Pokyny ke státním závěrečným zkouškám (SZZK) magisterského studia religionistiky I. SZZK budou probíhat ve dvou termínech – v posledním květnovém a prvním zářijovém týdnu. Na první termín se studenti přihlásí nejpozději do 31. března stávajícího roku, na druhý termín do 30. června téhož roku. Pro odevzdání diplomových prací platí stejné termíny. Zkouška se skládá z obhajoby diplomové práce a z ústní zkoušky. II. Obhajoba diplomové práce Obhajoba bude probíhat před komisí za přítomnosti vedoucího práce a pokud možno i oponenta. Sestává z přečtení posudků a vlastní obhajoby, při které student odpoví na připomínky vedoucího a oponenta. Jejich písemná hodnocení obdrží student nejpozději týden před obhajobou. Dále student odpoví na otázky, které mohou hodnotitelé práce výslovně k tématu práce položit. Obhajoba trvá orientačně 30 minut. Komise po poradě za nepřítomnosti studenta rozhodne o dílčí známce, jíž studentovi oznámí. III. Ústní zkouška Při ústní zkoušce student odpoví na tři otázky. První z nich se týká hlavních náboženských systémů (celkem pět okruhů otázek) a je rozdělena na dvě podotázky. V podotázce a) prokazuje student podrobnou znalost jednoho jím předem zvoleného systému, u podotázky b) pak základní znalost jiného systému (podotázka je vybírána losem z ostatních čtyř okruhů). Druhý okruh otázek se týká současné a moderní religiozity, třetí okruh pak metodologie a dějin oboru a filozofie náboženství. Orientační čas na ústní zkoušku je 1 hodina. Po ústní zkoušce komise za nepřítomnosti studenta rozhodne o dílčích známkách za jednotlivé otázky a celkové známce za ústní část státní závěrečné zkoušky. Po druhé z obou částí komise stanoví celkovou známku za státní závěrečnou zkoušku a podle podkladu ze studijního oddělení též celkový výsledek studia. Tématické okruhy ke státním závěrečným zkouškám z obecné a kontextové religionistiky A. Speciální tematické okruhy a) INDICKÁ NÁBOŽENSTVÍ 1. Literatura indických tradic: různé typy (védy, upanišady, itihásy, purány, náboženská poezie); základní charakteristika obsahu a účelu; problémy s překlady a interpretací.
2. Významné příběhy spojené s důležitými božstvy; atributy, symboly a ikonografie inspirované těmito příběhy. 3. Charakteristika nejdůležitějších filosoficko-náboženských škol (daršanů): hlavní témata a pojmy spojené s významnými osobnostmi; způsoby argumentace; nejvíce se zaměřit na sámkhju, jógu, njáju, a védántu. 4. Interpretace vybrané pasáže Bhagavadgíty z českého překladu (Filipský – Vacek); u absolventů sanskrtu i s přihlédnutím k originálu; srovnání různých exegetických postojů (Šankara, Rámánudža, někdo z moderních exegetů) 5. Pojetí božství a člověka v různých indických tradicích (višnuistické, šivaistické, šáktovské, tantrické směry); poukázat na různá chápání (jednota-odlišnost člověka a božstva; personální a impersonální důrazy). 6.
Rituály, meditace, etika; svátky, poutní zvyklosti a místa různých tradic.
7. Pan-indické postavy a role v různých tradicích: bráhman, asketa, král; vztah učitel-žák; problematičnost interpretací tzv. kastovního systému. 8. Setkávání Západu s indickými tradicemi v dějinách; starověk a středověk; reformní hnutí v kontextu koloniální Indie 19. a první poloviny 20. století; přetváření tradičních ideálů a identit ve spojení s moderní komunální a nacionální politikou. 9. Tradičnější i inovativní skupiny s kořeny v Indii, které působí v euroamerickém okruhu (Rámakršnova misie, Transcendentální meditace, hnutí Haré Kršna, Sahadža jóga, Ánandamárga, Brahma-kumárí, hnutí Bhagavána Radžníše, a další). 10. Srovnání vybrané indické tradice s některým abrahámovským náboženstvím – v první fázi charakterizovat shody i rozdíly, v druhé fázi se zamyslet nad hermeneutickými problémy studia odlišných kultur (viz problematický pojem „hinduismus“; textocentrismus; nedávná kritika západních interpretací Indie inspirovaná konceptem orientalismu E. Saída). b) BUDDHISMUS 1. Hlavní témata, základní pojmy a charakteristika před-mahájánového buddhismu (utrpení, žízeň, nibbána, skandha, džhána, řetězec vzájemně závislého vznikání) 2. Pálijský kánon a další uznávané texty starého buddhismu (jako Milinda-paňhá, Višuddhimárga). Interpretace vybrané pasáže kánonu v českém překladu. 3. Charakteristika mahájánových směrů: různé teorie o vzniku mahájány; základní rozdíly oproti staršímu buddhismu; šíření mimo území Indie a vznik nových specifických forem (čchan, amidovské směry, japonský zen). Mahájánové texty a kult súter.
4. Filosofické školy buddhismu: základní přehled starých i mahájánových škol, jejich důležitá témata a pojmy (pokud je známe, tak i osobnosti); charakteristika argumentace. 5. Tantrický (či severní) buddhismus: charakteristika, vznik v Indii, šíření; tibetský buddhismus a jeho různé školy (základní historický přehled, specifičnost). 6.
Meditace, etika, rituály a kalendáře různých buddhistických tradic.
7. Významné příběhy spojené s důležitými postavami různých buddhistických směrů; atributy, symboly a ikonografie inspirované těmito příběhy. 8. Reformní hnutí v buddhistických zemích v 19. a 20. století; setkávání Západu s buddhismem, jeho různé interpretace a hodnocení. 9.
Tradičnější i výrazně inovativní buddhistické skupiny v euroamerickém okruhu (20. století).
10. Srovnání vybrané buddhistické tradice s některým abrahámovským náboženstvím; nejprve charakteristika shod a rozdílů, dále pak diskuse hermeneutických problémů spojených s interpretací odlišných kultur (problematičnost pojmu „buddhismus“; diskuse o tom, zda je buddhismus „náboženství“ či „filosofie“, nebo ještě něco jiného; textocentrismus). c) JUDAISMUS 1.
Hebrejská Bible, její kánon ve srovnání s islámem a křesťanstvím, interpretace ukázky.
2. Zjevení Tóry na Sinaji a jeho chápání na základě pramenů tradičního judaismu, úloha praotců a proroků, babylónské zajetí a jeho důsledky. Význam Chrámu a churbanu. 3.
Od Tóry k Mišně, Tosefta. Babylónský talmud a Jeruzalémský talmud.
4.
Midraš hagada a midraš halakha
5.
Sidur, mystická literatura (Sefer Jecira, Bahir, Zohar) přehled, interpretace vybraného úseku.
6. Židovská kulturní centra: španělské a jihofrancouzské, francouzsko-německé a východoevropská centra učenosti 7.
Mojžíš, Rabi Moše ben Maimon, Moses Mendelssohn
8. Srovnání judaismu s islámem a křesťanstvím a významné okamžiky setkání „abrahámovských náboženství“ v dějinách i současnosti. 9.
Židovské osvícenství a jeho význam pro současný judaismus.
10. Současný judaismus v diaspoře: sionismus, holokaust a jeho židovská interpretace, stát Izrael a místo judaismu v něm, směry současného diasporního judaismu.
d) KŘESŤANSTVÍ 1. Hebrejské a řecké kořeny křesťanství. Raná církev a hebrejská bible, vztah k židovství; vztah k antické kultuře a k filosofii. Křesťanství a gnóze. 2. Křesťanská Bible: kánon, dějiny textu a dějiny interpretace, literární žánry; interpretace ukázky 3. Význam dogmatických sporů prvního tisíciletí církve; ekumenické koncily a jejich důsledky věroučné i církevně politické. Tzv. nechalcedonské církve. 4. Katolický západ a pravoslavný východ: srovnání liturgie, dogmatiky, organizace aj. Východní katolické církve. 5. Křesťanské mnišství (ideál a historické podoby na východě i západě), specifika ve srovnání s mnišstvím mimokřesťanským. 6. Významné osobnosti scholastiky (Boethius, Albert Veliký, Tomáš Akvinský, Bonaventura, Jan Duns Scottus), dobové zařazení, významná díla a myšlenky, jejich ideové zdroje a vliv na další vývoj. 7. Reformace a různé podoby protestantského křesťanství (osobnosti, události, symbolické knihy, typy bohoslužeb). Hlavní charakteristiky ve srovnání s katolicismem a východním křesťanství. 8. Křesťanství a utváření západní civilizace: právo, etika, vzdělávání, věda; křesťanství a moderní kultura. Srovnání Evropy a Spojených států. 9. Paradigmata dějin křesťanství (srovnání vzorců myšlení, převládajících v jednotlivých obdobích církevních dějin). 10. Místo křesťanství v současném světě: rozšíření, zastoupení jednotlivých větví ve světě a v České republice. e) ISLÁM 1. Přehled hlavních historických etap a směrů ší´itského islámu, jeho rozšíření a významné osobnosti. 2. Přehled Koránu, jeho struktury, jeho vzniku, četba Fátihy, historický a jazykový rozbor podle českého textu s přihlédnutím k arabskému originálu, komentář k tomuto textu (jeho místo v islámu apod.).
3. Ibn Al Arabí, zasazení do historické souvislosti, širší kontext v súfismu (tasavvuf, taríky, role v islámském světě), dílo, překlady. 4. Rozšíření islámu, hlavních směrů a právních škol (madhabů) v současném světě, vztah islámu a politiky v různých částech islámského světa. 5.
Středověká arabská filosofie a její vliv na filosofii křesťanskou.
6. Srovnání islámu s judaismem a křesťanství a významné okamžiky setkání „abrahámovských náboženství“ v dějinách i současnosti. 7.
Islámské právo a islámská etika: teorie a její aplikace.
8.
Islám a politika v muslimském světě i na západě.
9.
Okrajové směry či tzv. sekty islámu.
10. Islám na území dnešní České republiky, přehled, osobnosti, díla, organizační struktury, registrace. B. Současná a moderní religiozita 1.Náboženská krize v západní civilizaci, sekularizace, kritika náboženství, typy ateismu, diskuse mezi náboženstvími a jejich kritiky. 2. Současná religiozita v kontextu paradigmatické koncepce, odvrat filosofie od positivismu a scientismu, postmoderní filosofie a kultura kuhnovské pojetí paradigmatických posunů 3. Sociální a politický kontext současné religiozity: politický a náboženský liberalismus, komercializace náboženství, klientská náboženství, náboženství mezi hlavními ideologiemi 20. a 21. století (marxismus a liberalismus) 4. Situace v křesťanských církvích, početní vývoj, geografické rozdíly, směry a hnutí, diskutovaná etická, zejména sociálně etická témata 5. Hnutí obnovy v judaismu, křesťanství a islámu, fundamentalistická hnutí, jejich nová přítomnost v politice 6. Novověký hermetismus: historické kořeny od renesance do 19. století, současné na hermetismus navazující směry (rosikruciánské společnosti, svobodné zednářství, magické řády), významné osobnosti a díla 20. a 21. století. 7. Zájem obyvatel českých zemí o indické tradice (první kontakty, situace za první republiky, po druhé světové válce). Skupiny působící v současné ČR (Jóga v denním životě, hnutí Haré Kršna, Česká náboženská hinduistická společnost, Sahadža jóga, skupiny inspirované Rámanou Mahárišim).
8. Zájem obyvatel českých zemí o théravádový buddhismus (první kontakty, situace za první republiky a po druhé světové válce). Různé skupiny působící v současné ČR (Bódhi, Buddhamangala), osobnosti, praxe, vztahy k jiným směrům buddhismu a jiným náboženstvím 9. Mahájánové a vadžrajánové osobnosti a směry v západním světě a v Česku (Kwan-um, SEZA, Diamantová cesta) 10. Postoje křesťanů k židům, antijudaismus, antisemitismus, židovsko-křesťanská ekuména, judaizující křesťanství, misijní působení křesťanů mezi židy a tzv. mesiánský judaismus. 11. Křesťanství a politické programy ve 20. a 21. století. 12. Kvazireligiózní hnutí lidského potenciálu v současné religiozitě: Silvova metoda a od ní odvozené směry, dianetika a scientologie, Reiki, léčitelství. 13. Tradiční modely a nové podoby mezináboženských vztahů. Teologický exkluzivismus, inkluzivismus, pluralismus a jejich alternativy (např. tzv. postpluralismus), příklady iniciativ, projektů a hnutí.. 14. Náboženský fundamentalismus, jeho historické kořeny, jeho současné projevy v křesťanství a jiných náboženstvích. 15. Problematika tzv. náboženského sektářství, významy termínu „sekta“, náboženský extremismus, náboženství a násilí v současném světě. 16. Náboženství a stát v zemích Evropské unie; srovnání s USA. Křesťanství a programy politických stran v Evropské unii. 17. Náboženská uskupení za komunistického režimu v Československu a jiných zemích východního bloku, právní aspekty, změna na přelomu 80. a 90. let 20. století 18. Právní postavení církví a náboženských společností v ČR po roce 1989, registrace a oprávnění k výkonu zvláštních práv (akreditace), přehled registrovaných a akreditovaných náboženských společností 19. Vývojové tendence religiozity v České republice podle výzkumů od r. 1990. 20. Různé typy vztahů k náboženským menšinám a novým náboženským hnutím ve světě a v ČR, role Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů, možnosti dialogu tradičních a nových náboženských směrů. 21 Náboženství a lidská práva. Kořeny ideje lidských práv v náboženských idejích. Současný stav teorie a praxe lidských práv vzhledem ke světovým náboženstvím. 22 Kritika náboženství ve 20. století, moderní ateismus, ateismus a politika, diskuse mezi náboženstvím a ateismem.
23. Analýza kategorie „bez vyznání“ ve sčítáních lidu a jiných výzkumech v kontextu možných postojů k náboženství, právní původ této kategorie, možnosti dalšího výzkumu 24. Současné náboženství, rodina a tzv. genderová problematika“. 25. Náboženství a enviromentální problematika, přístup tradičních náboženství k otázkám ekologické krize, role nových náboženských hnutí.
C) Dějiny a metodologie oboru a filozofie náboženství 1. Religionistika jako věda. Pojmenování a struktura oboru. Vztah k jiným vědním disciplínám. 2.
Proměny komparativní metody v religionistice.
3.
Názvosloví religionistiky a jeho metodologické souvislosti.
4.
Problémy religionistiky 2. pol. 20. století.
5.
Teorie původu a vývoje náboženství (E. Tylor, G. Frazer, W.Schmidt).
6.
Fenomenologie náboženství (R. Otto, G. Van der Leeuw, M. Eliade aj.).
7.
Institucionalizace religionistiky ve střední Evropě.
8.
Současná reflexe vztahu vědy a náboženství.
9.
Rozvoj vědy o náboženství v Čechách v 1. pol. 20. století.
10. Současný stav religionistických bádání v České republice. 11. Přínos české filosofie náboženství religionistice (J. Tvrdý, E. Soukup, F. Linhart). 12. Náboženství a marxismus v české filosofii (Gardavský, Machovec). 13. Religiózní kontexty filosofie (od mýtu k logu). 14. Sókratés na pomezí náboženství a filosofie 15. Klasická řecká filosofie a náboženství. 16. Augustinova christianizace Platóna.
17. Religiózní moment ve filosofii současnosti: interpretace Nietzscheho pojmu „Bůh je mrtev“. Mystické motivy ve filosofii 20. století: Bergson, Heidegger, Berďajev 18. Masarykova filosofie náboženství 19. Filosofická hermeneutika a náboženství 20. Filosofie náboženství jako kritika předracionálního vědomí. 21. Filosofie jako analýza jazyka náboženství 22. Filosofie náboženství jako přeměna náboženství ve filosofii. 23. Filosofie náboženství na bázi filosofické teologie. 24. Filosofie náboženství jako analýza náboženského jazyka. 25. Kontextuální religionistika. Přínos psychologie, sociologie a antropologie pro vědecké studium náboženství.
Platné od 21. února 2008. Schválil vedoucí katedry doc. Ivan Štampach.
