POLOLETNÍ VYSVĚDČENÍ

číslo 11

26.6.2014

VÁNOČNÍ DOPOLEDNE 20. prosince, poslední školní den v roce 2013, jsme si my, skoro absolventi základní školy, připravili dopolední vánoční program pro zbytek vyššího stupně. Všechny děti jsme rozdělili do tří skupin, fialové, zelené a růžové. Losovali jsme spravedlivě, aby byly skupiny přibližně stejně silné. Čtvrtou skupinu oranžových tvořily naše paní učitelky, ke kterým se později přidal i pan ředitel. Skupiny mezi sebou bojovaly v různých soutěžích. Luštily křížovky, hádaly písničky, přesouvaly se po kartonech, zpívaly karaoke, tancovaly s balónky, stavěly komíny nebo se oblékaly do kruhů, čepic a brýlí. Součástí programu byla také tombola, nikdo neodešel bez dárku. Celé dopoledne uváděli Matěj Surák a Martin Dibelka, kteří si na sebe vzali velký klobouk „sombrero“, aby byli od ostatních k rozeznání. O hudbu se staral Adam Wodniak, každá dívka měla na starost jednu skupinu a ostatní se starali o další potřebné věci. Před obědem bylo vyhlášení. Na 4. místě se umístila skupina fialových, na 3. místě zelení, na 2. místě byly paní učitelky, tedy skupina oranžových, a na prvním místě se umístili růžoví. Všichni si domů odnesli nějakou sladkost. Potom nám Santové rozdali dárečky, všechno jsme uklidili a šli jsme na oběd. Všichni nás pochválili a řekli nám, že se nám to povedlo. Dopoledne jsme si užili!!!!!!! :D Dominika Moulisová

POLOLETNÍ VYSVĚDČENÍ 30. ledna 2014 se u nás rozdávalo pololetní vysvědčení. Nás, absolventů 9. třídy, to bylo předposlední vysvědčení na této škole, příští rok už ho každý dostane na své střední škole, kterou si vybral. Celkem bylo hodnoceno 77 žáků a žákyň. 46 žáků prospělo s vyznamenáním, z nichž 21, těch nejšikovnějších, mělo samé jedničky. Dohromady jsme všichni zameškali 2 388 hodin, což rozhodně není málo, je to přibližně 99 a půl dne. Někdo zameškal 50 hodin, někdo 10, někdo 100, v průměru ale na každého žáky vychází 31 hodin. Jako úplně „nejzdravější“ a „nejpilnější“ byli vyhodnoceni druháci, v průměru připadá 11,25 zameškaných hodin na žáka. 2. „nejzdravější“ třídou jsou šesťáci, tam na žáka připadá 19,86 zameškaných hodin. My ostatní se budeme muset tepleji oblékat, aby to v 2. pololetí bylo lepší. Dominika Moulisová

PSANÍ VŠEMI DESETI Stejně jako loni tak i letos se naši nejlepší písaři (vlastně písařky) na počítačové klávesnici Dominika Moulisová, Denisa Valachová, Petra Němcová a Michaela Molnárová vydaly do Domažlic na talentovou soutěž v psaní všemi deseti. Jely jsme tam s tím, že nevyhrajeme, ani neobhájíme 2. místo, které jsme obsadily loni. Konkurence letos byla opravdu veliká, soutěžili proti nám žáci, kteří byli 1. na soutěži psaní všemi deseti v Plzni, a tak jsme byly všechny trochu nervózní, ani pan ředitel nebyl úplně v klidu. Psali jsme celkem 30 minut na programu ZAV, který vymysleli manželé Zaviačičovi. Paní Zaviačičová je dokonce několikanásobná mistryně světa v psaní, a to, jak píše, nám také předvedla, byl to krásný zážitek. Potom došlo na vyhlašování. Celkem mezi sebou soutěžilo 44 písařů z 11 různých škol. V jednotlivcích jsme se neumístily vůbec špatně, Dominika Moulisová obsadila 5. místo, Denisa Valachová 10.-11. místo, Petra Němcová 33. místo a Michaela Molnárová 36. místo. Jako skupina jsme se umístily na 5. místě, 1. místo obsadila škola z Domažlic. My jsme si soutěž užily, a doufáme, že se ve škole najdou jiní písaři, kteří budou kozojedskou školu reprezentovat v příštích letech, protože my se na konci tohoto školního roku rozutečeme do další fáze našeho života, na střední školu. Dominika Moulisová

STŘEDNÍ ŠKOLY Od září se my, zatím ještě žáci 9. třídy, rozutečeme do další etapy našeho života, na střední školu. Všichni máme smíšené pocity, těšíme se, že poznáme nové lidi a zažijeme něco nového, na druhou stranu se nám ale bude po kozojedské škole stýskat. Za 9 let, co jsme spolu den co den seděli v jedné třídě, učili se spolu, navzájem se zkoušeli, radili si a někdy se i schválně provokovali, jsme si vytvořili nerozlučnou partu, ale je zapotřebí také vyzkoušet něco nového. Paní učitelky o nás říkají, že jsme chytrá třída, 1 žák jde na gymnázium, 7 nás jde na střední školu s maturitou a jen 3 na učební obor. 3 žáci si vybrali SPŠ Dopravní, my ostatní, už jsme si potom vybrali každý něco jiného – SOU elektrotechnické, Obchodní akademie Plzeň, ekonomické lyceum, pedagogické lyceum, Mikulášské gymnázium, Hotelová škola Plzeň, Hotelová škola Rakovník, ISŠ Živnostenská a SOŠ Plasy. Všichni doufáme, že střední školu zvládneme, vytvoříme si novu partu a brzy si zvykneme na nové učitele, předměty a více učení. Dominika Moulisová

MATEMATICKÁ OLYMPIÁDA V naší škole je hodně talentovaných dětí. Někdo sportuje, někdo hraje na nějaký hudební nástroj a někomu jde zase dobře matematika. Ve středu 22. ledna vyrazili naši matematici Matěj Surák, Ondřej Karlíček a Martin Dibelka na okresní kolo Matematické olympiády do Plzně. Celkem měli vypočítat 4 příklady, na které měli dohromady 4 hodiny. Naši kluci jsou ale šikovní a příklady měli hotové za necelé 2 hodiny. Nikdo z nich nevyřešil všechny zadané příklady, ale prý by na to nepřišli ani za týden, a tak nemělo cenu tam déle čekat. Po vyčerpávajícím výkonu se všichni zašli posílit do nedalekého McDonaldu, odkud nám všem, co jsme ve škole drželi všechny palce, posílali zprávy a fotky, jak se „cpou“. Výsledky přišli až týden po olympiádě a nebyly vůbec špatné. Celkem bylo 24 soutěžících. Ondřej Karlíček se umístil na 2. místě, Matěj Surák na 11. místě a Martin Dibelka na 21. místě. Myslím, že si nikdo neudělal ostudu. Dominika Moulisová

ATLETICKÝ ČTYŘBOJ DÍVKY Dne 13. května se v Kralovicích konal atletický čtyřboj mladších kategorií. Naše škola měla mimo starších žáků i mladší žákyně, které uspěly velmi dobře. Naše družstvo se skládalo z Anny Surákové, která vyhrála celý závod s velkým náskokem, Veroniky Fenclové, ta také zabodovala, z Jany Davídkové a Dagmary Jelínkové, které obě podaly skvělý výkon. O první místo bojovalo sedm družstev mezi ně patřilo i to naše, které přivezlo do školy krásné druhé místo. Jelikož je to čtyřboj tak se soutěžilo ve čtyřech disciplínách běhu na 600 metrů a na 60 metrů, skoku do dálky nebo skoku do výšky a hodu míčkem. Minulý rok přivezly starší žákyně druhé místo, letos se velký úspěch opakoval, jen druhé místo přivezly mladší žákyně. Doufám, že v tomto zvyku budou žákyně pokračovat ještě hodně dlouho. Petra Němcová

ATLETICKÝ ČTYŘBOJ CHLAPCI Atletický čtyřboj pro starší chlapce se konal 15. 5. 2014 v Kralovicích. Za Kozojedy se zúčastnili Vojta Kovářík, Lukáš Hirš, Honza Špiroch, Václav Šmaus a Lukáš Franěk. Soutěžilo se v disciplínách běh na 60m, skok do dálky, skok do výšky, hod míčkem, vrh koulí a běh na 1000m. Naše škola skončila na 7. místě, protože tam byla obrovská konkurence, ale od minulého roku jsme se hodně zlepšili. Vojtěch Kovářík ovládl běh na 1000m a díky tomuto výkonu dosáhl na třetí místo v individuální soutěži. I ostatní podali dobrý výkon. Lukáš Hirš

ŠKOLNÍ VÝLETY VÝLET NIŽŠÍHO STUPNĚ 5.6. se žáci nižšího stupně vydali na školní výlet na zámek Orlík. „Na Orlíku jsme se mohli svézt na parníku. Pluli jsme po přehradě a dozvěděli jsme se mnoho zajímavostí o její historii. Například že se z Žďákovského mostu házely v sudech mrtvoly. Na zámku se po nádherné zahradě procházeli tři pávi, dominantou nádvoří byla stará děla. Poté už jsme vyrazili na zámeckou prohlídku, před kterou jsme si museli vzít přezůvky. Uvnitř zámku jsme mohli vidět různé obrazy, nástěnné malby a diplomy. V jedné chodbě byly obrazy, které vypadali jako by nás lidé na nich pozorovali. Výlet byl parádní a ráda bych se na Orlík vrátila. Zuzana Říhová (a další žáci nižšího stupně)

VÝLET 6. TŘÍDY V pondělí 2. června jsme se vydali na náš školní výlet do nedaleké Žihle. Poprvé na druhém stupni a poprvé s naší novou třídní paní učitelkou Anetou Hercovou. Již od brzkého rána nám přálo počasí. Bylo tomu tak i po celý den. Když jsme po cestě autobusem z Kozojed do Kralovic a poté z Kralovic do Žihle dorazili na začátek naší trasy, netušili jsme, že nás čeká dlouhá, ale příjemná procházka. Jako první jsme navštívili obrovský žulový kámen zvaný BÁBA. Pak následovala návštěva Sklárny, kam jsme se všichni moc těšili, protože nás tam čekaly LASER GAME a následně i lanové centrum. Všichni jsme se tam pořádně „vyblbli“ a po svačině a druhé návštěvě LASER GAME, jsme pokračovali dál v cestě. Zpáteční trasou do Žihle jsme nezapomněli navštívit kamenné městečko a druhý žulový kámen zvaný DĚDEK. Naše poslední zastávka před nástupem do autobusu byla v žihelské restauraci, kde jsme si všichni rádi pochutnali na výborné pizze. Na tento školní výlet budeme rádi vzpomínat. Moc jsme si ho užili a těšíme se na další . David Němec – 6.třída

VÝLET 7. TŘÍDY Žáci 7. třídy se domluvili, že letošní rok se vydají na školní výlet do našeho hlavního města Prahy. Město si měli možnost prohlédnout z ptačí perspektivy, nechali se vyvézt lanovkou na Petřín a „vyšplhali“ na rozhlednu, odkud přehlédli celou Prahu. Po městě mohli cestovat díky tramvajím a autobusům, ale hlavě jeli jediným metrem v České republice. Aby na výletě měli i nějakou tu zábavu, šli se „vyblbnout“ na bobovou dráhu a do zrcadlového bludiště, odkud se díky bohu všichni vrátili. Počasí jim přálo a všichni byli spokojení. Vojtěch Kovářík

VÝLET 8. TŘÍDY V pondělí 9. 6. 2014 se vydala celá osmá třída s paní učitelkou Hodkovou na výlet do Plzně. V 7:45 je paní učitelka naložila do svého auta a vyrazili. Jejich první zastávkou byla horolezecká stěna, na jejíž vrchol si sáhl každý. Další část výletu se odehrávala v bazénu, kde byly hlavní zábavou vodní tobogány, které si všichni užívali celý den. Výlet zakončili v plzeňské Olympii, kde si dali dobrý oběd, hodinový rozchod a nakonec šli do 3D kina na film X-Men. Všichni si výlet naplno užívali a mají spoustu zážitků, které si budou velmi dlouho pamatovat. Adam Wodniak

VÝLET 9. TŘÍDY Letos jsme my, žáci deváté třídy, vyrazili na náš poslední společný výlet na kola. Ve čtvrtek ráno 5. června jsme jeli autobusem do Kralovic, kde jsme přestoupili na autobus do Rakovníka. Tam jsme nasedli na kola, které nám přivezl pan Vorlík, a jeli po cyklostezce na Křivoklát. Zajeli jsme se podívat na hrad, kde jsme si chvilku sedli a posilnili se. Původně jsme odtud chtěli jet vlakem až do Berouna, ale jelikož bychom na něj museli čekat přes 2 hodiny, rozhodli jsme se, že pojedeme na kole. To jsme ještě netušili, že nás čekají dva velké kopce lesem. Ty se zdály být nekonečné, stále jsme před sebou viděli jen kopec. Když jsme ale vyšli nahoru (kola jsme tlačili, protože jet se to nedalo), byl to krásný pocit už jen proto, že nás čekal dlouhý kopec dolů. Kolem čtvrté hodiny jsme dorazili do „našeho“ kempu Plešivec. Tašky s oblečením už nám tam den předtím dovezl pan Slach, aby s námi mohl jet na kole. Rozdělili jsme si chatky, povlékli deky a polštáře a odpočívali. Navečer jsme se pěšky vydali do Berouna na večeři. Po jídle jsme se ještě zašli podívat na berounské medvědy. Večer jsme všichni společně hráli karty a povídali si. Druhý den ráno po snídani kolem desáté hodiny jsme vyrazili do vesničky Svatý Jan pod Skalou. Vylezli jsme si na vyhlídku a kochali se krajinou. Kopec nebyl malý, ale výhled stál za to. Dole jsme si dali oběd a jeli na Karlštejn. Sedli jsme si do stínu a koukali se na hrad a okolí. Ti silnější z nás se jeli podívat na lom Amerika, my ostatní jsme zůstali sedět a povídali si. Do kempu jsme se vrátili kolem páté hodiny, odpočinuli si a tentokrát jsme na večeři vyrazili na kole, bylo to tak rychlejší. V sobotu ráno jsme si sbalili všechny věci a uklidili. Tašky s oblečením jsme si tam nechali, pan Slach nám je přivezl domů v úterý. Jeli jsme okolo Žebráku a Točníku, vyjeli jsme pár kopců, a potom se až do Zbiroha vezli z kopce. Tam už na nás čekal pan Moulis, který nás historickým autobusem dovezl v pořádku domů, a pan Vorlík, který nám vzal kola. Oběma patří velké poděkování. Všichni jsme si výlet užili, zažili jsme mnoho zábavy a legrace, škoda, že už byl náš poslední. Dominika Moulisová

EXKURZE V ČESKÉM ROZHLASE A ZAKU Dne 22.5. jsme se vydali na exkurzi do Plzně, jeli jsme autobusem v 6:15 . Když jsme dorazily do Plzně měli jsme dostatek času a udělali jsme si procházku po Plzni k Českému rozhlasu. Před rozhlasem nás pan ředitel s obtížemi vyfotografoval a tím exkurzi začal. Pan Pavel, který nás rozhlasem prováděl byl velice příjemný a vše nám náležitě vysvětlil. V rozhlase jsme viděli zkoušku Plzeňské filharmonie a byli se podívat jak to chodí v živém vysílání. Stanici rádia, jehož přenos jsme poslouchali, moderoval šéfredaktor Standa Jurík, bývalý moderátor Evropy2, a s ním tam měla svůj pořad vaříme s Českým rozhlasem paní Kuntzmannová. Po exkurzi v rozhlase jsme se tramvají přesunuli k TV ZAK, kde nás přivítal Viktor Nový, který nás rozhlasem provedl a řekl nám, jak to v jeho branži chodí. Bylo na něm vidět, že už v tom umí chodit a je to ostřílený PR manager. Vyprávěl nám i historky o tom, jak on začínal, myslím si, že se to všem líbilo. Martin Dibelka

SOUTĚŽ TECHNICKÝCH DOVEDNOSTÍ V úterý 3. června vyrazili 2 žáci 9. třídy, Dominika Moulisová a Ondřej Karlíček, na finálové kolo Soutěže technických dovedností pořádané Hospodářskou komorou Plzeňského kraje na SOU Elektrotechnické v Plzni. Soutěžilo se ve dvojicích, celkem se zúčastnilo 36 dvojic ze 17 různých škol v Plzeňském kraji. Skládali jsme dva elektrické obvody ze stavebnice Boffin, na každý jsme měli 20 minut a oba dva jsme měli hotové mezi prvními. Dále jsme museli vypracovat 40 otázek formou testu, u 5 otázek jsme zvolili špatnou odpověď, ale shodli jsme se na tom, že to není vůbec špatný výsledek. Na soutěž jsme studovali s paní učitelkou Hodkovou v našem osobním volnu, k dispozici jsme měli stavebnici Boffin, na které jsme si zkoušeli různé elektrické obvody, abychom věděli, jak se co spojuje a 80 otázek, z nichž několik se jich objevilo v soutěži. Po splnění všech úkolů jsme šli na oběd do školní jídelny. Potom nastalo vyhlášení. Vyhlašovalo se od 10. místa, tak jsme tiše doufali, že také uslyšíme naše jména. Při vyhlášení 3. místa se to stalo, zazněly fanfáry a my jsme uslyšeli název naší školy. Radost, jakou jsme v tu chvíli měli, je nepopsatelná. Každý z nás dostal diplom a stavebnici Boffin, kterou jsme oba věnovali škole. Paní učitelka měla velkou radost a oběma nám koupila velkou čokoládu. My jí moc děkujeme, že nás tak dobře připravila, bez ní bychom nikdy neměli šanci na tak dobré umístění. Dominika Moulisová

MATEMATICKÝ KLOKAN 21. března se ve všech základních a středních školách pořádala soutěž Matematický klokan. Soutěž probíhala v těchto kategorií: 1. Cvrček – 2. a 3. třída 2. Klokánek – 4. a 5. třída 3. Benjamin – 6. a 7. třída 4. Kadet – 8. a 9. třída Až na ty nejmenší dělali všichni 24 úloh. Cvrčci počítali jen 18. Každý začínal na 24 bodech. Pokud úlohu nevyřešil, nic neztratil, ale pokud odpověděl špatně tak ztratil 1 bod, ale když odpověděl správně, tak získal 3, 4 nebo 5 bodů podle obtížnosti úlohy. Cvrčky vyhrál Tomáš Heidenreich, za ním se umístil Jan Kotva na 2. místě a David Hach na 3. místě. Nejlepším Klokánkem se stala Dagmar Jelínková, pomyslné stříbro získala Terezie Hodková a bronz Michaela Fratričová. V Benjamínech se shodně na 1. a 2. místě umístili David Němec a Anna Peterková, na 3. místě byl Martin Pánek. Kadety vyhrál Ondřej Karlíček, těsně za ním se umístil Matěj Surák na 2. místě a Martin Dibelka na 3. místě. Myslím si, že to nebylo nejhorší a každý může být spokojený se svým výkonem. Přeju hodně štěstí do dalších ročníků této soutěže. Ondřej Karlíček

Sběr

podzim

Tak jako každý rok se na jaře zase uspořádal sběr papíru. Tentokrát ve dnech od 12. do 26. května. A myslím, že jsme se pořádně činili. Tolik papíru jsme dlouho nenasbírali. Jenom pár žáků nic nepřineslo a téměř polovina měla přes 100 kg! Samozřejmě nakonec se to všechno muselo odvézt. Takže celý vyšší stupeň a učitelky pomáhali při nakládání do kontejneru. A za to jim patří velké poděkování!!! Papíru bylo tolik, že kontejner musel přijet ještě jednou. A nakonec přikládám tabulku 10ti nejlepších celý rok: Ondčej Karlíček

jaro

Celkem

5 Soukupová

150

545

695

3 Soukup

247

322

569

6 Zíka

238

322

560

7 Suráková

96

452

548

3 Hach

68

438

506

0

473

473

9 Karlíček

216

249

465

3 Šottová

303

69

372

1 Blecha

35

310

345

4 Klimešová

94

250

344

1 Švejkovský

Školní olympiáda Žáci nižšího stupně se zúčastnili školní olympiády, která se konala na fotbalovém hřišti. Žáci soutěžili za státy Bolívie, Švýcarsko, Arménie, Filipíny, Německo, Nový Zéland, Tonga, Somálsko a Kanadu. Následující týden čtvrtý ročník zhodnotil výsledky a nejlepší byli odměněni vlastnoručně vyrobenými medailemi a drobnostmi. Vítězným státem se stala Bolívie, druhé bylo Švýcarsko a na třetím místě se umístila Arménie. Soutěžilo se v deskované, přenášení vody, jízdě zručnosti, běhu na lyžích a v přenášení vejce. Žáci byli rozděleni na mladší a starší. Mezi mladšími byli vítězi disciplín Vlková, Lišková, Ciprová, dvakrát Řenčová. Za starší zvítězili Hach, Soukup, Franěk a Fratričová vyhrála dvě disciplíny. Po dokončení všech disciplín si žáci mohli opéct buřty. Všichni si dopoledne užili a už se těší na pátý ročník olympiády. Vojtěch Kovářík

ROZHOVOR S VOJTĚCHEM KOVÁŘÍKEM Byl jsem dne 6.2. na tiskové konferenci se slavným hokejistou Vojtěchem Kováříkem, který se nedávno účastnil zimních olympijských her za Plzeňský kraj, za který dal v zápase proti Moravskoslezskému kraji vítězný gól. A tady Vám přináším přehled toho nejdůležitějšího. Ondřej Karlíček (Kozojedy) Byly to tvoje první zimní olympijské hry?  Byly. Připravoval jsi se nějak po té psychické stránce?  Žádné speciální připravování nebylo, bral jsem to jako každý jiný zápas. Na jaké pozici hraješ a v jaké lajně jsi byl?  Hrál jsem levé křídlo a začínal jsem většinou ve 3. lajně, ale když už šlo do tuhého, tak to trenér zkrouhnul na 2 a hrál jsem 2. lajnu. Jaké jsi měl přesně pocity při tom vítězném gólu?  Byl to prostě úžasný pocit, nejlepší na světě, když dáte gól, který ten tým nakopne. Jak dlouho se věnuješ sportu?  Sportu jako takovému jsem se věnoval už odmalička, rodiče mě do toho stále tlačili a hokeji se věnuju už desátým rokem. Kdo tě přivedl k hokeji?  K hokeji mě přivedli moji rodiče, protože táta už taky odmala hrál hokej, hodně se mu to líbí, a taky nechtěl, abych seděl stále doma. V jakém týmu teď hraješ?  Teď hraji v týmu HC Škoda Plzeň 1929. Vyhovuje ti současný tým více než předchozí nebo je to tak nějak vyrovnané?  No, vyrovnává se. Jak často trénuješ?  Trénuju téměř každý den, kromě pondělí, to máme volno, protože v neděli máme zápasy a úterý a středa máme dvoufázový. Zaměřuješ se spíš na techniku nebo na fyzičku?  Zaměřuju se spíše na tu fyzičku. Jak momentálně hodnotíš své výkony?  Podle mě jsou dostatečné, no dobré. V jakém věku byla tvá kariéra nejúspěšnější?  Bylo nejspíše ve 13 letech, když jsem ještě hrál za Třemošnou za 8. třídu.

Školní vtípky Malý chlapec stojí v poli a radostně pozoruje rudý obzor. Kolem jde pocestný a říká: "To je nádhera! Taky Tě tak těší ten západ slunce?" "To není západ slunce. To hoří škola!" Maminka veze syna do školy. Když Pepíček vystoupí, nezapomene se zeptat: "A jak to mami, že jsme dnes nepotkali žádné idioty, amatéry, nemehla, hovada, poseroutky ani debily?" - "To je tím, že tě dneska nevezl tvůj tatínek!" Tati, přeložili mě do zvláštní školy. Výborně synku, když na to máš, tak studuj. Při hodině biologie se ptá Max učitelky: Max: "Co je to - má to šest noh, velké oči a je to chlupaté?!" Učitelka: "Nevím Maxíku." Max: "Škoda já taky ne, ale sedí vám to na hlavě."

Recept z návštěvy v plzeňském rozhlase Těstoviny se zelím (podle paní Kuntzmannové) Suroviny: 400 g těstovin, 1 lžíce olivového oleje, 400 g bílého hlávkového zelí, 250 g slaniny, 1 cibule, kmín, mletý pepř, sůl Postup: očištěné zelí nakrájíme na nudličky, oloupanou cibuli najemno a slaninu na kostičky. V kastrolu rozpálíme olej, opečeme na něm slaninu a cibuli. Přidáme nakrájemné zelí, osolíme a dusíme cca 10-15 minut. Těstoviny uvaříme ve slané vodě s přídavkem olivového oleje. Měkké slijeme, prolijeme studenou vodou a okapané vmícháme do zelí. Dosolíme, opepříme, okmínujeme, prohřejeme a podáváme jako samostatný pokrm se salátem, z čerstvé zeleniny. Celková doba přípravy cca 30 minut. Vyzkoušejte, je to bašta!

ROZLOUČENÍ!!! Tento rok byl pro nás deváťáky tím posledním na kozojedské škole. Po zasloužených prázdninách se rozutečeme do další etapy našeho života, na střední školu. Během devíti let, co jsme spolu den co den seděli ve školních lavicích, jsme si vytvořili skvělou partu a mnoho nového jsme se naučili. Stále si ještě vzpomínáme, jak nás paní učitelka Oliveriusová vedla do první třídy, všichni jsme se moc těšili, až se naučíme číst a psát. Uteklo to strašně rychle. Na střední školu se všichni těšíme, poznáme nové přátele a zažijeme něco nového, na druhou stranu ale máme všichni trochu strach, jestli učení zvládneme, zapadneme mezi kolektiv atd. Na kozojedské základce jsme zažili mnoho dobrých i špatných okamžiků, jsme moc rádi, že díky lidem na této škole bylo těch dobrých chvilek daleko víc než těch špatných. Po základce se nám všem bude moc stýskat, budeme na ni stále vzpomínat, prožili jsme tu část našeho života. Chceme poděkovat všem paním učitelkám, učitelům a panu řediteli, kteří nám dali základní znalosti do života, a i když to s námi bylo někdy asi těžké, tak to vydrželi. Obzvlášť děkujeme paní učitelce Slachové za to, že to s námi od šesté třídy přežila ve zdraví. Absolvovala s námi vždy skvěle připravené výlety, na které všichni moc rádi vzpomínáme. Doufáme, že na nás budete vzpomínat jen v dobrém, tak jako my na vás. Vaši DEVÁŤÁCI!!!!!

(Martin Dibelka, Lukáš Hirš, Ondřej Karlíček, Vojtěch Kovářík, Matěj Surák, Jan Špiroch, Adam Wodniak, Michaela Molnárová, Dominika Moulisová, Petra Němcová a Denisa Valachová)

NAŠE PRVNÍ ŠKOLNÍ FOTKA

NAŠE TÉMĚŘ POSLEDNÍ ŠKOLNÍ FOTKA