Posouzení souhrnné zprávy projektu Provedení geologických a dalších prací pro hodnocení a zúžení lokalit pro umístění hlubinného úložiště Svazek A

Posouzení souhrnné zprávy projektu“ Provedení geologických a dalších prací pro hodnocení a zúžení lokalit pro umístění hlubinného úložiště“ Svazek A Řešitelská organizace: Sdružení „Geobariéra“ společností Aquatest a.s. a Stavební geologie – Geotechnika a.s. Odpovědný řešitel: RNDr. Jaroslav Skořepa, CSc Zadavatel prací: Správa úložišť radioaktivních odpadů - SÚRAO Souhrnná závěrečná zpráva projektu má 199 stran textu, 40 obrazových příloh. Je členěna do 8 kapitol. Zpráva sumarizuje geologické poznatky a poznatky z dalších oblastí důležitých pro zúžení výběru lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, prováděného sdružením Geobariéra a dalšími spolupracujícími institucemi. Navazuje na předcházející etapu prací, jejichž hlavním cílem bylo shromáždit dostupné archivní geologické informace o potenciálně vhodných geologických jednotkách, litologiích, údajích o homogenitě granitoidních masivů, včetně hledání vhodných metodik výzkumu. Kromě geologických kriterií byla vhodnost výběru lokalit zkoumána z ekonomických hledisek, střetů zájmů v oblastech definovaných příslušnými zákony a směrnicemi. Hlavním úkolem této etapy bylo: 1. vyprojektovat a založit vhodný geografický systém pro správu získaných informací a jejich multiparametrické vyhodnocování. 2. Provést geologické práce, které by poskytly informace o litologické a tektonické homogenitě lokalit, vybraných v předchozí etapě. 3. Vykonat geologické a geofyzikální práce pro ověření vhodnosti lokalit a zúžení vybraných území vhodných pro další podrobnější průzkum. 4. Provést ekonomickou analýzu vhodnosti jednotlivých území pro stavbu povrchové části úložiště a zjisti potenciální střety zájmů. Kapitola 1 stručně charakterizuje zadání a hlavní dílčí cíle výzkumu výše jmenované. V širší geologické problematice patřilo mezi základní úkoly: 1.doplnění a aktualizace geologických informací a včetně střetů zájmů. 2. Provedení leteckých geofyzikálních měření a interpretace leteckých a družicových snímků. Nově získané údaje byly multiparametricky vyhodnoceny a výsledkem evaluace je návrh zúženého území na jednotlivých lokalitách, které se jeví jako nejvhodnější pro další podrobnější průzkum s využitím vrtných prací. Pro každou lokalitu pak byly zpracovány studie proveditelnosti na základě nových informací z oblasti geologie i nejrůznějších střetů zájmů. Kapitola obsahuje též harmonogramy prací na projektu a výhled dalších etap s konečným cílem vybudování hlubinného úložiště v roce 2065. V kapitole 2 jsou stručně vymezeny souřadnice polygonů na nichž se nacházejí dříve vytypované lokality a je stručně popsána jejich administrativní příslušnost a dotčené katastry obcí. Kapitola 3 je věnována metodice prací. Popsán je postup od získání primárních dat až po jejich hodnocení a z něj vyplývající doporučení pro zúžení prostoru pro umístění případného Oponentský posudek Doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc

1/29

úložiště. Zahrnuje rešeršní geologické, rekognoskační geologické, nedestruktivní geofyzikální práce a vyhodnocení DPZ materiálů. Na základě dříve získaných dat a postupy popsanými v této kapitole, byly zpracovány jednotně všechny lokality a sestaveny svodné mapy tektonického postižení zájmových území a mapy střetů zájmů. Sestavené mapy vycházejí z přesně definovaných kriterií pro geologických fenoménů, které ovlivňují vhodnost území pro stavbu HÚ. Kritéria byla předložena ve třech variantách s různou vahou jednotlivých položek (zejména nejdůležitějších faktorů, kterými jsou tektonika a hydrogeologické poměry). Pro sestavení map byla použita varianta 2. (pozn. tato skutečnost by měla být zřetelně sdělena i v dílčích zprávách pro jednotlivé lokality. Velmi detailně je popsána technika získávání leteckých geofyzikálních dat, kalibrace dat, konfrontace dat s pozemními měřeními. Velmi přesné údaje získané z DPZ, geofyzikálních měření byly konfrontovány s geologickými podklady v měřítcích 1: 500 000 a 1: 50 000, jejichž přesnost není srovnatelná s přesně fixovanými údaji, zaměřenými přesnými metodami GPS během leteckého a pozemního průzkumu. Velmi důležitou kapitolou je 3.1.5., která popisuje metodické postupy multikriteriálního hodnocení geologických informací a střetů zájmů a jejich sloučení do jednoho indexu, který vyjadřuje vhodnost území pro další průzkum, v několika variantách s různými vahami tektoniky, hydrogeologie a dalších fenoménů, které jsou důležité pro výběr vhodného území pro budování HÚ. Výsledky multikriteriálního zhodnocení vyjma jedné lokality ukazují na velmi blízké indexy vhodnosti zúžených částí původně vybraných lokalit. Přiřazení váhy jednotlivým parametrům je klíčovým krokem v hodnocení lokalit. Navržené rozvržení vah jednotlivých parametrů se jeví ve variantě 2 jako vhodné. Zda bude nutné přiřadit vyšší hodnoty i hydrogeologickým podmínkám, bude patrně známo až při hlubinném průzkumu. V kapitole 4. jsou shrnuty hlavní výsledky geologických a dalších prací. Je to klíčová kapitola z hlediska presentace výsledků prací této etapy, které sloužily jako podklad pro zúžení vytypovaných lokalit. V kap. 4.1. je charakterizována struktura databáze sestavené v GIS pro potřeby archivace s daty a práce s daty, které byly nastřádány po dobu řešení projektu. Kap. 4.2.1 shrnuje výsledky letecké a pozemní geofyziky. Tato kapitola dle mého názoru má až příliš charakter technické zprávy, rozboru a diskusi naměřených dat a jejich interpretaci je věnován poněkud menší prostor, což je škoda a mělo by být napraveno. Odkazuje se většinou na závěrečné zprávy. Chybí mi věcnější rozbor a diskuse naměřených dat, v jakých výškách se nalétávaly letecké profily, jak byla data přepočítávána, aby byla srovnatelná. Měly by být diskutovány z literatury obsahy K, U, Th v horninách, které byly předmětem zkoumání. Postrádám také reprezentativnější presentaci geofyzikálních polí u všech měřených metod. Odkazuje se pouze na závěrečnou zprávu. Např. izoliniové mapy zcela chybějí. Některá schémata jsou s podtiskem naměřených hodnot, převážná část je nemá. Navíc popisky u silně zmenšovaných obrázků jsou zčásti nečitelné. Již laickým pohledem je vidět, že naměřená data jsou hodně závislá v některých případech na typu vegetačního krytu. Tyto zákonitosti by měly být sledovány a komentovány a zkušenosti z toho zohledněny. Také velikosti zvýšení radioaktivity na tektonických zónách indikovaných jinými metodami. V kapitole 4.2.2 – interpretace leteckých a družicových snímků jsou v podstatě výčtem uvedeny hlavní směry fotolineamentů, v některých případech interpretované jako zlomové Oponentský posudek Doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc

2/29

linie. U některých struktur je diskutována i kinematika. To je značně odvážné, nebyly-li indikátory pohybů studovány přímo v terénu. Bez tohoto studia tohoto aspektu se těžko dá předložit podložený kinematický model pro jednotlivé lokality. Než budou učiněny definitivní závěry pro kinematický model jednotlivých lokalit vytvořený na základě výzkumu na povrchu, je nutno nejlépe přizváním strukturních geologů, specialistů zejména na křehkou tektoniku, tuto zjevnou slabinu výzkumu zacelit. Na lokalitách s žilami je např. možno pro směry hlavních napětí ve variské etapě využít orientace těles žilných hornin. K tomu je také třeba lepší a podrobnější mapy, než ty které byly použity pro výzkumy v této etapě. V kapitole 4.2.3, která hraje klíčovou roli, při zhodnocení vytypovaných lokalit z hlediska jejich vhodnosti pro vybudování úložiště, jsou presentovány výsledky morfotektonické analýzy terénu. Výsledky této analýzy jsou velmi přínosné, i když nejsou patrně zcela bez chyb. Na jejím základě byly definovány a kategorizovány základní systémy morfologicky významných lineárních prvků, které ve většině případů odrážejí tektonické porušení horninového masivu v podloží. V některých případech silně zalomených linií 3 řádu však nemusí jít vždy o strmé tektonické zóny – to z hlediska intersekce s terénem ani není možné, ale spíše o kombinace uplatnění více oslabených zón, rozposunování jedné významnější linie řadou drobnějších apod. Z tohoto hlediska se mi jeví jako důležité např. u durbachitových masivů studovat magmatické stavby a postsolidové duktilní stavby. Část z vykreslených linií může reprezentovat naopak středně ukloněné až ploché anizotropní plochy z magmatické nebo pozdně variské etapy subsolidové deformace, které se projevují zvýšenou erozí vodních toků. Doporučoval bych než budou zahájeny další práce v tomto směru provést analýzu vnitřní stavby těles a analýzu křehkých mezoskopických deformací. Bez těchto dodatečných výzkumů může být těžko spolehlivá kinematická analýza, prováděná v litologicky monotónních horninách, převážně na základě DPZ či morfotektonické analýzy (navíc konfrontována s generalizovanými mapami 1: 500 000, které nepostihují geologickou variabilitu území. Dle mého názoru však provedená analýza dostačovala k zúžení průzkumných ploch vhodných pro další výzkum. V kapitole 4.3. je souhrnné zhodnocení střetů zájmů na jednotlivých širších lokalitách a závěry studií proveditelnosti na jednotlivých lokalitách. Jelikož zde se většinou postupuje dle předem definovaných norem a předpisů, zdá se mi jako neodborníkovi, že byly vzaty do úvahu všechny hlavní střety zájmů a limity a z toho vydedukovány nutné závěry. Důkladnější zhodnocení je záležitostí odborníků v tomto oboru. V kapitole 5 jsou shrnuty stručně dosažené výsledky výzkumu, kterým se podařilo definovat a kategorizovat hlavní potenciální nehomogenity v horninovém masivu na základě DPZ, geofyzikálních metod a morfostrukturní analýzy. Výzkumy také pomohly odhadnout hloubky, typ zvětrání povrchu granitoidů a hydrogeologické parametry povrchové zóny. Byly též definovány hlavní potenciální střety zájmů na jednotlivých lokalitách jak při budování HÚ tak i povrchového obslužného areálu. Výsledky těchto výzkumů objektivizovaly výběr potenciálních zúžených oblastí pro další výzkum. Zdají se mi dostatečně spolehlivé a prokazatelné k tomu, aby mohly být úspěšně směrovány další výzkumy. Dle mého názoru jsou nedostatečně ověřené a možná v některých případech i nesprávně interpretované některé zakřivené zóny 3. řádu. U některých je velmi nepravděpodobný nepravděpodobný strmý úklon a dosah až do hloubky 1000 m (str. 173 dole). Stejně tak je velmi nepravděpodobné, že u všech zlomů došlo k „rejuvenaci a propojení v geologicky mladém neotektonickém období).

Oponentský posudek Doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc

3/29

Výjimkou v tomto směru je lodhéřovský zlom, který může zasahovat do hloubek stovek m a možná i více (tento zlom však nepatří do kategorie, o které hovořím). Kromě kategorizace a vysvětlení geneze určitých morfotektonických tvarů považuji za nedořešenou problematiku kinematiky pohybů na zlomech, kterou nelze činit bez výzkumů v terénu (a často i mimo studované území). Tu je třeba do započetí další etapy doplnit. Před započetím etapy průzkumu hlubších zón masivu vrtnými a jinými technickými pracemi je třeba komplex metod doplnit o geofyzikální metody, které mají větší hloubkový dosah (gravimetrie, seismika) předřadit před vrtné a hornické průzkumné prací. Nelze se také domnívat, že všechny zlomové struktury se musejí morfologicky negativně projevovat. Z toho je nutné vycházet i při znázorňování průběžnosti či neprůběžnosti zlomových linií. Navíc ne všechny puklinové systémy byly reaktivovány v kvartéru, jak se někde v textu (možná i nechtěně píše). Morfologie je především produktem selektivní eroze, někde zvýrazněné tektonikou. Je nutné uvažovat výzdvih celých oblastí ČM v období saxonské tektoniky a pak v období kvartéru, které pouze zvýraznily starší nehomogenity v ČM. Rejuvenace reliéfu souvisí i se změnami erozních bází, které se odehrávaly v terciéru i kvartéru zejména např. na východním okraji ČM. V kapitole 6 jsou zahrnuty závěry této etapy výzkumu a doporučení pro následné geologické práce. K uvedeným dalším prací je třeba výše diskutované typy výzkumů doplnit. Obecnější připomínky: Popisky tektonických schémat jsou zčásti nečitelné. Upravit. V jednom schématu jsou geofyzikální naměřené profily, v jiných ne. V závěrečné zprávě postrádám geologické mapy širšího okolí, aby se čtenář orientoval. Měly by být v měřítku 1: 25 000. Chybí mi zobrazení výsledků leteckého geofyzikálního výzkumu ve formě např. izoliniových map, které by poskytlo lepší možnosti číst změny geofyzikálního pole než pouhé indikace lineární indikace jeho náhlých změn. Při terénních rekognoskacích měly být dokumentovány výchozy přirozené výchozy a lomy z hlediska křehké tektoniky. Některé geologické charakteristiky lokalit jsou příliš stručné a někdy i málo výstižné (je znát, že v kolektivu dominují ing. geologové, geofyzici, chybí strukturní geologové, petrologové, kteří by text korigovali). Geofyzikální indikace změn polí měly být spíše vyznačeny do map příslušných geofyzikálních polí. U všech strukturních schémat nejsou na mapách vyznačeny názvy obcí. Sjednotit označování směrových systémů zlomů někde sz. jinde např. sz. – jv. systém apod. Používat správné petrografické termíny (granit) ne žula apod. Citovat původní práce, není úplně vhodné citovat učebnici Mísaře (tekt. schéma třebíčského masivu je převzato z prací pracovníků uranového průmyslu. Téměř nikde nejsou citovány práce původní, ale jen rešeršní zprávy, což není správné – mělo by být doplněno není jich sice mnoho, ale jsou v souborné zprávě a k svazcích k jednotlivým lokalitám. Stárková, Zrůstek aj. – dají se lehce vyhledat v el. verzi textu. Na tektonických schématech nejsou označeny názvy sídel.


4/29

Drobnější připomínky k jednotlivým kapitolám textu. Překlepy, některé stylistické nedostatky byly tužkou vyznačeny přímo do textu. Obsah. V obsahu závěrečné zprávy chybí uvedení podkapitol následných za kapitolou 4.2.1.1. Lokalita Lodhéřov. -str., 74 . průměrné odpory – odpory v tektonických zónách jsou silně závislé na jejich zvodnění, spíše než na obsazích jílu. Na základě interpretačního schématu na obr. 4.2.1 byly vyčleněny hlavní linie, které koincidují s výraznou změnou polí (reprezentují zlomy nebo jiné hemomogenity). Zmínit v této souvislosti uranové ložisko Okrouhlá Radouň v kontextu např. s tektonikou. I když je ložisko situováno v jiných horninách, údaje o tektonických poměrech mohou být z užitečné z více hledisek. Dále v textu je zmíněno. Zlomy na schématech se často kříží bez výraznějšího posunu, což je méně pravděpodobné (na puklinách je geol. pohyb nevýznamný). 4.2.2 str. 103 – 3 odst. příliš velké zobecnění – musí se zvážit v regionálním kontextu, Informace na str. 103 bez regionálního kontextu geol. mapky příliš hodnotnou informaci nedají, je třeba více zarámovat geologicky. Někdy jsou informace dosti nekonkrétní. U bazaltů přívodní dráhy a možná v jednom případě i relikt efuzivních bazaltů. Str. 104 – lépe formulovat úvodní geologické kapitoly – chybí např. informace o tom, že jde o ruly a migmatity moldanubika. 4.2.3.3. – geologický úvod není úplně přesný – přeformulovat. Tiská žula je cca 500 Ma stará – prevariská, čistecký masiv je starovariský cca 370 Ma. Celý pluton, pokračující pod uloženinami permokarbonu se označuje jakou lounský. Str. 117 - bazalty spíše neoidní – nevíme zda jsou miocénní, starší či mladší. Str. 123 – spíše než granity jsou horniny typu Čertovo břemeno – melagranity až melasyenity str. 171- tiská žula náleží rozsáhlejšímu masivu čistecko jesenickému resp. lounskému rozsah prevariského tělesa je větší. První název není příliš šťastný – spojuje dvě nekogenetická tělesa. Vztahy jsou dosti jasné – kruhová intruze mladšího pně – projevy alkalické metasomatózy – existuje o tom bohatá starší literatura. Str. 171 dole – středočeský pluton - jeho jazykovitý tvar a protažení i stuktury subsolidové stavby dokazují, že intrudoval v režimu orientovaného tlaku. Jeho vlivy však kolísají – proto lépe slabě nebo nevýrazně. str. 172 - xenolity – množství bude do hloubky klesat – u anatektických granitoidů nemusí být pravda (xenolity mohou být velmi nepravidelně rozmístěny).


5/29

str. 173 – s neogénními vulkanity opatrně opět spíše neoidní (rozpětí intruzí – rozmezí křídypaleogénu až kvartér). Str. 173 – předpokládat u této zakřivené předpokládané tekt. linie strmý úklon a dosah do 1 km hloubky je velmi nepravděpodobné, zde hraje roli anizotropie uvnitř tělesa durbachitů – spíše menšího úklonu, příp. eroze ve dvou oslabených směrech. Do závěru patří i nové geofyzikální poznatky, o kterých není zmínka. Výsledky geologických a geofyzikálních prací, dosažené v této etapě umožnily až na malé výjimky objektivně vyhodnotit homogenitu horninového masivu, intenzitu jeho porušení a napomohly poměrně objektivně zúžit průzkumné území pro další etapy průzkumu. Za jediný vážnější nedostatek v rámci této etapy považuji to, že při terénní rekognoskaci nebyla vytipována místa, kde by bylo možné provést strukturní pozorování na výchozech a zjistit směrové charakteristiky a sukcesi pohybů na zlomech. Tyto práce měly být provedeny v regionálnějším kontextu již v této etapě. To je nezbytně nutné pro podložení kinematických modelů území, které jinak stojí na nepevných základech. V tomto směru bych doporučoval rozšíření týmu o strukturní geology, zabývající se křehkou tektonikou. Po nezbytných úpravách a doplněních textů, přehledných geologických výsledků leteckých geofyzikálních měření doporučuji zprávu přijmout.

V Praze dne 28. 11. 2005


Doc. RNDr. Václav Kachlík, Csc.

6/29

Posudek závěrečné zprávy „Zpráva o výsledku projektu – Lokalita č. 7. – Lodhéřov Svazek B Hlavní řešitel: RNDr. Jaroslav Skořepa, CSc a kol. Zpracovatel: Geobariéra, Sdružení společností Aquatest a.s. GEOTECHNIKA A.S. Zadavatel:

a

stavební geologie

SÚRAO, správa úložišť radioaktivních odpadů.

Předložená závěrečná zpráva o výsledcích geologických výzkumů, střetů zájmů a proveditelnosti stavby na Lokalitě č. 7 Lodhéřov má 73 stran textu, 11 obr. v textu, 9 tabulek v textu a čtyři skládané obrazové přílohy. Stejně jako další zprávy, pojednávající o hlavních výsledcích průzkumu na lokalitách vybraných jako potenciální úložiště, je členěna do sedmi kapitol. V úvodní jsou stručně charakterizovány hlavní cíle projektu v této etapě tj. provedení geologických prací pro ověření homogenity horninových masivů a včetně dalších studií směřujících k ověření vhodnosti zkoumaných lokalit. V druhé kapitole je charakterizováno geografické vymezení lokality, administrativně správní začlenění lokality a podána všeobecná geologicko-morfologická charakteristika území. Na ní navazují velmi stručné kapitolky o charakteristice vybraných fyzikálních polí, zejména s důrazem na výraznější diskontinuity, petrografickém složení zkoumaných lokalit a širšího okolí včetně geochemie. Následují kapitoly o geologické prozkoumanosti území. Ve třetí kapitole je popsána metodika geologických, geofyzikálních prací, metod DPZ, morfotektonické analýzy a dalších prací, realizovaných na lokalitách v této etapě výzkumů, včetně střetů zájmů a výzkumu proveditelnosti projektu. Diskutována jsou kriteria pro hodnocení lokality z hlediska vhodnosti pro zúžení území pro vybudování hlubinného úložiště (HU). V této kapitole je rovněž charakterizována metodika multikriteriálního hodnocení, kterou bylo podrobeno studované území, včetně vah jednotlivých kriterií, které byly brány v úvahu. Dále jsou stručně charakterizovány parametry a budoucí využití databázového pracoviště SÚRAO pro ukládání získaných informací v GIS a práci s daty, s cílem získané údaje co nejlépe využít při komplexním vyhodnocení zkoumaných ploch. Čtvrtá kapitola poskytuje shrnutí hlavních výsledků prováděných geologických výzkumů, geofyzikálních měření leteckých i kontrolních pozemních a jejich srovnání. Stručně jsou presentovány výsledky dálkového průzkumu Země a konfrontovány s geologickými a geofyzikálními poznatky. Podrobněji jsou komentovány výsledky morfotektonické analýzy včetně rekognoskace části tektonických fenoménů a litologií v terénu. Velmi obšírně jsou popsány střety zájmů na lokalitě ve vztahu jak k hlubinnému úložišti, tak i ve vztahu k povrchovému areálu. Ve studiu proveditelnosti jsou zhodnoceny ekonomické aspekty různých variant povrchového areálu, vlivy na životní prostředí a socioeknomické vlivy na bezprostřední okolí. V páté kapitole jsou na základě výsledků předchozí a současné etapy geologických výzkumů, zhodnocení střetů zájmů a studia proveditelnosti stavby navrženy plochy pro umístění zúžených lokalit a plochy pro umístění povrchových obslužných staveb. Šestá kapitola Oponentský posudek Doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc

7/29

obsahuje celkové zhodnocení zkoumané lokality z výše jmenovaných hledisek a doporučení pro další etapu průzkumu. Sedmá kapitola obsahuje seznam literatury citované v textu, nepuklikovaných zpráv, mapových podkladů a příslušné legislativy, relevantní k dané problematice. Za zprávou jsou přivázány čtyři mapové přílohy. Technické připomínky: • od strany 5 až po stranu 43 jsou přeházeny strany, stránky se opakují. Je třeba upravit, aby nemusely být návaznosti stran zkoumány dle textu. Obecnější připomínky: • Nejsou citovány původní práce, ale odkazuje se na výzkumné dílčí zprávy, které byly zpracovány v předchozích etapách. ( v této práci např. Holovsk – Krišiak 1987 in Skořepa a kol. 2003) • Popisky částí některých obrázků jsou nečitelné. • Součástí zprávy by měly být geologické mapky širšího okolí přinejmenším v měřítku 1: 25 000, které by usnadnili čtenáři orientaci v širším regionálním kontexu. • Sjednotit používání petrografické terminologie - používat správné názvy. • Doplnit zprávu o mapu izoliniové mapy anomálií, interpretační schéma konstruované na základě geofyzikálních leteckých měření není dostatečné. Ztrácí se tím důležité informace, které lze hodnotit. Interpretované anomálie nepodávají dostatečné informace. Profily měly být vyznačeny také v podrobnější geologické mapě. Není možná konfrontace s vazbami např. na geologii, vegetační pokryv, které jsou pro další úvahy čtenáře důležité. Uvítal bych větší diskuzi výsledků, včetně vypozorovaných zákonitostí změn pole s vegetací, změny výše pole v závislosti na mocnosti zvětralin litotypů atd. Zpráva pak působí spíše jako výčet prací a jejích výsledků, bez jejich důkladnějšího rozboru a zhodnocení. • Nikde v mapách ani v příloze se nevyskytují znázorněné plochy povrchových areálů (ty jsou jen v hlavní zprávě). • DPZ analýza je zakrelena do značně generalizovaného podkladu geol. mapy 1: 500 000. Toto měřítko je pro daný účel příliš velké. • Součástí morfotektonické analýzy a terénní rekognoskace měl být i drobně strukturně tektonický výzkum v terénu. Bez něj jsou kinematické intepretace a interpretace režimu paleonapětí dosti spekulativní. Těžko jde např. šikmé poklesy interpretovat v granitoidním terénu, když neznáme úklon zlomů, puklin, striace na nich apod. • Barvy v geologickém podkladu pro analýzu fotolineací jsou špatně čitelná (malé barevné rozdíly). Terminologie hornin by měla být přesnější než jen mezozoické horniny. • Označování směrů zlomů není ve všech případech jednotné. Textová dokumentace rekognoskovaných lokalit v terénu by měla být součástí zprávy (nejen seznam souřadnic). Je to cenná informace pro další geol. výzkum. • Některé zlomy se nemusejí morfologicky projevovat a tudíž mohou přecházet zarovnané reliéfy. To je třeba vzít v úvahu i při vyhodnocování parametru „intenzity tektonického postižení.


8/29

• kap. 2. – Geologická charakteristika je poměrně stručná a mohla by obsahovat poněkud více informací o geologické stavbě území, zmínit modernější publikované práce, datování intruzí CBP v souvislosti s jejich posloupností. Taktéž petrografie je až příliš stručná. Největší zásah by si zasluhovala geochemie. Je to v podstatě text bez podstatných informací. Lépe vypustit. • V podkapitole geofyzika je text o projektu Celebration a jeho významu pro studium porušení granitoidních masivů vágně formulován (vypustit nebo podat informace s citacemi prací napr. práce Milanowski 2005). Drobnější připomínky • Překlepy drobné stylistické a formulační nedostatky byly tužkou včleněny přímo do textu. • str. 19 – formulace, terasovými uloženinami řeky Nežárky. • kap. 2.32 – Petrografie – chybí začlenění klenovského masivu do širší geol. stavby, že jde o apofýzu přiléhající na Z k moldanubickému plutonu, že jde o variský granit, tpu eisgarn, který dle současných dat intrudoval v intervalu cca 320 – 305 Ma. • omezení na sz. nemusí být vždy tektonické, pluton i jeho apofýzy tvoří antiformní strukturu, v jejímž jádře intruze je, může mít více větví. • str. 46 – citace Tesař – Maarová 2003 chybí v seznamu nebo je spíše špatné vročení (2004). Předložená zpráva přináší nové údaje zejména v oblasti interpretace geofyzikálních polí a oblasti morfotektonické analýzy. Získané informace a jejich objektivizace zpravováním v GIS prostředí dovolují vymezit plochy pro soustředění dalších výzkumných a následně průzkumných prací. Do návrhu na další práce je třeba zahrnout ještě před započetím technických prací také strukturní výzkumy (jak anizotropie horninového masivu) napr. metodami AMS, tak studiem mezoskopických prvků v širším regionu (zejména blízkých lomů atd.). Dále by měla být navrženy geofyzikální metody s větším hloubkovým dosahem – gravimetrie, seismika. Po technické úpravě zprávy (správném seřazení textu), doplnění kvalitnějších geologických podkladů, úpravách některých výše uvedených kapitol., terénních deníků s daty doporučuji její přijetí.

V Praze dne 28. 11. 2005


Doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc

9/29

Posudek závěrečné zprávy „Zpráva o výsledku projektu – Lokalita č. 8. – Budišov Svazek C Hlavní řešitel: RNDr. Jaroslav Skořepa, CSc a kol. Zpracovatel: Geobariéra, Sdružení společností Aquatest a.s. GEOTECHNIKA A.S. Zadavatel:

a

stavební geologie

SÚRAO, správa úložišť radioaktivních odpadů.

Předložená závěrečná zpráva o výsledcích geologických výzkumů, střetů zájmů a proveditelnosti stavby na Lokalitě č. 8 Budišov má 71 stran textu, 9 obr. v textu, 6 tabulek v textu a čtyři skládané obrazové přílohy. Stejně jako další zprávy, pojednávající o hlavních výsledcích průzkumu na lokalitách vybraných jako potenciální úložiště, je členěna do sedmi kapitol. V úvodní jsou stručně charakterizovány hlavní cíle projektu v této etapě tj. provedení geologických prací pro ověření homogenity horninových masivů a včetně dalších studií směřujících k ověření vhodnosti zkoumaných lokalit. V druhé kapitole je charakterizováno geografické vymezení lokality, administrativně správní začlenění lokality a podána všeobecná geologicko-morfologická charakteristika území. Na ní navazují velmi stručné kapitolky o charakteristice vybraných fyzikálních polí, zejména s důrazem na výraznější diskontinuity, petrografickém složení zkoumaných lokalit a širšího okolí včetně geochemie. Následují kapitoly o geologické prozkoumanosti území. Ve třetí kapitole je popsána metodika geologických, geofyzikálních prací, metod DPZ, morfotektonické analýzy a dalších prací, realizovaných na lokalitách v této etapě výzkumů, včetně střetů zájmů a výzkumu proveditelnosti projektu. Diskutována jsou kriteria pro hodnocení lokality z hlediska vhodnosti pro zúžení území pro vybudování hlubinného úložiště (HU). V této kapitole je rovněž charakterizována metodika multikriteriálního hodnocení, kterou bylo podrobeno studované území, včetně vah jednotlivých kriterií, které byly brány v úvahu. Dále jsou stručně charakterizovány parametry a budoucí využití databázového pracoviště SÚRAO pro ukládání získaných informací v GIS a práci s daty, s cílem získané údaje co nejlépe využít při komplexním vyhodnocení zkoumaných ploch. Čtvrtá kapitola poskytuje shrnutí hlavních výsledků prováděných geologických výzkumů, geofyzikálních měření leteckých i kontrolních pozemních a jejich srovnání. Stručně jsou presentovány výsledky dálkového průzkumu Země a konfrontovány s geologickými a geofyzikálními poznatky. Podrobněji jsou komentovány výsledky morfotektonické analýzy včetně rekognoskace části tektonických fenoménů a litologií v terénu. Velmi obšírně jsou popsány střety zájmů na lokalitě ve vztahu jak k hlubinnému úložišti, tak i ve vztahu k povrchovému areálu. Ve studiu proveditelnosti jsou zhodnoceny ekonomické aspekty různých variant povrchového areálu, vlivy na životní prostředí a socioeknomické vlivy na bezprostřední okolí. V páté kapitole jsou na základě výsledků předchozí a současné etapy geologických výzkumů, zhodnocení střetů zájmů a studia proveditelnosti stavby navrženy plochy pro umístění zúžených lokalit a plochy pro umístění povrchových obslužných staveb. Šestá kapitola obsahuje celkové zhodnocení zkoumané lokality z výše jmenovaných hledisek a doporučení pro další etapu průzkumu. Sedmá kapitola obsahuje seznam literatury citované v textu,


10/29

nepublikovaných zpráv, mapových podkladů a příslušné legislativy, relevantní k dané problematice. Za zprávou jsou přivázány čtyři mapové přílohy. Technické připomínky: • Chybí stánky 25, 26 – nutno doplnit Obecnější připomínky: • Nejsou citovány původní práce, ale odkazuje se na výzkumné dílčí zprávy, které byly zpracovány v předchozích etapách (v této práci např. Stárková 1989 in Skořepa a kol. 2003, Stárková – Zrůstek 1987, Jelínek in Kučera 2000, velmi důležitá z hlediska dalšího směrování výzkumu je geofyzikální práce Sedláka et al. 1985, Chmelař 1986, Mrázek et al. 1978 a další). • Popisky částí některých obrázků jsou nečitelné. U geofyzikálních schémat chybí popis sídel. • Součástí zprávy by měly být geologické mapky širšího okolí přinejmenším v měřítku 1: 25 000, které by usnadnily čtenáři orientaci v širším regionálním kontexu. • Sjednotit používání petrografické terminologie. • Doplnit zprávu o izoliniové mapy anomálií. Interpretační schéma konstruované na základě geofyzikálních leteckých měření není dostatečné. Ztrácí se tím důležité informace, které lze zhodnotit v kontextu s jinými geologickými daty. Interpretované anomálie nepodávají dostatečné informace. Profily měly být vyznačeny také v podrobnější geologické mapě. Není možná konfrontace s vazbami např. na geologii, vegetační pokryv, které jsou pro další úvahy čtenáře důležité. Uvítal bych bohatší diskuzi výsledků, včetně vypozorovaných zákonitostí změn pole s vegetací, změny výše pole v závislosti na mocnosti zvětralin litotypů, výšce letu nad terénem atd. Zpráva pak působí spíše jako výčet prací a jejích hlavních výsledků, bez jejich důkladnějšího rozboru a zhodnocení. • Nikde v mapách ani v příloze se nevyskytují znázorněné plochy povrchových areálů (ty jsou jen v hlavní zprávě). Píše se o tom, ale čtenář nemá přesnější představu, které území bylo pro povrchové obslužné areály zamýšleno. • DPZ analýza je zakreslena do značně generalizovaného podkladu geol. mapy 1: 500 000. Toto měřítko je pro daný účel nevhodné. • Součástí morfotektonické analýzy a terénní rekognoskace měl být i drobně strukturně tektonický výzkum v terénu. Bez něj jsou kinematické intepretace a interpretace režimu paleonapětí dosti spekulativní. • Barvy v geologickém podkladu pro analýzu fotolineací jsou špatně čitelná (malé barevné rozdíly). • Označování směrů zlomů není ve všech případech jednotné. Textová dokumentace rekognoskovaných lokalit v terénu by měla být součástí zprávy (nejen seznam souřadnic). Je to cenná informace pro další geol. výzkum. • Některé zlomy se nemusejí morfologicky projevovat a tudíž mohou přecházet zarovnané reliéfy to je třeba vzít v úvahu i při vyhodnocování parametru „intenzity tektonického postižení. Oponentský posudek Doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc

11/29

• kap. 2. – Geologická kapitola by měla obsahovat poněkud více informací, zmínit modernější publikované práce, datování intruzí durbachitových masivů a jejich specifické petrografické rysy. Petrografie je až příliš stručná. Definice durbachitů je vágní, není zásadním rysem, že durbachity obsahují v podstatné míře křemen – jsou to naopak horniny na hranici melagranitů a melasyenitů. Důležitý je vysoký podíl tmavých součástí, btt, amfibolu, příp. pyroxenu, při vysokém obsahu K2O i vysoká hořečnatost. Viz přesná definice např. Streckeisen. • Text geochemické kapitoly neobsahuje žádné podstatné informace, buď dodat fakta např. o šlichové prospekci nebo vypustit. Zhodnotit jaký mají či nemají význam pro další práce. • V podkapitole geofyzika je text o projektu Celebration a jeho významu pro studium porušení granitoidních masivů vágně formulován (vypustit nebo podat informace s citacemi prací např. práce Milanowski 2005). Drobnější připomínky • Překlepy drobné stylistické a formulační nedostatky byly tužkou včleněny přímo do textu, • str. 20 sázavský zlom- traduje se v literatuře, ale je to dosti problematická struktura – raději nepoužívat, jeho existence, průběh a význam není zcela zřejmý, • str. 29 – lineamenty - v geologii se používá termín pro celé zlomové zóny o délkách v řádu několika desítek až stovek km, • str. 48 – ve vysvětlivkách k obr. 4.2.1. není leukokrátní okrajový typ třebíčského plutonu • str. 49 – těžko lze říci že nejmenší napětí je s.-j. směru, nutno vztáhnout k nějaké časové periodě – žilnému roji – nelze to takto napsat, protože výsledné tektonické postižení je výsledkem dlouhé variské tektogeneze, pak saxonské reaktivace. Také je nutno uvést argumentaci svědčící pro tvrzení. Sz.-jv. zlomy asi nelze bez bližšího zkoumání považovat za poklesy (nutno případně říci, které kry vůči kterým. Naopak některé zlomy z. –v. porušující sz. – jv. zlomy nebo s. – j. zlomy by mohly být horizontálními posuny v případě strmých zlomů. Rozpor ve formulacích v textu i v obrázcích, kde horizontální posuny jsou inzerovány a kresleny. • Tuto část bych doporučoval přeformulovat a upřesnit po konzultaci s místním znalcem nebo tektonikem. Jelikož třebíčský masiv je nasouván na moldanubikum, některé lze očekávat taktéž interní deformaci masivu zvláště při jeho sv. okraji. V tomto území by plochy 3. řádu mohly representovat synformní strukturu. • Skopový J. a kol. 1999 – není citována v textu, je v seznamu literatury. • totéž Slovák et al. 2005 K předpokládaným střetům zájmů, vyvolaným investicím, ochraně životního prostředí nemám žádných připomínek. Do návrhu na další práce v kap. 6 by bylo vhodné zahrnout ještě před započetím technických prací také strukturní výzkumy (jak anizotropie horninového masivu) např. metodami AMS, tak studiem mezoskopických prvků v širším regionu (zejména blízkých lomů atd.). Dále by měly být navrženy geofyzikální metody s větším hloubkovým dosahem – gravimetrie (je-li


12/29

pro ně dostatečně hustá síť- viz kontakty s pracovníky Geofyziky Brno, nebo Ústavu Fyziky Země MU Brno, UK Praha. Předložená zpráva přináší nové údaje zejména v oblasti interpretace geofyzikálních polí a oblasti morfotektonické analýzy. Získané informace a jejich objektivizace zpracováním v GIS prostředí dovolují vymezit plochy pro soustředění dalších výzkumných a následně případně průzkumných prací. Po technické úpravě zprávy (doplněním chybějících stran), doplnění kvalitnějších geologických a geofyzikálních podkladů ve formě obrázků do textu, úpravách některých výše uvedených kapitol, doplnění terénních deníků s daty z dokumentačních bodů, doporučuji její přijetí.

V Praze dne 28. 11. 2005



13/29

Posudek závěrečné zprávy „Zpráva o výsledku projektu – Lokalita č. 14 - Blatno Svazek D Hlavní řešitel: RNDr. Jaroslav Skořepa, CSc a kol. Zpracovatel: Geobariéra, Sdružení společností Aquatest a.s. GEOTECHNIKA a.s.

a

stavební geologie

Zadavatel: SÚRAO, správa úložišť radioaktivních odpadů. Předložená závěrečná zpráva o výsledcích geologických výzkumů, střetů zájmů a proveditelnosti stavby na Lokalitě č. 14 Blatno má 77 stran textu, 9 obr. v textu, 9 tabulek v textu a čtyři skládané obrazové přílohy. Stejně jako další zprávy, pojednávající o hlavních výsledcích průzkumu na lokalitách vybraných jako potenciální úložiště, je členěna do sedmi kapitol. V úvodní jsou stručně charakterizovány hlavní cíle projektu v této etapě tj. provedení geologických prací pro ověření homogenity horninových masivů a včetně dalších studií směřujících k ověření vhodnosti zkoumaných lokalit. V druhé kapitole je charakterizováno geografické vymezení lokality, administrativně správní začlenění lokality a podána všeobecná geologicko-morfologická charakteristika území. Na ní navazují velmi stručné kapitolky o charakteristice vybraných fyzikálních polí, zejména s důrazem na výraznější diskontinuity, petrografickém složení zkoumaných lokalit a širšího okolí včetně geochemie. Následují kapitoly o geologické prozkoumanosti území. Ve třetí kapitole je popsána metodika geologických, geofyzikálních prací, metod DPZ, morfotektonické analýzy a dalších prací, realizovaných na lokalitách v této etapě výzkumů, včetně střetů zájmů a výzkumu proveditelnosti projektu. Diskutována jsou kriteria pro hodnocení lokality z hlediska vhodnosti pro zúžení území pro vybudování hlubinného úložiště (HU). V této kapitole je rovněž charakterizována metodika multikriteriálního hodnocení, kterou bylo podrobeno studované území, včetně vah jednotlivých kriterií, které byly brány v úvahu. Dále jsou stručně charakterizovány parametry a budoucí využití databázového pracoviště SÚRAO pro ukládání získaných informací v GIS a práci s daty, s cílem získané údaje co nejlépe využít při komplexním vyhodnocení zkoumaných ploch. Čtvrtá kapitola poskytuje shrnutí hlavních výsledků prováděných geologických výzkumů, geofyzikálních měření leteckých i kontrolních pozemních a jejich srovnání. Stručně jsou presentovány výsledky dálkového průzkumu Země a konfrontovány s geologickými a geofyzikálními poznatky. Podrobněji jsou komentovány výsledky morfotektonické analýzy včetně rekognoskace části tektonických fenoménů a litologií v terénu. Velmi obšírně jsou popsány střety zájmů na lokalitě ve vztahu jak k hlubinnému úložišti, tak i ve vztahu k povrchovému areálu. Ve studiu proveditelnosti jsou zhodnoceny ekonomické aspekty různých variant povrchového areálu, vlivy na životní prostředí a socioeknomické vlivy na bezprostřední okolí. V páté kapitole jsou na základě výsledků předchozí a současné etapy geologických výzkumů, zhodnocení střetů zájmů a studia proveditelnosti stavby navrženy plochy pro umístění zúžených lokalit a plochy pro umístění povrchových obslužných staveb. Šestá kapitola Oponentský posudek Doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc

14/29

obsahuje celkové zhodnocení zkoumané lokality z výše jmenovaných hledisek a doporučení pro další etapu průzkumu. Sedmá kapitola obsahuje seznam literatury citované v textu, nepublikovaných zpráv, mapových podkladů a příslušné legislativy, relevantní k dané problematice. Za zprávou jsou přivázány čtyři mapové přílohy. Obecnější připomínky: • Nejsou citovány původní práce, ale odkazuje se na výzkumné dílčí zprávy, které byly zpracovány v předchozích etapách. ( v této práci např. Fediuk 1990, 1991 in Skořepa et al. 2003, Dobeš, Polanský 1967 i Kučera et. al. 2003). • Popisky částí některých obrázků jsou nečitelné. U geofyzikálních schémat chybí popis sídel. • Součástí zprávy by měly být geologické mapky širšího okolí přinejmenším v měřítku 1: 25 000, které by usnadnily čtenáři orientaci v širším regionálním kontextu. • Sjednotit používání petrografické terminologie - používat správné názvy dle doporučení nomenklatorických komisí IUGS. • Doplnit zprávu o mapu izoliniové mapy anomálií. V této zprávě a některých dalších jsou znázorněny naměřené hodnoty dat naměřených na leteckých profilech.Není však čitelné, o kterou metodu jde. Ztrácí se tím důležité informace, které lze zhodnotit v kontextu s jinými geologickými daty. Interpretovaná fyzikální rozhraní nepodávají dostatečné informace o charakteru a změnách fyzikálního pole v ploše. Profily měly být vyznačeny také v podrobnější geologické mapě. Bylo by vhodné provázat je s geologickými podklady, pokryvem atd, aby si odborník mohl určité jevy dávat do souvislostí a analyzovat je. Uvítal bych bohatší diskuzi výsledků, včetně vypozorovaných zákonitostí změn pole s vegetací, změny výše pole v závislosti na mocnosti zvětralin litotypů, výšce letu nad terénem atd. Zpráva působí spíše jako výčet prací a jejích hlavních výsledků, bez jejich důkladnějšího rozboru a zhodnocení. • Nikde v mapách ani v příloze se nevyskytují znázorněné plochy povrchových areálů (jsou jen v souhrnné zprávě). • DPZ analýza je zakreslena do značně generalizovaného podkladu geol. mapy 1: 500 000. Toto měřítko je pro daný účel nevhodné, navíc v tomto případě jsou mylně neoidní vulkanity a tufy vydávány za sedimenty. Název čistecko-jesenický pluton vzhledem k různému stáří a genezi těles není vhodný. Ve vysvětlivkách chybí např. tělesa proterozoických spilitů, která jsou v mapě rozlišena a mají jinou barvu, chybí též vysvětlivka pro kvartérní sedimenty vyznačené v mapě. Opravit ve vysvětlivkách k obr. 4.2.1. • Součástí morfotektonické analýzy a terénní rekognoskace měl být i drobně strukturně tektonický výzkum v terénu (na lokalitě Blatno jsou na zlomových svazích výchozy, je zde lom, ve kterém byly pukliny měřeny, ale nebyla provedena detailnější paleostressová analýza). Bez něj jsou kinematické interpretace a interpretace režimu paleonapětí dosti spekulativní. • Barvy v geologickém podkladu pro analýzu fotolineací jsou špatně čitelné (malé barevné rozdíly). • Označování směrů zlomů není ve všech případech jednotné. Textová dokumentace rekognoskovaných lokalit v terénu by měla být součástí zprávy (nejen seznam souřadnic). Je to cenná informace pro další geol. výzkum. Oponentský posudek Doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc

15/29

• Některé zlomy se nemusejí morfologicky projevovat a tudíž mohou přecházet zarovnané reliéfy. To je třeba vzít v úvahu i při vyhodnocování parametru „intenzity tektonického postižení. • kap. 2. – kapitola o geologii by mohla více čerpat z nových informací z širšího okolí např. z velmi detailní práce Venery a kol. (2000), který prezentuje důležité informace v reg. kontextu. Masiv byl datován Ar-Ar metodou Dallmeyerem, Urbanem (1998) atd. Patří to k profesionálnímu přístupu, i když z hlediska řešení zadaného úkolu se některé informace mohou zdát nedůležité. V geofyzikální kapitole by měly být diskutovány závěry Dobeše, který se zabýval modelováním mocnosti tělesa plutonu na gravimetrickém základě. • Poslední odstavec o projektu Celebration nepřináší podstatné informace. Konkretizovat nebo vynechat. • Geochemická kapitola na str. 22 – z hlediska vyhledávání ploch je významná pouze informace o metalogenezi žilných projevů spjatých s granity. Další dva odstavce by bylo vhodné upravit a konkretizovat, aby přinášely významnější informace. (Obecné formulace se opakují ve všech zprávách). Jaký je např. závěr ze vzorkování vrtů uranového průmyslu? Drobnější připomínky • Překlepy drobné stylistické a formulační nedostatky byly tužkou včleněny přímo do textu. • Abstrakt – povrchového vulkánu - pleonasmus (spíše subaerického vulk. tělesa) nebo povrchového vulkanického aparátu (zbytek výlevu). Výplně diatrémy, lávového jezera v kráteru atd.). • Str. 21 – vztah čisteckého masivu k tiské žule byl řešen mnohem dříve než v práci Schulmanna (práce Klomínského, Kopeckého atd.). Intruzivní charakter čisteckého masivu do tiského granitu nebyl nikdy zpochybňován. V minulosti nebyla známa pouze stáří obou těles. Zde se ukazuje, jak nevhodný je název čistecko-jesenický masiv. Spíše používat lounský masiv. • str. 51 - je nutno uvažovat o funkci zlomů od prekambria až do recentu. Např. okrajový zlom, který omezuje žihelskou pánev fungoval jako poklesový v době sedimentace permokarbonu, pak mohl být třeba několikrát reaktivován (pozdější charakter pohybů na zlomu mohl být i jiný). Vždy je nutno určitý typ vztahovat k určitým geologickým dějům. Z recentní morfologie vyplývá že masiv tvoří stupňovitou hrást, porušenou sz. – jv. zlomy. Bohužel neznáme úklon zlomů, takže bližší charakteristika recentních pohybů na nich je spekulativní. Je hodně odvážné sv. – jz. zlom interpretovat jako zlom související s hranicí saxothurignika a bohemika – tato hranice je několik des. km na západ. Působí nadbytečně – všechny struktury v bohemiku by se takto daly označit. Také tato kapitolka by chtěla mírně upravit. K jaké etapě se dají zařadit poklesové zlomy? Červené zlomy v mapě jsou označeny jako horizontální posuny, ale čtyři z nich mají označení spíše pro poklesy nebo přesmyky (jde o šikmé zlomy? Důležité je uvádět argumenty proč. Jestli je to např. z geomorfologie pro rejuvenované zlomy, tak to v textu uvést. • Na svazích možno provést drobně tektonický výzkum, který by mohl pomoci k rozluštění jednotlivých typů zlomů a puklin a sukcese jejich vzniku, případně rejuvenací pohybů na nich.


16/29

• Jsou-li žíly bazaltů např. sz. – jv. směru, v době intruze zde musela působit komprese přibližně v tomto směru – z tohoto bodu je pak možno uvažovat o zlomech, které k tomuto eventu patří atd. – takto je nutno luštit tektonickou historii. • str. 51 – spíše neoidní bazalty – jejich přesné stáří dosud neznáme • 4.3.1. – str. 52 – biotitické granitoidy nemohou představovat asimilované zbytky starých sedimentů, pak by to byly kry rohovců metasedimentů – jde o dvě fáze nebo porce odchylného magmatu. • algonkické stáří – termín již hodně zastaralý, nepoužívá se, dnes neoproterozoické • str. 44 – vysvětlit termín tektonická zóna hlubinného dosahu (kategorie -2 – 3), v geologii se termín pro hlubinný zlom používá pro zlomy procházející významnou mocností kůry, ne li celou, často jsou spjaty např. s projevy vulkanismu, proniky ultrabazik atd. – definovat jasněji. • Str. 59 – kap. 4.4.6. – opravit – čistecko-jesenického masivu variského stáří, prevariský je tiský granit, čistecký granodiorit je variské těleso (cca 370 Ma) – přeformulovat • 2. odstavec – posloupnost intruzí dokládají i geochronologické údaje. • K předpokládaným střetům zájmů, vyvolaným investicím, ochraně životního prostředí nemám žádných připomínek. • V příloze č. 1 nejsou jako u jiných map vyneseny geofyzikální profily. • Příloha 2. pro zlomy 2. řádu nejsou ve shodě barvy ve vysvětlivkách a v mapě 1: 10 000 • Do návrhu na další práce v kap. 6 by bylo vhodné zahrnout ještě před započetím technických prací také strukturní výzkumy (jak anizotropie horninového masivu) např. metodami AMS, tak studiem mezoskopických prvků v širším regionu (zejména blízkých lomů atd.). Dále by měla být navrženy geofyzikální metody s větším hloubkovým dosahem – gravimetrie (je-li pro ně dostatečně hustá síť- viz kontakty s pracovníky Geofyziky Brno, nebo Ústavu Fyziky Země MU Brno. Předložená zpráva přináší nové údaje zejména v oblasti interpretace geofyzikálních polí a oblasti morfotektonické analýzy. Získané informace a jejich parametrizace zpracováním v GIS prostředí dovolují vymezit plochy pro soustředění dalších výzkumných a následně případně průzkumných prací. Po úpravě textů ve výše uvedených případech, doplnění kvalitnějších geologických a geofyzikálních podkladů ve formě obrázků do textu, připojení psané terénních dokumentace (nebo alespoň odkazuje, kde je uložena např. v nějaké GIS vrstvě, doporučuji její přijetí.

V Praze dne 28. 11. 2005



17/29

Posudek závěrečné zprávy „Zpráva o výsledku projektu – Lokalita č. 30 - BožejoviceVlksice Svazek E Hlavní řešitel: RNDr. Jaroslav Skořepa, CSc a kol. Zpracovatel: Geobariéra, Sdružení společností Aquatest a.s. GEOTECHNIKA a.s.

a

stavební geologie

Zadavatel: SÚRAO, správa úložišť radioaktivních odpadů. Předložená závěrečná zpráva o výsledcích geologických výzkumů, střetů zájmů a proveditelnosti stavby na lokalitě č. 30 Božejovice-Vlksice má 71 stran textu, 10 obr. v textu, 7 tabulek v textu a čtyři skládané obrazové přílohy. Stejně jako další zprávy, pojednávající o hlavních výsledcích průzkumu na lokalitách vybraných jako potenciální úložiště, je členěna do sedmi kapitol. V úvodní jsou stručně charakterizovány hlavní cíle projektu v této etapě tj. provedení geologických prací pro ověření homogenity horninových masivů a včetně dalších studií směřujících k ověření vhodnosti zkoumaných lokalit. V druhé kapitole je charakterizováno geografické vymezení lokality, administrativně správní začlenění lokality a podána všeobecná geologicko-morfologická charakteristika území. Na ní navazují velmi stručné kapitolky o charakteristice vybraných fyzikálních polí, zejména s důrazem na výraznější diskontinuity, petrografickém složení zkoumaných lokalit a širšího okolí včetně geochemie. Následují kapitoly o geologické prozkoumanosti území. Ve třetí kapitole je popsána metodika geologických, geofyzikálních prací, metod DPZ, morfotektonické analýzy a dalších prací, realizovaných na lokalitách v této etapě výzkumů, včetně střetů zájmů a výzkumu proveditelnosti projektu. Diskutována jsou kriteria pro hodnocení lokality z hlediska vhodnosti pro zúžení území pro vybudování hlubinného úložiště (HU). V této kapitole je rovněž charakterizována metodika multikriteriálního hodnocení, kterou bylo podrobeno studované území, včetně vah jednotlivých kriterií, které byly brány v úvahu. Dále jsou stručně charakterizovány parametry a budoucí využití databázového pracoviště SÚRAO pro ukládání získaných informací v GIS a práci s daty, s cílem získané údaje co nejlépe využít při komplexním vyhodnocení zkoumaných ploch. Čtvrtá kapitola poskytuje shrnutí hlavních výsledků prováděných geologických výzkumů, geofyzikálních měření leteckých i kontrolních pozemních a jejich srovnání. Stručně jsou presentovány výsledky dálkového průzkumu Země a konfrontovány s geologickými a geofyzikálními poznatky. Podrobněji jsou komentovány výsledky morfotektonické analýzy včetně rekognoskace části tektonických fenoménů a litologií v terénu. Velmi obšírně jsou popsány střety zájmů na lokalitě ve vztahu jak k hlubinnému úložišti, tak i ve vztahu k povrchovému areálu. Ve studiu proveditelnosti jsou zhodnoceny ekonomické aspekty různých variant povrchového areálu, vlivy na životní prostředí a socioeknomické vlivy na bezprostřední okolí. V páté kapitole jsou na základě výsledků předchozí a současné etapy geologických výzkumů, zhodnocení střetů zájmů a studia proveditelnosti stavby navrženy plochy pro umístění Oponentský posudek Doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc

18/29

zúžených lokalit a plochy pro umístění povrchových obslužných staveb. Šestá kapitola obsahuje celkové zhodnocení zkoumané lokality z výše jmenovaných hledisek a doporučení pro další etapu průzkumu. Sedmá kapitola obsahuje seznam literatury citované v textu, nepuklikovaných zpráv, mapových podkladů a příslušné legislativy, relevantní k dané problematice. Za zprávou jsou přivázány čtyři mapové přílohy. Obecnější připomínky: • Nejsou citovány původní práce, ale odkazuje se na výzkumné dílčí zprávy, které byly zpracovány v předchozích etapách. (např. Žák in Kučera 2003, Barnet a Procházka 1997 in Kučera 2003, Dobeš a kol. 1986, Šalanský-Manová 1991). • Popisky částí některých obrázků jsou nečitelné. U geofyzikálních schémat chybí popis sídel. • Součástí zprávy by měly být geologické mapky širšího okolí přinejmenším v měřítku 1: 25 000, které by pomohly zasadit území do regionálního kontextu. • Sjednotit používání petrografické terminologie. • Doplnit zprávu o izoliniové mapy anomálií. V této zprávě a některých dalších jsou znázorněny hodnoty dat naměřených na profilech. Není však čitelné o jaká data jde (jakou metodou byly pořízeny). Ztrácí se tím důležité informace, kterou lze zhodnotit v kontextu s jinými geologickými daty. Interpretovaná lineární fyzikální rozhraní nepodávají dostatečné informace o charakteru a změnách pole. Profily měly být vyznačeny také v podrobnější geologické mapě (aby byl také i vliv reliéfu). Bylo by vhodné provázat geofyziku ve stejném měřítku s geologickými podklady, pokryvem atd., aby si odborník mohl určité jevy dávat do souvislostí a analyzovat je. Uvítal bych bohatší diskuzi výsledků, včetně vypozorovaných zákonitostí změn pole s vegetací, změny výše pole v závislosti na mocnosti zvětralin různých litotypů, výšce letu nad terénem atd. Zpráva působí spíše jako výčet prací a jejích hlavních výsledků, bez jejich důkladnějšího rozboru a zhodnocení. • V pracích Dr. Holuba by se našly i hodnoty U,Th a K pro durbachity, které by mohly být srovnány hodnotami spočtenými z radiometrických měření. • V mapách ani v přílohách se nikde nevyskytují znázorněné plochy povrchových areálů (ty jsou jen v hlavní zprávě), i když jsou v textu diskutovány. • DPZ analýza je zakreslena do značně generalizovaného podkladu geol. mapy 1: 500 000. Toto měřítko je pro daný účel nevhodné. • Do vysvětlivek k obrázku doplnit táborský syenit (do společné vysvětlivky durbachitů) • Růžové granodiority nelze v mapě při nasvícení od durbachitů rozpoznat. Růžová pro pestrou skupinu moldanubika (spíše než série – nepoužívá se) je spíše šedá v obrázku. • Součástí morfotektonické analýzy a terénní rekognoskace měl být i drobně strukturně tektonický výzkum v terénu. Bez něj jsou kinematické intepretace a interpretace režimu paleonapětí dosti spekulativní. Pro rozlišení epizod vzniku zlomů a puklin není využito potenciálu žilných rojů. Odlišili bychom paleonapětí panující v době tuhnutí žilných hornin, z nichž lze odvodit očekávané typy zlomů (ty pak ověřit v terénu). • Označování směrů zlomů není ve všech případech jednotné. • Textová dokumentace rekognoskovaných lokalit v terénu by měla být součástí zprávy (nejen seznam souřadnic). Je to cenná informace pro další geologický výzkum. Oponentský posudek Doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc

19/29

• Některé zlomy se nemusejí morfologicky projevovat a tudíž mohou přecházet zarovnané reliéfy. To je třeba vzít v úvahu i při vyhodnocování parametru „intenzity tektonického postižení. • Formulace v kap. 4.4.2. je třeba upřesnit např. formulace na zlomech s-j. až ssv. – jjz. Směru – znamená to, že jde o tahové zlomy (měly by být vyplněny žilami)? • Poslední věta je poněkud odvážná – pravostranné rotace z paleomagnetismu – je v této souvislosti bez zdůvodnění irrelevantní.

jsou

odvozeny

• Klíčové je posouzení zda sz. – jv. zlomy souvisí s magmatickou foliací a žilnými roji. Z toho pak lze vycházet při dalších interpretacích kinematiky a souslednosti zlomů. Sv-jz. zlomy jsou asi rektivované mladší struktury spjaté s výzdvihem moldanubika. • Str. 51. není nutno předpokládat rejuvenaci všech zlomů v období terciér až kvartér (ty už tam dávno byly), pouze mohly být zvýrazněny erozí vyvolanou celkovým výzdvihem CM, změnou erozních bází atd. • Linie 3. řádu velmi výrazně kopírují plošší vnitřní stavby durbachitů, zalomené linie vznikají jejich kombinací. • Poslední odstavec o projektu Celebration nepřináší podstatné informace. Konkretizovat nebo vynechat. (viz i jiné zprávy). • Geochemická kapitola na str. 22 – informace jsou příliš vágní, doplnit konkrétnějšími údaje, které mají vztah k problematice nebo vynechat. Jaký je např. závěr ze vzorkování vrtů uranového průmyslu? • Str. 28 – lineament – používá se ještě pro významnější zlomové systémy (nejméně několi desítek, spíše však stovky km). Drobnější připomínky. • Překlepy drobné stylistické a formulační nedostatky byly tužkou včleněny přímo do textu

•

K předpokládaným střetům zájmů, vyvolaným investicím, ochraně životního prostředí nemám žádných připomínek.

Do návrhu doporučení pro další etapu prací v kap. 6 by bylo vhodné zahrnout ještě před započetím technických prací také strukturní výzkumy (jak anizotropie horninového masivu) např. metodami AMS, tak studiem mezoskopických prvků v širším regionu (zejména blízkých lomů atd.). Dále by měla být navrženy geofyzikální metody s větším hloubkovým dosahem – gravimetrie (je-li pro ně dostatečně hustá síť- kontaktovat pracovníky Geofyziky Brno Ústavu Fyziky Země MU Brno, případně UK). Předložená zpráva přináší nové údaje zejména v oblasti interpretace geofyzikálních polí a oblasti morfotektonické analýzy. Získané informace a jejich parametrizace zpracováním v GIS prostředí dovolují poměrně spolehlivě vymezit plochy pro soustředění dalších výzkumných a následně případně průzkumných prací. Po úpravě textů ve výše uvedených případech, doplnění kvalitnějších geologických a geofyzikálních podkladů ve formě obrázků do textu, připojení psané terénních


20/29

dokumentace (nebo alespoň odkazuje, kde je uložena např. v nějaké GIS vrstvě, doporučuji její přijetí.

V Praze dne 28. 11. 2005



21/29

Posudek závěrečné zprávy „Zpráva o výsledku projektu – Lokalita č. 40 - Pačejov Nádraží Svazek F Hlavní řešitel: RNDr. Jaroslav Skořepa, CSc a kol. Zpracovatel: Geobariéra, Sdružení společností Aquatest a.s. GEOTECHNIKA a.s.

a

stavební geologie

Zadavatel: SÚRAO, správa úložišť radioaktivních odpadů. Předložená závěrečná zpráva o výsledcích geologických výzkumů, střetů zájmů a proveditelnosti stavby na lokalitě č. 40 Božejovice-Vlksice má 73 stran textu, 11 obr. v textu, 8 tabulek v textu a čtyři skládané obrazové přílohy. Stejně jako další zprávy, pojednávající o hlavních výsledcích průzkumu na lokalitách vybraných jako potenciální úložiště, je členěna do sedmi kapitol. V úvodní jsou stručně charakterizovány hlavní cíle projektu v této etapě tj. provedení geologických prací pro ověření homogenity horninových masivů a včetně dalších studií směřujících k ověření vhodnosti zkoumaných lokalit. V druhé kapitole je charakterizováno geografické vymezení lokality, administrativně správní začlenění lokality a podána všeobecná geologicko-morfologická charakteristika území. Na ní navazují velmi stručné kapitolky o charakteristice vybraných fyzikálních polí, zejména s důrazem na výraznější diskontinuity, petrografickém složení zkoumaných lokalit a širšího okolí včetně geochemie. Následují kapitoly o geologické prozkoumanosti území. Ve třetí kapitole je popsána metodika geologických, geofyzikálních prací, metod DPZ, morfotektonické analýzy a dalších prací, realizovaných na lokalitách v této etapě výzkumů, včetně střetů zájmů a výzkumu proveditelnosti projektu. Diskutována jsou kriteria pro hodnocení lokality z hlediska vhodnosti pro zúžení území pro vybudování hlubinného úložiště (HU). V této kapitole je rovněž charakterizována metodika multikriteriálního hodnocení, kterou bylo podrobeno studované území, včetně vah jednotlivých kriterií, které byly brány v úvahu. Dále jsou stručně charakterizovány parametry a budoucí využití databázového pracoviště SÚRAO pro ukládání získaných informací v GIS a práci s daty, s cílem získané údaje co nejlépe využít při komplexním vyhodnocení zkoumaných ploch. Čtvrtá kapitola poskytuje shrnutí hlavních výsledků prováděných geologických výzkumů, geofyzikálních měření leteckých i kontrolních pozemních a jejich srovnání. Stručně jsou presentovány výsledky dálkového průzkumu Země a konfrontovány s geologickými a geofyzikálními poznatky. Podrobněji jsou komentovány výsledky morfotektonické analýzy včetně rekognoskace části tektonických fenoménů a litologií v terénu. Velmi obšírně jsou popsány střety zájmů na lokalitě ve vztahu jak k hlubinnému úložišti, tak i ve vztahu k povrchovému areálu. Ve studiu proveditelnosti jsou zhodnoceny ekonomické aspekty různých variant povrchového areálu, vlivy na životní prostředí a socioeknomické vlivy na bezprostřední okolí. V páté kapitole jsou na základě výsledků předchozí a současné etapy geologických výzkumů, zhodnocení střetů zájmů a studia proveditelnosti stavby navrženy plochy pro umístění Oponentský posudek Doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc

22/29

zúžených lokalit a plochy pro umístění povrchových obslužných staveb. Šestá kapitola obsahuje celkové zhodnocení zkoumané lokality z výše jmenovaných hledisek a doporučení pro další etapu průzkumu. Sedmá kapitola obsahuje seznam literatury citované v textu, nepublikovaných zpráv, mapových podkladů a příslušné legislativy, relevantní k dané problematice. Za zprávou jsou přivázány čtyři mapové přílohy. Obecnější připomínky: •

Nejsou citovány původní práce, ale odkazuje se na výzkumné dílčí zprávy, které byly zpracovány v předchozích etapách (např. Lobkowicz a kol. 1996, Žák a kol. 2003, Rajlich 1988, Pitra et al. 1999 in Kučera et al. 2003, Sobota – Krišiak 1986).

•

Popisky částí některých obrázků jsou nečitelné. U geofyzikálních schémat chybí popis sídel.

•

Součástí zprávy by měly být geologické mapky širšího okolí přinejmenším v měřítku 1: 25 000, které by pomohly zasadit území do regionálního kontextu.

•

Sjednotit používání petrografické terminologie.

•

Doplnit do zprávy izoliniové mapy anomálií fyzikálních polí. Bez nich přicházíme o důležité informace, které lze zhodnotit v kontextu s jinými geologickými daty. Interpretované linie fyz. rozhraní nepodávají informace o charakteru a změnách pole v ploše. Profily měly být vyznačeny také v podrobnější geologické mapě (aby byl také patrný vliv reliéfu). Vhodné provázat s geologickými podklady, pokryvem atd., aby si odborník mohl určité jevy dávat do souvislostí a analyzovat je. Uvítal bych bohatší diskuzi výsledků, včetně vypozorovaných zákonitostí změn pole s vegetací, změny výše pole v závislosti na mocnosti zvětralin litotypů, výšce letu nad terénem atd. Zpráva působí spíše jako výčet prací a jejích hlavních výsledků, bez jejich důkladnějšího rozboru a zhodnocení.

•

V mapách ani v přílohách se nikde nevyskytují znázorněné plochy povrchových areálů (jsou jen v hlavní zprávě), i když jsou v textu obšírně diskutovány.

•

DPZ analýza je zakreslena do značně generalizovaného podkladu geol. mapy 1: 500 000. Toto měřítko je pro daný účel nevhodné.

•

Součástí morfotektonické analýzy a terénní rekognoskace měl být i drobně strukturně tektonický výzkum v terénu. Bez něj jsou kinematické intepretace a interpretace režimu paleonapětí dosti spekulativní. V případě této lokality je třeba vyjít opět od magmatických foliací a lineací, přes analýzu směrů žilných hornin, jejich rozpukání po celkouvou interpretaci kinematiky pohybů. V této lokalitě však interpretace nevyžaduje větších zásahů, zdá se být pravděpodobná i bez podrobnějšího studia, které je však žádoucí. Barvy použité v podložní geologické mapě splývají pro granitoidy SCP a moldanubické pararuly. Hnědozelený je kasejovický ostrov (z větší části asi odpovídá proterozoiku).

•

Označování směrů zlomů není ve všech případech jednotné.

•

Textová dokumentace rekognoskovaných lokalit v terénu by měla být součástí zprávy (nejen seznam souřadnic). Je to cenná informace pro další geol. výzkum.

•

Některé zlomy se nemusejí morfologicky projevovat a tudíž mohou přecházet zarovnané reliéfy. Tuto možnost je třeba vzít v úvahu i při vyhodnocování parametru „intenzity tektonického postižení.


23/29

• K předpokládaným střetům zájmů, vyvolaným investicím, ochraně životního prostředí nemám žádných připomínek. Drobnější připomínky •

Překlepy drobné stylistické a formulační nedostatky byly tužkou včleněny přímo do textu.

•

Str. 20 – 1. odst. – formulaci opravit. O území mezi Horaždovicemi a Nepomukem se asi ještě nedá mluvit o šumavském moldanubiku – spíše o jeho české větvi. Hranicí je asi podšumavská zlomová nebo střižná zóna, která jde v podhůří Šumavy na úrovni Kašperských Hor.

•

Kap. 2.3.1. str. 20 – doplnit, že se jedná o jednu z dílčích intruzí centrálního moldanubického plutonu. Upravit formulaci v 1. řádku.

•

Str. 21 - 2.3.3. Geofyzika – velmi stručná, text o projektu Celebration je podána velmi vágní informace, není z hlediska projektu přínosná.

•

Str. 21 – dtto pro kapitolu geochemie, doplnit o faktické údaje, které mají vztah k projektu nebo vypustit

•

Str. 28 – lineament – používá se ještě pro významnější zlomové systémy (nejméně několik desítek, spíše však stovky km).

•

Kapitola geofyzika je velmi stručná. Určitě existuje více konkrétnějších informací k charakteristice polí v jednotlivých litotypech.

•

Poslední odstavec o projektu Celebration nepřináší podstatné informace. Konkretizovat nebo vynechat. (viz i jiné zprávy).

•

Geochemická kapitola na str. 22 – informace jsou příliš vágní, doplnit konkrétnějšími údaje, které mají vztah k problematice nebo vynechat. Jaký je např. závěr ze vzorkování vrtů uranového průmyslu? Pokud byl prováděn šlichový průzkum může pomoci při definování zdrojů hydrotermálních žil s mineralizací atd.

•

Str. 51 – opět šumavské moldanubikum – opravit

•

Str. 51 – všechny zlomy a pukliny nemusí být nutně reaktivovány v terciérním a kvartérním období.

•

Formulace upravit – co je to původní systém puklin?- penekontemporánní pukliny vzniklé při kontrakci při tuhnutí tělesa?

•

Přerušená linie v příloze j. od Defurových Lažan může být zrovna linií, která se neprojevuje na zarovnaném povrchu. Jsou na ní rybníky – prameny. Je patrně zvodnělá.

Do návrhu doporučení pro další etapu prací v kap. 6 by bylo vhodné zahrnout ještě před započetím technických prací také strukturní výzkumy (jak anizotropie horninového masivu) např. metodami AMS, tak studiem mezoskopických prvků v širším regionu (zejména blízkých lomů atd.). Dále by měla být navrženy geofyzikální metody s větším hloubkovým dosahem – gravimetrie (je-li pro ně dostatečně hustá síť- kontaktovat pracovníky Geofyziky Brno, nebo Ústavu Fyziky Země MU Brno, případně UK Praha).


24/29

Předložená zpráva přináší nové údaje zejména v oblasti interpretace geofyzikálních polí a oblasti morfotektonické analýzy. Získané informace a jejich parametrizace zpracováním v GIS prostředí, dovolují vymezit plochy pro soustředění dalších výzkumných a následně případně průzkumných prací. Po úpravě textů ve výše uvedených případech, doplnění kvalitnějších geologických a geofyzikálních podkladů ve formě obrázků do textu, připojení psané terénních dokumentace (nebo alespoň odkazuje, kde je uložena např. v nějaké GIS vrstvě, doporučuji její přijetí.

V Praze dne 28. 11. 2005



25/29

Posudek závěrečné zprávy „Zpráva o výsledku projektu – Lokalita č. 41 - Rohozná Svazek G Hlavní řešitel: RNDr. Jaroslav Skořepa, CSc a kol. Zpracovatel: Geobariéra, Sdružení společností Aquatest a.s. GEOTECHNIKA a.s.

a

stavební geologie

Zadavatel: SÚRAO, správa úložišť radioaktivních odpadů. Předložená závěrečná zpráva o výsledcích geologických výzkumů, střetů zájmů a proveditelnosti stavby na lokalitě č. 41 Rohozná má 77 stran textu, 11 obr. v textu, 8 tabulek v textu a čtyři skládané obrazové přílohy. Stejně jako další zprávy, pojednávající o hlavních výsledcích průzkumu na lokalitách vybraných jako potenciální úložiště, je členěna do sedmi kapitol. V úvodní jsou stručně charakterizovány hlavní cíle projektu v této etapě tj. provedení geologických prací pro ověření homogenity horninových masivů a včetně dalších studií směřujících k ověření vhodnosti zkoumaných lokalit. V druhé kapitole je charakterizováno geografické vymezení lokality, administrativně správní začlenění lokality a podána všeobecná geologicko-morfologická charakteristika území. Na ní navazují velmi stručné kapitolky o charakteristice vybraných fyzikálních polí, zejména s důrazem na výraznější diskontinuity, petrografickém složení zkoumaných lokalit a širšího okolí včetně geochemie. Následují kapitoly o geologické prozkoumanosti území. Ve třetí kapitole je popsána metodika geologických, geofyzikálních prací, metod DPZ, morfotektonické analýzy a dalších prací, realizovaných na lokalitách v této etapě výzkumů, včetně střetů zájmů a výzkumu proveditelnosti projektu. Diskutována jsou kriteria pro hodnocení lokality z hlediska vhodnosti pro zúžení území pro vybudování hlubinného úložiště (HU). V této kapitole je rovněž charakterizována metodika multikriteriálního hodnocení, kterou bylo podrobeno studované území, včetně vah jednotlivých kriterií, které byly brány v úvahu. Dále jsou stručně charakterizovány parametry a budoucí využití databázového pracoviště SÚRAO pro ukládání získaných informací v GIS a práci s daty, s cílem získané údaje co nejlépe využít při komplexním vyhodnocení zkoumaných ploch. Čtvrtá kapitola poskytuje shrnutí hlavních výsledků prováděných geologických výzkumů, geofyzikálních měření leteckých i kontrolních pozemních a jejich srovnání. Stručně jsou presentovány výsledky dálkového průzkumu Země a konfrontovány s geologickými a geofyzikálními poznatky. Podrobněji jsou komentovány výsledky morfotektonické analýzy včetně rekognoskace části tektonických fenoménů a litologií v terénu. Velmi obšírně jsou popsány střety zájmů na lokalitě ve vztahu jak k hlubinnému úložišti, tak i ve vztahu k povrchovému areálu. Ve studiu proveditelnosti jsou zhodnoceny ekonomické aspekty různých variant povrchového areálu, vlivy na životní prostředí a socioeknomické vlivy na bezprostřední okolí. V páté kapitole jsou na základě výsledků předchozí a současné etapy geologických výzkumů, zhodnocení střetů zájmů a studia proveditelnosti stavby navrženy plochy pro umístění zúžených lokalit a plochy pro umístění povrchových obslužných staveb. Šestá kapitola Oponentský posudek Doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc

26/29

obsahuje celkové zhodnocení zkoumané lokality z výše jmenovaných hledisek a doporučení pro další etapu průzkumu. Sedmá kapitola obsahuje seznam literatury citované v textu, nepublikovaných zpráv, mapových podkladů a příslušné legislativy, relevantní k dané problematice. Za zprávou jsou přivázány čtyři mapové přílohy. Obecnější připomínky: • Popisky částí některých obrázků jsou nečitelné. U geofyzikálních schémat chybí popis sídel. • Součástí zprávy by měly být geologické mapky širšího okolí přinejmenším v měřítku 1: 25 000, které by pomohly zasadit území do regionálního kontextu. • Sjednotit používání petrografické terminologie - používat správné názvy dle doporučení nomenklatorických komisí IUGS. • Doplnit izoliniové mapy anomálií fyzikálních polí. Bez nich přicházíme o důležité informace, které lze zhodnotit v kontextu s jinými geologickými daty. Interpretované linie rozhraní nepodávají informace o charakteru a změnách pole. Profily měly být vyznačeny také v podrobnější geologické mapě (aby byl také patrný vliv reliéfu). Vhodné provázat s geologickými podklady, pokryvem atd., aby si odborník mohl určité jevy dávat do souvislostí a analyzovat je. Uvítal bych rozsáhlejší diskuzi výsledků, včetně vypozorovaných zákonitostí změn pole s vegetací, změny výše pole v závislosti na mocnosti zvětralin litotypů, výšce letu nad terénem atd. Zpráva působí spíše jako výčet prací a jejích hlavních výsledků, bez jejich důkladnějšího rozboru a zhodnocení. • V mapách ani v přílohách se nikde nevyskytují znázorněné plochy povrchových areálů (ty jsou jen v hlavní zprávě), i když jsou v textu obšírně diskutovány. • DPZ analýza je zakreslena do značně generalizovaného podkladu geol. mapy 1: 500 000. Toto měřítko je pro daný účel nevhodné. • Součástí morfotektonické analýzy a terénní rekognoskace měl být i drobně strukturně tektonický výzkum v terénu. Bez něj jsou kinematické interpretace a interpretace režimu paleonapětí dosti spekulativní. • Označování směrů zlomů není ve všech případech jednotné. • Textová dokumentace rekognoskovaných lokalit v terénu by měla být součástí zprávy (nejen seznam souřadnic). Je to cenná informace pro další geol. výzkum Některé zlomy se nemusejí morfologicky projevovat a tudíž mohou přecházet zarovnané reliéfy. Tuto možnost je třeba vzít v úvahu i při vyhodnocování parametru „intenzity tektonického postižení. • Zakřivené a téměř uzavírající se zlomy 3. kategorie z. od Cejle mohou být spíše interpretovatelné jako erozí zvýrazněné hranice dílčích intruzí. • Kapitola geofyzika je velmi stručná. Určitě existuje více konkrétnějších informací k charakteristice polí v jednotlivých litotypech. Poslední odstavec o projektu Celebration nepřináší podstatné informace. Konkretizovat nebo vynechat. (viz i jiné zprávy). • Geochemická kapitola na str. 22 – informace jsou příliš vágní, doplnit konkrétnějšími údaje, které mají vztah k problematice nebo vynechat. Jaký je např. závěr ze vzorkování vrtů uranového průmyslu? Pokud byl prováděn šlichový průzkum může pomoci při definování zdrojů hydrotermálních žil s mineralizací atd.


27/29

• K předpokládaným střetům zájmů, vyvolaným investicím, ochraně životního prostředí nemám žádných připomínek. • Do návrhu doporučení pro další etapu prací v kap. 6 by bylo vhodné zahrnout ještě před započetím technických prací také strukturní výzkumy (jak anizotropie horninového masivu) např. metodami AMS, tak studiem mezoskopických prvků v širším regionu (zejména blízkých lomů atd.). Dále by měla být navrženy geofyzikální metody s větším hloubkovým dosahem – gravimetrie (je-li pro ně dostatečně hustá síť- kontaktovat pracovníky Geofyziky Brno, nebo Ústavu Fyziky Země MU Brno). • Str. 50 – kinematický model – jihlavská brázda je pravostranná duktilní až duktilně křehká doména. To však nemusí platit pro křehké struktury vzdálené několik km od zóny. • Morfologicky se také jeví pravděpodobné, že masiv Čeřínku je kvartérně vyzdvihnut nad oblast Cejle - Cerekev. Neznáme ale úkony zlomů, proto říkat, že jde o poklesy je poněkud odvážné. • Co znamená věta v 1. odst. „ … na základě analogie s jihl. brázdou lez předpokládat 3D geometrii ? Také formulaci v poslední větě prvního odstavce je nutno upravit, aby bylo jasné co se rozumí při orientaci plochy k SSV. • Formulaci dvou posledních vět v odstavci upravit. Doporučuji celou kapitolku prokonzultovat se strukturním geologem a přeformulovat. Drobnější připomínky • Překlepy drobné stylistické a formulační nedostatky byly tužkou včleněny přímo do textu. • Není citována práce Verner in Kučera et al. (2003). • Kap. 2.3.1. str. 20 – doplnit, že se jedná o jednu z dílčích intruzí centrálního moldanubického plutonu. Upravit formulaci v 1. řádku. • Str. 28 – lineament – používá se ještě pro významnější zlomové systémy (nejméně několi desítek, spíše však stovky km). • Str. 53 - nelze předpokládat ani není nutné předpokládat, že všechny níže uvedené zlomové systémy byly oživeny v terciéru nebo kvartéru – možná jen nepřesná formulace. • Definovat co jsou to zlomy s hlubinným dosahem. • Str. 55. vkopírován omylem odstavec z lokality Lodhéřov • Příloha 4a – nejsou jako u jiných map vyznačeny typy lineárních rozhraní (indikované magnetikou, odporovými metodami, gravimetrií, spektrometrií). Předložená zpráva přináší nové údaje zejména v oblasti interpretace geofyzikálních polí a oblasti morfotektonické analýzy. Získané informace a jejich parametrizace zpracováním v GIS prostředí dovolují kvalifikovaně zúžit plochy pro soustředění dalších výzkumných a následně případně průzkumných prací. Po úpravě textů ve výše uvedených případech, doplnění kvalitnějších geologických a geofyzikálních podkladů ve formě obrázků do textu, připojení psané terénních dokumentace (nebo alespoň odkazu, kde je uložena např. v nějaké GIS vrstvě), doporučuji její přijetí. Oponentský posudek Doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc

28/29

V Praze dne 28. 11. 2005



29/29

Posouzení souhrnné zprávy projektu Provedení geologických a dalších prací pro hodnocení a zúžení lokalit pro umístění hlubinného úložiště Svazek A

Recommend Documents