Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity) je poptávané množství – počet jednotek. P (price) je cena jednotky zboží. 1. dílčí poptávka 2. individuální p. 3. agregátní p. Poptávka po zboží je ovlivněna řadou faktorů (činitelů) – nejen cenou daného zboží, ale i cenami jiných druhů zboží, úrovní důchodů kupujících apod. Základní pro celou poptávkovou analýzu je ale vztah mezi cenou (nezávisle proměnná) a poptávaným množstvím (závisle proměnná). Grafickým zobrazením poptávkové funkce je poptávková křivka.. Musíme si uvědomit, že z definice poptávkové funkce Q = f (P) vyplývá, že cena je (z matematického hlediska) nezávisle proměnná. To znamená, že změny ceny (hodnoty nezávisle proměnné) by měly určovat velikost poptávaného množství zboží (hodnotu závisle proměnné). Ale je tomu skutečně tak? Určuje cena velikost poptávaného množství anebo naopak: to, kolik zboží kupující nakupují, určuje výši ceny? Za určité připomenutí odlišnosti ekonomického a matematického pohledu lze považovat i to, že ekonomové při zobrazování závisle provměnné (Q) používají vodorovnou osu (v matematice je to osa x) a nezávisle proměnnou (P) dávají na svislou osu (osu y).
Zákon klesající poptávky Základní vlastností poptávkové křivky je její klesající sklon. To znamená, že s růstem ceny určitého zboží se (ceteris paribus) snižuje poptávané množství. Tuto vlastnost poptávkové funkce nazýváme zákon klesající poptávky.
1
Zákon klesající poptávky nám říká, že lidé mají tendenci kupovat méně zboží, když ceny rostou, a naopak více zboží, jestliže ceny klesají. Neznamená to ale, že k tomu dochází ve stejné míře pro všechny druhy zboží a pro všechny kupující. Některá zboží jsou poptávána téměř stejně bez ohledu na pohyby cen, u jiného se každá nepatrná změna ceny projeví výraznou změnou v poptávaném množství. „Zákon“ tedy neznamená železné pravidlo, ale určitou tendenci, která se prosazuje „v průměru“, nikoliv v každém jednotlivém případě. Poptávku (resp. poptávkovou křivku) označujeme D (demand). Některé možné tvary poptávkových křivek jsou uvedeny na grafu č. 1. Charakteristickým znakem poptávkové křivky je, že má vždy klesající průběh.
Graf č. 1: Různé tvary poptávkových křivek.
Faktory (činitele) ovlivňující poptávku Zatím jsme zkoumali vliv pouze jednoho činitele : •
ceny – na poptávané množství zboží. Změny ceny vedou k pohybu nahoru a dolů po stejné poptávkové křivce.
Vliv jiných činitelů (kromě ceny) na poptávku zobrazujeme posuny poptávkové křivky doleva (- pokles) nebo doprava (+ růst). Důvod je jednoduchý: poptávková křivka je grafickým vyjádřením závislosti poptávaného množství a ceny – „za jinak stejných podmínek“. Jestliže nejsou zachovány „stejné podmínky“, musíme nakreslit novou – posunutou – poptávkovou křivku.
2
Jaké faktory (činitele) kromě ceny ovlivňují poptávku? •
Výše důchodů spotřebitelů (kupujících)
Růst důchodů vede k tomu, že lidé nakupují více téměř všech statků – tj. poptávková křivka se posouvá doprava. Výjimku tvoří tzv. podřadné (inferiorní) statky, u kterých při růstu důchodů dochází ke snižování poptávky – tj. k posunu poptávkové křivky doleva. (Lidé tyto statky kupovali „z nouze“, protože na lepší neměli. Nyní, při růstu důchodů, poptávka po nich klesá. Podřadným statkem mohou být např. vnitřnosti nebo koňský salám). Jak se mění poptávka v důsledku růstu důchodů je zobrazeno na grafu č. 2.
Graf č. 2: Růst důchodu vede k růstu poptávky po "normálních" statcích a k poklesu poptávky po podřadném zboží.
•
Změny v preferencích
Móda, vkus spotřebitelů, reklama, sezónní vlivy a další faktory způsobují posuny poptávkových křivek i při neměnících se cenách zboží (např. Ještě před 40. lety málokterý muž vyšel na ulici bez klobouku. Kloboučnictví bylo kvetoucím oborem. Během krátké doby se pak klobouky přestaly nosit, poptávané množství kleslo.) -
na lidi působí reklama, informovanost
-
rozdílné preference plynou i z rozdílných podmínek spotřeby - např. lidé v Holandsku více využívají jako dopravní prostředek kolo, Norové konzumují více ryb, Francouzi více vína, ...
3
•
Změny cen jiných zboží - ceny substitučních a komplementárních statků
Substituční statek je ten, kterým můžeme jiný statek při spotřebě nahradit. Pokles ceny substitučního zboží snižuje poptávku po původním zboží. Např. snížení ceny hovězího masa povede k poklesu poptávky po vepřovém mase (tj. k posunu poptávkové křivky po vepřovém mase doleva), i když cena vepřového masa zůstává stejná. Komplementární statek je takový, který se spotřebovává zároveň s jiným statkem. Růst ceny komplementárního statku snižuje poptávku i po druhém statku, i když se cena druhého statku nemění. Komplementárními statky jsou např. auta a benzín, párky a hořčice, čaj a citrón apod. Dejme tomu, že ceny aut se nezměnily, a přece zlevněný benzín vyvolal zvýšenou poptávku po autech i po něm samém. Benzín je komplement auta. •
Demografické změny (změny v počtech a charakteristikách kupujících)
4
Nabídka Nabídka je množství zboží, které jsou nabízející ochotni prodat (nabízejí) na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Podobně jako poptávka je i nabídka ovlivněna více činiteli – nejenom cenou nabízeného zboží, ale také výší cen vstupů, výrobními náklady, cenami jiných druhů zboží, strukturou trhu apod. Klíčovou roli ale hraje cena, proto začneme analýzou nabídkové funkce. Nabízené množství (závisle proměnná) je funkcí jediné proměnné – ceny (nezávisle proměnná). Nabídkovou funkci budeme psát ve tvaru Q = f (P) Kde Q je nabízené množství – počet jednotek. Někdy se používá označení QS (Quantity Supplied), P je cena jednotky zboží. Grafickým zobrazením nabídkové funkce je nabídková křivka. 1. individuální nabídka – je nabídka jednoho výrobce. 2. dílčí nabídka – je nabídka jednoho zboží od všech výrobců 3. agregátní nabídka – je nabídka všech statků a služeb, které jsou všechny firmy ochotny a schopny vyrobit při určité cenové hladině, s daným množstvím výrobních zdrojů a technologií. Zákon rostoucí nabídky Nabídková křivka je rostoucí. To znamená, že s růstem ceny určitého zboží se zvyšuje nabízené množství. Tuto vlastnost nabídkové funkce nazýváme zákon rostoucí nabídky. Proč nabídková křivka roste? Vyšší cena je podnětem: -
pro výrobce, aby zvýšili množství zboží dodávané na trh,
-
pro ty firmy, které kvůli vyšším nákladům zboží nenabízely, aby vstoupily na trh.
Při růstu ceny se firmy snaží zvýšit svou výrobní kapacitu, aby mohly prodávat více. Ze dne na den nemohou mít k dispozici dvojnásobné množství strojů, zařízení, budov apod., mohou však zvýšit počet pracovníků. To povede ke klesajícím výnosům
5
a k růstu nákladů, což lze pokrýt vyšší tržní cenou. Nabídku (resp. nabídkovou křivku) označujeme S (Supply). Sestrojení nabídkové křivky podle údajů v tabulce, ve které jsou uvedena měnící se množství dětských autíček nabízených při různých cenách.
P – cena v Kč
Q – počet prodaných
za 1 dětské autíčko
dětských autíček
150
4000
100
3250
75
2500
50
1250
Tabulka č. 2: nabídka dětských autíček při různých cenách P S 150 100 75 50
1250
2500
3250
4000
Q
Některé možné tvary nabídkových křivek jsou uvedeny na grafu č. 5
S
S S
Graf č. 5: Různé tvary nabídkových křivek
6
Faktory (činitele) ovlivňující nabídku •
Změny tržních cen (a v důsledku toho i změny nabízeného množství) graficky zobrazujeme různými body při pohybu nahoru a dolů po (stejné) nabídkové křivce.
Vliv jiných činitelů kromě ceny na nabídku znázorňujeme posuny nabídkové křivky doprava nebo doleva. Důvod je analogický jako u poptávky: změna jakéhokoliv činitele kromě ceny mění „stejné podmínky“, za kterých zkoumáme nabídkovou funkci. Pro nové podmínky musíme nakreslit novou – posunutou – nabídkovou křivku.
Posun nabídkové křivky •
Změny ve výrobních nákladech
Jestliže náklady rostou, některé z firem nebudou při stávající tržní ceně schopny dosahovat zisku. Proto buď přestanou vyrábět dané zboží nebo jeho nabídku omezí nebo dokonce zkrachují. Obecně vede růst výrobních nákladů k poklesu nabídky, tj. k posunu nabídkové křivky doleva (graf č. 6a). Snížení výrobních nákladů by naopak vyvolalo zvýšení nabídky – tj. posun nabídkové křivky doprava (graf č. 6b).
Graf č. 6b: Růst nabídky při snížení výrobních nákladů.
Graf č. 6a: Pokles nabídky při růstu výrobních nákladů.
7
Výrobní náklady jsou závislé na: -
-
cenách vstupů o růst (pokles) cen energií, surovin, materiálů, mezd apod. zvyšuje (snižuje) výrobní náklady. efektivnosti využití vstupů, tj. používaných technologiích o progresivní výrobní postupy zlevňují výrobu, tj. snižují výrobní náklady. Naopak zastaralé technologie vedou k růstu nákladů.
•
Změny cen výrobních substitutů
Výrobním substitutem je takové zboží, kterým lze ve výrobě bez větších problémů nahradit jiné zboží. Např. mlékárna vyrábí ochucené tvarohy a jogurty. Roste-li cena jogurtů, omezí se nabídka tvarohů a zvýší se produkce jogurtů, protože ty jsou teď pro mlékárnu výnosnější. Ochucené tvarohy a jogurty jsou výrobními substituty. Jestliže jsou nějaké dva druhy zboží výrobními substituty, neznamená to, že musí být zároveň substituty pro spotřebitele. Růst ceny jednoho z výrobních substitutů snižuje nabídku druhého zboží, které je teď pro výrobce méně výhodné. •
Změny vnějších podmínek.
Daně a dotace - zvyšování daňového zatížení vede k poklesu nabídky (účinek je analogický jako při růstu nákladů). Naopak dotace od státu umožňují nabídku zvyšovat (účinek jako při poklesu výrobních nákladů). Struktura trhu – nabídka a cena jsou ovlivněny tím, jestli odvětví ovládá jedna nebo několik velkých firem nebo v něm pracuje mnoho malých podniků, z nichž žádný nemá dominantní postavení. Specifické faktory – extrémní výkyvy počasí – působí hlavně v primárních odvětvích – lesnictví, těžba, zemědělství – př. neúrodný rok posouvá křivku zemědělských výrobků doleva – pokles nabídky.
8
Tržní rovnováha Pojmem tržní rovnováha označujeme takovou situaci, při které jsou nabídka a poptávka v rovnováze – tj. na trhu nevzniká ani nedostatek ani přebytek zboží a cena je stabilní. Stav rovnováhy je však na trhu výjimečný ! Cena, při které dochází k tržní rovnováze (tj. rovnosti mezi nabízeným a poptávaným množstvím), se označuje jako rovnovážná cena. Tržní rovnováha je stav a zároveň určitá tendence ve vývoji trhu, kdy při stávající ceně jsou kupující i prodávající v souhrnu spokojeni s množstvím kupovaných a prodávaných statků, takže nemají zájem měnit svá rozhodnutí. Grafickým zobrazením tržní rovnováhy je průsečík nabídkové a poptávkové křivky, označujeme ho zpravidla E (Equilibrium = lat. rovnováha).
Cena P
P1
Přebytek zboží
Rovnovážná cena P0
E – bod rovnováhy
P2 Nedostatek zboží Q0 - rovnovážné množství
D – Demand – poptávka S – Supply – nabídka E – Equilibrium – bod rovnováhy
9
Množství Q
