Postavení správce konkursní podstaty a správce konkursního v právním řádu ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Postavení správce konkursní podstaty a správce konkursního v právním řádu ČR Bakalářská práce

Autor:

Jakub Kvasnička Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Ondřej Kuchař

Duben, 2012

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Jihlavě, dne 25. 4. 2012

Jakub Kvasnička

-2-

Poděkování Rád bych chtěl poděkovat všem svým kolegům, rodině a přítelkyni, kteří mi v průběhu zpracování této bakalářské práce pomáhali. Rád bych také poděkoval panu JUDr. Ondřejovi Kuchařovi za vedení mé práce a za poskytnutí podnětných rad a připomínek. Taktéţ bych velice rád poděkoval panu Bc. Pavlu Budinskému za pomoc při shánění materiálů, formální připomínky a celkovou vstřícnost.

-3-

Anotace Bakalářská práce byla vypracována s cílem porovnání vzájemného postavení, práv a povinností, ale i celkové úlohy správce konkursní podstaty v konkursních a vyrovnacích řízeních a jeho nově koncipované postavení v řízení insolvenčním. Taktéţ upravení postavení insolvenčního správce v zákoně o insolvenčních správcích. V této bakalářské práci byly dále porovnány instituty týkající se obou správců, jak správce konkursního, tak správce insolvenčního, jako například pojištění, odpovědnost, odměny, hotové náhrady, ustanovení, zánik, přerušení a další.

Klíčová slova Dluţník, věřitel, úpadek, správce, seznam správců, součinnost, insolvenční správce, insolvenční soud, konkursní správce

Abstract This bachelor’s thesis was written with the goal of comparing the mutual standing, rights and obligations and also the overall role of the bankruptcy trustee in bankruptcy and settlement proceedings and his newly conceived standing in insolvency proceedings. The thesis also discusses regulation of the standing of the insolvency trustee in the Insolvency Trustee Act. This bachelor’s thesis also compares the institutes concerning both types of trustee, the bankruptcy trustee and the insolvency trustee, such as insurance, liability, remuneration, cash compensation, appointment, dismissal, suspension and others.

Key words Debtor, creditor, bankruptcy, trustee, list of trustees, cooperation, insolvency trustee, insolvency court, bankruptcy trustee.

-4-

Obsah ÚVOD .......................................................................................................................................... - 7 1

HISTORICKÝ EXKURZ ........................................................................................................... - 9 1.1 HISTORICKÝ EXKURZ V ČESKÝCH ZEMÍCH ....................................................................................... - 10 -

2

PRAMENY PRÁVA KONKURZNÍHO ..................................................................................... - 14 -

3

PRAMENY INSOLVENČNÍHO PRÁVA ................................................................................... - 16 -

4

CHARAKTERISTIKA SPRÁVCE KONKURZNÍ PODSTATY, PŘEDPOKLADY PRO VÝKON FUNKCE - 19 4.1 OBECNĚ O KONKURSNÍM SPRÁVCI...................................................................................................... - 19 4.2 OPRÁVNĚNÍ VYKONÁVAT FUNKCI KONKURSNÍHO SPRÁVCE ...................................................................... - 19 4.3 VÝKON FUNKCE KONKURSNÍHO SPRÁVCE ............................................................................................. - 20 4.4 ZÁNIK FUNKCE SPRÁVCE KONKURSNÍ PODSTATY .................................................................................... - 21 4.5 ZVLÁŠTNÍ SPRÁVCE, ZÁSTUPCE SPRÁVCE A PŘEDBĚŽNÝ SPRÁVCE ............................................................... - 22 4.6 PRÁVA A POVINNOSTI KONKURSNÍHO SPRÁVCE..................................................................................... - 23 4.7 ODMĚNA SPRÁVCE ......................................................................................................................... - 25 4.8 ODPOVĚDNOST SPRÁVCE KONKURSNÍ PODSTATY .................................................................................. - 26 -

5

CHARAKTERISTIKA INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE, PŘEDPOKLADY PRO VÝKON FUNKCE .......... - 28 5.1 OBECNĚ O INSOLVENČNÍM SPRÁVCI ................................................................................................... - 28 5.2 OPRÁVNĚNÍ VYKONÁVAT ČINNOST INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE .................................................................. - 28 5.3 VÝKON FUNKCE INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE........................................................................................... - 30 5.4 ZKOUŠKY INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE ................................................................................................... - 31 5.5 POJIŠTĚNÍ INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE .................................................................................................. - 33 5.6 POZASTAVENÍ, ZRUŠENÍ A ZÁNIK OPRÁVNĚNÍ K VÝKONU FUNKCE INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE ........................... - 34 5.7 PŘEDBĚŽNÝ, ODDĚLENÝ A HOSTUJÍCÍ INSOLVENČNÍ SPRÁVCE ................................................................... - 35 5.8 PRÁVA A POVINNOSTI INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE .................................................................................. - 36 5.9 ODPOVĚDNOST INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE .......................................................................................... - 38 5.10 ODMĚNY A NÁHRADY HOTOVÝCH VÝDAJŮ INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE ...................................................... - 40 -

6

KOMPARACE ..................................................................................................................... - 44 6.1 ROZDÍLY V USTANOVENÍ, ODVOLÁNÍ A ZPROŠTĚNÍ FUNKCE KONKURSNÍHO A INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE. ........... - 45 6.2 ROZDÍLY V PRÁVECH A POVINNOSTECH KONKURSNÍHO SPRÁVCE A SPRÁVCE INSOLVENČNÍHO. ........................ - 46 6.3 ROZDÍLY V MAJETKOVÉ A TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI A POJIŠTĚNÍ KONKURSNÍHO A INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE. ..... - 47 6.4 POSKYTOVANÁ SOUČINNOST KONKURSNÍMU SPRÁVCI A SPRÁVCI INSOLVENČNÍMU. ..................................... - 48 6.5 ROZDÍLY V PROBLÉMU ZVLÁŠTNÍHO SPRÁVCE V RÁMCI KONKURSU A VYROVNÁNÍ A ŘÍZENÍ INSOLVENČNÍHO. ..... - 48 6.6 POROVNÁNÍ ODMĚN A HOTOVÝCH VÝDAJŮ SPRÁVCE KONKURSNÍ PODSTATY A SPRÁVCE INSOLVENČNÍHO. ........ - 49 6.7 ROZDÍLY V OBECNÉM POHLEDU NA POSTAVENÍ A ÚLOHU SPRÁVCE KONKURSNÍHO A INSOLVENČNÍHO ............. - 50 -

-5-

6.8 POROVNÁNÍ ZÁPISU A EVIDENCE SEZNAMU SPRÁVCŮ KONKURSNÍ PODSTATY A SPRÁVCŮ INSOLVENČNÍCH......... - 50 ZÁVĚR ........................................................................................................................................ - 52 POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................................................ - 53 -

-6-

Úvod Pro svojí závěrečnou bakalářskou práci jsem si vybral téma „Postavení správce konkursní podstaty a správce insolvenčního v právním řádu ČR“. Jedná se o velice aktuální a jak v laické tak v odborné veřejnosti hojně diskutované téma. Ve své bakalářské práci se pokusím podat ucelený pohled na institut konkursního správce a taktéţ správce insolvenčního, včetně komparace obou institutů v časovém období právních úprav českého právního systému. Zaměřím se především na novinky a změny, které nastaly novou právní úpravou této problematiky a pokusím se jí srovnat s právní úpravou předchozí. Aby se nestalo, ţe moje práce bude obsahovat pouze přepsané pasáţe ze zákonů, budu se snaţit pouţít judikatury a v určité míře své postřehy a vlastní názory. Bakalářskou práci rozčlením do celkem pěti kapitol. V první kapitole si dovolím nastínit právní úpravu dané problematiky z pohledu historického. Začnu v právu římském, kde můţeme nalézt první zmínky o tomto problému, dále budu věnovat pozornost právní úpravě v českých zemích, přes císařský reskript z roku 1637, Josefínský konkurzní řád roku 1781, Konkurzní řád č. 1/1869 ř. z., Nový zákon č. 64 Sb., který byl vyhlášen dnem 1. 5. 1931 a byli jím vytvořené řády konkursní, vyrovnávací a odpůrčí, přes zákon č. 328/1991 Sb. ze dne 11. 7. 1991 o konkursu a vyrovnání, aţ po dnešní aktuální právní úpravu v podobě zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení a v neposlední řadě zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Ve druhé kapitole se budu zabývat stručným rozborem pramenů práva konkursního, jeho začleněním do celkové právní úpravy ČR a jeho provázaností s dalšími právními odvětvími. Třetí kapitolu věnuji rozboru pramenů práva insolvenčního s poukázáním na rozdíly oproti dřívější právní úpravě. V kapitole nazvané „Charakteristika správce konkurzní podstaty, předpoklady pro výkon funkce“ si podrobněji rozebereme insolvenčního správce, jeho oprávnění vykonávat funkci konkursního správce, dále jeho výkon funkce včetně zániku takovéto funkce a nesmíme zapomenout stručně pojednat o správci zvláštním, zástupci správce a správci předběţném. V neposlední řadě se podíváme na práva a povinnosti včetně odměn a odpovědnosti správce vyplývající z výkonu jeho funkce. V kapitole páté se podíváme blíţe na institut insolvenčního správce, jeho oprávnění k výkonu činnosti, na výkon činnosti jako takové a nesmíme vynechat zkoušky, kterými insolvenční správci musejí ze zákona projít, povinné pojištění insolvenčních správců a -7-

instituty jako pozastavení, zrušení a zánik oprávnění k výkonu funkce. Lehce si nastíníme problematiku předběţného, odděleného a hostujícího správce, taktéţ nemůţeme vynechat práva a povinnosti insolvenčních správců, jejich odpovědnost a v neposlední řadě jejich odměny a náhrady hotových výdajů. V poslední kapitole se zaměřím na komparaci obou právních úprav, jak dřívější zastupovanou především zákonem č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, tak aktuální právní úpravou, kterou představuje především zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích a dále zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Cílem této práce je podat ucelený pohled na oba instituty správců, jak minulých, tak současných, seznámit se s právní úpravou v obou případech a konečně obě úpravy mezi sebou porovnat a vyvodit závěr. Při tvorbě této práce vyuţiji metodu komparativní (především při porovnávání právní úpravy obsaţené v zákoně o konkursu a vyrovnání a nové právní úpravě), dále metodu logického výkladu a taktéţ budu nucen se, v některých pasáţích práce, uchýlit k metodě popisné. Informace, které budou podkladem a oporou pro tuto bakalářskou práci, budu čerpat z odborných zdrojů, především z odborné literatury, zákonů, vyhlášek, nařízení, a v neposlední řadě z internetových zdrojů.

-8-

1

Historický exkurz

Základy dnešního insolvenčního práva, samozřejmě i jako dalších právních odvětví nacházíme v římském právu. Toto právo ve své původní podobě nerozeznávalo rozdíly mezi konkurzem a exekucí majetku. Konkurzní řízení bylo zahajováno buď na návrh jednotlivce, nebo skupiny věřitelů. Tento návrh věřitelé mohli podat za ţivota, nebo jiţ po smrti věřitele k nejvyšším úředníkům té doby (praetorové, konzulové, místodrţitelé). Tento úředník poté vydal dekret, prohlášení, které bylo veřejné a dávalo moţnost převzít ochranu nad dluţníkem, nebo za dluţníka dluh uhradit. Následný krok bylo vydání dalšího dekretu, ve kterém úředník vyzíval věřitele, aby si vybrali ze svých řad jednatele, který bude mít na starosti prodej majetku dluţníka. Hlavním úkolem takovéhoto jednatele tedy bylo, prodej a utrţení co největší sumy z majetku dluţníka, na uspokojení pohledávek věřitelů, za podmínek, které si sami věřitelé určili. Jednalo se především o poměr prostředků, které připadnou jednotlivým věřitelům z veřejné draţby majetku dluţníka. Tuto veřejnou draţbu obstarával a řídil jednatel věřitelů, který majetek dluţníka prodal nejvyšší nabídce ve veřejné draţbě.1 Toto řešení sebou neslo plno úskalí, jako hlavní uveďme, ţe dluhy na nového vlastníka přecházely postupně, tak jak postupoval praetor a to pouze v poměru, jaký si věřitelé dohodli v poměru k hodnotě vydraţeného majetku dluţníka. Kdyţ se nad tímto zamyslíme, právě zde, v osobě dávného jednatele, můţeme nalézt stopy předchůdce dnešního správce konkurzní podstaty.2 Z výše uvedeného jasně vyplývá, ţe prodej veškerého majetku dluţníka pouze jedné osobě sebou nese veliké úskalí a překáţky. Proto se ve starověku začal praktikovat prodej majetku po jednotlivých částech. Tento prodej byl v začátcích umoţněn pouze osobám z vyšší sféry obyvatelstva, senátorům. Pro další vrstvy společnosti se tento princip, prodávání majetku na více částí, začal uplatňovat v pozdějších dobách za vlády císaře Justiniána. Tato změna umoţnila jednateli věřitelů prodávat majetek po jednotlivých částech, kvůli znásobení výtěţku veřejné draţby, oproti prodání celého majetku jednomu draţiteli. Vše probíhalo za dohledu a součinnosti věřitelů dluţníka. V době vlády císaře Justiniána taktéţ dochází k posunu pravomocí směrem k zesílení moci úřední v konkurzním řízení. Například prodej majetku podléhal povolení soudu a samotný prodej byl pod dozorem tehdejších úředníků.3

1

SCHELLEOVÁ, I. Vybrané problémy z teorie konkursního práva. Brno: Masarykova universita, 1995, str. 24

2

KOŠŤÁL, P. Konkurzní prvopočátky: Historie konkursů. Konkurzní noviny [online]. 2001, č. 4, str. 1 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.konkursni-noviny.cz/clanek.html?ida=18 3

SCHELLEOVÁ, I. a kol.: Konkurz a vyrovnání, Praha, EUROLEX BOHEMIA, 2005, str. 62

-9-

V římském právu, době nebyl prodej veškerého majetku dluţníka spojován automaticky s insolvencí dluţníka. Obrat nastává aţ v době středověku, kdy dochází přesně k opačnému chování, myšlení. Konkurzní řízení jako takové se začíná odtrhávat a tvořit samostatný procesní tvar, který si klade za cíl poměrné uspokojení všech věřitelů dluţníka.4

1.1 Historický exkurz v českých zemích Jako první krok k vyčlenění konkurzního řízení z jednotného řízení soudního můţeme povaţovat dva akty. Za prvé, císařský reskript z 29. Srpna 1637 a za druhé navazující místodrţitelský patent z 23. Listopadu 1637, kterým byl císařský reskript realizován.5 Hlavní důvod a význam těchto dvou aktů spočíval v úředním oznámení věřitelům, ţe si do určité doby a za určitých podmínek musejí přihlásit svoje nároky u soudu. Jako další vývoj musíme uvést vydání Deklatatorií a Novell z roku 1640. Za první konkurzní řád v Čechách můţeme povaţovat pasáţ z Novell nazývanou Vom Crida Process. Jako důsledek vyhlášení konkurzu na dluţníka bylo zastavení všech dílčích exekucí na jeho majetek. Byla zkonfiskována konkurzní podstata. Dále soud zkoumal nároky věřitelů, kteří se do řízení přihlásili, a vydal rozhodnutí, které upravovalo nárok jednotlivých věřitelů na vyrovnání jednotlivých pohledávek. Soud mohl činit opatření pro zajištění dluţníkova majetku ještě dříve, neţ byl samotný konkurz vyhlášen. Šlo především o ustanovení prozatímního správce majetku dluţníka. Zajištění majetku dluţníka, ale příslušelo pouze soudu. Ten určil osobu, právníka, který zjišťoval skutečný stav majetku dluţníka a tím ho i chránil před věřiteli, protoţe s věřiteli nemohl být jakkoliv vázán. V případě nízké hodnoty dluţníkova majetku, spravoval tuto podstatu pouze soud. Po prodeji majetku dluţníka soud vynesl rozhodnutí a po nabytí právní moci vydal soud rozhodnutí o rozdělení peněz mezi jednotlivé věřitele. Historii psaného práva konkurzního můţeme datovat k roku 1781, kdy byl přijat první ucelený konkurzní řád, Josefínský konkurzní řád.6 Bohuţel jeho uvedení do praxe bylo provázeno neúnosnými náklady řízení a bohuţel i dlouhému trvání řízení samotného. Z těchto důvodů se postupně vytvářejí snahy o změnu řádu. Roku 1848 vychází osnova Sommarugova, ze které se později v roce 1853 vyvinul provizorní konkurzní řád, platící v rakouských

4

KOŠŤÁL, P. Konkurzní prvopočátky: Historie konkursů. Konkurzní noviny [online]. 2001, č. 4, s. 1 [cit. 201203-12]. Dostupné z: http://www.konkursni-noviny.cz/clanek.html?ida=18 5

SCHELLEOVÁ, I. Konkursní a vyrovnací řízení. Brno: IURIDICA BRUNENSIA,1995,

6

str. 17

SCHELLEOVÁ, I.:Právní úprava konkursního řízení (Historie a současnost), Brno, Masarykova univerzita – Právnická fakulta, 1995, str. 5 a následující

- 10 -

zemích. I ten se však s velkým ohlasem nesetkal a mnoho věřitelů sahalo k mimosoudnímu vyrovnání s dluţníky. Konkurzní řád č. 1/1869 ř. z.,7 z roku 1868 konečně přinesl lepší řešení této problematiky. Bohuţel obsahoval i některé nedostatky, například v oblasti úpravy odporovatelnosti právních úkonů. V tomto konkurzním řádu se prosazuje princip univerzality. Předmětem řízení se stává veškerý dluţníkův majetek, kromě věcí, které jsou nezbytné k přeţití a vyţití dluţníka, potaţmo jeho rodiny. Dluţník byl vyloučen z nakládání s vlastními věcmi, toto dostal na starosti správce konkurzní postaty. Řízení bylo rozděleno na dvě části, zahajovací a vlastní konkurzní řízení, podobně, jako dnes.8 Zahajovací řízení – soud zjišťoval předpoklady pro zahájení konkurzu, pokud byly splněny, vyhlásil konkurz Vlastní konkurzní řízení Tento konkurzní řád zavedl větší moţnost dluţníka se bránit, opravných prostředků. Jako například – konkurzní komisař, konkurzní soud, Vrchní soud a Nejvyšší soudní dvůr. Neupravoval mimokonkurzní vyrovnání.9 Jako jiţ dříve uvedené úpravy se i tato neobešla bez svých kritiků a v praxi se příliš neuchytila. Jako další reforma konkurzního řízení poslouţilo císařské nařízení č. 337/1914 ř. z.10 Tato úprava, po recepci na základě zákona č. 11/1918 Sb., z rakousko-uherského práva do práva československého platila aţ do roku 1931. Nový zákon č. 64 Sb., který byl vyhlášen 1. 5. 1931 a který nabyl svojí účinnost 1. 8. 1931, nastavil novou úpravu insolvenčního práva v Československé republice. Vydávají se jím řády konkursní, vyrovnávací a odpůrčí.11 Jeden z hlavních přínosů tohoto zákona byl fakt, ţe odstraňoval právní dualismus, coţ byla jedna z priorit tehdejší vlády Československé republiky. Jeho další velká snaha je omezení vlivu věřitelů ve prospěch konkurzního soudu a konkurzního komisaře a zkrácení trvání konkurzního řízení, které na Slovensku a

7

SCHELLE, K., FRÝDEK, M. Vývoj konkursního práva. 1. vyd. Ostrava-Přívoz: Nakladatelství KEY Publishing, s. r. o., 2010. str. 34. 8

SCHELLEOVÁ, I. Konkursní a vyrovnací řízení. Brno: IURIDICA BRUNENSIA, 1995, str. 22.

9

KOZÁK, J. Insolvenční zákon krok za krokem: Historie právní úpravy úpadkového práva na území České republiky. [online]. s. 2 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.konkursvyrovnani.cz/index.php?idb=28&idac=173 10

SCHELLEOVÁ, I.:Právní úprava konkursního řízení (Historie a současnost), Brno, Masarykova univerzita – Právnická fakulta, 1995, str. 86 a následující 11

SCHELLEOVÁ, I. Konkursní a vyrovnací řízení. Brno: IURIDICA BRUNENSIA, 1995, str. 24.

- 11 -

Podkarpatské Rusi trvalo ve většině případů déle neţ 3 roky.12 Zákon zaváděl pojem zvláštní správce a náměstek správce, který dnes známe jako zástupce správce. Konkurzní soud ustanovoval správce konkurzní podstaty. Takovýmto správcem se mohl stát pouze člověk bezúhonný a bez osobních vazeb k dluţníkovi, po sloţení slibu do rukou konkurzního komisaře, ve většině případů, soudce. Povinnosti konkurzního správce: Zjištění stavu konkurzní postaty Vymáhání plnění do konkurzní podstaty Zjištění výše dluhů dluţníka Přezkoumávání přihlášených věřitelských nároků Vedení sporů zasaţeného majetku konkurzní postaty Odpovědnost za případnou škodu způsobenou správcem konkurzní postaty z neplnění jeho povinností Správci náleţela odměna a náhrada výdajů spojených s výkonem funkce.13 Tato úprava přestala platit v roce 1950, kdy víceméně veškeré vlastnictví majetku přešlo do rukou státu, a tudíţ konkurzní právo nedávalo ţádný smysl, bylo nepouţitelné. Rozsáhlé změny systému po roce 1989 nastolily otázku nutnosti návratu a úpravy konkursního práva v českých zemích. Této úpravy se konkurzní právo dočkalo po více neţ 40-ti letech zákonem č.328/1991 Sb. ze dne 11. 7. 1991 o konkursu a vyrovnání. Ten nabyl účinnosti dne 1. 10. 1991, od tohoto data můţeme hovořit o obnovení konkurzního práva v českých zemích. Tento zákon byl později recepčním zákonem č.4/1993 v souvislosti s rozpadem České a Slovenské federativní republiky přejat do právního řádu České republiky. Další a poslední změna konkurzního práva přišla se zákonem č. 182/2006 Sb., s účinností od 1. 1. 2008, který zavádí nové a v některých ohledech i revoluční změny. Větší pruţnost, rychlost, transparentnost, zvýšení práv věřitelů, důraz na pluralitu řešení úpadku, snaha změnit likvidační důsledek řízení o úpadku v moţnost pokračování v podnikání po

12

KOZÁK, Jan. Insolvenční zákon krok za krokem: Historie právní úpravy úpadkového práva na území České republiky. Konkurzní noviny [online]. 2006, str. 2. Dostupné z: http://www.konkursvyrovnani.cz/index.php?idb=28&idac=173 13

KOZÁK, Mgr. Jan. Insolvenční zákon krok za krokem: Historie právní úpravy úpadkového práva na území České republiky. Konkurzní noviny [online]. 2006, str. 2. Dostupné z: http://www.konkursvyrovnani.cz/index.php?idb=28&idac=173

- 12 -

ukončení řízení. Zavádí jednotné řízení. Samostatně řešeny úpadky banka pojišťoven. Zavádí do praxe insolvenční rejstřík.

- 13 -

2

Prameny práva konkurzního

Jak jsme si jiţ uvedli výše, prameny práva konkurzního, tak jak jsme ho znali před rokem 2006, respektive 1. 1. 2008, kdy vešel v platnost zákon č. 182/2006 Sb., jiţ neexistují. Toto tvrzení, ale není zas aţ tak pravdivé, protoţe úpadkové řízení, které začalo ještě před účinností zákona 182/2006 Sb.,14 se dále řeší dle předcházející úpravy a to podle zákona č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání.15 Pro další pokračování si proto musíme uvést prameny práva konkurzního, před účinností zákona 182/2006 Sb. Problematika konkurzu a vyrovnání je primárně upravena v zákoně č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, tento zákon nabyl účinnosti dne 1. 10. 1991. K této základní právní úpravě musíme dále uvést vyhlášku Ministerstva spravedlnosti ČR č. 476/1991 Sb.,16 v platném znění, kterou se provádějí některá ustanovení zákona 328/1991 Sb., která se především věnuje otázkám, které souvisejí s vedením seznamu správců krajskými soudy, zákonnými odměnami správců konkurzní podstaty za jejich výkon ve funkci. Jako další zákonný prováděcí předpis si musíme uvést vyhlášku Ministerstva spravedlnosti ČR č. 37/1992 Sb.,17 o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy v platném znění, která v části sedmé § 34 tohoto zákona upravuje ustanovení osoby konkursního správce podstaty, předběţného správce, vyrovnávacího správce, zvláštního správce, nebo jejich zástupce. Tato vyhláška byla novelizována novelou č. 315/2007 Sb.,18 s účinností ode dne 1. 1. 2008. Konkursní právo jako takové netvoří samostatné právní odvětví a je úzce provázáno s mnoha dalšími právními předpisy. Z toho vyplývá určitá náročnost při aplikaci zákona č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání, kdy je při výkladu třeba spojitosti tohoto zákona a 14

ZÁKON č. 182/2006 Sb. ze dne 30. března 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 30.března 2006. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecneinformace/zakon.html 15

ZÁKON č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. In: Zákonů České Republiky. Praha, 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/konkurs/uvod.aspx 16

Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání. In: Sbírka zákonů č. 476/1991 § 6 a násl. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1991. Dostupné z: http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1991/476991/Sb_476991_------_.php 17

Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy. In: Zákonů ČR. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1991. Dostupné z: http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1992/037992/Sb_037992_------_.php 18

Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy

- 14 -

dalších právních předpisů.19 Jako nejuţší vazbu uveďme vazbu k právu občanskému, kterou vystihuje § 6 odst. 120 zákona č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání. Konkursní řízení je díky své povaze zvláštní formou civilního procesu. Neméně důleţitou vazbu nacházíme v Trestním zákoně č. 140/1961 Sb.,21 a to především z důvodu moţného velkého objemu majetku, se kterým je nakládáno. Trestní zákon č. 140/1961 Sb.,22 nám nabízí celou řadu moţných skutkových podstat trestných činů, které v souvislosti s konkursem a vyrovnáním, mohou nastat. Jako příklad si uveďme § 126 zákona č. 140/1961 Sb., který upravuje maření výkonu funkce konkursního správce, nebo § 256b zákona č. 140/1961 Sb., který stanovuje tresty za pletichu23 v konkursním a vyrovnávacím řízení. Mimo trestné činy spočívající v jednání proti hospodářské kázni a majetkovým trestným činům si také uveďme trestný čin poškozování věřitele podle § 256 zákona č. 140/1961 Sb.

19

Jako příklad uveďme předpisy práva obchodního, občanského, pracovního, finančního

20

Zákon stanoví, ţe všude tam, kde zákon nestanoví jinak, se pro konkurs a vyrovnání pouţijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu 21

Trestní zákon. In: Zákonů ČR. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1961, 140/1961 Sb. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_zakon/cast2h2.aspx 22

Který byl nahrazen zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník s účinností od 1. 1. 2010

23

Pletichou rozumíme zvláštní způsob pasivní uplácení

- 15 -

3

Prameny insolvenčního práva

Před dalším, detailnějším rozborem práva insolvenčního, potaţmo analýzou postavení insolvenčního správce, jeho povinností a práv v konkurzním řízení, je nutné a nezbytné uvést prameny, kterými se toto právo utváří a řídí. Dále musíme rozebrat vztah insolvenčního práva a jeho vztah k ostatním právním odvětvím. Primárním a nejdůleţitějším pramenem je jistě zákon č. 182/2006 Sb.24 z data 30. 3. 2006 s účinností od 1. 1. 2008, který nastolil zcela novou úpravu insolvenčního práva na území České Republiky. Tento zákon nahrazuje, jak jiţ bylo řečeno výše, zákon o konkurzu a vyrovnání č. 328/1991 Sb., respektive č. 4/1993 po jeho recepci do právního řádu České Republiky, tento zákon platil do 30. 12. 2007. Insolvenční zákon můţeme rozdělit na tři části: Část obecnou – definovány zásady insolvenčního řízení, subjekty řízení a společenské pojmy Způsoby řešení úpadku – najdeme zde pravidla, kterými se řídí jednotlivé způsoby úpadku dluţníka. Reorganizace, konkurz, oddluţení Společná ustanovení Další významný a nenahraditelný pramen insolvenčního práva, potaţmo práva zabývajícího se insolventními správci musíme uvést zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. U určitém ohledu lze vystopovat původ tohoto zákona v právu Slovenské Republiky, kde také zákonodárci našli potřebu vytvořit samostatný zákon, věnující se pouze insolvenčním správcům.25 Tento insolvenční zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích upravuje zejména: Vznik práva vykonávat činnost insolvenčního správce Činnosti hostujícího insolvenčního správce Insolvenční rejstřík, seznam insolvenčních správců, údaje o insolvenčních správcích a další členění Profesní předpoklady pro výkon funkce insolvenčního správce a předpoklady pro výdej povelení k výkonu insolvenčního správce

24

ZÁKON č. 182/2006 Sb. ze dne 30. března 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 30.března 2006. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecneinformace/zakon.html 25

ZÁKON č. 8/2005 Z.z., o správcoch a o zmene a doplnení niektorých zákonov

- 16 -

Za velice podstatnou změnu v insolvenčním právu, oproti tomuto právu v minulosti, můţeme povaţovat to, ţe insolvenční správci jako takoví mají svůj vymezený prostor a vlastní zákon. Narovnává se tím „křivda“ z minulosti, kdy se podmínky a ostatní náleţitosti týkající se zápisu do seznamu insolvenčních správců řídili předpisem niţší právní síly, která neodpovídá postavení insolvenčních správců v řízení civilním, potaţmo právu obecně. Jako další přínos můţeme uvést velkou pozornost, která byla v tomto zákonu věnována pojmům jako například: Vymezení podmínek pro povolení funkce insolvenčního správce Důvody pro pozastavení, nebo dokonce zánik práva vykonávat funkci insolvenčního správce Bezúhonnost insolvenčního správce Dále nemůţeme neuvést jednotlivé podzákonné předpisy. Jde zejména o vyhlášku ministerstva spravedlnosti č. 312/2007 Sb., ze dne 22. 11. 2007, o obsahu a dalších náleţitostech zkoušek insolvenčních správců, ve znění vyhlášky č. 2/2010 Sb.26 Tato vyhláška se detailně zabývá podmínkami, které jsou nutné pro vykonání zkoušky insolvenčních správců. Tato vyhláška č. 312/2007 Sb., byla nahrazena vyhláškou č. 56/2011 Sb., s účinností ode dne 1. 4. 2011. Zaměření této novely můţeme rozdělit do několika částí: Zmírnění zátěţe, hlavně administrativní, ministerstva při procesu zkoušek insolvenčních správců, a to zejména zrušením doručování některých písemností, které je nahrazeno informacemi v elektronické podobě na internetových stránkách ministerstva Změn doznaly lhůty pro informování uchazečů o zkoušku insolvenčního správce ve smyslu delší časové mezery pro přípravu na jednotlivou zkoušku a snaha tím zamezit vysokému počtu nedostavujících se uchazečů Jednoznačně zpřísnění podmínek týkajících se omluv a neúčastí na zkouškách uchazečů, vyplývající z předchozí odráţky

26

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náleţitostech zkoušek insolvenčních správců, ve znění vyhlášky č. 2/2010 Sb. In: Sbírka zákonů České Republiky. 2011. Dostupné z: http://www.epravo.cz/_dataPublic/sbirky/2011/sb0021-2011.pdf

- 17 -

Snaha o odstranění překáţek, které vyplynuly z praktického vyuţívání vyhlášky při organizaci zkoušek pro insolvenční správce V neposlední řadě musíme vzít v potaz vyhlášku č. 313/2007 Sb.27, ze dne 22. 11. 2007, o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. A taktéţ vyhlášku č. 314/2007 Sb., ze dne 22. 11. 2007, o minimálním limitu pojistného plnění a minimálních standardech pojistných smluv insolvenčních správců.

27

Blíţe: Vyhláška o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů: Vyhláška ze dne 22.listopadu 2007. In: Sbírka zákonů č. 313/2007. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 2007. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/vyhlaska-ze-dne-22-listopadu-2007-o-odmene-insolvencnihospravce-o-nahradach-jeho-hotovych-vydaju-o-odmene-clenu-a-nahradniku-veritelskeho-vyboru-a-o-nahradachjejich-nutnych-vydaju-16284.html

- 18 -

4

Charakteristika správce konkurzní podstaty, předpoklady pro výkon funkce

4.1 Obecně o konkursním správci Správce konkursní podstaty je jedním ze subjektů konkursního řízení. Jako další si uveďme konkursní soud, správce konkursní podstaty - zástupce správce, zvláštní správce, věřitelský orgán – věřitelský výbor, zástupce věřitelů a taktéţ účastníky konkursního řízení – navrhovatel, dluţník, úpadce. Správce jako takový není zástupcem věřitelů, ani úpadce a také není zaměstnancem soudu. Konkursní správce, jak fyzická osoba, tak obchodní společnost, je samostatným subjektem, na který můţeme nahlíţet jako na zvláštní veřejnoprávní orgán, který má za úkol zajištění řádného průběhu konkursu. O Vzniku i zániku funkce konkursního správce rozhoduje soud.28 Dle § 7 zákona č. 328/1991 Sb.,29 o konkursu a vyrovnání není správce konkursní podstaty účastníkem řízení, jsou jimi věřitelé, kteří uplatňují nároky a dluţník.

4.2 Oprávnění vykonávat funkci konkursního správce Jak jsme si jiţ uvedly, oprávnění vykonávat funkci konkursního správce se řídí § 8 odst. 1 zákona č. 328/1991 o konkursu a vyrovnání, kdy soud jmenuje do funkce konkursního správce ze seznamu správců po splnění všech podmínek jako je třeba nepodjatost správce, souhlas s ustanovením správcem v případě důleţitých důvodů a jiné. Podmínky pro zápis na seznam správců konkursní podstaty: Bezúhonnost fyzické osoby Plná způsobilost k právním úkonům fyzické osoby Přiměřená odborná způsobilost30 Souhlas se zapsáním do seznamu správců

28

Blíţe § 8 odst. 1 zákona 3. 328/1991 Sb., kde soud můţe ustanovit do funkce konkursního správce pouze osobu, která je zapsaná na seznam správců, je bezúhonná, způsobilá k právním úkonům v případě fyzické osoby a má přiměřenou odbornou způsobilost. 29

ZÁKON č. 328/1991 Sb. § 7 o konkursu a vyrovnání.

30

Naprosto nevyhovující ustanovení, nárok na vzdělání správců. Toto napravuje nová úprava insolvenčního práva a to zákon č. 312 /2006 Sb. o insolvenčních správcích ze dne 23. 5. 2006

- 19 -

Veřejná obchodní společnost, vykonávající činnost správce prostřednictvím svých společníků, kteří splňují podmínky pro zápis na seznam správců V absolutně výjimečných situacích má soud moţnost ustanovit i správce, který není zapsán na seznamu. Toto připadá v úvahu pouze, pokud by, vzhledem k povaze a náročnosti konkursu, na správce byla kladena vysoce specializovaná odbornost, kterou nemůţe poskytnout ţádný správce zapsaný na seznamu, nebo není moţné z jiných důvodů, například podjatosti, ustanovit ţádného jiného správce na seznamu správců. Takováto osoba však s ustanovením správcem musí vyjádřit souhlas a zároveň musí splňovat základní předpoklady pro výkon funkce konkursního správce.31 Seznam správců a jeho vedení má na starosti dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 476/1991,32 v kompetenci předseda konkursního soudu. Tomuto předsedovi se předkládají návrhy na zápis do seznamu správců a na něm je, aby rozhodl o zapsání osoby do seznamu, popřípadě o jejím vyškrtnutí z takovéhoto seznamu. Do tohoto seznamu se dle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání zapisují: „a) advokáti, kteří mají sídlo v obvodu příslušného soudu, a notáři, jmenovaní do notářského úřadu v obvodu příslušného soudu, b) jiné vhodné fyzické osoby, c) veřejné obchodní společnosti“33

4.3 Výkon funkce konkursního správce Výkon funkce správce konkursní podstaty je činností, která je vysoce náročná a zahrnuje řadu oprávnění a povinností. Proto je po správci konkursní podstaty vyţadován vysoce odborný a odpovědný přístup.34 K problému vzdělávání konkursních správců se dostaneme dále v této práci. Do funkce správce konkurzní podstaty ustanovuje správce vţdy soud. Soud musí mít vţdy na zřeteli moţnost podjatosti konkrétního správce konkursní podstaty a podle toho

31

ZÁKON č. 328/1991 Sb. § 8 odst. 1 o konkursu a vyrovnání. In: Zákonů České Republiky. Praha, 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/konkurs/uvod.aspx 32

Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání. 33

Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání. In: Sbírka zákonů č. 476/1991 odst. 1, Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1991. Dostupné z: http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1991/476991/Sb_476991_------_.php 34

V zákonné úpravě č. 328/1991 Sb., je toto sice zmiňováno, ale bohuţel zde nejsou zakotvena jasná pravidla, vyţadující odpovídající vzdělání, coţ napravuje nová zákonná úprava v podobě zákonu č. 182/2006 Sb.

- 20 -

vybírat vhodného správce ze seznamu správců, protoţe správce podjatého nelze v jednotlivých případech konkursního řízení ustanovit.35 Tuto podjatost je soud povinen zkoumat i v průběhu konkursního řízení. Pokud by taková skutečnost podjatosti byla zjištěna, musí soud vţdy uvaţovat o zproštění funkce konkursního správce.36 O zproštění funkce správce, v průběhu řízení, můţe taktéţ rozhodnout soud na návrh některého z účastníků, nebo konkursního správce, respektive i bez návrhu, ale pouze z důleţitých důvodů (např. z důvodů podjatosti, závaţným porušování povinností správce, či průtahů ve věci). V případě zproštění funkce správce, musí soud ustanovit správce jiného. V takovémto případě je zproštěný správce povinen plně informovat o všech skutečnostech správce nového a v ţádném případě tímto nezaniká odpovědnost správce zproštěného za výkon ve funkci, po dobu výkonu této funkce.37 V případech, kdy ustanovený správce nesouhlasí s výkonem takové funkce správce, můţe takovéto ustanovení do funkce odmítnout, musí však zároveň předloţit pouze důleţité důvodu k odmítnutí ustanovení do funkce. 38 Správce konkursní podstaty je ze zákona povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by potencionálně mohla hrozit v souvislosti s jeho výkonem funkce insolvenčního správce. Tato povinnost nese charakter osobní odpovědnosti, taktéţ náklady, které musí správce podstaty na toto pojištění vynaloţit, musí platit ze svých osobních prostředků. Není moţné, aby konkursní správce poţadoval plnění takovýchto nákladů jako hotových výdajů na výkon funkce konkursního správce, či jako náklady vynaloţené na správu, udrţování a zpeněţení majetku podstaty.39

4.4 Zánik funkce správce konkursní podstaty Zánik funkce správce konkursní podstaty není v zákoně č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání řešen komplexně. Ze zákona vyplívají dvě moţnosti, kterými můţe nastat zánik funkce správce konkursní podstaty a to buď, smrtí konkursního správce, nebo zproštěním funkce konkursního správce. Jedině příslušný konkursní soud je oprávněn k tomu, aby

35

Podjatostí rozumíme vztah správce k některému z účastníků řízení, majetku úpadce a dalších skutečností, které by mohli mít za následek nevěrohodnost ve spravedlivý postup konkursního správce. Jako příklad uveďme vztah příbuzenský, smluvní, či přímé propojení s úpadcem. 36

Blíţe § 8 odst. 6 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání

37

Blíţe § 8 odst. 6 a 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání

38

Blíţe § 8 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání

39

ZÁKON č. 328/1991 Sb. § 8 odst. 2 o konkursu a vyrovnání.

- 21 -

konkursního správce zprostil oprávnění k výkonu funkce správce podstaty.40 V případě úmrtí konkursního správce je soud povinen, a to neprodleně poté, co se věrohodně dozví o takové skutečnosti, ustanovit konkursního správce nového. K zániku funkce konkursního správce naopak nedojdeme, pokud bude konkursní správce vyškrtnut ze seznamu správců, bude pravomocně odsouzen v trestní věci, která bude mít za následek ztrátu jeho bezúhonnosti, dále odmítnutím ustavení do funkce správce, usnesením věřitelů na návrhu, ţe má být správce zproštěn výkonu funkce a dokonce ani omezením způsobilosti správce k právním úkonům!41 Tyto popsané skutečnosti by ve skutečnosti měli představovat jednoznačný důvod pro zproštění funkce konkursního správce a ustanovení správce nového! V ideální situaci, kdy nenastanou důvody pro předčasné zproštění funkce, respektive ono faktické zproštění, je správce podstaty zproštěn funkce na konci konkursního řízení, a to po té, co bylo konkursní řízení zrušeno. Takovýmto zrušením konkursu však funkce konkursního správce nezaniká, zanikají však účinky konkursu, v případě, ţe soud nerozhodne jinak.42 Po zrušení konkursu je správce povinen, dle § 44 odst. 4 zákona č. 328/1991 o konkursu a vyrovnání, uzavřít účetní knihy a sestavit účetní závěrku úpadce a to ke dni, kdy byl takovýto konkurs zrušen. Poté je konkursní správce soudem zproštěn funkce.

4.5 Zvláštní správce, zástupce správce a předběžný správce V případech, kdy si to situace ţádá a rozsah správy podstaty to vyţaduje, můţe soud ustanovit ke správci „pomocníka“, zvláštního správce. Ustanovení zvláštního správce si většinou vyţaduje taková situace, kdy konkurs je ve velkém rozsahu a taktéţ sloţitý. Takovémuto zvláštnímu správci se svěřuje určitý obor správy.43 Zvláštní správce můţe být ustanoven, buď jiţ v usnesení o vyhlášení konkursu, nebo kdykoliv v jeho průběhu. Počet zvláštních správců na konkursní řízení není omezen, z důvodu rozsáhlých majetkových i specializačních skutečností. V případě ustanovení většího počtu zvláštních správců je bezpodmínečně nutné podrobné a správné vymezení rozsahu správy kaţdého jednotlivého správce a to z důvodů

40

ZÁKON č. 328/1991 Sb. § 8 odst. 5 a 6 o konkursu a vyrovnání.

41

Toto jiţ v dnešní době napravuje a narovnává nový ZÁKON č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ze dne 30. března 2006 42

Blíţe: ZÁKON č. 328/1991 Sb. § 44 odst. 5 o konkursu a vyrovnání.

43

Oborem správy, kterým můţeme zvláštního správce ustanovit, je pouze správa majetku, jako např. zajištění, soupis, zpeněţování podstaty nebo provozování úpadcova podniku. § 9 zákona č. 328/1991 Sb.

- 22 -

jasného určení odpovědnosti jednotlivých správců a taktéţ, moţnosti určit podíl na odměně správce. V případech, kdy by ze závaţných důvodů44 nemohl správce konkursní podstaty svou funkci dočasně vykonávat, můţe soud, nazná-li ţe je to účelné, ustanovit zástupce takovéhoto správce. Stejně jako u správce zvláštního můţe být zástupce správce ustanoven jiţ v usnesení o prohlášení konkursu, nebo kdykoliv v jeho průběhu. Zproštění funkce zástupce správce je moţné i bez návrhu, stejně tak v případě správce zvláštního a to opět kdykoliv během konkursu.45 Předběţného správce konkursní podstaty ustanovuje soud tehdy, pokud lze vyvozovat, ţe je dluţník v úpadku a dále je-li to účelné pro zjištění, či zajištění dluţníkova majetku a přezkum účetnictví dluţníka. Návrh na ustanovení předběţného správce podává úřad práce, v jehoţ obvodě se nachází bydliště dluţníka, či sídlo. Dále takovýto návrh můţe podat věřitel, který jiţ podal návrh na prohlášení konkursu. O ustanovení předběţného správce můţe soud rozhodnout i bez návrhu, rovněţ tak o zproštění jeho funkce, jestliţe pominuly důvody pro jeho ustanovení do funkce předběţného správce.

4.6 Práva a povinnosti konkursního správce Jak jiţ jsme si uvedli výše, správce konkursní podstaty nemá v konkursním řízení postavení účastníka v takovémto řízení a zastává roli zúčastněné osoby, přesto je moderátorem celého konkursu. Pouze na něm leţí tíha iniciativy, pečlivosti a svědomitosti, aby provedl všechny činnosti potřebné k bezproblémovému a řádnému průběhu konkursního řízení, ať jiţ v oblasti zjištění podstaty, správy podstaty a zpeněţení, nebo v oblasti uplatnění konkursních pohledávek a jejich následné uspokojování. K takovémuto plnění funkcí je jiţ od vyhlášení konkursu vybaven právy, která mu k tomu dopomáhají. Dnem, kdy byl prohlášen konkurs na majetek úpadce, přecházejí na správce veškerá oprávnění, aby byl schopen a mohl nakládat s majetkem konkursní podstaty a všechna další práva a povinnosti vyplívající ze zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání a dalších právních předpisů, které se týkají nakládání s majetkem konkursní podstaty. Správce konkursní podstaty má zejména oprávnění k rozhodování o obchodních záleţitostech podniku, k plnění role zaměstnavatele, k vedení účetnictví. Jednoduše plní všechny právní úkony, které

44

Mezi takovéto závaţné důvody můţeme uvést například: pracovní zaneprázdnění, pobyt v cizině, studium, dovolená, nebo tíţivá rodinná situace 45

Blíţe: ZÁKON č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.

- 23 -

jsou důleţité k zajištění dalšího chodu podniku. Z tohoto výčtu jasně vyplívá skutečnost, ţe konkursní správce se chtě nechtě posouvá do role manaţerských postů v daném podniku. Tuto roli musí zvládnout z čehoţ je jasně patrná náročnost funkce konkursního správce. Celou řadu práv nám vypočítává § 14 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb.46 Jedním z nejdůleţitějších oprávnění správce konkursní postaty je právo na součinnost orgánů státní správy a dalších třetích osob uvedených v § 9d zákona 328/1991 Sb.47 Ze znění zákona můţeme vyčíst skutečnost, ţe součinnost je povinen poskytovat kaţdý orgán veřejné státní správy. Správce konkursní podstaty je oprávněn vystupovat přímo k těmto osobám, není nutnost obracet se na subjekty prostřednictvím soudu. Ţádost o součinnost jednotlivých subjektů musí být písemná a správce konkursní podstaty se musí prokázat, ţe byl ustanoven správcem konkursní podstaty a to kopií usnesení o prohlášení konkursu.48 Subjekty k součinnosti povinné poskytují správci především údaje o majetku dluţníka, půjčují, či vydávají listiny a další věci, které by mohly slouţit k zjištění úpadcova majetku. V případě, kdyby díky nedostatečné součinnosti jednotlivých subjektů, vznikla škoda věřitelům, pamatuje na toto zákon č. 328/1991 Sb. v § 9c.49 Jako jednu z hlavních povinností správce konkursní postaty nám zákon č. 328/1991 Sb., uvádí povinnost postupovat s odbornou péčí pří výkonu funkce konkursního správce. Tato zásada se prolíná v celém zákoně č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání a nutí tedy správce konkursní podstaty jednat co nejsvědomitěji a nejefektivněji z pohledu uspokojení všech věřitelů dluţníka. Správce konkursní podstaty postupuje při výkonu své funkce podle svých nejlepších zkušeností a znalostí, tak jak mu ukládá zákon a konkursní soud. Povinnost správce podstaty postupovat s odbornou péčí si můţeme vyloţit například tak, ţe se správce nespokojí s rozsahem majetku, který je uvedený v seznamu předloţeném úpadcem, ale ţe naopak začne vlastní činnost dohledávací, ke které vyuţije součinnosti osob uvedených v § 9d zákona č. 328/1991 Sb., soudu, nebo věřitelů. Dále můţeme uvést příklad, kdy správce zapíše do podstaty i ten majetek, jehoţ vlastníkem jiţ není úpadce, ale o kterém lze vyvozovat, ţe byl nabyt neúčinnými nebo odporovatelnými právními úkony a podá ţaloby na získání takovéhoto majetku zpět do podstaty. 46

Blíţe: ZÁKON č. 328/1991 Sb. § 14 o konkursu a vyrovnání. In: Zákonů České Republiky. Praha, 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/konkurs/uvod.aspx 47

Blíţe: ZÁKON č. 328/1991 Sb. § 9d o konkursu a vyrovnání.

48

ZELENKA, J. – MARŠÍKOVÁ, J. Zákon o konkursu a vyrovnání. Komentář. 2. vydání. Praha : Linde Praha, 2002, str. 239 49

Ustanovení najdeme v ZÁKONĚ č. 328/1991 Sb. § 9e o konkursu a vyrovnání.

- 24 -

Mezi další povinnosti správce konkursní podstaty musíme bezpodmínečně zmínit povinnost mlčenlivosti. Zákon č. 328/1991 Sb. ve znění § 8 odst., 850nám stanoví tuto povinnost konkursnímu správci a dále třetím osobám vykonávajícím činnosti ke kterým je povinen správce a to o skutečnostech, které uvádějí zvláštní zákonné předpisy. Mezi tyto zvláštní zákony můţeme uvést například zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a bezpečností způsobilosti, zákon č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků nebo zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník. Tuto mlčenlivost je správce povinen zachovávat i po ukončení výkonu funkce. Zbavit povinnosti mlčenlivosti je oprávněn pouze soud, nebo ten, v jehoţ zájmu se mlčenlivost zachovává.

4.7 Odměna správce Správci konkursní podstaty náleţí odměna za odvedený výkon. Tato odměna je upravena vyhláškou č. 476/1991 Sb.51 Dle této vyhlášky se odměna konkursního správce skládá ze dvou sloţek. Jako první uveďme pevně procentně vyjádřenou odměnu z částky, které bylo zpeněţením podstaty dosáhnuto. Druhá odměna spočívá v odměně za kaţdou podanou přihlášku věřitele. Konkursní soud má taktéţ pravomoc odměnu konkursnímu správci zvýšit, či sníţit, s přihlédnutím k okolnostem daného případu. V případech, kdy nelze odměnu vypočítat z výše stanoveného, rozumějme, nedošlo k ţádnému zpeněţení konkursní podstaty, je na konkursním soudu, aby určil výši odměny konkursnímu správci. Konkursní správce má taktéţ nárok na náhradu hotových výdajů, které mu vznikly při výkonu jeho funkce. Jako příklad uveďme soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, výdaje na znalecké posudky. Všechny tyto oprávněné hotové výdaje se stejně jako odměna správce a poplatky za přihlášky věřitelů uspokojují z konkursní podstaty.52 Vyúčtování svých hotových výdajů a odměny53 správce podává v závěrečné zprávě, popřípadě při zrušení konkursního řízení.54

50

ZÁKON č. 328/1991 Sb. § 8 odst. 8 o konkursu a vyrovnání. In: Zákonů České Republiky. Praha, 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/konkurs/uvod.aspx 51

Blíţe: Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání. In: Sbírka zákonů č. 476/1991 § 6 a násl. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1991. Dostupné z: http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1991/476991/Sb_476991_------_.php 52

Jde o pohledávky za podstatou

53

Dle § 8 odst. 3 zákona č. 328/1991 o konkursu a vyrovnání mohou věřitelé, se souhlasem věřitelského výboru a soudu, vyplatit konkursnímu správci zálohu na hotové výdaje. 54

ZÁKON č. 328/1991 Sb. § 8 odst. 2 a další o konkursu a vyrovnání.

- 25 -

4.8 Odpovědnost správce konkursní podstaty V návaznosti na specifikování práv a povinností konkursního správce musíme taktéţ uvést odpovědnost správce, jak za způsobené škody, tak za trestně právní jednání takovéhoto správce. V případě, kdy konkursní správce prokazatelně porušil své povinnosti, které mu ukládá zákon, nebo konkursní soud, a pokud by kvůli takovémuto jednání vznikla škoda, je za takovouto škodu konkursní správce zodpovědný. Konkursní správce odpovídá za vzniklou škodu podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 138/1991 Sb.55 o konkursu a vyrovnání a dále dle § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník56, tedy dle obecné úpravy odpovědnosti za škodu. Dle této úpravy můţe konkursní soud konkursnímu správci uloţit pořádkovou pokutu do maximální výše 100.000 Kč (za kaţdé jednotlivé porušení povinností), nebo ho, při závaţných porušení povinností při výkonu funkce, můţe zprostit funkce konkursního správce. Odpovědnost správce konkursní podstaty za zaviněné protiprávní jednání, při výkonu jeho funkce můţe nabýt i trestně právního rozměru. Jeden z těchto trestných činů zastupuje trestný čin porušení povinnosti v řízení o konkursu a vyrovnání, který nám upravuje § 126 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.57Jde o trestný čin úmyslný, kterého se dopouští ten, kdo v konkursním řízení maří, nebo ztěţuje výkon funkce insolvenčního správce a tím ohroţuje účel konkursního řízení. Tímto trestným činem by se konkursní správce mohl provinit v případě, kdy by nově ustanovenému konkursnímu správci, po zproštění funkce, neposkytl svoji dostatečnou součinnost, nepředal mu řádně funkci a dokladu nutné pro výkon takovéto funkce. Jako další trestný čin uveďme trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku, který je upravený v ustanovení § 225 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon58, kde je vyţadováno úmyslné zavinění a dále v ustanovení § 255 téhoţ zákona, kde ke spáchání tohoto trestného činu stačí zavinění vědomě nedbalostí. Jediný trestný čin, který ve své definici zmiňuje konkursního správce jako jednoho ze subjektů trestného činu, je trestný čin 55

ZÁKON č. 328/1991 Sb. § 8 odst. 2 o konkursu a vyrovnání. In: Zákonů České Republiky. Praha, 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/konkurs/uvod.aspx, toto ustanovení spíše odpovědnost zmiňuje, neţ upravuje 56

ZÁKON č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. In: Zákonů ČR. Česká Republika, 1964. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/uvod.aspx 57

Trestní zákon. In: Zákonů ČR. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1961, 140/1961 Sb. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_zakon/cast2h2.aspx 58

ZÁKON č. 140/1961 Sb. § 255 trestní zákon

- 26 -

pletichy při řízení konkursním a vyrovnacím podle § 256b zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon. Subjektem tohoto trestného činu musí být správce konkursní podstaty, konkursní věřitel, či předmětem útoku jeden z konkursních věřitelů. Správce konkursní podstaty se můţe stát pachatelem tohoto trestného činu v případě, kdy by v souvislosti s výkonem své funkce pro sebe, nebo někoho druhého ke škodě věřitelů přijal, dal, či dokonce jenom slíbil majetkový, nebo jiný prospěch.59

59

Blíţe: Trestní zákon. In: Zákonů ČR. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1961, 140/1961 Sb. § 256b, Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_zakon/cast2h2.aspx

- 27 -

5

Charakteristika

insolvenčního

správce,

předpoklady pro výkon funkce 5.1 Obecně o insolvenčním správci Jako hlavní pramen práva o insolvenčních správcích musíme bezpodmínečně uvést zákon č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích ze dne 23. 5. 2006, který nabyl svojí účinnost dne 1. 1. 2008. Dle §2 tohoto zákona se insolvenčním správcem rozumí: Fyzická osoba, která je oprávněná vykonávat činnost insolvenčního správce Veřejná obchodní společnost, nebo zahraniční obchodní společnost, která je oprávněná vykonávat činnost insolvenčního správce Dále hostující insolvenční správce – státní příslušník „členského státu“ (vymezeno blíţe v §2), který můţe vykonávat činnost insolvenčního správce Hostující insolvenční správce v podobě zahraniční obchodní společnosti poskytující stejné záruky ručení společníků jako obchodní společnost a která můţe vykonávat činnost insolvenčního správce

5.2 Oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce Oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce je popsána v zákoně č. 312/2006 Sb., ze dne 23. 5.2006. Blíţeji se jí věnuje § 2 tohoto zákona. Stanovuje tyto podmínky: Insolvenčním správcem se můţe stát fyzická osoba Insolvenčním správcem se můţe stát veřejná obchodní společnost Insolvenčním správcem se můţe stát zahraniční obchodní společnost, nebo sdruţení U zahraniční obchodní společnosti a zahraničního sdruţení existuje podmínka poskytování stejných záruk ručení společníků jako u veřejné obchodní společnosti a taktéţ musí být zaloţeny podle práva státu, který je členem Evropské Unie, evropského hospodářského prostoru, nebo Švýcarské konfederace a mohou podle tohoto práva vykonávat činnost spojenou s osobou insolvenčního správce.60 Dle § 3 odst. 1 zákona 312/2006 Sb. ze dne 23. 5. 2006, o insolvenčních správcích můţeme konstatovat, ţe právo vykonávat činnost insolvenčního správce, v souladu z výše

60

ZÁKON č 312/2006 Sb., ze dne 23. května 2006 o insolvenčních správcích. In: 2006. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/insolvencni-spravci-odborna-verejnost/insolvencni-spravci-zakon.html

- 28 -

uvedeným zákonem, je umoţněno dnem nabytí právní moci povolení k vykonávání činnosti insolvenčního správce. Po nabytí této právní moci k vykonávání činnosti insolvenčního správce je insolvenční správce zapsán do seznamu insolvenčních správců. Zápis prování ministerstvo spravedlnosti. Tento seznam je veřejný. 61 Do tohoto seznamu dle ustanovení §8 odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání lze zapsat pouze fyzickou osobu bezúhonnou, která splňuje poţadavek na způsobilost k právním úkonům, se zápisem do seznamu souhlasí a má odbornou způsobilost k výkonu insolvenčního správce. Dále veřejnou obchodní společnost, která prostřednictvím svých společníků má oprávnění k vykonávání činnosti insolvenčního správce a jejíţ společníci prokáţí svojí způsobilost k zapsání do seznamu. Z tohoto vyplívá, ţe podmínky týkající se insolvenčních správců byly, mírně řečeno, nedostatečné. Následkem nedostatečné právní úpravy docházelo k situacím, kdy insolvenčním správcem se mohl stát i člověk bez dostatečné právní kvalifikace a vzdělání, coţ v některých sloţitějších kauzách vyvstávalo jako problém. 62 Změna nastala se současnou právní úpravou, která výrazně upravuje a hlavně zvyšuje nároky na způsobilost vykonávání činnosti insolvenčního správce. Blíţeji se k tomuto problému vyjadřuje zákon č. 312/2006 Sb., zákon o insolvenčních správcích v § 4 a následných, kde jsou vymezeny podmínky, za kterých je moţná uchazeči o vydání povolení, či zvláštní povolení pro výkon činnosti insolvenčního správce.63 Pro fyzickou osobu, která se uchází o povolení k činnosti insolvenčního správce zákon stanoví podmínky. Fyzická osoba musí: Být způsobilá k právním úkonům Musí doloţit trestní a insolvenční bezúhonnost Doloţit získané vzdělání na vysoké škole v magisterském programu v jednom z členských států, nebo jí bylo toto vzdělání uznáno členským státem64

61

sir.justice.cz. Insolvenční rejstřík https://isir.justice.cz/InsSpravci/public/seznamFiltr.do 62

[cit.

2012-03-11].

Dostupné

z:

DVOŘÁK, T. Nad postavením správce konkursní podstaty. Právní praxe v podnikání. 2000,2, str. 24.

63

Blíţe: ZÁKON č. 312/2006 Sb., § 4 a následující ZÁKON ze dne 23. května 2006 o insolvenčních správcích. In: 2006. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/insolvencni-spravci-odborna-verejnost/insolvencnispravci-zakon.html 64

Blíţe § 2 odst. 3 zákona 312/2006 Sb., kde je členský stát definován jako stát Evropské Unie, evropského hospodářského prostoru, nebo Švýcarské konfederace

- 29 -

Doloţit doklad o úspěšném splnění zkoušky, či zkoušky rozdílové insolvenčního správce. Toto osvědčení vydává ministerstvo spravedlnosti na základě úspěšného splnění zkoušky. Dále osvědčení o členství v příslušné komoře65 Dále zaplatit správní poplatek za zápis do seznamu, který činí 5 000 Kč.66 Poplatek se platí ministerstvu spravedlnosti Dále musí sjednat a uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu dle § 6 odst. 1 písmeno f) zákona, které můţe být zaplaceno dodatkem k původní smlouvě, jde-li o ţadatele, který jiţ takovou smlouvu, umoţňující výkon činnosti insolvenčního správce uzavřenou má. Dále je moţné předloţit potvrzení o uzavření takovéto pojistné smlouvy přímo od samotné pojišťovny67 Veřejná obchodní společnost můţe funkci insolvenčního správce vykonávat, pouze prostřednictvím společníka, nebo společníků, kteří jsou označení v návrhu společnosti na povolení výkonu funkce insolvenčního správce. V případě, ţe veřejná společnost podává návrh na vykonání zkoušky, potřebné k výkonu funkce insolvenčního správce, nebo návrh na zapsání společníka na seznam insolvenčních správců, musí k takovéto ţádosti být připojena prohlášení společníka, či společníků odhlášených. Toto prohlášení je nutné opatřit úředně ověřeným podpisem dotyčného společníka. Z tohoto prohlášení musí jednoznačně vyznívat, ţe společník je oprávněn k vykonávání funkce insolvenčního správce. Po nabytí právní moci takovéhoto povolení bude tento společník vykonávat funkci insolvenčního správce ve veřejné obchodní společnosti, která za něj návrh podala a pouze v této veřejné obchodní společnosti.

5.3 Výkon funkce insolvenčního správce Insolvenční správce má za povinnost při výkonu svojí funkce to, aby svědomitě přistupoval k jednotlivým případům, a věnoval jim veškerou svou odbornou péči a pozornost. K jednotlivým případům je povinen přistupovat s co největším úsilím a snaţit se, aby vypořádání věřitelů dopadlo v co největší míře.

68

Z tohoto znění zákona je jasně patrné, ţe

vymezení je velice široké a neurčité. Takto vymezený pojem výkonu funkce můţe znamenat

65

Blíţe § 4 odst. 3 zákona 312/2006 Sb., Advokát doklad o tom, ţe je zapsán v seznamu advokátů, auditor ţe je zapsán v seznamu auditorů a podobně 66

Od tohoto poplatku je osvobozena obchodní společnost ţádající o zápis do seznamu insolvenčních správců

67

Blíţe § 6 odst. 1 zákona 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích

68

Blíţe § 36 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

- 30 -

rozpory mezi správci a věřiteli, zda insolvenční správce svojí větší péčí a svědomitostí nemohl dosáhnout většího uspokojení věřitelských pohledávek a tím je nepoškodil. V takovýchto případech se věřitelé mohou písemně obrátit na Ministerstvo vnitra a ţádat, dle § 13 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb., o zrušení povolení k výkonu funkce insolvenčního správce, popřípadě u soudu navrhnout zproštění funkce insolvenčního správce, který dle § 37 zákona 182/2007 Sb., zodpovídá za škodu, či jinou újmu vzniklou věřitelům a vyplívající z činnosti insolvenčního správce. V případě tvorby zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) byla na místě otázka, jakým způsobem ustanovovat insolvenční správce do jednotlivých případů. Jedna za variant navrhovala, aby insolvenčního správce ustanovoval soud, coţ jiţ bylo v hojné míře kritizováno v zákoně č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, kvůli strachu z nadměrné vazby mezi samosoudcem a insolvenčním správcem. Druhá varianta počítala s moţností výběru insolvenčního správce pouze věřiteli. Jak je ze znění zákona patrné, byl zvolen kompromis mezi oběma variantami. V první řadě insolvenčního správce stanovuje soud69, v případě pochybností však mohou věřitelé správce odvolat a nového správce sami ustanovit. Do funkce insolvenčního správce se takovýto správce ustanovuje nejpozději v rozhodnutí o úpadku, jestliţe jiţ ustanovení nenastalo dle § 27 odst. 1 zákona 182/2006 Sb., jako insolvenční správce předběţný. Jako první krok v ustanovování insolvenčního správce musíme uvést určení insolvenčního správce ze seznamu insolvenčních správců předsedou soudu, kterého poté soud ustanoví v konkrétním případě za insolvenčního správce. Změna v tomto postupu (výběru insolvenčního správce předsedou soudu) můţe nastat, pokud podle § 148 odst. 2 zákona č. 182/2006, přijde dluţník se schváleným reorganizačním plánem, ve kterém má určeného insolvenčního správce a tuto reorganizaci mu soudce povolí. Změnu v takovém případě můţe soud učinit pouze v případě pochyb o podjatosti navrhovaného insolvenčního správce, či v případě, kdy tento správce nesplňuje zákonem stanovené podmínky pro takovýto výkon funkce.

5.4 Zkoušky insolvenčního správce Odborná zkouška, která si klade za úkol důkladné prověření ţadatelů o funkci insolvenčního správce, jak jsme si jiţ uvedli, vyplývá z nové právní úpravy, která nahradila Zákon o

69

Blíţe § 25 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ze dne 30. března 2006

- 31 -

konkurzu a vyrovnání z let dřívějších. Tuto zkoušku můţe povaţovat za obrovský posun k „profesionalizaci“ této funkce. Klade na ţadatele mnohem větší nároky neţ dřívější zákonná úprava.70 Insolvenční řízení, do kterých byly insolvenční správci ustanoveni před 1. lednem 2010, mohou toto řízení dokončit i bez nutnosti splnění zkoušky insolvenčního správce, či zkoušky rozdílové. Tuto zkoušku insolvenčních správců, respektive i zkoušku insolvenčních správců rozdílovou a zkoušku insolvenčních správců zvláštní v souladu se zákonem organizuje a provádí Ministerstvo spravedlnosti České Republiky. Ministerstvo umoţní takovouto zkoušku vykonat kaţdému (zpravidla do 6 měsíců od podání písemné ţádosti), který splní podmínky stanovené zákonem a zaplatí správní poplatek.71 Kaţdý ţadatel o zkoušku insolvenčního správce je ze zákona povinen uhradit správní poplatek, který mu umoţní připuštění k vlastní zkoušce, a který činní 5.000 Kč v případech základní či rozdílové zkoušky a 3.000 Kč v případech, kdy ţadatel vykonává zkoušku zvláštního insolvenčního správce. Tento správní poplatek je kaţdý účastník zkoušky povinen uhradit na účet Ministerstva spravedlnosti ČR a to nejpozději v den konání písemné části této zkoušky.72 V případě neúspěchu uchazeče u zkoušky insolvenčního správce, má uchazeč právo na opakování takovéto zkoušky. V zákoně je stanovena lhůta 30 dnů, které má neúspěšný uchazeč na podání písemné ţádosti o opakování písemné zkoušky. V případě doručení ţádosti ve stanoveném termínu, Ministerstvo spravedlnosti ČR umoţní neúspěšnému kandidátovi, ţadateli opakování takovéto zkoušky, ale nejdříve po uplynutí minimálně 6 měsíců od data, kdy byla neúspěšná zkouška provedena. Takovouto zkoušku lze opakovat nanejvýše dvakrát.73 V případě, kdy neúspěšný ţadatel nepodá ţádost o opakování takovéto zkoušky v termínu stanoveném v zákoně, nebo ten kdo zkoušku nezvládnul ani na druhý pokus, si

70

Insolvenční správci ustanovení do funkcí před 1. lednem 2010 jsou nadále oprávněni vykonávat svoje funkce i bez absolvování takovéto zkoušky insolvenčního správce 71

Blíţe § 24 odst. 1 zákona 312/2006 Sb., ze dne 23. května 2006

72

ZÁKON č. 312/2006 Sb., ze dne 23. května 2006 o insolvenčních správcích. In: 2006. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/insolvencni-spravci-odborna-verejnost/insolvencni-spravci-zakon.html 73

V případě, ţe uchazeč uspěl u zkoušky písemné, ale u zkoušky ústní nikoliv, opakuje jiţ jenom zkoušku ústní.

- 32 -

můţe zaţádat o další, či nové přezkoušení aţ ve lhůtě 3 let ode dne poslední vykonané zkoušky.74 V opačném případě, tedy v případě kdy ţadatel u zkoušky uspěl, zasílá Ministerstvo spravedlnosti ČR Osvědčení o vykonání zkoušky insolvenčního správce, popřípadě zkoušky rozdílové, či zvláštní zkoušky insolvenčního správce. V případech, kdy se do potíţí dostane finanční instituce, obchodník s cennými papíry, provozovatel vypořádacího systému, organizátor trhu s investicemi, investiční společnost, penzijní fond, investiční fond nebo dluţník, u kterého je bez dalšího přípustná reorganizace75 je tuto insolvenci oprávněn vést pouze insolvenční správce, který má splněnou zvláštní zkoušku insolvenčního správce, kterou můţeme povaţovat jako takovou nadstavbu pro základní zkoušku insolvenčního správce. S přihlédnutím k faktu, ţe v poslední době úpadek finančních institucí a dalších typů dluţníků, kteří se vyskytují v našem finančním prostředí, není nikterak závaţný, či běţný má tato zvláštní zkouška insolvenčního správce hlavní význam v insolvenci dluţníků, u kterých je bez dalšího přípustná reorganizace. Zvláštní zkouška insolvenčního správce zahrnuje další podrobnější znalosti, které musí insolvenční správce obsáhnout a ve zkoušce předvést. Jedná se především o prokázání znalostí z oblasti organizace podniku, finančních nástrojů a jejich obchodování, fungování finančního trhu a další.

5.5 Pojištění insolvenčního správce Kaţdý insolvenční správce, vykonávající svojí činnost musí mít ze zákona sjednané pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou výkonem funkce insolvenčního správce. Toto pojištění, respektive jeho výše je stanovena prováděcí vyhláškou č. 314/2007 Sb., s účinností od 1. ledna 2008, ve které nalezneme minimální limit pro fyzické osoby provádějící činnost insolvenčního správce ve výši 1 000 000 Kč. Pro veřejné obchodní společnosti a zahraniční společnosti je minimální limit stanoven ve výši 1 000 000 Kč, který je násoben počtem

74

Blíţe § 24 odst. 3 zákona č. 312/2006 Sb.

75

Dluţník, u kterého je bez dalšího přípustná reorganizace, respektive reorganizace je specifikován blíţe v § 316 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb. a to tak, ţe reorganizace je přípustná, jestliţe celkový obrat dluţníka za poslední účetní období před insolvenčním návrhem dosáhl alespoň 100 000 000 Kč, nebo zaměstnává-li dluţník nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru.

- 33 -

ohlášených společníků.76 Tuto povinnost, sjednat si pojištění z odpovědnosti výkonu funkce insolvenčního správce, zakládá § 6 odst. f) zákona 312/2006 Sb., která je také jedním z předpokladů k vydání povolení k výkonu funkce insolvenčního správce. Dále tuto povinnost nalezneme v § 23 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění: „Insolvenční správce uzavře na svůj náklad smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho funkce nebo s činností jeho zaměstnanců pro celou dobu trvání jeho funkce.“77 Tímto se dostáváme k víceméně zdvojení právní úpravy. Rozdíl je v tom, ţe oproti vyhlášce č. 314/2007 Sb., je v zákoně č 182/2006 Sb., označen jiţ přímo insolvenční správce, oproti ţadateli o vydání oprávnění k výkonu funkce insolvenčního správce ve vyhlášce č. 314/2007 Sb. Toto pojištění odpovědnosti je předpoklad pro schválení ustanovení správce věřiteli.

5.6 Pozastavení, zrušení a zánik oprávnění k výkonu funkce insolvenčního správce V případě dočasné, či trvalé ztráty „způsobilosti“, nedodrţení podmínek nutných pro výkon funkce insolvenčního správce, máme v zákoně ukotveny tři instituty, kterými můţeme toto „zaváhání“ správce usměrnit, napravit. Jedná se v první řadě o pozastavení výkonu funkce insolvenčního správce, dále zrušení oprávnění pro výkon funkce a zánik oprávnění k výkonu funkce insolvenčního správce. Mluvíme zde o pozastavení funkce na určité časové období z důvodu nedodrţení podmínek nutných k výkonu funkce insolvenčního správce. Toto pozastavení zaniká dnem, kdy pominuly všechny skutečnosti, které zabraňovaly výkonu funkce insolvenčního správce.78 Právo vykonávat funkci insolvenčního správce se zastavuje za těchto okolností: dnem zveřejnění rozhodnutí o úpadku správce, dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí insolvenčního správce do vazby, dnem nastoupení výkonu trestu, dnem kdy se insolvenční správce stal členem vlády, orgánu územní samosprávy, poslance, senátora a

76

VYHLÁŠKA č. 314/2007 ze dne 22. listopadu 2007 o minimálním limitu pojistného plnění a minimálních standardech pojistných smluv insolvenčních správců. In: Sbírka zákonů ČR. Ministerstvo spravedlnosti, 2007. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/vyhlaska-ze-dne-22-listopadu-2007-o-minimalnimlimitu-pojistneho-plneni-a-minimalnich-standardech-pojistnych-smluv-insolvencnich-spravcu-16285.html 77

ZÁKON Č. 182/2006 Sb. ze dne 30. března 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 30. března 2006. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecneinformace/zakon.html 78

Blíţe §9 odst. 2 zákona 312/2006 Sb. ze dne 23. května 2006

- 34 -

další.79 Tyto skutečnosti je insolvenční správce dle § 9 odst. 3 zákona č. 312/2006 Sb. povinen neprodleně nahlásit Ministerstvu spravedlnosti. Jako další institut musíme uvést zánik funkce insolvenčního správce. Zánik oprávnění k výkonu funkce insolvenčního správce můţe nastat z několika důvodů: v případě, kdy byl správce zbaven způsobilosti k právním úkonům, či mu tato způsobilost baly omezena, dnem zrušení obchodní společnosti, smrtí insolvenčního správce, prohlášením za mrtvého a další.80 Jako poslední institut nám zákon nabízí zrušení povolení k výkonu funkce insolvenčního správce. Tato moţnost vyplívá z § 13 zákona 312/2006 Sb., kdy Ministerstvo spravedlnosti můţe zrušit povolení k činnosti insolvenčního správce, pokud nesplňuje některé z uvedených podmínek v § 6 odst. 1 zákona 312/206 Sb., nebo podle § 8 odst. 1 tohoto zákona.81 Dále můţe Ministerstvo spravedlnosti zrušit povolení, nebo zvláštní povolení k výkonu insolvenčního správce, tomu správci, který i přes písemné upomínky závaţným způsobem, nebo opakovaně porušuje svoje povinnosti vyplívající ze zákona o insolvenčních správcích, popřípadě ze zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).82

5.7 Předběžný, oddělený a hostující insolvenční správce K institutu insolvenčního správce musíme bezpodmínečně uvést také další rozdělení insolvenčních správců. Osobou insolvenčního správcem předběţným rozumíme osobu, která je oprávněná vykonávat funkci insolvenčního správce, kterého soud určil jiţ před rozhodnutím o úpadku daného dluţníka. Insolvenčním správcem s plnou způsobilostí k výkonu funkce insolvenčního správce se osoba stává po rozhodnutí o úpadku, neurčí-li soud v tomto rozhodnutí jinak. Povinnost ustanovit předběţného správce je nově zakotvena v zákoně č. 182/2006 Sb.83 v souvislosti s nečinností soudu.84

79

Blíţe §9 odst. 1 zákona 312/2006 Sb. ze dne 23. května 2006

80

Blíţe § 12 odst. 2 zákona 312/2006 Sb. ze dne 23. května 2006

81

Jde například o nesplněné vysokoškolské vzdělání na magisterském oboru, bezúhonnost, neuzavření pojistné smlouvy a další. U veřejné obchodní společnosti například chybí prohlášení společníka, či není sjednána smlouva o pojistném plnění v případě odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem funkce insolvenčního správce. 82

Blíţe § 13 odst. 2 zákona 312/2006 Sb. ze dne 23. května 2006

83

Blíţe § 84 odst. 2 zákona 312/2006 Sb. ze dne 23. května 2006

84

ZÁKON č. 182/2006 Sb. ze dne 30. března 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

- 35 -

Institutem odděleného insolvenčního správce rozumíme jako správce, který je soudem ustanoven v insolvenčním řízení pro určité úkony, pro které je insolvenční správce „obecný“ vyloučen z funkce insolvenčního správce z důvodu moţného poměru k věřitelům dluţníka, nebo ke konkrétnímu ze zástupců věřitelů dluţníka. Úkol tohoto institutu odděleného insolvenčního správce je, jak je zřejmé z výše popsaného, zamezení potencionálních střetů zájmů, respektive morálnímu hazardu z pohledu insolvenčního správce obecného ve vztahu k věřitelům daného dluţníka, popřípadě jejich zástupců. V takovémto případě soud dle zákona č. 182/2006 Sb., vyloučí obecného insolvenčního správce vţdy pokud nastanou podmínky v tomto zákoně stanovené85 a tyto skutečnosti by mohli ohrozit zájmy věřitelů účastnících se řízení o úpadku dluţníka. Jako další moţnost zákon umoţňuje ustanovit odděleného správce v případě, kdy není pochybnost o poměru věřitele a správce insolvenčního, respektive moţnosti ovlivnění, z tohoto vztahu vyplívající, výkonu práv a povinností správce obecného. Hostujícím insolvenčním správcem rozumíme osobu, která je oprávněná vykonávat funkci insolvenčního správce, ale která je státním příslušníkem států Dohody o evropském hospodářském prostoru, Švýcarské konfederace nebo států Evropské Unie a hodlá vykonávat činnost insolvenčního správce v jiném členském státě, vyjmenovaném výše. Tuto činnost můţe vykonávat dočasně, či příleţitostně na území jiného členského státu. V takovémto případě musí hostující insolvenční správce neprodleně ohlásit všechny skutečnosti ovlivňující práva a povinnosti vykonávat činnost insolvenčního správce na území České Republiky a to Ministerstvu spravedlnosti České Republiky. Hostující správce taktéţ můţe vykonávat činnost v pozici insolvenčního správce zvláštního, či předběţného. Totéţ můţeme vztáhnout i k výkonu funkce insolvenčního správce prostřednictvím osoby právnické, která v tomto případě musí splňovat povinnost stejných záruk společníků jako veřejná obchodní společnost fungující v právním systému ČR. 86

5.8 Práva a povinnosti insolvenčního správce V rámci insolvenčního řízení je insolvenční správce institutem na kterém „leţí“ řada práv, ale taktéţ velká řada povinností. Posílení institutu insolvenčního správce oproti předcházející

85

Blíţe § 24 zákona 312/2006 Sb. ze dne 23. května 2006

86

ZÁKON č. 182/2006 Sb. ze dne 30. března 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 30.března 2006. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecneinformace/zakon.html

- 36 -

právní úpravě zakotvené v zákoně č. 328/1991 Sb. Zákon o konkursu a vyrovnání87, respektive zvýšení jeho pravomocí s čím souvisí i zvýšení obsahu povinností, bylo nově zakotveno v zákoně č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a dále v zákoně č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích. Z těchto zákonných úprav nám jednoznačně vyplývá posílení pravomocí insolvenčního správce v insolvenčním řízení a uţší spolupráce insolvenčního správce s jednotlivými věřiteli daného dluţníka. První a hlavní povinností insolvenčního správce v insolvenčním řízení je brát na zřetel, plně a svědomitě plnit povinnosti vyplývající s podstaty institutu insolvenčního správce, tudíţ zastupovat a bránit společné zájmy věřitelů. Dle zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) musíme společný zájem věřitelů definovat jako zájem, který je nadřazen všem jejich jednotlivým zájmům.88 Jednoznačnou snahou insolvenčního správce v kooperaci s věřiteli dluţníka musí být najít způsob řešení úpadku dluţníka takovým způsobem, který bude pro věřitele nejvhodnější, nejvýnosnější a co nejrovnější v rámci spravedlnosti. Všechny ostatní řešení musí insolvenční správce upozadit, bez dotčení zákonem zaručených zvláštních postavení některých věřitelů.89 Z výše uvedeného můţe vyvodit závěr, ţe osoba insolvenčního správce je povinna svou funkci vykonávat takovým způsobem, aby nedocházelo k „ztenčování“ majetku, ze kterého jsou uspokojovány pohledávky věřitelů a to především z důvodu nedostatečného zjištění a špatným spravováním majetkové podstaty dluţníka, nepoctivě přihlášenými pohledávkami, právně napadnutelnými úkony dluţníka, či jiných neoprávněných osob, kvůli kterým by došlo k zmenšení majetku dluţníka a tím i ztenčením podílu uspokojení věřitelů na této majetkové podstatě. Pro lepší a jednodušší práci insolvenčního správce při výkonu jeho funkce je v zákoně 312/2006 Sb. zakotvena povinnost součinnosti těmto subjektům veřejné správy: úřadům evidujícím motorová vozidla a dalším správním úřadům, notářům, soudním exekutorům, katastrálním úřadům, finančním institucím, provozovatelům telekomunikačních sluţeb, provozovatelům poštovních sluţeb a dalším přepravním společnostem, dopravcům, osobám, které vedou evidenci cenných papírů, vydavatelům tisku a dalším.

87

ZÁKON č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. In: Zákonů České Republiky. Praha, 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/konkurs/uvod.aspx 88

Blíţe § 2 j) zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

89

ZÁKON č. 182/2006 Sb. ze dne 30. března 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 30. března 2006. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecneinformace/zakon.html

- 37 -

Součinnost výše jmenovaných můţeme charakterizovat jako povinnost těchto subjektů poskytovat

osobě

insolvenčního

správce

informace

související s výkonem

funkce

insolvenčního správce, které jsou pro tuto funkci nezbytné. Jde především o údaje spočívající v informacích o majetku daného dluţníka a to v rozsahu, který by poskytovali dluţníku samotnému. Dále se jedná o povinnost předloţit na ţádost insolvenčního správce veškeré listinné i elektronické listiny, které vlastní a které lze pouţít k bliţšímu zjištění hodnoty a rozsahu majetku daného dluţníka.90

5.9 Odpovědnost insolvenčního správce U institutu odpovědnosti insolvenčního správce za škodu v insolvenčním řízení z povahy výkonu funkce insolvenčního správce můţeme vidět zásadní posun. Tento posun vnímáme především v souvislosti se změnou zákonné legislativy. V zákoně č. 328/1991 Sb. Zákon o konkursu a vyrovnání91 byla odpovědnost za škodu způsobenou insolvenčním správcem z povahy jeho výkonu funkce řešena podle obecné úpravy92, občanským zákoníkem.93 Dle nové zákonné úpravy této problematiky jiţ odpovědnost za škodu způsobenou insolvenčním správcem máme zakotvenou přímo v zákoně č. 182/2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a to v § 37 tohoto zákona.94 Z výše uvedeného vyplívá jednoznačná skutečnost, ţe odpovědnost za škodu způsobenou insolvenčním správcem z institutu výkonu jeho funkce rozumíme odpovědností objektivní, správcovo zavinění se nepoţaduje.95 Takovéto odpovědnosti se insolvenční správce můţe zbavit v případě, kdy dostatečně prokáţe, ţe škody, které vznikly, nebyly zaviněny jeho nedbalostí, nevědomostí, zanedbáním povinností a dalšími skutečnostmi a

90

ZÁKON č. 182/2006 Sb. ze dne 30. března 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 30. března 2006. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecneinformace/zakon.html 91

ZÁKON č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. In: Zákonů České Republiky. Praha, 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/konkurs/uvod.aspx 92

Za škodu způsobenou, účastníkům konkurzního řízení, či třetím osobám účastnících se na takovémto řízení, správcem konkurzní podstaty, vyplívající z výkonu a povinností takovéhoto správce, respektive uloţenými soudcem, a jejich porušením, zodpovídal správce konkurzní podstaty podle ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku 93

ZÁKON č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. In: Zákonů ČR. Česká Republika, 1964. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/uvod.aspx 94

ZÁKON č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), § 37

95

Blíţe § 37 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), například odpovídá i za škodu způsobenou věřitelům osobami, které pouţil k výkonu svých stanovených úkolů ( například pro zaměstnance dluţníka)

- 38 -

nemohl při veškeré snaze a úsilí těmto skutečnostem zabránit s přihlédnutím k průběhu insolvenčního řízení. Insolvenční správce ale má povinnost informovat o moţných situacích, které by mohli nastat při výkonu jeho funkce, respektive v daném insolvenčním řízení a mohli mít negativní dopad na řízení samotné, respektive na moţné škody, újmy vyplívající z daných skutečností. Skutečnost, ţe s předstihem a ţe vůbec informoval o daných skutečnostech, je insolvenční správce vţdy povinen prokázat a dále musí prokázat, ţe se těmto skutečnostem snaţil předejít, zabránit a uvést jakým způsobem se o to snaţil, popřípadě uvést důvody, které mu v takovémto prokázání, jednání zabránily.96 Mimo obecné odpovědnosti insolvenčního správce nám insolvenční zákon v § 37 odst. 3 zákona 182/2006 Sb.97 upravuje i zvláštní skutkovou podstatu odpovědnosti insolvenčního správce za újmu nebo škodu, která byly způsobena věřitelům s pohledávkami za majetkovou podstatou tím, ţe v rámci insolvenčního řízení nemohla být uspokojena zcela jejich pohledávka, která vznikla na základě úkonů insolvenčního správce v rámci řízení. I této odpovědnosti se insolvenční správce ze zákona 182/2006 Sb. § 37 odst. 398 můţe zbavit v případě, kdy insolvenční správce prokáţe, ţe v okamţiku, kdy činil takovýto úkon nebyl schopen, či nemohl zjistit, poznat, ţe majetková podstata dluţníka nemůţe vystačit k úhradě takto vzniklé pohledávky za majetkovou podstatou dluţníka. Takováto odpovědnost insolvenčního správce mu můţe v praxi činit značné problémy a komplikace, protoţe při reorganizaci, popřípadě konkurzu musí uzavírat řadu smluv, ze kterých budou vyplívat pohledávky za podstatou dluţníka.99 Subjektivní a objektivní promlčecí lhůty, které se vztahují k uplatnění práva na náhradu škody, které věřitelům způsobil insolvenční správce při výkonu své funkce nám upravuje § 37 odst. 4 zákona 182/2006 Sb. „Právo na náhradu škody nebo jiné újmy proti insolvenčnímu správci se promlčí do 2 let poté, kdy se poškozený dozvěděl o výši škody a odpovědnosti insolvenčního správce, nejpozději však do 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslným trestným činem, za který byl insolvenční správce pravomocně odsouzen, nejpozději

96

KOZÁK, J. a kol. Insolvenční zákon a předpisy související. Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení. Komentář. Praha: ASPI - Wolters Kluwer, 2008. Str. 42-43 97

ZÁKON č. 182/2006 Sb., § 37 ze dne 30. března 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 30. března 2006. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecneinformace/zakon.html 98

ZÁKON č. 182/2006 Sb., § 37 ze dne 30. března 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 30. března 2006. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecneinformace/zakon.html 99

PACHL, L. Průvodce insolvenčního správce insolvenčním řízením. Právní fórum, 2008, č. 3,str. 113.

- 39 -

do 10 let od končení insolvenčního řízení.“100 Tento výklad musíme ještě doplnit o usnesení Nejvyššího soudu, ze kterého vyplývá řešení v případě, kdy změna v osobě insolvenčního správce, odvolání insolvenčního správce, popřípadě zproštění insolvenčního správce takováto odpovědnost, za dobu trvání insolvenčního správce ve funkci, nezaniká.101 Spory o náhradu škody, které vznikly porušením povinností insolvenčního správce, na majetkové podstatě dluţníka označujeme dle § 159 odst. 1 zákona 182/2006 Sb. jako spory incidenční102, které jsou řešené v rámci insolvenčního řízení. Všichni věřitelé, kterých se tato škoda, újma dotýká, mohou a jsou oprávněni podat ţalobu k insolvenčnímu soudu. Insolvenční správce se taktéţ, při výkonu své funkce, můţe dostat do situací, kdy z pozice svojí funkce insolvenčního správce je trestně odpovědný za své činy. Nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb.,103 v § 128 odst. 1 a 2104 obsahuje vlastní legální definici insolvenčního správce, zahrnuje taktéţ konkurzní či vyrovnávací správce. Insolvenční správce se taktéţ můţe dopustit trestného činu pletichy v insolvenčním řízení105, na který pamatuje Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. v § 226 odst. 3. V případě zahájení trestního řízení s insolvenčním správcem můţe ministerstvo takovémuto správci pozastavit oprávnění k výkonu funkce insolvenčního správce. Povolení k výkonu funkce insolvenčního správce ministerstvo zruší v případě, kdy byl insolvenční správce pravomocným rozhodnutím shledán vinným ze spáchání trestného činu.

5.10 Odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce Za výkon funkce insolvenčního správce mu ze zákona náleţí odměna a náhrada hotových výdajů. Tyto náhrady a odměny nám předkládá zákon 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech

100

ZÁKON č. 182/2006 Sb., § 37 odst. 4 ze dne 30. března 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 30.března 2006. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecneinformace/zakon.html 101

Rozhodnutí NS: 20 Cdo 2330/2006. In: http://www.nsoud.cz. Brno: Nejvyšší soud, 2007,20Cdo2330/2006.Dostupnéz:http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/D277D06F14C 6BB2AC1257983005B93E2?openDocument&Highlight=0, 102

Mezi incidenční spory můţeme zařadit dle § 159 zákona 182/2006 Sb. například spory o pravost, výši, nebo pořadí přihlášených pohledávek věřitelů, spory o vypořádání společného jmění dluţníka a jeho manţela, spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem a další. 103

Trestní zákoník: ZÁKON č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. In: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni-zakonik/. Praha: Parlament ČR, 2009, č. 40/2009 Sb. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni-zakonik/uvod.aspx 104

Blíţe a podrobněji § 128 odst. 1 a 2, ZÁKONA č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

105

Pletichou v insolvenčním řízení rozumíme zvláštní případ pasivního uplácení

- 40 -

jeho řešení (insolvenční zákon) v § 38 a následujících a dále ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 313/2007 Sb.106 Oblast odměn a náhrad hotových výdajů musíme především zmínit v kontextu změn, které nastaly po přijetí nového zákona 182/2006 Sb., kterým byl nahrazen zákon č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání. Dle dřívějšího zákona 328/1991 Sb. byl konkurzní správce odměňován 15% ze zpeněţení konkurzní podstaty dluţníka do výše 10 miliónů základu a poté degresivním způsobem klesala aţ na minimální výši odměny, která byla stanovena částkou 45.000 Kč a dále podle počtu přihlášených věřitelů dluţníka, přičemţ za kaţdou zpracovanou přihlášku, náleţelo konkursnímu správci odměna ve výši 1.000 Kč, nejméně však 10.000 Kč a nejvíce 3 000 000 Kč107 Hlavní zdroj odměny konkurzních správců uveďme majetkovou podstatu dluţníka, dále zálohy na náklady insolvenčního řízení, jestliţe ani tyto zdroje nestačí pokrýt odměny a hotový výdaje insolvenčního správce, hradí je stát.108 Dle zákona č. 182/2006 Sb. je oproti dřívější zákonné úpravě základ výpočtu odměny insolvenčního správce částka z výtěţku, která je určena k rozdělení mezi věřitele po odečtení nákladů insolvenčního řízení. Zde je jasně patrný první rozdíl oproti zákonu 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání, podle tohoto dřívějšího zákona byl základ pro výpočet odměny insolvenčnímu správci vyšší a to díky tomu, ţe jako základ byl brán v potaz veškerý výtěţek. Dále se odměna insolvenčního správce, oproti dřívější úpravě, sniţuje o odměnu za zpracování kaţdé z přihlášek věřitelů do insolvenčního řízení, tato odměna je jiţ zahrnuta v základní odměně insolvenčního správce.109 Tuto odměnu můţe insolvenčnímu správci soud buď zvýšit, nebo naopak sníţit. Sníţení odměny insolvenčnímu správci můţe soud pouţít i jako sankční prostředek z důvodu špatného výkonu funkce insolvenčního správce. Jednou z moţností čerpání odměny

106

Blíţe: Vyhláška o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů: Vyhláška ze dne 22. listopadu 2007. In: Sbírka zákonů č. 313/2007. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 2007. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/vyhlaska-ze-dne-22-listopadu-2007-o-odmene-insolvencnihospravce-o-nahradach-jeho-hotovych-vydaju-o-odmene-clenu-a-nahradniku-veritelskeho-vyboru-a-o-nahradachjejich-nutnych-vydaju-16284.html 107

Blíţe: Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání. In: Sbírka zákonů č. 476/1991 § 6 a násl. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1991. Dostupné z: http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1991/476991/Sb_476991_------_.php 108

Zde musíme uvést, ţe stát doplácí pouze do výše 50.000 Kč.

109

Blíţe: Vyhláška o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů č. 313/2007.

- 41 -

insolvenčního správce nabízí zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), a to formou předem vyplacených záloh.110 Odměna insolvenčního správce se dále liší podle způsobu, kterým je úpadek dluţníka řešen. V případě konkursu se výše odměny odvíjí od výtěţku zpeněţení. Jako nejčastější případ odměny v takovémto případě bude odměna z výtěţku zpeněţení majetku připadajícího na zajištěné věřitele. Tato odměna má v zákoně pevně stanovenou sazbu a to 2%. Odměna z výtěţku zpeněţení, který je určen k rozdělení mezi všechny nezajištěné věřitele je počítána od částky 10 mil. Kč a to vţdy pevnou sazbou, ke které se připočítává procentní sazba z výtěţku přesahující určitou hranici, která je svých charakterem degresivní. Pro výtěţek, který se vejde do hranice 10 mil. Kč, se tato pevná sazba zvedá na 15%, odměna však nesmí být niţší, neţ 45.000 Kč.111 V případě reorganizace podniku má insolvenční správce ze zákona nárok na odměnu, která se vypočítává jako pevná částka a která činní dvacetinásobek průměrného měsíčního obratu úpadce, a to v účetním období, který předchází insolvenčnímu návrhu. Takováto částka náleţí insolvenčnímu správci za kaţdý, byť jen započatý měsíc, který následuje po rozhodnutí o povolení reorganizace. V případě

oddluţení

zpeněţením

majetkové

podstaty

úpadce

se

odměna

insolvenčnímu správci vypočítává stejně, jako v případě konkurzu, minimální odměna musí taktéţ činit 45.000 Kč. V případě, kdy se oddluţení plní formou splátkového kalendáře, činí tato odměna 750 Kč za kaţdý započatý měsíc, kterým trvá účinek schválení oddluţení takovým to plněním, splátkovým kalendářem. Dále v případě oddluţení formou splátkového kalendáře, při kterém dochází k zpeněţování majetku, který slouţí k zajištění, náleţí insolvenčnímu správci mimo 750 Kč ještě stejná odměna, jako v případě zpeněţování majetku v konkurzu.112 Hotové výdaje, které insolvenční správce prokazatelně vynaloţil při výkonu své funkce insolvenčního správce se tyto výdaje plní v celé výši. V případě úhrad výdajů u telekomunikačních poplatků, poštovného, opisů a fotokopií jsou tyto úhrady omezeny na

110

Blíţe: ZÁKON č. 182/2006 Sb., § 38 odst. 4, nebo § 39 ze dne 30. března 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). 111

Blíţe: Vyhláška o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů č. 313/2007. 112

Blíţe: Vyhláška o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů č. 313/2007.

- 42 -

maximálně 5% z celkové odměny připadající insolvenčnímu správci. V případě oddluţení formou splátkového kalendáře tato odměna, na hotové náklady insolvenčního správce, činní 150 Kč za kaţdý, byť jen započatý měsíc, v trvání účinků schválení oddluţení takovým to plněním. Takovéto úhrady hotových výdajů insolvenčního správci si můţe dohodnout věřitelský výbor s insolvenčním správcem i v případě reorganizace, či konkurzu. Věřitelé úpadce jsou oprávněni, po souhlasném stanovisku soudu a na základě kladného rozhodnutí věřitelského výboru, poskytnout insolvenčnímu správci zálohu na hotové výdaje související s výkonem funkce. Věřitelé si také musí stanovit, za jakých podmínek budou tyto zálohy vyúčtovávány.113 Náklady spojené s výkonem funkce insolvenčního správce ke kterým je povinen ze zákona, nebo podle rozhodnutí insolvenčního soudu, jsou jiţ zahrnuty v jeho odměně a padají tudíţ na jeho hlavu. Ve výjimečných situacích můţe insolvenční správce svoje zákonné povinnosti převést na jinou osobu114, tyto náklady však mohou být hrazeny z majetkové podstaty pouze v případě, kdy s takovýmto převedením pravomocí a tudíţ i výloh souhlasí insolvenční soud a věřitelský výbor dluţníka.115

113

Blíţe: Vyhláška o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů: Vyhláška ze dne 22. listopadu 2007. In: Sbírka zákonů č. 313/2007 §7 a další. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 2007. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/vyhlaska-ze-dne-22-listopadu-2007-o-odmene-insolvencnihospravce-o-nahradach-jeho-hotovych-vydaju-o-odmene-clenu-a-nahradniku-veritelskeho-vyboru-a-o-nahradachjejich-nutnych-vydaju-16284.html 114

Jinou osobou rozumíme dle zákona č. 182/2006 Sb., § 39 odst. 3 například právní, ekonomické a jiné odborníky, jeli-li jejich vyuţití účelné vzhledem k náročnosti a rozsahu řízení 115

Blíţe: ZÁKON č. 182/2006 Sb., § 39 ze dne 30. března 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 30. března 2006. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecneinformace/zakon.html

- 43 -

6

Komparace

Nová koncepce týkající se správce vychází ze znalostí a zkušeností, ale zároveň se opírá o aktuální konkursní právo a taktéţ o nový pohled na úpadkové právo v kontextu jeho úplně rekodifikace v minulých letech. Jako velké nedostatky obsaţené v právní úpravě konkursního práva, reprezentovaného zákonnou úpravou č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláškou č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání, můţeme uvést: Neexistenci právní úpravy jednotného systému vzdělávání správců podstaty, který by zajistil alespoň minimum odborných a metodických znalostí a standardů osob, které jsou zapsány v seznamech správců Absolutně nevyhovující právní úpravu minimální kvalifikace, úrovně odborných a všeobecných znalostí a podmínek, které jsou nezbytné pro zápis do seznamu správců a taktéţ pro výkon funkce takovýchto správců Nedostatečnou právní úpravu kárné odpovědnosti správců, procesní úpravu takovéhoto kárného řízení a taktéţ chybějící úpravu odpovědnosti za porušení zákona a povinností vyplívajících z výkonu a postavení správce podstaty. Dále promítnutí takovéhoto nezákonného jednání nejen v jednom konkrétním konkursním řízení, ale taktéţ pro činnost konkrétního správce konkursní podstaty v celkové oblasti konkursu a vyrovnání. Neexistence komplexní právní úpravy v oblasti seznamu správců, kdy v zákoně č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání existuje pouze nedostatečný systém vedení seznamů správců, který zajišťují jednotlivé krajské soudy. Tento systém je velice nepřehledný, aţ chaotický, a nahrává moţnému obcházení a zneuţívání zákona o konkursu a vyrovnání v podobě vyhýbání se odpovědnosti za porušení tohoto zákona a jehoţ důsledkem můţe být, a v mnoha případech i je duplicita zápisů jednoho správce na více neţ jednom seznamu správců. V zákonné úpravě věnované konkursu a vyrovnání je konkursním správcům a jejich postavení116 věnována pouze okrajová, nedostatečná právní úprava, která je místy více, místy spíše útrţkovitě, doplněna prováděcí vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 476/19991 Sb.,

116

§ 8 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání

- 44 -

kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání, související se zákonem č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. V oblasti konkursního a insolvenčního řízení existuje celá řada nejasností k zákonné úpravě reprezentované zákonem č. 328/1991 Sb. Jedná se především o nedořešené otázky týkající se konkursních správců, jejich postavení, organizace vzdělávání a zkvalitňování kvalifikace konkursních správců, povinností, které souvisejí s výkonem jejich funkce v řízení, a taktéţ nesmíme zapomenout na sankce, které mohou nastat za závaţné nebo opakované porušování povinností vyplívajících ze zákona, či nařízení soudu. Jako jediné a vhodné institucionální řešení těchto popsaných problémů se jednoznačně nabízelo řešení přiblíţit postavení správců k mnohem větší profesionalitě. Šlo především o vytvoření institucionální základny pro zavedení jednotného systému zabývajícího se odborným a profesním vzděláváním správců, zlepšováním a prohlubováním jejich odborné kvalifikace a zajištění jejich pokračujícího vzdělávání. Nesmíme vynechat nutnost systému důrazné disciplinární odpovědnosti. Jako jeden z dílčích úspěchů uveďme, ţe insolvenčním správcům byl v nové právní úpravě věnován prostor nesrovnatelně větší a jistě naprosto potřebný a oprávněný. Tento prostor reprezentuje zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Zákon č. 312/2006 upravuje především vznik, pozastavení a zánik práva vykonávat činnost insolvenčního správce, seznam insolvenčních správců, správce hostujícího a v neposlední řadě jiţ zmiňované a nejpalčivější vzdělávání insolvenčních správců. Dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) můţeme říci, ţe spolupráce subjektů, jako soudy a věřitelské orgány vůči insolvenčnímu správci se prohloubila do dříve nevídané míry. Novou zákonnou úpravou byly víceméně odstraněny nedostatky, které jsme si uvedly výše a které byly nesčetněkrát kritizovány jak laickou, tak především odbornou veřejností. Dále si rozeberme rozdíly, mezi správci konkursní podstaty a správci insolvenčními.

6.1 Rozdíly v ustanovení, odvolání a zproštění funkce konkursního a insolvenčního správce. Tyto změny jsou jedněmi ze základních při koncipování úlohy a postavení správce. V případě zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání byl výklad týkající se této problematiky opravdu velice úzký a nedostačující. Změna přišla s úplnou rekodifikací úpadkového práva v podobě zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a samostatného zákona, který se - 45 -

věnuje výhradně insolvenčním správcům, č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích a který radikálně změnil předchozí naprosto nevyhovující, zastaralou právní úpravu. Hlavní cíl návrhu byl stanovit a vytvořit funkční systém, který dokáţe nabízet insolvenční správce, kteří budou mít potřebnou odbornou způsobilost, která jim zaručí efektivní a bezproblémovou činnost v rozsahu insolvenčního řízení. Jako řešení se nám nabízí důrazné trvání na odborné způsobilosti správců včetně prků profesionalizace jejich výkonu funkce a ekonomické garance, které zajišťuje povinné pojištění insolvenčních správců za újmy způsobené při výkonu jejich funkce. Minulost ukázala, ţe výběr insolvenčních správců podle předem stanovených podmínek v zákoně, je velice vhodný přenechat v kompetenci státu. Dle platné úpravy zákonem č. 182/2006 Sb., je tento vliv přenechán na ministerstvu spravedlnosti, které získalo oprávnění a povinnosti vydávat povolení k výkonu funkce správce. Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích je plně kompatibilní se zákonem č. 182/2006 Sb. Mezi největší přínosy aktuálního zákona o insolvenčních správcích uveďme sníţení zátěţe soudů od administrativní činnosti spojené s vedením seznamů správců, zápisy správců, jejich vyškrtávání a podobně, a tudíţ moţnost větší časové dotace přímo na problémy spojené s insolvenčním řízením. Podle platného insolvenčního zákona vede seznam insolvenčních správců ministerstvo spravedlnosti a z tohoto seznamu si soud vybírá konkrétního insolvenčního správce. Seznam správců nalezneme jako součást insolvenčního rejstříku. Insolvenční rejstřík je elektronický systém, dostupný na internetu, z čehoţ vyplívá snaha o maximální transparentnost a dostupnost tohoto systému široké veřejnosti z čehoţ cítíme změnu oproti dřívější zákonné úpravě.

6.2 Rozdíly v právech a povinnostech konkursního správce a správce insolvenčního. Aktuální právní úprava úpadkového práva nám přinesla mnohem podrobnější a propracovanější výklad jednotlivých procesních kroků v rámci insolvenčního řízení, ale taktéţ z pohledu postavení funkce insolvenčního správce, jeho povinností a práv se nová úprava zaměřila na detailnější výklad. Zkusíme-li si porovnat například termíny a závazné lhůty v úpravě minulé a aktuální, kterými se činnost správce řídí, můţeme říci, ţe těmito lhůtami jsou vymezena práva a povinnosti insolvenčního správce jak řídit a postupovat celým úpadkovým řízením. Tyto závazné lhůty (v nové zákonné úpravě zastoupené asi dvakrát více neţ v úpravě předešlé) - 46 -

nám ve zpětné vazbě přinášejí větší tlak na insolvenčního správce a zvyšují odpovědnost insolvenčního správce v jeho povinnostech.

6.3 Rozdíly v majetkové a trestní odpovědnosti a pojištění konkursního a insolvenčního správce. Konkursní správce měl ze zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání stanoven způsob pojištění a to v § 8 odst. 2 tohoto zákona. Správce konkursní podstaty byl povinen postupovat s odbornou péčí při výkonu své funkce a zodpovídal za škodu, která vznikla porušením povinností při výkonu funkce konkursního správce vyplívající ze zákona, nebo nařízení soudu. V případech, kdy byla do funkce správce ustanovena obchodní společnost, odpovídali za škodu, vzniklou výkonem funkce správce, její společníci a to měrou společnou a nerozdílnou. Tento uvedený výklad však kvůli své stručnosti nedokázal řešit některé nastalé problém, které vyplouvaly na povrch v průběhu konkursních řízení. Dále se musíme zaměřit na postavení obou správců, jak konkursního, tak insolvenčního z pohledu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem funkce. Minimální standardy a limit pojistného plnění v pojistných smlouvách k odpovědnosti insolvenčních správců nám upravuje vyhláška č. 314/2007 Sb. Tato vyhláška uvádí minimální limit pojistného plnění ve výši 1 000 000 Kč a kopíruje limit pojistného plnění u podobných profesí, které mají ze zákona uloţenu povinnost takovéto pojištění uzavřít. V případě obchodních společností se částka 1 000 000 Kč násobí počtem ohlášených společníků takovéto obchodní společnosti. Dále máme stanoveny i maximální hranice pojistného plnění, která v součtu pojistných událostí v jednotlivém řízení nesmí být překročena. Toto pojištění si kaţdý správce sjednává na svoje náklady a není moţné tyto platby plnit z podstaty. Pojišťovny jsou povinny plnit v případě, kdy škodní událost způsobená činností správce, vznikla v průběhu řízení, a tudíţ byl správce pojištěn. V případě, kdy se na škody přijde po ukončení pojistného, ale v době prokazatelně způsobené škody byl správce pojištěn, v průběhu řízení, pojišťovna musí plnit i zpětně. Nesmíme si zapomenout připomenout, ţe bývalí správci konkursní postaty byli zapsáni k 1. 1. 2008 do nového seznamu insolvenčních správců a to automaticky. Všichni tito zapsaní správci konkursní podstaty dle nového zákona č. 182/2006 Sb., byli povinni uzavřít pojistnou smlouvu o odpovědnosti za škody způsobené výkonem funkce insolvenčního správce. V případě majetkové a trestní odpovědnosti se mezi správcem konkursní podstaty a insolvenčním správcem tato odpovědnost příliš neliší. Trestní a majetkovou odpovědnost - 47 -

můţeme u obou subjektů shrnout do těchto okruhů činností správce. Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, porušení povinnosti v řízení, poručování povinnosti při správě cizího majetku, poškozování věřitele, zvýhodňování věřitele, pletichy v řízení, trestný čin zneuţití informací v obchodním styku, podvod, lichva a další. Za tyto trestné činy mohou nastat bud peněţité tresty, nebo tresty odnětí svobody.

6.4 Poskytovaná součinnost konkursnímu správci a správci insolvenčnímu. Pokud se podíváme na výklad součinnosti z pohledu obou právních úprav, jak zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, tak zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), nenalezneme příliš odlišností. Jako jednu z mála odlišností si poukaţme na skutečnost, ţe insolvenčnímu správci zákon ukládá povinnost poskytnout věřitelským orgánům součinnost, která je nezbytná k výkonu. Tato součinnost souvisí s posílením úlohy věřitelských orgánů v insolvenčním řízení, které bylo kritizováno v předchozí právní úpravě zákonem č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Odpovědnost za škodu, která vznikla nesplněním povinnosti součinnosti správci bez zbytečného prodlení je odpovědností občanskoprávní a je zaloţená na principu zavinění. Na konkrétní osobě leţí důkazní břemeno, aby prokázala, z jakých důvodů a příčin neposkytla správci povinnou součinnost a to bezodkladně.

6.5 Rozdíly v problému zvláštního správce v rámci konkursu a vyrovnání a řízení insolvenčního. V kaţdém jednotlivém konkursním řízení můţe konkursní soud ustanovit nejen konkursního správce, ale taktéţ zvláštního správce konkursní podstaty, je-li to v zájmu konkursního řízení a vyţaduje-li toto konkursní řízení příspěvek odborníka na danou problematiku, například velký rozsah zprávy, několik specializovaných oborů správy dluţníkova majetku a další. V takovýchto případech konkursní soud jmenuje zvláštní správce podstaty buď při prohlášení o konkursu, nebo i během tohoto konkursního řízení, vyţaduje-li si to situace. Zvláštní správce v takovémto případě ustanovení podléhá dozoru konkursního soudu a má stejné práva a povinnosti jako správce konkursní podstaty obecný. U řízení insolvenčního, kdy si situace, podobně jako u správce konkursní podstaty, vyţaduje přispění odborníka na danou tématiku, má insolvenční soud právo ustanovit zvláštního insolvenčního správce a upravit jeho vztah k insolvenčnímu správci obecnému. Na - 48 -

takovéhoto insolvenčního správce přecházejí práva a povinnosti, stejně jako ustanovení o odměňování a další ustanovení jako na správce insolvenčního obecného. Z tohoto porovnání můţeme vyvodit, ţe změna se týká především zápisu zvláštního správce do seznamu správců a vedení tohoto seznamu. Z nové úpravy úplně vypadla moţnost podání návrhu na ustanovení insolvenčního správce předběţného úřadem práce, v jehoţ obvodu se dluţník nacházel, sídlem, či bydlištěm.

6.6 Porovnání odměn a hotových výdajů správce konkursní podstaty a správce insolvenčního. Odměna konkursních správců se řídí vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání. Tyto odměny a hotové výdaje správců konkursní podstaty, jsou pohledávkami za podstatou. Odměna konkursních správců se dělí na dvě sloţky. První sloţka odměny se zjišťuje podle počtu přihlášených věřitelů a to tak, ţe za kaţdého přihlášeného věřitele náleţí konkursnímu správci odměna ve výši 1 000 Kč, nejméně však 10 000 Kč a nejvýše 3 000 000 Kč v kaţdém jednotlivém konkursním řízení. Druhou sloţku potom tvoří odměna z dosaţeného zpeněţení dluţníkovy podstaty, procentuelní sazby najdeme ve vyhlášce č: 476/1991 Sb. Správce má taktéţ za určitých podmínek nárok na vyplacení zálohy na odměnu a hotové výdaje spojené s výkonem jeho funkce. Konkursní soud má taktéţ moţnost výši odměny regulovat a to buď směrem nahoru, nebo odměnu sníţit, většinou v případech laxního plnění, či neplnění povinností konkursního správce, které mu ukládá zákon či soud. V této oblasti úpravy úpadkového práva můţeme nalézt změny většího rozsahu v kontextu změny právní legislativy reprezentované zákonem č. 182/2006 Sb. § 38 o úpadku a způsobech jeho řešení ( insolvenční zákon). Předchozí právní úprava upínala odměnu správce na příjmy, které za výkon svojí činnosti, dokázal do konkursní podstaty dluţníka začlenit, získat. Oproti této úpravě nám nová právní úprava tuto odměnu vztahuje k výtěţku, který se správci podaří shromáţdit zpeněţením podstaty, které je určeno k rozdělení mezi věřitele dluţníka. Tímto se dostáváme k problému mnohem menšího výnosu z činnosti insolvenčního správce i přes navýšení sazeb v novém zákoně. Tato problematika nastoluje moţnost demotivace insolvenčního správce, kdy vyvine nemalé úsilí, ale odměna můţe být dosti malá. Záleţí tedy na soudci, jak se k danému případu postaví. - 49 -

6.7 Rozdíly v obecném pohledu na postavení a úlohu správce konkursního a insolvenčního. Správce konkursní podstaty měl v případě konkursního řízení své povinnosti a práva, na které dohlíţel konkursní soud. Bohuţel v minulé právní úpravě tomuto problému nebyla věnována pozornost, kterou by si tento problém vyţadoval. Nejednalo se o celistvou právní úpravu. V případě insolvenčního správce vidíme jasný posun. Insolvenční správce je charakterizován jako procesní subjekt, který je nepodjatý a podléhá dohledu insolvenčního soudu a taktéţ věřitelskému orgánu. Insolvenční správce vykonává činnost, kterou mu ukládá zákon a insolvenční soud. Novou úpravou úpadkového práva se insolvenční správce dočkal samostatného zákona upravujícího jeho činnost a postavení. Jedná se o zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, který nám celkem přesvědčivě nabízí nejen vznik, zánik a práva vykonávat činnost insolvenčního správce, ale taktéţ způsob vedení seznamu insolvenčních správců a údaje, které se do tohoto rejstříku zapisují a další. Tímto zákonem se odstranil nedostatek, který byl tak často a oprávněně kritizován, a to neexistence zkoušek, které by správci museli vykonávat. V nové úpravě je tato povinnosti jiţ zakotvena a bez úspěšného sloţení zkoušky není moţné insolvenčního správce zapsat na seznam správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti. Z takto nově vytvořeného seznamu vybírá předseda insolvenčního soudu jednotlivé správce na kaţdé jednotlivé insolvenční řízení. Fyzické osoby a obchodní společnosti, které byly automaticky zapsáni na seznam insolvenčních správců měli povinnost do dvou let od zapsání sloţit zkoušku insolvenčních správců a uzavřít pojistnou smlouvu z odpovědnosti při výkonu funkce insolvenčního správce, v opačném případě byl ze seznamu vyškrtnut. Nové zákony a vyhlášky nám přesvědčivě specifikují úlohu a význam insolvenčního správce v procesu insolvenčního řízení. Zároveň tato nová úprava klade na insolvenční správce větší povinnosti při současném lehkém omezení práv, vyplívající z posílení pozice věřitelských orgánů.

6.8 Porovnání zápisu a evidence seznamu správců konkursní podstaty a správců insolvenčních. S přijetím zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) vzniklo přechodné období, ve kterém správci zapsaní automaticky do seznamu insolvenčních správců museli splnit podmínky, které jsou pro výkon takovéto funkce nutné. Na splnění - 50 -

stanovených podmínek měli dva roky, poté jim právo vykonávat funkci insolvenčního správce nebylo dále přiznáno. Tito správci byli osvobozeni od placení poplatků za výkon zkoušky insolvenčních správců a dále jim byla poskytnuta přechodná doba na doplnění potřebného vysokoškolského vzdělání. Nejzásadnější rozdíly mezi oběma správci jsou: Vysokoškolské vzdělání magisterského typu Ukotvení povinnosti vzdělání v zákoně Účinnost zákona č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích Zvýšení kontrolní činnosti Ministerstva spravedlnosti Pojištění, odměňování, postihy a sankce Nutná zkouška pro vydání oprávnění k výkonu funkce insolvenčního správce Výběr správců nově provádí předseda insolvenčního soudu Seznam insolvenčních správců vedený Ministerstvem spravedlnosti

- 51 -

Závěr Cílem mojí práce bylo posouzení a komparace správce konkursní podstaty a správce insolvenčního v právním řádu České Republiky. V práci jsem se zabýval postavením, předpoklady pro výkon funkce, oprávněním, povinnosti a dalšími souvisejícími problémy obou správců v obou zákonných úpravách úpadkového řízení. Nevynechal jsem ani problém pojištění, odměňování a platby hotových výdajů správců spojených s výkonem jejich funkce. Snaţil jsem se upozornit na některé problémy v obou úpravách úpadkového práva, stejně jako na „pokroky“ v nové zákonné úpravě. V souvislosti s novou koncepcí a úpravou úpadkového práva obsaţeného v zákoně č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) byly do našeho právního řádu České Republiky implementovány moderní principy a instituty, které nám zpřístupňují řešení úpadku dluţníka mnohem efektivněji a rychleji. Z mého pohledu jsme se touto zákonnou úpravou posunuli správným směrem. Jako zásadní změnu oproti dřívější úpravě úpadkového práva vnímám zavedení sanačních způsobů řešení úpadku dluţníka. V oblasti zákonné úpravy institutu správce podstaty se vyskytují některé sporné body, i přes jednoznačnou snahu o zmodernizování a komplexní úpravy tohoto institutu. Musíme tedy nechat na příslušných soudech, aby tyto sporné body vykládaly a rozhodovaly podle nejlepšího vědomí a svědomí. Na druhou stranu by bylo nespravedlivé neuvést některé oblasti úpadkového práva, které z mého pohledu doznaly konkrétních a jistě pokrokových změn, v dobrém slova smyslu. Jde především o potřebné zpřísnění podmínek, které musí správce dodrţet, aby mu bylo přiznáno oprávnění na výkon takovéto funkce. Z bliţšího poznání problematiky správců je jednoznačně pozitivní zkušenost, ţe v nové právní úpravě musí insolvenční správce dosáhnout minimálně vysokoškolského magisterského titulu. Z pohledu dnešní doby naprostá samozřejmost, pokud se podíváme na náročnost výkonu takovéto funkce a nepochopitelnost minulé úpravy, kdy můţeme s nadsázkou říci, ţe funkci konkursního správce mohl vykonávat téměř kdokoliv. Nová úprava tedy toto usměrňuje do správných a nutných kolejí, s připomínkou, ţe s ohledem na výkon funkce insolvenčního správce by jistě bylo přínosné, aby toto magisterské vzdělání bylo v oboru právním, či ekonomickém, nejlépe v obojím.

- 52 -

Použitá literatura Odborná a časopisecká literatura DVOŘÁK, T. Nad postavením správce konkursní podstaty. Právní praxe v podnikání. 2000, 2, str. 24. PACHL, L. Průvodce insolvenčního správce insolvenčním řízením. Právní fórum, 2008, č. 3,str. 113. KOZÁK, J. a kol. Insolvenční zákon a předpisy související. Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení. Komentář. Praha: ASPI - Wolters Kluwer, 2008. Str. 42-43, ISBN 978-80-7357-375-1. SCHELLE, K., FRÝDEK, M. Vývoj konkursního práva. 1. vyd. Ostrava-Přívoz : Nakladatelství KEY Publishing, s. r. o., 2010. str. 34. ISBN 978-80-7418-073-6. SCHELLEOVÁ, I. Konkursní a vyrovnací řízení. Brno: IURIDICA BRUNENSIA,1995, str. 17. ISBN 80-86432-85-8 SCHELLEOVÁ, I. a kol.: Konkurz a vyrovnání, Praha, EUROLEX BOHEMIA, 2005, str. 62. 80-86861-47-3 SCHELLEOVÁ, I. Vybrané problémy z teorie konkursního práva. Brno: Masarykova universita, 1995, str. 24. SCHELLEOVÁ, I.:Právní úprava konkursního řízení (Historie a současnost), Brno, Masarykova univerzita – Právnická fakulta, 1995, str. 86 a následující ZELENKA, J. – MARŠÍKOVÁ, J. Zákon o konkursu a vyrovnání. Komentář. 2. vydání. Praha : Linde Praha, 2002, str. 239. ISBN 80-7201-323-8

Internetové zdroje KOŠŤÁL, P. Konkurzní prvopočátky: Historie konkursů. Konkurzní noviny [online]. 2001, č. 4, str. 1 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.konkursni-noviny.cz/clanek.html?ida=18

- 53 -

KOZÁK, J. Insolvenční zákon krok za krokem: Historie právní úpravy úpadkového práva na území České republiky. Konkurzní noviny [online]. 2006, str. 2. Dostupné z: http://www.konkurs-vyrovnani.cz/index.php?idb=28&idac=173 ZÁKON č. 182/2006 Sb. ze dne 30. března 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: Sbírka zákonů ČR. 30.března 2006. Dostupné z: http://insolvencnizakon.justice.cz/obecne-informace/zakon.html ZÁKON č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. In: Zákonů České Republiky. Praha, 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/konkurs/uvod.aspx VYHLÁŠKA ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání. In: Sbírka zákonů č. 476/1991 § 6 a násl. Praha: Ministerstvo

spravedlnosti,

1991.

Dostupné

z:

http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1991/476991/Sb_476991_------_.php VYHLÁŠKA ministerstva spravedlnosti České republiky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy. In: Zákonů ČR. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1991. Dostupné z: http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1992/037992/Sb_037992_------_.php TRESTNÍ ZÁKON. In: Zákonů ČR. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1961, 140/1961 Sb. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_zakon/cast2h2.aspx VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náleţitostech zkoušek insolvenčních správců, ve znění vyhlášky č. 2/2010 Sb. In: Sbírka zákonů České Republiky.

2011.

Dostupné

z:

http://www.epravo.cz/_dataPublic/sbirky/2011/sb0021-

2011.pdf VYHLÁŠKA o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů: Vyhláška ze dne 22.listopadu 2007. In: Sbírka zákonů č. 313/2007. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 2007. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/vyhlaska-ze-dne-22-listopadu2007-o-odmene-insolvencniho-spravce-o-nahradach-jeho-hotovych-vydaju-o-odmene-clenua-nahradniku-veritelskeho-vyboru-a-o-nahradach-jejich-nutnych-vydaju-16284.html

- 54 -

ZÁKON č 312/2006 Sb., ze dne 23. května 2006 o insolvenčních správcích. In: 2006. Dostupné

z:

http://insolvencni-zakon.justice.cz/insolvencni-spravci-odborna-

verejnost/insolvencni-spravci-zakon.html INSOLVENČNÍ

REJSTŘÍK

sir.justice.cz

[cit.

2012-03-11].

Dostupné

z:

https://isir.justice.cz/InsSpravci/public/seznamFiltr.do ZÁKON č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. In: Zákonů ČR. Česká Republika, 1964. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/uvod.aspx ZÁKON č. 312/2006 Sb., § 4 a následující ZÁKON ze dne 23. května 2006 o insolvenčních správcích. In: 2006. Dostupné z: http://insolvencni-zakon.justice.cz/insolvencni-spravciodborna-verejnost/insolvencni-spravci-zakon.html VYHLÁŠKA č. 314/2007 ze dne 22. listopadu 2007 o minimálním limitu pojistného plnění a minimálních standardech pojistných smluv insolvenčních správců. In: Sbírka zákonů ČR. Ministerstvo spravedlnosti, 2007. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirkazakonu/vyhlaska-ze-dne-22-listopadu-2007-o-minimalnim-limitu-pojistneho-plneni-aminimalnich-standardech-pojistnych-smluv-insolvencnich-spravcu-16285.html ROZHODNUTÍ NS: 20 Cdo 2330/2006. In: http://www.nsoud.cz. Brno: Nejvyšší soud, 2007,20Cdo2330/2006.Dostupnéz:http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSea rch/D277D06F14C6BB2AC1257983005B93E2?openDocument&Highlight=0, TRESTNÍ

ZÁKONÍK:

ZAKON

č.

40/2009

Sb.,

trestní

zákoník.

In:

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni-zakonik/. Praha: Parlament ČR, 2009, č.

40/2009

Sb.

Dostupné

z:

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni-

zakonik/uvod.aspx http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/insolvencni-pravo.html http://e-insolvence.cz/ http://www.konkurs-vyrovnani.cz/index.php?idb=28&idac=173 http://www.epravo.cz/vyhledavani/?cx=000018779030384837123%3Ap6ej7l7fo8o&cof=FO RID%3A11&q=312%2F2006+Sb&sa=Hledat

- 55 -

http://www.epravo.cz/top/clanky/?pg=14&typ=clanky&s1=3&s2=0&s3=0&s4=0&s5=0&s6= 3&m=1&recid_cl=51821 https://isir.justice.cz/InsSpravci/public/seznamFiltr.do http://business.center.cz/business/pravo/zakony/konkurs/uvod.aspx http://www.nsoud.cz/ http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni-zakonik/ http://www.kacr.cz/Data/files/Metodika/Aktuality/313_2007.pdf http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1991/476991/Sb_476991_------_.php http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/vyhlaska-ze-dne-22-listopadu-2007-oodmene-insolvencniho-spravce-o-nahradach-jeho-hotovych-vydaju-o-odmene-clenu-anahradniku-veritelskeho-vyboru-a-o-nahradach-jejich-nutnych-vydaju-16284.html http://www.kn.cz/clanek.html?ida=741 http://www.law.muni.cz/sborniky/dp08/files/pdf/prteorie/schelle.pdf http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-315

Vyhlášky VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy VYHLÁŠKA ministerstva spravedlnosti České republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání VYHLÁŠKA o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů č. 313/2007.

Zákony ZÁKON č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích ze dne 23. 5. 2006 - 56 -

ZÁKON č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ze dne 30. března 2006 ZÁKON č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. ZÁKON č. 8/2005 Z.z., o správcoch a o zmene a doplnení niektorých zákonov ZÁKON č. 140/1961 Sb., trestní zákon ZÁKON č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ZÁKONA č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

- 57 -