svěží svatomartinská vína nachází cestu k moravským a českým vínům obecně,“ říká ke Svatomartinským vínům ředitel Vinařského fondu Ing. Jaroslav Machovec. Když Vinařský fond ČR značku Svatomartinské v roce 2005 poprvé

uváděl na trh, přihlásilo se 36 vinařství. V loňském roce to bylo už 97 vinařů a vinařských firem a na trh se dostalo přes 1 100 000 lahví. Ambicí vinařů je překonat tuto hranici i v letošním roce. O možnost používat logo „Svatomartinské“ se letos uchází 98 vinařů a vinařských firem s 225 vzorky vín. Svatomartinská vína jsou první vína nového ročníku. Jedná se o vína svěží a ovocitá, která sice zrála pouhých několik týdnů, ale za tuto dobu už stačila získat svůj osobitý charakter.

ZNAČKU „SVATOMARTINSKÉ“ MOHOU NÉST VÍNA VYRÁBĚNÁ Z TĚCHTO ODRŮD: bílé víno – odrůdy: Müller-Thurgau, Veltlínské červené rané a od letošního roku nově také Muškát moravský typová charakteristika: příjemné, vyrovnané, svěží ovocité, suché víno růžové víno – odrůdy: Modrý Portugal a Svatovavřinecké typová charakteristika: příjemné, dobře pitelné ovocité suché víno červené víno – odrůdy: Modrý Portugal a Svatovavřinecké typová charakteristika: hladké sametové suché víno, odbourané kyseliny, případně karbonická macerace Text a fota: Eugenie Línková

V kolébce Ryzlinků rýnských bodovaly ty z Moravy

Již počtvrté za finanční podpory Vinařského fondu ČR organizovalo Národní vinařské centrum účast moravských a českých vinařů na mezinárodní soutěži MUNDUS vini v německém Neustadtu. Z České republiky se na soutěži o prestižní tituly ucházelo 44 vzorků od 14 vinařských firem a hned dvanáct jich uspělo. Česko tak získalo šest zlatých a šest stříbrných medailí. Mezi naše nejúspěšnější zástupce patřil Zdeněk Janoušek s dvěmi zlatými medailemi za Rulandské šedé, výběr

z hroznů 09, a Zweigeltrebe rosé, výběr z hroznů 09. Na pomyslném děleném druhém místě se umístila společnost VINSELEKT MICHLOVSKÝ a. s. s jednou zlatou (Pálava, výběr z bobulí 09) a jednou stříbrnou medailí (Aurelius, výběr z cibéb 08), stejné ocenění obdržela také firma ARTE VINI, spol. s r. o. (Veltlínské zelené, moravské zemské víno 09 – zlatá a Ryzlink rýnský, moravské zemské víno 09 – stříbrná). „Velmi příjemné na letošním ročníku bylo, že se právě v Německu, Mekce Ryzlinku rýnského, podařilo medailově prosadit hned třem našich vínům této odrůdy. Také úspěch dvou růžových vín ukazuje, že nejde jen o módní vlnu zájmu o rosé, ale o skutečnou světově srovnatelnou kvalitu,“ komentoval úspěch Marek Babisz, hlavní sommeliér Národního vinařského centra. MUNDUS vini svým jubilejním desátým ročníkem opět potvrdila přední úlohu mezi světovými soutěžemi, jejíž ocenění jsou vysoko hodnocená po celé Evropě a mají významný vliv na přízeň trhů jednotlivých evropských zemí. V letošním roce se hodnocení zúčastnilo

5 883 vzorků z 42 zemí celého světa, přičemž pouze necelých 22 % vzorků pocházelo z Německa. Hodnocení vín se jako porotce zúčastnil také český zástupce Dr. Luboš Bárta, šéfredaktor časopisu Sommelier, který průběh soutěže shrnul: „I když je MUNDUS vini stále soutěží s pověstnou německou precizností a dokonalostí, připadal mi letošní desátý ročník o poznání přátelštější a rodinnější. Pořadatelé nic neubrali na prvotřídní přípravě a průběhu soutěže samotné, ale úsporná opatření, která byla patrná i zde, možná kupodivu uvolnila

atmosféru v průběhu rámcového programu.“ V prosinci soutěž dále pokračuje v podobě MUNDUS vini BioFach, která je zaměřena na vína z ekologicky

vypěstovaných hroznů. Stále více našich vinařství dokončuje přechodné období, a vinaři z ekologických vinařství tak mohou porovnat kvalitu svých vín tím nejobjektivnějším způsobem s kolegy ze světa.

VÝSLEDKY: Ročník

Ocenění

ARTE VINI, spol. s r. o.

Výrobce

Veltlínské zelené, moravské zemské víno

Odrůda

2009

zlatá medaile

ARTE VINI, spol. s r. o.

Ryzlink rýnský, moravské zemské víno

2009

stříbrná medaile

2009

stříbrná medaile

HABÁNSKÉ SKLEPY, spol. s r. o. Veltlínské zelené, pozdní sběr Janoušek Zdeněk

Zweigeltrebe rosé, výběr z hroznů

2009

zlatá medaile

Janoušek Zdeněk

Rulandské šedé, výběr z hroznů

2009

zlatá medaile

SONBERK, a. s.

Pálava, výběr z hroznů

2009

stříbrná medaile

SPIELBERG CZ, s. r. o.

Ryzlink rýnský, pozdní sběr

2009

stříbrná medaile

VÍNO Mikulov, spol. s r. o.

Sauvignon, pozdní sběr

VINSELEKT MICHLOVSKÝ a. s. Pálava, výběr z bobulí

2009

zlatá medaile

2009

zlatá medaile

VINSELEKT MICHLOVSKÝ a. s. Aurelius, výběr z cibéb

2008

stříbrná medaile

ZD Němčičky

Frankovka rosé, pozdní sběr

2009

stříbrná medaile

ZNOVÍN ZNOJMO, a. s.

Ryzlink rýnský, ledové víno

2009

zlatá medaile

Podrobnější informace a výsledky jsou zveřejněny na www.mundusvini.de. Více o vínech na www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz. Daniel Kříž, Omnimedia Public Relations, s. r. o.

24 / ze zahraničí


Zahraniční obchod s mlékem a mlékárenskými výrobky v 1. pololetí 2010 V období posledních několika let docházelo k nebývalým a historicky nedoložitelným výkyvům na světovém trhu s mlékem a mléčnými komoditami. Týkalo se to jak cen, tak i poptávky, tedy nasycenosti mléčného trhu, a to v obou případech jak v kladném, tak záporném smyslu. Po euforii let 2007 a 2008 přišel strmý pád a poměrně dlouhá recese. Dosavadní průběh letošního roku dává naději, že dochází k postupnému narovnávání a určité stabilizaci na světovém mléčném trhu. Zpracované údaje o zahraničním obchodu s mlékem a mlékárenskými výrobky vycházejí z databáze zahraničního obchodu ČSÚ, která zahrnuje data subjektů až od určitého finančního objemu obchodu s použitím kvalifikovaného dopočtu.

CELKOVÝ PŘEHLED O DOVOZECH A VÝVOZECH PODLE SKUPIN VÝROBKŮ Ve sledovaném období 1. pololetí roku 2010 při porovnání za stejné období minulého roku došlo téměř u všech skupin výrobků, vyjma sýrů, k poklesu vývozu, zatímco v případě dovozu nárůst převládá. To ovšem neplatí pro hodnotové vyjádření, kde jak v případě dovozu, tak i vývozu došlo k nárůstu. Tabulka č. 1

Dovoz mlékárenských výrobků v 1. pololetí roku 2010 1. 1. – 30. 6. 2010 1. 1. – 30. 6. 2009 Název zboží podle položky CN Netto Hodnota Netto Hodnota (tuny) (tis. Kč) (tuny) (tis. Kč) Mléko, smetana nezahuštěná neslazená 37 846 459 316 64 009 667 312 Mléko, smetana zahuštěná slazená 4 015 143 318 3 559 111 153 Podmáslí, mléko, smet. kyselá, jogurt, 21 292 554 929 20 533 543 343 kefír Syrovátka, výrobky z mléka zahušt. 14 485 130 911 11 038 64 707 slaz. Máslo a jiné tuky z mléka 9 158 728 537 9 202 581 166 Sýry, tvaroh 39 524 2 779 888 36 333 2 473 985 Součet za období 1. 1. – 30. 6. 4 796 899 4 441 666

K nejvýraznějšímu poklesu došlo v případě tekutých mlék a smetan. V ostatních skupinách výrobků se jedná buď o stagnaci (máslo), nebo mírný nárůst (zakysané výrobky). Výraznější navýšení dovozů je možno sledovat u sušených a kondenzovaných mlék a také již tradičně u sýrů. Tabulka č. 2

Vývoz mlékárenských výrobků v 1. pololetí roku 2010 1. 1. – 30. 6. 2010 1. 1. – 30. 6. 2009 Název zboží podle položky CN Netto Hodnota Netto Hodnota (tuny) (tis. Kč) (tuny) (tis. Kč) Mléko, smetana nezahuštěná neslazená 292 858 2 631.072 330 586 2 559 806 Mléko, smetana zahuštěná slazená 15 227 802 173 19 299 805 356 Podmáslí, mléko, smet. kyselá, jogurt, kefír 35 986 990 989 37 837 1 084 163 Syrovátka, výrobky z mléka zahušt. slaz. 18 443 309 750 22 570 161 732 Máslo a jiné tuky z mléka 5 491 325 279 6 547 359 814 Sýry, tvaroh 14 740 1 160 653 12 510 980 561 Součet za období 1. 1. – 30. 6. 6 219 916 5 951 432

Téměř ve všech položkách vykazují vývozy v loňském roce pokles, nejvíce u sortimentu komoditních výrobků, tzn. sušených a kondenzovaných mlék, syrovátky a másla. K meziročnímu poklesu došlo také v případě exportu tekutého mléka, naopak jediný nárůst je registrován u sýrů. Tabulka č. 3 Saldo zahraničního obchodu s mlékem a mlékárenskými výrobky (tis. Kč) 1. pololetí 2010 1. pololetí 2009 Rozdíl Vývoz mléka a výrobků 6 219 916 5 951 432 268 484 Dovoz mléka s výrobků 4 796 899 4 441 666 355 233 Bilance (saldo) 1 423 017 1 509 766 -86 749

Index 10/09 104,5 108,0 94,3

Nárůst zahraničního obchodu v 1. pololetí 2010 ve finančním vyjádření lze přisuzovat určitému zotavení cen na zahraničních trzích. V případě vývozu je to doložitelné na jedné straně množstevním poklesem v jednotlivých skupinách výrobků a přitom na straně druhé viditelně vyšším finančním zhodnocením exportu. V případě dovozu však již obdobné hodnocení nevychází tak jednoznačně, protože ve sledovaném období došlo k nárůstu jak množství, tak hodnoty. To ale znamená, že import mlékárenských výrobků je za nízké, v mnoha případech za podnákladové ceny. Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky vykazuje za sledované období – stejně jako v minulých letech – kladné saldo, což je v zemědělském sektoru spíše výjimečné. Z uvedených čísel však vyplývá, že meziročně se tato kladná hodnota snižuje a vykázaná částka všech tří ukazatelů – vývoz, dovoz, saldo – je oproti minulým obdobím výrazně nižší.

I. ZAHRANIČNÍ OBCHOD V POLOŽCE 0401 – MLÉKO SMETANA NEZAHUŠTĚNÁ NESLAZENÁ Ve srovnání s 1. pololetím loňského roku došlo letos k poměrně výraznému poklesu dovozu mléka v konzumním balení (obsah do 2 litrů) na necelých 12,5 mil. kg oproti téměř 20 mil. kg ve stejném období minulého roku. Největší podíl na dovozu konzumního mléka má stále Slovensko – 89,2 % a Německo, jehož podíl však meziročně klesl z 16,1 % na 8,2 %, množstevně o více než 5,3 tis. tun. K ještě většímu snížení však došlo v letošním roce u dovozu mléka v cisternách – v součtu všech vykazovaných položek v rámci této skupiny to představuje pokles o 46,9 %, v případě dovozu v položce 04012099, což je v převážné míře neupravené (syrové) mléko, je meziroční snížení dokonce 61 %. Tabulka č. 4 (kg) Mléko v cisternách (součet všech položek)

Země původu 1. pol. 2010 1. pol. 2009 CELKEM 18 839 370 35 490 491 Slovensko 10 314 280 26 332 452 z toho: Mléko – tuk přes 3 % max. 6 %, Maďarsko 329 172 25 060 obsah nad 2 l Polsko 2 092 684 6 678 735 (04012099) ostatní 224 694 190 295 CELKEM 12 960 830 33 226 542 Z uvedeného vyplývá, že dovoz suroviny na zpracování v ČR postupně ustává. Přetrvávají ještě dodávky mléka ze Slovenska, ale v daleko nižším množství, než tomu bylo dříve (např. v roce 2007 to bylo více než 74 mil. kg). Na méně než třetinu klesly také dovozy mléka z Polska, ostatní dodávky jsou zanedbatelné. Znamená to, že české mlékárny se stále více orientují na české producenty, z části proto, že není taková potřeba navýšení objemu zpracovávané suroviny, určitě však také proto, že při porovnání s okolními státy nejsou již cenové rozdíly tak podstatné. Také vývoz konzumního mléka v letošním 1. pololetí roku 2010 se snížil na 72,1 mil. kg, i když tato změna není tak výrazná jako v případě dovozu. Největší část vývozu konzumního mléka je směrována na Slovensko (podíl 46,3 %), dále do Itálie (22,4 %), Maďarska (19 %) a Německa (11,7 %). Přestože zemědělci avizovali navýšení dodávek mléka na zpracování v zahraničí, statistická data za období 1. pololetí 2010 vykazují pokles vývozu suroviny. Tabulka č. 5 (kg) Země určení 1. pol. 2010 1. pol. 2009 Mléko v cisternách (součet všech položek) CELKEM 211 348 004 330 585 608 Německo 190 469 709 219 270 314 z toho: Mléko tuk přes 3 % max. 6 %, Itálie 1 678 951 9 456 362 obsah nad 2 l Polsko 10 753 765 8 224 749 (04012099) ostatní 332 744 1 936 519 CELKEM 203 235 169 238 887 944

Snížily se meziročně dodávky do Německa, které představují téměř 94 % celého objemu vývozu, velmi výrazně poklesl export mléka na zpracování do Itálie. Došlo ale naopak ke zvýšení přesunů do Polska, což je poměrně překvapivé vzhledem k tomu, že se jedná o teritorium, odkud je mléko ještě stále přesouváno na zpracování do ČR.

II. ZAHRANIČNÍ OBCHOD V POLOŽCE 0402 – MLÉKO, SMETANA ZAHUŠTĚNÁ SLAZENÁ Tato skupina výrobků zahrnuje především sušená a kondenzovaná mléka, což jsou nevýznamnější vývozní komodity na mléčném trhu. V letošním 1. pololetí došlo k mírnému navýšení v dovozu těchto výrobků (4 015 tun), meziročně se jedná o nárůst o téměř 13 %, který se týká především sušeného odtučněného mléka, kde došlo ke zvýšení importu o více než 650 tun. Ostatní výrobky této skupiny, tj. sušené plnotučné mléko a kondenzovaná mléka, zůstaly zhruba na stejné úrovni jako v roce předcházejícím. K poměrně velkému propadu na 15 227 tun však došlo u vývozu sušených a kondenzovaných mlék. Celkem se u této skupiny výrobků export snížil o zhruba 4 tis. tun, tj. o více než 21 %. Ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku byly v letošním 1. pololetí vývozy nižší ve všech položkách, přičemž největší pokles byl zaznamenán u kondenzovaných mlék o 30 %, na 77 % poklesl vývoz SPM a na 86 % vývoz SOM. III. ZAHRANIČNÍ OBCHOD V POLOŽCE 0403 – PODMÁSLÍ, MLÉKO, SMETANA KYSELÁ, JOGURT, KEFÍR Dovoz zakysaných mléčných výrobků se v 1. pololetí 2010 mírně zvýšil na 21 291 tun. Největší objem dovozů v obou skupinách je na náš trh (zhruba 60 %) dodáván z Německa, významný podíl však má také Polsko (podíl 26,2 %) a nově se objevují dovozy z Rakouska (podíl 9,4 %). Přestože došlo v letošním 1. pololetí roku k poklesu vývozu zakysaných mléčných výrobků na téměř 36 tis. tun oproti množství 37,8 tis. tun ve stejném období předcházejícího roku, stále je možno říci, že se jedná o jednu z nejúspěšnějších skupin z hlediska realizace na zahraničních trzích. Objem vývozu totiž například jen u jogurtů představuje téměř 37 % jejich tuzemské výroby. Z hlediska směrování vývozu jogurtů a ostatních zakysaných výrobků je možno na jedné straně konstatovat, že stále největší množství je dodáváno na Slovensko (30 %), příznivé na druhou stranu však je, že čím dál větší podíly vývozů jsou realizovány do dalších zemí EU (Rakousko, Německo, Itálie, Finsko atd.). IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD V POLOŽCE 0405 – MÁSLO A JINÉ TUKY Z MLÉKA Ze statistických údajů vyplývá, že dovozy másla v roce 2010 stále zůstávají na poměrně vysoké úrovni, ve sledovaném období dosáhly přes 9 tis. tun. Z hlediska sortimentu jsou největší dovozy másla uskutečňovány ve spotřebitelském balení (více než 5 tis. tun) a také meziroční nárůst v této položce je velmi významný (téměř 62 %). Naproti tomu másla v blocích bylo v tomto roce dovezeno o 2,3 tis. tun méně, jen 3,3 tis. tun. Po vstupu do EU došlo k poměrně významnému poklesu množství vyváženého másla: Podle statistických údajů bylo např. v roce 2003 vyvezeno více než 23 tis. tun másla, ještě v roce 2007 to bylo téměř 21 tis. tun. Export v letošním 1. pololetí odpovídá zhruba polovině tohoto množství (5,5 tis. tun). Je poněkud překvapivé, že největší objemy vývozu nejsou realizovány v sortimentu konzumního balení másla nebo v blocích, jak tomu bylo v minulosti, ale ve formě pomazánek a nově ve formě máselných olejů. V. ZAHRANIČNÍ OBCHOD V POLOŽCE 0406 – SÝRY A TVAROHY Tabulka č. 6 (kg) Sýry čerstvé, tvaroh Sýry strouhané, práškové Sýry tavené Sýry se zelenou plísní Sýry ostatní CELKEM

Dovozy sýrů a tvarohů podle druhových skupin 1. pololetí 2010 1. pololetí 2009 12 202 596 9 171 618 239 447 216 057 4 570 595 5 129 633 405 244 608 589 22 105 752 21 207 181 39 523 634 36 333 078

10/09 133,110,8 89,1 66,6 104,2 108,8

Poslední rok před naším vstupem do EU – tedy v roce 2003 – k nám bylo podle statistiky dovezeno 23 333 tun sýrů. V loňském roce 2009 to již bylo 74 129 tun a, jak vyplývá z výsledků 1. pololetí 2010, tyto dovozy neustále rostou. V porovnání za stejné období loňského roku byly dovozy sýrů v letošním 1. pololetí o téměř 9 % vyšší s tím, že výrazný nárůst o více než 3 tis. tun je u čerstvých sýrů a tvarohů a podstatné je také navýšení importu u sýrů ostatních o téměř 900 tun. Další významnou položkou, ale s opačným trendem, jsou tavené sýry, kde došlo ke snížení dovozů o více než 550 tun, ostatní položky nejsou z hlediska objemů tak důležité. Z hlediska podílu na dovozu sýrů v 1. pololetí tohoto roku je nejvýznamnější Německo (47,3 %) a Polsko (34,9 %), další v pořadí je Slovensko s 8 %. Pro srovnání např. z takové sýrařské velmoci, jakou je Nizozemsko, k nám bylo dovezeno jen 1 182 tun sýrů, což představuje necelá 3 % podílu na celkových dovozech. Největší položkou dovozu sýrů jsou Eidamy, kterých se v 1. pololetí roku dovezlo více než 12 tis. tun, z toho největší podíl zaujímá Německo (64,7 %) a Polsko (30 %). Další z významných dovozů tvoří čerstvé sýry a tvarohy. I v tomto případě největší podíl zaujímá Německo (58,7 %) a Polsko (30,1 %). V meziročním porovnání vývoje vývozu sýrů podle jednotlivých skupin je v období 1. pololetí 2010 možno sledovat na jedné straně poměrně znatelný pokles v položce čerstvých sýrů a tvarohů (o 310 tun na 1 762 tun), na druhou stranu však došlo významnému nárůstu vývozu sýrů tavených (o 118 tun na 829 tun), ale především položky sýrů ostatních (11 720 tun, což znamená zvýšení o více než 2,5 tis. tun), která je ale z hlediska objemů zásadní. I proto vychází vývoz sýrů v letošním 1. pololetí s výrazným nárůstem o téměř 18 %, což je možno považovat za velice příznivý trend.

ZÁVĚR Toto hodnocení nezahrnuje všechna dostupná data, je zkrácenou verzí podstatně podrobnějších údajů o zahraničním obchodě s mlékem a mlékárenskými výrobky tak, jak tato data udává databáze zahraničního obchodu ČSÚ. Přestože stále přetrvává kladný výsledek zahraničního obchodu s mlékem a mlékárenskými výrobky, je zřejmé, že finanční hodnoty jak na straně exportu, tak i importu jsou na podstatně nižší úrovni, než tomu bylo před několika lety. Nové podmínky zahraničního obchodu s mlékem a mléčnými výrobky postupně přinesly změnu ve směrování obchodních transakcí nejen z hlediska vývozních a dovozních zemí, ale i s ohledem na sortiment obchodovaného zboží. Výrazným způsobem do bilance zahraničního obchodu již delší dobu zasahují přesuny mléka jako suroviny pro zpracování do zahraničí. Současný mírný pokles těchto vývozních aktivit zemědělců lze považovat spíše za momentální výkyv než nově nastolený trend. Objemy prodeje mléka v cisternách do mlékáren v zahraničí představují i tak stále 18,5 % z objemu mléka nakupovaného českými mlékárnami. Naopak, dovozy syrového mléka na zpracování již téměř ustaly. Velmi citlivou záležitostí pro mlékárenské podniky v ČR je dovoz sýrů a tvarohů. V této skupině došlo v období po vstupu do EU k velmi výraznému nárůstu, a to především u tvarohů, nejvíce však u eidamského zboží. Na druhou stranu výsledky 1. pololetí tohoto roku jsou optimistické v tom, že se docela výrazně navýšily vývozy sýrů. Michal Němec, ČMSM

ze zahraničí / 25


Z A J Í M A V O S T I POVRCHOVĚ AKTIVNÍ LÁTKY V POTRAVINÁCH URYCHLUJÍ TRÁVENÍ TUKŮ Přítomnost povrchově aktivních látek v potravinách může vyvolat rychlejší degradaci lipidů v procesu trávení. Naznačuje to studie realizovaná ve Výzkumném ústavu potravinářském (Institute of Food Research) v Norwitchi ve Velké Británii, jejíž výsledky byly publikované v časopise Soft Matter. Předmětem studie bylo modelování digesce potravinových tuků, které byly na povrchu obaleny vrstvou proteinů. Zjistilo se, že proteinové “obaly” jsou v důsledku interakce s povrchově aktivními látkami destabilizované. Výsledkem je potom rychlejší degradace jimi chráněné lipidové složky. Toto zjištění nabízí novou možnost regulace rychlosti trávení a vstřebávání tuků v zažívacím ústrojí, a to formulováním potravin nového typu, v nichž by byla lipidová složka více chráněna před působením součástí žaludečních šťáv. „Většina tuku ve zpracovaných potravinách, ať už se jedná o polévky, jogurty, zmrzliny či majonézy, se konzumuje ve formě emulze, kde jako emulgátory jsou velmi často používané bílkoviny,“ říká Petr Wilde z IFR. „Snažíme se rozšifrovat mechanismus trávení tuků. Na základě tohoto poznatku bychom potom mohli navrhovat složení tuků tak, aby jejich trávení probíhalo co nejpomaleji.“ Výzkum je reakcí na poptávku po potravinách nového typu, které by pomáhaly regulovat příjem energie ze stravy kupříkladu i tím, že by oddalovaly a zpomalovaly trávení tukové složky potravin nebo navozovaly pocit sytosti bez trávení lipidů. V potravinářském průmyslu se jako emulgátory běžně používají bílkoviny, protože zajišťují tukům stabilitu a mimoto výrobkům přidávají další výživovou hodnotu. Průmyslově běžně používaným bílkovinným emulgátorem je vzhledem k vysoce ceněným funkčním vlastnostem syrovátkový beta laktoglobulin. Výzkumníci se domnívají, že systémy tuk–laktoglobulin jsou důležitými modely pro testování účinnosti podmínek trávení na rozklad tuků obsažených ve stravě (v potravinách). Způsob chování tukových emulzí v gastrointestinálním traktu je oblastí, které se ve výzkumu věnuje čím dál větší pozornost. Znalosti pochodů probíhajících při trávení potravin (stravy) lze potom využít při vývoji funkčních potravin. Výše zmiňovaná studie zkoumala vztah mezi stabilizačními bílkovinnými vrstvami a digescí lipidů. Speciální pozornost byla věnována účinku trávicího enzymu pepsinu na beta-laktoglobulinový obal pokrývající lipidy. Jak se očekávalo, pepsin za normálních gastrických podmínek částečně narušil stabilitu na povrchu lipidů adsorbovaných molekul beta-laktoglobulinu. Bylo však též zjištěno, že modifikaci laktoglobulinu způsobil i přídavek povrchově aktivní látky. Výzkumní pracovníci tak odhalili neočekávaný synergismus, který vedl k usnadnění rozpadu povrchových proteinů. „Povrchově aktivní látky napomáhají rozpadu proteinové vrstvy dokonce účinněji než pepsin a zlepšují přístup enzymů a žlučových solí k lipidům. Byl odhalen neočekávaný synergismus mezi povrchově aktivními látkami a působením pepsinu, což vedlo ke snazšímu narušení a kolapsu proteinové sítě. Tyto výsledky jasně naznačují, že konformace proteinů na rozhraní s lipidy je hlavní determinantou jejich hydrolýzy.“ Výzkum ukazuje, že lipidy obalené bílkovinami mohou být méně odolné k působení žaludečních šťáv než se původně předpokládalo. Přídavek povrchově aktivní látky může tuto odolnost ještě snížit. V budoucnu se výzkum zřejmě zaměří na stabilizaci proteinem obalených lipidů, na konstrukci potravinových struktur a na manipulaci s jejich vlastnostmi, jako je kupříkladu rychlost digesce jejich tukové složky. Výzkumníci nyní experimentují s tepelným a enzymatickým ošetřením modelového systému. Toto ošetření by mohlo vést ke snížení synergického účinku pepsinu a povrchově aktivní látky či k posílení odolnosti proteinové bariéry. Pokud by začátek digesce lipidů byl posunutý až na dobu, kdy se lipidy již budou nacházet v tenkém střevě, jejich přítomnost zde by mohla stimulovat tvorbu hormonů signalizujících sytost. „Strategie navrhované k posílení mechanických vlastností povrchových proteinových sítí by mohly pomoci tranzitu tuků žaludkem“ píší výzkumníci. J. Maldonado-Valderrama, A. P. Gunning, P. J. Wilde, V. J. Morris: In vitro gastric digestion of interfacial protein structures: visualisation by AFM Soft Matter, Published online ahead of print, DOI: 10.1039/c0sm00300j

VÝROBA ČOKOLÁDY BEZ CUKRU, S INULINEM, SLAZENÉ STEVIÍ Rostoucí počet lidí s nadváhou či trpících obezitou vedl výrobce k vývoji nízkooenergetických nízkotučných sladkých snacků a dezertů obsahujících minimum sacharózy. Studie publikovaná v časopise International Journal of Food Science and Technology se zaměřila na zkoumání účinku náhrady sacharózy intenzivním sladidlem stevií, inulinem a polydextrózou (ve funkci plnidla) na fyzikálně chemické a senzorické vlastnosti sacharózy prosté čokolády. Stevia je přírodní sloučenina asi 300krát sladší než sacharóza. Vzhledem k tomu , že po konzumaci se nemetabolizuje, je považována za nekalorickou. Bylo připraveno pět šarží čokolády, z nichž kontrolní obsahovala 44% roztok sacharózy (w/w). Šarže T1, T2 a T3 obsahovaly stejná množství kakaového likvoru, lecitinu a plnotučného sušeného mléka jako šarže kontrolní, sacharóza v nich však byla nahrazena 0,5% roztokem stevie, který, jak výzkumníci zjistili, měl stejnou intenzitu sladkosti jako sacharóza. T1, T2 a T3 obsahovaly 15,8 % různých typů inulinu. Šarže T4 byla stejná jako T1, T2 a T3, ale neobsahovala plnotučné sušené mléko. Místo něj byly použity syrovátkové bílkoviny v množství 22,1 %. Výzkumníci poté provedli analýzu textury, barvy, bodu tání, stanovení velikosti částic, analýzu reologickou a senzorickou. Zjistili, že ve srovnání s čokoládou slazenou sacharózou je pokusná čokoláda světlejší barvy, což připisovali změnám v hrubosti povrchu. Fyzikálně chemické a senzorické charakteristiky čokolády s inulinem HP v kombinaci se stevií a polydextrózou byly obdobné jako u čokolády mléčné slazené cukrem. Přídavek inulinu neovlivnil velikost částic, bod tání a složení u cukru prosté čokolády. Použití syrovátkových bílkovin však vedlo k nepřijatelných reologickým a senzorickým vlastnostem. Studie ukázala, že inulin HP má delší řetězce, což znamená, že má nižší rozpustnost než inuliny HPX a GR, což jsou látky s kratšími řetězci. Inulin HP může proto rychleji krystalizovat, což je pravděpodobně příčinou lehkého zvýšení v oblasti viskoelastického chování čokolády. V závěru autoři uvádějí, že studie potvrdila možnost výroby čokolády bez cukru pomocí DP inulinu (HP), aniž by došlo k nepříznivému ovlivnění jejích fyzikálně chemických vlastností a senzorické přijatelnosti. Abhishek B. Shah, Gwyn P. Jones, Todor Vasiljevic: Sucrose-free chocolate sweetened with Stevia rebaudiana extract and containing different bulking agents – effects on physicochemical and sensory properties, International Journal of Food Science and Technology, 45, č. 7 (2010), s. 1426–1436, DOI:10.1111/ j.1365-2621.2010.02283.x

POTRAVINÁŘSKÉ GUMY JAKO OCHRANA PŘED ZUBNÍM KAZEM Zařazení přídatných látek ze skupiny gum (pektin, arabská guma, propylen glykol alginát) do receptur nealkoholických nápojů by mohlo přispět k ochraně zubní skloviny před zhoubným působením kyseliny citronové v nápojích obsažené. Výsledky německé studie publikované v časopise Dental materials naznačují, že tyto gumy mohou na zubní sklovině vytvořit povlak a tím jí chránit před erozí a měknutím. Podle tvrzení německých autorů se výrobci nealkoholických nápojů již delší dobu snaží najít různé způsoby, jak snížit erozní působení svých produktů na zubní sklovinu. Byl testován citrát a fluor, bílkoviny obsažené ve slinách či bílkoviny mléčné. Laboratorní in vitro studie, ve které byly použity roztoky kyseliny citronové modifikované různými potravinářskými polymery, ukázala, že určité ochranné schopnosti v této oblasti mají pektin a propylen glykol alginát. „Pokud je nám známo, tak naše studie je první, ve které byly k inhibici eroze zubní skloviny použity vysoce esterifikovaný pektin a propylen glykol alginát,“ tvrdí Klaus Jandt z ústavu pro výzkum materiálů a technologie z Univerzity Friedricha Schillera v Jeně. Profesor Jandt a jeho spolupracovníci připravili roztoky kyseliny citronové různého stupně kyselosti – pH 2,3, 3,3 a 4,0 – a ty doplnili polymerem pro potravinářské použití v koncentraci 1 %. Pomocí skloviny z lidských molárních zubů testovali tvrdost skloviny po jejím nasáknutí roztokem kyseliny citronové (kontrolní) či roztoky modifikovanými polymery. Výsledky ukázaly, že ochranně na sklovinu působila arabská guma a PGA. Sklovina vystavená současnému působení kyseliny citronové a těchto polymerů měla statisticky významně vyšší tvrdost než vzorky kontrolní, vystavené působení pouhé

Z E

S V Ě T A

kyseliny citronové. U pektinu ochranné působení na sklovinu pozorováno nebylo. V komentáři k možnému mechanismu ochranného působení autoři uvádějí, že polymery pravděpodobně vytvářejí na zubu povlak, který chrání zubní sklovinu tím, že snižuje její dostupnost účinkům působení kyseliny citronové. Studie identifikovala několik polymerů vhodných ke snížení eroze zubní skloviny v závislosti na dané hodnotě pH nealkoholických nápojů či potravin. Snížení eroze skloviny je způsobeno vytvořením polymerové vrstvy na povrchu zubů. V rámci dalšího výzkumu bude nutné ověřit tvorbu polymerové vrstvy na zubní sklovině metodou pokusů in situ a použít k experimentům nativní a neohlazenou sklovinu. M. Beyera, J. Reicherta, E. Heuricha, K. D. Jandta, B. W. Siguschb: Pectin, alginate and gum arabic polymers reduce citric acid erosion effects on human enamel. Dental Materials, 26, 2010, s. 831–839, DOI: 10.1016/j.dental.2010.04.008

OXIDACE TUKŮ V EMULZÍCH NA BÁZI ŠKROBU PŘI GENEROVÁNÍ FURANU V roce 1995 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny klasifikovala furan jako možný karcinogen. Studie zveřejněná v časopise Journal of Agricultural and Food Chemistry zkoumala roli oxidace tuků v produkci furanu při tepelném ošetření emulzí na bázi škrobu. Jednalo se o typ tepelného ošetření používaného při sterilizaci produktů. Ve studii realizované Agnieszkou Owczarek-Fendor a spolupracovníky byl použitý modelový potravinový systém obsahující 10 % za studena bobtnavého kukuřičného škrobu, 5 % oleje a 1 % emulgátoru DATEM v 0,56 M fosfátovém a 0,44 M citrátovém pufru. V první sérii pokusů vědci použili čerstvý sójový, běžný slunečnicový, slunečnicový s vysokým podílem kyseliny olejové a olivový olej a srovnávali jejich účinky na tvorbu furanu v průběhu ohřevu škrobové emulze. Uvádí se, že ve srovnání se systémem neobsahujícím olej sledování tvorby furanu u olejnatých emulzí bylo nezávisle na použitém druhu oleje velmi omezeno. Při intenzivnějším tepelném ošetření se tvorba furanu zvýšila u sójového oleje, ale nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl mezi bezolejným systémem a systémy s olejem. Oleje použité v předchozích experimentech byly poté oxidovány a vědci zjistili významné množství vytvořeného furanu. Oxidovaný olivový olej vedl k intenzivnějšímu generování furanu, i když tvorba byla menší než u systémů s olejem sójovým. Po 11 a 22 dnech uchovávání vzorků i v systémech s ostatními oleji bylo detekováno zvýšení obsahu furanu, i když naměřená množství byla značně nižší než u systémů s olejem sójovým a olivovým. V experimentech se zjistilo, že počáteční hodnota p-anisidinu, souvisejícího s obsahem sekundárních produktů oxidace, z nichž některé jsou zřejmě prekurzory furanu, byla u sójových emulzí 3,6. Po ohřevu se v tomto systému generovalo 5,5 ppb furanu. Olivové emulze měly počáteční hodnotu anisidinu 6 a vytvořilo se v nich pouze 1,5–2,6 ppb furanu. Vědci uvádějí, že z tohoto důvodu je anisidin jako indikátor v predikci tvorby furanu nevhodný. Olej běžný slunečnicový i slunečnicový s vysokým podílem kyseliny olejové negenerovaly při ohřevu furan, ani když byly oxidovány. Vědci dále zkoumali i nutričně významnou kyselinu alfa-linolenovou, o které bylo zjištěno, že napomáhá tvorbě furanu. V experimentech kromě řepkového a lněného oleje bylo použito i řepkové a lněné semeno, která tuto polynenasycenou mastnou kyselinu obsahují. Pokusy ukázaly, že míru tvorby furanu při ohřevu určuje pravděpodobně jak druh oleje a složení jeho mastných kyselin, tak i oxidační status (stupeň oxidace). Přítomnost těkavého 2-butenalu, oxidačního produktu kyseliny alfa-linolenové, byla detekována pouze u oxidovaného sojového a olivového oleje. Autoři studie se domnívají, že butenal je meziproduktem při tvorbě furanu cestou oxidace omega-3 mastných kyselin. Agnieszka Owczarek-Fendor et al.: Importance of fat oxidation in starch-based emulsions in the generation of the process contaminant furan. Journal of Agricricultural and Food Chemistry, 58, č. 17 (2010), s. 9579–86, DOI: 10.1021/ jf101671u

PRAŽENÍ V PÁŘE SNIŽUJE ALERGENICITU PISTÁCIÍ Pistáciové oříšky (Pistacia vera) vzhledem ke své vysoké nutriční hodnotě a tenké a snadno odstranitelné skořápce patří k suchým plodům, které jsou stále s oblibou konzumované, ať už za syrova nebo pražené. Bohužel u citlivých jedinců vyvolávají

okamžitou, imunoglubulinem E zprostředkovanou alergickou reakci. Studie realizovaná iránskými vědci a uveřejněná v časopise the Journal of Agricultural and Food Chemistry si stanovila za cíl zjistit rozdíly mezi vazebnými schopnostmi vůči IgE u čtyř pistáciových kultivarů a též nalézt zpracovatelský postup, který by alergenicitu pistaciových oříšků snížil. Byly srovnávány čtyři kultivary pistácií a dva různé typy zpracování oříšků. Bílkovinné extrakty pistácií byly analyzovány pomocí metod kompetitivní inhibice ELISA a testu Western blot. Výsledky Western blotu neprokázaly mezi kultivary a typy zpracování pistácií žádný významný rozdíl. Metoda kompetitivní inhibice ELISA však prokázala, že vazebná kapacita pro IgE byla významně nižší u proteinového extraktu připraveného z pistácií pražených v páře než z pistácií syrových nebo pražených za sucha. Mimoto výzkumníci uvádějí, že senzorické ani hedonické hodnocení neprokázalo žádné významné rozdíly v barvě, chuti, flavoru a celkové kvalitě mezi syrovými, za sucha a za mokra praženými oříšky. Studie ukazuje, že alergenicita pistáciových ořechů a možná i jiných plodů může být ovlivněna jejich zpracováním. Již dříve bylo zjištěno, že kupříkladu ošetření párou při teplotě 100 oC po dobu 5 min a následná homogenizace snížila alergenicitu kiwi. U lískových ořechů je to naopak. Tepelné zpracování vedlo u extraktu z lískových ořechů ke zvýšení vazebné aktivity pro IgE. V případě pistácií se zdá, že pražení v páře snižuje jejich alergenicitu a zároveň neovlivní senzorickou jakost produktu. Reihaneh Noorbakhsh et al.: Influence of Processing on the Allergenic Properties of Pistachio Nut Assessed in Vitro. Journal of Agricricultural and Food Chemistry, 58, č. 18 (2010), s. 10231– 10235. DOI: 10.1021/jf101364g

SENZORICKÉ VLASTNOSTI FUNKČNÍCH PŘÍSAD OBSAŽENÝCH V MODELOVÉM ENERGETICKÉM NÁPOJI Energetické nápoje jsou u spotřebitelů oblíbené pro energii, kterou díky obsaženým funkčním přísadám dodávají. Studie publikovaná v časopise Journal of Food Science se zaměřila na zkoumání vlivu běžných funkčních přísad (kofeinu, ženšenu a taurinu) na senzorické a reologické vlastnosti nesyceného modelového roztoku energetického nápoje. O uvedených funkčních přísadách se ví, že mají řadu vlastností, kupříkladu ženšen obsahuje biologicky aktivní steroidní sloučeniny s antioxidačními vlastnostmi. Taurin je neesenciální aminokyselina vyskytující se ve většině živočišných tkání, která pomáhá zlepšovat fyzickou výkonnost. Výzkumníci se domnívají, že tyto vlastnosti mohou pomáhat při zmírňovaní některých projevů onemocnění, kupříkladu diabetu, a zlepšovat kognitivní schopnosti člověka. Ve studii byl použitý modelový energetický nápoj, který obsahoval 1106,45 g pramenité vody, 285 g vysokofruktózového kukuřičného sirupu, 4,04 g citronanu sodného, 3,8 g kyseliny citronové, 0,7 g citronanu draselného. Všechny tyto přísady jsou běžnou součástí receptur energetických nápojů. Modelový energetický nápoj byl poté doplněn kofeinem (21 mg/100 ml nebo 63 mg/100 ml nebo 103,4 mg/100 ml nápoje), ženšenem (10,5 mg/ml nebo 31,5 mg/100 ml nebo 52,5 mg/100 ml nápoje) a taurinem (208,4 mg/100 ml nebo 311,8 mg/100 ml nebo 416,8 mg/100 ml nápoje). Celkem vzniklo 27 různých kombinací. Panel 13 školených hodnotitelů prováděl deskriptivní analýzu senzorických účinků různých koncentrací funkčních přísad v roztocích. Principiální složková analýza potom sumarizovala vztah mezi atributy a roztoky. Výzkumníci zjistili, že čím víc kofeinu a ženšenu roztok obsahoval, tím více byl hořký. Čím více obsahoval kofeinu, tím nižší měl rating v ovocných atributech a tím vyšší v atributu čaj a hořké ovoce. Čím více bylo ženšenu, tím nižší měl roztok hodnocení v atributech sladký, citron, hruška, manga a ananas. Rozdílné koncentrace taurinu na senzorické hodnocení roztoků vliv neměly. Studie uzavírá, že další pokusy by měly odhalit způsob, jak účinně pomocí funkčních přísad minimalizovat v energetických nápojích hořkou chuť ženšenu a nalézt z hlediska spotřebitelské přijatelnosti vhodnou míru hořkosti. Lauren C. Tamamoto, Shelly J. Schmidt, SooYeun Lee: Sensory profile of a model energy drink with varying levels of functional ingredient – caffeine, ginseng, and taurine. Journal of Food Science, 75, č. 5 (2010) s. S271– S278, DOI: 10.1111/j.1750-3841.2010.01655.x. Mgr. Tatiana Oldřichová Zemědělská a potravinářská knihovna Ústav zemědělské ekonomiky a informací

26 / ze zahraničí


Na Oktoberfestu se vypilo rekordních sedm milionů litrů piva Mnichov (Německo) (bo) – Sedm milionů mázů, neboli litrů piva vypili letos návštěvníci proslulých pivních slavností Oktoberfest v Mnichově. O tento rekord se zasloužilo 6,4 milionu lidí, kteří zavítali za sedmnáct dnů na největší a nejznámější akci svého druhu na světě. Příchozí také spořádali 117 volů, 59 telat a statisíce kuřat, uvádějí pořadatelé v poslední den konání festivalu. Letošní jubilejní 200. ročník předčil v některých ukazatelích ten loňský, kdy na Tereziánskou louku v Mnichově přišlo 5,7 milionu lidí a jejich hrdly proteklo 6,6 milionu litrů zlatavého moku. Ale loňský ročník poznamenaly hrozby

teroristických atentátů od islamistických organizací blízkých Al-Káidě. Organizátoři oproti loňskému roku zaznamenali letos výrazný nárůst potyček, při kterých rváči sáhli po tuplácích. Letos takových případů napočítali 62, přitom loni jich bylo 42. Celkem policie zaregistrovala 1179 deliktů. Stoupl ale počet vážných zranění ze 127 na 140. Podle zpravodajského serveru 20min.ch utrpěl jistý Australan dokonce krvácení do mozku poté, co po něm jeden Francouz hodil pivní nádobu. Při dalším sporu se podařilo dvacetiletému Mnichovanovi rozbít bytelný tuplák o hlavu svého kanadského soka. Střepy, které se od Kanaďanovy hlavy odrazily, zranily také jeho dva společníky.

Návštěva Oktoberfestu stála život dvaasedmdesátiletého důchodce, který po návštěvě jednoho z pivních stanů upadl a nešťastně se zranil na hlavě. Svému zranění, které si zřejmě přivodil kvůli opilosti a při němž se mu dostaly zvratky do plic, v nemocnici podlehl. Bez zajímavosti nejsou ani ztráty a nálezy. Mezi 4500 věcmi, které si tam návštěvníci zapomněli, jsou zubní protézy, mopslík, králík, bič nebo hudební nástroj tuba. Novinkou jinak tradičně pojatého svátku piva bylo letos to, že byl zcela nekuřácký. Navzdory obavám provozovatelů většina hostů zákaz kouření v pivních stanech respektovala a poslušně si chodila zapálit na vzduch. Kořeny Oktoberfestu

spadají do poloviny října 1810, kdy po své svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za městem slavnost s koňským dostihem. Ta louka nese od té doby na počest nevěsty jméno Tereziánská a pravidelně se na ní začala konat říjnová slavnost (Oktoberfest). Svůj název si udržela i poté, co kvůli teplejšímu počasí její začátek organizátoři posunuli na září. Za oněch 200 let vynechali mnichovští kvůli válkám, epidemiím cholery nebo ekonomické krizi ve 20. letech minulého století celkem 24 ročníků nebo je nahradili skromnějším Herbstfestem (podzimní slavností). Letošní Oktoberfest byl tak „jen“ 177., zato o den delší než obvykle.

USA porušily pravidla, když zakázaly dovoz kuřat z Číny Ženeva (bo) – Zákaz dovozu čínských kuřat do Spojených států je v rozporu s pravidly mezinárodního obchodu a poškozuje čínskou ekonomiku. V Ženevě o tom rozhodla Světová obchodní organizace (WTO). Panel WTO pro řešení obchodních sporů vydal rozhodnutí pár hodin předtím, co se v americké sněmovně hlasovalo o návrhu opatření, které umožní Čínu trestat za to, že nechce revalvovat svou měnu jüan.

Verdikt WTO znamená podle agentury AP velkou prohru pro administrativu prezidenta Baracka Obamy. Panel WTO v nálezu uvádí, že Spojené státy porušily hned několik globálně platných obchodních úmluv, když zakázaly, aby na jejich trh mohlo vstupovat kuřecí maso z Číny. Spojené státy a Čína spolu vedou řadu obchodních sporů a vzájemně se obviňují z nedovoleného subvencování určitých výrobků. Návrh zákona, o němž má jednat americká Sněmovna

reprezentantů, počítá s tím, že by Washington silný jüan označil za nedovolenou subvenci. Američané by pak mohli přistoupit k odvetným opatřením a uvalit cla na širokou škálu zboží, které se do USA z Číny dováží. V pravomoci WTO je rozhodovat mezinárodní obchodní spory a stanovovat sankce, které může vítěz sporu požadovat. Spory se ale i po vynesení verdiktu mohou často táhnout i několik let, protože strana, která prohraje, se může odvolat.

To může teď udělat i Washington. Verdikt, který WTO stranám sporu předala, má 184 stran. Čína se díky fenomenálnímu růstu své ekonomiky nedávno stala největším exportérem světa, a sesadila tak z první příčky Německo, které bylo první celou řadu let. Největším importérem je Čína už dávno. Spojené státy a Čína spolu vedou mnoho obchodních sporů, které ovlivňují dovoz potravin i průmyslového zboží.

Čína uvalí na kuřecí maso z USA cla Peking (bo) – Čína uvalila v říjnu na dovoz kuřat a kuřecích částí ze Spojených států antidumpingová cla v rozmezí 50,3 procenta až 105,4 procenta. Čínské ministerstvo obchodu oznámilo, že ukončilo vyšetřování dovozu z USA a zjistilo, že kuřata z USA se prodávají pod tržní cenou. Obě země spolu vedou dlouhou dobu spory kvůli vzájemnému přístupu na trhy a nepoctivé

podpoře dovozu. Naposledy tento měsíc USA oznámily konečné rozhodnutí o uvalení vysokých antidumpingových cel v objemu stovek milionů dolarů na dovoz bezešvých ocelových trubek z Číny. Nová cla se týkají dovozu kuřecích částí i celých kuřat, ale ne živých kuřat nebo hotových produktů s kuřecím masem jako kuřecí párky. Zahrnují rovněž kuřecí běháky, které většina Američanů vyhazuje, ale v jižní Číně jsou považovány za delikatesu. Nová cla nahrazují dřívější předběžná

antidumpingová cla zavedená v únoru. Platit mají pět let. Podle ministerstva obchodu dovoz kuřecího z USA v první polovině loňského roku stoupl o 6,54 procenta a způsobil domácímu průmyslu ztráty 1,09 miliardy jüanů (tři miliardy Kč). To zhruba odpovídá ztrátám odvětví za celý rok 2008. Na celkovém dovozu kuřecího do Číny se USA podílejí téměř 90 procenty. Počet obchodních sporů mezi Čínou a USA se zvyšuje, protože vlády obou zemí se kvůli slabé

domácí poptávce snaží zvýšit vývoz. Země se navzájem obviňují z ochranářství, které podle nich může zpomalit oživení globální ekonomiky. Výbor americké Sněmovny reprezentantů navíc schválil návrh zákona, který by vládě umožnil uvalit vyrovnávací cla na dovoz ze zemí s dlouhodobě a výrazně podhodnoceným kurzem měny. Navrhovaná legislativa je zaměřena hlavně na Čínu. Nemá sice příliš velké šance na přijetí, podle kritiků však dále zvýší napětí mezi USA a Čínou.

Ceny obilnin jsou pod vrcholy z roku 2008 Milán (dra) – Mezinárodní ceny pšenice, kukuřice a rýže sice v létě prudce rostly, mimo jiné i kvůli zákazu vývozu z Ruska postiženého suchem, nadále však zůstávají pod svými vrcholy z roku 2008. Uvedla to Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Růst cen obilnin od července vyvolal obavy z možného opakování potravinové krize v roce 2008. Ta přinesla nepokoje v rozvíjejících se zemích a panické nákupy bohatých zemí. „Na počátku října mezinárodní ceny (pšenice) byly o 40 procent vyšší než loni, avšak zůstávají 42 procent pod svým vrcholem z roku 2008,“ uvedla FAO. Ceny kukuřice ve

stejnou dobu meziročně stouply o 31 procent, proti svému vrcholu z června 2008 jsou však nižší o 24 procent. Rýže ve srovnání s polovinou roku 2008 zlevnila o 47 procent. Nicméně ceny obilí jsou drahé pro mnoho zemí v Africe a v Asii, které je musí dovážet a pro které jsou hlavní potravinou. Dopad cen na spotřebitele v těchto zemích bude záviset na vládní politice. FAO upozornila, že růst cen z poslední doby těžce ovlivní náklady na vládní program dotací chleba v Egyptě, který je největším dovozcem pšenice na světě. Na tuto zprávu reaguje Výbor pro potravinovou bezpečnost (CFS ) při FAO. Jeho snahou je vypracovat společný přístup k zajištění globální potravinové bezpečnosti.

je časopis pro výživu, výrobu potravin a obchod. bh d Budeme velmi rádi, když v něm naleznete ete pro Vás užitečné a odborné informace, ale i poučení z ostatních oborů činností, jež s problematikou potravin souvisejí.

NOVÉ ČÍSLO VYJDE 23. 11. 2010!

www.agral.cz

Revue POTRAVINÁŘSKÁ

Roční předplatné tné + částečná úhrada poštovného – 805,- Kč

·

Tel.: 296 374 656, fax 296 374 658 E-mail: [email protected] Zelený pruh 1560/99, 140 02 P r a h a 4

Návrhy začlenění potravinářských výrobků a správné zatřídění jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Dle zákona o potravinách a prováděcích vyhlášek v platném znění.

·· ·· ··

DOPORUČUJEME REVIZE SOUČASNÝCH ETIKET, návazně na realizované legislativní změny. poradenství v oblasti zákonů o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.

Potravinářský zpravodaj Ro oční předplatné Roční čá t č á úhrada č úh d + částečná poštovného – 320,- Kč

LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 216,- Kč

OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ...................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ....................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ...................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků apod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, e-mail: [email protected]

Potravinářský zpravodaj – vydává AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 - Braník, tel.: 296 374 656, http://www.agral.cz, šéfredaktorka: Věra Fillnerová – 296 374 652, fax: 296 374 658, e-mail: [email protected]; Oddělení inzerce a administrace: tel. 296 374 657, fax 296 374 658, e-mail: [email protected]; Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – grafické práce. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. ISSN 1801-9110. Evidenční číslo MK ČR E 104484.


UCB_SmallBus_PotravRevue_210x297.indd 1

nabídky – informace / 27

30.9.2010 14:43:15

28 / nabídky – informace ND_inzerce_180x260_CMYK_OUT.ai

1

6.10.10


16:56

MILCOM a. s. Ke Dvoru 12a, 160 00 Praha 6 Tel.: 235 354 551–2 Email: [email protected]

Spolupracujeme na jakosti a efektivnosti vaší produkce a na vývoji nových výrobků PROVÁDÍME

Konzultační a poradenské služby Výzkum a vývoj nových výrobků Školení laborantek, sýrařů, senzor. hodnotitelů Analýzy v akreditované mikrobiologické a chemické laboratoři, mezilaboratorní a kruhové testy s certifikací

DODÁVÁME Čisté kultury Živné půdy, mikrobitesty a fosfatázové testy Syřidla, barvu do sýrů Gerberovu a van Gulickovu H2SO4 Isoamylalkohol, 0,25N NaOH, fenolftalein Baličky, termizátory, GO mlékárenských strojů

Komplexní služby pro potravinářské provozy

pronájem všech druhů prádla ošetření prádla dle nejpřísnějších hygienických norem poradenství při výběru textilií

QMS ISO 9001 profesionalita

EMS ISO 14001 ochrana prostředí

www.pradelna.cz

RABC EN 14065 špičková hygiena

Potravinářský zpravodaj

Recommend Documents