Porovnání open-source CASE nástrojů pro řízení projektů
Lukáš Balon Martin Hocko Martin Honzík Štěpán Veselský
Obsah Obsah.............................................................................................................................. 2 Úvod ................................................................................................................................ 3 1. Open-source nástroje .................................................................................................. 5 1.1 Vymedzenie pojmov ............................................................................................. 5 1.1.1 Definícia open-source software ................................................................... 6 1.1.2 Licencie ....................................................................................................... 6 1.1.3 Dôvody pre využitie open-source ................................................................ 7 1.1.4 Dôvody proti open-source............................................................................ 8 1.2 Kritériá výberu open-source nástroja ................................................................... 9 1.2.1 Podporované diagramy.............................................................................. 10 1.2.2 Zdroje ........................................................................................................ 10 1.2.3 Kritická cesta ............................................................................................. 11 1.2.4 Zdieľanie projektu viacerými užívateľmi ..................................................... 11 1.2.5 Export/Import ............................................................................................. 11 1.2.6 Dokumentácia............................................................................................ 12 1.2.7 Uživateľské rozhranie ................................................................................ 12 1.2.8 Jazykové lokalizácie .................................................................................. 13 1.3 Výber open-source nástrojov ............................................................................. 13 2. Popis vybraných open-source nástrojov.................................................................... 15 2.1 OpenProj ............................................................................................................ 15 2.2 Open Workbench ............................................................................................... 19 2.3 GanttProject ....................................................................................................... 21 2.4 TaskJuggler ....................................................................................................... 24 3. Závěrečné porovnání OS nástrojů pro řízení projektů ............................................... 27 Záver ............................................................................................................................. 29
2
Úvod Zkratka CASE je označením pro Computer Aided Software Engineering nebo také Computer Aided Systems Engineering, což v překladu znamená počítačem podporované softwarové (systémové) inženýrství nebo vývoj software s využitím počítačové podpory. CASE nástroje primárně svým uživatelům umožňují modelování IT systému pomocí diagramů (člověk lépe chápe obrázek než složitě psané slovo), generování zdrojového kódu z modelu (usnadňuje práci programátorům), zpětné vytvoření modelu podle existujícího zdrojového kódu (reverse engeneering), synchronizaci modelu a zdrojového kódu nebo vytvoření dokumentace z modelu. CASE nástroje jsou postaveny tak, aby podporovaly týmovou práci při vývoji systému, zajišťují sdílení rozpracovaných fragmentů, správu vývoje, sledují konzistenci modelu systému, automatizují některé procesy, hlídají dodržování zvolené metodiky, některé umožňují řízení celého životního cyklu aplikací. Úspěch využití CASE nástrojů záleží mimo jiné na vybrané metodice. Cílem práce je navázat na vypracované texty studentů Vysoké školy ekonomické v Praze, přinést nové informace, kterými se týmy v předchozích letech nezabývaly, to vše z problematiky „Použití CASE pro řízení projektů IS/ICT”. Úkol je to poměrně nesnadný, neboť k dipozici je nemálo textů s podobnou, ne-li stejnou tématikou, kdy se problém snažili více či méně úspěšně uchopit jiní řešitelé. Běhěm studia byly objeveny práce zabývající se jednotlivými produkty, pro příklad poslouží IBM Rational, Microsoft Project, či známý Sybase Power Designer. Některé práce se věnují spíše projektům jako takovým či jejich vývoji, ty pak daly vzniku pracím s historií CASE nástrojů. Z těchto je jasně patrné, že „v průběhu let nástroje CASE vyspěly ve velké komplexní a sofistikované systémy, které postupem času přestaly být marketingově hodnotnou novinkou a v současnosti je již jejich význam jiný“ (1). Všechny předešlé práce však spojoval jeden společný faktor – naprosté opomenutí open-source CASE nástrojů pro řízení projektů. Tato práce se věnuje pouze 3
otevřeným nástrojům, výhodám a nevýhodám jejich nasazení, vysvětluje rozdíly v jednotlivých licencích a také vyvrací dogma „Open-source = zdarma“. Práce se také velmi podrobně věnuje konkrétním open-source produktům. Přináší obsáhlý seznam nejrozšířenějších nástrojů, ze kterého dle autorů zvolených kritérií následně uvádí čtyři, které poté spolu porovnává. Tyto čtyři nástroje jsou podrobně představeny, rozebrány jejich nejpodstatnější funkce, je zdůrazněno, v čem vynikají a kde naopak spočívají jejich slabiny. Z těchto čtyř nástrojů je vybrán jeden, jenž podle hodnotícího systému autorů vyšel jako nejlepší, respektive nejlépe hodnocený. Práce se také nevyhýbá čistě spekulativním tématům, kde je popsán názor autorů k věčným otázkám open-source – proč se open-source nepoužívá ve větší míře – ať už se jedná o kompatibilitu nebo stránku bezpečnosti. V samotném závěru textu se nachází odhad vývoje OS nástrojů.
4
1. Open-source nástroje V súčasnej dobe je možné považovať viaceré open-source aplikácie za plnohodnotnú náhradu klasických proprietárnych riešení. S rozvíjajúcim sa záujmom o informačné technológie narastá počet aplikácií, ktoré pokrývajú takmer všetky kľúčové oblasti informačnej potreby. Open-source aplikácie ani v tomto rapídne sa rozvíjajúcom trende nezaostávajú, ba naopak, v postavení na trhu informačných technológií získavajú stabilnú a silnú pozíciu. Pevné a stabilné postavenie týchto produktov je možné zaznamenať aj v podobe podpory najväčších IT spoločností (napr. IBM, Google, Microsoft atď.), ktoré do vývoja open-source investujú milióny dolárov. Táto skutočnosť by pre mnohých mohla vyznieť zarážajúco, vzhľadom na to, že mnohé open-source nástroje konkurujú tým komerčným. Vývoj open-source nástrojov so sebou prináša rozdielny prístup a najmä vytvorené duševné vlastníctvo predstavuje pre tieto komerčné spoločnosti oblasť záujmu. Ani v oblasti riadenia projektov open-source nástroje nezaostávajú. Na trhu je dostupné široké
spektrum open-source produktov,
ktoré slúžia
pre
podporu
projektového riadenia. Mnohé z nich prichádzajú s takmer totožnou funkcionalitou, ale s jedným rozdielom. Sú dostupné s minimálnymi nákladmi. Čo však stojí za ich slabým povedomím? Prečo nie sú využívané tieto nástroje vo väčšej miere? Hlavným cieľom nasledujúcich častí je preskúmanie tejto oblasti a porovnanie open-source riešení s robustnými komerčnými nástrojmi. Ešte pred začiatkom analýzy konkrétnych dostupných open-source nástrojov je potrebné vymedziť niekoľko dôležitých pojmov.
1.1 Vymedzenie pojmov V povedomí mnohých ľudí ešte stále pretrvávajú mylné predstavy o správnom význame pojmu open-source software. Pre mnohých je tento pojem spojený s produktom, ktorý je vždy dostupný „zadarmo“, pre iných tento pojem predstavuje 5
automatický odpor a podozrenie. Cieľom tejto kapitoly je vysvetlenie základných pojmov a vymedzenie dôvodov pre a proti využívaniu open-source.
1.1.1 Definícia open-source software Podľa definície v (2) sa za open-source považujú také aplikácie, ktoré sú šírené so zachovaním určitých práv a slobôd pre ich koncového užívateľa (teda nadobúdateľa licencie). Jedná sa o právo spúšťať program za akýmkoľvek účelom, študovať, ako program pracuje, prispôsobiť ho vlastným potrebám (za predpokladu prístupu ku zdrojovému kódu), redistribuovať kópie podľa slobodnej vôle, vylepšovať program a zverejňovať tieto zlepšenia. Základnou vlastnosťou open-source softwaru je skutočnosť, že hoci za získanie licencie tohto softwaru môžeme zaplatiť alebo ju získať zdarma, naďalej už máme právo software kopírovať a meniť, vrátane práva ho predávať alebo darovať. Tento fakt vyvracia predpoklad, že open-source software je možné získať vždy „zadarmo“.
1.1.2 Licencie Presnú špecifikáciu, ako je možné s programom zaobchádzať, určuje právny dokument – licencia, ktorá je k programu pripojená a v ktorej sú uvedené práva a povinnosti zmluvných strán. V súčasnosti existuje veľké množstvo licencií, ktoré je možné rozčleniť mimo iné do kategórií na základe vplyvu tzv. „copyleftu“. Jedná sa o zvláštny typ autorského práva, ktoré pri vytvorení odvodeného diela z diela, ktoré je pod copyleftovou licenciou, nariaďuje, aby odvodené dielo bolo vydávané pod rovnakou licenciou ako dielo pôvodné. Kategórie licencií je možné podľa (2) rozdeliť na: ● Licencie so silným „copyleftovým“ vplyvom – licencie neumožňujú, aby boli
odvodené diela distribuované pod inými licenciami ako originálne dielo. Najznámejšou a najpoužívanejšou licenciou tejto kategórie je GNU GPL (General Public License). Pod touto licenciou môžu byť zdrojové kódy ľubovoľne upravované a používané, šírené však musia byť jedine pod GNU GPL, a to 6
väčšinou bezplatne (prípadne za cenu distribučných nákladov). Táto licencia neumožňuje žiadne „prelicencovanie“ na inú licenciu, a tým akékoľvek obmedzenie šírenia softwaru. ●
Licencie bez „copyleftového“ vplyvu – licencie neobmedzujú užívateľa v budúcom využívaní softwaru v prípade modifikácie. Software je možné neobmedzene šíriť, predávať a poskytnúť pod ľubovoľnou inou licenciou. Najznámejšou licenciou tejto kategórie je BSD (Berkeley Software Distribution) licencia, ktorá vyžaduje jedine uvedenie autora, informácie o licencii a upozornenie o zrieknutí sa zodpovednosti za dielo.
● Licencie s obmedzeným „copyleftovým“ vplyvom – tieto licencie sa na rozdiel
od licencií so silným „copyleftovým“ vplyvom odlišujú v možnosti prelicencovania softwaru na inú licenciu za predpokladu, že zmena zdrojového kódu
bude
uložená v inom súbore. Príkladom tejto kategórie je MPL licencia (Mozilla Public License). ● Licencie obsahujúce obmedzujúce ustanovenia – obsahujú rôzne typy
právnych obmedzení, ktoré sa týkajú následného využívania a distribúcie softwaru. ● Licencie nejednoznačne určiteľné – túto skupinu tvoria licencie, pri ktorých je
sporné, či ich je možné zaradiť medzi open-source licencie. Veľmi často ich pre svoje diela (software) využívajú neziskové organizácie.
1.1.3 Dôvody pre využitie open-source Už zo samotnej podstaty open-source je možné považovať slobodu prístupu ku zdrojovému kódu za významnú výhodu. Na rozdiel od uzavretých aplikácií, ku ktorým pristupuje užívateľ ako ku „čiernym skrinkám“ a nevie, čo sa odohráva v ich vnútri, má v prípade open-source možnosť prezerať si odpovedajúce časti zdrojového kódu. Pre človeka znalého to znamená možnosť upravenia zdrojového kódu na mieru, vylepšovanie kódu o novú funkcionalitu a najmä odstránenie nedostatkov a chýb. Open-source software väčšinou vyvíja komunita nadšencov, ktorá je schopná veľmi rýchlo zareagovať na nájdenie „bezpečnostnej diery“. Čím väčšia je táto 7
komunita, tým rýchlejšie sú vyriešené bezpečnostné a iné problémy. S rozsahom tejto komunity súvisí aj urýchlenie vývoja softwaru. Pre laickú verejnosť je rozhodujúca cenová dostupnosť, ktorá je všeobecne nižšia ako porovnateľné komerčné produkty. Vo väčšine prípadov sú poskytované open-source aplikácie dostupné zdarma a ich hlavný príjem vzniká z reklamy, podpory, administrácie a poskytnutím nadštandardných funkcií. S tým taktiež súvisí zredukovanie softwarového pirátstva, pretože užívatelia získavajú potrebný software legálnou cestou. S rozvojom open-source produktov vzniká v konkurenčnom prostredí výrazný tlak na dodávateľov, čo pre koncového zákazníka znamená možnosť získania kvalitnejšieho a cenovo dostupnejšieho produktu. Mnohé open-source produkty sú založené na myšlienke využívania tzv. ODF (Open Document Format), teda otvorený formát ukladania dát (založený na definovanej XML štruktúre). Využitím tohto formátu odpadajú problémy s konvertovaním dát medzi viacerými nezávislými systémami, a tým aj problémy so zachovaním jednotného formátu do budúcnosti.
1.1.4 Dôvody proti open-source Z vyššie uvedených dôvodov pre open-source by mohlo vyplynúť, že sú tieto nástroje liekom na všetko. Je veľmi dôležité si uvedomiť, že každá technológia a nový prístup k vývoju softwaru znamená určité riziká. Príchod open-source aplikácií so sebou prináša množstvo diskutovaných problémov a v tomto ohľade je na čitateľovi, akú váhu pridelí jednotlivým problémom. Zo samotnej intuitívnej povahy každého jedinca je prirodzené, že ak niekto ponúka produkt „zadarmo“, vyvoláva to v ňom pocit podozrenia. Hlbšie ponorený človek do problematiky obchodných modelov v tom však vidí len jednu z mnohých aplikácií týchto modelov v praxi. Častou námietkou proti je problematická podpora. Keďže open-source projekty vyvíjajú skupiny nadšencov, a tí sú väčšinou zaneprázdnení iným zamestnaním, oprava mnohých implementačných chýb trvá dlhšie v porovnaní s podporou komerčných produktov. S tým zároveň súvisí aj riziko ukončenia vývoja softwaru, ktorého častou 8
príčinou je problém s koordináciou jednotlivých činností. Na druhej strane prechádza každý software určitým životným cyklom a v prípade zanechania vývoja, ho môže prevziať niekto iný. Okrem iného sú mnohé vývojárske open-source tímy sponzorované najväčšími IT spoločnosťami, pre ktoré je
rozhodujúce vytvárané know-how, resp.
duševné vlastníctvo. V prípade ukončenia vývoja ešte stále existuje možnosť zakúpenia si komerčnej podpory. Ako je známe, k vývoju open-source aplikácií sa môže pridať takmer každý. S narastajúcim počtom vývojárov sa síce doba vývoja urýchľuje, no vznikajú chyby a dochádza k nečistote zdrojového kódu. Tým vznikajú bezpečnostné diery, ktoré do doby ich opravy môžu napáchať veľkú škodu, čo je považované za najvýznamnejšie negatívum open-source softwaru. Autor programu sa proti prípadnému súdnemu napadnutiu zbavuje zodpovednosti klauzulou, ktorú musí odsúhlasiť pre získanie licencie každý. Častým problémom pri využívaní open-source produktov je problém kompatibility s ďalšími komerčnými aplikáciami. Napriek tomu, že open-source nástroje väčšinou rátajú s exportom do súvisiacich komerčných nástrojov, spätná kompatibilita chýba. Vo výnimočných prípadoch je tento jav presne opačný, čo je často považované za veľký nedostatok open-source aplikácií.
1.2 Kritériá výberu open-source nástroja Pri hľadaní konkrétnych open-source nástrojov pre podporu riadenia projektov boli definované kritéria, ktoré by tieto nástroje mali zahŕňať. Inšpiráciou pri hľadaní konkrétnych nástrojov sa stali robustné komerčné produkty (ako MS Project, Primavera, AllFusion Process Management Suite atď.), s cieľom špecifikovať základné kritéria. Uvedené nástroje následne budú slúžiť pre vzájomné porovnanie komerčných a opensource riešení. Po uváženej dohode boli jednotlivé kritéria ohodnotené definovaným počtom bodov, ktoré boli pridelené každému skúmanému nástroju. Rozpätie každého kritéria je odôvodnené pri jeho popise. 9
1.2.1 Podporované diagramy V tejto kategórii sú hodnotené diagramy, ktoré podporujú vybrané nástroje. Za najdôležitejší je považovaný Ganttov a sieťový diagram, ktoré sú ohodnotené 4 bodmi. Ak nástroj podporuje WBS a RBS diagramy, dostane 2 body za každý z nich.
Kritérium
Body
Ganttov diagram
0 alebo 4
Sieťový diagram
0 alebo 4
WBS
0 alebo 2
RBS
0 alebo 2
Max. celkom
12 Tabuľka č. 1 - Typy podporovaných diagramov
1.2.2 Zdroje Túto kategóriu tvoria funkcie, ktoré podporujú prácu so zdrojmi. Kľúčovou sa stala podpora priradzovania zdrojov (1 bod), využitia zdrojov (1 bod), podpora vytvárania úloh (1 bod) v konečnom súčte 3 body za celú kategóriu.
Kritérium
Body
Priraďovanie zdrojov
0 alebo 1
Využitie zdrojov
0 alebo 1
Podpora vytvárania úloh
0 alebo 1
Max. celkom
3 Tabuľka č. 2 - Typy zdrojov
10
1.2.3 Kritická cesta Kritická cesta nám určuje najdlhšiu cestu v projekte od počiatku do konca. Je potrebné si dávať pozor na všetky činnosti, ktoré sa na kritickej ceste nachádzajú, pretože akékoľvek nedodržanie termínu môže spôsobiť spomalenie celého projektu. Z tohto dôvodu budeme hodnotiť schopnosť nástroja zobraziť kritickú cestu v Ganttovom a sieťovom diagrame dvoma bodmi. Kritérium
Body
Zobrazenie kritickej cesty
0 až 2
Max. celkom
2 Tabuľka č. 3 – Podpora kritickej cesty
1.2.4 Zdieľanie projektu viacerými užívateľmi Dôležitá váha bola prisúdená schopnosti nástroja zdieľať projekt viacerými užívateľmi. V prípade umožnenie tejto funkcie získa nástroj 2 body.
Kritérium
Body
Týmova spolupráca
0 až 2
Max. celkom
2 Tabuľka č. 4 – Podpora týmovej spolupráce
1.2.5 Export/Import V tejto kategórií je hodnotená možnosť exportu a importu jednotlivých názorov, pričom hodnotíme schopnosť práce s formátmi xml a mpp.
Kritérium
Body 11
Import mpp
0 alebo 1
Import xml
0 alebo 1
Export mpp
0 alebo 1
Export xml
0 alebo 1
Max. celkom
4 Tabuľka č. 5 – Podpora exportu a importu
1.2.6 Dokumentácia V prípade, ak je dostupná zmysluplná dokumentácia, v ktorej sa užívateľ nástroja dozvie, ako s daným nástrojom pracovať, dostane nástroj jeden bod.
Kritérium
Body
Dokumentácia
0 alebo 1
Max. celkom
1 Tabuľka č. 6 – Kvalita dokumentácie
1.2.7 Uživateľské rozhranie Väčšina ľudí chce pracovať v prehľadnom a intuitívnom grafickom prostredí. V tejto kategórii je hodnotená uživateľská prívetivosť, rozloženie nástrojového menu, dojem a kvalita spracovávania jednotlivých diagramov. Všetky kritéria sú ohodnotené jedným bodom v prípade, ak funkcie spĺňajú požiadavky na prijatelnej úrovni.
Kritérium
Body
Užívateľská prívetivosť
0 nebo 1 12
Nástrojové menu
0 nebo 1
Dojem a kvalita diagramov
0 nebo 1
Max. celkom
3 Tabuľka č. 7 – Kvalita užívateľského rozhrania
1.2.8 Jazykové lokalizácie Ako posledné kritérium bola zvolená podpora viacerých jazykových lokalizácií. Všetky vybrané nástroje sú lokalizované do anglického jazyka a v prípade, ak nástroj podporuje češtinu, získa jeden bod.
Kritérium
Body
Čeština
0 až 1
Max. celkom
1 Tabuľka č. 8 – Podpora jazykovej lokalizácie
Celkovo je možné získať 28 bodov.
1.3 Výber open-source nástrojov V tabuľke č. 9 je výber dostupných open-source nástrojov, ktoré slúžia pre podporu projektového riadenia. Tieto nástroje boli roztriedené na webové a klasické desktopové, pričom následnému výberu podliehali len tie klasické. Do užšieho výberu boli zvolené nástroje, ktoré podporovali najväčší počet definovaných kritérií, boli dostupné s nulovými nákladmi a umožňovali prácu na operačnom systéme Windows.
OpenProj
Open Workbench
GanttProject
13
TaskJuggler
Redmine
dotProject
ProjectPier
Trac
phpCollab
Collabtive
Projectivity
Codendi
OpenGoo
ClockingIT
Project HQ
KForge
Tabuľka č. 9 – Výčet open-source nástrojov
Schopnosť nástroja pracovať na viacerých operačných systémoch je len ďalšou výhodou. Nástroj musí byť taktiež aktualizovaný (posledná aktualizácia by nemala byť staršia ako dva roky) a mal by byť dostupných z oficiálnych zdrojov (napr. webových stránok vývojára). Ďalšie výberové kritéria teda sú: ●
Nulová cena
●
Operačný systém Windows
●
Aktuálnosť a oficiálna dostupnosť
Pomocou týchto kritérií sme vybrali open-source nástroje uvedené v tabuľke č. 10. Nástroj
Výrobca
Aktuálna verzia
OpenProj
Serena Software
1.4
Open Workbench
CA
1.1.6
GanttProject
Dmitry Barashev
2.0.10
TaskJuggler
Chris Schläger and Klaas 3.0.0.8 Freitag Tabuľka č. 10 – Skúmané open-source nástroje
14
2. Popis vybraných open-source nástrojov V této kapitole vybereme 4 nástroje dle námi definovaných výběrových kritérií, dále bude detailně popsána funkcionalita těchto nástrojů a nakonec je zhodnotíme jak samostatně, tak i ve srovnávací tabulce.
2.1 OpenProj Na trhu se nachází mnoho plánovacích nástrojů pro projektové manažery. Většina z nich je placená, přičemž mezi nejrozšířenější patří Microsoft Project a Primavera. Pořizovací cena se pro některé firmy stává překážkou, a proto hledají alternativy. Jako jedna z nich může být nástroj OpenProj. Nejdříve je nutné OpenProj stáhnout z oficiálních webových stránek výrobce (3). Je možné stáhnout verzi pro Windows, Linux, Mac a k dispozici je i portable verze, která nevyžaduje instalaci. Po instalaci a prvním spuštění programu jsme vyzvání k vytvoření nového projektu nebo k otevření již vytvořeného. Poté, co zvolíme jednu z možností, otevře se nám prostředí, které není nepodobné prostředí MS Project.
15
Obrázek č. 1 - Prostředí OpenProj, Ganttův diagram
Po levé straně je k dispozici několik ikon, pomocí kterých můžeme přepínat mezi jednotlivými diagramy. OpenProj nám nabízí Ganttův diagram, síťový diagram, zdroje, WBS (hierarchická struktura činností), RBS (struktura zdrojů), využití zdrojů a využití úkolů. Jako nejpoužívanější diagram spojený s plánováním projektů je Ganttův diagram. Ganttův diagram se v OpenProj
velmi podobá stejnému diagramu v MS
Project. V levé části se nachází tabulka se seznamem úkolů. Každý úkol dále obsahuje začátek, konec, délku trvání a jména zdrojů. Mezi úkoly jsou vazby v podobě předchůdců. K úkolům je možné přidat další atributy z nabídky OpenProj. V pravé části je pak vidět Ganttovo zobrazení jednotlivých úkolů. V tabulce úkolů je pak možné každý
16
úkol rozkliknout a v jednotlivých záložkách upravit detaily úkolu – přiřazení zdrojů, různých omezení, přidání poznámek apod. Dalším diagramem, který OpenProj nabízí, je síťový diagram. Každý úkol je zobrazen v rámečku. Černým rámečkem OpenProj označuje sumární úkoly. V ostatních rámečcích jsou podúkoly a rozdělují se na červené a modré. Červeně ohraničené úkoly jsou úkoly kritické. Mezi jednotlivými úkoly lze upravovat vazby. OpenProj ale neumožňuje upravovat detaily jednotlivých úkolů, dokonce chybí možnost přidávat nové úkoly. Pokud uživatel chce nový úkol přidat, musí tak učinit v Ganttově diagramu. Tato funkcionalita také chybí i v hierarchické struktuře činností (angl. Work Breakdown Structure). Pomocí WBS uživatel může hierarchicky rozčlenit projekt do dílčích fází projektu, skupin úkolů, až do nejnižší úrovně struktury projektu. Nemožnost vkládání nových úkolů v síťovém diagramu a WBS znamená, že uživatel při plánování nového projektu musí začít v Ganttově diagramu.
Obrázek č. 2 - Síťový diagram
17
Zdroje na projektu OpenProj dělí na dva typy – zdroje pracovní a materiální. Pracovní zdroje označují pracující fyzické osoby, jako materiální zdroj může být označena například pracovní stanice. OpenProj nabízí pohled na zdroje, který nabízí seznam zdrojů na projektu včetně různých identifikačních údajů u každého zdroje (počet jednotek, náklady na zdroj a pod.). Po přidělení zdrojů na jednotlivé úkoly můžeme využít další dva pohledy – využití úkolů a využití zdrojů. První pohled nám ukazuje, jaké zdroje jsou přidělené k námi vybranému úkoly. A naopak pohled využití zdrojů můžeme využit k tomu, abychom zjistili, na jakých úkolech pracuje námi vybraný zdroj. Posledním diagramem, který OpenProj nabízí je RBS neboli Resource Breakdown Strukture. Tento diagram nám ukazuje organizační strukturu zdrojů projektu. Jsou zde zobrazeny jednotlivé zdroje a vazby mezi nimi podle funkce a typu zdroje.OpenProj dále umožňuje nastavit pracovní čas. Lze si tedy upravit pracovní dobu podle firemních možností, zařadit do ní státní svátky nebo dovolené jednotlivých pracovníků. OpenProj zvládá otevřít projekty vytvořené v Microsoft Project 2003 i 2007 (soubory s příponou mpp). Do tohoto formátu ovšem neumí zpětně ukládat. Projekty lze ukládat buď do formátu Microsoft Project 2003 XML nebo do nativního formátu .pod. Poslední možností je uložení různých reportů (v OpenProj tzv. sestav) do pdf souborů. Tyto sestavy v sobě obsahují informace o projektu, zdrojích atd.. OpenProj je k dispozici v angličtině i češtině a v mnoha dalších světových jazycích. OpenProj má prozatím na kontě 1,25 milionu stažení. Instalační soubor je velký 6,5 MB. Tento nástroj je uživatelský přívětivý pro ty, kteří již pracovali s některým podobným placeným nástrojem, jako je MS Project, ale i pro úplné nováčky v oblasti plánování projektů. OpenProj je nabízen zcela zdarma pod licencí CPAL (Common Public Attribution License), společnosti mohou také sáhnout po nástroji Project-OnDemand, který je také vyvíjen společností Serena. Project-On-Demand obsahuje další funkcionalitu, ale už je placený. OpenProj neobsahuje tolik možností jako placený konkurent MS Project, ale obsahuje všechny důležité funkce a diagramy pro naplánování projektu od začátku do konce. 18
Klady
Zápory
Multiplatformní
Nemožnost vkládání/upravování úkolů
Uživatelsky přívětivý
v síťovém diagramu a WBS Chybí přímý export do mpp
Import mpp Jazyková lokalizace
Tabulka č. 11 – Ohodnocení nástroje OpenProj
2.2 Open Workbench Open Workbench je se svými 644 244 staženími druhým nejrozšířenějším opensourecovým CASE nástrojem pro řízení projektů. Poskytuje velmi propracovanou podporu projektového plánování a řízení. Nevýhodou je skutečnost, že nepodporuje práci ve skupině - v open-source verzi je určen pouze jednotlivým uživatelům (kterých může být i v jedné firmě neomezené množství), pokud chce firma podporu “workgroups”, nabízí se placený nástroj CA’s Clarity, který je s Open Workbench plně kompatibilní. Open Workbench je v současné době ve verzi 1.1.6 a je určen výhradně pro platformu Windows. Instalační soubor (necelých 11 MB) lze stáhnout ze stránek projektu (6). Při instalaci je možné zvolit jeden ze tří jazyků - angličtiny, francouzštiny a němčiny. Stejně jako výše popisovaný OpenProj, i Open Workbench podporuje všechny základní nástroje známé z MS Project a i zde je jejich rozložení v GUI velmi podobné.
19
Obrázek č. 3 - Ganttův diagram v prostředí Open Workbench
Na levé straně se nachází menu pro výběr pohledu na projekt. Tyto pohledy jsou rozdělené do pěti kategorií - (upravitelné) Favorites, pohled plánování, exekuce, kontroly a pohled s použitím různých filtrů. V základním pohledu plánování projektu samozřejmě nemůže chybět jeho hlavní nástroj - Ganttův diagram. Ten se vykresluje na základě údajů zadaných do jednoduché tabulky. Tyto údaje mohou i zde být ukládány do struktury WBS (Work Breakdown Structure), tedy v hierarchii s nadřazenými a podřazenými úkoly, předchůdci a následovníky. Po rozkliknutí jednotlivého úkolu (jak v pohledu Ganttova diagramu, tak v jakémkoliv jiném pohledu) lze zadat velké množství relevantních údajů - od doby trvání úkolu, kategorie, do které spadá, jeho nutných podmínek, závislostí až po potřebné zdroje a další. 20
Výhodou oproti MS Project nejsou jen ušetřené náklady na zakoupení. Open Workbench obsahuje nástroj Auto Schedule, který dokáže jednotlivé úkoly automaticky načasovat podle zadaných restrikcí a podmínek. Open Workbench také pomáhá v předstihu odhalit místa, která můžou být potencionálním problémem ve vykonávání projektu - ať už z důvodu nových požadavků, nedostatkem zdrojů nebo financí. Za tímto účelem využívá metodu PERT - kritické cesty, vypočítává odhadovaný čas, který bude potřeba k dokončení úkolů a porovnává je se stanovenými deadliny. Přestože uživatelské prostředí není tolik přívětivé jako MS Project ani OpenProj, Open Workbench si určitě našlo své uživatele, kterým poskytuje potřebnou funkcionalitu.
Klady
Zápory
Uživatelsky přívětivý
Pouze pro Windows
Ukládání do WBS
Nepodporuje workgroups
Nejrozšířenější nástroj
Pouze tři jazyky
Tabulka č. 12 – Ohodnocení nástroje Open WorkBench
2.3 GanttProject GanttProject je další alternativa k programům OpenProj nebo OpenWorkbench. Patří do kategorie multiplatformních programů a je implementován v Javě.
Tento
program lze tedy nainstalovat na jakékoli platformě, kde lze nainstalovat JRE balíček (Java Runtime Edition). GanttProject je tedy možné nainstalovat na operační systém Microsoft Windows, Linux, ale taky na MacOSX. Program je také možné spustit v módu “WebStart Demo”. V tomto módu se nemusí nástroj instalovat a běží přímo v okně webového prohlížeče. Nelze ovšem využít všech funkcí nástroje jako např. exportu a importu. Vzhled nástroje a rozvržení ovládacích prvků se podobá předchozím námi popsaných nástrojům. V horní části se nachází lišta menu a lišta s ovládacími ikonami. 21
Pod nimi je pracovní plocha, která je rozdělena na dvě části. V levé části se nachází seznam činností, v pravé části dominuje Ganttův diagram.
Obrázek č. 4 - Prostředí GanttProject
Činnosti lze přidávat velmi snadno, každá z nich obsahuje 3 základní atributy: jméno, datum zahájení a datum ukončení. Další podrobnosti lze přidat v možnostech úkolu. Lze zde například zachytit pokrok v již probíhajícím projektu (funkce “pokrok”). Úkolům lze také přiřadit jejich důležitost na projektu a ke každému z nich přiřadit barvu pro lepší přehlednost. Jako nevýhodu vidíme nemožnost nastavit dobu trvání úkolu v řádu hodin, jde to jen v řádu dnů. Ganttův diagram je zobrazen standartně - úkoly jsou zobrazeny pomocí pruhů, milníky nástroj zobrazuje kosočtvercem. Nástroj zvládá zobrazit kritickou cestu v projektu, úkoly na kritické cestě jsou obarveny na červenou barvu. Správa zdrojů je velmi podobná správě úkolů. V levé části se definují jednotlivé zdroje, v pravé části nástroj zobrazuje graficky vytížení jednotlivých zdrojů. Pokud je nějaký zdroj přetížen, GanttProject to umí zobrazit. V tomto nástroji nelze přidat jiné než 22
lidské zdroje. Dalším problémem je nemožnost přiřadit jednomu zdroji více rolí. Oproti ostatním open-source nástrojům má GanttProject velmi omezené definování zdroje - lze přiřadit jen pár atributů, nelze přiřadit žádné poznámky, žádná přídavná telefonní čísla apod. Posledním diagramem, který GanttProject zobrazuje, je PERT diagram, což je síťový diagram s odhadem trvání celého projektu. Metoda PERT počítá s optimistickým, nejpravděpodobnějším a pesimistickým odhadem délky trvání úkolu. Tyto údaje ovšem nelze do nástroje zadat a pak je tedy diskutabilní, jak samotný nástroj tento diagram vypočítává (4). GanttProject by měl zvládat importovat projekty vytvořené v MS Project. V našem případě ovšem zobrazil report se spoustou chyb a projekt se nepodařilo importovat. Zkoušeli jsme více projektů, výsledek byl vždy stejný. Nástroj ukládá projekty ve formátu XML, umí ukládat na lokální disky i na vzdálené servery pomocí protokolu WebDAV a FTP (5). Program exportuje projetky do formátu PDF a také umí vytvářet jednoduché webové stránky projektu - zvládá HTML i kaskádové styly. Autoři GanttProjectu dali příznivcům nástroje k dispozici jazykový soubor, který mohou upravovat. Díky tomu je nástroj v češtině, nejsou ovšem přeloženy tipy po startu, nápověda a některé nabídky. Po seznámení s tímto nástrojem bychom GanttProject doporučili spíše pro studijní účely, maximálně na menší projekty v malých firmách.
Klady
Zápory
Multiplatformní
Nemožnost nastavit hodiny pro dobu
mód “WebStart Demo”
trvání
Jazyková lokalizace
Pouze lidské zdroje Jeden zdroj nemůže mít více rolí
Tabulka č. 13 – Ohodnocení nástroje GanttProject
23
2.4 TaskJuggler TaskJuggler je sice velmi mocný nástroj, který zvládá veškeré funkce, které člověk pracující na plánování projektu a jeho exekuci může potřebovat, pro většinu uživatelů má však jednu nepřekonatelnou překážku. Totiž absenci uživatelsky přívětivého prostředí na způsob všech předešlých nástrojů. TaskJuggler sice zvládne veškeré grafy, ty však vykresluje na základě zápisu na způsob programového kódu, ne na základě údajů zadaných do jednoduchých tabulek.
Obrázek č. 5 - Zápis dat do TaskJuggler
TaskJuggler je možné zdarma stáhnout ze stránek (7) a to pod licencí GNU/GPL. Primárně byl navrhnut pro operační systém UNIX/ Linux, dostupný je však také ve verzích pro Windows a Mac. Poslední stabilní verze ke stažení je ve verzi 2.4.3, ke stažení je však také beta verze 3.0, která je již psána v jazyce Ruby. TaskJuggler umí Ganttův diagram i s podporou WBS. Disponuje celou řadou reportingových funkcí, umožňuje podporu trackovacích systémů a podporuje práci více uživatelů (multiuser). Umí také importovat a exportovat data ve formátu CSV, zvládá 24
podporu různých časových pásem. Podporuje také vytváření maker. Je škálovatelný a dokáže tak využívat vícejádrové procesory a systémy.
Obrázek č. 6 - Report využití zdrojů v nástroji TaskJuggler
Tento nástroj lze bez výhrad doporučit uživatelům sběhlým v programování, kteří se potřebný jazyk jistě bez obtíží naučí a následně ocení veškeré jeho funkce a volnost jeho nastavení. Pro běžné uživatele, zvyklé na poměrně intuitivní prostředí programů jako je MS Project však doporučit nelze.
Klady
Zápory
Multiplatformní
Nepřívětivé GUI - pouze textový kód překážka běžným uživatelům
Podpora WBS 25
Široká nabídka funkcí
Tabulka č. 14 – Ohodnocení nástroje TaskJuggler
26
3. Závěrečné porovnání OS nástrojů pro řízení projektů Kritérium/nástroj
OpenProj
Open WorkBench
GanttProject
TaskJuggler
Ganttův
4
4
4
4
Síťový
4
4
0
4
WBS
2
2
2
2
RBS
2
0
0
2
Přirazování zdrojů
1
1
1
1
Využití zdrojů
1
1
1
1
Využití úkolů
1
1
0
1
1
1
1
1
0
0
2
2
Podporované diagramy:
Zdroje:
Kritická cesta: Zobrazení
kritické
cesty Sdílení projektů online: Týmová spolupráce Export/Import: 27
Import mpp
1
0
0 (nefunguje)
1
Import xml
1
1
1
1
Export mpp
0
0
1
1
Export xml
1
1
1
1
1
1
1
1
1
0
0
0
1
1
1
1
1
1
0
1
Čeština
1
0
1
0
Součet:
24
19
17
25
Dokumentace:
Dokumentace Uživatelské rozhraní: Uživatelská přívětivost Nástrojové lišty a menu Dojem a kvalita diagram Jazykové lokalizace:
Tabulka č. 15 – Porovnání open-source nástrojů pro řízení projektů
28
Záver Na súčasnom trhu case nástrojov pre podporu riadenia projektov existuje veľké množstvo dostupných aplikácií. Predmetom tejto práce bolo sústredenie sa na dostupné open-source nástroje a ich porovnanie s nástrojmi komerčnými. Výslednému porovnaniu boli podrobené 4 nástroje, ktoré najviac vyhovovali zvoleným kritériam. Výsledkom celkového porovnania je poznatok, že žiaden z dostupných nástrojov nie je možné považovať za lepšiu alternatívu k dostupným komerčným riešeniam. Aj napriek najlepšie ohodnotenému nástroju TaskJuggler, ktorý pokrýva najzložitejšie funkcie projektového managementu je potrebné zdôrazniť, že najmä problematickým ovládaním a užívateľsky neprívetivým grafickým rozhraním je náročný na používanie a teda menej vhodný pre užívateľov s potrebou naplánovania jednoduchého projektu. V mnohých ohľadoch sa skúmané open-source nástroje približujú komerčným a preto ich je možné považovať za adekvátneho konkurenta na súčasnom trhu. Aj napriek miliónu stiahnutí takmer každého porovnávaného nástroja je prekvapujúce, že v našich geografických podmienkach nie sú tieto nástroje v tak širokom povedomí, ako v zahraničí. Tento fakt vychádza aj zo záverečnej zprávy priezkumnej agentúry Ernst & Young (8), podľa ktorej najviac využívaným nástrojom pre podporu projektového riadenia v Českej republike je MS Project (49%), Primavera a MS Excel. Z tejto správy taktiež vychádza, že percento využívania open-source nástrojov v porovnaní s komerčnými produktmi je zanedbatelné. Snahou autorov tejto práce bolo preto sformulovanie úvahy, ktorá si položila za cieľ definovanie hlavných príčin neúspechu popisovaných nástrojov. Za významnú príčinu je považovaný všeobecný bojkot a odpor k akýmkoľvek open-source nástrojom. To súvisí s definovanými nevýhodami týchto nástrojov a psychologické vnímanie odporu voči niečomu, čo je „zadarmo”. Za ďalšiu príčinu tejto nepopularity je považovaný slabý lobbing a marketing pri pretlačení týchto open-source nástrojov na trh. Tieto nástroje budú po marketingovej strane asi veľmi ťažko konkurovať dlhodobo vybudovanej značke napr. Microsoftu.
29
Ďalším
problémom
niektorých
nástrojov bola
vzájomná
kompatibilita
s
dostupnými komerčnými produktmi, ich slabý výkon a nižší počet podporovaných funkcií. Taktiež nie je možné opomenúť málo prepracované grafické užívateľské prostredie každého nástroja. Za nedostatočnú považujeme podporu zdieľania multiužívateľského prístupu k projektu, čo hodnotíme ako jeden z najväčších nedostatkov. Ak však uvažujeme nad tým, že väčšina open-source nástrojov pre podporu riadenia projektov je dostupná s nulovými nákladmi a cieľom projektového manažéra je naplánovať menší projekt, môžu tieto nástroje slúžiť ako adekvátna a beznákladná náhrada komerčného produktu. Na väčšie projekty je možné využiť napr. niektorú z podporovaných rozšírených (platených) verzií. Pozitívnym hľadiskom je skutočnosť, že sa popisované nástroje v súčasnosti aj naďalej vyvíjajú, a ako je možné pochopiť z oficiálnych stránok projektov, snahou vývojárov je odstrániť všetky nedostatky a nástroje naďalej rozširovať. Veľkú snahu o pretlačenie nástroja OpenProj je konkrétne možné sledovať aj pri špecializovaných školeniach projektového managementu (9), pri ktorom slúži ako jeden z nástrojov pre podporu výučby. Pre budúce ročníky tohto projektu môžme odporúčiť zameranie sa na webové aplikácie a aplikácie typu SaaS. Táto oblasť je v súčasnosti asi najviac sa rozvíjajúcou a preto je možné očakávať jej rýchly rozvoj v najbližšom období aj do oblasti riadenia projektov.
30
Zdroje 1. HOLBA Jakub, KOLLÁROVITS Radek, PEŠKOVÁ Barbora, ŘEZNÍČEK Mirek, SOUKUP Tomáš, ŠAFRÁNEK Jan, ŠKOLNÍK Petr. VŠE 2009 [cit. 2010-12-19]. Použití CASE pro řízení projektů IS/ICT, 2. ŠTĚDROŇ, Bohumír. open-source software ve veřejné správe a soukromém sektoru. Vyd. 1. Praha : Grada publishing a.s., 2009. Open-source software, s. 128. ISBN 97880-247-3047-9. 3. OpenProj [online]. 2008 [cit. 2010-12-21]. OpenProj. Dostupné z WWW:
.
4. BRANDSTETTER, Thomas. PM Software [online]. 2009 [cit. 2010-12-21]. Review PM Software GanttProject. Dostupné z WWW: http://pm-software.org/articles/reviewpm-software-ganttproject. 5. Windows Live [online]. 2007 [cit. 2010-12-21]. GanttProject – recenze – popis programu. Dostupné z WWW: http://mojewindows.spaces.live.com/blog/cns!D4156862FB763BD5!495.entry. 6. Open Workbench [online]. 2010 [cit. 2010-12-21]. Open Workbench. Dostupné z WWW: <www.openworkbench.org>. 7. TaskJuggler [online]. 2010 [cit. 2010-12-21]. TaskJuggler. Dostupné z WWW: . 8. Jak řídíme projekty v ČR?. [online]. 2010, [cit. 2011-01-20]. Dostupný z
WWW:. 31
9. Školení-kurzy [online]. 2007 [cit. 2011-01-16]. Projektové řízení s OpenProj.
Dostupné z WWW: .
32
