Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
P
10.47
Stránka 15
ojem Ptaãí bohynû se zdá b˘t tím nejvhodnûj‰ím pro zahájení studia ptaãí symboliky. V mytologii je trval˘m archetypem a nûãím, co dalo vzniknout mnoha pfiíbûhÛm a m˘tÛm o ptácích, s nimiÏ se setkáváme dodnes. KdyÏ jsem zahájila prÛzkum, zamûfiila jsem svou pozornost k obrazÛm bohyní celého svûta. Nepfiekvapilo mû, Ïe se mnoho z nich objevovalo s ptáky nebo jako ptáci, ãi s nûjak˘mi znaky opefien˘ch stvofiení. Staletí jsou protkána nejrÛznûj‰ími okfiídlen˘mi bytostmi, jednajícími coby alter ego starodávn˘ch bohyÀ. Platí to pro Athénu, známou bohyni-patronku fieckého svûta a její milovanou spoleãnici sovu, stejnû jako pro Sarasvatí, hinduistickou bohyni moudrosti, uãenosti a v˘mluvnosti, taÏenou ve vozíku velk˘mi bíl˘mi labutûmi. Tato vyobrazení odhalují, Ïe mezi ptáky a boÏsk˘mi bytostmi existovalo starovûké tajemství, jeÏ po staletí pfietrvávalo v pfiíbûzích v‰ech kultur. A tak se tajemství odkr˘vá. Zaãíná pfied dvûma miliony let ve star‰í dobû kamenné, kdy lidé dokázali nalézt spojení mezi ptákem a duchovnem. Pradávné jeskynû byly zkrá‰leny postavami pfiipomínajícími ptáky – coÏ byla forma umûní, v˘raz ‰amanské vize ãi jakási hrozivá podoba raného uctívání, modernímu oku cizí. Tyto v˘jevy patfií mezi nejtrvalej‰í ve svûtové mytologii, vyvíjejí se v prÛbûhu doby od jednoho boÏstva ke druhému, nicménû stále spl˘vají se stejnou prvotní podstatou postavy matky. Ptáci opakovanû pfievaÏují nad ztvárnûním ji15
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 16
L É â I VÁ M O U D R O S T P TÁ K Ò
n˘ch zvífiat a stávají se symboly kultovní pfiedstavy zvané Velká bohynû-matka, která byla povaÏovaná za dárkyni Ïivota i smrti a jejíÏ uctívání pfiedchází patriarchální náboÏenství o tisíce let. Takováto úcta k ptákÛm odpovídá spí‰e pfiedvûdeck˘m dobám, kde cokoli mimo ãlovûka bylo tajemné a fascinující. Dokonce i sloÏité politické a kulturní fiízení imperiálního ¤íma spoléhalo na ptáky pro jejich vû‰tecké rady. Napfiíklad mizení a znovuobjevování se migrujících ptákÛ bylo nepochopitelné a jakékoli pátrání po migraãních vzorcích by bylo v období starovûku nepfiedstaviteln˘m skutkem. Z tûchto mezer ve vûdeck˘ch poznatcích vyrostl svût pfiedstav a m˘tÛ, kde nemal˘ vliv zaujímalo mocné ptaãí boÏstvo. Mnohé ze svûtov˘ch povûr o ptácích skuteãnû vznikly v souvislosti s bohynûmi ãi bohy, které ptáci provázeli v mytologick˘ch pfiíbûzích ãi na spirituálních cestách. Vût‰inû lidí je povûdomá „stará moudrá sova“, archetyp odvozen˘ od Athény, fiecké bohynû moudrosti. Neblahé vrány, obdafiené v prÛbûhu let ‰patnou povûstí, pomáhaly zase keltské bohyni Morrígan v poÏírání mrtv˘ch na boji‰tích. Nahlédnutí do starovûk˘ch mytologií umoÏní na‰emu ponûkud neukotvenému modernímu chápání pfiijmout cosi univerzálního – nûco, co poskládá v‰echny stfiípky znovu dohromady. V mlad‰í dobû kamenné byla Ptaãí bohynû povaÏována také za nositelku Ïivotadárn˘ch de‰ÈÛ. Toto vyjádfiení se pfieneslo mnohem pozdûji do m˘tÛ a povûr o ptácích a jejich schopnostech pfiedvídat, ãi dokonce ovládat poãasí. Z tûchto ran˘ch povûr se odvozuje multikulturní jev augurské vû‰tby, tedy prorokování na základû pozorování ptactva, o ãemÏ se podrobnûji zmíním dále. 16
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 17
P TA â Í B O H Y N ù
V umûní doby bronzové, jejíÏ poãátek i konec je odli‰n˘ v jednotliv˘ch ãástech svûta (nejdfiíve na Pfiedním v˘chodû v letech 3300–1200 pfi. n. l.), i v pozdûj‰ích v˘tvarn˘ch vyjádfieních umûlci zachycovali kachny jako lodû a ãasto je ukazovali, jak táhnou vozíky s Bohyní samotnou. To je jeden z m˘ch oblíben˘ch motivÛ, stvrzující ptáka v roli urãitého prÛvodce na duchovní cestû, podobné ‰amanskému vizionáfiskému putování. V dobû bronzové se objevují rovnûÏ dal‰í motivy ve spojitosti s ptáky ãi s Bohyní-matkou. Pfiíkladem mÛÏe b˘t Kosmické vejce, z nûhoÏ vznikl cel˘ vesmír, a také to, jak bylo vejce sneseno Kosmickou ptaãí matkou. Puknutí vejce dává poãátek ãasu i prostoru v nesãetn˘ch svûtov˘ch mytologiích (motivu Kosmického vejce se podrobnûji vûnuje následující kapitola). To je nejzfiejmûj‰í pfiíklad ptáka coby obrazu plodnosti vzhledem k jeho propojení s prapÛvodním dárcem Ïivota. Dal‰í fascinující vodítko k tajemství ptáka-bohynû bylo nalezeno na Orknejsk˘ch ostrovech, kde vykopali ostatky pûtatfiiceti mofisk˘ch orlÛ pohfiben˘ch s lidmi. MoÏná to poukazuje na roli ptákÛ jakoÏto spoleãníkÛ po smrti ãlovûka, ãi dokonce prostfiedkÛ pro cestu na onen svût. To je jen dal‰í z onûch v˘mluvn˘ch znamení odhalujících ztrátu; pozbyli jsme starovûké spojení ptákÛ s Bohyní tvofiící pfiedstavu smrti a znovuzrození. Mnoho m˘tÛ po celém svûtû líãí bohynû, které pfiiná‰ejí zprávy lidskému svûtu v pfiestrojení za ptáky. To není pouze starovûká my‰lenka, takové pojetí, obsaÏené v‰ude kolem nás, nacházíme dokonce i v dne‰ních, moderních pohansk˘ch tradicích. Pták b˘val kdysi jedním z nejposvátnûj‰ích zvífiat v pohansk˘ch náboÏenstvích a také primárním totemick˘m spojencem mno17
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 18
L É â I VÁ M O U D R O S T P TÁ K Ò
ha ‰amansk˘ch kultur. V raném období fiecké kultury popisoval básník Homér v Iliadû, jak na sebe bohynû Athéna bere podobu ptáka a pfiichází do bitvy na pomoc váleãníkÛm. Takto spirituálnû mocné obrazy poskytly v‰esvûtov˘ my‰lenkov˘ základ, jenÏ vypovídá fascinující pfiíbûh o tom, jak lidé v dávn˘ch dobách pojímali sebe v onom velkém, neznámém kosmu. Aãkoli ãlovûk jakoÏto Ïivoãi‰n˘ druh není tak star˘ v porovnání s jin˘mi druhy, nepochybnû od sam˘ch poãátkÛ pochopil dÛleÏitost pfiírodního svûta, obzvlá‰tû zvífiat a ptákÛ. Kdyby lidsk˘ duch nezbloudil tak daleko od tohoto moudrého chápání existence, domnívám se, Ïe svût by nyní vypadal zcela jinak.
Ptaãí bohynû: Podrobnûj‰í pohled Uvedené bohynû mûly v prÛbûhu historie trval˘ vztah k ptákÛm a ãasto byly pfiím˘mi odvozeninami toho, jak se zobrazovaly bohynû v mlad‰í dobû kamenné. Následující popisy mÛÏete vyuÏít jako v˘chozí studii pro vlastní zkoumání ptaãích bohyní.
Inanna/I‰tar: BoÏská soví dáma Spletitá podoba bohynû Inanny v sobû nese spojitost s ptákem odpradávna. Byla milovanou babylonskou královnou nebes a v m˘tech je zpodobnûna jiÏ od tfietího tisíciletí pfi. n. l. coby postava Velké bohynû-matky. Inanna, jakoÏto boÏské ztûlesnûní lásky i války, se zdá b˘t bohyní protichÛdn˘ch jevÛ a její ztvárnûní mûlo vÏdycky mnoho podob. Platila za bohyni nebes, tudíÏ nepfie18
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 19
P TA â Í B O H Y N ù
kvapí, Ïe b˘vala ãasto ukazovaná v doprovodu ptáka. Její základní ptaãí podobu – ãili její ptaãí prÛvodkyni – pfiedstavovala holubice, sova ãi vla‰tovka, coÏ jí propÛjãovalo zfietelné kulturní pojítko s obrazem neolitické Ptaãí bohynû. Nicménû pfiíhodné je zji‰tûní, Ïe Inanninou nejsilnûj‰í ptaãí epifanií zÛstává sova, protoÏe obû sdílejí spirituální spojitost se smrtí a nevyhnutelnou obrodou. Proto také byla bohynû ãasto zobrazovaná se smrtícími sovími pafiáty, znaãícími její provázanost s podsvûtím. Mytologické pfiíbûhy o ní pfiipomínají sestup do fií‰e mrtv˘ch a vyzdvihují vazbu bohynû se sovou, jeÏ je historicky povaÏovaná za osudové znamení smrti. RovnûÏ není bez zajímavosti, Ïe sumerské slovo pro sovu je Ninna a jméno Nin-ninna, dávané bohyni v její soví podobû, znaãilo BoÏskou soví dámu. Inanna coby velk˘ okfiídlen˘ pták byla povaÏována za vládkyni oblohy a nebes.
Freya: Bohynû opefieného roucha Freya, téÏ Freyja, byla jedna z bohyÀ v severské mytologii, obdafiená znaky, které se podobají tûm v dávn˘ch ‰amansk˘ch tradicích. ¤íká se, Ïe vlastnila úÏasné roucho ze sokolích per, jeÏ jí umoÏÀovalo promûnit se v jakéhokoli ptáka. Tato schopnost promûny byla samozfiejmû nedíln˘m rysem ran˘ch ‰amansk˘ch praktik. Plá‰È se naz˘val val‰amr, coÏ znamenalo „jestfiábí opefiení“, „sokolí kÛÏe“ nebo „sokolí péfiové roucho“. Freya také proslula jako vynikající jasnovidka, skvûle spojila jestfiábí bystr˘ zrak a magickou schopnost prorocké vize. V mnoha pfiípadech napfiíã mytologiemi vyuÏívají bohynû a ‰amani moci ptákÛ a jejich per k provedení kouzel. 19
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 20
L É â I VÁ M O U D R O S T P TÁ K Ò
Athéna: Soví bohynû záfiivého oka Athéna, bohynû války a moudrosti se sovím okem ãi soví tváfií, byla boÏskou patronkou umûleck˘ch fiemesel a sova, nejmoudfiej‰í z ptákÛ, se stala jejím zvlá‰tním symbolem. Athéna pfiedstavovala prominentní bohyni starovûkého fieckého mûsta Athény, pfiesto mnohem dávnûj‰í je její spojení s potáplicí a sovou. Na jedné korintské váze, pocházející z 6. století pfi. n. l., je Athéna vyobrazena ve voze a za ní, sedící na koni, se nachází pták s hlavou Ïeny. Toto archaické vypodobnûní odhaluje, Ïe Athéna je odvozena z podoby dávné Ptaãí bohynû mlad‰í doby kamenné, coÏ nám pomáhá vysledovat zfieteln˘ v˘voj symboliky. Její prapÛvod v jakési staré soví bohyni, která dokázala pfiijmout podobu soví i lidskou, se objevuje v Homérovû eposu Odyssea, kde bohynû typicky mizí máchnutím kfiídel. Pokud Athéna doopravdy pochází ze Sovy-bohynû dávnûj‰ích ãasÛ, pak její role jakoÏto bohynû moudrosti starovûkého ¤ecka pramení z úlohy Sovy-bohynû, protoÏe intenzivnû zírající soví oãi se staly znakem jasnozfiivé moudrosti a dÛvtipu.
Afrodita: Bohynû lásky Jedna z nejznámûj‰ích bohyÀ svûta, fiecká Afrodita neboli fiímská Venu‰e, sdílí podobnou symboliku jako starovûká holubiãí bohynû z Kréty. Na Afroditû je patrné, Ïe pochází z vûhlasné Ptaãí bohynû, a to kvÛli jejím ãetn˘m podobám, zejména pokud jde o bílou holubici, o níÏ se fiíká, Ïe je pÛvodní formou Ptaãí bohynû. Afroditini dal‰í ptaãí spoleãníci zahrnují labuÈ ãi husu a bo20
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 21
P TA â Í B O H Y N ù
hynû sama je ãasto zobrazena, jak elegantnû projíÏdí oblohou na tûchto majestátn˘ch ptácích. Toto je dal‰í pfiíklad v˘voje archetypálních obrazÛ v rozliãn˘ch kulturních pojetích. Bûlost labutû podtrhuje Afroditinu neposkvrnûnost i dÛstojnost a v dobû bronzové byl tento pták ãasto vykreslen jako její alternativní podoba. Spojitost labutû s láskou a krásou pochází právû ze starovûké pfiedstavy, Ïe tento pták je spoleãníkem bohynû lásky.
Artemis: Bohynû divoãiny Bohynû Artemis starovûkého ¤ecka vládla nad divoãinou, a tudíÏ i nad v‰emi bytostmi, které v ní pfieb˘vají. Byla patronkou lovu a pfiedstavovala rovnováhu mezi soucitem ke zvífiatÛm na jedné stranû a lovem pro potfiebu obÏivy nebo pfieÏití na stranû druhé. Aãkoli je Artemis obvykle vyobrazena s laní, i ona byla ptaãí bohyní a lze ji spatfiit s perliãkou a kánûtem. Jako ptaãí bohynû je Artemis nejblíÏe spojena s motivem starovûkého ptáka a vûtví – symbolika, jeÏ se datuje aÏ k jeskynním malbám star‰í doby kamenné. Tato podoba se ãasto ztotoÏÀuje se stromem Bohynû a na celém svûtû je siln˘m ‰amansk˘m symbolem. Na nalezen˘ch amuletech je rovnûÏ vyobrazena se sluneãním jestfiábem a ptákem na bidle.
Sarasvatí: BoÏská labutí panna Sarasvatí je hinduistická bohynû vûdûní a po staletí byla v˘mluvnû ztvárÀována se sv˘mi ptaãími druhy. Tradiãnû je zobrazována se dvûma rÛzn˘mi ptáky, buì s pávem, nebo s labutí, záleÏí na filozofické tradici, jiÏ zkoumáte. KdyÏ se oba ptáci vyskytují spolu, má se za to, Ïe repre21
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 22
L É â I VÁ M O U D R O S T P TÁ K Ò
zentují dvû formy vûdomostí: svûtskou (materiální) a nadpfiirozenou (duchovní). LabuÈ je v rámci indické mytologie povaÏovaná za symbol transcendence a dokonalosti, a jakoÏto spoleãnice Sarasvatí pfiedstavuje symbol vy‰‰ího stupnû mysli, jenÏ pfiichází s dosaÏením vûdomostí. S labutí je také spojena víra, Ïe upfiednostní ãisté mléko pfied mlékem smíchan˘m s vodou. Coby prÛvodce a vozítko bohynû moudrosti labuÈ symbolizuje potfiebu rozli‰ovat mezi správn˘m a ‰patn˘m ãinem a také vÛli nechat se v na‰ich ãinech vést rozliãn˘mi vûdomostmi.
Lak‰mí: Bohynû Dal‰í soví bohynû La‰mí byla uctívaná v ran˘ch dobách zprvu jako pozemské boÏstvo. V Rámájanû, starovûkém eposu ze 4.–2. století pfi. n. l., je pÛvabnou bohyní ‰tûstí a prosperity a „jedním z pokladÛ zrozen˘ch z kvedlaného mléãného oceánu“. Lak‰míin˘m nejdÛleÏitûj‰ím ptaãím spoleãníkem je sova. Z mého pohledu jde o zajímavou spojitost, protoÏe sovû nejsou ãasto pfiisuzovány ‰tûstí a hojnost (vlastnû je to zpravidla opaãnû), nicménû v tomto pfiípadû lze svazek povaÏovat za pfiiléhav˘. Zatímco Lak‰mí Ïehná zemûdûlství úspûch, sova se Ïiví na hlodavcích niãících úrodu.
O‰un: Bohynû krásy a Ïivota Mnohé ze svûtov˘ch a barvami h˘fiících m˘tÛ k nám pfiicházejí z Afriky. Jedno z primárních boÏstev O‰un ztûlesÀuje postavu bohynû v její smûlé, primitivní kráse. O‰un vystihuje barevnost páva a papou‰ka, jejích dvou 22
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 23
P TA â Í B O H Y N ù
prvofiad˘ch ptaãích spoleãníkÛ. Jméno pochází z fieky O‰un v Nigérii: bohynû je jorubská ori‰a (boÏstvo) sladk˘ch fiek, které udrÏují Ïivot. Vládne lásce, intimitû, bohatství, kráse a tanci. VÏdyÈ páv a papou‰ek jiÏ sv˘m opefiením navozují krásu a radost. Podobnû jako tûmto ptákÛm, i O‰un náleÏí spanilost a pfiipomíná nám na‰i schopnost vytváfiet krásu samu o sobû i pro sebe. O‰unin vûjífi z pavích per pouÏívají novici na proãi‰tûní a odstranûní pfiekáÏek.
Morrígan: Vraní dáma Mnohé z bohyní v keltské tradici, obzvlá‰tû ty, panující nad válkami a smrtí, b˘valy úzce spojovány s vránou a krkavcem. Tito ptáci poÏívali v˘jimeãnou posvátnost u Morrígan, rudovlasé bohynû bitev z rodu keltsk˘ch bohÛ DanaÛ, Tuatha Dé Danann. Morrígan upozorÀuje na blíÏící se bitvu a povzbuzuje tu stranu, kterou si zvolí, nakonec na sebe bere podobu vrány ãi krkavce a Ïiví se padl˘mi bojovníky. Skuteãnost, Ïe se tito ptáci objevovali bûhem bitvy a po ní, je opfiedla povûstí zvûstovatelÛ smrti a zl˘ch osudov˘ch znamení. V celé evropské kultufie se vrány a krkavci povaÏovali za spojence záhrobí a stvofiení, která tam pfieb˘vají. Dokonce i dnes se na nû nahlíÏí s nelibostí, neboÈ staré mytologie v lidské psychice pfietrvávají.
Lil-Lilith/Lilith: Sova pálená Lil-Lilith pfiedstavuje zajímavou souvislost ptáka-bohynû a odkr˘vá inovaci star˘ch pohansk˘ch bohyní po vzestupu kfiesÈanství. Lilith byla sumersko-akkadská bohy23
Léãivá moudrost ptákÛ - zlom
26.3.2012
10.47
Stránka 24
L É â I VÁ M O U D R O S T P TÁ K Ò
nû, jejíÏ jméno se pozdûji vyskytuje v hebrejském Starém zákonû. V‰eobecnû se vûfií, Ïe Lilithino jméno mÛÏe b˘t pfiekládáno jako sova pálená a Ïe tato stará asociace s ptákem podsvûtí pfiispûla k vylíãení její hfií‰né povahy v bibli. Lilith, stejnû jako mnoho pohansk˘ch boÏstev ran˘ch vûkÛ, byla své boÏské podstaty zbavena biblickou „renovací“. Lilith se pravdûpodobnû spojovala s regenerativními schopnostmi smrti, doprovázena sovou jakoÏto ptákem, kter˘ pfiirozenû vládne smrti a podsvûtí.
Éset & Nechbet: Bohynû Nilu Éset byla egyptskou bohyní obrody a kouzel. JakoÏto jedna ze stráÏkyÀ faraonova sarkofágu se objevuje ve starovûkém egyptském umûní ve formû ptáka s ohromn˘mi kfiídly, ãasto v podobû sokola. KdyÏ byl její manÏel Usír zabit, Éset pfiilétá v podobû Velké ptaãí bohynû neolitu a mává sv˘mi kfiídly, aby jej pfiivedla zpátky k Ïivotu. Pokud je zobrazována jinak neÏ sokol, vykreslují ji ãasto, spoleãnû se sestrou Nechbet, coby draka nebo mocného supa, jenÏ osvobozuje ducha zemfiel˘ch tím, Ïe z nich oklovává maso. Proto poté, co sup vzkfiísí Ésetina manÏela, objeví se jako její prav˘ ptaãí spoleãník, neboÈ po smrti obnovuje Ïivot. Nechbet, dal‰í egyptská supí bohynû, symbolizovala Horní Egypt. Jako jedno z ústfiedních boÏstev zmínûn˘ch v pyramidálních textech je vykreslena v podobû supa, jak se vzná‰í s rozepjat˘mi kfiídly nad faraonem a chrání jej, nebo jako Ïenská postava nosící na hlavû kÛÏi supa.
24
