PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁNÍ

Podporované zaměstnávání – rozšíření metodiky, národní a evropská spolupráce

PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁNÍ

Vyhodnocení dotazníkového šetření uskutečněného v rámci projektu EQUAL

Tento program byl spolufinancován Evropskou unií a českým státním rozpočtem. © RYTMUS 2005

OBSAH

strana

Úvod

3

I.

Analýza základního souboru

6

II.

Hodnocení dopadů PZ z pohledu klientů

17

2.1 Klienti, kteří nalezli práci

17

2.2 Klienti, kteří nalezli práci, ale před koncem projektu o ni přišli

25

2.3 Klienti, kteří do konce projektu nenalezli práci

28

2.4 Klienti, kteří předčasně opustili PZ

32

Analýza dotazníků vyplněných osobami blízkými

36

3.1 Vstupní dotazníky

36

3.2 Dotazníky ze závěru projektu

38

IV.

Hodnocení dopadů PZ očima kolegů ze zaměstnání

41

V.

Závěry

48

VI.

Metodologie

51

III.

Vydal RYTMUS Bruselská 16, 120 00 Praha 2 vydáno v březnu 2005 Autor Mgr. Milan Polívka © RYTMUS 2005

2

Úvod

Smyslem této studie je pokusit se popsat vliv podporovaného zaměstnání na situaci a postoje jeho klientů. Zdrojem informací bylo dotazníkové šetření, které probíhalo od počátku roku 2003 do podzimu roku 2004. Zařazeni do něj byli všichni klienti, kteří vstoupili do programu PZ v uvedeném období prostřednictvím partnerských organizací projektu „Equal – podporované zaměstnání.“ Klíčové byly názory klientů, ale výzkum se věnoval rovněž názorům osob z blízkého okolí klienta a také z pracovního prostředí klientů, kteří vstoupili v rámci projektu do zaměstnání.

Klienti vyplňovali dotazník (nebo byli dotazováni) při vstupu do programu a rovněž před ukončením projektu. Je zřejmé, že různí lidé procházeli podporovaným zaměstnáním s rozdílnými výsledky – proto byly použity různé dotazníky v případě, že klient nalezl zaměstnání a udržel si jej až do konce projektu, jestliže našel práci, ale před koncem projektu o ni přišel, jestliže práci nenašel a jestliže projekt opustil předčasně (přehlednou strukturu dotazníkového šetření uvádíme v poslední kapitole věnované metodologii).

Vstupní dotazník vyplnilo celkem 237 osob, které do PZ vstoupily prostřednictvím 15 partnerských organizací. Velký počet organizací z různých regionů a nerovnoměrné rozložení dotazníků (od 4 dotazníků po 43 u jednotlivých organizací) významně omezuje možnost vzájemného srovnání výsledků dle organizací. Hlavní váha analýzy leží v hodnocení vzorku jako celku. V první kapitole se věnujeme analýze vstupních dotazníků. Nelze z nich sice vyvozovat závěry ohledně dopadů PZ na klienty, ale jsou cenným zdrojem informací o klientech, kteří teprve vstupují do projektu. Zejména o jejich očekáváních spojených se vstupem do PZ.

V dalších fázích projektu se podařilo od klientů získat celkem 160 dotazníků, což představuje 68 % z osob, které odpověděly na počátku projektu. Z toho 72 dotazníky vyplnily osoby, jež v průběhu projektu nastoupily do zaměstnání a až do konce sběru dat (závěr roku 2004) si jej udržely. Dalších 21 respondentů práci našlo, ale ještě v průběhu projektu o ni přišlo. Celkem 44 dotazníků vyplnili lidé, kteří práci nenašli a 25 osob předčasně projekt opustilo. Na základě těchto dotazníků provádíme ve druhé kapitole srovnání vývoje názorů a postojů na počátku a konci projektu. 3

Třetí kapitola je věnována názorům osob z nejbližšího okolí klientů. Výběr těchto osob byl ponechán na asistentech klientů, přičemž požadavkem bylo, aby znaly postoje klienta a jeho vstup do PZ. Logicky byly nejčastěji osloveni rodinní příslušníci, ale rovněž přátelé klientů, či dokonce jejich lékaři nebo sociální pracovníci. Také pro tuto skupinu respondentů byly sestaveny dotazníky vyplňované při vstupu klienta do projektu a v dalších fázích. Návratnost dotazníků byla výrazně nižší než v případě klientů. Na počátku projektu se podařilo získat 139 dotazníků (ve srovnání s počtem dotazníků od klientů jen 59 %), v dalších fázích potom již jen 38 % tohoto počtu (celkem 53). Porovnání postojů na počátku a na konci projektu je tedy v případě této skupiny respondentů založeno na relativně malém vzorku.

Poslední skupinou respondentů byli kolegové klientů, kteří v průběhu projektu nastoupili do zaměstnání. Odpovídali buď v závěru projektu (v případě, že klient si až do konce sběru dat udržel zaměstnání), anebo co nejdříve potom, co klient o zaměstnání přišel. V prvním případě se podařilo získat 37 vyplněných dotazníků, ve druhém pouze 5. Analýze těchto dotazníků je věnována čtvrtá kapitola.

Do vyhodnocení byly zařazeny dotazníky z 15 organizací poskytujících podporované zaměstnání. Osm z nich existovalo již před spuštěním projektu Equal, 7 jich vzniklo v rámci projektu.

V rámci projektu vznikly tyto agentury PZ: • • • • • • •

MensSana (Ostrava) – má širokou cílovou skupinu; CAA (Pardubice) – má širokou cílovou skupinu; Elim (Vsetín) – má širokou cílovou skupinu; Job (Hradec Králové) – má širokou cílovou skupinu; Eset Help (Praha) – cílovou skupinou jsou lidé s duševním onemocněním; Práh (Brno) – cílovou skupinou jsou lidé s duševním onemocněním; Fokus (Praha) – cílovou skupinou jsou lidé s duševním onemocněním.

4

Již před spuštěním projektu Equal existovaly tyto organizace: • • • • • • • •

Asistence (Praha) – cílovou skupinou jsou lidé s fyzickým a kombinovaným postižením; Rytmus (Chrudim) – má širokou cílovou skupinu; Duha (Praha) – cílovou skupinou jsou lidé s mentálním postižením; Rytmus (Praha) – cílovou skupinou jsou převážně lidé s mentálním postižením; Spolu (Olomouc) – cílovou skupinou jsou převážně lidé s mentálním postižením; Koník (Strakonice) – cílovou skupinou jsou převážně lidé s mentálním postižením; Koník (České Budějovice) – cílovou skupinou jsou převážně lidé s mentálním postižením; Agentura Pondělí (Šluknov) – má širokou cílovou skupinu.

5

I.

Analýza základního souboru

V první kapitole popíšeme celkový soubor klientů, kteří vyplnili vstupní dotazník na počátku projektu. Není pochopitelně možné z těchto dotazníků vyvodit žádné informace o vlivech podporovaného zaměstnání na klienty. Je však možné alespoň částečně popsat jejich očekávání, vstupní situaci a znalosti o PZ. Při vyhodnocování jsme zvažovali, zda pro popis nezvolit jen skupinu osob, jež odpovídala i v závěru projektu. Přiklonili jsme se k tomu, že v této kapitole popíšeme soubor celý a v následující (je věnována srovnání na počátku a na konci projektu) upozorníme již jen na případné odchylky ve struktuře souboru po vyřazení klientů, kteří odpovídali pouze v úvodu projektu. Rozdíl v počtech dotazníků je zřejmý z grafu č. 1. Graf č. 1

počty dotazníků

Počty dotazníků vyplněných klienty dle agentur 50 dotazníky při vstupu do PZ 40

dotazníky v závěru projektu

30 20 10

Rytmu (Pha)

Práh

Job

Pondělí

Duha

MensSana

Elim

CAA

Fokus

Eset Help

Asistence

Rytmus (Ch)

Koník (Str)

Spolu

Koník (ČB)

0

Základní charakteristiky Celkový soubor klientů byl tvořen z větší části muži (134 mužů a 103 ženy). Tento podíl přibližně odpovídá složení pohlaví ve společnosti v mladších věkových kategoriích. Struktura podle pohlaví se opět významně liší podle jednotlivých agentur. Není však možné 6

říci, že si agentury vybírají, zda se budou věnovat mužům či ženám. Vzhledem k malým vzorkům jde pravděpodobně jen o náhodu. Například Duha pracovala v uvedeném období se čtyřmi klienty a všechny byly ženy, naproti tomu Asistence měla klientů pět, a to pouze mužů. S určitým zjednodušením můžeme říci, že čím více klientů v agentuře, tím více se přibližuje struktura dle pohlaví struktuře celého souboru. Graf č. 2

Struktura klientů podle pohlaví

počet klientů

35 30

ženy

25

muži

20 15 10 5

Rytmu (Pha)

Práh

Job

Pondělí

Duha

MensSana

Elim

CAA

Fokus

Eset Help

Asistence

Rytmus (Ch)

Koník (Str)

Spolu

Koník (ČB)

0

Z věkového složení klientů je zřejmé, že zájem o služby podporovaného zaměstnání mají spíše mladší lidé. Více než polovina je tvořena osobami ve věku do 30 let (57 %). Čtvrtinu všech respondentů tvoří dokonce velmi úzká skupina ve věku 21-25 let. Z dotazníků není možné vyvodit jednoznačné závěry, proč tomu tak je. Částečné vysvětlení však přináší sledování cest, kterými se dostali klienti do agentury podporovaného zaměstnání. Velká část poskytovatelů PZ spolupracuje se školami, nebo dokonce provozuje tranzitní program – takže zejména absolventi mají o podporovaném zaměstnání více informací než ostatní skupiny obyvatel. Z dotazníků je zřejmé, že nejméně desetina respondentů získala informace o PZ právě díky těmto vazbám (více viz Odkud se dozvěděli). Podíl třicátníků a čtyřicátníků ve sledovaném souboru je přibližně stejný (16 resp. 18 %), nejméně je osob starších než padesát let (8 %).

7

Graf č. 3

Věkové složení respondentů při vstupu do PZ 19

2

23

43

111

39

do 20 21-30 31-40 41-50 51+ neodpověděli

V rámci šetření se také zjišťoval typ zdravotního postižení respondentů. Prokázalo se, že klienty PZ je velmi široká skupina osob, která zahrnuje všechny typy zdravotního postižení. V některých agenturách jsou rovněž osoby, které nemají zdravotní postižení, ale jsou handicapovány zejména sociálně. Pochopitelně jsme narazili na problém definice osoby se zdravotním postižením. Ve většině případů je zařazení evidentní. Některé osoby se však samy mezi zdravotně postižené neřadí, ačkoliv ze slovní charakterizace vyplývá, že mají zjevný zdravotní handicap. Mezi osobami uvedenými bez postižení jsou zahrnuti zejména lidé z neutěšených sociálních poměrů, léčící se z drogových závislostí či po výkonu trestu. Projektu se účastnily agentury se zaměřením na různé cílové skupiny. Na tomto místě se nebudeme tomuto popisu více věnovat. Pouze v tabulce uvádíme počet klientů účastnících se projektu v jednotlivých agenturách dle zdravotního postižení. V následujícím textu tam, kde to bude účelné se o této specializaci zmíníme.

8

Tabulka č. 1 – Struktura respondentů dle druhu zdravotního postižení

Agentura PZ

smyslové

fyzické

mentální

kombinované Duševní (nezahrnuje mentální)

kombinované (obsahuje mentální)

bez celkem postižení

Koník (ČB)

4

9

2

4

5

2

19

43

Spolu

0

3

6

1

3

3

0

13

Koník (Str)

2

8

1

8

4

1

5

28

Rytmus (Ch)

2

6

4

1

2

1

3

18

Asistence

1

4

0

0

0

0

0

5

Eset Help

0

0

0

4

0

0

0

4

Fokus

0

0

0

7

2

0

1

10

CAA

1

5

1

0

2

1

0

9

Elim

0

16

1

2

5

1

1

25

MensSana

1

3

0

5

3

2

1

13

Duha

0

0

2

0

2

1

0

4

Pondělí

1

7

5

2

2

2

0

17

Job

1

2

10

1

2

0

1

17

Práh

0

0

0

15

0

0

0

15

Rytmus (Pha)

2

0

7

1

6

5

0

16

Celkem

15

63

39

51

38

19

31

237

Graf č. 4

63 51 39

38 31

9

bez postižení

kombinované bez mentálního

duševní

mentální

15

kombinované s mentálním

19

fyzické

70 60 50 40 30 20 10 0

smyslové

počet osob

Struktura klientů dle typu zdravotního postižení

Struktura vzdělání klientů je ve srovnání s celkovou českou populací odlišná. Jednak je to způsobeno kumulací osob s mentálním postižením, z nichž více než polovina má nejvýše základní vzdělání, jednak pozorujeme téměř jednu desetinu osob s vysokoškolským vzděláním, což je více než v celé populaci. Vysoký podíl vysokoškoláků je zejména mezi osobami s duševním onemocněním (30 %). Vzhledem k již popsané diferenciaci jednotlivých agentur je zřejmé, že pracují s odlišně vzdělanými osobami. Graf č. 5 Vzdělanostní struktura klientů 120

111

počet osob

100 80 52

60

37

40 20

21

16

0 bez vzdělání

základní

střední

střední s maturitou

vyšší

Graf č. 6 Vzdělání respondentů v závislosti na postižení neuvedli nebo bez postižení vyšší střední s maturitou

kombinované

střední duševní

základní bez vzdělání

mentální fyzické smyslové

0

5

10

15

10

20

25

30

35

40

Pracovní zkušenosti klientů (na běžném i chráněném pracovišti) jsou větší, než by mohl nezasvěcený pozorovatel očekávat. Pouze 18 % z nich nemělo žádnou pracovní zkušenost. Polovina z nich je tvořena osobami s mentálním postižení, druhou velkou skupinou jsou osoby s fyzickým postižením. Osoby s ostatními typy postižení jsou zastoupeny minimálně. Hledali jsme závislost absence pracovních zkušeností na vzdělání – ta se však neprokázala. Vzorek osob bez pracovních zkušeností odpovídá svou strukturou dle vzdělání přibližně celému sledovanému souboru. Pouze minimum klientů má zkušenost jen z chráněného pracoviště a prakticky všichni spadají do skupiny osob s mentálním postižením. Struktura pracovních zkušeností podle zdravotního postižení ukazuje, že lidé s mentálním postižením mají výrazně nižší pracovní zkušenosti než ostatní kategorie klientů. Jestliže lidé se smyslovým postižením mají všichni pracovní zkušenost, osoby s duševním onemocněním v 92 %, s fyzickým postižením v 70 %, osoby s mentálním postižením pouze ve 40 % případů. Graf č. 7 Struktura klientů dle pracovních zkušeností 180 160 počet osob

140 120 100 80 60 40 20 0 běžný trh práce

chráněné pracoviště

běžný i chráněný

bez zkušeností

neuvedeno

Doba nezaměstnanosti v době vstupu do PZ se mezi jednotlivými klienty výrazně liší. Ačkoliv by se mohlo na první pohled zdát, že klienti přicházejí za poskytovateli PZ vždy, když jsou nezaměstnaní, není tomu tak. Plná desetina osob, které uvedly, jak dlouho jsou bez práce, se nepovažovalo za nezaměstnané. Vysvětlení jsou zejména dvě. Částečně jde o absolventy škol, kteří ze školy přešli plynule do agentury PZ, částečně jde o osoby, jež nejsou spokojeny se svým stávajícím zaměstnáním (zejména s příliš krátkou pracovní dobou).

11

Někteří klienti také věděli, že jim vyprší smlouva v blízké budoucnosti (termínované smlouvy, restrukturalizace apod.) a řešili svou situaci s předstihem. Plná polovina respondentů spadá do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných (101 klient byl nezaměstnán déle než 1 rok), přičemž polovina z nich neměla práci dokonce déle než 3 roky. Dlouhodobě nezaměstnaní jsou z pohledu trhu práce rizikovou skupinou i bez zdravotního postižení. V případě klientů PZ je tedy situace ještě vážnější. Graf č. 8 Struktura klientů dle doby nezaměstnanosti 60

52

počet klientů

50 40

28

30

22

21

20

20

31

26

23 14

10

o

+ ne

uv

ed

en

61

0 37

-6

6 13

-3

2 10

-1

9

6 4-

7-

3 1-

0

0

počet m ěsíců v nezam ěstnanosti

Graf č. 9 Struktura klientů dle délky nezaměstnanosti 25 nepovažují se za nezaměstnané nezaměstnaní do jednoho roku zaměstnaní déle než rok

počet klientů

20 15 10 5

) (P

ha

áh u yt m

b Jo

ěl í nd

a uh D

Pr R

M

12

Po

en

sS

an

a

El im

AA C

p

ku s

el H et

Es

Fo

ce

h)

en

As is t

(C

(S tr )

us

R

yt m

ík

lu

Sp o

Ko n

Ko n

ík

(Č

B)

0

Většina osob, jež se považují za nezaměstnané byla také evidována na úřadu práce (dvě třetiny z těch, kteří na tuto otázku odpověděli). Struktura evidence na ÚP dle její délky odpovídá struktuře nezaměstnaných dle délky nezaměstnanosti, i když z některých volných odpovědí vyplynulo, že na možnost evidence byli klienti upozorněni až v rámci PZ.

Z pohledu významu PZ pro klienty byla důležitá otázka, proč si myslí, že jim na ÚP nebyli schopni nalézt zaměstnání. Respondenti mohli jednak vybírat z nabízených odpovědí, jednak mohli připojit vlastní vysvětlení, které uvedená baterie nevyjmenovávala. Protože respondenti mohli volit více než jednu z uvedených odpovědí, je součet vyšší než počet klientů. Třetina z osob evidovaných na ÚP uvedla, že jim ÚP nenabídl vůbec žádné pracovní místo, rovněž třetina je přesvědčena, že jim ÚP nabídl místo, které z různých důvodů nemohli vykonávat. Desetina (17 osob) měla jinou představu o práci, kterou by chtěli vykonávat – z jiných odpovědí u těchto klientů je zřejmé, že jde zejména o osoby s vyšším vzděláním, kteří očekávali lepší pracovní místo. Pouze sedm respondentů nebylo spokojeno s výši nabízené odměny. Mezi jinými důvody se vyskytovalo nejčastěji: místa nabízená ÚP byla již obsazena, nepřijat z důvodu zdravotního stavu, chyběly mi pracovní zkušenosti a praxe. Graf č. 10 Proč jsem nenašel práci na ÚP 90

79

nic nenabídli

80 málo peněz

počet respondentů

70 60

58

53

nabídli práci, kterou jsem nechtěl

50

35

40 30

10

jiný důvod

17

20

nabídli práci, kterou jsem nemohl dělat

7

nebyli evidováni nebo neuvedli

0

Jednou ze základních podmínek při výběru klientů agenturami PZ bývá požadavek, aby klient sám aktivně hledal práci. Proto je vcelku překvapivé, že pouze 70 % respondentů odpovědělo na počátku projektu, že práci aktivně hledá. Přibližně polovina klientů, kteří byli před vstupem do PZ pasivní, pochází ze skupiny osob s mentálním postižením. To je dvakrát

13

více než by odpovídalo zastoupení těchto osob v celkovém vzorku. Neprokázala se žádná závislost aktivity uchazečů na dosaženém vzdělání. Nejčastěji klienti při hledání využívali své osobní kontakty (111 osob), velká část odpovídala na inzeráty (103). Jen malá část sama inzeráty podávala (16 osob). Téměř třetina z těch, co práci před vstupem do PZ aktivně hledali, spolupracovala s personální agenturou. Z některých odpovědí však vyplynulo, že za personální agenturu považují také úřad práce. Proto tento údaj berme s rezervou. Více než desetina (24) aktivně hledajících deklaruje, že aktivně oslovovala zaměstnavatele a jednala s nimi. Šlo zejména o osoby se středním a vyšším vzděláním, ale ne výlučně. Graf č. 11 Podíl osob aktivně hledajících práci před vstupem do PZ

) ke m

ha

el C

b

áh yt m

u

(P

Pr R

Jo

ěl í

a Po

nd

a

uh D

an

El im

sS en

R

M

lu ( S yt tr m us ) ( As C h ) is te nc Es e et H el p Fo ku s C AA ík

Sp o

Ko n

Ko n

ík

(Č

B)

1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0

Klienti mohli z nabízených možností zvolit důvody pro hledání práce. Opět mohli volit více odpovědí. Tři čtvrtiny respondentů vybralo možnost – potřebuji peníze (176 odpovědí), polovina zvolila – abych si připadal užitečný. Třetí možnost – hledám společnost/kamarády zvolilo 98 klientů. Většina lidí, kteří zaškrtli jiný důvod, uvádělo vyplnění volného času a začlenění do normální společnosti. Součástí dotazníků byly rovněž některé otázky, kterými jsme se snažili alespoň částečně zmapovat finanční zajištění klientů. Naším cílem nebylo zjišťovat, jak vysoké jsou příjmy jednotlivých klientů, ale pokusit se zmapovat změny v jejich příjmech od počátku projektu. Právě tyto části se však ukázaly jako nevyhodnotitelné vzhledem k tomu, že odpovědi se zčásti vyjadřovaly k příjmům celých domácností, zčásti k příjmům samotných

14

klientů. Někdy šlo navíc již jen o volné měsíční prostředky po odečtení pevných měsíčních nákladů apod. Tyto odlišnosti jsme pozorovali jak mezi jednotlivými klienty, tak i mezi dotazníky stejných osob na počátku a na konci projektu. Graf č. 12

vo d dů ý ji n

m /k a st ol eč no ám ed hl

ab

yc h

sp

si

př ip

po

ad

t ře

al

bu

ji

pe

už i te

ar

ád

čn ý

y

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 ní ze

počet odpovědí

Důvody hledání práce

Již v úvodu jsme se dotkli skutečnosti, že klienti se do PZ dostávají různým způsobem. Nejčastěji se o podporovaném zaměstnání dozvídají na úřadě práce (téměř třetina klientů). Pozorujeme však velké rozdíly mezi jednotlivými agenturami. Nejaktivnější v tomto směru jsou zřejmě úřady práce v Chrudimi a ve Zlíně. Rytmus v Chrudimi takto získal dokonce dvě třetiny klientů, Elim ve Zlíně polovinu. Na druhou stranu můžeme říci, že spolupráce v Praze a Brně mezi úřady práce a poskytovateli PZ nefunguje. V Praze do pěti zúčastněných agentur z úřadu práce přišel pouze jeden klient, v Brně do agentury Práh ani jeden. U ostatních agentur se vždy několik klientů o podporovaném zaměstnání dozvědělo na úřadě práce, ale jejich podíl na celkovém počtu se pohyboval maximálně do jedné třetiny. Necelá pětina respondentů se o PZ dozvěděla od svých blízkých – rodiny či přátel. Jiným způsobem než od rodiny či úřadu práce získala o PZ první informaci více než polovina klientů. Tři čtvrtiny z nich uvedly konkrétněji zdroj svých informací. Nejčastěji dostali doporučení z organizací, do kterých běžně docházejí – od různých poskytovatelů sociálních služeb, služeb pro handicapované, od sdružení zdravotně postižených apod. Absolventi speciálních škol se často o PZ dozvídají již ve škole. Běžná je rovněž informace od ošetřujících lékařů. Patnáct klientů uvedlo, že pouze přešlo z jiného programu

15

poskytovaného agenturou, která se věnuje i PZ. Sedm osob se o PZ dozvědělo z médií – zejména novin. Graf č. 13 Jak jsem se dozvěděl o PZ 73

počet odpovědí

80 70 60 50

73 54

45

40 30 20 10 0 od rodiny, přátel

na ÚP

od jiné organizace

jinak

Téměř dvě třetiny klientů vstupují do PZ s tím, že jim právě kontaktovaná agentura může poskytnout více než jiné organizace, a to ještě téměř všichni ostatní nejsou schopni odpovědět, protože nemají s čím srovnávat. Pouze šest osob odpovědělo, že si myslí, že tato organizace nemůže poskytnout více než jiné organizace. Velká část klientů porovnávala agentury PZ s ÚP. Z tohoto srovnání vyšly poskytovatelé PZ jednoznačně vítězně. Vyzdvihován byl zejména individuální přístup ke klientovi (18 odpovědí), více času na klienta než má ÚP (21), má zkušenosti s lidmi jako jsem já (8), někteří paušálně zhodnotili, že je agentura lepší než ÚP (4). Oproti jiným organizacím má APZ potřebné kontakty a informace (11), má zájem o klienta (5). V odpovědích se celkově v různých obměnách objevují prakticky všechny základní charakteristiky PZ – individuální přístup, intenzivní práce s klientem, zkušenost s konkrétní cílovou skupinou, naslouchání jeho potřebám a požadavkům, aktivní hledání práce, pomoc klientovi při jednáních i případná asistence v práci. Pět klientů uvedlo, že již má s agenturou dobrou zkušenost z předchozího období.

16

II.

Hodnocení dopadů PZ z pohledu klientů

Pro analýzu v této kapitole jsme museli vyřadit klienty, kteří odpovídali pouze na počátku projektu. Tímto způsobem se vzorek ztenčil z původních 237 na 160 respondentů. Nejprve jsme ověřovali, zda jsou i po zmenšení vzorku zachovány základní strukturální charakteristiky, které jsme popsali v předchozí kapitole. Neshledali jsme rozdíly ve struktuře obou souborů dle vzdělání, věku, doby nezaměstnanosti před vstupem do PZ, předchozích pracovních zkušeností ani aktivity v hledání práce. Vzrostl však celkový podíl žen, takže zastoupení obou pohlaví se v menším souboru prakticky vyrovnalo. Z pohledu druhů zdravotního postižení došlo pouze k relativnímu poklesu počtu osob s kombinovanými vadami. Protože změny nejsou velké, nepovažujeme za nutné popisovat soubor znovu. Zmíněné posuny nejsou pro analýzu významné. V dalším textu se budeme postupně zabývat čtyřmi typy situací, které jsme sledovali pomocí odlišných dotazníků (v řadě otázek se však shodovaly). Jde o tyto situace: -

klient našel práci a udržel si ji až do konce projektu (kapitola 2.1);

-

klient sice práci našel, ale před koncem projektu o ni přišel (kapitola 2.2);

-

klient nenalezl zaměstnání a stále setrvává v projektu (kapitola 2.3);

-

klient práci nenašel, přesto opustil PZ (kapitola 2.4).

Jestliže budeme v této kapitole hovořit o celém souboru (či vzorku), máme na mysli vzorek 160 klientů, kteří zodpověděli otázky na počátku i na konci projektu.

2.1 Klienti, kteří nalezli práci Ze čtyř sledovaných skupin je tato nejrozsáhlejší (73 osob). To znamená, že v rámci našeho vzorku našlo práci a udrželo si ji do konce projektu 46 % klientů. Z výsledků vyplývá, že úspěšnější při hledání práce byli muži (60 % těch, co našli práci, přičemž jejich podíl na celém sledovaném vzorku činí polovinu). Vysvětlení pro tento jev nelze z dotazníků odvodit. Struktura úspěšných klientů dle věku odpovídá struktuře celého vzorku - do 30 let je 62 % osob, které našly zaměstnání. Znamená to, že úspěch na trhu práce nezávisí u sledovaného vzorku na věku. 17

Rovněž vzdělání klientů zřejmě nepodmiňuje nalezení práce. Podle vzdělání se skupina úspěšných uchazečů o zaměstnání nijak podstatně neliší od celého vzorku (viz graf). Graf č. 14 Struktura klientů dle vzdělání

%

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

44 43 klienti, kteří nalezli práci celý vzorek

25 23 16 12

11

9

bez vzdělání

základní

střední

střední s maturitou

8

9

vyšší

Určité rozdíly pozorujeme při srovnání úspěšných klientů s celým vzorkem podle typu zdravotního postižení. Je zřejmé, že podíl osob s mentálním postižením na osobách, které našly práci, je vyšší než by odpovídalo struktuře celého vzorku. Naproti tomu úspěšnost lidí s duševní chorobou je výrazně nižší než by odpovídalo celému vzorku. Trochu vyšší je také podíl osob bez zdravotního postižení. Z provedených šetření není možné tyto posuny ve struktuře jednoznačně vysvětlit. Lze pouze zformulovat hypotézu, podle které jsou osoby s mentálním postižením obvykle ochotny přijmout

i

nekvalifikovanou špatně placenou práci, zatímco osoby s postižením duševním, které mají zpravidla vyšší vzdělání, hledají práci kvalifikovanou a hůře ji se svým handicapem nalézají.

18

Graf č. 15 Struktura klientů dle postižení 35

30 30

klienti, kteří našli práci

28

26

celý vzorek

23

25 20

%

16

16

15

16

15

11

11

10

4 3

5 0

smyslová

fyzická

mentální

duševní

kombinovaná bez postižení

Úspěšnější při hledání práce byli lidé s kratší dobou nezaměstnanosti, což plně koresponduje se situací na celém trhu práce – čím delší nezaměstnanost, tím menší šance na nalezení zaměstnání. Dlouhodobě nezaměstnaní (déle než rok) tvoří 53 % těch, kteří se na počátku projektu k délce své nezaměstnanosti vyjádřili. Mezi těmi, co našli práci, jich však jsou jen 42 %. V následujícím grafu jsou uvedeny procentuální podíly klientů úspěšných při hledání práce v rámci skupiny osob vyčleněné dle uvedené doby nezaměstnanosti deklarované na počátku projektu. Do hodnocení jsme nijak nepromítli fakt, že někteří klienti našli práci s pomocí PZ okamžitě, zatímco jiní řadu měsíců hledali. Graf č. 16 Podíl úspěšných klientů dle délky nezaměstnanosti 70 60

v%

50 40 30 20 10 0 0

1-6

7-12

13-36

37-60

počet měsíců nezaměstnanosti

19

61+

Pravděpodobnost nalezení zaměstnání po vstupu do PZ není závislá na tom, zda klienti již mají nějakou pracovní zkušenost. V rámci sledovaného vzorku nemá žádný vliv na pravděpodobnost nalezení práce to, zda klient dříve pracoval na běžném pracovním trhu nebo v chráněné dílně, nebo zda nepracoval vůbec. Zdá se, že předchozí pracovní zkušenosti jsou podstatné spíše pro výběr povolání než pro jeho získání. Neliší se ani úspěšnost osob, které deklarovaly, že aktivně hledají práci již před vstupem do PZ od těch, kteří byli před vstupem do PZ pasivní. Jak vyplyne z kapitoly o klientech, kteří projekt opustily předčasně, ovlivňuje tento fakt spíše ochotu aktivně hledat práci v rámci PZ než pravděpodobnost jejího nalezení.

Následující tabulka přináší přehled pracovních míst, které klienti v průběhu projektu získali. Jde zejména o práce, které nevyžadují vysokou kvalifikaci. Jednoznačně dominují úklidové práce a pomocné práce v kuchyni. Výjimečně mezi vyjmenovanými nalezneme i povolání, k jejichž výkonu je třeba získat potřebnou kvalifikaci (knihovník, pedagog ve speciální škole, asistent daňového poradce). Ze 73 klientů nalezlo 11 práci v oboru, který vystudovalo. Jde o jednotlivé případy, které nelze žádným způsobem zobecnit. Tento podíl se může zdát na první pohled nízký, nicméně je třeba si uvědomit, že většina klientů odborné vzdělání nezískala. Dvojnásobek klientů (20) nalezl práci, kterou již někdy dříve vykonával.

Tabulka č. 2 – Jakou práci klienti nalezli? Druh práce úklidové práce pomocné práce v kuchyni zahradnické pomocné práce noční hlídač, vrátný, ostraha třídění tiskovin, roznos reklam pomocník v knihovně lepení obálek, skládání časopisů asistentka u koní asistent daňového poradce pracovník dispečinku osobní asistentka u dětí dělnické profese ve výrobě manipulant ve skladu mandlování, žehlení rozvážení krmení

počet osob 17 9 4 4 3 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1

20

pomocník ve školce práce u myčky nádobí pekař pracovník na personálním oddělení knihovník prodej životního pojištění pedagog asistent ve speciální škole trafikant pomocník v pekárně pomocník v penzionu pomocník u veterináře prodavač v second handu mazač strojů doplňování zboží v supermarketu vykonávání různých prací neuvedli Celkem

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 73

Klienti jsou přesvědčeni, že práci nalezli většinou díky asistentovi (v některých případech splývá osoba asistenta s celkovou agenturou). Pouze výjimečně klienti hovoří o tom, že si práci nalezli sami nebo díky jiným osobám (rodina, kamarádi). Průměrná doba trvání spolupráce s asistentem před nalezením pracovního místa se pohybovala mírně pod šesti měsíci (spočítáno z 66 odpovědí), přičemž jen ve čtyřech případech byla delší než 12 měsíců. Graf č. 17 Jak jsem získal tuto práci 70

58

počet osob

60 50 40 30 20 10

7 1

4

3

jinak

neuvedlo

0 sám/sama

díky asistentovi

díky rodině

21

Mezi klienty, kteří nalezli práci panuje jednoznačný pocit spokojenosti, a to jak s pracovním místem a pracovními podmínkami, tak i se službami agentur PZ. Prakticky všichni klienti, kteří nastoupili do práce jsou se svou prací spokojeni. Šedesát procent je se získanou prací určitě spokojeno (nejlepší hodnocení z uvedené škály) a dalších 36 bylo docela spokojeno (druhé místo ve škále). Dva respondenti byli spíše nespokojeni (třetí možná známka). Jeden není spokojen s tím, že musí dělat práci, která není příliš vhodná vzhledem k dopravě do zaměstnání a současně nesnáší dobře různé stresové situace v práci, druhý by raději vyměnil nevyhovující pracovní kolektiv. Pouze jeden klient byl jednoznačně nespokojen (čtvrtá - poslední pozice ve škále) a to proto, že předmět práce v pracovní smlouvě se neshoduje s tím, co opravdu dělá („byl jsem najat jako stavební dělník a ne jako pomocná síla“). Když se měli klienti vyjádřit, co je na nové práci nebaví, pouze jedna desetina z nich byla schopná jmenovat alespoň jednu dílčí činnost, výhrady zásadnějšího charakteru měli jen tři již uvedení respondenti. To svědčí o skutečně převládající spokojenosti.

Více než 40 % respondentů (z celkového vzorku) se v úvodním dotazníku vyjádřilo, že práci hledá mimo jiné proto, aby našlo společnost/kamarády. Ke spokojenosti klientů tedy přispěla i skutečnost, že drtivá většina z nich v zaměstnání našla alespoň někoho, s kým si rozumí. Přitom více než polovina (55 %) z nich deklaruje, že je se

svými

kolegy

ráda.

Z odpovědí,

kterými

respondenti

vysvětlují

svou

spokojenost/nespokojenost s kolektivem jednoznačně vyplývá, že z pohledu klientů je kolektiv v drtivé většině přijal mezi sebe. Ve většině případů jde pochopitelně pouze o pracovní vztah, někdy jsou však klienti i součástí mimopracovních aktivit kolektivu (5 klientů to spontánně zmiňuje). Významná část respondentů hovoří o tom, že našli v práci skutečné kamarády.

22

Graf č. 18 Cítíte se dobře mezi svými kolegy? Ano, jsem s nimi rád ano, s některými si rozumím ani nevím spíše si nerozumíme nevycházíme spolu dobře s kolegy jsem nepřišel do kontaktu

Pro ilustraci dopadů podporovaného zaměstnání na klienty byl použit přístup známkování běžného dne na počátku projektu a na konci. Tento přístup jsme zvolili zejména s ohledem na to, že významnou částí klientů jsou osoby s mentálním postižením, jež často obtížně vyjadřují změny svých pocitů v delším období. Ačkoliv i tak někteří klienti nejsou schopni vyjádřit své pocity známkou, protože nevědí, co školní stupnice znamená, považujeme tento princip za vhodné zjednodušení.

Na počátku projektu jsme pozorovali relativně vysokou spokojenost s náplní běžného dne. Polovina respondentů zvolila z pětistupňové stupnice známky 1 a 2. Neutrální hodnotu 3 vybralo dalších 27 % respondentů. U osob, které hledají práci a tudíž hodlají svůj běžný den zásadně změnit, to bylo trochu překvapivé. Nabízejí se dvě vysvětlení. Jednak to nejsou klienti sami, kdo se rozhodl hledat práci (spontánní odpověď, že „jsou to rodiče, kdo chce abych pracoval“, jsme zaznamenali dvakrát),

jednak jsou k hledání práce donuceni okolnostmi (například

potřebou peněz). Zda klienti hledají práci na základě své vlastní vůle nejsme schopni ověřit, protože šetření neobsahovalo příslušné otázky. Ani druhou hypotézu nemůžeme potvrdit. Z dotazníku bylo pouze možné zkoumat, zda se mezi osobami, které uvedly jako jeden z důvodů hledání práce peníze, nevyskytuje častěji známka znamenající větší spokojenost než v případě jiných důvodů hledání práce. Známky znamenající větší spokojenost však byly častější u všech důvodů hledání práce.

23

Známkováním běžných dnů na počátku a na konci projektu jsme ověřovali hypotézu, že lidé kteří najdou práci, budou spokojenější. To se skutečně potvrdilo (viz graf). Větší spokojenost je patrná u všech vzdělanostních skupin. Nejvýraznější zlepšení jsme pozorovali u skupiny klientů se středním vzděláním a se středním vzděláním s maturitou. K nejmenšímu posunu naopak došlo u osob bez formálního vzdělání, které však již na počátku byly podle sledovaného ukazatele nejspokojenější. Graf č. 19 Jak byste oznámkoval svůj den (pouze ti, co našli práci) 35 na začátku projektu

30

na konci projektu

25 počet odpovědí

20 15 10 5 0 1

2

3

znám ka

4

5

Na počátku i na konci projektu jsme položili otázku, co by chtěli klienti na tom, co dělají změnit (volná otázka). Velká část z nich spontánně svou odpověď vztáhla k potřebě pracovat, pro jiné nebylo nalezení práce zřejmě tak podstatné jako například být mezi lidmi, cestovat, mít pestřejší náplň dne apod. Celkově se nejčastěji vyskytovaly tyto odpovědi: nalézt zaměstnání (29x), nic měnit (9x), být mezi lidmi (7x), být užitečnější (3x), mít peníze (3x). Vysoký podíl osob, které nechtějí nic měnit může souviset s již výše popsanými hypotézami, že někteří klienti hledají práci, jen protože jsou k tomu donuceni okolními podmínkami. Je však zvláštní, že všech devět osob, které nechtěly na své běžné činnosti měnit nic na počátku projektu, odpovědělo stejně také na jeho konci. Vysvětlení z dotazníků nevyplývá. Na konci projektu byla největší skupina osob, které byly spokojené a nechtěly nic měnit (35x). Což potvrzuje, že nástupem do práce se celková spokojenost zvýšila. Pro

24

některé klienty však byl nástup do práce zřejmě náročnější než očekávali, protože se začaly vyskytovat odpovědi typu: „potřebovala bych více času pro sebe“, „nemám dost času na své koníčky“ apod. (celkem 6x). Celkově lze popsané posuny v hodnocení vlastních činností považovat za pozitivní. Velká část klientů začala mít z pohledu nestranného pozorovatele „běžné“ starosti. Starosti, které zažívá velká část populace a po kterých také někteří respondenti na počátku projektu toužili: „rád bych utrácel peníze, které normálně vydělám“, „mám moc volného času, chci něco užitečného dělat“ apod.

2.2 Klienti, kteří nalezli práci, ale před koncem projektu o ni přišli

Sledovaná skupina osob není rozsáhlá. V průběhu projektu našlo práci a současně o ni později přišlo celkem 20 klientů. Vzhledem k malému vzorku nemá velký smysl věnovat se podrobně základním charakteristikám této skupiny. Můžeme však konstatovat, že struktura skupiny dle věku, vzdělání a postižení je prakticky totožná s celkovým vzorkem. Určitou odlišnost pozorujeme, jestliže porovnáme osoby, které přišly o práci s celkovým vzorkem podle délky nezaměstnanosti na počátku projektu. Ve skupině osob, které o práci přišly, je vyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Vzhledem k malému počtu osob však nemůžeme tvrdit, zda jde o pravidlo nebo jen o náhodu.

Klienti získali různorodá zaměstnání. Stejně jako u osob, které si práci udržely až do konce projektu, šlo zejména o méně kvalifikované práce, i když jejich převaha nad těmi kvalifikovanějšími nebyla tak výrazná jako v případě skupiny osob, které si práci udržely. Se získanou prací byla většina respondentů spokojená: určitě spokojeno 5, docela spokojeno 12. Spíše nespokojeni byli jen tři klienti. V případě nespokojených jeden respondent uvedl, že práce byla příliš fyzicky a psychicky náročná (sanitář), druhý práci dle svých slov nestíhal (dělník v expedici), třetí respondent svou odpověď nespecifikoval.

25

Tabulka č. 3 O jaká pracovní místa klienti přišli? Druh práce dělnické profese ve výrobě pomocné práce v kuchyni vkladání letáků doplňování zboží v supermarketu asistentka – THP Recepční Příjem zakázek v čistírně péče o seniory Úklid prodej počítačů výroba palet Údržbář Sanitář Vrátná klempíř, pokrývač Neuvedl Celkem

počet osob 4 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 20

Spokojenost v pracovním kolektivu byla vysoká – obdobně jako u osob, které si práci udržely. Více než tři čtvrtiny osob se mezi svými kolegy cítily dobře. Nevyskytly se zde sice žádné odpovědi, které by hovořily o tom, že se klient stal skutečně součástí kolektivu včetně jeho mimopracovních aktivit, ale to není vzhledem k většinou velmi krátkému trvání pracovního poměru nijak překvapivé. Pouze pět osob si práci udrželo déle než tři měsíce. Respondenti se také vyjadřovali k tomu, proč si myslí, že přišli o zaměstnání. Dvěma klientům vypršela smlouva na dobu určitou a dále nebyla prodloužena, jeden byl propuštěn ještě ve zkušební době bez udání důvodu. Příčiny ukončení pracovního poměru u ostatních můžeme rozdělit na dvě hlavní skupiny podle toho, zda pocházejí ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance. Je však třeba vzít v úvahu, že toto členění vychází z odpovědí zaměstnanců, tudíž nemusí být objektivní.

Důvody na straně zaměstnavatele -

neměli pro mě práci (2)

-

snižování počtu zaměstnanců (2)

-

finanční důvody (1)

-

pracovní místo bylo zrušeno (1)

-

špatný vztah s nadřízenou (1) 26

Důvody na straně zaměstnance -

pracoval jsem pomaleji, práci jsem nezvládal (4)

-

z důvodu nemoci (2)

-

odešel jsem sám kvůli psychickým problémům (1)

-

nedělala jsem práci pečlivě (1)

Je zřejmé, že polovina klientů spojuje ztrátu zaměstnání se svým zdravotním stavem. U těch, kteří zdůvodnili ztrátu zaměstnání příčinami na straně zaměstnavatele, neznáme podrobnosti, takže nemůžeme říci, zda jde o důvody skutečné.

Ve srovnání s respondenty, kteří si práci udrželi do konce projektu jsou klienti, kteří o práci přišli, logicky méně spokojení. Přesto i zde můžeme vysledovat větší spokojenost na konci projektu než na jeho počátku. Průměrná známka se posunula z 2,9 na 2,7. U šesti respondentů se známkování zlepšilo, pouze u jednoho zhoršilo. U některých klientů je možné z dalších odpovědí v dotaznících dovodit důvody zlepšení. Jde zejména o uvědomění si svých skutečných možností a z toho plynoucí určitý klid. Jedna klientka řekla, že „její myšlení je teď klidnější a pozitivnější“. Čtyři klienti nyní říkají, že by již nechtěli na svém dni nic měnit (oproti dvěma z uvedené skupiny na počátku projektu). Zařazení do běžného zaměstnání pro ně zřejmě bylo příliš náročné.

27

Graf č. 20 Jak byste oznámkoval svůj den (klienti, kteří přišli o zaměstnání) 8 počet odpovědí

na začátku projektu

6

na konci projektu

4 2 0 1

2

3

znám ka

4

5

Ačkoliv hlavní úkol podporovaného zaměstnání – najít práci na běžném trhu práce a udržet si ji – nebyl naplněn, klienti přesto ve většině případů považují spolupráci s asistentem za přínosnou. Jejich očekávání byla většinou naplněna zcela (18 odpovědí), pouze ve dvou případech jen částečně. Respondenti odpovídali také na otázku: Co jste se ve spolupráci s asistentem naučil? Nejčastěji se podle svých slov zlepšili v komunikaci se svým okolím, zejména ze zaměstnavatelem (9 odpovědí). Následovaly odpovědi: psaní životopisu (5x), naučil se jak hledat práci (4x), jsem samostatnější při telefonování (3x), zvýšila se má sebedůvěra (2x), naučil jsem se hledat na internetu (2x). Jednotlivci potom jmenovali také: naučil jsem se nést odpovědnost, systematicky spolupracovat, vyvíjet vlastní aktivitu, dělat poctivě práci, více se dívat kolem sebe. Všechny vyjmenované výsledky spolupráce s asistentem klientům přinášejí větší zkušenosti do dalšího života a možnosti lepšího začlenění do společnosti i kdyby dále nehledali práci (zejména komunikační schopnosti a zvýšení sebedůvěry).

2.3 Klienti, kteří do konce projektu nenalezli práci

V této kapitole budeme analyzovat skupinu 43 osob (27 % celého vzorku), které nenalezly do konce projektu práci. Jde o skupinu, která se v některých aspektech liší od celkového vzorku. Co se týče pohlaví, jsou více zastoupeni muži (60 %). Vzdělání je

28

v průměru vyšší, výrazně vyšší je podíl lidí s duševním onemocněním. Naopak osoby s mentálním a fyzickým postižením jsou zastoupeny výrazně méně. Věková struktura odpovídá celému souboru. Graf č. 21 Struktura respondentů dle vzdělání 60 klienti, kteří nenalezli práci

50

celý vzorek

%

40 30 20 10 0 bez vzdělání

základní

střední

střední s maturitou

vyšší

Graf č. 22 Struktura klientů dle postižení 45

40

40

klienti, kteří nenašli práci

35

celý vzorek

28

%

30 25

26

21

20 15

9

10 5

19

16

16 9

11

2 3

0 smyslová

f yzická

mentální

duševní

kombinovaná bez postižení

S rostoucí dobou nezaměstnanosti se zvyšuje pravděpodobnost, že klient nenajde práci. Jestliže z osob, které byly na počátku projektu nezaměstnané nejvýše půl roku, nenašla práci jedna pětina, u těch, kteří nepracovali více než rok je to přes 30 %, a z těch co hledají práci již pět let, je to již více než 40 %.

29

Graf č. 23

%

Podíl klientů, kteří nenašli práci na celku 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

podíl klientů, kteří nenašli práci

0

1-6

7-12

13-36

37-60

61+

počet měsíců nezaměstnanosti

Ze struktury klientů, kteří nenašli práci podle vzdělání a zdravotního handicapu vyplývá, že práci prostřednictvím PZ ve větší míře nenalezli lidé, u kterých bychom na základě vyššího vzdělání a typu postižení mohli předpokládat vyšší nároky na kvalitu hledaného pracovního místa, nebo konkrétnější představu o hledané práci. Potvrzují to také odpovědi na otázku: Proč myslíte, že jste doposud nenašel zaměstnání? Často se vyskytovaly následující odpovědi: „v mém oboru je málo pracovních míst, mám asi přehnané požadavky na hledanou práci, nízké platové ohodnocení, nízká mzda vzhledem k mému vzdělání“ apod. Těchto a podobných odpovědí jsme mezi klienty, kteří nenašli práci, napočítali 13 (30 %). Srovnání s celým souborem v tomto směru není k dispozici. Tabulka č. 4 – Proč si myslíte, že jste doposud nenašel zaměstnání?

Odpovědi kvůli postižení, zdravotnímu omezení Nevím nebyla práce hledal jsem vrátného na dopoledne, ale chtěli jen v noci nabídli práci, kterou jsem nechtěl mnoho zájemců v mé profesi hledal jsem jen v oboru moje vysoké nároky specifické požadavky

30

počet klientů 9 4 3 1 1 1 1 1 1

příliš vysoké vzdělání chci dělat jen jednu práci místa už byla obsazená hledal jsem ve špatných oblastech nezvládám to psychicky vysoký věk nabízeli nevhodné manuální práce zaměstnavatel má moc vysoké nároky jsem pomalá nenabídli mi stravenky nezájem zaměstnavatelů neměl jsem takovou motivaci kvůli mé povaze, chybí mi praxe rozdíl mezi mými požadavky a kvalifikací prostě si mě nevybrali málo vhodných inzerátů nechodil jsem na schůzky do agentury nízký plat jsem nedůsledný

2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Zajímavé je, že přes zjevný neúspěch považují až na jednoho respondenti spolupráci s asistentem za užitečnou. Z odpovědí je zřejmé, že podporované zaměstnání klientům nabídlo služby, které buď přispěly k větší intenzitě hledání práce, nebo rozšíření obzoru klientů, uvědomění si některých skutečností a v řadě případů nové znalosti a dovednosti. Následující přehled je sestaven z odpovědí na tuto otázku. Tabulka č. 5 - Proč byla spolupráce s asistentem užitečná?

Odpovědi pomáhají mi hledat práci už se nestydím komunikovat získal jsem nové informace více jsme oslovovali zaměstnavatele naučil jsem se nové věci pomohli mi i s jinými věcmi (úřady, bydlení, lékař, důchod) umím číst inzeráty lépe se orientuji na trhu práce získal jsem určitou pracovní praxi (rehabilitace) získal jsem naději, že mohu najít práci mohl jsem si popovídat o věcech, které mě trápí rozšířil jsem si okruh hledání práce

31

počet klientů 6 4 3 3 3 3 2 2 2 1 1 1

naučil jsem se jednat s úřady měla jsem kam chodit poznal jsem nové fajn lidi aspoň jsem si pár věcí vyzkoušel ujasnil jsem si, co hledám pomáhají mi zvládat situace spojené s hledáním práce poznala jsem že PZ je jednou z možností hledání práce pomohlo mi to srovnat si život větší přehled o pracovních místech umím psát životopis

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Všichni klienti, kteří se vyjádřili k otázce, zda byla spolupráce s asistentem lepší než jejich dřívější pokusy o hledání práce, se vyjádřili kladně. Zdůvodnění tohoto stanoviska se víceméně opakují. Zejména jde o to, že agentury mají zkušenosti s hledáním práce, kontakty na zaměstnavatele a hlavně zájem najít práci klientovi. S příchodem do PZ se u mnoha klientů znásobily pohovory u zaměstnavatelů. Někteří klienti opět zmiňují, že na rozdíl od předchozích pokusů při hledání práce se agentura zajímá o potřeby klienta a snaží se mu najít vhodné místo, věnují mu hodně času. Přístup úřadů práce je podle nich zcela opačný. Toto hodnocení se tedy nijak nevymyká tomu, co jsme popsali v úvodu druhé kapitoly, když jsme popisovali celý soubor. Skutečnost, že tito klienti nenašli práci není podstatný.

Celková spokojenost klientů, kterou v této zprávě měříme známkováním běžného dne se oproti počátku projektu prakticky nezměnila. Jestliže na počátku projektu byla průměrná známka 2,5 na konci 2,52. Došlo sice k určitým změnám u jednotlivců, ale celkově nemůžeme vypozorovat žádný trend.

2.4 Klienti, kteří předčasně opustili PZ

V této kapitole je předmětem našeho zájmu skupina 24 osob (15 % celku), které ačkoliv nenašli v PZ zaměstnání, spolupráci s agenturami ukončily. Je to skupina osob, která je svou strukturou odlišná od celku, i když vzhledem k malému počtu respondentů nelze strukturální odlišnosti přeceňovat. Ve sledované skupině je více mužů (62 %). Rovněž struktura podle vzdělání a typu postižení se od struktury celého souboru odlišuje. Tyto odlišnosti však nelze popsat

32

pomocí nějakého zjednodušení, proto uvádíme grafy. Z výsledků výzkumu nebylo možné odvodit zdůvodnění. Věková skladba odpovídá struktuře celého souboru. Graf č. 24 Struktura klientů dle vzdělání

%

50 45 40

celý vzorek klienti, kteří opustili projekt

35 30 25 20 15 10 5 0 bez vzdělání

základní

střední

střední s maturitou

vyšší

Graf č. 25 Struktura klientů, kteří opustili projekt 40 35

celý vzorek

30

klienti, kteří opustili projekt

%

25 20 15 10 5 0 smyslová

fyzická

mentální

duševní

kombinovaná bez postižení

Podle doby nezaměstnanosti na počátku projektu se zdá, že nejnáchylnější k opuštění projektu před nalezením práce jsou lidé, kteří jsou nezaměstnaní 3-5 let.

33

Ve sledované skupině je vyšší (nejvyšší ze všech popisovaných skupin klientů) zastoupení osob, které před vstupem do PZ nehledali aktivně práci. Zatímco v celém souboru bylo těchto lidí méně než třetina (30 %), mezi osobami, které opustili projekt, jich je přesná polovina. Jak jsme uvedli již v počátku druhé kapitoly, zdá se, že tento ukazatel předznamenává ochotu aktivně hledat zaměstnání v rámci PZ. Graf č. 26 Podíl klientů, kteří opustili projekt v příslušné kategorii (v rámci příslušné kategorie) 30 25 %

20 15 10 5 0 1-6

7-12

13-36

37-60

61+

počet m ěsíců nezam ěstnanosti

Přestože klienti opustili projekt, většina z nich považuje spolupráci s asistentem za užitečnou. Ve sledované skupině byli pouze čtyři respondenti, kteří odpověděli, že spolupráce nebyla k ničemu dobrá. Dva z nich svou odpověď neobjasnili, jeden po roce spolupráce nenašel práci v místě bydliště, jeden nenašel práci po třech měsících s tím, že dojíždění do agentury jej finančně i fyzicky zatěžuje.

Většina osob opustila projekt z vlastní vůle (15 klientů), pěti klientům sdělila organizace PZ, že s nimi dále nemůže spolupracovat (zejména, protože nedodrželi podmínky vzájemné smlouvy) a třem osobám to doporučili známí či někdo jiný. Mezi těmi, kteří opustili projekt z vlastní vůle, figurovaly zejména dva základní důvody. Čtyři klienti si rozmysleli svůj přístup a již dále nechtějí hledat práci, osm klientů si musí především vyřešit jiné problémy (hlavně zdravotní stav). Zaznamenali jsme také názory dvou klientů, kteří si myslí, že si mohou hledat práci sami a proto odešli. Celkově je možné říci, že ve skupině klientů, kteří opustili program PZ, je řada těch, kteří si svůj

34

záměr nalézt práci rozmysleli. Polovina z nich po svém odchodu z PZ odpověděla, že dnes nehledá práci vůbec.

Co se týče spokojenosti, je skupina osob, které opustily projekt, zjevně nejméně spokojená. Je to jediná skupina, u které se průměrná známka přidělená běžnému dni od počátku projektu zhoršila (z 2,66 na 2,82). Nevysledovali jsme společné rysy klientů, kteří zhoršili deklarovanou známku. Na otázku, co by chtěli na svém dni zlepšit, odpovědělo v této skupině jen pět respondentů tak, že by rádi nalezli práci. Odpovědi ostatních směřovaly k jiným životním aktivitám: najít smysluplnou činnost, najít kamarády, chtěl bych mít klid, chtěla bych malovat, tancovat, plavat. I z toho lze dovodit, že motivace k hledání práce a tudíž účasti v PZ byla u této skupiny nižší. Rovněž naplnění očekávání je logicky v této skupině nejnižší. Přesto osm respondentů souhlasí s tvrzením, že spolupráce s asistentem splnila jejich očekávání. Ke spokojenosti jim stačilo rozšíření vlastních obzorů, poskytování podpory či zcela odlišný přístup ve srovnání s jinými organizacemi (tito klienti většinou již v úvodu uváděli, že očekávají jiný přístup než od úřadů, podporu při hledání práce apod). U dalších šesti byla očekávání splněna částečně (většinou jde o osoby, které očekávaly přímo nalezení práce). Devět odpovědí bylo negativních (více než třetina), což je ve srovnání s jinými skupinami opravdu citelný rozdíl. Ve zbytku celého sledovaného vzorku (160 dotazníků) se tato odpověď objevila již jen čtyřikrát, a to ve skupině klientů, kteří nenašli práci.

35

III.

Vyhodnocení dotazníků vyplněných osobami blízkými

Sada dotazníků pro tuto skupinu respondentů byla navržena obdobně jako v případě klientů. To znamená, že byli osloveni lidé z klientova okolí v době vstupu klienta do PZ a rovněž v závěru projektu. Stejně jako v případě klientů i zde byly v závěru projektu vyplňovány dotazníky, které se odlišovaly podle situace klienta (klient našel práci, přišel o ni, nenašel práci vůbec či projekt opustil). Při koncipování výzkumu jsme očekávali, že návratnost dotazníků bude výrazně nižší než v případě klientů, nicméně v závěru projektu byly dotazníky vyplněny vlastně jen ojediněle, což u některých skupin prakticky jejich vyhodnocení. Oproti dotazníkům vyplňovaným klienty byly dotazníky výrazně kratší tak, aby nezatěžovaly příliš respondenty (doufali jsme, že budou ochotnější odpovídat). Snahou bylo zjistit, zda z pohledu okolí klientů měla účast v podporovaném zaměstnání pro klienty nějaký přínos. Vzhledem k chabému sběru dotazníků na konci projektu jsme však tento záměr nemohli věrohodně naplnit.

V této kapitole se budeme věnovat samostatně dotazníkům vyplněným v úvodu projektu (140 respondentů). Vzhledem k malému počtu dotazníků vyplněných v závěru projektu vyhodnocujeme tyto společně. V případě klientů, kteří našli práci, vyplnilo dotazník na konci projektu 25 osob z jejich okolí, v případě klientů, kteří nenašli práci bylo vyplněno 15 dotazníků, klientů kteří práci našli, ale ztratili jen 7 dotazníků a u poslední skupiny osob, které předčasně opustily projekt, jen pět. Stejně jako v případě klientů ani v případě této skupiny se nebudeme věnovat částem dotazníků, které zjišťovaly finanční zajištění domácností klientů. Důvody jsou totožné jako v případě dotazníků vyplňovaných klienty.

3.1 Vstupní dotazníky

Vstupním

dotazníkem

jsem

zjišťovali

informovanost

okolí

klientů

o

podporovaném zaměstnání a jejich očekávání na počátku spolupráce jejich blízkého s organizací poskytující podporované zaměstnání.

36

Jak jsme již uvedli, na počátku projektu jsme sebrali 140 vyplněných dotazníků od osob blízkých klientům. Více než polovinu respondentů tvoří jejich rodiče (77), devět bylo sourozenců, devatenáct přátel a ostatní osoby vyplnily 35 dotazníků. V poslední skupině šlo nejčastěji o manželky/manžele a děti (celkem 20), zastoupeni byli také sociální pracovníci, ošetřující lékaři apod.

Více než třetina respondentů získala informace o podporovaném zaměstnání v rámci svého rodinného kruhu nebo od přátel. Přibližně stejně (vždy kolem 20 %) byly zastoupeny skupiny osob, které získaly informace od úřadu práce, od jiných organizací nebo úplně jinou cestou. Mezi jinými organizacemi jsou nejsilněji zastoupeni zejména ti, kteří získali informace v jiných částech organizací, které poskytují podporované zaměstnání. Pouze malá část respondentů měla na počátku projektu přesnou představu o tom, co podporované zaměstnání představuje (8 osob), drtivá většina z nich se o podporovaném zaměstnání vyjádřila jen mlhavě (90 respondentů), třináct osob vypovědělo, že nemají představu, co je to podporované zaměstnání. Části klientů splývá část organizace, která se věnuje podporovanému zaměstnání, se zbytkem organizace. Často jsme zaznamenali obecné odpovědi jako např.: pomáhají klientům zařadit se do společnosti apod.

Co respondenti očekávali na počátku projektu od spolupráce svých blízkých s agenturou PZ, jsme zjišťovali jednak volnou otázkou, jednak výběrem z baterie možností. V rámci volných otázek se jednoznačně nejčastěji vyskytovala odpověď: nalezení zaměstnání (65). Někteří z nich doplňovali, že by to mělo být zaměstnání odpovídající, práce dobře placená, dlouhodobá práce nebo práce v přátelském prostředí. Někteří respondenti očekávali začlenění klienta mezi zdravé lidi (5), větší spokojenost klienta (5), smysluplné vyplnění času klienta (4), jeho větší sebevědomí (4).

Z nabízených možností respondenti nejčastěji volili odpověď: větší spokojenost klienta (102), následovalo více peněz pro domácnost (47), více času pro sebe (6). Jiných odpovědí bylo celkem deset.

Respondenti se také vyjadřovali, proč si myslí, že právě tato organizace může jejich očekávání naplnit? Odpovědi se do značné míry shodují s názory klientů.

37

Tabulka č. 6 - Proč si myslíte, že právě tato organizace může naplnit vaše očekávání?

Odpovědi respondentů Lepší kontakty Zkušenosti Nevím Protože je to jejím úkolem Specializuje se na určitou cílovou skupinu Větší možnosti Mají zájem o klienta Pracují tam odborníci Mnoha lidem již pomohla Neznám jiné organizace Věřím vám Individuální přístup Není moc podobných organizací První schůzka na mě zapůsobila dobře Lepší jednání se zaměstnavatelem Jste jediní, kdo má zájem pomoci Poslední šance Změna je život Máte zájem pomoci Jste spolehliví ÚP nám nijak nepomohl Snaží se vyjít vstříc Neumím si pomoci sama Zatím mne nezklamala Už jsme všechno vyzkoušeli Mě syn neposlouchá, snad alespoň vás

počet odpovědí 12 10 10 8 7 7 6 6 4 4 3 3 3 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1

3.2 Dotazníky ze závěru projektu

Všeobecnou spokojenost, kterou jsme zaznamenali v případě skupiny osob, jejichž blízcí našli prostřednictvím PZ práci a do konce projektu si ji udrželi, jsme očekávali. Většina respondentů v této skupině byla spokojena s tím, že jejich blízcí našli práci, někteří se však vyjadřovali ještě jednoznačněji: „mohl začít úplně jiný život“, „konečně prožívá svůj čas smysluplně“. Čtyřem pětinám odpovídajících (20 z 25) tato spolupráce přinesla uspokojení z přínosů pro klienta, téměř třetina také zmínila, že nyní mají více peněz pro domácnost, 38

pouze čtyři získali více času pro sebe (tyto možnosti dotázaní volili z nabízených možností). V zásadě stejně hodnotili přínosy také lidé z okolí klientů, kteří našli práci ale ještě v průběhu projektu o ni zase přišli.

V případě blízkých klientů, kteří nenašli práci, a těch, kteří projekt předčasně opustili, jsou přínosy pro klienty popisovány pochopitelně odlišně. Přesto prakticky každý dotázaný nějaké přínosy pro svého blízkého jmenoval. Odpovědi uvádíme v tabulce níže. Vyplývá z nich, že klienti jsou v řadě případů nyní (myšleno v závěru projektu s určitou zkušeností s PZ) připravenější pro hledání práce, mají více informací o trhu práce, někteří mají vyšší sebevědomí. Jiní získali v agentuře pocit sebejistoty a naději, že v budoucnu práci najdou. Je třeba si uvědomit, že část klientů, kteří nenašli práci, nebyla v agenturách dlouho, tudíž i když práci zatím nenašli, mají pocit, že jejich účast v PZ jim dává naději. Abychom tento vliv odfiltrovali, museli bychom sledovat klienty vždy po stejné době od vstupu do PZ, což je v rámci tohoto typu projektu neproveditelné. Zajímavé je, že rovněž v případě těchto respondentů při volbě z uvedených možností jednoznačně převažuje odpověď, že jim spolupráce s agenturou přinesla uspokojení z přínosů pro klienta.

Tabulka č. 7 - Co přinesla spolupráce s agenturou PZ vašemu blízkému (jen ti, kteří nenašli práci nebo projekt předčasně opustili)?

Odpovědi respondentů Je samostatnější Je poučenější o pravidlech hledání práce Lépe se orientuje na trhu práce Má nyní pocit užitečnosti Více si věří Získal naději a zbavil se ostychu Pomoc při hledání práce Necítí se tak sám jako dřív Získal pomoc při jiném osobním problému (než hledání práce) Celkově se zlepšila jeho situace (psychická i zdravotní) Získal pocit, že mu někdo pomáhá – psychická podpora Reálnější pohled na trh práce Získal kontakt s novými lidmi Nic, ale má větší kontakt s lidmi

39

Počet odpovědí 4 1 3 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Z uvedeného vyplývá, že rovněž osoby blízké zaznamenaly prakticky ve všech případech pozitivní vliv na klienty podporovaného zaměstnávání. V případě těch, kteří práci našli, je tento přínos hmatatelný a dobře pozorovatelný. U ostatních je to hůře měřitelné. Vycházíme-li z pocitů respondentů, je zjevné, že ve většině případů pozorovali některé pozitivní změny v postojích klientů nebo jejich znalostech. Tyto výsledky však vzhledem k počtu dotazníků vyplněných v závěru projektu (vzhledem k celému vzorku) nelze považovat za reprezentativní. Je zde tedy riziko, že ti, kteří neodpovídali by byli spokojení výrazně méně.

40

IV.

Hodnocení dopadů PZ očima kolegů ze zaměstnání V této kapitole se věnujeme názorům kolegů klientů PZ, kteří alespoň na čas

v průběhu projektu nalezli práci. Tito respondenti mohli být osloveni ve dvou situacích. Jednak v závěru projektu, jestliže klient v závěru projektu pracoval, jednak kdykoliv v průběhu projektu, jestliže klient o práci přišel. Celkově se podařilo získat 42 vyplněných dotazníků, 36 z nich se vztahovalo ke klientům, kteří si pracovní místo udrželi až do konce projektu. Dotazováni byli spolupracovníci, kteří jsou pokud možno s klientem v úzkém pracovním kontaktu, nejlépe ti, kteří byli při tom, když klient do práce nastoupil. Vzhledem k různým typům práce i vnitřní organizace uvnitř zaměstnavatelských firem však těžko můžeme tvrdit, že všichni dotázaní byli stejně informovaní o situaci klienta. Přibližně polovina odpovídajících byla nadřízenými klientů, druhá polovina potom spolupracovníci na stejné úrovni v hierarchii firmy. Drtivá většina odpovídajících pracovala ve firmě již v době příchodu klienta (90 %). Struktura respondentů podle doby spolupráce s klientem odpovídá typu tohoto šetření - čím kratší doba spolupráce, tím větší podíl respondentů. Přesto podíl osob, které pracovně znají klienty déle než 3 měsíce (tedy déle než je běžná zkušební doba v zaměstnání), je téměř dvoutřetinový, což lze považovat za dobu dostatečnou k rozpoznání vlastností a určitého vývoje klienta. Graf č. 27 Kolegové dle doby vzájemné spolupráce

do 3 4-6 7-9 10-12 12+

41

Na otázku „Měl/a jste příležitost někdy dříve se setkávat s lidmi se zdravotním postižením nebo znevýhodněním?“ odpověděly kladně dvě třetiny spolupracovníků klientů podporovaného zaměstnání. Nenalezli jsme sice žádný výzkum, ze kterého by bylo zřejmé, kolik procent populace má podobnou příležitost, přesto považujeme tento podíl za pravděpodobně výrazně vyšší než bychom zjistili v celé populaci. Dále uvádíme celé odpovědi respondentů na tuto otázku, protože je z nich možné vysledovat důvod rozsáhlých zkušeností respondentů se zdravotně postiženými. Tito respondenti často pracují ve firmách, které mají se zaměstnáváním zdravotně postižených zkušenosti. Tento výzkum nezjišťoval, v jakých organizacích byli klienti zaměstnáni, nicméně ze spontánních odpovědí je patrné, že jsou mezi nimi relativně silně zastoupeny organizace „charitativního“ typu. Na tento aspekt podporovaného zaměstnání v České republice poukázal již dřívější výzkum, na kterém se autor studie podílel (Supported Employment, Centre for Social Policy and Research, projekt Leonardo, 2001-2002). Podporované zaměstnání však

umí zaměstnat

klienty také u

běžných

zaměstnavatelů, jejichž cílem je hospodářský zisk. Někteří respondenti přímo firmy jmenovali. V níže uvedených odpovědích je neuvádíme, protože nemáme ověřeno, zda by s tím souhlasili. Jsou to zaměstnavatelé, kteří zejména na méně kvalifikované práce běžně zdravotně postižené přijímají (obchodní řetězce, fastfoody apod.). Z toho vyplývá, že také jejich zaměstnanci se běžně s handicapovanými setkávají. Tabulka č. 8 – Kde jste měli možnost se potkávat se zdravotně postiženými? ve sportu (kamarád postižení po nehodě), v zaměstnání s osobami s duševním onemocněním v rodině, v minulé práci u současného zaměstnavatele, byl to spolupracovník před nástupem Lenky je zde zaměstnána ještě paní na úklid v bývalém zaměstnání (kuchař) byli zákazníci často z řad zdravotně postižených pracovala jsem jako kuchařka v ústavu pro mentálně postižené 10 let v ÚSP pro mentálně postižené, 3 roky PZ doma i v práci při studiu a teď se své práci (speciální škola) na koncertech jsem hrával v domě mládeže jsme bývalé družstvo invalidů a dosud máme 55% zaměstnanců se ZPS práci i tam, kde jsem dřív bydlela v rodině, předchozím i současném zaměstnání, z pobytů pro handicapované spolužačka ze školy je tělesně postižená, v minulosti v zájmovém kroužku byli také tělesné postižení poprvé za studií, nyní v zaměstnání

42

bývalý zaměstnanec provozu vyplývá to i z charakteru humanitární organizace ČČK při návštěvách stacionáře, pracovala jsem také v dětské léčebně jako ošetřovatelka v ÚSP, jako vedoucí na táboře pro postižené děti apod. sama mám částečný invalidní důchod při svém studiu, při práci v USA jako au pair jsem se starala půl roku o postiženého chlapce, sestřenku mám postiženou, náš zaměstnavatel zaměstnává několik postižených v současném zaměstnání: os Práh poskytuje pomoc dlouhodobě duševně nemocným. Na část úvazku jsem pracovala jako pracovní asistent nácvikových míst v práci i v osobním životě Moc jsem se s nimi nesetkával v běžném prostředí, ale v osobním ano, protože můj strýc je mentálně postižený v zaměstnání - není jediný, kterého nám agentura sehnala

Snažili jsme se zjistit vliv klienta na své okolí v zaměstnání, proto jsme položili otázku: „Je pro vás spolupráce s klientem v nějakém ohledu přínosná?“ Drtivá většina respondentů tuto spolupráci považuje za přínosnou (viz graf). Graf č. 28 Je pro vás spolupráce s klientem PZ v nějakém ohledu přínosná? 0

5 určitě ano

1

spíše ano

2

nic pro mě neznamená

21

spíše mi vací určitě ne, spolupráce mě obtěžuje neodpověděli

13

Podobně

vyznívá

hodnocení

přínosů

zaměstnání

pro

klienty

očima

spolupracovníků. Pouze čtyři respondenti nevěděli (všichni pocházejí ze skupiny respondentů, kteří hovořili o klientech jež přišli o zaměstnání), podle ostatních má zaměstnání pro ně kladný přínos.

43

Graf č. 29 Má podle vás zaměstnání pro klienta PZ nějaký přínos? 6

4

určitě ano ano, ale jen malý

0

nic mu to nepřináší

2

nevím neodpověděli 30

Jednoznačně největším přínosem pro klienty očima jejich kolegů ze zaměstnání je začlenění do kolektivu. Některé odpovědi tohoto typu byly ještě doplněny dovětkem, že „nesedí doma“. K těmto odpovědím bychom mohli ještě přičlenit tři respondenty, kteří uvedli, že klienti získali nové kontakty. Celkově tedy třetina respondentů je přesvědčená, že jednoznačným přínosem je začlenění do kolektivu. Častěji se také vyskytovala odpověď, že přínosem jsou vydělané peníze. Z dalších jednotlivých odpovědí je zřejmé, že respondenti věří, že klienti se konečně seberealizují, jejich život je pestřejší, mají co dělat apod. Ověřovali jsme, zda tyto odpovědi nejsou vychýlené od celého vzorku z pohledu typu zdravotního postižení. Velké rozdíly jsme neobjevili, pouze skupina osob s kombinovaným postižením je zastoupena více než v případě v celém vzorku.

44

Tabulka č. 9 - Jaké má podle vás zaměstnání přínosy pro klienta? Odpověď chodí mezi lidi, je v kolektivu Peníze cítí se užitečný nové kontakty Seberealizace získává nové zkušenosti dělá práci, která ji baví je spokojená je samostatná nutí ho to k odpovědnosti, vytrvalosti a pracovitosti zajímá se o všechno dřív se hovořil jen o svých problémech, dnes se zajímá i o práci druhých baví ji to je mezi zdravými měl strach, že už nikdy nebude pracovat dělá různé věci kladný vztah k práci zlepšení psychického stavu má radost z ocenění práce učí se pracovat a komunikovat získal pravidelný režim je vytížená že pracuje

Počet odpovědí 11 5 2 3 3 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

O všech klientech, kteří si práci udrželi až do konce projektu, se jejich kolegové vyjádřili, že se na příslušnou práci hodí (3 respondenti nevěděli). V případě těch, kteří sice práci našli, ale přišli o ni, se v jednom případě vyjádřil kolega jednoznačně negativně („pracovní pozice vyžadovala zvládnutí přechodných stresových situací - nedostatek času na zadaný úkol, převzetí více úkolů najednou, rychlé vyřízení zadaného úkolu, improvizace při plnění některých úkolů. Tyto stresové situace klientka řešila nutností častějších odpočinků případně i nemocenskou.“). Jedna odpověď vypovídá spíše o chybějících pracovních návycích jako takových („tvrdil, že takovou práci chce dělat a po čase si jen stěžoval, chodil pozdě apod.“). Celkově to vypovídá o tom, že se pracovníkům PZ pravděpodobně poměrně daří nacházet pracovní místa, která jsou pro klienty vhodná. To potvrzují také odpovědi na další otázku: „Myslíte, že by klient mohl vykonávat i obtížnější/náročnější/odpovědnější práci?“ Jen šest odpovědí bylo jednoznačně pozitivních. Více než třetina se vyjádřila, že za jistých okolnosti by takovou práci mohli vykonávat. Z dovysvětlení však vyplývá, že u řady z nich by muselo dojít ke zlepšení zdravotního stavu

45

(zejména fyzická postižení) nebo by museli mít ještě větší podporu na pracovním místě. Takové změny však lze očekávat jen v jednotlivých případech.

Graf č. 30 Mohli by vykonávat obtížnější.... práci?

5

1

6

určitě ano za jistých okolností ano spíše ne

6

určitě ne

15

nestačí ani na tuto práci neodpovědělo

9

Většina respondentů považuje nástup klientů do zaměstnání za bezproblémový (26 odpovědí). U čtvrtiny však zaregistrovali nějaké těžkosti (11 odpovědí). Ve většině případů se počáteční problémy upravily, v některých případech přetrvávají. Dále uvádíme výčet všech problémů, které respondenti jmenovali. Pouze jeden z nich se zdá být závažný. Tabulka č. 10 - Jaké těžkosti se vyskytly? nechodil včas zpočátku práci nestíhal nevěděla, jak si zvyknout na práci byly to jen drobnosti měla problémy s chlapci po čase začal méně pracovat, ale vyřešilo se to má problémy s ředitelem (jako ostatní) má sklon o všem diskutovat má konflikty se všemi kolegy

46

Ze 37 osob, které odpověděly na otázku, zda klient zapadl do kolektivu, se 32 vyjádřilo kladně. Odpovědi se prakticky shodují s tím, co uváděli sami klienti. Většina našla v pracovním kolegu pochopení, někteří dokonce kamarády. Několik z nich se účastní i mimopracovních aktivit kolektivu. Jako příčinu nezačlenění do kolektivu uvedli respondenti ve dvou případech samotářskou povahu klientů, jeden klient má problémy se svými spolupracovníky, protože „má ke všemu připomínky a plete se do věcí, do kterých mu nic není“ v jednom případě kolega řekl „někteří jej nechápou“.

Odpovědi na závěrečnou otázku dotazníku: „Pozorujete u klienta nějaké změny od té doby, co jste ho poznal/a?“ v některých případech zkonkretizovaly jinak poměrně abstraktní odpovědi na otázku zjišťující přínosy pro klienta. Můžeme je také považovat za určitou kontrolu věrohodnosti již popsaných odpovědí. Tabulka č. 11 - Pozorujete u klienta nějaké změny od té doby, co jste ho/ji poznal? zlepšil/a komunikaci je otevřenější jde jim lépe práce více se směje má uspokojení z práce je vyrovnanější je sebejistější přestala se zabývat jen vlastními problémy naučila se něco nového má nové přátele je samostatnější méně se stydí je příjemnější dává najevo radost zdraví spolupracovníky je přátelštější má pozitivní přístup k práci

47

5 3 4 3 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

V.

Závěry

Cílem této studie bylo zhodnocení dopadů podporovaného zaměstnání na jeho klienty. Pokusili jsme se o komplexní analýzu z pohledu všech podstatných aktérů. Logicky museli být z hodnocení vyloučeni asistenti/konzultanti, ačkoliv v řadě případů právě oni mají nejbohatší informace o dopadech podporovaného zaměstnání na klienty.

Objektivní dopady Základním smyslem podporovaného zaměstnání je nalezení práce klientovi (zpravidla zdravotně postiženému) na otevřeném trhu práce. Tento cíl byl v případě našeho vzorku splněn u 58 % klientů (celkem 93 ze 160). Dvě desítky z nich si však práci do konce projektu neudržely. Celková úspěšnost může být negativně ovlivněna tím, že někteří klienti začali s agenturami spolupracovat relativně krátce před ukončením sběru dotazníků, takže neměli k dispozici potřebnou dobu pro nalezení práce. Proto můžeme tvrdit, že celková úspěšnost podporovaného zaměstnání bude spíše ještě vyšší. Úspěšnost při hledání práce musíme v kontextu celého trhu práce považovat za vysokou. Jde totiž o osoby, u kterých zpravidla dochází ke kumulaci několika faktorů, které je znevýhodňují na trhu práce. Zdravotní postižení je tím nejzásadnějším, u poloviny z nich se připojuje skutečnost, že jsou nezaměstnaní dlouhodobě (déle než rok). Většina klientů deklaruje, že přišli do podporovaného zaměstnání již se zkušenostmi s hledáním práce, které byly neúspěšné. Výrazná většina z nich byla evidována na úřadech práce, kde se jim dostalo standardní péče. Z pohledu těchto znalostí musíme konstatovat, že výsledky podporovaného zaměstnání jsou pozitivní. Podařilo se umístit uchazeče o práci, u kterých jiné pokusy o hledání práce selhaly.

Úspěšnost klientů při hledání práce nebyla závislá na jejich věku ani vzdělání. Úspěšnější však byli muži (60 % těch, co našli práci, ačkoliv ve vzorku jich byla polovina). Nadprůměrně úspěšní (v rámci našeho vzorku) byli lidé s mentálním postižením naopak výrazně horší než průměr byli lidé s duševním onemocněním. Jednoznačná vysvětlení těchto rozdílů výzkum neposkytuje. Existuje závislost úspěšnosti při hledání práce na délce nezaměstnanosti před vstupem do podporovaného zaměstnání – čím delší nezaměstnanost, tím menší naděje na 48

nalezení práce. Klienti, kteří jsou nezaměstnaní méně než půl roku mají 66% naději na nalezení práce, zatímco ti, kteří jsou nezaměstnaní déle než tři roky jen 25%.

Co se týče kvality pracovních míst, jde zejména o práce nevyžadující kvalifikaci, ale není to zcela pravidlem. Z výzkumu však vyplynulo, že většina klientů je s nalezenou prací spokojena a také jejich okolím (pracovním i soukromým) je hodnocena jako odpovídající.

Subjektivní dopady Každý jiný výsledek působení podporovaného zaměstnání na klienta než nalezení práce je nutně subjektivní, protože jej nelze nijak změřit. Přesto jsme se pokusili zjistit i tyto dopady. Na počátku projektu jsme zjišťovali očekávání klientů, na jeho konci celkovou spokojenost s jejich naplněním i hodnocením dosažených změn.

Jednoznačně pozitivní dopady deklarují klienti, kteří nalezli práci. Nepozorujeme podstatné rozdíly mezi těmi, kteří si udrželi práci až do konce projektu a těmi, kteří ji ztratili. Všichni dotazovaní klienti na počátku i na konci projektu hodnotili vlastní spokojenost s tím, co dělají ve svém běžném dni (na běžné školní stupnici známkování). Jedinými, u koho se tato známka v průběhu projektu zhoršila, byla skupina klientů, kteří předčasně opustili projekt aniž by nalezli zaměstnání. Všichni ostatní (v průměru) deklarovali zlepšení vlastních pocitů, a to přesto že celková známka již na počátku projektu byla poměrně překvapivě vysoká. Pokusili jsme se rovněž zjistit, co se za tímto zlepšeným hodnocením skrývá. U těch, kteří našli práci se to zdá být nasnadě. Nicméně i v jejich případě nejde často jen pouhé nalezení práce, velká skupina osob již na počátku hledala rovněž kolektiv, do kterého by se začlenila, což se nalezením zaměstnání často podařilo. U klientů, kteří o práci přišli, je patrně nejcennější to, co se v průběhu podporovaného zaměstnání naučili. Sami hovoří o tom, že se zlepšili v komunikaci se zaměstnavatelem, jsou schopni sami sestavit životopis, mají představu o tom, jak práci hledat a že se zvýšila jejich sebedůvěra. Všechny tyto dovednosti jim dávají větší naději, že se opět podaří práci najít. Zajímavé je, že rovněž klienti, kteří nenalezli zaměstnání vůbec, považují spolupráci s asistenty za užitečnou. Z jejich odpovědí je zřejmé, že jim podporované zaměstnání nabídlo služby, které buď přispěly k větší intenzitě hledání práce, nebo 49

rozšíření obzoru klientů, uvědomění si některých skutečnosti a v řadě případě nové znalosti a dovednosti. Všichni tito klienti hodnotili spolupráci s asistentem jako lepší než dřívější pokusy o hledání práce, a to zejména proto, že se agentura skutečně zajímá o jejich názory a potřeby a snaží se aktivně hledat vhodné míst. Přístup úřadů práce je podle nich zcela opačný.

Zobecnění v případě dalších skupin respondentů (osoby blízké a kolegové ze zaměstnání) přinesly již předchozí kapitoly. Nebudeme je zde již opakovat také s ohledem na to, že jejich významnost ve srovnání s názory klientů je výrazně nižší.

50

VI.

Metodologie

Na základě zkušeností z mezinárodního projektu Leonardo - Supported Employment, vedeného vídeňským institutem European Centre for Social Policy and Research (2001-2002) byl připraven ucelený systém dotazníků (osnov pro řízené rozhovory), který umožňuje sledovat klienty podporovaného zaměstnání v jeho různých fázích a následně porovnávat vývoj jejich postojů a názorů. Do výzkumu byli zařazeni všichni klienti, kteří od zahájení projektu Equal začali využívat služby některé ze zúčastněných agentur podporovaného zaměstnávání. Projekt byl dlouhodobý, proto umožňoval sledovat klienty (vyjma těch, kteří vstoupí do projektu až v jeho závěru) v různých fázích podporovaného zaměstnávání. Vzhledem k rozsahu projektu byly dotazníky navrženy tak, aby bylo možné rozlišit různé cílové skupiny klientů. Všechny použité dotazníky byly konzultovány s vedoucími projektu Equal a pilotovány na několika klientech. Rozhovory vedly osoby pověřené jednotlivými agenturami (zpravidla asistenti či konzultanti, kteří mají nejblíže ke klientovi). Nebylo-li možné uskutečnit rozhovor, byly dotazníky vyplněny alespoň písemně. Koordinátoři projektu zajistili distribuci dotazníků a pokynů pro jejich vyplnění mezi všechny zúčastněné agentury.

Analýza vývoje situace klienta v průběhu PZ

Šlo jednak o zjištění názorů klienta na PZ, jednak o zmapování posunu jeho možností v osobním životě. První rozhovor proběhl při vstupu do programu, druhý potom ke konci projektu (nejpozději tři měsíce před koncem projektu) nehledě na situaci, ve které se klient právě nachází.

Analýza názorů osob z nejbližšího okolí klienta

Sběr informací probíhal stejně jako v případě klientů, tj. dvakrát – na počátku a na konci projektu, aby bylo možné posoudit případný posun v názorech a za účelem hodnocení ne/splněných očekávání. Vzhledem k variabilitě situace klienta nebylo možné jednoznačně určit, kdo bude v rámci tohoto dotazování osloven. Mohli to být rodinní příslušníci, ale také 51

například přátelé apod. Výběr oslovených osob provedli asistenti/konzultanti, kteří mají ke klientovi nejblíže. Měl by to být člověk, který je schopen hodnotit situaci klienta, vliv PZ.

Analýza názorů z pracovního prostředí klienta

Týká se jen klientů, kteří našli zaměstnání. Rovněž zde autoři výzkumu narazili na problém výběru vhodného respondenta. Měl to být pokud možno nejbližší spolupracovník nebo přímý nadřízený. Rozhovor s kolegou se uskutečnil vždy před ukončením projektu. Jestliže klient opustí zaměstnání před koncem projektu, uskuteční se rozhovor co nejdříve po odchodu ze zaměstnání.

Identifikační údaje:

Identifikátory byly voleny tak, aby bylo možné provádět základní třídění při vyhodnocování. Vzhledem k tomu, že byly očekávány odlišné výsledky u klientů z různých cílových skupin, byly vedle standardních identifikátorů (věk, pohlaví, vzdělání) zjišťovány rovněž typy postižení, pracovní historie, rodinné zázemí.

52

Harmonogram provádění rozhovorů Schéma uvádí v jaké fázi projektu by měl být s kým uskutečněn rozhovor. V závorce je uvedeno písmeno, které označuje, kterou část přiloženého formuláře je třeba při příslušném rozhovoru vyplnit. Příchod do PZ

Rozhovor s každým klientem (A)

Klient nastoupí do práce

C – ve finální verzi byl vypuštěn

Klient do ukončení projektu zaměstnání nenašel

Rozhovor s osobou,která má pokud možno nejblíže ke klientovi a může popsat jeho motivace a pocity (B)

Klient opustí projekt předčasně

Klient v závěru projektu – nejpozději 10/04 (D)

Klient v závěru projektu – nejpozději 10/04 (G)

Klient v závěru projektu – nejpozději 10/04 (I)

Nejbližší okolí v závěru projektu – nejpozději 10/04 (E)

Nejbližší okolí v závěru projektu – nejpozději 10/04 (H)

Nejbližší okolí v závěru projektu – nejpozději 10/04 (J)

Kolega v závěru projektu – nejpozději 10/04 (F)

Klient ztratil zaměstnání Klient v době ztráty zaměstnání – nejpozději 10/04 (K)

Nejbližší okolí v době ztráty zaměstnání – do 10/04 (L)

Kolega v době ztráty zaměstnání – nejpozději 10/04 (M)

53