METAL 2007 22.-24.5.2007, Hradec nad Moravicí ___________________________________________________________________________
POROVNÁNÍ CHARAKTERISTIK NÍZKOCYKLOVÉ ÚNAVY LITÝCH NIKLOVÝCH SUPERSLITIN INCONEL 713LC A INCONEL 792-5A COMPARISON OF LOW CYCLE FATIGUE CHARACTERISTICS OF CAST NICKEL BASE SUPERALLOYS INCONEL 713LC AND INCONEL 792-5A Martin Petrenec, Karel Obrtlík, Jaroslav Polák Ústav fyziky materiálů, AV ČR, v.v.i., Žižkova 22, 616 62 Brno,Česká republika
[email protected],
[email protected],
[email protected] Abstrakt Válcová zkušební tělesa litých polykrystalických niklových superslitin Inconel 713 LC a Inconel 792-5A byla cyklicky zatěžována v režimu řízené deformace při pokojové teplotě a při teplotě 800 °C. Jsou dokumentovány strukturní charakteristiky obou materiálů. Metalografická pozorování odhalila dendritickou strukturu s hrubými zrny, přítomnost licích defektů a karbidů. Pozorování v TEM ukázalo rozdíly v morfologii uspořádané fáze γ´ obou superslitin. Byly získány křivky cyklického zpevnění/změkčení, cyklické deformační křivky a křivky únavové životnosti pro obě superslitiny. Průběh křivek cyklického zpevnění/změkčení závisí na teplotě a na amplitudě plastické deformace. Cyklické deformační křivky lze aproximovat mocninovou závislostí. Experimentální body křivek životnosti vyhovují Mansonovu-Coffinovu a Basquinovu zákonu. Charakteristiky napěťové odezvy a únavové životnosti stanovené při obou teplotách jsou porovnány a diskutovány v relaci ke strukturním parametrům studovaných materiálů. Abstract Cylindrical specimens of cast polycrystalline nickel base superalloys Inconel 713 LC and Inconel 792-5A were cyclically strained under total strain control at room temperature and at 800 °C. Structural characteristics of both materials are documented. Metallographic observations revealed coarse grains with dendrites, shrinkage pores and carbide inclusions. TEM observation shows differences in the morphology of ordered γ´ precipitates in both materials. Cyclic hardening/softening curves, cyclic stress-strain curves, and fatigue life curves were obtained for both temperatures. The cyclic hardening/softening curves depend both on temperature and plastic strain amplitude. The cyclic stress-strain curves can be approximated by power law. Experimental points of fatigue life curves satisfy the MansonCoffin and Basquin law. Stress-strain response and fatigue life characteristics are compared at both temperatures and discussed in relation to structural parameters of materials studied. 1. ÚVOD Niklové superslitiny Inconel 713LC a Inconel 792-5A jsou používány v leteckých i stacionárních turbínových motorech [1,2]. Tyto superslitiny jsou zvláště vhodné pro výrobu oběžných kol malých spalovacích turbin pro pomocné energetické jednotky v leteckém průmyslu. Lopatky oběžných kol jsou namáhány opakovanými elastickými a plastickými deformacemi v důsledku teplotních gradientů vznikajících při startovacích popř. odstavovacích cyklech. Proto cyklické deformační křivky a křivky životnosti při nízkocyklové únavě jsou nezbytné materiálové charakteristiky potřebné při konstrukci těchto dílů. Inconel 713LC je široce používaný materiál díky malému poměru cena/výkon a dobrým únavovým vlastnostem [3-10]. Inconel 792-5A má lepší vlastnosti při vyšších teplotách, přičemž literární údaje o únavových vlastnostech jsou vzácné [11-15].
1
METAL 2007 22.-24.5.2007, Hradec nad Moravicí ___________________________________________________________________________ Cílem tohoto příspěvku je porovnat cyklickou napěťově-deformační odezvu a únavovou životnost litých niklových superslitin Inconel 713LC a Inconel 792-5A při teplotách 23 a 800 °C. Práce je součástí komplexního projektu zaměřeného na studium nízkocyklové únavové odolnosti a její relace k vnitřní struktuře dvou typů litých superslitin až do teplot 900 °C [3-15]. 2. EXPERIMENT 2.1 Superslitiny Inconel Lité polykrystalické niklové superslitiny Inconel 713LC (IN 713LC) a Inconel 792-5A (IN 792-5A) byly dodány PBS Velká Bíteš a.s. ve tvaru litých tyčí. Chemické složení materiálů je uvedeno v Tabulce 1. Obr. 1 uvádí snímky metalografických výbrusů v řezech rovnoběžných s osou zatěžování obou superslitin. Struktura IN 713LC a IN 792-5A je tvořena hrubými zrny γ s dendritickou morfologií, karbidy, γ´/γ eutektiky a obsahuje řediny dosahující velikosti až 0,4 mm (IN 713LC) a 0,5 mm (IN 792-5A). Pomocí lineární průsečíkové metody byla určena střední velikost zrna 4,2 mm (IN 713LC) a 3 mm (IN 792-5A) [3-15]. Tabulka 1. Chemické složení obou studovaných superslitin Inconel (hm. %). Table 1. Chemical compositions of both superalloys Inconel (in wt. %). IN \ Prvek
Cr
Mo
C
Co
W
Fe
Zr
Nb
Al
B
─ 0,19 0,010 1,96 5,75 0,013
Ta ─
Ti
Ni
713LC
11,90 4,57 0,050 0,08
0,70 Bal.
792-5A
12,28 1,81 0,078 8,87 4,1 0,16 0,031 0,10 3,36 0,015 4,12 3,98 Bal.
Po konvenčním lití superslitiny IN 713LC byly pozorovány γ´ precipitáty s krychlovou morfologií (obr. 2 (a)) a průměrnou délkou hrany 450 nm. Pomocí programu image analysis software Adaptive Contrast Control bylo ze snímku z TEM stanoveno 55 % objemový podíl γ´ precipitátů v γ matrici. Tepelné zpracování superslitiny IN 792-5A se skládalo z homogenizačního žíhání při 1 120 ± 5 °C / 4 hod, ochlazení zrychleným proudem vzduchu, rozpouštěcím žíhání při 1 080 ± 5 °C / 4 hod, ochlazení na klidném vzduchu a finální vytvrzování při 845 ± 5°C / 24 hod s ochlazením na klidném vzduchu. Po tomto tepelném zpracování byly v tuhém roztoku γ zjištěny precipitáty γ´ dvojího druhu. A to precipitáty γ´s kulovitým tvarem dosahujícím průměru 190 nm a precipitáty γ´s téměř krychlovou morfologií mající průměrnou délku hrany 630 nm (obr. 2 (b)). Z pozorování TEM bylo určeno, že objemový podíl γ´ precipitátů v γ matrici je 68 %. (a)
(b)
Obr. 1. Makrostruktura superslitin (a) IN 713LC a (b) IN 792-5A v řezech rovnoběžných s osou zatěžování (SM). Fig. 1. Macrostructure of superalloys (a) IN 713LC and (b) IN 792-5A in the sections parallel to the loading axis (LM). 2
METAL 2007 22.-24.5.2007, Hradec nad Moravicí ___________________________________________________________________________
(b)
(a)
Obr. 2. Mikrostruktura superslitin (a) IN 713LC ve světlém poli a (b) IN 792-5A v tmavém poli (TEM). Fig. 2. Microstructure of superalloys (a) IN 713LC in bright field and (b) IN 792-5A in the dark field (TEM).
2.2 Únavové zkoušky Zkoušky nízkocyklové únavy byly provedeny na válcových zkušebních tělesech se zesílenými konci pro upnutí (obr. 3) s měrnou délkou 15 mm a průměrem 6 mm. Osa zkušebního tělesa byla rovnoběžná s osou tyče. Zatěžování probíhalo na počítačem řízeném elektrohydraulickém pulsátoru MTS 810 v symetrickém tahu–tlaku v režimu řízení celkové deformace. Byly udržovány konstantní hodnoty amplitudy celkové deformace εa v rozsahu 0,22 až 1,2 % a konstantní rychlost deformace 2·10-3 s-1. Deformace byla měřena a kontrolována citlivým axiálním extenzometrem s měrnou délkou 12 mm. Únavové zkoušky byly provedeny při pokojové teplotě a teplotě 800 °C v laboratorní atmosféře. V průběhu cyklického zatěžování zkušebních těles byly pro vybrané počty cyklů, tvořící přibližně geometrickou posloupnost (10 hodnot na dekádu), měřeny extrémní hodnoty deformace i napětí a digitálně zaznamenávány hysterézní smyčky. Ze zaznamenaných dat pak bylo možno vyhodnotit velikost amplitudy napětí, střední napětí a amplitudy plastické deformace. Ta byla stanovena jako polovina šířky hysterezní smyčky pro hladinu středního napětí [9]. U jednotlivých vzorků zatěžovaných při pokojové teplotě ležely hodnoty modulů pružnosti při odlehčení z tahu v intervalu 170 až 215 GPa (IN 713LC) a 156 až 231 GPa (IN 792-5A). Příklad modulů naměřených při 800 °C u IN 792-5A byl v rozsahu 131 až 200 GPa. Kritérium ukončení zkoušky byl volen jako pokles poměru středního napětí k amplitudě napětí na hodnotu –0,3, což odpovídalo únavové trhlině rozšířené přibližně na polovinu průřezu zkušebního tělesa. Počet cyklů do lomu byl Obr. 3. Tvar a rozměry stanoven jako počet uběhlých cyklů v okamžiku splnění zvoleného zkušebních těles. kritéria nebo v okamžiku lomu pokud nastal před dosažením Fig. 3. Shape and kritéria ukončení zkoušky. Pro zkoušky nízkocyklové únavy na dimensions of a dané teplotě bylo použito 8 až 10 vzorků s životností v intervalu 50 specimen. až 105 cyklů do lomu [9].
3
METAL 2007 22.-24.5.2007, Hradec nad Moravicí ___________________________________________________________________________ 3. VÝSLEDKY 3.1 Cyklická napěťově – deformační odezva Amplituda napětí σa, zaznamenaná při cyklování s vybranými konstantními amplitudami celkové deformace εa, v závislosti na počtu cyklů N pro obě teploty a superslitiny je uvedena na obr. 4. Průběh těchto křivek zpevnění/změkčení se mění s amplitudou zatěžování, teplotou a typem superslitiny. Oblast s nejnižšími amplitudami celkové deformace je charakterizována saturovaným chováním až do lomu [3,4,6,9,10,12-15]. V oblasti vysokých amplitud zatěžování (obr. 4.) je pozorován značný vliv teploty na napěťovou odezvu obou superslitin. Cyklováním na pokojové teplotě (23 °C) docházelo po počátečním cyklickém zpevnění u IN 792-5A ke stabilizované napěťové odezvě na rozdíl od IN 713LC, kde počáteční cyklické zpevnění je následováno stádiem cyklického změkčení [3,4,6,9,10]. Při zatěžování při 800 °C bylo brzké cyklické zpevnění následováno saturací (IN 713LC) [3,6,10] či tendencí ke cyklickému změkčení (IN 792-5A) až do konce únavového života. V případě IN 713LC bylo cyklické zpevnění mnohém výraznější než u IN 792-5A. 900
1000
εa=0,48% (εap=0,0784%)
900 800
23°C 800°C 800°C 23°C
800
IN792-5A IN792-5A IN713LC IN713LC
700
εa=0,65% (εap=0,0756%)
750
σa [MPa]
σa [MPa]
850
700
600 500
εa=0,5% (εap=0,101%)
εa=0,7% (εap=0,07%)
650 0
10
1
2
10
10
300
3
10
1x10
N
IN 792-5A IN 792-5A IN 713LC IN 713LC
23°C 800°C 800°C 23°C
400
-5
-4
1x10
-3
1x10
-2
1x10
εap Obr. 5. Cyklické deformační křivky obou superslitin při dvou teplotách. Fig. 5. Cyclic stress-strain curves of both superalloys at two temperatures.
Obr. 4. Vybrané křivky cyklického zpevnění/změkčení obou superslitin a teplot. Fig. 4. Selected cyclic hardening/softening curves of both superalloys and temperatures.
Cyklická plastická odezva je uvedena na obr. 5 ve tvaru závislosti amplitudy napětí σa na amplitudě plastické deformace εap stanovené v polovině životnosti pro obě superslitiny a teploty. Takto stanovené cyklické deformační křivky (CDK) jsou znázorněny na obr. 5 v logaritmické reprezentaci. Experimentálními hodnotami byla proložena mocninná závislost n´ σ a = K´ (ε ap ) ve tvaru log σ a = log K´ + n´ log ε ap . Koeficienty cyklického zpevnění K′ a exponenty cyklického zpevnění n′ byly stanoveny lineární regresní analýzou a jsou uvedeny v Tabulce 2 pro obě superslitiny a teploty. Jak je vidět z obr. 5 a Tabulky 2, závisí CDK silně na teplotě a na typu superslitiny s výjimkou údajů pro teplotu 800 °C. Při pokojové teplotě je cyklická napěťově-deformační odezva u superslitiny IN 792-5A značně vyšší než u superslitiny IN 713 LC. Při 800 °C jsou hodnoty koeficientů cyklického zpevnění K′ a exponenty cyklického zpevnění n′ téměř stejné pro obě superslitiny – viz. Tabulka 2 a obr. 5.
4
METAL 2007 22.-24.5.2007, Hradec nad Moravicí ___________________________________________________________________________ Tabulka 2. Parametry cyklické deformační křivky a Mansonovy-Coffinovy a Basquinovy křivky životnosti. Table 2. Parameters of cyclic stress-strain, Manson-Coffin and Basquin curves. Teplota 23 °C 800 °C
Superslitina
K´ [MPa]
n´
ε f´
c
σ f´ [MPa]
b
IN 713LC IN 792-5A IN 713LC IN 792-5A
1 398 2 154 1 919 2 157
0,099 0,120 0,134 0,146
0,987 0,041 0,194 1,851
-0,892 -0,723 -1,053 -1,247
1 473 1 541 1 540 2 421
-0,095 -0,093 -0,141 -0,185
3.2 Křivky únavové životnosti Křivky únavová životnosti obou superslitin jsou znázorněna v logaritmických souřadnicích na obr. 6 a 7 pro obě teploty. Na obr. 6 jsou závislosti amplitud plastické deformace εap stanovené v polovině života na počtů cyklů do lomu Nf. Těmito experimentálními daty byl proložen Mansonův–Coffinův zákon ε ap = ε f´ (2 N f ) c ve tvaru 1 1 log (2 N f ) = log ε ap − log ε ´f . c c Koeficienty cyklické tažnosti ε f' a exponenty cyklické tažnosti c byly stanoveny lineární regresní analýzou a jsou uvedeny v Tabulce 2 pro obě superslitiny a teploty. MansonovyCoffinovy křivky jsou závislé na teplotě (viz obr. 6). V rozmezí experimentálního rozptylu jsou křivky blízko sebe s výjimkou údajů pro pokojovou teplotu superslitiny IN 713LC.
1000
1x10-2
IN 713LC IN 792-5A IN 792-5A IN 713LC
23°C 23°C 800°C 800°C
900 800 700
σa [MPa]
εap
1x10-3
1x10-4
600 500
400
1x10
-5
300
102
103
104
105
23°C 23°C 800°C 800°C
102
IN 792-5A IN 713LC IN 792-5A IN 713LC
103
104
105
Nf
Nf
Obr. 6. Mansonovy-Coffinovy křivky obou superslitin při dvou teplotách. Fig. 6. Manson-Coffin plots of both superalloys at two temperatures.
Obr. 7. Basquinovi křivky obou superslitin při dvou teplotách. Fig. 7. Basquin plots of both superalloys at two temperatures.
5
METAL 2007 22.-24.5.2007, Hradec nad Moravicí ___________________________________________________________________________ Na obr. 7 jsou znázorněny závislost amplitudy napětí σa stanovené v polovině života na počtů cyklů do lomu Nf. Těmito experimentálními daty byl proložen Basquinův zákon σ a = σ f´ (2 N f ) b ve tvaru 1 1 log (2 N f ) = log σ a − log σ f´ . b b Koeficienty cyklické pevnosti σ f' a exponenty cyklické pevnosti b byly stanoveny lineární regresní analýzou a jsou uvedeny v Tabulce 2 pro obě superslitiny a teploty. Basquinovy křivky životnosti závisí na teplotě a typu superslitiny. Pro danou amplitudu napětí dochází ke snižování počtu cyklů do lomu se vzrůstající teplotou. Basquinovy křivky superslitiny IN 713LC jsou posunuty k nižší únavové životnosti v porovnání s křivkami pro IN 792-5A (viz. obr. 7). Absolutní hodnota exponentu cyklické pevnosti b vzrůstá se zvyšující teplotou zatímco koeficienty cyklické pevnosti σ f' jsou v rámci experimentálního rozptylu stejné pro obě superslitiny vyjma dat pro 800 °C u superslitiny IN 792-5A.
4. DISKUSE Z výsledků studia nízkocyklové únavy a strukturních charakteristik dvou typu superslitin Inconel cyklicky deformovaných při pokojové a teplotě 800 °C vyplývá zásadní vliv chemického složení superslitin a obsahu popř. morfologie zpevňující fáze γ´ na únavové chování těchto materiálů. Identické licí podmínky u obou superslitin vedly k téměř stejné velikosti dendritického zrna (viz obr. 1) a licích defektů. Při pokojové teplotě je pozorován jednoznačný vliv velikosti a objemového podílu γ´ precipitátů, bránící skluz dislokací, na cyklickou napěťovou odezvu superslitiny WASPALOY [16]. S růstem velikosti precipitátů jsou křivky zpevnění/změkčení posunuty k vyšším hodnotám amplitudy napětí. Větší objemový podíl γ´ precipitátů v IN 792-5A by mohl přispět k pozorovanému zvýšení cyklické napěťové odezvy při pokojové teplotě superslitiny IN 792-5A v porovnaní s materiálem IN 713LC (viz obr. 4 a 7). Cyklické plastická odezva materiálů a jejich únavová pevnost je těsně spjata s jejich vnitřní dislokační strukturou vzniklou v průběhu cyklického zatěžování. Z prací [5-8,12-15], zabývajících se vnitřní strukturou po cyklickém zatěžování obou superslitin při různých teplotách bylo pozorováno nehomogenní dislokační uspořádání. V důsledku cyklického zatěžování vzniká vysoká hustota dislokací v tuhém roztoku γ ve srovnání s hustotou dislokací uvnitř precipitátů γ´. Dále skluzové pásy procházející jak matricí tak precipitáty jsou charakterizovány vysokou hustotou dislokací. Bylo pozorováno, že některé skluzové pásy jsou persistentní (PSP) a dochází v nich tedy k lokalizaci cyklické plastické deformace v průběhu většího počtu cyklů. Lokalizace cyklické deformace do PSP vede ke změně průběhu křivek zpevnění/změkčení u řady kovových materiálů [17]. Cyklické zatěžování superslitin IN 713LC a IN 792-5A je charakterizováno stádiem saturace popř. změkčením (obr. 4). Tato stádia, která následují po počátečním cyklickém zpevnění, lze spojovat s pozorovanou lokalizací deformace do PSP zjištěnou v dřívějších pracích [6,15]. Superslitiny použité v této práci jsou charakteristické velkým rozměrem zrna (obr. 1), které má za následek přítomnost pouze několika zrn v oblasti měrné délky zkušební tyče. To vysvětluje poměrně velký rozptyl v modulech pružnosti a tedy i velký rozdíl v napěťové odezvě při zatěžování viz získané cyklické křivky.
6
METAL 2007 22.-24.5.2007, Hradec nad Moravicí ___________________________________________________________________________ 4. ZÁVĚRY Detailní studium cyklické napěťově-deformační odezvy a únavové životnosti litých niklových superslitin Inconel 713LC a Inconel 792-5A při teplotách 23 a 800 °C vedlo k těmto závěrům: (i) Hlavním rysem cyklického zatěžování studovaných materiálů je počáteční cyklické zpevnění. Toto stádium je následováno saturací nebo cyklickým změkčením u vyšších amplitud deformace a stabilizovanou napěťovou odezvou u nižších amplitud deformace. (ii) CDK superslitiny IN 792-5A při 23 °C je posunuta k vyšším amplitudám napětí v porovnání s materiálem IN 713LC. Při teplotě 800 °C jsou CDK obou materiálů téměř identické. (iii) Basquinovy křivky životnosti superslitiny IN 792-5A jsou posunuty k vyšším životnostem v porovnání s IN 713LC při obou teplotách. Se vzrůstající teplotou dochází k poklesu únavové životnosti u obou materiálů. (iv) Mansonovy-Coffinovy křivky životnosti superslitiny IN 713LC jsou teplotně závislé. U materiálu IN 792-5A se experimentální hodnoty křivek životnosti při obou teplotách v rámci experimentálního rozptylu neliší. Poděkování Tato práce byla podporována granty GA ČR č. 106/05/P521, GA ČR č. 106/07/1507 a GA AV ČR č. 1QS200410502. Poděkování patři rovněž K. Dočekalové za matematické zpracování snímku z TEM pomocí programu image analysis software.
LITERATURA [1] LUCAS, G., POLLOCK, J.F., Gas Turbine materials, London : Temple Press Ltd., 1957. [2] DONACHIE, M.J., DONACHIE, S.J., Superalloys. A Technical Guide, Mater. Park OH : ASM Int., 2002. [3] OBRTLÍK, K., MAN, J., POLÁK, J. Room and high temperature low cycle fatigue of INCONEL 713LC. In Proceedings of 7th European Conference on Advanced Materials and Processes (EUROMAT 2001), [CD-ROM]. Associazione Italiana di Metallurgia, Milano, 2001, paper No. 894. [4] OBRTLÍK, K., MAN, J., PETRENEC, M., POLÁK, J. Únavové chování niklové superslitiny INCONEL 713 LC při pokojové teplotě. In Sborník z konference Degradácia vlastností konštrukčných materiálov únavou, Žilina, EDIS, 2001, s. 62–66. [5] PETRENEC, M., OBRTLÍK, K., POLÁK, J. Dislokační struktura únavově zatěžované superslitiny Inconel 713LC při pokojové a zvýšených teplotách. Materiálové inžinierstvo, 2002, roč. 9, s. 146–149. [6] OBRTLÍK, K., MAN, J., PETRENEC, M., POLÁK, J. Cyclic strain localisation in Inconel 713 LC at room and high temperature. In Proceedings of 8th International Fatigue Congress (Fatigue 2002), Blom, A. F. (Ed.), West Midlands (UK), EMAS, Vol. 2/5, 2002, pp. 963–970. [7] PETRENEC, M., OBRTLÍK, K., POLÁK, J. Inhomogeneous dislocation structure in fatigued INCONEL 713 LC superalloy at room and elevated temperatures. Materials Science and Engineering A, 2005, Vol. 400-401, pp. 485- 488. [8] PETRENEC, M., OBRTLÍK, K., POLÁK, J. Dislocation arrangements in cyclically strained Inconel 713LC. In Fracture of nano and Engineering Materials and Structures /16 : 3-7.7.2006. Alexandroupolis, Greece [CD-ROM]. Gdoutos, E., 2006, No. 525_pet. ISBN 1-4020-4971-4 [9] OBRTLÍK, K., PETRENEC, M., MAN, J., POLÁK, J. Zkoušky nízkocyklové únavy materiálů za zvýšených teplot. In Sborník z konference Životnost materiálů a konstrukcí. Brno: ÚFM AV ČR v Brně, 2006, s. 139-145. [10] JULIŠ, M., OBRTLÍK, K., PODRÁBSKÝ, T., PETRENEC, M. Únavové chování niklové superslitiny Inconel 713LC za vysokých teplot. In Metal 2006 : 15.mez. metal.
7
METAL 2007 22.-24.5.2007, Hradec nad Moravicí ___________________________________________________________________________ konference : 23.-25.5.2006. Hradec nad Moravicí, Česká republika [CD-ROM]. Ostrava : Tanger, 2006, s.82-89. ISBN 80-86840-18-2. [11] PETRENEC, M., OBRTLÍK, K., MAN, J., POLÁK, J. Low cycle fatigue of Inconel 792-5A at 900 °C. In Sborník z konference Juniormat ´05. Brno : Vysoké učení technické v Brně, Šandera, P., 2005, s. 275-278. [12] PETRENEC, M., aj. Únavové chování lité niklové superslitiny Inconel 792-5A při pokojové teplotě. Materiálové inžinierstvo, 2005, roč. 12, č. 3, s. 21–24. [13] PETRENEC, M., MAN, J., OBRTLÍK, K., POLÁK, J. Cyclic localization in cast nickel based superalloy Inconel 792-5A at room temperature. Zeszyty Naukowe Politechniki Opolskiej, 2005, Vol. 308, No. 86, pp. 269-274. [14] PETRENEC, M., aj. Fatigue behaviour of cast nickel based superalloy Inconel 792-5A at 700 °C. Materials and Technology, 2006, Vol. 40, No. 5, pp. 175-178. [15] OBRTLÍK, K., PETRENEC, M., MAN, J., POLÁK, J., HRBÁČEK, K. Low cycle fatigue of superalloy Inconel 792-5A at 23 and 900 °C. In Fatigue 2006 : 9th Inter. Fatigue Congress : 14-19.5.2006. Atlanta, Georgia Inst. of Technology, US [CD-ROM]. London: Elsevier, 2006, paper No. FT307. [16] STOLTZ, R.E., PINEAU, A.G., Dislocation-precipitate interaction and cyclic stressstrain behavior of a γ′ strengthened superalloy. Materials Science and Engineering, 1987, Vol. 34, No. 3, pp. 275-284. [17] POLÁK, J. Cyclic Plasticity and Low Cycle Fatigue Life of Metals, Academia/Elsevier, Prague/Amsterdam, 1991.
8