Porada nad fyzikálním vakuem, zleva J. Čorba, L. Ebergényi, J. Grygar a A. M ajerčík (K)

Porada nad fyzikálním vakuem , zleva J. Čorba, L. Ebergényi, J. G ryg ar a A . M ajerčík (K)

J. Satinský (vlevo) a M. Lasica ja ko zástupci pořadu v díle č. 26 (H )

rozhořčených

diváků

kritizují

N a titulní stra n ě p ro jekto r slu n e čn íh o systém u firmy C a r l Z e iss Je n a (k člá n k u L a d is la v a K u čery P o zvá n ka do Z e iss ova m u zea n a p řílo ze str. 1).

protagonistu

JIŘÍGRYGAR

žen objevů Loňský rok se sial ostatně rekordní svou úrodou 34 označených kom et l předtím to bylo 33 kom oť v r. 1987], Z nich vzbudila n ejvíce pozornosti pokračující série objevů kom et srá žejících se se S luncem , uskuteč­ něných umělou družicí SMM. V lon i bylo ohlášeno dalších pět slunečních kom et 1988 p (18. 11.), 1988 q (24. 10.), 1989 m (2. 6.), 1989 q (8. 7.) a 1989 x (28. 9.). Poslední kometa (SM M 10) byla z c e lé série n e j­ jasnější (p od — 4 m ag). Tím se úhrnný počet komet, v letech 1979— 1989, které spadly na Slunce a b yly zaznam enány um ělým i družicem i, zv ý šil na 15. Všechny zm íněné kom ety se pohybují po dráze p ro­ slulé K reutzovy skupiny kom et, která podle H. Kreutze vznikla někdy počátkem 12. stol. n. 1. rozpadem jediného velkéh o tělesa. K této skupině patří celkem 11 velkých komet, pozorovaných v uplynulých staletích ze Země. je jic h nom inální p erih el činí pouze 800 000 km, kdežto a fc l plných 215 AU. N ejúspěšnější lov c i komet XX. s to le tí si loni vylep šili skóre, když Australan W. Bradfle ld ob jevil svou 14. kometu (1989 c ) a Am eričanka C. Shoem akerová svou 15. a 16. kom etu (1989 e, f ). Technicky vzato je B radfieldova metoda vizuálního pozorování efek tivn ější, neboť k objevu mu stačí 180 h pozorování, kdežto Shoem akerová, která pro­ hlíží pod m ikroskopem p řeh lídkové snímky ze Schm ldtovy kom ory, potřebuje na objev 300 h za m ěřicím stolem (za to však může m ěřit k d yk oliv a v tep le — pozn. jg ). My u nás Jsme si hodně slib ovali od periodické kom ety B rorsen-M etca lf, kterou poprvé ob jevil Dán T. Brorsen v roce 1847 v Alton ě (B rorsen pak více než 10 let4 p ra­ coval u nás na hvězdárně v Žam berku). Kometu s periodou obě^u tém ěř 71 let se d!ou’io nepodařilo nalézt, za což „v d ě č ím e " negravitačním silám. N akonec ji teprve 4. 7. 1989 našla E. H elinová na Mt. Palomaru dalek o od předpovězané polohy. Kom eta se při příletu uspíšila o více n ' i dva týdny proti původní předpovědi a již 13. 9. 1989 prošla přísluním. Doslala přadhěžné ozn a­ čení 1989 o a v srpnu a září byla na hranici viditelnosti pouhým okem. V letošním roce bude zřejm ě překonána kom etou Austin

(1989 c i), objevenou počátkem prosince 1989. Koncem prosince ob jevil A. Mrkos nezávisle kom etu 1989 fi, a p otvrd il tak své dom i­ nantní postavení našeho nejúspěšnějšího lo v c e komet. Koncem června 1989 skončila m ezinárodní kampaň IHW sledování kom ety H alley 1982 i = 1986 III. V ýsled k y budou zveřejn ěn y na 22 kom paktních discích, z nicíiž 20 bude věnováno širokoúhlým snímkům kom ety a je jíh o chvostu a na zb ylých dvou budou shrom ážděny archívní údaje o jasnosti, spektrech, polohách a dalších parametrech kom ety i doprovodných m eteorických rojů. Podle R. W esta m ěla kom eta ještě počátkem r. 1989 vnější komu o průměru 550 000 km ve vzdálen osti 10,1 AU od Slunce, je v ila se jak o m lhavý objekt 18,4 mag. S. W y ck offová aj. zjis tili, že pom ěr nuklidů uhlíku 13C/12C = 1 :6 5 neodpovídá tomuto poměru pro ostatní tělesa sluneční soustavy (1 : 8 9 ) a blíží se spíše poměru pro m ezihvězdnou látku. N en í však zcela jasné, zda to zna­ mená, že H alleyova kom eta má interstelárni původ. T. M cGlynn a R. Chapman upozornili, že za posledních 150 let jsm e m ěli pozorovat alespoň 6 komet interstelárního původu, zatím co ve skutečnosti nebyla pozorována ani jediná. Prostorovým ro zlože n ím drah kom et ve s lu n e čn í soustavě se v přeh ledovém článku zabýval A. Delsomme. Ukázal, že rezervoár komet Je o tři řády rozm ěrn ější než vlastní planetární soustava. Již v r. 1955 prokázal G. Kuiper, žo vnitřní část rezervoáru Je zploštělá, a dnes se soudí, že se dále dělí na nejvn itřn ější (K u ip erů v) pás, prostírající se od 50 do 500 AU od Slunce. K olem se pak nachází vnitřní Oortův disk, an alogicky prachovým diskům kolem blízkých hvězd, objeveným infračerveným i m ěřením i družice IRAS. Ten je vlastně nejdůležítějším zdrojem kom et jak pro vnitřní oblast sluneční sou­ stavy, tak pro vnější O ortovo sférick é halo, sahající až do vzdálenosti 2 světelných let od Slunce. H alo je rušeno jak slapovým i silam i od centra Galaxie a obřích m olek u lo­ vých mračen, tak poruchami procházejících blízkých hvězd a hnědých trpaslíků. Pros­ torová hustota hnědých trpaslíků v ok olí Slunce pak vychází asi 60krát vyšší než hustota hvězd. Souběžně s výzkumem komet probíhalo též studium jejich produktů, tedy m eteorických rojů a meteoritů. Většina m eteorických rojů má podle D. Hughese a N. McBridea hm ot­ nosti tém ěř srovnatelné s m ateřským i k o­ m etam i ( 1012— 1014 k g ). Podle B. M clntoshe

a J. Jonese jsou O rionidy tak staré jako H a lley ova kom eta na n ynější dráze, tj. asi 23 000 let, kdežto eta Ak varidy se p řidaly později. Dráha Zem ě probíhá vlastně m imo oba proudy, v m inim ální vzdálenosti 0,07 AU od Ak varid a 0,16 AU od Ori,onid. D. Olsson-Steel našel celkem 9 planetek, je ž jsou rovněž zd roji m eteorick ých rojů, což je v souladu s m ěřením i D. B row nleeho aj., kteří vs stratosférickém prachu našli 45 % částeček s chem ickým složením jako u k o­ met a 37 o/o částeček s p lanetkovým slože­ ním. N ep řím o lze zastoupeni obou složek m eziplanetární hm oty zkoumat ze statistik im p a k tn ích kráterů na tělesech sluneční soustavy, jak ukázal R. G. Strom. Krátery lze p ozorovat na Merkuru, M ěsíci i Marsu a na družicích Marsu, Jupiteru, Saturnu, Uranu a n ejn ověji Neptunu. Odtud lze ukázat, že v době m ezi — 4,0 a — 3,5 m iliard y le t probíhalo ve sluneční soustavě těžké bom bardováni povrchů vět­

šími objekty. Pak se intenzita bom bardování snížila o plné tři řády a na této nižší úrovni se udržela do současnosti. V celém n y n ěj­ ším období převlád ají srážky s rela tivn ě m alým i tělesy různého původu. V každé oblasti sluneční soustavy nacházím e jiné hlavní zd roje impaktů, tj. bud kom ety, nebo planetky, anebo tělesa vzniklá druhotnými srážkami na oběžných drahách kolem planet. Na Zem i je podle M. Eliáše jistých 90 a p o­ d ezřelých 700 im paktních kráterů, z nichž nejstarší poch ázejí z období před 2 m ilia r­ dami let. Průměrná eroze čin í 10 mm za 1000 let, tj. kráter o hloubce 1 km zm izí za 100 m iliónů let. M. Stangl uvádí, že te k tity p och á zejí z im ­ paktů v obdobích — 0,7 až — 34 m iliónů let. Naše m old avity jsou staré 14,5 m iliónu let a podle M. Papagiannise a F. El-Base by m ohly souviset s obřím kráterem. Praha, jenž vlastně představuje celou českou k ot­ linu. R elativně nedávná historie dopadů

T.f 50

40

30

20

15

10

8

Teoretický vzhled Hertzsprung ova-Rusellova d iag ram u v průběhu term onukleárního vývoje hvězd s počátečním i hmotnostmi od 0,85 M 0 do 120 M 0 a chemickým složením 70 % vodíku a 2 % „ k o v ů " . N a d o ln í ose jso u vyznačeny s p e k trá ln í třídy S p , n a horní ose efe k tivn í teploty T e f. V le ­ vo na svislé ose uvádím e z á ­ řivé výkony L v jedn o tkách svítivosti Slu n ce (4.10*° W ) , vpravo pak a b so lu tn í bolom etrické m agnitudy M hoj . P o ­ d é l nulové h la v n i posloupnos­ ti (p ln á čá ra vedoucí zp rava d o le n ale vo nahoru) jsou vy­ značeny p o čátečn í hmotnosti vybraných m odelů hvězd v je d ­ notkách hmotnosti Slu n ce (2.10*> k g ). Po loha S lu n ce je vyznačena značkou ©; Po opuštěni nulové h la v n i posloup­ nosti p utu ji hvězdy poměrně rychle do obři a veleob ři č á s ­ ti d ia g ra m u , ja k je znázo r­ něno příslušným i vývojovým i k řiv k a m i, ve směru šipek (p o d le A . M ae d e ra a G . Meyn e ta ).

m eteoritů na Zemi je doslova zak leta ve v zo rcích z A ntarktidy, jichž b ylo za p osled ­ ních 10 let nasbíráno již na 8000 kusů o celk o vé hmotnosti 1 tuny. Sběr v e „zytku světa“ poskytl za 200 le t jen 843 kusů. P odle W. Cassidyho se stáří antarktických m eteoritů pohybuje od 1,0 . 105 do 9,5 . 105 let. J. D elaney zde popsal další, c elk o vě již šestý m e te o rit z M ěsíce. Jde o brek cii z m ě­ síční kůry o hm otnosti 3 g. 2. HVĚZDY A M EZIHVĚZDNÁ LÁTK A Také v loňském roce p ok račovaly usilovné snahy sm ěrující k odhalení předpokládaných těles na rozhraní m ezi planetam i a h věz­ dami — hnědých trpaslíků. M od ely zák lad ­ ních parametrů objektů s hm otnostm i od 0,03 do 0,08 M Q u veřejn ili A. W. Burrows aj. Z jistili, že hnědí trp aslíci m ají m ít p ovr­ chové teploty nižší než 3000 K a zá řivé výkony v rozm ezí 10-6 až 10 ~ 2 L 0 , přičem ž výkon prudce roste v rozm ezí hm otností 0,06 — 0,08 M Q . Pokud by se potvrd ila n e ­ dávná hypotéza chladné jadern é fůze (p řím á syn téza h élia a d eu teria ), b yli by hnědí trpaslíci snadno p ozorovatelní, takže r e la ­ tivn í neúspěch p ozorování je důležitým argu­ m entem proti chladné fůzi, v souladu s v ý ­ sledky nových laboratorních pokusů. N eg ativn í výsled k y přeh lídek potenciálních hnědých trpaslíků zv e ře jn ili lon i G. M arcy a K. Benitz jak ož i T. Henry a D. McMarthy. Celkem prozkoum ali na 100 hvězd ve slu­ nečním ok o lí bez toho, aby n a lez li Jediného kandidáta na hnědého trpaslíka. N aproti tomu W. Forrest aj. ob jevili p om ocí m ozai­ kové kam ery pro blízkou in fračervenou ob­ last celkem 9 případů těles o hm otnosti 5— 15násobku hmoty Jupiteru v kom plexu Taurus-Auriga ve vzdálenosti 450 světelných let. Z toho usuzují, že kom plex obsahuje na m ilión hnědých trpaslíků. Podobně J. Stauffer aj. n a lezli v Plejádách větší p očet ob­ jektů s pravděpodobnou hm otností 0,07 M Q, starých patrně jen 70 m iliónů let. Z dalších kandidátů vypadá nejn ad ějn ěji objekt HD 114762B, rozpoznaný spektroskopicky D. Lathamem aj. Z kolísání rad iálních rych lostí hlavní složk y dvojhvězdy vych ází hmotnost průvodce 0,011 M Q. N a možnost existence planet v rozsáhlých atm osférách dlouhoperiodických prom ěnných m irid upozornil C. Struck-M arcell. V řídké atm osféře m irid se mohou p lanety poh y­ bovat trvale a odpařující se silik áty v y v o la jí m asérové e fek ty v atm osféře, je ž budou mít periodick y proměnnou radiální rychlost ve shodě s pozorováním .

M noho prací b ylo lon i věnováno problému vzniku a vývoje hvězd z m ezihvězdných mračen. J. de Araújo a R. Opher se zabývali vznikem hvězd hyp otetick é III. populace v n ejranější fá zi v ý v o je galaxií. Tato p o­ pulace nem ohla obsahovat žádnou příměs prvků těžších, než je vodík a hélium, takže podle zm íněných autorů se skládala pouze z velm i hm otných hvězd nad 50 M Q. jejich m ocný hvězdný vítr ro zp tý lil zb ylý m ateriál m račen dříve, než z něj vzn ik ly m éně hm ot­ né hvězdy. Jelikož živ o t takto masívních hvězd byl velm i krátký, nezůstaly dnes v Galaxii žádné zbytky III. populace. Málo m asívní hvězdy s hmotnostm i pod 2 M Q vzn ik ají podle všsho podstatně pom aleji, ale zato vytrvale. P roto nakonec v současné Galaxii převažují. Zatím nevím e spolehlivě, kde se nachází maximum tzv. funkce hm ot­ nosti — někteří autoři ji kladou k hodnotě 0,2 M q , ale může le že t ještě níž, neboť údaje pro velm i m alé hm otnosti nepříznivě o v liv ­ ňují výb ěrové efek ty . V zn ik pla n etá rn ích soustav je dle A. Bosse organickým doplňkem procesu tvorby hvězd. R. Durisen se pokusil celý průběh m odelovat na superpočítači Cray X-MP/48 a zjistil, že chuchvalec mračna se nejprve zploští na jak ýsi lívanec, který rych le rotuje kolem vlastní osy. Během rotace se od lívance od ­ vinou dvě protilehlá sp iráln í ramena, z nichž se posléze v y tv o ří sam ostatný prstenec a z něho vzn ik ají planety. M ezitím se jádro lívance tém ěř ro zd v o jí a znovu spojí, a odtud nakonec vznikne vlastn í prahvězda. Zvláštní otázkou reálnosti krátkých vzpla­ n u tí jinak norm álních hvězd n astolil znovu B. Schaefer. Z různých zpráv vyp lývá, že taková vzplanutí trva jí od 1 do 1000 s a d o­ sahují amplitud přes 7 mag. Postižené h věz­ dy nevykazují žádné abnorm ality, takže f y ­ zik áln í příčina takových vzplanutí o en ergii nad 1033 J není vůbec jasná. N en í však Jisté, že jde o reálné úkazy, neboť z povahy věci vyp lývá, že nezávislé p otvrzení vzplanutí je m im ořádně obtížné a dosud se nikomu nepodařilo. Zákrytovou dvojhvězdu s nejhlubším p ri­ m árním m inim em ob jevil v r. 1988 R. Haefner. D vojhvězda PG 1550 + 131 se skládá z horkého bílého trpaslíka povrchové te p ­ lo ty 18 000 K a Červeného trpaslíka o te p ­ lotě 3000 K. Světelná křivka m im o zákryt má sinusový tvar a během kratičkého zá ­ krytu v trvání pouhých 7 minut dosahuje pokles jasností nejm éně 4,8 mag. Oběžná perioda této oddělené dvojhvězdy čin í pouze 187 min. Přivrácená polokoule červeného trpaslíka je horkým bílým trpaslíkem ohřátá

na 6000 K — ttm lze vysvětlit sinusový tvar světeln é křivky. M. R eisenberger a E. Guinan se zabývali těsnou dvojhvězdou D l Her, která vykazuje apsidální pohyb rychlostí l,0°/rok, ač podle teorie rela tivity by m ělo roční stáčení činit 4,3°. Rozpor lze podle autorů vysvětlit n e č e ­ kaným předpokladem , že rotačn í osy obou složek svírají s oběžnou rovinou ostrý úhel menší než 35°. Pak je to tiž apsidální pohyb předvídaný rela tivitou podstatně nižší.

P ( h ) ------- *■ R o ilo le n i R period P katak lyím ick ých dvojhvězd vy* k azu je „d vo jito u v ln u " f nevysvětleným m inim em v In terva lu 2 -3 h . Period y k r a t ii n e i 1,4 h se nevy­ skytuji i toho důvodu, ie takové systémy rychle zanik a jl pro výraznou ztrátu e nerg ie g rav itačn ím vyza­ řováním . (Po d le R . W e b b in ka)

T. Z w itter a M. Calvani se zabývali proslu­ lým systémem SS 433 a od vod ili hmotnost prim ární složky 23 M g a sekundární kom ­ paktní složky 10 M g . Odtud usuzují, že se­ kundář je vlastně černou dírou obklopenou akrečním diskem. N a něj proudí z prim ární složky hmota tempa 10-6 M g/rok. T olik m a­ teriálu se nemůže přím o usadit na stabilní oběžné dráze kolem černé díry, takže nastá­ vá jev zvaný superkritická akrece, vedoucí k výronu plynů ve dvou protiběžných výtrys­ cích. Rychlost akrece je podle M. Shary urču­ jícím param etrem také v těsných d vojh věz­ dách se složkou — bílým trpaslíkem , které čas od času vybuchují jako novy. Podmínkou pro překotnou term onukleární reakcí ve slupce kolem bílého trpaslíka je, aby akre­ ce vodíku do slupky nepřesáhla hodnotu 10-9 M 0 za rok, což je o řád méně, než k o ­ lik pozorujem e u postnov (n o v něk olik let až d esetiletí po výbuchu). Autor se dom ní­ vá, že tem po přenosu hm oty u postnov je abnorm álně vysoké, vlivem ozáření průvod­ ce (h v ě zd y hlavní posloupnosti] samotnou

novou. T eprve za sto let poklesne ozařová­ ní průvodce, a tím se rychlost přenosu hm o­ ty na bílého trpaslíka sníží nejm éně o dva řády. Nastává dlouhé období přezim ování n o­ vy, během nějž se přim ěřeně zvoln a buduje na bílém trpaslíku nová slupka, vedoucí k další exp lozi n ovy řádově b ě h e m 105 let. Celý cyklus se pro danou novu m ů že op a k o­ vat m inim álně lOOkrát a m axim álně až 10 OOOkrát. Hm otnosti bílých trpaslíků v sou­ stavách nov činí podle M. Livia v průměru 1.0 až 1,3 M0 , což je výrazn ě nad průměrem hm otností osam ělých bílých trpaslíků (0,6 M c ) a zatím není jasné, zda jde o výb ěrový efek t neDO další nutnou podmínku pro vznik novy. P rakticky to znamená, že v době výbu­ chu m ají novy po d elší dobu stálou bolom etrickou svítivost kolem (2 — 5) . lO ^M g, a proto se dobře hodí jako standardní svíčky při u rč o v á n í v z d á le n o s t í hvězdných soustav ( g a l a x i í ) , v nichž se nacházejí. Když se hm ot­ nost b ílý c h trpaslíků ještě v íc e p řib líž í k Cfoandrasekharově m ezi (1,4 M 0 ), začíná se rekurence exp lozí zk racovat na in terva­ ly desítek let i m éně (n a p řík lad U Sco nebo T P y x ). Jednotlivé exp loze nedokáží odvrh­ nout celou vodíkovou slupku bílého trpaslí­ ka, takže jeho hmotnost d ále roste, což pak n ejpozději za 105 let vede k exp lozi super­ novy I. typu, při níž je c e lý bílý trpaslík zničen v gigan tick é explozi. Dosud n ejvzd álen ější supernovu 1988U ob­ je v il H. N ergaard-N ielson v kupě ga la xií AC 118 v srpnu 1988. Byla pozorována jen něco přes týden, pak je jí jasnost klesla pod mez dohlednosti l,05m dánského teleskopu ESO. Patřila k 1. typu a nalézá se ve vzdálenosti bezmála 5 m iliard světeln ých let od Země (z = 0,31). Do seznamu historických super­ nov v naší Galaxii d e fin itivn ě p řibyla h v ě z­ da 0 mag z r. 1181, pozorovaná v Orientu a vzdálená od Země nejm éně 8500 světelných let. Patřila k II. typu a je jí pozůstatek s le ­ dujeme na rádiových vlnách jako objekt 3C-58. R. Fessen aj. n a lezli po usilovném d vace­ tiletém hledání pozůstatek po exp lozi super­ novy S And (1885) jako tm avý „bod“ v č á ­ ře Fe II 386 nm. Průměr „bodu“ činí 0,3", což ve vzdálenosti g a laxie M 31 představuj* průměr 1 světelný rok. Z pozorování přímo plyne, že šlo o supernovu I. typu a že ryc h ­ lost expanze obálky činí kolem 5000 km s. S. van den Bergh určil okam žik vzplanutí supernovy Cas A na letop očet 1658 * 3 ro ­ ky. T ý ž autor ve spolupráci s proslulým lovcem supernov R. Evansem odhadli na z á ­ kladě 75 000 pozorování 855 g alaxií v letech

/

1980— 1988 četn osti výskytu supernov typu I na 0,55/100 let ga la xii a typu II na 1,04 v těchže jednotkách. Evans zprvu pozoroval binokulárním teleskopem o průměru 0,25 m při m ezné hvězdné velik osti 14,5 mag. N yní má k dispozici 0,4m teleskop s meznou hvězdnou velikostí 15,4 mag a úhrnem tak našel již 24 supernov! V porovnání s auto­ matickou přehlídkou supernov v B erkeley, kdy fo to g ra fie g alaxií porovnává počítač, je zatím Evans výrazně úspěšnější. R. Barbon aj. u veřejn ili ka ta log 661 super nov pozorovaných od r. 1885 do konce roku 1988, z nichž pro 267 ]3 známa k lasifikace.

vodní zastoupení „k o v ů " 4krát nižší než u Slunce. Hmotnost železn éh o jádra vychá zí na 1,40 a in tervaly term onukleárního

Vývoj supernovy 1M7A no H - R d iagram u tep lo ta T — svítivost l (v jedno tkách svítivosti S lu n c e ). Symbo­ ly chem ických prvků in a č i začátek fá re •p o lo vá n i příslušného prvku v nitru h v iz d y a symbol v xávorce odpovídá ukončeni příslu šn é f á i e . Č ís la ti tich to m ezníků o zn a ču ji čas v le te ch , počítaný záporné od okam žiku exploze supernovy SN . (Po d le S . W o o ile y * a T . W e a v e ra .) Schém a vzniku svitefn ýeh ozvěn od supernovy 1987A (S N ), vzdálené od Země p řib ližn é 170 t i s k světelných le t. V okolí supernovy se vyskytuji prachové útvary A - € , tvořené částečkam i, j e i rozp tylu ji světlo p ře v álně ve sméru d o p a d a jíc íh o zá ře n i, ja k je naznačeno čárkovaným i č a ra m i. V zdálen o sti m račen od supernovy jsou po ř a d ě : A — 1 svě te l, rok, B — 2 svě te l, roky, C - 400 světel, le t, D - 1000 světel, le t, E - 700 svétel. le t. Plné křivky označené čisly 2 a 3 p ře d sta­ vu ji geom etrická místo bodů, od n ic h i p řic h á zí svě­ teln á ozvéna se zpožděním 2, resp . 3 le t po explo zi supernovy. V průsečíku křivek a prachových útvarů d ochází k rozptylu svě tla , které na Zem i p řich ázi s uvedeným zpožděním a p ro jeví se b uď soustředě s uvedeným zpožděním a p ro jeví se buď soustřed­ ným (p říp a d m račna C kolm ého k zornému p a p rsku ), nebo nesoustředným (p říp a d m račna D šikm ého vůči zornému paprsku) prstencem . O b je kt E se zobrazí jak o asym etricky položená , .taje m n á s k v rn a ". M račna A a B se zobrazí p ř ilii těsně (2 ,5 " ) u obrazu super­ novy, takže jsou s t ě ii ro zlišite ln á . (Po dle D . M a lin a a D . A lle n a .)

spalování prvků vych á zejí takto: C — 450 let. N e — 0.25 roku, O — 1,1 roku a Si — 0,02 roku (1 týd en ). Pokračování

•

•

O d c h y lk y č a s o v ý c h ( i g n á l t v dubna 1390

Den

N ejv íc e supernov (26) bylo nalezen o v le ­ tech 1983 a 1988. N ejv íc e údajů je dnes p ři­ rozeně k dispozici o supernově 1987A ve V e l­ kém M agellanově mračnu. V říjnu 1988 na­ šli A. Crotts aj. již třetí prstencovou s v ětel­ nou ozvěnu kolem supernovy, jež vzniká rozptylem světla na prachu prostírajícím se ve vrstvě asi 20 světeln ých let za superno­ vou. K. N om oto aj. zjistili, ve shodě s teorií, v rozpínajících se obalech supernovy silný přebytek dusíku. Tito autoři odhadují p o ­ čáteční hmotnost supernovy na 23 M 3 a pů­

•

U T l-s ig n á l

U T2-sign ál

3. IV.

+0,1328*

+0,1482*

8. IV.

+0,1206

+0,1381

13. IV.

+ 0,1090

+ 0,1286

18. IV .

+ 0.0994

+0,1210

23. IV .

+ 0,0865

+0,1101

28. IV .

+ 0,0750

+0,1004

V. P.

V z p o m ín k y na

O k n a v e s m ír u d o k o ř á n (trialog)

Č: „Č lověk zdvih al svoju tvář k ob loh e od ch víle ako sa stal človekom . A m ožno ešte prv . . . H viezd y mu boli kalendárom , kompasom i básnickým vytržením . S hlavou hlboko zakloněnou vych ádzal p řed prah svojho domu, aby sa presvedčil o jednej z mála istót svojho bytia, že> nad ním svletia h v ie z­ dy . . Zvědavé tvare detí ok olo petřínského d alekohladu a m edzi nimi dr. Grygar. Střih do štúdia, vybieha V an gelisov Unknown man a tr p e z liv ý a zasvatený sprievodca po tajom stvach vesmíru, ako píše v o svojom lis ­ te Zdeněk Soldát z Lidové hvězdárny v Sezim ově Ostí „lah od n ě servíru je televizním konzumentům ten hrnec s pochoutkou, které říkám e vesm ír“ . N ech ce sa to veriř, ale dr. G rygar o tvo ril po prvý raz televízn e okno do vesm íru už pred d eviatm i rokm i. Odvtedy Československá tele v ízia od vysielala 27 častí cyklu H lavnej redakcie vzdělávacích program ov, k torý zoznam uje divák ov s najnovšim i poznatkam i astronóm ie a astrofy zi­ ky. Celková dlžka týchto relá cií dosahuje 14 hodin. Je to málo, v e la alebo tak akurát? G: Na televizn í seriál docela hodně, na astronom ii vlastně málo. V odvysílaných dí­ lech jsme zdaleka nep ok ryli záběr současné astronom ie a astrofyzik y a navíc za těch de­ vět let se astronom ie opět prom ěnila. T vrdí se, že poločas rozpadu vědeck ých poznatků činí asi 7 roků, takže i tím lze zdůvodnit případné další pokračování pořadu. V e sho­ dě s m oderním trendem jsme ostatně postup­ ně vyk ro č ili nad rám ec popularizace sam ot­ né astronom ie. Ta je přece propojena n e v i­ ditelným i nitkam i se všemi ostatním i ob ory nejen přírodních, ale 1 humanitních věd, má i filo z o fic k é přesahy. Kom plexnost pohledu na svět je to, co na pořadu lákalo mě — a jak doufám — také diváky. Č: Bolo to niek ed y v roku 1977, ked som ako čerstvý redaktor HRVP os lo vil dr. Gryg a ra s ponukou p opularizovat astronómiu v te le v ízíi. Odpověď bola nádejná, ale musel som si pár rok ov počkat na sériu článkov

dr. Grygara v časopise T ech nický m agazín. V redakcii tohto časopisu som o b javil č lo ­ věka, ktorý velm i presne v e d e l ako vyu žit sp ecifick é a súčasne v našich podm ienkach nie p říliš v e lk é m ožnosti média, akýrn je te­ levízia. Je to Vlad im ír Železný, ktorého asi poznáte ako autora vyn ik ajú cej knihy N á­ vraty první dámy. On n avrh u je televíznym oknám do vesm íru fazónu, je scénaristom . . . Z: V době, kdy mne doktor Čorba poprvé oslovil, byl jsem už asi tři roky p ečlivě ukryt za nenápadnou fasádou SNTL, které vyd ávalo Téčko. Jeho první dotaz zněl, zda bych si nechtěl zkusit napsat scénář te le v iz ­ ního pořadu. Netušil, že mám za sebou více než desetiletou te le v izn í praxi. V televizi jsem začínal jako asistent produkce, pak ja­ ko redaktor T elevizn ích n ovin v zahraniční redakci. 21. srpna 1968 jsem byl brzo ráno jako jeden z prvních ve studiu v M ěšťanské besedě, za žil jsem je jí obsazení. Pak práce na n ěkolika ilegá ln ích p racovištích te le v i­ z e . . . jako chron ický nestraník jsem v te ­ le v izi p řežil do roku 1974; od roku 1969 jsem už ale nesm ěl na obrazovku, od roku 1972 jsem nesm ěl red igovat, jen r e ž ír o v a t. . . Pak už ani to ne. Zachytil jsem se v redakci T é č ­ ka; vžd yť jsem kdysi kom entoval lety am e­ rických A p o ll k M ěsíci, a tak jsem m ěl tak trochu k v a lifik a ci na vědu a techniku. Když mne v yh od ili dveřm i, vrá til jsem se do te le v ize zadním i vrátky, přes M lýnskou dolinu v B ratislavě. Juru Grygara jsem znal. Kdysi dávno jsem ho točil, ještě jako šéfa dvoum etrového dalekohledu v O ndřejově, když jsem re ž íro va l film o v ý dokument k v ý ­ ročí F rič o v y ob servatoře . . . V Téčku se stal mým prominentním autorem ; m imořádný po­ pularizační talent, m etaforick y m yslící v ě ­ dec. Pro redaktora op ravd ový dárek. Jenže se ukázalo, že i zadní vrátka jsou v tele v izi p ečlivě střežena. Seriál Okna vesm íru doko­ řán se rozb ěh l a na titu lcích jsme byli u ve­ deni všichni. Brzo se ozva l telefon hodně zvysoka, pro te le v izi vlastně z nebes. Ředi-

telí bratislavské te le v ize zavolala p ra covn i­ ce od d ělen i m asových kom unikačních p ro ­ středků ÚV KSČ Krem pová, která v tomto oddělení, spadajícím pod tajem níka J. F o jtí­ ka, m ěla na starosti řízení televize. A co že si to d ovolu jí spolupracovat s někým tak o­ vým, jako je Železný. Ano, tyto vrch oln é m o­ censké struktury se staraly doslova o k až­ dého pěšáka. Ke všemu zlém u ještě vzd ě lá ­ vací redakce v tele v izi byly náhle p odřízeny náměstku Divišovi, který mne kdysi z te le v i­ ze s takovým gustem v y h a z o v a l. . . V norm alizovaném Československu pak měl další „n o rm á ln í" v ýv o j vypadat tak, že bych si už ani n e š k rť a seriál Okna vesm íru d o­ kořán by psal někdo jiný. N ebyl by asi h o r­ ší, G rygar je jistota sama o sobě; byl by jen jiný. Leč stalo se něco, s čím m ocenské struktury, n avyk lé pouštět po hrom osvodech blesky, nepočítaly. Blesk sice sjel přes něko­ lik červených telefonů a přes řed itele S lo­ venské te le v ize na ramena doktora Čorby, ale ten ram eny jen pokrčil, jako by se n e­ chum elilo. A klidně řekl — piš dál! Jenže psát pro te le v izi na zapřenou, to n e ­ ní jako od evzd at článek do časopisu. T e le ­ vizn í pořad je kom plikované k olek tivn í dílo a autor by se měl p od ílet na výběru o b ra zo­ vého doprovodu, m ěl by spolupracovat s v ý ­ tvarníkem , s režisérem , ideáln í je jeho p ří­ tomnost při natáčení. Z atajit autora v te le ­ vizi, to je jako skrývat m uže v e fraku na nu­ distické pláži. Přesto v bratislavské te le v izi i to h le dokázali; tv á řili se, že ten muž ve fraku je stejně nahý jako oni. Stalo se něco, s čím kom unistická totalita nepočítala. T i­ chá vzpoura jednoho redaktora — no p ro ­ sím, to se může přih odit — , ale tic h é sp ik ­ nutí desítek lid í na jednom pracovišti, to n e ­ předpokládal na m ocenských nebesích n i­ kdo. Počínaje šéfredaktorem H lavní redakce vzd ělávacích program ů až po kam eram any ve studiu, všechni- věd ěli, o co jde. Stačilo by, aby se na příslušných mí9tech někdo z m ín il. . . nezm ínil se nikdo! .,Okna“ se během n ěkolika let, aniž jsme si toho valn ě všim li, stala novým a neob ­ vyklým typem pořadu na naší obrazovce. A dokonce i v kontextu ok olních zem í začal budit pozornost. Pořad, k terý staví na osob­ nosti vědce, který však současně nese epický příběh, pořad, k terý sd ělu je n ejn ovější poznatky kosm ologie a přitom sáhne bez r o z ­ paků k rozto m ile p ok leslé form ě comicsu. Pořad o současné špičkové vědě, k terý se neváhal ob racet zpět do h istorie i do filo z o ­ fie, k terý nacházel přem ostění m ezi čern ý­ mi dírami ve vesm íru a fantastickým i v iz e ­

mi spisovatelů. M ytolog ie si tu podávala ru­ ce s kvantovou fyzikou a rela tivita s le ge n ­ dou . . . Dobrodružným úkolem scenáristy by­ lo uplácat z této všehochuti ucelený a za jí­ m avý tvar. • G: V ovk a Železn ý má jedinečnou schop­ nost uzpůsobit svůj scenáristický jazyk in ­ d ividu alitě p rotagon isty na scénž. Když jsme začali s přípravou I. série cyklu, dohodli jsm e se rych le na výběru témat, je ž se v pod­ statě k ryla se stejnojm enným seriálem , k te ­ rý jsem psal pro Téčko v letech 1979— 1980. Podle toho jsem p řip ra vil stručnou synopri a V ovk a se dal do díla. P řip ravil scénář i s poznám kami pro režiséra — on si tu scé­ nu a všechny d etaily dokázal díky své p ře ­ dešlé p ro fesi výtečn ě před stavit — c itliv ě do d ě je vklád al od le h č o va cí pasáže a h ýřil i nápady pro výtvarn íka a ilustrátora. Na mně pak bylo scén ář prohlédnout, odborně vyčistit text a schválit je j pro rea liza čn í tým dr. Čorby, jenž je v te le v iz i všeobecně p ře ­ zdíván Akula. Mám n evývratn ý dojem , že bez jeho buldočí vytrvalosti by snad ani jeden d íl seriálu n evzn ikl. V žd yť každá minuta po­ řadu vyžad u je n ějak ý ob razový m ateriál, diap ozitivy, fo to g ra fie , film o v é dotáčky, k res­ by — zk oord in ovat vše tak, aby m ateriál byl v den natáčení pohrom adě ve správném po­ řadí a sledovat, aby od p ovíd al mému zčásti im provizovaném u textu — to je práce, k te ­ rou nikdo vlastně nemá ve své náplni, ale právě p roto práce nenahraditelná. Č: Prvá šesfčasfová séria v rozsahu 140 minút bola praktioky prvým pokusom ČST ven ovať sa v ucelen ej podobě výsledkom snád najstaršej vedy. Po form áln ej stránke n ebola táto séria p říliš vyn aliezavá — Išlo 0 štandardnú schému, vyskúšanú v mnohých televízn ych relá cia ch — o d ia lóg m oderátor­ ky (Jana P lich to vá ) s dr. Grygarom . Tento d ia lóg bol ilustrovan ý atraktívnym i fotografiam i i film ovým i záberam i. Tém aticky bola táto séria věnovaná slnečnej sústave, najma výsledkom , ktoré sa dosiahli vďaka kozmonautike. Ž ivý ohlas u divákov, u televíznych recen zen tov a tie ž rea k cíe astronóm ov — „am atérov i p ro fesio n álo v", n a vo d ili priaznivú atm osféru pre vytvo ren ie druhej série, ktorá m ala devať částí po 30 minút. Celkom n ové bolo dram aturgické poflatie týchto deviatich částí. A j tu bol základným princípom dialóg, tentoraz však fik tív n y — s v ý ­ značným i pred stavitefm i prírodn ých vled 1 filo z o fie od antiky až po sú časn o sť. . .

(p o k ra č o v á n í)

nosti časových signálů OMA 50, OMA 2500. OLB 5 i signálu rozhlasového.

Významný převoz času do P r a h y Porovnávat čas m ezi vzd álen ým i m ísty pře­ vozem hodin v chodu je nápad dost starý a osvěd čil se jak v oblasti vědecké, tak i v občanském životě. Tak třeba už v minu­ lém století se při určování rozdílu zem ěpis­ ných d élek převážela skupina 50 přesných lodních chronom etrú z Paříže do Pulkova. Anebo ve třicátých létech našeho století v Praze seřizo vali špatně ukazující uliční ho­ diny dva zřízenci, jeden pro pravobřežní, druhý pro levobřežn í čtvrti, vybavení spo­ leh livým i kapesním i hodinkam i, které si na­ říd ili v centrále fy Jednotný čas v Karlině. Tenkrát ovšem stačil souhlas v desetinách sekundy, resp. v minutách. M etoda se d očkala svého znovuzrození až po mnoha desetiletích, k dyž se rozšířilo p o­ užívání atom ových hodin. Přesnost udržování času se totiž zlep šila natolik, že už nestačilo dosud ob vyklé porovnávání časovým i sign á­ ly, kde se i při respektování vypočten é d o­ by jejich šířen í dosahovalo rozlišen í jen v d e­ setinách m ilisekundy. Proto vzn ik ly nové m e­ tody: přes vysílán í na velm i dlouhých vlnách, přes radionavigační systém y (O M E ­ GA, LO RAN -Cj, televizn í vysílán í a družico­ vé spoje. A le tady zase n evyhovovaly ani ty n ejpřesn ěji vyp očten é či složitě přím o m ěře­ né doby šíření měrných impulsů, protože se žád alo rozlišen í v m ikrosekundách i méně. N aproti tomu m oderní m iniaturizační tech­ n o logie um ožnila zkonstruovat velm i přesné a zároveň tak malé, lehké a odolné cesiové atom ové hodiny, že byla snadná jejich p ře­ prava v chodu, ať již autem, nebo letadlem , aniž se význam ně narušil jejich chod. Pak už byl jen krok k oprášení staré m etody, ten­ tokrát ovšem se submikrosekundovým ro z­ lišením. První z význam nějších misí toho druhu o r­ g an izo val v r. 1964 tehdy jediný výrob ce ce ­ stových atom ových hodin, am erická firm a H ew lett-Packard z Palo A lto v K aliforn ii, původně vlastně jako p ropagačn í akci n ové­ h o „m in iatu rizovan éh o" p rovedení cesiových hodin. Mise se pak op ak ovaly po několik ro ­ ků a při některých hodiny vyk on aly i cestu kolem světa. V září 1967 byla jednou ze za ­ stávek takové cesty i Praha (RH 1/68. 3/69). Tehdy však tu ještě nebyly atom ové hodiny, a tak se výsledků vyu žilo ke zlepšen í p řes­

Příští návštěvy „lé ta jíc íc h h odin" se Pra ha d očkala až v červnu 1971 (R H 11/71). T o už m ěl Ostav radiotechn iky a elektroniky ČSAV (Ú R E ) v K obylisích v chodu první cesiové hodiny v Československu, koupené od fy H ew lett-Packard, typ 5061 A, č. 335 (R íl 7/70). Jejich čas se od konce r. Í970 pravidelně porovnával čs. televizn í m etodou mj. i s časem prvořadé časové laboratoře Fyz.-technického ústavu SRN (P T B ) v Braun schweigu. B ylo tedy nejvýš naléhavé určit převozem lio d in zpoždění v příslušných TV trasách. Proto přišla velm i vhod nabídka ob­ servatoře v Paříži (O P ), z podnětu teh d ejší­ ho M ezinárodního časového ústředí B1H Pa říž, na převoz hodin z OP. Po vyhodnocení výsledků byl poprvé upřesněn vztah p ražské­ ho koordinovaného času UTC (T P ) jednak, ke kvalitním časům OP a PTB, jednak, a to hlavně, ke světovém u koordinovaném u č a ­ su UTC. Od té doby se uskutečnilo mnoho převozů času, do nichž byla zapojena časová labora­ toř ÚRE ať již jako cílová stanice, či jako tranzitní zastávka. V několika případech se dalo opět určit zpoždění v TV trasách mezi ÚRE a PTB, a tu se ukázalo, že je p řek vap i­ vě stálé: Z pěti m ěření v šesti letech se je d ­ n otlivé hodnoty od svého průměru n elišily o více než ±0.05 /js ! Ze všech těchto p ře­ vozů ty důležité, které m ěly největší význam pro vazbu na UTC však skončily v r. 1978 misí organizovanou italským Národním e le k ­ trotechnickým ústavem IEN Torino. Zhoršu­ jící se p olitick é vztah y se západním i zem ě­ mi v y v o la ly brzy potom em bargo i na akce tohoto druhu. Po celých 11 let pak byla P ra­ ha ochuzena o kontrolu rela ce času UTC (T P ) k předním časovým autoritám a zůsta­ la odkázána jen na nepřímá a m álo spo­ lehlivá srovnávání přes časové laboratoře ně­ kterých sousedních zem í patřících k RVHP. T eprve v říjnu 1989 se p odařilo prosadit p ří­ mé porovnání mj. i s časem zm íněné lab o­ ratoře PTB Braunschweig, tentokrát p řevo­ zem hlavních cesiových hodin HP č. 335, v y ­ nuceným okolnostm i. Od jisté doby se totiž začaly projevovat příznaky stáří těchto hodin, což b ylo ovšem po tém ěř 20 letech nepřetržitého provozu d o ­ cela přirozené. N ěk teré závady se pracovn í­ kům ÚRE d ařilo opravovat vlastním i silam i, ale když v červnu 1988 došlo k náhlé a zn ač­ né zm ěně chodu — zrych len í o víc než 70 ns/d během n ěkolika dní ( ! ) b ylo jasné, že bude nezbytná gen eráln í oprava včetně v ý ­ měny cesiové trubice, je ž je srdcem celých hodin. A to je m ožné jen v evropském ser­ visním středisku fy H ew lett-Packard v Zenevě. Proto m usely být urychleně zrevid o vá ­ ny a v září 1988 uvedeny do chodu náhradní cesiové hodiny švýcarské firm y O scilloquartz

Historický snímek — první dílna C. Zeisse

Z a jím a v é

sbírky, vyu žív an é

d říve

p ou ze vě d ci

ke stu d ijn ím ú čelů m , byly zp řístu p n ěn y širo k é v e ­ řejn o sti a v ro ce 1965 byly d o p ln ěn y o p ob oční e x p o zici z

otevřen ou

18. století

v

letním

historickém

G r e is b a c h h a u s u ,

sto jícím

síd le

n e d a le k o

p la n e t á r ia . Z in iciativ y g e n e rá ln íh o ře d ite le kom ­

POZVÁNKA DO Z E I S S O V A MUZEA

b in á tu V E B C a r l Z e iss J e n a prof. dr. D r.h .c . W o lf­ ganga s t á lá b o rné

B ie rm a n n a b yla v p ro sin ci 1976 otevřen a ex p o zic e O p tic k é h o

m u zea v b ud ově O d ­

školy pro o č n í optiky

H e rm a n n a

P istora.

J e jí d n e š n í p o d o b a p ře d sta v u je pod titulem K o m ­ b in á t

V EB

p ře sn ých ta ké

C a rl

Z e iss J e n a

op tick ých

p řístrojů

—

tra d ic e

v e d le

a

vývoj

historických

n e jm o d e rn ě jší výrobky kom b inátu .

Z h ru b a n a p řelom u století z a č a li s p o lu p ra c o v ­

V d e se ti o d d ě le n íc h s e m ohou n ávštěv n ici s e ­

n íci firmy C a r l Z e iss Je n a sb íra t histo rické o p tick é

zn á m it s životem a d ilem C a r la Z e iss e , Ern sta A b b e

p řístroje, z e jm é n a m ikroskopy. S b írk a se v p rů b ě ­

a O tto S ch o tta , z a k la d a t e lů výroby o p tických p ří­

hu

let p o stu p n ě

1922

strojů a sk la v Jen ě, s historickým vývojem p o m ů ­

nadace

ce k pro s la b o z ra k é , s d ě jin a m i výroby m ikro sko­

C a r l Z e iss J e n a . V n á s le d u jíc íc h le te ch byly s b ír ­

pů v č e tn ě elektron ových a n e jm o d e rn ě jších o p e ­

za lo žili

O p tic k é

ro zrů sta la , m uzeum

a

ja k o

tak v ro c e z a říze n i

ky p ra v id e ln ě d o p lň o vá n y , zd o k o n a lo v á n y a d n es

r a č n íc h .

v la stn i m uzeum širokou p a le tu vě d e ck y a kultu r­

a stro n o m ick é p řístro je a g e o d e tick é pom ůcky, fo-

D a lš í

část

sb íre k

tvoří

d a le k o h le d y ,

n ě historicky ce n n ý ch ex p o n á tů od brýlí, m ikro­

too b jektivy

skop ů a a stro n o m ick ý ch p řístrojů a ž po u n ik á tn í

n e jv ě tši p ozo rno st n ávštěvn ík ů m u ltisp ek tráln i k a ­

do b ové m alb y a grafiky.

m era M K F 6 u rč e n á k d álk o vém u průzkum u Ze-

a

kam ery.

V

tom to o d d ě le n i p o u tá

1967

1600 — 1900 Telurium — učebni po­ m ůcka k znázorňováni oběhu Země a M ěsíce kolem Slunce 1665 M alé stolní hodiny C h. Huygense ukazovaly m j. i vzájemnou polohu Zem ě, Slunce a M ěsíce 1919 První zobrazeni trickém planetáriu

na

1923 Prvni projekční vyrobené v Jeně

planetárium

1926

Prvni sériový a p arát

1930 — 1940 jektory 1953

geocen­

Prvni

U niverzáln í

dop lňující p rojekční

pro­

plane-

1984

1980

1967 Prvni sériové au to ­ m atizované ap aráty a p ří­ stroje pro kopule menších rozměru 1980 Prvni ap aráty vyba­ vené počítačem 1984

C O SM O R A M A

Jaroslav Drahokoupil: Z dějepisu p lan etárií (k článku

Ladislava Kučery Pozvánka do Zeissova muzea)

Ernst Abbe (1840— 1905)

mě, která

byla

pop rvé

C arl Zeiss (1816— 1880)

p o u žita

v z á ří

1976

na

p a lu b ě so větské k osm ické lodi S o ju z 22.

s

Při příležito sti o sla v 100. výročí úm rtí C a r la Z e is-

Otto Schott (1851 — 1935)

Příno sem

m u zea

m lá d e ží,

která

je tvoří

však m ezi

i

p ra v id e ln á

p rá c e

n ávštěvniky

plnou

p olo vin u. Z a sv ě ce n ý a p o p u lá rn ě p o d a n ý výklad

se b yla v p ro sin ci roku 1988 otev řen a ja k o s o u ­

vyvolal

č á s t m u zea i je h o první d íln a a byl zm ě n ě n i n á ­

obor, a le m nozí si výrobu op tick ých přístrojů vy­

zev

b ra li ja k o své životni p o v o lán i. Při ce stě do N D R

na

Z eisso vo

m uzeum .

Ja k o

je d in é

tohoto

u řad y z

n ich

n e jh lu b ší z á je m

druhu v N ě m e c k é d e m o k ra tick é re p u b lic e s e z n a ­

byste

m u je

ujit. Z a s lu h u je vaši p ozornost.

na

n ávštěvníky

kterých

je

s vývojem

op tick ých

do k u m e n to v án o

přístrojů ,

vyu žívání

vědec­

kých p ozn atků přím o ve výrobě. V

le te ch

1980— 1989

zo rg a n izo v a li

p ra c o v n ic i

m u zea výstavy v k ra jský ch m ěste ch N D R i v z a ­ h ra n ičí

v

P aříži,

p oo lu.

Budova Zeissova muzea (Foto arch iv C a r Zeiss Je n a )

E d in b u rg h u ,

Lo n d ýn ě

a

L iv e r­

si

toto

z a jím a v é

m uzeum

n em ěli

o tento

n ech at

L A D IS L A V K U Č E R A

Netradiční snímek Slunce to d a fo to g rafo ván i slu n e č n í fotosféry n e v y ža d u je od z a č in a jíc ih o a stro n o m a mít d o sta te čn ě pevný stativ s p a ra la k tic k o u

m o ntáží, n e k la d e

ani n á ­

roky n a sp e c ific k é filtry, které se těžko s h á n ě jí, a

v n e p o sle d n í ř a d ě

použitou

optiku

v prostém

je

velm i

a m a té rsk é h o

o fo ce n i o b rázk u

n e n á ro č n á p řístro je .

i na

S p o č ív á

S lu n c e , který z a c h y ­

tím e na stínítku. V ýhodou této m etody je d a ta

ta k é m ožnost zá p isu

a hodiny n a stínítko. Z isk á m e tak o b rá ze k

S lu n c e

a

sp o le č n ě

přím o se

na

vy v o lá v a n é fo to g rafii m ám e

S lu n c e m

i

n e jn u tn ě jší

p ozn ám ky

o zá b ě ru . Při fo to g ra fo ván i j e však tře b a d b á t D o vo lte mi, a b y ch vám m ek

S lu n c e ,

který j e

a m a té r-z a č á te č n ik .

p o sla l n e tra d ičn í s n í­

sc h o p e n

p o říd it kterýkoliv

M o je velm i je d n o d u c h á

osost d a le k o h le d u , fo to a p a rá tu

n a sou-

stinitka. Jin a k

n eb u d e o b rá ze k S lu n c e n a n eg a tivu kruhový.

me-

V ý ra z n ě m o d e rn izo v a n é c e sio v é hodiny H P (k člá n k u V la d im íra P tá č k a V ýzn am ný převoz č a s u do

a

Prahy n a str. 112).

PA V EL KO V Á Ř

Neuchátel a v prosinci m ohly být hlavn i h o ­ diny HP 335 odstaveny z provozu. Současní b yly podnikány krok y nezbytné k fin an čn í­ mu i organizačním u zajištění opravy. Už tehdy se předpokládalo, ře po opravě budou hodiny od vezeny ze Ženevy v chodu autem a k porovnání času navštíví PTB

OCT OCT OCT OCT

23 26 27 27

M)D47822,53 MJD47825.58 MJD47826,47 MJD47826,51

Braunschweig, Ostav fy z ik y Zem ě Akadem ie věd NDR (Z IP E ) v Postupimi a Úřad pro standardizaci a m ěření NDR (A S M W ) v Ber­ líně, tedy vesm ěs naše dlouh oleté partnery. V únoru 1989 byly tedy hodiny odeslány do ženevské filiá lk y HP a po skončené opravě, justáži a nezbytném zkušebním provozu byl ÚRE vyzván k jejich převzetí v říjnu. Dva pracovníci ústavu proto o d je li autem z P ra­ hy dne 17. 10. a ve dnech 19.— 23. 10. pro­ běhla v Zenevě technická přejím ka hodin včetně instruktáže k jejich m odernizovaném u provedení. Po závěrečném porovnání s časem labo­ ratoře HP byl 23. 10. v 7h ráno od jezd a cestou se ještě ve Švýcarsku uskutečnily tři neplánované zastávky: U fy Oscilloquartz v Neuchátelu před lOh, kde p řivíta li m im o­ řádnou kontrolu své časové základn y stejně jako na neuchátelské observatoři o půl h o ­ diny pozd ěji a ve švýcarském Státním m ěro­ vém úřadu (C H ) v Bernu m ezi l l h a 13h. Pak už bylo na řadě nejd ů ležitější m ěření v PTB Braunschweig, kam výprava dorazila 24. 10. a ve 14:15 se uskutečnilo prvn í p o ro v ­ nání. Během tém ěř třídenního pobytu byl přesně zm ěřen chod i série časových od ch y­ lek převážených hodin vzhledem k času UTC (P T B ), a tak vzn ik la časová referen ce n e­ zbytná při pozdějším vyhodnocení vztahu pražského času UTC (T P ) ke světovém u k o­ ordinovanému času UTC. Po konečném m ě­ ření v 06:17 dne 27. 10. byl odjezd a pak ná­ sledovaly ještě dvě krátké zastávky v NDR: ZIPE Postupim v l l h a ASM W Berlin ve 12:30. Tam provedená m ěření poslouží jako podklad k ověření vztahu tam ějších časů UTC (Z IP E ) resp. UTC (A S M W ) k času UTC (T P ), se kterým se už po mnoho let pravi­ delně porovnávají přes TV vysílán i NDR. Ješ­ tě téhož dne se výprava vrá tila do Prahy a v laboratoři ÚRE proběhlo ve 21h konečné navázání převáženého času na UTC (T P ). Celá mise přinesla značné m nožství zm ě­ řených údajů. Zásadní význam tu m ělo sta­ novení chodu převozných hodin proti času UTC (P T B ) a závěrečn é určení jejich chodu v ÚRE proti UTC (T P ). Po propočtu se po­ tvrdilo, že během přepravy hodin se jejich chod význam ně nezm ěnil a že časové rela ce v navštívených institucích lze vyhodnotit

s uspokojivou přesností. Hlavní výsled k y b y ­ ly pak sděleny M ezinárodním u úřadu pro m í­ ry a váhy BIPM v Sěvres u Paříže, a ten ve svém m ěsíčně vydávaném cirkuláři T 23 z ledna 1990, kde jsou od ch ylk y časů 39 la ­ boratoří od UTC v listopadu 1989, uvedl ná­ sledu jící o fic iá ln í výsled k y akce:

UTC(TP) UTC(TP) UTC(TP) UTC(TP)

— — — —

UTC(CH) UTC(PTB) UTC(ZIPE) UTC(ASMW)

= = = =

—1,48±0,1 n * + 2 ,9 1 ± 0 .1 ps —1,53±0.05 ps —0.99±0,05 ^s-

Na základě vztahu k UTC (P T B ) bylo rekalibrováno zpoždění používané při denních TV m ěřeních s PTB (v ÚRE na K10 Drážďa­ ny, v PTB na K6 B rocken) a přijata jeho n o ­ vá hodnota +74,41 fis, která ]e jen asi o 1 /is větší než dosud používaná. Tím se také pro NOV 19 MJD 47849 zm ěnil vztah UTC — U T C (T P ) z +0,53 (ts na +1,44 fis, což ze zm íněného cirkuláře T 23 rovněž vyplývá. V ýsled k y převozu jsou však i podkladem k určení d iferen ciáln íh o zpoždění při časo­ vých porovnáních přes radionavigační sy­ stém LORAN-C. Signály stanice jeho n orsk é­ ho řetězce umístěné na Syltu se totiž p ř ijí­ m ají jak v ÚRE, tak i v PTB a ASMW a p o ­ čítá se s jejich využitím , souběžně s te le v iz­ ní metodou, jako další způsob pravidelného subm ikrosekundového porovnávání k oo rd i­ novaných časů těchto laboratoří. Popsaná akce tedy beze zbytku dosáhla očekávané cíle: Po m nohaleté p řestávce v y ­ tvořila další opěrný bod p ro porovnávání času U T C (T P ) televizn í m etodou s n e jv ý ­ znam nějším i partnery a p řipravila důležitý podklad k pravidelném u m ěření alternativní metodou. Krom ě toho nečekaně navíc um ož­ nila přím é porovnání časů m ezi lab oratoře­ mi, je ž sice nejsou našimi přímými partnery, ale navázané osobní kontakty u evropského výrob ce cesiových hodin O scilloquartz a ve dvou význam ných švýcarských institucích jsou dobrým vkladem pro budoucnost. Záro­ veň ovšem byly do ÚRE p řivezeny nejen opravené, ale výrazn ě m odernizované cesiové hodiny HP (na obrázku na kříd ové přílostr. 4 ), jejich ž funkce je tím zajištěna na další roky. V současných podm ínkách se zdá být i reálná naděje, že se uskuteční už dlou­ ho žádané dodávky dalších cesiových hodin HP jak do ÚRE, tak i do AsÚ. Tím by byl c elý čs. časový systém vydatně posílen a je ­ ho m ezinárodní autorita by tím byla zn atel­ ně podepřena.

•

•

h vě zd á re n a as tro n o m ických k ro u žk ů VZNIKLA Česko slo ven ska a r c h e o a s t r o n a u t ic k A

A S O C IA C E Č e s k o s lo v e n s k á a r c h c o o s t r o n a u t ic k á a s o c i a c e (Cs. A A A ) je ne z á v is lý m z á j m o v ý m sd ruž ení m občanů se sam ostatnou o r g a n i z a č n í a ří d ic í str ukturou, o b sa že n ou ve s t a no vá ch Cs. A A A . Cs. A A A se h lá s í k m ezin á ro d n ím u a rc h e o a stro n au tick ém u hnutí, za Jehož p ř e d s ta v ite le p o v a žu je o r g a n iz a c i A n cie n t A stro n au t S o c iety , v zn ik lo u v r. 1973 v USA. Cs. A A A bude u šilo vat o r o z v o j s p o lu p rá c e s tou to i d a lš ím i n e zá ­ v is lý m i o r g a n iz a c e m i a sd ru žen ím i, k te ré se za b ý v a jí stu diem a vý zk u m em h ra n ičn íc h jev ů , jež t v o ří podstatnou součást č in n o sti i Cs. A A A , s cí lem p řis p ět k o b ja s ň o v á n í těch to h ra n ičn íc h j e ­ vů a vz á je m n é v ý m ěn ě in fo r m a c í o je jic h vý zkum u. Činnost Cs. A A A se bude o r i e n t o v a t v zás ad ě na ty to o b s a h o v é ob last i: 1. V ý zk u m a studium z p r á v o n e id e n tifik o v a t e l­ ných lé t a jíc íc h o b je k te c h (U F O ) ja k o význ am ného h ra n ičn íh o jev u , je h o ž ex is te n c e je p r o ­ k á zán a, a vša k n en í dosud znám a v řa d ě p ř íp a ­ dů je h o p odsta ta .

1. V y d a v a te ls k á a p u b lik a č n í Činnost Cs. AAA se za m ěře n ím na p r a v id e ln é v y d á v á n í č a s o p is e c ­ kéh o p e r io d ik a Cs. A A A , v n ěm ž budou sm ěrem k čle n s k é zá k la d n ě i v e ř e jn o s ti p u b lik o v á n y o d ­ bo rn é sta ti, stu d ie a d a lš í in fo r m a c e ze v š ec h o b sa h o vý c h o b la s tí a rc h e o a s tro n a u tik y . D á le pak k n ižn í v y d a v a te ls k á čin n ost, a to ja k se z a m ě ­ řen ím na p ře k la d y za h ra n ič n í a rch eo a stron a u tic k é lite r a tu ry , tak i na p r á c e če s k o s lo v e n sk ých au torů . V n e p o s le d n í řa d ě pak vy d á v á n í A rc h e o a s tro n a u tic k é h o sb orn ík u ja ko p r a v id e ln é ro če n k y Cs. A A A , m eto d ic k ý c h a te o r e tic k ý c h m a teriá lů . 2. P ořá d á n í besed, sem in ářů , p ře d n á še k a v ý ­ stav, v č e tn ě d a lš íc h fo re m o r g a n iz o v a n é o s v ě ­ to v é prá ce. 3. R e a liz o v a t te m a tic k y z a m ě ře n é ku rsy k pro blem atikd m lid o v é h o lé č ite ls t v í, p s y c h o tro n ik y , p ro u tk á řs tv í a d a lšíc h , v y c h á z e jíc í z e zájm u a p o p tá v k y č le n s k é z á k la d n y i v e ř e jn o s ti. 4. Z a b e z p e č o v á n í r o z v o je a m a térsk é a r c h e o lo g ie ja k o p o d ílu a p o m o ci Cs. A A A o d b orn ém u a r ­ c h e o lo g ic k é m u výzku m u a s tím s o u v is e jíc í d o ­ sa žen í n o v e liz a c e dosud p la tn ý ch zá k on n ý ch na ř íz e n í tý k a jíc íc h se o c h ra n y k u ltu rn íc h a histo r ic k ý c h pam átek . 5. O rg a n iz o v á n í v e ř e jn ý c h a k cí na zách ran u k u l­ tu rn ích a h is to r ic k ý c h h od n ot na ú zem í Č esko slo ven sk á . 6. V y tv o ř e n í c e n trá ln íh o a rc h e o a s tro n a u tic k é h o d o k u m en tačn íh o a rc h ív u , v č e tn ě In fo rm a č n íh o ce n tra Cs. A A A . 7. R o z v íje n í v la s tn í vý zk u m n é č in n o s ti ce n tra i p o b oček , v č e tn ě po stu p n éh o v y t v á ř e n í v la s tn i m a triá ln ě te c h n ic k é zá k la d n y .

2. Na o b ja s n ěn í, studium a výzk u m p r o b le m a ­ tic k ý c h o tá z e k v ý v o je lid s k é c iv iliz a c e , se z a ­ m ěřen ím na h is to r ii, a r c h e o lo g ii, e t n o g r a fii a d a lší v ě d n í o b o r y , je ž m ohou n apom áhat k ob ja sn ě n í dosud sp orn ý ch o tá z e k c iv iliz a č n íh o v ý ­ v o je lid s tv a . 3. N a studium a výzk u m d a lšíc h h ra n ičn íc h j e ­ vů, ja k ý m i jsou n a p řík la d p s y c h o tro n ik a , t e le p a ­ tic k é je v y . b io fy z ik á ln í je v y a n ě k te r é d a lší. Do této o b la s ti z a h rn u je Cs. A A A i lid o v é lé č ite ls t v í a p ro u tk a řs tv í, k d e dosud e x is tu je m noho n e v y ­ ja sn ě n ý ch prob lém ů . 4. Na ře š e n í s p e c ific k ý c h te o r e tic k o f i l o z o f i c ­ k ý ch k o n c e p c í a rc h e o a s tro n a u tik y , je ž budou p ra v id e ln o u so u částí všech fo re m o s v ě to v é č in ­ nosti, k terou Cs. A A A bude r o z v íje t . Činnost Cs. A A A bude r e a l i z o v á n a v r ám c i s p e c i a l i z o v a n ý c h s e k c í, k t e r é budou t v o ř it h l a v ­ ní p l a t fo r m u p r á c e č l e n s k é z á k l a d n y o r g a n i z o ­ va né při ce nt ru i p o b o č k á c h Cs. A A A . V rá m c i p r o g r a m u Cs. A A A budou r o z v í j e n y i da lší, n e m é ně v ý z n a m n é f o r m y čin nos ti , o r g a ­ n iz o v a n é p r a ž s k ý m c e n t r e m Cs. A A A i p o b o č k a ­ mi.

8. R o zv o j s p o lu p rá c e s o fic iá ln ím i č e s k o s lo v e n sk ým i i za h ra n ič n ím i v ě d e c k ý m i a k u ltu rn ím i in stitu cem i. 9. R o z v íje n í m e z in á ro d n í s p o lu p r á c e s a rc h eo a s tro n a u tic k ý m i s p o le č n o s tm i a o r g a n iz a c e m i v z a h ra n ičí. C ílem Cs. A A A je p o d á va t v e ř e jn o s ti i č le n ­ ské z á k la d n ě p o d ro b n é in fo r m a c e tý k a jíc í se d o ­ m ácího i z a h ra n ič n íh o a rc h e o a s tro n a u tic k é h o hnutí a v la s tn í čin n o stí d osáh n ou t u zn á n í arc h e o s tro n a u tik y ja k o s p e c ia liz o v a n é s p o le č e n ­ sk é vě d n í d is c ip lín y . Čs. A A A sp a třu je ob ecn ě h la v n í vý zn a m své p r á c e v e v ý c h o v n é m a e t i c ­ kém p o slá n í a rc h e o a s tr o n a u tic k é h o hnu tí, k te ré sp o č ív á v r o z v o ji a p o s ilo v á n í d e m o k ra tic k ý c h a hu m ánn ích p rin c ip ů a po stojů je d n o tliv c ů i sp o le č n o s ti ja k o ce lk u , v p ř íp ra v ě lid í na hu m ánní p o slá n í lid s tv a , je h o ž podstatu musí tvo ř it p ře d ev ším m íro vá k o e x is te n c e lid s k é c i v i l i ­ za c e ja k o n e zb y tn ý p ře d p o k la d o v lá d n u tí k o s ­ m ick éh o p rosto ru č lo v ě k e m . P ro to se p o zo rn o s t Cs. A A A , m im o jin é , s o u ­ stře ď u je na o d s tra ň o v á n í v š ec h sp o leč en s k ý ch ,

e k o lo g ic k ý c h , e k o n o m ic k ý c h , s o c iá ln íc h a d a l­ ších b a riér, k te r é dosud b rá n i lid s tv a ro z v in o u t s v o je m ír o v é c iv iliz a č n í pů soben í na Z em i I v k o sm ick ém p ros to ru , a tím i d o s a že n i k v a ­ l it a t iv n í vy š šíh o stu pně c iv iliz a č n íh o r o z v o je . Řešením všech dosud sp orn ý ch p rob lém ů a o t á ­ zek sp o jen ýc h s č lo v ě k e m , lid sk ou c iv iliz a c i i p říro d o u h o d lá Cs. A A A k tom u to d ějin n ém u p o slá n i lid s tv a p řis p ět. Z á je m c i o p o d ro b n é in fo r m a c e a o vstu p do Cs. A A A sc m ohou p ís em n ě i te le fo n ic k ý p ř ih lá ­ sit v cen tru p říp ra v n é h o vý b o ru na a d r e s t ing. K. G reic h n er, Dům k o vo p rů m y slu , 150 00 Pra h a S — S m ích o v, te l. 54 45 62 n eb o na a d res e V la d i­ m ír L išk a, L. Z á p o to c k é h o 3073, 272 00 K la d n o nebo na te l. CKD Praha 82 67 92 od 0 do 15 h o ­ din. — čš—

OPĚT ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA H v ě zd á rn a v P ra ze na P e tř ín ě p o n ese o p ět S te fá n ik o v o jm éno. N á v ra t k názvu n a stal dnem 4. k větn a 1990. kdy u p ly n u lo 71 le t od t ra g ic k é sm rti gen . dr. M. R. Š te fá n ik a a 61 le t o d e dne. kd y b yla S te fá n lk o v a h v ě z d á rn a zp řístu p n ěn a p o p r v é š iro k é v e ř e jn o s ti. H vě zd á rn a v z n ik la p é č í Č eské a stro n o m ick é sp o le č n o s ti a h la vn íh o m ěsta P ra h y . B y la p ř í­ s tr o jo v ě vy b a v en a z e S te fá n ik o v a fo n d u , jeh o před sed ou b y l básn ík g en . M a ch ar a p r o t e k to ­ rem p r e z id e n t r e p u b lik y T. G. M a sa ry k . —oh —

S LO V E N SK É ASTRONOM ICKÉ FÓRUM V p o lo v in ě b řezn a se v B ra tis la v ě s e š e l p ř í­ p ra v n ý v ý b o r S lo v en s k é h o a stro n o m ick éh o fó ra . je h o ž c ile m b y lo v y p ra c o v á n i jed n o tn éh o p r o ­ gram u r o z v o je a stro n o m ie na S loven sk u . P ř í­ p ra vn ý v ý b o r n a vrh l pět o b la s ti jed n á n i: v ě d e c ­ k o výzk u m n o u . p o z o r o v a te ls k o u , p e d a g o g ic k o v z d ě lá v a c í. e d ič n í a p o p u la riz a č n í. P o d ro b n o s ti o v ý s le d c íc h jed n á n í p řin e se m e v n ě k terém z p ř íš tíc h č ís e l R iše h v ězd . — šk —

KAPALINOVÉ ZRCADLO A s t r o fy z ik dr. E. B orra na kan a d sk é L a v a lo v ě u n iv e rz itě v Q u ebeku z k o n s tru o v a l fu n k čn í m o­ d e l d a le k o h le d u se z rc a d le m na k a p a lin o v ém p rin c ip u . Z rc a d lo s m írn ě k o n ve xn ím p o vrch e m o prů m ěru 4 0 " (1016 m m ) je vla s tn ě n á d rž s r tu ­ tí, u m ístěn á na oto čn ém sto le , je n ž r o tu je r y c h ­ lo s ti 1 o t. za 6 s. D iky rota č n ím u poh ybu n a b ý ­ vá p o v rc h H g p a r a b o lic k é h o tva ru , k te r ý je o b ­ dobn ý tva ru sk len ě n éh o p a r a b o lic k é h o zrc a d la . (P o zn .: p o d ob n ý poku s r e a liz o v a l r. 1908 R. W oo d na H o p k in s o v ě u n iv e rz itě , a vša k te h d e jš í m o to ry n e b y ly s to z a b e z p e č it k o n sta n tn í r y c h ­ lo s t r o t a c e .) — šá —

★ ASTROVÝROCI ★ V SRPNU 1990 3. p řed os m d es á ti le ty se n a r o d il so větsk ý ly z ik a a s t r o fy z ik D. A. F ra n k -K a m en ě ck ij ( + 2. 6. 1970). K a m en ě ck éh o a s t r o fy z ik á ln í p rá ce jsou v ě n o v á n y rozp ra co vá n í te o r ie v n itř n í sta vb y a v ý v o je h v ě z d , ja k o jed en z p r v n íc h u p o z o r n il na d ů le ž ito s t procesu v z n ik u d v o jic e č á s tic e -a n tič á s tic e v e x tr é m ­ ních p o d m ín k á ch pro a s tr o fy z ik u i p ro k o s­ m o lo g ii. j e a u to re m m o n o g r a fie F y z ik á ln í p r o c e s y u v n itř h v ě z d (1959) a n ě k o lik a p o ­ p u lá rn ě v ě d e c k ý c h k n íže k .

7.

p ře d p ě ta s e d m d e s á ti le ty z e m ř e l ruský astro n om M. F. C h a n d rik o v ( * 13. 1. 1837). Z a b ý v a l se te o r e tic k o u a p ra k tic k o u a s tro ­ n om ií, n e b es k ou m ech an ik ou a g e o d é z ii. Z a ­ lo ž il k y je v s k o u šk olu te o r e t ic k é a stro n om ie. P o z o r o v a l k o m e ty , z v lá š t ě E n ck o vu v r. 1871. N a p s a l n ě k o lik a s tro n o m ic k ý c h u čebnic. 12. p ře d d e v a d e s á ti le t y z e m ř e l D. E. Keele r ( * 10. 9. 1857), a m e r ic k ý a stro n om z a b ý ­ v a jíc í se p ř e d e v š ím s p e k trá ln ím zkou m án ím m lh o v in a p la n e t. V ě n o v a l se ta k é studiu prsten ců Saturnu a d o k á z a l te o r e t ic k ý p ř e d ­ p o k la d J. M a x w e lla , ž e p rs te n c e se sk lá d a jí z m en š ích čá sti, je jic h ž p o h y b je n e zá v is lý . K e e le r b y l ta k é p rvn ím re d a k to re m časopisu A s tro p h y s ic a l Journal. 16. p řed se d m d e sá ti le t y z e m ř e l a n g lic k ý a stronom J. N . L o c k y e r ( * 17. 5. 1836 j, p rů ­ k o p n ík s p e k tr o s k o p ic k é h o výzk u m u S lu nce a h v ězd . K la d l v e lk ý dů raz na p a ra le ln o s t p o zorován í a la b o r a to r n íc h ex p erim en tů . V r. 1871 o b je v il v e sp ek tru p ro tu b e ra n c i ž lu to u čá ru o d p o v íd a jíc dosu d n e zn á m é ­ mu p rvk u — n a zv a l ho h éliu m , ja k o p rv n í v y s lo v il dom n ěnk u o a s tro n o m ic k é fu n k ci m a g a litic k ý c h pa m átek na ú zem í V e lk é Brinie. V r o c e 1869 z a lo ž il dosud světozn á m ý č a so p is N a tu re a do k o n c e ž iv o ta b y l jeh o re d a k to re m . 20. p řed še d e s á ti le t y z e m ř e l a n g lic k ý a s tro ­ nom H. H. T u rn er ( ' 13. 8. 1861), p r o fe s o r o x fo r d s k é u n iv e rz ity a ř e d ite l je j í a stro n o ­ m ick é o b s e r v a to ř e . Z a b ý va l se p o zo ro v á n ím slu n e čn í k o ro n y , v y p r a c o v a l m etodu p ře sn é­ ho u rč e n i p o lo h y h v ěz d p o d le fo t o g r a fii (t a ­ to m etod a b y la na zván a jeh o jm é n e m ), v e d l tým p r a c u jíc í na k a ta lo g u h v ěz d v progra m u M apa nebe. min

G A BR IEL FLORIAN

Protináboženský boj škodil vědě V p o sled n ích le te c h jsem se z a jím a l o pád s to n a řo vs k ý ch m eteo ritů , k d y ž jsem n ašel větší m n ožství z v ě tr a lý c h kam enu z toh oto pádn. V r o c e 1950 o b je v il dr. E. M ich a l p o zoru h od n ý záznam o pádu a ná lezu s to n a řo v s k ý c h m eteo ritfi v sta ro říš s k é fa r n í k r o n ic e , k te r ý zap sa l la tin sk y osm dní po u d á lo sti sta ro říš s k ý fa r á ř P. N o r b e rt H o s to v sk ý, O. P ra em . (6. 5. 1738 — 27. 10. 1808). Jeho p a m ětn í deska je v b o čn í kap li sta ro říš s k é h o k o stela . Z p rá va je p o zoru h od n á nejen p ro to , ž e P. N. H os tov sk ý, ja ko p řím ý své dek u d á losti, p o p sa l p o d ro b n ě n e o b v y k lý úkaz i o k o ln o s t, ž e lid é n a c h á z e li m e te o r ity na staroříšsk ém ú zem í, a le ta k é z toh o dů vodu , že u v e d l, ja k si lid é v y s v ě t lo v a li tuto n e ob y če jn ou u d á lost. Z v lá š tě p o zo ru h o d n ý je n á zo r. ,,2e se r o z lo m ila m enší h vězd a ve s v ě to v é a tm o s fé ř e ", k te rý je na te h d e jš í dobu v e lic e p r o g r e s iv n í, k d y ž u vá žím e, ž e b y l v y s lo v e n v m alé o b c i vzd á len é od v ě tš íc h m ěst za p ou h ých pět le t po tom, co p a řížs k á a k a d em ie věd u zn a la , ž e „k a m e n í m ůže padat z nebe**. D řív e tuto m ožn ost p o p í­ rala . Z právu sta ro říš s k é h o fa r á ř e p u b lik o v a l dr. E. M ic h a l v r o c e 1951 v ftíši h v ězd (la tin s k ý text i č e s k ý p ř e k la d ), n icm én ě z o p a trn o s ti n eu ved l, že mu fa r n í k ron ik u za p & jčil sta ro ríš s k ý fa r á ř P. M ilo K a lou d a , O. Praem . Z e stejn ý c h důvodů n e u v ed l ani jm én o fa r á ř e P. N. H ostovsk éh o. P re sto je nutno o c e n it, že dr. E. M ic h a l m ěl o d ­ vahu p u b lik o v a t zázn am z fa r n í k ro n ik y v době. kd y se p o d le sta lin sk ý c h sm ě rn ic n e sm ělo v y ­ sk ytn o u t jm én o k a to lic k é h o fa r á ř e v od b o rn é lite r a tu ř e jin a k n e ž. v h a n livé m nebo posm ěš ném sm yslu . Z p o d ob n ý ch dů vodů se u nás ne k o n a ly ani o s la v y g e n iá ln íh o o p a ta G. M en d ela. T e n to han eb n ý sta v trv a l u nás s m alý m i v ý ­ jim k a m i tém ěř č t y ř ic e t let. V r o c e 1988, u p ř íle ž it o s t i 180. v ý r o č í pádu sto n a řo v s k ý c h m eteo ritů , se mi p o d a řilo p u b li­ k o va t ve Z p rá vá ch M N V ve S taré ftíši zá p is ze sta ro říš s k é fa r n í k r o n ik y v úplném zn ěn í i s u ved en ím jm éna fa r á ř e P. N. H o stovsk éh o. O. Praem . Z p rá va našla v e lk ý oh la s. T a k é jsem tam p o p rv é u ved l sp rávn ou délku p á d o véh o p o ­ le sto n a řo vs k ý ch m eteoritů 17 km , co ž je v z d á ­ len ost m ezi o k ra je m r o z p t y lo v é e lip s y na s e v e ­ ru u R o sice a na jihu u S taré ftíše. Dokud n ebyl znám zá p is z e s ta ro říš s k é fa r n í k ro n ik y , za j i ž ­ ní m ez p á d o véh o p o le se o z n a č o v a l H la d o v , ta k ­ že ve všech d o sa va d n íc h p u b lik a c íc h se u d á v a ­ la d élk a p á d o véh o p o le 13 km . T e n to n e s p rá v ­ ný údaj n ik d o n e o p r a v il ani po z v e ř e jn ě n í zá znám u z e sta ro říš s k é fa r n í k ro n ik y v ftíši h vězd v ro c e 1951. Dá se to v y s v ě t lit tím , ž e v ě d e č tí p r a c o v n íc i ú m ysln ě z a m lč o v a li údaj fa r n í k r o ­ n ik y , k d y ž p o je d n á v a li o pádu sto n a řo vs k ý ch m eteo ritů . Mohu si te d y p řip is o v a t za zásluhu, že jsem na z á k la d ě údajů z fa r n í k r o n ik y sta ro ř íš s k é u rč il sp rávn ou délku r o z p t y lo v é e lip ­ sy 17 km , a tím z a ř a d il s to n a řo v s k ý pád m e te o ­ ritů na p r v é m ísto, p r o to ž e ja k o n e jd e lš í se d o ­ sud u vá d ěla r o z p ty lo v á elip sa o r o z m ě re c h 14,5 X 4 km (M o ciu . H essle, K ň a h y ň a ).

V r o c e 1988 psal o s to n a řo vs k é m padu m e te o ­ ritů v ča so p ise L id é a zem ě R N D r. Zd. L a š to v ič ­ ka, CSc., k te rý se k u p o d ivu n e zm ín il o záznam u sta ro říš s k é fa r n í k ro n ik y , buď z n e věd o m o sti (o d roku 1951 n e b y l zázn am n ik d e p u b lik o vá n a v o d b o rn ý ch k ru zíc h b y l tém ěř n e zn á m ), nebo snad p ro to , že se ř íd il z v y k lo s tm i ze sta lin sk é é r y a n e p o v a ž o v a l za vh o d n é zm ín it se o f a r ­ ní k ro n ic e . N a p ro ti tom u vš a k si n e od p u s til p o ­ znám ku na adresu s to n a ro v s k é h o fa r á ř e , k terý s p ra v o v a l fa rn o s t v r o c e 1808: ..N ě k o lik kousků (m e t e o r it ů ) o d n á š e jí svém u fa r á ř i — ten stejn ě n ech á p e, a le hned ve svém ká zán í m lu ví o „ b o žím va ro vá n í*', k te r é b y lo d o sti d ů ra zn ě a d r e ­ sováno p řím o jim — S to n a ro vs k ý m ! P r o č ? Za h říšn ý a b e zb o žn ý ž i v o t l " Zdá se n e u v ě řite ln é , že ješ tě v tak n e d á vn é d o b ě se v ě d e c k ý p r a c o v ­ ník vů bec n e zm ín il o d ů ležitém a sp o le h liv é m z íz n a m u fa r n í k r o n ik y s ta ro říš s k é a n en ec h a l si u jít p ř íle ž it o s t , aby v y l í č i l sto n a ro vs k é h o f a ­ r á ře ja k o n e o s v íc e n é h o ,,tm á ře“ , k te rý .,nic n e­ c h á p e " a v y u ž ív á p ř ír o d n íh o úkazu k tom u, aby s tra š il sv é fa r n ík y . Tím , ž e RN D r. Zd. L a š to v ič ­ ka, CSc., n e u v e d l zázn am sta ro říš s k é h o fa r á ř e , dopu stil se z á v a ž n é h o o m y lu , k terý m z k r á til délku r o z p t y lo v é e lip s y s to n a řo v s k ý c h m eteoritů o 4 km, p r o to ž e u dal za již n í m ez H la d o v . a ni k o liv Starou ftíši (v i z Z. L a š to v ič k a : Svět m lu v il o S to n a řo vě , L id é a zem ě 1988, str. 215). Ten to m alý p ř ík la d u k a zu je, ja k m ohou v ě d ě u škodit d is k rim in a č n í d ir e k t iv y b e zb o ž e c k ý c h fa n a tik ů typu S ta lin a , k terý m se u nás p o d ř iz o ­ v a li k a r ié r is té s titu ly v ě d e c k ý c h p ra co v n ík ů . N ěc o p o d ob n éh o a vša k s d a lek o zá v a ž n ě jš ím i a zh ou b n ě jším i d ů sle d k y pro vědu se sta lo před v íc e než 200 le ty z n e n á v is ti p r o ti c ír k v i. R y tíř Ig n á c Born (1742— 1791) se n a ro d il v K a rlo v ském B ěle h ra d ě v S ed m ih rad sk u , pak stu d oval ve V íd n i u jezu itů , p o z d ě ji řád op u s til, m noho c e sto va l a stal se v š e o b e c n ě u znávanou v ě d e c ­ kou a u to rito u , h la vn ě v g e o lo g ii. A vša k z býva léh o je z u ity se sta l tak é n e n á v istn ík c ír k v e , z v lá š tě ře h o ln ík ů , p r o ti k te rý m napsal v r o c e 1783 satiru — Ž iv o č ic h o p is m nichů. C ísa řovn a M a rie T e r e z ie p o v o la la Ig n á c e B orna roku 1776 do V íd n ě, a by u sp o řá d a l c ís a řs k ý p ř ír o d o v ě d e c ­ ký ka b in et, v k terém se n a c h á z e ly i v zá cn é m e ­ te o rity . T y s h ro m a ž ď o v a li h la v n ě je z u ité , k te ří p ě s to v a li vědu a m n ozí v ní v y n ik li. P ro to také b y li v y h le d á v á n i d o k o n c e v p rotesta n tsk ém Prusku ja k o v ý b o r n í u č ite lé p říro d n íc h věd. Ig n á c Born p ř ik á z a l, a b y m e te o r ity b y ly vyřa zen y z této ve lm i b o h a té v íd e ň s k é sb írk y , pro tože p o v a ž o v a l za ..k n ěžo u rsk ou p o v ě r u " n ázor, že by ka m en í m oh lo padat z nebe. D om n íval se, stejn ě ja ko m noho věd ců v té době, ž e je to vý m ysl ..tm á řsk ých k n ě ž í“ , k te ř í p rý ka m en n é pos ly z nebe p o v a ž o v a li za ,.b oží varování**. Tak se sta lo zásluhou „ o s v íc e n é h o " Ig n á c e Borna. že b y l z tra c e n v z á c n ý a n e n a h ra d ite ln ý výzku m ný m a te riá l. T e p r v e v r o c e 1803 b y l vš eo b e c n ě uznán n á zo r, že k a m en í m ůže padat z nebe. Od té doby se m e te o r ity s h ro m a ž ď u jí ve sv ěto vý ch m u zeích . P říp a d Ig n á c e Borna tak é jasně u ká za l, že m atkou m ou d rosti je n ě k d y op a trn o st.

n O

V é

a "publikace

Josef Z a v ř e l: P řírů s te k m o n o g r a fií a s tro n o m ic ­ kých k n ih oven za r o k 1989. V y d a lo stře d is k o védeckých in fo r m a c í v O n d ře jo v ě 1990, 107 stran, pro v n itř n í potřeb u AsÚ ČSAV a a stron o m ick ýc h k n ih o ve n v Č esk osloven sk u . A b e c e d n ě u sp o řá d a n ý se zn am p řírů stk ů m o ­ n o g r a fii za rok 1989 je s e sta v en za sp o lu p rá c e a s tro n o m ic k ý c h stu d ijn íc h k n ih o ve n n á s le d u jí­ cíc h u stavil a in s titu c í: AsÚ SA V v T a tra n s k é L om n ici, H v ě zd á rn y a p la n e tá ria hl. m ěsta Pra hy, H v ě zd á rn y a p la n e tá ria M. K o p e r n ík a v Brně, H v ě zd á rn y a p la n e tá ria v H ra d c i K r á lo v é , H v ě z ­ d á rn y ve V a lašsk ém M e z iř íč í, v O p ic i, B. B y s tri­ ci, P a rtizá n sk ém , Rim . S ob otě, k a te d ry a s tro n o ­ m ie a a s tr o fy z ik y M FF UK v P ra ze , k a ted ry a stro n o m ie a a s tr o fy z ik y p ř ír o d o v ě d e c k é fa k u l­ ty M a s a ry k o v y u n iv e rz ity v B rně, F y z ik á ln í k n ih o vn y U n iv e rz ity JAK v B r a tis la v ě a AsO Č SA V v O n d ře jo vě . Seznam Je ob sá h lý m v ý b ě ­ rem d o k u m e n tu jíc ím m n o ž s tv í a n á ro čn o st z í s ­ kané o d b o rn é lite r a tu ry , s fé r y tem a tic k ý c h zájmů i p r o fil nákupu je d n o tliv ý c h a s tro n o m ic ­ kých kn ih oven . U v e ř e jn ě n é zá z n a m y jsou o p a ­ tře n y zk ra tk o u in s titu c e, k te rá p u b lik a c i v la stn i, ta k že z á je m c e o p u b lik a c i se m ůže v e lm i snad no a r y c h le o r ie n to v a t. — šá — L. L e e d ja r v , I. U iev: P rá c e o b s e r v a to ř e v Tartu č. 97, T a liin n 1989 (S p e k tr á ln í a tla s Denebu v pásm u 367— 501 n m ) H vězd a D eneb je n e jja s n ě jš ím v e le o b r e m tříd y A a p ro to ty p e m n e ra d iá ln ě p u ls u jíc íc h v e le o b r ů A e-B e. P ro ú čel s e s ta v e n í s p e k tr á ln íh o atla su b y ly p o u žity s p e k tro g ra m y , p o říz e n é 2m r e f l e k ­ torem o b s e r v a to ř e R o žeň v B ulh arsku s d is p e rs í 0,4 nm/mm a r o z liš e n ím 0,005. A n a lo g o v ý z á ­ znam sp ek tra v in te n z itn í stu p n ic i je d o p r o ­ vá zen id e n t ifik a c í v ý z n a č n ě jš íc h ča r. D ílo je vh o d n é ja k o v z ta ž n á sou stava p ř i s p e k tr o s k o ­ p ic k ý c h p r a c íc h t ý k a jíc íc h se ra n ý c h v e le o b r fl. 8 B u lle tin čs. a s tro n o m ic k ý c h ústavů r o č n ík 41 (1990|, čís. 2 ob sa h u je ty to v ě d e c k é p rá ce : V. Rušln a E. D z ifč á k o v á : S e v e r o již n í a s y m e trie z e le n é a č e r v e n é korů n y během c y k lu 21 — M. R yb an ský, V. Rušin a E. D z ifč á k o v á : K o ro n á ln i in d ex slu n e čn í a k t iv it y v r o c e 1987 — Z. Vňrtís: B ifu rk a c e r y c h lo s tí š íř e n í k o ro n á ln íc h r á z o v ý c h v ln — N. M. F irs to v a , P. H e ln ze l a P. K o trč : P říto m n o s t v y s o k o fr e k v e n č n íc h tu r­ b u len tn íc h e le k t r ic k ý c h p o lí v e r u p c i z e 7. s r p ­ na 1960 — M. Burša: G ra v ita č n í p o le sa telitů n ič e n ý c h na R o ch eh o m e z i — M. Burša: Odhad střed n ích hustot S a tu rn o v ýc h tro jo s ý c h s a te ­ litů — L. Sehnal: P o h yb d r u ž ic e v M a ršo v ě a tm o s fé ře . I. S fé r ic k y sy m e tric k á a tm o s fé ra —

L. S eh n a l: A n a ly tic k é m o d e ly h u stoty M a ršový a tm o s fé r y — J. K lo k o č n ík a R. D ietrich : T est m o d e lu g r a v ita č n íh o p o le PO EM L I p o m o cí v á z a n ý c h k o e fic ie n tů — J. Ž ižň o v s k ý a I. I. Rom aňuk: M a g n etick á prom ěn n á h vězd a HR 6127 — Z. K o m á rek : V e fo to m e tr ic k é p e r io d ě h v ězd y AG P e g n e b y ly n a le z e n y s e k u lá r n í zm ě n y — Na k o n c i č ís la Je re c e n z e k n ih y C om ets to Cosm o lo g y — V šech n y p r á c e Jsou psán y a n g lic k y s ru sk ý m i v ý ta h y . -panA. a L. S a p a ro vi: P rá c e o b s e r v a to ř e v Tartu £. 98, T a llin 1989 (P r o g r a m p ro s p e k trá ln i a n a ­ lýzu h v ě z d n ý c h s p e k te r z d r u ž ic e IU E ) V p rá ci jsou p ř e d lo ž e n y m etod y vý p očtu r e fe r e n č n íc h m od elů h v ě z d n ý c h a tm o s fé r pro u ltr a fia lo v o u o b la s t s p e k tra (115 — 319 n m ) a v ý s k y tu a b so rp čn íc h č a r p ro h o rk é h v ězd y (9000 — 40 000 K ). V ý sle d k ů lz e p o u žít pro Id e n tifik a c i s p e k tr á ln íc h č a r v u ltr a fia lo v é m pásm u p ro h v ě z d y tř íd O — F (o b ř i a h v ězd y h la v n í p o s lo u p n o s ti). Prá ce je d o p ro vá zen a řadou p o m o cn ý ch d ia g ra m ů , ta b u le k a vý p isem p ro g ra m ů pro d is trib u č n í fu n k ce, stu pně Io n i­ z a c e a č á r o v é i s p o jité a b so rp ce . P rá ce je u rčen a s p e c ia lis tů m z a b ý v a jíc ím se hvězdnou sp e k tr o s k o p ií. g

ASTROBURZA • P rod ám d a le k o h le d N e w to n 65/502 to v á rn í v ý r o b y na a z im u tá ln í m o n tá ži, z v ě tš e n í 33 X , 88 x , 133 X , slu n e č n í fi l t r . P ř e p r a v n í k u fřík . M a rtin V o lf, Jiráskova 372, 294 41 D o b ro vice . • P řed á m a stro n o m ick ú lite ra tu ru , o p tik u a Sky A tla s 2000.0 (k Ď p ia ). J ozef B ezák , P o va žs k á 3, 915 01 N o v é M ěsto n. V áhom . • K ou p ím F ey m a n n o vy p ře d n á šk y z fy z ik y I. — cen a n e ro z h o d u je , ihned. D a vid K o n ečn ý , Šim á č k o v a 154, 645 00 B rno-Líšeň. • K o u p ím o k u lá r 0 — 4 mm a 0 — 6 mm. Prů m ěr n e ro zh o d u je . K a r e l H onsa, Čs. a rm á d y 499, 588 22 Lu ka nad Jihlavou . • P rod ám k v a litn í h v ě z d á řs k é d a le k o h le d y 1) typ u M ic a r 0 110; 2 ) typu A lk o r 0 65. In g . J. H ou šteck á . Č ech ova 917, 289 22 L ysá n. Labem . • K oupím astr. z r c a d lo typ u N e w to n 0 od 280 do 350 mm, f = 2.300 mm. V la d im ír K n yb el, D u kelská 757/21, 739 61 T ř in e c V I. • Prod á m sta rší i n o v ě jš í a s tro n o m ick o u lit e r a ­ turu a k o m p le tn í r o č n ík y Ř íše h v ěz d a Kozm os z let 1976 až 1989 za s y m b o lic k o u cenu . O ld řic h H o rá č e k , L e s s n e ro v a 264, 109 00 Praha 10 — P e tr o v ic e , t e le fo n 78 66 442. • P rod ám kn ihu C. Sagan: C osm os z r. 1980. Dr. Jan R oth, L lb ic k á 8, 130 00 Praha 3. • K ou p ím o r to s k o p ic k ý o k u lá r f = 8 mm a f = 10 mm. In g. Jan H a ra biš, R a d o tin sk á 955/5, 743 01 B ílo v e c .

t á k a z y ss— V SRPNU 1990 Č asové ú d a je v této r u b r ic e u vá d ím e v e s tř e ­ d o evro p sk ém ča se SEČ 1 v d o b ě p la tn o s ti le t n í­ ho času SELC. S tříd á n i časů v e fe m e r ld á c h — ú d a jích o p o lo h á c h tě le s — a v p o z o r o v a c íc h z á zn a m e ch by b y lo n e p ř e h le d n é a v e d lo by ke z b y te č n ý m om ylů m . P la tí, ž e SEČ = SELČ — lh ; le tn í čas tedy o hod inu p ř e d c h á z í čas s tř e d o ­ e v ro p s k ý . U č a s o v ý c h údajů v y n e c h á v á m e p ro v ě tš í p ře h le d n o s t a úsporu m ísta s y m b o l min. Č ís lic e n á s le d u jíc í p o sy m b o lu h z n a č í ted y m i­ nuty, p říp a d n ě i d e s e tin y m inut. S lu n ce v y c h á z í 1., 16. a 31. V III. ve 4h29, 4h50 a v 5h l3; za p ad á v 19h43, 19hl7 a 18h47. V těch to d a tech m á d e k lin a c i +18 ,1 °; +1 3 ,9 ° a +8 ,8 °. H od n oty d e k lin a c í p o u ž ije m e p ři s ta n o ­ v e n i o k a m ž ik u vý c h o d u nebo záp ad u S lu n ce na jin é m s ta n o viš ti, n e ž je 50° s e v e rn í š íř k y a 15° v ý c h o d n í d é lk y , p ro n ě ž jsou ty to ú d a je p o č ítá ­ ny. P o u ž ije m e k tom u g r a f (Ř H č. 2/89, str. 39). V u v e d e n ý c h d a tech s e tr v á S lu n ce nad o b zo re m 15hl4, 14h27 a 13h34; den se k e k o n c i m ěs íce ve s ro v n á n í s le tn ím s lu n o v ra te m z k r á t í o 2h49. S lu n ce d o sa h u je 23. V III. e k llp t lk á ln i d é lk y 150° v 10h20 a vs tu p u je do zn a m e n í Panny. Z e so u ­ h v ě z d í R aka do L va p ř e c h á z í S lu n ce 10. V III. v e 20h. M ě síc je v ú plňk u 6. V III. v 15hl9, v p o s le d ­ ní č t v r t i 13. v 16h54. N o v n a stá v á 20. V III. ve 13h39, p r v n í č t v r t 28. v 8h34. P říz e m ím p ro c h á ­ z í 15. v l l h , o d ze m ím 28. v e 4h. N a začátk u srp n a s p a třím e M ě s íc v e Š tíru , k d e m á 1. V lil. v lOh k o n ju n k c i s A n ta re m ; h v ě z d a 0,1° již n ě . 2. V III. p r o c h á z í m in im á ln í d e k lin a c í již n ě od n e jn iž š íc h č á stí e k lip tik y . V o b r a z c i S tř e lc e je j u v id ím e 3. a 4. V III., a to p r á v ě v ty p ic k é „ č a ­ jo v é k o n v ic i". P řito m n a stává 3. V l i l . k o n ju n k ce s U ranem a 4. s N ep tu n em . T ý ž d en d o jd e v 19h k e k o n ju n k c i se S a tu rn em ; p la n e ta 1,6° s e v e rn ě . Za ú plňk u 6. V l i l . p r o c h á z í M ě s íc K o zo ro h em a n astává č á steč n é z a tm ě n í M ě s íc e , a to p ř e d e ­ vším v o b la s ti T ic h é h o o ceá n u . U nás je tedy n e p o z o r o v a te ln é . N e jv ě t š i lib r a c e v d é lc e p ř ip a ­ dá na 8. V III. — M ě síc k nám n a tá č í vý c h o d n í, tj. le v ý o k ra j. 9— 11. V III. se p o h y b u je s o u h v ě z ­ dím Ryb s e v e rn ě od e k lip tik y . S ou h v ězd ím Be ran a se p ře so u vá 12.— 13. V III. V e v ý c h o d n í č á s ­ ti B erana d o jd e ke k o n ju n k c i s M a rsem 13. V III. ve 20h, o p ě t s v e lk ý m r o z d íle m d e k lin a c í: p la ­ neta 7,3° již n ě . M ěsíc se to tiž v této do b ě b líž i k m a x im á ln í d e k lin a c i, je s e v e rn ě o d e k lip tik y , a M a rs má zn ačn ou h e lio c e n tr ic k o u již n í šířk u , p ro to je o d e k lip t ik y již n ě . N e jv ě t š i lib r a c e p ř i­ padá ta k é na 13. — k Z em i je n a to čen již n í o k ra j M ě síc e. 14. a 15. p r o c h á z í M ě síc B ýkem , 16. V III. d osá h n e n e js e v e r n ě jš í d e k lin a c e . V s o u h v ě z d í B líže n ců ho n a jd e m e 17. V III. V Ra ku d o jd e o d p o le d n e 18. ke k o n ju n k c i s ju p it e ­ rem , p la n e ta 0,4° již n ě . To se již M ě síc z tr á c í v jasu b líz k é h o S lu n ce, ta k že jeh o k o n ju n k c i s V en u ši 19. V I I I . u v á d ím e Jen p ro ú pln ost. P o novu n a stává o b d o b í v e č e r n í v id ite ln o s ti jen z v o ln a , p r o to ž e d e k lin a c e M ě síc e k lesá a Je

n iž š í n e ž d e k lin a c e S lu n ce. V s o u h v ě z d í Panny s p a třím e m ě s íč n í s rp e k 24. V III., k d y v e č e r p r o ­ c h á z í Jižně o d Š p ik y . V liv e m lib r a c e se k nám 26. n e jv íc e n a k lá n í s e v e rn ím o k ra je m . O b ra z­ cem V ah se M ě síc p ře so u vá 27. a 28. V III. v 18h už v e Š tíru z n o vu d o c h á z í k e k o n ju n k c i s A n ­ tarem ; h v ě z d a 0,17° již n ě . 29. má n e jjiž n ě jš í de k lin a c i. Do k o n c e srp n a s ta čí Ještě v e S tř e lc i p r o jít k o n ju n k c i s U ra n em 30. a s N ep tu n em 31. V III. M e rk u r n e n í v id ite ln ý . 11. V III. d o sa h u je n ejv ě tš í v ý c h o d n í e lo n g a c e , p ře sto vš a k n em ů že být p o z o r o v a te ln ý ja k o v e č e r n ic e . P o h y b u je se to tiž sestupnou v ě t v í e k lip t ik y , k te rá v e č e r s v ír á m a­ lý ú hel se z á p a d n ím o b zo re m . M e rk u r zap ad á 11. v e 20h08, Jen 42m ln po S lu n ci. Z ů stává p r o ­ to na k o n c i ob ča n sk éh o sou m rak u n íž n e ž 2° nad o b zo re m a p ra v d ě p o d o b n o s t Jeho s p a třen í Je v n a ší z e m ě p is n é š íř c e m iziv á . V en u še je v id ite ln á Jako jitře n k a m e z i s e v e ­ ro v ý c h o d e m a v ý c h o d e m . M á s tá le d o s ti v y s o ­ kou d e k lin a c i a ú h lo v o u v z d á le n o s t zhruba 20° z á p a d n ě o d S lu n ce. F á z e se b líž í úplňku, ú h lo v ý p rů m ěr k le s á p o d 11", v z d á le n o s t v íc e n e ž 1,5 AU, k o n c e m m ě s íc e 1,6 AU, Jasnost — 3,9 m ag. O k a m žik y v ý c h o d u 9., 19. a 29. V III.: 2h39, 3h04 a 3h33, tj. 2h01, lh 5 1 a lh 3 7 p řed S lu n cem . 4. V I I I . Je 0,12° s e v e rn ě od S G em , 9. p r o c h á z í 6,6° již n ě od o d P o llu x e , 19. V I I I. 0,7° již n ě o d h v ě z d o k u p y M44 — P ra es ep e . M ars je n a d o b z o r e m vě tš in u n o c i k r o m ě v e č e ­ ra a p o d m ín k y v id ite ln o s ti se z le p š u jí. Z počátku se p o h y b u je s o u h v ě z d ím B eran a, 18. V III. v s tu ­ p u je do B ýka. 12. V III. je ú h lo v ě v z d á le n 90° od S lu n ce a toh o dn e n e jv ý r a z n ě jl u k a zu je fá z i, 0,84. V z d á le n o s t od Z em ě již k le s á p o d 1 AU a ú h lo vý p rů m ěr p ře sá h n e 10 ". T a k é ja sn ost v z r ů s ­ tá. 19. V I I I. v y c h á z í v e 22h07, má z d á n liv ý p rů ­ m ěr 10,2", v z d á le n o s t o d Z em ě 0,924 A U a ja s ­ nost — 0,3 m ag. Jižně o d P le já d p r o c h á z í 28. V III. Ju piter se v y n o ř í z e z á ř e S lu n ce na ra n n í o b lo z e . 8. V III. p ř e c h á z í z B líže n c ů do Raka. K o ­ le m 10. V III. Již m ů žem e z a p rů zra č n é h o o v z d u ­ ší p la n e tu p o z o r o v a t u s e v e ro v ý c h o d u — na z a ­ čátku ob ča n sk éh o soum rak u do sa h u je v ý š k y asi 10°. K o n cem srpna j i ž Ju piter sp a třím e ja k o v ý ­ r a z n ý o b je k t na ra n n í o b lo z e , p r o to ž e v y c h á z í v íc e n e ž 3h p ře d S lu n cem . 29. V III. v y c h á z í ve 2h04, m á ú h lo v ý p o lá r n í p rů m ěr 30,4"; g e o c e n ­ tric k o u v z d á le n o s t 6,054 A U a Jasnost — 1,9 m ag. V e lm i těsn ou k o n ju n k c í s V en u ší p r o c h á z í 13.; V en u še je je n 0,04°, te d y 7' s e v e rn ě . Ú k a z bo h u ­ ž e l na stává v Oh, ta k že se o b ě p la n e ty v y n o ř í nad náš o b zo r a ž n ě k o lik h od in po n e jtě sn ě jším p ř ib líž e n í. Saturn s v ítí na o b lo z e o d v e č e ra a zap ad á k rá tc e po p ů ln oci. P o h y b u je se zp ě tn ě s o u h v ě z ­ dím S tř e lc e v n íz k é již n í d e k lin a c í. 19. V III. vy c h á z í v 17h25, v r c h o lí ve 21h33 a za p ad á v lh46; má p o lá r n í z d á n liv ý p rů m ě r 16,0", o s y prstenů m ěří 40,88" a 16,61", v id ím e je z e s e v e rn í s tr a ­ ny — v o b r a c e jíc ím d a le k o h le d u te d y z p o d h le ­ du. P la n e ta je 19. V I I I. v z d á le n a 9,171 AU od Z em ě a má ja s n o s t. + 0 ,2 m ag. U ran Je nad o b zo re m od v e č e r n íc h h od in a zap ad á k o lem p ů ln o c i. P o h y b u je se zp ě tn ě (m e z i h v ě z d a m i k z á p a d u ) so u h v ězd ím S tř e lc e s tejn ě ja ko N ep tu n a Satu rn. 9. V III. p r o c h á z í p o le d ­ n ík em v e 21hl4, za p a d á v lh l7 , m á ú h lo v ý p rů ­ m ěr 3 ,8 ", g e o c e n tr ic k o u v z d á le n o s t 18,632 AU a ja sn ost 5,6 m ag.

N ep tu n v so u h v ě z d í S tř e lc e m ezi U ran em a N ep tu n em v r c h o lí 9. V III. (29. V I I I . ) v e 21h41 (20 h21 ). V z h le d e m k n iž š í Jasnosti p la n e ty , 7,9 m ag, n ejsou už p o d m ín k y v id ite ln o s ti k o n ce m srp n a n e jle p š í. P lu to se p o h y b u je v e V a h ách a o b d o b í vh o d n é k jeh o p o z o r o v á n í již s k o n č ilo . 9. V I I I. zap ad á v e 23h51, 29. V III. již v e 22h32. P la n e tk y : (1 ] C eres je 20. v k o n ju n k c i se S lu n ­ cem . (4 ) Vesta je v id ite ln á na ra n n í o b lo z e v s o u h v ě z d í B ýka 29. V I I I. v p o lo z e 3h48,9; + 12°19', jasnost 6,0 m ag. (8 ) F lo r a v so u h v ě z d í S tř e lc e má p o loh u 19. V III.: 17h54,9; — 23°31'; ja sn ost 9,3 m ag. (1 0 ) H y g ie a p ř e d o p o z ic í, v so u h v ě z d í Ryb, má p o z ic i 19.: 23hl8,3; + 0 ” 38', ja sn ost 9,0 m ag. V o p o z ic i se S lu n cem je 16. V III. (4 0 ) H a rm on ia, 19. (2 0 ) M a ss a lía ; 22. (2 9 ) A m p h itrite ; 29. V III. (7 0 4 ) In te ra m n ia . V še ch n y p o lo h y u dány p ro ek v in o k c iu m 1950,0. K o m ety : z p e r io d ic k ý c h k o m et dosáhnou v srpnu d v ě v ě tš í ja sn o s ti n e ž 10 m ag : 1. H onda — M rk os — P a jd u šá k o vá , v O rionu a p o z d ě ji v B líže n c íc h , v id ite ln á rán o. P o lo h a 19.: 6h58,5; + 15°41'; 7,9 m ag. 2. p o p u lá rn í k o m eta E n ck e na h ra n íc íc h B ýka, P e rsea a V o z k y , v id ite ln á r o v ­ n ěž rán o, 29. V III. bu de v p o z ic i 5h l9,3; + 34 °42 '; 9,8 m ag, z ja s ň u je . M e te o ry : n e jv ý zn a m n ě jš ím ro je m jsou P e r s e i­ d y s m axim em 12. V III. v e č e r . B oh u žel ru š í s v ě t ­ lo M ě s íc e v p o sled n í č t v r t i, k te r ý v y c h á z í p o ­ m ěrn ě b rzy , již ve 21hl7. Za b e zm ě síčn é n o c i b y ch om n a p o č íta li a si 60 k u s í za h od in u ; te n to ­ krá t p o d sta tn ě m éně. Č in n ost d o sa h u je h o d in o ­ vé h o počtu asi 15 už 6 dnů p ře d m ax im em a zh ru b a 4 dny p o něm . M én ě v ý zn a m n é r o je x -C y g n id y m a jí m axim u m 17. a fr e k v e n c i n e j­ vý š e n ě k o lik m eteo rů za h od in u ; t-A q u a rid y S do sa h u jí n e jv ě tš í č in n o s ti 20. a p o čtu k o lem 15/h. P ro m ě n n é h v ězd y : v n oč n ích h o d in á ch p ři d o ­ s ta te čn é v ý š c e nad o b z o r e m p o z o r u je m e m a x i­ mum c e fe id y jj A q l 2. V III. v e 2h; m axim a $ C ep 14. v l h a 30. v e 4h; m inim um z á k r y t o v é p r o ­ m ěn n é P P e r 1. v e 2h a 24. v lh , m inim um P L y r 20. v e 2h. M íra se zja s ň u je p ř e d m axim em p ř ip a d a jíc ím na k o n ec zá ří. P A V E L PŘ ÍH O D A

•

•

•

LOĎ DĚTÍ V e s p o lu p rá c i se S lo v en s k ý m dom em d ě tí a m lá d e ž e u sp o řá d a lo o d d ě le n i a s tro n o m ie Parku k u ltu ry a od dech u v B r a tis la v ě p o z o r o v á n i o b ­ lo h y a s tro n o m ick ý m i d a le k o h le d y x p a lu b y lo d i p lu jíc í po D u naji. P la v b a b y la sp ojen á s o d b o r ­ ným vý k la d e m , s o u t é ií a p ro m ítá n í fllm fi. T a to a k ce , k te rá sa u sk u tečn ila v če rvn u le to š n íh o r o k o , b yla od m ěnou za a k tiv n í p r á c i v n ě k te ­ rém z k r o u ik A a cen ou p r o v ít ě z e rů z n ý ch c e lo m ě s ts k ý c h so u tě ž i, např. V e s m ír o flm a d ěti. •ik -

č Á s

in fo rm u je Z á k la d n ím p o jítk e m m e z i č le n y čs. a s tro n o ­ m ick é sp o le č n o s ti by m ě l b ý t s p o lk o v ý časopis. V le te c h 1921— 1953 p ln ila tu to fu n k c i p r á v ě Ř í­ še h v ě z d . Po re k o n s tr u k c i S p o le č n o s ti ja k o o r ­ g a n iz a c e p ř id ru ž e n é k Č SA V se fu n k c io n á ři o p a k o v a n ě p o k o u š e li z a lo ž it n o v ý č le n s k ý časo pis, le č bezú sp ěšn ě. T e p r v e v r. 1963 se p o d a ři­ lo z ř íd it p r o v iz o r n í č le n s k ý v ě s tn ík s n á zvem K o sm ick é r o z h le d y , je n ž v y c h á z e l z p rv u 4 až 5k rát ro čn ě. B y l tištěn ro ta p rin to v o u tech n ik ou , c o ž o m e z o v a lo m o ž n o sti r e p ro d u k c e fo t o g r a fií a jeh o v ý r o b n í lh ů ty b y ly m im o řá d n ě dlou h é. Ú sporn á o p a tř e n í ČSAV n a v íc zá h y zp ů sob ila , že ž á d n é p ř ís p ě v k y do v ě stn ík u n e sm ěly b ý t h o n o ­ r o v á n y , ta k že K o sm ick é r o z h le d y se n a d á le u d r ž e ly ja k o p r o v iz ó riu m s p ř e k v a p iv ě tuhým ž iv o te m je d in ě d ík y n e sm írn é o b ě ta v o s ti čle n il a s p o lu p ra c o v n ík ů r e d a k č n í ra d y . P ř e d s e d n ic ­ tvo h la v n íh o v ý b o ru ČAS sí b y lo této neuspo k o jlv é s itu a c e v ě d o m o a in te n z ív n ě u s ilo v a lo 0 z ř íz e n í řád n éh o p o p u lá r n ě v ě d e c k é h o a s tro ­ n o m ic k éh o časo p isu z e jm é n a z in ic ia t iv y p ro f. M ila n a B urši, č le n a e d ič n í ra d y ČSAV. N ě k o ­ lik r á t se z d á lo , ž e ř e š e n í je již na dosah ruk y, a le n a k on ec a n i je d e n z pokusů n e vy še l. R a d ik á ln í zm ěn y v n a ší sp o le č n o s ti po 17. lis ­ topadu 1989 n y n í n a b íz e jí lo g ic k é řeš en í, na je h o ž p r in c ip e c h se v m in u lý c h m ě s íc íc h d o h o d li p ř e d s ta v ite lé p ř e d s e d n ic tv a HV ČAS, m in is te r ­ stva k u ltu ry ČR a n a k l. Pa n ora m a. V ý sle d k e m d o h o d y je , ž e o d II. p o lo le t í 1990 sp lyn ou r e ­ d a k č n í ra d y Ř íše h v ě z d a K o sm ick ýc h ro z h led ů a č a s o p is se tak o p ě t stan e p o jítk e m m e z i čle n y r e fo r m o v a n é ČAS ( v i z n o v é sta n o vy Č A S ). Za c h o v á s i p ů vo d n í n á ze v Ř íše h v ě z d , v p o d titu lu však bu de u vá d ěn i p řís lu š n ý ro č n ík Kosm ic k ý c h r o z h le d ů . P ře d se d ou sp o je n é re d a k č n í rad y se stá vá dr. Jiří G ry g a r, CSc. (d o s a v a d n í p ř e d ­ s ed a red . ra d y K o s m ic k ý c h r o z h le d ů ). N o v ě je z říz e n a fu n k c e vý k o n n é h o red a k to ra , jím ž se stá vá in g. (a r o s la v P a v lo u s e k (a d re s a re d a k c e se n e m ě n í). R e d a k č n í ra d a i ve d e n í Čs. a s tr o ­ n o m ic k é sp o le č n o s ti o č e k á v a jí, ž e p řija tá opa tře n í p o ved ou p ře d e v š ím k e z v ý š e n í k v a lity ob sahu Ř íše h v ě z d a k tom u, aby č le n o v é ČAS b ez o h le d u na m ísto b y d liš tě b y li r y c h le a s p o ­ le h liv ě in fo r m o v á n i o p o k ro k u a stro n o m ie 1 o s p o lk o v é čin n osti. P o z d ě ji se pok u sím e ta ­ k é o z le p š e n í v n ě jš íh o vz h le d u ča so p isu a z v ý ­ š e n í n á kla du tak, a by m oh l být o b n o ve n stá n ­ k o v ý p ro d e j, p říp a d n ě p r o d e j na h v ězd á rn á c h (d o su d je ča so p is z c e la ro z e b rá n p ř e d p la t ite ­ l i ) . V ě ř ím e , ž e ty to sn ahy p o d p o ří jak č le n o v é ČAS, tak š ir š í čte n á řs k á v e ř e jn o s t. g

Z O BSAHU

V ŘÍŠI SLOV

J. G r y g a r : Zen o b je v ů 1989; J. Č orba, J. G ry g a r, V . Ž e ­

P ro č se p la n etk a 140) H a rm on ia ( m lu v í se o n í v Ú k a z e c h / jm e n u je p rá vě ta k h le , n e n í tak jasné, jak by se na p rv n í p o h le d zdálo. A n o, m ám e výraz h a rm o ­ n ie , k te rý m ozn a ču je m e soulad, co ž je s lo v o sta ré a ř e c k é I z h a rm a tto = seřa zu ji, s p o ju ji), a ja k o ta k ové se za o z n a če n í p la n e tk y , h la v n ě v p rv n íc h le te c h o b je ­ vová n í a p o jm e n o v á v á n í p la n e te k , jis tě h o d ilo . A le je š ­ tě v íc e se h o d ilo nazvat p la n e tk u jm é n e m n ěja k é staré ře c k é m y to lo g ic k é b y tosti. A jed na ta k ová se s k u te č­ ně jm e n o v a la H a rm on ia . T a k že si o n í p o p o v íd e jm e . A č k o liv to byla d cera bohů — v á lk y Area a lásky a krásy A fro d íty — sama nebyla b oh y n í n iče h o . P ro s la ­ v ila se jen ja k o m a n želka z a k la d a tele a k rá le Théb Kadma. T o je te n , k te rý z a v in il, že dosud v našem ja z y ­ ce e x is tu je ob ra t „d ra čí setb a ". K adm os to tiž jed n ou za b il hada, k te rý byl v m a jetk u boha vá lk y A re a ; to p ro to , že mu had p ře d tím sežra l všech n y vojá ky. K ad­ m os se tím s ic e p o m s til, a le p ořá d byl bez vojá k ů , t e ­ dy b ezm ocn ý . Až do c h v íle , než mu b ohyně A théna p o ra d ila , aby m rtvém u h a d ovi v y trh a l zuby a zasel je d o zem ě. K dyž to K adm os u č in il, ze zu bích sem en ry c h ­ le v y ro s tli v o já c i, k te ří se z a ča li navzájem p o b íje t. A to je p rá vě ta d ra čí setba. O sta tn ě n e p o b ili se v š ic h ­ n i, p ě t jic h zů sta lo, a ti pak K a d m ovi p řís a h a li věrn ost. A b y ch om se a le v rá tili k H a rm o n ii. Á res sice dal K a d m ovi d ce ru za ženu, a le na vraždu svého hada n e­ za p o m n ě l, a tak svém u z e ti za tre s t v š e lija k u b ližova l. Když ten p o c h o p il, že je to p ro to h o hada, p o m y s le l si: „ T o jsem m ě l být ra d ě ji v hada p ro m ě n ě n než to h le ." S ta lo se. A H a rm on ia , když vid ěla , že má z m anžela hada, z v o la la : „B o h o v é , p ro č js te ra d ě ji n e p ro m ě n ili v hada m n e ? " A sta lo se také. M a n že lé tedy s k o n č ili svůj ž iv o t ja k o p la zi. m in

RÍSE H V Ě ZD P opu lárn ě vědecký astronom ický časopis

vydává m in isterstv o k u ltu ry CSR v N a k la d a telstv í a v y d a v a te lstv í P anoram a Praba V edouc! red ak tor E daard Skoda

R e d a k č n í ra d a : do c. RN D r. Jiří B ouška, CSc., Ing. S ta n is la v F is c h e r, CSc., R N D r. J lfl G ry g a r, CSc., In g . M a r c e l GrUn; RN D r. O ld ř ic h H la d ; čl. k o ř. Č SAV M ilo s la v K o p e c k ý ; R N D r. P a v e l K o trč , CSc.; R N D r. P a v e l K o u b sk ý , CSc.; In g. B ohu m il M a leS ek , CSc.; R N D r. Z denSk M ik u ­ lá šek , CSc.; do c. R N D r. A n to n ín M rk os, CSc.; RND r. P e tr P e cin a , CSc.; RNDr. V la d im ír Porubčan, CSc.; R N D r. M ic h a l S ob otk a , CSc.; do c. RN D r. M a rtin S o le , CSc.; prom . t il. V ítB zsla v T o n d l; RN D r. B oris V a ln lč e k , DrSc. G r a fic k á ú p ra v a : Jaroslav D ra h o k o u p ll. se k re tá řk a r e d a k c e : D a n iela R yšán k ová .

le z n ý : V zp o m ín k y na Okna ve s m íru V.

d o k o řá n

P tá ček :

(tr ia lo g );

V ýzn am n ý

p ře­

vo z času do P ra h y ; L. Ku ­ č e ra : P o zv á n k a do Z eis so v a m uzea

FROM C O N TE N TS J. G ry g a r: H lg h lig h ts o í A s­ tro n o m y In 1989; J. Č orba, J. G r y g a r ,

V . Ž e le z n ý :

m em b ra n ces W in d ow s

of

to

O pen W id e

TV

the

Re-

S e rie s

U n ive rs e

( T r i a l o g u e ) ; V.

P tá ček : T r a n s fe r o f T im e to P ra g u e ;

L.

tion

Z elss

to

K u če ra :

In v ita -

M useum

H 3 COflEPJKAHM H V í.

r p b ir a p :

ycnexM

1989

r .;

homhh

b

6a,

r p b ir a p ,

M.

H b i;:

B.

B ocn oM H H aH H e

jie B ii3 H 0 H H b ix OKHa Tbi

b

J I. b

o

ie -

nepeaanax

(T p n a jio r );

IIe p e B 0 3

K ynepa: M y a e íi

H op-

}K e J i e 3 -

B c e J ie H H y jo o T K p u -

H acTe>K b

r iT a n e K :

a crp o -

H.

b

B.

Ilp a r y ;

n p H r jia m e H n e

U euca

(ISSN 0035-5550)

T iskn ou T is k a řs k é z á v o d y , s. p., p r o v o z 31, S le zs k á 13, 120 00 Pra h a 2. V y c h á z í d v a n á c tk rá t ročn fi. C ena (e d n o tllv é h o č ís la K č s 2,50. R o č n í p ř e d p la tn á K čs 30. R o zš iřu je PNS. In fo r m a c e o p ře d p la tn é m podá a o b je d n á v k y p ř ijím á ka2dá a d m in is tra c e PNS, pošta, d o ru č o v a te l a PNS-O ED P ra b a , z á v o d Ol-AO T, K a fk o v a 19, 160 00 P ra h a 6, PNS-OED P rah a, z á v . 02, O b rá n ců m íru 2, 656 07 B rno, PNS-OED Prah a, z á v . 03, G o ttw a ld o v a 206, 709 90 O strava 9. O b je d n á v k y d o z a h r a n ič ! v y ř iz u je PN S — ú stře d n í e x p e d ic e a d o v o z tisk u Prah a, záv. 01, a d m in is tra c e v ý v o z u tisku , K o v p a k o v a 26, 160 00 Pra h a 6. A d re s a re d a k c e : Ř íše hvfizd, M rš tik o v á 23, 100 00 Pra h a 10, t e le fo n 77 14 66. Dáno do tisku 15. 5., v y š lo 30. 6. 1990.

Zam yšlení redaktora a účinkujícího mezi kamerami (K)

Zkouška osvětlení před výkladem o pulsaru-černé vdově v 27. dílu (H )

Země je m alá planeta, kterou obývají všichni nám znám í astronomové, připomíná J. G rygar ve výkladu o astronomické důležitosti zeměkoule (H )