Podnikatelský plán Společnosti ELE-MONT spol. s r. o

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky

Podnikatelský plán Společnosti ELE-MONT spol. s r. o. Bakalářská práce

Lukáš Lejska Brno 2006

Podnikatelský plán společnosti ELE-MONT, spol. s r.o.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně, dne 18. 6. 2006

….…………………… Lukáš Lejska


Poděkování Srdečně děkuji vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Jaroslavě Zichové, za její odborné rady a konzultace.


Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na zpracování podnikatelského záměru nově zakládané elektromontážní firmy. V literární rešerži bakalářské práce se nachází obecné seznámení se současným stavem řešené problematiky a pohledy různých autorů na tuto problematiku. Podnikatelský plán je zpracován na elektromontážní firmu ELE-MONT, spol. s r.o. Majitelem této firmy je Ladislav Lejska. Podnikatelský plán obsahuje cíle projektu, informace o firmě, analýzu trhu, konkurence, analýzu pracovních sil, dodavatelů a základní finanční informace.

Abstract This Bachelor’s Thesis is focused on the elaboration of a prospectus of a new founded electricity mounting firm. The literature search of the Thesis includes general identification with current situation of the solved problems and autor’s views of these solved problems. The prospectus is elaborated on the electricity mounting firm ELE-MONT, spol. s r.o. The holder of this firm is Ladislav Lejska. This prospectus consists of business objectives, firm informations, market and competition analysis, the analysis of labour forces, suppliers and basic financial informations.


Obsah Obsah……………………………………………………………………………...1 1 Úvod……………………………………………………………………………..3 2 Cíl a metodika práce…………………………………………………………...4 2. 1 Cíl práce…………………………………………………………………..4 2. 2 Metodika práce……………………………………………………………5 3 Literární rešerže…………………………………..……………………………6 3. 1 Co je podnikatelský plán?………………………………………………...6 3. 2 Základní úlohy podnikatelského plánu…………………………………..7 3. 3 Volba právní formy……………………………………………………..11 3. 4 Analýza trhu…………………………………………………………….13 3. 5 Analýza výrobních možností……………………………………………16 3. 6 Analýza pracovních sil………………………………………………….18 3. 7 Analýza finančních možností…………………………………………...19 3. 7. 1 Posouzení potřeb finančních zdrojů……………………………19 3. 7. 2 Sestavení prognózy hospodářských výsledků………………….22 3. 8 Analýza rizika…………………………………………………………..26 4 Vlastní práce………………...………………………………………………...28 4. 1 Identifikace firmy……………………………………………………….28 4. 1. 1 Základní data o firmě…………………………………………..28 4. 1. 2 Základní data a charakteristika zakladatele…………………….28 4. 1. 3 Důvody pro výběr konkrétní právní formy…………………….31 4. 1. 4 Postup při založení podniku……………………………………32 4. 2 Personální zabezpečení firmy…………………………………………..34 4. 3 Analýza trhu…………………………………………………………….35 4. 3. 1 Analýza dodavatelů…………………………………………….38 4. 3. 2 Analýza konkurence…………………………………………...41 5 Finanční situace podniku…..………………………………………………..43 5. 1 Odpisový plán…………………………………………………………..46 5. 2 Finanční leasing………………………………………………………...47 5. 3 Finanční výsledky podnikání…………………………………………...49 5. 3. 1 Výsledek aktiv a pasiv v prvním hospodářském roce………….49 5. 3. 2 Dosažené a předpokládané výsledky hospodaření……………..50 1


5. 3. 3 Předpokládaný Cash Flow……………………………………..51 5. 4 Výpočet finančních ukazatelů…………………………………………..52 5. 4. 1 Ukazatele zadluženosti – ukazatele řízení dluhu………………52 5. 4. 2 Ukazatele likvidity – ukazatele platební schopnosti…………...53 5. 4. 3 Ukazatele aktivity – ukazatele obratovosti kapitálu……………53 5. 4. 4 Ukazatele rentability – ukazatele ziskovosti…………………...54 6 Zhodnocení a závěr…………………………………………………………...55 7 Literatura……………………………………………………………………..58 8 Přílohy………………………………………………………………………...59

2


1 ÚVOD První vstup do podnikání, první založení podniku nebo i rozšiřování existujícího podniku může být vzrušující zkušeností. Může to být cesta k bohatství a seberealizaci, ale také cesta k finančnímu zruinování a osobní bídě. Úspěšné podniky bývají výsledkem především pečlivého průzkumu a plánování. Nadšení, sebedůvěra a oddanost věci samé, jakkoli na nich záleží, samy o sobě k úspěšnému podnikání nestačí. Je také běžným omylem domnívat se, že podnik musí být založen na nové a původní myšlence, aby mohl být úspěšný. Může to být právě naopak. Čím méně je nápad vyzkoušen a testován jinými podnikateli, tím je rizikovější. Zajímavou aktivitu představuje pokus spojit dva nebo několik existujících podnikatelských nápadů tak, aby vznikla nová koncepce. Mnozí z dnešních úspěšných podnikatelů byli úspěšní právě proto, že identifikovali určitou mezeru na rychle rostoucím trhu. Na druhou stranu existují neúspěšní podnikatelé, kteří se nedokázali prosadit a z nejrůznějších důvodů svou podnikatelskou činnost ukončili. Jednou z příčin neúspěchu těchto podnikatelů může být chybějící podnikatelská strategie, vyjádřená v podnikatelském plánu. Zpracování podnikatelského plánu má pro začínající podnikatele rozhodující význam. Příprava podnikatelského plánu pomůže ujasnit cíle a strategii podnikání, vymezit cílový trh, přednosti nabízeného produktu, pomůže promyslet personální zajištění realizace záměru. Zpracovaný podnikatelský plán je důležitý také z hlediska prokázání ekonomické úspěšnosti podnikatelského záměru. V tomto smyslu podnikatelský plán umožňuje shrnout a skloubit všechny vzájemné souvislosti, přehledně a logicky promyslet všechny nutné kroky a jejich důsledky při zahajování podnikání.

3


2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je sestavení podnikatelského plánu pro zvolený obor podnikání. Podnikatelský plán popíše všechny podstatné vnější i vnitřní faktory, které podnik ovlivňují v jeho činnosti. V bakalářské práci si kladu za úkol sestavit podnikatelský plán pro ELE-MONT, spol. s r.o. působící v oblasti stavebnictví. Oblast stavebnictví lze charakterizovat jako dynamicky se rozvíjející část národního hospodářství s velmi specifickými podmínkami pro podnikání. Nestabilní podmínky v tomto oboru kladou velké nároky na sestavení plánu, jeho flexibilitu a zohlednění rizikových faktorů. Vypracovaný podnikatelský plán přispěje k minimalizaci rizika neúspěchu, nikoli však k jeho úplnému odstranění. Podnikateli by měl podnikatelský plán posloužit jako důležitý materiál pro úspěšné založení a rozvoj podniku v náročných podmínkách tržního hospodářství, další neméně důležitou funkcí podnikatelského plánu je následná kontrola skutečně dosažených skutečností a jejich srovnání s plánovanými a stává se tedy základem vlastního řízení firmy. Nesmíme ovšem zapomenout na jeho důležitou roli při získávání cizích zdrojů od potenciálních investorů, které se snaží přesvědčit o výhodnosti projektu. Kvalitně zpracovaný plán je hlavním dokumentem, který posuzuje banka při rozhodování zda úvěr poskytnout či neposkytnout, případně za jakých podmínek. Hlavním cílem každého podnikatele je stabilizovat své postavení na trhu a neustále zvyšovat hodnotu svojí firmy, dalším cílem je dosahování přiměřené výše zisku a zajištění dostatečné platební schopnosti.

4


2.2 Metodika práce Prvním předpokladem zpracování bakalářské práce je seznámení se s danou problematikou prostudováním odborné literatury a stanovení

metodiky při

zpracování práce. Metodika práce zpracování podnikatelského plánu vychází z doporučeného obsahu podnikatelského plánu. Jednotlivé části budou zpracovány po získání potřebných informací o oblastech trhu, výrobního a technologického zabezpečení, pracovních sil a shrnuty ve vypracování finančního plánu, který představuje rámec ekonomické průchodnosti podnikatelského záměru.

5


3 Literární rešerše V literární rešerši jsou shrnuty pohledy různých autorů na funkci a strukturu podnikatelského plánu.

3. 1 Co je podnikatelský plán?

Podnikatelský plán je písemnou podobou podnikatelského záměru a je základním podnikatelským dokumentem, který popisuje všechny podstatné vnější a vnitřní faktory, které se založením a rozvojem podniku souvisí. Fotr [2] ve své publikaci uvádí: „Příprava a realizace podnikatelských projektů je základní formou naplňování zvolené podnikatelské strategie firmy. Kvalitní příprava těchto projektů je přitom jedním z primárních předpokladů dosažení podnikatelského úspěchu v náročných podmínkách tržní ekonomiky. Je zřejmé, že dosáhnout žádoucí kvality přípravy projektů není snadné, neboť zahrnuje činnosti vysoce náročné jak na potřebné znalosti, tak i na vynaložený čas.“ R. D. Hisrich [1] definuje podnikatelský plán jako písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny podstatné vnější i vnitřní faktory související se založením nového podniku. Často se o něm hovoří též jako o herním plánu nebo autoatlasu, obsahujícím odpovědi na otázky typu kde jsem, kam jedu a jak se tam dostanu. Potenciální investoři, dodavatelé, ale i zákazníci budou podnikatelský plán nejen vyžadovat, ale na jeho předložení budou i trvat.

6


3. 2 Základní úlohy podnikatelského plánu Podnikatelský plán je vyžadován nejen externími subjekty, ale je také důležitým interním dokumentem. Externí úloha podnikatelského plánu spočívá v tom: o že podnikatelský plán je základní nástroj komunikace s investory. Podnikatelský plán je podkladový materiál, který má investory přesvědčit, aby vložili kapitál do projektu, když vlastní zdroje jsou nedostatečné, o dobře zpracovaný podnikatelský plán může být prvním krokem k úspěchu, o podnikatelský plán je nezbytný pro získání bankovního úvěru, podklad pro získání kapitálu od společností rizikového kapitálu a soukromých investorů. Je základním předpokladem pro získání podpůrných prostředků ze státních fondů a z fondů EU, o podnikatelský plán představuje formu, jak prodat své podnikání. Interní úloha Podle Vebera [7] uvnitř firmy slouží podnikatelský plán jako plánovací nástroj, podklad pro rozhodovací proces, nástroj kontroly zejména v případech, kdy podnikatel firmu zakládá a kdy firma stojí před výraznými změnami, které mohou mít dlouhodobé důsledky na její chod. Dále Veber konstatuje, že někteří podnikatelé dávají stručný výtah z podnikatelského plánu k dispozici i zaměstnancům, aby se seznámili se základními cíli firmy a posílila se identita pracovníků s firmou. Ve vztahu k rozsahu podnikatelského plánu R. D. Hisrich [1] uvádí: „O podnikatelský plán se mohou zajímat zaměstnanci, investoři, bankéři, zákazníci a konzultanti. Vzhledem k tomu, že jej budou číst z různých důvodů, musí být zpracován natolik komplexně, aby obsáhl důvody zainteresovanosti každého z nich. I když se na konkrétním trhu bude výrobek ucházet o to, aby vyšel vstříc

7


potřebám konkrétního okruhu zákazníků, příslušný podnikatelský plán by měl vlastně uspokojit každého.“ Hloubka a propracovanost podnikatelského plánu závisí dle R. D. Hisriche [1] na celé řadě aspektů: •

na velikosti a záběru nového podniku,

•

charakteru nabízeného produktu či služby,

•

velikosti trhu a jeho růstovém potenciálu,

•

a na konkurenčním prostředí.

Wupperfeld [3] pokládá podnikatelský plán nejen jako dokument nezbytný pro získání cizích zdrojů, ale také jako ústřední řídící dokument, který slouží zakladateli firmy k: •

Uspořádání a představení podnikové koncepce. Vlastní myšlenky lze uspořádat a dále rozvíjet pouze tehdy, když se přenesou na papír.

•

Podnikatelský plán lze prodiskutovat se známými a odborníky. Takto se dá krok za krokem zdokonalovat podnikatelský záměr.

•

Podnikatelský plán nutí zakladatele firmy, aby se dohodli na přesných cílech, strategiích a opatřeních. Vypracovat tento plán písemně je přitom mnohem přesnější a závaznější než vyhlašovat společné zájmy a snít o budoucím úspěchu.

•

Spolu s podnikatelským plánem se sestavují plány opatření a projektů, které jsou směrnicí pro pozdější každodenní práci managementu a zaměstnanců.

•

Podnikatelský plán je nástrojem pozdějšího srovnávání plánu a skutečnosti. Pro každou firmu je důležité vědět, zda je realistické její plánování obratu, nákladů a finančních příjmů. Dojde-li k velkým odchylkám, musejí se najít příčiny, popř. slabá místa.

8


Aby byl podnikatelský plán pro investory zajímavý musí být zpracován podle určitých zásad a požadavků. Veber [7] tvrdí, že při zpracování podnikatelského plánu by měly být respektovány obecně platné zásady. Jejich smyslem není zpracovatele plánu nějakým způsobem omezovat. Jde o to, že zejména externí subjekt bude mít s největší pravděpodobností k dispozici i plány jiných firem, které na něj také chtějí zapůsobit. Také podle Fotra [2] by měl splňovat určité požadavky, a to: •

být stručný a přehledný (jeho délka by neměla přesahovat 50 stran);

•

být jednoduchý a srozumitelný, nezacházet do technických a technologických detailů, které jsou zbytečné pro bankéře a investory;

•

demonstrovat výhody produktu či služby pro uživatele, zákazníka, (investoři oceňují tržně orientovanou podnikatelskou činnost);

•

orientovat se na budoucnost, tj. ne na to, čeho již firma dosáhla, ale na vystižení trendů, na zpracování prognóz a na jejich využití k charakteristice toho, co má být dosaženo;

•

být co nejvěrohodnější a realistický, otevřené ohodnocení konkurence zvyšuje důvěryhodnost podnikatelského plánu;

•

nebýt příliš optimistický z hlediska tržního potenciálu, neboť to snižuje důvěryhodnost v očích poskytovatele kapitálu;

•

nebýt však ani příliš pesimistický, neboť při podceňování může být daný projekt pro investora málo atraktivní;

•

nezakrývat slabá místa a rizika projektu (i případné chyby kterých se firma v minulosti dopustila) – jestliže totiž investor odhalí určité negativní faktory neuvedené v podnikatelském plánu, může to v jeho očích značně oslabit důvěryhodnost projektu, naopak identifikace

rizik

a

existence

plánu

korekčních

opatření

demonstruje připravenost manažerského týmu na zvládnutí případných problémů s využitím minulých zkušeností; 9


•

upozornit na konkurenční výhody projektu, na silné stránky firmy a na kompetenci manažerského týmu, a to nejen z hlediska nezbytných manažerských a podnikatelských dovedností, ale i schopnosti práce jako efektivního týmu;

•

prokázat schopnost firmy hradit úroky a splátky v případě užití bankovního úvěru k financování projektu;

•

prokázat, jak může investor získat vynaložený kapitál s patřičným zhodnocením zpět;

•

být zpracován kvalitně i po formální stránce

Závěrem je třeba uvést, že ani vysoká kvalita podnikatelského plánu nezaručuje úspěch projektu, neboť jde stále o rizikový projekt. Kvalita přípravy projektu se však projeví příznivě tím, že: •

zvyšuje naději úspěchu jednotlivých projektů a tím zlepšuje hospodářské výsledky firmy z dlouhodobého hlediska;

•

snižuje podstatně nebezpečí takového neúspěchu projektu, který by vážně ohrozil finanční stabilitu firmy a případně i samou její existenci.

Dokončený podnikatelský plán by se měl předložit k poradenskému posouzení srozumitelnosti. Jak již bylo uvedeno výše ani sebelépe zpracovaný podnikatelský plán ještě není zárukou úspěšné realizace projektu a jako hlavní příčiny neúspěchu se nejčastěji udává: •

přílišný optimismus a přehnaná sebedůvěra,

• ignorování nebo podceňování konkurence a rizik, •

spoléhání na rychlá (zázračná) řešení,

•

vyhýbání se riziku nebo přejímání příliš velkého rizika,

•

nekompatibilní fúze a diverzifikace, 10


•

příliš rychlý růst,

•

smůla.

Co se týče přípravy a realizace projektu od identifikace určité základní myšlenky projektu až po uvedení projektu do provozu, lze dle Fotra [2] chápat jako sled tří fází: -

předinvestiční;

-

investiční;

-

provozní (operační).

Tyto jednotlivé fáze dále člení a rozpracovává do podrobností.

3. 3 Volba právní formy

Pro úspěšné podnikání je třeba si zvolit rovněž vhodnou právní formu. Podnikáním se podle Obchodního zákoníku (§2) rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikateli jsou především fyzické i právnické osoby, které jsou zapsány do OR. Jedná se především o obchodní společnosti, družstva a další právnické osoby. Další skupinu podnikatelů tvoří osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění nebo koncesní listiny. Řadíme sem fyzické osoby i právnické osoby, které nejsou zapsány v OR, v případě právnických osob se jedná o podnikání vymezené zvláštním předpisem (např. podnikání nadací či politických stran). Relativně početnou skupinu podnikatelů tvoří osoby, podnikající podle zvláštních předpisů. Tyto osoby se nezapisují do OR, ani neprovozují činnost podle živnostenského zákona, např. jde o výkon tzv. svobodných povolání, jež pro svoji povahu neoznačujeme jako živnosti, dále činnost lékařů, lékárníků, advokátů, tlumočníků, či auditorů a v neposlední řadě také činnost právnických osob

11


podnikajících rovněž dle zvláštních právních předpisů ( Česká televize, ČD, ČTK). Mezi podnikatele řadíme konečně i fyzické osoby, které provozují zemědělskou výrobu. Tyto osoby se zapisují do zvláštní evidence, kterou vedou obecní úřady. Existuje celá řada kritérií podle kterých se rozhodujeme jakou si vybrat právní formu podnikání a mezi nejpodstatnější patří: způsob ručení a rozsah ručení, oprávnění k řízení, počet zakladatelů, nároky na počáteční kapitál, administrativní náročnost založení podniku a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku, účast na zisku, finanční možnosti a zvláště pak přístup k cizím zdrojům, daňové zatížení, zveřejňovací povinnost a dalším kritériem je účast společníků na podnikání. U osobních obchodních společností je předpokládána jejich osobní účast a ručí neomezeně za její závazky, zatímco kapitálové společnosti předpokládají majetkovou účast společníků na podnikání a společníci ručí jen do výše svých nesplacených vkladů. Další skupinou společností jsou smíšené obchodní společnosti (Obchodní zákoník například upravuje komanditní společnost), jež nesou některé znaky osobních a některé znaky kapitálových společností. Je zde kombinace osobní účasti na podnikání, rozsahu ručení společníků a povinnosti vkladu do společnosti. Mezi obchodní společnosti patří: •

veřejná obchodní společnost,

• komanditní společnost, • společnost s ručením omezeným, • akciová společnost. Podnikatel musí při zakládání splnit celou řadu formálních předpokladů, které jsou dostatečně popsány v Obchodním zákoníku a v zákoně o živnostenském podnikání.

12


Podnikání fyzických a právnických osob se dle Synka [4] zásadně liší ze dvou hledisek: 1. fyzické osoby vystupují ve dvojjediné roli, a to jak v roli podnikatele (kapitálový vklad do podnikání), tak v roli výkonné pracovní síly (vlastní odborná profese včetně řízení). Naproti tomu u právnických osob společníci přinášejí kapitálový vklad, avšak mohou, nebo také nemusejí, ve společnosti pracovat. 2. fyzické osoby – podnikatelé jsou přímo objektem právních vztahů. U právnických osob do právních vztahů vstupuje pouze společnost = podnik, nikoliv společníci tvořící společnost. Dle Živělové [5] uskutečnění předpokládaného podnikatelského záměru souvisí s některými oblastmi, které je třeba před realizací podnikatelského záměru důkladně

analyzovat

a

výsledky

provedených

analýz

zapracovat

do

podnikatelského plánu. K těmto oblastem patří: •

trh,

•

výroba,

•

pracovníci,

•

finance,

•

riziko.

3. 4 Analýza trhu Jedním z prvních kroků, který by měl podnikatel udělat při realizaci podnikatelského záměru, je získání představy o trhu do něhož hodlá vstoupit. V souvislosti se zjišťováním informací o trhu by měl být schopen odpovědět na základní otázky: zda vůbec pro produkt trh existuje, jaký má potenciál a jestli trh vůbec výrobky či služby přijme.

13


V této fázi analýzy trhu získáme mimo jiné informace o základních faktorech trhu (o objemu a vývoji poptávky, o trendech oboru, o typech zákazníků, o nabídce konkurence, o dodavatelích ve zvoleném oboru atd.). Dalším cílem analýzy je upřesnění podnikatelského nápadu a potvrzení, že budeme nabízet produkt ve správném čase, ve správném množství, na správném místě a za správnou cenu. Dobře zpracovaná analýza je schopna nám také částečně odhadnout prodeje v zahajovacím období a v prvních letech podnikání.

Analýzu trhu můžeme provést v následujících krocích:

Získávání informací Tento krok se provádí dvěma způsoby: •

přímým způsobem - výběrové dotazníkové šetření, telefonické dotazování, přímé dotazování a pozorování přímo v terénu, rozhovory s potenciálními zákazníky, rozhovory s obchodními partnery, rozhovory s bankami, účasti na veletrzích a výstavách; zjišťujeme informace o obchodních partnerech, o poskytování úvěrů…

•

nepřímým způsobem – informace nepřímým způsobem lze hledat: v odborných publikacích, sbornících, zprávách odborných institucí, katalozích, příručkách, prospektech, výročních zprávách, profesních

organizacích;

jde

o

informace

v

demografického

charakteru, kulturního a sociálního charakteru, obchodní informace, ekonomické a politické informace, v současné době rychlého rozvoje

informačních

a

komunikačních

technologií

nelze

neopomenout také internet.

Třídění a analýza informací Získané informace je třeba následně setřídit, zpracovat a vybrat z nich ty nejpodstatnější a nejužitečnější. 14


Popis celkového trhu a popis cílového trhu Dle Živělové [5] je zapotřebí studovat celkové trhy, neboť změny na těchto trzích se bezprostředně odrazí v údajích o prodeji vlastního výrobku i služby. Na vybraných celkových trzích je třeba zjistit strukturu výrobců a odběratelů, nejčastější použití výrobku, informace o obvyklých odbytových cestách, o očekávaných změnách týkajících se výrobku, technologie a odbytu, ale i příčiny těchto změn. Podnikatel si musí uvědomit, že není schopen pokrýt celý trh, ale jen jeho část. Proto je dobré si podle různých hledisek provést segmentaci trhu. Zvolené segmenty by měly být co nejvíce stejnorodé, aby reakce zákazníků na marketingový mix byla podobná, dále zjistit zda je segment dostatečně veliký, ziskový, jestli je snadno dosažitelný běžnými prostředky a velmi důležitá je také měřitelnost daného segmentu pro co nejpřesnější odhad počtu zákazníků a jejich kupní síly. Vymezené segmenty pak tvoří cílový trh, na který se musíme zaměřit a obsloužit jej lépe než konkurence.

Odhady objemu prodeje Počet

potenciálních

zákazníků

lze

odhadnout

několika

způsoby.

Mezi

nejjednodušší způsob patří prosté pozorování objemů prodeje konkurenčních podniků. Další možností je využití statistických údajů, jejichž vypovídací schopnost sice mívá značně omezený rozsah, protože nesplňují naše specifická kritéria, ale s jejich pomocí je možné si udělat alespoň obecnou představu např. o vývoji tržeb v odvětví, zjistit přibližný trend budoucího vývoje atd. Asi nejnákladnějším způsobem je zpracování marketingové studie od externí firmy. Pokud však začínáme jako menší firma a není pro nás tento způsob finančně dosažitelný, můžeme zvolit v námi vymezené oblasti, dotazníkové

15


šetření, zaměřené na zjištění potenciálních zákazníků a velikosti jejich nákupů či objednávek.

Analýza konkurence V předchozích krocích jsme se již o konkurenci dozvěděli velké množství údajů a podle Živělové [5] bychom tyto informace měli ještě doplnit údaji o cenách konkurenčních výrobků nebo služeb, o image výrobků či služeb, o prodejních metodách, záručních lhůtách, kvalitě servisu apod. Ze získaných informací bychom si měli ujasnit, v kterých oblastech budeme soutěžit s konkurencí, např. zda to bude v kvalitě výrobku, či jeho ceně, nebo v designu výrobku atd. Dále musíme zjistit slabá místa konkurence abychom je mohli následně využít ve svůj prospěch.

3. 5 Analýza výrobních možností Dle Živělové [5] vyžaduje každý podnikatelský záměr specifické posuzování svých výrobních možností, přesto by měla analýza této oblasti obsahovat alespoň tyto aspekty: • výrobní kapacita, • technologie, • výrobní zařízení, • materiální zabezpečení.

Stanovení velikosti výrobní kapacity Volbu velikosti výrobní jednotky ovlivňuje větší počet faktorů, z nichž některé mají omezující charakter (charakter omezujících podmínek) a určují tak interval velikosti výrobní kapacity. Tento interval je určen jednak dolní mezí velikosti výrobní jednotky, což je minimální ekonomická velikost, která zajišťuje konkurenceschopnost a horní mezí, která je určena zdrojovými omezeními 16


(zejména omezené zdroje základních surovin a materiálů, pracovní síly a finančních prostředků). Dalším faktorem ovlivňujícím velikost výrobní kapacity je poptávka.

Určení technologie Nejdříve je třeba zformulovat a vyhodnotit možné varianty technologie a následně dospět k volbě optimální technologie. Volba technologie může být také jednoznačně určena již samotným podnikatelským plánem.

Faktory důležité při výběru technologie dle Fotra [2]: • výše výrobních nákladů, • šíře a kvalita výrobního sortimentu, • úroveň technologie, • náročnost technologie na pracovní síly. Kromě vlastní volby technologie je třeba zvažovat i způsob získání zvolené technologie. Přímý nákup technologie je vhodný v případě, že se získá jednoznačně know-how a existuje malá pravděpodobnost budoucího zlepšení této technologie. Nákup licence umožňuje nabyvateli licence získat právo na využití patentem chráněnou technologii a potřebné know-how za dohodnutých podmínek. Náležitosti Licenční smlouvy k předmětům průmyslového vlastnictví vymezuje Obchodní zákoník v § 508 – 515.

Volba výrobního zařízení Volba technologie velmi často úzce ovlivní volbu výrobního zařízení a někdy bývá samotnou technologií i striktně určeno. Specifikace výrobního zařízení v podnikatelském plánu by měla vycházet z velikosti výrobní kapacity, zvolené technologie a výsledkem by měl být optimální soubor výrobního zařízení a strojů, který je nezbytný pro danou výrobní kapacitu a technologii. Dále musíme dle Živělové [5] zvažovat: 17


•

výši investičních nákladů (i na instalační a montážní práce),

•

nároky na kvalifikaci pracovníků,

•

nároky na opravy a údržbu strojů,

•

nároky na externí zajištění prací, potřebu dovozu náhradních dílů apod.

Materiálové zabezpečení Po stanovení velikosti výrobní kapacity a výrobního zařízení jsme schopni určit si materiální zabezpečení, které představuje zajištění vstupů jako jsou: materiál, energie a suroviny potřebné pro zajištění plynulé výroby. Fotr [2] bere v úvahu také některé další faktory podle kterých posuzujeme materiál a suroviny, zejména: •

dostupnost daného základního materiálu a suroviny,

•

možnost substituce daného materiálu v případě nedostupnosti (souvisí s technologií),

•

kvalita materiálu a suroviny,

•

vzdálenost zdrojů (čím jsou dále, tím je větší riziko narušení plynulosti výroby),

•

míra rizika spojená se zabezpečením,

•

cenová úroveň.

Všechny tyto faktory se podílejí také na odhadu potřebných skladových zásob pro zabezpečení plynulé výroby a na odhadu budoucích nákladových veličin, které potom tvoří významné vstupní parametry pro analýzu finančních možností.

3. 6 Analýza pracovních sil Pro úspěšné podnikání je důkladně provedená analýza pracovních sil velmi důležitá. Je třeba si stanovit požadavky na pracovní síly, od kterých se odvíjí předpokládaná výše potřebných mzdových prostředků na zajištění mezd a nejobtížnějším úkolem se na závěr jeví vyhledání vhodných pracovníků. Nejdříve provedeme: •

popis pracovního místa, 18


•

určení náležitostí pracovního místa,

•

určení pracovní náplně,

•

stanovení kvalifikačních požadavků na jednotlivá místa,

•

hodnocení pracovního místa z hlediska jeho významu

V oblasti mezd je potřeba mít na paměti, že zde existuje minimální mzda, která je v současné době stanovená pro týdenní pracovní dobu 40 hodin ve výši 7185 Kč. Musíme brát v úvahu také fázi předvýrobní, a proto některé pracovníky musíme přijmout s předstihem.

3. 7 Analýza finančních možností Každý podnikatelský plán by měl být doplněn podrobným finančním propočtem. V této části podnikatelského plánu je proto vyhodnocena ekonomická průchodnost podnikatelského

záměru

a

musí

obsahovat

všechny

aspekty

spojené

s financováním. Z pohledu Živělové [5] sestává tato analýza ze dvou částí: • z posouzení potřeb finančních zdrojů a jejich zabezpečení, • ze sestavení prognózy hospodářských výsledků v prvních letech podnikání.

3. 7. 1 Posouzení potřeb finančních zdrojů Před zahájením podnikatelské činnosti je třeba zjistit, kolik finančních prostředků budeme potřebovat pro založení a provozování podniku. Kapitálové požadavky v obou těchto oblastech reprezentují dohromady celkové množství peněz, které musí být vloženy do podniku k zajištění bezproblémového chodu. Celkovou potřebu kapitálu Živělová [5] rozděluje na: 1. kapitál potřebný pro vybudování a vybavení provozní jednotky Při zahajování činnosti je potřebná určitá výše zakladatelského kapitálu pro získání dlouhodobého majetku a na předvýrobní výdaje – startovacího kapitálu. Z prostředků na pořízení dlouhodobého majetku budeme hradit:

19


•

náklady na získání pozemku, náklady na koupi provozovny, náklady na výstavbu a stavebně-inženýrské práce; nákup strojů, výrobního zařízení včetně instalace; nákup licencí a technologie, vybavení kanceláří, zařízení skladových či provozních prostor.

Předvýrobní náklady mají povahu jednorázových nákladů a patří mezi ně: •

náklady na založení a registraci firmy, zpracování studií, příprava prospektů a reklamních materiálů, zpracování projektové dokumentace; mzdy pracovníků, kteří se přípravou podnikatelských plánů zabývají.

2. kapitál potřebný pro zahájení a zajištění provozu (provozní kapitál) Stanovení potřeby finančních zdrojů na zabezpečení potřebného

materiálu a

surovin resp. zásob zboží je složitější. Provozní kapitál představuje finanční prostředky potřebné pro zajištění plynulého chodu podniku, které neustále mění svou podobu a vytváří předpoklad pro bezporuchový výrobní proces. Obr. č. 1: Koloběh oběžných aktiv dle Synka [4]:

inkaso

PENÍZE

nákup MATERIÁL

POHLEDÁVKY prodej

výroba

HOTOVÉ VÝROBKY

ROZPRACOVANÁ VÝROBA

výroba Při predikci potřebného kapitálu je třeba brát v úvahu i potřebu finančních zdrojů na zahájení činnosti, do doby než bude zabezpečeno financování z tržeb. Živělová [5] ve své publikaci uvádí: „ Doba potřebná k rozběhu podniku zahrnuje období, 20


kdy výdaje podniku převyšují jeho příjmy. Bývá výstižně označována jako „hladová trasa“.“ Její průběh je zřejmý z obrázku.

Obr. č. 2: Průběh hladové trasy:

START

PŘÍJMY

HLADOVÁ TRASA

VÝDAJE

ČAS

Faktory ovlivňující potřebnou výši provozního kapitálu: •

délka provozního cyklu - přeměna peněz na výrobky a zpět na peníze,

• výše zásob - závisí na rychlosti spotřeby materiálu a dodacích lhůtách, •

způsob placení odběrateli – např. hotově, na úvěr, bankovním převodem,

• stupeň využití výrobní kapacity. Plán finančních potřeb spojených se založením a rozběhem firmy: 1. dlouhodobý majetek (stroje, zařízení, přístroje, budovy, vozidla) 2. předvýrobní výdaje 3. prvotní pořízení zásob 4. provozní výdaje (nájemné, mzdy, sociální a zdravotní pojištění, cestovné) 5. železná rezerva 6. potřeba finančních prostředků celkem (1-5) Potřebu finančních prostředků lze pokrýt jednak z vlastních zdrojů (úspory majitele, hmotné a nehmotné vklady a po překonání hladové trasy zisk) a jednak z cizích zdrojů mezi něž patří různé půjčky, bankovní úvěry a někdy lze po splnění

21


předem stanovených podmínek zažádat o subvence či dotace z evropských fondů určených na podporu malého a středního podnikání.

3. 7. 2 Sestavení prognózy hospodářských výsledků Prognóza hospodářských výsledků spočívá ve vyčíslení očekávaných tržeb, variabilních a fixních nákladů, zisku nebo případně ztráty v období prvních 3 až 5 let podnikání. Tímto krokem také prokazujeme úspěšnost podnikatelského plánu.

Očekávané tržby Základním faktorem prognózy hospodářského výsledku bude co nejpřesnější určení předpokládaných výnosů. Výnosy představují částky, které podnikatel získá za určité období bez ohledu na jejich inkasování (tržby za prodej vlastních výrobků a služeb; obchodní rozpětí - rabat, který představuje rozdíl mezi prodejní a kupní cenou) Při stanovování předpokládané výše tržeb vycházíme z předem provedeného průzkumu trhu. Výši tržeb lze vyčíslit vztahem:

T=pq

kde: T… tržby v Kč p… tržní cena za jednotku výrobku v Kč q… množství prodaných výrobků ve fyzických jednotkách

Důležitým faktorem je zde cena, která ovlivňuje výši tržeb. Foret [6] ve své publikaci uvádí: „Při stanovení ceny je vždy nutno sledovat veškerá očekávání zákazníků a cenovou politiku firmy pak zaměřovat na uspokojování všech jejich požadavků, bez ohledu na to, zda mají či nemají racionální podklad a zda se prodejcům jeví tak či onak absurdními.“ Cenová politika by měla vždy respektovat celkovou strategii firmy a měla by se opírat o výsledky předchozích analýz. 22


Existuje celá řada celá řada faktorů, které ovlivňují výši ceny a například Foret [6] tyto faktory rozděluje na vnitřní a vnější.

Vnitřní faktory ovlivňující výši ceny Do skupiny vnitřních faktorů patří: 1. Cíle firmy – firma se může orientovat na dosažení určité výše zisku, na dosažení určitého prodejního obratu, určitého tržního podílu nebo se firma může orientovat na pouhé přežití. 2. Organizace cenové politiky. Jedná se o míru centralizace či decentralizace v rozhodování o cenách. 3. Marketingový mix. Cenový pohyb by měl být vždy spojen se změnami ostatních prvků marketingového mixu, jinak nepřináší očekávaný efekt. 4. Diferenciace výrobků. Obecně platí, že čím více se výrobky odlišují, tím více je možné odlišit také jejich cenu. 5. Náklady. Hrají velmi důležitou roli při stanovení konečné ceny a pro úspěšné podnikání hrají taktéž klíčovou roli. Je třeba si uvědomit, že dlouhodobě není možné snížit cenu výrobků či služeb pod úroveň vlastních nákladů.

Vnější faktory ovlivňující výši ceny Při stanovování výše ceny hraje velkou roli vnější prostředí, které se neustále mění a vyvíjí, z tohoto důvodu je třeba ho neustále bedlivě pozorovat, analyzovat a pokud možno co nejefektivněji reagovat na vzniklé situace. K vnějším cenovým faktorům patří: 1. Poptávka. Ta závisí rovněž na celé řadě faktorů, např. kupní síla zákazníků, jejich chování, existence substitučního výrobku, v jaké fázi životnosti se výrobek nachází apod. 2. Konkurence.

Podnik

musí

znát

ceny

svých

konkurentů,

míru

pravděpodobnosti vstupu dalších konkurentů na trh, měl by být také schopen odhadnout jejich možnou reakci na vstup nového konkurenta na trh. 23


3. Distribuční síť. 4. Ekonomické podmínky. 5. Opatření centrálních orgánů. Mezi něž patří veškerá vládní opatření, které mají vliv na hladinu cen.

Způsoby stanovení ceny Konečnou cenu lze stanovit několika způsoby, případně jejich kombinací: •

Stanovení nákladově orientované ceny,

•

Stanovení ceny na základě poptávky,

•

Stanovení ceny na základě cen konkurence,

•

Stanovení ceny na základě marketingových cílů firmy,

•

Stanovení cen na základě hodnoty vnímané zákazníkem.

Při uvádění výrobků nebo služby na trh lze volit dle Foreta [6] ze čtyř možných cenových strategií. Jsou to: • Orientace na nízké náklady – vychází ze zásady snižování nákladů při současném zvyšování objemu výroby, využívání úsporných technologií a prevence vzniku neracionálních nákladů. Tato strategie obvykle souvisí s relativně nízkými cenami vyráběného a vede k zúžení vyráběného sortimentu. • Orientace na zboží s unikátními vlastnostmi – jedná se o výrobky, které se výrazně odlišují od výrobků konkurence, které nejsou na trhu příliš rozšířeny, nebo jde o výrobky s vynikající kvalitou či s vyjímečnými doprovodnými službami a cena nastavená u tohoto zboží bývá vyšší než je u standardního zboží. • Kombinovaná strategie – využívá výhod obou předchozích strategií. • Strategie přizpůsobování – Někdy se podniky orientují na průměrnou úroveň cen dosahovanou v daném oboru, jindy se zaměřují na adaptaci cenových struktur a úrovní cenových výkyvů, a to i tehdy, pohybují-li se ceny v oboru jak nahoru, tak také dolů. 24


V praxi to funguje tak, že firmy neustále mění svoji cenovou strategii v závislosti na vývoji situace a podle existujících podmínek na trhu.

Očekávané náklady

Výše nákladů se odvíjí od dříve zjištěných skutečností, které vyplývají z předchozích analýz. Plán nákladů bere v úvahu veškeré druhy nákladů. Náklady rozdělujeme podle několika hledisek. Náklady lze členit podle druhu, účelu, podle místa vzniku a odpovědnosti, podle zdrojů informací, dále existuje kalkulační členění nákladů a členění nákladů v manažerském rozhodování. Základními nákladovými druhy podle Synka [4] jsou: •

spotřeba surovin a materiálu, paliv a energie, provozních látek,

•

odpisy budov, strojů, výrobního zařízení, nástrojů, nehmotného investičního majetku,

•

mzdové a ostatní osobní náklady (mzdy, platy, provize, …),

•

finanční náklady (pojistné, placené úroky, poplatky, …),

•

náklady na externí služby (nájemné, dopravné, cestovné, …).

Pro manažerské rozhodování je důležité členit náklady podle jejich závislosti na změnách objemu výroby. Základní skupiny nákladů jsou náklady fixní a náklady variabilní. Fixní náklady jsou ty nákladové položky, jejichž výše nezávisí na množství vyrobené produkce. Fixní náklady vznikají i když podnik nevyrábí. Patří sem např. nájemné, úroky z cizího kapitálu, odpisy, vodné, stočné, pojistné apod. Variabilní náklady se mění v závislosti na množství vyrobené produkce. Do této skupiny nákladů patří především materiálové náklady, mzdy pracovníků, pokud souvisí s výkony, služby apod.

25


Očekávaná tvorba zisku Spočívá ve vyčíslení očekávaného hospodářského výsledku. Jak již bylo uvedeno výše zisk netvoříme hned po zahájení činnosti a podnikatel musí být připraven na počáteční fázi nazvanou „hladová trasa“. V tomto období firma již funguje, ale nejsou zajištěny likvidní prostředky, protože od okamžiku zahájení výroby do úhrady prvních faktur uplyne určitá doba (musíme zajistit financování, ale také musíme co nejlépe odhadnout, kdy toto období skončí). Období „hladové trasy“ končí momentem, kdy podnikání není ziskové ani ztrátové= bod zvratu

Q = FN / (C-VN) Q… objem produkce v bodě zvratu FN… fixní náklady celkem C… cena jednotky produkce VN… variabilní náklady na jednotku produkce

Poté co získáme informace o nezbytné množství produkce můžeme přistoupit k sestavení prognózy hospodářských výsledků. Protože dosahovaný zisk ještě neznamená dostatek peněžních prostředků k zajištění chodu společnosti, je nutné si stanovit na základě očekávaných příjmů a výdajů, také plánový výkaz cash flow.

3. 8 Analýza rizika Riziko je neoddělitelnou součástí každého podnikání. Dle Fotra [2] je spojeno na jedné straně s nadějí na dosažení zvláště dobrých hospodářských výsledků, na druhé straně je však doprovází nebezpečí podnikatelského neúspěchu, vedoucího ke ztrátám, které mohou v konečném důsledku vést až k úpadku firmy. Podnikatelské riziko má tedy dvě stránky: •

stránku pozitivní - riziko je spojeno s nadějí na úspěch, uplatněním se na trhu a dosažením vysokých zisků; je zároveň hnacím motorem tržní ekonomiky, 26


•

stránku negativní - je spojena s nebezpečím, že naše dosažené HV budou horší než jsme očekávali; případně, že naše činnost může končit ztrátou či bankrotem.

Vznik rizika ovlivňují částečně i podnikatelé. Často se u nich projevuje: •

velká důvěra v prognózy,

•

neoprávněný optimismus,

•

přeceňování osobního vlivu,

•

ignorování či podceňování konkurence,

•

organizační arterioskleróza (postupně se podnikatel stává konzervativním a apatickým ke změnám v chodu podniku),

• Vnější

přílišné soustředění na krátkodobé problémy. faktory,

které

podle

Živělové

[5]

mohou

ovlivnit

úspěšnost

podnikatelského záměru: •

změny poptávky,

•

změny cen vstupů a výstupů,

•

změny makroekonomické (hospodářské) politiky,

•

podcenění investičních nákladů a provozního kapitálu, který vyplývá z prodloužené výstavby projektu, nedosažení projektované výrobní kapacity, změny techniky a technologií,

•

nedosažení předpokládané výrobní kapacity apod.

Postupy, které mohou vést dle Fotra [2] ke snížení rizika: •

diverzifikace výrobního programu (různorodost) - výrobky různé povahy,

•

flexibilita podnikatelského záměru - schopnost rychle reagovat na různé změny (bez použití velkých nákladů),

•

dělení rizika - mezi více účastníků,

•

transfer rizika - přesun rizika na jiné aspekty (odběratele i dodavatele),

•

pojištění,

•

etapová příprava a realizace podnikatelského záměru. 27


4 Vlastní práce 4.1

Identifikace firmy

4. 1. 1 Základní data o firmě Obchodní jméno:

ELE-MONT, spol. s r.o.

Sídlo:

Výhon 555, 691 76 Šitbořice

4. 1. 2 Základní data a charakteristika zakladatele Vzdělání: Pan Ladislav Lejska se narodil 27. 4. 1959 v Hustopečích. Pan Lejska je ženatý, má dvě dvě již dospělé studující děti a žije v Šitbořicích. Roku 1980 úspěšně složil maturitní zkoušku na Střední průmyslové škole elektrotechnické v Brně. Po ukončení studií pracoval v různých podnicích. Posledním jeho působištěm před zahájením vlastního podnikání byl Agrostav Hustopeče a.s., kde pracoval jako vedoucí střediska elektromontáží. Kvůli úpadku této společnosti se rozhodl založit vlastní firmu. Od roku 2001 tedy začal podnikat jako samostatná fyzická osoba a nyní se rozhodl rozšířit své podnikání.

Právní forma: Společnost s ručením omezeným

Předmět podnikání: -

montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení,

-

specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím,

-

projektování elektrických zařízení.

Telefon:

519 421 830

Fax:

519 421 830 28


Adresa:

Ladislav Lejska Výhon 555, 691 76 Šitbořice

E-mail:

[email protected]

IČ:

26947676

DIČ:

CZ26947676

Datum zahájení činnosti: 1.1. 2005 Popis činností: •

uzemnění a hromosvody,

•

veškeré stavební a technologické elektromontážní práce,

•

elektrické podlahové vytápění,

•

zhotovení projektové dokumentace skutečného stavu elektrické instalace,

•

výchozí a pravidelné revize elektrických zařízení v objektech třídy A+B,

•

poradenská činnost.

Po skončení prací je součástí předávacího protokolu výchozí revize elektrických zařízení a projektová dokumentace skutečného stavu elektrické instalace. Práce jsou prováděny dodavatelsky - kompletně, včetně dodávky a montáže rozvaděčů.

Profil podniku: Společnost ELE-MONT, spol. s r.o. byla založena 26. 10. 2004 za účelem podnikání. Dne 3. prosince byla zapsána do Obchodního rejstříku. Před zápisem do Obchodního rejstříku byl splacen celý vklad. Jediný a výlučný společník: Pan Ladislav Lejska, r. č. 590427/0218, trvalý pobyt Šitbořice, Výhon 555, PSČ 691 76 Zakladatel se podílel na vzniku společnosti vkladem 200 000 Kč, který byl splacen v plné výši na zvláštní účet u Komerční banky.

29


Orgány společnosti jsou valná hromada. Valná hromada: 1. Působnost valné hromady vykonává společník písemným rozhodnutím v smyslu ustanovení § 132 Obchodního zákoníku. 2. Mimo věci uvedené v ustanovení § 125 odstavec 1 může valná hromada rozhodnout i o zrušení společnosti. Jednatel: 1. Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Prvním jednatelem společnosti je její zakladatel pan Ladislav Lejska, r.č. 590427/0218, trvalý pobyt Šitbořice, Výhon 555. 2. Za společnost jedná a podepisuje jednatel. Rezervní fond 1. V souladu s ustanovením § 67 a § 124 obchodního zákoníku je společnost povinna vytvořit rezervní fond. Společnost vytváří rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % z čistého zisku, avšak ne více než 5 % z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ročně doplňuje o částku nejméně 5 % z čistého zisku, až do dosažení výše rezervního fondu, tj. 10 % základního kapitálu. 2. O použití rezervního fondu rozhoduje jednatel. Sledované cíle Hlavním cílem je vybudování dlouhodobě prosperující firmy, která bude neustále zvyšovat svoji hodnotu. Firma se bude zaměřovat na: •

co nejvyšší kvalitu prováděných prací,

•

realizaci složitějších a na odbornost náročnějších projektů,

•

komplexní služby při provádění elektromontážních prací,

•

maximální spokojenost zákazníka, 30


•

dlouhodobou vzájemnou spolupráci se zákazníky a zadavateli zakázek,

•

poskytování odborného poradenství v oblasti elektromontáží.

4. 1. 3 Důvody pro výběr právní formy Hlavním důvodem pro volbu společnosti s ručením omezeným byl fakt, že společníci ručí jen do výše svých nesplacených vkladů a to, že ji může založit pouze jediná osoba. Tato osoba poté rozhoduje o všech podstatných skutečnostech spojených s výkonem podnikatelské činnosti. Rozhodování je pak mnohem pružnější, rychlejší a efektivnější, rovněž zde odpadá problém, že se společníci neshodnou na řešení některých

podstatných problémů týkajících budoucího

rozvoje firmy. Mezi skutečnosti, které hovoří v neprospěch této právní formy podnikání patří daňové hledisko. Vyplacené podíly na zisku jednotlivých společníků musí být zdaněny srážkovou daní. I přes další nepříznivou skutečnost, jíž je administrativně náročné založení a chod podniku, si tuto formu podnikání poslední dobou volí stále více malých a středních firem.

31


4. 1. 4 Postup při založení podniku

Náležitosti návrhu na zápis do Obchodního rejstříku: •

obchodní firma,

•

sídlo,

•

identifikační číslo ( přidělí rejstříkový soud ),

•

právní forma,

•

předmět podnikání,

•

statutární orgán – jednatelé,

•

způsob jednání,

•

společníci,

•

výše vkladu každého společníka a rozsah jeho splacení,

•

výše základního kapitálu,

•

dozorčí rada,

•

prokura.

Základní kroky založení společnosti s ručením omezený: 1. Výpisy z rejstříku trestů budoucích jednatelů (ne starší jak 3 měsíce). 2. Doklady od finančního úřadu o nedoplatcích daní společníků. 3. Čestné prohlášení a podpisové vzory budoucích jednatelů (notářsky ověřené). 4. Stanovení sídla společnosti. 5. Na první valné hromadě si jednatelé dohodnou obsah společenské smlouvy, její sepsání a ověření notářem.

32


6. Založení účtu v bance na složení základního kapitálu, banka vydá písemné prohlášení o splácení vkladů jednotlivými společníky. 7. Ohlášení živnosti na živnostenském úřadě nebo požádání o udělení koncese. 8. Do 90 dnů od založení společnosti podání návrhu na zápis do Obchodního rejstříku. Návrh musí obsahovat: •

společenskou smlouvu ve formě notářského zápisu ve dvojím provedení,

•

potvrzení správce vkladu o složení vkladů,

•

doklad banky o složení vkladu,

•

ověření kopie živnostenských listů,

•

právní důvod užívání místností (výpis z katastru nemovitostí, nájemní smlouva),

•

čestné prohlášení jednatelů a podpisové vzory,

•

výpisy z rejstříků trestů jednatelů,

•

kolková známka ve výši 5 000 Kč.

Po zápisu společnosti do Obchodního rejstříku je nutno se do 8 dnů zaregistrovat u příslušné Správy sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny. Do 30 dnů po zápisu je také nutné zaregistrovat společnost na finančním úřadě.

Po skončení prací je součástí předávacího protokolu výchozí revize elektrických zařízení a projektová dokumentace skutečného stavu elektrické instalace. Práce provádíme dodavatelsky kompletně, včetně dodávky a montáže rozvaděčů.

33


4. 2 Personální zabezpečení firmy Úspěšnost každého podnikání je podmíněna výběrem vhodných pracovníků. Zejména ve zvoleném oboru podnikání jsou kvalitní lidské zdroje s příslušnou kvalifikací a zkušenostmi tím nejdůležitějším faktorem rozhodujícím o úspěšnosti celého podnikání. Počítá se s potřebou 8 elektromontážních pracovníků, dále jedním pracovníkem s potřebnými znalostmi, který bude zajišťovat projektovou dokumentaci a zabezpečovat dodávky materiálu. Účetnictví bez nároku na mzdu povede manželka, jež je zaměstnána na zkrácený úvazek jako sekretářka. Počítá se rovněž s občasnými službami daňového poradce. Ostatní činnosti jako je například výroba rozvaděčů

a

dodavatelsky.

projektování Mzdy

slaboproudých

pracovníků

budou

rozvodů společně

budou s

zajišťovány

materiálem

tvořit

nejvýznamnější nákladovou položku. Tabulka č. 1: Výpočet čisté mzdy: Elektromontér Jednatel Projektant Hrubá mzda 12 000 16000 15000 Zdravotní pojištění (4,5 %) -540 -720 -675 Sociální pojištění (8 %) -1020 -1360 -1275 Dílčí základ daně 10440 13920 13050 Nezdanitelná částka na poplatníka -3170 -3170 -3170 Základ daně 7270 10750 9880 Upravený základ daně 7300 10800 9900 Daňová sazba 15% 15% 15% Výsledná daň 1095 1620 1485 Čistá mzda 9345 12300 11565 Zdravotní poj. placené firmou ( 9 %) 1080 1440 1350 Sociální poj. placené firmou ( 26 %) 3120 4160 3900 Celkové náklady na pracovníka 16200 21600 20250

Hrubé mzdy jsou pouze orientační jejich výše se bude lišit v závislosti na počtu odpracovaných hodin, na prémiích a na zkušenostech zaměstnance. 34


4. 3 Analýza trhu

Součástí analýzy trhu je analýza vnějšího a vnitřního prostředí podniku. Konkrétním úkolem analýzy situace vnějšího prostředí je zjistit na jedné straně příležitosti, které vnější prostředí firmě nabízí a na druhé straně hrozby, kterým bude muset firma čelit. Cílem situační analýzy vnitřního prostředí je určení silných a slabých stránek podniku a určení pozice firmy na trhu a v odvětví. Takto získané informace z předchozích analýz nám poslouží jako vstupní data pro SWOT analýzu. Na základě vzájemného porovnání příležitostí a hrozeb vnějšího prostředí a silných a slabých stránek vnitřního prostředí vyplývají v tabulce č. 2 čtyři možné skupiny strategií, pomocí nichž lze reagovat na změny vnějšího prostředí.

Tabulka č. 2: SWOT analýza: Vnitřní prostředí Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Strategie SO maxi-maxi

Strategie WO mini-maxi

Hrozby

Strategie ST maxi-mini

Strategie WT mini-mini

Vnější prostředí

35


SWOT analýza firmy ELE-MONT, spol. s r.o. Silné stránky: •

dlouhodobé zkušenosti a odborné znalosti zakladatele,

•

šíře a diverzita podnikatelských činností,

•

minimální skladové zásoby a téměř žádná skladová evidence,

•

kontakty z předešlého působení zakladatele,

•

dobré zkušenosti zákazníků z předchozích zakázek,

•

komplexnost prováděných prací,

•

velmi dobrá spolupráce s dodavateli,

•

nižší potřeba administrativy.

Slabé stránky: •

firma má nedostatečnou propagaci,

•

obtížné získávání velkých zakázek,

•

nutnost pronajímání menších skladových a kancelářských prostor,

•

vyšší náklady kvůli vyšším počátečním investicím,

•

nezkušenost nových zaměstnanců.

Příležitosti: •

vysoký růst stavební výroby,

•

možnost získání dotací z Evropské unie,

•

možnost uplatnění firmy v zahraničí,

•

rostoucí obliba hypoték a s tím související rostoucí poptávka po vlastním bydlení,

•

využívání levné propagace na internetu,

•

efektivnější sankcionování firem, které nerespektují stávající legislativu, prostřednictvím orgánů státní správy. 36


Hrozby: •

konkurence v podobě drobných živnostníků,

•

hrozba konkurenčních firem, které zaměstnávají pracovníky „na černo“,

•

nesolventnost některých zákazníků,

•

růst cen nájemného a energií,

•

sezónní výkyvy v poptávce po pracích ve stavebnictví.

Strategie maxi-maxi: Využití svých předchozích zkušeností a kontaktů k získání co největšího počtu lukrativních zakázek v rychle rostoucím stavebnictví.

Strategie maxi-mini: Využití různorodosti poskytovaných služeb při překlenutí sezónních výkyvů v poptávce.

Strategie mini-maxi: Využití dotací a podpor ze státního rozpočtu a ze strukturálních fondů Evropské unie na propagaci a na zajištění vyšší odbornosti zaměstnanců.

Strategie mini-mini: Snažit se postupně co nejvíce snižovat své náklady a čelit tak levnější konkurenci.

37


4. 3. 1 Analýza dodavatelů V současnosti existuje na českém trhu velké množství prodejců elektroinstalačního materiálu. Prodejci se liší hloubkou a šíří nabízeného sortimentu, v míře specializace na konkrétní druhy materiálu a rovněž ve své obchodní a cenové politice. Pro úspěch podnikání je důležité, aby dodavatelé splňovali určitá kritéria. Jedná se především o rychlost a spolehlivost dodávek, serióznost jednání a o kvalitu dodávek. Velkou roli při výběru dodavatelů sehrála dřívější dobrá zkušenost a spolupráce s dodavateli. Pro firmu je důležité udržovat s dodavateli dlouhodobé a nadstandardní vztahy. Téměř všichni dodavatelé se nacházejí v blízkém okolí podniku, což znamená značnou úsporu nákladů na dopravu.

FaN Elektroinvest, s.r.o. Adresa:

Nádražní 37 693 01, Hustopeče

Telefon:

519 413 611

Firma FaN Elektroinvest, s.r.o. působí v Hustopečích od roku 1999 a zabývá se prodejem elektroinstalačního materiálu a svítidel. Nabídka: •

svítidla,

•

kabely,

•

vypínače a zásuvky,

•

ventilátory,

•

topení,

•

rozvaděče,

•

jističe,

•

hromosvodový materiál, 38


•

antény,

•

baterie,

•

instalační materiál.

Materiál, který není na skladě je možno objednat v požadovaném množství a s velmi krátkou dodací lhůtou. Prodejní doba je od pondělí do pátku od 6.30 do 15.30 hodin, nebo ji lze také sjednat individuálně dle potřeb zákazníka. Materiál je odebírán na fakturu s příslušností k jednotlivým zakázkám a dobou splatnosti kolem jednoho měsíce, avšak bez sjednaných úroků z prodlení.

IVK spol. s r.o. Adresa:

Mrštíkova 2, 693 01, Hustopeče

Telefon:

519 413 431

Firma má tři hlavní směry činnosti: •

Prodej nářadí.

•

Prodej auto příslušenství.

•

Montáže vestavěných skříní.

Od této firmy je odebíráno hlavně nářadí pro elektromontážní činnost. K nářadí firma rovněž poskytuje záruční i pozáruční servis. Z nejčastěji odebíraného lze jmenovat například: vrtačky, kladiva, řezačky, aku nářadí, vysavače, ruční nářadí, hmoždinky a další příslušenství pro elektrické nářadí. Nářadí je odebíráno rovněž na fakturu s dobou splatnosti třicet dní.

39


VIKTORIN Computers, Jiří Viktorin Adresa:

Dlouhá 570, 691 76, Šitbořice

Telefon:

775 600 150

Firma se zabývá prodejem výpočetní techniky, softwaru, spotřební elektroniky a dalšího příslušenství. V oblasti prodeje PC se firma zaměřuje především na domácnosti a malé firmy, které potřebují poradit s výběrem vhodné sestavy a příslušenství

a

požadují

jistotu

snadno

dostupné

a

levné

podpory.

Zákazníkům nabízí individuální přístup a maximální péči o jejich požadavky. Velmi důležitým aspektem při výběru této firmy jako hlavního dodavatele veškeré kancelářské techniky je postup této firmy při prodeji. Standardní postup je na následující: 1. Konzultace se zákazníkem a výběr vhodné sestavy. 2. Dodání sestavy k zákazníkovi domů nebo do firmy, instalace a předvedení. Toto vše je již v ceně sestavy. Firma je schopna dodat rovněž jakékoliv zařízení, které nemá ve standardní nabídce. Tento dodavatel se také stará o veškerou potřebnou údržbu výpočetní techniky a zajišťuje případnou instalaci nového softwaru. Veškeré zboží je odebíráno rovněž na fakturu se splatností deset dní.

Autodílna Milan Lejska Adresa:

Osvobození 4, 691 76, Šitbořice

Telefon:

519 421 821

Tato firma zajišťuje většinu údržby a oprav vozového parku firmy. Důležitou roli při výběru této firmy sehrála jednak poloviční hodinová sazba práce oproti značkovým servisům a také to, že autodílna se nachází v místě bydliště majitele firmy Ele-mont spol. s r.o. 40


JS – abacus s.r.o. Adresa:

Havlíčkova 613/32, 693 01, Hustopeče

Telefon:

519 421 684

Firma provádí veškeré stavební práce a pronajímá kancelářské prostory. Tato firma působí jednak v roli dodavatele – provádí drobné stavební práce a pronajímá kancelářské a menší skladové prostory ve své administrativní budově v Hustopečích a jednak v roli odběratele – společnost Ele-mont pro ni zajišťuje většinu elektromontážních prací. Všechny provedené stavební práce, nájemné za kancelářské a skladové prostory, energie, poplatky za telefon a užívání internetu budou fakturovány jednou měsíčně se splatností patnáct dní.

4. 3. 2 Analýza konkurence V okolí Šitbořic a zejména Hustopečí se nachází mnoho podnikatelů, kteří podnikají v oblasti elektromontáží. Jedná se především o drobné živnostníky a dvě větší firmy, které jsou co do velikosti a rozsahu prováděných činností velmi podobné Ele-montu. Tyto dvě firmy představují největší konkurenci při získávání středních a větších zakázek a jsou níže uvedeny i se základními identifikačními informacemi. Za svou dobu existence mají tyto firmy vybudovány se svými stálejšími zákazníky (zejména stavební firmy) užší vztahy, které snižují naše šance při získávání zakázek od těchto zákazníků. Nicméně firma Ele-mont spol. s r.o. jakožto nástupnická firma podnikatele (fyzické osoby) Ladislava Lejsky, má z dřívější doby rovněž vybudovány vazby na vybrané stavební firmy, které jí dávají při zadávání svých zakázek přednost před ostatními konkurenčními firmami.

41


Popis konkurence: Název firmy:

Fia-Elektroslužby Stanislav Fiala

Právní forma:

Podnikatel – fyzická osoba

Předmět činnosti:

Elektroinstalace, montáž NN, prodej elektro materiálu

Sídlo firmy:

Šafaříkova 23, 693 01, Hustopeče

IČ:

10563253

DIČ:

CZ5803262674

Silné stránky: •

firma působí na trhu již přes deset let a má vybudované své místo na trhu,

•

má zkušené prověřené zaměstnance,

•

skladové a kancelářské prostory jsou ve vlastnictví firmy.

Slabé stránky: •

firma nemá webové stránky,

•

zaměstnává více administrativních pracovníků,

•

umístění firmy na méně frekventovaném místě.

Název firmy:

ELMAT sdr. pod. Zdeněk Rybář – Milan Ledvina

Právní forma:

sdružení podnikatelů fyzických osob

Předmět činnosti:

Elektroinstalace

Sídlo firmy:

Nádražní 1, 693 01, Hustopeče

IČ:

13263325

DIČ:

CZ26406154421

42


5 Finanční situace podniku Každé finanční rozhodování podniku musí být prováděno na základě finanční analýzy, která poskytuje výsledky na nichž je založeno řízení majetkové a finanční struktury podniku, investiční a cenová politika a řízení zásob. Finanční analýza umožňuje podnikatelům nejen nahlédnout do minulosti, ale také vytváří základ na který navazují podnikatelské záměry pro příští období. Pravidelné provádění finanční analýzy může podnikatele s předstihem upozornit na problémy v hospodaření firmy. Výsledky finanční analýzy slouží externím uživatelům (obchodní partneři, banky, investoři) a interním uživatelům (majitelé firmy, manažeři, zaměstnanci).

Tabulka č. 3: Rozvaha ke dni 3.12.2004 (v Kč): AKTIVA

PASIVA

Stálá aktiva DNM - zřizovací výdaje

Vlastní jmění 18 000 Základní kapitál

Oběžná aktiva KFM - peníze - účty v bankách Aktiva celkem

200 000

Cizí zdroje 7 000 Závazky ke společníkům 25 000 200 000 225 000 Pasiva celkem 225 000

Společnost Ele-mont spol. s r.o. je financována pouze z vlastních zdrojů. Během

prvního

hospodářského

roku

podnikání

bude

docházet

k

úplatným převodům majetku z předchozího podnikání a k pořizování

nového

majetku

nových

v souvislosti

s rozšiřováním

podnikání

a získáváním

zaměstnanců. Z tohoto důvodu budou nároky na potřebu počátečního kapitálu nižší než by tomu bylo v případě zahájení nového podnikání.

43


Výdaje potřebné na zahájení provozu V souvislosti se zvýšeným počtem zaměstnanců bude nutné pořídit vozidla tedy dlouhodobý hmotný majetek: •

Nákladní vůz OPEL COMBO v hodnotě 70000 Kč,

•

Užitkový vůz PEUGEOT PARTNER v hodnotě 237165 Kč.

Obě vozidla využíval majitel v předchozí činnosti a budou odkoupena. Uhrazeny budou až v případě vytvoření dostatečného množství peněžních prostředků. Dále bude třeba v průběhu roku pořídit nová vozidla tentokrát ovšem na leasing, jemuž bude věnována samostatná kapitola. Firma musí být vybavena rovněž odpovídajícím kancelářským vybavením a nářadím viz tabulka č. 4. Mezi drobným majetkem jsou evidována rovněž dvě vozidla – ŠKODA FELICIA a SEAT INCA, jelikož cena těchto opotřebovaných vozidel nepřesáhla hranici 40 000 Kč. Tato skutečnost je výhodná z daňového hlediska, neboť celá částka vstupuje do nákladů v jednom roce. Nízká cena vozidel také výrazně nezhorší platební schopnost.

44


Tabulka č. 4: Seznam nakoupeného drobného hmotného majetku: Typ Název Množství Hmotný Kladivo vrtací GBH2 1 Hmotný Kladivo vrtací GBH 4TOP 1 Nehmotný SW - OCEP 1 Hmotný Fréza drážkovací / GNF35CA 1 Hmotný Bruska NAREX / EBU 12 1 Hmotný AKU-šroubovák (Bosch) - GSR12VE-2 1 Hmotný Kladivo vrtací GNH2-24DF 1 Hmotný Kladivo vrtací GBH 4TOP 1 Hmotný Kladivo kombi GBH 4TOP 1 Hmotný Mobil Samsung SGH-E700 1 Hmotný Kladivo vrtací GBH2-22RE 1 Hmotný Kladivo sekací GSH3/SDS 1 Hmotný Kladivo vrtací GBH 4DFE 1 Hmotný Žebřík dřevěný dvoják 1 Hmotný Acer PC Veriton 7600GT 1 Hmotný Acer LCD AL 1 Hmotný Vozidlo SEAT INCA 1 Hmotný Stůl PC David 1 Nehmotný Software Schémata CAD, verze 5,50 1 Hmotný Mobil MOTOROLA V80 1 Hmotný Police IVAR 2 Hmotný Koberec 1 Hmotný Psací stůl JERKER/3x, kontejner /2x 3 Hmotný Psací stůl JERKER, kontejner 1 Hmotný Tiskárna - Ploter HP DesignJet 430, A1 1 Hmotný Kancelářské křeslo - černé 1 Hmotný Skříň 1 Hmotný Kladivo vrtací GBH4DFE+sada 1 Hmotný Aku šroubovák GSR12V 3xAKU 1 Hmotný Bruska úhlová EBU 13 Narex 1 Hmotný TravelMate 2354 C1,3 40GB, 256MB 1 Hmotný Kladivo vrtací GBH4DFE+sada 1 Hmotný Osobní vozidlo ŠKODA FELICIA 1 Hmotný Monitor ACER LCD "19" 1 Hmotný Scaner HP 3800, USB 1

Hmotný majetek: 36 Nehmotný majetek: 2 Celkem: 38

Cena 5335,00 7434,00 9126,00 11095,00 1702,00 4186,00 4600,00 11112,00 12336,00 8580,00 4653,00 9940,00 12219,00 672,00 17400,00 6990,00 39200,00 1260,00 8000,00 4621,00 617,50 3752,00 2927,33 3345,00 37000,00 2100,00 10750,00 12219,00 4067,00 2274,00 16900,00 12219,00 38400,00 8644,00 1910,00

Celkem 5335,00 7434,00 9126,00 11095,00 1702,00 4186,00 4600,00 11112,00 12336,00 8580,00 4653,00 9940,00 12219,00 672,00 17400,00 6990,00 39200,00 1260,00 8000,00 4621,00 1235,00 3752,00 8782,00 3345,00 37000,00 2100,00 10750,00 12219,00 4067,00 2274,00 16900,00 12219,00 38400,00 8644,00 1910,00

326932,00 17126,00 344058,00

45


5. 1 Odpisový plán Společnost si pro svůj dlouhodobý hmotný majetek zvolila rovnoměrné odpisování. Odpisován bude následující majetek: •

Nákladní vůz OPEL COMBO v hodnotě 70000 Kč,

•

Užitkový vůz PEUGEOT PARTNER v hodnotě 237165 Kč.

ÚČETNÍ ODPISY Název: Nákladní vůz značky OPEL COMBO Skladba vstupní ceny Cena bez DPH celkem: 70 000 DPH 19%:

13 300

Cena včetně DPH:

83 300

Rok výroby:

1998

Doba použitelnosti:

4 roky

Výše měsíčního odpisu: 70 000 : 48 měsíců = 1459,- Kč

Tabulka č. 5: Roční odpisy vozidla OPEL COMBO: Období R. 2005 R. 2006 R. 2007 R. 2008 R. 2009 Celkem

Měsíční odpis Počet měsíců 1459 11 1459 12 1459 12 1459 12 1427 1

Roční odpis 16049 17508 17508 17508 1427 70000

46


Název: Užitkový vůz značky PEUGEOT PARTNER Skladba vstupní ceny Cena bez DPH celkem: 237 165 DPH 19%:

45 061

Cena včetně DPH:

282 226

Rok výroby:

2002

Doba použitelnosti:

6 let

Výše měsíčního odpisu: 237165 : 72 měsíců = 3294,Tabulka č. 5: Roční odpisy vozidla PEUGEOT PARTNER v Kč: Období R. 2005 R. 2006 R. 2007 R. 2008 R. 2009 R. 2010 R. 2011 Celkem

Měsíční odpis 3294 3294 3294 3294 3294 3294 3294

Počet měsíců 3 12 12 12 12 12 9

Roční odpis 9882 39528 39528 39528 39528 39528 29643 237165

5. 2 Finanční leasing Podnikatel si v průběhu roku pořídil nákladní vozy značky PEUGEOT BOXER 2.0 HDi a PEUGEOT EXPERT 2.0 HDi formou finančního leasingu s následnou koupí najatých věci. Finanční leasing je dlouhodobou záležitostí, po celou dobu leasingu je vlastníkem vozu leasingová společnost. Po dobu nájmu platí nájemce dohodnuté splátky a jeho povinností je starat se o pronajatou věc. Hlavní výhodou leasingu je, že leasingové splátky jsou pro podnikatele daňově uznatelným nákladem. V leasingových splátkách je zahrnuto havarijní pojištění a pojištění odpovědnosti za provoz vozidla.

Leasing Peugeot Boxer Převzetí vozidla:

1. 1. 2005

Konec leasingu:

1. 12. 2007 47


Doba trvání leasingu:

36 kalendářních měsíců

Náklad celkem:

483 174 Kč (cena bez DPH + přirážka nad vstupní cenu)

Nultá zvýšená splátka: 119 970 Kč bez DPH Časové rozlišení:

119 970 : 36 = 3332,50 Kč

Měsíční náklad:

13421,50 Kč (běžná splátka 10089,- + 3332,50)

Měsíční platba:

12 005,90 Kč (základ daně 10089,- + DPH 19% 1916,90)

Zůstatková cena:

1000 Kč

Tabulka č. 6: Roční leasingové splátky PEUGEOT BOXER v Kč: Rok 2005 2006 2007 Celkem

Leasingové splátky (bez DPH) 121 068 121 068 121 068 363 204

Časové Roční náklad rozlišení 39 990 161 058 39 990 161 058 39 990 161 058 119 970 483 174

Roční platba (včetně DPH) 286 835 144 071 144 071 574 977

V leasingových splátkách je zahrnuto havarijní pojištění a pojištění odpovědnosti za provoz vozidla.

Leasing Peugeot Expert Převzetí vozidla:

27. 9. 2005

Konec leasingu:

20. 8. 2008

Doba trvání leasingu:

36 kalendářních měsíců

Náklad celkem:

520 904 Kč (cena bez DPH + přirážka nad vstupní cenu)

Akontace + smluvní poplatek:

136442,70 Kč bez DPH

Časové rozlišení:

136442,70 : 36 = 3 790,075 Kč

Měsíční náklad:

14 478 Kč (běžná splátka 10089,- + měsíční akontace)

Měsíční platba:

12 441 Kč (základ daně 9 227,40 + DPH 19% 1753,20 +

leasingová cena 1460,40) Tabulka č. 6: Roční leasingové splátky PEUGEOT EXPERT v Kč: Rok 2005 2006 2007 2008 Celkem

Počet měsíců 4 12 12 8 36

Leasingové Časové Roční platba Roční náklad splátky(bez DPH) rozlišení (včetně DPH) 42751,2 15160,0 57 912 212 131 128253,6 45480,0 173 736 149 292 128253,6 45480,0 173 736 149 292 85502,4 30022,7 115 520 99 528 384760,8 136142,7 520 904 610 243

48


5. 3 Finanční výsledky podnikání 5. 3. 1 Výsledek aktiv a pasiv v prvním hospodářském roce Tabulka č. 7: Zkrácená rozvaha v Kč k 31.12.2005 – aktiva: AKTIVA CELKEM

2 031 492

Stálá aktiva

281 234

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

307 165

Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí Oběžná aktiva

-25 931 1 554 290

Pokladna Účty v bankách Pohledávky z obchodního styku Ostatní pohledávky Náklady příštích období

68 256 797 323 687 831 880 195 969

Tabulka č. 8: Zkrácená rozvaha v Kč k 31.12.2005 – pasiva: PASIVA CELKEM

2 031 492

Vlastní kapitál Základní kapitál HV běžného období Cizí kapitál

791 006 200 000 591 006 1 240 486

Závazky z obchodních vztahů Zaměstnanci Zúčtování s institucemi soc. zabezp. Ostatní daně a poplatky Daň z přidané hodnoty Závazky ke společníkům Dohadné účty pasivní

889 326 96 507 67 468 12 115 150 887 15 289 8 894

V dalších letech lze předpokládat jednotlivé položky rozvahy v obdobné výši jako na konci roku 2005. Z cizích zdrojů tvoří nejvýznamnější položku krátkodobé cizí zdroje. Jen v případě získání velké rozsáhlé zakázky lze v budoucnu počítat se získáním dlouhodobějšího bankovního úvěru. Tím by se dlouhodobé cizí zdroje staly významnou rozvahovou položkou. 49


5. 3. 2 Dosažené a předpokládané výsledky hospodaření

Tabulka č. 9: Plánovaný výkaz zisků a ztrát v Kč v jednotlivých letech: Roky

2 005

2 006

2 007

2 008

Výnosy Tržby z prodeje služeb

9 691 836

10 176 428

10 685 249

11 219 512

Ostatní provozní výnosy Úroky Výnosy celkem

927 102 9 692 865

973 107 10 177 508

1 022 112 10 686 383

1 073 118 11 220 703

Náklady Spotřeba materiálu Ostatní služby Mzdové náklady Příjmy společníků Zákonné sociální pojištění Zákonné zdravotní pojištění Ostatní sociální náklady Daň silniční Ostatní daně a poplatky Ostatní provozní náklady Odpisy DNM a DHM Ostatní finanční náklady Náklady celkem

5 277 450 1 314 021 1 539 371 203 360 610 067 59 895 42 233 7 128 50 56 25 931 22 296 9 101 858

5 435 773 1 429 845 1 585 552 209 461 628 369 61 692 42 233 9 792 50 56 57 036 25 000 9 484 859

5 598 847 1 429 845 1 633 119 215 744 647 220 63 543 42 233 9 792 50 56 57 036 27 000 9 724 485

5 766 812 1 268 787 1 682 112 222 217 666 637 65 449 42 233 9 792 50 56 57 036 29 000 9 810 181

HV před zdaněním

591 007

692 649

961 899

1 410 522

Sazba daně Daň HV po zdanění

26% 159 900 431 345

24% 166 236 526 413

24% 230 856 731 043

24% 338 525,3 1 071 996

Z plánovaného výkazu zisků a ztrát vyplývá, že firma dosáhne zisku již v prvním roce podnikání a v následujících letech bude docházet k jeho zvyšování. V prvním hospodářském roce bylo dosaženo 9 692 865 Kč celkových výnosů, v dalších letech je očekáván růst tržeb o 5 %. U některých nákladových položek je počítáno s ročním nárůstem 3 %. Konkrétně počítáme s tříprocentním růstem u mzdových a materiálových nákladů. Pro výpočet daňové povinnosti je třeba provést mimoúčetní transformaci hospodářského výsledku. Přičítáme položky zvyšující základ daně (konkrétně 42 233 Kč osobních nákladů) a odečítáme položky snižující základ daně (konkrétně 50


17 687 Kč jako rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy). V roce 2005 činil základ daně 615 000 Kč. Daň z příjmů právnických osob tedy při 26 % sazbě daně činila 159 900 Kč. V dalších letech je daňová povinnost pouze orientační. Pro výpočet této daňové povinnosti bylo použito jako základu daně hospodářského výsledku před zdaněním a předpokládané 24 % sazby daně.

5. 3. 3 Předpokládaný Cash Flow Tabulka č. 10: Přehled peněžních toků v Kč:

Zisk před zdaněním Odpisy CF z provozní činnosti před zdaněním a změnami PK Změna stavu pohledávek Změna stavu zásob Změna stavu krátk. závazků CF z provozní činnosti před zdaněním Daň z příjmů za běžnou činnost CF z provozní činnosti Změna stavu fixního majetku CF z předchozího roku CF celkem

Dosažené

úrovně

2005 591 007 25 931

2006 692 649 57 036

2007 961 899 57 036

2008 1 410 522 57 036

616 938 -688 711 0 1 231 592

749 685 -100 000 0 -200 000

1 018 935 150 000 0 -100 000

1 467 558 -50 000 0 100 000

1 159 819 -159 900 999 919 -307 165 0 692 754

449 685 -166 236 283 449 -100 000 692 754 876 203

1 068 935 -230 856 838 079 -50 000 876 203 1 664 282

1 517 558 -338 525 1 179 033 - 50 000 1 664 282 2 793 315

hospodářských

výsledků

ještě

nezaručují

podniku

bezproblémový finanční chod. Kvůli časovému nesouladu mezi příjmy - výnosy a výdaji – náklady je nutné sledovat také peněžní toky podniku. Díky tomu se pak můžeme následně soustředit na zajištění dostatečného množství peněžních prostředků pro úhradu vlastních závazků. Kvůli riziku platební neschopnosti je nutné zvolit optimální hodnotu peněžních prostředků, která by měla respektovat nepředvídatelná rizika a také železnou rezervu. Podnik dosahuje velmi slušné úrovně peněžního toku již v prvním roce podnikání, což je velmi pozitivní skutečnost. V budoucnosti se budou peněžní prostředky nadále zvyšovat a protože peníze na bankovním účtu a v pokladně nepřinášejí téměř žádný výnos, je třeba se poohlédnout po výhodném způsobu jejich použití. 51


5. 4 Výpočet finančních ukazatelů Finanční ukazatele umožňují podnikatelům získat rychlý obraz o základních finančních charakteristikách podniku. Po vypočtení ukazatelů bude provedeno zhodnocení ukazatelů a jejich vzájemných souvislostí, případně budou navržena možná opatření ke zlepšení.

5. 4. 1 Ukazatele zadluženosti – ukazatele řízení dluhu Tabulka č. 11: Ukazatele zadluženosti:

Krátkodobá zadluženost Míra samofinancování Dluh na vlastním jmění Ukazatel podkapitalizování

2005 60,62% 38,94% 1,56 2,81

Krátkodobá zadluženost je poměrně vysoká a zvyšuje se s růstem krátkodobých závazků. Jedná se pouze o krátkodobou skutečnost vyvolanou vyšší potřebou kapitálu potřebného k rozběhnutí firmy, která nikterak neporušuje zlaté bilanční pravidlo a v podstatě platí, že dlouhodobý majetek je kryt dlouhodobými zdroji a krátkodobý majetek je kryt krátkodobými zdroji, které jsou obecně rizikovější a levnější. Podnik z účetního hlediska zdánlivě nevyužívá dlouhodobé cizí zdroje, což je způsobeno, tím že do této kategorie nezařazujeme finanční leasing. Využívání cizích finančních zdrojů však nemusí být negativním faktorem, protože není možné, aby byly podniky financovány pouze z vlastních zdrojů. Jejich použití také přispívá ke zvýšení rentability vlastního kapitálu. Hodnota ukazatele podkapitalizování by měla být rovna přibližně jedné. Při zahrnutí finančního leasingu mezi dlouhodobé cizí zdroje by tento ukazatel dosáhl mnohem příznivější hodnoty.

52


5. 4. 2 Ukazatele likvidity – ukazatele platební schopnosti Tabulka č. 12: Ukazatele likvidity:

Běžná likvidita Pohotová likvidita Cash Flow likvidita

2005 1,26 1,26 0,81

Běžná likvidita Ukazatel poskytuje informace věřiteli podniku o tom, do jaké míry jsou jeho krátkodobé investice chráněny hodnotou podniku. Doporučená hodnota tohoto ukazatele je 1,5 – 2,5. V dalších letech lze očekávat, že se díky snížení krátkodobých závazků bude jeho hodnota optimalizovat. Pohotová likvidita Tento ukazatel měří platební schopnost podniku po odečtení zásob z oběžných aktiv, a proto lépe vystihuje okamžitou platební schopnost. Protože podnik nemá zásoby, tak se hodnota tohoto ukazatele shoduje s hodnotou běžné likvidity. Výše ukazatele se pohybuje v optimálním rozmezí 1 – 1,5. Cash Flow likvidita Tento ukazatel vykazuje lehce nadprůměrnou úroveň. V souvislosti s vysokým růstem peněžních toků v následujícím roce se musí podnik zaměřit na vyhledání vhodných alternativ pro investování volných peněžních prostředků.

5. 4. 3 Ukazatele aktivity – ukazatele obratovosti kapitálu Tabulka č. 13: Ukazatele aktivity:

Obrat celkových aktiv Obrat pohledávek Doba obratu pohledávek

2005 4,77 14,09 25,90

Ukazatele aktivity měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy: má-li jich více než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a tím nízký zisk, má-li jich 53


málo, přichází o tržby, které by mohl získat. Obecně platí, že čím vyšší je obratovost, tím je na tom podnik lépe. Obrat celkových aktiv Dosahuje velice příznivé úrovně. Podnik efektivně využívá svá aktiva. Obrat pohledávek a doba obratu pohledávek Podnik musí čekat v průměru 26 dní, než obdrží platby od svých odběratelů a dosahuje tedy příznivé úrovně. Nelze jej ovšem příliš přeceňovat, protože se jedná o stav pohledávek ke konci roku, kdy se ostatní firmy snaží snížit si svou daňovou povinnost a hradí spěšně své závazky. Větší vypovídací hodnotu by měl ukazatel průměrné doby inkasa pohledávek, jehož výpočet je podmíněn znalostí průměrného stavu pohledávek během roku.

5. 4. 4 Ukazatele rentability – ukazatele ziskovosti Tabulka č. 14: Ukazatele rentability: 2005 Rentabilita celkového vloženého kapitálu Zdaněná verze Nezdaněná verze Rentabilita vlastního kapitálu

22,34% 30,19% 55,29%

Všechny ukazatele rentability převyšují úroveň odvětví. Zejména rentabilita vlastního kapitálu, která měří efektivnost, s níž podnik využívá kapitál vlastníků, dosahuje vysoké úrovně. Na jednu korunu investovanou majitelem podniku připadá 55 haléřů zisku.

54


6 Zhodnocení a závěr Společnost ELE-MONT, spol. s r.o. byla založena 26. 10. 2004 z důvodu rozšíření předchozího podnikání. Sídlí v Hustopečích, které se nacházejí 25 kilometrů jihovýchodně od Brna. Po provedení analýzy vnějšího prostředí bylo zjištěno, že firma má předpoklady uspět na trhu, musí však vynaložit poměrně velké náklady na vybavení firmy a velké úsilí při získávání kvalifikované pracovní síly. Za významné problémy stavebnictví v současnosti i v blízké budoucnosti jsou otázky, které se týkají zadávání veřejných zakázek. Konkurence při získávání zakázek je velká a důležitou roli kromě zkušeností a kapitálové síly firem hraje rovněž korupce. Z důvodu, že se jedná o malý podnik pouze s deseti zaměstnanci nebude možné, aby firma konkurovala velkým podnikům v získávání velkých a rozsáhlých zakázek. Dalším problémem, který se dotýká této firmy je nerovná konkurence v podobě živnostníků

využívajících

skrytého

zaměstnaneckého

poměru

u

jiných

živnostníků. Sám živnostník si totiž podle zákona může najmout jiného živnostníka pouze jedná-li se o výjimečnou, jednorázovou akci. V budoucnu se jeví rovněž hrozbou, že dojde k přesunu části zakázek z 5 % sazby DPH do 19 %, což povede k zdražení prací a tím i k částečnému úbytku zakázek ve stavebnictví. Většina finančních ukazatelů vykazuje příznivé hodnoty a naznačuje, že firma má velkou šanci zvyšovat podíl na trhu, svou prosperitu a hodnotu. Po tom co podnikatelské prostředí získá větší povědomí o této firmě se může pokoušet o získávání větších a lukrativnějších zakázek. V budoucnu pokud firma nebude nijak zvlášť rozšiřovat počet svých zaměstnanců ji nečekají žádné větší investice do vybavení firmy. Jen v případě dramatického růstu nájmů bude nutné zvažovat zda neinvestovat do pořízení vlastní nemovitosti, ve které by byly umístěny kancelářské a úložné prostory. 55


V současné době vrcholí příliv velkých zahraničních investic ČR na základě vládních pobídek a je jim věnována velká mediální pozornost, málokdo si ovšem uvědomí, že tyto investice jsou pro stát zátěží v podobě daňových úlev a v neposlední řadě bychom neměli zapomenout na riziko spojené s jejich případným odchodem. V daleko větší míře totiž mohou destabilizovat region ve kterém působí, počínaje zvýšením nezaměstnanosti a s tím souvisejícím snížením kupní síly obyvatelstva až po krach subdodavatelských firem existenčně závislých na průmyslových gigantech. V této souvislosti je třeba si uvědomit velký význam často opomíjeného malého a středního podnikání ve vytváření pracovních příležitostí, využívání materiálních zdrojů a tvorbě hrubého domácího produktu (MSP se podílejí 60% na celkovém obratu HDP a 62% na zaměstnanosti). Ve většině zemí hrají MSP klíčovou roli v národním hospodářství, představují stabilizující prvek ekonomického systému, vytváří zdravé podnikatelské prostředí a vstřebávají část pracovních sil, které jsou uvolňovány z velkých podniků a to často v hospodářsky slabých oblastech. S MSP se setkáváme v klasických průmyslových výrobách, dominantní jsou v oblasti obchodu a služeb, ale také v oblasti kultury, sportu atd. Na jedné straně se setkáváme s poměrně rychlým tempem růstu nových MSP, na druhé straně to bývá spojeno s krátkodobou životností mnohých z nich. S tímto problémem do značné míry souvisí malá pozornost, kterou podnikatelé věnují vyhodnocení svého podnikatelského nápadu a svých možností. Základní znaky podnikání lze vysledovat v souvislosti s rozvojem řemesel již ve starověku. V 18. a 19. století nabralo podnikání nového významu zejména díky zakládání manufaktur, industrializaci a celkovému rozvoji a pokroku v oblasti techniky. Bylo třeba změnit organizaci výroby a práce a přejít na velkosériovou výrobu, vznikaly první velké kapitálově silné podniky a narůstal jejich význam. Na našem území bylo podnikání na velmi slušné úrovni zejména v období první republiky. Byla zde hustá síť živností, vysoká úroveň služeb, obchodu a tehdejší Československo patřilo k průmyslově nejvyspělejším zemím na světě. Po druhé světové válce následovalo několik vln znárodňování, které znamenalo v podstatě zánik jakéhokoliv volného podnikání. 56


Po roce 1989 nastal bouřlivý rozvoj podnikání provázený velkým nárůstem počtu podnikatelů, ale také velkou živelností, jež vše provázela. Pro toto období bylo nejvíce typické: nezkušenost většiny subjektů, špatná nebo chybějící legislativa, nepřipravenost bank, málokdo vlastnil potřebný kapitál, rychlý a neprůhledný převod státních podniků do soukromých rukou. Podstatnou roli sehrála v tomto období také korupce, kterou se nepodařilo podstatně eliminovat ani v současnosti. Podle čl. 26 Listiny svobod má právo podnikat každá osoba. Prvním právním předpisem, který upravil podmínky pro podnikání, byl Zákon č. 105/1990 Sb.o soukromém podnikání občanů (vymezoval podnikatelskou činnost velmi široce – poskytování služeb a prací nebo provozování výroby a obchodu). Poté následovala celá řada dalších právních předpisů a novelizací a podnikání přešlo od hry bez pravidel až do současné podoby snažící se co nejvíce přiblížit a sladit legislativu s ostatními státy EU a vytvořit na našem území podobné podmínky pro podnikání jako mají ostatní úspěšnější členové, za nimiž zaostáváme např. v době jež je potřebná pro založení nového podniku, dále je třeba zlepšit vynutitelnost práva, odstranit korupci a snížit byrokracii.

57


7 Literatura [1] HISRICH, R. D., PETERS, M. P. Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996. 497 s. ISBN 80-85865-07-6.

[2] FOTR, JIŘÍ. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 216 s. ISBN 80-7169-812-1.

[3] WUPPERFELD, UDO. Podnikatelský plán pro úspěšný start. 1. vyd. Praha: Management Press, 2003. 160 s. ISBN 80-7261-075-9.

[4] SYNEK, MILOSLAV. Manažerská ekonomika. 2. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 480 s. ISBN 80-247-9069-6.

[5] ŽIVĚLOVÁ, IVA. Aby firma prosperovala. 1. vyd. Brno: CATHY, v.o.s., 1996. 117 s.

[6] FORET, M. , PROCHÁZKA, P. , URBÁNEK, T. Marketing základy a principy. Computer Press, a.s. , Brno, 2003, vydání 1. , ISBN 80-722-6888-0.

[7] VEBER, JAROMÍR. MANAGEMENT Základy-prosperita-globalizace. 1. vyd. Praha: Management Press, 2000. 689 s. ISBN 80-7261-029-5.

[8] VEJDĚLEK, JIŘÍ. Jak založit nebo převzít podnik. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 232 s. ISBN 80-7169-234-4.

58


8 Přílohy •

Vývoj stavební výroby v České republice

•

Ceník kabelů CYKY firmy KABLO ELEKTRO Velké Meziříčí

•

Sortiment vybraných výrobků firmy Moeller

•

Základní přehled svítidel Massive

•

Ceník vybraných svítidel Massive firmy FaN elektroinvest

59

Podnikatelský plán Společnosti ELE-MONT spol. s r. o

Recommend Documents