POČÍTAČOVÁ EVIDENCE, ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA TRÉNINKOVÉHO ZATÍŽENÍ PRO POTŘEBY ŘÍZENÍ SPORTOVNÍHO TRÉNINKU - manuál k programu určenému k evidenci ledního hokeje Následující text vychází z textu disertační práce stejného jména, která byla zpracována pod vedením doc. PhDr. Josefa Dovalila, CSc. na FTVS UK v Praze. Cílem je stručná charakteristika jednotlivých funkcí programu. V případě jakýchkoliv dotazů nás kontaktujte emailem:
[email protected].
1
Obsah:
1 2
3
4
5
6
Technické nároky software .............................................................................................3 Tréninkové zatížení v ledním hokeji ...............................................................................3 2.1 Možnosti záznamu ..................................................................................................4 2.1.1 Evidence intenzity...........................................................................................5 Ukazatele tréninku zahrnuté v programu.........................................................................6 3.1 Charakteristika intenzit zatížení ..............................................................................7 3.2 Ukazatele míry specifičnosti zahrnuté do programu ................................................7 3.2.1 Herní trénink - tréninková hra .........................................................................8 3.2.2 Herní trénink - herní cvičení............................................................................8 3.2.3 Nácvik ............................................................................................................9 3.2.4 Speciální kondiční trénink na ledě .................................................................10 3.2.5 Kondiční trénink mimo led - trénink síly ......................................................10 3.2.6 Kondiční trénink mimo led............................................................................10 3.2.7 Ostatní ..........................................................................................................11 3.2.8 Doplňující informace o úrovni trénovanosti - testy ........................................11 3.2.9 Zápasy a jejich stručná charakteristika...........................................................11 Doplňující informace zahrnuté do programu .................................................................12 4.1 Regenerace ...........................................................................................................12 4.2 Hodnocení tréninkové jednotky.............................................................................12 4.3 Základní antropomotorické parametry...................................................................13 4.4 Klubové údaje, realizační tým...............................................................................13 4.5 Evidence tréninku brankářů...................................................................................13 Možnosti a funkce programu ........................................................................................14 5.1 Plánování..............................................................................................................14 5.2 Evidence ...............................................................................................................15 5.3 Manipulace s vloženými údaji...............................................................................15 5.4 Prohlížení vstupů ..................................................................................................16 5.4.1 Porovnání plán/skutečnost.............................................................................16 5.5 Grafické znázornění ..............................................................................................16 5.6 Kontrola trénovanosti, osobní údaje ......................................................................17 5.7 Nastavení..............................................................................................................17 Přehled citací................................................................................................................17
2
1 Technické nároky software Program funguje za využití MS SQL serveru dodávaného firmou Microsoft. Volba databázového systému není nikterak limitující, neboť aplikace umožňuje (pro případ budoucí migrace) připojení k libovolnému jinému databázovému systému změnami parametrů v konfiguračním souboru. Na straně serveru je software kompatibilní se systémy Windows NT 4, 2000 a XP, pro bezproblémový chod potřebuje 160 MB RAM a procesor s frekvencí nejméně 750MHz. Na straně klienta je software optimalizován pro prohlížeč MS Internet Explorer 4.0 a vyšší, minimální nároky na hardware jsou 64MB RAM a frekvenci procesoru 120MHz. Zadávání dat a zobrazování výstupů ve formě tabulek postačuje rychlost od 30 kb/s (tj. rychlost dosažitelná i při běžném vytáčeném připojení), pro zobrazování grafických výstupů však doporučujeme rychlost vyšší (cca 50 kb/s).
2 Tréninkové zatížení v ledním hokeji Tréninkové podněty u ledního hokeje lze rozlišovat z následujících pohledů: a) jednotlivce - definována zúčastněnými svalovými skupinami a mírou jejich aktivizace (frekvence pohybů, výchozí polohy, směr, rychlost a rozsah působení svalů atd.) b) hry týmu - koncepce hry a herní záměry družstva, počet hráčů a požadovaný stupeň jejich kooperace Vzájemné proporce herního tréninku, nácviku a kondičního tréninku musíme při plánování vždy všestranně a aktuálně zvažovat. Vyznačují se totiž značnou variabilitou v závislosti na: -
aktuálním stavu trénovanosti a herní výkonnosti
-
výkonnostní úrovni
-
orientaci mikrocyklů v rámci RTC
-
věkové kategorii (Dovalil, 2002)
3
Na transfer herních dovedností do utkání má zásadní vliv především herní trénink, který vyžaduje shodu kondičních a technických požadavků. Herní trénink a přípravná utkání přispívají podstatnou měrou k finálnímu cíli tréninku ve sportovních hrách - umění hrát. Samotný herní trénink není pro herní dokonalost postačující. 2.1
Možnosti záznamu1 Také v ledním hokeji hraje klíčovou roli identifikace tréninkových cvičení jako
adaptačních podnětů podle níže popsaných hledisek. Přesná pravidelná (re)definice podnětů úzce souvisejících s predikovaným vlivem na stav trénovanosti je nezbytná. Principielně mají hlavní vliv rovina energetického zabezpečení a organizačně obsahové rozdělení tréninkového procesu (např. trénink na ledě - mimo led, nácvik, kondiční trénink, časová souslednost tréninkových motivů ve vztahu k jednotlivým hráčům). V rámci evidence tréninku vznikají nejrůznější kombinace a varianty dimenzí míry specifičnosti a intenzity. Tak mohou být např. herní cvičení podle záměru prováděna jako aerobní, anaerobně-prahová, anaerobně laktátová či anaerobně alaktátová atd. Naopak je možné např. záměr anaerobního prahového zatížení realizovat prostřednictvím cvičení s vysokým stupněm specifičnosti - hrou, herním cvičením, speciálním cvičením nebo nespecifickým (doplňkovým) cvičením. Promyšlená příprava, provedení a následná analýza cvičení ve všech jeho hlavních předpokládaných aspektech se stává důležitou podmínkou účelné aplikace stanovených cílů tréninku. Ve spojitosti s uvedenými kombinacemi se cvičení mohou používat pro různé účely. Tréninkové motivy mohou mít smysl ryze kondiční. U jiných je cílem zdůraznit stránku technickou, taktickou i kondiční, některé podněty slouží výhradně potřebám osvojování dovedností apod. Tímto způsobem se jednotlivá cvičení v různých souvislostech stávají stavebními kameny odlišných procesů tréninku sportovních her: herního tréninku, nácviku a kondičního tréninku. Výběr ukazatelů umožňujících vyhodnocení samotného tréninkového procesu v ledním hokej ve zjednodušené formě shrnuje tabulka 1. Tabulka 1 Míra specifičnosti ledního hokeje trénink na ledě herní trénink
1
trénink mimo led
nácvik
kondiční trénink
Části této kapitoly vycházejí z: Dovalil - Suchý 2003, Dovalil 2000 a 1992, Bukač - Dovalil 1990.
4
tréninková
herní
hra
cvičení
HR
H.cv.
nácvik
kondiční
silový
kondiční
trénink na
trénink
trénink
ledě
mimo led
mimo led
KL
SI
KML2
NA
Dostatečně vypovídající analýzu ledního hokeje není možné uskutečnit jen za pomoci evidence tréninků. Principielně členíme trénink v ledním hokeji na sportovně - (ne)specifická cvičení (Pavliš 2000) uvedená v následujících kapitolách.
2.1.1 Evidence intenzity Určování intenzity zatížení vychází také u hokeje z věrohodného určení hranice an/aerobního prahu a doplňujících intenzit. Nároky vycházející z obecného pojetí ledního hokeje kladou větší důraz na přesnou definici an/aerobní složky a (také) silového zatížení (v porovnání s vytrvalostními sporty). Někteří autoři používají odlišnou terminologii, než se kterou pracujeme v rámci naší práce, ale rozsahy jednotlivých intenzit definují principielně totožně. Zásadní rozdíly existují v názorech na míru využívání jednotlivých složek a intenzit tréninku. Diskuse ke struktuře tréninku, podle našeho názoru výrazně přesahuje rámec a především zaměření předkládané disertační práce. Také u kolektivních sportů je intenzita zatížení jednoznačně spjata s úsilím vyvíjeným při cvičení. Ze současných biochemických a fyziologických poznatků vyplývá, že zdroje a způsob uvolňování energie nezbytně požadují průběžnou resyntézu energetických zdrojů, které se odlišují právě podle intenzity a doby trvání cvičení. Jmenované odlišnosti metabolického krytí pohybové činnosti jsou používány jako teoretické východisko k posuzování intenzity cvičení. Primárně se jedná o intenzitu energetického výdeje, tzn. množství energie vydané za libovolný časový úsek (DEB 1981, Dovalil 1986, Havlíčková 1997, Heck 1990, Kent 1998, Řešátko 1982, Trefný - Trefný 1993, Wedekind 1985). V tomto směru se nejvhodnějším jeví následující rozlišení, sekundárně jsou uvažované vztahy doplněny určením příslušných pohybových dovedností: - anaerobní alaktátová cvičení (zkratka: ATP - CP), rychlost, maximální a výbušná síla - anaerobní laktátová cvičení (LA), rychlostní vytrvalost, rychlostně silová 2
HR - hra, H.cv. - herní cvičení, NA - nácvik, KL - kondiční trénink na ledě, SI - silový trénink, KML kondiční trénink mimo led.
5
vytrvalost - anaerobně prahová cvičení (ANP), vytrvalost, silová vytrvalost - aerobní cvičení (A, nebo O2), vytrvalost, silová vytrvalost, obratnost, pohyblivost Praktickým rozlišujícím ukazatelem intenzity zatížení je většinou především rychlost pohybu, sekundárně tepová frekvence, produkce laktátu, případně velikost překonávaného odporu, v relativním pojetí (nejvyšší možná intenzita po danou dobu) i délka cvičení. Jak jsme uvedli výše, identifikace tréninkových cvičení jako adaptačních podnětů v intencích popisovaných hledisek souvisí s jejich předpokládaným vlivem na úroveň trénovanosti. V uvedeném vztahovém systému lze každé zamýšlené cvičení lokalizovat. Vznikají tak nejrůznější kombinace a varianty dimenzí míra specifičnosti - intenzita (viz tabulka 1).
Tak mohou být např. herní cvičení podle záměru prováděna jako aerobní,
anaerobně prahová, anaerobně laktátová či anaerobně alaktátová. Z druhé strany pak např. záměr anaerobního prahového zatížení lze realizovat prostřednictví cvičení s vysokým stupněm specifičnosti - hrou, herním cvičením, speciálním cvičením, ale také nespecifickým cvičením doplňkovým. Promyšlená analýza cvičení ve všech jeho hlavních aspektech je důležitou podmínkou její účelné aplikace. Ve spojitosti s uvedenými kombinacemi se cvičení mohou používat pro různé účely: některá cvičení mohou mít smysl ryze kondiční, u jiných má být zdůrazněna stránka technická, taktická i kondiční, některá cvičení slouží výhradně potřebám osvojování dovedností apod. Tímto způsobem se cvičení v různých souvislostech stávají stavebními kameny odlišných procesů tréninku sportovních her: herního tréninku, nácviku, kondičního tréninku.
3 Ukazatele tréninku zahrnuté v programu Místo úvodu si dovolujeme krátkou a podle našeho názoru výstižnou citaci: „Popsaný postup3 je smysluplný pouze za využití v delších časových úsecích. Zjednodušení může významně přispět využití výpočetní techniky“ (Bukač - Dovalil 1990). Na základě provedené rešerše poznatků k problematice evidence tréninkového zatížení v ledním hokeji umožňuje v rámci disertace zpracovaný počítačový program sledovat a později analyzovat, například pomocí grafů a tabulek, níže uvedené údaje o tréninkové zátěži:
3
-
intenzity zatížení
-
specifické ukazatele pro trénink ledního hokeje
Míněna evidence tréninku ledního hokeje.
6
-
„ostatní“ (hokejově nespecifický trénink)
-
kontrolu trénovanosti
3.1 Charakteristika intenzit zatížení Intenzitu cvičení, která je také u ledního hokeje spojována s mírou specifičnosti, jsme se pro potřeby software rozhodli škálovat do čtyř intenzit zatížení: aerobního (zkratka: O2) - rovnoměrné dlouhodobé zatížení, při kterém organismus průběžně saturuje (energetické) nároky kladené na něj cvičením - TF do 150 tepů, tzn. přibližně do 75 % TFmax aerobního prahového (anaerobně-aerobní) (zkratka: ANP) - TF 150 - 180 tepů, přibližně 70 - 85 % TFmax anaerobního laktátového (zkratka: LA) - délka zatížení 30 až 60 sec. - TF přes 180 tepů, 85 % a více TFmax anaerobního alaktátového (zkratka: ATP-CP) - TF není jako indikátor aktivace tohoto systému validní Principy
identifikace
jednotlivých
intenzit
zatížení
jsou
podrobně
popsány
v předcházejícím textu. Diferencujícím tréninkovým ukazatelem intenzity je především rychlost pohybu, zprostředkovaně tepová frekvence, produkce laktátu, případně velikost překonávaného odporu, v relativním pojetí (nejvyšší možná intenzita po danou dobu) také délka cvičení. Pohyb různé intenzity představuje možné stimulační zóny jednotlivých, dosud vydělovaných pohybových schopností. Přibližně lze vztahy znázornit orientačním přehledem: ATP-CP - rychlost, maximální a výbušná síla, LA - rychlostní vytrvalost, rychlostně silová vytrvalost, ANP - vytrvalost, silová vytrvalost, O2 - vytrvalost, silová vytrvalost, obratnost, pohyblivost.
3.2 Ukazatele míry specifičnosti zahrnuté do programu Následující řádky popisují specifické tréninkové ukazatele ledního hokeje, které jsou zahrnuty do programu. Při evidenci specifického tréninkového zatížení vznikají nejrůznější kombinace a varianty dimenzí, míra specifičnosti a intenzity.
7
3.2.1 Herní trénink - tréninková hra Herní trénink je charakterizován, jak vyplývá ze samotného názvu, tréninkovými prvky ke kterým je využíváno kompletní hry. Většinou proti sobě hrají jednotlivé pětky složené z hráčů vlastního týmu (někdy v nestandardním složení a sníženém počtu hráčů oproti sestavě při zápasech). Obvyklým cílem tohoto tréninkového motivu je zdokonalování speciálních schopností za použití modelového utkání. Někdy bývá také využívána taktika napodobování speciálních herních prvků obvykle využívaných soupeři, se kterými se má tým utkat v nejbližším období. Herní podmínky vycházejí z požadavků hry, vynakládané herní úsilí a odpovídající spolupráce (tj. struktura a průběh herních cvičení) by měly smysluplně modelovat herní záměry. Herní trénink může plnit další požadavky trenéra: - sehrání standardně spolu nehrajících spoluhráčů (pro případ zranění, vyloučení atd.) - nácvik a otestování nových herních prvků - adaptace na vnější podmínky atd. Hlavním
znakem
herních
cvičení
je
tedy
relativně
integrovaná,
vymezeně
programovaná herní spolupráce a součinnost herních tvarů v cíleně situovaných podmínkách simulujících utkání. Rozhodující úloha tréninkové hry je v herně rozvíjejících mikrocyklech předzávodního období. Tradičně je také hra zastoupena až 60 % podílem na celkovém tréninkovém zatížení převážně aerobním režimem v regeneračním období. Herní trénink - tréninková hra je určující tréninkový motiv využívající kompletní hry. HR je charakterizován vysokou intenzitou zatížení a s ní souvisejícím energetickým
krytím.
Herní trénink plní především následující požadavky: - zlepšení specifické činnosti na ledě (hra, herní cvičení) - zdokonalení herních dovedností - sledování doby cvičení, intenzitu, počty opakování, způsob a interval odpočinku - upevňuje jednotu technicko-taktické a kondiční stránky - sehrání standardně spolu nehrajících spoluhráčů - nácvik a otestování nových herních prvků - adaptaci na vnější podmínky atd.
3.2.2 Herní trénink - herní cvičení Hlavním znakem herního tréninku - herních cvičení je integrovaná, vymezeně programovaná herní spolupráce a součinnost herních tvarů v cíleně situovaných podmínkách
8
napodobujících zápasy. Tréninkové podmínky záměrně vycházejí z požadavků hry. Koordinované herní úsilí a odpovídající spolupráce smysluplně označují herní prvky. Herní podmínky jsou v zásadě určovány především: -
komplexností (úsilí) herního záměru
-
plynulým průběhem tréninkových motivů
-
herními situacemi a počtem zúčastněných hráčů
-
způsoby spolupráce a její prostorové vymezení
-
jednání a aktivita protihráčů
Někdy se (obdobně jako u HR) využívá napodobování speciálních herních prvků, obvykle využívaných soupeři očekávanými v nejbližších utkáních. Realizace herního záměru klade značné nároky na precizní časovou posloupnost tréninkových podnětů, tyto je nutné cíleně sledovat a evidovat. Podstatným momentem H.cv. je takzvaný „náběh cvičení“. Náběh je nutné navodit před započetím samotného tréninkového prvku, tak aby probíhal za pohybu. Dalším z cílů herních cvičení bývá přenos, prohloubení a osvojení parciálních dovedností používaných ve standardních herních vzorcích.
3.2.3 Nácvik Nácvik (většinou bývá používána zkratka NA) je proces primárně se zaměřující na způsob provedení cvičení, tzn. technicko-taktickou stránku herní kooperace a součinnosti menších (větších) herních útvarů. Po zvládnutí příslušné činnosti může cvičení přejít v herní trénink a naopak. Podle potřeby nácvik zahrnuje i zdokonalování činnosti jednotlivce. Průběh NA je obvykle opakovaně přerušován, např. vysvětlováním, nákresy řešených situací, opravami sledujícími precizaci provedení. Energetické krytí pohybu je v tomto případě okrajové, proto pozornost není věnována modelům zatěžování. Aktivizace energetického krytí je v podstatě nahodilá a neřízená. Intenzita se odehrává převážně v aerobním pásmu zatížení, kondiční dopad nácviku není tedy příliš velký. Tréninková činnost je přísně specifická, používají se herní cvičení, hra a omezeně speciální cvičení. NA je uplatňován v průběhu celého RTC s cílem průběžného osvojování nových specializovaných dovedností. Největší měrou bývá uplatňován u vylaďovacích a kontrolních tréninkových cyklů. Úkolem je především zpřesnění, automatizace již zvládnutých tréninkových dovedností, jejich dokonalé propojení a koordinace.
9
3.2.4 Speciální kondiční trénink na ledě Mezi speciální kondiční trénink na ledě řadíme především opakovaná cvičení zaměřená na zdokonalení technicko-taktického a kondičního potenciálu hráčů. Upevňování kondiční připravenosti na ledě zahrnuje herní činnosti jednotlivce v separovaných herních podmínkách (soupeř nebývá přítomen). Cvičení mají individuální charakter, nebo počítají se spoluprací dvou až tří hráčů. Hokejisté tedy mají dostatečný prostor a čas na provedení příslušného cvičení zaměřeného svojí strukturou na lokomoci
a parciální dovednosti (přihrávky, vedení puku, střelba).
Prioritní roli v tomto případě hraje průběh činnosti zúčastněných hráčů (precizní využití prostoru, udržení pohybu, změny z obrany do útoku a naopak). Intenzita KL je plně závislá na tréninkových motivech.
3.2.5 Kondiční trénink mimo led - trénink síly Speciální průpravná cvičení na ledě sledují především kondiční aspekty tréninku, tj. aktivizací příslušných energetických a řídicích systémů stimulovat pohybové schopnosti a svalové skupiny uplatňované ve hře. Jedná se o cvičení, v nichž se předpokládá funkční a prostorová podobnost či identita s herními dovednostmi, tj. hledá se koordinační shoda v tréninkových cvičeních s herní činností. Podle zúčastněných svalových skupin se může jednat o cvičení napodobivá. Cvičení jsou víceméně analytická, sledují účinek jak ve smyslu svalového lokálního působení, tak ve smyslu aktivizace energetického systému. Trénink silových schopností představuje v rámci kondičního tréninku mimo led samostatnou část až v posledním období. Z pohledu evidence a plánování jde o cvičení silového charakteru.
3.2.6 Kondiční trénink mimo led Speciální kondiční trénink mimo led je zaměřen na průpravná cvičení určená k rozvoji speciálních požadavků kladených na pohybový aparát ledním hokejem. Důležitým vedlejším cílem je uplatňování kompenzačních cvičení zaměřených na svalové partie při hře nedostatečně využívané. Kompenzace si klade za cíl potlačení vzniku svalových disbalancí, které mohou vést ke vzniku svalových poranění.
10
3.2.7 Ostatní Tréninkové podněty zahrnuté do ukazatele „ostatní" určuje jejich velmi malá podobnost ve vztahu ke specifickým herním dovednostem vyžadovaných ledním hokejem. Jedná se o cvičení charakterizované v kapitole pojednávající o doplňkových cvičeních. Hlavním cílem je nespecifická stimulace pohybových schopností a (psychická) regenerace - např. jiné kolektivní hry, běh, jízda na kole. Z hlediska energetického krytí sledují ostatní cvičení cílenou aktivizaci energetických (řídicích) systémů. Význam doplňkových cvičení v tréninkovém procesu bývá obecně spojován s lepší celkovou motorickou úrovní hráčů. Plní funkci zdravotně kompenzační a preventivní, případně doplňujících regeneračních záměrů. Dílčím způsobem přispívá k motivaci hráčů.
3.2.8 Doplňující informace o úrovni trénovanosti - testy Jak uvádíme také v teoretické části práce, pravidelné kontroly aktuálního stavu trénovanosti patří k základním oporám kvalitního řízení sportovní přípravy. Software v rámci submenu nazvaného „kontrola trénovanosti“ nabízí základní členění hokejových testů v návaznosti míru na podobnosti se zápasy na: -
specifické
-
nespecifické.
3.2.9 Zápasy a jejich stručná charakteristika Charakteristika zápasů je v rámci zpracovaného softwaru pojednána jen okrajově. Program umožňuje zaznamenávat a následně sčítat počty utkání za příslušné libovolně dlouhé cykly. Pokud má trenér zájem o záznam detailního popisu zatížení při zápase může využít standardního záznamového formuláře pro tréninkovou jednotku. Podrobnější popis utkání nabízí poznámka. Detailní (video/popisná) analýza zápasů není do programu zahrnuta záměrně. Hlavním důvodem je neúměrný objem požadavků, které metoda vyžaduje, přesahujících cíle a rozsah předkládané disertační práce Software je spíše zaměřen na samotnou evidenci tréninku. Dalším podstatným důvodem je (v souladu s poznatky uvedenými v teoretické části práce), že k problematice záznamu zápasů bylo zpracováno několik velmi dobře zpracovaných specializovaných programů (www.bluelinesoftware.com, www.tqsports.com, www.teamanizer.com), které mohou hokejoví trenéři využívat.
11
4 Doplňující informace zahrnuté do programu Kapitola popisuje následující tréninkové ukazatele, vhodné jako doplňující údaje pro komplexní popis tréninku ledního hokeje: -
rozsah regenerace (v minutách)
-
hodnocení tréninku (na škále)
-
klubové údaje
-
realizační tým
-
vybrané antropomotorické údaje
4.1 Regenerace Ukazatel postihuje především saunu, masáže, vířivky a další regenerační procedury. Ukazatel rozsahu regenerace jsme do softwaru zahrnuli především proto, aby nedocházelo k poměrně obvyklému podceňování a zanedbávání této oblasti. V rámci vyhodnocení je možné porovnat hodiny regenerace s celkovým objemem absolvovaného tréninkového zatížení. Rozsah regeneračních aktivit je udáván v minutách a není započítávána do celkové sumace tréninkového zatížení.
4.2 Hodnocení tréninkové jednotky Pro potřeby programu jsme se trénink rozhodli hodnotit na stupnici od 1 do 5. Číselnému hodnocení jsou přiřazeny následující slovní charakteristiky: 1 - výjimečný, mimořádný trénink 2 - nadprůměrný trénink 3 - průměrný trénink 4 - podprůměrný trénink 5 - špatný, nedokončený trénink Program umožňuje hodnotit každý trénink samostatně. Software následně za hodnocený cyklus z vložených údajů vypočte průměr.
12
4.3 Základní antropomotorické parametry Program umožňuje pro všechny členy týmu evidovat: výšku, váhu, obvod hrudníku, pasu a stehen, velikost chodidel (cm). Všechny vložené údaje jsou v databázi drženy po celou dobu používání programu, tak aby bylo možné hodnotit jejich průběh v čase. Všechny změny jsou platné vždy od dalšího mikrocyklu.
4.4 Klubové údaje, realizační tým Submenu klubové údaje obsahuje základní informace o klubu - společnosti pracujícím s programem. Odkaz realizační tým zahrnuje kontakty (jméno, příjmení, adresa, telefon, e-mail) na členy realizačního týmu, včetně možnosti bližší specifikace jejich zaměření. Software má implementovánu jednoduchou věcnou kontrolu zadávaných veličin.
4.5 Evidence tréninku brankářů Brankáři zaujímají v ledním hokeji zvláštní místo, této skutečnosti také odpovídá metodika vedení jejich tréninku, který je zcela odlišný od ostatních hráčů týmu. Příprava brankářů je zaměřena na technické a psychologické (schopnost koncentrace) složky přípravy, v menší míře na rozvoj kondičních schopností. Brankářský trénink je možné rozložit na tři vzájemně se prolínající fáze: vnímání herní situace, její rozbor a řešení, vlastní pohybová činnost (Šindel 2003). Předkládaný program je možné pro specifický brankářský trénink využít jen v omezené míře, především pro oblast kondiční přípravy. Všechny ostatní tréninkové aktivity brankářů jsou natolik odlišné od tréninku hráčů v poli, že je zde potenciál pro využití programu velmi nízký. Z teoreticko-metodického hlediska by se jevilo vhodným zpracování samostatného systému (následně pak počítačového programu) sloužícího k evidenci tréninku brankářů. Většina praktických důvodů mluví proti, neboť tvorba programu přesně postihujícího alespoň (převážnou) část speciálního brankářského tréninku by vedla k vytvoření rozsáhlého a nepřehledného softwaru. Většina (zkušenějších) brankářů volí velmi specifické a individuální metody tréninku mající za cíl odstranit jejich individuální nedostatky programem velmi nesnadno postižitelné.
13
5 Možnosti a funkce programu Vstupy do programu je možné rozdělit do dvou logických základních oblastí: -
zadávání údajů
-
vyhodnocování vložených údajů Z praktických důvodů a na základě výsledků pilotní studie jsou programy rozčleněny
pomocí přehledné základní nabídky do sedmi hlavních podskupin: -
plánování
-
evidence
-
práce s vloženými údaji
-
osobní údaje
-
kontrola trénovanosti
-
nastavení
-
nápověda
Uvedené uspořádání nebylo zvoleno náhodně. Prvním krokem systematického řízení tréninkového procesu je plánování. Základní princip každé evidence spočívá v záznamu dat, proto po plánování následuje záznam údajů. Vyhodnocování zatížení je rozděleno do základních skupin: prohlížení vstupů, porovnání plán/skutečnost, grafické znázornění. Výstupy hodnocení mohou mít podobu tabulkovou (numerickou), sumace do vstupních formulářů a grafickou (využívající sloupcové, koláčové, spojnicové typy dvou a třídimenzionálních grafů). Menu nastavení umožňuje personalizaci (určení) práv uživatelů. Program má u většiny ukazatelů a údajů implementovánu věcnou kontrolu správnosti zadávaných údajů, aby se předešlo běžným překlepům.
5.1 Plánování Při tvorbě tohoto menu byl hlavní důraz kladen na kvalitní rozpracování kvantitativních složek plánů, a to dvěma rozdílnými způsoby: a) výběr ze starších záznamů tréninku za jakékoli období, s možností následné úpravy podle požadovaných objemů, pásem intenzity zatížení a struktury tréninku pro konkrétní TJ, mikro a mezocykly. b) zadat v pásmech intenzity zatížení plánovaný objem kilometráže (času), opět pro konkrétní TJ, mikro a mezocykly. Zpracovaný plán, nebo jeho vybranou část, je možné vytisknout. Doplňující slovní popis plánovaného tréninku je možno zanést do poznámek.
14
V případě práce se staršími tréninkovými obdobími je možné zvyšovat a snižovat celkové procentuální zatížení (tzn.: pokud například snížím o 10 % celkové zatížení, poměrně se poníží také zatížení v jednotlivých intenzitách, které je možné dále ručně upravovat) a také jednotlivé intenzity a míry specifičnosti zatížení (tato funkce je implementována jen do softwaru určeného k evidencí ledního hokeje).
5.2 Evidence Program principielně umožňuje zadávání údajů o absolvovaném tréninkovém zatížení po
jednotlivých tréninkových jednotkách,
ve struktuře uvedené v popisu
tréninkových ukazatelů zahrnutých v aplikacích sloužících evidenci tréninku triatlonu a ledního hokeje. Zápis týdenních sumací objemů zatížení je možný jen sekundárně. Zaznamenávání údajů po jednotlivých tréninkových jednotkách do počítače je, podle našeho názoru, nejvhodnější, neboť závodník (trenér) během krátké doby nezapomene všechny detaily absolvovaného tréninku. Software přesto umožňuje uživateli v případě, že není vyplněn ani jeden den v příslušném týdnu, vložit do programu týdenní sumace tréninku. Týdenní sumace je automaticky poměrně rozdělena do dní v týdnu (poměrně ponížených o případné volno, nebo nemoc) tak, aby byla možná analýza tréninku po dnech.
5.3 Manipulace s vloženými údaji Menu vyhodnocování nabízí, jak vyplývá již z názvu, podrobnou analýzu kteréhokoliv tréninkového cyklu. Nejdříve je vždy nutné vybrat konkrétní sezónu, poté upřesnit délku časového úseku. Vyhodnocování pracuje v podstatě s libovolným/i zadaným/i údajem/i. Kromě výběru období je možné vybrat k analýze jen některé ukazatele. Uživatel si může vybrat například jen celkový objem zatížení ve všech disciplínách triatlonu, nebo naopak porovnat procentuální zastoupení jednotlivých intenzit zatížení jen v jedné z nich. Jmenovaná funkce výrazně zjednodušuje analytickou práci, neboť není nutné vždy pracovat s celou maticí tréninkových ukazatelů. Program nabízí výstupy z vložených údajů do přehledových a vstupních formulářů. Automaticky jsou generovány sumace v tabulce zobrazených ukazatelů. Všechny údaje z tabulek lze následně názorně vyhodnocovat také graficky.
15
5.4 Prohlížení vstupů Prohlížení vstupních údajů slouží k náhledu na zadané údaje a jejich případnou verifikaci. Jedině v tomto menu je možné provádět zpětně korekce pro případ chybného zadání dat do vstupního formuláře v důsledku např. chyby uživatele. Jen tato část programu tedy umožňuje vstupovat přímo do databáze a korigovat vložená data.
5.4.1 Porovnání plán/skutečnost Funkce "porovnání plán/skutečnost" nabízí tabulku srovnávající za libovolně zvolené období skutečně absolvovaný trénink s naplánovaným zatížením. Tabulka umožňuje výběr porovnání plánu se skutečností za jakýkoliv cyklus (včetně RTC).
5.5 Grafické znázornění Grafické znázornění tréninku (plánu) je podle našeho názoru velmi názornou doplňující pomůckou. Grafy mohou být využity například pro hodnocení a diskuse k problematice absolvovaného tréninkového zatížení, jeho porovnání s plánem, zvýraznění nedostatků - předností absolvovaného zatížení, plánu atd. Program obsahuje následující typy dvou a třídimenzionálních grafů: -
sloupcový
-
spojnicový
-
plošný
-
pruhový
-
výsečový
Za pomoci grafického vyjádření je možné vyhodnocovat většinu vložených údajů a ukazatelů. Graficky mohou být znázorňovány mikrocykly, mezocykly a roční tréninkové cykly. Obdobně jako u tabulek je možné zvolit typ a množství znázorňovaných ukazatelů. Grafické zpracování je primárně navrženo pro použití v rámci lokální sítě intranet, neboť vyžaduje nižší úroveň zabezpečení. Obsahuje některá nadstandardní rozšíření základních grafů, která jsou dostupná jen volitelně. Některým uživatelům, přistupujícím k programům prostřednictvím internetu, se volitelné grafy nemusí zobrazovat. Pokud budou chtít používat všechny grafy, je nutné nastavit nižší úroveň zabezpečení v rámci sítě internet tak, aby bylo možno po dotázání stahovat a spouštět nepodepsané ActiveX prvky.
16
5.6 Kontrola trénovanosti, osobní údaje Kontrola trénovanosti je jedním ze základních požadavků kladených na fundovaně realizované řízení tréninkového procesu. Z těchto důvodů byla této složce řízení také při zpracování softwarů věnována odpovídající pozornost. Program nabízí možnost záznamu speciálních baterií testů, včetně podrobného záznamu závodního zatížení. Uživatel si může individuálně zadat neomezené množství typů testů, včetně jejich podrobného popisu. Samotný záznam umožňuje také popis průběhu vlastního testování, kterému je automaticky přiřazeno aktuální datum. Starší výsledky testů jsou v databázi drženy po celou dobu jejího používání, tak aby bylo možné analyzovat jejich vývoj v závislosti na čase. Následná možnost grafického zpracování poskytuje možnost přehledného porovnání v rámci hodnocení.
5.7 Nastavení Submenu nastavení zahrnuje zadání (opravu) uživatelského jména a hesla. Výhledově by mělo zahrnovat personifikaci celého systému a také typ uživatele (administrátor, trenér, závodník). Zde je možné dále upravovat typy testů a definovat nové - individuální testovací baterie.
6 Přehled citací 1. BUKAČ, L. - DOVALIL, J. Lední hokej. Praha: Olympia, 1990. 2. DEB. /skupina autorů Německého hokejového svazu/ Physiologie im Eishockeytraining
und
Wettkampf. Günzburg: Donau Verlag, 1981 3. DOVALIL, J. Pohybové schopnosti a jejich rozvoj ve sportovním tréninku, Praha, Univerzita Karlova, 1992. 4.
DOVALIL, J. – SUCHÝ, J. Evidence tréninkového zatížení DOVALIL v ledním hokeji
s použitím výpočetní techniky. In Sborník z vědecké konference sportovní sekce UK FTVS pohybové aktivity jako prostředek ovlivňování člověka. Praha, 2003. 5. DOVALIL, J. Pohybové schopnosti a jejich rozvoj ve sportovním tréninku. Praha: ÚV ČSTV prostřednictvím Olympia, 1986. 6. DOVALIL, J. Pohybové schopnosti a jejich rozvoj ve sportovním tréninku. Praha: Univerzita Karlova, 1992. 7. HAVLÍČKOVÁ, L. a kol. Fyziologie tělesné zátěže I. obecná část. Praha: Karolinum 1997. 8. HECK,
H.
Energiestoffwechsel
und
medizinische
Trainerakademie Köln - Studienbrief 8., 1990.
17
Leistungsdiagnostik.
Schorndorf:
9. KENT, M. The Oxford Dictionary of Sports Science & Medicine. 2nd ed., Oxford: Oxford Univ. Pr., 1998. 10.
PAVLIŠ, Z. a kol. Školení trenérů ledního hokeje – vybrané obecné obory. Praha: Český svaz
ledního hokeje, 2000. 11.
ŘEŠÁTKO, J. Tělesná příprava hráče ledního hokeje, část I. – suchá příprava. Praha: ČÚV
ČSTV prostřednictvím Sportpropag, 1982. 12. ŠINDEL, J. Příprava brankáře v ledním hokeji. Praha: Český svaz ledního hokeje, 2003. 13.
TREFNÝ, Z. - TREFNÝ, M. Fyziologie člověka I. a II. Praha: Univerzita Karlova, 1993.
14. WEDEKIND, S. Trainingswissenschaftliche Grundbegriffe – zur Terminologie konditioneller Leistungskomponenten. Berlin: Bartels & Wernitz, 1985.
18
