POSILOVÁNÍ ZAPOJENÍ SLABŠÍCH HOSPODÁŘSKÝCH A SPOLEČENSKÝCH STRAN 1 DO TECHNICKÉ NORMALIZACE SE ZAMĚŘENÍM NA SPOTŘEBITELE

POSILOVÁNÍ ZAPOJENÍ SLABŠÍCH HOSPODÁŘSKÝCH A SPOLEČENSKÝCH STRAN 1 DO TECHNICKÉ NORMALIZACE SE ZAMĚŘENÍM NA SPOTŘEBITELE (Koncepční pracovní dokument) 4a verze, červenec 2011 1.

ÚVOD

Sdružení českých spotřebitelů (SČS) zpracovalo v polovině roku 2010 „nultou“ verzi tezí pro národní koncepci technické normalizace - hledisko zapojení spotřebitelů do technické normalizace. Pracovní dokument sloužil jako východisko k diskuzi na toto téma. Na zasedání Programového výboru Kabinetu pro standardizaci v březnu t. r., za účasti členů výboru zastupujících nejrůznější zainteresované strany (autorizované osoby, ÚNMZ, ČIA, spotřebitelské organizace aj.) bylo doporučeno dále jednat s ÚNMZ/MPO ve věci systémové a systematické podpory účasti spotřebitelů ve standardizaci; bylo odkázáno na evropské koncepční dokumenty, vydané například ve vztahu k „Single Market Act“ aj. a zdůrazněno, že důsledným naplňování některých ustanovení v takových dokumentech ve vztahu k podpoře zapojení spotřebitelů lze patřičně zviditelňovat úspěšnost ÚNMZ/MPO/ČR v dané oblasti. Na tomto základě bylo doporučeno aktualizovat výše citované teze. Tento pracovní dokument je dalším krokem v tomto směru a v této verzi zohledňuje již texty tzv. „standardizačního balíčku“ zveřejněného Evropskou komisí dne 1.6.20112 i konzultace s partnery. Na jeho zpracování se podíleli i členové Kabinetu pro standardizaci. Základním principem navržené koncepce je, že pro každou slabší stranu bude fungovat „koordinační centrum“ (= pracovní název; KC); to bude smluvním partnerem národního normalizačního orgánu, tedy ÚNMZ, pro zajištění zastoupení dané slabší strany, v tomto případě spotřebitelů. Jasnou paralelu lze spatřovat ve vztahu Evropské komise (EK) a ANEC (Evropská organizace pro koordinaci spotřebitelů ve standardizaci). KC zajistí kontakty se všemi zainteresovanými subjekty, přípravu a projednání stanovisek a připomínek ve vztahu k TNK či dalším subjektům, spolupráci na evropské úrovni (ANEC) atd. Rozsah úkolů určených pro KC bude smluvně vymezen (podle pravidel Rady pro technickou normalizaci a příslušných programů) a ve schváleném rozsahu financován z rozpočtu ÚNMZ .

2

SITUACE V EU - Politická a právní východiska

Podpora technické normalizace je nedílnou součástí politik EU s cílem „tvorby lepších právních předpisů“, zvýšení konkurenceschopnosti podniků a odstranění překážek obchodu na vnitřním trhu i na mezinárodní úrovni. Specifickou úlohu hrají evropské normy ve vztahu k uplatňování směrnic tzv. nového přístupu, integrované nyní do nového legislativního rámce a v návaznosti na obecnou bezpečnost. Technické normy by také měly přispívat ke snižování regulatorní zátěže a také ke kvalitě života společnosti obecně.

1

Dále jen zkráceně SLABŠÍCH STRAN; v textu je rozsah tezí pokud možno obecný a otevřen i pro slabší zainteresované strany obecně (zejména máme také na mysli malé a střední podnikání /dále jen MSP/), věcně je ale nyní koncipován s výrazným zaměřením na spotřebitele. 2 COM(2011) 311 final, 1.6.2011, Communication from the Commission /.../ A strategic vision for European standards: Moving forward to enhance and accelerate the sustainable growth of the European economy by 2020; Proposal for a Regulation Of The European Parliament And Of The Council on European Standardisation and amending /some/ Directives ... Budějovická 73, 140 00 Praha 4

tel.: +420 261263574 e-mail: [email protected]; spotř[email protected] www.top-normy.cz www.konzument.cz

1

Aktuálním vyvrcholením řady iniciativ evropských struktur (EK, EP) se stal tzv. normalizační balíček (2). Ten zahrnuje již konečný text Sdělení Komise – Strategická vize Evropské normalizace (dále jen Sdělení) a návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o evropské normalizaci a změně některých směrnic (dále jen návrh Nařízení). Druhý text může pochopitelně ještě doznat obsahových změn. Vytvářený rámec stanoví pravidla pro zajišťování a provádění normalizace na evropských úrovních, nicméně lze vyvozovat, že má-li být úspěšné provádění na evropské úrovni, je potřebné implementovat některé nástroje tohoto rámce i na národních úrovních. V některých případech se evropské dokumenty na řešení na národní úrovni přímo odvolávají. Zájmy národních zainteresovaných stran by měly být široce zohledněny prostřednictvím národních normalizačních orgánů (NNO). NNO by měly zajistit podporu zapojení slabších stran, včetně finanční podpory. Evropské normalizační orgány musí vydávat roční zprávy, které kromě jiného mají zahrnovat, jak bylo zapojení slabších stran zajištěno na národních úrovních. Podrobněji k politickému a legislativnímu zapojení slabších stran v EU - viz příloha 2. - Organizace a struktury Zapojení spotřebitelů na úrovni EU Na evropské úrovni existuje již cca 15 let ANEC, organizace zajišťující koordinaci zapojení spotřebitelů do evropské normalizace. ANEC je plně financován EK a EFTA (EFTA hradí 5% rozpočtu); aktuální rozpočet činí necelých 1.400.000 EUR a zahrnuje provoz kanceláře v Bruselu, platy personálu (cca 6 osob), výzkumné projekty a některé další náklady. Členy ANEC jsou delegovaní zástupci spotřebitelských organizací z členských zemí EU a EHP, tj. 30 osob. Tyto osoby tvoří valnou hromadu (General Assembly), která se schází 1x ročně. V mezidobí zasedání valných hromad se schází 9-členný řídicí výbor – Steering Committee, volený valnou hromadou. Za ČR zabezpečuje účast SČS a jeho zástupce (Libor Dupal) je členem obou orgánů ANEC. Sekretariát ANEC je řízen Generálním sekretářem ANEC (Stephen Russel). Sekretariát zabezpečuje řadu konkrétních odborných prací a koordinuje funkci 8 pracovních skupin ANEC (bezpečnost dětí, domácí přístroje, doprava, informační společnost, služby, inovace, životní prostředí, konstrukce pro všechny). Tyto pracovní skupiny jsou složeny z osob delegovaných na základě odbornosti ze spotřebitelských organizací z členských států (tzn. že z některých zemí může být v PS i více expertů, z některých není zastoupení žádné); práce v PS není honorována. PS koordinují a usměrňují zapojení externích expertů v technických normalizačních komisích (TC) při CEN/CLC/ETSI. Ani práce v TC není honorována; předpokládá se, že mzdové náklady vždy nese vysílající národní organizace. ANEC není oficiálním členem uvedených ENO a nemůže tedy ani hlasovat. Přesto ANEC dokázal ovlivnit řadu normalizačních prací a prokazuje vysokou aktivitu, kterou zainteresované strany oceňují. Normalizační balíček výslovně uvádí, že financování zapojení spotřebitelů na evropské úrovni bude pokračovat i v budoucnu. Zapojení spotřebitelů z nových členských zemí EU v ANEC je velmi nízké. Zástupce SČS je členem PS pro bezpečnost dětí. Na více nestačí finanční zázemí. Zapojení ostatních slabších stran na úrovni EU Pro MSP funguje na úrovni EU organizace NORMAPME - viz http://www.normapme.com/ Zapojení spotřebitelů na úrovni členských států EU V členských státech nejsou systémy zapojení spotřebitelů do standardizace a jejich podpora řešeny jednotně. V nových členských státech prakticky žádný systematický přístup neexistuje. Ve starých členských státech je efektivní zapojení řešené na úrovni spotřebitelské organizace zavedeno jen v Dánsku – Dánská NGO dostává od státu účelově cílené prostředky na zapojení do standardizace (cestovné, odborné zapojení). Specifický přístup má Německo a Rakousko, kde při národních normalizačních orgánech (NNO) je vytvořen Consumer Budějovická 73, 140 00 Praha 4


2

Council. V Německu má asi 7 pracovníků, placených z rozpočtu NNO; formálně je ale útvar autonomní. V Rakousku je principiálně systém stejný, legislativně je zakotveno, že stát finančně podporuje zapojení spotřebitelů při tvorbě norem. Ve Francii a v UK nesou systémy podobné rysy (organizace v návaznosti na AFNOR, resp. BSI). V ostatních zemích je zapojení spotřebitelů řešeno obvykle v rámci spotřebitelských organizací; jeho intenzita závisí na tradici, finančním zajištění atd. Vysoká aktivita je v tomto směru ve Švédsku, ve většině ostatních zemích ale spíše nízká. To ostatně vedlo před 15 lety k založení ANEC, aby na evropské úrovni zapojení do standardizace se stalo efektivnějším. 3

ZAPOJENÍ V ČR - Východiska

Při tvorbě a vydávání českých technických norem, jejich změnách a zrušení musí být zajištěny některé podmínky stanovené v zákoně (více viz příloha 3a). V systému tvorby norem, zajišťovaném ÚNMZ, jsou vytvořeny návazně takové podmínky, že každá zainteresovaná strana se může svobodně a demokraticky do vývoje normy zapojit. Obecně takové podmínky vytvořeny jsou, ale problematické je praktické zabezpečení systematického zapojení slabších stran. Hlavním důvodem je nedostatek zdrojů na koordinované, odborné a trvalé zprostředkování zapojení spotřebitelů do práce na příslušných technických normách. Z charakteru této slabší strany (spotřebitelů) a šíře oblastí technických norem, které se této strany týkají, vyplývá, že zapojení nelze realizovat na individuální bázi, a také není reálná individuální finanční participace jednotlivých spotřebitelů (jinými slovy všech občanů tohoto státu) na provádění těchto prací. Proto je koncepčním řešením vytvoření výše zmíněného "Koordinačního centra", a to ideálně jak ve struktuře spotřebitelských organizací, tak ve struktuře národního normalizačního orgánu (ÚNMZ). Bez finanční podpory z veřejných zdrojů však takové řešení není realizovatelné. V současnosti je téma podpory zapojení spotřebitelů do standardizace zahrnuto do dotačního titulu vypisovaného každoročně MPO na podporu spotřebitelských organizací. Reálně je však tato podpora minimální a ze spotřebitelských organizací se snaží systematicky standardizaci věnovat pouze Sdružení českých spotřebitelů, resp. nově založený Kabinet pro standardizaci, o.p.s. Důvodem je nesmírná odborná, a tedy i finanční náročnost souvisejících aktivit. Spotřebitelské organizace se proto věnují viditelnějším, „mediálně atraktivnějším“ oblastem ochrany zájmů spotřebitelů. Pro účely konkrétní podpory rozvoje svěřených oblastí (tedy zejména pro orgány a subjekty působící v rámci infrastruktury standardizace) vyhlašuje ÚNMZ každoročně plány podpory daných oblastí (např. Plán rozvoje technické normalizace). Tento rozpočet je však velmi omezený a na podporu zapojení spotřebitelů může být směrován pouze částečně. Navíc dosavadní přístup umožňuje, v lepším případě, pouze finanční příspěvek na řešení konkrétních úkolů, nikoliv na systémové zabezpečení zapojení spotřebitelů do tvorby technických norem. - Koncepce řešení (téze) S ohledem na evropský vývoj se jeví, že ČR by na národní úrovni měla aktivně, koncepčně a komplexně řešit zapojení slabších stran do procesu normalizace. Toho lze nejlépe dosáhnout v rámci a pod záštitou ÚNMZ – úřadu zodpovědného za vytváření politik a strategií pro technickou normalizaci a další standardizační procesy a ve shodě a s podporou kompetenčně příslušného rezortu, tedy Ministerstva průmyslu a obchodu. Přitom by mělo být uváženo, že i když „teoreticky“ je zapojení spotřebitelů do procesů normalizace nyní umožněno, bez cílené podpory v praxi zajištěno není, ani být nemůže. Navrhovaná forma řešení zapojení spotřebitelů do normalizace umožní významně ztotožnění se ČR s evropským procesem plné integrace principů WTO ohledně transparentnosti, otevřenosti, účinnosti, Budějovická 73, 140 00 Praha 4


3

relevance a soudržnosti právního rámce evropské normalizace a vyjádřením připravenosti na posilování jeho účinného zavádění a uplatňování. Řešení je navrhováno u vědomí podpory, dostupnosti, kvality a neutrality norem a procesů tvorby norem, ale bere též v úvahu, že principy samotné nezajistí dostatečné zohlednění zájmů zainteresovaných slabších stran. Hlavním cílem koncepce má proto být posílení vyváženého zastoupení v normalizačních procesech a také jeho podpora. Účinnost přijatých opatření by měla být monitorována, aby mohla být hledána a konkretizována další opatření k zajištění základního cíle. Byť je popsané řešení v zásadě obecné ve smyslu své působnosti, v některých opatřeních se specificky bude zaměřovat také na zapojení v oblasti normalizace kvality a bezpečnosti služeb. Zatímco v oblasti výrobků technická normalizace nepochybně a prokazatelně v minulých desetiletích k jejich bezpečnosti i kvalitě významně přispěla, v oblasti služeb dosud nesplnila očekávání. Cílem je tedy posilování soutěže, inovací, snižování obchodních překážek a zároveň ochrana spotřebitele. Právě oblast služeb je nepochybně stěžejní z hlediska zapojení jak uživatelů těchto služeb, tedy spotřebitelů, tak z hlediska jejich poskytovatelů, tedy zejména MSP (cestovní ruch, doprava, pravděpodobně i finanční služby aj.). Specifickým cílem koncepce je i posilování spolupráce přeshraniční, a to jak v rámci vnitřního trhu, tak i mimo EU v rámci technické pomoci EU i bilaterálních forem. Je totiž zřejmé, že je v zájmu spotřebitelů, aby se zvyšovala kvalita norem i další souvisejících struktur (certifikace, posuzování shody, akreditace, metrologie, dozor nad trhem) např. v zemích západního Balkánu či východního sousedství (budoucí členství v EU, dovoz zboží a služeb, turizmus do těchto zemí). Neposledním cílem navrhovaného řešení je zviditelnění ÚNMZ a potažmo gesčního MPO v evropském / mezinárodním měřítku ohledně realizace transparentního a přiměřeně účinného modelu zapojení slabších stran do standardizace. Národní normalizační orgány budou podstupovat posouzení z hlediska plnění principů stanovených pro evropský normalizační orgán. Jedním z těchto principů je i usnadňování zapojení slabších stran; další princip (otevřenost) zahrnuje adekvátní zastoupení těchto stran v kontrolních orgánech NSO. Naplňováním této koncepce by bylo dosaženo cíle prokázat i plnění zmíněných principů. Téze kroků a opatření 1. Strukturální zajištění Podobně jako na evropské úrovni ANEC, bude na národní úrovni zajišťovat a koordinovat zapojení strany spotřebitelů nezisková organizace (pracovně: koordinační centrum), vybraná ve volné soutěži a kontrahovaná ÚNMZ, národním normalizačním orgánem zodpovědným za normalizaci. Výhodou je, že zapojení slabší strany je řešeno transparentně a systematicky po věcné stránce, ale třeba i po stránce finanční podpory. Pro ÚNMZ je výhodou, že má za danou slabší stranu jednoho partnera. Koordinační centrum bude smluvně odpovídat za plnění řady úkolů ve vztahu ke koordinaci zapojení slabší strany (viz dále odst. 2). Koordinační centrum bude mít věcně příslušnou partnerskou strukturu (pracovníky, oddělení) v rámci odboru technické normalizace ÚNMZ. Grafické znázornění zajištění struktury zapojení slabších stran připojujeme v příloze 4. 2. Návrh „určitých úkolů“ pro koordinační centrum – Zapojení spotřebitelů a. Zastoupení v poradních a kontrolních orgánech ÚNMZ aj. ve vztahu k řízení normalizace; b. Koordinace a zajištění účasti spotřebitelů ve standardizačních pracích a přípravě stanovisek a hledisek spotřebitelů, jakož i přímého zapojení do technické normalizační práce týkající se návrhů norem; důležité je zdůraznit, že podstatou tohoto přístupu je zapojení a zohlednění i takových skupin spotřebitelů, jako jsou zdravotně postižení, senioři atp.; Budějovická 73, 140 00 Praha 4


4

c. Zapojení spotřebitelů do evropských a mezinárodních sdružení spotřebitelů zabývajících se standardizačními pracemi (např. ANEC); koordinace spotřebitelských aktivit ve vztahu k mezinárodní normalizaci (např. ISO COPOLCO pro národního člena); d. Koordinace stanovení priorit normalizačních odvětví a oblastí s ohledem na zájem spotřebitelů; e. Koordinace a zajištění komunikace spotřebitelů s ohledem a cílem podpory správného transparentního obchodního prostředí vysoce tolerantního ke spotřebitelským zájmům: s národními správními orgány, se zástupci podniků (včetně malých a středních podniků), s operátory a jejich sdruženími v oblasti normalizace včetně posuzování shody, akreditace, metrologie, atd.; a s ostatními partnery, jejichž zájmy se týkají standardizace; f.

Šíření/distribuování informací na národní, evropské a mezinárodní úrovni, za účelem zajištění informovanosti a povědomí technické a spotřebitelské veřejnosti o standardizaci a specifických odvětvích a rovněž povědomí o používání norem;

g. Působení v oblastech vzdělávání, školení, redakčních činností a konzultacích/poradenské činnosti s ohledem na specifické oblasti standardizace; h. Působení na zvyšování povědomí o normách a jejich užitečnosti pro spotřebitele, propagace normalizace. 3. Vybrané sektory prioritního zájmu Výrobky pro děti SČS se v rámci realizovaných projektů (Norway Grants, ÚNMZ, MPO) dlouhodobě zabývá tematikou bezpečnosti, zdravotní nezávadnosti i kvality výrobků určených pro děti, popřípadě souvisejících služeb (např. a zejména bezpečnost dětských hřišť, sportovišť a podobných zařízení). Je nepochybné, že oblast hraček, dětské obuvi, dětského oblečení a různého vybavení (postýlky aj.) je jednou z priorit i pro ostatní slabší hospodářské a společenské strany, zapojující se do normalizace. Považujeme proto za důležité tuto obsahově rozsáhlou oblast v tomto pracovním dokumentu specificky zmínit jako prioritní. Služby SČS projevilo v minulosti opakovaný zájem, aby oblast služeb byla ve standardizaci více akcentována. Uvědomujeme si samozřejmě omezení aplikace norem na služby, nicméně vítáme, že European Single Market Act zdůrazňuje potřebu širšího využití standardizace pro služby. Pravděpodobně bude vysoká užitnost norem v některých sektorech turizmu/ cestovního ruchu (kde již nepochybně na precedenty lze poukázat), ale jsou i další oblasti (finanční služby). Oblast služeb vnímáme proto jako zásadní a prioritní z hlediska spotřebitelských zájmů a máme za to, že takto ji akceptují i ostatní slabší strany. Seznam prioritních sektorů je pochopitelně indikativní. 4. Mezinárodní technická pomoc třetím zemím SČS má bohaté zkušenosti s expertním působením i organizací v projektech financovaných EU, Světovou bankou aj. institucí. Toto může být zhodnoceno v projektech realizovaných ÚNMZ v oblasti infrastruktury jakosti (normalizace, posuzování shody, akreditace, dozor nad trhem), ochrany spotřebitele, bezpečnosti výrobků, podpory malého a středního podnikání apod. 5. Doladění regulativního rámce pro zapojení stran do standardizace Cílem tohoto opatření je jednoznačněji formulovat, že zapojení slabších stran do technické normalizace je poskytovanou službou obecného hospodářského zájmu. Toto lze dedukovat již dnes z výše ustanovení zák. č. 22/1997 Sb. (§6, písm. d)). (viz příloha 3). Nyní je to ovšem míněno v normalizaci obecně a znění by proto mělo být doplněno. Příklad je uveden v příloze 3b). Budějovická 73, 140 00 Praha 4


5

4

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ

Rozsah úkolů „koordinačního centra“ bude smluvně podchycen a financován z rozpočtu ÚNMZ, jenž bude cílené prostředky na takovou podporu zahrnovat. Může tak být prováděno „státní podporou ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby“ – viz příloha 3b. Na základě zkušeností, které v letech 2009 a 2010 získal Kabinet pro standardizaci (dotace Norway Grants) by pro první roky činnosti byla minimální odpovídající částkou pro provoz takového spotřebitelského centra var. 1: 1.450 tis (1,5 osoby, kancelář – provoz, nájem, cestovné, externí služby – experti, ...). var. 2: 1.900 tis (+ dph) (2,5 osoby, kancelář – provoz, nájem, cestovné, externí služby – experti, ...). Nezbytností je víceletý kontrakt (s tím že výše podpor by byla ročně upřesňována dle aktuálních možností ÚNMZ/MPO). Legislativní rámec pro takový postup je dán evropskou legislativou (viz příloha 3b) Institucionálně je Kabinet pro standardizaci schopen takovou činnost zajistit. V případě použití výše uvedeného způsobu výběru veřejnou soutěží bude záležet na zadávacích podmínkách. Pozn.: Prostředky by NEMĚLY býti alokovány z dosavadního rozpočtu MPO na ochranu spotřebitelů; mělo by být vnímáno, že uvedené aktivity tento rozpočet v takovém rozsahu dosud neobsahoval (byť obecně podporu normalizace ano) a došlo by tedy k jeho neúnosnému oslabení. Navrhovaná koncepce řeší podporu zapojení spotřebitelů coby slabší strany ve smyslu výše uvedených pravidel v rámci EU, jedná se o službu obecného zájmu konanou ve prospěch normalizace. Podpora zapojení slabších stran do normalizace je součástí podpory podnikání. Zvažováno by mohlo být využití fondů EU.

V Praze 2011-07-14 Předkládá: Ing. Libor Dupal, Předseda SČS a ředitel Kabinetu pro standardizaci.

Budějovická 73, 140 00 Praha 4


6

Příloha 1 Zkratky ČIA

Český institut pro akreditaci, o.p.s.

EFTA

European Free Trade Association (ESVO - Evropské sdružení volného obchodu)

EHP

Evropský hospodářský prostor

EK

Evropská komise

EP – IMCO

Evropský parlament, Výbor pro vnitřní trh a spotřebitele

KC

Koordinační centrum

MSP

Malé a střední podniky

NNO

Národní normalizační orgány

SČS

Sdružení českých spotřebitelů

slabší strany

slabší zainteresované strany hospodářské (MSP) a sociální/společenské (spotřebitelé, ekologické strany)

ÚNMZ

Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví



7

Příloha 2 „Politická“ situace v EU Technická normalizace je nedílnou součástí politik Rady a Komise k provádění „tvorby lepších právních předpisů“, ke zvýšení konkurenceschopnosti podniků a k odstranění překážek obchodu na mezinárodní úrovni. V tomto směru se vyjádřily ve více dokumentech Evropský parlament i Rada. Evropská normalizace se stala ústředním prvkem k zajišťování jednotného – vnitřního trhu EU, a to zvláště s důrazem na uplatňování směrnic v klíčových oblastech v rámci politiky nového přístupu k harmonizaci, integrované nyní do nového legislativního rámce. Ne nepodstatný význam má normalizace ovšem i mimo směrnice přijímané dle nového způsobu, a sice především jako „mandátové“ normy v návaznosti na obecnou bezpečnost, ale i jinde. Rada i Evropský parlament vyzvaly Komisi, aby přezkoumala cíle, oblast působnosti a potřeby politiky evropské normalizace.3 V poslední době vzniklo několik zásadních dokumentů, které se vývoje v evropské normalizace bezprostředně dotýkají. Vznikla CHESSS (CEN’s Horizontal European Services Standardization Strategy) Feasibility Study (na základě mandátu M/371). Evropská komise si nechala vypracovat vlastní studii Access to Standardization (EIM Study). Zejména ale Komise v červnu 2011 představila návrh opatření, kterým se má zavést přesnější a přísnější rámec pro procesy standardizace. V potaz by při tom Komise vzala i zprávu EP o budoucnosti evropské normalizace (IMCO) i European Single Market Act, dokument aktuálně přijatý Komisí k podpoře jednotného/vnitřního trhu. Související citace „Evropská normalizace má být schopna reagovat na budoucí potřeby podniků a spotřebitelů a poskytovat veškeré potenciální přínosy při podpoře veřejných a společenských cílů; musí se proto přizpůsobit výzvám vyplývajícím z globalizace, ze změny klimatu, vzniku nových hospodářských sil a z technologického rozvoje“; Zpráva EP – IMCO, 2010. Evropský parlament uznává slabost společenských aktérů na národní úrovni; a vyzývá tedy evropské a vnitrostátní organizace pro normalizaci, aby podporovaly všechny zúčastněné subjekty a usnadňovaly jim efektivní účast v procesu normalizace, zejména pokud se jedná o zástupce malých a středních podniků (MSP) a všechny zúčastněné strany, které zastupují veřejný zájem, jako např. spotřebitele (včetně zdravotně postižených osob a zranitelných spotřebitelů)a dále žádá členské státy a Komisi, aby monitorovala účast slabších zainteresovaných stran a podpořily je finančními prostředky;Zpráva EP – IMCO, 2010. Bude revidován legislativní rámec evropského normalizačního systému tak, aby zahrnoval i služby a učinil normalizační proces vysoce účinným a kompletním; Single Market Act, Twelve levers to boost growth and strengthen confidence "Working together to create new growth", 2011. Standardizační balíček Aktuálně jsou zásadní texty již zmiňovaného a odkazovaného „standardizačního balíčku“ (2) formulovány a zveřejněny. Ten zahrnuje již konečný text Sdělení Komise – Strategická vize Evropské normalizace (dále jen Sdělení) a návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o evropské normalizaci a změně některých směrnic (dále jen návrh Nařízení). Druhý text může pochopitelně ještě doznat obsahových změn. Vytvářený rámec samozřejmě stanoví pravidla pro zajišťování a provádění normalizace na evropských úrovních, nicméně lze 3

Ve svém sdělení Communication Com(2008)133 final, z 11. března 2008 Komise požádala o reformu systému evropské normalizace, aby byl schopen reagovat na inovace a více podporoval konkurenceschopnost podniků v EU. Ve svých závěrech z 25. září 2008 Rada podpořila tuto reformu a požádala Komisi o prověrku jejího akčního plánu. Kromě toho „akt“ o malých podnicích (Com(2008)394final) žádá evropské normalizační organizace o přizpůsobení evropského systému normalizace potřebám malých a středních podniků. Budějovická 73, 140 00 Praha 4


8

vyvozovat, že má-li být úspěšné provádění na evropské úrovni, je logické implementovat některé nástroje tohoto rámce i na národních úrovních. V některých případech se evropský dokument na řešení na národní úrovni přímo odvolává. Právě na ty chceme zejména v tomto stručném shrnutí evropských dokumentů upozornit. Pro zapojení slabších stran je ve Sdělení důležitý oddíl 4 (An inclusive standards development process). V popisné části se zdůrazňuje potřeba šířeji zahrnout do procesu normalizace slabší strany, mj. s odkazem na řešení dle ISO 26 000 (společenská odpovědnost). Silně je akcentován princip „národního delegování“, tedy že zájmy národních zainteresovaných stran by měly být široce zohledněny prostřednictvím národních normalizačních orgánů (NNO). Konkrétní kroky Sdělení zahrnují opatření (krok 13), že NNO by měly zajistit podporu zapojení slabších stran, včetně finanční podpory. Další opatření (14) požaduje vytvoření specifických podmínek pro slabší strany z hlediska cenové dostupnosti norem. (Pozn.: z tohoto hlediska je nejspíše ČR zářnou výjimkou.) Pozitivní je, že Sdělení zahrnuje potřebu finanční podpory zapojení slabších stran na evropské úrovni. Jen tak může být vytvořen předpoklad dalšího působení (může být otázkou zda i rozvoje) ANEC (spotřebitelé) i NORMAPME (MSP) na evropské úrovni. Návrh Nařízení se na více místech dotýká zapojení slabších stran po technické stránce; z hlediska záměru tohoto pracovního dokumentu je důležité odkázat na č. 19, odst. 1; Evropské normalizační orgány musí vydávat roční zprávy, které kromě jiného mají zahrnovat, jak bylo zapojení slabších stran zajištěno na národních úrovních.



9

Příloha 3 Právní základ v ČR a) existující rámec Při tvorbě a vydávání českých technických norem, jejich změnách a zrušení musí být zajištěny některé podmínky stanovené v zákoně č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky. V dané souvislosti odkazujeme zejména na podmínky ad § 6, písm. d) a f): d)

uplatňování ochrany oprávněného zájmu;

f)

projednání návrhu české technické normy, její změny nebo zrušení s každým, kdo se ve lhůtě stanovené ve zveřejněném oznámení … přihlásí u osoby uvedené v tomto oznámení, nebo s každým, kdo zašle své stanovisko ke zveřejněnému návrhu ve lhůtě stanovené v oznámení o jeho zveřejnění.

b) návrh úpravy s využitím platné evropské legislativy Cílem tohoto opatření je jednoznačněji formulovat, že zapojení slabších stran do technické normalizace je poskytovanou službou obecného hospodářského zájmu. Toto lze dedukovat již dnes z výše citovaného ustanovení zák. č. 22/1997 Sb. (§6, písm. d)). Záměr je toto upřesnit do obecnější roviny a znění by proto mělo být doplněno např. následovně: „Zapojení slabších hospodářských a společenských stran do technické normalizace je službou obecného zájmu ve smyslu evropského práva(Pozn.); a na tomto základě úřad pověří vybrané subjekty (podniky) k tomuto poskytování služeb obecného zájmu. pozn.

Rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (oznámeno pod číslem K(2005) 2673) (2005/842/ES).“

Evropské právo citované v předcházejícím umožňuje transparentně a systematicky řešit financování subjektů/podniků pověřených k poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, zde konkrétně k zapojení slabších hospodářských a společenských stran do technické normalizace. Státní podpora ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu se určuje na základě konkrétních úkolů. Jejich příklad je uveden ve vlastním textu tezí - Návrh „určitých úkolů“ pro koordinační centrum (Kap. 3, odst. 2).



10

Příloha 4 Grafické znázornění zajištění zapojení slabších stran (spotřebitelé) (velmi zjednodušené) ANEC

TC - CEN/CLC TC - CEN/CLC TC - CEN/CLC

PS ANEC

TC - CEN/CLC

ÚNMZ

PS ANEC PS ANEC

Koordinační centrum - MSP

PS ANEC Koordinační centrum - KC spotřebitelé

Koordinační centrum - ekologie Centra tech. Normalizační normalizacea centra a TNK Centra tech. TNK normalizacea Centra tech. TNK normalizace a TNK

PS vytvořená KC Spotřebitelské organizace

PS vytvořená KC

Spotřebitelské organizace Spotřebitelské organizace

Zdravotně postižení

Externí expert KC Externí expert KC

Zdravotně postižení Zdravotně postižení

Odborná práce


Komunikace

Seniorské organizace Seniorské organizace


11

Komentář ke grafickému znázornění zajištění zapojení slabších stran (spotřebitelé) ÚNMZ uzavírá kontrakt na funkci „koordinačního centra“ (KC) pro zapojení spotřebitelů do standardizace; KC KOMUNIKUJE s různými partnery z oblasti ochrany spotřebitelů (spotřebitelské organizace, zdravotně postižení, senioři, bezpečnost dětí aj.); KC rovněž KOMUNIKUJE s jinými „koordinačními centry“ (pokud existují) – MSP, ekologové; KC USTAVUJE PRACOVNÍ SKUPINY, kde je toho třeba pro řešení konkrétních normalizačních témat; KC sestavuje a udržuje aktuální PORTFOLIUM EXTERNÍCH EXPERTŮ pro ad hoc i kontinuální spolupráci; KC aktivně SPOLUPRACUJE S NORMALIZAČNÍMI CENTRY a TNK (ÚNMZ); k tomu využívá výsledky a výstupy z PS, z konzultací se svými externími experty, s dalšími partnery (viz komunikace: spotřebitelské organizace, zdravotně postižení, senioři, bezpečnost dětí aj.) a v neposlední řadě z ANEC; KC aktivně PŮSOBÍ VE STRUKTURÁCH ANEC; vlastními silami a zejména externími experty obsazuje místa v pracovních skupinách ANEC a také v TC CEN/CLC, kde tito budou vystupovat za ANEC; Ostatní aktivity KC – koordinace ISO COPOLCO (včetně aktivit v PS ISO COPOLCO).



12

POSILOVÁNÍ ZAPOJENÍ SLABŠÍCH HOSPODÁŘSKÝCH A SPOLEČENSKÝCH STRAN 1 DO TECHNICKÉ NORMALIZACE SE ZAMĚŘENÍM NA SPOTŘEBITELE

Recommend Documents