LOGISTIKA V PRAXI
VERLAG DASHÖFER, nakladatelství, spol. s r. o.
Pokyny ICC pro přeshraniční obchodníky
Současný vývoj světové ekonomiky, výrazně ovlivněný probíhající globální hospodářskou a finanční krizí, vnáší závažné a hluboké změny nejen do mezinárodního obchodu, ale s ním i do obchodu vnitrounijního a samozřejmě i tuzemského. Orientace české ekonomiky na vnitrounijní obchod (asi 85 % vývozu a zhruba 75 % dovozu), na kterou jsme si v uplynulých letech postupně zvykli, se zvolna, avšak evidentně mění a přizpůsobuje globálním trendům. V teritoriální struktuře českého vývozu i dovozu nacházejí své místo dynamicky se rozvíjející trhy – tzv. „emerging markets“. Při celkovém nárůstu exportu o 8,5 % se například v roce 2011 podíl těchto zemí zvýšil o 3 %. Z tohoto trendu vychází i nová Exportní strategie české vlády na léta 2012-2020, přijatá v březnu roku 2012, která nově definuje prioritní a zájmové trhy pro české podnikatelské subjekty. Tyto trhy jsou nově identifikovány na základě svého růstového potenciálu, absorpční schopnosti a kompatibility ve vztahu k české ekonomice. Je zřejmé, že firmy se sídlem či působností v zemích EU jsou a ještě dlouhou dobu zůstanou pro české podnikatele nejdůležitějšími obchodními partnery. Je proto nutné zaměřit se do budoucna minimálně na udržení dosavadních vazeb, což je ostatně usnadněno i odstraněním administrativních a obchodně-politických bariér ve vzájemném obchodě v rámci Evropské unie, resp. Evropského hospodářského prostoru. Nová Exportní strategie české vlády, vycházející z aktuálních globálních trendů v mezinárodním obchodě však deklaruje snahu zaměřit se prioritně na obchod s partnery na nových, perspektivních trzích v Brazílii, ČLR, Indii, Iráku, Kazachstánu, Mexiku, Ruské federaci, Srbsku, Turecku, Ukrajině, USA a Vietnamu, současně uvádí i další skupinu tzv. zájmových zemí (je jich celkem 25 – Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, JAR, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, SAE, Švýcarsko a Thajsko). Obchod s těmito zeměmi je ve většině případů stále ještě zatížen řadou administrativních a obchodně-politických (zejména celních a daňových) opatření, jež vzájemnou výměnu zboží dlouhodobě ztěžují a komplikují. Orientace na rozvíjející se trhy není záměrem a strategií, která je prosazována výhradně jen v české ekonomice. Reálný stav globální ekonomiky a její budoucí vývoj podobným způsobem vnímají všechny ekonomicky vyspělé země světa a svou budoucí obchodní strategii tomuto stavu přizpůsobují. Snaha o zjednodušení stávající administrativy, odbourání byrokratických postupů a zrychlení procesů, souvisejících s přeshraniční výměnou zboží, našla své místo i na půdě Mezinárodní obchodní komory (ICC), jež již delší dobu intenzivně pracuje na formulaci a možné implementaci progresivního dokumentu
s pracovním názvem „Pokyny ICC pro přeshraniční obchodníky“ (ICC Guidelines For Cross-Border Traders). Dokument, který je v současné době ve stadiu projednávání v Komisi pro cla a regulaci obchodu ICC, nemá mít povahu obecně platné právní normy, ale doporučení, k jehož respektování by se měly všechny subjekty, podílející se na realizaci přeshraničního obchodu, samy dobrovolně přihlásit. Zmíněný dokument má být kodifikací doporučených pravidel, zvyklostí a zkušeností (tzv. best practices), kterými se osvědčení a renomovaní podnikatelé v současné době řídí. Mezinárodní obchodní komora v tomto případě vychází z předpokladu, že přeshraniční obchod lze usnadnit jen tehdy, získají-li instituce, jež se podílejí na ostraze hranic, přesvědčení, že na dodržování místních legislativních a správních předpisů mají zájem i sami obchodníci. Důsledné dodržování rozumně formulovaných předpisů, souvisejících s přeshraničním pohybem zboží, může být následně i zárukou ekonomického růstu, prosperity a bezpečnosti. Níže uvedené pokyny jsou tedy formulovány jakožto ukázka osvědčeného, důvěryhodného a spolehlivého chování přeshraničních obchodníků. Jsou námětem k posouzení i vládním institucím, které se systematicky zabývají hodnocením rizik a programově sledují a hodnotí důvěryhodné obchodníky. „Pokyny ICC pro přeshraniční obchodníky“ jsou výsledkem jednotného pohledu institucí, vykonávajících dohled nad přeshraničním obchodem na jedné straně a samotných obchodníků na straně druhé, jenž má usnadnit provádění předpisů moderními, efektivními a progresivními formami. Pokyny ICC jsou primárně zaměřeny především na nákup a prodej zboží a respektují zvláštnosti obchodních operací tohoto druhu. Potenciální zájemci jich však mohou využít i při obchodních operacích jiného zaměření nebo je mohou přizpůsobit a rozšířit nad rámec zamýšleného účelu. Je třeba je chápat jako doporučení, která musejí vždy fungovat v souladu s místními právními předpisy, jež jsou jim nadřazeny. Stávají se závaznými jen tehdy, vyjádří-li s jejich obsahem dotčené strany bezvýhradný souhlas. Obsah Pokynů ICC není a nemůže být vyčerpávající, má především stručnou a srozumitelnou formou navrhovat řešení klíčových bodů procesu přeshraničního pohybu zboží. Pokyny ICC vycházejí z toho, že každý spolehlivý, důvěryhodný a efektivně fungující přeshraniční obchodník akceptuje a důsledně dbá na dodržování následujících navržených principů: A. Na úrovni vedení podniku: 1. stanoví osoby, jmenovitě odpovědné za dodržování místních právních předpisů; 2. vytváří a pravidelně inovuje příslušné interní firemní předpisy; 3. stanoví odpovědnost těch vedoucích pracovníků, kteří dohlížejí a nesou odpovědnost za dodržování pravidel systému interního řízení; 4. pravidelně posuzuje a operativně reaguje na obsah pravidel systému interního řízení; 5. zavádí příslušná opatření k nápravě nedostatků; 6. usiluje o to, aby vytvořená pravidla a stanovené postupy byly vhodné pro každodenní využití zaměstnanci či zmocněnci podniku.
VERLAG DASHÖFER, nakladatelství, spol. s r. o. LOGISTIKA V PRAXI
B. Interní koordinace: 7. zajišťuje, aby činnost všech útvarů podniku s působností v dovozu a/nebo vývozu byla v rámci platných interních předpisů důsledně koordinována; 8. organizuje pravidelné schůzky odpovědných osob za účelem koordinace interních činností a zajištění plynulého toku informací v rámci podniku. C. Kontrola prostředí: 9. přijímá program nezávislého ověřování interních procesů, opírající se o analýzu rizika a přihlížející k míře závažnosti dopadů a pravděpodobnosti výskytu chyb nebo opomenutí v celních prohlášeních; 10. zajišťuje respektování postupů určených pro stanovení celní hodnoty zboží; 11. zajišťuje dodržování postupů určených pro sazební zařazení zboží; 12. je schopen v písemné formě doložit údaje, týkající se celní hodnoty zboží, včetně dokumentace obchodní politiky, postupů, studií, kopií dohod, kupních smluv, objednávek a podobných dokumentů; 13. poskytuje záruku za zaplacení vyměřeného cla a daní; 14. prodlužuje dle potřeby platnost záruky; 15. má k dispozici všechny dostupné transakční dokumenty, včetně objednávek, faktur, směnek, balících a náložných listů, přejímacích potvrzení a podobných dokumentů, je schopen tyto dokumenty na vyžádání předložit v listinné nebo v elektronické podobě; 16. provádí systematický audit, zaměřený na shodu interních dokumentů s účetními záznamy, s cílem zajistit správnost údajů, uváděných v celních deklaracích; 17. zajistí správnost uváděné komoditní klasifikace včetně možnosti posouzení konečného použití zboží; 18. využívá-li preferenčních režimů, zajistí uchování podkladů, osvědčujících skutečnost, že o původu zboží bylo rozhodnuto v souladu se stanovenými pravidly; 19. rozhoduje-li se o stanovení původu zboží, obstarává od vývozce doklad osvědčující skutečnost, že dovezené zboží získává na základě příslušné obchodní dohody nárok na preferenční původ; 20. disponuje dokumenty, osvědčujícími možnost zařazení do speciálních programů. D. Duševní vlastnictví: 21. při dodávkách zboží chráněného patentovými vzory, autorskými právy či ochrannou známkou používá postupů, vylučujících poškození práv k duševnímu vlastnictví. F. Kontrola dovozu a vývozu: 22. vyhotovuje vždy autentické a důvěryhodné dokumenty; 23. přijímá preventivní opatření směřující k respektování příslušných právních předpisů a vyloučení vývozu zboží do zakázaných destinací; 24. ověřuje, zda zboží, jehož prodej není v zemi výroby povolen, není ze země vyváženo bez předchozího souhlasu příslušného orgánu dovážející země.
G. Řízení logistiky: 25. ověřuje věrohodnost informací o poskytovatelích logistických služeb, a to například: doporučení úvěrových agentur, právních institucí, obchodních sdružení a hospodářských komor; 26. u poskytovatele logistických služeb ověřuje osobně schopnosti a možnosti k provedení dohodnutých služeb, pokud to situace umožňuje; 27. smlouvy o poskytování služeb obsahující výslovný zákaz klamavého jednání uzavírá vždy v písemné formě; 28. ověřuje správnost faktur za provedené služby. H. Makléři a agenti: 29. ověřuje věrohodnost údajů o makléřích a agentech, a to například: doporučení úvěrových agentur, právních institucí, obchodních sdružení a hospodářských komor; 30. vydává v písemné formě pokyny k úkonům a krokům, které mají být vykonány; 31. v písemné formě poskytuje údaje pro správné sazební zařazení zboží, určení vztahu smluvních stran či případné přirážky a srážky k fakturovaným částkám; 32. poskytuje písemné pokyny pro dodatečný audit celních prohlášení jménem účetní jednotky; 33. je-li to možné, osobně navštíví poskytovatele služeb; 34. smlouvy o poskytování služeb obsahující zákaz nekalého jednání uzavírá vždy v písemné formě; 35. poskytuje úředním osobám oprávnění vystupovat jako zástupce; 36. ujistí se o tom, zda mají celní deklaranti platnou licenci v těch případech, je-li vyžadována; 37. udržuje si povědomí o personálních změnách u osob celních deklarantů. I. Bezpečnost: 38. prověřuje si údaje o nových zaměstnancích; 39. má pod kontrolou přístup k vybavení a počítačům; 40. k přepravě využívá výhradně prostředků ověřených ISO certifikací; 41. k zabezpečení volných palet nebo kusů používá pouze nezneužitelných uzávěr; 42. před převzetím zboží ověřuje stav obalových uzávěr, použitých dodavatelem; 43. při příjmu nebo odeslání přepravních kontejnerů provádí jejich vnitřní a vnější vizuální prohlídku; 44. upozorní úřady v případě výskytu podezřelých okolností. J. Vztah k expertům: 45. využívá pomoci třetí strany - právníků, odborníků, konzultantů, sdružení, vládních agentur, pokud je to nutné.
VERLAG DASHÖFER, nakladatelství, spol. s r. o. LOGISTIKA V PRAXI
K. Znalosti personálu: 46. zajišťuje, aby byli zaměstnanci vystavující prohlášení jménem podniku řádně vyškoleni a správně se orientovali v dovozních a vývozních postupech a předpisech; 47. zajišťuje, aby byli zaměstnanci skladu vyškoleni k identifikaci závad, jakými jsou například záměrná poškození přepravních obalů; 48. umožňuje zaměstnancům předávat si navzájem své zkušenosti. L. Automatizované systémy: 49. v závislosti na zdrojích podniku využívá ke komunikaci s makléři a státními institucemi automatizovaných systémů, jsou-li k dispozici; 50. využívá automatizovaných systémů pro příjem oznámení od pohraničních útvarů a z externích zdrojů. M. Vztahy s vládními institucemi: 51. vztahům k vládním institucím se věnuje tak často, jak jen to je možné, a to formou dialogu o zlepšování a zjednodušování obchodních procesů a zvyšování jejich bezpečnosti. Dlouhodobé systematické využívání „Pokynů ICC pro přeshraniční obchodníky“, doprovázené následným ověřováním jejich plnění, by do budoucna mělo směřovat ke vzniku mezinárodně uznávaného systému a databáze certifikovaných přeshraničních obchodníků. Nositelé certifikátu by touto cestou měli možnost prokázat vysokou úroveň svých profesních, ekonomických, finančních a technických kvalifikačních předpokladů pro zapojení do procesu přeshraniční výměny zboží. Současně by tak získali i možnost realizovat obchodní operace moderními, efektivními a progresivními postupy. Pozn.: Mezinárodní obchodní komora (International Chamber of Commerce ICC) se sídlem v Paříži byla založena v roce 1919. Reprezentuje tisíce společností a asociací z více než 120 zemí světa. Prostřednictvím jednotlivých národních výborů ICC mají podnikatelé možnost tlumočit své zájmy, stanoviska a názory na představitele nejvyšších orgánů, institucí a vlád všech zemí, včetně organizací OSN, EU, WTO, OECD a dalších, u nichž má ICC poradní status. ICC má výrazný podíl na vytváření pravidel, která bezprostředně ovlivňují mezinárodní obchod. Přestože je dodržování těchto pravidel dobrovolné (nemají povahu zákonů), jsou používána a respektována v každodenním obchodním styku, a stala se tak neoddělitelnou součástí mezinárodního obchodu.
