PORTRÉT PLEMENE. S diplomacií a dûvtipem k cíli

NK 07/04 14-19 somali 20.6.2004 17:33 Stránka 14

PORTRÉT PLEMENE

S diplomacií a dÛvtipem k cíli

Líbí se vám habe‰anky, ale dáváte pfiednost dlouhosrst˘m koãkám pfied domácími tygry s krátkou srstí? Pak by mohly b˘t splnûním va‰ich snÛ somálky – polodlouhosrstí pfiíbuzní habe‰anek.

14

Na‰e KOâKY 7/04


PORTRÉT PLEMENE

Somálky nesnesou samotu. Potfiebují spoleãnost a mnoho lásky a pozornosti.

Somálky Somálská koÈata pfiekvapí svou podnikavostí jiÏ v útlém vûku

Na‰e KOâKY 7/04

15


PORTRÉT PLEMENE ky, které dokáÏou projevovat doslova pfiekypující temperament, doslova dûsivá, a to bychom si mûli uvûdomit, neÏ se pro toto plemeno rozhodneme. Somálky potfiebují vyslovenû hodnû lásky a péãe a v Ïádném pfiípadû by nemûly b˘t chovány jako jediné zvífie v domácnosti, kde v‰ichni ãlenové rodiny b˘vají po cel˘ den pryã. Somálky stojí v Ïivotû pevnû na v‰ech ãtyfiech tlapkách a pfiitom jsou tak spoleãenské, Ïe se dají zpravidla naprosto bez problémÛ integrovat do stávajícího stavu koãek (za pfiedpokladu, Ïe jsou ostatní koãky nováãkovi rovnûÏ pfiátelsky naklonûny). Ideální ov‰em je koupit rovnou dvû nebo tfii somálská koÈata z jednoho vrhu, pak se v‰e musí povést a dostateãné sociální kontakty jsou zaji‰tûny. Psi jsou pro somálky vítan˘mi „sparring partnery“ a nezfiídka pfievezme polodlouhosrstá kráska s ‰armantními psychologick˘mi zbranûmi brzy pozici ‰éfa. Pfiesnû o totéÏ se ostatnû snaÏí i u svého ãlovûka. Je mistrem diplomacie a manipulace a moc dobfie ví jak se prosadit. Jiné koãky, psi a dûti jsou pro somálky v˘born˘mi kamarády

50. letech byly „habe‰anky s pfiíli‰ dlouhou srstí“ je‰tû ost˘chavû zamlãovány jako neÏádoucí náhodn˘ produkt. Neb˘t nûkolika chovatelÛ podnûcovan˘ch pion˘rsk˘m duchem, ktefií dokázali ocenit charakteristick˘ fenotyp této mimofiádné variety, nebyly by polodlouhosrsté sestfiiãky habe‰anek zfiejmû uznány dodnes. Na‰tûstí v‰e dopadlo jinak. Mal˘ okruh chovatelÛ a milovníkÛ koãek doprovázel tyto dlouhosrsté krásky na cestû k uznání a postaral se o to, aby byly uznány jako zvlá‰tní plemeno. Dnes jiÏ si tito milí a spoleãen‰tí chytaãi my‰í dávno dobyli srdce milovníkÛ koãek od USA pfies Kanadu, Nov˘ Zéland a Austrálii aÏ po Evropu. Nad‰ení pro toto plemeno vzbuzuje pfiedev‰ím neuvûfiitelnû krásn˘ vzhled ãasto divoce zbarven˘ch somálek, chovan˘ch ostatnû i ve v‰ech ostatních barvách habe‰anek. Somálky v‰ak nejsou v˘jimeãn˘m zjevem jen z optického hlediska, n˘brÏ okouzlují své okolí i úÏasnou povahou. Sotva existuje koãka, která by byla milej‰í, pfiítulnûj‰í nebo spoleãen‰tûj‰í neÏ tito polodlouhosrstí mazlíãci. Milují blízkost ãlovûka a mistrovsky ovládají umûní objevit se vÏdycky „ãistû náhodou“ tam, kde se právû ãiní jejich dvounoÏec. Potfiebují prostû jeho blízkost, aby byly ‰Èastné.

V

SAMOTU NE PROSÍM! Samota je pro tyto polodlouhosrsté koã-

16

Na‰e KOâKY 7/04

NùÎNOST Ostatní koãky jsou pro druÏná plemena jako somálky dÛleÏité, ale nemohou nahradit vztah k ãlovûku. Má-li se vá‰ polodlouhosrst˘ kamarád cítit skrznaskrz dobfie, musíte mu dávat dennû najevo, Ïe ho máte rádi. K tomu patfií nûÏné hlazení, milá slova a rozpustilé hry. Somálky nejsou Ïádní leno‰i: dají se získat pro kaÏdé ãtveráctví a jsou vdûãné za kaÏd˘ nov˘ nápad do hry. S trochou trpûlivosti je mÛÏeme nauãit dokonce drobn˘m kouskÛm a leckterá somálka se dokonce sama od sebe nauãí otevírat dvefie. Majitelé somálek nad‰enû líãí nápaditost sv˘ch koãek a milují jejich jemn˘ hlas. „Nûkdy mám pocit, Ïe se mnou moje Julie doslova mluví. Vydává rÛzné zvuky a k tomu je‰tû dûlá roztomilé obliãeje,“ smûje se Silva, která chová somálky uÏ ãtrnáct let. Neobvyklá je pr˘ i jejich záliba v jízdách autem a ochota zvykat si na vodítko a postroj.

Malí odváÏlivci âinorodost je somálkám dána do vínku. JiÏ ve vûku nûkolika dní je vidût, Ïe koÈata jsou opravdu odváÏná. Neuvûfiitelnû brzy se snaÏí vy‰plhat z pelechu a celkovû se projevují jako nesmírnû samostatná,“ vypráví chovatelka. Podle jejího názoru se koÈata somálek také velmi brzy nauãí chodit na koãiãí záchod, coÏ je dvounohému okolí samozfiejmû velmi milé. „Somálky jsou velmi inteligentní a chápavé a bleskurychle se uãí,“ vykládá nad‰enû milovnice koãek. Je zajímavé, Ïe i barva srsti se vyvíjí tro-

chu rychleji neÏ u jin˘ch koãek. KoÈata somálek mají jiÏ ve tfiech t˘dnech typick˘ ticking, kter˘ se u habe‰anek prosadí aÏ ve vûku deseti t˘dnÛ.

NENÁROâNÉ NA PÉâI Nekomplikovaná je i péãe o srst tûchto polodlouhosrst˘ch pfiíbuzn˘ch habe‰anek. Na udrÏování nádherné srsti naprosto postaãí kartáã s krátk˘mi ‰tûtinami nebo jemn˘ hfieben. I kdyÏ to není nezbytnû nutné, mûli byste svou somálku pfiesto pravidelnû ãesat a kartáãovat. Jednak se jí tato tûlesná blízkost velice líbí a za druhé tak odstraníte odumfielé chlupy a zajistíte srsti záfiiv˘ lesk.

NA ZAâÁTKU BYLY JENOM HABE·ANKY KdyÏ jsme vás teì naladili a snad ve vás vzbudili zvûdavost ohlednû somálek, prozradíme vám i nûco o pÛvodu tohoto plemene: abychom pochopili historii vzniku somálek, musíme se podívat na poãátek chovu habe‰anek. Ten je totiÏ souãasnû i kofienem chovu somálek. Americká lékafika a odbornice na koãky dr. Rosemonde S. Peltzová ve svém ãlánku The Abyssinian Cat (Year Book 1972)

Ticking srsti typick˘ pro toto plemeno se projeví dfiíve neÏ u habe‰anek


velice pfiesnû líãí historii tohoto zajímavého plemene a poskytuje zajímavé údaje, které pomáhají osvûtlit historii vzniku habe‰anek. Rozhodnû odmítá ãetné legendy a pfiíbûhy, kter˘mi jsou habe‰anky opfiedeny. Pfiedpokládá, Ïe habe‰anky mohly teoreticky vzniknout v‰ude tam, kde existují koãky s tickingem, a ty najdeme v mnoha zemích svûta.

VLASTNù BRITSKÉ? Pfiesto není pochyb o tom, Ïe vlastí chovu habe‰anek je Anglie. Podle Rosemonde Peltzové stály na poãátku chovu britské krátkosrsté koãky a nûkolik dal‰ích plemen. Hlavním poÏadavkem pr˘ byl ticking, kter˘ existoval v rÛznû v˘razn˘ch formách. Ameriãanka dokonce tvrdí, Ïe mÛÏe doloÏit, Ïe v poãátcích chovu habe‰anek dominovala stfiíbrná barva. Staãí, kdyÏ si v‰imneme jmen, která chovatelé dávali sv˘m koãkám. TûÏko si lze pfiedstavit, Ïe by jména jako Aluminum, Quick Silver, Silver Memelik a Silver Fairy nosily koãky s divok˘m zbarvením. První dva záznamy habe‰anek do plemenné knihy Stud Book of the National Cat Club byly uskuteãnûny v roce 1896. V období od roku 1900 do roku 1905 se dá dokázat dvanáct záznamÛ (‰est

z registrovan˘ch zvífiat mûlo neznámé rodiãe). V roce 1929 koneãnû existoval dostateãn˘ poãet habe‰anek na to, aby mohl b˘t zaloÏen Abyssinian Cat Club a stanoven standard. Rosemonde Peltzová pfiipomíná chovatele, ktefií poloÏili základy chovu habe‰anek: Constance Carew-Coxová, E. A. Clarke, paní Fredericková, paní Patmanová, lady Edith Douglas-Pennantová, lady Deciesová, Sam Woodiwiss a H. C. Brooke.

BUNNY CATS JiÏ na pfielomu století si chovatelé lámali hlavu se správn˘m názvem nového plemene. Nûktefií poukazovali na podobnost koãek s tickingem s barvou srsti divokého králíka, coÏ habe‰ankám vyneslo mimo jiné legraãní názvy jako bunny cats nebo rabbit cats. Jiní je oznaãovali jednodu‰e jako tick. Rosemonde Peltzová upozorÀuje, Ïe agouti-ticking prvních habe‰anek (kter˘ má pÛvod v obou tabby-vzorech mackerel a blotched) se navzdory roz‰ífienému názoru zfietelnû odli‰oval od zbarvení divokého králíka. Na poãátku chovu byly ostatnû je‰tû rozli‰ovány dva typy habe‰anek: british tick a foreign tick. British tick mûl trochu robustnûj‰í stavbu tûla a kulatûj‰í hlavu

Na‰e KOâKY 7/04

17


PORTRÉT PLEMENE a foreign tick vypadal celkovû elegantnûji. Sedgmere Peaty, divoce zbarvená koãka typu foreign tick, byla jednou z prvních registrovan˘ch habe‰anek a dodnes je povaÏována za milník v chovu. Na poãátku 20. let do‰lo koneãnû k prvnímu importu dvou habe‰anek do Spojen˘ch státÛ. Zfiejmû to byly Aluminum II a Salt, které do zemû neomezen˘ch moÏností dovezla paní Cathcartová. Z dne‰ního hlediska poloÏily základ chovu paní Metcalfová z Drexel Hillu z Pennsylvánie a sleãna Hantzmonová z Washingtonu.

PRVNÍ SOMÁLKY Raby Chuffa of Selene a Bruerne Achilles jsou oficiálnû povaÏovány za první dlouhosrstá habe‰ská koÈata, i kdyÏ polodlouhosrstost se tehdy v chovu habe‰anek údajnû vyskytovala i mimo rámec kontinentu. Raby (importovan˘ v roce 1953 do USA/Kanady) a Bruerne (Nov˘ Zéland/Austrálie) oba pocházejí od britsk˘ch habe‰anek Croham Rasambu a Roverdale Purkins. Z liniového chovu se zvífiaty této rodiny obãas vznikala dlouhosrstá koÈata. Polodlouhá srst

Spoleãenská povaha somálek se mimo jiné projevuje v láskyplné v˘chovû koÈat

18

Na‰e KOâKY 7/04

byla následkem recesivního genu pro dlouhosrstost, kter˘ existoval v dûdiãném materiálu nûkter˘ch habe‰anek. Pokud si prolistujeme rodokmeny prvních generací habe‰anek, zjistíme, Ïe mnohá z registrovan˘ch zvífiat mají neznám˘ pÛvod. Najdeme zde oznaãení jako „polohabe‰anka“, „africká divoká koãka“ a zjistíme, Ïe na vzniku plemene se podílely i siamské koãky. I kdyÏ u somálek mÛÏeme hovofiit o pozoruhodné rÛznorodosti barev, je divoké zbarvení stále povaÏováno za jednu z nejãastûj‰ích variet. Základní tón této vyslovenû atraktivní barvy pfiipomíná pálen˘ tón (ãervenohnûd˘). Typick˘ ticking srsti (pruhovanost chlupÛ) by mûl b˘t ãern˘. Znalci kladou velk˘ dÛraz na kontrastní vícenásobnû pruhovan˘ chlup. U somálek barvy sorrel by mûl mít ticking ãokoládovou barvu; u modr˘ch koãek je modro‰ed˘ a u plavé barvy mÛÏeme obdivovat kakaov˘ ticking. KaÏdá typická somálka má takzvané patní prouÏky na chodidlech (tmavû zbarvená chodidla v barvû tickingu). To platí i pro stfiíbrné variety plemene.

Polodlouhosrsté krásky prosazují svou vÛli s diplomacií a ‰armem.

ODKUD POCHÁZÍ PRUHOVANOST? I kdyÏ je nepochybné, Ïe chov habe‰anek má kofieny v Anglii, nabízí se stále otázka, odkud pfii‰la první koÈata s tickingem. âasto se tvrdí, Ïe pfiedkové habe‰anek byly severoafrické koãky, které byly v 19. století importovány do Anglie, a pfiitom je stále zdÛrazÀováno spojení s Egyptem. Populaãní genetik dr. Tod chtûl skoncovat s tûmito vûãn˘mi spekulacemi a s mnoha dal‰ími kolegy si dal nároãn˘ úkol prozkoumat v˘skyt barev u koãek po celém svûtû. Zájem genetikÛ se soustfiedil i na Ta-faktor (genetické oznaãení srsti s tickingem, habe‰sk˘ typ, tzn. ticked taby). V˘sledkem dlouholetého úsilí dr. Toda je zmapování v˘skytu zbarvení u plemen koãek. Co bylo pfii v˘zkumech zji‰tûno? PÛvodní alelou domestikované koãky byla zfiejmû tabby se v‰emi sv˘mi varietami (tygrovaná, mramorovaná, pfieru‰ovanû tyfrovaná, teãkovaná, s tickingem). Mnoho dal‰ích alel pro barvu je zfiejmû mutacemi pÛvodní alely. V˘skyt Ta se po celém svûtû velice li‰il: v Anglii ãinila koncentrace pouh˘ch 4 aÏ 5 procent, v Austrálii a na Novém Zélandû byl v˘skyt podobnû nízk˘ a v b˘valé SSSR zjistil dr. Tod 0 aÏ 5 procent. V severní Africe Ta zfiejmû vÛbec neexistoval a i v Turecku hledali populaãní genetici marnû. ZakfiiÏování rÛzn˘ch plemen vedlo v koneãném dÛsledku i k tomu, Ïe ve vrzích habe‰anek se

opakovanû objevovala dlouhosrstá koÈata – takzvané somálky. Podle FIFe se somálky povaÏují za dlouhosrsté habe‰anky – standard pro typ je totoÏn˘. V chovu se v‰ak upfiednostÀuje oddûlená plemenitba. Ke vzájemnému kfiíÏení se dnes pfiistupuje velmi zfiídka. Jiné chovatelské organizace v‰ak odmítají povaÏovat toto plemeno za dlouhosrstou habe‰anku a povaÏují je za samostatné plemeno se specifick˘m fenotypem a charakterem. Gabriele Metzová


Struãn˘ standard: Hlava: Klínovitá, stfiedních proporcí, ‰iroké ãelo, mûkké pÛvabné kontury. Nos: Stfiednû dlouh˘, v profilu vykazuje jemnou kfiivku, Ïádn˘ stop, Ïádn˘ rovn˘ nos. Brada: Silná, dobfie utváfiená. âenich: Nemá ostrou ‰piãku, pinch je povaÏován za vadu. U‰i: Pomûrnû velké, ‰iroké u základny, na ‰piãce mírnû zaoblené, Ïádoucí jsou ‰tûtiãky na ‰piãkách u‰í. Oãi: Velké, mandlového tvaru, dost daleko od sebe. Oãi mají záfiivou v˘raznou barvu: jantarovou,

zelenou nebo Ïlutou, s ãist˘m, jasn˘m a intenzivním lemováním v barvû tickingu. Krk: PÛvabn˘. Tûlo: Stfiední postava, stfiednû dlouhé, pevné, pruÏné a svalnaté. Nohy: ·lachovité, elegantní a dlouhé, v proporci k tûlu. Tlapky: Malé a oválné. Ocas: Dosti dlouh˘ a sbíhav˘ do ‰piãky, siln˘ u kofiene, dobfie osrstûn˘. Srst: Mimofiádnû jemná a velmi hustá, ãím hust‰í, tím lep‰í, textura velmi jemná na omak, stfiednû dlouhá s v˘jimkou ramen, kde mÛÏe b˘t o nûco krat‰í. UpfiednostÀovány jsou koãky s dobfie

vyvinut˘m límcem a kalhotkami. Barvy: UpfiednostÀovány jsou dva nebo tfii barevné pruhy na kaÏdém chlupu – s tmav˘mi ‰piãkami chlupÛ. Ticking se vyvíjí pomalu; plného vybarvení je dosaÏeno aÏ ve vûku dvou let. Divoké zbarvení a sorrel se zfiedûním i pfiíslu‰né stfiíbrné variety. Ticking: Zaãíná u kofiene chlupÛ (meruÀková a naãervenalá barva); adekvátnû s ãernou pro divoké zbarvení a ãokoládovou pro sorrel; modrou pro blue krémová pro plavou. Poznámka: Bílá je tolerována jen na bradû a na nozdrách.

Na‰e KOâKY 7/04

19

PORTRÉT PLEMENE. S diplomacií a dûvtipem k cíli

Recommend Documents